POTRAVINOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE PRO NEJCHUDŠÍ OSOBY: POSOUZENÍ CÍLŮ, PROSTŘEDKŮ A POUŽITÝCH METOD

ISSN 1831-0788

Zvláštní zpráva č. 6

2009

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

POTRAVINOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE PRO NEJCHUDŠÍ OSOBY: POSOUZENÍ CÍLŮ, PROSTŘEDKŮ A POUŽITÝCH METOD

CS

Zvláštní zpráva

č. 6

2009

POTRAVINOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE PRO NEJCHUDŠÍ OSOBY: POSOUZENÍ CÍLŮ, PROSTŘEDKŮ A POUŽITÝCH METOD

(po d l e č l. 248 o dst . 4 dr uhého p o do dst avc e Sm lo uvy o ES)


2

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Luxembourg LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-45410 Fax +352 4398-46410 E-mail: [email protected] Internet: http://www.eca.europa.eu

Zvláštní zpráva

č. 6

2009

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2009 ISBN 978-92-9207-335-0 doi: 10.2865/23465 © Evropská společenství, 2009 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium Special Report No 6/2009 — European Union food aid for deprived persons: an assessment of the objectives, the means and the methods employed

3

OBSAH

Bod

I–IX

SHRNUTÍ

1–17

ÚVOD

1–7

HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY PROGRAMU

8–13

PŘEHLED MECHANISMŮ ŘÍZENÍ A KONTROLY

14–17

DISTRIBUČNÍ ŘETĚZEC: DOBROČINNÉ ORGANIZACE

18–22

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

23–75

PŘIPOMÍNKY

23–33

CÍLE A PŘÍSTUP PROGRAMU: JSOU CÍLE PROGRAMU I NADÁLE PLATNÉ A JE PROGRAM VHODNĚ KONCIPOVÁN? PODVOJNOST CÍLŮ PROGRAMU PŘI NÍZKÉ ÚROVNI INTERVENČNÍCH ZÁSOB JE PROVÁZANOST SE ZEMĚDĚLSKÝMI VÝDAJI SLABÁ SOCIÁLNÍ CÍL TOHOTO OPATŘENÍ JE PŘEVAŽUJÍCÍ JE ZAPOTŘEBÍ ZLEPŠIT KOORDINACI S DALŠÍMI OPATŘENÍMI V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY

23–24 25–27 28–31 32–33 34–47 34–41 42–47

48–70 48–59 60–70

PROSTŘEDKY A POUŽITÉ METODY: ODPOVÍDAJÍ PROSTŘEDKY ZAMÝŠLENÝM CÍLŮM A JSOU VHODNĚ UPLATŇOVÁNY? JE NUTNÉ ZLEPŠIT ZACÍLENÍ NA PŘÍJEMCE, ABY SE DOSÁHLO VÝRAZNĚJŠÍHO DOPADU PROGRAMU ROZMANITOST POSKYTOVANÝCH POTRAVIN JE OMEZENA V DŮSLEDKU PROPOJENÍ S INTERVENČNÍMI ZÁSOBAMI A ZPŮSOBY DISTRIBUCE SE VELICE LIŠÍ VLASTNÍ REALIZACE PROGRAMU: JSOU POSTUPY UPLATŇOVÁNY TAK, JAK BYLO ZAMÝŠLENO? NEDOSTATKY V ADMINISTRATIVNÍCH A ÚČETNÍCH POSTUPECH JE ZAPOTŘEBÍ ZKVALITNIT A SLADIT NABÍDKOVÁ ŘÍZENÍ

71–75

NÁVRH NA REFORMU PROGRAMU: NEJNOVĚJŠÍ INICIATIVA KOMISE A POSOUZENÍ DOPADU PROGRAMU

76–85

ZÁVĚRY A DOPORUČENĺ PŘÍLOHA I PŘÍLOHA II PŘÍLOHA III PŘÍLOHA IV

– POPULACE OHROŽENÁ CHUDOBOU – ROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY A ZDROJE PŘIDĚLENÉ JEDNOTLIVÝM ČLENSKÝM STÁTŮM – PŘIDĚLENÉ PRODUKTY A KONEČNÍ PŘÍJEMCI – ROČNÍ PLÁN NA ROK 2005 – POTŘEBY SDĚLENÉ ČLENSKÝMI STÁTY A PŘÍDĚLY KOMISE Z INTERVENČNÍCH ZÁSOB

ODPOVĚDI KOMISE

Zvláštní zpráva č. 6/2009 – Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod

4

SHRNUTÍ ANT WOORDEN VAN DE COMMISSIE I.

IV.

Program potravinové pomoci pro nejchudší osoby byl poprvé zaveden v roce 1987. Jeho cílem bylo uvolnit produkty, které byly k dispozici v intervenčních zásobách Společenství, pro dobročinné organizace, aby je tyto dobročinné organizace mohly distribuovat potřebným osobám.

Audit se zaměřil na platnost zamýšlených cílů v souvislosti s měnící se tržní a sociální situací, na vhodnost prostředků, jež byly dány v rámci programu k dispozici, na dopad programu a na administrativní a řídící postupy.

II. Toto opatření má dva hlavní cíle: cíl sociální (výrazným způsobem přispět ke zlepšení situace nejchudších osob) a cíl tržní (stabilizace trhů se zemědělskými produkty pomocí snížení intervenčních zásob). Rozpočet na tento program činil v roce 2008 (pro 19 členských států) 307 milionů EUR a pro rok 2009 se zvýšil na 500 milionů EUR.

III. Řízením programu byly pověřeny platební agentury, odpovědné za intervenční zásoby v členských zemích. Na provozní úrovni je program řízen dobročinnými organizacemi, které dostávají potraviny a dále je distribuují nejchudším osobám. V důsledku výrazného poklesu stavu intervenčních zásob v posledních letech však většina produktů pro distribuci musela být kupována na trhu (85 % v roce 2008).

V. Financování tohoto programu v rámci výdajů na SZP bylo původně zdůvodňováno využitím intervenčních zásob. Poté, co v posledních letech intervenční zásoby klesly téměř na nulu, se však provázanost programu se zemědělskými výdaji oslabila. Účast na tomto programu je dobrovolná, přičemž některé z členských států se domnívají, že by toto opatření nemělo být financováno z rozpočtu EZZF.

VI. Účelem tohoto opatření bylo chudobu zmírnit, nikoliv odstranit. V tomto ohledu mohou mít poskytované zdroje jen omezený dopad na situaci jednotlivých nejchudších osob, neboť příjemcům nabízejí v průměru ekvivalent jednoho jídla měsíčně. Aby se zvýšila účelnost tohoto programu, je proto zapotřebí pomoc lépe zacílit a také zajistit její lepší koordinaci se sociální politikou. Stávající předpisy navíc omezují rozmanitost produktů, které se mohou distribuovat, a postupy uplatňované v celém distribučním řetězci vedou k rozdílnému zacházení s konečnými příjemci této pomoci, pokud jde o množství potravin poskytovaných na jednu osobu.


5

SHRNUTÍ REPLY OF THE COMMISSION VII.

IX.

Vzhledem k tomu, že na provozní úrovni je program řízen tisíci dobročinných organizací, v nichž jsou zaměstnáni většinou dobrovolníci a které pracují s nestabilní cílovou populací, jež se nedá snadno monitorovat, je řízení tohoto programu obzvláště složité. Na úrovni Komise i členských států je potřeba zkvalitnit systémy monitorování a předkládání zpráv a zároveň zlepšit metodiku přidělování finančních prostředků jednotlivým členským státům. Nabídková řízení používaná v jednotlivých členských státech se od sebe výrazně liší a nezajišťují rovný přístup pro všechny subjekty v rámci EU ani co nejširší konkurenci. Existuje proto riziko, že pro produkty odebírané z intervenčních zásob či pro produkty kupované na volném trhu nejsou dosahovány nejvýhodnější podmínky. Má se rovněž za to, že používané výměnné obchody jsou těžkopádné a obtížně kontrolovatelné.

Jelikož rozpočtové orgány podporují pokračování programu, Účetní dvůr předkládá řadu doporučení týkajících se vhodnosti financování tohoto programu v rámci výdajů SZP, potřeby zvýšit dopad tohoto programu, jeho začlenění do rámce sociální politiky, zvýšení rozmanitosti distribuovaných produktů, zlepšení metod distribuce a zkvalitnění postupů řízení a monitorování a nabídkových řízení.

VIII. Komise učinila v nedávné době návrh na reformu tohoto programu, která by do jisté míry řešila některé z nedostatků, na které poukázal audit Účetního dvora.


6

ÚVOD

HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY PROGRAMU

1.

Počátek programu pro chudé osoby se datuje do roku 1987, kdy Evropu zasáhla mimořádně tuhá zima. Ta měla obzvláště závažné důsledky pro nejzranitelnější jednotlivce ve společnosti, kterými jsou nejchudší osoby. Ke zmírnění této naléhavé humanitární situace přijalo Společenství opatření na uvolnění různých druhů potravin, a to zejména zemědělských produktů, jež byly k dispozici v intervenčních zásobách Společenství 1 , ve prospěch dobročinných organizací, aby se potřebným osobám mohly bezplatně distribuovat.

1

Zemědělské produkty

nakoupené v rámci opatření veřejné intervence s cílem stabilizovat trh a zajistit přiměřenou životní úroveň zemědělského obyvatelstva. 2

Nařízení Rady (EHS) č. 3730/87

(Úř. věst. L 352, 15.12.1987, s. 1). 3

2.

Toto opatření bylo široce uvítáno a setkalo se s velkou poptávkou. Následně bylo zavedeno trvale 2 a dodnes zůstává v platnosti.

3.

Program byl v rámci EU inovační, neboť jeho klíčovým prvkem byla pomoc nejchudším lidem formou potravinové pomoci; tu distribuovaly dobročinné organizace buď v podobě hotových jídel k okamžité spotřebě, nebo potravinových balíčků.

4.

Právní předpisy, kterými se tento program řídí, definují nejchudší osoby takto 3 (viz rámeček 1).

Článek 1 nařízení Komise

(EHS) č. 3149/92 (Úř. věst. L 313, 30.10.1992, s. 50).

RÁMEČEK 1

DEFINICE „NEJCHUDŠÍCH OSOB” „Nejchudšími osobami“ se rozumějí fyzické osoby, jednotlivci a rodiny nebo seskupení složená z těchto osob, jejichž situace je z hlediska sociální a finanční závislosti zjištěna nebo uznána na základě platných kritérií určených kompetentními orgány nebo je posouzena s ohledem na kritéria dobročinné organizace působící v jejich prospěch a která jsou schválena příslušnými orgány.


7

5.

Tato definice ovšem umožňuje jen obtížně kvantifikovat cílovou skupinu programu. Aby Komise mohla přidělit prostředky v rámci tohoto programu jednotlivým členským zemím, pracuje s kategorií obyvatel definovanou jako osoby „ohrožené chudobou“. To je relativní míra, definovaná pro každý členský stát jako kategorie osob s příjmem menším než 60 % průměrného příjmu 4 . I tato cílová skupina je velká: v EU jako celku je „rizikem chudoby“ v tomto pojetí ohrožena každá šestá osoba (viz rámeček 2).

4

Technicky se jedná o počet

statisticky zjištěných osob, jejichž příjem pod úrovní 60 % průměrného ekvivalentního příjmu. Relevantní údaje shromažďuje a poskytuje Eurostat. 5

Rozpočtové prostředky

přidělené na tento program jsou uvedeny v rozpočtové položce 05 02 04 01 rozpočtu EU.

6.

Zdroje vyčleněné na program v letech, které byly v rámci tohoto auditu prověřovány, činily 216 milionů EUR v roce 2005, 264 milionů EUR v roce 2006, 274 milionů EUR v roce 2007 a 307 milionů EUR v roce 2008 5 . Na rok 2009 tyto zdroje činí 500 milionů EUR.

