Rámcová smlouva č. 30-ES-0197396/00-06 Hodnocení dopadu opatření SZP na odvětví, která jsou nebo byla příjemci přímých podpor - PARTIE 6: Rýže a tabák
Hodnocení opatření společné zemědělské politiky týkajících se odvětví rýže
Shrnutí
Listopad 2009
1
Cílem hodnocení je provést vyhodnocení účinků opatření reformované SZP týkajících se rýže. Metoda hodnocení kombinuje klasickou statistickou kvantitativní a modelovou analýzu (Pozitivní matematické programování) s analýzou kvalitativních informací. Modelová analýza PMP, prováděná na základě výchozí situace (2006) a za použití údajů Zemědělské účetní datové sítě týkajících se hospodářství pěstujících rýži ze čtyř regionů Společenství1, je založena na přechodu na plně oddělenou podporu.
1. PŘEDPISOVÝ RÁMEC Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 zahrnulo podporu pro rýži do režimu jednotné platby (RJP). Nařízení (ES) č. 1785/2003 upravuje společnou organizaci trhu s rýží (intervenční režim na vnitřním trhu a obchodní režim se třetími zeměmi). V rámci reformy v roce 2003 snížila Rada intervenční ceny o 50 % a omezila intervenční nákupy, přímá podpora byla změněna z 52,63 EUR/t na 177 EUR/t, z toho 102 EUR/t, násobeno průměrnými výnosy, je zahrnuto do RJP a 75 EUR/t, násobeno výnosem, bylo přiděleno jako zvláštní podpora, aby se zachovala úloha produkce rýže v tradičních regionech produkce (na základě vnitrostátní základní plochy na členský stát). Co se týče vnějšího rozměru změněného v roce 2004, nový režim cel získal formu systému pevných cel „po částech“. EU má mimo jiné mnoho preferenčních obchodních dohod se třetími zeměmi.
2. HLAVNÍ ZÁVĚRY 2.1.
Dopady opatření reformované SZP na produkci Společenství
Reforma v EU neznamenala výrazné změny ploch pro pěstování rýže, celkové produkce a výnosů; rozdíly zjištěné na úrovni starých členských států (zvýšení produkce v Itálii, v Řecku ze starých členských států, v Rumunsku a Bulharsku z nových členských států; snížení produkce ve Španělsku a ve Francii) jsou spíše spojeny s vnějšími faktory. Reforma navíc neměla dopady na kvalitu neloupané rýže. Naopak produkce rýže indica (neloupané) a dovoz loupané a celoomleté rýže typu indica se vyznačovaly opačnými tendencemi (snížení produkce a zvýšení dovozu), ale u rýže japonica se toto neprokázalo. V důsledku snížení intervenční ceny a zvýšení tržní ceny klesly intervenční nákupy na nulu. Reforma navíc umožnila větší přiměřenost ceny Společenství u neloupané rýže k signálům na mezinárodním trhu.
2.2.
Dopady na konkurenceschopnost a příjmy producentů
2.2.1. Dopady na rozhodnutí producentů a konkurenceschopnost pěstovaných plodin
Analýza účinků reformy (zdroj: Zemědělská účetní datová síť 2000-2006) vede k těmto závěrům:
pěstování rýže je ve srovnání s alternativními kulturami konkurenceschopné a obecně zaručuje kladné marže na pracovní jednotku, které nejsou nižší než u alternativních kultur (s výjimkou zahradní produkce v Portugalsku). Po reformě zůstávají tyto výsledky v platnosti, i přes snížení jednotkových marží;
rýže je mimořádně konkurenceschopná v porovnání s alternativními kulturami v Piemonte a v Makedonii, zatímco v Andalusii a v Portugalsku se soutěžní podmínky jeví méně příznivé.
1
Piemonte (Itálie); Střední Makedonie (Řecko); Andalusie (Španělsko); Entre Douro e Minho/Beira Litoral (EDMBL) (Portugalsko).
