Financování aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na skupinu mládeže

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta _____________________________________________________

Financování aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na skupinu mládeže Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jitka Dušková, Ph.D.

Bc. Ivana Višňanská Brno 2012

1

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci s názvem „Financování aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na skupinu mládeže“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne 6. ledna 2012

…………………………… Bc. Ivana Višňanská

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Jitce Duškové, Ph. D. za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování diplomové práce. Děkuji také svým rodičům a blízkým za jejich podporu v průběhu celého studia.

4

Abstract Višňanská, I. Financing the youth active labour market policy. Diploma thesis. Brno : Mendel University in Brno, 2012. This work deals with financing the active labour market policy with a view to young people in the Czech Republic. At the beginning are the description of the active labour market policy and the definition of the key terms which are necessary for understanding the problem. The other part of this work is about European Union attitude towards youth unemployment. Description of the youth active labour market policy and its financial analysis in the Czech Republic, the United Kingdom, Finland and Germany is the integral part of my work. While working on this thesis I was studying literature concerning labour policy, various internet sources and materials of Statistical officers and Department in particular countries.

Key words Labour market policy, active labour market policy, unemployment, unemployment rate, youth.

Abstrakt Višňanská, I. Financování aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na skupinu mládeže. Diplomová práce. Brno : Mendelova univerzita v Brně, 2012. Diplomová práce se věnuje problematice financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v České republice. V úvodu této práce je provedena deskripce aktivní politiky zaměstnanosti a definice základních pojmů, jež jsou nezbytné pro pochopení dané problematiky. Další část práce je věnována postoji Evropské unie k nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva. Nedílnou součástí je deskripce aktivní politiky zaměstnanosti mládeže a analýza jejího financování v České republice, Velké Británii, Finsku a Německu. Při zpracování práce byla použita literatura týkající se politiky zaměstnanosti, internetové zdroje a materiály ze statistických úřadů a ministerstev jednotlivých zemí.

Klíčová slova Politika zaměstnanosti, nezaměstnanosti, mládež.

aktivní

politika

5

zaměstnanosti,

nezaměstnanost,

míra

Obsah 1

Úvod ..............................................................................................................................7

2

Cíl a metodika ...............................................................................................................8

3

Politika zaměstnanosti ................................................................................................ 10 3.1 Dělení politiky zaměstnanosti .................................................................................................... 10 3.2 Politika zaměstnanosti vzhledem k rizikové skupině mládeže .............................................. 12 3.2.1 Definice základních pojmů............................................................................................... 12 3.2.2 Faktory ovlivňující nezaměstnanost mládeže ................................................................ 13

4

Politika zaměstnanosti mládeže z pohledu Evropské unie ........................................ 17 4.1 Aktivita Evropské unie v oblasti zaměstnanosti mládeže ...................................................... 17 4.2 Programy Evropské unie cílené na zvýšení zaměstnanosti mládeže .................................... 21 4.3 Nezaměstnanost mládeže v Evropské unii .............................................................................. 28 4.4 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže z rozpočtu Evropské unie ............... 28

5

Politika zaměstnanosti mládeže v jednotlivých zemích ............................................. 31 5.1 Politika zaměstnanosti mládeže v České republice ................................................................. 31 5.1.1 Vývoj nezaměstnanosti po roce 1989 ............................................................................. 31 5.1.2 Aktivita České republiky v oblasti nezaměstnanosti mládeže ..................................... 33 5.1.3 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže.................................................... 37 5.2 Politika zaměstnanosti mládeže ve Velké Británii................................................................... 40 5.2.1 Vývoj nezaměstnanosti mládeže...................................................................................... 40 5.2.2 Aktivita Velké Británie v oblasti nezaměstnanosti mládeže ........................................ 41 5.2.3 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže.................................................... 45 5.3 Politika zaměstnanosti mládeže ve Finsku ............................................................................... 48 5.3.1 Vývoj nezaměstnanosti mládeže...................................................................................... 48 5.3.2 Aktivita Finské republiky v oblasti nezaměstnanosti mládeže .................................... 49 5.3.3 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže.................................................... 52 5.4 Politika zaměstnanosti mládeže ve Spolkové republice Německo ....................................... 55 5.4.1 Vývoj nezaměstnanosti mládeže...................................................................................... 55 5.4.2 Aktivita Německa v oblasti nezaměstnanosti mládeže ................................................ 56 5.4.3 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže.................................................... 58

6

Diskuze........................................................................................................................ 61

7

Závěr............................................................................................................................ 67

8

Použité zdroje.............................................................................................................. 70

Seznam zkratek ................................................................................................................... 77 Seznam grafů a tabulek....................................................................................................... 78 Seznam příloh ..................................................................................................................... 79 Přílohy ................................................................................................................................. 80

6

1 Úvod Politika zaměstnanosti prošla od vzniku České republiky mnohými změnami. Nezaměstnanost, která byla za doby komunistického režimu uměle potlačována, měla v plně konkurenčních podmínkách zcela nový rozměr. A jelikož se pracovní trh s jevem převisu nabídky pracovní síly nad její poptávkou do té doby nepotýkal, neměla s tímto negativním tržním jevem česká ekonomika na rozdíl od ostatních států žádné zkušenosti. Jiné evropské země s fungující tržní ekonomikou musely problematiku vysoké míry nezaměstnanosti obyvatelstva v průběhu svého historického vývoje řešit především v důsledku nepříznivých událostí, které je postihly. Příkladem mohou být ropné šoky, nebo později v 90. letech minulého století rozpad Svazu sovětských socialistických republik. A stejný následek měla pro ekonomiky celého světa také finanční krize z roku 2008. Nezaměstnanost populace ovšem nepředstavuje problém, který lze vyřešit během krátkého období. Na jejím snížení je nutné pracovat permanentně a nepolevit ani v situaci jejího poklesu. Bohužel se v každé společnosti nacházejí skupiny obyvatelstva, které jsou vysokou mírou nezaměstnanosti ohroženy více nežli jiné. Jednou z nejvíce postižených skupin jsou mladí lidé. V průměru je bez práce každý pátý mladý člověk, ve Španělsku je to dokonce téměř každý druhý. Míra nezaměstnanosti mládeže se obecně vyznačuje vyšší hodnotou nežli míra nezaměstnanosti celkové populace. Finanční krize ovšem tento rozdíl v současnosti ještě znásobila. Získání zaměstnání je pro absolventy podstatně těžší, než bylo před pár lety. Problematika vysoké míry nezaměstnanosti mládeže se tedy v současnosti diskutuje nejen na poli politickém či ekonomickém, ale také na poli společenském. Hlavní problém, který stojí za vysokou nezaměstnaností mladé populace, představuje především nesplnění hlavního požadavku zaměstnavatelů v oblasti odborné praxe absolventů škol. Mladí lidé se tedy pohybují v prostředí, kde praxe a znalosti představují vysoce ceněný artikl. Bohužel je riziková skupina mládeže velmi často postižena také nezaměstnaností dlouhodobou. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk postupně ztrácí spojení s realitou, zmocňuje se ho nejistota a především strach z jeho budoucnosti. Postupem času začíná pochybovat o vlastních schopnostech a dovednostech. Navíc začíná pomalu rezignovat a přestává aktivně hledat práci. Samotný pracovní úvazek ovšem v současnosti nepředstavuje pouze příjem finančních prostředků, ale také přirozenou a smysluplnou činnost člověka, která v sobě ukrývá možnost seberealizace a uspokojuje potřebu úspěchu. Díky ní navazujeme sociální kontakty a umožňuje nám vytvářet ekonomickou soběstačnost a nezávislost. Stát se tedy musí v této situaci aktivně podílet na zvyšování zaměstnanosti mladých lidí, jelikož to pro něj v opačném případě znamená velké dodatečné náklady na výplaty sociálních dávek. V konečném důsledku by měl každý absolvent po ukončení svého vzdělávání představovat pro trh práce vysoce ceněnou a především atraktivní pracovní sílu.

7

2 Cíl a metodika Jelikož problematika vysoké míry nezaměstnanosti mládeže tíží ekonomiky celého světa, není ani Česká republika výjimkou. Cílem této práce je tedy zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rizikovou skupinu mládeže a vyvození doporučení pro úpravy této oblasti v České republice se zaměřením na oblast financování. Naplnění hlavního cíle musí být provedeno prostřednictvím několika na sebe navazujících kroků. Z důvodu poznání historického vývoje a současné podoby aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v České republice je nejprve nutné provést deskripci tohoto systému. Následujícím a nezbytným krokem, díky kterému bude přiblížena problematika financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v naší zemi, je provedení analýzy jejího financování, přičemž budou využity ukazatele typu absolutní a relativní výše finančních zdrojů plynoucích do předmětné oblasti. A aby mohly být na závěr této práce formulovány návrhy na zlepšení systému aktivní politiky zaměstnanosti mládeže se zaměřením na oblast financování je nutno provést komparaci s jinými zeměmi. Jako státy, na jejichž základě bude provedeno srovnání s Českou republikou, byly zvoleny Německo, Finsko a Velká Británie. Tyto země byly vybrány především z důvodu větší ekonomické stability, jenž by měla být spojena s rozvinutým a stabilním pracovním trhem a tedy i s nízkou nezaměstnaností rizikové skupiny mládeže. Navíc jsou charakteristické odlišným historickým vývojem. Na rozdíl od České republiky se totiž s problematikou nezaměstnanosti mládeže potýkaly o několik desetiletí dříve. Spolková republika Německo byla zvolena především z toho důvodu, že patří k nejvíce rozvinutým zemím světa. Navíc se její ekonomika vyznačuje jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti mládeže ze všech států Evropské unie. Finská republika zastupuje v této práci „skandinávské země“, které bývají nazývány sociálními státy, přičemž má jeden z nejlepších vzdělávacích systému z celého světa. A jelikož kvalita a výše dosaženého vzdělání ovlivňují pravděpodobnost nezaměstnanosti mladého subjektu, měla by tedy i Finská republika dosahovat nižších měr nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva. Poslední sledovanou zemí je Velká Británie. Ta je ovšem na rozdíl od severských zemí, jejichž sociální stát klade důraz na odpovědnost státu vůči občanům, zastáncem liberálního modelu založeném na osobní odpovědnosti samotného jedince. Každá z výše uvedených zemí by tedy na základě svých dlouholetých zkušeností s tímto negativním jevem tržní ekonomiky a na základě odlišných přístupů, jenž zastává k problematice nezaměstnanosti, mohla nabídnout České republice cenné poznatky. U každé země nebude chybět deskripce aktivní politiky zaměstnanosti mládeže a následně analýza jejího financování. Práce je řešena pomocí základních logických metod: deskripce, analýzy, komparace, indukce a syntézy. V diplomové práci jsou využity jak zdroje primární tak sekundární. Jedná se o odpovídající právní předpisy (primární) a monografie (sekundární). Druhým primárním pramenem jsou data publikovaná jednak jednotlivými národními institucemi, jako ministerstvy financí, ministerstvy práce či statistickými úřady, ale také Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropským statistickým úřadem či Evropskou komisí.

8

V oblasti výdajů směřovaných na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže z jednotlivých národních rozpočtů je analyzované období omezeno na období 1985-2002. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj totiž roku 2003 změnila metodiku vykazování výdajů na politiku zaměstnanosti a Česká republika (jako jediná ze sledovaných zemí) již dále tuto statistiku nesleduje. V naší zemi jsou výdaje na financování politiky zaměstnanosti sledovány Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě účetního systému dle jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti a z toho důvodu nelze tyto výdaje rozčlenit podle toho, jaké skupině uchazečů o zaměstnání jsou určeny. Nicméně i přesto, že je v práci nutno uvažovat s tímto časovým omezením nemělo by být překážkou pro splnění samotného cíle. Z ostatních materiálů, které byly získány z oficiálních zdrojů, totiž nevyplývají zásadní změny týkající se systému financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže. Práce se skládá z osmi na sebe vzájemně navazujících kapitol. První část práce (kap 3) slouží jako úvod do dané problematiky, přičemž popisuje základní pojmy z oblasti aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na skupinu mládeže, které jsou nezbytné pro pochopení navazujících kapitol a identifikaci faktorů, které významným způsobem ovlivňují pravděpodobnost uplatnitelnosti mladé osoby na trhu práce. Následuje deskripce přístupu Evropské unie k této problematice včetně analýzy financování (kap 4). Poté jsou uvedeny jednotlivé země, přičemž pozornost je zaměřena na charakteristiku aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na rizikovou skupinu mládeže a na její financování (kap 5). Kapitola šestá s názvem diskuze shrnuje dosažené výsledky, diskutuje návrhy na zlepšení systému aktivní politiky zaměstnanosti mládeže a aplikovatelnost těchto návrhu v prostředí České republiky. Vyvození adekvátních závěrů a doporučení je věnována kapitola sedmá. Kapitola poslední (kap 8) je věnována přehledu zdrojů, které byly při vypracovávání této práce použity.

9

3 Politika zaměstnanosti V rámci úvodu do problematiky, která je v práci řešena, je subkapitola 3.1 věnována definici a dělení politiky zaměstnanosti dle různých pojetí. Následuje charakteristika pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti a výčet jejich nástrojů. Subkapitola 3.2 je věnována definici základních pojmů a faktorům ovlivňujícím nezaměstnanost mládeže.

3.1 Dělení politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je dle různých autorů vymezována téměř shodně. V této práci je uvedena definice dle V. Krebse. Obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako: „Soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil“.(Krebs, 2007, s. 296) „Význam politiky zaměstnanosti plyne z jejího poslání, jímž je přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, a to především ohrožených skupin“ (Waclawiková, 2007, s. 16). Ohrožené skupiny jsou definovány zákonem o zaměstnanosti jako „uchazeči o zaměstnání, kteří potřebují zvýšenou pomoc při hledání zaměstnání s ohledem na svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě či jiné vážné důvody“ (Zákon č. 435/2004 Sb.). Existuje několik možných klasifikací politiky zaměstnanosti. Lze ji rozdělit: -

na aktivní a pasivní, dle toho, zda podporuje aktivní chování pracovníka na trhu práce či slouží k jeho zabezpečení,

-

dle poptávky a nabídky, v závislosti na tom, na jakou stranu pracovního trhu je cílena,

-

dle mikro či makro pojetí, v závislosti na tom, jak širokou oblast trhu pokrývá,

-

na krátkodobou a dlouhodobou, dle délky jejího působení na trhu práce. (Abrahart, Verme, 2001, s. 76-77 )

Jaká klasifikace politiky zaměstnanosti je vybrána záleží právě na účelu, který má být pomoci ní splněn. V rámci potřeb této práce je zvoleno její dělení na aktivní a pasivní část. Důvodem je samozřejmě to, že cílem práce je sledovat právě aktivní složku politiky zaměstnanosti. Tento přístup je ve světě nejpoužívanější, a to především z toho důvodu, že poskytuje jasný přehled o tom, na jaký účel plynou finanční prostředky ze státního rozpočtu.

10

PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Účelem pasivní politiky zaměstnanosti je poskytnout nezaměstnané osobě dočasné zabezpečení, a to formou finančních prostředků. Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti lze zařadit podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, evidenci volných pracovních míst a evidenci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. (Kubicová, Kolibová, 2005) Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, dále PPZ, většinou nepředstavují pozitivní řešení problému nezaměstnanosti. (Kotlán, Kliková, 2003, s. 228) S tímto tvrzením nelze jinak než souhlasit. Problém v této oblasti totiž nastává v situaci, kdy příjmy nezaměstnané osoby jsou na podobné úrovni či dokonce převyšují příjmy z předchozího či současně nabízeného zaměstnání. V tomto případě je logickým důsledkem ztráta motivace nezaměstnané osoby k hledání nového pracovního úvazku. Podpora v nezaměstnanosti poté nesplňuje svůj základní účel, kterým má být poskytnutí pomoci pro překlenutí obtížného období, a naopak dochází k celkovému prohlubování problému. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti, dále APZ, představuje takové aktivity, které směřují k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce. Mezi aktivní politiku zaměstnanosti řadíme úkony, které se orientují na (Krebs, 2007, s. 297): a) Podporu vytváření nových pracovních míst a pracovních činností – například podpora veřejně prospěšných prací, finanční podpora zaměstnavatelům na nová pracovní místa či programy podporující zaměstnávání mladistvých a handicapovaných občanů. b) Rozvoj infrastruktury trhu práce – síť specializovaných institucí (úřady či zprostředkovatelny práce), které zabezpečují zprostředkovatelské, informační a poradenské služby. Cílem je vytvořit účinnou informovanost o volných pracovních pozicích a o subjektech práci nabízejících. c) Zaměření na zvýšení adaptibility pracovní síly – jedná se například o organizování a podporu rekvalifikačních programů. Z historického hlediska se rozvíjela nejdříve pasivní politika zaměstnanosti, která byla uplatňována v nejrůznějších schématech podpor a dávek v nezaměstnanosti. Tyto opatření se začaly objevovat ve 20. letech minulého století. Aktivní politice zaměstnanosti byla věnována pozornost po druhé světové válce. Ve vyspělých ekonomikách je v současnosti tendence upřednostňovat investování do lidí a jejich schopností, nežli do příjmové ochrany nezaměstnaných subjektů. Do centra pozornosti se tedy dostává strana nabídky práce a kultivace pracovní síly pomocí vzdělávání, rekvalifikace, doškolování aj. Takový typ politiky zaměstnanosti je podporován také tzv. Bílou knihou1, usilující o vytváření nových pracovních míst a podporu celoživotního vzdělávání. (Krebs, 2007, str. 298) 1

Bílá kniha (Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost – Výzvy a cesty vpřed do 21. století), byla přijata Evropskou komisí roku 1993. Zabývá se analýzou a řešením otázek ekonomického růstu, konkurenceschopností a zaměstnaností.

11

Z výše uvedeného tedy nelze určit, kterou z politik by měly vlády jednotlivých států využívat a kterou je naopak vhodné odsunout do pozadí. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti se totiž v dosažení požadovaného cíle vzájemně podporuje. Pokud bude stát užívat pouze nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, nebude v konečném důsledku odstraňovat příčiny samotné nezaměstnanosti, ale pouze řešit její negativní následky. V opačném případě by sice stimuloval nezaměstnané osoby k práci formou nástrojů APZ, ale neposkytoval by jim finanční podporu, která je pro ně v době nezaměstnanosti nesmírně důležitá. Jak aktivní, tak pasivní politika zaměstnanosti má tedy své výhody i nevýhody. Pravdou ovšem zůstává, že v konečném důsledku vede APZ ke snižování potřebných finančních prostředků na výdaje podpor v nezaměstnanosti (lidé jsou nezaměstnaní kratší dobu, než by byli v případě neexistence aktivních nástrojů), podněcuje k využívání nových forem lidských zdrojů a při hlubším zamyšlení zjistíme, že přispívá k návratu finančních prostředků zpět do rozpočtu ve formě odvodu daně ze mzdy v situaci, kdy se nezaměstnaná osoba vrátí zpět do pracovního procesu.

3.2 Politika zaměstnanosti vzhledem k rizikové skupině mládeže Subkapitola 3.2 obsahuje definici základních pojmů, jež jsou nezbytné pro pochopení dalších částí této práce a identifikaci faktorů, které významným způsobem ovlivňují pravděpodobnost, že bude mladý člověk nezaměstnaný. 3.2.1

Definice základních pojmů

Evropský statistický úřad dělí populaci starší 15ti let do dvou skupin – zaměstnané osoby a nezaměstnané osoby. Jejich definice je uvedena v následujícím textu. Následuje vymezení pojmu mladiství, absolvent a mládež. Zaměstnaná osoba Za zaměstnanou osobu je považována osoba starší 15ti let, která ve sledovaném týdnu pracovala alespoň jednu hodinu, za což obdržela příjem, nebo která měla ve sledovaném týdnu zaměstnání, ve kterém byla dočasně nepřítomna z důvodu nemoci, dovolené, školení apod. (Eurostat, 2009a) Nezaměstnaná osoba Za nezaměstnanou osobu je považována osoba starší 15ti let, která byla během sledovaného týdne bez práce, ale byla připravena k nástupu do pracovního úvazku, a která aktivně hledala práci v posledních čtyřech týdnech nebo která již práci našla, ale nástup do práce bude uskutečněn v průběhu příštích třech měsíců. (Eurostat, 2009a) Mladistvý Zákoník práce vymezuje pojem mladistvý jako osobu, která je mladší 18 let po dokončení povinné školní docházky. (Zákon č. 262/2006 Sb.) Tato skupina mládeže je znevýhodněna negativním postojem zaměstnavatelů, kteří nechtějí na pracovní pozice umístit subjekt, který nemá hmotnou odpovědnost (tu získá občan až po dovršení 18 let věku). (Nováková, 2007) Dále mají mladiství oproti skupině absolventů mnohem větší mezery nejen v oblasti vzdělanosti, ale také v oblasti chybějících

12

pracovních a sociálních návyků. Absolventi středních a vysokých škol totiž poznávají pracovní trh již při svém studiu. Buď v rámci praxe, která je na těchto školách povinná či v rámci svých vlastních iniciativ (př. z finančních důvodů, či v rámci toho, že chtějí získat praxi ve svém oboru). A jelikož se ve skupině mladistvých nezaměstnaných osob vyskytují především osoby s dosaženým pouze základním vzděláním, které neměly možnost tyto cenné zkušenosti získat, jsou charakterističtí především tím, že si své zaměstnání obvykle neudrží a do evidence úřadu práce se opakovaně vracejí. Absolvent Zákoník práce definuje pojem absolvent jako zaměstnance vstupujícího do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. (Zákoník práce č. 262/2006 Sb.) Mládež Definice pojmu mládež se v rámci jednotlivých zemí liší. Pro účely této práce byla zvolena definice Evropského statistického úřadu, jenž ji vymezuje jako osoby ve věku 15-24 let včetně. (Pohl, Walter, 2005, s. 7). Tato skupina bývá označována jako „riziková“ a to především z důvodu existujícího rizika ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností a zároveň jevy s nimi souvisejícími (kriminalita, dlouhodobá závislost na sociálních dávkách aj.). Právě z výše uvedených důvodů může mít pro skupinu mládeže nezaměstnanost mnohem závažnější důsledky nežli pro skupinu osob starších. 3.2.2

Faktory ovlivňující nezaměstnanost mládeže

Uplatnění mladé osoby na trhu práce je podmíněno řadou osobních charakteristik, mezi které patří vzdělání a věk. Jejich přiblížení je uvedeno v následujícím textu. Je zřejmé, že politika zaměstnanosti mládeže by měla reflektovat právě tyto faktory, jelikož významným způsobem rozhodují o zařazení mladé osoby do pracovního procesu. VZDĚLÁNÍ V oblasti zaměstnanosti představují nejohroženější skupinu mladých lidí osoby, které dosáhly pouze základního vzdělání. I když u zaměstnavatelů žádají o práci, kterou jsou schopni bez jakýchkoli problémů s daným vzděláním vykonávat, bývají velmi často odmítání. Zaměstnavatelé totiž v současnosti neustále zvyšují své nároky a na pracovní pozice požadují alespoň status vyučení. (Eurostat, 2009b) Osoby se středoškolským vzděláním jsou tedy při obsazování pracovních míst upřednostňovány, i když to charakter této pracovní pozice nevyžaduje. Z výše uvedeného vyplývá, že existuje závislost mezi mírou nezaměstnanosti mládeže a dosaženým vzděláním. Tuto závislost dokládá také studie provedená Evropským statistickým úřadem roku 2009 - Youth in Europe. Pro přiblížení dané situace jsou uvedeny grafy 1 a 2. Graf první zobrazuje situaci na trhu práce k roku 2003, tedy k roku, ve kterém ještě Česká republika nebyla členem Evropské unie a její politika zaměstnanosti jí tedy nebyla tolik ovlivněna. Rok 2009 zobrazuje stav

