Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením v Plzeňském a Jihočeském kraji
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především Ing. Ivici Linderové, PhD za odborné vedení, cenné připomínky, rady, ochotu a trpělivost, čímž přispěla k vypracování této bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Hodnocení potenciálu zdravotně postižených návštěvníků cestovního ruchu v Plzeňském a Jihočeském kraji Bakalářská práce
Autor: Klára Smejkalová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2015
Copyright© Klára Smejkalová, 2015
Abstrakt SMEJKALOVÁ, Klára: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením v Plzeňském a Jihočeském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 92 stran. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Bakalářská práce definuje cestovní ruch zdravotně postižených osob, vymezuje související základní pojmy, přispívá k pochopení problematiky cestování zdravotně postižených osob a zabývá se hodnocením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu ve vybraném území s orientací na zdravotně postižené osoby, které se stávají stále významnějším segmentem na trhu cestovního ruchu.
Klíčová slova Bezbariérovost. Potenciál cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch. Zdravotně postižená osoba.
Abstract SMEJKALOVÁ, Klára. Evaluation of tourism potential for visitors with disabilities in Plzeň and the South Bohemia Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 92 pages. The objective of this bachelor thesis is to analyse and evaluate Pilsen and South Bohemian region potential for disabled people tourism development. The content of this work defines tourism for disabled people, the basic terms related to this topic, helps to understand the traveling of disabled people and it is to evaluate the conditions for disabled people tourism development in selected areas. I focused on people with disabilities which are becoming an increasingly important segment of the tourism market.
Key words Barrier – free. Disabled person. Social tourism. The potential for tourism.
Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 12 Úvod................................................................................................................................ 13 1. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .......................................... 14 1.1. Cestovní ruch osob se zdravotním postižením..................................................... 14 1.1.1. Znaky a charakteristiky ................................................................................. 15 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice.................................................................................................................. 17 1.1.3. Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ..................................... 19 1.1.4. Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ..... 22 1.2. Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením................................ 26 1.2.1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...... 26 1.2.2. Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............. 28 1.2.3. Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě......................................................................................... 29 2. Analýza potenciálu Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob ............................................................................................ 33 2.1. Cíl a metodika zkoumání ..................................................................................... 33 2.2. Lokalizační předpoklady ...................................................................................... 36 2.2.1. Přírodní atraktivity ........................................................................................ 36 2.2.2. Kulturně-historické atraktivity ...................................................................... 43 2.2.3. Kulturně-společenské zařízení ...................................................................... 48 2.3. Realizační předpoklady........................................................................................ 53 2.3.1. Ubytovací zařízení ........................................................................................ 53 2.3.2. Pohostinská zařízení...................................................................................... 57 2.3.3. Sportovně-rekreační zařízení ........................................................................ 60 2.3.4. Bezbariérová přeprava .................................................................................. 61 2.4. Selektivní předpoklady ........................................................................................ 63 2.4.1. Cestovní kanceláře a agentury ...................................................................... 63 2.4.2. Organizace osob se zdravotním postižením .................................................. 63 2.5. Zhodnocení potenciálu Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......................................................................... 66
Shrnutí ............................................................................................................................. 67 Závěr ............................................................................................................................... 70 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 72 Přílohy............................................................................................................................. 79
Seznam tabulek Tabulka 1: Klasifikace mentální retardace ..................................................................... 21 Tabulka 2: Iniciativy programu Calypso ........................................................................ 24 Tabulka 3: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ........................................................................................................................................ 33 Tabulka 4: Hodnotící kritéria na úrovni krajů ................................................................ 34 Tabulka 5: Přehled bezbariérových tras v národním parku Šumava .............................. 37 Tabulka 6: Přehled bezbariérových naučných stezek Plzeňského kraje ......................... 38 Tabulka 7:Přehled bezbariérových tras Jihočeského kraje ............................................. 42 Tabulka 8: Přehled bezbariérových lyžařských tras ....................................................... 43 Tabulka 9: Přehled bezbariérových světských památek Plzeňského kraje ..................... 44 Tabulka 10: Přehled bezbariérových církevních památek Plzeňského kraje .................. 45 Tabulka 11: Přehled bezbariérových světských památek Jihočeského kraje ................. 46 Tabulka 12: Přehled bezbariérových církevních památek Jihočeského kraje ................ 47 Tabulka 13: Přehled bezbariérových muzeí, galerií, knihoven a skanzenů v Plzeňském kraji ................................................................................................................................. 48 Tabulka 14: Přehled bezbariérových muzeí, galerií a skanzenů v Jihočeském kraji ...... 50 Tabulka 15: Přehled bezbariérových divadel a kin v Plzeňském kraji ........................... 52 Tabulka 16: Přehled bezbariérových divadel a kin v Jihočeském kraji .......................... 52 Tabulka 17: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle cestovní kanceláře Bezbatour ........................................................................................................................ 54 Tabulka 18: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle obcí Plzeňského kraje ........................................................................................................................................ 55 Tabulka 19: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle obcí Jihočeského kraje ........................................................................................................................................ 56 Tabulka 20: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení podle obcí Plzeňského kraje ................................................................................................................................ 57 Tabulka 21: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení podle obcí Jihočeského kraje ................................................................................................................................ 58 Tabulka 22: Přehled dalších bezbariérových sportovišť v Plzeňském kraji ................... 60 Tabulka 23: Přehled dalších bezbariérových sportovišť v Jihočeském kraji .................. 61 Tabulka 24: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Plzeňském kraji ........... 64 Tabulka 25: Informační webové stránky pro zdravotně postižené osoby ...................... 66
Tabulka 26: Přehled potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Plzeňském kraji ............................................................................................................... 66 Tabulka 27: Přehled potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Jihočeském kraji ............................................................................................................. 67
Seznam použitých zkratek Aj. – a jiné Apod. – a podobně Atd. – a tak dále ČD – České dráhy DK – dům kultury DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie EUR – euro CHKO – Chráněná krajinná oblast MHD – městská hromadná doprava MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí Např. – například NP – Národní park OSN – Organizace spojených národů Písm. – písma Resp. – respektive Sb. – sbírky Tj. – to je Tzv. – tak zvaně USA – Spojené státy americké WC – splachovací toaleta ZTP – zvlášť těžké postižení ZTP/P – zvlášť tělesně postižený s průvodcem
Úvod Cestovní ruch je důležitým odvětvím národního hospodářství České republiky, ale také jedno z nejvýznamnějších hospodářských odvětví Evropské unie. V některých regionech představuje hlavní zdroj příjmu obyvatel. Jednou z možností jak tento příjem udržovat a neustále zvyšovat je přizpůsobit se trendům na trhu a požadavkům cílové skupiny. Jednou z cílových skupin, jejichž význam se v cestovním ruchu postupně zvyšuje, jsou zdravotně postižené osoby. Je potřeba si uvědomit, že každý občan má právo účastnit se cestovního ruchu, využívat tyto služby a aktivně trávit volný čas, bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Z tohoto obecného práva na cestování vychází sociální cestovní ruch, který se zabývá i mimo jiné skupinou zdravotně postižených osob. Celosvětový počet vozíčkářů, lidí pohybujících se na berlích, nemluvících, nevidomých, neslyšících a osob s dalšími postiženími, se neustále zvyšuje. Více než miliarda lidí žije s nějakou formou zdravotního postižení, což odpovídá 15 % světové populace. Tato tendence růstu souvisí s demografickým vývojem populace. Následkem toho se zdravotně postižené osoby stávají zajímavým segmentem pro cestovní ruch, na který je třeba reagovat. Zdravotně postižené osoby se rozhodují o účasti na cestovním ruchu podle dostupnosti služeb, které hodlá při svém pobytu v destinaci využít. Ne všechna zařízení cestovního ruchu jsou na tento typ návštěvníků připravena. Orientace a podpora cestování zdravotně postižených osob představuje kumulaci příjmů v mimosezóně a ovlivňuje rozvoj destinace. V bakalářské práci se zabýváme připraveností zařízení cestovního ruchu na poskytování služeb osobám se zdravotním postižením a to v Plzeňském a Jihočeském kraji. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál vybraných krajů pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Bakalářská práce je součástí dlouhodobého výzkumu zaměřeného na mapování připravenosti zařízení cestovního ruchu k poskytování služeb zdravotně postiženým osobám v České republice a měla by sloužit jako podklad pro podrobnější analýzy v budoucnu.
13
1. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením V minulosti byli osoby se zdravotním postižením ze společnosti vylučováni či izolováni. Mnohdy nebyl brán ohled na jejich specifické potřeby. V současnosti dochází k jisté transformaci, společnost je stále přátelštější k osobám se zdravotním postižením. Objevují se výrazné snahy o akceptaci jejich specifických potřeb. Také u cestovního ruchu se stále více poskytovatelů služeb uvědomuje, že mohou ztratit velkou skupinu potenciálních zákazníků, pokud se nepřizpůsobí trendu a nebudou nabízet i dovolené tzv. ušité na míru osobám se zdravotním postižením [13].
1.1.
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením
Cestovní ruch můžeme definovat z několika hledisek např. ekonomické, geografické. Definice, která byla přijata na konferenci Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organisation) v Ottavě v roce 1991, vymezuje cestovní ruch jako činnost lidí cestujících a pobývajících mimo jejich běžné prostředí po dobu kratší než jeden rok za účelem využití volného času, obchodu nebo z jiného důvodu [46]. Cestovní ruch zdravotně postižených osob je součástí sociálního cestovního ruchu, který je také označován jako cestovní ruch pro všechny užívaný Evropskou unií. Tento pojem vymezuje sociálně slabší skupiny obyvatelstva, tj. mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně postižené a seniory. Sociální cestovní ruch zahrnuje všechny podněty, které umožňují cestovat osobám s neobvyklými potřebami, především osobám, co si cestování nemohou finančně dovolit [9]. Mccabe (2009) rozděluje sociální cestovní ruch podle orientace na návštěvníka a na hostitele. Sociální cestovní ruch zaměřený na návštěvníka bojuje různými sociálními programy proti jejich eliminování ze společnosti. Naopak sociální cestovní ruch zaměřený na hostitele se specializuje na odstranění rozdílů mezi hostiteli a jednotlivými komunitami návštěvníků. Pojem cestovní ruch zdravotně postižených osob vysvětluje také Kotíková (2013), která se ve své publikaci zabývá novými trendy v nabídce cestovního ruchu, ke kterému patří i cestování zdravotně postižených. Cestovní ruch popisuje jako cestování s určitým motivem na přechodnou dobu, které je po celou dobu doprovázeno poskytováním
14
specifických služeb a vytvářením speciálních produktů, které nabízejí zvlášť k tomu zřízené podnikatelské nebo i neziskové subjekty. Linderová a Větráková (2012) vystihují cestovní ruch zdravotně postižených osob jako soubor vztahů a jevů, které nastávají při uspokojování potřeb po celou dobu cestování a pobytu mimo trvalého bydliště za účelem relaxace, poznáním, pracovní cesty apod., kde je kladen velký důraz na architektonické řešení na zařízení cestovního ruchu, na přizpůsobení dopravních prostředků a cest. Cestovní ruch zdravotně postižených osob je tedy možné charakterizovat jako cestovní ruch, který je přístupný lidem se zdravotním postižením, bez ohledu na jejich druh postižení,
zároveň
vychází
vstříc
jejich
potřebám
a
odstraňuje
překážky,
které jejich cestování ztěžují nebo je přímo odvrací na účasti. 1.1.1. Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch zdravotně postižených osob není zcela jasně vymezen. Dle Zelenky a Páskové (2012) se stává cestování zdravotně postižených osob humanistickým trendem obzvláště v rozvinutých zemích, který pomáhá poznávat potřeby, fyzické i psychické překážky a proces vnímání zdravotně postižených osob. Také přispívá k vytvoření vhodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Dále uvádějí, že je podporován vzděláváním pracovníků v oblasti cestovního ruchu, pořádáním speciálních zájezdů a vytvářením organizací, které se zabývají cestováním osob s fyzickým či psychickým postižením. Návštěvníci se zdravotním postižením se během cestování potýkají s různými bariérami nebo dokonce s neuspokojivou připraveností turistických služeb. Jak poukazují některé asociace pro zdravotně postižené a seniory i sami postižení, cestování je pro ně obtížné a poskytovatelé služeb cestovního ruchu jim mnohdy nevychází vstříc. Mnohokrát vyskytujícím se problémem je vůbec nalezení vhodného hotelu, ve kterém by se mohli bez obtíží pohybovat nebo i přesun z letiště do místa ubytování [19]. Po cestovním ruchu zdravotně postižených osob je stále větší poptávka. Situace se mění. Zdravotně postižené osoby se stávají důležitým segmentem pro poskytovatele služeb cestovního ruchu. K typickým charakteristikám cestovního ruchu zdravotně postižených osob patří např. počet potenciálních zákazníků. Zdravotně postižení cestují s doprovázející osobou, ať je to přítel, rodinný příslušník nebo sociální pracovník, 15
čímž se zdvojnásobuje počet potenciálních klientů. Z hlediska možných zdravotních obtíží jsou rizikovější. Očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací. Díky rozvoji informační technologie, jsou lépe informováni a mohou tak snadněji organizovat
svoji
dovolenou.
Zdravotně
postižení
mohou
cestovat
kdykoli
i mimo sezónu a své dovolené si rezervují dopředu, což znamená pro cestovní ruch určitou jistotu [5]. a) Požadavky zdravotně postižených osob při cestování.
Požadavky zdravotně
postižených osob můžeme rozdělit na fyzické, informační a ekonomické. Fyzické požadavky se týkají přístupného prostředí, tedy infrastruktury cestovního ruchu, suprastruktury cestovního ruchu a vybavení bez architektonických překážek. Dále sem řadíme speciální dopravní prostředky a přístupnou dopravní infrastrukturu. Rovněž produkty cestovního
ruchu
by měly být
přizpůsobeny nabídce
základních
a doplňkových služeb využívajících potenciál regionu, ze kterých si vyberou všichni bez ohledu na věk nebo zdravotní stav. Dobrá informovanost, spolehlivost informací, přístupné formáty různých komunikačních kanálů i vstřícný přístup personálu patří k informačním požadavkům. Ekonomické požadavky zahrnují stejné sazby pro všechny za standardní služby (bez příplatků za zpřístupnění) a možnost výběru z různých cenových úrovní [9]. b) Motivy cestování zdravotně postižených osob. Motivy zdravotně postižených osob se nijak neliší od motivů cest intaktních osob. Mezi motivy zdravotně postižených můžeme zahrnout odpočinek, rekreace, léčba, rehabilitace, zapojení do veřejného, společenského a kulturního života, zvýšení kvality života, učení sociálním dovednostem, ale také i návštěvu příbuzných. Jak uvádí Kaganek (2010), mezi nejvýznamnější motiv tělesně postižených patří zdraví. Dalšími motivy jsou rehabilitace, odpočinek a integrace. Nejčastějšími formami cestovního ruchu zdravotně postižených osob jsou poznávací zájezdy, okružní plavby, rekreační zájezdy v přímořských letoviskách, zdravotní a lázeňské pobyty, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, kulturní zájezdy, směřující především do hlavních měst Evropské unie, zájezdy náboženského charakteru za účelem návštěv poutnických míst a nákupní zájezdy do okolních zemí [42].
16
c) Bariéry cestování zdravotně postižených osob. Jenom část zdravotně postižených osob je zaměstnaná, část je odkázána na sociální dávky. Můžeme konstatovat, že nedostatek financí je největší bariérou jejich účasti na cestovním ruchu. Dále můžeme rozdělit bariéry na psychické a fyzické. Samotné postižení, s kterým se člověk ještě nevyrovnal, ovlivňuje hlavně psychický stav, tedy chuť do cestování, kdy se zdravotně postižený za svůj handicap stydí nebo nechce být na obtíž. Psychické bariéry nemůžeme brát pouze ze strany zdravotně postižených, nýbrž i z pohledu intaktních osob, kteří leckdy nevědí, jak s nimi jednat. Fyzické bariéry cestování a účast na cestovním ruchu zdravotně postiženým osobám ztěžují. Jedná se o bariéry v dopravních prostředcích, v ubytovacích a pohostinských zařízení atd. Odstranit psychické bariéry je náročnější než fyzické překážky. 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Cestovní ruch zdravotně postižených osob je součástí sociálního cestovního ruchu. První zmínka o sociálním cestovním ruchu se objevila v roce 1936, kdy Mezinárodní organizace práce odsouhlasila právo na placenou dovolenou (Úmluva č. 52). Princip této úmluvy byl také podotknut ve Všeobecné deklaraci lidských práv v roce 1948, kde se uvádí, že “každý má právo na odpočinek a volný čas, včetně rozumného vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou“. Můžeme tedy konstatovat, že sociální cestovní ruch se zrodil z etické poptávky. Nicméně, někteří historici se domnívají, že sociální cestovní ruch vzniknul o několik desetiletí dříve, ve spojení s rozvojem prázdninových táborů pro znevýhodněné děti (sociálně slabší) a vytvořením mládežnických ubytoven. Až po druhé světové válce se sociální politika zabývající se myšlenkou o sociálním cestovním ruchu začala objevovat v některých zemích. Zejména díky podpoře budování (dotace na stavbu, renovaci, modernizace zařízení a infrastruktury) a opatření, která byla přijata za účelem pomoci lidem jet na dovolenou, vznikal hojný počet asociací, které měly jeden společný cíl a to rozvíjet a rozšiřovat sociální cestovní ruch na národní úrovni. Na konci války byly také vytvořeny federace, na národní či mezinárodní úrovni, sdružující organizace, které usilují o stejný cíl [5]. V České republice se tato podoba cestovního ruchu vyvinula až po roce 1989, kdy lze za jistou formu sociálního cestovního ruchu považovat vázaný cestovní ruch. 17
Účastníkům byla část jejich výdajů hrazena z účelových fondů, pokud splňovali určité podmínky např. doporučení lékaře. Došlo také k rozvoji dopravy (letecká, silniční) a k nástupu nových informačních technologií, což umožnilo dostupnost nejen turistických cílů, ale i nabídek cestovního ruchu. Dostupnost přilákala nové cílové skupiny, pro které bylo cestování nemožné, nebo si to nemohli dovolit (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Počet zdravotně postižených osob se odhaduje na přibližně 10 – 15 % evropské populace. Evropské šetření pracovních sil z roku 2002 ukazuje, že 16 % populace v produktivním věku trpí dlouhotrvajícími zdravotními problémy nebo zdravotním postižením [1]. V roce 2011 bylo zjištěno, že 26 % lidí ve věku 16 let a více žijících v zemích EU, jsou omezeni svými dlouhodobými zdravotními problémy v běžných činnostech a to obzvláště více ženy než muži. Prevalence jakéhokoliv omezení činnosti byla nejvyšší ve Slovinsku (36 %) a na Slovensku (34 %), naopak nejnižší na Maltě (12 %) [40]. Na území České republiky bylo v roce 1993 odhadnuto žijících 1 200 000 občanů se zdravotním postižením. Z tohoto počtu se uvádí, že 30 až 35 000 osob potřebovalo invalidní vozík. Z celostátních srovnání vyplývá, že více než polovinu osob s nějakým druhem zdravotního postižení představují osoby v důchodovém věku. Zároveň bylo prokázáno, že u seniorů dochází statisticky k výrazně častější kumulaci postižení [7]. Komplexnější průzkum o počtu zdravotně postižených osob byl proveden Českým statistickým úřadem v roce 2007. Zveřejněné výsledky ukazují, že v roce 2007 žilo v České republice 1 015 548 obyvatel se zdravotním postižením, které představují 9,87 % celkové populace. Podle typů zdravotního postižení zastupuje 550 407 osob s tělesným postižením, 87 439 osob s postižením zraku, 74 700 osob s postižením sluchu, 106 699 osob s mentálním postižením, 128 065 osob s duševním postižením, 571 734 osob s vnitřním postižením [41]. Zde můžeme konstatovat, že nejpočetnější zastoupení mají osoby s vnitřním postižením a následují je osoby s tělesným postižením.