2
Srovnávací analýza (bez podpor) potvrzuje, že obecně je rýže v porovnání s hlavními alternativními kulturami konkurenceschopná, i v případě absence vázaných podpor. Ohledně rozhodnutí o produkci analýza využití půd (zdroj: konstantní vzorek Zemědělské účetní datové sítě 2003–2006) ukázala, že po reformě se provozovatelé rozhodli zachovat pěstování rýže, s výjimkou Makedonie. Tato rozhodnutí jsou nejen důsledkem reformy v oblasti rýže, ale také celkové reformy SZP. 2.2.2. Dopady zvláštní podpory na rozhodnutí producentů a lepší zaměření producentů na trh
Modely PMP udávají, že úplné oddělení podpory pro rýži by vedlo k poklesu diferencované produkce ve zkoumaných regionech: větší snížení v Makedonii a v portugalském regionu, méně výrazné v Andalusii a v Piemonte. Ve většině případů by oddělení podpor mělo na ekonomické výsledky hospodářství dopad kladný, ale velice omezený. Mimo jiné má oddělení podpory obecně za cíl snížit úroveň fiktivních cen půdy, což ukazuje, že vázaná podpora uměle podporuje odměnu za půdu. 2.2.3. Pozorované dopady na příjmy zemědělců
Reforma neměla významné dopady na úroveň příjmů rodinných hospodářství z hektaru u hospodářství pěstujících rýži a úlohu, kterou hrála vázaná podpora při tvorbě příjmů hospodářství, což neplatí pro Španělsko (zdroj: Zemědělská účetní datová síť 2000–2006). Zvláštní podpora má ovšem dopad na příjmy z rýže vyšší než vyrovnávací platba (před reformou). V důsledku toho jsou po reformě příjmy více závislé na vázané podpoře. Analýza rovněž ukázala, že po reformě jsou hospodářství pěstující rýži více vystavena kolísání trhu způsobenému větší nestabilitou cen.
2.3.
Dopady na úrovni území
Analýza ukázala, že reforma nemá žádný dopad na přesun produkce v členských státech: některé zanedbatelné přesuny byly pozorovány pouze na regionální úrovni (Španělsko, Francie). Zvláštní podpora zřejmě hraje roli v zachování významu rýže ve venkovských hospodářstvích v producentských oblastech: po roce 2003 se kvůli celkovému snížení zemědělsky využívané půdy zvýšil stupeň specializace produkce rýže ve sledovaných regionech a analogicky se zlepšil stupeň strukturální specializace. To vedlo (kromě Andalusie) k zachování či dokonce zvýšení (Střední Makedonie) zaměstnanosti v hospodářstvích pěstujících rýži. Co se týká zaměstnanosti, výsledky modelů PMP uvádějí, že úplné oddělení zvláštní podpory by vedlo k protikladným změnám: negativní dopad na zaměstnanost v EDMBL (-10 %) a v Piemonte (-4,7 %) a pozitivní v Makedonii (3 %) a v Andalusii (5,3 %). V oblasti průmyslu ukazuje analýza údajů shromážděných Cogea, že zpracovatelská zařízení jsou ve fázi poklesu doprovázené zlepšením procenta využití kapacity a procesem modernizace.
2.4.
Dopady na návazná odvětví, dovoz, vývoz a rovnováhu trhu
2.4.1. Dopady změn externího režimu společné organizace trhu s rýží na úroveň ochrany a na obchod
Reforma z roku 2003 měla za následek změnu struktury cel používaných na dovozy podle doložky nejvyšších výhod: neloupaná rýže se stala produktem s nejvyšší úrovní ochrany. Co se týče zpracované rýže, rozdíl mezi clem na celoomletou rýži a clem na loupanou rýži se po reformě snížil a klesl ze 199 EUR/t na 110 EUR/t. Relativní výhoda dovážet do EU loupanou rýži v porovnání s celoomletou rýží zůstala, ačkoli tato konkurenční výhoda se po reformě zmírnila. Mimo jiné:
Studie kvót GATT ukázala, že reforma snížila výhodu dovážet loupanou rýži v rámci kvót GATT, protože závazné clo je nižší než to, které bylo kdysi přiděleno v rámci kvót.