7.

Ačkoli se rozpočtové prostředky zvyšovaly, disponibilní částka představovala 6,24 EUR/osobu v roce 2006, 5,73 EUR/osobu v roce 2007 a 5,83 EUR/osobu v roce 2008 (viz příloha II). Tyto skromné částky na jednoho potenciálního příjemce uvádějí do kontextu potenciální dopad programu.

Zdroj: dobročinné organizace.

RÁMEČEK 2

N E J C H U D Š Í O S O BY V E U V Evropské unii se přibližně 80 milionů osob, což odpovídá 16 % obyvatel EU-27, považuje za osoby vystavené riziku chudoby (viz příloha I uvádějící podrobné údaje), zatímco zhruba 43 miliony osob jsou ohroženy nedostatkem potravin 6. 6

Posouzení dopadů SEK(2008) 2436/2, které je součástí návrhu Komise na nařízení Rady

týkající se distribuce potravin nejchudším osobám ve Společenství, s. 11. „Osoby ohrožené nedostatkem potravin“ je ukazatel používaný Eurostatem a definovaný jako procentní poměr lidí, kteří si nemohou jednou za dva dny dovolit jídlo s masem, kuřetem nebo rybou. Zvláštní zpráva č. 6/2009 – Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod

8

PŘEHLED MECHANISMŮ ŘÍZENÍ A KONTROLY

8.

Podmínky a postupy pro provádění tohoto programu byly stanoveny v nařízení (EHS) č. 3730/87 a byly následně zahrnuty do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a do prováděcího nařízení (EHS) č. 3149/92 7 . V průběhu let se pravidla programu pozměnila. V roce 1992 byla zavedena změna, podle níž distribuované produkty nemusí nutně být produkty odebírané z intervenčních zásob, a byly umožněny převody intervenčních zásob mezi členskými státy. V roce 1995 bylo pak rozhodnuto, že v případech, kdy určitý produkt dočasně není k dispozici v intervenčních zásobách Společenství, mohou členské státy podobný produkt nakoupit přímo na trhu Společenství.

7

Nařízení (EHS) č. 3730/87,

kterým se stanoví obecná pravidla, začleněné do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1), kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, a nařízení Komise (EHS) č. 3149/92 ze dne 29. října 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství (Úř. věst. L 313, 30.10.1992, s. 50).

9.

Účast členských států na tomto programu je dobrovolná, přičemž členské státy, které se chtějí programu zúčastnit, musí Komisi tento svůj úmysl každoročně oznámit a sdělit jí své předpokládané potřeby. Počet členských států zapojených do tohoto programu se v posledních letech zvýšil: 10 v roce 2005, 15 v roce 2006, 18 v roce 2007 a 19 v roce 2008. Příloha II uvádí objemy rozpočtových prostředků a finančních přídělů pro jednotlivé členské státy na období 2005–2008.

10.

Komise sestavuje roční plán, který pro každý členský stát, jenž toto opatření uplatňuje, určuje maximální finanční prostředky, které budou poskytnuty, množství každého zemědělského produktu, který bude uvolněn z intervenčních zásob Společenství, a objem, který je pro každý produkt k dispozici.

11.

Produkty odebírané z intervenčních zásob nejsou většinou ve vhodné formě pro přímou distribuci příjemcům k okamžité spotřebě, a musí proto být zpracované/vyměněné za konečné potravinové produkty (viz rámeček 3). Tím se řízení programu výrazně komplikuje, neboť operace nezbytné k získání konečných potravinových produktů (výměna zpracovaných potravin za produkty z intervenčních zásob a nákupy) podléhají nabídkovým řízením, která organizují příslušné orgány v jednotlivých členských státech. Nabídkovým řízením podléhají rovněž související náklady na přepravu od příslušných dodavatelů k organizacím.


9

12.

V posledních letech se objem produktů v intervenčních zásobách Společenství významně snížil v souvislosti se změněnou situací na trhu 8 . Zásoby v intervenčních skladech v důsledku toho už nepokrývají potřeby programu a určité výrobky potřebné k distribuci musí být nakupovány přímo na trhu. V roce 2006 představovala hodnota nakupovaných produktů 18 % zdrojů programu, zatímco v roce 2008 to bylo už přes 85 %. Pro roční plán na rok 2008 byl v intervenčních zásobách k dispozici pouze cukr.

8

Podrobnější informace lze nalézt

ve zvláštní zprávě č. 11/2008 o řízení podpory Evropské unie určené na operace související s veřejným skladováním obilovin (http://www.eca.europa.eu). 9

„Platební agentura“ je subjekt

nebo subjekty akreditované členským státem v souladu

13.

s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005

Na úrovni jednotlivých členských států mají za provádění plánu o d p o v ě d n o s t p l a t e b n í a g e n t u r y 9, k t e r é t a k é v y k o n á v a j í – b u ď přímo, nebo pověřením jiných útvarů – úkoly v oblasti dohledu a kontroly 10 .

ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1). 10

Článek 9 nařízení (EHS)

č. 3149/92 stanoví, že by příslušné orgány měly provádět kontroly ve všech fázích provádění plánu a na všech úrovních distribučního řetězce. Tyto kontroly by se měly týkat nejméně 5 % množství každého produktu v každém stadiu procesu provádění, kromě stadia, kdy probíhá distribuce přímo nejchudším osobám. Podle článku 10 stejného nařízení mají členské státy zaslat Komisi výroční

RÁMEČEK 3

zprávu o provádění plánu na svém

P Ř Í K L A DY P R O D U K T Ů O D E B Í R A N ÝC H Z I N T E R V E N Č N Í C H Z Á S O B A D I S T R I B U O VA N ÝC H KO N E Č N ÝC H P R O D U K T Ů :

území, v níž budou také uvedena opatření, která byla učiněna k ověření toho, že distribucí zboží bylo dosaženo stanoveného cíle a že se zboží dostalo ke konečným

Intervenční zásoby

Rýže

Obiloviny

Máslo

Cukr

Distribuované produkty

• • • • • • • • • • • • • • • •

příjemcům.

předvařená rýže, loupaná rýže, mléčná rýže, rýžové sušenky. těstoviny, sušenky, snídaňové cereálie, mouka, krupice z ječmene, kuskus. mléko, mléčné výrobky, sýr, máslo. bílý cukr, džem.


10

DISTRIBUČNÍ ŘETĚZEC: DOBROČINNÉ ORGANIZACE

14.

Potravinová pomoc směřuje k nejchudším osobám hlavně prostřednictvím dobročinných organizací, které jsou vybrané příslušným členským státem a kterým se bezplatně poskytují příslušné produkty. Tyto dobročinné organizace často působí na třech úrovních – celostátní, regionální a místní – a mají různou administrativní strukturu (viz rámeček 4). V současné době se na přijímání a distribuci potravin pro nejchudší osoby podílí několik tisíc dobročinných organizací na všech úrovních; nařízení proto stanoví, že za konečné recipienty těchto distribuovaných produktů se považují dobročinné organizace, které se starají o příjemce a přímo jim pomáhají 11 .

11

Článek 5a nařízení (EHS)

č. 3149/92.

RÁMEČEK 4

O R G A N I Z AC E, K T E R É S E P O D Í L Í N A P R O G R A M U E U Dobročinné organizace v auditovaných členských státech mají tuto strukturu a odpovědnosti: Úroveň 1: Organizace „určené“ vnitrostátními orgány (např. Červený kříž, Caritas, federace potravinových bank atd.). Působí na celostátní úrovni jako centrály pro organizace nižšího stupně, pro něž zajišťují zastupování, kontakty se státními orgány, koordinaci a dohled nad činnostmi. Nedistribuují samy potravinovou pomoc konečným příjemcům. Úroveň 2: Dobročinné organizace působící na regionální/místní úrovni (např. diecézní charita, potravinové banky atd.). Většina z nich patří do sítě hlavních organizací. Mají skladovací kapacity a přijímají potraviny, které pak distribuují organizacím na nižším stupni a/nebo konečným příjemcům. Úroveň 3: Organizace působící působí na místní úrovni a distribuují potravinovou pomoc přímo příjemcům. V každém členském státě je jich až několik tisíc a plní celou škálu různých úkolů. Tyto organizace velmi často patří do sítě hlavních dobročinných organizací, ale lze mezi nimi nalézt i nezávislé organizace vzniklé z iniciativy místních komunit. Komise nedisponuje údaji o počtu určených a dalších dobročinných organizací, které se tohoto programu EU účastní. V členských státech, v nichž proběhl audit, byl jejich celkový počet kolem 40 000. Detaily jsou uvedeny níže:

Typ dobročinné organizace

Španělsko

Francie

Itálie

Polsko

Určené organizace (úroveň 1)

1

4

7

4

Organizace na úrovni regionu/kraje (úroveň 2)

52

250–300

249

89

přibl. 6 000

přibl. 9 000

14 973

9 366

Organizace na nižší úrovni distribuující potraviny konečným příjemcům (úroveň 3)


11

15.

Dobročinné organizace tudíž hrají v provádění tohoto programu klíčovou roli. Ačkoli program v omezené míře přispívá na jejich správní náklady (1 % z hodnoty poskytovaných produktů) 12 , určené organizace většinu svých správních a provozních nákladů na přijetí potravin, jejich uskladnění a distribuci konečným příjemcům nesou samy.

12

Dobročinné organizace

také zdůrazňovaly, že by bylo potřeba rozšířit administrativní a logistickou infrastrukturu (skladovací a distribuční kapacity a související pracovní síly), aby se pokryla potřeba distribuce většího

16.

17.

množství produktů.

U dobročinných organizací zapojených do programu je vzhledem k jejich povaze obtížné zajistit odpovědnost běžným administrativním způsobem, neboť v nich pracují především dobrovolníci a jsou zaměřeny na nestabilní cílovou populaci, kterou nelze snadno monitorovat. Vzhledem k těmto okolnostem je řízení programu obzvláště složité.

13

Komise nemá k dispozici úplné

údaje za všechny členské státy.

Množství potravin poskytovaných v rámci programu EU je většinou jen jednou částí celkového objemu potravinových výrobků bezplatně distribuovaných příslušnými dobročinnými organizacemi. Pro některé z dobročinných organizací, které působí na místní úrovni, je však program EU jediným zdrojem potravin určených k distribuci nejchudším osobám. Pokud jde o auditované členské státy a dobročinné organizace, k dispozici byly následující údaje 13 (viz rámeček 5).

RÁMEČEK 5

P O D Í L P R O G R A M U E U N A C E L KO V É M M N O Ž S T V Í D I S T R I B U O VA NÝC H P OT R AV I N Španělsko: V roce 2006 představoval objem distribuovaný určenou organizací celkem 60 048 tun, z čehož 32 660 tun (54 %) bylo z programu EU a zbytek pocházel z jiných zdrojů (potravinářský průmysl, velkoobchodníci, trhy, dobročinné sbírky atd.). Francie: Existuje zde celostátní program, který doplňuje program EU. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že tento celostátní program představuje asi 6 % celkového distribuovaného objemu, program EU pak 30 %. Itálie: Údaje na celostátní úrovni neexistují. U dvou auditovaných organizací pokrývá program EU téměř 100 % distribuovaného množství produktů. U další organizace činí podíl EU okolo 60 %. Polsko: Nejsou k dispozici žádné konkrétní celkové údaje. Program EU pokrývá přibližně 60–70 % potravin distribuovaných dvěma auditovanými organizacemi (odhad).


12

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

18.

Cílem auditu bylo posoudit program „Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby“ s ohledem na vztah mezi jeho cíli, prostředky a použitými metodami. Audit zejména zkoumal, zda v kontextu měnící se tržní a sociální situace jsou zamýšlené cíle programu i nadále platné. Dále se posuzovala přiměřenost prostředků, které byly dány k dispozici, a systémů použitých pro měření dopadu programu na příjemce z hlediska hodnoty, množství a rozmanitosti poskytovaných a distribuovaných produktů. Audit rovněž zkoumal administrativní a řídící postupy uplatněné při provádění ročních plánů.