18
1.1.3. Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Zdravotní postižení si můžeme vyložit jako dlouhodobou nebo trvalou změnu zdravotního stavu, kterou již nelze odstranit léčbou. Můžeme jej členit na získané a vrozené. Obecně platné vymezení zdravotního postižení předkládá Světová zdravotnická organizace (WHO, The World Health Organization) jako částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat jednu či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu [51]. Zdravotně postiženého člověka definuje Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organisation) jako člověka, jehož fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo
na
základě
postupujícího
věku,
nemoci
nebo
nehody
do
té
míry,
že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena [4]. Jak uvádí Novosad (2009) postižení nemusí znamenat snížení kvality života jedince nebo jeho neschopnost cestovat. V případě že jedinec přesto necestuje, žije v osamělosti, je odkázán na pomoc druhých, citově a podnětově strádá. Je to z důvodu, že nebyly využity mechanismy podporující vyrovnání příležitostí a kompenzující překážky, které jedinci způsobuje život se závažným postižením, což jej znevýhodňuje vůči jiným lidem ve společenství, v němž žije. Na základě výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007, který prováděl Český statistický úřad (ČSÚ), byla vymezena definice zdravotně postižené osoby. Zdravotně postižený je osoba, jejíž tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti či zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby [39]. Zdravotní postižení můžeme rozdělit do 7 skupin a to zrakové postižení, sluchové postižení, tělesné postižení, mentální postižení, vnitřní nemoci, kombinované postižení a duševní nemoci.
19
a) Zrakové postižení. Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Tímto termínem se rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. Tuto
skupinu
můžeme
dělit
na
slabozraké
a
nevidomé.
Podle
výsledků
oftalmologického vyšetření se dělí zrakové postižení do 5 kategorií, a to střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost, úplná nevidomost. [49] b) Sluchové postižení. Sluchové postižení označuje poměrně mnoho poruch sluchu od nedoslýchavosti až po úplnou hluchotu. Zahrnuje širokou škálu různě se projevujících poruch sluchového ústrojí, které jsou medicínsky diagnostikovány podle velikosti ztráty sluchu a její příčiny. Na rozdíl od sluchové vady je tento termín poměrně širší a přináší sebou i sociální důsledky poruchy včetně řečových vad. Pro názornost si uvedeme zjednodušenou klasifikaci sluchově postižených lidí. Jedná se o nedoslýchavé, neslyšící, prelingválně neslyší, ohluchlé a nositelé kochleárních implantátů. Nedoslýchaví lidé mají sluch zachován v rozmezí od lehké nedoslýchavosti až po zbytky sluchu. Tuto ztrátu kompenzují různými speciálními pomůckami nebo také v kombinaci s odezíráním hovořícího člověka či čtením ze rtů. Nedoslýchavost se objevuje zejména u starších lidí. Neslyšící lidé buď mají velmi vysoké ztráty sluchu, nebo vůbec neslyší. Dávají přednost znakovému jazyku, který je jejich hlavním komunikačním prostředkem. Prelingválně neslyšící ztratili sluch ještě před vytvořením mluvené řeči. Jejich mateřským jazykem se stává znakový jazyk, což způsobuje nezvyklé používání slov, gramatických tvarů apod. Ohluchlí lidé ztratili sluch v období, kdy jejich řeč byla už rozvinuta na běžné komunikativní úrovni. Jen mimořádně se naučí znakový jazyk, který později preferují jako běžné dorozumívání. Většina se snaží odezírat a komunikuje dále mluvenou řečí, která může být po delší době neslyšení deformována. Nositelé kochleárních implantátů mají operačním zákrokem zavedený kochleární implantát. Jedná se o osoby s velmi závažným oboustranným postižením sluchu, které nelze zlepšit sluchadly (Kalvach a kol., 2011). c) Tělesné postižení. Tělesné postižení lze vyjádřit jako omezení hybnosti až omezení pohybu nebo popřípadě jako dysfunkci motorické koordinace, jež je v příčinné souvislosti s poškozením, vadou či funkční poruchou nosného a pohybového aparátu, 20
centrální nebo periferní nervové soustavy, amputací či deformací části motorického systému. Tyto vady či dysfunkce mají trvalý charakter, co se týče motorické oblasti. Společným rysem takto postižených lidí je redukce obvyklých aktivit a v některých případech i částečná až úplná imobilita (Novosad, 2005). Tělesné postižení se dělí podle pohyblivosti na lehké, středně těžké a těžké. Při lehké pohyblivosti je jedinec schopen samostatného pohybu. U středně těžké pohyblivosti se osoba pohybuje pomocí ortopedických pomůcek a naopak u těžké pohyblivosti jedinec není schopen samostatného pohybu (Plevová, Slowik, 2010, In. Buřvaldová, Reitmayerová, 2007). d) Mentální postižení. V současné době se víc než mentální postižení využívá termín mentální retardace, který se vyjadřuje snížení úrovně intelektových schopností jedince z psychologického hlediska označované jako inteligence. Z latinského jazyka bývá mentální retardace doslovně překládána jako „opoždění mysli“. Tento typ postižení lze pojmout jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí projevující se především snížením poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností (Krhutová a kol., 2005). Tabulka 1: Klasifikace mentální retardace Kategorie retardace Lehká mentální retardace
IQ
Popis
50-69
schopnost užívat řeč, udržovat konverzaci, nezávislost na jiných osobách, potíže se čtením a psaním
Střední mentální retardace
35-49
Těžká mentální retardace
20-34
Hluboká mentální retardace
nejvýše 20
opožděný rozvoj chápání a užívání řeči, omezená schopnost sebeobsluhy a zručnosti, pohyb bez pomoci, schopnost komunikovat a podílet se na jednoduchých sociálních aktivitách snížená úroveň schopnosti, porucha motoriky nebo jiné přidružené vady (poškození či vadný vývoj nervového systému omezení schopnosti porozumět požadavkům či instrukcím, špatný pohyb nebo imobilita
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle www.fokusopava.skolanawebu.cz/mentalni-postizeni/.
e) Vnitřní nemoci. Toto postižení není převážně na první pohled znatelné, přesto může být velice vážné. Dále se dělí podle jednotlivých druhů onemocnění a to na AIDS, alergie, celiakie, cystická fibróza, dědičné matabolické poruchy, diabetes, epilepsie, lupénka, lupus, mozková mrtvice, nemoci mozku, nemoci srdeční a cévní, nespecifické střevní zánět, onkologické nemoci, poruchy řeči, respirační nemoci, astma, roztroušená skleróza, stomie [35]. 21
f) Kombinovaná postižení. Pro kombinované postižení se používá také označení jako kombinované vady, vícenásobné postižení (vady), multihandicap, hluboké postižení. Jedná se o kombinaci dvou nebo více druhů, forem a stupňů postižení u jedné osoby, které jde jen obtížně klasifikovat [43]. Kombinovaných postižení se vyskytuje velké množství např. sluchové spojené s tělesným postižením, duševní s tělesným postižením, hluchoslepota apod. g) Duševní nemoci. Pojmem duševní nemoci se označují psychické stavy a procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, které znesnadňují jeho fungování v běžném životě. Většina duševních onemocnění vzniká na základě nějakých dispozic. K tomu se vztahuje způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Objevují se i nemoci s genetickou příčinou nebo vyvolané biochemickými změnami v mozku. Tyto změny mohou způsobit léky, zranění nebo degenerace mozkové tkáně [17]. Vezmeme-li v úvahu celé spektrum zdravotních postižení, tvoří tato skupina 10 % z populace potencionálních návštěvníků cestovního ruchu. Při cestování jsou mnohdy odkázáni na doprovod či pomoc. S jedním člověkem se zdravotním postižením cestují 1 až 2 další osoby. Zde si je třeba uvědomit, že kvalitní přípravou podmínek pro zdravotně postižené návštěvníky, můžeme oslovit 20 až 30 % populace. Pouze vozíčkářů je v České republice okolo 33 000 a stále jich přibývá. Nejen vozíčkáři potřebují doprovod. Tato cílová skupina v České republice tvoří kolem 1 000 000 lidí, která již rozhodně zasluhuje velkou pozornost zařízení cestovního ruchu [6]. 1.1.4. Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob Podpora zdravotně postižených osob je jedním z kritérií, které vypovídá o vyspělosti státu. Z toho důvodu vznikla řada organizací, programů a projektů, jak na mezinárodní, národní, tak i regionální úrovni, s cílem vytvořit možnost účasti na cestovním ruchu pro všechny skupiny znevýhodněných obyvatel. a) Organizace podpory cestování zdravotně postižených osob. K organizacím podpory cestování zdravotně postižených osob patří Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu, Národní agentura pro prázdninové šeky, Institut pro seniory a sociální služby, Státní platforma zastoupení tělesně postižených, Cestovní ruch pro všechny. 22
Významnou roli hraje Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu (OITS, Organisation internationale du tourisme social), která byla založena 7. června 1963 jako Mezinárodní kancelář cestovního ruchu (BITS, Bureau International du Turisme Social) s intencí podpořit rozvoj sociálního cestovního ruchu v mezinárodním měřítku. Za tímto účelem se stará o koordinaci turistických aktivit svých členů, o jejich informovanost ve všech záležitostech týkajících se sociálního cestovního ruchu. Jedná se o neziskovou asociaci, která se zaměřuje na podporu volnočasových aktivit a zpřístupnění cestovního ruchu pro co největší počet lidí, zejména pro mládež, rodiny, seniory a zdravotně postižené. Rovněž se zaměřuje na podporu spravedlivého a udržitelného cestovního ruchu, zajišťuje zisk pro hostitelskou populaci a respektuje přírodní a kulturní dědictví [37]. Národní agentura pro prázdninové šeky (ANCV, Agence nationale pour les ChequesVacances) je francouzská veřejná průmyslová a obchodní instituce, vytvořena v roce 1982. Posláním ANCV je zpřístupnit dovolené a trávení volného času pro všechny a to zejména pro zvláště znevýhodněné skupiny, kam patří mladí lidé, senioři, rodiny včetně rodičů samoživitelů a osoby se zdravotním postižením. ANCV své poslání uskutečňuje pomocí prázdninových poukazů, které prodává zaměstnavatelům, podnikům, finančním ředitelům a výboru společenství. Poukázka je platná po dobu 2 let a lze ji uplatnit ve službách cestovního ruchu (ubytování, pohostinství, doprava, kultura, volnočasové aktivity) nejen ve Francii ale i v zemích Evropské unie [8]. Agentura funguje pod záštitkou ministerstev hospodářství, financí a cestovního ruchu. Finančně je nezávislá, její rozpočet pramení z velké části z 1 % marže při prodeji prázdninových šeků a také z investic takto získaných částek na finančních trzích [32]. Institut pro seniory a sociální služby (IMSERSO, Instituto de Mayores y Servicios Sociales) je španělská organizace, která pomáhá zejména starším lidem jet na organizované skupinové zájezdy mimo hlavní sezónu. Více než jednomu milionu seniorů
ročně
umožňuje
poprvé
cestovat,
poznávat
jiná
místa,
rozšiřovat
své společenské vztahy a zlepšovat si fyzickou kondici. Španělský stát investuje do programu zhruba 75 milionů EUR ročně, ale pomocí různých daňových mechanismů (DPH, daň z komerční a odborné činnosti, daně ze zisku společností a příjmů fyzických osob), zvýšených výnosů z příspěvků na sociální zabezpečení a úspor dávek v nezaměstnanosti program přináší zhruba 125 milionů EUR, a proto je ekonomicky 23
vysoce rentabilní. Protože se tento program orientuje na cestování mimo hlavní sezónu, má kladný dopad na zaměstnanost. Odhaduje se zhruba 10 000 pracovníků, kteří by byli mimo hlavní sezónu nezaměstnaní [42]. Státní platforma zastoupení fyzicky postižených (PREDIF, Plataforma Representativa Estatal de Discapacitados Físicos) vznikla v roce 2003, která podporuje aktivity, příležitosti a zlepšení kvality života pro téměř 50 000 lidí s těžkým tělesným postižením [29]. Cestovní ruch pro všechny (TFA, Tourismus for all) je nezávislá národní charita ve Velké Británii, která se snaží za podpory svých členů a dárců, spolu s malým grantem od ministerstva kultury, médií a sportu (DCMS, Department for Culture, Media and Sport), zpříjemnit cestování všem. Díky této podpoře, tisíce lidí se zdravotním postižením, jejich rodiny a pečovatelé byli schopni cestovat a trávit svůj volný čas stejně jako zbytek populace [3]. Další zajímavé organizace s inciativou v sociálním cestovním ruchu můžeme nalézt v Portugalsku, Itálii, Polsku, Maďarsku ale i v dalších evropských zemích. b) Programy podpory cestování zdravotně postižených osob. Nejznámějším nástrojem podpory cestování znevýhodněných skupin obyvatelstva je program Evropské komise CALYPSO, který je realizován od roku 2009. Jejím cílem je umožnit lidem, kteří si to obvykle nemohou dovolit, cestovat do turisticky zajímavých míst v Evropě a zároveň pomáhat místním ekonomikám zvládat sezónní výkyvy. Iniciativa Calypso se zaměřuje na čtyři skupiny: znevýhodněné mladé lidi ve věku 18-30 let, rodiny s dětmi, které mají finanční nebo jiné potíže, osoby s postižením, osoby nad 65 let a důchodce, kteří si cestování nemohou dovolit, nebo které odrazují nároky spojené s organizací cesty [21]. V tabulce 2 můžeme vidět další iniciativy, které obsahuje program Calypso. Tabulka 2: Iniciativy programu Calypso Název projektu AAAE - Able-Access for All Exchange EST - European Senior Travellers
Překlad Dostupné výměny pro všechny Evropští seniorští cestovatelé
Zapojené země Finsko, Portugalsko, Kypr Portugalsko, Polsko, Španělsko
Zdroj: Zpracováno podle Kotíková, 2013.
24
Tabulka 2: Pokračování SOWELL - Social Tourism Opportunities in Wellness and Leisure activities STEP - Social Tourism Exchanges Platform
Příležitosti v sociálním cestovním ruchu, ve wellness a volnočasových aktivitách Platforma výměn v sociálním cestovním ruchu
ACA - Acessible Culture for All
Dostupná kultura pro všechny
FETE - First European Travel Experience Healtour - Health Tourism Exchange program Holiday4all - Sunstainable Model for Social Tourism in the Danube macro-region
První evropská cestovatelská zkušenost Program výměn ve zdravotním cestovním ruchu Dovolená pro všechny - udržitelný model sociálního cestovního ruchu v makroregionu Dunaj
Francie, Španělsko, Itálie, Česká republika Belgie, Francie, Španělsko, Itálie Malta, Finsko, Chorvatsko Belgie, Švédsko, Finsko, Německo Maďarsko, Rumunsko, Španělsko Srbsko, Černá Hora
Zdroj: Zpracováno podle Kotíková, 2013.
Mezinárodní projekt EUROKLÍČ pomáhá lidem se sníženou schopností pohybu už více než
20
let.
Nejen
že
je
podporován
ve
vyspělých
evropských
zemích,
ale také své kořeny zapouští v USA. Česká republika tento projekt ohodnotila jako „Nejvýznamnější počin roku 2007“. Dlouhodobým cílem projektu je zabezpečit osobám se sníženou schopností pohybu rychlou a vhodnou dostupnost veřejných sociálních a technických kompenzačních zařízení (např. výtahy, svislé a schodišťové plošiny apod.). Tato zařízení budou osázena jednotným eurozámkem, který bude odemykatelný univerzálním euroklíčem. Euroklíče budou distribuovány na základě průkazu ZTP nebo ZTP/P osobám se zdravotním postižením. Tento projekt také nabízí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením [44]. V České republice je cestování zdravotně postižených osob podporováno zejména v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu. Je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období 2007 - 2013, která byla schválena usnesením vlády č. 1239 ze dne 7.11.2007. Ve druhé polovině
roku
2013
bylo
schváleno
ministerstvem
financí
pokračování
Programu 2010 - 2013 podprogramem Cestování dostupné všem i v roce 2014 a 2015. Hlavním cílem programu je vytvořit efektivní nástroj přispívající k rozvoji sociálního cestovního ruchu. Podprogram Cestovní ruch pro všechny má za cíl zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu v souvislosti s aktuální ekonomickou situací České republiky, podpora tvorby nových produktů domácího cestovního ruchu s cílem snížení sezónnosti a vytvoření podmínek pro zajištění pracovních míst v podnicích cestovního ruchu po dobu celého kalendářního roku a začlenění nových cílových skupin 25
do aktivit cestovního ruchu, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Mezi cílové skupiny patří děti do 15 let, mládež 15-26 let, rodiny s dětmi s nízkými příjmy a zdravotně postižené osoby (Kotíková, 2013). Projekt Athena na cestách je realizován za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a věnuje se rozvoji bezbariérového cestování v České republice. Jedná se o cestování, turistická místa, produkty a informace pro turisty se zvláštními potřebami, ale také o vzdělanosti zaměstnanců institucí působících ve prospěch cílových skupin na trhu práce. Athena na cestách je mezinárodní projekt, který spolupracuje s Evropskou sítí pro bezbariérové cestování (ENAT, European Network for Accessible Tourism), což umožňuje poznávat a sdílet zkušenosti ze zahraničí. Projekt byl nejdříve aplikován v Moravskoslezském kraji, ale probíhá také v Královehradeckém kraji, Jihočeském kraji a v Praze [48].
1.2. Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Potenciál cestovního ruchu je definován jako souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných obvykle na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území (Zelenka, Pásková, 2012). Linderová (2013) vystihuje potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením způsobilostí území (turistického regionu, kraje), poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Týká se to zejména ubytovacích, pohostinských, kulturněspolečenských, sportovních a jiných zařízení cestovního ruchu, ale také dopravní dostupnosti a dostupnosti v okolí zařízení cestovního ruchu. Jak uvádí Kotíková (2013), každá destinace cestovního ruchu potřebuje mít určitý potenciál, to znamená, že musí disponovat určitými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. 1.2.1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady cestovního ruchu možno chápat jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012).
26
Podle funkčně-chorologického členění je lze dělit na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, realizační předpoklady cestovního ruchu a selektivní předpoklady cestovního ruchu (Mariot, 1983). a) Lokalizační předpoklady cestovního ruchu. Představují „fyzickou“ základnu pro uspokojování možné poptávky. Tyto předpoklady jsou dány územím, jsou prakticky neměnné a činí oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Rozhodují, jaká forma cestovního ruchu se bude v dané oblasti vyvíjet a čím se bude odlišovat od konkurence. Mezi lokalizační předpoklady patří obzvláště přírodní podmínky, kam se řadí klima, charakter
a
modelace
terénu,
hydrologické
poměry,
přírodní
atraktivity,
fauna a flóra – a dále společenské atraktivity, které vznikly a existují především zásluhou činností lidí. Můžeme uvést například památky, slavnosti, zvyky, gastronomie apod. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Lokalizační předpoklady pro zdravotně postižené osoby představují přístupnost přírodních a kulturních památek. Většinu přírodních podmínek je nemožné modifikovat těmto osobám, protože nevznikají tvořivou činností člověka, ale lze je vylepšit, aby se staly bezpečné a hlavně dosažitelné. Uvést můžeme přístavbu lanovek, výtahů, upravení terénu a cest apod. Naopak u společenských atraktivit je možné již v samém počátku výstavby počítat s bariérami zdravotně postižených osob a uzpůsobit je k jejich
bezproblémovému
pohybu.
Případně
přizpůsobit
či
zrekonstruovat
již vybudované atraktivity tak, aby byly dostupné.
To zahrnuje úpravu povrchů
a
výtahů,
výškových
rozdílů
pomocí
šikmých
ramp,
zvedacích
plošin,
dále protiskluzové řešení podlah, vodící linie, ale také požadavky na hygienické zařízení a další. b) Realizační předpoklady cestovního ruchu. Jak už říká název, tyto předpoklady nám pomáhají realizovat určitou formu cestovního ruchu a samotnou rekreaci. Umožňují dané území dosáhnout a využít, s pomocí existence materiálně-technické základny, tedy pohostinských, ubytovacích a dopravních služeb. Bez dostatečné kapacity služeb není možné technicky využít potenciál území. Bez odpovídající nabídky a kvality služeb není možné turistický produkt ani oblast nabízet na trhu (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011).
