Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PODNIKU POMOCÍ MODERNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY The Assessment of the Firms Economic Efficiency by the Present-day Methods of Financial Analysis Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. František KALOUDA, CSc., MBA
Ivo MAREČEK
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
M A R E Č E K Ivo
Obor:
Finanční podnikání
Název tématu:
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PODNIKU POMOCÍ MODERNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY The Assessment of the Firms Economic Efficiency by the Present-day Methods of Financial Analysis
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Výkonnost podniku, moderní metody finanční analýzy. Cíl práce: Možnosti hodnocení výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy. Postup práce a použité metody: • Definujte předmět a cíl DP. • Zvolte podnik a moderní metody finanční analýzy, s jejichž pomocí budete hodnotit výkonnost zvoleného podniku. • Definujte standardní metody finanční analýzy, s jejichž pomocí vytvoříte alternativní hodnocení zvoleného podniku. • Srovnejte oba získané výsledky hodnocení výkonnosti podniku a rozhodněte, které metody (moderní nebo standardní) jsou pro hodnocení zvoleného podniku více relevantní. • Názor zdůvodněte. Použité metody: popis, analýza, srovnání, syntéza.
Rozsah grafických prací:
předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: MRKVIČKA, JOSEF - KOLÁŘ, PAVEL. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. KUBÍČKOVÁ, DANA - KOTĚŠOVCOVÁ, JANA. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 125 s. ISBN 80-86754-57-X. MARINIČ, PAVEL. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN 978-80-245-1397. KISLINGEROVÁ, EVA - HNILICA, JIŘÍ. Finanční analýza : krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. xiii, 135. ISBN 978-80-7179-713. SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830. BLAHA, ZDENEK SID - JINDŘICHOVSKÁ, IRENA. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 1995. 159 s. ISBN 80-85603-80-2. SKORKOVSKÝ, JAROMÍR. Produktivita a výkonnost podniku. AUTOMA, Praha: FCC Public, s.r.o., Ročník 11, č.10-2005, ISSN 1210-9592. 2005. SEDLÁČEK, JAROSLAV. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. PAVELKOVÁ, DRAHOMÍRA - KNÁPKOVÁ, ADRIANA. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde, 2005. 302 s. ISBN 80-86131-63-7.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2010
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2010
………………………………………… děkan
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Ivo Mareček
Ná z e v d i pl omové p r á c e :
Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
The Assessment of the Firms Economic Efficiency by the Present-day Methods of Financial Analysis
Ka t e dr a:
financí
Ve d ouc í di p l omové p r á c e:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Ro k ob ha j ob y:
2011
Anotace Předmětem diplomové práce Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy je zhodnocení efektivnosti hospodaření zvoleného podniku pomocí moderních metod, především ekonomické přidané hodnoty EVA, a následné srovnání s hodnocením pomocí standardních metod finanční analýzy. Teoretická část je zaměřena na popis standardních i moderních metod a způsoby jejich výpočtu. V praktické části je vybraná teorie aplikována na firmu Igor Láník – Techservis Boskovice. Na základě provedených výpočtů je v syntetické fázi zhodnoceno hospodaření podniku a navrhnuta opatření pro zlepšení výkonnosti. V závěru jsou srovnávány moderní a standardní metody a hodnocen jejich užitek při analýze podniku. Annotation The goal of the submitted thesis “The Assessment of the Firms Economic Efficiency by the Present-day Methods of Financial Analysis” is to evaluate the effectiveness of the chosen company using the present-day methods, especially Economic Value Added EVA, and its comparison with standard methods of financial analysis. Theoretical part is focused on the description of standard and modern methods and the ways of their calculations. In practical part the chosen theory is applied on the Igor Láník – Techservis Boskovice company. Based on this application the synthetic phase evaluates the effectiveness of the company and proposes some recommendations. At the end the modern methods and the standard methods are compared and evaluated in terms of utility for company management. Klíčová slova Finanční analýza, Ekonomická přidaná hodnota EVA, Průměrné vážené náklady na kapitál WACC, Balanced Scorecard BSC, soustavy poměrových ukazatelů, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Keywords Financial analysis, Economic Value Added EVA, Weighted Average Cost of Capital WACC, Balanced Scorecard BSC, systems of financial ratios, Benchmarking Diagnostic System of Financial Indicators INFA.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Hodnocení ekonomické výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, CSc., MBA a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. dubna 2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji představitelům firmy Igor Láník – Techservis Boskovice za ochotu, spolupráci, konzultace a poskytnuté informace.
OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................9 1 FINANČNÍ ANALÝZA JAKO NÁSTROJ PRO HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU................................................................................................................................11 1.1 FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ÚLOHA FINANČNÍ ANALÝZY ...........................................................11 1.2 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................................11 1.2.1 Externí uživatelé ...................................................................................................11 1.2.2 Interní uživatelé ....................................................................................................12 1.3 INFORMAČNÍ ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY ....................................................................12 1.3.1 Účetní výkazy ........................................................................................................13 1.3.1.1 1.3.1.2 1.3.1.3 1.3.1.4
Rozvaha ..................................................................................................................................................... 13 Výkaz zisku a ztráty ................................................................................................................................... 14 Příloha ........................................................................................................................................................ 15 Výkaz o peněžních tocích .......................................................................................................................... 15
1.3.2 Ostatní zdroje ........................................................................................................15 1.4 PROBLEMATIKA VYUŽITÍ ÚČETNÍCH DAT ......................................................................16 1.5 PROCES FINANČNÍ ANALÝZY .........................................................................................16 1.6 NÁSTROJE FINANČNÍ ANALÝZY .....................................................................................17 2
ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY .................................................19 2.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ..........................................................................20 2.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ..........................................................................20 2.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ..........................................................................21 2.3.1 Ukazatele rentability .............................................................................................21 2.3.2 Ukazatele aktivity ..................................................................................................22 2.3.3 Ukazatele zadluženosti ..........................................................................................22 2.3.4 Ukazatele likvidity.................................................................................................22 2.3.5 Ukazatele kapitálového trhu .................................................................................22 2.4 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ ..................................................................................23 2.4.1 Pyramidové soustavy ukazatelů ............................................................................23 2.4.2 Bonitní a bankrotní modely...................................................................................24 2.4.2.1 2.4.2.2
3
Altmanova formule bankrotu ..................................................................................................................... 25 Indexy IN ................................................................................................................................................... 26
MODERNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY ...........................................................29 3.1 POJETÍ MODERNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY ..........................................................29 3.2 BALANCED SCORECARD ...............................................................................................30 3.2.1 Perspektivy BSC ....................................................................................................31 3.3 EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................32 3.3.1 Charakteristika ukazatele EVA .............................................................................32 3.3.2 Výpočet ukazatele EVA .........................................................................................33 3.3.3 Transformace účetních dat na ekonomický model ................................................34 3.3.4 Propočet základních parametrů EVA ...................................................................35 3.3.4.1 3.3.4.2 3.3.4.3
Propočet operačních aktiv NOA................................................................................................................. 35 Určení velikosti čistého operačního výsledku hospodaření NOPAT.......................................................... 37 Určení nákladů na kapitál WACC .............................................................................................................. 39
3.3.5 Výpočet EVA podle metodiky MPO ......................................................................41 3.3.6 Pyramidový rozklad hodnoty EVA ........................................................................43 3.3.7 Využití ukazatele EVA ...........................................................................................44 3.4 HODNOTA PŘIDANÁ TRHEM (MVA) .............................................................................45 3.5 RENTABILITA INVESTIC POČÍTANÁ Z PENĚŽNÍCH TOKŮ (CFROI) .................................46
4
HODNOCENÍ VÝKONNOSTI VYBRANÉHO PODNIKU .......................................48 4.1 INFORMACE O PODNIKU ................................................................................................48 4.1.1 Základní informace ...............................................................................................48 4.1.2 Předmět činnosti ...................................................................................................48 4.1.3 Organizační struktura a zaměstnanci ...................................................................49 4.2 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU POMOCÍ STANDARDNÍCH METOD ..........................49 4.2.1 Pyramidový systém ukazatelů INFA .....................................................................50 4.2.2 Bonitní a bankrotní modely...................................................................................52 4.2.2.1 4.2.2.2 4.2.2.3
Altmanova formule bankrotu ..................................................................................................................... 52 Index IN95 ................................................................................................................................................. 53 Index IN05 ................................................................................................................................................. 54
4.3 BALANCED SCORECARD, STRATEGIE PODNIKU .............................................................56 4.3.1 Sledování obratovosti ...........................................................................................57 4.3.2 Sledování ziskovosti ..............................................................................................57 4.4 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU POMOCÍ MODERNÍCH METOD ................................58 4.4.1 Úprava vstupních dat pro výpočet EVA ................................................................58 4.4.1.1 4.4.1.2 4.4.1.3
4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6 5
Propočet čistých operačních aktiv NOA .................................................................................................... 58 Propočet čistého operačního zisku NOPAT ............................................................................................... 60 Propočet průměrných vážených nákladů na kapitál WACC....................................................................... 61
Výpočet EVA entity ...............................................................................................63 Výpočet EVA podle MPO ......................................................................................65 Pyramidový rozklad EVA ......................................................................................67 Srovnání metod EVA entity a EVA podle MPO ....................................................70 Poměrové ukazatele ..............................................................................................70
SYNTETICKÁ ČÁST ......................................................................................................73 5.1 ODBĚRATELÉ, KONKURENCE ........................................................................................73 5.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ A NÁVRHY ŘEŠENÍ................................................................74 5.2.1 Náklady .................................................................................................................74 5.2.2 Strategie ................................................................................................................74 5.2.3 Hospodaření..........................................................................................................75 5.3 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH ŘEŠENÍ ...............................................................................79
ZÁVĚR ....................................................................................................................................81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................83 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................86 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................87 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................87 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................88 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................90
ÚVOD Finanční řízení je jednou z klíčových součástí života firmy. Jde přitom o činnost, v rámci níž je společnost neustále nucena sledovat a zohledňovat spousty vnitřních i vnějších vlivů. Na základě působení těchto faktorů jsou pak přizpůsobovány použité nástroje, vytyčené cíle a struktura finančních zdrojů. K tomu, aby společnost dokázala svoji finanční politiku efektivně přizpůsobovat okolnostem, však potřebuje nástroje, které by co možná nejjednodušším a nejkomplexnějším způsobem postihovaly efektivitu finančních operací podniku. Jinými slovy aby tyto nástroje dokázaly hodnotit ekonomickou výkonnost podniku. Již několik desítek let jsou velmi rozšířené tradiční nástroje pro hodnocení výkonnosti podniku, které zahrnují ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Tyto ukazatele jsou dobře použitelné z pohledu manažerského, nevyhovují však nastupujícímu trendu, kterým je především preferování tržní hodnoty podniku. Řada společností se tak postupně přesouvá od účetních ukazatelů k ukazatelům ekonomickým nebo tzv. hodnotovým, které hodnotí mimo ekonomické výkonnosti také přínos pro vlastníka – právě ten je totiž tím, kdo do podniku investoval své prostředky a očekává z nich odpovídající výnos. Odborná literatura poskytuje spoustu nástrojů, jejichž předností je zohlednění vlastnického efektu. Nejčastěji je však v poslední době uváděn koncept Ekonomické přidané hodnoty EVA1. Cílem této diplomové práce je hodnocení ekonomické výkonnosti podniku Igor Láník – Techservis Boskovice pomocí moderních metod finanční analýzy, především prostřednictvím ukazatele ekonomické přidané hodnoty, a srovnání tohoto hodnocení s hodnocením pomocí vybraných finančně-analytických metod standardních. Na základě těchto analýz pak budou vyhodnoceny finanční ukazatele společnosti a navrhnuta opatření, která by měla přispět ke zvýšení výkonnosti a zlepšení finanční situace. Při přípravě teoretické části diplomové byla primárním zdrojem relevantní odborná literatura, využito však bylo také informací z článků a dalších odborných elektronických zdrojů. Základní použité metody při přípravě práce jsou popis, analýza, srovnání a syntéza. Struktura diplomové práce je vzhledem ke stanovenému postupu práce následující: První kapitola je věnována obecnému úvodu do předmětu finanční analýzy. Jsou identifikováni uživatelé, pro něž je finanční analýza sestavována, a zdroje, ze kterých analytik při práci vychází. Dále jsou popsány jednotlivé kroky procesu a využité nástroje. Druhá kapitola se zaměřuje na standardní metody hodnocení podnikového hospodaření. Standardní metody budou v následujících kapitolách využity pro alternativní určení výkonnosti, některé z těchto metod jsou navíc nezbytné pro výpočty moderních ukazatelů. Třetí kapitola je věnována moderním ukazatelům hodnocení výkonnosti podniku. Jsou představeny základní nejčastěji využívané metody, postupy jejich výpočtu a provedena diskuse nad výhodami a nevýhodami jednotlivých metod. Prostor je věnován především popisu výpočtu ekonomické přidané hodnoty EVA jak prostřednictvím standardní metody definované konzultační společností Stern Stewart & Co., tak výpočtem podle metodiky používané Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky (dále také MPO). Prostor je věnován rovněž poměrovým ukazatelům postaveným na EVA.
1
Z anglického Economic Value Added.
9
Čtvrtá kapitola uvádí jednotlivé teoretické poznatky do praxe. Po představení společnosti Igor Láník – Techservis Boskovice jsou na reálná data aplikovány nejdříve standardní a následně také moderní metody hodnocení výkonnosti podniku. Pátá kapitola syntetizuje výsledky získané finanční analýzou, dává je do kontextu se současným stavem a situací podniku a poskytuje doporučení, díky nimž by bylo možné posílit slabá místa a dále zlepšovat ekonomickou situaci podniku. V závěru práce jsou všechny poznatky shrnuty, srovnány standardní a moderní metody hodnocení výkonnosti a stanoveno, které z metod jsou pro hodnocení ve vybraném podniku vhodnější včetně zdůvodnění této volby.
10
1 FINANČNÍ ANALÝZA JAKO NÁSTROJ PRO HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU 1.1 Finanční řízení a úloha finanční analýzy Finanční analýza je jednou ze zásadních složek finančního řízení podniku. Smyslem finanční analýzy je poskytnout metodický aparát, na jehož základě bude možné prostřednictvím dostupných informačních zdrojů posoudit finanční zdraví podniku. Postupy finanční analýzy je finanční řízení schopno navyšovat informační hodnotu získanou z dostupných datových základen a získávat tak další důležité informace pro tvorbu politik a stanovování podnikových cílů. Uživatelé jsou pak díky finanční analýze snadněji schopni identifikovat silné stránky podniku, jejichž rozvoj by mohl v budoucím období vést ke zlepšení výkonnosti, a slabé stránky způsobující oslabení pozice podniku a možné budoucí problémy. Na významu finanční analýza nabývá také v souvislosti s tím, že finanční hledisko je prvkem prostupujícím veškeré aktivity podniku – jsou v ní proto promítnuty všechny zásadní vnitropodnikové procesy. Do hodnocení finanční analýzy tak nepřímo vstupuje i nastavení výroby a prodeje produktů, marketingové aktivity, technologický rozvoj a spousta dalších činností. Finanční analýza se tak stává komplexním nástrojem pro hodnocení celkové situace podniku. Velkou výhodou finanční analýzy je možnost využít ji jako nástroje pro řízení podnikových aktivit firmy jakékoliv velikosti a jakéhokoliv oborového zaměření. S pomocí nástrojů výpočetní techniky je navíc snadné finanční analýzu provádět kontinuálně a podle jejích průběžných výsledků přizpůsobovat rozhodování na operativní úrovni. Jednou za delší časové období by pak měla být provedena souhrnná vyhodnocení stavu ukazatelů, která napomáhají při tvorbě dlouhodobějších rozhodnutí strategického charakteru. Abychom však získali objektivní informaci o situaci podniku, nesmíme se při hodnocení omezit pouze na podnik samotný. Veškeré finanční rozhodování je ovlivňováno ekonomickým prostředím, ve kterém se firma nachází, právě probíhající fází života firmy a charakterem jejích cílů2. Rozhodování je tedy ovlivňováno spoustou dalších faktorů, které na firmu působí. Mezi nimi najdeme jak vlivy mikroekonomické (například skladba odvětví a konkurenční boj v odvětví, postavení na trhu), tak makroekonomické (například fiskální a monetární politika vlády, zaměstnanost).
1.2 Uživatelé finanční analýzy Mezi uživatele výsledků finanční analýzy bychom mohli velmi snadno zahrnout všechny subjekty přicházející s podnikem jakýmkoliv způsobem do kontaktu. Přesto jsme však schopni vyčlenit entity, které kladou (z pochopitelných důvodů) na výstupy finanční analýzy vyšší důraz než ostatní. V souvislosti s tím si uživatele rozčleníme na externí a interní.
1.2.1 Externí uživatelé Investoři – jsou skupinou, která do podniku vkládá své prostředky s očekáváním toho, že se jim veškeré vložené prostředky nejen vrátí, ale že za svoji investici získají bonus ve formě části zisku nebo výnosů v podobě prodeje podílů na vlastnictví podniku. Investoři proto se zájmem sledují především informace o tom, jak management podniku nakládá s investovanými prostředky. Pečlivá analýza finanční situace (především pak míry 2
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. Str. 3.
11
podstupovaného rizika, likvidity a výnosnosti vložených finančních prostředků) je pro investory zásadní i v případě zvažování dalších investičních aktivit. Banky a jiní věřitelé – tato skupina stakeholderů3 hodnotí klienta vlastním ratingovým systémem – určuje bonitu klienta. Toto ohodnocení rizikovosti vycházející z velké části z finanční analýzy má následně vliv na poskytnutí úvěru nebo stanovení výše úrokové míry u již poskytovaných úvěrů. Výjimkou nejsou ani instituce, které přímo do svých smluv vkládají klauzule o stabilitě úvěrových podmínek vázaných přímo na výstupy finanční analýzy. V případě porušení těchto ustanovení jsou podnikům následně zvyšovány náklady na výpůjčky. U krátkodobých úvěrových smluv sledují banky především likviditu dlužníka, v případě dlouhodobých závazků jsou zohledňovány i parametry zamýšlených investičních akcí. Obchodní partneři – i krátkodobí dodavatelé si chtějí být jisti, že získají peníze za produkty a služby, které společnosti poskytli. Pozorně proto sledují především ukazatele solventnosti a likvidity. U dlouhodobých smluvních závazků se sledované ukazatele rozšiřují také o dlouhodobou stabilitu zajišťující pravidelný odbyt. Zájem na stabilitě firmy a nekolísajících dodávkách výrobků a služeb mají také odběratelé – zákazníci. Konkurence – zásadní jsou ukazatele výkonnosti podniku i pro konkurenční firmy. Konkurenční podniky se zajímají především o finanční informace srovnatelné s jejich vlastními hospodářskými výsledky, zejména o ukazatele rentability, o ziskovou marži, velikost ročních tržeb, solventnost, o výši a hodnotu zásob a o jejich obrátky4. Další externí uživatelé – mimo výše zmíněných nesou výstupy finanční analýzy informaci také pro další subjekty, například stát a státní orgány, burzovní společnosti, ratingové agentury nebo širokou veřejnost. Důležité jsou výstupy finanční analýzy také při posuzování žádostí o dotace z fondů Evropské unie.
1.2.2 Interní uživatelé Management – manažerům pomáhají výstupy finanční analýzy jak v operativním, tak ve strategickém řízení podniku. Detailní znalost finanční situace podniku umožňuje objektivní volbu při alokaci finančních zdrojů a stanovování optimální majetkové struktury, při rozhodování o rozdělení disponibilního zisku a podobně. Ukazateli, na které se management soustředí nejvíce, jsou proto ukazatele v provozní oblasti, které odráží operativní stránku řízení podniku, a ukazatele nakládání se zdroji. V případě možného rozvoje firmy pak finanční analýza slouží pro posuzování jednotlivých investičních variant. Zaměstnanci – mají přirozený zájem na dlouhodobé prosperitě a finanční stabilitě podniku jako svého zaměstnavatele. V některých firmách jsou navíc zaměstnanci podobně jako management motivováni a odměňování také na základě hospodářských výsledků.
1.3 Informační zdroje finanční analýzy Úspěšnost a relevance výsledků finanční analýzy je determinována kvalitou informací, které jsou použity jako její vstupy. Vstupní data by proto měla být co nejobsáhlejší – tedy zahrnovat pokud možno co nejširší škálu aktivit podniku. V opačném případě by s velkou pravděpodobností docházelo ke zkreslení výsledků vybraných ukazatelů, na základě čehož by mohly být učiněny nesprávné a pro podnik škodlivé závěry. 3
Stakeholder je původně anglický pojem, který označuje jednotlivce nebo skupiny, kteří ovlivňují nebo jsou naopak ovlivňováni chodem a politikami firmy. 4 KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1998. ISBN 80-85967-73-1. Str. 12.
12
Je zřejmé, že jednodušší pozici budou mít v tomto případě interní analytici – tedy osoby, které provádějí finanční analýzu zevnitř podniku (zpravidla na přání managementu) a mají tak přístup ke všem dokumentům, jež mohou mít při finanční analýze relevantní přínos. Ve složitější pozici se nachází externí analytik. Ten se totiž musí zpravidla spolehnout jen na volně dostupné informace zveřejňované na webových stránkách samotných firem, v Obchodním věstníku5, Obchodním rejstříku6, případně některé z databází firem. V současnosti mají společnosti na výběr ze široké škály informačních zdrojů. Základní datovou základnou jsou ale účetní výkazy.
1.3.1 Účetní výkazy Účetní výkazy poskytují prvotní a zároveň zcela zásadní zdroj informací pro finanční analýzu. Podle účelu můžeme finanční výkazy dále rozdělit na výkazy finančního účetnictví a výkazy vnitropodnikového účetnictví. Výkazy vnitropodnikového účetnictví nepodléhají jednotné metodické úpravě a každý podnik si je proto sestavuje podle vlastních potřeb. S tím souvisí také použití – vnitropodnikové výkazy jsou určeny především pro firmu samotnou a nejsou tak zpravidla volně přístupné externím subjektům. Obsahem těchto výkazů jsou záznamy o vynakládání a spotřebě podnikových nákladů. Podle potřeb si podnik výkazy může dále členit dle výkonů, středisek a podobně. Výraznější standardizaci podléhají výkazy finančního účetnictví. Díky tomu mohou výkazy finančního účetnictví plnit jednu z významných rolí – srovnatelnost. Jak již bylo řečeno, jednou z důležitých součástí finanční analýzy je právě srovnání, ať už je řeč o srovnání na úrovni konkurenčních podniků, trhu nebo celého světa. Možnost použít výkazy pro srovnání vychází ze základní charakteristiky těchto dokumentů – jde o takzvané výkazy externí, jsou tedy na rozdíl od výkazů vnitropodnikového účetnictví přístupné i externím subjektům. Výkazy finančního účetnictví zobrazují ucelený přehled o stavu majetku a zdrojích jeho krytí, o nákladech a výnosech tvořících výsledek hospodaření a o peněžních tocích. Skládají se ze čtyř součástí – rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy a výkazu o peněžních tocích. 1.3.1.1 Rozvaha Rozvaha zobrazuje v přehledném členění majetek podniku a zdroje jeho krytí vztažené k určitému datu. Aktiva, tedy majetek, jsou zpravidla dělena podle likvidity složek na tři části – dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a ostatní aktiva. Do dlouhodobého majetku řadíme dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Součástí oběžných aktiv je majetek krátkodobého charakteru, jako jsou například zásoby, peněžní prostředky, pohledávky a podobně. Zbývající složky aktiv, tedy přechodné a dohadné účty, řadíme do takzvaných ostatních aktiv. Pasiva, tedy zdroje krytí majetku, jsou členěna na vlastní, cizí a ostatní. Součástí vlastních pasiv je především základní kapitál, výsledky hospodaření (za minulé i běžné období) a podnikem vytvářené fondy. Cizí zdroje krytí majetku obsahují závazky (krátkodobé i dlouhodobé), rezervy nebo úvěry. V kategorii ostatních zdrojů pak pracujeme s pasivy přechodnými a s dohadnými účty. V rámci pasiv je někdy využíváno také časového hlediska členění na pasiva krátkodobá a dlouhodobá, kde je za obecnou dělící hranici, podobně jako u aktiv, považováno období jednoho roku. 5 6
Dostupné online na http://ov.ihned.cz. Dostupné online na http://www.justice.cz/or.
13
1.3.1.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je druhým z výkazů povinně sestavovaných v rámci účetní závěrky. V tomto výkazu jsou na akruální-kumulativní bázi zachyceny takzvané výsledkové operace, tedy náklady a výnosy, které ovlivňují výsledek hospodaření za dané období. Výkaz zisku a ztráty zahrnuje tokové veličiny, nezobrazuje tedy stav veličin v jednom konkrétním okamžiku, a při srovnávání s minulými obdobími si proto musíme dát pozor na stanovení odpovídajících období. Sumárním ukazatelem výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření, ten se následně promítá do rozvahy v rámci vlastních zdrojů financování podniku. Výsledek hospodaření za běžné období dělíme do dílčích výsledků hospodaření – z provozní, finanční a mimořádné činnosti. Tomu odpovídá základní členění výkazu zisku a ztráty. Ve výkazu zisku a ztráty rozlišujeme několik druhů zisku. Vztahy mezi jednotlivými druhy zisků znázorňuje Schéma 1. Schéma 1: Kategorie zisku (anglosaské dělení) Tržby – náklady (bez odpisů, úroků a daní) = EBDIT
– odpisy
podnik
= EBIT
věřitelé
– nákladové úroky = EBT
– daň z příjmů
stát podnik
= EAT
Pramen: Upraveno autorem podle KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073801748. Str. 133.
EBDIT (Earnings Before Depreciations, Interests and Taxes) je zisk před odpisy, úroky a daněmi (někdy se můžeme setkat také s označením EBITDA – Earnings Before Interests, Taxes, Depreciations and Amortization). EBDIT získáme odečtením nákladů (bez zahrnutí odpisů, úroků a daní) od celkových tržeb podniku. Pomocí ukazatele EBDIT měříme celkový finanční zisk neovlivněný zvolenými metodami účetnictví, je proto vhodný pro srovnávání podniků. EBIT (Earnings Before Interests and Taxes) je celkový zisk před zdaněním a odečtením úroků. Vypočítáme jej z ukazatele EBDIT odečtením odpisových nákladů. Tento ukazatel vylučuje vliv odlišné kapitálové struktury a daňových sazeb, které je podnik nucen platit. EBT (Earning Before Taxes) označuje ukazatel zisku před zdaněním, který najdeme ve výkazu zisku a ztráty na posledním řádku Výsledek hospodaření před zdaněním. Vypočítat jej můžeme odečtením nákladových úroků od EBIT. EBT slouží pro srovnání společností zatížených jinou daňovou sazbou. Využít jej můžeme také při analýze časových řad pro hodnocení dopadu změny daňové sazby. EAT (Earnings After Taxes) je čistý zisk, ve výkazu zisku a ztráty označovaný jako Výsledek hospodaření za účetní období. Jde o zisk, který (pokud nejsou akcionářům rozdělovány dividendy) se vrací zpět do společnosti.
14
Při výpočtu ukazatele EVA budeme v následujících částech pracovat také s ukazatelem NOPAT (Net Operating Profit After Tax), který je v literatuře označován jako provozní zisk po zdanění7 a zjednodušeně jej můžeme vypočítat jako 1 , kde
T
(1.1)
daňová sazba.
1.3.1.3 Příloha Příloha k účetní závěrce je dalším výkazem sestavovaným na konci účetního období. Obsah dokumentu navazuje na rozvahu a výkaz zisku a ztráty, podrobně popisuje jednotlivé položky těchto výkazů a osvětluje způsoby účtování a vykazování. 1.3.1.4 Výkaz o peněžních tocích Součástí povinnou jen pro subjekty, které „k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2“8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow). Vychází z pohybů v rámci rozvahy a výkazu zisku a ztráty a zachycuje změny peněžních prostředků v podniku. Jeho ukazatele tedy nejsou zatíženy nastavením účetních pravidel, jako jsou metody odepisování nebo metody tvorby rezerv a opravných položek. Výkaz cash-flow je sestavován dvěma metodami, přímou a nepřímou. Zatímco přímá metoda sleduje a zaznamenává peněžní příjmy a výdaje v průběhu účetního období, nepřímá metoda (která je v českých podmínkách zpravidla využívána) sestavuje přehled o peněžních tocích na základě údajů z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Využití najdeme především při hodnocení finanční stability podniku. I přehled o peněžních tocích je členěn do tří kategorií, cash-flow z provozní činnosti (jehož součástí je cash-flow ze samofinancování, neboli cash-flow z operací, jako jsou například odpisy, které nevyvolávají pohyb peněz), cash-flow z investiční činnosti a cash-flow z finanční činnosti. Schéma 2: Souvislosti výkazů finančního účetnictví VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Počáteční stav peněžních prostředků
ROZVAHA (BILANCE) Stálá aktiva
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
Vlastní kapitál
Příjmy
Zisk/ztráta
Náklady
Oběžná aktiva
Výdaje
Výnosy
Cizí zdroje Konečný stav peněžních prostředků
Konečný stav peněžních prostředků
Zisk/ztráta
Pramen: ČERNÁ, Alena, a další. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1997. Str. 40.
1.3.2 Ostatní zdroje Pro finanční analýzu mohou být použity i další informační zdroje, které společnost prezentuje. Jedním ze zdrojů určených přímo externím uživatelům informací je výroční zpráva. Smyslem
7
KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1. Str. 88. 8 Zákon o účetnictví - Část III. - Účetní závěrka. business.center.cz. [Online] 1998-2011. [Citace: 19. leden 2011.] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx. ISSN 1213-7235. §18 (1).
15
výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji podnikové výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení9. Jedním z dalších zdrojů, který nejsou povinny sestavovat všechny účetní jednotky, je prospekt cenného papíru. Jde primárně o informační zdroj pro investory obsahující veškeré informace nutné ke správnému ohodnocení a posouzení cenného papíru emitenta. Prospekt obsahuje podrobné informace o stavu majetku a závazků, hospodářském výsledku a předpokládaném budoucím vývoji a budoucí situaci emitenta. Z dalších zdrojů, které jsou pro hodnocení podniku v rámci finanční analýzy využívány, můžeme zmínit například pravidelnou pololetní zprávu emitenta kótovaného cenného papíru, která je zveřejňována na webových stránkách jednotlivých společností a obsahuje podobné údaje jako prospekt cenného papíru vztažené k uplynulému pololetí.
1.4 Problematika využití účetních dat10 Jak již bylo řečeno, hlavní ekonomická data pro finanční analýzu jsou získávána z účetních výkazů. Použití účetních dat však s sebou přináší některé problémy: Použité ceny – majetek je v rozvaze zachycován v historických cenách, tedy cenách, za něž byl do podniku pořízen. V průběhu doby odepisování však není do ocenění promítána inflace ani změna tržních cen, hodnota majetku v účetnictví tak zpravidla neodpovídá skutečné ceně majetku. Účetní závěrka zachycuje celoroční výsledky – v účetních výkazech nejsou zahrnuty sezónní, konjunkturální a další výkyvy, k nimž během roku dochází. Rozvaha, která je sestavována jako stavový výkaz ke konci účetního období, tak nemusí odrážet průměrné hodnoty celého roku. Absence vlivů nepeněžních faktorů – kromě ukazatelů promítnutých do účetních výkazů ovlivňují podnik také další externí i interní vlivy. Příkladem externího vlivu jsou změny legislativy, jako interní vliv na podnik působí například kultura podnikového prostředí.