19.

Hlavní otázky, kterými se tato zpráva zabývá, jsou tyto: a) J s o u c í l e p r o g r a m u i n a d á l e p l a t n é a j e p r o g r a m v h o d n ě koncipován? b) O d p o v í d a j í p r o s t ř e d k y z a m ý š l e n ý m c í l ů m a j s o u v h o d n ě uplatňovány? c) Jsou postupy uplatňovány tak, jak bylo zamýšleno?

20.

V zájmu zodpovězení těchto otázek se audit zabýval údaji, které se týkají měření dopadu programu ve vztahu ke všem stanoveným cílům, kritérií výběru a způsobilosti pro dobročinné organizace účastnící se programu a pro konečné příjemce, provádění ročních plánů všemi zúčastněnými stranami a mechanismy použitými pro distribuci potravin z hlediska množství, jakosti a rozmanitosti těchto potravin. Audit také prověřoval systém pro zjišťování potřeb, přidělování finančních prostředků členským státům a postupy pro zadávání zakázek pro konečné produkty, které mají být dodány dobročinným organizacím k distribuci.


13

21.

Audit se týkal i řízení a monitorování programu, a to jak v Komisi, tak ve vybraných členských státech. Auditní činnost se zaměřila na analýzu, dokumentaci a testování postupů a systémů použitých při řízení programu Komisí, příslušnými vnitrostátními orgány a některými z určených dobročinných organizací na celostátní, regionální a místní úrovni, které se účastní konkrétní distribuce potravin nejchudším osobám.

22.

Audit byl proveden ve čtyřech členských státech, a to ve Španělsku, Francii, Itálii a Polsku, na něž připadá více než 72 % ročních rozpočtových prostředků. Audit se zaměřil na plány na léta 2006–2008.



14

PŘIPOMÍNKY

CÍLE A PŘÍSTUP PROGRAMU: JSOU CÍLE PROGRAMU I NADÁLE PLATNÉ A JE PROGRAM VHODNĚ KONCIPOVÁN? PODVOJNOST CÍLŮ PROGRAMU

23.

24.

Právní předpisy 14 stanovují pro tento program dvojí cíl: výrazným způsobem přispět ke zlepšení situace nejchudších občanů a zároveň dosáhnout stabilizace zemědělských trhů zbavením se části intervenčních zásob (viz rámeček 6).

14

Nařízení (EHS) č. 3730/87,

kterým se stanoví obecná pravidla, začleněné do nařízení (ES) č. 1234/2007.

Odpovědností za provádění programu byly pověřeny subjekty, které se obecně zabývají řízením zemědělských výdajů, konkrétně v Komisi generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a v jednotlivých členských státech pak platební agentury, které mají na starosti zemědělské platby a odpovídají za řízení intervenčních zásob.

RÁMEČEK 6

CÍLE PROGRAMU „Intervenční zásoby různých zemědělských produktů Společenství představují pro Společenství potenciální prostředek, jak významně přispět ke zlepšení situace jeho nejchudších občanů; je v zájmu Společenství a v souladu s cíli společné zemědělské politiky trvale využívat tento potenciál a dosáhnout snížení těchto zásob na normální úroveň […].”


15

PŘI NÍZKÉ ÚROVNI INTERVENČNÍCH ZÁSOB JE PROVÁZANOST SE ZEMĚDĚLSKÝMI VÝDAJI SLABÁ

25.

Současný program je v platnosti od roku 1987. Původní ustanovení dávala přednost financování programu za použití intervenčních zásob v souladu s cíli jednotné zemědělské politiky, aby se tak „dosáhlo snížení t ě c h t o z á s o b n a n o r m á l n í ú r o v e ň “ 15. R e f o r m a s p o l e č n é z e m ě d ě l s k é politiky (dále také „SZP“) v posledních letech, v jejímž rámci se upouští od intervenčních opatření u určitých produktů, spolu s poklesem stávajících intervenčních zásob na nulu však výrazným způsobem ovlivnily provádění programu: většina produktů se tak nyní musí kupovat přímo na trhu 16 .

15

Viz rámeček 6.

16

Pro roční plán na rok 2008

byl v intervenčních zásobách k dispozici pouze cukr, zatímco zbytek produktů se musel mobilizovat na trhu. Podle prognóz na období 2007–2014, které zveřejnilo GŘ AGRI v červenci 2007 v dokumentu s názvem „Perspektivy trhů a příjmů

26.

v zemědělství v Evropské unii” :

Nicméně se stále udržuje slabá provázanost se zemědělskými výdaji, spočívající v tom, že produkty poskytované nejchudším osobám se stále berou ze zemědělských produktů způsobilých pro intervenční skladování. Tím se komplikuje řízení programu a omezuje výběr produktů k možné distribuci. Také charakter této pomoci, která má být příspěvkem ke zmírnění chudoby, je těžké sladit s obecnou povahou zemědělských výdajů v EU, v jejichž rámci je podpora určena zemědělcům a/nebo zemědělství a způsobilí příjemci mají nárok na konkrétní výši podpory.

– u obilovin „veřejné zásoby v úvodní části daného období zřejmě z větší části zmizí“, – u cukru „se od roku 2010 očekává dosažení vyrovnaného stavu“, – u másla „prázdné intervenční zásoby z prvního pololetí roku 2007 zůstanou prázdné až do konce roku 2014“ a – u sušeného odstředěného

27.

mléka „se očekává, že trh

Otázka, zda je vhodné považovat výdaje na tento program za součást společné zemědělské politiky, byla vznesena na zasedáních řídícího výboru. Některé členské státy, které se potravinového programu EU neúčastní, hlasovaly v posledních letech proti schválení příslušných ročních plánů, neboť tuto podporu nepovažují za slučitelnou se zaměřením SZP a s typem jejího financování 17 .

zůstane během celého plánovaného období vyrovnaný, bez nutnosti nabízet produkty pro intervenční nákup“. 17

Zápisy ze zasedání řídícího

výboru pro obiloviny (na nichž se projednávalo přijetí ročního plánu na rok 2008): „Německo: je toho názoru, že nařízení Rady a prováděcí nařízení přestaly být v souladu; Nizozemsko, Švédsko, Spojené království: nechtějí, aby se sociální opatření financovalo z rozpočtu SZP; Nizozemsko: také proto, že nechce, aby se sociální opatření financovalo z rozpočtu Společenství.“


16

SOCIÁLNÍ CÍL TOHOTO OPATŘENÍ JE PŘEVAŽUJÍCÍ

28.

Ačkoli příspěvek ke zlepšení situace nejchudších osob byl původně spojen se stabilizací zemědělských trhů pomocí zbavení se intervenčních zásob, nejnovější vývoj vedl k tomu, že u tohoto programu začal daleko více převažovat jeho sociální cíl. Komise už v roce 1998 zveřejnila hodnocení potravinových programů Evropského společenství, z něhož vyplynulo, že sociální aspekty tohoto opatření se považují za důležitější cíl než to, že program má zároveň sloužit jako nástroj pro tržní regulaci (viz rámeček 7). Hodnocení uvádělo, že účelnost tohoto opatření ve smyslu regulace trhu je sporná, protože se jednak v některých případech určitá část produktů, které byly uvolněny ze zásob Společenství, nepřímo vrátila zpět k intervenci, a také proto, že toto opatření je jako metoda snižování strukturálního nadbytku výrazně dražší než vývozní náhrady.

RÁMEČEK 7

H O D N O C E N Í KO M I S E Z R O K U 1998 ( H L AV N Í Z ÁV Ě RY A D O P O R U Č E N Í ) „Sociální účel tohoto opatření je jasně stanoven v nařízeních. […] jeho užitečnost v kontextu přetrvávající rozšířené chudoby v Evropě potvrzují dobročinné organizace […]. Když bylo toto opatření zavedeno, jeho dalším, ačkoli přiznaně druhotným, účelem bylo snížit velmi objemné a nákladné intervenční zásoby Společenství […]. Toto opatření se tedy stále může považovat za nástroj tržní regulace“. „Členské státy […] dokáží účelně využívat zdroje […]. Na druhé straně existují určité pochybnosti ohledně účelnosti tohoto opatření v oblasti tržní regulace. […] v některých případech se k intervenci nepřímo může vrátit velká část produktů, které byly předtím uvolněny ze zásob Společenství“. „Ačkoli je nepochybné, že [tato pomoc] je efektivním nástrojem sociální pomoci, jako metoda snižování strukturálního nadbytku je výrazně nákladnější než vývozní náhrady […]“. „[…] s ohledem na vážný problém chudoby v Evropě a vzhledem k nepopiratelné užitečnosti této pomoci potřebným nelze než doporučit další pokračování tohoto programu a snad i zvýšení finančních prostředků, které jsou na něj věnovány. […] Rada jasně uvedla […], že sociální aspekty tohoto opatření se považují za důležitější než jeho role jakožto nástroje regulace trhu.“


17

29.

Nařízení (ES) č. 1234/2007, jež konsolidovalo nařízení (EHS) č. 3730/87, také program považuje za „důležité sociální opatření“ 18 .

30.

Podobné vnímání sociálního cíle tohoto programu sdílejí i řídící orgány ve členských státech, které byly v rámci auditu navštíveny, jež uvedly, že je důležité koordinovat sociální rozměr tohoto programu na vnitrostátní úrovni.

31.

Navíc již v dubnu 2006 přijal Evropský parlament prohlášení o „zásobování schválených dobročinných organizací za účelem provádění evropského programu potravinové pomoci určené nejchudšímu obyvatelstvu“. V tomto prohlášení Evropský parlament považuje toto opatření za součást cíle snížení chudoby a vyzývá Komisi a Radu, aby tuto pomoc zachovaly a dále zvýšily, s určitými změnami v jejím provádění (viz rámeček 8).

18

Nařízení (ES) č.1234/2007,

18. bod odůvodnění.

RÁMEČEK 8

H L AV N Í B O DY P R O H L Á Š E N Í E V R O P S K É H O PA R L A M E N T U

• vzít na vědomí skutečnost, že v Evropské unii existují podvyživení lidé a uznat potřebu uspokojit jejich potravinové požadavky,

• zajistit trvalé fungování evropského programu potravinové pomoci a poskytnout mu globální víceleté rozpočtové zdroje,

• otevřít program pro nová odvětví, jako je např. odvětví vepřového masa, drůbeže a vajec, • zahrnout do programu inovační opatření, pomocí nichž by se zajistila distribuce vyvážených dávek potravin,

• pohlížet na potravinovou pomoc jako na součást cíle snížení chudoby, • pozměnit pravidla programu tak, aby se umožnilo: • vytvářet zásoby určené pro tento program, tzn. vyčlenit zásoby a přidělit je nejchudším osobám,

• dále rozvinout mechanismy výměnných obchodů, • nakupovat produkty, jež nejsou k dispozici v intervenčních zásobách, na trhu Společenství.


18

JE ZAPOTŘEBÍ ZLEPŠIT KOORDINACI S DALŠÍMI OPATŘENÍMI V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY

32.

Zákonodárce jasně stanovil, že program potravinové pomoci by se měl považovat za příspěvek – i když důležitý příspěvek – ke zlepšení situace nejchudších občanů 19 (viz rámeček 6). Proto by měl být tento příspěvek koordinován a měla by se vytvářet synergie s dalšími politikami, programy a opatřeními přijatými jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států, aby se mohly lépe uspokojit potřeby nejchudších osob.

33.

Na úrovni členských států, v nichž proběhl audit, jsou řídícími orgány platební agentury pro zemědělské výdaje. S výjimkou Francie neexistuje v auditovaných členských státech žádný důkaz o těsnější spolupráci mezi platební agenturou a klíčovými subjekty v oblasti sociálních opatření, jakým je například ministerstvo sociálních věcí. Tato spolupráce je přitom nutná pro lepší pochopení potřeb dobročinných organizací a nejchudších osob a pro uspokojení takovýchto potřeb.