27
Význam realizačních předpokladů pro zdravotně postižené osoby je značný. Samotná doprava musí disponovat určitou kapacitou, snadnou a pohodlnou přístupností. Podstatné je rovněž vybudování parkovacích míst vyhrazené pro vozíčkáře. Stejně významné jsou ubytovací a pohostinské služby, které je nutno adaptovat různým typům postižení jako např. přístavba ramp, výtahů, sestavení speciálního menu, vyškolení personálu apod. c) Selektivní předpoklady cestovního ruchu. Můžeme charakterizovat jako schopnost lidí přijímat návštěvníky a stávat se jimi. Podporují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Dělí se na objektivní a subjektivní. Do skupiny objektivních selektivních faktorů řadíme politické faktory, dosaženou životní úroveň, objem fondu volného času, životní prostředí, demografickou strukturu (vzdělanost, porodnost, úmrtnost, věkové složení apod.), které ovlivňují cestovní ruch v území. Do skupiny subjektivních selektivních faktorů patří řada psychologických pohnutek (např. vlastní zážitky a zkušenosti, vliv reklamy na jednotlivce, poznatky o místních kulturách apod.), kterými je ovlivňováno rozhodování jednotlivce nebo skupiny obyvatel k účasti na cestovním ruchu a k výběru lokality. Velkou roli zde hraje reklama, propagace, zkušenost, módnost apod. [2]. V rámci cestovního ruchu zdravotně postižených osob selektivní předpoklady představují způsobilost a schopnost společnosti podílet se na přístupném cestovním ruchu. Tato účast se vyznačuje činností a spoluprací jak na evropské tak i na národní úrovni. Jedná se o spolupráci a činnosti státní správy, organizací a spolků, které jsou cíleně zaměřeni na tento segment a snaží se podporovat jejich cestování. Také tyto předpoklady můžeme vystihnout jako připravenost oblasti a trhu na tento typ účastníků. To znamená jistou přístupnost a vytvořenou nabídku v podobě produktu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby za přijatelné ceny bez příplatků za zpřístupnění. Zahrnují rovněž propagaci a nezbytnou informovanost o přístupnosti v přístupných formátech různými komunikačními kanály. 1.2.2. Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podpora cestovního ruchu osob se zdravotním postižením může přinášet výhody nejen pro samotné účastníky, ale je také příznivý pro samotnou destinaci či subjekty, podnikající v této oblasti.
28
Z ekonomického hlediska je znatelný přínos k celosvětovému rozvoji. Zvláště turisté se specifickými potřebami dávají přednost domácím destinacím před cestami do zahraničí, tím dochází k posílení domácího cestovního ruchu. Rovněž upřednostňují kratší, ale častější pobyty v obdobích mimo hlavní sezónu, to působí na zvýšení mimosezonní využitelnost turistické infrastruktury. Další faktem je, že si zpravidla rezervují pobyty s předstihem a to zajišťuje určitou jistotu podnikatelským subjektům. Jen zřídka jezdí tyto osoby bez doprovodu příbuzných, přátel nebo asistentů. Přítomnost doprovázející osoby zvyšuje počet potenciálních návštěvníků, tím roste potenciální poptávka, která vytváří nové podnikatelské příležitosti pro malé a střední podniky i neziskové organizace. Rozvoj cestovního ruchu dopadá i na ostatní odvětví, vznikají nová pracovní místa, podporuje udržitelný rozvoj regionů, vyšší poptávka zvyšuje příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě povzbuzuje investiční aktivitu v regionech. Taktéž přístupnost posiluje i konkurenceschopnost. Lepší přístupnost, kvalita, bezpečnost a větší komfort sebou přináší spokojené zákazníky, kteří se vracejí nebo svým doporučením motivují k návštěvě další zákazníky. Důležitá je i spolupráce a partnerství, která ovlivňují kvalitu výsledného produktu [9]. Ze sociální stránky můžeme zohlednit pozitivní smýšlení o destinaci nebo-li posílení její image, k čemu napomáhají opětovně se vracející zákazníci i jejich reference. Zpřístupnění destinace přináší zlepšení nejen pro návštěvníky, ale i pro místní obyvatelé. Posiluje místní komunity, sociální vztahy mezi lidmi, zvyšuje životní úroveň místních obyvatel, přispívá k odstranění psychických (vnitřních) bariér, rozvíjí mezilidské vztahy, podílí se na záchraně kulturních tradic a tradičních řemesel, vytváří atraktivnější a bezpečnější města a obce. Poznávání jiných krajů, zvyků, kultur a národností stimuluje společenskou toleranci a mezinárodní vztahy. Přínos můžeme vidět i ve vzdělanosti společnosti ohledně této problematiky, která se stále více dostává do jejich povědomí a pomáhá odstraňovat zažité stereotypy společnosti ve vztahu k zdravotně postiženým [9]. 1.2.3. Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob se věnují různé legislativní předpisy, dokumenty, dohody, nařízení, zákony na národní i mezinárodní úrovni.
29
a) Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu. Každý člověk má právo účastnit se cestovního ruchu. Tuto skutečnost nalezneme ukotvenou v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1999 a schváleném OSN v roce 2001. Shrnuje zásady chování a činnosti pro podnikatele a návštěvníky cestovního ruchu. Je postaven na 10 článcích. V článku 2 s názvem Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení se uvádí, že aktivity cestovního ruchu mají respektovat a podporovat zvláště práva nejzranitelnějších skupin, kam patří i mimo jiné zdravotně postižené osoby. Článek 7 Právo na turistiku prezentuje objevování a užívání si zdrojů planety jako právo, které je ve stejné míře dostupné všem obyvatelům světa. Destinace má vzít v úvahu veškeré speciální potřeby méně privilegovaných osob, které jsou nezbytné k účasti na cestovním ruchu. Právo na svobodný pohyb ve svých zemích a z jednoho státu do druhého by měli mít všichni turisté a návštěvníci. Tomuto právu je věnován článek 8 Svoboda pohybu turistů, který také pojednává o diskriminaci a přístupnosti na místa tranzitu, pobytu, turistických center a kulturních památek [18]. Evropská unie vychází z Listiny základních práv a svobod EU a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kde si můžeme povšimnout zákonu o diskriminaci nebo ustanovení ohledně začleňování osob se zdravotním postižením. Mezinárodních předpisů je několik, např. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením,
Všeobecná
deklarace
lidských
práv,
Standardní
pravidla
OSN
pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, Oficiální zpráva MPSV k plnění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, Všeobecná deklarace lidských práv a další. Jejich účelem je respekt, ochrana, podpora a zajištění plného a rovného užívání všech lidských práv a základních svobod této marginalizované skupině lidí [31]. Základním dokumentem na úrovni České republiky věnující se zákazu diskriminace osob se zdravotním postižením je Ústava České republiky. Stát je zde definován jako svrchovaný, jednotný a demokratický, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana [34]. Hlouběji se tomuto směru věnuje její součást Listina základních práv a svobod, upravující vztah mezi státem a občanem. Stanovuje lidskou svobodu a rovnost v důstojnosti i právech. Článek 3 pojednává o zaručení základních práv a svobody 30
všem bez rozdílu pohlaví, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Rovněž nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod [24]. Dále můžeme uvést Antidiskriminační zákon resp. zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací. Tento zákon zakazuje diskriminaci, vymezuje základní druhy diskriminace a ochranné prostředky pro jedince, jež se staly obětí diskriminace. Národní plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením 2010 – 2014 (2010) navazoval na 4 předchozí národní plány pro osoby se zdravotním postižením. Zajišťuje podmínky pro kvalitní a důstojný život této skupiny a napomáhá jejich integraci do společnosti. b) Využívaní dopravních prostředků. Přeprava osob dopravními prostředky by měla sloužit všem a bez rozdílu. Zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mají právo na volný pohyb, svobodu volby a nepřítomnost diskriminace. Důležitá je mimo jiné informovanost o podmínkách přepravy, přístupnosti vozidel a jejich vybavení. Při poskytování cestujícím se smyslovými postiženími by měly být použity vizuální a akustické systémy. Zakoupení přepravních dokladů by mělo být bez nepřiměřených obtíží a dodatečných nákladů. Mají právo na bezplatnou pomoc při nastupování, vystupování či při orientaci a pohybu v dopravním prostředku. Tato usnesení jsou obsažena v Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1371/2007 o právech cestujících v železniční dopravě, Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě a v Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1177/2010 o právech cestujících po moři a na vnitrozemských vodních cestách [45]. V České
republice
platí
Vyhláška
č.
175/2000
Sb.,
o
přepravním
řádu
pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která upravuje např. přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, přepravu osob na vozíku pro invalidy, přeprava vodících psů. Také zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.,
31
jenž se věnuje mimo jiné např. osvobození od poplatku nebo problematice parkování [45]. c) Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Obecně technické požadavky na stavby upravuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Je stanovena podle § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Určuje předpoklady budov pro jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Vyhláška vymezuje, aby přístupy do staveb užívaných veřejností byly bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Přístupy do všech prostorů určených pro užívání veřejnosti musí být zajištěni vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. Nejméně 5 % pokojů v ubytovacích a pobytových zařízeních pro cestovní ruch musí splňovat požadavky bezbariérového řešení [36]. d) Debarierizace kulturně-historických památek. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 389/2009 Sb. o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb platí i pro kulturně-historické památky. Mimo jiné vymezuje, že veškeré
úpravy musí být hlášeny Ústavu památkové péče, aby nebyla narušena jejich historická a kulturní hodnota [36]. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů uvádí, že standardem fyzické dostupnosti je odstraňování architektonických a jiných bariér znemožňujících osobám s omezenou schopností pohybu a orientace užívání standardizovaných veřejných služeb. Pokud to stavební podstata příslušné nemovitosti dovolí nebo to není z jiných závažných důvodů vyloučeno [30]. e) Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení. I sportovně-rekreační zařízení se řídí vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. U sportovně-rekreačních zařízení musí být bezbariérově upraveno sportoviště, závodiště a jejich zázemí, především hygienické zařízení, kde je nutné respektovat nároky na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků.
Plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí splňovat
bezbariérový přístup do vody, řešený schody a bazénovým zvedákem nebo schody a zvýšeným okrajem [36].
32
2. Analýza potenciálu Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciál území vytváří vhodný komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, vycházející z přírodních a kulturně-historických předpokladů, kterými disponuje každý region různou mírou. Analýza a zhodnocení potenciálu jednotlivých krajů jsou důležitá stanoviska pro rozvoj cestovního ruchu.
2.1. Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. V kontextu s cílem jsme stanovili čtyři výzkumné otázky: -
Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Plzeňském a Jihočeském kraji?
-
Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?
-
Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v krajích?
-
Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v těchto krajích?
Protože kvantifikace potenciálu cestovního ruchu je velmi složitá, zpracovali jsme za účelem hodnocení potenciálu Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob stupnici hodnocení (tabulka 3). Jedná se o subjektivní metodu hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Tabulka 3: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Kvalitativní hodnocení
0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37
1 2 3 4
Základní Průměrný Zvýšený Výborný
Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005.
Abychom dokázali zhodnotit zkoumaný potenciál rozvoje cestovního ruchu, stanovili jsme si několik kritérií, které považujeme za podstatné pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 4). K hodnoceným kritériím řadíme:
33
- bezbariérové ubytovací zařízení, - bezbariérové pohostinské zařízení, - bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, - existence bezbariérových kulturně-historických památek, - nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu, - webové informační portály pro zdravotně postižené osoby. Tabulka 4: Hodnotící kritéria na úrovni krajů Hodnotící kritérium bezbariérové ubytovací zařízení
bezbariérové pohostinské zařízení
sportovně-rekreační zařízení
přístupné cyklotrasy a turistické stezky
kulturně-historické památky
cestovní kanceláře webové informační portály
Charakteristika méně jako 10 % všech UZ více jako 10 % všech UZ více jako 15 % všech UZ více jako 20 % všech UZ méně jako 10 % všech PZ více jako 10 % všech PZ více jako 15 % všech PZ více jako 20 % všech PZ bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadióny (ano/ne) jiné sportoviště (ano/ne) méně jako 10 % turistických stezek více jako 10 % turistických stezek méně jako 10 % cyklotras více jako 10 % cyklotras přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem částečně přístupné hrady/zámky/kostely úplně přístupné hrady/zámky/kostely muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny úplně přístupné muzea/galerie/skanzeny divadla nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano/ne) ano/ne
Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0* 2/0* 2/0* 2* 3* 2* 3* 3* 1 2 3 1 2 3 2* 1 0 1/0
* přidělení váh na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Zdroj: Linderová, 2012.
Při zpracování této práce jsme použili řadu sekundárních dat. Vycházeli jsme z již existujících internetových databází, specializovaných webových portálů, knižní 34
a časopisecké odborné literatury a k tomu jsme data ověřovali a doplňovali z telefonické a e-mailové komunikace s jednotlivými zařízeními cestovního ruchu, informačními centry, městskými a krajskými úřady, destinačními společnostmi. K výzkumu bylo užito matematicko-statistických metod, metod analýzy a syntézy a subjektivních metod. Výzkum probíhal v období od srpna do listopadu 2014 a zkoumanou oblastí byl Plzeňský a Jihočeský kraj. Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě České republiky. Nejdelší hranici sdílí s německou spolkovou zemí Bavorsko, dále pak sousedí s Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským krajem. Rozloha kraje je 7 561 km2 a tím se řadí na třetí místo největšího kraje České republiky. 573 634 je počet obyvatel, které připadá kraji k roku 2014. Kromě Plzně plní funkci center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města jako jsou například Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj. Plzeňský kraj řadíme mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v České republice.
K nejvýznamnějším
průmyslovým
odvětvím
patří
strojírenství,
potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Má významnou polohu, co se týče cestovního ruchu. Největší počet zahraničních turistů přichází z Německa přes hraniční přechody Rozvadov, Folmava a Železná Ruda. Kraj nabízí návštěvníkům a obyvatelům nejen mnoho kulturních zařízení jako jsou divadla, kina, galerie, muzea, hrady a zámky, ale také výborných podmínek pro sport - v létě pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pak pro sjezdové i běžecké lyžování [38]. Jihočeský
kraj
je
rozlohou
druhým
největším
krajem
České
republiky,
2
která činí 10 055 km . Také je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. K roku 2014 připadá kraji 636 702 obyvatel. Kardinální hranici tvoří s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dále sousedí s Plzeňským, Středočeským, Jihomoravským krajem a krajem Vysočina. Status největšího města si drží České Budějovice, následuje Tábor a Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice, Český Krumlov a Prachatice. Území kraje má spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti, i přesto je vnímána jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Přírodní prostředí a velký počet kulturních památek, které navštěvují občané z celé České republiky a v hojné míře i zahraniční turisté. V letním období 35
se nabízí zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov – Churáňov a Lipno – Kramolín [20].
2.2. Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob Lokalizační předpoklady představují primární nabídku destinace, kterou tvoří přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity a kulturně-společenské zařízení. Znázorňují předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. K přírodním atraktivitám se vztahují národní parky a chráněné krajinné oblasti, turistické trasy, cyklotrasy, naučné stezky, rozhledny, jeskyně aj. U kulturních atraktivit a zařízení jsme zkoumali hrady, zámky, tvrze, kostely, skanzeny, muzea, galerie, divadla, kina aj. Hlavním kritériem při hodnocení lokalizačních předpokladů pro zdravotně postižené návštěvníky byla jejich snadná dostupnost, zejména pro uživatele běžných mechanických vozíků. Dalšími sledovanými faktory byly např. parkování, existence bezbariérového WC, možnost pohybu, informační a orientační systémy v případě přístupnosti pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením. 2.2.1. Přírodní atraktivity Na území Plzeňského kraje se z velkoplošných zvláště chráněných území nachází národní park Šumava, dále čtyři chráněné krajinné oblasti a to Český les, Šumava, Slavkovský les a Křivoklátsko. Chráněná krajinná oblast Český les se nachází v Plzeňském kraji celá, ostatní do kraje jen zasahují. V Jihočeském kraji se rozprostírá jihovýchodní část národního parku Šumava a jihovýchodní část chráněné krajinné oblasti Šumava. Chráněné krajinné oblasti, které se na území Jihočeského kraje nachází celá, jsou Třeboňsko a Blanský les. Národní park Šumava je největším národním parkem České republiky. Byl vyhlášen v březnu roku 1991. Jeho posláním je uchování a zlepšení přírodního prostředí chráněného území a ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů. Funkci ochranného pásma pro národní park plní CHKO Šumava. Na území Německa (v Bavorsku) na NP Šumava navazuje NP Bavorský les. Tato tři území (NP Šumava, CHKO Šumava a NP Bavorský les) tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v roce 1990 biosférickou rezervací [50]. 36
Správa NP a CHKO Šumava se problematice cestovního ruchu osob se zdravotním omezením věnuje více jak deset let. Pro seniory a osoby s nižší mobilitou funguje speciální program Dostupná Šumava. Jedná se o celodenní autobusový výlet s nástupem ve Vimperku nebo v Sušici, s dvanácti zastávkami na zajímavých místech v západní části NP Šumava. Výlety jsou organizovány v období mimo hlavní prázdninovou sezónu, tj. od půle května a v červnu a poté v září a říjnu. Výletním autobusem se mohou zájemci dostat do míst vzdálených, kam není povolen vjezd běžnými dopravními prostředky. V rámci programu Na skútru po Šumavě nabízí pro návštěvníky na vozíku a držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P výlety s doprovodem na skútru. Také zrakově postižení lidé mají možnost poznat národní park a to díky nové knize „Šumava pro všechny - Průvodce pro turisty se zrakovým postižením", která je zpracována v Braillově písmu a její přílohou jsou unikátní reliéfní mapy celého území s vyznačenými cíli. V návaznosti na vydanou knihu Správa národního parku plánuje popis vybraných cílů Braillovým písmem přímo v terénu, nový areál lesních her pro nevidomé a mluvící stromy [26]. Snaží se zpřístupnit oblast nejen vozíčkářům, jako je tomu ve většině případů, ale i zrakově a sluchově postiženým osobám. Nejvhodnější oblastí Plzeňského a Jihočeského kraje pro turistiku je Šumava, která je protkána hustou sítí turistických cest, nabízí okolo 500 km značených tras a řadu naučných stezek. V současnosti je v národním parku Šumava připraveno 10 turistických tras (tabulka 5) pro vozíčkáře, jejichž reliéf je většinou rovinatý s pevným povrchem. Tabulka 5: Přehled bezbariérových tras v národním parku Šumava Název trasy