1.5 Proces finanční analýzy Průběh zpracování finanční analýzy není žádným způsobem pevně zakotven a finanční analytik jej tak může zčásti přizpůsobit svým vlastním potřebám – může se proto podrobněji věnovat oblastem, u kterých to uzná za vhodné, a naopak pominout analýzy, jejichž výsledky pro něj nebudou mít žádný praktický přínos. Obecně bychom mohli postup finanční analýzy shrnout do několika kroků: V úvodní fázi je nutná charakteristika prostředí, v němž pracujeme, a určení vhodných datových základen. V rámci tohoto kroku bychom měli uživatele finanční analýzy seznámit nejen s podnikem samotným, ale také s okolím, ve kterém se nachází, s konkurenčními společnostmi a případně i se situací na trhu. Následně zvolíme data, která budeme při analýze využívat, stanovíme metody a přistoupíme k samotnému výpočtu ukazatelů zkoumané firmy. Výběr metod z velké části závisí na analytikovi, na tom, které informace chce o podniku získat, jak je bude následně využívat a také z jakých zdrojů při samotné analýze vychází. Samotný výpočet ukazatelů nám výrazně usnadní výpočetní technika, díky ní je následně jednodušší i zpracování výsledků do grafické podoby pro jejich prezentaci.
9
Zákon o účetnictví - Část III. - Účetní závěrka. business.center.cz. [Online] 1998-2011. [Citace: 19. leden 2011.] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx. ISSN 1213-7235. §21 (1) 10 Zpracováno podle ČERNÁ, Alena, a další. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1997. Str. 15.
16
Po provedení výpočtů zjistíme odchylky od odvětvových průměrů nebo očekávaných hodnot a pokusíme se analyzovat jejich příčiny. Díky tomu získáme informaci o tom, jaká je relativní pozice firmy. Aby analytik nepracoval jen s bezrozměrnými ukazateli, ale dokázal výsledky finanční analýzy zasadit do kontextu s minulými obdobími, provedeme v rámci další fáze analýzu časových trendů. Díky názornému vyjádření (velmi vhodnou variantou znázornění časových trendů jsou spojnicové grafy) můžeme sledovat, jak se vybraný ukazatel vyvíjel v čase a podle trendu následně odhadnout jeho pravděpodobný vývoj v budoucnosti. Je-li trend příznivý, je vhodné ukazatel v jeho vývoji podpořit, má-li naopak trendová linie nepříznivý sklon, je to pro finanční řízení podniku znamením, že je třeba zavést nápravná opatření. Vývoj vybraných charakteristik je možné ovlivňovat mnoha způsoby – ukazatele jsou totiž často provázány a vývoj hodnot je částečně korelován. Vhodným nástrojem pro zobrazení souvislostí mezi ukazateli jsou pyramidové soustavy. Ty nám umožňují nejen sledovat závislost mezi vypočtenými hodnotami, ale usnadní také následné modelování při hledání optimálního řešení. Aby mohla mít finanční analýza pro uživatele praktický přínos, nestačí pouze označit slabá místa. Proto bychom měli v rámci poslední fáze na základě výsledků zjištěných postupy a metodami finanční analýzy nabídnout opatření, která přispějí ke zlepšení slabých stránek podniku, pomohou rychleji využít předností firmy a tím přispějí k jejímu lepšímu celkovému zdraví. Zde nám opět vypomůže výpočetní technika, díky níž lze jednotlivé varianty řešení snadno simulovat a hledat tak nejoptimálnější východisko. Různými simulacemi může v podniku docházet k různým změnám. Proto je možné a vhodné nabídnout uživateli výsledků finanční analýzy několik variantních řešení, z nichž si bude moci vybrat to, které nejlépe sleduje zájmy podniku. Tento popis jednotlivých etap finanční analýzy nabízí značně zjednodušený pohled, který ve své publikaci popsali autoři Kovanicová a Kovanic11 jako „školní“ pojetí. Toto pojetí analýzy nabízí přístup, na základě něhož je podnik analyzován srovnáním ukazatelů s tabulkovými hodnotami. Jak ale dále titíž autoři uvádějí, „magická čísla, která by fungovala jako lakmusový papírek testující kyselost roztoku, prostě v ekonomii neexistují“. Tím je myšlen fakt, že souvislosti v podniku jsou mnohem složitější, navíc procesy v každém podniku jsou svým způsobem specifické a jedinečné, při analýze si proto mnohdy nevystačíme s výše uvedeným zjednodušeným modelem a budeme muset proces finanční analýzy rozšířit tak, aby vyhovoval přesně našemu podniku a účelu finanční analýzy. Takové rozšíření označují Kovanicová a Kovanic12 ve své publikaci jako Širší pojetí. Souvislosti a srovnání „Školního“ a Širšího pojetí uvádí Tabulka 1.
1.6 Nástroje finanční analýzy Současná teorie i praxe zná spoustu nástrojů, jejichž prostřednictvím je možné analyzovat ekonomickou výkonnost podniku. V nejobecnějším pohledu podle struktury používaných dat a metod lze vyčlenit dvě základní kategorie – finanční analýzu fundamentální a technickou.
11
KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. Str. 9. 12 KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. Str. 10.
17
Tabulka 1: Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích Dosavadní "školní" pojetí 1 Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku
2 Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry
3 Analýza časových trendů 4 Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy
5 Návrh na opatření ve finančním plánování a řízení
Širší pojetí 1.a 1.b 1.c 2.a 2.b 2.c 3 4 4.a 4.b 4.c 5.a 5.b
Výběr srovnatelných podniků Příprava dat a ukazatelů Ověření předpokladů o ukazatelích Výběr vhodné metody pro analýzu a pro hodnocení ukazatelů Zpracování vybraných ukazatelů Hodnocení relativní pozice podniku Identifikace modelu dynamiky Analýzy vztahů mezi ukazateli: Pyramidové funkční vazby Vzájemné korelace ukazatelů Identifikace modelu vztahů Variantní návrhy na opatření Odhady rizik možných variant
Pramen: KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. Str. 10.
Fundamentální finanční analýza zpracovává především kvalitativní údaje o podniku a s ním souvisejícím okolím. Základní používanou metodou je expertní odhad – fundamentální finanční analýza proto předpokládá nejen rozsáhlé znalosti analytika v oblasti ekonomických i mimoekonomických souvislostí, ale pracuje také s jeho praktickými zkušenostmi a subjektivními názory. Pokud jsou v rámci fundamentální finanční analýzy zpracovávána data kvantitativního charakteru, pak jsou použité metody zpracování zpravidla nealgoritmizované. Technická analýza naopak pro svoje postupy využívá kvantitativní údaje, tedy ekonomická data, která jsou pevně dána účetními výkazy a dalšími informačními zdroji. Na rozdíl od fundamentální analýzy jsou data zpracovávána především matematickými a dalšími algoritmizovanými metodami. Výsledky těchto analýz jsou následně ekonomicky interpretovány a na jejich základě jsou přijímána vhodná opatření. I pro interpretaci výsledků technické analýzy jsou tedy třeba fundamentální znalosti ekonomických souvislostí. Přestože je u mnoha praktických aplikací nejefektivnějším řešením vyvážená kombinace obou výše zmíněných kategorií, tato diplomová práce se bude v dalším výkladu zabývat především nástroji a metodami technické analýzy, neboť přes své nedostatky se již stala nezbytným nástrojem finančního řízení firem v tržních ekonomikách13.
13
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. Str. 6.
18
2 ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY Základními údaji, s nimiž finanční analýza pracuje, jsou položky získané z finančních výkazů a dalších zdrojů nebo hodnoty z těchto zdrojů odvozené. Čím více hodnot budeme mít při provádění finanční analýzy k dispozici, tím relevantnější výsledky nám zpracované ukazatele mohou poskytnout. Je proto vhodné analyzovat číselné ukazatele z více než jednoho období činnosti společnosti. Přestože zpracování elementárních metod finanční analýzy není cílem této diplomové práce, budou vybrané standardní ukazatele zvoleny jako alternativní cesta hodnocení zvoleného podniku. Některé ukazatele jsou navíc součástí následných výpočtů v rámci moderních metod, je proto vhodné si jejich význam před konstrukcí definovat. Ukazatele podniku můžeme dělit podle různých hledisek na mnoho kategorií. Ukázku takového dělení zobrazuje Schéma 3. Schéma 3: Přehled ukazatelů finanční analýzy Položky aktiv Stavové
ABSOLUTNÍ Položky pasiv
Čistý pracovní kapitál Rozdílové
Čistý pracovní majetek ROZDÍLOVÉ Čisté pohotové prostředky
Extenzivní (objemov é)
Cash flow Tokové
Položky výkazu zisku a ztrát Trendy extenz. ukazatelů
UKAZATELE Nefinanční
Procentní Stejnorodé Vztahové POMĚROVÉ
Intenzivní (relativní)
Doby obratu Nestejnorodé
Rychlostní Ostatní
Pramen: KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. Str. 21.
Nejpoužívanějším dělením je kritérium matematického způsobu výpočtu. V rámci tohoto kritéria jsou nejčastěji používaným typem ukazatelů ukazatele absolutní. Jde o ukazatele vycházející přímo z hodnot obsažených ve výkazech. Tyto ukazatele nejsou před interpretací žádným způsobem matematicky zpracovány, jejich vypovídací schopnosti jsou proto velmi omezené. Širší využití nabízejí ukazatele rozdílové – zobrazují rozdíl mezi dvěma (přípandě více) vybranými položkami a dávají tak analytikovi možnost porovnávat. Typickým rozdílovým ukazatelem je pracovní kapitál, který je dán jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků.
19
Nejvyužívanější skupinou ukazatelů jsou takzvané ukazatele poměrové, kdy jsou hodnoty vůči sobě dávány do poměru – zlomku. Frekventované jsou poměrové ukazatele například ve výpočtu rentabilit, kdy do čitatele zlomku umístíme zisk, do jmenovatele pak položku z rozvahy, jejíž rentabilitu chceme vyjádřit.
2.1 Analýza absolutních ukazatelů Zpracování dat obsažených přímo ve výkazech se bez dalších matematických úprav při finanční analýze zpravidla omezuje na dvě základní metody – analýzu vývojových trendů (horizontální analýza) a procentní analýzu komponent (vertikální analýza). Horizontální analýza pracuje s daty po řádcích – vytváří časovou řadu hodnot ukazatelů, jejímž základním účelem je popis vývoje a trendů ve vývoji ukazatelů. Tímto způsobem sleduje pozitivní nebo negativní vývoj v jednotlivých ukazatelích výkazů. Vývoj je zachycován jak v absolutních hodnotách, tak také v procentním vyjádření, tedy o kolik se změnila hodnota ukazatele ve srovnání s předchozím zkoumaným obdobím. Vertikální analýza sleduje zastoupení jednotlivých komponent majetku a závazků. Jde tedy o analýzu po sloupcích, která vyjadřuje strukturu výkazu. I struktura výkazů nebo jejich částí (např. struktura pasiv podniku vztažená k celkové bilanční sumě) je sledována v čase, což dává analytikovi určitou informaci o tom, jak poměr zastoupení komponent ovlivňuje hospodaření podniku. Díky tomu, že jsou výsledky vertikální analýzy vyjádřeny ve formě poměrného čísla, je možné je dobře použít i pro srovnání s konkurenčními podniky v rámci odvětví.
2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele, označované také jako fondy finančních prostředků nebo finanční fondy, jsou jedním z nástrojů řízení finanční situace firmy, především pak její likvidity. Jde o extenzivní ukazatele, které jsou zpravidla konstruovány z hodnot v rozvaze a chápeme je jako rozdíl mezi souhrnem určitých (tedy všech či jen vybraných) položek krátkodobých aktiv na jedné straně a souhrnem určitých položek krátkodobých pasiv (krátkodobých finančních zdrojů) na straně druhé. Takový rozdíl se obvykle označuje jako čistý fond (netto fond)14. Nejčastěji používaným rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál15, který získáme pomocí následujícího vzorce: á ěžá é !á"é #"!$.
(2.1)
Tento rozdíl má významný vliv na solventnost firmy. Převažují-li oběžná aktiva nad krátkodobými zdroji, vytváří si společnost finanční polštář, díky němuž se snadněji vyhne nepříznivé situaci v případě, kdy by se objevila potřeba náhlého neočekávaně vysokého výdeje finančních prostředků. Často používaným hodnocením postaveným na rozdílových ukazatelích je sledování strategie financování aktiv. V případě, kdy jsou k financování dlouhodobého majetku využívány i zdroje krátkodobého charakteru, hovoříme o agresivním způsobu financování. Naopak
14
KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. Str. 42. 15 Označováno také jako NWC z původního anglického označení Net Working Capital.
20
konzervativní způsob využívá dlouhodobých zdrojů pro financování dlouhodobého, ale také části oběžného majetku16.
2.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové (intenzivní) ukazatele charakterizují vztah mezi dvěma extenzivními ukazateli vyjádřením jejich vzájemného podílu. Poměrové ukazatele vycházejí nejčastěji z účetních výkazů, především pak z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Rozvaha jako stavový výkaz zobrazuje stav majetku a závazků k danému dni, zpravidla konci účetního období. Abychom zvýšili vypovídací schopnosti poměrových ukazatelů, používáme v některých případech průměrné hodnoty stavových ukazatelů. Ty získáme například zprůměrováním hodnot ukazatelů k prvnímu a poslednímu dni daného účetního období. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách firmy. Při finanční analýze však zastupují jen pomocnou funkci, kdy označují problémové charakteristiky podniku. Můžeme je proto chápat jako určité síto, jež zachytí oblasti vyžadující hlubší analýzu17. Poměrové ukazatele obvykle podle jednotlivých oblastí finanční analýzy dělíme na ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a ukazatele kapitálového trhu18.
2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability19 jsou nejčastěji používanými poměrovými ukazateli – poměřují dosažený zisk20 se zdroji, které byly vynaloženy k jeho dosažení. Tímto způsobem vytvořený ukazatel označujeme jako ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI), vypočítáme jej jako &
'()*
+,-./0ý 0-/ž,2ý .3456á-
,
(2.2)
a vyjadřujeme jím účinnost působení celkového do firmy vloženého kapitálu bez ohledu na zdroje financování. Vložený kapitál lze různými způsoby modifikovat, proto se setkáváme s dílčími ukazateli rentabilita celkových vložených aktiv (ROA) a rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Rentabilita celkových vložených aktiv (ROA) poměřuje dosažený zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a to bez ohledu na to, jaké zdroje byly k jejich financování použity. Pro výpočet tedy využijeme obdobného vzorce, jako v případě rentability vloženého kapitálu ROI: &
'()*
+,-./0á 3.6503
.
(2.3)
16
Některé zdroje, jako například SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. Str. 40. zmiňují také třetí možnost – neutrální způsob financování aktiv. Tato varianta odpovídá zlatému pravidlu financování, kdy se oběžná aktiva a krátkodobé zdroje rovnají. 17 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. Str. 61. 18 Toto dělení však není dogmatem a například autor SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. Str. 62. přidává dělení na provozní (výrobní) ukazatele a ukazatele na bázi finančních fondů a cash-flow. 19 Někdy označované také jako ukazatele ziskovosti nebo výnosnosti. 20 Vybraná kategorie zisku se odvíjí od použití ukazatele viz kapitola 1.3.1.2. Využívány jsou především ukazatele EAT, EBT a EBIT.
21
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je ukazatel využívaný vlastníky k posouzení toho, zda jejich investice přináší výnos odpovídající míře podstupovaného rizika. Proto je také na rozdíl od ukazatele ROA v tomto případě v čitateli využit čistý zisk: &
'7*
0-3862í .3456á-
.
(2.4)
Při finanční analýze využíváme i dalších ukazatelů rentability poměřujících zisk vztažený k tržbám (ukazatel rentability tržeb ROS) a dlouhodobým zdrojům (ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů ROCE).
2.3.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity poměřují, zda podnik efektivně nakládá se svými aktivy. Neefektivním hospodařením s aktivy dochází ke zvyšování nákladů nebo snižování výnosů, což má vliv na celkovou ziskovost. Ukazatele aktivity dělíme na dva typy:
ukazatele doby obratu udávající, kolik dní je třeba prodávat, abychom zaplatili daný typ aktiva, a rychlosti obratu, které udávají počet obrátek vybraného aktiva až po okamžik jeho prodeje.
Nevýhodou ukazatelů aktivity, ale i dalších veličin pro hodnocení výkonnosti podniku je fakt, že zatímco hodnoty získané z výkazu zisku a ztráty jsou tokovými ukazateli, aktiva a jednotlivé druhy aktiv jsou stavovou veličinou k danému okamžiku sestavení rozvahy. Pro zvýšení vypovídací schopnosti ukazatelů je proto vhodné využít průměrných hodnot aktiv za celou sledovanou periodu (tedy zpravidla účetní období).
2.3.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti poměřují strukturu zdrojů financování podniku, tedy poměr mezi celkovými, vlastními a cizími zdroji. Pomocí ukazatelů zadluženosti společnost hodnotí míru využití cizích zdrojů, které jsou levnější než financování z vlastních zdrojů, ale přinášejí s sebou také možná rizika vzniku nepříznivé finanční situace.
2.3.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity poměřují objem oběžných aktiv, tedy likvidních prostředků, a celkový objem pasiv, která je nutné v krátkém období splatit. Standardní metodika uvádí tři likvidity – běžnou, pohotovou a peněžní. Protože budeme ukazatele peněžní likvidity v této diplomové práci využívat při stanovení provozně nutného objemu peněžních prostředků, definujeme si jej pomocí vzorce 2.5 takto: :ěží "
;5232č2í =3>,6,.
+,-./0á .?á6./@/Aá 438503
,
(2.5)
kdy by se hodnota peněžní likvidity měla v optimálním případě pohybovat v rozmezí 0,2–0,4. Zbývající dva ukazatele likvidity odlišuje typ oběžných aktiv vyjádřených v čitateli zlomku. I u běžné a pohotové likvidity porovnáváme výsledné poměry s danými optimálními hodnotami.
2.3.5 Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu označované též jako ukazatele tržní hodnoty využívají investoři pro hodnocení návratnosti svých investovaných prostředků a to především prostřednictvím 22
ukazatelů míry růstu ceny akcií a míry dividendového výnosu. Vzhledem k zaměření diplomové práce na společnost neobchodovanou na kapitálovém trhu nebudou tyto ukazatele v následujícím textu využity.
2.4 Analýza soustav ukazatelů Vzhledem k hodnocení podniku jako celku vykazují výše zmíněné ukazatele samy o sobě jen omezenou vypovídací schopnost. Abychom byli schopni jejich aktivity hodnotit v komplexnějším měřítku, vyjadřujeme vztahy a návaznosti prostřednictvím soustav ukazatelů. Podle uspořádaní a výběru ukazatelů můžeme soustavy rozdělit na soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů vyjádřených nejčastěji prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů a soustavy účelově vybraných ukazatelů, které sjednocují vybrané ukazatele do takzvané diskriminační funkce v rámci diagnostických (bonitních) modelů a predikčních (bankrotních) modelů.
2.4.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Účelem pyramidových soustav ukazatelů je znázornění vztahů mezi vlivy působícími na jeden zvolený (vrcholový) ukazatel. Výhodami tohoto typu soustav je možnost poskytnout uživateli finanční analýzy komplexní pohled na podnikovou finanční výkonnost, který paralelní soustavě ukazatelů chybí. Díky grafickému provedení jsou navíc znázorněny vztahy a hierarchie ukazatelů21. V procesu zpracování dat lze grafického znázornění využít a pomocí nástrojů výpočetní techniky v rámci pyramidových systémů snadno simulovat dopady změn hodnot jednotlivých ukazatelů. V literatuře nejpoužívanější pyramidovou soustavou ukazatelů je Du Pont rozkládající ukazatel rentability vlastního kapitálu. Vrcholový ukazatel je na prvním stupni rozkládán na dvě komponenty – rentabilitu aktiv a multiplikátor jmění akcionářů22. Podrobnější informace o vztazích mezi ukazateli soustavy Du Pont nám znázorňuje Schéma 4. Na schématu jsou na první pohled patrné ukazatele, jejichž změnou můžeme ziskovost vlastního kapitálu upravovat. Kromě samotného zisku, který je hlavní součástí levé větve pyramidy, lze ziskovost zvyšovat také vyšší mírou využití cizího kapitálu (snižuje hodnotu vlastního kapitálu a zvyšuje tím ukazatel finanční páky) nebo zvýšením rychlosti obratu aktiv (působí na zvýšení rentability aktiv, která je jednou ze dvou hlavních komponent ROE). Schéma 4: Du Pont pyramidový rozklad ukazatele ROE rentabilita vl. kapitálu (ROE) zisk/VK
rentabilita aktiv (ROA) zisk/A
zisková marže / ROS zisk/tržby
×
multiplikátor jmění akcionářů A/VK
obrat aktiv tržby/A
×
Pramen: Sestaveno autorem podle KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4106-4. Str. 133. 21 NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. Ekonomika a management. [Online] 2007. [Citace: 26. únor 2011.] http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAdVCEZIU1VHB0MIUUMEBAVDVFVWQ1V UBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg==&lang=cz. Str. 1. 22 Struktura multiplikátoru jmění akcionářů odpovídá ukazateli finanční páky. Pro ukazatel je někdy využíváno také označení gearing ratio.
23
Dalším pyramidovým rozkladem, s nímž se setkáme především v české literatuře a který je východiskem při sestavování Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA, je INFA. Vytvořili jej autoři Neumaierová, Neumaier v devadesátých letech minulého století. Sami autoři23 rozklad INFA charakterizují následovně: „Vrcholovým kritériem, se kterým pracuje, je dlouhodobý finanční úspěch podniku reprezentovaný čistou současnou hodnotou. Ta je vyjádřena jako tok ekonomických zisků, přičemž je analyzován vznik aktuální výše ekonomického zisku a jeho předpokládaný vývoj do budoucnosti (reprezentující růstové příležitosti podniku). Výše ekonomického zisku je odvozena od toho, jak velký výstup (reprezentovaný ziskem před úroky a zdaněním) podnik dokáže vytvořit, jakým způsobem ho dělí a za jakého rizika se tak děje.“ Za pomoci pyramidového rozkladu INFA tedy můžeme vypočítat ekonomickou přidanou hodnotu. Této schopnosti ukazatelové soustavy částečně využijeme v následujícím textu v kapitole 3.3.4.3. V praktickém pohledu je výchozí schéma systému INFA systémem tří vzájemně propojených pyramid:
'()*
1. pyramida (viz Schéma 5, označena modrou barvou) charakterizuje tvorbu , 3.6503 tedy produkční sílu podniku nezávislou na zadluženosti a míře zdanění zisku, '()* 2. pyramida (viz Schéma 5, označena šedou barvou) charakterizuje dělení mezi 3.6503 věřitele, vlastníky a stát, 3. pyramida (viz Schéma 5, označena červenou barvou) charakterizuje vztahy aktiv a pasiv (vyjádřené pomocí likvidit)24.
2.4.2 Bonitní a bankrotní modely K nejsofistikovanějším a na zpracování zároveň nejjednodušším metodám hodnocení výkonnosti podniku vycházejícím primárně z účetních výkazů patří takzvané predikční a diagnostické modely, nebo také bonitní a bankrotní modely. Tyto modely vycházejí z předpokladu, že již několik let před zhoršením finanční situace dochází v podniku k určitým změnám naznačujícím budoucí vývoj. V praxi modely popisují finanční situaci podniku několika způsoby. Nejčastěji je využíván popis prostřednictvím váženého součtu vybraných poměrových ukazatelů, někteří autoři však nabízejí i alternativní zpracování například přiřazováním bodového hodnocení jednotlivým problematickým oblastem a následným průměrováním (nebo sčítáním) bodového zisku a hodnocením podle předem dané stupnice. Bonitní modely diagnostikují aktuální pozici společnosti a bodovým ohodnocením se snaží vyjádřit jeho bonitu, tedy schopnost podniku v pozici dlužníka uspokojovat v budoucnu nároky věřitelů a hradit vzniklé závazky. Naproti tomu bankrotní modely jsou systémem hodnocení podniku, který dokáže s časovým předstihem a poměrně přesně stanovenou pravděpodobností identifikovat nebezpečí bankrotu společnosti.
23
NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. Ekonomika a management. [Online] 2007. [Citace: 26. únor 2011.] http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAdVCEZIU1VHB0MIUUMEBAVDVFVWQ1V UBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg==&lang=cz. Str. 8. 24 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, Ukazatelový systém INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] [Citace: 26. únor 2011.] http://download.mpo.cz/get/33385/37296/418274/priloha001.pps.
24
Schéma 5: Rozklad INFA 2. pyramida (dělení EBIT/A) ROA (EBIT/A)
ROA (EBT/A)
ROE (EAT/VK)
×
struktura pasiv
+
VK/A
/
EAT/EBT
úroky/BÚ+O
×(
ÚZ/A
úroky/A
–
VK/A
)
1. pyramida (tvorba EBIT/A) marže (EBIT/V)
×
obrat aktiv (V/A) struktura výnosů struktura aktiv
PH/V
3. pyramida (finanční stabilita)
–
ON/V
–
odpisy/V
L1
L2
+
(ost. V-N)/V
L3
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, Ukazatelový systém INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] [Citace: 26. únor 2011.] http://download.mpo.cz/get/33385/37296/418274/priloha001.pps.
Výzkumem v této oblasti zaměřeným na hodnocení výkonnosti českých podniků se zabývají autoři Neumaierová, Neumaier. S jejich prací je spojován vznik několika modelů, které jsou právě pro hodnocení českých podniků vhodnější, než modely aplikované v zahraničí. Proto se těmto modelům budeme věnovat přednostně. Tabulka 2: Kritérium schopnosti komplexního pohledu pro výběr přístupu k finanční analýze Paralelní soustava Pyramidová soustava Bonitní a bankrotní ukazatelů ukazatelů indexy Dle konstrukce pyramidy Dle konstrukce indexu Schopnost komplexního pohledu Není buď ano, nebo částečná buď ano, nebo částečná
Pramen: Upraveno autorem podle NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. Ekonomika a management. [Online] 2007. [Citace: 26. únor 2011.] http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAdVCEZIU1VHB0MIUUMEBAVDVFVWQ1V UBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg==&lang=cz. Str. 3.
2.4.2.1 Altmanova formule bankrotu Zásadním konceptem v oblasti modelů identifikace symptomů budoucí nesolventnosti je Altmanův index finančního zdraví podniku25. Původní verze Altmanova modelu pracovala s pěti základními ukazateli sledujícími, zda se podnik nenachází v situaci, v níž by byl bezprostředně ohrožen bankrotem. Jejich váhové zastoupení na celkové hodnotě indexu je následující: B 1,2 E1 F 1,4 E2 F 3,3 E3 F 0,6 E4 F 1,0 E5, kde
X1 =
4?3+/02í .3456á+,-./0á 3.6503
(2.6)
– ukazatel hodnotící likviditu,
25
V literatuře se nezřídka setkáváme také s označením Z-skóre nebo Z-funkce. Oba tyto výrazy odkazují na obecný model Altmanovy formule bankrotu. Komerčně využívanou verzi Z-funkce označujeme jako Zeta model, o distribuci tohoto modelu se stará poradenská firma ZETA Services Inc (dostupné online na http://www.zetascore.com).
25
X2 = X3 = X4 = X5 =
2,?/L@ě-,2ý L58. +,-./0á 3.6503 '()*
+,-./0á 3.6503
– ukazatel pro hodnocení rentability,
– ukazatel pro hodnocení rentability,
úč,62í N/@2/63 0-3862íN/ .3456á-O +,-./0é @-ONP
6?žAP
+,-./0á 3.6503
– ukazatel hodnotící zadluženost,
– ukazatel hodnotící, jak podnik řídí aktiva.
V české podnikohospodářské praxi je poměrně běžným jevem prodlení při splácení závazků. S tímto faktem pracuje také Z-skór upravený pro podmínky české ekonomiky a k obecnému Lá03L.P 4/ -Nů6ě 84-362/865 modelu proto přičítá ukazatel E6 ve váhovém zastoupení 1,0. 6?žAP
Z původního obecného modelu, jehož hodnoty byly testovány na amerických výrobních společnostech s akciemi obchodovanými na kapitálovém trhu, bylo postupem času odvozeno několik alternativ vztahujících se na různé typy firem odlišených podle vlastnické struktury. Vzhledem k tomu, že v aplikační části budeme pracovat s podnikem, jehož majitel podniká jako fyzická osoba, použijeme pro vyjádření Altmanovy formule bankrotu verzi pro společnosti neobchodované na kapitálovém trhu: B 0,717 E1 F 0,847 E2 F 3,107 E3 F 0,42 E4 F 0,998 E5.
(2.7)
Podle výsledné hodnoty indexu Z je společnost následně zařazena do jedné ze tří kategorií, která charakterizuje její stávající situaci:
B U 2,9 (resp. B U 2,99 u původní verze Altmanova modelu) – uspokojivá finanční situace, tedy situace, kdy podnik není přímo ohrožen bankrotem, 1,2 V B W 2,9 (resp. 1,81 W B W 2,99 u původní verze Altmanova modelu) – šedá zóna, tedy stav, v němž nejsme schopni jednoznačně identifikovat, v jaké finanční situaci se hodnocená společnost nachází, B W 1,2 (resp. B V 1,81 u původní verze Altmanova modelu) – rozmezí, v němž se nacházejí „přímí kandidáti bankrotu“, tedy podniky, jejichž finanční situace není uspokojivá, a jsou proto bezprostředně ohrožené bankrotem.
Přestože se objevují výhrady k omezené použitelnosti Altmanova modelu v podmínkách českých podniků, podle některých autorů (například Kalouda26) jsou podmínky současných českých podniků a amerických podniků v době vzniku modelu srovnatelné. Altmanův index finančního zdraví by tak (s drobnými výhradami například v podobě snahy českých podniků o daňovou optimalizaci cestou snižování vykazovaných zisků) mělo být možné použít i v českých podmínkách. 2.4.2.2 Indexy IN Na analogickém metodologickém základě jako Altman vystavěli autoři Neumaierová, Neumaier indexy IN. Na rozdíl od většiny ostatních modelů jsou indexy IN vytvořeny a otestovány na datech průmyslových podniků v podmínkách České republiky. O popularitě tohoto systému testování výkonnosti podniku hovoří mimo jiné fakt, že jsou indexy široce využívány v české podnikohospodářské praxi.
26
KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073801748. Str. 147.
26
Od devadesátých let 20. století, kdy vznikl první index IN (index IN95), vydali autoři několik jeho aktualizovaných modifikací. Poslední verzí je index IN05, který je aktualizací indexu IN01 a vznikl jako kombinovaný bonitní/bankrotní model. Bankrotní model IN95 je nejstarším IN indexem, přesto je i v současnosti velmi oblíbený a v podnikové praxi využívaný. Vlastností, kterou IN95 přináší ve srovnání s dalšími ukazateli navíc, je možnost zohlednění odvětvové příslušnosti podniku. Na základě provedených výzkumů byly stanoveny váhy ukazatelů indexu IN95 pro oblasti podnikání (rozdělení podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ), index IN95 tak lépe zohledňuje specifické rysy jednotlivých odvětví, úspěšnost vypovídací hodnoty indexu se navíc dlouhodobě pohybuje na vysokých hodnotách. V aplikační části této diplomové práce bude při hodnocení vycházeno z vah ukazatelů publikovaných ve zdroji Kislingerová, Neumaierová27 pro OKEČ subsekce DI. Ukazatel indexu IN95 vypočítáme z rovnice: 95 0,2 E1 F 0,11 E2 F 5,28 E3 F 0,55 E4 F 0,1 E5 F 28,05 E6, kde
X1 = X2 = X3 = X4 = X5 = X6 =
3.6503
+5Lí .3456á-
,
'()*
2á.-3@/0é ú?/.P '()*
+,-./0á 3.6503 6?žAP
(2.8)
+,-./0á 3.6503
,
, , /Aěž2á 3.6503
.?á6./@/Aé Lá03L.PX.?á6./@/Aé A32./02í ú0ě?P Lá03L.P 4/ -Nů6ě 84-362/865 6?žAP
,
.