19

PROSTŘEDKY A POUŽITÉ METODY: ODPOVÍDAJÍ PROSTŘEDKY ZAMÝŠLENÝM CÍLŮM A JSOU VHODNĚ UPLATŇOVÁNY? JE NUTNÉ ZLEPŠIT ZACÍLENÍ NA PŘÍJEMCE, ABY SE DOSÁHLO VÝRAZNĚJŠÍHO DOPADU PROGRAMU

MALÝ

DOPAD POMOCI

EU

34.

Velký počet potenciálních příjemců a zároveň relativně malá úroveň do stupných prostředků znamená, že pomoc příjemcům musí být cílená, má-li mít toto opatření na cílovou populaci výraznější dopad.

35.

Jak uvádí tabulka v příloze II, rozpočtové prostředky na jednoho potenciálního příjemce odpovídají zhruba částce šesti eur na osobu a rok. Na druhé straně Komise ve svém posouzení dopadu uvádí, že v roce 2006 program využilo přes 13 milionů lidí v 15 členských zemích, a odhaduje, že náklady na jedno jídlo poskytované dobročinnými organizacemi činí nejméně dvě eura. Z toho vyplývá, že program přispívá k zajištění distribuce maximálně třech jídel ročně pro každou potenciální nejchudší osobu, respektive průměrně 12 jídel za rok na každého skutečného příjemce této pomoci.


Nařízení (EHS) č. 3730/87.

19

36.

Ačkoli v určitých členských státech se tento program EU podílí více než 50 % na potravinách distribuovaných nejchudším osobám (viz rámeček 5), Účetní dvůr se domnívá, že program, který v průměru svým příjemcům nabízí nanejvýš ekvivalent jednoho jídla měsíčně, pravděpodobně nesplňuje cíle stanovené zákonodárcem, tj. „významně přispět ke zlepšení situace svých nejchudších občanů“ 20 .

20

Nařízení (ES) č. 1234/2007,

18. bod odůvodnění. 21

Body 4 a 6.5 pracovního

dokumentu útvarů Komise SEK(2008) 2436/2 přiloženého k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005

37.

o financování společné

V tomto ohledu by bylo v ideálním případě zapotřebí zlepšit kritéria výběru nebo priority ve vztahu k potenciálním příjemcům pomoci, jak se doporučuje v posouzení dopadu 21 , jinak bude příspěvek programu ke zlepšení situace nejchudších osob nutně zanedbatelný. Zároveň je však nutné připustit, že dobročinné organizace ze své podstaty nemusejí být schopny či ochotny přijmout restriktivní politiku při distribuování pomoci.

zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (KOM(2008) 563 v konečném

NEJASNOST

KRITÉRIÍ ZPŮSOBILOSTI A KRITÉRIÍ PRO VÝBĚR

38.

Aby se dosáhlo maximálního dopadu této pomoci, je nutné stanovit proveditelné priority, a to jak pro výběr dobročinných organizací, které budou pomoc distribuovat, tak pro kategorie a/nebo skupiny populace, které potravinovou pomoc dostanou.

39.

Auditoři zjistili, že v praxi členské státy často určily bez formálního postupu malou skupinu organizací působících celostátně, do jejichž činností jsou zapojeny organizace na nižší úrovni. Přesné údaje o počtu určených dobročinných organizací, s nimiž orgány členských států spolupracují při provádění ročních plánů, nejsou k dispozici. Dobročinné organizace na regionální úrovni se jako součást hlavních dobročinných organizací účastní tohoto programu EU automaticky. Mají určitou nezávislost při stanovování kritérií, které používají při přijímání organizací z nižší úrovně na distribuci potravinové pomoci.

znění).


20

40.

41.

Dále je dle právních předpisů nutné, aby se kritéria způsobilosti zakládala na „zaznamenané a uznané sociální a finanční závislosti“. Vnitrostátní orgány by tedy měly takováto kritéria přijmout nebo zlepšit kritéria používaná dobročinnými organizacemi. Po členských státech se rovněž požaduje, aby Komisi každý rok oznámily kritéria způsobilosti, která mají příjemci pomoci splnit. Účetní dvůr však zjistil, že členské státy žádná přesná kritéria způsobilosti nestanovily. Kritéria, jež jsou každoročně Komisi sdělována 22 , představují spíše než kvalitativní nebo kvantitativní výběrová kritéria typologii osob, kterým se pomáhá (viz rámeček 9).

22

V souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení

(EHS) č. 3149/92.

Účetní dvůr rovněž zjistil, že existují výrazné rozdíly v četnosti přijímání pomoci (některé osoby dostávají jídlo příležitostně, zatímco osoby v sociálních ústavech nebo rodiny dostávají potravinovou pomoc či balíčky pravidelně).


RÁMEČEK 9

P Ř Í K L A DY K R I T É R I Í Z P Ů S O B I LO S T I P O U Ž Í VA NÝC H D O B R O Č I N NÝM I O R G A N I Z AC E M I

• Ekonomická kritéria: bezdomovectví, chudoba, nezaměstnanost… • Sociální kritéria: imigranti, staří lidé, početné rodiny… • Zdravotní kritéria: nemoci, postižení.


21

ROZMANITOST POSKYTOVANÝCH POTRAVIN JE OMEZENA V DŮSLEDKU PROPOJENÍ S INTERVENČNÍMI ZÁSOBAMI A ZPŮSOBY DISTRIBUCE SE VELICE LIŠÍ

42.

Distribuce potravin nejchudším osobám dobročinnými organizacemi může mít různé podoby v závislosti na specifické činnosti dané dobročinné organizace (jídla nabízená ve veřejných jídelnách, jídla nabízená v pečovatelských ústavech a hospicích, potravinové balíčky podávané jednotlivcům a rodinám atd.).

23

Čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4

odst. 2a nařízení (EHS) č. 3149/92. 24

Vyjádřily zejména potřebu

potravinových produktů, jako je olej, těstoviny s rajčaty, maso, zmražená zelenina.

43.

Vzhledem k původu tohoto opatření a jeho propojení s distribucí potravin, které byly v minulosti k dispozici v zásobách Společenství, stanoví některá pravidla upravující tento program omezení, pokud jde o rozmanitost konečných produktů, jež lze získat a distribuovat nejchudším osobám.

44.

Právní předpisy 23 stanoví, že dodávky produktů mobilizovaných na trhu Společenství musí patřit do stejné skupiny produktů jako produkt, který dočasně není k dispozici v intervenčních zásobách. Do září 2007 musely produkty z intervenčních zásob představovat alespoň 40 % čisté váhy potravinového produktu, který má být dodán. Vzhledem k tomu, že během let některé produkty přestaly být předmětem intervence (např. hovězí maso, olivový olej), výběr produktů pro distribuci nejchudším osobám se omezil.

45.

Účetní dvůr zjistil, že několik dobročinných organizací, které se podílejí na provádění programu, považuje za prioritu zvýšit rozmanitost nabízených produktů, aby se tak umožnila příprava vyvážených jídel 24 .


22

46.

Auditoři také zjistili, že při distribuci potravin od řídících orgánů k určeným organizacím, od nich k dobročinným organizacím na nižší úrovni a konečně pak k nejchudším osobám se používá široká škála systémů a metod (viz rámeček 10).

RÁMEČEK 10

Z P Ů S O BY D I S T R I B U C E V členských státech, kde působí více než jedna určená organizace, se příděl potravin mezi tyto organizace realizuje na základě předem stanovených procentních poměrů, které se dlouhá léta a bez jakékoliv změny používají (případ Francie, Polska). V Itálii se pak určené organizace distribuce vůbec neúčastní a distribuce konečných produktů se provádí rovnou organizacím na regionální úrovni na základě stanovených parametrů (počet intervencí a žádostí). Pro distribuci potravin od určených celostátních organizací k organizacím na nižší úrovni se pak opět používá mnoho různých systémů a zohledňuje se v některých případech mnoho faktorů. Ve Španělsku je distribuce založena na určitých koeficientech, které stanoví určená organizace. V Polsku používají organizace, které byly v rámci auditu navštíveny, své vlastní systémy. Například jedna organizace si stanovila kvantitativní cíl 35 kg potravin na osobu na rok. Ve Francii používá každá určená organizace svůj vlastní systém. Například jedna organizace přiděluje prostředky 79 organizacím na druhé úrovni na základě faktoru nazvaného „koeficienty K“, jež se stanoví „podle určitých kritérií: počet obyvatel daného departmentu, počet osob hledajících práci, počet osob hledajících práci dlouhodobě, počet příjemců minimální sociální dávky v nezaměstnanosti.“ Jiná organizace distribuuje potraviny 98 federacím v závislosti na počtu vykazovaných příjemců. Distribuce potravin dobročinnými organizacemi konečným příjemcům a četnost jejich dodávek se zakládají na vlastních kritériích a také logistických možnostech těchto dobročinných organizací. V některých případech dobročinné organizace určitá kritéria navrhují. Například v Polsku navrhla jedna organizace normy pro každý příděl jedné osobě, např. u mléka nejméně 15 l na osobu a příděl a u mouky nejméně 5 kg na osobu a příděl. Ve většině případů distribuují dobročinné organizace vše, co dostanou, na základě vlastních kritérií a v některých případech na základě principu rovného zacházení se všemi potřebnými osobami. To znamená, že množství produktů, jež jsou k dispozici, se distribuuje rovným dílem každé osobě, o niž se organizace stará nebo která požádá o pomoc.


23

47.

V celém distribučním řetězci neexistují žádné společné standardy, pokyny nebo ukazatele, a to ani na úrovni Společenství, ani na úrovni jednotlivých států, které by se týkaly množství a rozmanitosti potravin distribuovaných na osobu. Účetní dvůr zjistil, že množství distribuovaná na osobu se v jednotlivých členských státech a i mezi dobročinnými organizacemi ve stejném státě výrazně liší. Takovýto nejednotný přístup zvyšuje riziko, že program bude mít zanedbatelný dopad, a vede také k nerovnému zacházení s konečnými příjemci pomoci (viz rámeček 11). V příloze III jsou uvedeny produkty a množství přidělené jednotlivým členským státům a konečným příjemcům podle ročního plánu na rok 2005, pro nějž jsou k dispozici údaje o konečných příjemcích.

RÁMEČEK 11

P Ř Í K L A DY M N O Ž S T V Í P R O D U K T Ů D I S T R I B U O VA NÝC H N A O S O B U Španělsko: Statistika distribuce pro plán na rok 2007 ukazuje, že v průměru bylo distribuováno 49,88 kg produktů na jednoho registrovaného příjemce. Minimální množství činilo 28,24 kg/osobu v jedné potravinové bance a maximální množství 89,16 kg/osobu v jiné. Itálie: Dvě organizace ve stejné oblasti distribuovaly svým příjemcům tato množství těstovin:

Organizace

2006

2007

A

1,71 kg/osobu

9,68 kg/osobu

B

2,29 kg/osobu

14,44 kg/osobu

Polsko: Roční průměrná distribuce na osobu (2006) činila: 24,95 kg u jedné určené organizace; 12,59 kg u jiné organizace. Třetí organizace distribuovala 6,72 kg na osobu v regionu Dolnoslaskie, zatímco v regionu Lodzkie distribuovala 78,03 kg na osobu.


24

VLASTNÍ REALIZACE PROGRAMU: JSOU POSTUPY UPLATŇOVÁNY TAK, JAK BYLO ZAMÝŠLENO? NEDOSTATKY V ADMINISTRATIVNÍCH A ÚČETNÍCH POSTUPECH

ABSENCE

48.

PROVOZNÍCH DÍLČÍCH CÍLŮ

Členské státy a Komise mají společnou odpovědnost zajistit, aby byl program účelný. Článek 27 finančního nařízení (EC, Euratom) č. 1605/2002 25 mimo jiné ukládá, že pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet EU, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle.