Délka (km)
Knížecí Pláně Žďárecké jezírko
4
Horská Kvilda Hamerský potok
1
Dobrá - Stožec
5
Popis prvních 500 m střídavě hlína/písek, poté asfalt s defekty, cesta je dostatečně široká, na několika místech větší stoupání povrch cesty až k pastvinám asfaltový, dolů k potoku kamenitopísčitá cesta, břeh potoka je pro vozíčkáře nepřístupný, BWC asfaltový povrch místy s mírným stoupáním, lze absolvovat bez asistence
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BD
ČB
ND
BD
ČB
ND
BB
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle www.npsumava.cz
37
Tabulka 5: Pokračování České Žleby – Mlaka
3
Boubínský prales
4
Schwarzenberský plavební kanál Povydří
7
Jezerní slať
Chalupská slať
Rechle
3
asfaltový povrch s poměrně velkým převýšením zpevněná lesní cesta (povrch štěrk a asfalt), poměrně náročná, doporučuje se zdolání s dvoučlennou asistencí, BWC povrch štěrkopískový, rovinatý charakter trasy zpevněná písková cesta, stále klesající, nutný přesun z Čeňkovy Pily do Antýglu, BWC, občerstvení 250 m klesající písková cesta, dále navazuje na dřevěný poválkový chodník (pohodlný, 2 m široký), BWC hrubší asfalt, do mírného kopce a ústí na dřevěný poválkový chodník (120 cm široký), BWC do 1/3 trasy je nový asfaltový povrch, dále tvrdý písek, nutné přemístění doprovodného auta z parkovací plochy Rokyta na Rechle), BWC
BD
ČB
ND
BD
BB
ND
BB
BB
ND
BD
BB
ND
BD
BB
ND
BD
BB
ND
BD
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle www.npsumava.cz
Klub českých turistů Plzeňského kraje eviduje 275 pěších turistických značených tras v Plzeňském kraji, které představují více než 4000 km včetně tras Šumavy. Skoro polovinu představují naučné stezky. V tabulce 6 uvádíme 37 bezbariérových naučných stezek, z nichž 2 (naučné stezky Vývoj přírody a Chonovice) jsou dostupné s doprovodem. Naučná stezka Ludvíka Očenáška je první stezkou zcela bez bariér pro nevidomé. Protože se jedná o naučné stezky, jsou po celé délce trasy rozmístěny informační tabule, díky nimž se mohou orientovat osoby se sluchovým postižením. Všechny naučné stezky hodnotíme jako bezbariérové pro neslyšící. Tabulka 6: Přehled bezbariérových naučných stezek Plzeňského kraje Název naučné stezky
Lokalita
Délka (km)
NS Sigmondova
Plzeň
7
NS Vývoj přírody
Plzeň
1
Popis rovinatý terén po upravených cestách, nenáročná část v rovině, část ve svahu, zvlněný terén
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB
BB
ND
BD
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle http://www.plzenskykraj.kct.cz
38
Tabulka 6: Pokračování Kolem Boleveckých rybníků
Plzeň
4
Kolem rybníků
Plzeň
5
Údolí Úslavy mezi Plzní NS Údolím Úslavy Doubravkou a Koterovem
8
NS Hraběte Hanuše
Ptenín u Merklína
2,5
NS Hvížďalka
Spálené Poříčí – Hořehledy
4,5
NS Staroplzenecká Starý Plzenec
11
NS Pod Zelenou Horou
Nepomuk, Klášter
4,5
NS Nebílovy
Nebílovy, Prusiny
5,7
NS Plasy NS Sklárna
Plasy Blatno, Sklárna, Žihle
4,3 6
Lesnická NS Zábělá
Bukovec, Zábělá
5
NS Ludvíka Očenáška
Plasy, Lomany, Dolní Bělá
13
NS Kožlany
Kožlany
6
NS Třemošná
Třemošná
11
NS Chrást
Chrást
6
NS Kokotské rybníky
Dýšina, Bušovice
9
obtížnost I, infotabule s mapkou
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
celá okružní trasa
BB
BB
ND
úsek z osady Sklárna k rybníku Petrák
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
BB
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
obtížnost II, infotabule s mapkou trasa je sjízdná pro vozíčkáře v úseku Lobzy - Božkov Koterov úsek náměstí, kolem od Ptenínského zámku alejí k můstku přes potok Merklínka úsek z náměstí, geopark, Zábrodský mlýn pod Zámeckým rybníkem úsek náměstí, most přes Úslavu do čtvrti Malá Strana úsek náměstí, po silnici do obce Klášter nebo pouze obec Klášter a park úsek od Nebílovského zámku do Prusin
úsek od zastávky MHD Zábělá, kolem lesovny k viaduktu a rokli texty informačních tabulí též Braillovým písmem náměstí a jeho okolí, okolí Vožehova rybníka park a čtvrť na levém břehu říčky úsek z východiště NS u školy, čtvrť Benátky, altán v lukách úsek od Horního Kokotského rybníka k altánu na Kokotsku
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle http://www.plzenskykraj.kct.cz
39
Tabulka 6: Pokračování
NS Farmářská stezka
Stará Huť Keply Kochánov Vojetice Petrovice Těšov Mochov Radkov - Stará Huť
NS Chanovice
Chanovice
NS Rokyta Klostermannova Hrádky – Srní stezka
vhodná pro vozíčkáře i inlajnery
BB
BB
ND
2
skanzen, zámecký park
BD
BB
ND
3,2
Prostřední a Horní Hrádky
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
úsek z Rokyty do Mechova
BB
BB
ND
26
celý vnitřní okruh NS
BB
BB
ND
22,5
Poznávací okruhy Nýrsko
Nýrsko, Stará Lhota
4
NS Povydří
Antýgl -Vydra - Čeňkova Pila
7,5
NS Velhartice
Velhartice
4,5
NS VchynickoTetovský kanál NS Švihov a okolí
Modrva hrablový most (rechle) Švihov - město a okolí
18,5
úsek z městského nábřeží po levém břehu Úhlavy k Lesnímu divadlu podél Vydry v celé délce NS úsek od podhradí ke hradu
NS Hejná
Velké Hydčice – Nezamyslice
8
rovinatá
BB
BB
ND
NS Sedmihoří
Miřko, Racovský vrch
10
úsek od prostředního Miřkovského rybníku k "Ručičkám"
BB
BB
ND
NS Královská rokle
Horšovský Týn - zámecký park
2,7
z náměstí po cestách zámeckého parku
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
NS Historie hornictví na Stříbrsku
Stříbro
NS Hradišťský vrch
Konstantinovy Lázně
5,5
NS Kladruby
Kladruby u Stříbra
5,5
NS Karsíkov Ovčí vrch
Konstantinovy Lázně, kemp
10
3
úsek od Branky přes most po levém břehu a Červené lávce k Prokopské štole Lázeňský park a z východiště NS, U Nádrže alejí k hájovně na úpatí Hradišťského vrchu pouze náměstí a zámecké nádvoří se zahradami v celé délce trasy NS
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle http://www.plzenskykraj.kct.cz
40
Tabulka 6: Pokračování NS Sklářství a okolí Lesné
Stará Knížecí Huť
9,5
NS Lesná
Lesná
10
NS Ke Studánce láska
Konstantinov y Lázně
7,5
v celé délce trasy NS od silnice do Staré Knížecí Huti, lesní úsek k NS Podkovák a Kapli paní Marie Konstantinovy Lázně – Kokašice
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014 podle http://www.plzenskykraj.kct.cz
Trasa s názvem Plzeň město piva, která je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, vede historickou částí města Plzeň, která je dnes známá především plzeňským pivovarem a Škodovkou. Trasa začíná na náměstí Republiky, u kterého se také nachází parkoviště pro zdravotně postižené osoby, a pokračuje k historickému objektu Masné krámy, dále k muzeu pivovarnictví, Západočeskému muzeu až k Velké synagoze. Cesta vede po rovné dlažbě, i nájezdy a sjezdy z chodníků jsou mírné a je dlouhá 3,5 km. Během cesty je možné využít několik bezbariérových WC a občerstvení [47]. Tato trasa je vhodná pro pohybově postižené osoby bez pomoci asistentů i pro neslyšící osoby. V Jihočeském kraji je rozmístěno přes 5 200 km značených tras. V CHKO Třeboňsko se nachází 9 naučných stezek, které jsou přístupné pro osoby se sluchovým postižením. Stezky určené přímo pro vozíčkáře zde nenalezneme. Naučná stezka zdraví Třeboň – Hradeček je sjízdná s kočárkem, můžeme ji hodnotit jako dostupnou s doprovodem pro pohybově omezené osoby. Město Třeboň vydalo v roce 2012 novou bezbariérovou mapu. V mapě jsou srozumitelným způsobem znázorněny bezbariérové trasy na území města. Dále jsou v ní označeny všechny veřejné budovy s bezbariérovým přístupem, stejně tak jako veřejné budovy, které bezbariérově přístupné nejsou. Na zadní straně mapy jsou uvedeny kontakty na nejdůležitější instituce ve městě, uživatel mapy zde zjistí základní údaje o Třeboni a projektu samotném. Mapa je dostupná i na webových stránkách města [52]. Klub Českých Turistů připravil stezky, které jsou vhodné pro vozíčkáře. Nalezneme jej v obci Lutové nedaleko Chlumu u Třeboně. V okolí Chlumu mohou využít zhruba 24 km stezek, které jsou dostatečně široké a upravené pro vozíčkáře. Tato trasa je členitá, místy náročnější, ale skládá se z okruhů, které si může každý naplánovat podle 41
svých sil. Na stezce nechybí bezbariérové restaurace nebo mobilní záchod. Všechny trasy začínají a končí v Lutové. Nejdelší měří 24 km, nejkratší 10 km Nejdelší a patrně i nejzajímavější stezka vede okolo rybníků z Chlumu u Třeboně až k pomníku známé operní pěvkyně Emy Destinnové [33]. Český Krumlov zřídil průvodce, který je určen speciálně lidem s omezenou schopností pohybu a orientace. V průvodci je vyznačeno 7 tras zdolatelných invalidním vozíkem, které jsou detailně popsány. Popisuje nejen charakter trasy a nedostatky terénu, ale také možnosti pro parkování, pohostinství a místa bezbariérového WC. Lipno je ideální destinace i pro zdravotně postižené osoby. Otevřením Stezky korunami stromů Lipno v červenci 2012 byla významně rozšířena nabídka projektu Lipno bez bariér. Stezka je plně bezbariérová. Poslední patro překonají zdravotně postižení návštěvníci pomocí plošiny [11]. Tabulka 7:Přehled bezbariérových tras Jihočeského kraje Název trasy NS zdraví Krajem Emy Destinové Horní brána
Lokalita
Popis
CHKO 3,6 km dlouhá, parkoviště Třeboňsko
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BD
BB
ND
Třeboňsko
24 km dlouhá, několik okruhů, asfaltový povrch, bezbariérové restaurace, BWC
BB
ČB
ND
Český Krumlov
místy schody a nerovná dlažba, 1 restaurace bez bariér, 3 BWC
BD
BB
ND
Jelení zahrada
Český Krumlov
BD
BB
ND
Náměstí
Český Krumlov
místy schody a nerovná dlažba, parkoviště s vyhrazeným místem, 2 BWC parkoviště s vyhrazeným místem, 1 bankomat bez bariér, 1 restaurace bez bariér, 1 BWC
BB
BB
ND
Latrán
Český Krumlov
parkoviště s vyhrazeným místem, 1 BWC
BB
BB
ND
Plešivec
Český Krumlov
parkoviště s vyhrazeným místem, 2 restaurace bez bariér, 2 BWC
BB
BB
ND
Zámek
Český Krumlov
místy schody, parkoviště s vyhrazeným místem, 2 bezbariérové restaurace, 2 BWC
BD
BB
ND
Český Krumlov
místy nerovný povrch
BD
BB
ND
Lipno
675 m dlouhá, mírné stoupání
BB
BB
ND
Zámecká zahrada Stezka korunami stromů
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, NS – naučná stezka, BWC – bezbariérové WC Zdroj: vlastní zpracování, 2014
42
Většina turistických cest Plzeňského a Jihočeského kraje jsou zároveň využívána jako cyklotrasy. V Plzeňském kraji je celkem 183 cyklistických tras a kraj Jihočeský nabízí celkově
263
vyznačených
cyklotras.
Informace
o
cyklotrasách
přístupných
pro zdravotně postižené osoby jsme našli pouze ojediněle. Informační centra v kraji ani Klub českých turistů nám nedokázali tyto informace poskytnout. V Plzeňském kraji jsme nenašli žádné cyklotrasy, kromě již uvedených, které by byly samostatně prezentovány jako bezbariérové. V Jihočeském kraji se nachází cyklostezka s možností pohybu vozíčkářů, která vede mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou po levém břehu Lipenského jezera a měří 11,3 kilometru. Vyznačuje se asfaltovým povrchem a je tři metry široká. Na trase jsou čtyři odpočívadla s lavičkami, počítá se i s instalací provazového zábradlí. Bezbariérových rozhleden je v České republice minimum. V Plzeňském a Jihočeském kraji se nachází 62 rozhleden, dřevěného, kovového či zděného charakteru. Pouze jedna rozhledna v Jihočeském kraji je bezbariérová. Již zmiňovaná Stezka korunami stromů u Lipna nad Vltavou je zakončená čtyřicetimetrovou devítibokou vyhlídkovou věží s tobogánem, která je přístupná i pro vozíčkáře. Rozhledna umožňuje výhled na Šumavu, Novohradské hory, okolí Lipna a za dobré viditelnosti i Alpy [23]. Co se týče lyžařských tras v Plzeňském kraji, nenajdeme žádnou upravenou trasu zdravotně postiženým osobám. Naopak v Jihočeském kraji tuto možnost poskytuje Skiareál Lipno, který je na tento typ lyžařů připraven (tabulka 8). Tabulka 8: Přehled bezbariérových lyžařských tras Název trasy Trasy Skiareálu Lipno
Lokalita Lipno nad Vltavou
Popis zapůjčit v provozovnách INTERSPORT Rent, BWC
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB
ND
BB
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: vlastní zpracování, 2014
2.2.2. Kulturně-historické atraktivity Plzeňský kraj vydal propagační materiál Památky, kde jsou uvedeny veškeré kulturněhistorické atraktivity (hrady, zámky, kláštery, katedrály, kostely) Plzeňského kraje, které jsou již označené, zda jsou bezbariérové. V Plzeňském kraji se nachází 45 kulturně-historických objektů. Světských památek, kam řadíme hrady, zámky, 43
zříceniny, tvrze, nalezneme v Plzeňském kraji 32, z toho 19 památek je označeno jako zcela bezbariérový či částečně bezbariérový objekt (tabulka 9). Tabulka 9: Přehled bezbariérových světských památek Plzeňského kraje Název zámek Kozel zámek Žinkovy zámek Hradiště zámek Zbiroh zámek Mirošov zámek Manětín zámek Luhov
Lokalita Štáhlavy Žinkovy Blovice
Popis původně lovecký klasicistní zámek, možno využít vnitřní parkoviště, BWC původní vodní tvrz přestavěna na rozlehlý zámek, BWC barokní trojkřídlý dvoupatrový objekt, BWC
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB
BB
BB
ČB
BB
ND
BB
BB
ND
Zbiroh
patří k nejstarším šlechtickým hradům, přestavěn na zámek, BWC
ČB
BB
ND
Mirošov
původně renesanční tvrz
ČB
BB
ND
Manětín
nazývaný perlou barokního umění v Plzeňském kraji, BWC
ČB
BB
ND
Luhov
barokní zámek
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
ČB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
hrad Švihov hrad Velhartice zřícenina hradu Kašperk hrad a zámek Klenová barokní lékárna hrad a zámek Horšovský Týn
Švihov
barokní zámek přestavěný do neoslohu druhá největší jízdárna ve střední Evropě raně gotický vodní hrad s pozůstatky části vodního opevnění zachované kožené tapety a barokní mramorové krby objekt všech vývojových architektonických slohů na sebe logicky navazujících gotický vodní hrad
Velhartice
zřícenina gotického hradu, BWC
ČB
BB
ND
Kašperk
královský hrad založený Karlem IV. na obranu šumavského pohraničí
ČB
BB
ND
Klenová
zřícenina gotického hradu
ČB
BB
ND
Klatovy
původní jezuitská barokní lékárna
ČB
BB
ND
Horšovský Týn
původně raně gotický biskupský hrad
ČB
BB
ND
Chodský hrad
Domažlice
založen Přemyslem Otakarem II., BWC
ČB
BB
ND
zámek Rochlov jízdárna Světce zámek Bor u Tachova zámek Svojšín
Rochlov Světce Bor u Tachova Svojšín
zámek Hrádek Hrádek u Sušice u Sušice
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Zpracováno podle brožury Památky, vydal Plzeňský kraj, 2013
44
Církevních památek, kam patří kláštery, katedrály, kostely, synagogy, se vyskytuje v Plzeňském kraji 13. V tabulce 10 uvádíme 12 zcela či částečně bezbariérových objektů. Tabulka 10: Přehled bezbariérových církevních památek Plzeňského kraje Název
Lokalita
katedrála sv. Bartoloměje
Plzeň
Velká synagoga
Plzeň
klášter Chotěšov
Chotěšov
kostel Nanebevzetí Panny Marie klášter Plasy kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Petra a Pavla klášter Tachov Minoritský klášter klášter Kladruby Horská synagoga kostel sv. Vintíře
Popis jedna z nejvyšších věží v Čechách objekt třetí největší synagogy na světě, BWC původně premonstránský ženský klášter
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové ČB
BB
ND
BB
BB
ND
ČB
ČB
ND
Přeštice
barokní kostel
ČB
ČB
ND
Plasy
cisterciácký klášter, BWC
ČB
BB
ND
Hlince
považován za jeden z nejstarších v Čechách
ČB
ČB
ND
Kralovice
přístupný při mších
ČB
ČB
ND
Tachov
čtyřkřídlý františkánský klášter
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
BB
BB
ND
areál čtyřkřídlého konventu s rajským dvorem, BWC mohutný komplex Kladruby benediktinského kláštera místo modliteb židovské Hartmanice komunity Dobrá Voda u jediný kostel na světě zasvěcený Hartmanic sv. Vintíři Stříbro
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Zpracováno podle brožury Památky, vydal Plzeňský kraj, 2013
Jihočeský kraj patří k regionům s největším počtem památek. Informační portál atlas Česka zaznamenává 167 kulturně-historických atraktivit Jihočeského kraje. Počet církevních památek (90) převládá nad počtem světských památek (77). Dle našeho zjištění je zcela nebo částečně bezbariérových 17 hradů a zámků pro osoby s pohybovým a sluchovým postižením (Tabulka 11). V tabulce 12 představujeme 5 přístupných církevních památek Jihočeského kraje.
45
Tabulka 11: Přehled bezbariérových světských památek Jihočeského kraje Název zámek Blatná
Lokalita Strakonice
hrad a Český zámek Český Krumlov Krumlov zámek Jemčina Jemčina zámek Bechyně Bechyně zámek Lnáře Lnáře Orlík nad zámek Orlík Vltavou hrad Zvíkov
Zvíkov
Popis vodní zámek, původně tvrz patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti hlavní vchod má 3 schody, zámek je bezbariérový, BWC původně knížecí hradiště, bez bariér pouze Stromový sál a kaple ranně barokní zámek k dispozici nádvoří, areál, BWC, prodejna suvenýrů patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům, bezbariérový přístup pouze na nádvoří a venkovní areál, k hradu vede asfaltová cesta
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
BB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
státní zámek Červená Červená Lhota Lhota
vznikl zalitím údolí vodou a vystavěním vysoké hráze
BD
BB
ND
zámek Děčín Děčín
bezbariérový přístup do všech prostor, zámek má dvoupatrovou expozici, je zde však výtah. V zahradě je jediný schod
BB
BB
ND
Hluboká nad Vltavou
původně strážní hrad
ČB
BB
ND
Jindřichův Hrades
renesanční komplex budov hradu a zámku, bezbariérový přístup jen na nádvoří
ČB
BB
ND
Staré Město pod Landštejnem
nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zříceninou románského hradu v českých zemích
ČB
BB
ND
Rožmberk nad Vltavou
bezbariérový přístup není k expozici v 1. patře (27 schodů), správa hradu je ochotna zajistit transport do prohlídky a zpět na základě předchozí telefonické domluvy
ČB
BB
ND
renesanční zámek
BB
BB
BB
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
státní zámek Hluboká nad Vltavou zámek Jindřichův Hradec státní hrad Landštej státní hrad Rožmberk nad Vltavou
státní zámek Třeboň Třeboň státní hrad Zvíkov
Zvíkovské Podhradí
státní zámek Netolice Kratochvíle hrad Nové Nové hrady Hrady
bezbariérový přístup pouze na nádvoří a venkovní areál, k hradu vede asfaltová cesta bezbariérový přístup je do areálu zahrady gotický hrad, BWC v hradní restauraci
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
46
Státní zámky Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec, Kratochvíle, Třeboň a klášter Zlatá Koruna nejlépe splňují uvedená kritéria a nabízejí alespoň jednu bezbariérovou prohlídkovou trasu, popřípadě její větší část. Zámek Dačice zve návštěvníky z řad vozíčkářů k prohlídce tří reprezentačních sálů a anglického parku. Správa zámku Hluboká připravila dvě prohlídkové trasy - Zámeckou kuchyni a Apartmá kněžny Terezie, které jsou pomocí nájezdů zcela bezbariérové. Prohlídku tzv. Adamova stavení, kde jsou instalovány interiéry 19. století, a Rondelu nabízí zámek Jindřichův Hradec. Kostel Narození Panny Marie, sály v přízemí vily a renesanční zahradu mohou návštěvníci obdivovat na zámku Kratochvíle. Správa zámku nezapomíná ani na dětské návštěvníky na vozíčku, pro něž je připraven didaktický program „Objevování renesanční zahrady na zámku Kratochvíle“. Na zámku Třeboň jsou bezbariérové dvě prohlídkové trasy a to Rožmberské renesanční interiéry a Konírna. Na návštěvu vozíčkářů je připraven i klášter Zlatá Koruna, kde je možno navštívit Malý a Velký konvent a kostel Nanebevzetí Panny Marie [22]. Tabulka 12: Přehled bezbariérových církevních památek Jihočeského kraje Název klášter Zlatá koruna klášter minoritů kostel sv. Víta klášter augustiniánů u kostela sv. Jiljí Schwarzenberská hrobka Domanín
Lokalita Zlatá Koruna Český Krumlov Český Krumlov
Popis
Označení bezbariérovosti pohybové
sluchové zrakové
BWC
BD
BB
BB
BWC a parkoviště na I. nádvoří českokrumlovského zámku
BB
BB
ND
nedostupný chór s varhanami
ČB
ČB
ND
Třeboň
2 BWC
BB
BB
ND
Třeboň
cesty v parku zpevněny jemným štěrkopískem
BD
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích chce památkové objekty zpřístupnit i nevidomým a zrakově postiženým návštěvníkům, proto začal pracovat na projektu „Jihočeské památky všemi smysly“. Prozatímními výstupy jsou haptické prohlídky v klášteře Zlatá Koruna a na zámku Třeboň, které se osvědčily již v praxi [22].