3
Studie dovozů prováděných na základě preferenčních dohod ukazuje, že reforma vyvolala narušení systému preferencí, které je výraznější u zemí v rámci režimu „vše kromě zbraní“ a zámořských zemí a území, méně výraznější u zemí AKT, Egypta a Bangladéše.
2.4.2. Dopady reformy na strategii zpracovatelského průmyslu
Po reformě zavedly podniky starých členských zemí změny týkající se jejich strategie zásobování, ale rozdílným způsobem. Co se týče starých producentských členských zemí:
italské a francouzské podniky produkující loupanou rýži obecně posílily své postavení dodavatele pro zpracovatelský průmysl v ostatních členských státech, zatímco španělské a řecké podniky toto snížily.
dostupnost omleté rýže (rýže vyprodukovaná na vnitrostátní úrovni/přímo dovezená a zpracovaná v ostatních členských státech), kromě rýže japonica v některých členských státech, se ve všech členských státech zvýšila díky zvýšení všech zdrojů zásobování.
relativní význam dostupnosti omleté rýže typu indica ve všech starých producentských členských státech se zvýšila, což může pomoci vysvětlit zvýšení soukromých zásob neloupané rýže tohoto typu.
Co se týče starých neproducentských členských zemí:
celková dostupnost celoomleté rýže (zpracované a dovezené) se u obou typů rýže zvýšila (i když objemy rýže indica jsou podstatně vyšší než typu japonica);
dostupnost každé ze složek zásobování rovněž roste: tento růst je způsoben zvýšením všech zdrojů zásobování.
Podniky ze starých členských států zavedly různé změny své činnosti (od zpracování po prodej/balení): v Itálii a Portugalsku (indica) a ve Španělsku a Řecku (japonica) se zvýšila činnost balení/prodej omletého produktu z dovozu a/převedeného z jiných členských států. Ve Španělsku a v Řecku (indica) a v Portugalsku (japonica) došlo k opačnému jevu. Ve starých neproducentských členských státech se činnost zpracování loupané rýže (indica) stala po reformě relativně méně významnou. Tyto změny jsou způsobeny rozšířením EU a, v menší míře, změnou systému sazeb. 2.4.3. Dopady na rovnováhu trhu
Reforma obecně učinila rovnováhu trhu Společenství více závislou na vnějších proměnných a rovnováze na světovém trhu:
snížení cel umožnilo, aby větší dovoz rýže, především typu indica, pokryl největší vnitřní poptávku;
změna systému ochrany hranic vedla k většímu dopadu nestability ceny zpracované rýže na mezinárodním trhu na cenu na domácím trhu;
vývoj směnného kurzu euro/dolar měl stabilizační účinek na ceny na trhu Společenství.
2.5.
Dopady zvláštní podpory pro systém produkce hospodářství na životní prostředí
Velká spotřeba vody k zavlažování je nejvýraznějším rysem pěstování rýže v porovnání s jinými kulturami. Jednak to s sebou přináší problémy (voda, vzduch a půda), zejména:
koncentrace poptávky rýžových hospodářství po vodě v létě přináší problémy s dostupností vody v některých oblastech biologického zájmu sítě Natura 2000;
v některých oblastech pěstování rýže postižených suchem (Andalusie a Střední Makedonie) se poptávka rýžových hospodářství po vodě dostává do konkurence s jiným použitím;
4
zavlažování zaplavením podporuje šíření plevele, což vyžaduje silné používání herbicidů, jejichž rezidua znečišťují povrchové a podzemní vody;
Na druhou stranu má používání vody pozitivní dopady:
voda z rýžových hospodářství vytváří ideální stanoviště pro různé živočišné druhy, především ptáky, z nichž někteří patří k chráněným druhům (biologická rozmanitost);
ve slaných oblastech snižuje tok vody v rýžových hospodářstvích slanost a předchází se tak jejich ochuzování.
pronikání vody z rýžových hospodářství do podzemí přispívá k udržení hladiny podzemních vod na dobré úrovni a k zachování účinného vodohospodářství.