25

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

26

Článek 27 nařízení (ES, Euratom)

č. 1605/2002, finanční nařízení, stanoví, že dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou činnost

49.

a útvary příslušné pro výdaje

Účetní dvůr zjistil, že cíle stanovené platnými nařízeními Komise – které jsou v zásadě globální rámcové cíle – nebyly dále rozvinuty a podrobně rozpracovány do podoby proveditelných, měřitelných cílů či dílčích cílů.

předávají odpovídající informace rozpočtovému orgánu. Tyto informace, uvedené v čl. 33 odst. 2 písm. d), se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k předběžnému

50.

návrhu rozpočtu.

Vzhledem k této neurčitosti cílů nepřekvapuje, že bez ohledu na právní závazek 26 ani Komise ani jednotlivé členské státy nestanovily žádné ukazatele výkonnosti, pomocí nichž by mohly dosahování cílů monitorovat 27 .

27

V některých členských státech

navštívených v rámci auditu byl vyjádřen názor, že sociální cíle stanovené nařízeními Komise jsou spíše než reálné měřitelné cíle cíli „filozofické povahy”.

INFORMACE

O ŘÍZENÍ POSKYTNUTÉ

KOMISI 28

51.

Tato zpráva by měla obsahovat

množství různých produktů

Nařízení Společenství vyžadují, aby členské státy předávaly Komisi zprávu o provádění plánu nejpozději do 30. června každého roku (n+1). Tato zpráva by měla obsahovat důležité informace o provádění plánu a kontrole tohoto provádění 28 .

odebraných z intervenčních zásob, typ, množství a hodnotu zboží distribuovaného příjemcům, přepravní a dopravní náklady a počet příjemců. Zpráva by také měla uvádět uplatněná opatření k ověření a typ a počet provedených kontrol, dosažené výsledky, jakož i použití sankcí. Měla by rovněž obsahovat počet příjemců v průběhu roku (článek 10 nařízení (EHS) č. 3149/92).


25

52.

53.

Účetní dvůr prověřil zprávy, které měly členské státy předat za období kontrolované tímto auditem. Zjistil, že zprávy byly v některých případech předloženy pozdě nebo v neúplné podobě. Navíc nejsou k dispozici důkazy, že je Komise řádně analyzuje a používá.

29

V jednom členském státě

auditoři odhalili v počtu příjemců, který nahlásily dobročinné organizace, chyby.

Auditoři rovněž zjistili, že údaje o konečných příjemcích uváděné ve zprávách jsou v mnoha případech pouze odhady ze strany dobročinných organizací a nevycházejí ze společných standardů nebo definicí příjemců či kritérií (příjemci jsou zaznamenáváni bez ohledu na četnost a typ a množství obdržených potravin) 29 .

ODHAD

ROZPOČTOVÝCH PROSTŘEDKŮ A PŘIDĚLENÍ ZDROJŮ JEDNOTLIVÝM

ČLENSKÝM STÁTŮM

54.

Účetní dvůr zkoumal postup, který Komise používá pro stanovení výše rozpočtových prostředků potřebných k provádění programu a přidělení zdrojů jednotlivým členským státům.

55.

Rozpočtové prostředky jsou přidělovány členským státům na základě dvou kritérií: a) p r v n í m k r i t é r i e m j s o u p o t ř e b y s d ě l e n é d a n ý m i č l e n s k ý m i s t á t y , ke kterým se přičítají správní náklady (1 %) a přepravní náklady (4 % a 4,5 % v roce 2008), a b) druhým kritériem je pak počet osob považovaných za „ohrožené chudobou“, vyjádřený jako procento z celkového počtu obyvatel příslušného členského státu.

56.

Po zohlednění obou těchto kritérií se konečné přidělení prostředků členským státům upraví podle objemu rozpočtových prostředků, jež jsou k dispozici. Druhé kritérium však nutně nevede k maximálně účelnému využití zdrojů v rámci EU jako celku. Osoby spadající do kategorie osob ohrožených chudobou v zemích s vysokými příjmy na tom pravděpodobně budou lépe než mnohé osoby v zemích s nízkým příjmem na hlavu, které se do této kategorie nedostanou.


26

57.

Přestože ustanovení nařízení 30 stanoví, že při přidělování zdrojů členským státům se mají brát v úvahu zprávy jednotlivých členských států, podle důkazů získaných Účetním dvorem se tak stalo pouze v jednom případě. Navíc kritéria používaná pro přidělení zdrojů neberou v úvahu sektory obyvatelstva, které nejsou podchyceny statistickou definicí, jako například neregistrované imigranty a uprchlíky.

30

Čl. 2 odst.1 nařízení (EHS)

č. 3149/92 stanoví, že za účelem přerozdělení zdrojů Komise zohlední nejlepší odhady počtu nejchudších osob v dotyčných členských státech a to, jak byly v předchozích letech uskutečněny a použity operace, na které byly

58.

použity zdroje, zejména na základě

Co se týče ročních potřeb sdělovaných Komisi jednotlivými členskými státy, jedná se zpravidla o odhady stanovené na vyšší úrovni řídících orgánů, které nemusejí být nutně konzultovány s dobročinnými organizacemi, jež se programu účastní. To znamená, že požadované zdroje nevycházejí z reálných potřeb a odrážejí místo toho očekávané možné příděly prostředků.

zpráv poskytnutých podle článku 10 tohoto nařízení.

RÁMEČEK 12

P OT Ř E BY A P Ř I D Ě L E N É P R O S T Ř E D KY Potřeby jsou vyjádřeny v množství produktů v intervenčních zásobách a jejich hodnota je odhadnuta Komisí za použití nákupní ceny. Tabulka níže uvádí potřeby sdělené účastnícími se členskými státy ve finančním vyjádření a celkové finanční prostředky poskytnuté Komisí (včetně správních a přepravních nákladů). Potřeby členských států ve srovnání s příděly prostředků:

Rok

2006

2007

2008

15

18

19

Odhadované potřeby (v m ilionech eur)

307,2

338,7

313,9

Přidělené finanční zdroje (v milionech eur)

259,4

258,9*

294,5**

Procentní vyjádření

84 %

76,4 %

93,8 %

Počet účastnících se členských zemí

* Původně přidělené prostředky. ** Před navýšením přídělu o 10 milionů EUR, o němž bylo rozhodnuto v únoru 2008.


27

59.

Účetní dvůr porovnával potřeby oznámené členskými státy oproti přiděleným finančním prostředkům a zároveň analyzoval (viz příloha IV) požadované množství produktů z intervenčních zásob, potřebných pro provádění plánů, a množství produktů přidělených Komisí. Množství přidělená v posledních třech letech byla nižší než množství požadovaná (viz rámeček 12). Co se týče produktů a množství, členské státy velmi často nedostaly to, co požadovaly. Některým členským státům byly navíc přiděleny produkty, které původně nepožadovaly (např. máslo a cukr v roce 2006 a 2007), a naopak nedostaly produkty, o něž žádaly (například rýži a máslo v roce 2007). To zpochybňuje účelnost programu při plnění očekávaných potřeb.

JE ZAPOTŘEBÍ ZKVALITNIT A SLADIT NABÍDKOVÁ ŘÍZENÍ

60.

Pro dodávky konečných produktů k distribuci jsou příslušné vnitrostátní orgány povinny vypsat veřejné nabídkové řízení. Tento postup platí pro dva hlavní typy dodávek nutné pro provádění plánu: a) produkty odebírané z intervenčních zásob v nezpracované podobě či po zabalení a/nebo zpracování a b) konečné produkty mobilizované na trhu a zaplacené buď formou produktů odebraných z intervenčních zásob (výměnný obchod), nebo peněžní hodnotou.

61.

Účetní dvůr zkoumal postupy uplatněné pro dodávky konečných produktů pro dobročinné organizace k distribuci ve členských státech a prověřil vzorek nabídkových řízení organizovaných v minulých letech jak za účelem použití produktů, které byly k dispozici v intervenčních zásobách, tak pro přímý nákup produktů na trhu.


28

NEJEDNOTNÉ

62.

UPLATŇOVÁNÍ PRÁVNÍHO RÁMCE NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Určité regulatorní požadavky týkající se nabídkových řízení, podle nichž se má postupovat, jsou vymezeny v nařízení (EHS) č. 3149/92 (např. typy produktů mobilizovaných na trhu, obsah výzvy k předkládání nabídek, omezení atd.). Totéž nařízení vyžaduje, aby výzvy k předkládání nabídek zaručovaly rovný přístup všem hospodářským subjektům usazeným ve Společenství.

31

Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

32

Např. nařízení (EHS) č. 2131/93

ze dne 28. července 1993, kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení do prodeje obilovin ze zásob intervenčních agentur (Úř. věst. L 191, 31.7.1993, s. 76).

63.

64.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES 31 stanoví koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Navíc pro prodej produktů, které jsou v držení intervenčních agentur, platí zvláštní nařízení Společenství 32 . Avšak nařízení (EHS) č. 3730/87 ani nařízení (EHS) č. 3149/92, v platném znění, neobsahují žádný přesný odkaz na právní rámec pro veřejná nabídková řízení organizovaná členskými státy.

33

poměr u přímého nákupu je odhadován na 94 %.

Auditoři Účetního dvora zjistili, že se veřejná nabídková řízení konají ve všech auditovaných členských státech. Členské státy realizují veřejná nabídková řízení na základě vnitrostátních právních předpisů a za podmínek, které ne vždy zaručují transparentnost a rovný přístup všem hospodářským subjektům na úrovni EU.

Z

HLEDISKA HOSPODÁRNOSTI JE VÝHODNĚJŠÍ PRODUKTY NAKUPOVAT NA TRHU

NEŽ POUŽÍVAT INTERVENČNÍ ZÁSOBY JAKO NÁHRADU ZA PLATBU

65.

Poměr hodnoty u výměnných

transakcí dosáhl 85 %, zatímco

Účetní dvůr zjistil, že se v případě přímého nákupu produktů na trhu docílí většinou výhodnějších cen než při použití intervenčních zásob jako náhrady za platbu při stejné operaci. Například v roce 2007 v Polsku byly v rámci stejného veřejného nabídkového řízení společnosti vyzvány, aby předložily své nabídky na dodávku produktu a) při výměně za máslo z intervenčních zásob b) při přímém nákupu. Srovnání výsledků ukazuje, že cena u přímého nákupu byla nižší o přibližně 10 % 33 .


29

66.

Komise má podrobné informace o tržních cenách produktů v kontextu intervenčního mechanismu 34 . V kontextu potravinového programu pro nejchudší osoby ale platné předpisy 35 nestanovují, že příslušné útvary Komise mají být informovány o cenách a podmínkách dosažených ve veřejných nabídkových řízeních, které se konají v členských státech. V důsledku toho nemá Komise záruku, že se podařilo dosáhnout nejvýhodnějších podmínek.

34

Komise sleduje a analyzuje

tržní ceny u řady produktů v souvislosti s tím, že schvaluje výzvy k veřejnému nabídkovému řízení na prodej zemědělských produktů, jež jsou v držení intervenčních agentur, a že stanoví minimální prodejní ceny, které pak schválí příslušný řídící výbor. Tržní ceny také pravidelně zveřejňuje

VEŘEJNÁ

Eurostat.

NABÍDKOVÁ ŘÍZENÍ POUŽÍVANÁ ČLENSKÝMI STÁTY SE MEZI SEBOU

VÝRAZNĚ LIŠÍ 35

67.