47
2.2.3. Kulturně-společenské zařízení U kulturně-společenských zařízení nás zajímali muzea, galerie, knihovny, skanzeny, divadla, kina aj. Přístupnost muzeí a galerií v Plzeňském kraji jsme zjišťovali v brožuře Muzea a galerie vydanou Plzeňským krajem, která označuje zcela bezbariérové či částečně bezbariérové objekty z všech 96 dostupných muzeí a galerií v Plzeňském kraji. Více jak polovina objektů je hodnocena jako zcela nebo částečně bezbariérová (tabulka 12). Mezi uvedenými se vyskytuje i Západočeské muzeum v Plzni, které je jednou z největších muzejních organizací v České republice. Tabulka 13: Přehled bezbariérových muzeí, galerií, knihoven a skanzenů v Plzeňském kraji Název Západočeské muzeum Národopisné muzeum Muzeum loutek
Lokalita
Popis
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Plzeň
muzejní knihovna, BWC
BB
BB
ND
Plzeň
součástí Západočeského muzea
ČB
BB
ND
Plzeň
BWC
BB
ČB
ND
Muzeum církevního umění Plzeňské Diecéze
Plzeň
barokní knihovna, BWC
BB
BB
ND
Pivovarské muzeum
Plzeň
dějiny pivovarnictví, výroba piva
ČB
BB
ND
BB
BB
BB
BB
BB
ND
BB
BB
ND
ČB
BB
ND
součástí Západočeské galerie
ČB
BB
ND
BWC
BB
BB
ND
sídlí v Evropském domě
BB
BB
ND
ČB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
ČB
BB
ND
Plzeňský Prazdroj Plzeň Techmania Science Center Muzeum strašidel Západočeská galerie
Plzeň
Výstavní síň "13"
Plzeň
Plzeň Plzeň
Studijní a vědecká Plzeň knihovna Galerie Plzeň Evropského domu Galerie města Plzeň Plzně Mázhaus Plzeňské Plzeň radnice Muzeum Severního Plzeňska Muzeum Českého lesa
prohlídky pivovaru Pilsner Urquell a Gambrinus, BWC první science centrum v Čechách, BWC BWC sbírky pokrývají historické období od 14. století po současnost
moderní současné české i zahraniční umění nejcennější renesanční stavba nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě
Mariánská vlastivědné muzeum, BWC Týnice Tachov
představuje Tachovsko a přírodu Českého lesa
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Zpracováno podle brožury Muzea a Galerie, vydal Plzeňský kraj, 2013
48
Tabulka 13: Pokračování Městské muzeum
Stříbro
Muzeum Železné opony Hornický skanzen
ČB
BB
ND
dějinný vývoj země od konce 1. Rozvadov světové války do pádu totalitní moci roku 1989
ČB
ČB
ND
Střibro
expozice pod širým nebem
ČB
BB
ND
vystavuje staré stroje a život předků
ČB
BB
ND
historie Nečtinska, BWC
ČB
ČB
ND
sbírka letecké a obrněné techniky
BB
BB
ND
historický vývoj bicyklů
ČB
BB
ND
jediná svého druhu v Čechách
ČB
BB
ND
historie pivovarnictví
BB
ČB
ND
Plasy
obrazy a grafiky výtvarníků z rodu Stretti, BWC
ČB
BB
ND
Blovice
BWC
BB
ČB
ND
Přešticko
stará řemesla a živnosti
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
Vesnické muzeum Halže Antonína Vaňka Regionální Nečtiny muzeum Nečtiny Zruč u Air park Plzně zámek Expozice Luhov historických kol Muzeum těžby Lomany borové smoly Muzeum v Chodová restauraci ve Planá Skále Galerie Stretti Muzeum jižního Plzeňska Dům historie Přešticka
vlastivědné muzeum, BWC
Muzeum dr. Rokycany víceoborově zaměřené Bohuslava Horáka pobočka Muzea dr. Bohuslava Dobřív Vodní hamr Horáka Pamětní síň Jindřicha Mošny Muzeum středních Brd Muzeum na demokrační linii Muzeum Spálené Poříčí Vlastivědné muzeum dr. Hostaše Muzeum Šumavy Muzeum Šumavy Muzeum dr. Šimona Adlera Expozice lidové architektury Křižíkovo muzeum
Dobřív
památka lidové architektury
BB
BB
ND
Strašice
areál bývalých strašických kasáren
ČB
BB
ND
Rokycany
bojová technika a historie vojenství
ČB
ČB
ND
Spálené Poříčí
regionální vlastivěda
ČB
BB
ND
Klatovy
etnografie, archeologie, historie v oblasti Klatovska a Šumavy
BB
BB
ND
Sušice
mapuje oblast Šumavy a Pošumaví
ČB
BB
ND
Železná Ruda
sklářství a hamernictví
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
ČB
BB
ND
BB
ČB
ND
Dobrá Voda
pobočka Západočeského muzea v Plzni lidová řemesla a tradice v Chanovice Pošumaví, BWC Plánice
v rodném domu Františka Křižíka
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Zpracováno podle brožury Muzea a Galerie, vydal Plzeňský kraj, 2013
49
Tabulka 13: Pokračování Muzeum Hraček Muzeum Železničních dresin Galerie Klenová
Měčín
Skašovské hračkářství
BB
BB
ND
Čachrov
historické drezíny
ČB
BB
ND
Klenová
v gotickém hradu Klenová
ČB
BB
ND
Muzeum techniky a řemesel
Koloveč
jedno z největších soukromých muzeí v Čechách
ČB
BB
ND
Pamětní síň Jana Sladkého Koziny
Újezd
historie Chodů
BB
ČB
ND
Hasičské muzeum
Postřekov ukázka hasičské techniky
ČB
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Zpracováno podle brožury Muzea a Galerie, vydal Plzeňský kraj, 2013
Adresář muzeí a galerií České republiky eviduje 77 muzeí, galerií a skanzenů na území Jihočeského kraje. Dle našeho zjištění je 30 objektů, shromažďujících sbírek různého charakteru, zpřístupněných pro osoby s omezeným pohybem. Tabulka 14: Přehled bezbariérových muzeí, galerií a skanzenů v Jihočeském kraji Název
Lokalita
Popis
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Hasičské muzeum
Bechyně
založeno jako první hasičské muzeum v bývalém Československu.
ČB
BB
ND
Husitské muzeum
Tábor
expozice husitského středověku
BB
ČB
ND
Expozice Táborský poklad
Tábor
vystaveny stříbrné mince z jagellonského období
BB
BB
ND
Muzeum Lega
Tábor
originální modely z celého světa
BD
BB
ND
Tábor
bezbariérová pouze čokolaterie
ČB
ČB
ND
Tábor
expozice česko-finské loutkové animace
BB
ČB
ND
Housův mlýn
Tábor
zážitkový husitský skanzen
ČB
BB
ND
Městská knihovna
Tábor
bezbariérové přízemí knihovny (internet, odd. pro dospělé)
ČB
BB
ND
Galerie U Radnice
Tábor
výstavy výtvarného umění
BB
BB
ND
Museum fotoateliér Seidel
Český Krumlov
zapůjčení schodolezu
BD
BB
ND
Galerie Mlýn
Český Krumlov
BWC
BD
BB
ND
Egon Schiele Art Centrum
Český Krumlov
dokumentační výstava o životě a díle Egona Schieleho, BWC
BB
ČB
ND
R. galerie
Český Krumlov
víceoborově zaměřené
BD
BB
ND
Muzeum čokolády a marcipánu Muzeum loutkařského umění
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
50
Tabulka 14: Pokračování Galerie Fany
Český Krumlov
Alšova Jihočeská galerie Galerie současného umění
současné výtvarné umění v oboru malba, grafika, keramika, sklo, šperky a loutky
BD
BB
ND
České přístupné pouze přízemí Budějovice
ČB
BB
ND
České možnost parkování Budějovice
BB
BB
ND
BB
BB
ND
BB
BB
ND
České soukromou sbírkou Petra Budějovice Hošťálka
ČB
BB
ND
Dům umění
České galerie současného umění Budějovice
BB
BB
ND
Jihočeské muzeum
České BWC Budějovice
BB
BB
ND
Expozice historických motocyklů
České přístupné pouze přízemí Budějovice
ČB
BB
ND
Muzeum Budvar
České možnost parkování Budějovice
BB
ČB
ND
Letecké muzeum
Dačice
bezbariérový přístup
ČB
BB
ND
Muzeum F. M. Čapka
Lišov
sbírka krojů a národopisných předmětů
BB
BB
ND
Lišov
bezbariérový přístup
ČB
ČB
ND
Týn nad Vltavou
možnost parkování
BB
BB
ND
Prácheňské muzeum
Písek
v 1996 oceněno cenou "Evropské muzeum roku"
BB
BB
BB
Blatské muzeum
Veselí nad Lužnicí
BWC, možnost parkování
ČB
BB
ČB
Muzeum Jindřichohradecka
Jindřichův Hradec
ČB
ČB
ND
Zámecká galerie
Strakonice
BB
BB
ND
Galerie Procházka Jihočeská vědecká knihovna Jihočeské motocyklové muzeum
Muzeum Hracích strojů Městská galerie U Zlatého slunce
České možnost parkování Budějovice České BWC Budějovice
sbírka předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty autorské a stálé prodejní výstavy uměleckých děl autorů z celé České republiky
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Objektů realizujících kulturní akce se v Plzeňském kraji nachází 40. V oblasti je k dispozici 14 divadel a 26 kin, z nichž je 10 bezbariérových. Při nákupu vstupenek je nutné hlásit prodejci, že se jedná o osobu na vozíčku, protože většina zařízení má omezené množství míst. Jedná se o 1 až 4 místa pro vozíčkáře. Pro pohodlné odbavení se doporučuje příjezd 30 minut před začátkem. 51
Tabulka 15: Přehled bezbariérových divadel a kin v Plzeňském kraji Název
Lokalita
Popis
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Divadlo Josefa Kajetána Tyla – Velké divadlo
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Divadlo Josefa Kajetána Tyla – Komorní divadlo
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Divadlo Alfa
Plzeň
BWC (euroklíč)
BB
ND
ND
Měšťanská beseda
Plzeň
možnost parkování ve dvoře
BB
ND
ND
Divadlo Pluto
Plzeň
do 20:00 však lze použít WC v obchodím domě Centrum – CrossCafé
BB
ND
ND
Divadlo Dialog
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Divadlo Klatovy
Klatovy
přístup z boku divadla
BB
BB
ND
Cinema City
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Multikino Cinestar
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Kino Beseda
Plzeň
BWC
BB
ND
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
13 divadel a 14 kin nalezneme v Jihočeském kraji. V tabulce 16 uvádíme 7 divadel a 5 kin, které jsou dostupné pro osoby s pohybovým omezením. Nejvíce dostupných míst pro vozíčkáře nalezneme v budovách, kde účinkuje Jihočeské divadlo. Jihočeské divadlo hraje představení v historické budově Jihočeského divadla, kde je prostor pro celkem 8 diváků vozíčkářů. V budově DK Meteor, kde je prostor pro celkem 12 vozíčkářů. Obě budovy jsou přístupné pomocí výtahu. Je nutné se předem ohlásit. Jihočeské divadlo také nabízí program v otáčivém hledišti v Českém Krumlově, které může navštívit 10 vozíčkářů [16]. Tabulka 16: Přehled bezbariérových divadel a kin v Jihočeském kraji Název
Lokalita
Popis
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
DK Metropol
České Budějovice
výtah
BB
ND
ND
Jihočeské divadlo Městské divadlo
České Budějovice Český Krumlov
BB BB
ND ND
ND ND
Zámecké divadlo
Český Krumlov
výtah BWC přístup bočním vchodem
ČB
ND
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
52
Tabulka 16: Pokračování Divadlo Oskara Nedbala
Tábor
BWC
BB
ND
ND
Divadlo Fráni Šrámka
Písek
BWC
BB
ND
ND
Městské divadlo Multikino Cinestar Kino Kotva KD Střelnice Kino Svět Letní kino
Prachatice České Budějovice České Budějovice Jindřichův Hradec Tábor Prachatice
bezbariérový přístup BWC BWC součástí kinosál BWC bezbariérový přístup
ČB BB BB ČB BB ČB
ND ND ND ND ND ND
ND ND ND ND ND ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
2.3. Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotněpostižených osob Realizační předpoklady tvoří poslední fázi k uskutečnění cestovního ruchu, kterou představují zejména ubytovací a pohostinská zařízení, sportovně-rekreační zařízení a dopravní dostupnost. Za bezbariérové zařízení pro pohybově omezené osoby považujeme takové, které má bezbariérový přístup do budovy, chodby 1,5 m široké (pohodlně projede vozík a jedna osoba), bezbariérové WC a v případě ubytovacího zařízení minimálně jeden bezbariérový pokoj. U osob se sluchovým postižením hodnotíme za bezbariérová zařízení taková, kde mají personál ovládající znakový jazyk. Zařízení, o kterých existuje písemné informace, řadíme k částečně bezbariérovým. Vodící linie, možnost vstupu vodícího/asistenčního psa, hmatová označení nebo popisy v Braillově písmu jsou kritéria pro bezbariérová zařízení dostupná pro zrakově postižené osoby. Upozorňujeme, že prezentujeme pouze bezbariérová zařízení, která tuto informaci zveřejňuje na svých webových stránkách, či jsou uvedena v internetových databázích. 2.3.1. Ubytovací zařízení Mezi hromadná ubytovací zařízení řadíme hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení. Jihočeský kraj je rozlohou třetím největším krajem České republiky, ale co se týče počtu hromadných ubytovacích zařízení, zaujímá první místo. Dle Českého statistického úřadu se v Jihočeském kraji k roku 2013 nachází celkem 1 302 hromadných ubytovacích zařízení s 61 761 lůžky. Naopak v Plzeňském kraji je tento počet o polovinu nižší. 53
Celkový počet hromadných ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji je 573 s 29 589 lůžky. Jako nejdůvěryhodnější zdroj jsme využili služeb cestovní kanceláře Bezbatour, která se primárně specializuje na cestování bez bariér a je jediná svého druhu v České republice. Osobně prověřují ubytování nejen v České republice, ale i v zahraničí se zaměřením na pohybové, zrakové a sluchové postižení. Popis bezbariérovosti nabídek uvádějí velice podrobný. V Plzeňském kraji jsou ověřeny 4 a v Jihočeském kraji 16 ubytovacích zařízení, z nichž všechna jsou přístupná pro pohybově omezené osoby a částečně bezbariérová pro sluchově a zrakově postižené osoby. Tabulka 17: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle cestovní kanceláře Bezbatour
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Kraj
Název Hotel Srní*** Orea hotel Špičák*** Zámek Hrádek*** Hotel U Pramenů**** Penzion Terezka Hotel Vltava**** Wellness hotel Frymburk**** Hotel Maxant*** Chata Lanovka Pension Villa Margarita Hotel Peregrin*** Hotel Garni Myší Díra*** OREA Hotel Concertino**** Zlatá Hvězda*** Penzion U Radnice Zátkův Dům*** Penzion Vyhlídka Oáza Zdraví Hotel Záviš z Falkenštejna **** Penzion U Studeného potoka***
Lokalita Srní Železná Ruda Sušice Babylon Frymburk Frymburk Frymburk Frymburk Lipno nad Vltavou Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Jindřichův Hradec Vimperk Lomnice nad Lužnicí České Budějovice Chlum u Třeboně Chlum u Třeboně Hluboká nad Vltavou Nové Hutě
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB BB ČB ČB
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Zpracováno podle www.bezbatour.cz, 2014
Většinou jsme se setkali s 1 nebo 2 přizpůsobenými pokoji pro pohybově omezené osoby. Větší část uvedených hotelů nabízela bezbariérový přístup do hotelu, ale z praktického hlediska nebylo možné hosta ubytovat kvůli neexistenci zařízení,
54
které by zajistili přesun do pokoje, nebo vůbec nebyl pokoj uzpůsoben jejich specifickým potřebám. V Plzeňském kraji se nachází dalších 45 bezbariérových hotelů pro osoby s pohybovým postižením, z toho jeden hotel (hotel Exodus) je bezbariérový pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením (Příloha 1). Tabulka 18: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle obcí Plzeňského kraje Obec Braníčkov Břasy Domažlice Horní Planá Hromnice Kašperské Hory Kdyně Klatovy Klenčí pod Čerchovem Konstantinovy Lázně Nepomuk Petrovice u Sušice Plzeň Pocinovice Rabí Spálené Poříčí Srní Stříbro Sušice Šumava Třemošná Všeruby Zbiroh Zruč Železná Ruda
Počet bezbariérových zařízení 1 1 3 1 1 2 1 3 1 1 1 1 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
V Jihočeském kraji jsme analyzovali dalších 113 hotelů bez bariér pro osoby s pohybovým postižením, z nichž Rekreační středisko Lesák poskytující mimo jiné i rekondiční pobyty pro zdravotně postižené osoby, je přístupný pro osoby se sluchovým i zrakovým postižením (Příloha 2).
55
Tabulka 19: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení podle obcí Jihočeského kraje Obec Bechyně Blatná Černá v Pošumaví České Budějovice Český Krumlov Deštná Dívčice Frymburk Hluboká nad Vltavou Horažďovice Horní Planá Chlum u Třeboně Jindřichův Hradec Kardašová Řečice Katovice Křemže Kvilda Lipno nad Vltavou Lomnice nad Lužnicí Nová Bystřice Nové Hrady Nové Hutě Písek Prachatice Přední Výtoň Putim Ratiboř Sezimovo Ústí Slavonice Stachy Stožec Strakonice Straňany Strmilov Štěchen Trhové Sviny Třeboň Velešín Veselí nad Lužicí Větřní Věžovatá Pláně Vimperk Vodňany Volary Vráž Zlatá Koruna Želnava
Počet bezbariérových zařízení
2 1 1 11 18 1 1 1 3 1 3 1 3 1 2 2 2 7 1 1 1 1 4 3 1 1 1 1 2 5 1 1 1 1 1 2 8 2 2 1 1 3 1 2 1 1 1
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
56
Ze zjištěných údajů můžeme konstatovat, že poměr bezbariérových ubytovacích zařízení k celkovému počtu ubytovacích zařízení činí 8,55 % v Plzeňském kraji a 9,91 % v kraji Jihočeském. 2.3.2. Pohostinská zařízení Mezi pohostinská zařízení řadíme o restaurace, pohostinství, bufety, motoresty, pevné stánky, pizzerie, bary, bistra, kavárny, cukrárny, čajovny, pivnice, vinárny aj. Pohostinská zařízení nejsou podle zákona povinna uzpůsobit prostory pro zdravotně postižené osoby. Pro nově vybudovaná pohostinská zařízení a pohostinská zařízení v rekonstrukci
se
stává
bezbariérový
přístup
a
WC
samozřejmostí,
protože si uvědomují, zvyšující se mobilitu zdravotně postižených osob a snaží se jim přizpůsobit, čímž rozšiřují potenciální počet hostů. V některých historických budovách nejde z pochopitelného důvodu provádět větší zásahy v jejich prostorách, vzhledem k jejich kulturní hodnotě. Odstranění bariér se týká spíše osob s tělesným omezením a opomíjí se bariéry pro sluchově a zrakově postižené osoby např. chybí personál ovládající znakovou řeč nebo jídelní lístek v Braillově písmu. Dle Statistického šetření sektoru pohostinství, které provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2014, bylo zjištěno v Plzeňském kraji 2500 pohostinských zařízení a 3000 pohostinských zařízení v kraji Jihočeském. Skoro všechna pohostinská zařízení Plzeňského kraje uvedená v příloze 3, jejichž součet činí 156, jsou bezbariérová pro osoby s pohybovým postižením. Jako jediná z analyzovaných pohostinských zařízení nabízí jídelní lístek v Braillově písmu restaurace Kačaba, jež hodnotíme jako bezbariérovou pro osoby se zrakovým postižením. Ojedinělá je také kavárna s neslyšící obsluhou a jídelním lístkem ve znakovém jazyce, která je přístupná jenom pro neslyší. Tabulka 20: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení podle obcí Plzeňského kraje Obec České Kubice Dobřany Dobřív Domažlice Horažďovice Horní Bříza Horšovský Týn
Počet bezbariérových zařízení
1 1 1 5 4 1 1
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
57
Tabulka 20: Pokračování Hromnice Chodová Planá Chuděnice Kdyně Klatovy Klenčí pod Čerchovem Konstantinovy Lázně Kralovice Mirošov Nepomuk Petrovice Plzeň Přeštice Rabí Rokycany Rozvadov Sebečice-Biskoupky Skašov Spálené Pořící Stod Stříbro Štěnovice Tachov Třemošná Vejprnice Velké Bílovice Všeruby Zbiroh
1 1 1 1 11 3 1 2 1 1 1 85 3 1 6 1 1 1 3 2 1 6 1 2 1 1 1 1
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
V Jihočeském kraji jsme nalezli 204 přístupných pohostinských zařízení pro osoby s omezenou hybností. Žádné z těchto pohostinských zařízení nevyhovuje kritériím hodnotících přístupnost zařízení pro zrakově postižené osoby (Příloha 4). Tabulka 21: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení podle obcí Jihočeského kraje Obec Bechyně Bernatice u Milevska Blatná Černá v Pošumaví České Budějovice Český Krumlov Dačice Dubné Frymburk Hluboká nad Vltavou
Počet bezbariérových zařízení
1 1 1 1 36 23 5 2 4 2
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
58
Tabulka 21: Pokračování Chlum u Třeboně Javorník na Šumavě Jindřichův Hradec Kaplice Katovice Kremže Krsice Kunžak Kvilda Lipno nad Vltavou Lnáře Malšice Milevsko Netolice Orlík nad Vltavou Písek Pluhův Žďár Prachatice Protivín Přední Výtoň Rožmberk nad Vltavou Sezimovo Ústí Soběslav Strakonice Tábor Třeboň Týn nad Vltavou Vacov Varvažov Velešín Veselí nad Lužnicí Vimperk Volary Zdešov Zvěrotice
1 1 9 1 1 1 1 1 1 12 1 1 2 1 2 13 1 6 1 1 1 1 1 9 26 21 1 1 1 1 1 3 1 1 1
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Tyto informace jsme zjišťovali z webových stránek jednotlivých zařízení nebo portálů evidující databáze pohostinských zařízení, které se prezentují jako bezbariérová, avšak nemusí splňovat všechna kritéria bezbariérovosti např. bezbariérové WC. Podíl bezbariérových pohostinských zařízení na celkovém počtu pohostinských zařízení tvoří v Plzeňském kraji 6,24 % a v Jihočeském kraji 6,8 %.