13

v České republice po téměř šestiletém členství v EU. Samozřejmě jsou v grafu uvedeny také zbývající země, které jsou v práci sledovány. Graf 1 Míra nezaměstnanosti mládeže dle dosaženého vzdělání roku 2003 v % 55 50 45 40

V%

35 30 25 20 15 10 5 0 Czech Republic

Germany

low

Finland

medium

United Kingdom

high

Zdroj: Eurostat 2011c Roku 2003 dosahuje skupina mládeže pouze se základním vzděláním (low) až dvakrát větší nezaměstnanosti oproti mládeži se vzděláním středoškolským (medium). V případě České republiky dosahuje dokonce trojnásobně vyšších hodnot. Vysokoškolsky vzdělané mladé osoby (high) dosahují oproti skupině low zpravidla třetinové míry nezaměstnanosti. Ve Velké Británii dokonce čtvrtinové. Graf 2 Míra nezaměstnanosti mládeže dle dosaženého vzdělání roku 2009 v % 45 40 35

V%

30 25 20 15 10 5 0 Czech Republic

low

Germany

Finland

medium

United Kingdom

high

Zdroj: Eurostat 2011c

14

Roku 2009 (graf 2) je již „propast“ mezi nezaměstnaností osob se základním a vysokoškolským vzděláním menší. Ve Velké Británii sice dochází jak k růstu nezaměstnanosti mládeže se základním tak vysokoškolským vzděláním, ovšem rozdíl mezi těmito dvěma skupinami již není čtyřnásobný, ale „pouze“ 2,5 násobný. Vliv EU na vývoj míry nezaměstnanosti mládeže v České republice po jejím šestiletém členství není v oblasti jejího snižování nijak znatelný. Z grafů je ovšem více než zřetelné, že osoby s vysokoškolským vzděláním jsou vůči osobám s pouze základním vzděláním na pracovním trhu vlastníkem „znatelné“ konkurenční výhody. Zároveň je ovšem nutné uvědomit si, že vzdělaná pracovní síla vede k rozvoji ekonomiky. Vzdělaná populace je totiž základním předpokladem k rozvoji vědy a výzkumu a tím pádem k rozvoji znalostně a technologicky náročných odvětví, které v současné společnosti nabírají na významu. Strukturu populace dle dosaženého vzdělání ve věku 25-64 let uvádí graf 3. Jak je z něj patrné pro ČR je typické vysoké zastoupení populace se středoškolským vzděláním. V této oblasti dosahuje ve srovnání s celou Evropskou unií svého prvenství. Ve srovnání s počtem osob absolvujících terciární vzdělání je ovšem hluboko pod průměrem celé EU (15 % versus 25 %). Z grafu vyplývá, že v ostatních zemích je až 2,5 krát více vysokoškolsky vzdělané populace. Graf 3 Struktura populace ve věku 25–64 podle nejvyššího dosaženého vzdělání roku 2009 (v %)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Czech Republic

low

Germany

Finland

medium

United Kingdom

high

Zdroj: MŠMT 2010, upraveno VĚK Dalším faktorem, který na pracovním trhu znevýhodňuje skupinu mladých osob, je věk. S nízkým věkem totiž úzce souvisí nedostatek pracovních zkušeností. Tato situace je způsobena především malou praxí, která je při studiu na školách žákům

15

či studentům poskytována. Ruku v ruce s tímto faktem jde také nedostatek potřebných pracovních návyků, dovedností a schopností, jenž lze získat pouze začleněním do pracovního trhu. Přestože jsou vysokou mírou nezaměstnanosti ohroženi také absolventi vyšších odborných a vysokých škol, novela Zákona o zaměstnanosti účinná k 1. 1. 2009 mění hranici rizikové skupiny mládeže z 25 na 20 let (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Nejvíce ohroženou skupinou ovšem zůstávají mladiství, tedy osoby mladší 18 let, jelikož s sebou jejich zaměstnávání nese značné omezení (viz subkapitola 3.2.1). Samotné úřady práce specifikují jako nejproblémovější skupiny nezaměstnané mládeže nekvalifikované uchazeče o zaměstnání, kteří přicházejí ze základních škol, uchazeče o zaměstnání s výučním listem, a to zejména pokud se jedná o obor, který není v daném regionu poptáván a mladistvé uchazeče o zaměstnání. (Tkadlecová, 2009, s. 17) Tvrzení pracovníků úřadů práce není překvapující, jelikož jde o potvrzení textu, který je v subkapitole 3.2.1 a 3.2.2 již uveden. Z daného lze tedy vyvodit následující závěry: -

Mladý člověk by měl být po skončení povinné školní docházky motivován k dalšímu studiu. Osoby, jež dosáhly pouze základního vzdělání, totiž zatěžují státní rozpočet formou zvýšených výdajů na aktivní i pasivní politiku zaměstnanosti více nežli osoby s vyšším vzděláním.

-

Lidé by měli být motivováni ke studiu na terciární úrovni, jednak z důvodu získání konkurenční výhody na pracovním trhu, ale také z důvodu rostoucí vzdělané pracovní síly, která přispívá k rozvoji celkové ekonomiky.

-

Pozornost by měla být zaměřena na to, aby byly studovány právě ty obory, které jsou na trhu práce poptávány.

Pracovníci úřadu práce specifikují jako ohroženou skupinu také osoby, jež se vyučily v oboru, který není v daném regionu poptáván. Pokud tato situace nastane, měl by být mladý člověk ochoten za prací buď každý den dojíždět či se do oblasti, ve které je práce, kde splňuje zaměstnavatelem požadovanou kvalifikaci, poptávána, přestěhovat (buď do jiného regionu či státu). Je tedy důležité zvyšovat u mládeže ochotu k mobilitě pracovní síly, která je v evropských zemích ve srovnání se Spojenými státy americkými nižší. V oblasti mobility mládeže mezi jednotlivými státy ovšem narážíme opět na problém vzdělanosti populace. Lacina definoval jako jeden z hlavních důvodů pro nižší mobilitu pracovní síly jazykovou bariéru (Lacina, 2007, s. 116).

16

4 Politika zaměstnanosti mládeže z pohledu Evropské unie Mezi nejzávažnější ekonomické a sociální problémy téměř všech států Evropy patří vysoká míra nezaměstnanosti. Orgány Evropské unie si tuto nepříznivou situaci uvědomují, a proto intenzivně pracují na jejím snížení. Svoji pozornost zaměřují na skupiny obyvatel, které jsou vysokou nezaměstnaností ohroženy nejvíce. Mezi tyto skupiny lze zařadit například staré osoby, ženy s dětmi a samozřejmě také skupinu mládeže.

4.1 Aktivita Evropské unie v oblasti zaměstnanosti mládeže Činnost Evropské unie, dále EU, se v oblasti nezaměstnanosti datuje již k roku 1957, kdy byl Římskou smlouvou zřízen Evropský sociální fond. Zásadní bylo také schválení tzv. Lisabonské strategie roku 2000. LISABONSKÁ STRATEGIE Jedná se o komplexní strategii rozvrženou na období 2000-2010. Dle ní se měla stát evropská unie „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“.(Urban, 2010, s. 1) Za účelem dosažení tohoto ambiciózního cíle se Evropská unie zaměřila mimo jiné také na minimalizování problému, který zpomaluje růst ekonomik celého světa, tj. na problematiku vysoké míry nezaměstnanosti mládeže. Lisabonský summit tedy stanovil oblasti, na které se měla aktivní politika zaměstnanosti zaměřit, s cílem zlepšit a zvýšit konkurenceschopnost mladých lidí na trhu práce: 1. Zvýšení zaměstnanosti bude dosaženo tím, že bude uváděna do souladu kvalifikace pracovníků s poptávkou po práci. Toho bude dosaženo mimo jiné podporou speciálních programů, které umožní nezaměstnaným mladým lidem získat požadovanou odbornou kvalifikaci. 2. Zvýší se důraz kladený na celoživotní vzdělávání - cílem je, aby se mladý člověk vzdělával i poté, co dostuduje. Tímto způsobem bude dosaženo větší adaptability osob na neustále se měnící poptávku na trhu práce. 3. Podpora rovných příležitostí, snaha odstranit problémy, které se týkají znevýhodněné kategorie mládeže. Za účelem naplnění těchto cílů vyzvala Evropská rada členské státy, aby se s přihlédnutím ke své specifické situaci zaměřily na dosažení daných dílčích cílů (Urban, 2010, s. 5): 1. Každým rokem navyšovat investice do lidských zdrojů. 2. Do roku 2010 snížit na polovinu počet osob ve věku 18-24, které dosáhly pouze nižšího středoškolského vzdělání a nejsou účastni dalšího vzdělávání. 3. Nutnost vzniku výukových partnerství mezi školami, středisky odborné přípravy, firmami apod. → Cílem je tedy podpořit komunikaci mezi jednotlivými institucemi, které se přímo či nepřímo dotýkají trhu práce. Je důležité zapracovat na spolupráci

17

firem se školami. Samotné podniky by se měly aktivně podílet na poskytování praxe studentům a nezůstávat pouze „pasivními diváky“. 4. Definovat rámec základních dovedností, příkladem mohou být dovednosti v informačních technologiích či v cizích jazycích. → V rámci rozvoje technologií, je důležité poskytnout mládeži potřebné dovednosti již v rámci jejich vzdělávání. Po příchodu na trh práce musí být subjekt schopen ovládat základní dovednosti z této oblasti. Stejně tak důležité je v rámci rozvíjejícího se mezinárodního obchodu ovládat cizí jazyky. Vzdělávací instituce musí neustále obměňovat své vzdělávací plány s cílem vytvořit z mladých lidí kvalitní pracovní sílu. 5. Definice nástrojů k navyšování mobility studentů, učitelů aj. (například pomocí speciálních programů, které EU sestavuje2). 6. Vypracování společného evropského formuláře pro sestavování CV3. I z důvodu finanční krize (roku 2008) nebyl cíl Lisabonské strategie naplněn. Místo toho aby došlo ke snížení samotné míry nezaměstnanosti mládeže, došlo naopak k jejímu navýšení. Zatímco roku 2000 dosahovala průměrná nezaměstnanost mládeže EU 274 17,3 %, roku 2010 její hodnota stoupla až na 21,1 %. Orgány Evropské unie ovšem vydávají stále značné úsilí na dosažení stanovených priorit. Provádí neustálou aktualizaci Evropské strategie zaměstnanosti, jejíž charakteristika je uvedena níže a zaměřují se na shrnutí dlouhodobých cílů, které jsou v současnosti definovány v tzv. Europe 2020.5 EVROPSKÁ STRATEGIE ZAMĚSTNANOSTI Součástí Lisabonské strategie se stala Evropská strategie zaměstnanosti, dále ESZ. Základním rysem Evropské strategie zaměstnanosti je koordinace politik zaměstnanosti všech členských zemí. Podporuje výměnu informací a diskuzi mezi jednotlivými členskými státy EU za účelem společného hledání řešení, jejichž cílem je nejen vytvářet více pracovních míst pro mladé lidi, ale také zvyšovat jejich kvalitu. Strategie zaměstnanosti používá mezi jednotlivými členskými státy otevřenou metodu koordinace, která je založena na pěti klíčových principech (EC, 2011ch) -

konvergence – jednání ve vzájemné shodě,

-

subsidiarita – rovnováha mezi úrovní Evropské unie a členskými státy,

-

vzájemné učení – výměna zkušeností,

-

řízení dle stanovených cílů,

-

integrovaný přístup – reformy zasahují také do vzdělání, daňové oblasti aj.

2

Základní charakteristika těchto programů bude provedena v subkapitole 4.2. Curriculum vitae 4 Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Spojené království, Irsko, Dánsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko. 5 Europe 2020 charakterizuje cíle, jichž má být do roku 2020 dosaženo. 3

18

Evropská strategie zaměstnanosti poskytuje zemím Evropské unie základ pro diskuzi a koordinaci jejich politik a pro výměnu informací. Vlády jednotlivých zemí musí každoročně předkládat tzv. balíček týkající se zaměstnanosti, který řeší mimo jiné také problematiku nezaměstnanosti mládeže v dané zemi. (Frízlová, 2009) Evropská komise, dále EC, spolu s Evropskou radou poté zhodnotí konkrétní politiky trhu práce jednotlivých zemí (zda jsou v souladu s požadovanou strategií) a případně navrhne doporučení k jejich nápravě. Strategie tedy upírá svoji pozornost také na kvantifikaci plnění stanovených cílů, k čemuž se využívají společně dohodnuté indikátory hodnotící výkonnost a úsilí států v oblasti politiky zaměstnanosti. EVROPA 2020 Evropa 2020 je strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu ekonomiky. Podstatou je vytvořit inteligentní a především udržitelnou ekonomiku, která bude podporovat sociální začleňování. Tyto základní priority by měly vést u jednotlivých států mimo jiné ke zvýšení zaměstnanosti mládeže, zvýšení produktivity a zlepšení sociální soudržnosti. Součástí celkové strategie Evropa 2020 je také nejaktuálnější verze Evropské strategie zaměstnanosti. Evropa 2020 charakterizuje pět cílů, které mají být do roku 2020 dosaženy, a to (EC, 2010b): 1. Zaměstnanost -

Do roku 2020 by mělo být zaměstnáno 75 % osob ve věku 20-64 let.

2. Vzdělávání -

Počet žáků a studentů, kteří nedokončí školu, by se měl snížit pod 10 % a nejméně 40 % lidí ve věku 30-34 let by mělo dosáhnout vysokoškolského vzdělání.

3. Výzkum, vývoj, inovace -

Investice 3 % hrubého domácího produktu, dále HDP, EU (kombinace zdrojů veřejných a soukromých) do výzkumu, vývoje a inovací.

4. Změna klimatu a energetika -

Snížení emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání se stavem roku 1990.

-

Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů, a to na 20 %.

-

Zvýšit energetickou účinnost o 20 %.

5. Chudoba a sociální vyloučení -

Alespoň o 20 milionu snížit počet lidí, kteří žijí v chudobě a v sociálním vyloučení nebo se na pokraji chudoby pohybují a hrozí jim toto sociální vyloučení.

19

I když se na první pohled může zdát, že se oblasti zaměstnanosti mládeže týkají pouze cíle zaměstnanost a vzdělávání, všechny cíle jsou propojené a vzájemně se podporující. Zlepšení výsledků ve vzdělávání totiž pomáhá zvyšovat zaměstnanost a zároveň snižovat chudobu. Rostoucí podíl výzkumu, vývoje a inovací v hospodářství spolu s promyšlenějším využíváním zdrojů přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a vytváří nová pracovní místa. Investice do ekologických technologií napomáhají zmírňovat klimatické změny a vytvářet nové podnikatelské příležitosti a tím pádem i nová pracovní místa. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Jak již bylo zmíněno, Evropský sociální fond, dále jen ESF, byl zřízen roku 1957. Jeho hlavním cílem je zvýšit mobilitu pracovníků a rozšiřovat možnosti zaměstnávání na společném evropském trhu prostřednictvím finanční podpory programů, které členské státy organizují. Evropský sociální fond a zaměstnanost mládeže ESF se v období 2007-2013 zaměřuje na vzdělávání a odbornou přípravu uchazečů o práci. Snaží se pomáhat lidem získávat pracovní místa a podporovat odbornou přípravu jako celoživotní proces. ESF tedy v současnosti podporuje (EC, 2011a): -

Vytváření sítí mezi výzkumnými a technologickými centry a podniky a mezi institucemi vyššího vzdělávání. Komunikace mezi těmito centry a institucemi má klíčový dopad na fungování inovačních přístupů ke vzdělávání.

-

Tvorbu a zavádění reforem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Pozornost je zaměřena na reformy, jejichž cílem je, aby byli lidé lépe zaměstnatelní, aby se lépe začleňovali na trh práce, a pomáhají přizpůsobovat zaučení dle potřeb zaměstnavatelů. Snaží se tedy z mladých lidí vytvořit poptávanou pracovní sílu na pracovním trhu.

V regionech méně rozvinutých financuje ESF (EC, 2011a): -

Provádění reforem v systémech vzdělávání způsoby, které zvyšují povědomí lidí o významu znalostí společnosti. Jeho cílem je motivovat mládež k dalšímu vzdělávání.

-

Zvyšování účasti na celoživotním vzdělávání s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky a zlepšit přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Na programové období 2007-2013 má ESF vyčleněno přibližně 76 miliard EUR. Z toho 26 miliard EUR investuje do zlepšení kvality a dostupnosti vzdělávání a odborné přípravy a 19 miliard EUR investuje s cílem odstranit překážky v zaměstnanosti zejména pro mladé lidi, ženy, starší a málo kvalifikované pracovníky. (EC, 2010C)

20

4.2 Programy Evropské unie cílené na zvýšení zaměstnanosti mládeže Evropská komise vytváří s cílem snížení míry nezaměstnanosti mládeže v členských zemích programy zaměřené na podporu vzdělávání. Na oblast vzdělávání se zaměřila z důvodu existující závislosti mezi dosaženým vzděláním a mírou nezaměstnanosti mládeže, která již byla v práci zmíněna (viz subkapitola 3.2.2). Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES, ze dne 15. 11. 2006 byl zřízen Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme, dále LLP), který je účinný pro období 1.7.2007 - 31.12.2013. Jak zobrazuje tabulka 1, LLP je složen ze čtyř základních podprogramů, které jsou následně propojeny tzv. průřezovým programem. Ve své působnosti pokrývají tyto podprogramy nejen střední a vysoké školy, ale také školy základní a mateřské. Tabulka 1 Čtyři odvětvové podprogramy Programu LLP COMENIUS Zaměřený jak na předškolní tak školní vzdělávání až do úrovně ukončení středního vzdělání.

LEONARDO DA VINCI Zaměřen na odborné vzdělávání a odbornou přípravu.

ERASMUS Zaměřený na vysokoškolské a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni.

GRUNDTVIG Zaměřen na vzdělávání dospělých a celoživotní vzdělávání.

Průřezový program se skládá ze čtyř stěžejních činností: - spolupráce a inovace politik, - podpora studia jazyků, - podpora znalostí v oblasti informačních a komunikačních technologií, - šíření a využívání výsledků v oblasti celoživotního vzdělávání. Zdroj: NAEP 2010a Rozpočet programu LLP činí pro celou dobu jeho fungování (tedy 7 let) 6,97 miliard EUR. Do programu jsou zapojeny (EC, 2010a): -

veškeré země Evropské unie (tj. 27 států),

-

země ESVO a EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko)

-

kandidátské země (Chorvatsko a Turecko).

Jednotlivé podprogramy jsou blíže charakterizovány v následujícím textu.

21

PODPROGRAM COMENIUS Podprogram Comenius je zaměřen na vzdělávání v mateřských, základních a středních školách. Cílovou skupinou jsou nejen žáci a studenti, ale také pedagogové působící v těchto typech škol, dále školy zařazené ve školském rejstříku, asociace a neziskové a nevládní organizace zapojené do školního vzdělávání. Comenius má mimo jiné zvyšovat porozumění mezi mladými lidmi z různých evropských zemí, má pomáhat rozvíjet životní dovednosti nezbytné pro osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání apod. Podprogram je zaměřen na (EC, 2011b): -

Individuální mobilitu

Jedná se o rozvoj individuální mobility žáků, studentů a učitelů prostřednictvím výměny studentů, učitelů, studijních návštěv ředitelů aj. Zahrnuje provádění vzdělávacích kurzů či školení pro pedagogy a pedagogické pracovníky, přípravné návštěvy pro partnerství škol, asistentské pobyty pro budoucí učitele. Umožňuje například žákům a studentům starším 15 let strávit 3-10 měsíců studiem na zahraniční škole. -

Podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi

Zahrnuje podporu spolupráce a partnerství mezi školami, organizacemi zodpovědnými za samotnou podobu školního vzdělávání se zaměřením na posílení regionální spolupráce, včetně mezinárodní příhraniční spolupráce. -

Centralizované multilaterální projekty

Jedná se o rozvoj, propagaci a šíření dobrých příkladů ve vzdělávání, tvorbu nových výukových metod a materiálů, výměnu zkušeností mezi školami, tvorbu systémů, které zajišťují poradenství pro učitele a studenty. -

Centralizované tematické sítě

Centralizované tematické sítě zabezpečují rozvoj vzdělávání v tematické oblasti, v které působí, získávají a dále předávají dobré příklady a inovační přístupy, poskytují podporu projektům v daných tematických oblastech, analyzují potřeby školního vzdělávání. -

Další aktivity

Zahrnují například doprovodné aktivity zaměřené na podporu hlavních cílů podprogramu Comenius.

22

PODPROGRAM ERASMUS Podprogram Erasmus je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v evropských zemích. Někdy bývá nazýván „vlajkovou lodí“ programů EU. Jedná se o nejznámější vzdělávací program EU, který byl zahájen roku 1987. Od té doby pomohl zajistit studium či pracovní stáž v zahraničí již více než dvěma milionům evropských studentů. V podprogramu je zapojeno cca 90 % evropských univerzit. Aktivity podprogramu Erasmus slouží vysokoškolským studentům, pedagogům a vysokoškolským pracovníkům. V neposlední řadě podporuje Erasmus spolupráci vysokých škol formou intenzivních programů a multilaterálních sítí. Aktivity podprogramu Erasmus (NAEP, 2010b): -

mobilita studentů prostřednictvím studijních pobytů – studium v zahraničí v délce 3-12 měsíců,

-

mobilita studentů prostřednictvím pracovních stáží – praxe v zahraničí v délce 3-12 měsíců,

-

mobilita zaměstnanců prostřednictvím výukových pobytů – výuka na zahraniční škole v délce 5 hod. po dobu 6 týdnů,

-

mobilita zaměstnanců prostřednictvím školení – odborné školení v zahraniční organizaci v délce 1-6 týdnů,

-

intenzivní jazykové kurzy,

-

intenzivní programy – jedná se o krátkodobé studijní programy např. letní škola, kterých se účastní jak domácí tak zahraniční studenti a učitelé.

Cílem podprogramu je (EC, 2011c): -

zvýšit mobilitu studentů a zaměstnanců v rámci EU a tím přispět k dosažení cíle, aby se do roku 2012 zúčastnilo podprogramu Erasmus a dalších programů (které mu předcházely) 3 miliony osob,

-

zlepšit kvalitu a objem spolupráce mezi vysokými školami v EU,

-

zvýšit transparentnost a celkovou slučitelnost kvalifikací vysokoškolského vzdělávání,

-

zvýšit kvalitu a objem spolupráce mezi vysokými školami a podniky v EU.

Graf 4 zobrazuje počet vyjíždějících studentů v rámci podprogramu Erasmus za rok 2009. Z grafu je patrné, že nejvíce studentů se Erasmu zúčastnilo v Německu, což je z hlediska velkého počtu obyvatel (cca 82 milionů) pochopitelné. Oproti tomu je udivující, že ve Velké Británii bylo účastněno téměř o polovinu méně studentů než v Německu (počet obyv. v UK cca 62 mil. obyvatel).