Situaci firmy vyhodnotíme podle výsledné hodnoty ukazatele IN95 zařazením do některého z následujících intervalů:
95 U 2 – můžeme předpokládat uspokojivou finanční situaci podniku, 1 V 95 W 2 – výsledky podniku nejsou vyhraněné, nelze tedy jednoznačně ohodnotit finanční situaci firmy, 95 W 1 – podniku hrozí vážné finanční problémy.
Po bankrotním indexu IN95 se autoři zaměřili na snahu postihnout vazbu na tvorbu hodnoty podniku, výsledkem čehož byl bonitní index IN99. O spojení bonitního a bankrotního modelu dohromady se o dva roky později pokusili v rámci modelu IN01. V roce 2004 bylo na 1526 podnicích provedeno hodnocení vypovídací schopnosti výše zmíněných indexů, v němž velmi dobrých výsledků dosáhly především indexy IN95 (jehož vypovídací schopnost se ve srovnání s rokem sestavení ještě zvýšila) a IN01 (viz Graf 1). Na základě tohoto hodnocení byl následně index IN01 doplněn do podoby indexu IN05.
27
KISLINGEROVÁ, Eva a NEUMAIEROVÁ, Inka. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-641-3. Str. 55.
27
Graf 1: Úspěšnost indexů IN28 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
80%
80%
85% 75%
47%
IN95 celkem v roce 2004
77%
74%
76%
47%
IN99 tvorba hodnoty
72%
hrozba bankrotu
IN01 celk. při sestavení indexu
Pramen: Sestaveno autorem podle Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Editor: Červinek, P. [Online] 2005. [Citace: 25. 2 2011.] http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni financni-systemy2005.pdf. ISBN 80-210-3753-9. 80 9. Str. 145.
Index IN05 je bonitně--bankrotní bankrotní model, dokáže tedy uživateli odpovědět na otázku, zda je nebo bo není podnik bonitní (nebo jej nelze s dostatečnou pravděpodobností označit ani jednou z výše zmiňovaných kategorií), kategorií) a zároveň dokáže signalizovat, zda je pravděpodobné, že se podnik dostane do problémů se splácením svých závazků. Za výhodu lze považovat považovat také fakt, že jde o model využitelný i pro společnosti neobchodované na kapitálovém trhu a že byl vytvořen, testován a díky tomu také jeho výsledky nejlépe odpovídají pro středně velké až velké průmyslové podniky. Nejvýznamnější inovací indexu IN05 ve srovnání srovnání s předchozím indexem IN01 je posun hranic pro zařazení podniku do kategorie, kdy tvoří a kdy naopak ničí hodnotu. Zatímco kritérium pro tvorbu hodnoty se snížilo na 1,6, kritérium opačné se zvýšilo z 0,75 na 0,9 – je tedy náročnější než v případě indexu dexu IN01. Rozdělení je v případě indexu IN05 následující:
– podnik tvoří hodnotu, – šedá zóna, tedy rozmezí, v němž není možné podnik jednoznačně zařadit do žádné z kategorií pro ohodnocení tvorby hodnoty, – podnik netvoří netvoří hodnotu („ničí“ hodnotu).
Velikost ukazatele pro hodnocení toho, zda podnik tvoří hodnotu, získáme ze vzorce: ,
(2.9)
kde konstrukce ukazatelů X1 až X5 odpovídají ukazatelům ve vzorci 2.8.
28
Index IN95 není primárně určen pro stanovení tvorby hodnoty, index IN99 není naopak zaměřen na hodnocení hrozby bankrotu. Tyto sloupce nejsou proto u zmíněných ukazatelů k dispozici.
28
3 MODERNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY 3.1 Pojetí moderních metod finanční analýzy29 Přístupy hodnocení výkonnosti podniku byly, jsou a budou předmětem permanentního vývoje reagujícího na kritiku stávajících metod a snahy o zdokonalování. „Inovace v přístupech měření výkonnosti, ke kterým docházelo v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, vznikaly z velké části „ve jménu“ kritiky měření výkonnosti založeného na hospodářském výsledku.“30 Rozvoj standardních metod finanční analýzy ustupoval do pozadí a do popředí se začaly dostávat metody, které by pomáhaly při řízení podniků zobrazením jejich skutečné výkonnosti. Jedním z přístupů, kterým se v tomto období dostávalo pozornosti, bylo řešení v podobě peněžních toků v rámci ukazatele diskontovaného cash-flow31. Součástí inovačních tendencí však byla snaha o eliminaci akruálního principu zjišťování hospodářského výsledku32, DCF nebylo navíc vhodné pro použití při běžném řízení podniků. Kritikové akruálního principu se snaží prosazovat definici hospodářského výsledku jako rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro podporu svého názoru se zpravidla opírají o dva zásadní argumenty:
prvotním cílem podnikatele je v podnikání vydělat peníze, nikoliv dosáhnout (účetního) zisku, pouze příjem peněz je neoddiskutovatelným důkazem toho, že společnosti vzniká z provozovaných podnikatelských aktivit prospěch.
Oba výše zmíněné body představují jeden z názorových pohledů na to, jak by mělo podnikání fungovat. Nemohou však být využity jako argument pro zpochybnění významu hospodářského výsledku při hodnocení výkonnosti podniku. I hospodářský výsledek v účetním pojetí totiž dává o podniku důležitou informaci. Navíc je třeba vycházet i z definice, která říká, že funkcí hospodářského výsledku není vyjádření celkových důsledků podnikatelských aktivit, ale snaha o zachycení vlivu činnosti podniku na průběh jejich vzniku. Vedle této kritiky je v oblasti hodnocení výkonnosti podniku sledován také další trend – snaha o vyjádření dlouhodobých efektů vycházejících ze současného vývoje podniku. Problémem hospodářského výsledku jako ukazatele je totiž fakt, že bez ohledu na to, zda je jeho zjišťování založeno na akruálním nebo peněžním principu, podává informaci především o současných důsledcích, případně důsledcích vztahujících se do blízké budoucnosti, a je tedy vhodný jen pro operativní řízení činností podniku. Informaci o vývoji v dlouhém období ale není schopen postihnout. Z tohoto důvodu začala vznikat řada syntetických měřítek výkonnosti, které se do jednoho ukazatele snaží promítnout celou řadu činností ovlivňujících chod podniku a to pokud možno po celou dobu jeho existence nebo minimálně pro dlouhodobý výhled. Mezi taková měřítka
29
Zpracováno podle WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Str. 124-126. 30 WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Str. 124. 31 Označováno také jako DCF z anglického Discounted Cash-Flow. 32 Akruální princip vychází z myšlenky, že důsledky ekonomické činnosti, které se projeví zvýšením nebo snížením ekonomických zdrojů, by se měly v hospodářském výsledku zobrazit jako výnosy nebo náklady v tom období, kdy k nim věcně došlo, nikoliv v období, kdy mají tyto skutečnosti dopad na peněžní toky, tedy kdy dojde k souvisejícímu příjmu nebo výdaji, viz WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Str. 124-125.
29
patří například tržní přidaná hodnota (Market Value Added, MVA) nebo ukazatel CFROI (Cash-Flow Return on Investments)33. Tabulka 3: Vývoj ukazatelů finanční výkonnosti podniku 1. generace
2. generace
"zisková marže"
"růst zisku"
zisk/tržby
maximalizace zisku
3. generace "výnosnost kapitálu" (ROA, ROE, ROI) zisk/investovaný kapitál
4. generace "tvorba hodnoty pro vlastníky" EVA, CFROI, FCF,…
Pramen: PAVELKOVÁ, Drahomíra a KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha : Linde, 2005. ISBN 80-86131-63-7. Str. 13.
„Paralelně s těmito iniciativami dochází i ke snahám provést renesanci hospodářského výsledku a nadřadit při jeho zjišťování obvykle uplatňovanému principu opatrnosti požadavek na aktuálnost informací a orientaci výsledku na budoucnost.“34 V tomto ohledu nejznámější myšlenkou je aplikace konceptu takzvaného ekonomického pojetí zisku, který bere v úvahu také alternativní náklady kapitálu. V praxi finančního řízení se s tímto konceptem setkáváme především v rámci ukazatele Ekonomické přidané hodnoty (Economic Value Added, EVA). Tomuto ukazateli se budeme věnovat podrobněji v kapitole 3.3, protože jej následně v praktické části této diplomové práce použijeme jako výchozí moderní metodu hodnocení ekonomické výkonnosti zvoleného podniku. Jak je z předchozího textu patrné, současné metody hodnocení výkonnosti podniku postupně upouštějí od analýzy rentability kapitálu a soustředí se na tvorbu hodnoty pro vlastníky. V rámci tohoto směru začala být využívána hodnotová kritéria pro měření výkonnosti podniků, a proto se pro systém řízení založený na těchto metodách vžilo označení hodnotové řízení podniku35. U všech těchto hodnotových kritérií je možné pozorovat dvě charakteristiky, jimiž se zásadně odlišují od základních ukazatelů hodnocení výkonnosti podniku:
pracují s konceptem oportunitních nákladů36, který se v ukazatelích vyskytuje ve formě průměrných nákladů na kapitál37, namísto běžného výsledku hospodaření využívá provozní hospodářský výsledek (NOPAT).
Ve stejném období jako metody pro hodnotové řízení podniku začaly vznikat také další přístupy postavené na definici a vyhodnocování strategických cílů. Nejznámějším konceptem v této oblasti je Balanced Scorecard38.
3.2 Balanced Scorecard Základy koncepce Balanced Scorecard (dále také BSC) byly položeny v roce 1987, kdy Robert S. Kaplan a H. Thomas Johnson publikovali rozsáhlou kritiku tehdejších systémů měření výkonnosti podniků založených na pyramidových rozkladech ukazatelů rentability. Na základě těchto kritik byl v roce 1990 zahájen výzkumný projekt, na němž spolu 33
Česká definice ukazatele CFROI není jednotná. V literatuře (například MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. str. 164. ISBN 80-86119-61-0.) se nejčastěji setkáváme s označením Rentabilita investic počítaná z peněžních toků. 34 WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Str. 125. 35 Z anglického Value Based Management. 36 Některá literatura pracuje s alternativním označením náklady ušlé příležitosti. Oportunitní náklady jsou peněžní prostředky, které podnik ztratil tím, že se rozhodl svoje dostupné zdroje alokovat vybraným a nikoliv nejlepším alternativním způsobem. 37 V dalším textu označováno také jako WACC z anglického Weighted Average Cost of Capital. 38 V literatuře se setkáváme také s překladem vyvážený scorecard. Tento překlad však charakterizuje spíše konstrukci ukazatele, pro označení samotného konceptu tak budeme pracovat s originálním anglickým pojmem.
30
s Robertem S. Kaplanem pracoval také David P. Norton a jehož cílem bylo nalezení takových přístupů, které by se v hodnocení podniku neomezovaly pouze na informace získané z účetních výkazů a pomáhaly managementu propojovat krátkodobé akce s dlouhodobými cíli. Takovým řešením se nakonec stal BSC, koncept postavený na myšlence, že o výkonnosti podniku nevypovídají jen „tvrdá“ data získaná z účetních výkazů, ale také řada dalších parametrů. Podle základní filozofie BSC jsou finanční ukazatele dobrým vodítkem pro hodnocení minulých aktivit společnosti. Pro zachování dlouhodobé tendence tvorby hodnoty je však nutné sledovat vizi a strategii podniku, k jejímuž sestavení už si s účetními daty nevystačíme.
3.2.1 Perspektivy BSC Problémem vizí je však mnohdy jejich abstraktnost – management není schopen transformovat dlouhodobé vize do každodenních operativních činností. Právě pro řešení tohoto problému poskytují Kaplan a Norton39 v metodě BSC rámec převádějící vize a strategie do komplexního souboru měřítek výkonnosti zařazených do čtyř perspektiv:
Finanční – i přes častou kritiku jsou „tvrdá“ data účetních výkazů důležitým ukazatelem ekonomických důsledků již realizovaných opatření. Pomocí finančních ukazatelů můžeme sledovat, zda zavedené strategie vedly ke zlepšení finančních cílů (měřených zpravidla prostřednictvím ziskovosti). Zákaznická – sleduje a pomáhá stanovovat strategii, v níž se podnik bude zaměřovat na zákazníka a trh. V rámci této perspektivy jsou klíčovými faktory nastavení dodavatelského cyklu a služby, díky nimž podnik získá další zákazníky, zajistí jejich maximální spokojenost a upevní si pozici na stanoveném trhu (vše v závislosti na stanovených strategiích). Interních procesů – podnik se v rámci této perspektivy snaží odhalovat mezery v nastavení interních procesů a zavádět nová opatření zvyšující výkonnost finančního hospodaření a spokojenost zákazníků. Součástí perspektivy interních procesů by měly být také inovace směřující k dlouhodobému vytváření hodnot, které je na rozdíl od krátkého období zaměřeno nejen na stávající zákazníky, ale také na uspokojování zákazníků budoucích. Učení se a růstu – zabývá se podnikovou infrastrukturou potřebnou k dlouhodobému růstu a zdokonalování podnikových aktivit. Pomocí současných technologií nejsou podniky v silné konkurenci schopny dosahovat dlouhodobých stanovených cílů. Na základě perspektivy finanční, zákaznické a interních procesů dokáže management odhalit mezery ve stávajících procedurách. Odstranění těchto nedostatků vedoucí k naplňování dlouhodobých cílů je pak formulováno právě v perspektivě učení se a růstu.
Každá z perspektiv tedy hledá odpověď na jinou otázku související s tím, jak BSC převádí vize a strategie do cílů a měřítek. Vzájemné vztahy a otázky, na něž jednotlivé perspektivy hledají odpověď, zachycuje Schéma 6.
39
KAPLAN, Robert S. a NORTON, David P. Balanced scorecard : strategický systém měření výkonnosti podniku. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. ISBN 80-7261-124-0. Str. 19-20.
31
Schéma 6: Rámec BSC pro převod strategií a vizí do operačních úkonů Iniciativy
Záměry
Iniciativy
VIZE A STRATEGIE
Záměry
Interní podnikové procesy Abychom uspokojili naše akcionáře i zákazníky, v jakých podnikových procesech musíme být nejlepší? Cíle
Iniciativy
Záměry
Měřítka
Abychom naplnili naši vizi, jak bychom měli vystupovat před zákazníky?
Cíle
Zákaznická perspektiva
Měřítka
Cíle
Abychom měli finanční úspěch, jak bychom měli vystupovat před akcionáři?
Měřítka
Finanční perspektiva
Iniciativy
Záměry
Měřítka
Abychom naplnili naši vizi, jak si udržíme schopnost měnit se a zlepšovat?
Cíle
Perspektiva učení se a růstu
Pramen: KAPLAN, Robert S. a NORTON, David P. Balanced scorecard : strategický systém měření výkonnosti podniku. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. ISBN 80-7261-124-0. Str. 20.
Hlavní přínos BSC tkví podle Wagnera40 „v tom, že nabízí manažerům prostor pro sebereflexi, tedy jakousi vlastní diagnostiku toho, zda způsob, jakým ve svém každodenním „pracovním kolotoči“ jednají, opravdu respektuje zásady konceptu BSC“. V případě, že se směr vedení odchyluje od stanovených strategií, pak nabízí náměty k řešení vzniklých problémů, ať už v rámci podniku jako celku, nebo jeho jednotlivých útvarů. Autoři BSC si brzy všimli, že metoda je dobře využitelná i mimo „prvotní“ oblast hodnocení výkonnosti podniku. Začali se proto soustředit na propojování měřítek BSC s podnikovými strategiemi a stanovováním těchto strategií. V současnosti je koncept BSC komplexním a mnoho oblastí zahrnujícím manažerským nástrojem pro řízení podnikových aktivit.
3.3 Ekonomická přidaná hodnota Jedním z moderních konceptů hodnocení výkonnosti podniku, který se v podnikové praxi prosazuje čím dál častěji, je Ekonomická přidaná hodnota EVA. Majitelem know-how k této metodě je americká poradenská společnost Stern Stewart & Co., která zároveň vlastní registrovanou ochrannou známku EVA®.
3.3.1 Charakteristika ukazatele EVA Přestože původně byla metoda využívána především americkými podniky, postupem času se začala rozšiřovat do celého světa včetně České republiky41. Kladně se k využití v české podnikové praxi staví také literatura, například podle Kislingerové42 se „metoda pracující
40
WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Str. 233. 41 Důkazem použití konceptu EVA i v české podnikohospodářské praxi jsou pravidelně sestavované žebříčky hodnotící podniky, které svým vlastníkům vydělávají nejvíce a kde je právě ukazatel EVA klíčovým kritériem. Příkladem takových žebříčků je EVA TOP 100 nebo The 20xx EVA Ranking Czech Republic. 42 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1. Str. 228.
32
s ukazatelem EVA jeví jako vysoce perspektivní i v podmínkách České republiky. Její využívání je zajímavé především proto, že dobře ilustruje hlavní faktory tvorby hodnoty“. Základní koncepce EVA pracuje podobně jako standardní ukazatele výkonnosti podniku s tezí, že cílem firmy je maximalizace zisku. V tomto pojetí však nehovoříme o zisku účetním (z výkazu zisku a ztráty vypočtený hospodářský výsledek založený na rozdílu mezi výnosy a náklady), ale zisku ekonomickém. Ekonomický zisk vypočítáme pomocí následujícího vzorce: Yý #Z ý ýZ :á[ á"\ :á[,
(3.1)
kde součástí nákladů na kapitál jsou oportunitní náklady. Zásadní snahou je, aby hodnota ekonomického zisku a tím také ukazatele EVA byla kladná a podnik tak vytvářel novou přidanou hodnotu.
3.3.2 Výpočet ukazatele EVA Výchozí vzorec pro výpočet ekonomické přidané hodnoty má následující podobu: ] ,
(3.2)
kde NOPAT je zisk z operační činnosti podniku. Jde o hospodářský výsledek vyprodukovaný v souvislosti s hlavní činností firmy a odrážející zisk odpovídající pojetí investorů. Pojmu operační zisk se v českém účetnictví velmi podobá ukazatel provozního zisku, oba ukazatele však vykazují jisté rozdíly. Pro výpočet NOPAT je proto třeba účetní zisk upravit o několik položek, které mají charakter mimořádného zisku (ztráty) nebo nesouvisejí s hlavní provozní činností podniku. Vedlejším činnostem totiž zpravidla odpovídá také rozdílné riziko (museli bychom uvažovat jinou diskontní míru). Podrobněji se propočtu operačního hospodářského výsledku věnujeme v kapitole 3.3.4.2. Ukazatel C43 označuje objem veškerého kapitálu vázaného v účtovaných aktivech a využívaného k provozní činnosti podniku, tedy k tvorbě operačního zisku. Aby splňovala tuto podmínku, je nutné aktiva z účetnictví upravit o položky, které se nevztahují k operační činnosti podniku. Takto vzniklé náklady jsou aktivovány a postupně odepisovány, což se částečně projevuje také jako zvýšení vlastního kapitálu. Hodnoty, o které je tímto způsobem vlastní kapitál navyšován, označujeme jako Ekvivalenty vlastního kapitálu44. Hodnota takto upravených aktiv je snížena o explicitně neúročený cizí kapitál, aby nedocházelo k problémům s odhadem nákladů na tyto položky kapitálu. Pro tento pojem je v konceptu EVA dále používán pojem NOA45. Vzorec 3.2 tedy upravíme do podoby: ] .
(3.3)
Pro výpočet NOA využíváme účetní hodnoty z počátku účetního období. Dochází-li v podniku k výraznějším výkyvům v hodnotách aktiv, pak připouštíme i použití průměru z počátečního a konečného stavu upravených aktiv. Ukazatel WACC označuje vážené náklady na kapitál, tedy minimální rentabilitu, jíž by měl podnik dosahovat pro vytvoření nové hodnoty. Hlavní faktory, které ovlivňují velikost ukazatele EVA, znázorňuje Schéma 7.
43
Z anglického Capital – Kapitál. V odborné literatuře též Equity Equivalents. 45 Z anglického Net Operating Assets – Čistá operační aktiva. Pramen: MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 18. 44
33
Schéma 7: Faktory ovlivňující vrcholový ukazatel EVA EVA
NOPAT
–
náklady kapitálu
kapitál (C)
provozní zisk
×
(1–daňová sazba)
tržby
–
náklady
×
WACC
Pramen: KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-5291. Str. 90.
3.3.3 Transformace účetních dat na ekonomický model Účetní výkazy společnosti nám poskytují účetní data. Ta je ale při výpočtu ekonomické přidané hodnoty třeba modifikovat a z účetního modelu vytvořit model ekonomický. Důvodem k modifikaci je fakt, že stávající systém vedení účetnictví je orientován především na věřitele. Kvůli dodržování účetních zásad proto nejsou investorům předkládány reálné stavy aktiv a pasiv podniku – všechny položky jsou v účetnictví podle způsobu pořízení oceněny pořizovacími nebo vlastními náklady. Dalším důvodem pro transformaci ekonomických dat je požadavek konzistence dat potřebných k měření výkonnosti – tedy konzistence mezi ekonomickým ziskem, operačními aktivy a náklady kapitálu. Podle autorů Mařík, Maříková46 jde v tomto případě především o to, aby:
operační aktiva byla vymezena v souladu s tím, jak chápeme základní činnosti podniku (core business). Především jde o to, zda a v jakém rozsahu započítat do operačních aktiv dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek, v návaznosti na předchozí bod byly správně vymezeny náklady a výnosy vážící se k operačním aktivům, po vymezení operativních aktiv byla upravena i struktura financování a určeny náklady na jednotlivé finanční zdroje.
Z výše zmíněného je tedy zřejmé, že před výpočtem ukazatele EVA bude třeba data z účetních výkazů transformovat. Autoři konceptu EVA využívají seznam 164 úprav účetních výkazů, které je pro modifikaci účetního modelu na model ekonomický třeba provést. Většina těchto úprav je však předmětem obchodního tajemství, a proto se zaměříme pouze na úpravy, které jsou zásadní. Transformace dat by měla obsahovat 4 kroky: Konverze na operační aktiva (konverze na NOA) V tomto kroku by měl analytik účetní podobu aktiv modifikovat na operační aktiva. To provede vyčleněním neoperačních aktiv, tedy aktiv, která neslouží k hlavní činnosti podniku (například investice nesouvisející s hlavní aktivitou, nedokončené investice) a aktivací nevykázaných aktiv, u nichž nájemce nese převážnou část užitků i rizik spojených s pronájmem (například finanční leasing). Provedením úprav dostaneme hodnotu ukazatele čistých operačních aktiv NOA. Konverze finančních zdrojů Smyslem tohoto kroku konverze je doplnění vykazovaných zdrojů financování tak, aby poskytly úplný a reálný obraz financování. Klíčové úpravy v tomto kroku souvisí především 46
MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 24.
34
s leasingem a dalšími formami pronájmu, úpravou rezerv a úpravou o krátkodobé neúročené závazky. Konverze daňová Daňová konverze spočívá v úpravě daní vyplývající z rozdílu mezi hospodářským výsledkem z operační činnosti podniku (NOPAT) a účetním hospodářským výsledkem. Při výpočtu je třeba zohledňovat výši daňové sazby v daném roce. Konverze akcionářská V souvislosti s úpravami položek na straně aktiv (například započítávání některých položek nehmotných aktiv do NOA) je nutné provést korekce související například s přeceněním také na straně pasiv. Bilanční rovnováha je vyrovnávána zpravidla prostřednictvím položek vlastního kapitálu, zvýšení vlastního kapitálu v upravené rozvaze označujeme jako ekvivalenty vlastního kapitálu.
3.3.4 Propočet základních parametrů EVA47 Před samotným výpočtem ukazatele EVA musíme vzít jeho jednotlivé komponenty a ověřit vstupní data, zda vyhovují metodice výpočtu ekonomické přidané hodnoty. 3.3.4.1 Propočet operačních aktiv NOA Při výpočtu operačních aktiv vycházíme z rozvahy jako výchozího výkazu zobrazujícího stav majetku a závazků společnosti. V průběhu propočtu postupně vyčleňujeme neoperační aktiva, aktivujeme položky v rozvaze nezachycené a snižujeme aktiva o neúročený cizí kapitál. Vyloučení neoperačních aktiv Zásadní otázkou při realizaci tohoto kroku je odlišení operačních aktiv od aktiv, která podnik k hlavní činnosti nevyužívá. Zpracování tohoto kroku je značně subjektivní a záleží především na analytikovi a charakteru činnosti společnosti, která aktiva budou vyhodnocena jako operační a která nikoliv. V oblasti krátkodobého finančního majetku je pozornost věnována především krátkodobým cenným papírům – slouží-li tato položka v aktivech podniku ke krytí nákladů ze splácení úvěru, nejedná se o operační aktivum a měli bychom ji vyřadit z NOA. Předmětem důslednější analýzy by měly být také peněžní prostředky. Koncept NOA předpokládá, že společnost drží pouze provozně nutné množství finančních prostředků48. Nadbytečné krátkodobé finanční zdroje proto z NOA vyřadíme. Do stanovení výše NOA nevstupují ani dlouhodobá aktiva, která neslouží k operační činnosti podniku, v tomto případě především dlouhodobé investice. V souvislosti s rozhodnutím o začlenění investic do NOA je následně nutné upravit také NOPAT – je-li investice součástí NOA, pak bude ovlivňovat i NOPAT, naopak pokud investici podnik využívá pouze k uložení volných finančních prostředků, pak je třeba o její hodnotu NOPAT snížit. Z NOA je dále vhodné vyloučit všechny nedokončené investice, které se nepodílí na tvorbě současných výsledků hospodaření. Zahrnuta by neměla být ani další k operační činnosti nevyužívaná aktiva, jako jsou například nevyužívané budovy nebo nadbytečné zásoby. 47
Zpracováno podle MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 8086119-61-0. Str. 26-62. 48 Provozně nutné množství finančních prostředků můžeme určit například pomocí ukazatele peněžní likvidity. Způsob výpočtu peněžní likvidity je naznačen v kapitole 2.3.4.
35
Zahrnutí aktiv nevykázaných v účetnictví Přestože české účetní předpisy účtují o leasingovém majetku u pronajímatele, ekonomické užitky a rizika spojená s použitím nese nájemce, proto bychom měli v případě leasingu upřednostňovat pohled ekonomický, zahrnout leasingový majetek v celkové leasingové hodnotě do aktiv a s ním související závazky do pasiv. Úprava pasiv firmy je spojena také s úpravou NOPAT. Důsledkem ocenění aktiv z pohledu vlastníka jsou ekvivalenty vlastního kapitálu. Tato položka vzniká v případě, kdy úpravou rozvahy při převodu z účetního modelu upravíme aktiva, ale nevzniká nám odpovídající závazek – pak se rozdíl v aktivech promítá přímo do hodnoty vlastního kapitálu. Oceňovací rozdíly aktivních položek upravujeme z důvodu zachycení tržních cen majetku. Rozdílný přístup k oceňování přitom zaujímáme v případě dlouhodobých a v případě oběžných aktiv. Dlouhodobá aktiva jsou v rozvaze podniku zachycena v historických cenách, nezohledňují tak vliv vývoje cenové hladiny a technologického pokroku. Tyto faktory však můžeme do ocenění promítnout – potřebujeme jen znát strukturu dlouhodobého majetku podle stáří, jeho pořizovací ceny a zvolit vhodný cenový index49. V případě oběžných aktiv je třeba důsledná analýza v oblasti zásob. Zde vznikají ekvivalenty vlastního kapitálu například v případě, kdy jsou zásoby přeceňovány metodou LIFO50. Při přecenění může vzniknout tichá rezerva, kterou je nutné vykázat jako ekvivalent vlastního kapitálu a přičíst k NOA. Náklady s dlouhodobými předpokládanými účinky, jako jsou například náklady na výzkum a vývoj nebo náklady spojené s restrukturalizací podniku, není podle US GAAP51 možné aktivovat. Protože však tyto druhy nákladů znamenají pro podnik ekonomický přínos, využijeme v tomto případě standardu IAS 3852 a při splnění jím daných podmínek zařadíme tyto položky mezi nehmotná aktiva. Pro vyjádření dopadu na NOPAT musíme náklady vyjmout z účetnictví (tedy znovu je přičíst) a namísto nich započíst jen odpisy pro daný rok. Goodwill je identifikován jako suma všech nehmotných aktiv, která se vážou k podniku jako celku a není možné je jednoznačně rozlišit. Pokud podnik vykazuje na účtu goodwillu zůstatek, pak je žádoucí jej do NOA (na základě doporučení autorů metody v brutto hodnotě bez oprávek) započítat. Při započtení goodwillu je však třeba dále sledovat situaci v podniku a především to, zda nedochází ke změnám, které by měly na hodnotu goodwillu negativní dopady. Vytváří-li podnik tiché rezervy, čímž úmyslně snižuje hodnotu aktiv, je třeba tyto změny zahrnout ve formě ekvivalentů vlastního kapitálu do účetního ocenění pasiv. Pokud již aktiva byla přeceněna, pak se tímto problémem nemusíme zabývat a postačí zhodnotit potřebnost výše vytvořených rezerv. Krátkodobé explicitně neúročené závazky Hlavní součástí krátkodobých závazků jsou zpravidla dodavatelské úvěry, tedy úvěry, které nejsou explicitně úročené. Finanční náklady na tyto úvěry se však do konečné ceny úvěru promítají ve formě zvýšení nákupních cen, což snižuje operační výsledek hospodaření. Kromě 49
MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 42. 50 Z anglického Last In, First Out. Metoda oceňování LIFO není v českém účetnictví povolena, v případě uvádění diference oproti ocenění FIFO (First In, First Out) ji však připouští Mezinárodní účetní standard IAS 2 - Zásoby. 51 Z anglického Generally Accepted Accounting Principles – Všeobecně uznávané účetní principy. 52 Mezinárodní účetní standard (International Accounting Standard) IAS 38 – Nehmotná aktiva.
36
dodavatelských úvěrů se s těmito skrytými finančními náklady můžeme setkat také v případě závazků ke společníkům, u daňových závazků, položek časového rozlišení apod. Shrnutí všech výše zmíněných dopadů na rozvahu společnosti znázorňuje přehledně Schéma 8. Schéma 8: Dopady úprav pro výpočet NOA do rozvahy AKTIVA
PASIVA
Dlouhodobý majetek (DM) – neoperační DM + goodwill (v brutto hodnotě) + DNM z aktivovaných nákladů + zvýšení hodnoty DM z přecenění (tiché rezervy) + hodnota pronajatého majetku (leasing) + kumulované neobvyklé ztráty – kumulované neobvyklé zisky
Vlastní kapitál (VK)
Oběžná aktiva (OA) – neoperační OA + tiché rezervy z přecenění OA – neúročené krátkodobé závazky
změny ostatní
změny vyvolané úpravou aktiv – + + + ± + –
neoperační aktiva goodwill (v brutto hodnotě) aktivované náklady (nehmotná aktiva) tiché rezervy případná úprava VH o náklady spojené s leasingem (kumulovaně) kumulované neobvyklé ztráty kumulované neobvyklé zisky
+ nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků Překontrolovat, zda VK nezahrnuje vlastní akcie. Cizí kapitál (CK)
změny vyvolané úpravou aktiv – krátkodobé neúročené závazky (vč. časového rozlišení pasivního) + závazky z leasingu
změny ostatní –
nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků (tj. vyjádříme je z CK a přesuneme do VK)
Pramen: Upraveno autorem podle MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 48–49.