59
2.3.3. Sportovně-rekreační zařízení Sportovně-rekreační zařízení zahrnují aquaparky, koupaliště, sportovní střediska, posilovny aj. Prezentujeme bezbariérová sportovní zařízení, kde mohou osoby se zdravotním postižením využít svůj čas jak aktivně tak pasivně. V Plzeňském kraji se nachází celkově 12 aquaparků a bazénů. Z těchto zařízení je bezbariérový plavecký areál Slovany v Plzni, jehož vstup je bez bariér, bazén je vybavený zvedákem pro přesun imobilních osob do vody a upraveno je i WC pro vozíčkáře. Nově postavené Centrum vodní zábavy v Kdyni také počítá s možností návštěvy zdravotně postižené osoby jako nové moderní venkovní koupaliště v Tachově, které je bezbariérové. Bezbariérovost platí dále pro plavecký areál Rokycany, Wellness centrum Konstantinovy Lázně a aquapark Horažďovice. V Jihočeském kraji je k dispozici celkem 14 aquaparků a koupališť. Bezbariérovost umožňují všechny aquaparky a to aquapark v Českých Budějovicích, v Dobré Vodě, v Hluboké nad Vltavou, v Jindřichově Hradci, v Lipně nad Vltavou, v Strakonicích, v Táboře a v Dačicích. Jedná se o nově vybudovaná zařízení, kde nalezneme bezbariérový přístup do budovy, WC, sprchy a vstup do bazénu. Přístupný pro zdravotně postižené je i plavecký bazén v Českém Krumlově, který umožňuje vstup do bazénu pomocí rampy nebo zdvihací sedačky do vody. Samozřejmostí je vstup, WC a sprcha bez bariér. Podobně je tomu tak i v případě plaveckého bazénu v Prachaticích. V Plzeňském kraji se vyskytuje 6 stadionů, z nichž ČEZ Aréna, fotbalový stadion FC Viktoria a Kooperativa Aréna poskytuje bezbariérový přístup, WC a vyhrazená místa pro invalidní vozík. Další přístupné sportovní areály uvádíme v tabulce 22. Tabulka 22: Přehled dalších bezbariérových sportovišť v Plzeňském kraji Název Areál TJ Sokol Cyklodrom SKP Sportovně-kulturní centrum Škodaland Armádní střelecký stadion Bowlingová hala E-centrum Bowling Plaza Sportovní hala TJ Jiskra Kuželna
Lokalita Plzeň Plzeň Plzeň-Litice Plzeň-Lobzy Plzeň Plzeň Domažlice Domažlice
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové BB BB ND BB BB ND BB BB ND BB BB ND BB BB ND BB BB ND BD BB ND ČB BB ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
60
Z 10 stadionů Jihočeského kraje nalezneme zimní stadion Budvar aréna, zimní stadion v Českém Krumlově, v Písku, v Jindřichově Hradci a fotbalový stadion v Třeboni, které řadíme k bezbariérovým. V tabulce 23 prezentujeme další přístupná sportoviště. Tabulka 23: Přehled dalších bezbariérových sportovišť v Jihočeském kraji Název
Lokalita
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Centrum ZP Jižních Čech
České Budějovice
BB
BB
BB
Hřiště Bez Bot
České Budějovice
ČB
BB
ND
Hopsárium
České Budějovice
BB
BB
ND
Tenis centrum
Český Krumlov
BB
BB
ND
Sprotovní areál
Hluboká nad Vltavou
BB
BB
ND
Bobová dráha
Lipno nad Vltavou
BB
BB
ND
Sportovní zařízen Prachatice
Prachatice
ČB
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
V Plzeňském kraji je k dispozici 17 lyžařských areálů naopak v Jihočeském kraji 10, z nichž jeden hodnotíme za bezbariérový. Skiareál Lipno nabízí díky čtyřsedačkovým lanovkám a širokým sjezdovkám pohodlí také pro zdravotně postižené sportovce. Poskytují služby jako lyžování na monoski se stabilizátory, lyžování s instruktorem pro zdravotně postižené (např. nevidomí), běžecké lyžování s instruktorem (pouze nevidomí), speciální sportovní vozík s lyžičkami. K lyžování je možné si zapůjčit handsfree sady pro snadnou komunikaci [23]. 2.3.4. Bezbariérová přeprava Bezbariérová přeprava je zajištěna nízkopodlažními vozidly nebo vozidly umožňující za asistence řidiče nástup cestujících na invalidních vozících. Spoje jsou vyznačeny v jízdním řádu symbolem pro přepravu cestujících s invalidními vozíky a rovněž v přední části vozu označeny piktogramem invalidního vozíku [10]. V Plzni neexistují linky neobsluhované alespoň jedním bezbariérovým spojem MHD, počet bezbariérově přístupných zastávek na území krajského města přesáhl 90 % a blíží se k hranici 100 %. Plzeňské městské dopravní podniky však svými linkami pokrývají nejen území Plzně, ale částečně také obce v příměstské oblasti. Provozují rovněž přepravu na objednávku (autobusy, mikrobusy), i když z provozně administrativních důvodů pouze v rámci města [28]. Podíl nízkopodlažních spojů v MHD se v Plzeňském kraji pohybuje okolo 62 %. 61
V Jihočeském kraji podíl nízkopodlažních spojů v MHD činí 65,55 % a řadí se tak na třetí místo ze všech krajů. Držitelé průkazu ZTP, ZTP-P včetně průvodce a psa, pokud se přepravuje současně s tímto držitelem, včetně invalidního vozíku dle zvláštního právního předpisu se přepravují bezplatně. Společnost ČSAD Plzeň provozuje bezbariérovou zájezdovou přepravu autobusem, vybaveným zdvihací plošinou, a bezbariérové linky MHD v Přešticích, Klatovech, Domažlicích, Tachově a Stříbře. Dálkové, ani regionální linky zatím žádný garantovaný bezbariérový spoj nenabízejí [28]. Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., obsluhuje nejrozsáhlejší území v jihočeské oblasti. Zajišťuje městskou hromadnou dopravu v Písku, příměstskou autobusovou dopravu v okolí Českých Budějovic, Písku, Milevska, Českého Krumlova, Kaplice, Prachatic a Vimperku. V provozu je 9 moderních, nízkopodlažních autobusů, vybavených mechanickou plošinou pro pohodlný bezbariérový nástup a výstup cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace. V jízdních řádech budou tyto autobusy označené piktogramem (H) v záhlaví spoje [14]. O přepravě vlakem imobilních cestujících se lze informovat v kontaktním centru Českých drah. On-line je možno objednat např. mimořádné zařazení vozu s vozidlovou zvedací plošinou (České dráhy si vyhrazují právo objednávku posoudit a potvrdit, či z kapacitních a technických důvodů odmítnout) nebo asistenci. Asistencí se rozumí zajištění pomoci při nástupu a výstupu do/z vozidla, doprovod k vlaku, pomoc při nákupu jízdního dokladu apod. dle možností zaměstnanců ČD v dané stanici. Cestující na vozíku by měl cestu oznámit 24 hodin předem a v případě zmíněné mimořádné žádosti pak s předstihem minimálně 48 hodin. Velký význam pro tělesně postižené májí budovy železniční stanice Plzeň a České Budějovice, tedy městské hlavní nádraží, která jsou bezbariérová, vybavená plošinou pro nástup vozíčkářů do vagónu a výstup z vagónu, bezbariérovými toaletami i ČD Centrem s pobočkou městského informačního střediska. V Plzni je navíc možné zapůjčit si tzv. „vozík na růžovo“ [28]. Jedná se o mechanický vozík v růžové barvě, který si je možno zapůjčit od Českých drah např. k přepravě z nádražní haly přímo k vlaku.
62
2.4. Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotněpostižených osob Selektivní nebo-li stimulační předpoklady představují organizace a podniky zaměřeny na podporu cestování zdravotně postižených osob. 2.4.1. Cestovní kanceláře a agentury Cestovní kanceláře a agentury zabývající se cestováním zdravotně postižených osob je na českém trhu nedostatek. Jedinou svého druhu v České republice je cestovní kancelář Bezbatour, která se primárně specializuje na cestování bez bariér nejen v České republice ale i v zahraničí. Tato kancelář sídlí v Praze a svou jedinečnost ukrývají v osobně prověřené nabídce, která je označena pečetí „ověřeno BezbaTour“. Bezbatour založili a od počátku vedou lidé s tělesným postižením. Zaměřují se jak na segment zdravotně postižené osoby, senioři, rodiny s dětmi tak i na širokou veřejnost, jež má při cestování své individuální potřeby a požadavky [12]. Cestovní kancelář Firo-tour nabízí mimo jiné dovolené pro fyzicky postižené osoby. Zájezdy pořádá po České republice a to například na Šumavu nebo do Jižních Čech, ale i do zahraničních destinací jako je Chorvatsko, Itálie, Malta, Řecko, Turecko, Egypt, Spojené arabské emiráty aj.
Dovolené nabízí do hotelů a turistických komplexů,
které jsou zcela nebo alespoň částečně upraveny pro pohyb a pobyt vozíčkářů. Pobočky cestovní kanceláře Firo-tour se nachází jak v Plzeňském tak v Jihočeském kraji. 2.4.2. Organizace osob se zdravotním postižením Plzeňský kraj si uvědomuje odpovědnost vůči občanům se zdravotním postižením a úsilí o vyrovnávání příležitostí pokládá za cestu jak odstraňovat jejich diskriminaci, podporovat u nich nezávislý život a větší sociální integraci. Na těchto skutečnostech je založen i Krajský plán vyrovnávání příležitostí, jehož naplňování bude zajišťovat, koordinovat a monitorovat Krajský úřad společně s Plzeňskou krajskou radou osob se zdravotním postižením. Plán se ve všech oblastech jednoznačně zaměřuje na uplatňování principu „Design for All“, tedy na to, aby prostředí, produkty, služby a veškeré výstupy lidské činnosti byly přístupné všem lidem bez ohledu na věk, nebo zdravotní stav [27].
63
Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky má své zastoupení ve všech krajích, tedy i v Plzeňském (Plzeň) a v Jihočeském kraji (České Budějovice). Tato celostátní organizace zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením, působí jako poradní orgán vládního výboru pro zdravotně postižené, přispívá k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajuje lidská práva těchto lidí [27]. Další organizací na celostátní úrovni, která má sídlo na území obou krajů, je Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. (STP). Městský výbor STP Plzeň má právní subjektivitu a tvoří ji 5 místních organizací a to Organizace Bory, Lochotín, Skvrňany, Vozíčkáři Plzeňska a Organizace Plzeň střed. Hlavní činností všech těchto dílčích orgánů Svazu tělesně postižených v České republice, o.s. je prosazování oprávněných zájmů a potřeb tělesně postižených občanů a jejich integrace do společnosti. Spolupracují se všemi orgány státní správy i samosprávy a organizacemi zdravotně postižených [25]. V Plzeňském kraji se nachází i další organizace, které vykonávají činnosti spojené s osobami se zdravotním postižením (Tabulka 24) např. Sdružení občanů Exodus, Plzeňská unie neslyšících, Vozíčkáři Plzeňka, Český klub nedoslýchavých HELP aj. Tabulka 24: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Plzeňském kraji Název organizace Sdružení občanů Exodus Plzeňská unie neslyšících Občanské sdružení Ty a Já Sportovní klub handicapovaných Meteor Plzeň Vozíčkáři Plzeňska Svaz zdravotně postižených-Šumava Sportovní klub vozíčkářů Klatovy Městská organizace Svazu tělesně postižených Plzeň Český klub nedoslýchavých HELP Porozumění-Sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Plzeň Roska Plzeň, regionální organizace UNIE Roska v ČR Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje Tyfloservis, o.p.s. (služby pro zrakově postižené)
Sídlo organizace Třemošná Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Klatovy Nýrsko Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle www.plzensky-kraj.cz
V Jihočeském kraji nalezne značně velké zastoupení organizací pro zdravotně postižené osoby, jen V Českých Budějovicích se jich nachází okolo 50. Zmínit můžeme Sdružení jihočeských celiaků, Jihočeskou centrálu pro zdravotně postižené a seniory, o.p.s., 64
Agentura pro neslyšící, Autisté jihu, Budějovický spolek neslyšících, Svaz postižených civilizačními chorobami, Tyfloservis, o.p.s. aj. Informace o přístupnosti zařízení cestovního ruchu Plzeňského kraje mohou osoby se zdravotním postižením vyhledat na městských webových portálech a to na oficiálním informačním serveru města Plzeň (www.plzen.eu) a Domažlic (www.idomazlice.cz). Na stránkách města Plzeň si mohou návštěvníci vybrat podkategorii Plzeň bez bariér, která nabízí v praxi ověřené přístupné objekty v Plzni. Domažlice mají na stránkách zpracovaného průvodce s místy, která jsou bezbariérově přístupná v tomto městě. On-line turistický průvodce Jižních Čech (www.visitjiznicechy.cz) je webový portál, který poskytuje informace o celém regionu s možností vyfiltrování objektů vhodných pro vozíčkáře. Přehled o přístupnosti pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace uvádí na svých stránkách z Jihočeských měst Český Krumlov (www.ckrumlov.cz),
České
Budějovice
(www.inbudejovice.cz)
a
Třeboň
(www.trebon.cz). Na Oficiálních stránkách Českého Krumlova nalezneme přehled o dostupnosti města pro zdravotně postižené osoby. České Budějovice zveřejňují na svých stránkách Atlas přístupnosti objektů na území města. Jedinou databází bezbariérových objektů v České republice na jednom místě je webový portál
VozejkMap
(www.vozejkmap.cz),
který shromažďuje
přístupná
místa,
které mohou vkládat po ověření administrátora i samotní uživatelé. Dnes již existuje i stejnojmenná mobilní aplikace. Na podobném principu byl vytvořen projekt Disway (www.disway.org), který využívá spojující funkce sociální sítě a databáze míst s informacemi o přístupnosti. Jde o platformu pro výměnu informací mezi zdravotně postiženými osobami. Nevýhodou projektu je jeho nekompletnost, na které se pracuje, a ohodnocují se stále nová bezbariérová zařízení [15]. Další webové stránky, které poskytují potřebné informace pro účast na cestovním ruchu pro osoby se zdravotním postižením, představuje tabulka 25.
65
Tabulka 25: Informační webové stránky pro zdravotně postižené osoby Název cesko-bez-barier.infocesko.cz ligavozick.skynet.cz neposedime.cz aktivnizivot.cz cestybezbarier.cz helpnet.cz
Popis vyhledávání památek a zařízení s bezbariérovým přístupem informační portál pro zdravotně postižené osoby přístupnost památek a měst podkategorie výlety bez bariér databáze bezbariérového ubytování v České republice informační portál pro zdravotně postižené osoby
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
2.5. Zhodnocení potenciálu Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Potenciál Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením jsme hodnotili na základě lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů tykajících se bezbariérovosti. Soustřeďovali jsme se zejména na osoby s tělesným postižením, neboť osoby zrakově a sluchově postižené nepotřebují tak výrazné architektonické úpravy jako osoba upoutaná na invalidní vozík. Zjištěné údaje přeneseme do tabulky předem stanovených kritérií, které hodnotíme podle provedené analýzy. Jedná se o subjektivní metodu hodnocení. Výsledky tedy mohou být zkreslené. Na základě dosažených bodů posoudíme ze stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osoby potenciál daných krajů. Na základě stanovených hodnotících kritérií obdržel Plzeňský kraj v hodnocení 15,5 bodů (tabulka 26), které označují průměrný potenciál kraje. To značí, že v Plzeňském kraji existují bezbariérové možnosti k trávení volného času zdravotně postižených osob. Tabulka 26: Přehled potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Plzeňském kraji Hodnotící kritérium bezbariérové ubytovací zařízení bezbariérové pohostinské zařízení
Charakteristika 8,55 % (< jako 10 % všech ubytovacích zařízení) 6,24 % (< jako 10 % všech pohostinských zařízení) bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano) fotbalové, hokejové a jiné stadióny (ano) sportovně-rekreační zařízení jiné sportoviště (ano, ale poměr k celkovému počtu je nízký) síť turistických tras přístupné cyklotrasy a turistické stezky méně jako 10 % cyklotras přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování částečně přístupné hrady/zámky/kostely kulturně-historické památky většina muzeí/galerií/skanzenů jsou bezbariérová divadla
Body 0 0 1 1 0 3 2 0 2 3 0,5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
66
Tabulka 26: Pokračování
cestovní kanceláře webové informační portály Celkem
nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano) ano průměrný
0 0 1 13,5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Jihočeský kraj získal dle hodnotících kritérií o půl bodu méně než kraj Plzeňský, tedy 15 bodů (tabulka 27). Výsledek označuje potenciál Jihočeského kraje za průměrný. Můžeme konstatovat, že oba kraje disponují stejným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Tabulka 27: Přehled potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Jihočeském kraji Hodnotící kritérium bezbariérové ubytovací zařízení bezbariérové pohostinské zařízení
Charakteristika 9,91 % (< jako 10 % všech ubytovacích zařízení) 6,8 % (< méně jako 10 % všech pohostinských zařízení) bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano) fotbalové, hokejové a jiné stadióny (ano) sportovně-rekreační zařízení jiné sportoviště (ano, ale poměr k celkovému počtu je nízký) síť turistických tras přístupné cyklotrasy a turistické stezky méně jako 10 % cyklotras přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování částečně přístupné hrady/zámky/kostely kulturně-historické památky většina muzeí/galerií/skanzenů jsou bezbariérová divadla nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano) cestovní kanceláře nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano)
Body 0 0 1 1 0 2 2 0 2 3 1 1 0
webové informační portály
ano
1
Celkem
průměrný
14
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Shrnutí Dle stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby, kde jsme posuzovali bezbariérovost ubytovacích a pohostinských zařízení, kulturněhistorických památek, možností trávení volného času, existenci nabídky cestovních kanceláří a agentur pro zdravotně postižené a webové portály poskytujíc informace pro tento segment, jsme zjistili u obou krajů průměrné hodnocení potenciálu. Z možných 37 bodů získal, na základě sekundárních dat a subjektivního hodnocení, 67
Plzeňský kraj 13,5 bodů a kraj Jihočeský bodů 14. V obou krajích je možno vidět snahu debarierizovat zařízení cestovního ruchu. U žádného kraje poměr bezbariérových ubytovacích a pohostinských zařízení k jejich celkovému počtu nepřekročil hranici 10 %. Většina pohostinských zařízení nabízí pouze bezbariérový přístup a zapomíná na úpravu sociálního zařízení, i přes to se prezentují jako bezbariérová. V případě ubytovacích zařízení nalezneme jak bezbariérové řešení vstupu, tak uzpůsobené pokoje se sociálním zařízením, které se nachází ve větší míře v přízemí. Nejčastěji se vyskytujícím problémem byla nepřístupnost dalšího vybavení či služeb ubytovacích zařízení, čímž se zužují možnosti k trávení volného času zdravotně postižených osob. Pouze ojediněle jsme se setkali, že by zkoumaná zařízení uváděla informace o přístupnosti přímo na svých webových stránkách. Musíme podotknout, že zařízení cestovního ruchu se soustřeďují více na osoby s pohybovým postižením a opomíjejí i jinak zdravotně postižené osoby, to znamená sluchově a zrakově postižené osoby. Možným důvodem může být nevědomost na koho se obrátit ohledně tvorby menu v Braillově písmě nebo jsou ochotni zrakově postiženým osobám kompenzovat absenci menu jeho předčítáním či jinak. Proto nepovažují za relevantní tuto informaci uvádět. Z volnočasových aktivit jsou adekvátně upravené turistické trasy obou krajů, jež jsou některé zároveň cyklotrasami. Národní park Šumava má bezbariérově řešených 10 tras. Kulturně-historických a kulturně-společenských zařízení, která jsou bezbariérová nebo alespoň částečně přístupná, nabízí větší měrou Plzeňský kraj. Důvod nacházíme v důkladněji zpracovaných informacích ohledně bezbariérovosti. Plzeňský kraj zpracoval brožury „Památky“ a „Muzea a galerie“, kde nalezneme všechny objekty nacházející se na území tohoto kraje, jež jsou označena piktogramem vozíčkáře v případě bezbariérovosti. Kladně hodnotíme iniciativu cestovní kanceláře Firo-tour, zabývající se mimo jiné i poskytováním služeb pro osoby se zdravotním postižením a umožňuje tak cestování tohoto segmentu nejen po České republice (Šumava, Jižní Čechy), ale i do zahraničí. Webová stránky o přístupnosti objektů mají ještě své nedostatky. Na stránkách Plzeňského kraje chybí sekce, kde by zdravotně postižené osoby mohli vyhledat bezbariérová zařízení cestovního ruchu. Tuto možnost poskytují stránky města Český
68
Krumlov a Domažlice. Vyhledání informací o přístupnosti v celém kraji nabízí visitjiznicechy.cz, avšak není zcela kompletní.