23

Graf 4 Počet vyjíždějících studentů v rámci podprogramu Erasmus roku 2009 30000 27000

Počet studenůt

24000 21000 18000 15000 12000 9000 6000 3000 0 CZ

GE

FI

UK

Zdroj: EC 2011d Finanční prostředky vynaložené na podprogram Erasmus zobrazuje graf 5. Z hlediska informací, které udává graf předcházející je logické, že nejvíce peněz bylo z podprogramu odebráno právě Německem. Česká republika přijala přibližně 9,6 mil. EUR. Pokud bychom se zaměřili na průměrnou výši stipendia, kterou dostává student na měsíční pobyt v zahraničí tak se jeho výše značně liší (FI 488 EUR, UK 583 EUR, DE 405 EUR). (EC, 2011d) Graf 5 Finanční prostředky vynaložené na podprogram Erasmus z rozpočtu Evropské unie v jednotlivých zemích roku 2009 50 45 40 V mil. EUR

35 30 25 20 15 10 5 0 CZ

GE

FI

UK

Zdroj: EC 2011d Podprogram Erasmus ovšem není celý financován pouze z prostředků EU. Členská země provádí tzv. dofinancování, tj. vloží do podprogramu své vlastní finanční prostředky. Tyto finance jsou použity na stipendia a cestovní náhrady. V konečném důsledku je tedy umožněno poskytnout stipendia většímu počtu vyjíždějících studentů a udržet tak výši stipendií na určité úrovni tak, aby do zahraničí mohli vyjet také studenti ze sociálně slabších

24

skupin obyvatelstva. Dofinancování tedy přispívá k úspěšnějšímu naplňování cílů podprogramu. (NAEP, 2010b) Podprogramu Erasmus věnuje Evropská unie značnou pozornost. Jeho prostřednictvím se snaží u studentů rozvinout potřebné dovednosti a schopnosti, které jsou pro uplatnění na pracovním trhu naprosto nezbytné. Snaží se studenty učit samostatnosti a schopnosti přizpůsobit se cizímu prostředí. Díky možnosti poznávat nové lidi, nové systémy vzdělávání a v neposlední řadě cizí kulturu se u studentů těší stále větší oblibě.

PODPROGRAM LEONARDO DA VINCI Podprogram Leonardo da Vinci je zaměřen na vzdělávací a výukové potřeby osob, které se účastní odborného vzdělávání či odborné přípravy ovšem jiné než vysokoškolské. Podprogram přispívá ke zvýšení kvality a výkonnosti systému vzdělávání a přípravy, ke zvýšení přitažlivosti vzdělávání, zlepšení jeho průhlednosti, k posilování evropského rozměru apod. Ovlivňuje iniciativy na podporu dalšího vývoje, uplatňování a přezkoumávání společných evropských nástrojů pro vzdělávání a přípravu. Cíle podprogramu lze rozdělit na operativní a specifické. (NAEP, 2011; EC, 2011e) Operativní cíle -

zlepšení kvality a zvýšení objemu mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy v rámci států Evropské unie, aby do ukončení podprogramu došlo ke zvýšení počtu stáží v podnicích,

-

zlepšení kvality a objemu spolupráce mezi organizacemi či institucemi poskytujícími vzdělávání, sociálními partnery, podniky aj.,

-

podpora rozvoje jazykových dovedností,

-

zlepšení průhlednosti a uznávání kvalifikací a kompetencí,

-

podpora vývoje inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe, které jsou založené na komunikačních a informačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Specifické cíle -

podpora účastníků odborné přípravy a jiných vzdělávacích aktivit k získání a používání dovedností, vědomostí a kvalifikací podporující jejich osobní rozvoj, růst zaměstnatelnosti a účast na evropském trhu práce,

-

zvýšení přitažlivosti odborného vzdělávání,

-

podpora zvyšování kvality a inovace v systémech a institucích odborného vzdělávání a přípravy.

25

Projekty mobility umožňují vzdělávacím organizacím vysílat studenty do států zemí EU a poskytnout jim příležitost rozvinout své schopnosti, dovednosti a znalosti. Na mobilitu bylo z průměrné roční dotace podprogramu Leonardo da Vinci, která činí cca 220 milionů EUR, vyčleněno roku 2007 64 % a roku 2008 59%. Granty přispívají na řízení projektů, dále na životní náklady účastníků a cestovní výdaje. (Kinšt, Melíšková, 2010) Odpovědnost za podprogram nese Evropská komise, která provádí spolu s vnitrostátními orgány jednotlivých států (obvykle s ministerstvy školství) monitoring ve všech účastnických zemích. Provozní odpovědnost za řízení životního cyklu projektu Leonardo da Vinci nese plně národní agentura, která je v každé účastnické zemi ustanovena. V ČR zastává tuto funkci Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Podprogram nabízí jak decentralizované tak centralizované aktivity. Decentralizované aktivity Decentralizované aktivity jsou administrované národními agenturami jednotlivých účastnických států, viz výše. Jedná se například o přípravné návštěvy, projekty partnerství a projekty mobility (mezinárodní stáže ve vzdělávacích institucích a v podnicích pro osoby na počátku odborného vzdělávání a pro osoby na trhu práce, stáže a výměny, které jsou zaměřeny na další profesní rozvoj pracovníků v odborném vzdělávání či přípravě). Centralizované aktivity Centralizované aktivity jsou administrovány Výkonnou agenturou v Bruselu. Příkladem mohou být multilaterální projekty, doprovodné aktivity a tematické sítě.

PODPROGRAM GRUNDTVIG Podprogram Grundtvig je zaměřen na vzdělávací a výukové potřeby osob ve veškerých formách vzdělávání dospělých tj. na osoby starší 16 let s výjimkou studentů denního studia na střední nebo vysoké škole a na organizace, jež se zabývají poskytováním tohoto vzdělání. (EC, 2011f) Pro jednotlivce nabízí individuální granty za účelem podpory vzdělávání a profesního rozvoje osob pracujících ve vzdělávání dospělých: -

vzdělávací kurzy – poskytuje podporu účasti na zahraničních vzdělávacích kurzech, a to v délce šesti týdnů,

-

stáže a konference – financování vzdělávacích aktivit např. konference, stínování, semináře, a to v délce dvanácti týdnů,

-

asistentské pobyty – podpora asistentských pobytů v zahraničních institucích, které se zabývají vzděláváním dospělých, a to v délce 13 – 45 týdnů.

26

Pro instituce nabízí: -

projekty partnerství – zahrnuje grantovou podporu dvouleté spolupráce nejméně 3 institucí z 3 různých zemí s prioritou vzájemné výměny zkušeností v oblasti vzdělávání dospělých,

-

dobrovolnické projekty – jedná se o podporu bilaterální spolupráce dobrovolnických organizací, délka výměnného pobytu dobrovolníka je v rozmezí 3-8 týdnů,

-

přípravné návštěvy – příprava projektu partnerství či dobrovolnického projektu.

PRŮŘEZOVÝ PROGRAM Hlavní aktivitou Průřezového programu jsou především studijní návštěvy, které jsou zaměřené obzvláště na podporu evropské spolupráce. Cílem je výměna zkušeností, získávání nových informací a navazování přímých kontaktů v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání. Cílovou skupinou jsou ti, kteří se podílejí na utváření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému v ČR či na něj mají vliv. Daný program není určen pro učitele. Příkladem cílových skupin mohou být ředitelé mateřských, základních a středních škol, včetně vyšších odborných škol, inspektoři, pracovníci pedagogických fakult, úředníci ze státní, regionální a místní správy či vedoucí pracovníci v oblasti odborného vzdělávání. (NAEP, 2010b) Evropská unie je odhodlána zlepšit situaci nezaměstnanosti mládeže prostřednictvím mobilizace jejího kreativního potenciálu. Za tímto účelem roku 2011 vyčlenila ze svého rozpočtu na (EC, 2011g): -

„The lifelong learning programme“ 1,2 bilionu EUR pro více jak 290 000 individuálních grantů, které nabízejí možnosti k práci a dalšímu vzdělávání,

-

program „Youth in action“6 130 milionů EUR pro více jak 120 000 účastníků v rámci podpory Evropské spolupráce v oblasti mládeže, a pro více než 5 300 účastníků Evropské dobrovolné služby,

-

program „Erasmus for young entrepreneurs“7 vyčlenila EU 2 miliony EUR pro více než 1 200 společností, které podporují mladé rozvíjející se společnosti.

6

Program Mládež v akci (Youth in action) nabízí výměnné pobyty pro mládež, dobrovolnou službu, podporu místních komunit, zapojení do demokratických projektů, semináře pro pracovníky s mládeží a jejich školení, spolupráci s partnerskými zeměmi Evropské unie apod. 7 Program Erasmus pro mladé podnikatele (Erasmus for Young Entrepneurs) usnadňuje začínajícím mladým podnikatelům prostřednictvím stáže v podniku členských států přístup k novým trhům a potenciálním obchodním partnerům. Prostřednictvím tohoto programu dochází ke zvýšení propojení mezi obchodníky a umožňuje zkušeným podnikatelům rozvíjet nové obchodní vztahy.

27

4.3 Nezaměstnanost mládeže v Evropské unii Nezaměstnanost mládeže v Evropské unii představuje již dlouhodobý problém. Příkladem může být rok 1993, kdy její hodnota za EU 158 dosahovala 22 %. V současnosti je za celou EU 27 sice hodnota nezaměstnanosti mládeže roku 2010 nižší nežli byla roku 1993, 21 %, ovšem některé státy dosahují v této oblasti rekordních hodnot. V pobaltských zemích, Řecku, Slovensku a Irsku je nezaměstnanost mladých lidí minimálně 30 % a ve Španělsku dokonce přesahuje hodnotu 40 %. (Eurostat, 2011a) Situace tedy začíná být vážná především ve státech jižní Evropy. A přes veškerou snahu, kterou orgány Evropské unie v této oblasti vynakládají, je hodnota nezaměstnanosti mládeže stále více než dvakrát vyšší nežli hodnota nezaměstnanosti celkové populace. Programy vytvořené s cílem tento nepříznivý jev ekonomiky eliminovat jsou v současnosti bez viditelného účinku. Nicméně je nutné si uvědomit, že zvýšení vzdělanosti obyvatelstva například v oblasti jazykových dovedností je běh na dlouhou trať, a není proto možné říci, že programy EU v oblasti problematiky nezaměstnanosti mládeže nefungují. Důvodem pro tuto situaci je ovšem také to, že samotné orgány Evropské unie používají při ovlivňování jednotlivých národních politik zaměstnanosti tzv. otevřenou metodu koordinace (viz subkapitola 4.1 ESZ). Ta spočívá v tom, že orgány EU pouze vytyčí, jakých cílů má být v celoevropském zájmu dosaženo, ale nikoli jak má být těchto cílů dosaženo (Urban, 2005). Otevřená metoda koordinace navíc nedává orgánům EU možnost přimět členskou zemi k tomu, aby postupovala dle obecně vytyčených směrů (Urban, 2005a). Jediné státy, u kterých se nezaměstnanost mladých osob pohybuje k roku 2010 pod hranicí 10 %, jsou Německo (9,9 %), Nizozemí (8,7 %) a Rakousko (8,8 %) (Eurostat, 2011a). Udržení takto nízké hodnoty v poměru k současné ekonomické situaci je překvapující, a to především ve vztahu ke Španělsku, kde je nezaměstnáno čtyřikrát více mladých osob.

4.4 Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže z rozpočtu Evropské unie Jak již bylo v textu několikrát zmíněno, členské země Evropské unie přijímají z evropského rozpočtu finanční prostředky, které jsou mimo jiné určeny také na aktivní politiku zaměstnanosti zaměřenou na skupinu mládeže. Samotná výše finančních prostředků, které členská země obdrží, je určována dle složitých mechanismů. Obecně lze říci, že jsou peněžní prostředky přidělovány např. na základě počtu obyvatel, prosperity členského státu či míry nezaměstnanosti. Graf 6, jenž je uveden na následující straně, zobrazuje vývoj přijatých peněžních prostředků zaměřených na zlepšení nepříznivé situace vysoké míry nezaměstnanosti mládeže z rozpočtu EU. V rámci programového období v letech 2000-2006 jsou zahrnuty příjmy z operačního programu Socrates, Leonardo da Vinci a Youth. V rámci příjmů v období 2007-2010 je zahrnut operační program Lifelong Learning Programme a Youth in Action. Z důvodu srovnatelnosti údajů mezi sledovanými zeměmi je absolutní výše těchto příjmů (Příloha 1) vztažena vůči počtu obyvatel jednotlivých zemí. 8 Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Spojené království, Irsko, Dánsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko.

28

Graf 6 Vývoj přijatých finančních prostředků z rozpočtu EU na APZ zaměřenou na rizikovou skupinu mládeže vůči počtu obyvatel v EUR 5,50 5,00 4,50

V EUR/obyvatel

4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50

CZ

GE

FI

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

0,00

UK

Zdroj: EC 2011h; Eurostat 2011b; upraveno Vývoj příjmů České republiky z rozpočtu Evropské unie prodělal v průběhu sledovaného období značné změny (graf 6). Ty byly způsobeny především vstupem ČR do EU roku 2004, kdy došlo k výraznému navýšení přijatých finančních obnosů. Následující období je charakteristické neustálým růstem čerpaných peněžních prostředků, přičemž roku 2010 je oproti roku 2004 finální obnos přijatých financí více než dvojnásobný. Tato skutečnost je dána tím, že si Evropská komise v rámci svých dlouhodobých priorit stanovila v Lisabonské strategii9, přijaté roku 2000, za cíl zlepšit situaci vysoké míry nezaměstnanosti mládeže, kterou je postižena většina členských států. Z tohoto důvodu vydávala na danou oblast stále větší sumy. Bohužel k naplnění stanoveného cíle nedošlo. Pokud bychom se zaměřili na vývoj přijatých peněžních prostředků u zbývajících zemí (graf 6), zjistíme, že Velká Británie a Německo obdržely z rozpočtu nejnižší sumy. Tato situace je dána především značnou ekonomickou stabilitou daných zemí. Takovýmto státům jsou přidělovány menší finanční obnosy. U Německa navíc mluví pro nízké příjmy z evropského rozpočtu také jeho výrazně nízká míra nezaměstnanosti mládeže. Evropská unie tedy napomáhá slabším zemím, které se vyznačují nižší ekonomickou stabilitou, prostřednictvím finančních prostředků ke zlepšení situace vysoké míry nezaměstnanosti mládeže. Cílem je, aby se slabší země staly konkurenceschopnějšími a přiblížily se silným zemím, kterou je například Německo. Díky tomu totiž nebudou například tak náchylné na asymetrické šoky10, které mohou mít velice negativní dopad 9

Cílem bylo snížit na polovinu počet osob ve věku 18-24 let, které dosáhly pouze středoškolského vzdělávání a nejsou účastni dalšího vzdělávání. 10 Asymetrický šok lze chápat jako situaci, kdy změna v agregátní poptávce nebo nabídce nepostihuje členské země měnové unie stejným způsobem.

29

především na země měnové unie. S tímto úmyslem tedy plyne do těchto zemí více finančních prostředků. Situaci dokládá také ukazatel tzv. čisté finanční pozice11. V případě České republiky byla roku 2004 čistá finanční pozice rovna 246 mil. EUR, roku 2010 dosahovala její výše již 1 870 mil. EUR (MFČR, 2011). U ostatních zemí (GE, UK, FI) byl ukazatel čisté finanční pozice záporný. Tyto země tedy odvedly do rozpočtu Evropské unie více finančních prostředků, nežli z něj přijaly. I přes výše uvedené skutečnosti ovšem v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti mládeže přijalo nejvíce finančních prostředků z evropského rozpočtu Finsko. Oproti ČR přijalo roku 2010 dokonce dvojnásobné množství finančních prostředků (ČR – 2,43 EUR/obyv., FI – 4,8 EUR/obyv.). V případě Finska, jehož míra nezaměstnanosti mládeže dosahuje v posledních dvaceti letech vyšších hodnot, nežli průměr EU 15 tato situace není překvapující.

11 Čistá finanční pozice představuje situaci, kdy příjmy z rozpočtu EU, které plynou dané zemi, převýší množství finančních prostředků plynoucích z dané země do rozpočtu EU.

30

5 Politika zaměstnanosti mládeže v jednotlivých zemích Kapitola pátá je zaměřena na politiku zaměstnanosti mládeže v České republice (subkapitola 5.1), Velké Británii (subkapitola 5.2), Finsku (subkapitola 5.3) a Spolkové republice Německo (subkapitola 5.4). Každá z těchto subkapitol se skládá ze třech částí. V první je pozornost zaměřena na samotný vývoj nezaměstnanosti mládeže z historického hlediska. Druhá je věnována aktivitám, které provádějí jednotlivé země, zaměřeným na řešení dané problematiky (příkladem může být přijímání nových zákonů, zavádění nových programů apod.). Závěrečná část je věnována analýze financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže, která je nedílnou součástí této práce.

5.1 Politika zaměstnanosti mládeže v České republice Politika zaměstnanosti mládeže je v České republice na rozdíl od ostatních zemí praktikována necelých dvacet let a přesto již bylo uskutečněno několik kroků, které významným způsobem ovlivnily její další vývoj. Bližší informace o situaci v naší zemi jak z hlediska aktivity prováděné v této oblasti vládou tak z hlediska jejího financování jsou uvedeny v následujícím textu. 5.1.1

Vývoj nezaměstnanosti po roce 1989

Jak již bylo v práci zmíněno, do roku 1990 trh práce v České republice, dále ČR, prakticky neexistoval. Regulace mezi zdroji a potřebami pracovních sil byla založena na jejich plánování. Prostřednictvím administrativních opatření, jako organizovaný nábor pracovníků či jejich organizované rozmísťování, se dosahovalo rovnováhy v oblasti zaměstnanosti. Toto období se vyznačovalo neefektivním využíváním pracovních sil a přezaměstnaností, která měla závažné důsledky ekonomické i sociální. Oslabovala pracovní morálku, produktivitu, vedla k nepružnosti zdrojů (nabídky), stala se překážkou strukturálních změn v ekonomice aj. Česká republika dosahovala 50%-60% úrovně produktivity vyspělých zemí. (Krebs, 2007, s. 299-301) Tento způsob regulace zaměstnanosti byl tedy s tržním prostředím naprosto neslučitelný. Vývoj nezaměstnanosti po roce 1989 lze rozdělit do třech etap (Jelínková, 2001, s. 4-6): -

Pro období 1990-1992 je typické spíše opouštění pracovních pozic pracovníky, kteří odcházeli buď do pro ně atraktivnějších pracovních pozic, převážně v sektoru služeb a za samostatným podnikáním či trh opustili úplně (odešli do důchodu). Tento časový úsek je charakteristický nízkou mírou nezaměstnanosti.

-

Roku 1993-1997 začíná postupně narůstat jak míra nezaměstnanosti celkové populace, tak mládeže. Rostou nároky na pracovní výkon a na flexibilitu pracovníků. Firmy jsou bohatě úvěrovány a je tolerována jejich relativně vysoká zadluženost.

-

Od roku 1998 dochází k zesilování tržních tlaků a k růstu celkové a dlouhodobé nezaměstnanosti.

31

CHARAKTERISTICKÉ RYSY NEZAMĚSTNANOSTI MLÁDEŽE PO ROCE 1989 Po roce 1989 se nezaměstnanost mládeže vyznačovala téměř nulovou hodnotou. Ta byla způsobena zejména postupným utvářením soukromého sektoru v oblasti služeb a vznikem malých podniků (Krebs, 2007, s. 301-302). Daný vývoj měl za následek zaměstnávání značného počtu mladých osob. S postupem času ovšem v ekonomice dochází k prosazování tržních tlaků a začíná být znatelný převis nabídky práce nad její poptávkou. Míra nezaměstnanosti mládeže se začíná pomalu zvyšovat. K nejvyššímu nárůstu dochází v období mezi lety 1995-2001 (viz graf 7). Zatímco roku 1995 dosahovala nezaměstnanost této skupiny obyvatelstva 8,7 %, roku 2001 je její hodnota dvojnásobná (17,3%). V české ekonomice dále dochází ke změně charakteru přílivu zahraničních investic. Zatímco v 90. letech byli investoři ochotni zaměstnávat i nízkokvalifikované pracovní síly, nyní přicházejí do ČR firmy, které nabízejí pracovní uplatnění především osobám se znalostí technických oborů. Jedná se o elektrotechniky, programátory, strojaře apod. V daných oborech ovšem nabídka pracovní síly zaostává za poptávkou. Výše uvedenou skutečnost dokládá také průzkum provedený Vysokou školou ekonomickou v Praze, který uvádí, že české vysoké školy v současnosti nedokážou uspokojit poptávku po absolventech informačních technologií. Dle studie mají navíc absolventi jednotlivých škol velmi rozdílné znalosti, což představuje pro firmy vysoké náklady spojené s jejich doškolováním. (VŠE, 2011) Graf 7 dále přibližuje mimo vývoje míry nezaměstnanosti mladých osob také celkovou nezaměstnanost populace. Jak je z grafu patrné nezaměstnanost mládeže je charakteristická více než dvakrát vyššími hodnotami oproti míře nezaměstnanosti osob ve věku 15-64 let. V Evropské unii je tento trend podobný (viz Příloha 2, jež zobrazuje vývoj nezaměstnanosti mládeže a celkové populace za EU 15). Graf 7 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 v % 20 18 16 14

10 8 6 4 2

nezaměstnanost (15-24 let)

20 10

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

0 19 93

V%

12

nezaměstnanost (15-64 let)

Zdroj: Eurostat 2011a

32

5.1.2

Aktivita České republiky v oblasti nezaměstnanosti mládeže

Mezi aktivní kroky České republiky, které jsou činěny s cílem snížit nezaměstnanost mládeže lze zařadit sestavení Národního plánu zaměstnanosti, který je postupně přizpůsobován aktuální ekonomické situaci prostřednictvím Národních programů reforem. Samotné úřady práce sestavují žadateli o práci tzv. Individuální akční plán. Bylo zřízeno Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání. Kapitola 5.1.2 tedy přibližuje výše uvedené, přičemž se zaměřuje na ty nejvýznamnější změny, které byly za účelem zlepšení situace mladých lidí na českém trhu práce provedeny. NÁRODNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI (NPZ) Národní plán zaměstnanosti byl přijat roku 1999 na základě usnesení vlády ČR č. 418. Jedná se o dokument, který je zaměřen na opatření k zajištění rozvoje lidských zdrojů. Je reakcí na realitu trhu práce v České republice. Důrazně posunuje těžiště pozornosti od pasivní politiky zaměstnanosti k aktivní. Opět klade důraz na vytváření pracovních míst pro rizikovou skupinu mládeže a do pozadí odsouvá záchrannou sociální síť. Národní plán zaměstnanosti se ohrožené skupiny mládeže dotýká ve třech oblastech (MPSV, 2007). 1. Podpora zaměstnanosti V oblasti podpory zaměstnanosti mládeže se zaměřuje na zabezpečování odpovídající kvalifikace pracovní síly a její flexibility ve vztahu k požadavkům poptávky po práci. Odstraňuje bariéry vstupu na trh práce u skupiny mládeže, která se vyznačuje absencí či nedostatečně rozvinutými pracovními návyky. Cílem národního plánu zaměstnanosti je také motivovat mládež ke vstupu do zaměstnání a k setrvání v něm. Zavádí tedy do škol předmět „volba povolání“, usiluje o reformu systému financování středního odborného školství a vytvoření ekonomických stimulů pro zaměstnávání mladých lidí. 2. Podpora podnikání Prioritou je zlepšování podmínek pro podnikání a vyrovnání konkurenčního prostředí. Na rozdíl od zemí EU věnuje pozornost nejen malým a středním podnikům ale také velkým domácím i zahraničním investorům, a to především s cílem oživit makroekonomický vývoj. Prostřednictvím podpory podnikání má NPZ za cíl přispívat ke snižování nezaměstnanosti mládeže, a to například vytvářením míst pro absolventy škol. 3. Podpora rovných příležitostí osob Orientuje se na odstranění veškerých forem diskriminace v přístupu k zaměstnání a na trhu práce. Zaměřuje se na vytváření podmínek a přijímání opatření ve prospěch znevýhodněné skupiny mládeže.