3.3.4.2 Určení velikosti čistého operačního výsledku hospodaření NOPAT Na propočtu operačních aktiv NOA závisí také určení velikosti operačního výsledku hospodaření po zdanění NOPAT. Mezi NOA a NOPAT musí být dosažena symetrie, pokud jsou tedy v rámci určitých činností aktiva zařazena do operačních aktiv, pak je nutné, aby náklady a výnosy spojené s těmito aktivy vstupovaly do výpočtu ukazatele NOPAT. Podobně jako u NOA je tedy kritériem pro stanovení čistého operačního výsledku hospodaření rozlišení nákladů a výnosů vztažených k hlavní provozní činnosti podniku. Při rozhodování, z jakého ukazatele obsaženého v českém účetnictví budeme při stanovení NOPAT vycházet, máme na výběr dvě varianty. Obecnějším řešením je vzít jako výchozí ukazatel výsledek hospodaření z běžné činnosti. Druhou variantou je vycházet z provozního výsledku hospodaření. Protože je provozní výsledek hospodaření součástí výsledku hospodaření z běžné činnosti, zvolíme si jako výchozí ukazatel obecný. Při zjišťování operačního výsledku hospodaření je třeba hospodářský výsledek z běžné činnosti upravit o několik položek. Vyloučení placených úroků Placené úroky, které již byly z výsledku hospodaření odečteny, přičteme zpět. Kromě běžných úroků je k výsledku hospodaření třeba přičíst také implicitní úroky obsažené v platbách za pronajímaný majetek. Důvodem této úpravy je zamezení dvojímu odečtení úroků od NOPAT, náklady na kapitál totiž odečítáme už v rámci ukazatele WACC v základním vzorci ukazatele EVA.
37
Vyloučení mimořádných položek Volbou výsledku hospodaření z běžné činnosti jsme už v úvodu eliminovali vlivy mimořádných nákladů a výnosů nesouvisejících s operační činností. Kromě účetních mimořádných nákladů a výnosů je ale nutné vyloučit také náklady a výnosy, které se svou výší nebudou opakovat, a jde tedy o jednorázové akce. Příkladem takových jednorázových nákladů mohou být náklady na restrukturalizaci, z výnosů bychom měli vyloučit například prodeje dlouhodobého majetku. Započtení vlivu změn vlastního kapitálu Při výpočtu NOA jsme se potýkali se změnami, které měly vliv na vlastní kapitál. V souvislosti s těmito změnami je nutné upravit taktéž výpočet NOPAT. K takovým úpravám patří například aktivace nákladů investiční povahy, započtení zvýšení nebo snížení opravných položek na zásoby a pohledávky nebo vyloučení tvorby a čerpání tichých rezerv, které ovlivnily výsledek hospodaření. Vymezení provozně potřebných aktiv Během úprav NOPAT bychom měli posoudit také charakter dlouhodobého majetku a oběžných aktiv – tedy to, do jaké míry se vztahují k operační činnosti podniku a do jaké míry jde jen o umístění volných finančních prostředků do aktiv, která podniku poskytnou požadované výnosy nebo poslouží jako rezerva. Vyloučeny by pak měly být výnosy a náklady nesouvisející s hlavní činností podniku. Úprava daní Je třeba zjistit upravenou daň, což je výše daňového závazku, který by byl placen z operačního výsledku hospodaření. Pro zjištění velikosti upravené daně existuje několik metod. Jednou z nich je vynásobení NOPAT daňovou sazbou, v tomto případě je však dosažený výsledek zpravidla nepřesný, v NOPAT totiž mohou být a ve výpočtu tím pádem nejsou zahrnuty daňově neuznatelné náklady a výnosy. Druhá varianta výpočtu upravené daně využívá koncept takzvané skutečné daňové sazby, což je sazba vztažená k účetnímu výsledku hospodaření. Skutečnou daňovou sazbu získáme tak, že vydělíme splatnou daň účetním výsledkem hospodaření. NOPAT následně touto daňovou sazbou, která se z pochopitelných důvodů od běžných daňových sazeb dosti liší, vynásobíme. Shrnutí všech výše zmíněných dopadů úprav do NOPAT zobrazuje Schéma 9. Schéma 9: Shrnutí dopadů úprav VH za běžnou činnost do NOPAT 1)
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (před daní)
2)
(+) nákladové úroky
3)
(–) výnosy z neoperačního majetku (zejména finanční výnosy) (+) náklady na neoperační majetek
4)
(+) odpisy goodwillu
5)
(+) původní náklady s investičním charakterem (–) odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací těchto nákladů
6)
(+) leasingová platba (původní náklady na leasing) (–) odpisy majetku pronajatého na leasing (část leasingové platby připadající na implicitní úroky neodečítáme)
7)
(–) neobvyklé zisky (+) neobvyklé ztráty
8)
Eliminace tvorby a rozpouštění nákladových rezerv
9)
Úprava daní na úroveň NOPAT
Pramen: MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 52–53.
38
Přestože jsme výsledek hospodaření z běžné činnosti definovali jako univerzálnější výchozí ukazatel, v některých případech může být vhodnější vycházet z provozního výsledku hospodaření, který je NOPAT bližší a vyžaduje v následné propočtové části méně úprav. V důsledku by volba propočtové metody neměla mít vliv na konečný výsledek, NOPAT při správnosti propočtu musí dávat u obou metod stejný výsledek. Schéma úprav při provozním výsledku hospodaření jako výchozím ukazateli znázorňuje Schéma 10. Schéma 10: Shrnutí dopadů úprav provozního VH do NOPAT 1)
Provozní výsledek hospodaření
2)
(–) provozní výnosy z neoperačního majetku (+) finanční výnosy z finančního majetku zahrnutého do NOA (+) provozní náklady na neoperační majetek
3)
(+) odpisy goodwillu
4)
(+) původní náklady s investičním charakterem (–) dopisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací těchto nákladů
5)
(+) leasingová platba (původní náklad na leasing) (–) odpisy majetku pronajatého na leasing
6)
(–) neobvyklé zisky (+) neobvyklé ztráty
7)
Eliminace tvorby a rozpouštění nákladových rezerv
8)
Úprava daní na úroveň NOPAT
Pramen: MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 53.
3.3.4.3 Určení nákladů na kapitál WACC Třetí komponentou pro výpočet ekonomické přidané hodnoty jsou náklady na kapitál WACC. Jak již bylo zmíněno, WACC určují rentabilitu kapitálu a zároveň představují průměrnou cenu, kterou je podnik nucen platit za zvolenou kombinaci vlastních a cizích zdrojů na straně pasiv rozvahy. Výši WACC vypočítáme podle vzorce: !,
^_
kde
re
náklady na vlastní kapitál,
rd
náklady na cizí kapitál,
VK
vlastní kapitál,
CK
cizí, explicitně úročený kapitál,
K
celkový objem kapitálu, tedy součet VK+CK,
d
sazba daně z příjmů.
_
F !@
`_ _
1 ",
(3.4)
Při výpočtech ukazatele WACC nejdříve stanovíme váhy jednotlivých složek kapitálu a následně určíme náklady na cizí a vlastní kapitál. Takto vypočítané hodnoty dosadíme do vzorce 3.4, vypočítáme hodnotu WACC a před dosazením do výpočtové rovnice ekonomické přidané hodnoty případně provedeme ještě další úpravy, které nám pomohou získat relevantnější hodnoty. Určení vah jednotlivých složek kapitálu Váhy jednotlivých složek kapitálu určujeme z tržních hodnot. Tento v ekonomikách s vyspělým kapitálovým trhem poměrně běžný požadavek se však v české podnikohospodářské praxi prosazuje jen velmi pomalu a stále jsou proto preferovány modely, které tržní hodnocení lépe či hůře nahrazují alternativními metodami. 39
Dalším problémem při zjišťování tržního ocenění je fakt, že pro výpočet tržní hodnoty nákladů na kapitál potřebujeme znát tržní hodnotu vlastního kapitálu – ten je výsledkem oceňovacího procesu. Abychom se vyhnuli tomuto problému, přistupujeme v praxi ke stanovení cílové struktury kapitálu, kterou budeme pro celé plánovací období považovat za stabilní. Alternativním řešením je využití iterativních propočtů, kde postupně sladíme výchozí a propočtenou kapitálovou strukturu. Určení nákladů na cizí kapitál Stanovení nákladů na cizí kapitál je matematicky poměrně nenáročné – výše plateb plynoucích z použití cizího kapitálu je stanovena smluvně a hodnoty je tedy možné zjistit z úvěrových smluv. Celkové náklady na cizí kapitál následně vypočítáme jako vážený průměr z úrokových plateb snížený o úspory plynoucí z použití daňového štítu53. Určení nákladů na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou z pohledu vlastníků požadovaným očekávaným výnosem. Stanovit výnos, který vlastníci od svojí investice očekávají, je však mnohem složitější než v případě cizího kapitálu. Je třeba zohlednit nejen riziko spojené s investicí, ale také alternativní výnosy při vložení prostředků do jiných aktiv. Při sledování míry úspěšnosti investice do podniku výnos porovnáváme s bezrizikovým výnosem54 a očekáváme, že výnos z investice do podniku bude vyšší. Pro stanovení požadované výnosnosti vlastního kapitálu můžeme využít řadu metod. Za základní model je v anglosaských zemích považován CAPM55, z dalších metodických postupů se setkáváme také s Gordonovým růstovým modelem nebo modelem APT56. Náklady vlastního kapitálu podle CAPM stanovíme pomocí následujícího vzorce: !, !; F a b&= !; c, kde
(3.5)
rf
očekávaná výnosnost bezrizikových aktiv,
β
koeficient vyjadřující, zda je riziko vybraného aktiva vyšší nebo nižší než riziko kapitálového trhu. Osu hodnot koeficientu beta můžeme pro potřeby hodnocení rizikovosti aktiva rozdělit do tří segmentů: β > 1 – riziko aktiva je vyšší než riziko kapitálového trhu jako celku, β = 1 – riziko aktiva je srovnatelné s rizikem kapitálového trhu jako celku, β > 1 – riziko aktiva je nižší než riziko kapitálového trhu jako celku,
E(Rm) – očekávaná průměrná výnosnost kapitálového trhu, [E(Rm) – rf] – riziková prémie kapitálového trhu. Odpovídá systematickému riziku trhu, tedy takovému riziku, které je vyvoláno faktory ovlivňujícími všechna aktiva na stanoveném trhu (například hrubý domácí produkt nebo vývoj inflace). Výši rizikové prémie zpravidla stanovují ratingové agentury.
53
Využití daňového štítu funguje na následujícím principu: úroky z použití cizího kapitálu jsou nákladem snižujícím výsledek hospodaření. Snížení zisku pro společnost znamená také snížení daňových plateb státu, díky čemuž se zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu. 54 Podle pramene KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. ISBN 807179-529-1. Str. 187. je za operaci s bezrizikovým výnosem považováno uložení volných peněžních prostředků do banky nebo investice do státních dluhopisů. 55 Z anglického Capital Asset Pricing Model, v české literatuře se setkáváme s označením Model oceňování kapitálových aktiv. 56 Z anglického Arbitrage Pricing Theory.
40
Jak je už z ukazatelů zahrnutých do vzorce 3.5 zřejmé, je jednou z podmínek výpočtu nákladů vlastního kapitálu pomocí CAPM efektivně pracující kapitálový trh. Tato metoda je proto bez problémů aplikovatelná na podniky v anglosaských zemích, v českém prostředí jsou však možnosti jejího využití velmi omezené. Z tohoto důvodu je pro české podniky vhodnější aplikace metody vytvořené autory Neumaierová, Neumaier, která byla postavena na pyramidovém rozkladu INFA (viz kapitola 2.4.1) a je mimo jiných využívána také jako výchozí metodika hodnocení výkonnosti Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
3.3.5 Výpočet EVA podle metodiky MPO Díky poskytované datové základně MPO umožňuje podnikům srovnání s nejvýkonnějším podnikem v odvětví a také v rámci odvětví jako celku. Náklady na kapitál jsou v tomto případě sestavovány na principu stavebnicového modelu, kdy jsou k bezrizikové úrokové míře připočítávány různé rizikové přirážky. Ukazatel EVA je v tomto případě počítán podle vzorce57: ] & !, ]d, kde
(3.6)
ROE
rentabilita vlastního kapitálu (viz kapitola 2.3.1),
re
vyjádření nákladů vlastního kapitálu,
VK
vlastní kapitál,
& !,
spread.
Hodnotu ukazatele nákladů na vlastní kapitál, který následně dosadíme také do původního vzorce pro výpočet ekonomické přidané hodnoty, dopočítáme dosazením do vzorce: !, kde
ij mj
ij qr
e7``fgh k l no p l s j k k qr k
,
(3.7)
WACCMPO
vážené náklady na kapitál (podle metodiky MPO),
UZ
úplatné zdroje (součet VK+BU+O) – kapitál, za který je nutno platit,
A
celková suma aktiv,
VK
vlastní kapitál,
BU
bankovní úvěry,
O
dluhopisy,
UM
úroková míra,
`t t
skutečný vliv zdanění (nahrazuje parametr vlivu zdanění (1–T)).
Tento model je založen na několika zjednodušujících předpokladech:
cenou cizího kapitálu je v tomto případě úroková míra, tržní hodnota cizího kapitálu je nahrazena účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu, hodnota vážených nákladů na kapitál WACCMPO je nezávislá na kapitálové struktuře podniku. Změna rozložení kapitálu v rámci firmy pouze mění přerozdělení nákladů mezi majitele a věřitele.
57
Zpracováno podle: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Str. 62.
41
Při dosazování do vzorce je třeba se vyvarovat použití extrémních hodnot, které by mohly snížit vypovídací schopnosti modelu. Do vysokých hodnot bychom se na základě doporučení MPO58 neměli dostat v případě úrokové míry – ukazatel UZ by se měl pohybovat v rozsahu 0 % ≤ UM ≤ 25 %. Podobně bychom se měli vyvarovat také extrémních hodnot daňového zatížení. Výpočtový vzorec pro vážené náklady na kapitál je následující: ouv !; F !uvw F !x)yz*7( F !{7 , kde
(3.8)
rf
očekávaná výnosnost bezrizikových aktiv,
rPOD
riziková přirážka za podnikatelské riziko charakterizujících tvorbu produkční síly),
(funkce
ukazatelů
rFINSTAB
riziková přirážka za finanční stabilitu charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy),
(funkce
ukazatelů
rLA
riziková přirážka za velikost charakterizujících velikost podniku).
(funkce
ukazatelů
podniku
Bezriziková sazba (rf) Sazba, která se odvíjí od výnosnosti bezrizikových aktiv. V našem výpočtu je převzata z analýz MPO, které hodnotu stanovují jako výnosnost desetiletých státních dluhopisů podle statistik České národní banky59. Riziková přirážka za podnikatelské riziko (rPOD) '()*
Hodnota navázaná na produkční sílu podniku p s, dostatečnou velikost tohoto ukazatele 7.6503 (tedy splnění podmínky pro nahrazování cizího úplatného kapitálu kapitálem vlastním) a předmět činnosti podniku. Podmínka pro práci s cizím kapitálem je následující: '()* 7
nt
|
7
}~, položíme li E1
nt 7
}~, pak výši ukazatele rPOD znázorňuje Tabulka 4:
Tabulka 4: Určení rizikové přirážky za podnikatelské riziko U E1 V E1
0V
V E1
rPOD = 0 % rPOD = 10 % !uvw
s
0,1
E1
pE1
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Str. 61.
Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB) Ukazatel, který charakterizuje vztahy mezi aktivy a pasivy podniku. Hodnota rFINSTAB je posuzována podle ukazatele likvidity L3 3 p
v7
_tX_(n
s,
(3.9)
dosahované hodnoty znázorňuje Tabulka 5:
58
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. 59 Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka. [Online] 2003-2009. [Citace: 3. březen 2011.] http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=450&p_strid=EBA&p_lang=CS.
42
Tabulka 5: Určení rizikové přirážky za finanční stabilitu rFINSTAB = 10 % rFINSTAB = 0 %
L3 ≤ XL1 L3 ≥ XL2 XL1 ≤ L3 ≤ XL2
!x)yz*7(
E2 3
0,1 E2 E1
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Str. 60.
Zde
XL1 = 1,25 a XL2 = 1,80.
Riziková přirážka za velikost podniku (rLA) Ukazatel související s objemem úplatných zdrojů (UZ), které jsou v podniku k dispozici. Hodnotu ukazatele rLA určíme podle intervalů viz Tabulka 6. Tabulka 6: Určení rizikové přirážky za velikost podniku rLA = 5 % rLA = 0 %
UZ < 100 mil. Kč UZ > 3 mld. Kč 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč
!{7
3 }B Y"
168,2
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Str. 61.
Velikost ukazatele rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU), která charakterizuje dělení produkční síly, pak vypočítáme jako rozdíl mezi náklady vlastního kapitálu a váženými náklady na kapitál: !x)yz*n !, .
(3.10)
Odhad nákladů na vlastní kapitál využijeme následně také pro zařazení podniku do jedné ze čtyř kategorií definovaných MPO. Porovnáním nákladů na vlastní kapitál tímto způsobem mimo jiné odhadneme, zda je podnik ztrátový a zda tvoří hodnotu. Schéma 11: Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA (metodika MPO) ROE I. kategorie podniků (TH) Podniky tvořící hodnotu, tj. s ROE větším než re
re II. kategorie podniků (RF) Podniky mající ROE v intervalu rf < ROE ≤ alternativní náklad na vlastní kapitál (re)
rf III. kategorie podniků (ZI) Ziskové podniky s ROE v intervalu 0 < ROE ≤ bezriziková sazba (rf)
0 IV. kategorie podniků (ZT) Ztrátové podniky a podniky se záporným vlastním kapitálem
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [Online] 2005. [Citace: 2. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Str. 60.
3.3.6 Pyramidový rozklad hodnoty EVA Výsledná hodnota ukazatele ekonomické přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Ke správnému posouzení výkonnosti podniku si tak nevystačíme pouze s výpočtem samotného ukazatele – musíme posoudit vliv všech parametrů, které na výslednou hodnotu EVA působí. Pro znázornění vlivů dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel zpravidla využíváme schémata v podobě pyramidových rozkladů. 43
Pomocí pyramidového rozkladu EVA zobrazíme nejen závislost jednotlivých ukazatelů v relační pyramidě, ale i meziroční změny hodnot a také vliv těchto změn na vrcholový ukazatel, jehož ovlivňování zkoumáme. Schéma 12: Pyramidový rozklad ukazatele EVA EVA
Ukazatel 2005 2006 vliv na změnu EVA
ROE
re
(
VK
–
)×
EAT/EBIT
ROA
A/VK
×
marže (EBIT/V)
×
obrat aktiv (V/A)
rf
×
rPOD +
PH/V
ON/V
odpisy/V
–
–
rFINSTAB +
rLA +
rFINSTRU +
(ost. V-N)/V +
Pramen: Upraveno autorem podle Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
3.3.7 Využití ukazatele EVA60 Jak již bylo naznačeno v úvodu této kapitoly, EVA nabízí několik způsobů využití. Jejím primárním účelem, na který je zaměřena také tato diplomová práce, je hodnocení výkonnosti podniku. V tomto pohledu platí jednoduchá úměra, že čím vyšší je hodnota EVA, tím vyšší hodnotu podnik svým vlastníkům přináší (nebo tím nižší hodnotu podnik „ničí“). Jedním z problémů, které se samotnou hodnotou ukazatele souvisí, je jeho absolutní vyjádření. Využijeme-li pouze absolutní hodnotu, je výsledek hodnocení výkonnosti podniku ovlivněn také velikostí tohoto podniku. Abychom tento problém eliminovali, zavádí teorie několik relativních ukazatelů, které hodnotu EVA staví do poměru s dalšími ukazateli a umožňují srovnání mezi podniky bez ohledu na jejich velikost: Hodnotové rozpětí (Value Spread) Tento ukazatel dává do poměru ekonomickou přidanou hodnotu a operační aktiva: [ Z:!" kde
r
'^7
yv7
yvu7* yv7
e7`` yv7 yv7
! ,
(3.11)
rentabilita čistých operačních aktiv.
Problémem tohoto ukazatele je fakt, že NOA sice zahrnuje i kapitál, ale nikoliv lidský kapitál. Neumožňuje proto srovnání kapitálově náročných podniků a firem nenáročných na technologie, ale naopak zaměstnávajících vysoký počet zaměstnanců. Relativní EVA Tento ukazatel, se kterým přišla London Business School, se snaží problém s nezahrnutím lidského kapitálu řešit doplněním ukazatele osobních nákladů. Hodnotu relativní EVA pak vypočítáme podle vzorce:
60
Zpracováno podle MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 8086119-61-0. Str. 63-66.
44
&í ]
'^7
/8/A2í 2á.-3@PXe7`` yv7
.
(3.12)
EVA–ROS61 V tomto případě hodnotu EVA vztahujeme k dosaženému obratu a získáváme ukazatel s lepší vypovídací schopností, než nabízí standardní ukazatel rentability tržeb. ] &
'^7
/A?36
.
(3.13)
Další využití najde EVA v oblasti oceňování podniků, její přidanou hodnotou v tomto případě je fakt, že k ocenění dochází nikoliv z pohledu podniku samotného, ale z pohledu investora. Výsledkově je ocenění pomocí metody EVA shodné s v praxi používanější metodou DCF, ve srovnání s touto metodou však přináší některé výhody. Hlavní předností je fakt, že EVA vypovídá o tom, jaká část podniku v okamžiku ocenění již existuje ve formě aktiv (NOA) a jaká část hodnoty podniku bude výsledkem budoucích transakcí (MVA, viz kapitola 3.4). Díky tomu (konkrétně srovnáním NOA a MVA) můžeme určit, zda podnik prosperuje či nikoliv. I třetí a v současné praxi čím dál oblíbenější využití metody EVA souvisí s finančním řízením – své uplatnění najde i v oblasti řízení a motivování pracovníků. Hodnocení zaměstnanců pomocí ukazatele EVA probíhá na principu zainteresovanosti zaměstnanců na růstu EVA v podobě bonusů vyplácených nad rámec běžného platu. Výhoda ve srovnání s hodnocením postaveným na standardních metodách spočívá v neexistenci limitů maximálního a minimálního bonusu. Tento systém pak zaměstnance neomezuje v případě vynikajících výsledků (maximum bonusového systému EVA není stanoveno) nebo nemotivuje uměle zhoršovat výsledky v případě nepříznivého hospodaření podniku za účelem budoucího navýšení bonusu.
3.4 Hodnota přidaná trhem (MVA) S ekonomickou přidanou hodnotou poměrně úzce souvisí také ukazatel MVA – Hodnota přidaná trhem. Tento ukazatel znázorňuje, jakou hodnotu vytvořil hospodařením management podniku pro akcionáře. Vypočítáme jej podle vzorce: ~] !ží " :"[ Zý :á.
(3.14)
Jde tedy o ukazatel rozdílu mezi tržním oceněním společnosti na kapitálovém trhu a hodnotou kapitálu vloženou do podniku investory (akcionáři a držiteli dluhopisů). Rozdíl mezi EVA a MVA pak tkví v tom, že zatímco MVA měří dopad manažerských rozhodnutí na akcionáře v období od začátku existence společnosti (případně jejího uvedení na kapitálový trh), EVA vyjadřuje efektivitu manažerských rozhodnutí pouze ve stanoveném roce.62 Kromě předchozí definice je možné Hodnotu přidanou trhem vypočítat také právě prostřednictvím Ekonomické přidané hodnoty. Fotr a Souček63 tento postup definují následujícím způsobem: „Veličina MVA je rovna čisté současné hodnotě všech projektů, které byly v podniku realizovány, resp. které se plánují. Čistá současná hodnota každého projektu je pak rovna 61
Z anglického Economic Value Added – Return on Sales – Ekonomická přidaná hodnota – rentabilita tržeb. EHRHARDT, Michael C. a BRIGHAM, Eugene F. Google Books. Corporate Finance: A Focused Approach. [Online] 2009. [Citace: 12. Březen 2011.] http://books.google.com/books?id=yrkNIbEzgvQC&lpg=PA98&ots=QaJKhzsSO&pg=PA98#v=onepage&q&f=false. ISBN 978-0-324-65569-8. Str. 98. 63 FOTR, Jiří a SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-2470939-2. Str. 128.
62
45
současné hodnotě budoucích EVA, které tento projekt generuje. Pokud ze strategického finančního plánu podniku plyne, že budoucí hodnoty EVA jsou kladné, případně i rostou, pak to signalizuje růst MVA a tím i růst bohatství vlastníků.“ Vyjádřeno vzorcem64 ~] ∑25
'^7
Xe7``
.
(3.15)
Schéma 13: Vztah mezi MVA, NOA a EVA
výpočet Tržní kapitalizace (vlastní kapitál)
MVA tržní přidaná hodnota
Reziduální hodnota EVA
výpočet
EVA (t=n) EVA (t=2) EVA (t=1)
NOA
Úročené dluhy a závazky
(čistá operační, tj. provozně potřebná aktiva)
Neoperační majetek
Pramen: MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 68.
V souvislosti s výší ukazatele MVA platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím lépe – tím více bohatství podnik svým investorům přinesl. Naopak negativní MVA značí, že investiční aktivity managementu jsou na kapitálovém trhu hodnoceny negativně a jejich tržní ocenění klesá pod hodnotu ocenění účetního. Z výše uvedených definic vyplývá jedno ze zásadních omezení ukazatele MVA – jeho využití je možné jen ve společnostech kotovaných na veřejném akciovém trhu. I proto s ukazatelem nebudeme dále pracovat v aplikační části této diplomové práce. Uvedená varianta MVA také nezahrnuje význam vyplácených dividend, jejichž vliv na tržní hodnotu podniku je významný.
3.5 Rentabilita investic počítaná z peněžních toků (CFROI) Dalším přístupem, který hledisko výkonnosti podniku sleduje z pohledu investorů podniku (zaměřuje se tedy na tvorbu hodnoty), je metoda CFROI65. Také CFROI vychází při určování hodnoty podniku z účetních výkazů. Následné úpravy účetních údajů, které jsou pro správné zpracování CFROI nutné, se zaměřují na získání ekonomických dat. Vzhledem k tomu, že postup výpočtu pomocí metody CFROI je obchodním tajemstvím společnosti Boston Consulting Group, se hodnocení výkonnosti pomocí tohoto ukazatele v aplikační části této diplomové práce nebudeme věnovat. I přesto je však vhodné si alespoň v základních obrysech popsat princip, s nímž k hodnocení výkonnosti podniku přistupuje. 64
ŠULÁK, Milan a VACÍK, Emil. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 8086754-33-2. Str. 50. 65 CFROI® je registrovanou ochrannou známkou Boston Consulting Group.
46
Hodnotu ukazatele CFROI lze interpretovat jako „takovou provozní výkonnost, které by společnost dosáhla v případě, že by bez dodatečných investic byla schopna generovat po dobu životnosti provozních aktiv provozní cash-flow o stejném objemu, jakého dosáhla ve sledovaném období“66. Formulováno vzorcem, srovnáváme tuto provozní výkonnost s průměrnými kapitálovými náklady WACC – tedy výkonností, kterou požadují investoři podniku. Výslednou hodnotu označujeme jako čisté CRFOI nebo CFROI rozpětí67. & 84?,3@ & .
(3.16)
Kladná hodnota CFROIspread dává podniku informaci o tom, že svými aktivitami v daném období vytváří z pohledu vlastníků hodnotu. Naopak v případě záporného CFROIspread je hodnota ničena a měla by být přijata patřičná nápravná opatření. Tato opatření mohou plynout nejen ze změny úrovně provozního cash-flow nebo doby životnosti aktiv, vliv na ukazatel CFROIspread mají také ukazatele rozsahu podnikových aktiv a kapitálové struktury firmy. CFROI můžeme stanovit následovně: ∑26 kde
(`x
X`xv)
F
y7
X`xv)
,
(3.17)
BIB
hodnota (brutto) investice,
t
jednotlivé roky současného a budoucích období n,
n
doba ekonomické životnosti,
BCFt cash-flow (brutto) v jednotlivých letech upravené o inflaci, NA
hodnota neodepisovaných aktiv.
CFROI je tedy ukazatel, který hodnotí výnosnost investic v komplexním pohledu na celý podnik. Výnosnost však v tomto případě nevychází z účetnictví, ale má charakter dynamického ukazatele (základem je zde vnitřní výnosové procento IRR68), díky zohlednění inflace proto dokáže výkonnost zhodnotit lépe než klasické metody. Naopak nevýhodou komplexního pohledu je nemožnost stanovit vliv jednotlivých podnikových aktivit na tvorbu celkové hodnoty. To může vést k přijetí investičního záměru, který je sice vysoce ziskový, ale z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky nepřináší požadovaný přínos.
66
KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1. Str. 92. 67 Vzniklo překladem z anglického net CFROI a CFROI spread. Právě CFROI spread je v praxi nejčastěji používaným označením. 68 Z anglického Internal Rate of Return.
47
4 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI VYBRANÉHO PODNIKU Vybrané metody, které byly představeny v předchozím textu, budou nyní aplikovány na praktickém příkladu reálné fungující společnosti. Pro praktickou aplikaci byla zvolena společnost Igor Láník – Techservis Boskovice.
4.1 Informace o podniku 4.1.1 Základní informace Igor Láník – Techservis Boskovice je výrobní společnost se sídlem v Boskovicích, která byla založena a do Obchodního rejstříku zapsána 6. září 1991. Z původních 4 zaměstnanců se společnost postupně rozrůstala na současných asi 150 zaměstnanců, díky čemuž se stala jedním z významných zaměstnavatelů regionu.
4.1.2 Předmět činnosti69 Již od svého vzniku se firma zabývá výrobou pomocných materiálů pro slévárenský a metalurgický průmysl. Původní výroba nabízela poměrně pestrou škálu produktů – slévárenské nátěry, mazací a separační prostředky pro slévárny a zápustkové kovárny, pěnokeramické filtry (v několika kvalitách určených pro různé druhy kovů) a žáruvzdorné keramické tvarovky. Kapacita společnosti byla značně omezená, proto se v prvních letech firma zaměřovala na obsluhu sléváren a hliníkáren pouze na území bývalého Československa, Polska a Německa. V průběhu 90. let začala společnost posilovat export, díky čemuž trvale rostl objem výroby, především keramických filtrů. Velkou konkurenční výhodou firmy jsou investice do vlastního vývoje. V této oblasti podnikání se tak Igor Láník – Techservis Boskovice podílí na rozvoji světových trendů. I proto byla firma vždy schopná poměrně pružně reagovat na poptávku ze strany odběratelů a upravovat podle ní svůj výrobní sortiment. Klíčovým se z pohledu produkce staly roky 2007–2008, kdy byla vybudována nová vysokokapacitní a z velké části automatizovaná výroba. V současnosti tak společnost s nižším nasazením manuální práce dodává asi 40 000 000 filtrů ročně. Většina produkce je přitom exportována do více než 40 zemí světa, mezi největší odběratele patří firmy ze států Evropské unie, Indie, Ruska, Izraele, USA, Bahrajnu a dalších. Podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE70) můžeme společnost zařadit do následujících skupin a tříd71: • • • •
23.2 – Výroba žáruvzdorných výrobků, 20.1 – Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách, 20.59 – Výroba ostatních chemických výrobků j. n., 23.4 – Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků.
Protože se produkty společnosti využívají mimo jiné také v leteckém a automobilovém průmyslu, vyžadují zákazníci vysokou kvalitu. Proto je výrobní činnost a kvalita produktů pravidelně sledována a garantována certifikátem kvality jakosti EN ISO 9001 : 2008. Již od roku 2002 firma navíc prochází každoročními kontrolními audity společnosti TÜV NORD, 69
Vypracováno podle Igor Láník – Techservis Boskovice. [Online] [Citace: 20. březen 2011.] http://www.lanik.cz/. Zkratka odvozena z francouzského Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne. 71 Svaz průmyslu a dopravy ČR. Igor Láník - Techservis Boskovice. Abecední seznam členů - Svaz průmyslu a dopravy ČR. [Online] 2009. [Citace: 20. březen 2011.] http://www.spcr.cz/firmy/igor-lanik-techservis-boskovice. 70
48
jednou za tři roky je pak prováděn prodlužující audit související s koncem platnosti vydaného certifikátu.