69
Závěr Vzhledem k přibývajícímu počtu zdravotně postižených osob a jejich zvýšené poptávce po cestování, se stávají významným spotřebitelským segmentem na trhu cestovního ruchu. Orientace na cestovní ruch zdravotně postižených osob je jednou z možností jak podporovat domácí cestovní ruch a zvýšit mimosezonní využitelnost infrastruktury cestovního ruchu. Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Plzeňského a Jihočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Zjistili jsme, že oba kraje disponují průměrným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Zmapovali jsme bezbariérová ubytovací a pohostinská zařízení, bezbariérová zařízení pro trávení volného času, organizace poskytující služby osobám s tělesným, sluchovým a zrakovým postižením a v neposlední řadě webové stránky a informační portály poskytující informace o bezbariérovosti. Na začátku práce jsme stanovili čtyři výzkumné otázky, které jsme postupnou analýzou zodpověděli a to: -
Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Plzeňském a Jihočeském kraji?
-
Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?
-
Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v krajích?
-
Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v těchto krajích?
V obou krajích nalezneme různé možnosti ubytování, které splňují podmínky bezbariérovosti, avšak oproti celkovému počtu hromadných ubytovacích zařízení se jedná o malou část. Toto zjištění se vztahuje i na pohostinská zařízení. Také jsme se zaobírali formou propagace bezbariérových ubytovacích zařízení. Jejich prezentaci jsme nalezli na webových portálech shromažďujících databáze ubytovacích
zařízení,
jako
např.
klikni.idnes.cz,
vozejkmap.cz,
disway.org,
aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz. Některá ubytovací zařízení uvádějí, zda jsou bezbariérová na svých internetových stránkách. Při výzkumu jsme žádné další druhy propagace ubytovacích zařízení nenalezli. 70
V Plzeňském i Jihočeském kraji jsme zjistili volnočasové atraktivity, které jsme shledali za přístupné pro zdravotně postižené návštěvníky. V obou krajích mají zdravotně postižené osoby možnost využít infrastrukturu turistických tras, také navštívit některé kostely, zámky, hrady, muzea, galerie, divadla a sportovně-rekreační zařízení. V neposlední řadě jsme zkoumali, jak je možné získat informace o pobytech pro zdravotně postižené osoby. Cestovní kancelář Firo-tour, která má své pobočky a certifikovaná prodejní místa na území obou krajů, nabízí dovolené pro vozíčkáře jak po České republice i do zahraničí. Neuspokojivou nabídku jsme nalezli v bezbariérových zařízeních cestovního ruchu pro sluchově a zrakově postižené osoby, kterým už není věnovaná taková pozornost jako vozíčkářům. Možným vysvětlením je, že nemusí být kladen tak velký důraz na architektonické řešení. Oba kraje mají v rozvoji potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ještě nedostatky, které je nutné odstranit. Jednou z možností jak tyto nedostatky odstranit je zlepšení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. V dnešní době už většina potenciálních návštěvníků využívá internet ke hledání informací, je více než nutné, aby kraje provedli průzkum bezbariérovosti zařízení cestovního ruchu a zjištěné informace uvedli na svých webových stránkách. Dále je nezbytné, aby se zařízení cestovního ruchu zapojili do odstraňování bariér. Za těchto podmínek předpokládáme zvýšení potenciálu u obou krajů.
71
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: KAGANEK, Krzysztof. Edukačné aspekty v turistike telesne postihnutých osôb. Krakov: EAS, 2010. 102 s. ISBN 978-836-1645-207. KALVACH, Zdeněk a kolektiv. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada Publishing. 2011. 400 s. ISBN 978-802-4740-263. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. KRHUTOVÁ, Lenka a kolektiv. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005, 268 s. ISBN 80903-6580-9. LINDEROVÁ, Ivica, VETRÁKOVÁ, Milota. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým na Slovensku. In: Trendy a aktuálne výzvy teórie a praxe v obchode, marketingu a medzinárodných podnikateľských aktivitách v podmienkach globálnej konkurencie: Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie konanej pod záštitou primátora Hlavného mesta SR Bratislavy Ing. Andreja Ďurkovského. Bratislava: Ekonóm, 2009, s. 756 - 761. ISBN 978-80-225-2794-1. LINDEROVÁ, Ivica. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým návštevníkom v Českej republike. In Aktuální problémy cestovního ruchu „Cestovní ruch – destinace – regionální rozvoj“: Sborník z mezinárodní konference. Jihlava: VŠPJ. 2013. s. 117-127. ISBN 978-80-87035-70-2. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, vydavatelʼstvo Slovenskej akadémie vied, 1983. 252 s. MCCABE, Scott, Lynn MINNAERT a Anya DIEKMANN. Social tourism in Europe: theory and practice. Buffalo, NY: Channel View Publications, c2012, xiv, 201 p. ISBN 978-184-5412-340. Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014: schválený usnesením vlády České republiky ze dne 29. března 2010
72
č. 253. Praha: Úřad vlády České republiky, sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, 2010, 55 s. ISBN 978-80-7440-024-7. NOVOSAD, Libor. Občané s tělesným postižením. In: Kol. aut. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005. 268 s. ISBN 80-903-6580-9. NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Praha: Portál, 2009. 269 s. ISBN 978807-3675-097. PLEVOVÁ, Ilona, SLOWIK Regina. Komunikace s dětským pacientem. Praha: Grada, 2010, 247 s. ISBN 978-802-4729-688. RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal, VAJČNEROVÁ, Ida, Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, Praha: Grada Publishing, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039. ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.
73
Elektronické zdroje: [1] ASSEMBLY OF EUROPEAN REGIONS. People with disabilities [online]. 2006 [cit. 2014-09-23]. Dostupné z:
. [2] b. a. 2. Turistický potenciál regionů. [online]. 2005 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: . [3] b. a. About Tourism for all. [online]. 2013 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: .
[4] b. a. Accessible Tourism for All [online]. 2005 [cit. 2014-09-07]. Dostupné z: .
[5] b. a. An expanding market. [online]. 2014 [cit. 2014-09-04]. Dostupné z: . [6] b. a. Analýza možností cestování OZP v NP Šumava. [online]. 2011 [cit. 2014-09-24]. Dostupné z: . [7] b. a. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS v Plzni. [online]. 2000 [cit. 2014-09-24]. Dostupné z: .
[8] b. a. ANCV: L'Agence Nationale pour les Chèques-Vacances [online]. 2012 [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: . [9] b. a. Athena na cestách [online]. 2011 [cit. 2014-09-05]. Dostupné z: . [10] b. a. Bezbariérová přeprava. [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: . [11] b. a. Bezbariérová stezka. [online]. 2014 [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: . [12]
b.
a.
Bezbatour
[online].
2014
[cit.
2014-11-27].
Dostupné
z:
.
74
[13] b. a. Cestování bez bariér [online]. 2011 [cit. 2014-09-03]. Dostupné z: . [14] b. a. ČSAD Jihotrans. [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: . [15] b. a. Disway. Cestování bez bariér. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: .
[16] b. a. Divadla bez bariér. [online]. 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: . [17] b. a. Duševní nemoci a jejich příčiny. [online]. 2009 [cit. 2014-09-24] Dostupné z: . [18] b. a. Globální etický kodex cestovního ruchu. [online]. 2001 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: .
[19] b. a. Handicapovaní: Cestovaní po světě je stále problematické. [online]. 2011 [cit. 2014-09-04]. Dostupné z: . [20] b. a. Charakteristika Jihočeského kraje. [online]. 2011 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz>. [21] b. a. Iniciativa Calypso rozšiřuje možnosti cestování v Evropě [online]. 2010 [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: . [22] b. a. Jihočeské památky (takřka) bez bariér – tisková zpráva [online]. 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: . [23] b. a. Lipno nás baví. [online]. 2011 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: . [24] b. a. Listina základní práv a svobod. In Sbírka zákonů. [online]. 1992 [cit. 2014-1015]. Dostupné z: .
75
[25] b. a. Městský Výbor Svazu tělesně postižených v Plzni. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: .
[26] b. a. Národní park Šumava. [online]. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: . [27] b. a. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR v Plzeňském kraji. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: .
[28] b. a. Plzeň bez bariér. Doprava a mobilita. [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: . [29]
b.
a.
PREDIF.
[online].
2011
[cit.
2014-09-26].
Dostupné
z:
. [30] b. a. Předpis č. 122/2000 Sb. Zákon o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých
dalších
zákonů.
[online].
2009
[cit.
2014-10-25].
Dostupné
z:
. [31] b. a. Sbírka mezinárodních smluv. [online]. 2010. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: . [32] b. a. Sociální turistika oslavuje úspěchy nejen u seniorů. [online]. 2013 [cit. 201409-25]. Dostupné z: . [33] b. a. Trasy pro kočárky nebo vozíčkáře v okolí Chlumu u Třeboně. [online]. 2012 [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: . [34] b. a. Ústava České republiky. In Sbírka zákonů. [online]. 1992 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: . [35] b. a. Vnitřní nemoci. [online]. 2013 [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: . [36] b. a. Vyhláška č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [online]. 2009 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: . 76
[37]
b.
a.
What
is
the
ISTO?
[online].
[cit.
2014-09-25]
Dostupné
z: . [38] b. a. Základní informace o kraji. [online]. 2013 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: < http://www.plzensky-kraj.cz>. [39] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Příprava výběrového šetření osob se zdravotním postižením [online]. 2008 [cit. 2014-09-07] Dostupné z: . [40] EUROSTAT. Health status statistics [online]. 2013 [cit. 2014-09-24]. Dostupné z: .
[41] KALNICKÁ, Vladimíra, VOTINSKÝ, Jiří. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007. [online]. 2008. [cit. 2014-09-24]. Dostupné z: . [42] KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: . [43] KUNHARTOVÁ, Monika. Charakteristika kombinovaného postižení. [online]. 2013 [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: . [44] NÁRODNÍ RADA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČR. Euroklíč. [online]. 2010 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: .
[45] NÁRODNÍ RADA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ČR. Přehled antidiskriminační
legislativy.
[online].
2010.
[cit.
2014-10-15].
Dostupné
z:
. [46] PALATKOVA, Monika. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Prolínání destinací a destinační partnerství. [online]. 2006 [cit. 2014-09-04]. Dostupné z: .
77
[47] PRAGUE CITY LINE. Plzeň město piva. Série – Bezbariérové trasy Českou republikou.
[online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-11-12].
z:
. [48] REGIONÁLNÍ ZPRÁVY POLAR. O bezbariérovém cestování s manažerkou projektu Athena na cestách. [online]. 2010 [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: < http://infoportaly.cz>.
[49] SCHINDLER, Radek, PEŠÁK, Milan. Kdo je zrakově postižený?. [online]. 2014 [cit. 2014-09-19] Dostupné z: . [50] SPOLEK PRO POPULARIZACI JIŽNÍCH ČECH. Chráněná krajinná oblast a národní
park
Šumava.
[online].
2009
[cit.
Dostupné
z:
classification
of
2014-11-05].
. [51]
WORLD
HEALTH
ORGANIZATION.
International
impairments, disabilities, and handicaps: A manual of classification relating to the consequences of disease. WHO Publications Centre USA, 1980, 205 p. ISBN 92-4154126-1. Dostupné z: < https://extranet.who.int>. [52] ZÁRUBOVÁ, Alena. Zdravé město Třeboň. Zpráva o činnosti a aktivitách zdravého
města
Třeboň.
[online].
2012
[cit.
2014-11-14].
Dostupné
z:
.
78
Přílohy Příloha 1: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji Název
Lokalita
Označení bezbariérovosti pohybové BB BB BB
sluchové ČB ČB ČB
zrakové ND ND ND
Břasy
BB
ČB
ND
Šumava Kašperské Hory Konstantinovy Lázně Rabí Stříbro Hromnice Srní Klenčí pod Čerchovem Všeruby Plzeň Plzeň
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Plzeň
BB
ČB
ND
Plzeň Plzeň
BB BB
ČB ČB
ND ND
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel Jiričná Ubytování U Kebrlů Sporthotel Pekárna Hotel Kongres & Golf hotel Darovaný dvůr Apartmány na Šumavě Hotel Kašperk Kemp La Rocca Hotel Atawa Hotel Alexandr**** Hotel Býkov Hotel Vydra Hotel Haltrava Penzion Všeruby Hotel Pivovar Purkmistr Hotel Best Western Trend Best Western Hotel Panorama Parkhotel Plzeň Hotel Stella Primavera Hotel & Congress centre Hotel Wellness Gondola Hotel Ibis Hotel Gondola Hotel Purkmistr
Petrovice u Sušice Kdyně Sušice
Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň
BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND
Parkhotel Pilsen Depandance
Plzeň
BB
ČB
ND
Parkhotel Plzeň Hotel Chateau Apartmány Braníčkov Penzion Pošumaví Hotel Rozvoj*** Hotel u Zeleného stromu Hotel Ve Dvoře Hotel Zlatá Včela Penzion Chodská strážnice Pension Family Hotel Sport Aparthotel Šumava 2000
Plzeň Zbiroh Braníčkov Pocinovice Klatovy Nepomuk Spálené Poříčí Domažlice
BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND
Domažlice
BB
ČB
ND
Domažlice Zruč Kašperské Hory
BB BB BB
ČB ČB ČB
ND ND ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz
79
Příloha 1: Pokračování Pension Rozálie Exodus Statek česká lípa Penzion Stará Vápenka Apartmány Železná Ruda Pension Pamferka Hotel Bohemia Orea Wellness Hotel Horizont Hotel Ostrý***
Horn Planá Třemošná Klatovy Klatovy Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda
BB BB BB BB BB BB BB
ČB BB ČB ČB ČB ČB ČB
ND BB ND ND ND ND ND
Železná Ruda
BB
ČB
ND
Železná Ruda
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz Příloha 2: Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji Název
Lokalita
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Horský hotel Popelná
Stachy
BB
ČB
ND
Hotel Dobrá Chata Chalupa Stachy Hotel Krásná Vyhlídka*** Hotel Stachov Apartmán Apet Amber hotel Anna Apartments Cederika Penzion Putim Penzion Sněžná Villa Margarita Apartmán Chill-out Pension Rosa Penzion Laura Hotel U města Vídně Hotel Růže Penzion Onyx Pension Rajský Hotel Gold Hotel Old Inn Penzion Kříž Pension Vodotrysk Hotel Latrán
Stachy Stachy Stachy Stachy Vimperk Vimperk Věžovatá Pláně Putim Volary Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Sport Motel Pension Antoni
Český Krumlov Český Krumlov
BB BB
ČB ČB
ND ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz
80
Příloha 2: Pokračování Pension hotel Vltavín Hotel Peregrin*** Hotel Bellevue**** Penzion Teddy Penzion Tereziiny Lázničky Hotel Šumava Inn**** Hotel Racek*** Penzion a restaurant U Lípy Hotel Prácheň*** Penzion Blanko Hotel Štekl Hotel Podhrad Parkhotel Hluboká Hotel Art Hotel Biograf Hotel U Kapličky Interhotel Amerika Garni & Apartment Hotel Albatros Holenský Dvůr Zámek Štěchen Kemp Ostrovec Ubytování Svatá Trojice Penzion Najdek Penzion Nová Hospoda Design Hotel Romantik Penzion Alberta Garni a Jakub Penzion U Draka Old Town Bed & Breakfast A3 Hotel Filip Hotel Hotel Klika*** Hotel U Tří lvů Spa Hotel Vita Penzion Centrum Hotel Savoy Dvořák hotel Pension Marek Hotel Budweis Hotel Kupec Penzion Mezilesí Holiday Village Martina Penzion Eva
Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Kvilda Nové Hrady Kvilda Černá v Pošumaví Horní Planá Horažďovice Nová Bystřice Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou Písek Písek Písek Písek
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Přední Výtoň
BB
ČB
ND
Ratiboř Štěchen Katovice Trhové Sviny Deštná Dívčice Třeboň
BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ČB ND ND ND ND
Třeboň
BB
ČB
ND
Třeboň České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice Frymburk Trhové Sviny Lomnice nad Lužnicí Jindřichův Hradec
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz
81
Příloha 2: Pokračování Penzion Dobré Časy Hotel Concertino**** Hotel Relax Hotel Orsino Penzion Kolo Sporthotel Zátoň Pension Klose Ubytování Miloš Olišar Autokemp Kemp Koruna Amber hotel Bavor Hotel Albatros Active Hotel Albatros Relax Hotel Saturn Apartmány Statek Hotel České Žleby Lázně Hotel Vráž s.r.o. Hotel Mas*** Motel Petra Voka Apartmánový komplex Relax Park Hotel Bobík Apartmány Fialka Hotel Design hotel Romantick Penzion Schwarzenberský seník Penzion U Pštrosa Hotel Lucia Penzion Dlazk Pension Čížkovec Hotel Arkada Hotel Petrik Jihočeský penzion komfort*** Rekreační středisko Lesák Penzion Slunce Apartmány Lhota Hotel Panská Lázně Hotel Vráž Lesní pension Kobylnice Penzion Modrý jelen Lipno Doky Holiday Amenity Hotel Lipno Lipno Lake Resort Chata Lanovka Hotel Filip Lipno***