33

Od roku 2000, kdy vstoupil v platnost NPZ, došlo k pozitivním změnám zejména v oblasti legislativní aproximace České republiky se zeměmi Evropské unie. Realizace Národního plánu zaměstnanosti byla každý rok specifikována v Národním akčním plánu zaměstnanosti, dále NAPZ. Roku 2005 byl ovšem zpracován tzv. Národní program reforem (Národní lisabonský program), který do té doby zpracovávané NAPZ nahrazuje. ZÁKON č. 435/2004 Sb., O ZAMĚSTNANOSTI Nový Zákon o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost roku 2004, zrušil nástroj Absolventská místa. V rámci tohoto nástroje bylo zaměstnavateli, který poskytl pracovní místo pro odbornou praxi absolventům škol středních či vysokých nebo pro získání kvalifikace mladistvým evidovaných na úřadu práce, přispíváno buď částečně nebo úplně na mzdové náklady, a to po dobu maximálně jednoho roku. Tento nástroj měl za úkol usnadnit mladým lidem nástup do svého prvního zaměstnání. Nástroj absolventská místa představoval pro zaměstnavatele velkou výhodu především kvůli tomu, že neměl povinnost zřizovat nové pracovní místo. Navíc úřad práce netrval na zachování pracovního vztahu po skončení dotace, jelikož jeho hlavním cílem bylo poskytnout absolventům škol potřebnou praxi. Někteří zaměstnavatelé tedy tohoto nástroje využívali opakovaně. (Waclawiková, 2007, s. 17-18) Příloha 3 nabízí pohled na využívání nástroje absolventská místa. Tento nástroj byl dle údajů relativně velmi využíván především na počátku 90. let. Za celou dobu své existence (14 let) bylo díky němu do pracovního procesu umístěno téměř 130 000 mladých osob. Od 1. 10. 2004 byli absolventi škol místo nástroje Absolventská místa umísťováni prostřednictvím nástroje Společensky účelná pracovní místa, dále SÚPM. Zásadním rozdílem od původního nástroje je skutečnost, že zaměstnavatel musí pro absolventa přímo zřídit nové pracovní místo na základě dohody s Úřadem práce, což některé zaměstnavatele odrazuje od využití tohoto nástroje. Navíc je tento nástroj zaměřen na širší okruh osob (nezaměřuje se pouze na skupinu mládeže nýbrž na veškeré rizikové skupiny trhu práce tj. ženy po mateřské dovolené, starší osoby apod.). Nástroj SÚPM je v současnosti spolufinancován z Evropského sociálního fondu. (MPSV, 2010b) V rámci tohoto zákona došlo také ke zrušení nástroje rekvalifikace-stáže, který byl určen absolventům středních odborných učilišť a středních škol, kteří potřebovali získat praxi ve svém oboru. Absolventi pracovali v organizaci, přičemž byli stále v evidenci úřadu práce. Zaměstnavatel si tak „zdarma“ testoval případného budoucího pracovníka. Pokud s ním byl spokojen, mohl mu nabídnout klasickou pracovní smlouvu. Každý absolvent po absolvování stáže získal od zaměstnavatele osvědčení o praxi, jehož součástí bylo také pracovní hodnocení. (Waclawiková, 2007, s. 18) Absolventská místa a rekvalifikace-stáže představovaly pro absolventy škol šanci na získání potřebné praxe. Jejich zrušení tedy nemusí být považováno za šťastné. Dané programy sice byly nahrazeny jinými, ale s těmi přišly také nové podmínky pro jejich využívání, přičemž některé z nich nebyly především z počátku brány ze stran zaměstnavatelů příliš pozitivně (Waclawiková, 2007, s. 17). Nicméně programy, které poskytují praxi studentům, zároveň nabízí zaměstnavatelům možnost přesvědčit se, že i mladý člověk bez praxe může být pro firmu přínosem. Je totiž velmi flexibilní a „tvárný“. Je plný elánu a chuti učit se novým věcem. Tyto přednosti mnohdy starším a zkušeným pracovníkům chybí, někteří mají totiž tendenci ustrnout na „mrtvém bodě“ a nemají zájem o další vzdělávání.

34

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI 2004-2006 Národní akční plán zaměstnanosti, který byl schválen vládou České republiky, má za cíl především podpořit růst zaměstnanosti. Jedním z jeho hlavních směrů je samozřejmě zaměření na snížení míry nezaměstnanosti mládeže. Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci daného akčního plánu zahájilo 1. ledna 2004 na veškerých úřadech práce realizaci programu prevence před dlouhodobou nezaměstnaností tzv. První příležitost. Tento program je určen všem uchazečům o zaměstnání mladších 25 let do 6 měsíců jejich evidence jako nezaměstnaných osob. Cílem daného programu je nabídnout každému mladému nezaměstnanému subjektu pracovní místo nebo zvýšit jeho zaměstnatelnost formou poradenské aktivity, rekvalifikace, školení, odborné praxe apod. (Beránková, 2004) NÁRODNÍ PROGRAM REFOREM 2008-2010 (MFČR, 2008) V rámci Národního programu reforem 2008-2010 se Česká republika zaměřila také na zlepšení situace nezaměstnanosti mládeže na trhu práce. Za tímto účelem došlo ke zlepšení přístupu mladých lidí ke kvalitním informacím, který byl zajištěn prostřednictvím Koncepce informačních center pro mládež. Na tomto základě bylo také roku 2008 zřízeno Národní informační centrum pro mládež v Praze. S cílem podpory vybudování kvalitní kariéry u mládeže byl zřízen projekt Systém práce s talentovanou mládeží, který se mimo jiné zaměřil také na modernizaci systému soutěží pro talentované mladé lidi. Problém, se kterým se současný trh práce musí vypořádávat, je nedostatek kvalifikované síly v oblasti technických a přírodovědných oborů12. Z tohoto důvodu je vyvíjena snaha podpořit studium s tímto zaměřením. Například roku 2009 byly vypsány rozvojové programy, které rozšířily a usnadnily přístup k terciárnímu vzdělávání. Jako úspěšné se ukázaly rozvojové programy, které podporují spolupráci vysokých škol se středními a vyššími odbornými školami. Jedná se o Program na podporu rovných příležitostí pro vstup na vysokou školu a studia na ní včetně poradenských služeb. Roku 2007 vstoupil v účinnost Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. V této souvislosti byly v rámci projektu Národní soustava kvalifikací zpracovány kvalifikační standardy pro stovky jak úplných tak dílčích kvalifikací. Tento legislativní krok by měl zlepšit mobilitu pracovníků po území členských států Evropské unie. Pro zlepšení kvality vzdělávání na školách byly zavedeny tzv. Rámcové vzdělávací programy, které mají mimo jiné také přispět k zavádění praxe do školství. Jedním z příkladů může být zavádění fiktivních či studentských firem, které jsou používané ve vzdělávacích programech na školách ekonomického vzdělávání. Fiktivní firma pracuje jako firma skutečná (dopravní, výrobní, obchodní), řídí se platnými právními předpisy a využívá podklady z hospodářské praxe. Její pracovníci uskutečňují veškeré potřebné činnosti jako nákup, prodej, písemný i telefonický kontakt, vedení účetnictví aj. Tento projekt 12

Počet studentů přírodovědných a technických oborů má klesající charakter. Z celkového počtu 344 tis. studentů vysokých škol tyto obory studuje 31 % studentů a jejich podíl v letech 2002 až 2007 pozvolna klesal.

35

má napomoci budoucím absolventům získat samostatnost a pocit odpovědnosti za vlastní práci, schopnost pohotově reagovat, orientovat se v hospodářské praxi aj. INDIVIDUÁLNÍ AKČNÍ PLÁN (IAP) Individuální akční plán přispívá ke zvýšení pravděpodobnosti uplatnění mladého uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Jedná se o dokument, který vypracovává úřad práce se samotným uchazečem o práci. Obsahem je stanovení postupu a také časového harmonogramu plnění jednotlivých kroků. Obsah IAP je určen dosaženou kvalifikací uchazeče, jeho zdravotním stavem a jeho schopnostmi a dovednostmi. Plán je vypracován vždy, pokud je uchazeč veden v evidenci o zaměstnávání po dobu delší než 5 měsíců. (Bičáková, 2010) Přestože IAP není cílen přímo na skupinu mládeže, ale na všechny nezaměstnané, má pro samotné mladé osoby veliký význam. Poradenské služby jim totiž pomáhají v orientaci na trhu práce a radí jim, jakým způsobem lze samostatně vyhledávat pracovní příležitosti či jak se prezentovat před svým potenciálním zaměstnavatelem. Mládež tedy tímto způsobem získá spoustu užitečných rad na své cestě za prvním zaměstnáním. INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO VOLBU A ZMĚNU POVOLÁNÍ Jedná se o středisko, které je součástí každého úřadu práce, přičemž poskytuje poradenské služby veškerým občanům, kteří chtějí získat kvalifikaci, zvýšit si ji nebo chtějí poradit při změně povolání. Jeho nejčastějšími klienty jsou především žáci základních a středních škol. Z toho důvodu také se základními a středními školami spolupracuje. Dané středisko poskytuje možnost získat radu ohledně dalšího profesního vzdělávání nebo rekvalifikace. Navíc jsou zde k dispozici tzv. kariéroví poradci, kteří mohou formou tzv. zájmových testů mladého člověka nasměrovat k profesi, která by jej v budoucnu bavila. (MPSV, 2010a) Činnost střediska lze hodnotit jako velmi pozitivní, jelikož dokáže nasměrovat žáka na obor, pro který má předpoklady. Tímto způsobem je zmenšeno riziko, že opustí školu ještě před úspěšným složením závěrečných zkoušek a tím pádem jsou ušetřeny finanční prostředky státu, jež by byly v případě předčasného odchodu žáka ze školy vynaloženy zbytečně. PROJEKTY MPSV ZAMĚŘENÉ NA SKUPINU MLÁDEŽE ROKU 2011 Komplexní poradenský program Cílem tohoto projektu je zvýšit motivaci a rozvíjet klíčové dovednosti mládeže, které jsou požadované zaměstnavateli. Dále se zaměřuje na zprostředkování zaměstnání uchazeči, který je v evidenci úřadu práce déle nežli 5 měsíců a který postrádá kompetence nezbytné k efektivnímu hledání a případně udržení práce. Daný program se specializuje zejména na skupinu mládeže do 20 let. Má rozsah 100-150 vyučovacích hodin. Do projektu bude zapojeno cca 12 000 uchazečů13 o zaměstnání, přičemž se počítá přibližně s 50% 13

Nejedná se ovšem pouze o mladé osoby. Projekt je zaměřen na rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska jejich vysoké míry nezaměstnanosti. Údaj tedy zahrnuje také zdravotně postižené osoby, matky s dětmi, starší osoby apod.

36

úspěšností. Projekt nevyžaduje dodatečné náklady. Aktivity budou financovány z prostředků určených na APZ. (MPSV, 2011a) Projekt praxe pro mladé do 30 let Cílem projektu je zvýšit zaměstnanost mladých lidí. Podmínkou pro účast je evidence na úřadu práce po dobu delší než 5 měsíců. Praxe zahrnuje poradensko-vzdělávací část a pracovní úvazek u zaměstnavatele. Cílem je, aby mladí lidé získali potřebné znalosti a dovednosti, které jim po ukončení projektu napomohou získat kvalitní a dlouhodobé zaměstnání. Praxe je zajišťována především v podnikatelské sféře, přičemž zaměstnavatel získá dotaci na mzdu. Pokud je potřeba bude uchazeč před nástupem na pracovní pozici rekvalifikován. Do projektu bude zahrnuto 5 000 klientů. Předpokládá se poloviční úspěšnost, dopad tedy bude na 2 500 mladých lidí do 30 let věku. Délka pracovního úvazku bude mezi 6-12 měsíci. Aktivity budou financovány z prostředků určených na APZ. (MPSV, 2011a) 5.1.3

Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže

Podíl aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti na celkových výdajích přibližuje graf 8. Jak je na první pohled patrné, většina finančních prostředků je vynakládána v rámci pasivní politiky zaměstnanosti, tedy na oblast která se nesnaží odstranit příčiny nezaměstnanosti nýbrž pouze její negativní následky. Roku 1997 bylo na pasivní politiku zaměstnanosti vydáno rekordních 82 % z celkových výdajů. Tato situace byla zapříčiněna bankovní krizí spojenou se „zadrhnutím“ úvěrové aktivity bank ve finančním sektoru. Postupně se ovšem finanční a měnová krize spojená s devalvací koruny přelila také do reálné ekonomiky a tím pádem došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti celkového obyvatelstva. (Pikhart, 2010) Následkem toho začal být vyvíjen větší tlak na podpory v nezaměstnanosti. Graf 8 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1991-2010

100%

80%

60%

40%

20%

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0%

APZ

PPZ

Zdroj: MPSV 2011b; upraveno

37

Po vstupu ČR do EU je z grafu 8 patrný pozvolný nárůst výdajů na APZ. Ten je způsoben snahou České republiky následovat doporučení vydané orgány Evropské unie. Narůstající problém nezaměstnanosti, se kterým se ČR od 90. let potýká, vyjadřuje i vývoj výdajů politiky zaměstnanosti v absolutní výši. Zatímco roku 1991 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vynaloženo 773 tis. Kč, roku 2010 tato hodnota dosahovala částky 6 171 tis. Kč. V případě pasivní politiky zaměstnanosti bylo roku 1991 vynaloženo 1 677 tis. Kč a roku 2010 13 354 tis. Kč. V obou částích aktivní politiky zaměstnanosti byl tedy zaznamenán téměř osminásobný nárůst výdajů. Strukturu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti zobrazuje graf 9. Bohužel je časová řada těchto dat omezena pouze do roku 2002, a to z toho důvodu, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, dále OECD, od roku 2003 změnila metodiku vykazování výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Metodika OECD na rok 1985-2002, stejně jako její nová podoba od roku 2003 je uvedena v Příloze 4. Jak uvádí Peter Tergeist z Ředitelství pro zaměstnanost, práci a sociální věci OECD ve svém e-mailu z 6. 12. 2010, došlo k tomu, že již nejsou vykazovány výdaje na APZ mládeže odděleně nýbrž byly rozpuštěny do ostatních položek. Více k této problematice je uvedeno v kapitole 2 (Cíl a metodika). Nicméně z grafu vyplývá, že největší část z výdajů APZ směřuje na služby, přičemž tato položka zahrnuje zejména náklady na správu a řízení pracovní síly (nespadají sem správní náklady související s vyplácením podpor v nezaměstnanosti). Na druhém místě jsou dotace na vytvoření nových pracovních míst a podporu začínajících podnikatelů, třetí místo je obsazeno právě výdaji, které jsou zaměřeny na zvýšení zaměstnanosti mládeže. Vláda České republiky do této oblasti směřovala z celkových výdajů na APZ v průměru asi 10 % ročně. Graf 9 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

služby APZ

rekvalifikace

výdaje APZ mládeže

dotace

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

0%

ostatní výdaje

Zdroj: OECD 1995, 2000, 2004; upraveno

38

Vývoj výdajů na APZ se zaměřením na skupinu mládeže zobrazuje graf 10, jenž je uveden níže. Zajímavostí je, že Česká republika zaměřila svoji činnost jednostranně pouze na oblast nezaměstnané a znevýhodněné mládeže a vůbec nevydávala finanční prostředky také na další položku, která je v rámci statistiky OECD sledována, a to na podporu učňovského a jiného všeobecného vzdělávání mladé skupiny obyvatelstva. Po vstupu České republiky do Evropské unie se tato situace změnila nejen kvůli tomu, že ČR přizpůsobila svoji politiku zaměstnanosti cílům, které chce EU v této oblasti dosáhnout, ale také z toho důvodu, že Evropská unie nabízí značné množství operačních programů zaměřených na zlepšení nezaměstnanosti mládeže, přičemž u většiny z nich je ze strany členského státu prováděno dofinancování. Výši dofinancování, které provedla Česká republika v období 2007-2009 v rámci programu LLP zobrazuje Příloha 5. Z tabulky vyplývá, že Česká republika provádí v rámci programu LLP dofinancování ve výši 50 % z přijatých peněžních prostředků. V průměru bylo na oblast nezaměstnané a znevýhodněné mládeže vydáváno 0,02 % hrubého domácího produktu. Tato výše výdajů směřující na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže je ohodnocena jako nízká. Přesnější závěry je ovšem možno vyvodit až na základě provedené analýzy u dalších zemí. Graf 10 Výdaje APZ na opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež vůči HDP v % 0,045 0,040 0,035

V %

0,030 0,025 0,020 0,015 0,010 0,005 0,000 19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

Zdroj: OECD 1995, 2000, 2004

39

5.2 Politika zaměstnanosti mládeže ve Velké Británii Politika zaměstnanosti mládeže ve Velké Británii se vyznačuje především velmi propracovaným přístupem k nezaměstnanému mladému jedinci, který ho má motivovat k aktivnímu přístupu k hledání práce. Samotná struktura subkapitoly 5.2 je samozřejmě stejná jako v případě ostatních sledovaných zemí. 5.2.1

Vývoj nezaměstnanosti mládeže

Míra celkové nezaměstnanosti stejně jako míra nezaměstnanosti mládeže ve Velké Británii se v 60. letech vyznačovala téměř nulovou hodnotou. Do poloviny 70. let se nezaměstnanost celkové populace pohybovala v celé Evropě pod 2 %, ale poté začala stejně jako míra nezaměstnanosti mládeže strmě růst. Tato situace byla zapříčiněna zejména ropnými šoky z roku 1973 a 1979. (Rýznar, 2006, s. 64-65) Následně nastala doba pozitivního vývoje celkové ekonomiky, pozvolný nárůst míry nezaměstnanosti celkové a míry nezaměstnanosti mladé populace ovšem i přesto neustále pokračoval. V 90. letech 20. století tedy Velká Británie pozměnila svůj přístup k politice zaměstnanosti tím, že se odklonila od pasivní politiky zaměstnanosti k její aktivní složce. Začala se prosazovat větší adresnost poskytovaných dávek v nezaměstnanosti a kritéria průchodnosti sociálních sítí začala být stále více zpřísňována. (Jelínková, 2001, s. 7-8) Samotná nezaměstnanost začala být postupem času chápána jako chyba na straně nezaměstnaných osob a nikoli jako chyba systému. Stát začal prostřednictvím úřadů práce, vládou sponzorovaných Služeb rozvoje kariéry a soukromých personálních agentur poskytovat řadu programů aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich hlavním úkolem bylo (Jelínková, 2001, s. 7): -

propojit síť volných pracovních pozic se subjekty nabízejícími práci,

-

poskytovat kvalitní poradenství se zaměřením především na rizikové skupiny osob, tedy i na skupinu mládeže,

-

zlepšit kvalitu a šíři programů pro hledání zaměstnání, zjišťovat, kterým uchazečům náleží dávky v nezaměstnanosti.

Vývoj míry nezaměstnanosti mládeže v UK již od roku 1985 zobrazuje graf 11. Z něj vyplývá, že se míra nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva za celé sledované období pohybuje v rozmezí 12 – 19 %. Na první pohled se dá říci, že vývoj nezaměstnanosti mládeže takřka kopíruje vývoj nezaměstnanosti celkové populace. Při bližším zkoumání ovšem zjistíme, že zatímco byla míra nezaměstnanosti mládeže roku 1985 1,6 krát vyšší nežli nezaměstnanost osob ve věku 15-64 let, roku 2010 je nezaměstnanost mladých osob 2,5 krát vyšší. Mezi mírou nezaměstnanosti mladých osob a celkové populace se tedy projevuje stále větší rozdíl. Ve srovnání s Českou republikou se nezaměstnanost mládeže v UK vyznačuje nižší hodnotou, a to hned o několik procentních bodů. Příkladem může být rok 2006, kdy je hodnota nezaměstnanosti skupiny mladých obyvatel v UK o 4 procentní body nižší nežli v České republice.

40

Graf 11 Vývoj nezaměstnanosti mládeže ve Velké Británii od roku 1985 v % 21 18

V%

15 12 9 6 3

nezaměstnanost (15-24 let)

10 20

09 20

06 20

03 20

00 20

97 19

94 19

91 19

88 19

19

85

0

nezaměstnanost (15-64 let)

Zdroj: Eurostat 2011a 5.2.2

Aktivita Velké Británie v oblasti nezaměstnanosti mládeže

„Základní strategickou koncepcí reformy státu blahobytu v 90. letech byla jeho transformace z pasivního, jednostranně orientovaného modelu na aktivní systém, jenž dává všem obyvatelům práva a zároveň odpovědnost, přizpůsobuje poskytovanou pomoc konkrétní situaci jednotlivců a zpřístupňuje lidem znalosti potřebné pro vstup do zaměstnání.“ (Krause, 2005, s. 7) Na základě této koncepce byl ve Velké Británii s cílem pomoci ohrožené skupině mladých osob zřízen program New Deal for Young People. V souladu se zásadami aktivní politiky zaměstnanosti, která je ve Velké Británii propagována, je program konstruován přímo dle individuálních potřeb každého jedince, který hledá práci. Je přizpůsoben aktuální situaci na pracovním trhu, místu bydliště jedince hledajícího práci, možnostem jeho dojíždění apod. (Jelínková, 2001, s. 8) THE NEW DEAL FOR YOUNG PEOPLE Program New Deal for Young People, dále NDYP, jenž byl zřízen roku 1998, je systematicky cílen na nezaměstnanou mládež ve Velká Británii. Dle tohoto programu má každý mladý nezaměstnaný subjekt získat příležitost pracovat a obdržet za odvedenou práci plat. Podstatou je vytvořit jakýsi pomyslný „žebřík“ (Employment Ladder) nových příležitostí, které poskytnou člověku možnost seberealizace.

41

Systém Employment Ladder se skládá ze čtyř oblastí: (Jarvis, 1997, s. 6-13) 1. The Gateway (tzv. vstupní brána) První část programu NDYP začíná intenzivním poradenstvím, jenž je nezaměstnané osobě poskytnuto prostřednictvím přiděleného individuálního poradce, který mimo jiné účastníkovi programu poskytne veškeré informace o systému fungování New Deal. Tato část programu trvá 4 měsíce. Individuální poradce má za úkol také dohlížet na aktivní přístup nezaměstnaného k hledání práce. 2. Dotovaná pracovní pozice Jestliže je subjekt účasten části Gateway po dobu šesti měsíců, má možnost využít půlroční státem dotované pracovní pozice. Pracovní pozice poskytuje vzdělání a praxi, která vede k získání potřebné odborné kvalifikace. 3. Dobrovolná činnost, práce v oboru ochrany životního prostředí Tato možnost nabízí práci v oboru ochrany životního prostředí nebo v oblasti dobrovolné činnosti a to po dobu šesti měsíců. Nabídka opět zahrnuje poskytnutí vzdělání a praxe vedoucí k získání potřebné kvalifikace. Po uplynutí stanovené doby v pracovní pozici, tedy 6 měsíců, obdrží každý účastník certifikát o účasti v daném projektu a pracovní reference od zaměstnavatele. Vláda se snaží podporovat účast nezaměstnaných osob jak v oblasti životního prostředí, tak v oblasti dobrovolné činnosti. Jejím cílem je směřovat činnost lidí ke zlepšování životního prostředí, jak na lokální, regionální tak globální úrovni. Z tohoto důvodu se tedy snaží propagovat projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie a ochrany životního prostředí. V rámci dobrovolné činnosti má stát za cíl rozšířit okruh nabízených činností a zlepšit jejich kvalitu. 4. Možnost dalšího vzdělávání Subjektu je nabídnuta možnost intenzivního vzdělávání, které vede ke zvýšení kvalifikace. Jestliže si subjekt nevybere ani jednu z nabízených možností tj. z dotované práce, z práce v oboru ochrany životního prostředí, práce v neziskovém sektoru, volbu dalšího vzdělávání či odborné kvalifikace, hrozí mu ztráta nároku na příspěvek v nezaměstnanosti. Pokud se uchazeči po absolvování jedné z výše uvedených aktivit stále nedaří najít zaměstnání, přechází do poslední fáze programu, tzv. Follow Through (zahrnuje intenzivní komunikaci s osobním poradcem). Jestliže klient nenachází práci ani během poslední fáze programu, opakuje se celý koloběh znovu. Do poslední fáze se ovšem dostane velice malý počet klientů. Dle údajů z roku 2008 našlo práci již v první fázi programu tzv. Gateway 58 % klientů, přičemž do poslední fáze – Follow Through nastoupilo pouze 17 %. Hlavní filozofií programu New Deal je rychlá integrace nezaměstnaných osob zpět na pracovní trh a to za poskytnutí všestranné podpory ze strany státu při splnění zákonem stanovených podmínek. Uchazeči o práci je tedy finanční podpora přiznána pouze pokud dokáže, že práci skutečně aktivně hledá. V opačném případě dávka vyplacena není. Výše uvedená strategie motivuje nezaměstnaný subjekt k aktivitě, odpovědnosti a samostatnosti.