Povinnost členských států

zasílat Komisi modelové výzvy

Účetní dvůr zjistil, že spíše než nabídková řízení EU se uplatňují nabídková řízení jednotlivých členských států, v důsledku čehož se tato nabídková řízení mezi jednotlivými státy výrazně liší, a v případě, že za organizování veřejných nabídkových řízení má zodpovědnost více útvarů, se liší i v rámci jednoho státu (Itálie, Francie). V některých případech nejsou respektovány předpisy EU. Rozdíly se týkají důležitých prvků nabídkových řízení jako například zveřejňování výzev k předkládání nabídek, termínů pro předložení nabídek, kauce, kterou musí účastníci nabídkového řízení pro svou účast složit, minimálního počtu účastníků a použitých kritérií a metod vyhodnocování nabídek při zadávání zakázky (viz rámeček 13).

k veřejnému nabídkovému řízení (čl. 4 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3149/92) byla zrušena nařízením Komise (ES) č. 1127/2007 (Úř. věst. L 255, 29.9.2007, s. 18).

RÁMEČEK 13

R O Z D Í LY V E V E Ř E J NÝC H N A B Í D KO V ÝC H Ř Í Z E N Í C H A P O D M Í N K ÁC H M E Z I Č L E N S KÝM I S TÁT Y, V N I C H Ž P R O B Ě H L AU D I T

Španělsko

Francie36

Itálie37

Polsko

Zveřejnění v Úř. věst.

Ne

Ano

PA1: Ano PA2: Ne

NE

Termín pro podání (dny)

15

PA1: 22 PA2: 45

PA1: 8–19 PA2: 10

20

Kauce pro účast

2%

PA1: 5 % PA2: 5 EUR/tunu

PA1: 10 % PA2: 15 EUR/tunu

50 000 PLN (14 200 EUR)

Minimální počet účastníků

Ne

Ne

Ano (2)

Ne

Počet uchazečů

1–5

PA1: 6–7 PA2: 3–4

2–4

1–9

Ne

PA1: Ne PA2: Ano

Přijatelné ceny/ množství jsou uvedeny ve výzvě k předkládání nabídek

Ne

Porovnání nabídkové a tržní ceny

36

Francie: platební agentura 1: ONIEP (Office National Interprofessionnel de l’Élevage et de ses Productions);

platební agentura 2: ONIGC (Office National Interprofessionnel des Grandes Cultures). 37

Itálie: platební agentura 1: AGEA (Agencia per le Erogazioni in Agricoltura);

platební agentura 2: Ente Nazionale Risi. Zvláštní zpráva č. 6/2009 – Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod

30

68.

Audit odhalil u prověřovaných veřejných nabídkových řízení nedostatky. Mezi ně patří nedostatečné malá propagace výzev k nabídkovému řízení, nízký počet účastníků (v některých případech se nabídkového řízení účastnil jen jeden) a dále krátká doba, která byla dána k dispozici mezi zveřejněním výzvy a konečným termínem pro předložení nabídek. Hodnocení nabídek a následné udílení zakázek se navíc za kládá v zásadě na srovnávání údajů z obdržených nabídek a neprovádí se žádné systematické porovnání s jinými zdroji informací, např. o tržních cenách.

69.

Tyto uplatňované procesy tedy nezaručují, že bude zajištěna otevřenost nabídkových řízení, co nejširší konkurence a že se docílí nejvýhodnějších podmínek a cen. Analýza nabídkových řízení, která byla prověřována v určitých členských státech, ukázala, že po několik let se zakázky na několik produktů udělovaly omezenému počtu společností.

70.

Výše uvedené příklady dokládají riziko, že se nemusí podařit dosáhnout nejvýhodnějších podmínek, a to zejména tehdy, když se uplatňují mechanismy výměnných obchodů. V takových případech totiž působí dva omezující faktory: a) povaha výměnných obchodů omezuje počet stran, které mohou mít potenciální zájem o účast v nabídkovém řízení, a b) vyhodnocování nabídek je obtížné, neboť platební agentury nedokáží jednoduchým způsobem stanovit očekávané výnosy, které lze považovat za přijatelné.

NÁVRH NA REFORMU PROGRAMU: NEJNOVĚJŠÍ INICIATIVA KOMISE A POSOUZENÍ DOPADU PROGRAMU

71.

V únoru 2008 zahájila Komise detailní analýzu tohoto programu s cílem připravit návrh na jeho reformu. Byla vytvořena řídící skupina napříč jednotlivými útvary a k účasti v ní bylo vyzváno 17 generálních ředitelství. Přistoupilo se také k rozsáhlým konzultacím s členskými státy, dobročinnými organizacemi a akademickými odborníky v této oblasti a prostřednictvím internetu byl zorganizován průzkum veřejného mínění.


31

72.

V září 2008 pak přijala Komise návrh na změnu nařízení Rady 38 a zveřejnila zprávu o posouzení dopadu týkající se tohoto programu. Očekává se, že na základě těchto dokumentů bude pro program na rok 2010 stanoven nový právní rámec.

38

Návrh nařízení Rady

KOM(2008) 563/3. 39

Pravidla SZP, a zejména pak ta,

jež se týkají podpory trhu, přinášejí určité obtíže, na které už Komise

73.

upozornila; patří mezi ně např.

Hlavní prvky návrhů Komise jsou tyto:

víceleté plánování, které je jen obtížně sladitelné s financováním

a) dva zdroje zásobování: intervenční zásoby či produkty koupené přímo na trhu; tam, kde jsou vhodné intervenční zásoby k dispozici, dostane jejich použití přednost;

EZZF, a nemožnost převést nevyužité rozpočtové prostředky do dalších let.

b) š i r š í n a b í d k a d i s t r i b u o v a n ý c h p o t r a v i n : d i s t r i b u o v a n é p r o dukty se už nebudou omezovat pouze na ty, na něž se vztahuje intervence; c) dlouhodobé hledisko: plán Společenství na distribuci potravin by byl zřízen na tři roky, což by zvýšilo jeho efektivitu; d) jasnější priority: členské státy by založily své požadavky na pomoc na vnitrostátních programech distribuce potravin a stanovily by své cíle a priority; e) s p o l u f i n a n c o v á n í : z a v e d e n í s p o l u f i n a n c o v á n í b y b y l o z á k l a d e m pro soudržnost tohoto programu, zajistilo by řádné plánování a posílilo součinnost mezi různými subjekty; f)

74.

intenzivnější sledování a předkládání zpráv: počet povinností podávat zprávy na různých úrovních by se zvýšil.

Účetní dvůr uznává prospěšnost těchto návrhů Komise, z nichž některé, budou-li realizovány, by pomohly odstranit určité nedostatky zjištěné v rámci tohoto auditu, jako například potřebu lepšího zacílení této pomoci EU, potřebu zapojení programu do širší sociální politiky, větší rozmanitosti produktů k distribuci a potřebu zkvalitnit řídící a administrativní systémy, a zejména pak veřejná nabídková řízení. Účetní dvůr však zdůrazňuje, že reforma většiny trhů v rámci SZP a snižující se objem intervenčních zásob v posledních letech znamenají, že je zapotřebí zvážit další pokračování financování tohoto opatření prostřednictvím výdajů na SZP 39 .


32

75.

V této souvislosti by Účetní dvůr rovněž rád poukázal na to, že program v podobě, v jaké je realizován, „nezakládá“ pro nejchudší osoby žádný nárok na pomoc EU. To není v souladu s podporou, která se tradičně poskytuje zemědělské komunitě v rámci SZP. Navíc skutečnost, že u nákupů na trhu by se nedělal rozdíl mezi domácími a dováženými produkty, dále oslabuje účinnost programu z hlediska tržní intervence, protože opatření, které přímo podporuje nákup dovážených produktů, není v souladu s cíli SZP. Zdroj: dobročinné organizace.



33

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

JSOU CÍLE PROGRAMU I NADÁLE PLATNÉ A JE PROGRAM VHODNĚ KONCIPOVÁN? PŘEVAŽUJÍCÍ SOCIÁLNÍ CÍL PROGRAMU ZŮSTÁVÁ PLATNÝ, AČKOLI PROVÁZANOST S INTERVENČNÍMI ZÁSOBAMI, A TUDÍŽ SE ZEMĚDĚLSKÝMI VÝDAJI SE OSLABILA, …

76.

Potravinová pomoc pro nejchudší osoby byla poprvé zavedena v roce 1987 v reakci na podmínky, kterým byly nejchudší osoby vystaveny během neobvykle tuhé zimy. Ačkoli měl program této pomoci dvojí cíl, a to jednak „výrazným“ způsobem přispět ke zlepšení situace nejchudších občanů a jednak stabilizovat zemědělské trhy prostřednictvím zbavení se části značných intervenčních zásob, jeho hlavním cílem bylo fungovat jako sociální opatření. Tato skutečnost byla uznána v hodnocení programu, které zveřejnila Komise v roce 1998. Program byl považován za vhodný k realizaci „na trvalé bázi, až do dosažení snížení těchto zásob na normální úroveň“.

77.

Rozpočtové orgány soudí, že je tato podpora i nadále potřebná, a to jako sociální opatření. Odhaduje se totiž, že zhruba 16 % populace Evropské unie, což představuje zhruba 80 milionů občanů, spadá pod definici nejchudších osob používanou Komisí. Ve svém prohlášení z roku 2006 vyzval Evropský parlament k zachování a zvýšení této podpory v rámci úsilí o snížení chudoby.

78.

Návrh Komise na reformu ze září 2008 má za cíl zlepšit provádění a řádné finanční řízení programu a obsahuje prvky, které v případě, že budou realizovány, odstraní určité nedostatky, na něž tato zpráva upozorňuje. Reforma však navrhuje, aby se pokračovalo v používání zemědělských prostředků na opatření, které není zaměřeno na zemědělce nebo zemědělské obyvatelstvo a řada jehož prvků, jako například víceletost nebo nepovinný charakter podpory nejchudším osobám, není slučitelná s financováním ze SZP a zejména pak EZZF.


34

DOPORUČENÍ 1

Komise by měla zvážit, zda je vhodné i nadále financovat takovéto opatření ze společné zemědělské politiky.

… A INTEGRACE SE SOCIÁLNÍMI POLITIKAMI A KOORDINACE S PODOBNÝMI PROGRAMY BY ZLEPŠILA KONCEPCI PROGRAMU

79.

Všeobecně se dá říci, že program dosud probíhal s nedostatečnou koordinací a spoluprací s ostatními klíčovými subjekty v oblasti sociálních opatření v členských státech. Takováto spolupráce je přitom nutná pro lepší pochopení potřeb nejchudších osob i dobročinných organizací, které program provádějí, a pro uspokojení těchto potřeb.

DOPORUČENÍ 2

Komise by měla podpořit členské státy, aby podnikly nezbytná opatření pro to, aby byl program zabudován do rámce sociální politiky, a měly by dále zlepšit koordinaci a spolupráci s dalšími klíčovými subjekty v oblasti sociálních opatření, aby se tak zvýšila součinnost mezi orgány, které mají s řízením takovýchto programů zkušenosti.

ODPOVÍDAJÍ PROSTŘEDKY ZAMÝŠLENÝM CÍLŮM A JSOU VHODNĚ UPLATŇOVÁNY? PRIORITY A CÍLENÝ VÝBĚR PŘÍJEMCŮ BY ZVÝŠILY DOPAD PROGRAMU, …

80.

Toto opatření bylo zavedeno zejména na ulehčení situace nejchudších osob; jeho účelem ale nebylo úplně odstranit nedostatek potravin. V globálním měřítku má program omezený dopad, neboť svým příjemcům poskytuje ekvivalent jednoho jídla za měsíc.


35

81.

V rámci kategorie nejchudších osob nebyly stanoveny žádné priority, na něž by se měla pomoc konkrétně zaměřovat. Navíc dobročinné organizace, které program na provozní úrovni řídí a v nichž jsou hlavně dobrovolníci, pracují s cílovou skupinou, která není dostatečně stabilní na to, aby umožnila plnou kontrolu nad objemem poskytované pomoci.