4.1.3 Organizační struktura a zaměstnanci Firma Igor Láník – Techservis Boskovice je samostatným právním subjektem, jehož jediným majitelem je Ing. Igor Láník, který podniká jako fyzická osoba zapsaná v Obchodním rejstříku. Současným výkonným ředitelem je Ing. Igor Láník ml. Organizační struktura podniku je členěna do 5 úseků, jejichž rozložení naznačuje Schéma 14. Schéma 14: Organizační struktura podniku MAJITEL VÝKONNÝ ŘEDITEL EKONOMICKÝ ÚSEK
Ú. ŘÍZENÍ JAKOSTI
OBCHODNÍ ÚSEK VÝROBNÍ ÚSEK TECHNICKÝ ÚSEK
Pramen: Sestaveno autorem dle interních dokumentů podniku.
V čele ekonomického, obchodního, výrobního a technického úseku stojí ředitelé jednotlivých úseků, úsek řízení jakosti má na starosti vedoucí úseku. Do pravomoci úseků spadají následující činnosti:
ekonomický úsek – účetní práce, správa financí a personalistiky, obchodní úsek – nákup, prodej, logistika, investice a správa skladu, výrobní úsek – plánování výroby, výroba, technologie, údržba, technický úsek – podpora výroby a prodeje, technický rozvoj, úsek řízení jakosti – vstupní a expediční kontrola zboží, měření, kontrola výrobních procesů.
Podrobně je hospodaření sledováno jen v případě výrobního úseku, náklady ostatních úseků jsou součástí režijní složky. S rozvojem výroby a rozšiřováním výrobního programu docházelo ve společnosti i přes modernizaci a výraznou automatizaci k postupnému navyšování průměrného počtu zaměstnaných pracovníků až na 190 v letech 2007 a 2008. V následujícím roce však jejich počet začal klesat. Důvodem byla podle Výroční zprávy za rok 200972 především snaha podniku o zmírnění dopadů hospodářské krize, která se projevila omezováním provozu na 2 směny a ukončováním resp. neprodlužováním pracovních poměrů zaměstnanců.
4.2 Hodnocení výkonnosti podniku pomocí standardních metod K nejkomplexnějším standardním metodám hodnocení výkonnosti podniku patří pyramidové rozklady, které jsou souborem rozličných ukazatelů, a bonitní/bankrotní modely kombinující několik ukazatelů do jedné diskriminační funkce. Proto budou tyto metody využity také pro hodnocení výkonnosti podniku Igor Láník – Techservis Boskovice.
72
Igor Láník - Techservis Boskovice. Výroční zpráva za rok 2009. MSp ČR. [Online] červen 2010. [Citace: 12. březen 2011.] http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700475268&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic=f0216b377 07b42c89c21dc14bfd8a359.
49
Tabulka 7: Průměrné počty zaměstnanců Průměrný počet zaměstnanců z toho řídicích pracovníků
2005 114 5
2006 159 7
2007 190 7
2008 190 5
2009 135 5
Pramen: Sestaveno autorem podle Igor Láník – Techservis Boskovice. Výroční zpráva za rok 2009. MSp ČR. [Online] červen 2010. [Citace: 12. březen 2011.] http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700475268&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic=f0216b377 07b42c89c21dc14bfd8a359. a rovněž podle —. Výroční zpráva za rok 2007. MSp ČR. [Online] prosinec 2008. [Citace: 12. březen 2011.] http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700363222&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic=54420c74d d65c2c20fa33eecab7ace9e.
4.2.1 Pyramidový systém ukazatelů INFA Základní myšlenkou pyramidových modelů je hierarchické uspořádání ukazatelů, kromě samotných hodnot tak znázorňují vztahy mezi veličinami a představují komplexní soustavu, jejíž pomocí můžeme vyjádřit stav hospodaření podniku. Pro hodnocení výkonnosti zvoleného podniku bude použit pyramidový systém dle schématu INFA, jehož teoretické souvislosti byly popsány v kapitole 2.4.1. Výhodou pyramidové soustavy INFA je mimo znázornění vazeb a vztahů mezi ukazateli také možnost srovnání s dalšími podniky v odvětví prostřednictvím on-line dostupného Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA73 a následné navázání na tyto výpočty při stanovení ukazatele Ekonomické přidané hodnoty. On-line benchmarking bude také hlavním zdrojem dat pro sestavení pyramidového systému v letech 2005–2008 (riziková přirážka a další parametry budou při výpočtu ponechány na výchozích hodnotách). Vzhledem k nedostupnosti některých dat a dat pro období roku 2009 budou chybějící hodnoty dopočítány z údajů obsažených ve Finanční analýze průmyslu a stavebnictví za rok 200674 a Finanční analýze podnikové sféry za rok 200975. V rámci pyramidové soustavy budou výsledky společnosti srovnávány s průměrnými hodnotami dosaženými v odvětví. U hodnot převzatých z Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA je pro srovnání vybrána skupina podniků zařazená pod OKEČ 26 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Při dopočtu hodnot z publikace Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 je pak využita OKEČ subsekce DI – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, pro stanovení hodnot v roce 2009 byla zvolena nejbližší související subsekce klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE, tedy 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Vzhledem k rozdílné metodice vykazování není v roce 2009 k dispozici ukazatel výše průměrných odpisů v odvětví, chybí proto dopočet některých hodnot v 1. pyramidě. Pomocí modelu INFA je možné podnik hodnotit odděleně v několika samostatných oblastech:
úroveň provozní oblasti – hodnocení výkonnosti provozu a toho, zda podnik tvoří dostatečný výstup, finanční politika – nastavení kapitálové struktury a dělení výstupu, úroveň likvidity – hodnocení finanční stability.
73
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [Online] 2005. [Citace: 25. březen 2011.] http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/. 74 Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf. 75 Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
50
Schéma 15: Pyramidový systém ukazatelů INFA 2. pyramida (dělení EBIT/A) ROA (EBIT/A) rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 29,83% 23,19% 23,15% 11,07% -1,28%
odvětví 11,04% 11,03% 16,70% 11,84% 9,43%
ROA (EBT/A) rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 29,83% 23,18% 22,62% 9,61% -2,31%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 83,35% 60,25% 50,66% 58,10% 59,26%
ROE (EAT/VK) rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 24,32% 26,39% 30,94% 14,30% -3,89%
odvětví 13,12% 14,24% 20,49% 13,02% 10,16%
úroky/A
odvětví 10,02% 10,10% 15,26% 10,54% 8,71%
+
VK/A ×
struktura pasiv
firma odvětví 0,00% 1,02% 0,14% 0,93% 0,53% 1,07% 1,46% 1,27% 1,03% 0,72%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 83,35% 60,25% 50,66% 58,10% 59,26%
EAT/EBT odvětví 54,55% 52,15% 56,84% 59,95% 64,64%
/
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 67,94% 68,57% 69,28% 86,47% 100,00%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma odvětví 83,35% 74,34% 83,53% 71,10% 80,80% 71,67% 94,88% 75,63% 94,44% 79,18%
úroky/BÚ+O rok 2005 2006 2007 2008 2009
rok 2005 2006 2007 2008 2009
odvětví 71,38% 73,53% 75,10% 73,63% 75,37%
ÚZ/A
firma odvětví 0% 5,14% 2,87% 4,93% 3,85% 6,99% 7,13% 8,24% 2,93% 4,96%
×(
VK/A –
odvětví 54,55% 52,15% 56,84% 59,95% 64,64%
)
1. pyramida (tvorba EBIT/A) marže (EBIT/V) rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 18,86% 20,14% 22,56% 14,72% -2,42%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 44,28% 48,25% 52,93% 43,33% 39,47%
obrat aktiv (V/A)
odvětví 11,62% 11,25% 17,49% 11,21% 12,24%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
×
PH/V
ON/V odvětví 33,20% 31,02% 34,35% 30,00% 35,12%
–
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 22,02% 23,61% 21,29% 27,35% 23,35%
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 0,82 0,57 0,30 0,30 0,29
3. pyramida (finanční stabilita)
firma 1,58 1,15 1,03 0,75 0,53
odvětví 0,95 0,98 0,96 1,06 0,77
struktura výnosů struktura aktiv
odpisy/V odvětví 13,45% 13,73% 13,00% 12,80% 14,89%
–
rok firma odvětví 2005 3,95% 5,60% 2006 3,34% 5,30% 2007 3,11% 5,04% 2008 7,27% 5,69% 2009 14,56%
L1
(ost. V-N)/V +
rok 2005 2006 2007 2008 2009
L2 odvětví 0,33 0,32 0,23 0,27 0,56
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 2,90 2,31 2,18 3,85 3,08
firma odvětví 0,55% -2,54% -1,05% -0,75% -5,97% 1,18% 6,01% -0,29% -3,98%
L3 odvětví 1,37 1,32 1,09 1,14 1,63
rok 2005 2006 2007 2008 2009
firma 3,34 2,70 3,01 5,59 4,22
odvětví 1,90 1,82 1,48 1,49 2,24
Pramen: Sestaveno autorem s využitím účetních výkazů společnosti, zdroje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [Online] 2005. [Citace: 25. březen 2011.] http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/. a rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf. a rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
Hodnocení celkové úrovně výkonnosti v roce 2005 vychází ve srovnání s nastaveným benchmarkem pozitivně. Rentabilita vlastního kapitálu je dokonce vyšší, než vykazují nejlepší podniky v odvětví. Problémy má podnik jen v oblasti dělení EBIT – v tomto roce totiž 51
Út
nečerpá žádné bankovní úvěry, čímž roste podíl nad hodnotu charakteristickou pro odvětví. 7 Podobná je situace podniku také za období roku 2006. Ve všech hodnocených letech vy je benchmarkem INFA negativně hodnocen poměr , osobní náklady v poměru k celkovým ^ výnosům jsou tak vyšší, než je charakteristické u ostatních podniků ve stanoveném OKEČ. S problémy s dělením EBIT se podniku při hodnocení nastaveným benchmarkem podařilo vypořádat v roce 2007. Zatímco v celkovém pohledu je podniková výkonnost na vynikající úrovni, při pohledu na dílčí ukazatele už můžeme pozorovat zhoršující se situaci – například v oblasti dělení EBIT, kdy poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům klesá pod průměrnou hodnotu odvětví a je tak patrné zvýšení zadlužení podniku. V roce 2008 je patrný pokračující trend – hodnocení celkové výkonnosti firmy již nepřevyšuje nejlepší podniky v odvětví, přesto se stále nachází nad charakteristickými hodnotami a lze jej tedy označit za dobré. S problémy se v tomto období podnik potýká v oblasti tvorby EBIT, což je způsobeno především snížením EBIT a tím způsobeným zhoršením produkční síly a také poklesem celkových výnosů, které negativně ovlivnily obrat aktiv. Dominantním vlivem působícím na tvorbu i dělení EBIT v roce 2009 je vykázaný záporný hospodářský výsledek. Jeho dopad je znatelný zejména na rentabilitě vlastního kapitálu, která '()* ), jejíž se propadla hluboko pod úroveň stanovenou benchmarkem, a ukazateli marže ( ^ velikost poklesla na -2,42 %, přestože charakteristická hodnota v odvětví meziročně stoupla. V oblasti stability podniku je patrné hodnocení pod průměrnou hladinou ukazatele likvidity L1 sledovaného odvětví, příčinou je však zvýšení hladiny benchmarku způsobené pravděpodobně vyšším průměrným dluhovým financováním u dalších společností v odvětví.
4.2.2 Bonitní a bankrotní modely V tomto oddílu bude výkonnost podniku hodnocena pomocí predikčních a diagnostických modelů. Z nabízených metod budou využity tři relevantní modely uvedené v kapitole 2.4.2, tedy Altmanovo Z-skóre a IN95, pomocí nichž budeme hodnotit to, zda podnik není přímo ohrožen bankrotem, a IN05, jehož prostřednictvím určíme, zda podnik tvoří hodnotu. 4.2.2.1 Altmanova formule bankrotu Teorie nabízí několik možných variant Altmanova Z-skóru. V souvislosti s formou podnikání společnosti Igor Láník – Techservis Boskovice byla pro hodnocení výkonnosti zvolena varianta upravená pro „neakciové“ podniky, které nejsou obchodované na kapitálovém trhu. Výsledky Z-skóre za jednotlivé roky 2005–2009 zobrazuje Tabulka 8. Tabulka 8: Výpočet hodnot Altmanova Z-skóre Altmanův index - pro podniky neobchodované na kapitálovém trhu Koeficienty
Hodnoty ukazatelů 2005
2006
2007
2008
2009
X1 WC/A
0,542
0,438
0,401
0,287
0,234
X2 Ner.zisk/A
0,203
0,159
0,157
0,083
-0,023
X3 EBIT/A
0,298
0,233
0,232
0,111
-0,013
X4 VK/CZ
5,051
1,524
1,027
1,387
1,455
X5 T/A
1,524
1,134
0,964
0,731
0,514
Z-skóre Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
52
Váha
0,717 0,847 3,107 0,420 0,998
Výsledky 2005
2006
2007
2008
0,389
0,314
0,288
0,205
2009 0,168
0,172
0,135
0,133
0,070
-0,020
0,927
0,725
0,719
0,344
-0,040
2,121
0,640
0,431
0,582
0,611
1,521
1,131
0,962
0,730
0,513
5,129
2,945
2,533
1,932
1,233
Graf 2: Vývoj hodnot Altmanova Z-skóre 6.00 5.00 4.00 3.00 2.00 1.00 0.00 2005
2006
2007
hranice uspokojivé finanční situace Atmanův index
2008
2009
hranice přímých kandidátů bankrotu Expon. (Atmanův index)
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Z křivky, kterou zobrazuje Graf 2, je patrné, že v roce 2005 dosahuje společnost uspokojivé finanční situace. Nejvyšší měrou se na celkové hodnotě Z-skóre podílí (i přes svoje nejnižší váhové zastoupení) zadluženost v podobě ukazatele X4 odrážející nízkou úroveň využití cizích zdrojů financování. V následujících letech však společnosti vzrostly přijaté bankovní úvěry a hodnota X4 se proto snížila. V celém sledovaném období je však patrný klesající trend, kvůli němuž se již v roce 2007 společnost dostává do šedé zóny, tedy situace, v níž nejsme schopni jednoznačně identifikovat, zda podniku hrozí finanční problémy. I v rámci šedé zóny je patrný další pokles a přibližování ukazatele Z k hranici 1,2, tedy linii, pod níž se nachází přímí kandidáti bankrotu. Kromě ukazatele X4, jehož hodnota se od roku 2007 mírně zlepšuje, mají na pokles celkového indexu vliv všechny ukazatele. Nejvýraznější poklesy jsou patrné u ukazatele X5 charakterizujícího řízení aktiv, který je ovlivněn především snižováním tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. V letech 2008–2009 je pak hodnota indexu Z negativně ovlivněna také rentabilitami obsaženými v ukazatelích X2 a X3, do nichž se promítají zhoršující se hospodářské výsledky společnosti. 4.2.2.2 Index IN95 Vzhledem ke svým vlastnostem a možnostem oborové diferenciace je index IN95 i přes svoje stáří stále poměrně hojně využíván. Jak navíc dokazuje Graf 1, je jeho použití podpořeno i relativně vysokou úspěšností v praktické aplikaci. Pro výpočet ukazatele IN95 jsou využity váhy pro OKEČ subsekce DI. Až do roku 2008 se podnik především díky rentabilitám obsaženým v ukazatelích X2 a X3 nachází nad hranicí 2, v tomto období tedy můžeme předpokládat uspokojivou finanční situaci podniku. Již od roku 2006 je však patrný trend klesajících hodnot, který mezi lety 2008 a 2009 prolamuje hranici 1 a propadá se až na 0,992, čímž již mírně zasahuje do pásma ohrožení podniku finančními problémy. Tento pokles je způsoben především zápornými ukazateli X2 a X3, na nichž se podepsal ztrátový výsledek hospodaření, patrný je také vliv 53
ukazatele řízení aktiv X4, na němž se projevují klesající tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Tabulka 9: Výpočet hodnot indexu IN95 IN95 Koeficienty X1 A/CZ
Hodnoty ukazatelů 2005
2006
2007
2008
2009
6,060
2,529
2,027
2,387
2,455
X2 EBIT/úroky
0
167,384
43,739
7,575
-1,238
X3 EBIT/A
0,298
0,233
0,232
0,111
-0,013
X4 T/A
1,524
1,134
0,964
0,731
0,514
X5 OA/(KZ+KBÚ)
3,344
2,703
3,011
5,595
4,220
X6 Zpospl/T
0,002
0,000
0,003
0,000
0,000
Hodnota IN95 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Váha
0,200 0,110 5,280 0,550 0,100 28,050
Výsledky 2005
2006
2007
2008
2009
1,212
0,506
0,405
0,477
0,491
0,000
18,412
4,811
0,833
-0,136
1,575
1,232
1,223
0,585
-0,067
0,838
0,624
0,530
0,402
0,283
0,334
0,270
0,301
0,559
0,422
0,056
0,000
0,093
0,000
0,000
3,960 21,043 7,270 2,857 0,992
Graf 3: Vývoj hodnot indexu IN95 25.000 20.000 15.000 10.000 5.000 0.000 2005
2006
2007
2008
2009
IN95
hranice uspokojivé finanční situace
hranice ohrožení finančními problémy
Expon. (IN95)
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Výrazný výkyv v roce 2006 je způsoben nízkými nákladovými úroky (společnost v roce 2005 neměla žádné prostředky získané z úvěrů) ve jmenovateli ukazatele X2, což jej zvyšuje až na úroveň 18,412. Další výrazný ukazatel ovlivňující hodnoty ve všech obdobích je X3, což je způsobeno především jeho vysokou váhou na celkovém indexu IN95. Vzhledem k tomu, že se společnost snaží platit všechny své závazky ve stanovených lhůtách, vykazuje ve sledovaném období minimální závazky po splatnosti, díky čemuž se ukazatel X6 s nejvyšším váhovým zastoupením do indexu prakticky neprojevuje. 4.2.2.3 Index IN05 Nejnovějším z rodiny indexů IN je ukazatel IN05. Jeho součástí je kompozice ukazatelů, které hodnotí možné budoucí problémy se splácením závazků společnosti, ale také postihují vazbu na tvorbu hodnoty.
54
Tabulka 10: Výpočet hodnot indexu IN05 IN05 Koeficienty
Hodnoty ukazatelů 2005
2006
2007
2008
2009
6,060
2,529
2,027
2,387
2,455
0
167,384
43,739
7,575
-1,238
X3 EBIT/A
0,298
0,233
0,232
0,111
-0,013
X4 T/A
1,524
1,134
0,964
0,731
0,514
X5 OA/(KZ+KBÚ)
3,344
2,703
3,011
5,595
4,220
X1 A/CZ X2 EBIT/úroky
Hodnota IN05 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Váha
0,130 0,040 3,970 0,210 0,090
Výsledky 2005
2006
2007
2008
0,788
0,329
0,263
0,310
2009 0,319
0,000
6,695
1,750
0,303
-0,050
1,184
0,926
0,919
0,440
-0,051
0,320
0,238
0,202
0,154
0,108
0,301
0,243
0,271
0,504
0,380
2,593
8,431
3,406
1,710
0,707
Graf 4: Vývoj hodnot indexu IN05 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2005
2006
2007
2008
hranice tvorby hodnoty podniku
hranice "ničení" hodnoty
IN05
Expon. (IN05)
2009
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Podobně jako v případě IN95, jehož vývoj vzhledem ke stejným parametrům index IN05 částečně kopíruje, dosahoval (mimo roku 2009) IN05 ve sledovaných obdobích hodnoty 1,6 a vyšších, podnik se tak nacházel v období bez finančních potíží a tvořil pro svého majitele hodnotu. Výrazný výkyv je opět patrný v roce 2006, vysoká hodnota indexu IN05 je v tomto roce způsobena ukazatelem X2, jehož velikost především kvůli velmi nízkým úrokům náhle vzrostla a ovlivnila tak celkovou hodnotu indexu IN05 i přesto, že má v rovnici nižší vliv než v případě IN95. Od roku 2006 je však podobně jako u IN95 patrný klesající trend způsobený především vlivem klesajících zisků v ukazatelích X2 a X3. Na konci tohoto trendu, tedy v roce 2009, je patrný propad pod hodnotu 0,9 do zóny finančních obtíží, kdy je hodnota firmy „ničena“. Největší podíl na tomto propadu měl hospodářský výsledek (v ukazatelích X2 a X3 zastoupen ve formě EBIT), který se v tomto roce propadl do záporných hodnot. K dalšímu snížení IN05 došlo také vinou nižšího celkového objemu tržeb v ukazateli X4.
55
4.3 Balanced Scorecard, strategie podniku76 Zatímco standardní a moderní ukazatele uvedené v této diplomové práci vycházejí zpravidla z účetních hodnot a jejich úprav, koncept BSC je od počátku postaven na kritice tohoto přístupu k hodnocení výkonnosti podniku. Tvrdí totiž, že finanční ukazatele nejsou schopny dostatečně postihnout procesy v rámci celé organizace a že odráží pouze dopady minulých akcí a jsou tedy jen omezeně použitelné pro budoucí rozhodování. Dle základní teze vyváženého scorecardu je třeba sledovat nejen ukazatele ve finanční oblasti, ale také metriky zaměřené na zákazníky, firemní procesy a perspektivu učení se a růstu. Mají-li se umět manažeři podniku na všech úrovních řízení správně rozhodovat, musejí mít dostatečně silný nástroj k průběžnému vyhodnocování výkonnosti v jednotlivých oblastech spadajících do jejich kompetence. Samotné vyhodnocování je pak založeno na souboru nástrojů, které sledování výkonnosti zjednodušují a objektivizují do jasně definovaných ukazatelů. Díky těmto nástrojům mají manažeři jasný přehled o tom, jak podnik při dosahování stanovených cílů postupuje. Takový aparát měřítek je schopen poskytnout BSC – systém vyvážených měřítek převádějících vize a strategie podniku do uceleného souboru nástrojů sledujících finanční i nefinanční ukazatele výkonnosti podniku a umožňujících vyhodnocovat systém řízení. BSC pak nemusí fungovat jen jako soubor operačních ukazatelů, ale také jako nástroj upřesnění, zhodnocení a podpory realizace strategie. „Inovativní podniky ho používají jako strategického manažerského systému, tzn. k řízení své dlouhodobé strategie a k realizaci těchto kritických manažerských procesů:
k vyjasnění a převedení vize a strategie do konkrétních cílů, ke komunikaci a propojení strategických plánů a měřítek, k plánování a stanovení cílů a sladění strategických iniciativ, ke zdokonalení strategické zpětné vazby a procesů učení se.“77
Základním předpokladem toho, aby mohla být výkonnost podniku pomocí metody BSC efektivně hodnocena, je však existence jasně dané vize a strategie podniku. Tato základní strategie, jakým směrem a způsobem by se měla výkonnost v jednotlivých oblastech ve firmě Igor Láník – Techservis Boskovice ubírat, však nebyla stanovena a pro hodnocení tedy nemáme jasně daný systém měřítek, podle kterého bychom mohli společnost posuzovat. Jediným ukazatelem, jímž se v současnosti hodnocení společnosti jako celku řídí, je nepsané a velmi obecné pravidlo dosahovat co nejvyšších výnosů a snažit se ziskovost udržovat mezi 12–15 %. Podle webových stránek konzultační společnosti SyNext78 není firma Igor Láník – Techservis Boskovice výjimkou, s problémem neexistence dlouhodobé strategie se totiž potýká „naprostá většina tuzemských firem a podniků, zejména ze sektoru menších a středních podnikatelských subjektů“. Navíc vzhledem k tomu, že ve sledované firmě došlo v uplynulých letech k výraznému rozvoji a nárůstu produkce i počtu zaměstnanců, je doporučení pro tvorbu jasně dané strategie rozvoje zcela na místě. Právě strategie a její
76
Zpracováno podle COBBOLD, Ian a LAWRIE, Gavin. The development of the Balanced Scorecard as a strategic management tool. 2GC Conference Paper. [Online] květen 2002. [Citace: 16. duben 2011.] http://www.2gc.co.uk/pdf/2GCPMA02-1f.pdf., dále podle 2GC Active Management. FAQ Answer: What is the Balanced Scorecard? [Online] 2009. [Citace: 16. duben 2011.] http://v6dev.2gc.org/pdf/2GC-FAQ01-090216.pdf. a dalších uvedených zdrojů. 77 Edolo-consult, s.r.o. Edolo-consult, s.r.o. Balanced Scorecard. [Online] [Citace: 16. duben 2011.] http://www.edoloconsult.eu/bs.php. 78 SyNext. Synext.cz. Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie. [Online] 2008. [Citace: 16. duben 2011.] http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html.
56
následné vyhodnocování je pro ředitele firmy jasným ukazatelem toho, zda všechny úseky podniku sledují předem pevně dané cíle. Při stanovení strategie by podnik mohl vycházet z výše uvedených ukazatelů, pomocí nichž v současnosti hodnotí fungování – tedy především obratovost a ziskovost. Při hodnocení výkonnosti ve finanční oblasti je proto vhodné se zaměřit na ukazatele reflektující vývoj a stav v těchto oblastech.
4.3.1 Sledování obratovosti V rámci snahy o dosahování co nejvyššího možného obratu jsou vhodným nástrojem ukazatele aktivity hodnotící, jak efektivně jsou využívána aktiva a zda některá aktiva nejsou ve společnosti držena zbytečně dlouho. Více o ukazatelích aktivity viz kapitola 2.3.2. Vývoj obratovosti aktiv je v tomto ohledu ve sledovaném období negativní – jeho hodnota postupem času klesá, což znamená, že se objem aktiv zvyšuje rychleji než výnosy. Tabulka 11: Vývoj ukazatele obratu aktiv obrat aktiv
2005 1,58
2006 1,15
2007 1,03
2008 0,75
2009 0,53
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Z části na vývoj ukazatele bude mít vliv výrazný nárůst dlouhodobého majetku, při pohledu na dílčí poměry obratu zásob či pohledávek je však patrný stejný trend. Jako jedno z doporučení pro zlepšování výkonnosti v oblasti obratovosti lze doporučit vyšší důraz na sledování ukazatelů aktivity.
4.3.2 Sledování ziskovosti Pro sledování a hodnocení výkonnosti v oblasti ziskovosti podniku je vhodné využít ukazatelů rentability. Účinným nástrojem v tomto případě je pyramidový rozklad Du Pont zahrnující tři nejdůležitější ukazatele rentability – ziskovost vlastního kapitálu, celkového kapitálu a ziskovost tržeb (viz Schéma 4). Právě při pohledu na rentabilitu tržeb (viz Tabulka 12) vidíme, že stanoveného cíle se společnosti dosahovat nedařilo, byť nastavenému optimu byla v roce 2008 poměrně blízko. Tabulka 12: Vývoj rentability tržeb ROS
2005 19,58%
2006 20,57%
2007 24,02%
2008 15,15%
2009 -2,48%
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti
Zisky byly ve většině sledovaného období vyšší, pro reinvestice zpět do společnosti tak bylo použito méně, než by si společnost přála. O to více pak podnik odvedl státu v rámci daňové povinnosti. V roce 2009 se hospodaření firmy propadlo do ztráty a stejně tak ukazatel rentability tržeb. Jak již však bylo zmíněno, měřítka ve finanční oblasti by měla být pro možnost komplexního posouzení výkonnosti všech činností podniku doplněna strategiemi v dalších oblastech. Na uvážení managementu podniku je pak nastavení strategických měřítek nejen v rámci podniku jako celku, ale také v rámci jednotlivých strategicky významných úseků, tedy především výrobního úseku. Pro vytvoření a následné vyhodnocování komplexně postavených strategií rozložených do souboru operačních měřítek je vhodné využít specializovaného softwaru.
57
Z nejdostupnějších se nabízí například aplikace Balanced Scorecard Designer79, případně řešení implementace příslušného doplňkového modulu do stávajícího podnikového informačního systému Helios Orange.
4.4 Hodnocení výkonnosti podniku pomocí moderních metod V následující kapitole bude věnována pozornost hodnocení výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy. Jako výchozí moderní metoda pro hodnocení byla zvolena ekonomická přidaná hodnota. Její výše bude počítána dvěma metodami – nejdříve podle základního vzorce (EVA entity) a následně také podle metodiky používané MPO (EVA equity). V závěru kapitoly budou výsledky výpočtů oběma metodami porovnány.
4.4.1 Úprava vstupních dat pro výpočet EVA Základem pro výpočet ekonomické přidané hodnoty jsou účetní výkazy. Výkazy finančního účetnictví nám však dávají k dispozici pouze data sestavená z pohledu účetního. Tato data je tedy třeba upravit tak, aby poskytovala informace použitelné z hlediska ekonomického. Před výpočtem samotného ukazatele proto bude definována velikost čistých operačních aktiv, čistého operačního zisku a průměrných vážených nákladů na kapitál. 4.4.1.1 Propočet čistých operačních aktiv NOA Výchozím zdrojem pro zjištění velikosti NOA je finanční účetnictví, konkrétně rozvaha zobrazující účetní stav majetku a závazků společnosti. Abychom získali hodnotu čistých operačních aktiv, tedy aktiv, která jsou využívána při hlavní činnosti podniku, je třeba vyčlenit všechna neoperační aktiva. Pro tuto operaci využijeme teoretické koncepty definované v kapitole 3.3.4.1. Do dopadů na NOA budou zahrnuty pouze informace, které jsou k dispozici v rámci účetních výkazů nebo byly zjistitelné od zástupce společnosti. Krátkodobý majetek Krátkodobý finanční majetek by měl být v podniku držen jen v objemu nezbytně nutném pro zachování bezproblémového provozu. Jako provozně potřebná výše peněžních prostředků je označována hodnota 30 % výše krátkodobých závazků obsažených v rozvaze80, tedy výše odpovídající hodnotě okamžité likvidity. Zbývající peněžní prostředky jsou nadbytečné a měly by být z NOA vyřazeny. Tabulka 13: Dopad úprav krátkodobého majetku do NOA Krátkodobý majetek Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky Provozně potřebné peněžní prostředky Nadbytečné peněžní prostředky
2005 16 995 20 838 6 251 10 744
2006 21 575 37 727 11 318 10 257
2007 15 642 365 51 478 916 15 443 675 198 690
2008 5 912 527 19 899 729 5 969 919 0
2009 5 801 888 20 267 620 6 080 286 0
Dopad do NOA -10 744 244 -10 257 148 -198 690 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
0
0
657 040 412 244
446 660 298 148
Dlouhodobý majetek V rozvaze společnosti je dále vykazován nedokončený hmotný a nehmotný majetek. V oblasti hmotného majetku jde především o nové výrobní prostory, které společnost budovala v letech 2006–2007, a s tím související nákup strojů a dalšího nezbytného vybavení. V roce 2008 jsou vykázány zůstatky na účtu nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku, jejichž 79
Ve zdarma dostupné zkušební verzi i k zakoupení k dispozici online na http://www.strategy2act.com/solutions/balanced_scorecard_designer_cz.htm. 80 MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 101.