42

Cílem programu NDYP ovšem není pouze umístění uchazeče do pracovního procesu, ale zároveň nalezení místa, které ho bude „vnitřně uspokojovat“. Graf uvedený níže zobrazuje vývoj finančních prostředků vynakládaných do programu New Deal for Young People. Za dvanáct let své existence bylo do programu vloženo 3 247 mil. EUR a jeho prostřednictvím bylo do roku 2009 zpět do pracovního procesu navráceno téměř 2 milióny osob (DWP, 2009b). Britskou vládou je tento program hodnocen jako nejúspěšnější v celé historii Velké Británie. Pokud se ovšem zaměříme na graf 11, jenž zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti mládeže, a to od roku 1998, kdy byl NDYP zaveden, nespatřujeme znatelné snížení její hodnoty. Z grafu 12 jsou dále znatelné preference účastníků programu. Je více než zřejmé, že většina dává přednost půlroční účasti v oblasti ochrany životního prostředí či dobrovolné činnosti nebo se zaměří na další studium s cílem zvýšení své kvalifikace a tím zlepšení pozice na pracovním trhu. Graf 12 Vývoj výdajů programu New Deal for Young People od roku 1998 v mil. EUR 400 350 300

200 150 100 50

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

0 19 98

V mil. EUR

250

Dobrovolná činnost, práce v oboru ochrany životního prostřední Gateway Dotovaná pracovní pozice Další vzdělávání

Zdroj: Data Market 2011

43

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI 2004 Problematika nezaměstnanosti mládeže byla v rámci národního akčního plánu zaměstnanosti 2004 řešena prostřednictvím podpory rozvoje lidského kapitálu. Jedná se o nejvýznamnější oblast, která byla v rámci akčního plánu řešena. Vychází totiž ze zásady: čím vyšší kvalifikace pracovníků, tím širší je možnost jejich uplatnění na trhu práce. (Krause, 2005, s. 22) Jak vyplývá z grafu 3 (subkapitola 3.2.2) je v britské populaci největší podíl osob s dosaženým základním vzděláním, a to téměř 26 % (v ČR dosahuje tento ukazatel hodnoty 9 %). Vládní strategie tedy zaměřuje svoji pozornost na opatření vedoucí k odstranění bariér přístupu ke kvalifikaci. U mladých lidí se jako jedna z bariér jeví mimo jiné také finanční otázka. Vláda tedy zavedla tzv. finanční příspěvek ke zvyšování kvalifikace, který je poskytován osobám ve věku 16-19 let, jež jsou ochotny dále pokračovat ve svém vzdělávání. Dále byly zavedeny speciální opatření vedoucí k podpoře učňovského školství, programy specializované na vstup mládeže na pracovní trh po skončení povinné školní docházky apod. (Krause, 2005, s. 23) NÁRODNÍ PROGRAM REFOREM 2006 V rámci národního programu reforem z roku 2006 zůstává pozornost britské vlády zaměřena na zvyšování vzdělanosti mladého obyvatelstva. Cílem britské vlády je zvýšit účast osob ve věku 17 let na vzdělávání či odborné přípravě ze 75 % na nejméně 90 %, a to do roku 2015. Daného chce dosáhnout prostřednictvím flexibilnějšího vzdělávacího systému. Ten by měl usnadnit mládeži přístup k potřebným dovednostem a schopnostem, které jsou při uplatnění na pracovním trhu nezbytné. (HM Treasury, 2006, s. 31-32) THE FLEXIBLE NEW DEAL V říjnu roku 2009 došlo k nahrazení programu New Deal for Young People a New Deal 25+14 za nově zřízený program nazývaný Flexible New Deal, dále FND. Cílem tohoto spojení bylo reagovat na změny celého hospodářství, které od založení původního programu NDYP roku 1998 ve Velké Británii proběhly. Program se snaží najít více efektivních cest, jak navrátit do pracovního procesu více než 200 000 dlouhodobě nezaměstnaných osob ročně. Pokud zůstane uchazeč nezaměstnaný déle než 12 měsíců, je automaticky převeden do programu FND, kde zůstane maximálně dalších 12 měsíců. Program zahrnuje vysoce individualizované poradenské služby, jejichž cílem je směřovat k umístění klienta na trhu práce. Dané služby již nejsou poskytovány prostřednictvím státních institucí (Jobcentre Plus), nýbrž prostřednictvím externích dodavatelů, jejichž výběr je striktně udáván příslušnými zákony. Platby za jejich služby se odvíjí od dosaženého výsledku, a to od počtu klientů, kteří nalezli práci a zůstali v ní minimálně po předem stanovenou dobu. Práce s klientem probíhá v několika fázích a v každé z nich existuje možnost snížit dávky v nezaměstnanosti, které uchazeč pobírá, pokud neplní dojednané povinnosti či nespolupracuje jiným způsobem. (Mulheirn, Menne, 2008)

14

Jedná se o program, jenž je zaměřen na osoby starší 25 let.

44

5.2.3

Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže

Podíl výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti zobrazuje graf 13. Jak je z něj na první pohled patrné zastává Velká Británie od roku 2003 přístup, ve kterém převažovaly výdaje na APZ nad výdaji na PPZ. Od roku 2003 vydávala na dávky podpor v nezaměstnanosti pouze 35 % z celkových výdajů, zbytek finančních prostředků putoval do aktivní oblasti. V současnosti je na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti vydáváno přibližně stejné množství finančních prostředků (tj. 50 % APZ, 50 % PPZ). Prostřednictvím zvýšených výdajů směřovaných na aktivní část politiky zaměstnanosti se snaží britská vláda podporovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu hledání práce a ke snaze zdokonalovat své schopnosti, vědomosti a dovednosti a tím se stát atraktivnějším subjektem na trhu práce. Graf 13 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

APZ

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0%

PPZ

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004, 2010; upraveno Graf 14 zobrazuje strukturu výdajů aktivní politiky zaměstnanosti od roku 1985. Na prvním místě jsou stejně jako v případě České republiky náklady na služby v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, které zahrnují především náklady na správu a řízení pracovní síly. K zamyšlení je ovšem výše těchto výdajů. V České republice je za sledované období v průměru na tuto položku ročně vynakládáno 50 % z celkových výdajů na APZ, přičemž roku 1996 dosahovala jejich výše téměř 70 % (viz graf 9). Ve Velké Británii ovšem tato položka dosahuje v průměru ročně pouze 33 %. Je tedy otázkou, proč jsou v České republice výdaje na správu a řízení pracovní síly v oblasti APZ o tolik vyšší nežli v UK. Důvodem k velkým nákladům na správu může být přílišná administrativa, kterou se český stát obecně vyznačuje. Kdyby tedy došlo ke zjednodušení v této oblasti, mohla by česká vláda ušetřené finanční prostředky investovat například na zajištění větší praxe absolventů škol. Nicméně je nutno podotknout, že od roku 2000 došlo v České republice ke snížení těchto výdajů na cca 40 %. I přesto je ovšem do dané oblasti vydáváno českou vládou

45

nejvíce finančních prostředků ze všech sledovaných zemí. 33 % z celkových výdajů je dále ve Velké Británii vynakládáno na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže. Česká republika přitom na tuto oblast vydává pouhých 10 %. Jak vyplývá ze samotného grafu, vláda Velká Británie si důležitost problematiky zhoršeného postavení mladého člověka na trhu práce uvědomovala již roku 1985, kdy vydávala cca 30 % z celkových výdajů APZ na politiku mládeže. Na dalším místě jsou náklady na rekvalifikace poskytované nezaměstnaným občanům a na předposlední pozici jsou výdaje na dotace sloužící k vytváření nových pracovních míst a k podpoře začínajících podnikatelů. Graf 14 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti ve Velké Británii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

služby APZ

rekvalifikace

výdaje APZ mládeže

dotace

20 02

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0%

ostatní výdaje

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004; upraveno Graf 15 zobrazuje výdaje aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené přímo na skupinu mládeže od roku 1985. Velká Británie se na rozdíl od České republiky zaměřovala nejen na výdaje, které sloužily na opatření nezaměstnané a znevýhodněné mládeže, ale svoji pozornost zaměřila také na podporu učňovského a jiného všeobecného vzdělávání. Roku 1985 do této oblasti za celé sledované období dokonce plynulo nejvíce finančních prostředků. Britská vláda tedy již před více než 25 lety investovala velké finanční sumy do vzdělání mladé skupiny obyvatelstva. Vyšší investice do vzdělání měly přinést budoucí užitek ve formě nižší míry nezaměstnanosti mládeže. Toho také bylo docíleno. Zatímco roku 1985 byla míra nezaměstnanosti ve Velké Británii rovna 18 %, roku 2002 dosahovala její hodnota 12 %. Vyšší hodnota nezaměstnanosti než roku 1985 se v UK objevila až po 23 letech, a to roku 2008 (vliv finanční krize). V rámci srovnání výše výdajů plynoucích na APZ mládeže jsou vůči České republice znatelné obrovské rozdíly. Zatímco je v naší zemi vynakládáno do této oblasti ročně

46

v průměru 0,02 % z hrubého domácího produktu, ve Velké Británii je toto číslo mnohonásobně vyšší. Ročně je na APZ z HDP vydáno průměrně 0,18 %, přičemž většina těchto prostředků putuje na podporu učňovského a jiného všeobecného vzdělávání (v průměru cca 0,16 % z HDP ročně). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že UK se snaží přizpůsobit nabídku práce její poptávce formou nasměrování mladých lidí k dalšímu vzdělávání. Tento přístup lze hodnotit jako pozitivní. Graf 15 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP 0,28 0,24

0,16 0,12 0,08 0,04

2 20 0

0 20 0

7 19 9

19 9

4

1 19 9

8 19 8

5

0,00 19 8

V%

0,20

výdaje APZ na skupinu mládeže - podpora učňovského a jiného všeobecného vzdělávání mládeže výdaje APZ na skupinu mládeže - opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004

47

5.3 Politika zaměstnanosti mládeže ve Finsku Subkapitola 5.3 se vyznačuje stejnou strukturou jako kapitoly předcházející. Pozornost je zde ovšem mimo jiné zaměřena také na rozpad Svazu sovětských socialistických republik, který významným způsobem ovlivnil další vývoj finské politiky zaměstnanosti mládeže. 5.3.1

Vývoj nezaměstnanosti mládeže

Vývoj míry nezaměstnanosti mládeže ve Finsku se v průběhu 60. let vyznačoval stejně jako u většiny dalších evropských zemí nízkou hodnotou. Pozitivní ekonomický vývoj byl přerušen jednak ropnými šoky v 70. letech a jednak rozpadem sovětských trhů na počátku let devadesátých, který představoval pro finskou ekonomiku značné problémy. ROZPAD SOVĚTSKÝCH TRHŮ Finská ekonomika musela v době rozpadu Svazu sovětských socialistických republik, dále SSSR, čelit hluboké ekonomické recesi. Nepříznivý dopad byl způsoben vysokým obchodním podílem se SSSR, který během krátkého období klesl z více než 20 % celkového zahraničního obchodu na pouhé 3 %. Tato situace měla nepříznivý dopad na většinu odvětví finského hospodářství. Došlo k poklesu HDP o více než 10 % a to v průběhu pouhých 3 let, k růstu míry nezaměstnanosti mládeže z 9,3 % na 33,6 %, k růstu hrubého veřejného dluhu z 14,5 % HDP až na ohromných 58,8 % HDP. (Lacina, 2007, s. 14-15): Negativní důsledky rozpadu sovětských trhů tedy donutily vládu k realizaci několika striktních kroků jak na příjmové tak na výdajové straně státního rozpočtu. Kromě restriktivní politiky byly ovšem navýšeny výdaje na vědu a výzkum. Tento postup zvolila vláda s cílem postupného znovunastartování ekonomiky. Ve srovnání s Evropskou unií, kde se podíl výdajů na vědu a výzkum na hrubém domácím produktu pohyboval ročně v průměru okolo 1,93 %, ve Finsku vzrostl objem hrubých domácích výdajů do této oblasti z prvotní hodnoty 2,13 % HDP roku 1992 na 3,67 %15 k roku 2001. Od roku 1997 bylo ve Finsku na vědu a výzkum vynakládáno dokonce větší množství finančních prostředků nežli ve Spojených státech amerických. (Lacina, 2007, s. 14-16) Finsko je spolu s ostatními skandinávskými zeměmi nazýváno sociálním státem. Důraz je v těchto zemích kladen na vysokou zaměstnanost, která je následně prevencí sociálních problémů, chudoby či sociálního vyloučení. Uplatňuje princip univerzalismu, tj. každému garantuje relativně vysokou životní úroveň, a to buď díky zaměstnání, nebo díky velmi štědrým sociálním dávkám. (Kotrusová, Kux, 2006, s. 5-6) Vývoj míry nezaměstnanosti mládeže od roku 1985 přibližuje graf uvedený na následující straně. Zatímco roku 1990 dosahovala míra nezaměstnanost mládeže nižších hodnot nežli míra nezaměstnanosti mládeže ve Velké Británii, roku 1991 již její hodnota následkem rozpadu SSSR stoupla o 7 procentních bodů (na 16,3 %). A jak již bylo uvedeno výše, roku 15

Do dané hodnoty se samozřejmě nezapočítávají pouze vládní výdaje, ale celkové výdaje směřované do oblasti vědy a výzkumu. Vláda totiž prostřednictvím vhodného institucionálního rámce významně ovlivňuje velikost podnikových výdajů směřovaných do této oblasti.

48

1994 dosáhla rekordní hodnoty 33,6 %. Další vývoj míry nezaměstnanosti, a to jak skupiny mládeže, tak skupiny dospělých, je charakteristický klesajícím trendem. Tento vývoj byl způsoben příznivou ekonomickou situací, které bylo mimo jiné dosaženo také velkým obnosem investovaných finančních prostředků do oblasti vědy a výzkumu. Současná míra nezaměstnanosti mládeže je rovna 21,4 %, což je o tři desetiny vyšší hodnota, nežli je průměr Evropské unie za všech 27 států (21,1 %). Nezaměstnanost mládeže je v průměru 2-2,5 krát vyšší nežli nezaměstnanost celkové populace. Ve srovnání s Českou republikou tedy vykazuje stejné hodnoty. Graf 16 Vývoj nezaměstnanosti mládeže ve Finsku od roku 1985 v % 40 35 30

V%

25 20 15 10 5

nezaměstnanost (15-24 let)

20 10

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0

nezaměstnanost (15-64 let)

Zdroj: Eurostat 2011a Finsko věnuje problematice nezaměstnanosti mládeže v současné době velkou pozornost. A stejný postoj lze pozorovat také u orgánů Evropské unie, jelikož Finské republice přiřazují ze všech sledovaných států nejvyšší výši finančních prostředků na řešení této situace. (viz subkapitola 4.4). 5.3.2

Aktivita Finské republiky v oblasti nezaměstnanosti mládeže

Do roku 1988 nebyly projekty finské aktivní politiky zaměstnanosti úmyslně cíleny na skupiny pracovního trhu dle jejich věku. Této oblasti se dotkl až Zákon o zaměstnanosti (SSK 275/87), jenž vstoupil v platnost roku 1988. Zákon vytvořil základ pro zřizování pracovních míst pro nezaměstnané mladé osoby. Tato práce byla nabízena osobám pod 20 let věku v situaci, kdy byly nezaměstnané po dobu třech měsíců. Zároveň upravoval, že pokud nebude existovat žádné vhodné místo pro nezaměstnaného jedince, musí tuto pracovní příležitost vytvořit státní instituce. (Laaksonen, 2000, s. 13) Další změna nastává roku 1993 přijetím zákona SSK 130/93. Tento zákon zbavuje státní instituce přímé zodpovědnosti ohledně zabezpečení pracovního místa mladé osobě. Navíc byla navýšena věková hranice rizikové skupiny mládeže z 20 na 25 let věku. (Laaksonen, 2000, s. 14)

49

V současnosti čelí finská vláda problému s prodlužováním doby studia. Mladí lidé totiž mají tendenci prodlužovat dobu studia z důvodu jejich „vnitřní“ potřeby při studiu pracovat. To způsobuje tlak na veřejné finance a také na samotný trh práce. Finský pracovní trh se tedy vyznačuje výjimečnou situací. Dochází na něm k prohlubování strukturální nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Tím pádem by tedy dle odborníků mohlo Finsko v budoucnu čelit situaci nedostatku vzdělané pracovní síly, a to i přesto, že by míra nezaměstnanosti mládeže zůstala nadále vysoká. (Rubínová, 2009, s. 8-9) Vláda se tedy snaží urychlovat vstup mladých osob na trh práce po ukončení studia. Snaží se podnítit mládež, aby své vzdělávání na vyšších formách škol urychlovala. K roku 2006 totiž pokračovalo 94 % mladých osob po ukončení střední školy ve studiu na škole vysoké (Kotrusová, Kux, s. 14). Prodlužující se délka přípravy na povolání mládeže způsobuje spolu s rychlým tempem stárnutí populace nedostatek pracovní síly. REFORMA VEŘEJNÝCH SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI (Kotrusová, Kux, 2006, s. 19) Reforma veřejných služeb zaměstnanosti byla započata roku 1998. Jejím účelem bylo vyřešit problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti (zabezpečit soulad s požadavky Evropské unie). Cílem tedy bylo poskytnout tzv. nový start každé mladé nezaměstnané osobě do 6 měsíců její registrace na úřadu práce. Roku 2004 byly zřízeny centra pracovní síly. Jejich cílem je poskytnout mladým lidem široké množství služeb, příkladem může být psychologické poradenství či hledání zaměstnání pomocí různých aktivačních metod. Účelem je také redukce problematiky strukturální nezaměstnanosti mládeže. Financování je prováděno v rámci rozpočtu místní samosprávy. STRATEGIE 2006, s. 18)

POLITIKY

ZAMĚSTNANOSTI

2003-2010

(Kotrusová,

Kux,

Finská vláda si v dokumentu Strategie politiky zaměstnanosti stanovila jak krátkodobé tak dlouhodobé cíle. V rámci problematiky mládeže v tomto dokumentu zaměřila pozornost především na zajištění vhodné a zkušené pracovní síly. Cílem je dále urychlit vstup mladých lidí po skončení vysokoškolského studia na pracovní trh přibližně o 2 roky. Společně se zkrácením doby studia je nutné řešit také nezaměstnanost osob, které své vzdělávání zcela ukončily. Vláda má tedy za cíl nabídnout jim příležitost k dalšímu vzdělání formou pracovního výcviku, subvencovaného zaměstnání do 3 měsíců od registrace na úřadu práce apod. PROGRAM PRO DĚTI A MLÁDEŽ Finský program pro děti a mládež, účinný od roku 2007, zahrnuje jak regionální tak lokální aktivity cílené mimo jiné také na vzdělání a zaměstnanost této skupiny obyvatelstva. Hlavní odpovědnost za řízení programu nese Ministerstvo školství a kultury. Stěžejní teze programu v oblasti vzdělání a zaměstnanosti lze shrnout do několika bodů (MEC, 2008):

50

1. Zvýšení zaměstnanosti, zlepšení komunikace mezi jednotlivými orgány státní správy, zdokonalení systému sledování a kontroly nezaměstnaných osob. Zvýšení zaměstnanosti mládeže má být dosaženo prostřednictvím lepší komunikace mezi orgány státní správy, vzdělávacími institucemi a podniky. Prioritou je také zpracovat mladým osobám, které jsou nezaměstnané tři měsíce a déle, detailní plán obsahující jednotlivé kroky, jež musí být splněny a jež povedou ke zvýšení pravděpodobnosti nalezení pracovní pozice. 2. Zvýšení počtu lidí dosahujících středoškolského vzdělání. Tato oblast se zaměřuje na pokles počtu osob, které odcházejí ze škol před řádným dokončením studia. Cílem je, aby téměř každý mladý člověk dokončil alespoň středoškolské vzdělání. Daného cíle má být dosaženo prostřednictvím flexibilního a rychlého poradenství, které je mladým osobám při studiu na škole poskytnuto speciálně školenými kantory. Ti jim mají mimo jiné poskytnout také poradenství v oblasti dalšího uplatnění na trhu práce. 3. Zajištění profesionálního startu pro mladé lidi. „Profesionální start pro mladé lidi“ je pilotní vzdělávací projekt, který má na jednu stranu poskytovat kvalitní přípravu pro další odborné vzdělávání a na druhou stranu má omezit předčasný odchod subjektů z dalšího vzdělávání. Primárně je tento projekt zaměřen na mládež na konci povinné školní docházky, která ještě nemá předpoklady pro další vzdělávání či která se dále z nejrůznějších důvodů nechce vzdělávat. Projekt má za cíl rozšiřovat u mládeže schopnost učit se, rozvíjet u ní potřebné dovednosti, schopnosti, znalosti a zvýšit ve vzdělávacím systému její konkurenceschopnost. 4. Zajištění úzké spolupráce mezi vzdělávacím systémem a potřebami pracovního trhu. Záměrem je snažit se co nejvíce uspokojovat potřeby trhu práce, které se v současnosti vyznačují náročnými požadavky na vysoce kvalifikované pracovní síly, zejména ve strojírenství a výpočetní technice. Daného má být dosaženo prostřednictvím úzké spolupráce těchto dvou sektorů. V rámci spolupráce podniků došlo v posledních letech například ke zvýšení počtu hodin praxe, kterou subjekt v průběhu svého studia absolvuje, či k zajištění vyšší kvality vzdělání na základě požadavků pracovního trhu. Cílem je také rozvinutí adaptibility subjektu na pracovním trhu, tedy jeho přizpůsobení aktuální poptávce. 5. Zabezpečit ochranu mladých lidí na pracovním trhu. Práce na dobu určitou či částečný úvazek jsou v současnosti velmi běžné typy pracovního poměru u skupiny mládeže. Mladí lidé považují práci za důležitou součást jejich života. Bohužel jim ale nejsou poskytovány veškeré potřebné informace, v oblasti jejich práv. Cílem je zabezpečit jejich ochranu na trhu práce a zlepšit jejich integraci na tento trh. Daného má být dosaženo například prostřednictvím pokut udělených zaměstnavateli v případě nedodržení zákonem daných postupů, či zvýšením četnosti kontrol zaměstnavatelů ze strany státní správy. Práva a povinnosti zaměstnanců jsou navíc mládeži přibližovány již při studiu středních škol.