DOPORUČENÍ 3

Aby se zvýšil dopad programu, měla by Komise definovat proveditelné priority pro výběr příjemců a zprostředkovatelů pomoci a zároveň vzít v úvahu specifické rysy mechanismu poskytování této pomoci, jehož součástí jsou dobrovolníci a nestálé cílové skupiny, na než se dají jen obtížně aplikovat všeobecně uznávané administrativní a kontrolní mechanismy.

…ROZMANITOST DISTRIBUOVANÝCH PRODUKTŮ JE OMEZENA PROPOJENÍM PROGRAMU NA PRODUKTY ZPŮSOBILÉ K OPATŘENÍM INTERVENČNÍHO SKLADOVÁNÍ …

82.

Právní předpisy dovolují nakupovat potravinové produkty na trhu Společenství v případě, že pro bezplatnou distribuci potravin nejchudším osobám nejsou dočasně k dispozici intervenční zásoby. Takto nakupované potraviny musí ale patřit do stejné skupiny produktů jako ty, jež jsou v intervenčních zásobách, což omezuje výběr produktů, které jsou k dispozici pro distribuování.

DOPORUČENÍ 4

U potravin pro distribuci v rámci tohoto programu by se mělo přehodnotit regulatorní omezení pouze na potraviny způsobilé k intervenčnímu skladování. Zvýšila by se tak rozmanitost, vzájemné doplňování a výživová hodnota poskytovaných potravin.


36

… A V DISTRIBUCI JSOU VELKÉ ROZDÍLY

83.

Existuje široká škála systémů, které se používají v distribučním řetězci směrem od řídících orgánů k dobročinným organizacím a nejchudším osobám. Na úrovni EU ani na úrovni států neexistují jednotné standardy ani pokyny ohledně množství a rozmanitosti produktů k distribuci na osobu. To zvyšuje riziko, že dopad programu bude nízký, což může vést k nerovnému zacházení s příjemci pomoci.

DOPORUČENÍ 5

Aby se zvýšil dopad pomoci a aby se zároveň zajistilo rovnější zacházení s příjemci, měla by Komise zvážit zavedení určité míry standardizace, která by byla slučitelná s charakteristikou jak dobročinných organizací, tak cílové skupiny.

JSOU POSTUPY UPLATŇOVÁNY TAK, JAK BYLO ZAMÝŠLENO? JE POTŘEBA ZKVALITNIT POSTUPY ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ …

84.

Celkové cíle programu se ani Komisi ani členským státům nepodařilo převést do podoby konkrétních, měřitelných a dosažitelných cílů nebo dílčích cílů. Vzhledem k tomu, že zprávy členských států o provádění programu byly v několika případech neúplné nebo obsahovaly nekonzistentní údaje, nejsou informace o řízení, které má Komise k dispozici ohledně naplňování celkových cílů programu, dostatečně spolehlivé.


37

DOPORUČENÍ 6

Komise by měla podpořit členské státy, aby stanovily konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle pro provádění programu a zavedly ukazatele výkonnosti, aby mohly monitorovat dosahování cílů. Komise by dále měla přehodnotit systém vykazování informací v rámci programu, aby tak zajistila, že budou k dispozici přesné a včasné informace o cílové skupině i o provádění programu.

… A VEŘEJNÁ NABÍDKOVÁ ŘÍZENÍ JE NUTNO ZKVALITNIT A SLADIT

85.

V jednotlivých členských státech se používají výrazně odlišná nabídková řízení, která nezaručují rovný přístup pro všechny subjekty působící v EU a nezajišťují nejširší možnou konkurenci ani to, že se dosáhne nejlepších podmínek a cen. Výměnné obchody, které používají intervenční zásoby, jsou nevhodné a nejsou vždy nákladově účelné.

DOPORUČENÍ 7

V zájmu větší otevřenosti soutěže a zajištění nejlepších cen na trhu by Komise měla lépe definovat právní rámec a zároveň prováděcí předpisy pro dodávky potravinových produktů nejchudším osobám. Mělo by se navíc ustoupit od výměnných obchodů. Dále by se měl zvážit prodej intervenčních zásob na trhu a použití získaných výnosů jako účelově vázaných příjmů určených na nákup požadovaných konečných produktů.

Tuto zprávu přijal Účetní dvůr v Lucemburku na svém zasedání dne 14. května 2009.

Za Účetní dvůr

Vítor Manuel da Silva Caldeira předseda


38

PŘÍLOHA I

P O P U L AC E O H R O Ž E N Á C H U D O B O U 1

Celkový počet obyvatel (v mil.)

Populace ohrožená chudobou

Populace ohrožená chudobou (v mil.)

Účastnící se ČS – populace ohrožená chudobou (v mil.)

Procentní podíl na rozpočtu

Belgie

10,511

15 %

1,577

1,577

3,00 %

Bulharsko

7,719

15 %

1,158

1,158

2,20 %

Česká republika

10,251

10 %

1,025

1,025

1,95 %

Členský stát (ČS)

Dánsko

5,427

12 %

0,651

Německo

82,438

13 %

10,717

Estonsko

1,345

18 %

0,242

0,242

0,46 %

Irsko

4,209

20 %

0,842

0,842

1,60 %

Řecko

11,125

20 %

2,225

2,225

4,23 %

Španělsko

43,758

20 %

8,752

8,752

16,63 %

Francie

62,886

13 %

8,175

8,175

15,53 %

Itálie

58,752

19 %

11,163

11,163

21,21 %

Kypr

0,766

16 %

0,123

Lotyšsko

2,295

19 %

0,436

0,436

0,83 %

Litva

3,403

21 %

0,715

0,715

1,36 %

Lucembursko

0,460

13 %

0,060

0,060

0,11 %

Maďarsko

10,077

13 %

1,310

1,310

2,49 %

Malta

0,404

15 %

0,061

0,061

0,12 %

Nizozemsko

16,334

11 %

1,797

Rakousko

8,266

12 %

0,992

Polsko

38,157

21 %

8,013

8,013

15,23 %

Portugalsko

10,570

20 %

2,114

2,114

4,02 %

Rumunsko

21,610

18 %

3,890

3,890

7,39 %

Slovinsko

2,003

12 %

0,240

0,240

0,46 %

Slovensko

5,389

13 %

0,701

Finsko

5,256

12 %

0,631

0,631

1,20 %

52,627

100,00 %

Švédsko

9,048

9%

0,814

Spojené království

60,393

18 %

10,871

492,852

16 %

79,292

CELKEM 1

Definice podle Eurostatu: míra ohroženosti chudobou (prahová hodnota: 60 % průměrného ekvivalentního příjmu po sociálních transferech). Zdroj: Eurostat, červenec 2006.


CELKEM

60 294 489


5,32

Rozp. prostředky na jednu ohroženou osobu (v eurech/ osobu)

Zdroj: nařízení Komise (v platném znění).

40,61

Populace ohrožená chudobou (v milionech)

211 485 649

6,24

42,29

259 414 144

22,7 %

5,73

47,96

274 826 435

2 709 509

1 929 341 28,7 %

3 637 860

14 904 058

1 334 827

2 825 645

6,2 %

42 884 522

Finsko

13 306 532

22,3 %

384 898

7 896 638

80 707

Slovinsko

12 527 718

Portugalsko

43 408 602

15,4 %

–49,0 %

3 273 261

18 446

70 764 888

49 940 164

16 649 889

35 504 167

Polsko

401 030

6 764 115

–1,2 % 22,0 %

50 340 744

Rumunsko

347 642

Malta

Maďarsko

34 959

2 489 508

Litva

Lucembursko

2 096 236

73 538 420

48 059 949

Lotyšsko

68 537

48 620 337

Itálie

26,4 %

Francie

53 793 470

42 544 686

5,9 %

–25,5 %

44,5 %

12,0 %

–1,2 %

–4,0 %

16,7 %

130,9 %

31,5 %

–99,1 %

–3,8 %

3,9 %

–6,4 %

–6,2 %

Španělsko

6 689 132

7 127 822

5 704 637

Řecko

5,83

52,63

305 109 562

2 741 323

1 499 216

24 258 046

13 182 946

49 971 042

378 242

8 169 224

81 091

4 456 991

153 910

69 614 288

50 982 533

50 419 083

13 228 830

155 965

217 997

355 874

7 007 310

8 461 691

Irsko

–38,7 %

89,8 %

192 388

5 817 428

324 813 24,9 %

0,6 %

307 000 000

Přidělené Nárůst zdroje 2008 2006/2007 (v eurech)

3,8 %

Nárůst 2008 2006/2007 (v eurech)

Estonsko

3 064 940

274 000 000

Přidělené Nárůst zdroje 2007 2005/2006 (v eurech)

22,2 %

Nárůst 2007 2005/2006 (v eurech)

155 443

3 047 791

Přidělené zdroje 2006 (v eurech)

264 000 000

2006 (v eurech)

Česká republika

Bulharsko

Belgie

Členský stát

216 000 000

Rozpočtové prostředky

Přidělené zdroje 2005 (v eurech)

2005 (v eurech)

Rozpočtová položka 05 02 04 01

11,0 %

1,2 %

–22,3 %

45,7 %

–11,5 %

16,5 %

–1,7 %

3,5 %

0,5 %

36,2 %

734,4 %

–1,6 %

2,1 %

0,2 %

97,8 %

–28,5 %

–40,8 %

45,5 %

100,0 %

0,9 %

0,5 %

8,0 %

4,3 %

16,4 %

0,1 %

2,7 %

0,0 %

1,5 %

0,1 %

22,8 %

16,7 %

16,5 %

4,3 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

2,3 %

2,8 %

Procentní podíl zdrojů Nárůst 2007/2008 přidělených v roce 2008

12,0 %

Nárůst 2007/2008

39

PŘÍLOHA II

R O Z P O Č TO V É P R O S T Ř E D KY A Z D R O J E P Ř I D Ě L E N É J E D N OT L I V ÝM Č L E N S KÝM S TÁT Ů M

40

PŘÍLOHA III

P Ř I D Ě L E N É P R O D U K T Y A KO N E Č N Í P Ř Í J E M C I R O Č N Í P L Á N N A R O K 2005

Přidělené produkty (v tunách) Členský stát

Příjemci (v mil.)

Obiloviny

Rýže

Máslo

Sušené mléko

Celkem

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Belgie

0,221

6 000

3 500

Řecko

n/a

6 972

4 346

Španělsko

0,941

68 721

29 452

Francie

2,509

60 905

31 412

Itálie

2,300

98 153

22 575

Malta

n/a

1 383

553

Polsko

3,594

17 758

26 835

6 772

3 749

55 114

Portugalsko

0,485

8 588

14 708

2 594

480

26 370

600

15 600

133 381

33 677

25 469

476 007

Finsko CELKEM

0,360

15 000

10,410

283 480

318

410

10 228

2 087

13 405

9 547

107 720 18 143

14 446

110 460 135 174 1 936

Přidělené produkty na jednoho příjemce (v kg) Členský stát

Příjemci (v mil.)