2.6.
Účinnost opatření týkajících se rýže v rámci reformované SZP ve vztahu k jejím cílům Ohledně cíle posílit konkurenceschopnost udržitelného zemědělství více zaměřeného na trh ukazuje poměr mezi rozpočtovými výdaji na podporu a hodnotou produkce neloupané rýže ve Společenství zlepšení účinnosti po reformě. Ohledně cíle zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň svědčí skutečnost, že příjem rodinných hospodářství na rodinnou pracovní jednotku byl v roce 2006 vyšší než v roce 2003, o větší efektivitě opatření pro rýži ve všech zkoumaných regionech. Ohledně cíle zjednodušení politiky s sebou koexistence dvou systémů (jednotná platba a vázaná zvláštní podpora) nese ztrátu efektivity režimu. 2.7.
Soulad opatření pro rýži s obecnými principy SZP reformované v roce 2003: cíl podpory udržitelného zemědělství a opatření z programů rozvoje venkova
Na teoretické úrovni konstatujeme celkové zlepšení soudržnosti podpory pro rýži vzhledem k cíli udržitelného zemědělství, ačkoli stále přetrvávají prvky nesouladu kvůli zachování části vázané podpory. Empirická analýza potvrzuje výsledky teoretické analýzy:
srovnávací analýza umožňuje potvrdit, že v případě absence jakékoli podpory rýže byla (před reformou) a je (po reformě) konkurenceschopná v porovnání s alternativními kulturami, s výjimkou Portugalska. Dopady reformy jsou tedy v souladu s ekonomickým rozměrem udržitelného zemědělství;
vzhledem k cílům zajistit přiměřenou životní úroveň a zachovat zaměstnanost v hospodářstvích pěstujících rýži jsou dopady reformy v souladu s teoretickými očekáváními;
ohledně životního prostředí umožňují získané výsledky tvrzení, že reforma je v souladu s teoretickými očekáváními pouze v určitých kontextech.
Co se týká horizontální koherence mezi dvěma pilíři SZP, teoretická analýza a analýza programových dokumentů ukázaly úzkou vazbu mezi osou 2 programů rozvoje venkova a cílem chránit a podporovat biologickou rozmanitost, a mezi osou 1 (plus opatření 214) a cílem optimalizace vodohospodářství.
2.8.
Soulad opatření týkajících se rýže s preferenčními obchodními dohodami co se týče zlepšení přístupu rozvojových zemí na trh Společenství
Reforma měla dva významné dopady na rozvojové země využívající obchodních výhod: jednak snížení základních cel podle doložky nejvyšších výhod vyvolalo snížení poskytnutého rozsahu preference; jednak snížení cel nebylo homogenní v celém odvětví pěstování rýže a změnilo celní strukturu EU. Země využívající obchodních výhod zaznamenaly výrazné snížení své soutěžní výhody a ztrátu podílů na trhu Společenství.
5
3. DOPORUČENÍ Výsledky hodnocení ukázaly, že změny hlavních ekonomických proměnných v odvětví souvisejí především s rozšířením EU na 27 členských států a s podmínkami na světovém trhu (růst cen, restriktivní opatření pro vývoz z některých třetích zemí, vývoj směnného kurzu euro/dolar atd.) a s cyklickými faktory (tj. sucho v Andalusii). V tomto rámci realizace reformy umožnila zachovat produkci Společenství a příjmy producentů na úrovni dosažené v předchozím období, což přispělo k zachování ekonomické úlohy a úlohy této plodiny pro životní prostředí v tradičních regionech její produkce. Analýza navíc ukázala, že reforma odvětví rýže obecně podpořila zlepšení účinnosti opatření týkajících se rýže vzhledem k jejich cílům a zlepšení souladu těchto opatření s obecnými principy reformované SZP. Vzhledem k tomu nepotřebují výsledky provedených analýz žádná doporučení.
6