51

5.3.3

Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže

Finanční prostředky v rámci politiky zaměstnanosti směřují z velké části do její pasivní části (graf 17). Pouhých cca 33 % bývá každoročně investováno do aktivní politiky zaměstnanosti. Tato situace je způsobena velmi štědrým sociálním systémem, jímž se vyznačují veškeré státy Skandinávie. V situaci horšího ekonomického vývoje, s kterým se země čas od času potýká, je tedy znatelný růst finančních prostředků potřebných na dávky v nezaměstnanosti a tím pádem růst výdajů PPZ. Graf 17 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

APZ

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0%

PPZ

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004, 2010; upraveno Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti, kterou uvádí graf 18, je oproti České republice značně odlišná. Nejvíce peněžních prostředků je z finského rozpočtu vynakládáno v rámci dotací, které slouží na vytváření nových pracovních míst či jako podpora začínajících podnikatelů. V ČR se tato položka objevuje na druhém místě, přičemž na prvním jsou výdaje na správu a řízení pracovní síly (položka služby APZ). Z hlediska finského rozpočtu je ovšem na služby APZ vynakládáno mnohem méně peněžních prostředků. Z celkových výdajů putuje do této oblasti ročně v průměru asi 10 %, což je nejméně ze všech sledovaných zemí. Druhou největší položkou jsou výdaje směřované na rekvalifikaci uchazečů o práci. Překvapující také zůstává, že v období 1985-1994 se finská mládež z hlediska výdajů na podporu její zaměstnanosti vyskytuje až na posledním místě. Od roku 1997 dochází ke zlepšení dané situace a podíl výdajů na APZ mládeže k celkovým výdajům roste.

52

Graf 18 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti ve Finsku

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

služby APZ

rekvalifikace

výdaje APZ mládeže

dotace

20 02

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0%

ostatní výdaje

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004; upraveno Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na skupinu mládeže dosahovaly až do roku 1991 ročně přibližně 0,05 % z hrubého domácího produktu. Od roku 1993 ovšem došlo k dvojnásobnému nárůstu výdajů na mládež (graf 19). Roku 1997 bylo na tuto oblast vydáno rekordních 0,23 % HDP. Od tohoto okamžiku začala finská vláda vydávat do předmětné oblasti více finančních prostředků než Velká Británie (viz Příloha 6). V současné době je Finsko známé velice kvalitním vzdělávacím systémem. Z hlediska kvality vzdělání se ve výzkumu PISA, který provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, umísťuje na nejvyšších příčkách. Z finských škol vycházejí nejlépe vzdělaní studenti z celé Evropské unie. Finsko je v této oblasti charakteristické velice propracovaným systémem, který zajišťuje vysokou kvalitu odborného vzdělávání. Samozřejmostí zde je udělování licencí poskytovatelům odborného vzdělávání, ucelený systém testů či zkoušek – mladí lidé z odborných škol skládají alespoň jedenkrát ročně zkoušky, jejichž výsledky ovšem vyhodnocují externí odborníci. Pro úspěšné složení testů a zkoušek musí odpovídat požadavkům stanoveným na národní úrovni. Dalším příkladem může být tzv. sebeevaluace odborných škol, která je prováděna na základě ustanovení ve školském zákoně. Stěžejním bodem ovšem zůstává to, že od samotné kvality poskytovaného vzdělání se odvíjí také finanční podpora těchto škol, a to formou finančních grantů. Řada činností, které jsou spojené se zjišťováním kvality vzdělávání, je vykonávána prostřednictvím Finské evaluační rady. Důležitou roli ve finském systému zastávají také tzv. sociální partneři. Odborné školy mají uspokojovat potřeby trhu práce, a právě proto patří k nejvýznamnějším informacím a ukazatelům kvality práce školy údaje o tom, jaké pracovní pozice zastávají jejich absolventi 6 měsíců po dokončení studia na příslušné škole. V neposlední řadě zahrnuje finské vzdělávání také praxi v podnicích. Průměrně je asi 1/6 z celkové doby studia absolvována v podnicích. (Coufalík, 2005)

53

V rámci toho, aby odpovídala nabídka práce její poptávce je ve Finsku zřízena Konfederace zaměstnavatelů. Ta vydává průběžné zprávy o tom, jací odborníci budou v jednotlivých oborech zapotřebí, a to s výhledem na několik let dopředu. Její odhady bývají pravidelně aktualizovány. Graf 19 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP 0,28 0,24

V%

0,20 0,16 0,12 0,08 0,04

20 02

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0,00

výdaje APZ na skupinu mládeže - podpora učňovského a jiného všeobecného vzdělávání mládeže výdaje APZ na skupinu mládeže - opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004 Na závěr lze tedy říci, že finská vláda zaměřuje svoji pozornost na růst vzdělanosti obyvatelstva. Z toho důvodu se snaží dosáhnout kvalitního vzdělávacího systému a do oblasti APZ mládeže dává nejvíce finančních prostředků ze všech sledovaných států. Překvapující tedy zůstává, že také dosahuje ze všech států nejvyšší míry nezaměstnanosti mládeže. Jedním z důvodů mohou být stále doznívající následky rozpadu Svazu sovětských socialistických republik.

54

5.4 Politika zaměstnanosti mládeže ve Spolkové republice Německo Specifikem je v této subkapitole zaměření především na duální systém vzdělávání, který se ve Spolkové republice Německo vyvíjí více než sto let, a na reformu politiky zaměstnanosti, jež byla vypracována tzv. Hartzovou komisí. 5.4.1

Vývoj nezaměstnanosti mládeže

Míra nezaměstnanosti mládeže ve Spolkové republice Německo byla již od 70. let jedna z nejnižších v celé Evropě. V tomto období dosahovala její hodnota dokonce hodnot nižších nežli míra nezaměstnanosti celkové populace. S postupem času se ovšem tato situace začala měnit. Jak je patrné z grafu 20, rozhodující byl rok 1990, kdy došlo k připojení Německé demokratické republiky ke Spolkové republice Německo. Tato situace s sebou nepřinesla pouze definitivní konec poválečného rozdělení Německa či znovuobnovení německé jednoty, ale především také změny celkové ekonomiky (Junek, 2006, s.19). Sjednocení hranic s sebou totiž po pádu socialismu přináší možnost svobodného pohybu. Lidé se začínají přesouvat z východního Německa do západního. Tato situace byla pochopitelná, jelikož ve východním Německu začalo docházet k uzavírání stovek továren a lidé přicházeli o práci. Enormní příliv pracovních sil ovšem nebyl západní pracovní trh schopen pojmout. Logicky tedy začalo docházet k postupnému nárůstu míry nezaměstnanosti celkové populace a tím pádem také nezaměstnanosti mládeže. Trh práce totiž začal dávat přednost zkušenějším pracovníkům. Graf 20 Vývoj nezaměstnanosti mládeže v Německu od roku 1985 v % 16 14 12

V%

10 8 6 4 2

nezaměstnanost (15-24 let)

20 10

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0

nezaměstnanost (15-64 let)

Zdroj: Eurostat 2011a V grafu 20 dále stojí za povšimnutí, že zatímco v ostatních sledovaných zemích, tj. České republice, Velké Británii a Finsku je nezaměstnanost mládeže v průměru 2-2,5 krát vyšší nežli nezaměstnanost celkové populace, v Německu je pouze 1-1,5 krát vyšší.

55

5.4.2

Aktivita Německa v oblasti nezaměstnanosti mládeže

Roku 1969 vstoupil v platnost Zákon o odborném vzdělávání (Berufsbildungsgesetz), který upravuje systém odborného vzdělávání a vymezuje sdílení odpovědnosti státu, svazů, asociací a Komory obchodu a průmyslu. Tento zákon řeší tzv. duální systém vzdělávání, který je velice významný pro následující vývoj německého trhu práce. Novela Zákona o odborném vzdělávání vstoupila v platnost 1. dubna roku 2005. DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ Systém duálního vzdělávání je založen na spolupráci soukromých firem a veřejných škol. V podstatě se jedná o systematické propojení teoretické a praktické části výuky, díky čemuž získá každý student vysokou úroveň vzdělání. V podniku se musí žák vyrovnávat s měnícími se požadavky firemní praxe, má možnost přizpůsobit se pracovnímu prostřední a díky tomu získává potřebné dovednosti, zkušenosti a sociální kompetence. Je podporován v samostatnosti a zodpovědnosti. (Gross, 1998, s. 10, 18) Student se tedy vzdělává ve srovnatelných podmínkách, v jakých bude později pracovat. Odborná příprava se v rámci své délky liší dle jednotlivých oborů. Obecně se pohybuje v rozmezí 2-3,5 let. Student uzavře s podnikem smlouvu, ve které jsou uvedeny veškeré potřebné informace. Důležité je, že veškeré náklady, které jsou spojeny s praxí studenta v podniku, jsou hrazeny samotnou firmou. Nicméně výdaje na vzdělání jsou daňově uznatelné. Žák musí za odvedenou práci dostávat od firmy finanční prostředky ve formě odměn, navíc nemá povinnost v podniku po ukončení vzdělávání dále setrvávat. (Dobravský, 2011) Investice do vzdělání tedy zůstává pro podnik spojena s rizikem odchodu člověka, kterého si sám vyškolil. Vzdělávání v rámci duálního systému tedy probíhá jak v podniku tak ve škole. Praktická výuka ve firmě je 3-4 dny v týdnu, ve škole pak 1-2 dny. Počet dnů v týdnu strávených ve škole se odvíjí od oboru, ve kterém se student pohybuje (některý obor vyžaduje větší množství teoretických základů). Teoretická výuka v odborné škole má tedy doplnit výuku praktickou. Navíc je během studia žák či učeň povinen skládat tzv. mezizkoušku, jejímž účelem je zjistit úroveň znalostí. Na konci studia skládá každý žák závěrečnou zkoušku, která samozřejmě obsahuje jak část teoretickou tak praktickou. Výuka v odborných školách je financována z prostředků jednotlivých spolkových zemí. (Jurečková, 2011) Duální systém má v Německu tradici dlouhou několik desítek let. Je uplatňován v průmyslu, obchodu, řemeslu, zdravotnictví, zemědělství a také v oblasti kancelářských prací, práce na úřadech apod. Celkem se týká cca 340 vzdělávacích oborů. Firmy investují do vzdělávání mládeže ročně přibližně 23 miliard eur. (Dobravský, 2011) Z výše uvedeného textu je tedy zřejmé, že duální systém vzdělávání, který je v Německu zřízen, nezatěžuje nadměrně samotné veřejné rozpočty, ale zároveň poskytuje studentům po jejich absolvování obrovskou konkurenční výhodu na trhu práce. Žák totiž obdrží praxi, která je v současnosti považována za největší devizu na trhu práce. (Jurečková, 2011).

56

Duální systém vzdělávání tedy může být příčinou tak nízké míry nezaměstnanosti mládeže oproti ostatním zemím. Zajímavostí dále zůstává, že i přes to, že jsou veškeré náklady na praktické vzdělávání studentů financovány podnikem, je účast firem v tomto systému opravdu veliká. Pro dosažení vysoké zaměstnanosti mládeže tedy není klíčová pouze úloha státu, ale také přístup k tomuto problému ze strany soukromého sektoru. Přestože je stěžejní činnost německé vlády, která bojuje proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých osob, prováděna prostřednictvím systému duálního vzdělávání, který se začal vyvíjet téměř před sto lety, aplikuje vláda Spolkové republiky Německo také programy zaměřené na znevýhodněnou skupinu mládeže. Příklady těchto programů spolu s jejich základní charakteristikou jsou uvedeny v následujícím textu. ŠKOLENÍ MLÁDEŽE Mladí lidé, kteří nemají dostatek základních znalostí a dovedností v oblasti odborné praxe mohou obdržet finanční podporu pro účast na odborném tréninku. Trénink může trvat až jeden rok, přičemž zahrnuje základní výcvik pro zvládnutí určitého povolání. (Kluve, 2007, s. 86) INTENZIVNÍ PORADENSTVÍ PRO VOLBU POVOLÁNÍ Jedná se o kariérní poradenství týkající se odborných rad v oblasti uplatnění mladého člověka na trhu práce. Zahrnuje odborné semináře, konzultace apod. Poradenství je poskytováno prostřednictvím místních úřadů práce. (Kluve, 2007, s. 86) PROGRAM OKAMŽITÁ AKCE PROTI NEZAMĚSTNANOSTI MLÁDEŽE Program se skládá z běžných opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměřuje se především na odbornou přípravu, vzdělávání, integrační opatření mládeže apod. Je financován z Evropského sociálního fondu. (Kluve, 2007, s. 86) REFORMA POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI Roku 2002 byly v Německu ukotveny základy reformy politiky zaměstnanosti, když byl tzv. Hartzovou komisí vypracován návrh na doporučení změn v oblasti politiky zaměstnanosti. Reforma se samozřejmě zaměřovala také na ohroženou skupinu mládeže. V rámci ní byl zaveden program Práce pro mladé lidi. Práce pro mladé lidi Prostřednictvím tohoto programu má každý uchazeč o zaměstnání mladší 25 let získat nárok na poradenství, které spočívá především ve zprostředkování pracovní zkušenosti, vzdělání či profesního výcviku. Cílem německé vlády bylo, aby žádný mladý člověk nebyl nezaměstnaný po dobu delší než jsou tři měsíce. Odborně vyškolený osobní poradce nabízí také rady a pomoc například v oblasti ubytování mladých lidí, placení půjček či řešení problémů v rámci závislosti na návykových látkách. (Kotrusová, 2007)

57

Základní změny reformy v oblasti nezaměstnanosti mládeže (Junek, 2006, s. 19-25) -

Pokud nezaměstnaný do 25 let věku odmítne přijmout nabízenou práci, je mu na 6 týdnů zcela pozastavena výplata dávek v nezaměstnanosti. Subjekt získá pouze tzv. věcné plnění ve formě speciálních poukázek, za které je mu umožněn nákup potravin.

-

Mladý subjekt je ihned po nahlášení na pracovní úřad (Arbeitsamt) poslán na učení, rekvalifikaci či praktikum. Cílem je zamezit ztrátě jeho návyků, které získal při studiu. Odmítnutí praktika je totéž jako odmítnutí pracovního poměru.

-

Vláda provedla také změny u osob mladších 25 let, které jsou stále vyživované prostřednictvím svých rodičů. Došlo ke snížení vyplácených sociálních dávek. Dále už téměř nejsou vypláceny finanční prostředky směřované na úhradu nákladů na bydlení či zařízení prvního bytu. Tento bod vedl roku 2006 k ušetření cca 160 milionů EUR.

Reforma Hartz IV byla jeden z největších zásahů do trhu práce od dob poválečného období. (Junek, 2006, s. 25) 5.4.3

Financování aktivní politiky zaměstnanosti mládeže

V oblasti financování aktivní politiky zaměstnanosti je z grafu 21 zřetelné, že Spolková republika Německo vydává většinu svých finančních prostředků právě na pasivní politiku zaměstnanosti. Na aktivní část této politiky směřuje v průměru ročně „pouze“ 35 %. Vývoj těchto výdajů je poměrně stabilní, nedochází tedy téměř k žádným výkyvům. Graf 21 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

APZ

20 09

20 06

20 03

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0%

PPZ

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004, 2010; upraveno

58

Pokud se zaměříme na srovnání struktury výdajů na APZ a PPZ s ostatními státy, je patrné, že Německo v oblasti výše výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti nijak nevybočuje. Pro připomenutí v ČR směřuje na APZ ročně v průměru 32 %, ve FI 33%, v GE 35% a v UK 42 %. Německo tedy vydává ze sledovaných zemí hned po Velké Británii nejvíce finančních prostředků. V procentuálním vyjádření je však blíže k ostatním zemím. Velká Británie totiž na tuto oblast vydávala od roku 2002 více než 50 %. Graf 22 zobrazuje strukturu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti ve Spolkové republice Německo. Nejvíce finančních prostředků je vydáváno v rámci položky rekvalifikace dospělých osob. Následují výdaje na dotace cílené na vytvoření nových pracovních míst a podporu začínajících podnikatelů. Třetí položka je obsazena ostatními výdaji. Na položku služby APZ je v průměru ročně vydáváno přibližně 20 %. Z provedené analýzy výdajů na APZ ve sledovaných zemích tedy jasně vyplývá, že Česká republika vydává ze všech států nejvíce finančních prostředků na správu a řízení pracovní síly. Poslední pomyslná příčka je obsazena výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže, na kterou bývá vydáváno ročně v průměru pouze 6 % z celkových výdajů. Ve srovnání s Velkou Británií, kde do této oblasti směřuje 33 % z celkových výdajů a přesto je zde nezaměstnanost mládeže o téměř 10 procentních bodů vyšší než v Německu je tato situace udivující. Spolková republika Německo se tedy vyznačuje nízkými výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti v kontextu nízké míry nezaměstnanosti mládeže. Daná situace může být způsobena duálním systémem vzdělávání, který byl blíže charakterizován v subkapitole 5.4.2. Tento systém vzdělávání totiž poskytne mladé osobě konkurenční výhodu ve formě dostatečné praxe, která vede zprostředkovaně k nízké míře nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva. V konečném důsledku tedy není nutno vydávat tolik finančních prostředků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti mládeže jako v případě ostatních sledovaných zemí. Graf 22 Struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti v Německu

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

výdaje APZ mládeže

20 02

19 97

19 94

19 91

rekvalifikace

20 00

služby APZ

19 88

19 85

0%

dotace

ostatní výdaje

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004; upraveno

59

Následující graf přibližuje strukturu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže. Německá vláda v 80. letech vydávala finanční prostředky pouze do oblasti zaměřené na opatření nezaměstnané a znevýhodněné mládeže. Ke konci 80. a začátkem 90. let už směřují výdaje také do oblasti podpory učňovského a jiného všeobecného vzdělávání této skupiny obyvatelstva. V průměru je do této oblasti ročně vydáváno 15 % z celkových výdajů. Ve srovnání s ostatními státy je tato položka ovšem téměř zanedbatelná. Velká Británie totiž do této oblasti vydávala v průběhu sledovaného období 90 % z veškerých výdajů směřovaných na zvýšení zaměstnanosti mládeže na trhu práce. Následuje Finsko, které do oblasti vzdělávání mládeže vydávalo od roku 1997 ročně v průměru 63 %. Graf 23 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP 0,12 0,10

0,06 0,04 0,02

20 02

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

0,00

19 85

V%

0,08

výdaje APZ na skupinu mládeže - podpora učňovského a jiného všeobecného vzdělávání mládeže výdaje APZ na skupinu mládeže - opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež

Zdroj: OECD 1991, 1995, 2000, 2004

60

6 Diskuze V práci byla provedena analýza aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v České republice, Velké Británii, Finsku a Německu s ohledem na její financování. V této části práce dojde ke shrnutí zjištěných výsledků a k jejich konfrontaci s výsledky, ke kterým dospěli jiní autoři, kteří se zabývali obdobným tématem. Z provedené analýzy nebyla zjištěna přímá závislost mezi výší výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže a mírou nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva. Stejně tak nebyla ve sledovaných zemích potvrzena ani přímá závislost mezi dosaženým vzděláním a mírou nezaměstnanosti mladé skupiny obyvatelstva. V práci bylo zjištěno, že i přes kvalitní systém vzdělávání, kterým se vyznačuje Finská republika, je nezaměstnanost mladé populace vyšší nežli průměr EU 27. Tato vysoká míra nezaměstnanosti je v mladé finské populaci dosažena i přes skutečnost, že je do této oblasti v relativním vyjádření vydáváno nejvíce finančních prostředků ze všech sledovaných států (viz Příloha č. 6). Spolková republika Německo dosahuje jedné z nejnižších měr nezaměstnanosti mladé skupiny obyvatelstva a to i přes fakt, že do této oblasti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti směřuje v relativním vyjádření po České republice nejméně finančních prostředků ze všech sledovaných států. V oblasti financování politiky zaměstnanosti směřuje nejvíce finančních prostředků do její aktivní části ve Velké Británii (v některých letech dokonce až 70 %). Hned po Finské republice vydává UK do APZ mládeže nejvíce finančních prostředků a přesto dosahuje téměř stejné míry nezaměstnanosti mládeže jako Česká republika (ta vydává do této oblasti nejméně financí). Téměř polovina finančních prostředků směřuje v České republice v rámci aktivní politiky zaměstnanosti do výdajů na správu a řízení pracovní síly. Česká republika na rozdíl od ostatních zkoumaných zemí nesleduje výdaje vynaložené v rámci APZ dle toho jaké skupině uchazečů o zaměstnání náleží. České školství se oproti ostatním sledovaným zemím vyznačuje nižší kvalitou16. Ta je ovlivněna nejen malou motivací škol poskytovat kvalitní vzdělání ale zároveň také nedostatečnou praxí, která je ve výuce zahrnuta. Nízká spolupráce mezi školami a pracovním trhem způsobuje zpomalenou reakci na požadavky trhu práce. I přes veškerou snahu, kterou v této oblasti vydávají orgány Evropské unie, v konečném důsledku nedochází k viditelnému zlepšení problematické situace skupiny mladé populace na pracovním trhu. Další část této kapitoly je věnována diskuzi dosažených výsledků, jež přispěje k formulaci adekvátních závěrů a doporučení, jež jsou obsaženy v kapitole 7.

16

Dle výzkumu PISA, jenž provádí OECD. „Projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PISA (Programme for International Student Assessment) je v současnosti jedním z nejznámějších a nejdůležitějších mezinárodních výzkumů v oblasti vzdělávání.“ (Palečková, Tomášek, 2010)

61

Tato práce se opírá o závislost mezi dosaženým vzděláním mladého obyvatelstva a mírou nezaměstnanosti, jež byla prokázána ve studii provedené Evropským statistickým úřadem (Eurostat, 2009b). Na tomto základě byla také z důvodu nejkvalitnějšího vzdělávacího systému, který svým občanům poskytuje, zahrnuta do této práce právě Finská republika. Po bližším rozboru, jenž byl v práci proveden, ovšem nebylo dosaženo očekávaného výsledku. V oblasti výše míry nezaměstnanosti mládeže dosahuje Finsko i přes nejkvalitnější systém vzdělávání (dle výzkumu PISA), který je finské populaci poskytován, ze všech sledovaných států nejvyšších hodnot. Situace je o to překvapivější, když zjistíme, že do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti vydává finská vláda v relativním vyjádření nejvíce finančních prostředků. Vysoká míra nezaměstnanosti mladé populace byla v této práci odůvodněna především jako důsledek doznívajících následků rozpadu Svazu sovětských socialistických republik Kotrusová a Kux ovšem částečně vysvětlují vysoký podíl nezaměstnaných mladých osob na finském trhu práce jiným způsobem. Dle nich lze tuto situaci odůvodnit tím, že velká část finských studentů usiluje o získání zaměstnání již v průběhu jejich studia. Pokud se jim to nepovede, jdou se evidovat na úřad práce jako nezaměstnaní. Jako příklad uvádí rok 2002, ve kterém se 43 % nezaměstnaných mladých osob (20-24 let) dále vzdělávalo. (Kotrusová, Kux, 2006, s. 14) Tuto situaci potvrzuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která na základě průzkumu odhadla, že kdyby nebyla do míry nezaměstnanosti mládeže započítávána také skupina mladých osob, která denně studuje a zároveň je nahlášena na úřadu práce jako nezaměstnaná, snížila by se míra nezaměstnanosti řádově o několik procent (pro rok 2000, kdy byla míra nezaměstnanosti mládeže 21,4 %, odhadla její pokles o 5 procentních bodů). (EC, 2004, s. 127) Proti tomuto názoru naopak hovoří Kohout ve svém příspěvku pro Hospodářské noviny. Na rozdíl od Kotrusové a Kuxe tvrdí, že je skutečná míra nezaměstnanosti mládeže v tomto sociálním státě (a také celkové nezaměstnanosti populace) ještě vyšší nežli jaká je oficiálně vykazována. Danou situaci přisuzuje záměrnému zkreslování její skutečné výše pomocí způsobu jejího výpočtu17. Kohout tedy dochází k závěru, že nezaměstnanost mládeže je naopak ještě o několik procent vyšší než její vykazovaná hodnota. Zároveň potvrzuje, že znalostní ekonomika problém nezaměstnanosti sama o sobě neřeší (Kohout, 2005). Jedné z nejnižších měr nezaměstnanosti mládeže v Evropské unii dosahuje Spolková republika Německo. V jejím případě opět nenacházíme přímou úměru mezi výší míry nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva a výdaji finančních prostředků směřujících do předmětné oblasti. Německo totiž do oblasti APZ mládeže vydává na rozdíl od Finska takřka nejméně finančních prostředků ze sledovaných států a přitom dosahuje nejnižší míry nezaměstnanosti mládeže. Tato situace je odůvodněna jako důsledek používaného duálního systému vzdělávání. Tento systém vzdělávání řeší stěžejní příčinu nezaměstnanosti mladých osob v podobě nedostatečné praxe. Jelikož mladá osoba tráví v průměru cca 70 % z celkového času vzdělávání v podniku, získá potřebné profesní zkušenosti a zároveň se učí samostatnosti a zodpovědnosti. A právě díky získané praxi má německá mládež mnohem lepší předpoklady pro uplatnění na trhu práce. V konečném důsledku nemusí vláda investovat tolik finančních prostředků do APZ mládeže. Že tento systém vzdělávání funguje, dokazuje také situace ve Spolkové republice Rakousko, jež duální systém 17

Do výpočtu jsou například zahrnuti pracovníci, kteří jsou aktivní v šedé ekonomice. Ta dle něj dosahuje ve Finsku přibližně 20 % HDP (což přisuzuje obrovskému zdanění, kterým se sociální státy vyznačují). Dále uvádí jako důvod samostatné sledování položek „zaměstnanci na dotovaných místech“, „účastníci rekvalifikačních programů“ apod.