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Horní Planá Horní Planá Velešín Větřní Vimperk Velešín Zlatá Koruna Strakonice Prachatice Prachatice Prachatice Strmilov Stožec Vráž Sezimovo Ústí Třeboň
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Třeboň
BB
ČB
ND
Volary Třeboň Třeboň
BB BB BB
ČB ČB ČB
ND ND ND
Třeboň
BB
ČB
ND
Veselí nad Lužicí Veselí nad Lužicí Křemže Křemže Slavonice Slavonice
BB BB BB BB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND ND
Kardašová Řečice
BB
ČB
ND
Chlum u Třeboně Blatná Bechyně Bechyně Katovice Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
BB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB
BB ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz
82
Příloha 2: Pokračování Penzion Hastrman Pension Siesta Hotel Prajer
Straňany Želnava Vodňany
BB BB BB
ČB ČB ČB
ND ND ND
Penzion U Zpěváků
Nové Hutě
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů klikni.idnes.cz, vozejkmap.cz, disway.org, aktivnizivot.cz, toulejse.cz, casamundo.cz, rozmanite-ubytovani.cz Příloha 3: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení v Plzeňském kraji Název
Lokalita
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Pierot Café
Plzeň
ND
BB
ND
Šenk Na Parkánu
Plzeň
BB
ČB
ND
Duo Padri
Plzeň
BB
ČB
ND
Budino Ristorante
Plzeň
BB
ČB
ND
Wallis
Plzeň
BB
ČB
ND
Atlantic
Plzeň
BB
ČB
ND
Ristorante Budino
Plzeň
BB
ČB
ND
Caffe Fellini
Plzeň
BB
ČB
ND
Ve Vilách
Plzeň
BB
ČB
ND
Pivovar Groll
Plzeň
BB
ČB
ND
Flora
Plzeň
BB
ČB
ND
El Caffé
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel Slovan
Plzeň
BB
ČB
ND
U Zvonu
Plzeň
BB
ČB
ND
Sportpenzion Pohoda
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel U Námořníka
Plzeň
BB
ČB
ND
Stará Roudná
Plzeň
BB
ČB
ND
Osvěžovna
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel Central
Plzeň
BB
ČB
ND
Artemis
Plzeň
BB
ČB
ND
Dobrá čajovna
Plzeň
BB
ČB
ND
Plzeňský trpaslík
Plzeň
BB
ČB
ND
Ristorante San Marion
Plzeň
BB
ČB
ND
U Šenku
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel U Pramenů
Plzeň
BB
ČB
ND
Pizzerie Pront
Plzeň
BB
ČB
ND
Hockey bar Severka
Plzeň
BB
ČB
ND
Riegrovka
Plzeň
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
83
Příloha 3: Pokračování Kalikovský Mlýn
Plzeň
BB
ČB
ND
Bowling-Pivnice Sladovnická
Plzeň
BB
ČB
ND
Artamo
Plzeň
BB
ČB
ND
Stará Sladovna
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace Gondola
Plzeň
BB
ČB
ND
Saloon Roudná steak restaurant
Plzeň
BB
ČB
ND
Sunlight
Plzeň
BB
ČB
ND
Country-Stetson city
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace-Hotel Central
Plzeň
BB
ČB
ND
Ólala! Cafe Staroplzenecká restaurace Bohemia Sekt Bumerang club
Plzeň
BB
ČB
ND
Plzeň
BB
ČB
ND
Plzeň
BB
ČB
ND
KFC Anděl
Plzeň
BB
ČB
ND
Kačaba
Plzeň
BB
ČB
BB
El Cid Corso
Plzeň
BB
ČB
ND
U Salzmannů
Plzeň
BB
ČB
ND
Zulum
Plzeň
BB
ČB
ND
Pizzerie Pulcinella
Plzeň
BB
ČB
ND
Kavárna Vital
Plzeň
BB
ČB
ND
Kongresové centrum Parkhotel Plzeň
Plzeň
BB
ČB
ND
La Provence el Cid
Plzeň
BB
ČB
ND
Golden Fish
Plzeň
BB
ČB
ND
Na Spilce
Plzeň
BB
ČB
ND
Pulcinella
Plzeň
BB
ČB
ND
Zeke Sushi bar
Plzeň
BB
ČB
ND
Zlatý drak
Plzeň
BB
ČB
ND
Purkmistr hotel
Plzeň
BB
ČB
ND
Gondola
Plzeň
BB
ČB
ND
Ibis hotel
Plzeň
BB
ČB
ND
Primavera Hotel & Congress centre
Plzeň
BB
ČB
ND
Angelo hotel Pilsen, Sunlight
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace U Kohoutů
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace U Rytíře Lochoty
Plzeň
BB
ČB
ND
Penzion Antica
Plzeň
BB
ČB
ND
Hotel Panorama
Plzeň
BB
ČB
ND
Döner Kebab Plzeňka
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurant & Hotel Rango
Plzeň
BB
ČB
ND
Emporio Restaurant
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace Éčko
Plzeň
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
84
Příloha 3: Pokračování KFC-Písecká
Plzeň
BB
ČB
ND
Jídel Pod Lampou
Plzeň
BB
ČB
ND
Kavárna Roudná
Plzeň
BB
ČB
ND
Vídeňka
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace Šimerovka
Plzeň
BB
ČB
ND
Amfora
Plzeň
BB
ČB
ND
Švejk restaurant U Pětatřicátníků
Plzeň
BB
ČB
ND
Zlomenej kozel
Plzeň
BB
ČB
ND
Bolevecká pizzerie
Plzeň
BB
ČB
ND
Café Bar Kravička
Plzeň
BB
ČB
ND
Plzeňská formanka
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace Selská náves
Plzeň
BB
ČB
ND
Sedmý nebe Morávka
Plzeň
BB
ČB
ND
Šenk Na Parkánu
Plzeň
BB
ČB
ND
Starobolevecká hospůdka
Plzeň
BB
ČB
ND
Minipivovar Groll
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace U Majáků
Plzeň
BB
ČB
ND
Restaurace hotelu Slovan
Plzeň
BB
ČB
ND
Bayer
Plzeň
BB
ČB
ND
Café Pasáž
Klatovy
BB
ČB
ND
Restaurace Princ
Klatovy
BB
ČB
ND
Hostinec-penzion Poprda
Klatovy
BB
ČB
ND
Švejk restaurant
Klatovy
BB
ČB
ND
Cukrárna-Kavárna "Mléčná"
Klatovy
BB
ČB
ND
Restaurace Na Zemědělce
Klatovy
BB
ČB
ND
Varesina Caffe
Klatovy
BB
ČB
ND
Restaurace Družba
Klatovy
BB
ČB
ND
Country Saloon penzion
Klatovy
BB
ČB
ND
Restaurace a pizzerie U Strnada
Klatovy
BB
ČB
ND
Hospůdka Dehtín-Petanque
Klatovy
BB
ČB
ND
Restaurace Zubřina
Domažlice
BB
ČB
ND
Restaurace U Krbu
Domažlice
BB
ČB
ND
Konšelský Šenk
Domažlice
BB
ČB
ND
Restaurace Paradiz
Domažlice
BB
ČB
ND
Cafe Victoria
Domažlice
BB
ČB
ND
McVítek
Sušice
BB
ČB
ND
Hospůdka Na Hřišti
Sušice
BB
ČB
ND
Pivovar U Švelchů
Sušice
BB
ČB
ND
Zámek Hrádek
Sušice
BB
ČB
ND
Restaurace U Hrádků
Sušice
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
85
Příloha 3: Pokračování Restaurace Zlatá Otava
Sušice
BB
ČB
ND
Restaurace Střelnice
Rokycany
BB
ČB
ND
Pivnice Tabarin
Rokycany
BB
ČB
ND
Kalif Kebab
Rokycany
BB
ČB
ND
U Tří zmijí
Rokycany
BB
ČB
ND
Bílí Lev
Rokycany
BB
ČB
ND
U Václava
Rokycany
BB
ČB
ND
Hotel Prácheň
Horažďovice
BB
ČB
ND
Café Restaurant U Münzů
Horažďovice
BB
ČB
ND
Pizzerie V zámku
Horažďovice
BB
ČB
ND
Středověká krčma
Horažďovice
BB
ČB
ND
Cross road
Přeštice
BB
ČB
ND
Dirty Harry Burger
Přeštice
BB
ČB
ND
Přeštická Stodola
Přeštice
BB
ČB
ND
Zámecká restaurace
Horšovský Týn
BB
ČB
ND
Zámecký statek Býkov
Hromnice
BB
ČB
ND
Restaurace Algo
Stříbro
BB
ČB
ND
Hotel Bílý beránek
Kralovice
BB
ČB
ND
Kavárnička Kralovice
Kralovice
BB
ČB
ND
Hospůdka U Štěpána
Petrovice
BB
ČB
ND
Beseda Tachov
Tachov
BB
ČB
ND
Na Pekárně
Velké Bílovice
BB
ČB
ND
Beerarium Stará Sladovna
Chodová Planá
BB
ČB
ND
Hotel Game
Klenčí pod Čerchovem
BB
ČB
ND
Hotel Ve Dvoře
Spálené Pořící
BB
ČB
ND
Restaurace Pod Kokšínem
Spálené Pořící
BB
ČB
ND
Penzion Jaochim Lewidt
Spálené Pořící
BB
ČB
ND
Restaurace Harlekýn
Stod
BB
ČB
ND
Penzion U Matyáše
Stod
BB
ČB
ND
U Indiána
Skašov
BB
ČB
ND
Na Statku restaurant
Mirošov
BB
ČB
ND
Na Kobyle
Kdyně
BB
ČB
ND
Vinotéka Pod Muzeem
Klenčí pod Čerchovem
BB
ČB
ND
Restaurace Sport
Klenčí pod Čerchovem
BB
ČB
ND
Restaurace Stará škola
Chuděnice
BB
ČB
ND
Švejk restaurant
Nepomuk
BB
ČB
ND
Hostinec Selský dvůr
Sebečice-Biskoupky
BB
ČB
ND
Restaurace Jana
Všeruby
BB
ČB
ND
Restaurace Na Růžku
Dobřany
BB
ČB
ND
Restaurace U Koruny
Dobřív
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
86
Příloha 3: Pokračování Restaurace Oáza
Horní Bříza
BB
ČB
ND
Restaurace Na Radnici
Zbiroh
BB
ČB
ND
Modrý klokan
Štěnovice
BB
ČB
ND
Restaurace Na Rozcestí
Třemošná
BB
ČB
ND
Restaurace Albion
Třemošná
BB
ČB
ND
Restaurace Český Les
České Kubice
BB
ČB
ND
Restaurace Lesní Zátiší
Vejprnice
BB
ČB
ND
Vystřelený Vočko
Rabí
BB
ČB
ND
Švejk restaurant
Rozvadov
BB
ČB
ND
Wellness centrum Konstantin
Konstantinovy Lázně
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz Příloha 4: Přehled bezbariérových pohostinských zařízení v Jihočeském kraji Název
Lokalita
Označení bezbariérovosti pohybové sluchové zrakové
Adler
Rožmberk nad Vltavou
BB
ČB
ND
Cihelna Chlum
Kremže
BB
ČB
ND
Hotel Maxant
Frymburk
BB
ČB
ND
Wellness hotel Frymburk
Frymburk
BB
ČB
ND
Restaurace hotel Vltaa
Frymburk
BB
ČB
ND
Restaurace Florián
Frymburk
BB
ČB
ND
Bílá Paní
Český Krumlov
BB
ČB
ND
BlueGrass Club
Český Krumlov
BB
ČB
ND
BoomBar
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hodpoda Na Louži
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Divadelní kavárna
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hospoda U Báby
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hospůdka a Penzion U Matesa
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hospůdka U Josefa
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hostinec U města Lince
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hotel a Restaurace Švamberský dům
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hotel Barbora
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Le Jardin
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Restaurant Hotel Růže
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Na Hrázi
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Pizza Servis
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hostinec Depo
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
87
Příloha 4: Pokračování Jakub restaurant
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hotel Bellevue Gourment Restaurant Le Jardin
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Krumlovská fontána
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Kuželna U Trojice
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Vlaššký Dvůr
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Hotel Belarie
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Restaurace Rondo
Český Krumlov
BB
ČB
ND
Restaurace Mlýnská krčma
České Budějovice
BB
ČB
ND
Restaurace Beseda
České Budějovice
BB
ČB
ND
Pizzerie Bolero
České Budějovice
BB
ČB
ND
Budweis
České Budějovice
BB
ČB
ND
Ameno
České Budějovice
BB
ČB
ND
Live
České Budějovice
BB
ČB
ND
Sport-Caffe Garáž
České Budějovice
BB
ČB
ND
Caffé Paradiso
České Budějovice
BB
ČB
ND
City restaurant
České Budějovice
BB
ČB
ND
JB Steakhouse
České Budějovice
BB
ČB
ND
Paluba
České Budějovice
BB
ČB
ND
Juvel
České Budějovice
BB
ČB
ND
Pizzeria Regina
České Budějovice
BB
ČB
ND
Apollo
České Budějovice
BB
ČB
ND
Modrý dveře restaurant
České Budějovice
BB
ČB
ND
Restaurace U Klimešů
České Budějovice
BB
ČB
ND
Placidus
České Budějovice
BB
ČB
ND
Zdravá jídelna Spirála
České Budějovice
BB
ČB
ND
Fast Good
České Budějovice
BB
ČB
ND
Restaurace Hotel Klika
České Budějovice
BB
ČB
ND
Grandhotel Zvon
České Budějovice
BB
ČB
ND
STS Chvojkovice
České Budějovice
BB
ČB
ND
La Cabana
České Budějovice
BB
ČB
ND
Dobrá čajovna
České Budějovice
BB
ČB
ND
Koktej-Bar Anchialo
České Budějovice
BB
ČB
ND
Hotel U Tří Lvů
České Budějovice
BB
ČB
ND
Cafe bar restaurant Apollo
České Budějovice
BB
ČB
ND
Penzion Bezdrev
České Budějovice
BB
ČB
ND
Potrefená Husa
České Budějovice
BB
ČB
ND
Restaurace Eben
České Budějovice
BB
ČB
ND
Raclette Budějovická originální pivnice Budvarka
České Budějovice
BB
ČB
ND
České Budějovice
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
88
Příloha 4: Pokračování Vrbenská točna
České Budějovice
BB
ČB
ND
Restaurace Symbiosa
České Budějovice
BB
ČB
ND
Pizzeria Polo
České Budějovice
BB
ČB
ND
Hotel U Solné brány
České Budějovice
BB
ČB
ND
Sparta
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Formanka
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Gentleman
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Střelnice
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Grill bar Puerto
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Restaurace U Papošků
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Club Na Piketě
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Restaurace Apetit
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
Jitřenka
Jindřichův Hradec
BB
ČB
ND
U Babičky
Chlum u Třeboně
BB
ČB
ND
Restaurace Dvorce
Třeboň
BB
ČB
ND
Steak House café grill
Třeboň
BB
ČB
ND
Šupina
Třeboň
BB
ČB
ND
Restaurace Bohemia
Třeboň
BB
ČB
ND
Kavárna Inflagranti
Třeboň
BB
ČB
ND
Kiosek Paradise
Třeboň
BB
ČB
ND
Bufet na Rynku
Třeboň
BB
ČB
ND
Pizzerie Maxim
Třeboň
BB
ČB
ND
Hotel Myslivna
Třeboň
BB
ČB
ND
Kopretina
Třeboň
BB
ČB
ND
Jihočeská hospůdka
Třeboň
BB
ČB
ND
Motel Petra Voka
Třeboň
BB
ČB
ND
Plzeňská restaurace
Třeboň
BB
ČB
ND
Restaurace Zdejší Kuchyně
Třeboň
BB
ČB
ND
Restaurace Hotelu Galerie
Třeboň
BB
ČB
ND
Restaurace Rybářská Bašta
Třeboň
BB
ČB
ND
Kopretina
Třeboň
BB
ČB
ND
Top Spin pizza restaurant
Třeboň
BB
ČB
ND
Restaurant Adéla
Třeboň
BB
ČB
ND
Best Bowling centrum
Třeboň
BB
ČB
ND
Penzion U Kohoutka
Třeboň
BB
ČB
ND
Kavárna U Itala
Blatná
BB
ČB
ND
Kavárna cukrárna Tissi
Milevsko
BB
ČB
ND
Restaurace Neptunus
Milevsko
BB
ČB
ND
Restaurace Pizzeria Milano
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
ZH Cukrárna a vinotéka Lipno
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
89
Příloha 4: Pokračování Restaurace Slunečná louka
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Restaurace Nemo
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Hotel Restaurant Admirál
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Restaurace Lanovka
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Kavárna Paluba Bar
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Terasa Kramolín
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Občerstvení Strojovna
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Bobová dráha-restaurace
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Paluba Bar
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Dražičská hospoda
Lipno nad Vltavou
BB
ČB
ND
Penzion U Kapličky
Týn nad Vltavou
BB
ČB
ND
Restaurace a vinárna Na Růžku
Hluboká nad Vltavou
BB
ČB
ND
Hospoda Na Sádkách
Hluboká nad Vltavou
BB
ČB
ND
Spotcentrum Rockhill
Dačice
BB
ČB
ND
Hotel Dyje
Dačice
BB
ČB
ND
Restaure U Malínků
Dačice
BB
ČB
ND
Hospoda U Černého myslivce
Dačice
BB
ČB
ND
Alex bar casino
Dačice
BB
ČB
ND
Motores Skalka
Vimperk
BB
ČB
ND
Restaurace Terasa
Vimperk
BB
ČB
ND
Restauraca U Studených
Vimperk
BB
ČB
ND
Kavárna Pod Věží
Kaplice
BB
ČB
ND
Pizza San Daniello
Veselí nad Lužnicí
BB
ČB
ND
Lucky Planet
Tábor
BB
ČB
ND
Hotel Elzet
Tábor
BB
ČB
ND
Lesní restaurace Harrachovka
Tábor
BB
ČB
ND
Mexická restaurace Tampico
Tábor
BB
ČB
ND
Hotel Lázně
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Goldie
Tábor
BB
ČB
ND
Los Amigos
Tábor
BB
ČB
ND
U Soudku
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Braník
Tábor
BB
ČB
ND
Hotel Elzet
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Střelnice
Tábor
BB
ČB
ND
ČajKa
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Los Amigos
Tábor
BB
ČB
ND
Slunce
Tábor
BB
ČB
ND
U Dvou koček
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Tip
Tábor
BB
ČB
ND
Na Louži
Tábor
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
90
Příloha 4: Pokračování U Marušky
Tábor
BB
ČB
ND
U Čarodějky
Tábor
BB
ČB
ND
Braník
Tábor
BB
ČB
ND
Kafe Bar Havana
Tábor
BB
ČB
ND
Nádražní Bistro
Tábor
BB
ČB
ND
Restaurace Pohoda
Tábor
BB
ČB
ND
Lesní Restaurace Pintovka
Tábor
BB
ČB
ND
A Tak
Tábor
BB
ČB
ND
Hotel Otava
Tábor
BB
ČB
ND
Pí Locak club
Písek
BB
ČB
ND
Na Ostrově
Písek
BB
ČB
ND
Interhotel Amerika****
Písek
BB
ČB
ND
Hotel Art
Písek
BB
ČB
ND
Restaurace Alfa
Písek
BB
ČB
ND
Kavárna Pontes
Písek
BB
ČB
ND
Středověká krčma
Písek
BB
ČB
ND
Penzion Muzika
Písek
BB
ČB
ND
Poseidon
Písek
BB
ČB
ND
Hotel Biograf
Písek
BB
ČB
ND
Hotel Bílá růže
Písek
BB
ČB
ND
Pizza grill Adria
Písek
BB
ČB
ND
Fortuna bar Galaxie
Písek
BB
ČB
ND
Čertovoč
Strakonice
BB
ČB
ND
Cukrárna Ve Hvězdě
Strakonice
BB
ČB
ND
Restaurace Lovecká
Strakonice
BB
ČB
ND
Pizzeria Alex
Strakonice
BB
ČB
ND
Maxim Café
Strakonice
BB
ČB
ND
Restaure Hangár
Strakonice
BB
ČB
ND
Hai-pizzeria
Strakonice
BB
ČB
ND
Na Ostrově
Strakonice
BB
ČB
ND
U Jablečňáka
Strakonice
BB
ČB
ND
Hospůdka U Štěpána
Prachatice
BB
ČB
ND
Restaurace Pilsner pub
Prachatice
BB
ČB
ND
Hotel Albatros Relax
Prachatice
BB
ČB
ND
Bastion
Prachatice
BB
ČB
ND
Bikers bar
Prachatice
BB
ČB
ND
Bar Atlantik
Prachatice
BB
ČB
ND
Restaurace U Vondrášků
Sezimovo Ústí
BB
ČB
ND
Soumarská hospoda
Katovice
BB
ČB
ND
Hotel Barborka
Volary
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
91
Příloha 4: Pokračování Restaurace a Penzion Schwarzenberský panský dvůr
Přední Výtoň
BB
ČB
ND
Hostinec Lipnka
Krsice
BB
ČB
ND
Blanský les
Dubné
BB
ČB
ND
Hospoda Na Kopci
Dubné
BB
ČB
ND
Ostrov co není
Zvěrotice
BB
ČB
ND
Orange Route Cafe
Kunžak
BB
ČB
ND
Hopoda Ve Mlýně
Protivín
BB
ČB
ND
Hostinec U Blažků
Pluhův Žďár
BB
ČB
ND
Penzion U Nováků
Malšice
BB
ČB
ND
Zámecká restaurace U Toryka
Orlík nad Vltavou
BB
ČB
ND
Restaurace Na Podlesí Restaurace a Penzion Na Knížecí Čimelice Restaurace Na Rynku
Orlík nad Vltavou
BB
ČB
ND
Javorník na Šumavě
BB
ČB
ND
Bernatice U Milevska
BB
ČB
ND
Restaurace U Kratochvíle
Netolice
BB
ČB
ND
Restaurant Penzion Sen
Černá v Pošumaví
BB
ČB
ND
Safari Bar
Zdešov
BB
ČB
ND
U Hastrmana
Varvažov
BB
ČB
ND
Zámecká restaurace Lnáře
Lnáře
BB
ČB
ND
Hotel Šumava Inn
Kvilda
BB
ČB
ND
Penzion Vacov
Vacov
BB
ČB
ND
Restaurace Černice
Velešín
BB
ČB
ND
Restaurace Hotelu Pánská
Bechyně
BB
ČB
ND
Restaurace Národ
Soběslav
BB
ČB
ND
Vysvětlivky: BB – bez bariér, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 podle webových portálů ceske-hospudky.cz, vozejkmap.cz, disway.org, czecot.cz, grandrestaurant.cz, restaurace.cz
92