58
obsahem je nakoupené know-how k výrobním procesům uvedené do provozu až v roce 2009. Žádná z částí nedokončeného majetku není v příslušném roce využívána pro operační činnost podniku, je třeba je proto z NOA vyřadit. Tabulka 14: Dopad úprav nedokončeného majetku do NOA Nedokončený majetek Nedokončený DNM Nedokončený DHM
2005
2006
2007
0 2 222 982
0 58 474 067
0 33 093 181
2008 9 229 407 10 922 603
2009 0 128 223
Dopad do NOA -2 222 982 -58 474 067 -33 093 181 -20 152 010 -128 223 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Krátkodobé závazky Část závazků vykázaných v rozvaze společnosti jsou dodavatelské úvěry, které nejsou explicitně úročeny. Náklady na tyto úvěry jsou zachyceny přímo do ceny nakupovaného produktu a snižují tak operační výsledek hospodaření. Protože nejsme schopni z výkazů přesnou výši těchto nákladů vyčíslit, vyjmeme z NOA celkovou hodnotu dodavatelských úvěrů. Tabulka 15: Dopad neúročených závazků do NOA Neúročené závazky Explicitně neúročené závazky
2005 10 470 629
2006 25 890 705
2007 36 530 267
2008 12 781 822
2009 15 147 398
Dopad do NOA -10 470 629 -25 890 705 -36 530 267 -12 781 822 -15 147 398 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Aktiva nezaznamenaná v rozvaze Součástí úprav finančních výkazů je kromě vyjmutí neoperačních aktiv také aktivace majetku, který není v rozvaze zaznamenán, ale do operační činnosti podniku vstupuje. Nejčastějšími aktivy zahrnovanými do výpočtu EVA v tomto kroku jsou leasingové a marketingové náklady. Zatímco leasingové financování firma Igor Láník – Techservis Boskovice nevyužívá, o výdaje na marketing je NOA třeba upravit. Přestože v účetnictví jsou marketingové náklady součástí výsledku hospodaření, z ekonomického hlediska jde o investiční výdaje do nehmotných aktiv a takto je proto třeba k nim přistupovat. Rozpočet na marketingové aktivity se v analyzovaném podniku každý rok pohybuje kolem 500 000 Kč. Z velké části jde o výdaje na prezentaci produktů na mezinárodních oborových veletrzích, z menší části pak o propagaci značky v rámci regionu, v němž firma působí. Téměř dvojnásobné výdaje v roce 2008 byly způsobeny nákupem a instalací reklamních ploch a log souvisejících s nově vybudovanou výrobní halou. Marketingové náklady na veletržní prezentace jsou ve společnosti využívány ještě v roce, v němž byly vynaloženy, a v tomto období je také předpokládán jejich efekt, není tedy třeba rozvrhovat jejich spotřebu do více období. Efekt plynoucí z výdajů na reklamu a loga byl odhadnut na 10 let, dopad odpisů (52 620 Kč ročně) tohoto výdaje do NOA proto bude rovnoměrně rozložen na toto období. Tabulka 16: Aktivace výdajů na marketing Marketing 2005 Marketingové výdaje 493 285 Odpis 493 285
Kumulované výdaje Kumulované odpisy
2006 582 911 582 911
2007 503 836 503 836
493 285 1 076 196 1 580 032 493 285 1 076 196 1 580 032
2008 967 343 493 763
2009 412 630 465 250
2 547 375 2 960 005 2 073 795 2 539 045
Dopad do NOA 0 0 0 473 580 420 960 Pramen: Sestaveno autorem podle poskytnutých údajů z účetnictví firmy.
59
Celkový dopad úprav do NOA V důsledku transformace účetních dat na ekonomický model byl majetek společnosti upraven na čistá operační aktiva operacemi, které znázorňuje Tabulka 17. Tabulka 17: Propočet čistých operačních aktiv AKTIVA Nadbytečné peněžní prostředky Nedokončený majetek Explicitně neúročené závazky Aktivované marketingové výdaje
2005 128 505 428 -10 744 244 -2 222 982 -10 470 629 0
2006 232 812 079 -10 257 148 -58 474 067 -25 890 705 0
2007 386 314 147 -198 690 -33 093 181 -36 530 267 0
2008 388 514 333 0 -20 152 010 -12 781 822 473 580
2009 365 183 177 0 -128 223 -15 147 398 420 960
NOA 105 067 572 138 190 160 316 492 009 356 054 082 350 328 516 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů a účetnictví společnosti.
4.4.1.2 Propočet čistého operačního zisku NOPAT Součástí vzorce pro výpočet EVA je čistý operační zisk NOPAT, tedy zisk vztažený k hlavní provozní činnosti podniku. Výchozí hodnotou výpočtu je hospodářský výsledek z běžné činnosti před zdaněním obsažený ve výkazu zisku a ztráty, tento následně upravujeme o marketingové výdaje vykázané v rámci výpočtu NOA v kapitole 4.4.1.1 a další položky popsané v kapitole 3.3.4.2. Protože jde o operační zisk, měly by být vyloučeny veškeré položky, které se nevztahují k hlavní činnosti podniku nebo jsou jednorázového, mimořádného charakteru. K odstranění mimořádných nákladů a výnosů došlo volbou výsledku hospodaření za běžnou činnost. Ostatní nesouvisející náklady a výnosy budou vyloučeny v následujících propočtech. Finanční činnost Vzhledem k výrobní povaze podniku jsou finanční výnosy a náklady položkami, které s hlavním provozem společnosti nesouvisí. Z hospodářského výsledku z běžné činnosti proto vyloučíme nejdříve nákladové úroky a následně také všechny další finanční výnosy a náklady, které do operační činnosti nevstupují. Tabulka 18: Dopad úprav finanční činnosti podniku do NOPAT Finanční činnost Nákladové úroky Náklady z neoper. majetku Výnosy z neoper. majetku
2005 0 4 426 898 -2 260 629
2006 324 411 5 372 204 -1 627 308
2007 2 044 974 10 862 998 -4 602 364
2008 5 678 638 14 477 137 -10 308 972
2009 3 763 432 12 595 904 -4 831 571
Dopad do NOPAT 2 166 269 4 069 308 8 305 609 9 846 802 11 527 765 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Prodej neoperačního majetku Neoperační položkou, která je však ve výkazu zisku a ztráty zahrnuta v provozní oblasti a kterou je třeba vyčlenit, jsou zisky z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu společnosti. O zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku, který byl prodán, pak čistý operační výsledek hospodaření zase navýšíme. Tabulka 19: Dopad prodeje neoperačního majetku do NOPAT Prodej neoperačního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
2005 5 493 302
2006 288 862
2007 339 759
2008 351 488
2009 168 067
3 439 994
31 220
55 025
7 062
0
Dopad do NOPAT -2 053 307 -257 642 -284 733 -344 426 -168 067 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
60
Marketingové výdaje O marketingové výdaje, které byly v kapitole 4.4.1.1 součástí operačních aktiv, je třeba nyní upravit výsledek hospodaření. K výsledku hospodaření přičteme plnou výši marketingových výdajů, místo nich následně jako náklad odečteme pouze hodnotu ročního odpisu. Tabulka 20: Dopad marketingových výdajů do NOPAT Marketing Marketingové výdaje Odpis
2005 493 285 493 285
2006 582 911 582 911
2007 503 836 503 836
Kumulované výdaje Kumulované odpisy
493 285 1 076 196 1 580 032 493 285 1 076 196 1 580 032
2008 967 343 493 763
2009 412 630 465 250
2 547 375 2 960 005 2 073 795 2 539 045
Dopad do NOPAT 0 0 0 473 580 420 960 Pramen: Sestaveno autorem podle poskytnutých údajů z účetnictví firmy.
Úprava daní Z operačního výsledku před zdaněním nyní zjistíme daň, o kterou je třeba jeho hodnotu upravit. Při použití běžné daňové sazby si však musíme uvědomit, že „takto můžeme v praxi získat velmi zkreslený výsledek, protože v účetním výsledku hospodaření, ze kterého NOPAT vychází, může být řada výnosových a nákladových položek, které nejsou daňově uznatelné“.81 Pro výpočet upravené daňové sazby proto bude použita metoda uvedená ve zdroji Mařík, Maříková82. V rámci této metody přepočteme daňovou sazbu tak, že celkovou splatnou daň vztáhneme k účetnímu výsledku hospodaření. Tabulka 21: Výpočet daňové sazby pro stanovení NOPAT Daň 2005 2006 2007 2008 2009 VH za běžnou činnost před daní 37 806 548 53 800 124 87 272 660 37 038 580 -8 432 902 Daň z příjmů za běž. činnost 12 291 458 16 962 372 26 848 520 5 051 595 0 32,51% 31,53% 30,76% 13,64% 0,00% Daňová sazba
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Daňovou povinnost nyní získáme jako násobek operačního výsledku hospodaření před zdaněním a upravené daňové sazby. NOPAT pak zjistíme odečtením daňové povinnosti od NOPBT. Tabulka 22: Propočet čistého operačního zisku VH za běžnou činnost (před zdaněním) Finanční činnost Prodej neoperačního majetku Marketingové výdaje Roční odpis NOPBT Daňová sazba Úprava daní
2005 25 515 090 2 166 269 -2 053 307 493 285 -493 285 25 628 051 32,51% 8 332 052
2006 36 837 752 4 069 308 -257 642 582 911 -582 911 40 649 419 31,53% 12 816 152
2007 60 424 140 8 305 609 -284 733 503 836 -503 836 68 445 015 30,76% 21 056 392
2008 31 986 985 9 846 802 -344 426 967 343 -493 763 41 962 941 13,64% 5 723 216
2009 -8 432 902 11 527 765 -168 067 412 630 -465 250 2 874 175 0,00% 0
NOPAT 17 295 999 27 833 267 47 388 622 36 239 725 2 874 175 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů a účetnictví společnosti.
4.4.1.3 Propočet průměrných vážených nákladů na kapitál WACC Náklady kapitálu do vzorce pro výpočet EVA zahrneme prostřednictvím ukazatele průměrných vážených nákladů na kapitál WACC. Při výpočtu budeme vycházet z výchozího vzorce uvedeného v kapitole 3.3.4.3: 81
MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 51. 82 —. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 51.
61
!,
^_ _
F !@
`_ _
1 ".
(3.4)
Před dosazením je třeba dopočítat jednotlivé komponenty ukazatele WACC. Náklady na cizí kapitál Platby, které je podnik nucen platit za vypůjčení a použití cizího kapitálu, jsou zpravidla upraveny smluvně a jejich stanovení je tedy dáno úvěrovými kontrakty. Ve vzorci pro výpočet vážených nákladů na kapitál jsou náklady na cizí zdroje kráceny o daňový štít, tedy snížení daňové povinnosti, která vyplývá z použití cizího kapitálu83. V roce 2005 firma Igor Láník – Techservis Boskovice nefinancovala žádnou část svých aktivit prostřednictvím úvěrů. Této formy financování využila až v letech 2006–2009, kdy přijala dva úvěry. Oba byly přitom poskytnuty účelově na stavbu nových výrobních prostor a následný nákup know-how a techniky potřebné pro výrobu. Smluvně daná sazba u obou úvěrů činila 5,4 % po celou dobu splácení úvěru. Náklady na vlastní kapitál V souvislosti s nedostatečně vyspělým kapitálovým trhem a dalšími souvislostmi zmíněnými v kapitole 3.3.4.3 je jednou z nejvhodnějších metodik stanovení nákladů na vlastní kapitál v podmínkách české ekonomiky stavebnicový model využívaný MPO. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál v tomto případě platí vzorec !,
ij mj
ij qr
e7``fgh k l j no p k l k s qr k
,
(4.1)
kde ouv !; F !uvw F !x)yz*7( F !{7 84.
(4.2)
Tabulka 23: Propočet nákladů na vlastní kapitál propočet rE rf rPOD EBIT/Aktiva X1 rFINSTAB Likvidita L3 XL1 XL2 rLA WACC (MPO)
2005 3,53% 0% 29,83% 0,00% 0% 3,344 1,25 1,8 4,98% 8,51%
2006 3,77% 0% 23,32% 0,50% 10% 1,109 1,25 1,8 4,68% 18,45%
2007 4,28% 0% 23,15% 1,42% 10% 0,923 1,25 1,8 4,30% 18,58%
2008 4,55% 0% 11,07% 3,77% 10% 0,684 1,25 1,8 4,12% 18,67%
2009 4,67% 10% -1,28% 2,77% 10% 0,575 1,25 1,8 4,19% 28,86%
rE 8,51% 25,42% 28,90% 28,31% 44,26% Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti, dále dle Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf., dále Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
Z tabulky je patrný postupný nárůst nákladů na vlastní kapitál způsobený přijetím úvěru a z toho plynoucím snížením likvidity v roce 2006 a také postupným narůstáním bezrizikové sazby, při jejímž stanovení vychází MPO z vlastních propočtů založených na úrokové míře desetiletých státních dluhopisů.
83
MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. Str. 57. 84 Význam jednotlivých činitelů vstupujících do výpočtu je vysvětlen v kapitole 3.3.5.
62
Vážené náklady na kapitál kapitál WACC Celková hodnota vážených nákladů na kapitál je následně dána jako vážený součet nákladů na vlastní kapitál a nákladů na cizí kapitál. Vzhledem k problematickému procentnímu vyjádření progresivní daňové sazby daně z příjmu fyzických osob85 v letech 2005–2007 2005 2007 byl pro výpočet podnikové daňové sazby využit vzorec .
(4.3)
Odchylky od skutečné tržní daňové sazby sazby jsou vzhledem k nízké hodnotě daňově neuznatelných výdajů, které nevstupují do výpočtu základu daně, v tomto případě minimální. Pro roky 2008–2009 2008 2009 byla použita standardní tržní daňová sazba 15 %. Jak naznačuje Graf 5,, náklady vlastního kapitálu jsou kvůli výše zmíněným důvodům, dominantní složkou průměrných vážených nákladů na kapitál. Náklady na cizí kapitál do výpočtu WACC vstupují jen necelými dvěma procenty. Tabulka abulka 24:Propočet Propočet vážených nákladů na kapitál 2005 2006 2007 2008 2009 K 107 114 568 194 478 518 312 143 303 368 614 605 344 881 250 CK 0 54 220 140 116 432 000 142 875 000 128 491 000 rD 0% 5,4% 5,4% 5,4% 5,4% d 32% 31% 31% 15% 15% poměrné náklady cizího kapitálu 0,00% 1,03% 1,40% 1,78% 1,71% VK 107 114 568 140 258 378 195 711 303 225 739 605 216 390 250 rE 8,51% 25,42% 28,90% 28,31% 44,26% poměrné náklady vlastního kapitálu 8,51% 18,34% 18,12% 17,33% 27,77%
WACC 8,51% 19,37% Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
19,52%
19,11%
29,48%
Graf 5: Vývoj vážených nákladů na kapitál a jeho složek 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005
2006 náklady cizího kapitálu
2007
2008
náklady vlastního kapitálu
2009 WACC
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
4.4.2 Výpočet EVA entity Výše vypočtené hodnoty operačních aktiv, operačního výsledku hospodaření a průměrných vážených nákladů na kapitál nyní dosadíme do rovnice pro výpočet ukazatele EVA entity. Tato varianta ekonomické přidané hodnoty pracuje s ukazateli, které nejsou veřejně přístupné v rámci účetních závěrek a dalších veřejně publikovaných materiálů, jde proto o metodu sledující vývoj hodnoty z pohledu vlastníků: .
85
(3.3)
Daň z příjmů fyzických osob byla v tomto období složena z tabulkově dané fixní částky + procentní sazby.
63
Hodnoty všech ukazatelů, které jsou součástí rovnice 3.3 a ovlivňu ovlivňují jí tak celkovou hodnotu EVA entity uvádí Tabulka 25. Tabulka 25:: Výpočet EVA entity NOPAT -WACC*NOA WACC*NOA
2005 17 295 999 -8 936 519
2006 27 833 267 -26 26 764 016
2007 47 388 622 -61 769 203
2008 36 239 725 -68 68 054 790
2009 2 874 175 -103 103 277 148
NOA WACC
105 067 572 8,51%
138 190 160 19,37%
316 492 009 19,52%
356 054 082 19,11%
350 328 516 29,48%
EVA entity 8 359 480 1 069 251 -14 14 380 580 -31 815 064 -100 100 402 973 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů a účetnictví společnosti. společnosti
Graf 6: Vliv jednotlivých komponent na EVA entity 100,000,000 50,000,000 0 2005
2006
2007
2008
2009
-50,000,000 50,000,000 -100,000,000 100,000,000 -150,000,000 150,000,000 NOPAT
-NOA* NOA* WACC
EVA entity
Lineární (EVA entity)
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů a účetnictví společnosti. společnosti
V letech 2005 a 2006 je ukazatel EVA kladný a podnik proto svému majiteli vytváří přidanou hodnotu. Od roku 2007 je však patrný pokles EVA do záporných hodnot, akcelerace poklesu je navíc výrazně vyšší než u vzestupu a hodnota pro majitele se tak výrazně snižuje. Jak ak zobrazuje Graf 6,, sestupný trend je patrný již od roku 2005. Přestože se operační výsledek výsledek hospodaření v období 2005–2007 2005 2007 postupně zvyšuje, součin operačních aktiv a vážených nákladů na kapitál jeho nárůst blokuje a ekonomická přidaná hodnota tak zaznamenává pokles a i přes stále narůstající NOPAT již v roce 2007 klesá do záporných hodnot. Výrazný vliv na pokles EVA v roce 2006 má zhoršení likvidity L3 podniku, která která negativně ovlivnila rizikovou přirážku za finanční stabilitu a tím hodnotu ukazatele nákladů na vlastní kapitál. Protože v tomto období vlastní kapitál podniku převažoval nad cizími zdroji, zhoršení finanční stability dopadlo výrazně i na vážené náklady na kapitál a zvýšilo WACC o více než 10 %. I přes relativně stabilní hodnotu NOA tak negativní pokles převážil nad pozitivním vlivem operačního výsledku hospodaření. V následujícím období podnik snížil hodnotu nedokončeného majetku a naopak začal do dlouhodobého dobého majetku zařazovat budovy a technologie související s novou výrobou. I přesto že náklady na vlastní kapitál zůstaly prakticky stejné pod hranicí 20 % a operační výsledek hospodaření vzrostl na 47 388 622 Kč, Kč, zvýšení operačních aktiv opět převážilo nad na růstem výsledku hospodaření, ekonomická přidaná hodnota se propadla a poprvé ve sledovaném období podnik ničil hodnotu (o 14 380 580 Kč). Snížení EVA je patrné i v roce 2008. I v tomto roce zůstává hodnota WACC těsně pod hranicí 20 % a její vliv na meziroční meziroční snížení ekonomické přidané hodnoty je nižší. V tomto roce však poprvé ve sledovaném období dochází zároveň k poklesu NOPAT, v souvislosti s dalším zvyšováním operačních aktiv se tak EVA dále propadá a dosahuje hodnoty -31 31 815 064 Kč. 64
V celém období 2005– 20 –2008 2008 dosahovala společnost i přes zhoršující se situaci kladných výsledků hospodaření. V roce 2009 se však hospodářský výsledek propadl do ztráty, což negativně ovlivnilo ukazatel rizikové přirážky za podnikatelské riziko, ale také operační výsledek hospodaření. hospodaření. Náklady na vlastní kapitál se tak opět zvýšily zvýšily, zatímco NOPAT klesl na 2 874 175 Kč. To způsobilo další propad ekonomické přidané hodnoty. EVA skončila na hodnotě -100 100 402 973 Kč.
4.4.3 Výpočet EVA podle MPO Druhou variantou výpočtu ekonomické přidané hodnoty je metodika používaná MPO. Tato varianta zjišťování velikosti EVA vychází z údajů, které jsou zpravidla veřejně dostupné v rámci výročních zpráv a je tak využívána především externími subjekty. V souvislosti s postupem výpočtu je tato metoda v literatuře ratuře označována také jako EVA equity. Základní vztah pro výpočet EVA equity je: .
(3.6)
Propočet dílčích ukazatelů i výsledné ekonomické přidané hodnoty zachycuje Tabulka 26: Tabulka 26:: Výpočet EVA equity ROE e ROE-r ROE re
VK
2005 15,81%
2006 0,97%
2007 2,04%
2008 -14,00%
2009 -48,15% 48,15%
24,32% 8,51%
26,39% 25,42%
30,94% 28,90%
14,30% 28,31%
-3,89% 3,89% 44,26%
107 114 568
140 258 378
195 711 303
225 739 605
216 390 250
EVA equity 16 936 652 1 356 644 3 987 134 -31 610 604 -104 104 196 819 Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
Graf 7:: Vliv jednotlivých komponent na EVA equity 100,000,000 50,000,000 0 2005
2006
2007
2008
2009
-50,000,000 50,000,000 -100,000,000 100,000,000 -150,000,000 150,000,000 ROE*VK
-re*VK re*VK
EVA equity
Lineární (EVA equity)
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
I pomocí vzorce 3.6 určeného pro externí subjekty je ale možné ohodnotit výkonnost, jakou podnik přináší svým vlastníkům. Klíčovým ukazatelem je v tomto případě spread, tedy rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a náklady na kapitál. Tabulka 27:: Propočet spreadu 2005 2006 2007 2008 2009 24,32% 26,39% 30,94% 14,30% -3,89% 3,89% -8,51% 8,51% -25,42% -28,90% -28,31% 28,31% -44,26% 44,26% 14,00% -48,15% 48,15% Spread 15,81% 0,97% 2,04% -14,00% ROE -rre
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
65
Graf 8: Vliv jednotlivých komponent na spread 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00% -10.00%
2005
2006
2007
2008
2009
-20.00% -30.00% -40.00% -50.00% -60.00% ROE
-re
Spread
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
Žádoucích hodnot v našem případě dosahuje podnik jen v letech 2005 2005–2007, 2007, kdy je hodnota spreadu kladná, kladná, podnik tedy tvoří pro své vlastníky hodnotu a prostředky vložené do podniku proto přinášej ejíí vlastníkovi více, než by tomu bylo v případě alternativní investice. Srovnáním spreadu podniku s hodnotami charakteristickými pro odvětví sledujeme výrazné výkyvy. Extrémy jsou patrné v letech letech 2005 a 2009 – zatímco v roce 2005 rentabilita podniku díky nadprůměrnému ROE a podprůměrnému re výrazně převyšuje charakteristické hodnoty a přináší tak podniku žádaný výkon, po postupném poklesu v meziobdobí se hodnoty v roce 2009 propadly do opačného extrému, extrému a i když negativní trend sledují i další podniky v odvětví, spread firmy Igor Láník – Techservis Boskovice je několikanásobně nižší. Příčinou snížení spreadu vzhledem k odvětví bylo již v roce 2006 zhoršení likvidity firmy a s tím související zvýšení zvýšení rizikové přirážky za finanční stabilitu, výrazný propad v letech 2008–2009 2008 2009 je pak způsoben propadem ziskovosti podniku a s tím souvisejícím zvýšením rizikové přirážky za podnikatelské riziko. riziko Graf 9:: Srovnání vývoje spreadu podniku podniku s odvětvím 20.00% 10.00% 0.00% -10.00%
2005
2006
2007
-20.00% -30.00% -40.00% -50.00% Spread - podnik Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
66
Spread - odvětví
2008
2009
Poměr mezi ROE a náklady na vlastní kapitál využívá MPO ve svých analýzách také k rozdělení do skupin podle tvorby EVA. Souvislosti tohoto zařazení byly podrobněji rozebrány v kapitole 3.3.5. V letech 2005–2007 zařadíme podnik pomocí této škály do I. kategorie, v níž jsou umístěny společnosti tvořící hodnotu. V následujících letech se ale především vinou výrazného snížení zisku podnik propadl do kategorie IV., do níž spadají ztrátové podniky a v níž společnosti hodnotu pro vlastníky ničí. Tabulka 28: Rozdělení podniku do skupin podle tvorby EVA (metodika MPO) rf ROE re
2005 3,53% 24,32% 8,51%
2006 3,77% 26,39% 25,42%
2007 4,28% 30,94% 28,90%
2008 4,55% 14,30% 28,31%
2009 4,67% -3,89% 44,26%
Hodnocení I. kategorie I. kategorie I. kategorie IV. kategorie IV. kategorie Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
4.4.4 Pyramidový rozklad EVA Vypočítané výsledky vrcholového ukazatele EVA nám kvantifikují ekonomickou přidanou hodnotu, kterou podnik svým vlastníkům přináší. Zásadní je v souvislosti s pyramidovou analýzou EVA její vývoj v čase. Zatímco mezi roky 2006–2007 se ekonomická přidaná hodnota zvýšila o 2 630 490 Kč, v následujících letech dochází k narůstajícím propadům a ukazatel EVA je záporný. Tabulka 29: Vývoj EVA EVA (dle MPO)
2005 16 936 652
meziroční změna EVA
2006 2007 2008 2009 1 356 644 3 987 134 -31 610 604 -104 196 819 05–06 06–07 07–08 08–09 -15 580 008 2 630 490 -35 597 738 -72 586 215
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Pro zjištění vlivu jednotlivých komponent EVA je třeba využít pyramidového rozkladu tohoto ukazatele, v němž jsou vlivy naznačeny. K dekompozici vrcholového ukazatele byla v této diplomové práci využita logaritmická metoda, která je dle pramene Kislingerová, Hnilica86 pro vyjádření vlivu jednotlivých složek nejpřesnější. Logaritmickou metodu je možné využít jen v případě kladných hodnot v logaritmech, v letech 2007–2009, kdy nebyl tento předpoklad vždy splněn, je proto použita v kombinaci s metodou postupných změn. Ta sice není tak přesná, ale umožňuje výpočet i v případě záporných výsledků. Kompletní výsledky pyramidových rozkladů v jednotlivých letech uvádí Příloha 5 – Příloha 8. Období 2005–2006 Mezi roky 2005 a 2006 se ekonomická přidaná hodnota poměrně výrazně snížila. Nejvíce se na tomto poklesu podílel výrazný nárůst nákladů vlastního kapitálu, který nedokázala korigovat ani zvyšující se rentabilita vlastního kapitálu, ani nárůst samotného ukazatele vlastního kapitálu. Největší měrou zvyšující se ukazatel re ovlivnilo zhoršení vztahů mezi aktivy a pasivy v podobě ukazatele rizikové přirážky za finanční stabilitu – cizí zdroje přijetím úvěru a zvýšením závazků z obchodních vztahů totiž vzrostly výrazně rychleji než oběžná aktiva, což zhoršilo poměr v ukazateli likvidity L3 pod MPO stanovenou mez. Zvýšení re ovlivnilo také zvýšení rizika za finanční strukturu. V souvislosti se stavbou nové výrobní haly a nákupem know-how pozorujeme v roce 2006 výrazné zvýšení dlouhodobého majetku. Toto poměrně zásadní zvýšení nebylo doprovázeno proporčním růstem ziskovosti, což negativně ovlivňuje celkovou rentabilitu aktiv, ta tak 86
Dle KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza : Krok za krokem. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. Str. 58.
67
poklesla o 6,51 %. 122% nárůst objemu majetku negativně ovlivnil i další ukazatele, které s aktivy pracují ve jmenovateli poměru. Tabulka 30: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2005–2006) 2005–2006 A/VK PH/V VK re rFINSTAB rFINSTRU obrat aktiv (V/A) ROA
3 017 440 1 776 651 1 663 786 -18 -12 -5 -2 -2
004 782 331 949 287
118 046 224 750 876
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Opačný efekt pak pozorujeme u ukazatelů, v nichž jsou aktiva ve jmenovateli zlomku, především tedy v případě ukazatele finanční páky, která vzrostla o 0,46 a má na ekonomickou přidanou hodnotu největší vliv. Období 2006–2007 Období mezi roky 2006–2007 je obdobím, kdy firma ekonomickou přidanou hodnotu zvýšila a přinesla tak vlastníkům odměnu v podobě zvýšení hodnoty. Výrazně se na tom podílelo snížení nákladů na vlastní kapitál, ale také rentabilita vlastního kapitálu, jejíž vliv se ve srovnání s předchozím obdobím zvýšil. Tabulka 31: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2006–2007) 2006–2007 PH/V A/VK ROE ON/V (ost. V-N)/V obrat aktiv (V/A) re rFINSTRU
5 4 4 2
554 628 248 378
795 283 102 564
-5 -3 -2 -2
275 075 430 162
585 163 517 382
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Dalším navyšováním přijatých bankovních úvěrů a současným pomalejším nárůstem zásob a krátkodobých pohledávek zůstává ukazatel rizika finanční stability na hranici 10 %, což snižuje jeho meziroční dopad na hodnotu nákladů na vlastní kapitál. Na zvýšení ekonomické přidané hodnoty se dále pozitivně promítnulo zvýšení výkonů a tržeb z prodeje vlastních výrobků vstupujících do ukazatele PH/V. Podobně jako v předchozím období je vrcholová EVA pozitivně ovlivňována finanční pákou – do majetku totiž začaly být postupně zařazovány nové výrobní prostory a nakoupené technologie, což výrazně zvýšilo celkovou hodnotu aktiv a mělo v konečném důsledku spolu se stále rostoucí hodnotou EBIT (projevující se na ziskovosti aktiv) a snížením osobních nákladů dopad také na zvyšující se rentabilitu vlastního kapitálu. Největší negativní vliv na ekonomickou přidanou hodnotu má v období mezi roky 2006–2007 rozdíl mezi ostatními výnosy a náklady. Zvýšení tohoto ukazatele ovlivnilo vytvoření rezervy podle zvláštních právních předpisů, v tomto případě určené na opravu hmotného majetku. Vytvoření této rezervy se ve výsledovce promítlo do nákladové položky Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti. Obrat aktiv snižující EVA o více než 3 miliony Kč souvisí s již zmiňovaným nárůstem majetku, který v tomto ukazateli vystupuje ve jmenovateli a snižuje tak jeho velikost. 68
Období 2007–2008 Na rozdíl od předchozího období dochází v letech 2007–2008 k nástupu sestupných tendencí a výraznému propadu ekonomické přidané hodnoty o více než 35 milionů Kč. Z hlavních složek ukazatele EVA se na tomto propadu nejvíce promítla záporná rentabilita vlastního kapitálu. Tabulka 32: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2007–2008) 2007–2008 (ost. V-N)/V EAT/EBIT rFINSTRU re odpisy/V ROE ROA ON/V
71 522 045 6 540 247 715 721 1 166 734 -39 -32 -31 -26
250 559 393 835
601 570 604 798
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Nejvýraznější pozitivní dopad na změnu ekonomické přidané hodnoty v tomto období měl poměr ostatních výnosů a nákladů. V roce 2007 totiž firma připravovala projekt na převod formy podnikání na společnost s ručením omezeným, což mimo jiných opatření vyžadovalo také snížení již vytvořených rezerv. V předchozím období vytvořené rezervy na opravu hmotného majetku tak byly zrušeny a to i přesto, že k přechodu na společnost s ručením omezeným nakonec nedošlo. Mnohem výraznější jsou v tomto období ale negativní vlivy snižující meziroční úroveň EVA až na zmíněnou zápornou hodnotu. V minulém období do majetku zařazená nová výrobní hala začala být odepisována, tento fakt spolu se snižujícími se celkovými výnosy se na ekonomické přidané hodnotě projevil snížením o téměř 40 milionů Kč. Velmi negativní vliv měly výnosy také na ukazatel poměřující jejich výši s osobními náklady a to i přesto, že celkový objem vyplacených mzdových prostředků poklesl. Nejen nově vystavená budova, ale také snižující se objem objednávek a s tím souvisejícím poklesem výkonů se pak promítly také na rentabilitě aktiv i celkového kapitálu. Ukazatel ROE poklesl o více než 16 %, ROA o 12 %. Období 2008–2009 Vývoj v podniku započatý v předchozím období pokračoval i v následujícím roce a vrcholový ukazatel EVA tak nadále klesal. Mezi roky 2008–2009 se jeho propad téměř zdvojnásobil a podnik tak v roce 2009 snížil pro svého majitele hodnotu o více než 100 milionů Kč. Tabulka 33: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2008–2009) 2008–2009 ROA marže (EBIT/V) (ost. V-N)/V odpisy/V obrat aktiv (V/A) EAT/EBIT ROE re
167 133 77 56 34
369 108 529 650 261
571 387 332 126 184
-211 361 338 -41 074 195 -36 013 947
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti.
Výrazný podíl na propadu má jak pokles rentability vlastního kapitálu, který představuje schopnost zhodnocovat vložený kapitál a je tak pro majitele společnosti klíčovým ukazatelem, tak výrazný nárůst nákladů na vlastní kapitál. Na výši ukazatele re se podílel negativní posun 69
všech ukazatelů, které jeho hodnotu ovlivňují, především pak ukazatel rizikové přirážky za podnikatelské riziko, která se hlavně vinou negativního výsledku hospo hospodaření daření zvýšila na nejvyšší 10% hranici a měla na ekonomickou přidanou hodnotu meziroční vliv – 24 374 387 Kč.