62

vzdělávání ve své zemi používá. Díky němu totiž dosahuje k roku 2010 tato země nejnižší míry nezaměstnanosti mládeže ze všech států Evropské unie (8,8 %). Přispění duálního systému k nízké nezaměstnanosti mládeže potvrzuje také Gangl, který uvádí, že systém duálního vzdělávání přispívá k výraznému snížení pravděpodobnosti vzniku nezaměstnané mladé osoby po ukončení jejího studia (Gangl, 2003, s. 152). Rayan a Steedman navíc dodávají, že díky tomuto systému dochází k větší sladěnosti na trhu práce, která je zabezpečena samotnými firmami poskytujícími praxi (stát přizpůsobuje obory aktuální situaci na pracovním trhu, aby byl schopen ve firmách zabezpečit dostatečné množství praktikantských pozic) (Quintini, Martin, 2006, s. 22). Naskýtá se tedy otázka, zda by byl duální systém uplatnitelný také v podmínkách České republiky. Český pracovní trh není za nynějších podmínek připraven na takovýto systém vzdělávání, což ovšem neznamená, že by nemohl být za spolupráce subjektů trhu práce v budoucnu zaveden. Při jeho zavádění by muselo být postupováno velmi obezřetnými kroky. Základním předpokladem pro jeho fungování by byl aktivní přístup soukromého sektoru v oblasti poskytování praxe mladým lidem. To by pro firmy představovalo dodatečné náklady. Pro podporování tohoto systému vzdělávání mají předpoklady zejména velké jak zahraniční (př. Hornbach, Siemens) tak domácí společnosti (př. ČEZ, Česká pošta, České dráhy). V případě malých podniků, kterých je na našem trhu mnoho, vidím omezení především z hlediska finanční stránky. Poskytování tohoto typu praxe je totiž spojeno s relativně vysokými finančními náklady. Nejen že musí podnik financovat veškerou praktickou přípravu na povolání a poskytovat studentům odměnu za provedenou práci, ale také musí splnit celou řadu podmínek, které vyplývají z legislativních předpisů. Tento předpoklad je podložen také prostřednictvím Quintiniho a Martina, kteří upozorňují na možné omezení tohoto systému v zemích s velkým počtem malých podniků (Quintini, Martin, 2006 s. 23-26). Průzkum18, který byl v únoru tohoto roku proveden Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou udává, že by 90 % z respondentů, kteří znají systém duálního vzdělávání, přivítalo jeho zavedení v ČR. V oblastech logistiky, odpadového hospodářství, stavebnictví a obchodu se pro jeho zavedení vyslovily dokonce všechny dotázané firmy (z těch, které tento systém znají). Bohužel z průzkumu zároveň vyplynulo, že více než 36 % dotázaných subjektů tento systém vzdělávání nezná19. (ČNOPK, 2011) Česko-německá obchodní a průmyslová komora dokonce organizovala v ČR vzdělávání na základě vzoru německého duálního systému v oblasti vyššího odborného studia v období 1995-2009. Jednalo se o obory Ekonom v průmyslu, Ekonom v zahraničním obchodě, Ekonom v maloobchodě a Bankovní specialista. Pro malý zájem ze strany studentů (zúčastnilo se ho pouze 325 mladých osob) byl roku 2009 tento program pozastaven (Jurečková, 2011). Na danou problematiku lze ovšem nahlížet také z druhého pohledu. Duální systém vzdělávání totiž může pro samotné podniky znamenat možnost získání levné pracovní síly. Záleží tedy na tom, zda by v konečném důsledku převážily výnosy z přijetí mladého subjektu do podniku nad náklady, které jsou spojené s jeho vzděláváním. V současnosti musí firmy investovat nemalé finanční prostředky do doškolování mladých subjektů, jež nemají potřebnou praxi. Je tedy třeba brát v úvahu také to, že by byly v případě tohoto typu vzdělávání dané finanční prostředky ušetřeny. 18

Průzkum byl proveden u cca 600 členských organizací ČNOPK a u dalších 1400 podniků s především německou účastí. 19 Podrobnější informace o výsledcích průzkumu uvádí Příloha č. 7.

63

Při zavádění duálního systému vzdělávání v České republice by na počátku zcela jistě došlo k nárůstu potřebných finančních prostředků. Jakmile by ovšem tento systém po určitou dobu fungoval, nezačala by klesat pouze míra nezaměstnanosti mladého obyvatelstva, ale také výdaje státního rozpočtu vynakládané v rámci APZ mládeže. Přestože v naší zemi organizovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora vzdělávání dle vzoru Německa po dobu 14 let, nikdy jsem o něm neslyšela. Domnívám se tedy, že k celkovému neúspěchu z důvodu sníženého zájmu ze strany studentů přispěla také nízká míra propagace tohoto typu vzdělávání. S jistou mírou úsilí tedy pro zavedení tohoto systému v našem státě spatřuji prostor. Stejného názoru je také Sybille von Obernitz, která při její účasti na Hospodářské diskuzi ČNOPK uvedla, že duální systém vzdělávání může být jedním z nástrojů řešení stávající situace českého odborného školství. Zároveň potvrzuje, že duální systém nadměrně nezatěžuje veřejné rozpočty a díky úzkému propojení vzdělání s praxí je příčinou tak nízké míry nezaměstnanosti mládeže ve Spolkové republice Německo (Ebelt, 2008). Navíc v tomto systému není výjimkou, že firma po skončení vzdělávání nabídne mladé osobě, která u ní absolvovala praxi, pracovní úvazek (Scarpetta, Swaim, 2008) Ve srovnání s ostatními státy je v českém školství poskytováno malé množství praxe. Samotná praxe samozřejmě zprostředkovaně ovlivňuje kvalitu českého školství a také připravenost mladých osob na vstup na pracovní trh. V rámci provedené analýzy však v průběhu let nedocházelo k výrazným změnám v této oblasti. Pozornost by tedy měla být zaměřena především na navýšení počtu hodin, které tráví mládež v rámci svého vzdělávání přímo v podnicích. Navíc je v České republice nízká spolupráce mezi školami a podniky. Nepříznivý vývoj v oblasti českého vzdělávacího systému uznává také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Navrhuje proto posílit spolupráci mezi školami a firmami, přičemž upozorňuje na to, že v oblasti odborného a učňovského vzdělávání je potřeba podpořit zapojení zaměstnavatelů do odborné přípravy a tím pádem sladit nabídku vzdělávání s jejich potřebami (CICZ, 2011). Bannert udává, že účast zaměstnavatelů na odborném vzdělávání je klíčová a proto by měla být bezpodmínečně podporována (Bannert, 2011). Z provedené analýzy navíc „vyplouvá“ na povrch problém strukturální nezaměstnanosti, který se na českém pracovním trhu objevuje. Tato situace se týká například technických oborů, ve kterých je vzděláváno málo mladých osob. Nutností je tedy zvýšit spolupráci škol s podniky. K vyřešení dané situace by významně přispělo zavedení duálního systému vzdělávání. Díky tomu by byly blíže známy potřeby pracovního trhu. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ovšem nemá v úmyslu tento systém v naší zemi zavádět. Naproti tomu chce řešit tento problém prostřednictvím sektorových dohod se zaměstnavateli, díky kterým by bylo možno zjišťovat, jací absolventi budou na trhu poptáváni. Na základě těchto informací by poté byly určovány priority pro rozvoj daných oborů (CICZ, 2011). V této práci byla dále rozebírána situace aktivní politiky zaměstnanosti mládeže ve Velké Británii. Jako nejúspěšnější úkon, který byl v oblasti nezaměstnanosti britské mládeže učiněn, je označováno zavedení programu New Deal for Young People. Při srovnání měr nezaměstnanosti (graf 11) před rokem 1998, tedy před zavedením samotného programu, a po něm, ovšem nezjišťujeme její pokles. Právě naopak dochází k jejímu postupnému růstu. Samotné zavedení programu tedy nemělo významný vliv na snížení míry nezaměstnanosti mládeže, nicméně mohlo významně omezit její nárůst. Ze strany britské vlády a jiných ekonomů (příkladem může být Blundell, Reenen či Lissenburg (Kluve,

64

2007, s. 166)) je totiž tento program hodnocen velmi pozitivně. Ministerstvo práce ve Velké Británii udává, že v rámci programu NDYP byl počet mladých osob v roce 2008 pobírajících dávky v nezaměstnanosti na nejnižší úrovni za posledních třicet let. Díky programu New Deal for Young People se u nezaměstnaných osob zvýšila pravděpodobnost uplatnění na pracovním trhu o 20 % (DWP, 2009a). Jako pozitivní lze hodnotit to, že v rámci programu Flexible New Deal umísťují dlouhodobě nezaměstnané osoby kromě státem zřízených úřadů práce také externí dodavatelé. Výše jejich provize se odvíjí od počtu osob, které byly díky jejich službám umístěny zpět na pracovní trh. Dochází zde tedy k velké motivaci pomoci nezaměstnaným mladým osobám. V oblasti financování je důležité zaměřit svoji pozornost na strukturu výdajů aktivní politiky zaměstnanosti. Česká republika vydává oproti ostatním státům enormní sumy na položku služby aktivní politiky zaměstnanosti, která zahrnuje především náklady na správu a řízení pracovní síly. V průměru je do této oblasti ročně směřováno asi 50 % z celkových výdajů. Oproti Finsku, které do této skupiny výdajů směřuje pouze 10 % či Německu, které sem směřuje 20 %, je jejich výše značně znepokojující. Daná situace je způsobena přílišnou administrativou, která je s prováděním APZ v naší zemi spojena. Je tedy nutné uskutečnit nezbytné legislativní opatření vedoucí k jejímu zjednodušení. Danou domněnku potvrzuje také Dvořáková, Němec a Surynek, jenž provedli empirický výzkum, který měl za cíl zmapovat podmínky pro kvalitní fungování úřadů práce v České republice. Z výzkumu vyplývá, že přílišná administrativa významně ovlivňuje efektivní fungování úřadů práce. Z důvodu nárůstu administrativní náročnosti je tedy podíl času, jenž může být věnován na samotné poradenství a hledání optimálního řešení mimo jiné také pro mladou nezaměstnanou osobu stále zmenšován. (Dvořáková, Němec, Surynek, 2007, s. 4-5) Česká republika jako jediná ze sledovaných zemí nesleduje statistiku týkající se výdajů směřovaných na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže. V naší zemi jsou totiž výdaje na financování politiky zaměstnanosti sledovány Ministerstvem práce a sociálních věcí dle jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti. V rámci narůstající problematiky rizikové skupiny nezaměstnané mládeže je tato situace hodnocena jako negativní. Orgány naší země by měly mít přehled o tom, jaké množství finančních prostředků je do té které rizikové skupiny obyvatelstva vynakládáno, a to především z důvodu sledování jejich konečných účinků. Díky přesnějším údajům by bylo možno směřovat finanční prostředky účelněji přímo do oblastí, ve kterých mají největší účinek. Mgr. Pavel Dudek, z Oddělení aktivní politiky zaměstnanosti MPSV, ve svém e-mailu z 21. 10. 2011 ovšem uvádí, že „systém nástrojů APZ v České republice počítá s jistou mírou univerzálnosti tak, aby mohl operativně reagovat na měnící se podmínky trhu práce bez výrazných legislativních úprav“. I přes to jsem ovšem toho názoru, že když již Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů identifikuje absolventy a uchazeče o zaměstnání ve věku do 20 let jako rizikové a zároveň je identifikuje jako jednu z cílových skupin nástrojů APZ, měla by současná legislativní úprava zahrnovat povinnost sledovat výdaje směřované do této předmětné oblasti. Pozornost byla zaměřena také na Evropskou unii a její přístup k problematice nezaměstnanosti mládeže. Při bližším zkoumání vývoje míry nezaměstnanosti za sledované období ovšem nebyl prokázán vliv orgánů Evropské unie, které na zlepšení dané problematiky vynakládají značné úsilí. Hlavní důvod neúspěchu je přisouzen především otevřené metodě koordinace, prostřednictvím které je evropská politika zaměstnanosti

65

v jednotlivých členských zemích prosazována. Tato metoda totiž pouze určí, jakého celoevropského cíle má být dosaženo, přičemž způsob, jakým to bude v jednotlivých státech provedeno, nechává v kompetenci jednotlivých členských států. Orgány EU tedy v rámci této metody nedisponují žádnými prostředky, kterými by mohly naplnění těchto cílů u jednotlivých vlád členských zemí vymáhat. Celoevropského cíle v oblasti nezaměstnanosti mládeže tedy nebude dosaženo, pokud jednotlivé vlády nebudou lpět na jejím dodržení ve svém vlastním státě. Pokud státy nebudou provádět veškeré možné úkony, které povedou k jejímu splnění, nemá stanovování dalších cílů, kterých chce Evropská unie v budoucnu dosáhnout, hlubší smysl. Dalším možným řešením by bylo nahrazení této metody za striktnější přístup v dané problematice, který by umožňoval stíhání zemí, jež nebudou plnit centrálně stanovené úkoly. Tato situace je však v reálné podobě neuskutečnitelná, jelikož členské státy chtějí zachovat v politice zaměstnanosti autonomii. Metodu koordinace označuje jako jeden z důvodů za neplnění stanovených cílů ve spojitosti s Lisabonskou strategií také tzv. Kokova zpráva20 (Urban, 2005b). Kok uvádí, že členské země musí převzít svůj díl odpovědnosti a vnímat lisabonskou strategii jako své poslání, které je nutno naplnit (Coper, 2004). Evropský parlament oproti tomu uvádí, že právě otevřená metoda koordinace představuje v oblasti politiky zaměstnanosti a vzdělávání hlavní nástroj k dosažení pokroku. Toto tvrzení odůvodňuje tím, že „zajišťuje jednotnou identifikaci problémů a priorit, definování a shodu ohledně společných ukazatelů jako základ pro pravidelné sledování, výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení“ (EP, 2010). A právě vzájemné učení je dle něj mezi členskými státy i zúčastněnými stranami považováno za jeden z nejúspěšnějších aspektů otevřené metody koordinace a za nástroj zlepšování jednotlivých politik. Dodává, že tato metoda bude hrát stěžejní roli při převedení cílů strategie Evropa 2020 do reality. (EP, 2010) Evropská unie poskytuje členským zemím mnoho programů cílených na zlepšení situace nezaměstnané mládeže. Většina programů se specializuje na zvýšení vzdělanosti a mobility obyvatelstva. Díky nim získá mladý člověk možnost poznat cizí kulturu, osvojit si cizí jazyk, získat nové dovednosti a schopnost pohybovat se sám v cizím prostředí a řešit nenadálé situace apod. Programy Evropské unie tedy poskytují mladému jedinci konkurenční výhodu na trhu práce. Přínos programů EU dokládá studie Evropské komise, v níž je uvedeno, že „růst mobility ve vzdělávání zvyšuje kvalitu lidského kapitálu, neboť díky ní mají studenti přístup k novým znalostem a rozvíjejí své jazykové schopnosti a mezikulturní kompetence“ (EC, 2009). Zaměstnavatelé tyto přínosy samozřejmě oceňují. Jedna ze studií dokonce uvádí, že 54 % bývalých studentů programu Erasmus považuje období strávené v zahraničí za výhodu při získávání prvního zaměstnání (Maiworm, Teichler, 2004, s. 13). Evropská komise dodává, že Evropané, kteří se v mládí zúčastnili programu zaměřeného na zvýšení mobility ve vzdělávání, se později mnohem pravděpodobněji zapojí také do mobility jako pracovníci (EC, 2009). Česká republika by měla využívat programů sestavených orgány EU, a to i za cenu nutnosti jejich dofinancování, jelikož poskytují mladým jedincům dovednosti, které by bez možnosti vycestovat do zahraničí nezískali. Nicméně je nutné uvědomit si, že se jedná pouze o doplňkovou činnost a hlavní úsilí ke zlepšení dané situace musí být vyvíjeno ze strany české vlády a jiných subjektů trhu práce.

20

Kokova zpráva vznikla na základě ustanovení komise expertů, kteří měli za úkol vypracovat do listopadu 2004 nezávislou zprávu o stavu plnění Lisabonské strategie. Jejím řízením byl pověřen Wim Kok.

66

7 Závěr Cílem této práce bylo zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rizikovou skupinu mládeže a vyvození doporučení pro úpravy této oblasti v České republice se zaměřením na oblast financování. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že je nutno na každý stát nahlížet individuálně a nelze plošně aplikovat jednotlivá opatření jen z toho důvodu, že fungují v jiné zemi. Je nezbytné brát ohled na specifika, kterými se naše země vyznačuje, a aplikovat opatření v modifikované verzi, tzn. s jistými úpravami, či aplikovat pouze dílčí opatření apod. Česká republika za svůj dosavadní demokratický vývoj zrealizovala v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti mládeže mnoho kroků, přičemž většina z nich byla provedena na základě inspirace ze zahraničí či na základě doporučení orgánů Evropské unie. I přes tuto skutečnost se ovšem opatření, která slouží ke zlepšení situace rizikové skupiny mládeže na pracovním trhu, vyznačují jistými nedostatky, a tudíž je zde prostor pro provedení doporučení zlepšujících vzniklou situaci. Pozornost by měla být v naší zemi věnována systému vzdělávání. Základním nedostatkem, kterým se české školství vyznačuje, je především nedostatečná praxe, která je studentům poskytována. Škola se musí snažit nadělit svým studentům „do vínku“ takové znalosti, schopnosti a dovednosti, jenž zvýší pravděpodobnost jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Jedním ze způsobů jak dosáhnout většího zájmu ze strany škol o budoucnost svých studentů je zavedení systému dle finského vzoru, ve kterém se výše finanční podpory, kterou škola obdrží ze státního rozpočtu, odvíjí například od toho, jaké pozice zastávají její absolventi po určitém časovém intervalu od ukončení jejich studia. Vláda České republiky by se tedy měla snažit zabezpečit větší spolupráci mezi subjekty, které se přímo či nepřímo účastní trhu práce. Školy by měly spolupracovat se zaměstnavateli a naopak. Měla by být vyvíjena snaha k uspokojení požadavků pracovního trhu vzděláváním mládeže v takových oborech, jež jsou poptávány. Zaměstnavatelé by se měli naopak snažit školám vyhovět tím, že budou mládež vzdělávat po praktické stránce. Je tedy nutné, aby byla iniciativa vyvíjena z obou stran a aby nebyla uváděna pouze kritika. Musí docházet k jasně cíleným krokům, které minimalizují negativní dopady nezaměstnanosti na mládež. Možným způsobem jak tuto situaci vyřešit je vzít si vzor ze Spolkové republiky Německo, která prostřednictvím duálního systému vzdělávání poskytuje mladým skupinám obyvatelstva praxi na velmi vysoké úrovni. Studenti jsou tedy na německém trhu práce vlastníky velké konkurenční výhody. A díky úzké spolupráci škol s podniky se německý trh práce vyznačuje větší sladěností nabídky pracovní síly s její poptávkou a tím pádem jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti mladé populace v celé Evropské unii. Samozřejmě je nezbytné vzít v úvahu, že byl tento systém v Německu vyvíjen přes sto let, a proto ho u nás nelze ihned zavést. Navíc by to ani v současných ekonomických podmínkách nebylo možné. Nicméně již nyní mohou být prováděny postupné kroky, jež by pomalu připravovaly „půdu“ pro jeho budoucí zavedení. Bylo by nutné prosadit značné množství legislativních změn, které by upravovaly samotnou spolupráci mezi školami a podniky. Nejdůležitější věcí by bylo probudit zájem u českých firem. Bylo by je nutno přesvědčit, že jsou jejich investice do vzdělávání potenciálních zaměstnanců

67

pro budoucí rozvoj společnosti naprosto nezbytné. Toho lze dosáhnout například prostřednictvím propagace systému duálního vzdělávání v naší zemi. Je nutné seznámit veřejnost s výsledky, kterých bylo díky němu dosaženo ve Spolkové republice Německo. Malá propagace projektu a nízká iniciativa všech zúčastněných subjektů jsou dle mého názoru jedny z hlavních příčin neúspěchu, který byl zaznamenán Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou, poté co se pokusila na základě německého vzoru v podmínkách České republiky zavézt tento typ vzdělávání. Doporučovala bych tedy tuto snahu zopakovat. Pokud by se k celému projektu přistoupilo s větší zodpovědností a využilo by se zkušeností, jež byly v minulosti získány, mohlo by být dosaženo žádoucího výsledku. A jelikož se duální systém jeví jako nejlepší možnost pro zlepšení situace mladých osob na českém pracovním trhu, navrhovala bych směřovat další oblast výzkumu na kvantifikaci firemních nákladů spojených s poskytováním praxe mladým lidem a jejich výnosů plynoucích ze získání levné pracovní síly. Doposud byly uvedeny doporučení směřující k předcházení vzniku nezaměstnané mladé osoby. Pokud je již mladé osobě přidělen status nezaměstnaného jedince musí se stát snažit o její co nejrychlejší začlenění do pracovního procesu. Pozornost musí být zaměřena přímo na individuální potřebu každého jedince stejně jako je tomu v programu New Deal for Young People ve Velké Británii. V podmínkách České republiky je také žádoucí věnovat větší pozornost aktivní účasti nezaměstnané osoby při hledání svého zaměstnání a v případě, že je tento aktivní přístup postrádán, je nezbytné vyvodit jasné důsledky v podobě snížení či odejmutí sociální dávky. Díky tomuto přístupu by se navíc snížila pravděpodobnost vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti naší země se dále vyznačuje vysokými výdaji na oblast řízení a správu pracovní síly. Ty by měly být sníženy prostřednictvím zjednodušení přílišné administrativy, kterou se naše země vyznačuje. Díky tomu by mohly být dané finanční prostředky vynaloženy smysluplněji přímo do aktivních kroků politiky zaměstnanosti. A jelikož vydává Česká republika do oblasti politiky zaměstnanosti mládeže v relativním vyjádření nejméně finančních prostředků ze všech sledovaných států, bylo by vhodné, aby se v administrativě uspořené finance investovaly i do rizikové skupiny mládeže. Důležitým faktem také zůstává, že naše země na rozdíl od ostatních sledovaných států nesleduje množství výdajů účelně směřovaných na aktivní politiku zaměstnanosti mládeže. Pokud by došlo k opětovnému monitoringu výdajů dle toho, jaké rizikové skupině nezaměstnaných osob jsou určeny, bylo by možno lépe sledovat jejich efektivitu a tím pádem by mohly být vynakládány účelněji. V práci byla pozornost zaměřena také na roli Evropské unie na poli problematiky vysoké míry nezaměstnanosti mládeže. Z práce vyplývá, že by mělo být podporováno čerpání finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie, jež jsou cílené na zlepšení situace mladých osob na pracovním trhu. Díky programům, které jsou evropskými orgány poskytovány, je totiž přispíváno k rozvoji schopností a dovedností, které by mladé osoby bez možnosti vycestovat do zahraničí nezískaly. Příkladem může být osvojení jazykových dovedností, poznání nové kultury či učení se samostatnosti. Jedná se ovšem pouze o doplňkovou činnost a hlavní úsilí vedoucí ke zlepšení situace mládeže na českém trhu práce musí být vyvíjeno aktivními kroky ze strany naší vlády.