4.4.5 Srovnání metod EVA entity a EVA podle MPO Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty byly v předcházejících kapitolách této diplomové práce využity dvě dvě nejčastěji používané metody. EVA entity důsledněji kopíruje původní postup výpočtu definovaný autory této metody, nabízí tedy postupy k transformaci účetního modelu na model ekonomický. EVA equity, který používá pro hodnocení výkonnosti podniků MPO je vzhledem MPO, zhledem ke svému určení založen na veřejně dostupných datech a vypovídá tak o operačních výsledcích podniku jen v omezené míře. Graf 10:: Vývoj EVA entity a EVA podle MPO 40,000,000 20,000,000 0 -20,000,000 20,000,000
2005
2006
2007
2008
2009
-40,000,000 40,000,000 -60,000,000 60,000,000 -80,000,000 80,000,000 -100,000,000 100,000,000 -120,000,000 120,000,000 EVA entity
EVA equity
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů a účetnictví společnosti. společnosti
Jak naznačuje Graf 10,, hodnota EVA závisí na volbě koncepce, kterou při výpočtu využijeme. Z pohledu definice ekonomické přidané hodnoty je vhodnější využití metody EVA entity, to však s sebou přináší řadu složitých úprav, samotné hodnocení je navíc částečně postaveno na subjektivním hodnocení analytika a může tak být ovlivněno jeho vnímáním operační stránky podniku. podn Při srovnání obou využitých metod je patrný podobný vývoj. K výraznějšímu rozdílu mezi EVA entity a EVA podle metodiky MPO dochází jen v letech 2005 a 2007. V roce 2005 je tento rozdíl dán ze strany EVA entity nízkým operačním výsledkem hospodaření a na straně EVA equity pak především dobrými účetními výsledky a tím pádem nízkou úrovní nákladů na vlastní kapitál. V roce 2007 je rozdíl výraznější – zatímco EVA pracující s vyčleněnými operačními hodnotami je záporná, ekonomická přidaná hodnota počítaná z účetních výkazů společnosti dosahuje kladných hodnot. Tento rozdíl je z velké části dán operačními aktivy – zatímco v hodnotě EVA entity se naplno projevilo zařazení nové výrobní haly do operačních aktiv, EVA equity z podstaty své konstrukce od tohoto vlivu vlivu abstrahuje.
4.4.6 Poměrové ukazatele Jednou z velkých nevýhod EVA je absolutní hodnota ukazatele. ukazatele Ta je tím pádem ovlivněna velikostí firmy a vypočítanou hodnotu EVA je tak jen obtížné využít pro srovnání mezi 70
konkurenčními podniky nebo odvětvími. Tento nedostatek nedostatek řeší poměrové ukazatele, které hodnotu EVA dávají do poměru s dalšími ukazateli a upravují tím výsledek pro možnosti srovnání. V této diplomové práci máme možnost srovnávat výkonnost podniku díky pravidelným analýzám, které publikuje MPO. Ekonomická přidaná hodnota firmy Igor Láník – Techservis Boskovice tak srovnáme s odvětvím, v němž působí, a tedy charakteristickými hodnotami pro podniky s podobným výrobním programem. Tabulka 34:: Relativní ukazatele EVA 2005 2006 2007 2008 2009 Hodnotové rozpětí 7,96% 0,77% -4,54% 4,54% -8,94% -28,66% Relativní EVA podle LBS 15,57% 1,19% -9,84% 9,84% -21,50% -67,76% EVA EVA-ROS 4,57% 0,43% -3,88% 3,88% -12,08% -56,40%
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
Graf 11:: Vývoj relativních ukazatelů EVA 20.00% 0.00% 2005
2006
2007
2008
2009
-20.00% -40.00% -60.00% -80.00% Hodnotové rozpětí
Relativní EVA podle LBS
EVA - ROS
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
Hodnotové rozpětí Podle autorů Mařík, Maříková je „hodnotové rozpětí (value spread spread)) vlastně rozhodující 87 veličina k měření výnosnosti kapitálu kapitálu upravené o riziko“ . Tabulka 34 zobrazuje postupný pokles tohoto ukazatele. Tento vývoj je způsoben postupným zvyšováním vážených nákladů na kapitál a od roku 2007 2007 také snižujícím se operačním hospodářským výsledkem. Výnosnost kapitálu zobrazená pomocí ukazatele Value Spread je proto klesající a od roku 2007 pak dokonce záporná. Veličinu hodnotového rozpětí není v našem případě možné využít pro srovnání s dalšími podniky v odvětví, MPO ve svých statistikách totiž průměrné hodnoty NOA a NOPAT podniků z odvětví nepublikuje. Relativní EVA podle London Business School Relativní EVA je modifikace předchozího výpočtu Value Spread, která bere ohled také na osobní ohodnocení zaměstnanců a umožňuje tak srovnání podniků s různou pracovní a kapitálovou intenzitou. I u Relativní EVA tak pozorujeme podobný trend, kdy v letech 2005 – 2006 dosahuje měřená výkonnost kladné, kladné a tedy pozitivní hodnoty, od roku 2007 však přechází do záporných hodnot a je tak pro majitele společnosti nežádoucí. přechází 87
MAŘÍK, Miloš loš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80 80-86119-61 61-0. Str. 64.
71
Ani ukazatel Relativní EVA nemůžeme využít pro srovnání s podniky v odvětví, narážíme zde totiž na stejný problém neexistence dostatku informací o NOA podniků v odvětví. EVA EVA-ROS I v případě dě ukazatele EVA-ROS EVA ROS bychom měli při hodnocení vycházet z operačního výsledku hospodaření a sledovat tak provozní ziskovou marži. Pro možnost srovnání s dalšími podniky v odvětví založeným na datech poskytovaných MPO si však ukazatel pro potřeby této diplomové práce mírně modifikujeme a za ukazatel obratu dosadíme hlavní výnosovou složku diplomové provozní oblasti podniku – výkony zjištěné z výkazu zisku a ztráty. V hodnocení samotného podniku pak EVA-ROS EVA ROS kopíruje další poměrové ukazatele postavené na EVA, do roku 2006 2006 se pohybuje v kladných hodnotách (byť s klesajícím trendem) a od roku 2007 propadá vinou mínusové hodnoty EVA entity do záporných hodnot. Srovnáme-li Srovnáme li ukazatel EVA-ROS EVA s dalšími podniky zařazenými do stejné OKEČ (CZ-NACE), (CZ NACE), vykazuje Igor Láník – Techserviss Boskovice v roce 2005 velmi dobrý výsledek s téměř dvojnásobnou rentabilitou. Zatímco v následujících obdobích se však rentabilita charakteristická pro odvětví drží v kladných hodnotách, ziskovost sledovaného podniku je především vinou negativního vlivu ekonomické přidané hodnoty záporná záporná, a tedy horší než jsou odvětvové průměry. Graf 12:: Srovnání EVA-ROS EVA ROS podniku a odvětví 10.00% 0.00% -10.00%
2005
2006
2007
2008
2009
-20.00% -30.00% -40.00% -50.00% -60.00% EVA - ROS
EVA-ROS ROS odvětví
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti, dále dle Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf., http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf dále Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. ekonomiky analýz Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
72
5 SYNTETICKÁ ČÁST V předchozí hozí kapitole byla pomocí standardních i moderních metod provedena základní finanční analýza, jejímž úkolem bylo vymezení slabých a silných stránek podniku. Na základě získaných informací budou nyní sestavena doporučení kroků, které by měly vést k celkovému celkovém zlepšení finanční situace. Období, které bylo pro hodnocení finanční výkonnosti podniku v rámci této diplomové práce zvoleno, nebylo pro podnik jednoduché. jednoduc V letech 2007– 2007–2008 2008 byl realizován nejrozsáhlejší investiční projekt v historii společnosti, který hospodaření podniku zadlužil a snížil vykazovanou rentabilitu. Jako další negativní faktor pak zapůsobila celosvětová hospodářská recese, jejíž vliv začalo odvětví (OKEČ DI, CZ-NACE CZ NACE 23) pociťovat již od poloviny roku 2008. Graf 13: Čtvrtletní vývoj vybraných veličin v odvětví
1Q 2007 2Q 2007 3Q 2007 4Q 2007 1Q 2008 2Q 2008 3Q 2008 4Q 2008 1Q 2009 2Q 2009 3Q 2009 4Q 2009 provozní výsledek hospodaření výsledek hospodaření Pramen: Sestaveno autorem podle Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf., http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf dále Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. analýz Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
5.1 Odběratelé, konkurence I když je firma na trhu již poměrně dlouhou dobu, stále patří ve srovnání s přímou konkurencí velikostí i objemem produkce spíše k menším. menším. Je to dáno především charakterem výroby – přestože technologie v oboru dnes umožňují většinu výroby výroby provádět zcela automatizovaně, v analyzované firmě jsou plně automatické procesy záměrně omezovány. Důvodem je jednak vyšší kvalita produkce a s tím související možnost nastavení vyšší cenové hladiny, ale také schopnost díky nižšímu objemu výroby uspokojovat i takové zákazníky, které nejsou velké společnosti schopné nebo ochotné obsloužit. Velkou konkurenční výhodou firmy Igor Láník – Techservis Bosko Boskovice vice je také možnost prakticky neomezené konfigurace produktu dle přání zákazníka, čehož nejsou velcí konkurenti z technologického a finančního hlediska schopni. S produktem je ve firmě spojena také technická podpora prodeje – v případě, že klient vyžaduje pomoc s konfigurací produktu nebo s nastavením jeho parametrů, jsou technici ochotni odběratele v krátkém časovém intervalu navštívit a pomoci mu s řešením komplikací. Výhodou menšího objemu výroby je ochota podniku nabízet svoji produkci menším a začínajícím ícím odběratelům a budovat si tím u nich dobrou výchozí pozici pro navázání budoucí spolupráce. spolupráce. Vzhledem ke globálnímu zaměření firmy však toto není zcela 73
jednoduché. Proto by měl podnik i nadále pokračovat ve svých marketingových aktivitách, především pak v účasti na veletrzích, konferencích a dalších akcích, kde je pravděpodobná vyšší koncentrace zájemců jak z řad již zaběhlých firem požadujících vysokou kvalitu, tak z menších a začínajících podniků, na jejichž rozvoji by mohla společnost v budoucnu profi profitovat.
5.2 Identifikace problémů a návrhy řešení 5.2.1 Náklady Požadavky na atypickou produkci však nejsou tak časté, aby jejich produkcí společnost vytížila veškeré výrobní kapacity. Většinu produkce tak stále tvoří běžná výroba, jejíž nevýhodou při současném postavení společnosti na trhu je velká konkurence, která tlačí prodejní ceny dolů. Proto je pro firmu klíčové hlídat si úroveň nákladů nákladů. S ohledem na vysokou kapitálovou náročnost výroby je nákladovost ve sledovaném období na průměrné až mírně nadprůměrné úrovni. V roce 2009 dochází k poklesu nákladů, současně však dochází k ještě výraznějšímu snížení výnosů a tedy zápornému hospodářskému výsledku výsledku. Graf 14:: Vývoj nákladů a výnosů 450,000,000 400,000,000 350,000,000 300,000,000 250,000,000 200,000,000 150,000,000 100,000,000 2005 2006 Celkové výnosy
2007 Celkové náklady
2008
2009
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti společnosti.
Vzhledem k charakteru výroby je třeba hledat možnosti snižování nákladů především na straně vstupů. Vedle materiálu je výroba poměrně náročná na spotřebovanou energii. V těchto dvou oblastech by proto bylo vhodné zhodnotit smlouvy a začít vyjednávat vyjednáva se stávajícími nebo alternativními dodavateli o možné úpravě nastavení současných smluvních podmínek.
5.2.2 Strategie Od nákladů a výnosů se odvíjí také další ukazatel, který navíc již v současnosti pro firmu slouží jako jedno z hlavních měřítek výkonnosti a úspěchu úspěchu – ziskovost. Tu se společnost z důvodu daňové optimalizace a schopnosti splácet všechny své závazky snaží udržovat mezi 12 12–15 %. Plnění tohoto cíle se však (měřeno ukazatelem rentability tržeb) ve sledovaném období nedařilo. Ziskovost se pohybovala nad stanoveným intervalem, kvůli čemuž byla část prostředků určených na reinvestice odvedena státu v rámci daňové povinnosti.
74
Řešením tohoto problému je pravidelné sledování vývoje ziskovost ziskovosti tržeb a průběžné přizpůsobování firemních politik aktuální situaci. situaci. Při definici této strategie je však vhodné mít na paměti kapitálovou náročnost, kvůli níž je většina investic do společnosti dlouhodobého charakteru a není tedy možné operativně v krátkém časovém úseku upravovat velikost aktuálního hospodářského výsledku výsledku zvyšováním nákladovosti. Doporučuji proto v rámci mci interních potřeb společnosti nastavit strategii investic, u nichž není nutné nastavení pevného termínu a mohou být realizovány podle potřeb vedení společnosti. Další možností úprav nákladů a hospodářského hospodářského výsledku jsou mimořádné výplaty mezd. Společnost se v regionu, v němž působí, těší pověsti kvalitního zaměstnavatele, díky čemuž nemá nouzi o zájemce o zaměstnání a klesají jí tak případné náklady na vyhledávání nové pracovní síly. síly Mimořádnými výplatami mezd lze stávající zaměstnance nadále motivovat k tomu, omu, aby si svého místa vážili a snažili se plnit stanovené normy. Dle konceptu Balanced Scorecard však o hospodaření podniku nevypovídají jen finanční ukazatele, pro sledování úspěchu je proto vhodné stanovit stanovit strategie také v oblasti zákaznické, interních procesů a zdokonalování aktivit. Pevné stanovení strategií a jejich rozpracování na operační cíle napomůže v objektivním hodnocení a následném zvyšování výkonnosti zaměstnanců.
5.2.3 Hospodaření Za 19 let působení prošla společnost výrazným rozvojem. Z drobné firmy o pár zaměstnancích se stal jeden z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších zaměstnavatelů regionu. V uplynulých pěti letech navíc došlo k výrazné automatizaci a rozšíření výroby a rozvoji technologických inovací. V souvislosti se stavbou a vybavením nových výrobních prostor zaznamenala společnost v tomto období, především pak v roce 2008, 2008 výrazný nárůst dlouhodobého hmotného majetku. Do financování, které bylo před tímto obdobím z velké části tvořeno vlastními zdroji, vstoupila kvůli vysoké náročnosti další strana – banka formou poskytnutého dlouhodobého úvěru. Tím se začalo zvyšovat zadlužení, které v roce 2007 tvořilo téměř 50 % kapitálové struktury společnosti. Graf 15:: Zadlužení společnosti, společnosti, srovnání s odvětvím 100.00% 80.00% 60.00% 40.00% 20.00% 0.00% 2005 Zadlužení
2006
2007 2008 Zadlužení (bez zahrnutí rezerv)
2009 Zadlužení - odvětví
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
Prakticky ihned však společnost začíná zadlužování snižovat a vlivem relativně stabilní bilanční sumy a snižujících se cizích zdrojů je posilováno posilováno financování pomocí vlastního kapitálu. Snižující tendence by ukazatel zadluženosti stlačily v roce 2009 pod 40 %, 75
hospodaření však v tomto období hospodařen období vykázalo negativní výsledky, podíl vlastního astního kapitálu se tak snížil a poměr cizích zdrojů na celkovém kapitálu kapitálu proto zůstal prakticky neměnný. neměnný Ve srovnání s odvětvím lze strategii podniku hodnotit i přes zvyšující se zadlužení jako poměrně opatrnou. Trend v oboru je totiž opačný – zadlužení se ze 43 % v roce 2005 postupně zvyšuje, v roce 2009 je pak charakteristický charakte tický 86% podíl cizích zdrojů k vlastním. V hospodaření firmy jsou tak stále rezervy a prostor pro zvyšování zadlužení a tím snížení celkových nákladů na kapitál podniku. Případnou vyšší zadluženost je ale třeba konfrontovat s faktem, že je v současnosti současnosti čerpán dlouhodobý úvěr a výraznější zadlužování by mohlo zvýšit náklady na poskytování tohoto úvěru. Slabší hodnocení ve srovnání s odvětvím však nesledujeme jen v oblasti zadlužení. Po celé analyzované období podnik vykazuje:
výrazně vyšší poměr osobních nákladů k celkovým výkonům, vysoké náklady na vlastní kapitál. kapitál
Vedle těchto vlivů negativně ovlivňujících hospodaření podniku po celé sledované období si můžeme v rámci pyramidových rozkladů vrcholových ukazatelů rentability všimnout dalších vedlejších vedlejších vlivů:
vysokého objemu pohledávek, pohledávek snižujícího se obratu aktiv. aktiv
Osobní náklady Osobní náklady jsou jedním z vlivů, které se podílí na velikosti marže společnosti, tedy na ukazateli znázorňujícím, jaký zisk plyne z celkových výnosů. Ovlivnit, v našem případě snížit, velikosti ukazatele je možné v podstatě jen dvěma základními způsoby – snížením osobních nákladů nebo zvýšením celkových výnosů. O poznání jednodušším řešením je cesta vedoucí přes osobní náklady, ty je totiž možné upravovat bez výraznějších zásahů do struktury hospodaření. Jak již bylo zmíněno, společnost Igor Láník – Techservis Boskovice platí v regionu za firmu, v níž jsou zaměstnanci při dobrém dobré hospodaření odměňováni. Odměny jsou vypláceny zpravidla ve formě mimořádných prémií, a to jak ve výrobních, tak v administrativních administrativn úsecích. V případě zhoršujících se výsledků v dalších oblastech jsou však právě mzdy jedním ze snadno ovlivnitelných ovlivnitelných činitelů, jejichž pomocí lze korigovat náklady hospodaření. Graf 16:: Srovnání velikosti ukazatele ON/V s odvětvím odvětv 30.00% 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00% 0.00% 2005
2006
2007
ON/V - firma
ON/V - odvětví
Pramen: Sestaveno autorem podle účetních výkazů společnosti. společnosti
76
2008
2009
Na snižování osobních nákladů lze pohlížet ze dvou perspektiv. V případě, že má i přes recesi v ekonomice podnik zajištěn odbyt a dokáže zaměstnat všechny svoje stávající zaměstnance, pak se úspory v rámci osobních nákladů promítnou zpravidla právě do nevyplácení mimořádných bonusů. Pokud však podniku klesá počet přijatých zakázek, pak bude vhodnější variantou propouštění části zaměstnanců, jejich udržování v podniku by totiž zvyšovalo objem vyrobené produkce zachycené na skladě. Druhou možností, jak pozitivně ovlivnit poměr osobních nákladů k výnosům, je zvýšení výnosů. To je možné zvýšením prodejů nabízené produkce. S ohledem na co nejlepší vliv na vývoj ukazatele ziskové marže bych pak doporučil orientaci především na keramiku a nově se rozvíjející produkt, keramická jádra. Tyto kategorie podle rozpočtených nákladů (před započtením režií administrativy podniku standardně přičítaným k nákladům jednotlivých středisek) vykazují nejlepší ziskovost. Tabulka 35: Ziskovost jednotlivých středisek (bez rozpočtení režií administrativy) v roce 2009 STŘEDISKO keramická jádra filtry keramika mazadla a nátěry
výkony 3 999 381 159 642 504 11 902 628 1 122 020
Zisk 1 414 344 28 484 528 4 842 112 -77 545
náklady 2 585 037 131 157 976 7 060 516 1 199 565
% zisk 35,36% 17,84% 40,68% -6,91%
Pramen: Sestaveno autorem podle interních výkazů společnosti.
Naopak postupně by se společnost měla zbavovat aktivit spojených se střediskem mazadel a nátěrů. Mazadla a nátěry vytvářela v době založení společnosti dominantní část celkového zisku. S rozvojem technologií v oboru však poklesla poptávka po těchto produktech a, jak zobrazuje Tabulka 35, v roce 2009 již byly náklady na správu tohoto střediska vyšší, než výnosy z něj plynoucí. Náklady na vlastní kapitál Jednou z položek, která nejvíce snižovala ekonomickou přidanou hodnotu, byly náklady na vlastní kapitál. Výpočet tohoto ukazatele podle metodiky MPO byl naznačen v kapitole 3.3.5, v praxi jde tedy o součet několika rizikových přirážek z jednotlivých oblastí hospodaření podniku. Tabulka 36: Srovnání rizikových přirážek podniku s odvětvím88 odvětví firma
rf 4,28% 4,28%
2007 rPOD rFINSTAB 3,06% 1,07% 0,00% 10,00%
odvětví firma
rf 4,55% 4,55%
rPOD 4,13% 0,00%
odvětví firma
rf 4,67% 4,67%
rPOD 6,06% 10,00%
rLA 1,67% 4,30%
rFINSTRU 1,94% 10,00%
2008 rFINSTAB 2,26% 10,00%
rLA 1,70% 4,12%
rFINSTRU 0,00% 9,64%
2009 rFINSTAB 5,15% 10,00%
rLA 1,86% 4,19%
rFINSTRU -0,16% 10,00%
Pramen: Sestaveno autorem s využitím účetních výkazů společnosti a zdroje Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf.
88
Odvětvové rizikové přirážky (mimo bezrizikové sazby) pro roky 2005–2006 nejsou v dostupných analýzách k dispozici, ve srovnání z tohoto důvodu nejsou uvedeny.
77
Ke každoročnímu zvyšování ukazatele a z toho plynoucímu snižování ekonomické přidané hodnoty dochází v případě bezrizikové sazby. To je však hodnota daná vnějšími podmínkami, kterou nemá společnost možnost ovlivnit. Měla by se tedy toto snižování alespoň snažit kompenzovat pomocí dalších rizikových přirážek. Poměrně výrazný negativní dopad na náklady vlastního kapitálu mělo v roce 2009 zvýšení rizikové přirážky za podnikatelské riziko. Jejím základem je ukazatel rentability aktiv, který měří velikost efektu připadajícího na jednotku majetku zapojeného do podnikatelské činnosti a je srovnáván s tím, kolik je společnost nucena na jednotku majetku platit. Do roku 2008 riziková přirážka za podnikatelské riziko celkové náklady vlastního kapitálu neovlivňuje – rentabilita je vyšší než to, co podnik za majetek platí a přirážka je tak nulová. V roce 2009 dochází ke skokovému zvýšení na maximální hodnotu 10 %, čímž se podnik propadá i pod úroveň odvětví. Hlavním důvodem tohoto vývoje je záporný výsledek hospodaření a z toho plynoucí negativní rentabilita aktiv. Zlepšení tohoto ukazatele tak do budoucna závisí především na výsledku hospodaření. V rámci zvýšení zisku by se měla společnost zaměřit na zvyšování výnosů popsané v předchozí podkapitole a zároveň na snižování nákladů, o čemž bylo pojednáno v kapitole 5.2.1. O tom, jak vysoká bude přirážka za podnikatelské riziko, rozhoduje do velké míry také rychlost splácení závazků. Současné cash-flow však nedovoluje uvažovat o změně parametrů splácení přijatých úvěrů. Aby byla společnost do budoucna schopna splácet své závazky bez problémů, měla by se zaměřit na řešení problémů s pohledávkami. Objem prostředků vázaných v pohledávkách z obchodních vztahů totiž snižuje stabilitu společnosti. Obchodní politika firmy Igor Láník – Techservis Boskovice byla v minulých obdobích poměrně vstřícná a společnost si vzhledem k dostatku finančních prostředků mohla dovolit vycházet některým odběratelům vstříc prodlužováním doby splatnosti faktur. Zhoršující se situace podniku si ale vyžaduje přehodnocení tohoto přístupu, bylo by proto vhodné zaměřit se na důsledné vymáhání pohledávek například formou neposkytnutí dalších dodávek do doby, než odběratel splatí všechny svoje závazky vůči firmě. Jednou z dalších variant je možné postoupení pohledávek třetí straně. Vzhledem k tomu, že všechny nesplacené pohledávky jsou krátkodobého charakteru a zpravidla jsou spláceny, jen s časovým zpožděním, bylo by v tomto případě vhodným řešením využití průběžného odkupu formou faktoringu. Tím by ve společnosti nedocházelo k výpadkům likvidity a finanční úsek by mohl lépe spravovat cash-flow. Vysokou přirážku za finanční stabilitu má podnik možnost ovlivnit opět jen částečně – likvidita L3 je totiž srovnávána s pevně danými hodnotami, které nastavilo MPO a do nichž nelze zasahovat. Pozornost je proto třeba věnovat právě likviditě L3, která je příliš nízká. Její velikost je ovlivňována oběžnými aktivy (žádoucí by v tomto případě bylo jejich zvyšování), krátkodobými závazky a bankovními úvěry (ke zvýšení L3 by přispělo jejich snížení). V oblasti aktiv nemá podnik příliš mnoho možností, jak likviditu ovlivnit – v dlouhodobém majetku jsou vázány jen položky, které jsou využívány v provozní oblasti, a není možné je snadno přeměnit na likvidnější formy majetku. Doporučil bych proto úpravy spíše na straně pasiv. Především by měl podnik nadále pokračovat ve splácení přijatého bankovního úvěru, vzhledem k negativnímu současnému cash-flow by zdrojem financování úvěru i dalších závazků mohly být prostředky z bance postoupených pohledávek. V ideálním případě by se měly cizí zdroje přiblížit výši oběžných aktiv.
78
Snižováním cizích zdrojů dochází zároveň ke zvyšování rizikové přirážky za velikost podniku. Její nárůst ale nepůsobí na snižování ekonomické přidané hodnoty tak výrazně jako ostatní rizikové přirážky, s ohledem na formu podnikání a velikost podniku navíc není reálný výraznější pokles. Od tohoto ukazatele bych proto společnosti doporučil v současné době abstrahovat a soustředit se především na zlepšení finanční stability. Se zlepšením finanční stability a výkonnosti podniku pak bude zvyšováním kapitálu společnosti docházet také ke zlepšování ukazatele rizikové přirážky za velikost podniku. Výše uvedenými úpravami bude postupně docházet ke snižování vážených nákladů na kapitál (počítaných podle metodiky MPO) a zároveň snižování nákladů vlastního kapitálu. S poklesem obou ukazatelů se budou jejich hodnoty postupně sbližovat, čímž bude klesat také ukazatel rizikové přirážky za finanční strukturu a utlumí se tak poslední vliv negativně ovlivňující náklady na vlastní kapitál. Vysoký objem pohledávek Řešení dílčího problému s vysokým objemem nesplacených pohledávek byl naznačen v předchozím textu. I přesto, že firma zpravidla nemá problém se získáním finančních prostředků z uzavřených obchodů, pozdní splácení pohledávek zvyšuje nestabilitu finanční situace, což není žádoucí situace. Pokoušet se o zlepšení stavu může společnost sama úpravou obchodních podmínek v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Úspěšnost této politiky je však nestálá, vzhledem k vysokým bankovním úvěrům je tak vhodné část pohledávek postupovat faktorovi a průběžně tím zlepšovat bilanci peněžních prostředků nutných na splácení závazků. Snižující se obrat aktiv Až do roku 2007 je obrat aktiv ve vztahu k hodnotám charakteristickým pro odvětví nadprůměrný. V roce 2008 však dochází ke snížení výnosů a přitom zachování objemu aktiv, což ukazatel zhoršuje. I řešení tohoto problému již bylo naznačeno v souvislosti s problémem vysokých osobních nákladů – soustředění se na produkty, které přinášejí společnosti při nižších nákladech vyšší výnosy než v současnosti dominantní filtry.
5.3 Shrnutí navrhovaných řešení V předchozích podkapitolách byly podrobněji probrány problémy, které hospodaření společnosti v současnosti trápí. Některá navržená řešení se však vzájemně vylučují, pokusím se proto nyní navrhnout komplexnější soubor opatření, který by měl vést ke zlepšení situace. Složitá výchozí pozice je dána tím, že se společnost v předchozích letech výrazně zadlužila, dopad tohoto zadlužení pak ještě zvýšila hospodářská recese, kvůli níž poklesl objem zakázek a tím došlo ke snížení tržeb a zisků. Proto bych řešení současné situace rozdělil do dvou fází. V první fázi je třeba navrátit hospodaření podniku ziskovost. V souvislosti s poklesem poptávky a v podkapitole 5.2.2 zmiňovanými vysokými osobními náklady vykazovanými v hospodaření podniku by bylo vhodné začít redukcí právě v oblasti mezd a ohodnocení zaměstnanců. Klesající odbyt si již v roce 2009 vyžádal snížení stavu zaměstnanců, počet pracovních míst byl tak redukován na úroveň, v níž není společnost nucena část své produkce zbytečně zachytávat na skladech a přitom bez problémů zvládá plnit svoje závazky k odběratelům. I tak jsou osobní náklady ve srovnání s odvětvím stále poměrně vysoké, pokračovat by se tedy mělo v zaměstnaneckých benefitech, redukcí prémiových složek platu. Dočasné zrušení bonusů by měsíčně snížilo náklady asi o 500 000 Kč, roční osobní náklady by tak poklesly asi o 6 000 000 Kč. Vhodná by byla také dočasná redukce dalších zaměstnaneckých výhod, 79
například osobního využití služebních automobilů, které by mohlo společnosti ročně ušetřit asi 400 000 Kč. Další výraznou nákladovou položkou je spotřeba materiálu a energie. Vzhledem k liberalizaci na trhu energií, k němuž v posledních letech došlo, a zvýšení objemu odběrů, které společnost po rozšíření výrobních prostor v posledních letech zaznamenala, by bylo vhodné revidovat stávající smlouvy na dodávky energií a pokusit se dojednat cenová zvýhodnění. Uvedením výše zmíněných opatření do praxe a současným zvýšením tržeb by se tak společnost mohla již v roce 2010 navrátit do zisku. Druhá fáze navrhovaného řešení spočívá v rozvoji investic. Jedním ze současných problémů, které souvisejí s osobními náklady, je fluktuace zaměstnanců – zatímco v jednom období podnik vyrábí na plný výkon, v některých měsících roku je naopak třeba omezovat výrobu a propouštět dříve najaté zaměstnance. Řešením tohoto problému by měla být další automatizace výroby. Investice do automatizace podniku udrží osobní náklady na nižší úrovni. Navíc díky tomu, že si podnik bude držet jen provozně nutné zaměstnance, nebude docházet k tak výrazné fluktuaci a výroba bude se stejným nebo jen mírně upraveným počtem zaměstnanců zvládat všechny zadané zakázky jak v období expanze, tak v době recese. Současně přitom může firma rozvíjet výrobu nového typu produktů – keramických jader, která mají využití v leteckém průmyslu, zdravotnictví a dalších odvětvích zaměřených na vysokou kvalitu používaných materiálů. Pro rozvoj investic však bude třeba dostatek finančních prostředků – ať už investovaných do oddělení vnitrofiremního rozvoje nebo do nákupu nových zařízení. Dnes splácený úvěr bude plně kryt z výsledku hospodaření, který by se výše uvedenými úpravami měl navrátit do kladných hodnot. Zbývající prostředky mohou být použity na investice. Vzhledem k tomu, že výroba keramických jader bude minimálně v počátcích velmi nákladná na vývoj a služby přímo u zákazníka, doporučuji využití i dalších forem financování. V této fázi by proto firma měla využít faktoringu, právě v pohledávkách má totiž vázáno velké množství prostředků. Z tohoto zdroje by mohla ročně počítat s asi 10 000 000 – 20 000 000 Kč navíc pro případ, že bude faktoring využit jen u nových nebo ne příliš stabilních zákazníků. Na stálé dodavatele, v rámci zachování důvěrných obchodních vztahů, bych využití faktoringu zatím nedoporučoval. Vzhledem k poměrně nízké zadluženosti ve srovnání s odvětvím si pak bude moci společnost dovolit přijmout další úvěr pokrývající zbývající část nákladů na rozvoj výroby. V úvahu připadají také další formy financování. Již v minulosti se podnik několikrát úspěšně ucházel o dotace na rozvoj podnikání v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, tohoto zdroje by proto bylo vhodné využít i v budoucí fázi. V úvahu by připadala i transformace na jinou formu podnikání, díky akciovému kapitálu by se tak do firmy mohly dostat další zdroje. Proces transformace z fyzické osoby je však v současnosti blokován právě čerpáním prostředků ze státního a unijního rozpočtu, majitel společnosti si navíc rozmělnění vlastnické struktury nepřeje.