68

Důležité je tedy uvědomit si, že skupina nezaměstnané mládeže je charakteristická specifickými potřebami a její situaci nelze vyřešit pouze pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Pozornost je nutné zaměřit na propojení sektoru vzdělávání, pracovního trhu a aktivit politiky zaměstnanosti. Kombinace výše uvedených doporučení by v konečném důsledku vedla ke zvýšení pravděpodobnosti uplatnění mladé osoby na českém trhu práce. Jak Finsko, Německo tak i Velká Británie pracovali na své aktuální podobě politiky zaměstnanosti po dlouhá desetiletí a přesto se v ní stále vyskytují nedostatky. Česká vláda se musí odhodlat k provedení zásadních změn a ne k uskutečňování pouze malých kroků, jak je tomu nyní. Zavedení těchto opatření by samozřejmě znamenalo vyvinout značné úsilí a zároveň nutnost vyšších prvotních investic. Po uplynutí určitého časového intervalu od jejich zavedení by ovšem tlak na výdaje státního rozpočtu poklesl a to nejen na aktivní, ale také na pasivní část politiky zaměstnanosti.

69

8 Použité zdroje MONOGRAFIE GANGL, Marcus. Transitions from Education to Work in Europe : The Integration of Youth into EU Labour Markets. Oxford : Oxford, University Press, 2003. 335 s. ISBN 978-0-19925247-3. KLUVE, Jochen, et al. Active Labor Market Policies in Europe : Performance and Perspectives. 1. Berlin : Springer Berlin Heidelberg New York, 2007. 222 s. ISBN 978-3-540-48557-5. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. LACINA, Lubor, et al. Měnová integrace. : Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. Praha : C. H. Beck, 2007. 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. ODBORNÉ ČASOPISY EBELT, Rudolf. „Zastřešující role státu je nezbytná“ : II. hospodářská diskuze ČNOPK na téma střední odborné vzdělávání. Plus Magazín Česko-německé obchodní a průmyslové komory. 2008, 4, s. 29. ISSN 1213-3469. JUREČKOVÁ, Adéla. Odborné vzdělávání v Německu Duální systém. Plus Magazín Českoněmecké obchodní a průmyslové komory. 2011-06-20, 3, s. 18-19. ISSN 1213-3469. ELEKTRONICKÉ ZDROJE ABRAHART, A; VERME, P. Social Protection in Asia and the Pacific. [online]. Manila, Philippines : Asian Development Bank, 2001 [cit. 2011-11-06]. Chapter 2 – Labor Market Policies: Theoretical Background. Dostupné z WWW: . ISBN 971561-367-5. BANNERT, Petr. Průmysl varuje před úbytkem odborníků v ČR. EuroActiv [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupný z WWW: . BIČÁKOVÁ, Olga. Individuální akční plán. [online]. : 2010 [cit. 2011-08-13]. Dostupné z WWW: . BERÁNKOVÁ, Kateřina. Národní akční plán zaměstnanosti 2004 - 2006 : Tisková zpráva. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2004, [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: . COPER, James. Kok review of Lisbon strategy: excellent on diagnosis, weak on remedies. EurActiv [online]. 2004 [cit. 2011-11-22]. Dostupný z WWW: . COUFALÍK, Jaromír. Inspirace přichází ze Skandinávie. Hospodářské noviny [online]. 200503-21, [cit. 2011-10-18]. Dostupný z WWW: . CONFEDERATION OF INDUSTRY OF THE CZECH REPUBLIC. Průmysl varuje před úbytkem odborníků v ČR. [online]. 2011-11-24 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: .

70

ČESKO-NĚMECKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA. Průzkum ČNOPK: duální vzdělávání si v České republice přeje mnoho firem, mnozí ho ale neznají . ČNOPK [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: . DATA MARKET. Expenditure by LMP interventions - United Kingdom. [online]. 2011 [cit. 2011-10-10]. Dostupné z WWW: . DEPARTMENT FOR WORK AND PENSIONS. Supplying DWP. [online]. 2009b [cit. 2011-10-12]. Dostupné z WWW: . DEPARTMENT FOR WORK AND PENSIONS. Transforming Britain’s labour market : Ten years of the New Deal. [online]. 2009a [cit. 2011-10-19]. Dostupné z WWW: . DOBRAVSKÝ, Pavel. Odborné vzdělávání v Německu - duální systém. [online]. BusinessInfo.cz, 2011 [cit. 2011-11-04]. Dostupné z WWW: . DVOŘÁKOVÁ, Zuzana; NĚMEC, Otakar; SURYNEK, Alois. Kvalita života z pohledu úřadů práce v České republice. VUPSV [online]. 2007 [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW: . EUROSTAT. Definitions [online]. 2009a [cit. 2011-10-23]. Dostupné z WWW: . EUROSTAT. Labour Market Policy Seminar [online]. Luxembourg : Office for Official Publications of the European Communities, 2007 [cit. 2011-08-07]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-04708-4. EUROSTAT. Population at 1 January. [online]. 2011b [cit. 2011-10-24]. Dostupné z WWW: . EUROSTAT. Unemployment rate, annual average, by sex and age groups (%). [online]. 2011a [cit. 2011-09-10]. Dostupný z WWW: . EUROSTAT. Youth in Europe : A statistical portrait [online]. 2009b [cit. 2011-09-18]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-12872-1. EUROSTAT. Unemployment rates by sex, age groups and highest level of education attained (%). [online]. 2011c [cit. 2011-09-20]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Comenius: Europe in the classroom. [online]. 2011b [cit. 201109-18]. Dostupný z WWW: .

71

EUROPEAN COMMISSION. European Employment Observatory Review: Spring 2004 [online]. United Kingdom : European commision, 2004 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z WWW: . ISSN 1725-5376. EUROPEAN COMMISSION. European Union Financial Report 2010 : 2000-2010 tables to be printed in A3 format. [online]. 2011h [cit. 2011-10-08]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Europe 2020 : A European strategy for smart, sustainable and inclusive growth. [online]. 2010b [cit. 2011-09-22]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. The Funds Available budget. [online]. 2010c [cit. 201112-10]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Erasmus – Statistics. [online]. 2011d [cit. 2011-09-18]. Dostupné z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Grundtvig: practical learning for adults. [online]. 2011f [cit. 2011-09-15]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Leonardo da Vinci programme. [online]. 2011e [cit. 2011-0911]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Lifelong Learning Programme : Activity report 20092010 [online]. 2010a [cit. 2011-10-01]. Dostupné z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. The Erasmus Programme – studying in Europe and more. [online]. 2011c [cit. 2011-09-12]. Dostupný z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE. Evropská strategie zaměstnanosti. Evropská komise, zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění [online]. 2011ch [cit. 2011-09-01]. Dostupné z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE. Podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání. [online]. Brusel, 2009 [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE. Rozpočet Evropské unie na rok 2011 v číslech. [online]. 2011g [cit. 2011-09-07]. Dostupné z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE, EVROPKSÝ SOCIÁLNÍ FOND. Vzdělávání a odborná příprava. [online]. 2011a [cit. 2011-09-01]. Dostupný z WWW: . EUROPEAN PARLIAMENT. Debates. [online]. 2010-05-20, H-0192/10, [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: .

72

FRÍZLOVÁ, Iveta. Zaměstnanost a sociální věci. Euroskop.cz věcně o Evropě [online]. 2009, [cit. 2011-09-02]. Dostupný z WWW: . GROSS, Dominique. Youth unemployment and youth labour market policies in Germany and Canada. The Institute, International Monetary Fund Washington DC. [online]. 1998 [cit. 2011-07-27]. Dostupný z WWW: . ISSN 1020-5322. HER MAJESTY’S TREASURY. UK National Reform Programme 2006. [online]. 2006 [cit. 2011-12-03]. Dostupný z WWW: . ISBN 9781-84532-197-0. JARVIS, Tim. Welfare-to-Work: The New Deal. House of Commons Library. [online]. 1997-11-12, [cit. 2011-10-12]. Dostupný z WWW: <www.parliament.uk/briefing-papers/RP97118.pdf>. JELÍNKOVÁ, Soňa. Srovnání aktivní politiky zaměstnanosti ČR a Velké Británie s přihlédnutím ke skupině mládeže. [online]. Brno : 2001 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: . JUNEK, Adam. Sociální reforma Hartz IV jako vyústění sjednocovacího procesu Německa [online]. Praha : FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ , 2006. 58 s. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Dostupné z WWW: . KINŠT, Jan ; MELÍŠKOVÁ, Martina . Audit programu Leonardo da Vinci. Euroskop.cz věcně o Evropě [online]. 2010, [cit. 2011-09-10]. Dostupný z WWW: . KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora. 1. Karviná : Slezská univerzita,Obchodně podnikatelská fakulta, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8. KOHOUT, Pavel. Co se máme a nemáme učit od Finska. Hospodářské noviny [online]. 200510-20 [cit. 2011-11-21]. Dostupný z WWW: . KOTLÁN, Igor; KLIKOVÁ, Christiana. Hospodářská politika. Ostrava : Institut vzdělávání Sokrates, 2003. 276 s. ISBN 80-86572-04-8. KOTRUSOVÁ, Miriam ; KUX, Jaroslav. Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky : Finsko. [online]. 1. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006 [cit. 2011-10-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-87007-45-X. KOTRUSOVÁ, Miriam. Reforma politiky zaměstnanosti v Německu. Výzkumný ústav práce a sociální politiky [online]. 2007 [cit. 2011-11-04]. Dostupný z WWW: . KRAUSE, Danice, et al. Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky Velká Británie. [online] Praha : VÚPSV, 2005 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: . LAAKSONEN, Helena. Young Adults in Changing Welfare States. Prolonged Transitions and Delayed Entries for Under-30s in Finland, Sweden and Germany in the ‘90s. Mannheimer Zentrum

73

für Europäische Sozialforschung [online]. 2000 [cit. 2011-11-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1437-8574. MAIWORM, Friedhelm; TEICHLER, Ulrich. Study Abroad and Early Career: Experiences of Former Erasmus Students [online]. London : Jessica Kingsley Publishers, 2004 [cit. 2011-1202]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. [online]. 2011b [cit. 2011-09-26]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání (IPS). [online]. 2010a [cit. 2011-11-06]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní plán zaměstnanosti České republiky. [online]. 2007 [cit. 2011-08-18]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pět nových projektů aktivní politiky zaměstnanosti. [online]. 2011a [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Společensky účelná pracovní místa. [online]. 2010b [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2004. [online]. 2005 [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Národní program reforem České republiky 2008-2010. [online]. 2008 [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Souhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 - 30. 6. 2011. [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Konkurenční schopnost České republiky : Vývoj hlavních indikátorů [online]. Praha : MŠMT 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7201-826-0. MINISTRY OF EDUCATION. The Finnish Government’s Child and Youth Policy Programme 2007–2011 [online]. Finland : Helsinki University Print, 2008 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-952-485-537-2. MULHEIRN, Ian ; MENNE, Verena . The Flexible New Deal. [online]. London : The Social Market Foundation, 2008 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z WWW: . ISBN 1-904899-60-9.

74

NÁRODNÍ AGENTURA PRO EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. Lifelong Learning Programme. [online]. 2010a [cit. 2011-09-19]. Dostupné z WWW: . NÁRODNÍ AGENTURA PRO EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. Zpráva o účasti České republiky v Programu celoživotního učení 2007 – 2009. [online]. 2010b [cit. 2011-1002]. Dostupný z WWW: . NÁRODNÍ AGENTURA PRO EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. O programu Leonardo da Vinci. [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Dostupný z WWW: . NOVÁKOVÁ, Zdenka. Zaměstnávání mladistvých dle platné právní úpravy. Pedagogická fakulta UP Olomouc [online]. 2007 [cit. 2011-11-01]. Dostupný z WWW: . ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Employment Outlook 1991 : Unemployment Benefit Rules and Labour Market Policy. [online]. Paris : OECD, 1991 [cit. 2011-01-18]. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-13540-5. ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Employment Outlook 1995 : Long-term leave for parents in OECD countries [online]. Paris : OECD, 1995 [cit. 2011-09-18]. Dostupné z WWW: . ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Employment Outlook 2000 : Statistical Annex [online]. Paris : OECD, 2000 [cit. 2011-09-18]. Dostupné z WWW: . ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Employment Outlook 2004 : Statistical Annex [online]. Paris : OECD, 2004 [cit. 2011-09-18]. Dostupné z WWW: . ISBN 9264-10812-2. ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Public expenditure and participant stocks on LMP : Public expenditure of LMP by main categories (% GDP). [online]. OECD. StatExtracts. 2010 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: . PALEČKOVÁ, Jana; TOMÁŠEK, Vladislav; BASL, Josef. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. [online]. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 2010 [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <www.msmt.cz/file/13433_1_1/>. ISBN 978-80-211-0608-6. PIKHART, Zdeněk. Příčiny a řešení nezaměstnanosti v ČR. Blog o ekonomii a financích. [online]. 2010 [cit. 2011-11-30]. Dostupný z WWW: . POHL, A; WALTHER, A. Thematic Study on Policy Measures concerning Disadvantaged Youth. [online]. 2005, [cit. 2011-11-08]. Dostupný z WWW: . QUINTINI , Glenda; MARTIN, Sébastien. Starting well or losing their way? The position of youth in the labour market in OECD countries. [online]. Paris : OECD, 2006 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: . RÝZNAR, Štěpán. Nezaměstnanost a její regionální aspekty [online]. Brno : Ekonomickosprávní fakulta, 2006. 118 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW:

75

. RUBÍNOVÁ, Stela. Finský a maďarský trh práce. IES FSV Univerzity Karlovy [online]. 2009 [cit. 2011-11-30]. Dostupný z WWW: . SCARPETTA, S. SWAIM, P. Employment Outlook 2008 [online]. Paris : OECD Publishing, 2008 [cit. 2011-12-08]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-64-04632-0 TKADLECOVÁ, Markéta. Nezaměstnanost mládeže a výše jejich dosaženého vzdělání [online]. Zlín : Fakulta humanitních studií, 2009. 57 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dostupné z WWW: . URBAN, Luděk. Lisabonská strategie. [online]. Evropská komise, 2010 [cit. 2011-10-03]. Dostupné z WWW: . URBAN, Luděk. Čím se zabývá koordinace hospodářské politiky EU? Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy [online]. 2005a [cit. 2011-11-18]. Dostupný z WWW: . URBAN, Luděk. Proč se nedaří Lisabonské strategii: na okraj Wim Kokovy zprávy. EurActiv.cz [online]. 2005b [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: . VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ. České vysoké školy nedokáží uspokojit poptávku po absolventech IT : Tisková zpráva. [online]. Praha : Katedra informačních technologií Fakulty informatiky a statistiky VŠE, společnosti ČSSI, 2011-10-24 [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: . WACLAWIKOVÁ, Helena. Hodnocení programů politiky pracovního trhu zaměřených na absolventy škol v okrese Karviná. [online]. Brno : Fakulta sociálních studií, 2007. 49 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita Brno. Dostupné z WWW: . Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

76

Seznam zkratek APZ CICZ CZ, ČR ČNOPK ČSÚ DM DWP EC EHP EP ESF ESVO ESZ EU EUROSTAT FI FND GE HDP HM Treasury IAP LLP MEC MFČR MPSV MŠMT NAEP NDYP NPZ OECD PPZ PZ UK VOŠ VŠE

Aktivní politika zaměstnanosti Confederation of Industry of the Czech Republic Česká republika Česko-německá obchodní a průmyslová komora Český statistický úřad Data Market Department for Work and Pensions European Commission Evropská komise Evropský hospodářský prostor European Parliament Evropský sociální fond Evropské sdružení volného obchodu Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Evropský statistický úřad Finsko Flexible New Deal Spolková republika Německo Hrubý domácí produkt Her Majesty’s Treasury (Ministerstvo financí ve Velké Británii) Individuální akční plán Lifelong Learning Programme Ministri of Education and Culture in Finland Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní agentura pro evropské vzdělávací programy New Deal for Young People Národní plán zaměstnanosti Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Pasivní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti Spojené království Velké Británie a Severního Irska Vyšší odborná škola Vysoká škola ekonomická v Praze

77

Seznam grafů a tabulek SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Míra nezaměstnanosti mládeže dle dosaženého vzdělání roku 2003 v % ..........14 Graf 2 Míra nezaměstnanosti mládeže dle dosaženého vzdělání roku 2009 v % ..........14 Graf 3 Struktura populace ve věku 25–64 podle nejvyššího dosaženého vzdělání roku 2009 (v %)...........................................................................................................15 Graf 4 Počet vyjíždějících studentů v rámci podprogramu Erasmus roku 2010 ...........24 Graf 5 Finanční prostředky vynaložené na podprogram Erasmus z rozpočtu Evropské unie v jednotlivých zemích roku 2010 .....................................................................24 Graf 6 Vývoj přijatých finančních prostředků z rozpočtu EU na APZ zaměřenou na rizikovou skupinu mládeže vůči počtu obyvatel v EUR..................................29 Graf 7 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 v %.....................32 Graf 8 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1991-2010 ................................37 Graf 9 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice .....................38 Graf 10 Výdaje APZ na opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež vůči HDP v %......................................................................................................................39 Graf 11 Vývoj nezaměstnanosti mládeže ve Velké Británii od roku 1985 v %................41 Graf 12 Vývoj výdajů programu New Deal for Young People od roku 1998 v mil. EUR .................................................................................................................43 Graf 13 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 ................................45 Graf 14 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti ve Velké Británii.......................46 Graf 15 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP.................................47 Graf 16 Vývoj nezaměstnanosti mládeže ve Finsku od roku 1985 v % ............................49 Graf 17 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 ................................52 Graf 18 Struktura výdajů aktivní politiky zaměstnanosti ve Finsku ...................................53 Graf 19 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP.................................54 Graf 20 Vývoj nezaměstnanosti mládeže v Německu od roku 1985 v %.........................55 Graf 21 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1985-2009 ................................58 Graf 22 Struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti v Německu ..........................59 Graf 23 Výdaje APZ zaměřené na skupinu mládeže v % vůči HDP.................................60

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Čtyři odvětvové podprogramy Programu LLP.......................................................21

78

Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7

Vývoj přijatých finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie v rámci aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v mil. EUR ...........................................80 Vývoj nezaměstnanosti v Evropské unii v %......................................................80 Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti v České republice...............................81 Metodika OECD vykazování výdajů politiky zaměstnanosti do roku 2002 a od roku 2003 ............................................................................................................82 Financování aktivit LLP z prostředků EU a ČR (v Kč).....................................83 Vývoj výdajů aktivní politiky zaměstnanosti mládeže ve vybraných zemích Evropské unie (% na HDP) ...................................................................................83 Uvítali byste zavedení duálního vzdělávacího systému podle německého vzoru v České republice? ........................................................................................83

79

Přílohy Příloha 1 Vývoj přijatých finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie v rámci aktivní politiky zaměstnanosti mládeže v mil. EUR ROK

CZ

GE

FI

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0,00 0,20 0,90 0,60 10,10 15,20 14,30 15,90 24,50 23,10 25,50

64,30 65,30 75,20 76,00 82,10 87,90 94,00 128,20 144,50 139,50 146,20

11,10 12,90 15,30 14,90 16,40 18,00 17,60 18,40 23,00 28,50 25,70

UK 46,70 52,50 57,60 55,10 60,80 68,90 75,70 88,60 99,80 106,10 86,80 Zdroj: Zdroj: EC 2011h

Příloha 2 Vývoj nezaměstnanosti v Evropské unii v % 22,0 20,0 18,0 16,0

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

V%

14,0

EU (15 zemí) celková nezaměstnanost

EU (15 zemí) nezaměstnanost mládeže

Zdroj: Eurostat 2011a

80

Příloha 3 Vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti v České republice Podíl výdajů na Podíl absol. PPZ APZ APZ na místa na (v tis. Kč) (v tis. Kč.) výdaje k celkových SPZ vytvořená umístění 31.12. výdajích místa uchazeči (tis. Kč.) APZ Absolventská místa

Rok

SPZ (v tis. Kč)

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2 450 270 1 677 270 3 145 028 1 423 352 2 166 077 1 416 669 2 562 588 1 844 265 2 416 637 1 781 846 2 664 493 2 106 406 3 972 035 3 420 038 5 096 712 4 193 698 7 631 216 5 709 466 9 086 623 5 680 469 9 522 338 5 228 947 9 879 089 6 209 746 10 960 415 6 949 250 11 750 430 7 030 047 11 959 120 7 046 845 14 202 321 7 307 521 15 072 541 7 015 755 15 680 608 7 114 895 23 132 685 15 077 723 22 736 413 13 354 778

773 000 1 721 676 749408 718 323 634 791 558 087 551 995 903 014 1 921 750 3 406 154 4 063 277 3 483 250 3 274 160 3 939 856 4 027 853 5 300 675 5 673 321 6 131 729 4 953 467 6 171 493

31,55% 54,74% 34,60% 28,03% 26,27% 20,95% 13,90% 17,72% 25,18% 37,49% 42,67% 35,26% 29,87% 33,53% 33,68% 37,32% 37,64% 39,10% 21,41% 27,14%

18 994 25 996 8 178 7 025 5 502 5 094 3 757 9 464 11 131 11 478 9 872 8 131 8 365 7 308 37 2 0 0 0 0

14 398 21 907 7 380 6 853 5 292 4 971 3 515 9 232 10 945 11 316 9 645 7 945 8 654 7 170 28 2 0 0 0 0

47 740 325 528 245 190 127 053 117 754 100 334 101 759 117 777 304 790 358 012 388 336 347 996 331 220 418 018 144 687 143 0 0 0 0

6,18% 18,91% 32,72% 17,69% 18,55% 17,98% 18,43% 13,04% 15,86% 10,51% 9,56% 9,99% 10,12% 10,61% 3,59% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Zdroj: MPSV 2011b, upraveno

81

Příloha 4 Metodika OECD vykazování výdajů politiky zaměstnanosti do roku 2002 a od roku 2003

Zdroj: Eurostat 2007

82

Příloha 5 Financování aktivit LLP z prostředků EU a ČR (v Kč) Rok Z rozpočtu EU21 Dofinancování z rozpočtu ČR 2007 436 312 772 265 383 066 2008 519 531 926 210 559 964 2009 539 604 914 274 401 293 Celkem 1 495 449 612 750 344 323 Zdroj: NAEP 2010b, upraveno Příloha 6 Vývoj výdajů aktivní politiky zaměstnanosti mládeže ve vybraných zemích Evropské unie (% na HDP) 0,27 0,24 0,21

V%

0,18 0,15 0,12 0,09 0,06 0,03

GE

FI

UK

20 02

20 00

19 97

19 94

19 91

19 88

19 85

0,00

CZ

Zdroj: OECD 1991, 1995,2000,2004 Příloha 7 Uvítali byste zavedení duálního vzdělávacího systému podle německého vzoru v České republice?

Ano, velmi 35%

36%

Ano, částečně

Ne

Neznám systém duálního vzdělávání 5% 24%

Zdroj: ČNOPK 2011 21

Přepočet z evropské měny na českou byl proveden na základě směnného kurzu 29 Kč/EUR.

83