80
ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo hodnocení výkonnosti podniku pomocí moderních metod finanční analýzy. Mimo to byly stanoveny také vedlejší cíle – ohodnotit podnik také pomocí standardních metod finanční analýzy a srovnat výsledky obou provedených postupů. Před provedením samotné finanční analýzy bylo pojednáno o účelu, uživatelích a informačních zdrojích a podrobněji popsán proces samotného hodnocení výkonnosti. V následujících kapitolách byly představeny standardní a následně také moderní přístupy k hodnocení ekonomické výkonnosti podniku. Důraz byl při představení kladen na komplexnější ukazatele – mezi standardními metodami tedy především pyramidové soustavy a bonitní/bankrotní modely, mezi moderními metodami pak na ekonomickou přidanou hodnotu a s ní související přístupy. Samotná finančně-analytická část byla zahájena představením podniku, jeho produkce a zařazením dle klasifikace ekonomických činností nezbytným v souvislosti s následným hodnocením výkonnosti srovnáním s dalšími podniky v odvětví. Následně bylo provedeno hodnocení pomocí standardních metod finanční analýzy. Vedle zpracovaných bonitních a bankrotních modelů je třeba vyzdvihnout hodnocení pomocí pyramidového systému ukazatelů INFA. Tento model i přesto, že není příliš rozšířen, nabízí velice komplexní pohled na hospodaření podniku a díky podrobným statistikám MPO nabízí možnost srovnání s odvětvím. Při hodnocení pomocí moderních přístupů byla využita metoda EVA ve dvou variantách – v základní podobě EVA entity a v modifikovaném zpracování, jehož pro hodnocení využívá MPO. V letech 2005 a 2007 se výsledky těchto modelů lišily a to především z důvodu úprav operačních ukazatelů zahrnutých do EVA entity. Ekonomická přidaná hodnota přináší uživatelům finanční analýzy několik informací, které nejsou standardní metody schopné postihnout:
nezohledňuje pouze výnos, ale také rizika spojená s výnosy z investic, ve výpočtu zohledňuje náklady na vlastní kapitál, má vazbu na hodnotu podniku.
I přes tyto zjevné výhody se však EVA potýká také s nedostatky, jež je třeba mít při finanční analýze na mysli:
úpravy operačních ukazatelů u metody EVA entity jsou z větší části součástí know-how poradenské společnosti Stern Stewart & Co., provedené výpočty jsou tak jen pouhým zjednodušením, samotný výpočet EVA entity navíc silně závisí na subjektivním posouzení analytika, jaké položky do operační činnosti začlení a jaké nikoliv, výpočet je s ohledem na velké množství úprav poměrně náročný, původní metody výpočtu vyžadují fungující efektivní kapitálový trh, této podmínce je v současnosti v České republice obtížné vyhovět, EVA je absolutní hodnota, je proto odvislá od velikosti podniku; pro objektivizaci je třeba její úpravy do podoby některého z relativních ukazatelů.
I přes výše zmíněné nedostatky a pod podmínkou toho, že Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, z něhož vychází EVA equity, zařadíme k moderním metodám hodnocení finanční výkonnosti podniku, je pro finanční analýzu firmy Igor Láník – Techservis Boskovice vhodnější využití moderních metod finanční analýzy. Právě Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA je totiž díky rozkladu a možnosti srovnat jednotlivé ukazatele s hodnotami typickými pro odvětví velmi 81
efektivní metodou nejen pro hodnocení výkonnosti, ale také pro sledování slabých a silných stránek hospodaření. Ekonomická přidaná hodnota z tohoto ukazatele vycházející pak navíc dává majiteli podniku důležitou informaci o tom, zda podnik tvoří hodnotu a zda tak jeho investice do podnikání přináší očekávané výsledky. Nutno však dodat, že Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA přímo vychází z ukazatelů standardních metod finanční analýzy, ty jsou tak při hodnocení hospodaření podniku nezbytným doplňujícím ukazatelem. V syntetické části v závěru práce byly následně vyhodnoceny zjištěné výsledky a označeny problémové oblasti hospodaření podniku. Vedle klesající rentability, která je jedním z důsledků dále zmíněných problémů, jde především o výrazně vyšší poměr osobních nákladů k celkovým výkonům, vysoké náklady na vlastní kapitál, vysoký objem pohledávek a snižující se obrat aktiv. Pro zlepšení hodnot těchto ukazatelů byla navržena vylepšení rozvržená do dvou fází. V rámci první fáze by se měl podnik zaměřit především na omezení zbytečných nákladů, zvýšení výnosů a tím tedy zlepšení rentability. Následně by se měl pokusit o stabilizaci této situace tak, aby kladné hospodářské výsledky umožňovaly kumulaci dostupných peněžních prostředků. V rámci druhé fáze bylo doporučeno několik opatření, která zvýší objem hotovosti ve společnosti a umožní rozvoj investic do dalšího rozvoje výroby a nabízených produktových řad. Tato fáze kromě snižování pohledávek nabízí řešení také formou dalšího úvěru, který zvýší a zlevní financování aktivit společnosti. Již zpracováním moderních metod hodnocení výkonnosti byl rozšířen finančně-analytický přínos této práce podniku. Ekonomické přidané hodnoty, Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA a souvisejících ukazatelů totiž firma do současnosti vůbec nevyužívala. Do jaké míry byl dílčí cíl, tedy návrh opatření pro zlepšení výkonnosti, pro společnost přínosem, nechám na posouzení zástupcům analyzovaného podniku.
82
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie ČERNÁ, Alena, a další, a další. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1997. Str. 293. FOTR, Jiří a SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. str. 356. ISBN 80-24709-39-2. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. str. 279. ISBN 9788073801748. —. Základy firemních financí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. str. 171. ISBN 80210-4106-4. KAPLAN, Robert S. a NORTON, David P. Balanced scorecard : strategický systém měření výkonnosti podniku. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. str. 267. ISBN 80-7261-124-0. KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přepr. a doplněné vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. str. 367. ISBN 80-7179-529-1. KISLINGEROVÁ, Eva a NEUMAIEROVÁ, Inka. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. str. 242. ISBN 80-7079641-3. KISLINGEROVÁ, Eva a HNILICA, Jiří. Finanční analýza : Krok za krokem. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. str. 137. ISBN 80-7179-321-3. KOVANICOVÁ, Dana a KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1, Jak porozumět účetním výkazům. 5. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1998. str. 242. ISBN 8085967-73-1. —. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních výkazů. 3. aktualizované vyd. Praha : Polygon, 1997. str. 288. ISBN 80-85967-56-1. KUBÍČKOVÁ, Dana a KOTĚŠOVCOVÁ, Jana. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2006. str. 125. ISBN 80-86754-57-X. MARINIČ, Pavel. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2008. str. 191. ISBN 97-88024-513-973. MAŘÍK, Miloš a MAŘÍKOVÁ, Pavla. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. . Praha : Ekopress, 2005. str. 164. ISBN 80-86119-61-0. MRKVIČKA, Josef a KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2006. str. 228. ISBN 80-7357-219-2. PAVELKOVÁ, Drahomíra a KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha : Linde, 2005. str. 302. ISBN 80-86131-63-7. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha : Computer Press, 2001. str. 220. ISBN 80-7226-562-8. —. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007. str. 154. ISBN 97-88025118-306. ŠULÁK, Milan a VACÍK, Emil. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005. str. 89. ISBN 80-86754-33-2. 83
WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti : jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. str. 248. ISBN 978-80-247-2924-4. Články 2GC Active Management. FAQ Answer: What is the Balanced Scorecard? [Online] 2009. [Citace: 16. duben 2011.] http://v6dev.2gc.org/pdf/2GC-FAQ01-090216.pdf. COBBOLD, Ian a LAWRIE, Gavin. The development of the Balanced Scorecard as a strategic management tool. 2GC Conference Paper. [Online] květen 2002. [Citace: 16. duben 2011.] http://www.2gc.co.uk/pdf/2GC-PMA02-1f.pdf. Edolo-consult, s.r.o. Edolo-consult, s.r.o. Balanced Scorecard. [Online] [Citace: 16. duben 2011.] http://www.edolo-consult.eu/bs.php. NEUMAIEROVÁ, Inka a NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. Ekonomika a management. [Online] 2007. [Citace: 26. únor 2011.] http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAdVCEZIU1VH B0MIUUMEBAVDVFVWQ1VUBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg==&lang=cz. SKORKOVSKÝ, Jaromír. Produktivita výroby a výkonnost podniku. Automa. [Online] 2010. [Citace: 4. březen 2011.] http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=30708. SyNext. Synext.cz. Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie. [Online] 2008. [Citace: 16. duben 2011.] http://www.synext.cz/metoda-balancedscorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html. Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Editor: Červinek, P. [Online] 2005. [Citace: 25. 2 2011.] http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni-systemy-2005.pdf. ISBN 80-2103753-9. Další zdroje Česká národní banka. ARAD – Systém časových řad – Česká národní banka. [Online] 2003–2009. [Citace: 3. březen 2011.] http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=450&p_ strid=EBA&p_lang=CS. EHRHARDT, Michael C. a BRIGHAM, Eugene F. Google Books. Corporate Finance: A Focused Approach. [Online] 2009. [Citace: 12. Březen 2011.] http://books.google.com/books?id=yrkNIbEzgvQC&lpg=PA98&ots=QaJKhzsSO&pg=PA98#v=onepage&q&f=false. ISBN 978-0-324-65569-8. Igor Láník – Techservis Boskovice. Výroční zpráva za rok 2009. MSp ČR. [Online] červen 2010. [Citace: 12. březen 2011.] http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700475268&listina.@rozliseni =pdf&listina.@klic=f0216b37707b42c89c21dc14bfd8a359. —. Výroční zpráva za rok 2007. MSp ČR. [Online] prosinec 2008. [Citace: 12. březen 2011.] http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700363222&listina.@rozliseni =pdf&listina.@klic=54420c74dd65c2c20fa33eecab7ace9e.
84
Investopedia ULC. Investopedia.com – Your Source For Investing Education. [Online] 2011. [Citace: 6. Březen 2011.] http://www.investopedia.com/. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, Ukazatelový systém INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] [Citace: 26. únor 2011.] http://download.mpo.cz/get/33385/37296/418274/priloha001.pps. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [Online] 2005. [Citace: 25. březen 2011.] http://www.mpo.cz/cz/ministr-aministerstvo/ebita/. Ministerstvo průmyslu a obchodu – Odbor analýz a statistiky. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [Online] duben 2007. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/28624/33988/363328/priloha001.pdf. Ministerstvo průmyslu a obchodu – Sekce strategie a ekonomiky průmyslu – Odbor ekonomických analýz. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). [Online] červen 2010. [Citace: 25. březen 2011.] http://download.mpo.cz/get/41946/46844/561571/priloha001.pdf. Svaz průmyslu a dopravy ČR. Igor Láník – Techservis Boskovice. Abecední seznam členů – Svaz průmyslu a dopravy ČR. [Online] 2009. [Citace: 20. březen 2011.] http://www.spcr.cz/firmy/igor-lanik-techservis-boskovice. Igor Láník – Techservis Boskovice. [Online] [Citace: 20. březen 2011.] http://www.lanik.cz/. Zákon o účetnictví – Část III. – Účetní závěrka. business.center.cz. [Online] 1998–2011. [Citace: 19. leden 2011.] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx. ISSN 1213-7235.
85
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích .......................................17 Tabulka 2: Kritérium schopnosti komplexního pohledu pro výběr přístupu k finanční analýze ..................................................................................................................................................25 Tabulka 3: Vývoj ukazatelů finanční výkonnosti podniku .......................................................30 Tabulka 4: Určení rizikové přirážky za podnikatelské riziko ...................................................42 Tabulka 5: Určení rizikové přirážky za finanční stabilitu ........................................................43 Tabulka 6: Určení rizikové přirážky za velikost podniku.........................................................43 Tabulka 7: Průměrné počty zaměstnanců .................................................................................50 Tabulka 8: Výpočet hodnot Altmanova Z-skóre ......................................................................52 Tabulka 9: Výpočet hodnot indexu IN95 .................................................................................54 Tabulka 10: Výpočet hodnot indexu IN05 ...............................................................................55 Tabulka 11: Vývoj ukazatele obratu aktiv ................................................................................57 Tabulka 12: Vývoj rentability tržeb ..........................................................................................57 Tabulka 13: Dopad úprav krátkodobého majetku do NOA ......................................................58 Tabulka 14: Dopad úprav nedokončeného majetku do NOA ...................................................59 Tabulka 15: Dopad neúročených závazků do NOA .................................................................59 Tabulka 16: Aktivace výdajů na marketing ..............................................................................59 Tabulka 17: Propočet čistých operačních aktiv ........................................................................60 Tabulka 18: Dopad úprav finanční činnosti podniku do NOPAT ............................................60 Tabulka 19: Dopad prodeje neoperačního majetku do NOPAT ...............................................60 Tabulka 20: Dopad marketingových výdajů do NOPAT .........................................................61 Tabulka 21: Výpočet daňové sazby pro stanovení NOPAT .....................................................61 Tabulka 22: Propočet čistého operačního zisku .......................................................................61 Tabulka 23: Propočet nákladů na vlastní kapitál ......................................................................62 Tabulka 24:Propočet vážených nákladů na kapitál...................................................................63 Tabulka 25: Výpočet EVA entity .............................................................................................64 Tabulka 26: Výpočet EVA equity ............................................................................................65 Tabulka 27: Propočet spreadu...................................................................................................65 Tabulka 28: Rozdělení podniku do skupin podle tvorby EVA (metodika MPO) ....................67 Tabulka 29: Vývoj EVA ...........................................................................................................67 Tabulka 30: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2005–2006).............................................68 Tabulka 31: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2006–2007).............................................68 Tabulka 32: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2007–2008).............................................69 Tabulka 33: Nejvýraznější vlivy působící na EVA (2008–2009).............................................69 Tabulka 34: Relativní ukazatele EVA ......................................................................................71 Tabulka 35: Ziskovost jednotlivých středisek (bez rozpočtení režií administrativy) v roce 2009 ..........................................................................................................................................77 Tabulka 36: Srovnání rizikových přirážek podniku s odvětvím ...............................................77
86
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Úspěšnost indexů IN ....................................................................................................28 Graf 2: Vývoj hodnot Altmanova Z-skóre ................................................................................53 Graf 3: Vývoj hodnot indexu IN95 ...........................................................................................54 Graf 4: Vývoj hodnot indexu IN05 ...........................................................................................55 Graf 5: Vývoj vážených nákladů na kapitál a jeho složek ........................................................63 Graf 6: Vliv jednotlivých komponent na EVA entity ...............................................................64 Graf 7: Vliv jednotlivých komponent na EVA equity ..............................................................65 Graf 8: Vliv jednotlivých komponent na spread .......................................................................66 Graf 9: Srovnání vývoje spreadu podniku s odvětvím .............................................................66 Graf 10: Vývoj EVA entity a EVA podle MPO .......................................................................70 Graf 11: Vývoj relativních ukazatelů EVA ..............................................................................71 Graf 12: Srovnání EVA-ROS podniku a odvětví .....................................................................72 Graf 13: Čtvrtletní vývoj vybraných veličin v odvětví .............................................................73 Graf 14: Vývoj nákladů a výnosů .............................................................................................74 Graf 15: Zadlužení společnosti, srovnání s odvětvím...............................................................75 Graf 16: Srovnání velikosti ukazatele ON/V s odvětvím .........................................................76
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Kategorie zisku (anglosaské dělení) .......................................................................14 Schéma 2: Souvislosti výkazů finančního účetnictví ...............................................................15 Schéma 3: Přehled ukazatelů finanční analýzy.........................................................................19 Schéma 4: Du Pont pyramidový rozklad ukazatele ROE .........................................................23 Schéma 5: Rozklad INFA .........................................................................................................25 Schéma 6: Rámec BSC pro převod strategií a vizí do operačních úkonů ................................32 Schéma 7: Faktory ovlivňující vrcholový ukazatel EVA .........................................................34 Schéma 8: Dopady úprav pro výpočet NOA do rozvahy .........................................................37 Schéma 9: Shrnutí dopadů úprav VH za běžnou činnost do NOPAT ......................................38 Schéma 10: Shrnutí dopadů úprav provozního VH do NOPAT ...............................................39 Schéma 11: Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA (metodika MPO) .....................43 Schéma 12: Pyramidový rozklad ukazatele EVA .....................................................................44 Schéma 13: Vztah mezi MVA, NOA a EVA ...........................................................................46 Schéma 14: Organizační struktura podniku ..............................................................................49 Schéma 15: Pyramidový systém ukazatelů INFA ....................................................................51
87
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A APT BCF BIB BSC BÚ C CAPM CFROI CK CZ CZ-NACE d DCF DHM DM DNM E(Rm) EAT EBDIT EBIT EBITDA EBT EN ISO EVA EVA-ROS FIFO IAS IRR K L1 L2 L3 LIFO MPO MVA N NA NOA NOPAT NOPBT
Aktiva Arbitrage Pricing Theory Brutto cash-flow Brutto hodnota investice Balanced Scorecard Bankovní úvěry Capital – Kapitál Capital Asset Pricing Model – Model oceňování kapitálových aktiv Cash-Flow Return on Investment – Rentabilita investic počítaná z peněžních toků Cizí kapitál Cizí zdroje CZ – Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes – Klasifikace ekonomických činností Sazba daně z příjmů Discounted Cash-Flow – Diskontované cash-flow Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Očekávaná průměrná výnosnost kapitálového trhu Earnings After Taxes – Čistý zisk (zisk po zdanění) Earnings Before Depreciations, Interests and Taxes – Zisk před odpisy, úroky a daněmi Earnings Before Interests and Taxes – Zisk + úroky (Zisk před zdaněním a odečtením úroků) EBITDA – Earnings Before Interests, Taxes, Depreciations and Amortization – Zisk před odpisy, úroky a daněmi Earnings Before Taxes – Zisk (zisk před zdaněním) EN International Organization for Standardization – Mezinárodní organizace pro normalizaci Economic Value Added – Ekonomická přidaná hodnota Economic Value Added – Return on Sales – Ekonomická přidaná hodnota – Rentabilita tržeb First In, First Out – První do skladu, první ze skladu International Accounting Standards – Mezinárodní účetní standardy Internal Rate of Return – Vnitřní výnosové procento Celkový objem kapitálu Likvidita L1 Likvidita L2 Likvidita L3 Last In, First Out – Poslední do skladu, první ze skladu Ministerstvo průmyslu a obchodu Market Value Added – Tržní přidaná hodnota Náklady Neodepisovaná aktiva Net Opperating Assets – Čistá operační aktiva Net Operating Profit After Tax – Čistý operační výsledek hospodaření Net Operating Profit Before Tax – Operační výsledek hospodaření před zdaněním 88
NWC O OA OKEČ ON Ost. N PH r rd re rf rFINSTAB rLA ROA ROCE ROE ROI ROS rPOD T US GAAP USA ÚM ÚZ V VK WACC WC Z Zpospl
Net Working Capital – Čistý pracovní kapitál Dluhopisy Oběžná aktiva Odvětvová klasifikace ekonomických činností Osobní náklady Ostatní náklady Přidaná hodnota Rentabilita čistých operačních aktiv Náklady na cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál Bezriziková sazba Riziková přirážka za finanční stabilitu Riziková přirážka za velikost podniku Return on Assets – Rentabilita (ziskovost) aktiv Return on Capital Employed – Rentabilita (ziskovost) dlouhodobých zdrojů Return on Equity – Rentabilita (ziskovost) vlastního kapitálu Return on Investment – Rentabilita (ziskovost) vloženého kapitálu Return on Sales – Rentabilita tržeb Riziková přirážka za podnikatelské riziko Sazba daně z příjmů United States Generally Accepted Accounting Principles – Všeobecně uznávané účetní principy United States of America – Spojené státy americké Úroková míra Úplatné zdroje Výnosy Vlastní kapitál Weighted Average Cost of Capital – Průměrné vážené náklady na kapitál Working Capital – Pracovní kapitál Altmanovo Z-skóre Závazky po splatnosti
89
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2005 Příloha 2: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2006 Příloha 3: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2007 Příloha 4: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2008 Příloha 5: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2005–2006 Příloha 6: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2006–2007 Příloha 7: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2007–2008 Příloha 8: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2008–2009 Příloha 9: Struktura aktiv za sledované období Příloha 10: Struktura pasiv za sledované období Příloha 11: Výkaz zisku a ztráty za sledované období
90
systému finančních systému finančních systému finančních systému finančních
Příloha 1: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2005
Příloha 2: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2006
Příloha 3: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2007
Příloha 4: Rozklad spreadu pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA a srovnání s odvětvím v roce 2008
2006 2007 vliv na změnu EVA
VK )× 140 258 378 195 711 303 812 905
Ukazatel 2005 2006 vliv na změnu EVA
VK
25,42%
)× 107 114 568 140 258 378 1 663 786
23,32%
×
A/VK
A/VK 1,66 4 628 283
Příloha 5: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2005–2006
Příloha 6: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2006–2007
Ukazatel
1,97
rf 3,77% 4,28% -341 271
odpisy/V 3,34% 3,11% 221 274
1,66
obratrPOD aktiv (V/A) +
0%
rf
0%
3,53% 3,77% -155 964
0
(ost. V-N)/V + -1,05% -5,97% -5 275 585
1,20 3 017 440
odpisy/V 23,61%
–
3,95% 3,34% 265 533
(ost. V-N)/V + 0,55% -1,05% -707 772
rPOD +
0%
0% 0
VK )× 225 739 605 216 390 250 4 501 927
Ukazatel 2007 2008 vliv na změnu EVA
VK )× 195 711 303 225 739 605 -4 204 901
A/VK 1,72 2 917 572
A/VK 1,69
1,97 -7 706 214
rf 4,55% 4,67% -249 170
odpisy/V –
Příloha 7: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2007–2008
Příloha 8: Pyramidový rozklad ukazatele EVA v období 2008–2009
Ukazatel 2008 2009 vliv na změnu EVA
7,27% 14,56% 56 650 126
+
rPOD
rf
0% 10% -24 374 387
4,28% 4,55% -536 529
(ost. V-N)/V +
6,01% -3,98% 77 529 332
1,72
odpisy/V –
3,11% 7,27% -39 250 601
(ost. V-N)/V + -5,97% 6,01% 71 522 045
rPOD +
0%
0% 0
Příloha 9: Struktura aktiv za sledované období AKTIVA CELKEM A. B. B. I. B. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B. II. B. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B. III. B. III. 1. 2. 3.. 4. 5. 6. 7. C. C. I. C. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C. II. C. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. C. III. C. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C. IV. C. IV. 1. 2. 3. 4. D. I. D. I. 1. 2. 3.
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených jednotkách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstev a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstev a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
128 505 428 232 812 079 386 314 147 388 514 333 365 183 177 0 58 613 385 1 153 671 0 0 895 282 258 390 0 0 0 0 57 459 714 7 827 985 19 097 517 24 311 231 0 0 0 2 222 982 4 000 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 69 674 992 9 235 684 5 208 570 169 525 3 327 151 0 530 437 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 43 443 652 38 660 042 0 0 0 0 0 4 698 774 72 543 12 293 16 995 657 24 631 16 971 026 0 0 217 050 217 050 0 0
0 130 598 531 2 564 792 0 0 577 260 1 987 533 0 0 0 0 128 033 739 11 096 886 29 736 668 28 726 119 0 0 0 58 474 067 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 101 979 466 14 928 261 9 155 329 395 249 4 523 814 0 853 869 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 475 760 58 502 568 0 0 0 0 0 6 609 586 65 058 298 548 21 575 446 -12 177 21 587 623 0 0 234 081 234 081 0 0
0 230 914 803 2 204 778 0 0 217 246 1 987 533 0 0 0 0 228 710 025 11 348 226 114 744 787 69 523 832 0 0 0 33 093 181 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 154 994 370 42 757 996 21 823 882 380 839 18 626 671 0 1 926 604 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 96 594 009 74 419 110 0 0 0 0 0 21 842 572 41 561 290 765 15 642 365 13 495 15 628 870 0 0 404 974 404 974 0 0
0 276 867 989 9 462 215 0 0 232 808 0 0 0 9 229 407 0 267 405 773 11 347 726 157 109 680 88 025 765 0 0 0 10 922 603 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 111 335 710 34 763 471 17 401 559 0 15 929 430 0 1 432 482 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70 659 712 56 282 742 0 0 0 0 6 058 296 8 280 476 43 391 -5 194 5 912 527 6 639 5 905 888 0 0 310 635 310 635 0 0
0 279 419 241 16 616 842 0 0 148 820 16 468 022 0 0 0 0 262 802 399 11 347 726 155 986 582 95 339 868 0 0 0 128 223 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 85 537 562 23 111 988 8 314 056 235 956 13 656 246 0 905 730 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 56 623 687 53 897 044 0 0 0 0 1 217 262 1 055 645 436 714 17 022 5 801 888 20 314 5 781 574 0 0 226 374 226 374 0 0
Příloha 10: Struktura pasiv za sledované období PASIVA CELKEM A. A. I. A. I. 1. 2. 3. A. II. A. II. 1. 2. 3. 4. A. III. A. III. 1. 2. A. IV. A. IV. 1. 2. A. V. B. B. I. B. I. 1. 2. 3. 4. B. II. B. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B. III. B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B. IV. B. IV. 1. 2. 3. C. I. C. I. 1. 2.
Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezervy na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
128 505 428 232 812 079 386 314 147 388 514 333 365 183 177 107 114 568 81 067 289 81 067 289 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 26 047 278 21 206 860 0 0 0 0 0 368 820 0 0 0 0 368 820 0 0 0 0 0 20 838 040 10 286 630 0 0 0 3 764 055 2 761 894 3 134 273 31 476 0 740 757 118 955 0 0 0 0 184 000 184 000 0
140 258 378 103 243 847 103 243 847 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 37 014 530 92 052 180 0 0 0 0 0 104 380 0 0 0 0 104 380 0 0 0 0 0 37 727 660 25 389 183 0 0 0 4 529 731 2 860 171 2 841 926 41 528 0 1 964 464 100 656 54 220 140 54 220 140 0 0 501 521 95 396 406 125
195 711 303 135 159 616 135 159 616 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 60 551 687 190 601 916 22 691 000 22 691 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 51 478 916 36 529 340 0 0 0 3 973 826 1 967 823 6 635 317 502 585 0 1 282 319 587 706 116 432 000 116 432 000 0 0 927 927 0
225 739 605 193 452 612 193 452 612 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32 286 992 162 774 729 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 899 729 12 781 822 0 0 0 3 645 718 1 271 079 0 302 298 0 1 332 872 565 940 142 875 000 142 875 000 0 0 0 0 0
216 390 250 224 813 516 224 813 516 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -8 423 267 148 758 620 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 267 620 15 113 090 0 0 0 2 464 706 1 410 062 0 44 164 0 870 751 364 846 128 491 000 128 491 000 0 0 34 308 34 308 0
Příloha 11: Výkaz zisku a ztráty za sledované období 2005 I. A. + II. II. 1. 2. 3. B. B. 1. B. 2. + C. C. 1. C. 2. C. 3. C. 4. D. E. III. III. 1. III. 2. F. F. 1. 2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q. 1. 2. ** XIII. R. S. S. 1. 2. * T. *** ****
2006
2007
2008
2009
Tržby za prodej zboží 11 192 194 16 651 981 15 405 479 17 227 750 7 452 559 Náklady vynaložené na prodané zboží 7 768 528 12 388 866 10 036 395 13 006 337 6 161 769 Obchodní marže 3 423 666 4 263 115 5 369 084 4 221 413 1 290 790 Výkony 182 792 420 248 501 359 370 520 163 263 340 149 178 027 424 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 179 108 694 246 991 086 356 684 259 266 411 742 180 047 454 13 835 904 -3 071 594 -2 020 030 Změna stavu zásob vlastní činnosti 3 683 726 1 510 273 0 0 0 Aktivace 0 0 Výkonová spotřeba 96 203 869 123 385 952 165 988 744 140 956 120 103 411 363 89 915 575 Spotřeba materiálu a energie 77 140 554 101 273 146 143 972 229 119 029 457 22 016 516 21 926 664 13 495 788 Služby 19 063 316 22 112 806 Přidaná hodnota 90 012 216 129 378 521 209 900 502 126 605 442 75 906 852 Osobní náklady 44 761 241 63 313 639 84 426 845 79 909 904 44 906 800 60 730 682 57 488 871 32 784 005 Mzdové náklady 32 123 281 45 211 092 0 0 0 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 0 0 21 714 428 20 494 558 11 518 730 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 11 529 640 16 254 522 1 981 735 1 926 475 604 065 Sociální náklady 1 108 320 1 848 025 Daně a poplatky 46 360 74 654 110 992 188 672 208 520 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 8 038 289 8 951 946 12 340 028 21 230 935 28 007 406 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 5 493 302 288 862 339 759 351 488 168 067 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 5 493 302 288 862 339 759 351 488 168 067 Tržby z prodeje materiálu 0 0 0 0 0 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 3 439 994 31 220 55 025 7 062 0 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 3 439 994 31 220 55 025 7 062 0 Prodaný materiál 0 0 0 0 0 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích 89 698 období 80 609 22 891 859 -21 110 628 308 139 Ostatní provozní výnosy 902 239 859 661 5 689 566 582 680 1 120 950 Ostatní provozní náklady 59 358 205 543 526 809 428 284 670 142 Převod provozních výnosů 0 0 0 0 0 Převod provozních nákladů 0 0 0 0 0 Provozní výsledek hospodaření 39 972 817 57 869 432 95 578 268 46 885 382 3 094 863 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 0 0 0 0 0 Prodané cenné papíry a podíly 0 0 0 0 0 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0 0 0 0 0 0 0 0 Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným 0 vlivem 0 0 0 0 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 0 0 0 0 0 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 0 0 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0 0 0 0 0 Náklady z finančního majetku 0 0 0 0 0 Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 0 0 0 0 0 Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 0 0 0 0 0 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 0 0 0 0 0 Výnosové úroky 34 550 17 602 70 385 20 427 5 249 Nákladové úroky 0 324 411 2 044 974 5 678 638 3 763 432 Ostatní finanční výnosy 2 226 078 1 609 706 4 531 979 10 288 546 4 826 322 Ostatní finanční náklady 4 426 898 5 372 204 10 862 998 14 477 137 12 595 904 Převod finančních výnosů 0 0 0 0 0 Převod finančních nákladů 0 0 0 0 0 Finanční výsledek hospodaření -2 166 269 -4 069 308 -8 305 609 -9 846 802 -11 527 765 Daň z příjmu za běžnou činnost 12 291 458 16 962 372 26 848 520 5 051 595 0 26 848 520 5 051 595 0 - splatná 12 291 458 16 962 372 0 0 0 - odložená 0 0 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 25 515 090 36 837 752 60 424 140 31 986 985 -8 432 902 Mimořádné výnosy 653 188 214 722 113 355 640 701 810 Mimořádné náklady 120 999 37 945 -127 435 55 633 692 174 Daň z příjmu z mimořádné činnosti 0 0 0 0 0 0 0 0 - splatná 0 0 0 0 0 - odložená 0 0 Mimořádný výsledek hospodáření 532 189 176 778 127 548 300 007 9 636 0 0 0 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) 0 0 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 26 047 278 37 014 530 60 551 687 32 286 992 -8 423 267 Výsledek hospodaření před zdaněním 38 338 736 53 976 902 87 400 207 37 338 587 -8 423 267