Obiloviny

Rýže

Máslo

Sušené mléko

Celkem

(1)

(2)/(1)

(3)/(1)

(4)/(1)

(5)/(1)

(6)/(1)

Belgie

0,221

Řecko

n/a

27,15

15,84

1,44

1,86

46,28

Španělsko

0,941

73,03

31,30

10,15

0,00

114,47

Francie

2,509

24,27

12,52

0,00

7,23

44,03

Itálie

2,300

42,68

9,82

6,28

0,00

58,77

Malta

n/a

Polsko

3,594

4,94

7,47

1,88

1,04

15,34

Portugalsko

0,485

17,71

30,33

5,35

0,99

54,37

Finsko

0,360

41,67

0,00

0,00

1,67

43,33

10,410

27,23

12,81

3,24

2,45

45,73

CELKEM


(b)

1 350

18 500

Slovinsko

Finsko

75 851

500 778

18 500

1 262

17 287

85 608

1 877

63 587

16 000

19 706

115 253

90 %

100 %

93 %

86 %

107 %

75 %

64 %

100 %

56 %

115 %

110 %

105 %

157 069

540

17 600

30 000

1 000

5 000

15 000

55 129

25 000

153 500

600

14 000

20 000

600

5 000

20 000

55 000

28 000

98 %

111 %

80 %

67 %

60 %

100 %

133 %

100 %

112 %

47 405

135

5 000

7 600

16 000

15 000

120

450

41 500

2 743

7 230

6 833

10 564

13 560

(b)

Příděl

Máslo

88 %

0%

55 %

95 %

43 %

90 %

0%

100 %

150 %

(b)/(a)

270

270

(a)

Potřeba

12 847

500

300

1 700

4 847

3 500

2 000

(b)

Příděl

Cukr

Jiné produkty, o něž bylo žádáno a které nebyly přiděleny: Olivový olej (Portugalsko 4 000 tun). Hovězí maso (Itálie 5 000 tun, Malta 60 tun, Portugalsko 1 500 tun, Slovinsko 270 tun a Finsko 1 000 tun). Odstředěné sušené mléko (Belgie 400 tun, Francie 18 302 tun, Lucembursko 18 tun, Malta 100 tun, Polsko 4 750 tun, Portugalsko 1 500 tun, Slovinsko 135 tun a Finsko 500 tun).

556 309

20 000

CELKEM

80 000

Maďarsko

Portugalsko

100 000

Litva

Polsko

16 000

Lotyšsko

2 500

35 000

Itálie

Malta

68 959

100 000

Francie

73 726

150 %

70 000

7 500

300

(a)

Španělsko

5 000

100 %

(b)/(a)

3 250

0%

2 800

(b)

Potřeba

35 000

2 800

(a)

Příděl

Řecko

135 %

(b)/(a)

Potřeba

Rýže

120

12 121

(a)

9 000

Příděl

Potřeba

Obiloviny

Irsko

Belgie

Členský stát

Plán na r. 2006 (včetně změn v nařízení Komise (ES) č. 153/2006)

4 758 %

111 %

(b)/(a)

(v tunách)

41

PŘÍLOHA IV

P OT Ř E BY S D Ě L E N É Č L E N S KÝM I S TÁT Y A P Ř Í D Ě LY KO M I S E Z INTERVENČNÍCH ZÁSOB


(b)

66 330

100 000

Francie

Itálie

nebylo stanoveno

Rumunsko


498 880

662 995

14 651

3 610

120 433

1 550

52 000

133 %

89 %

40 %

91 %

120 %

62 %

100 %

100 %

5%

122 %

125 %

110 %

100 %

0%

100 %

(b)/(a)

163 242

3 000

17 500

20 000

1 000

5 000

15 000

51 940

17 000

30 000

2

2 800

(a)

Potřeba

60 396

14 000

20 000

23 641

2 755

(b)

Příděl

Rýže

37 %

0%

80 %

0%

0%

0%

133 %

46 %

0%

9%

0%

0%

(b)/(a)

70 923

5 000

13 000

25 000

11 700

15 000

80

2

26

1 115

(a)

Potřeba

80

28 132

422

3 160

2 400

3 570

6 500

12 000

(b)

Příděl

Máslo

40 %

63 %

18 %

14 %

56 %

80 %

100 %

0%

0%

0%

(b)/(a)

39 788

500

1 500

nebylo stanoveno

2 500

15 000

900

3 000

6 000

3 338

5 000

50

2 000

(a)

Potřeba

47 884

653

11 986

1 435

11 522

900

2 760

6 847

3 338

6 443

2 000

(b)

Příděl

Cukr

120 %

0%

44 %

57 %

77 %

100 %

92 %

114 %

100 %

129 %

0%

100 %

(b)/(a)

(v tunách)

Jiné produkty, o něž bylo žádáno a které nebyly přiděleny: Hovězí maso (Itálie 5 000 tun, Malta 60 tun, Portugalsko 1 500 tun and Finsko 1 000 tun). Odstředěné sušené mléko (Česká republika 10 tun, Řecko 3 514 tun, Maďarsko 800 tun, Malta 100 tun, Portugalsko 2 000 tun, Slovinsko 800 tun a Finsko 500 tun).

CELKEM

16 500

22 000

Portugalsko

Finsko

100 000

Polsko

9 000

96 712

2 500

Malta

Slovinsko

20 000

52 000

Maďarsko

12 000

12 000

Litva

173

3 280

Lotyšsko

122 465

82 641

110 000

100 000

Španělsko

3 000

11 760

3 000

270

12 000

(a)

12 000

Příděl

Potřeba

Obiloviny

Řecko

Irsko

Estonsko

Česká republika

Belgie

Členský stát

Plán na r. 2007 (včetně změn v nařízení Komise (ES) č.937/2007)

42

PŘÍLOHA IV

2 500

200 000

22 000

200 000

2 000

16 000

Malta

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Slovinsko

Finsko

0

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

(b)/(a)

91 080

800

17 500

500

7 000

39 280

12 000

12 000

2 000

(a)

Potřeba (b)

Příděl

Rýže

0

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

(b)/(a)

24

67 990

5 000

11 000

25 000

13 966

13 000

(a)

Potřeba (b)

Příděl

Máslo

0

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

(b)/(a)

77 890

900

20 000

3 000

18 130

1 800

1 800

5 000

7 000

4 193

6 500

67

6 500

3 000

(a)

Potřeba

Jiné produkty, o něž bylo žádáno a které nebyly přiděleny: Olivový olej (Řecko 2 285 tun). Hovězí maso (Belgie 664 tun a Malta 60 tun). Odstředěné sušené mléko (Belgie 1 603 tun, Česká republika 13 tun, Řecko 3 435 tun, Litva 700 tun, Lucembursko 44 tun, Maďarsko 1 000 tun, Malta 200 tun, Portugalsko 2 000 tun, Slovinsko 500 tun a Finsko 500 tun).

919 144

60 000

Maďarsko

CELKEM

25 000

Itálie

Litva

120 000

Francie

1 440

97 044

Španělsko

Lotyšsko

25 000

110 000

Řecko

1 800

360

Estonsko

Česká republika

20 000

Bulgaria

(b)

(a)

16 000

Příděl

Obiloviny

Potřeba

Belgie

Členský stát

Plán na r. 2008 (včetně změn v nařízení Komise (ES) č. 182/2008)

66 693

806

15 898

1 707

15 552

397

1 620

2 889

7 000

3 718

6 500

67

6 385

4 154

(b)

Příděl

Cukr

86 %

90 %

79 %

57 %

86 %

22 %

90 %

58 %

100 %

89 %

100 %

100 %

98 %

138 %

(b)/(a)

(v tunách)

43

PŘÍLOHA IV


44

ODPOVĚDI ANT REPLY WOORDEN OF THE KOMISE VAN DE COMMISSIE COMMISSION SHRNUTÍ II. Od svého počátku byl program pro nejchudší osoby plně zabudován do rámce společné zemědělské politiky (SZP). Jak připomíná Účetní dvůr, spočívaly oba cíle programu již tehdy v přispění k potravinovému zabezpečení nejchudších osob mezi občany Evropské unie a v zajištění náhradního odbytu pro intervenční zásoby. Oba cíle měly odůvodnění ve Smlouvě a byly v souladu s cíly SZP uvedenými v článku 33. V průběhu let plány distribuce potravin prováděné v tomto rámci úspěšně přispěly k dosažení obou cílů.

III. Stav veřejných zásob EU se mění v závislosti na vývoji trhu a na cenových hladinách. Ačkoli intervenční politika prošla rozsáhlou reformou, zůstává v platnosti pro celou řadu hlavních zemědělských produktů včetně obilovin, sušeného odstředěného mléka a másla. Snižování intervenčních zásob během několika posledních let se v roce 2008 zastavilo. Ve skutečnosti intervenční zásoby určitých produktů jako obilovin a másla v současnosti opět rostou.

V. Během posledních čtyř let, kdy intervenční zásoby klesaly, se roční prováděcí plány tohoto programu musely ve větší míře uchylovat k nákupům na trhu. Tento vývoj posledních let se však nedávno zastavil a intervenční zásoby některých produktů opět rostou. Převážná většina členských států toto opatření podporuje stejně jako Evropský parlament, který vyjádřil přání, aby byl


45

ODPOVĚDI KOMISE tento program nadále financován z rozp o č t u E Z Z F 1.

VI. Operativní účinnost tohoto programu nelze posuzovat podle počtu jídel rozdělených na příjemce, ale podle míry poskytnutí jistého odbytu pro produkty z intervenčních zásob a spolehlivosti zdroje potravin pro dobročinné organizace, které pomáhají nejchudším lidem. V těchto souvislostech se dotčený program projevil jako úspěšný, což dokládá jeho podíl na celkové potravinové pomoci, která byla rozdělena (viz rámeček 5 zprávy Účetního dvora). Všechny zúčastněné strany uznávají, že dopad programu je zásadní. Opatření působilo dále jako hybná páka v tom, že umožnilo rozvoj sítě dobročinných organizací a usnadnilo koordinaci s orgány veřejné správy.

VII. Komise se domnívá, že systém je celkově uspokojivě spravován, přestože určitá budoucí zlepšení jsou možná. Komise předložila v roce 2008 návrh reformy programu, která se týká řady podnětů Účetn í h o d v o r a 2.

1

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne

Komise již změnila metodu výpočtu příspěvků členským státům v ročním plánu na rok 2009, aby zohlednila poměrnou úroveň bohatství (hrubý národní důchod vyjádřený ve standardu kupní síly na obyvatele), a to za jednomyslné podpory zúčastněných členských států. Pokud jde o nabídková řízení, audity prováděné Komisí docházejí k závěru, že řízení prováděná členskými státy dodržují směrnici EU o koordinaci postupů při zadávání v e ř e j n ý c h z a k á z e k 3. P o s o u z e n í d o p a d ů , k t e r é p r o v á z í n á v r h r e f o r m y z r o k u 2 0 0 8 4, přesto obsahuje několik podnětů, jak zlepšit veřejnou informovanost o veřejných nabídkách, a tím zvýšit účast na nich, které se začnou uplatňovat, jakmile bude návrh přijat. Komise je ochotna znovu přezkoumat stávající výměnné obchody v souvislosti s novými prováděcími pravidly po přijetí nového nařízení Rady, které se právě projednává.

3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES

26. března 2009 (TA/2009/188) o návrhu, kterým se mění

ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání

nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné

veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby

zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým

(Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty

4

(„jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), pokud jde

nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005

o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství

o financování společné zemědělské politiky a nařízení

(KOM(2008)0563 – C6-0353/2008 – 2008/0183(CNS)).

(ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace

Pracovní dokument útvarů Komise provázející návrh

zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé 2

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES)

zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné

č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky

organizaci trhů“), pokud jde o rozdělování potravin

a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná

nejchudším osobám ve Společenství – Posouzení dopadů

organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení

SEK(2008) 2436/2.

pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (KOM(2008) 563 v konečném znění).


46

ODPOVĚDI KOMISE ÚVOD 5. Cílovou skupinu tohoto opatření netvoří celkový počet osob „ohrožených chudobou“. Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 3149/92 je kategorie obyvatel „ohrožených chudobou“ statistickým ukazatelem, který se používá při výpočtu přerozdělení zdrojů mezi dotčené členské státy, jelikož se považuje za nejlepší dostupný odhad počtu nejchudších osob. Pojem obyvatelstvo „ohrožené chudobou“ je založen na kritériích stanovených při zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001. Pro roční plán na rok 2009 Komise již použila novou metodu, která kombinuje ukazatele poměrné (HND – hrubý národní důchod na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly) a ukazatele absolutní (obyvatelstvo ohrožené chudobou). Skupinu obyvatelstva, na kterou je v současnosti program zacílen, určují správní orgány členských států v úzké spolupráci s dobročinnými organizacemi a tato skupina zahrnuje osoby a rodiny, které potřebují potravinovou pomoc. 7. Jedním z cílů programu je zajistit spolehlivý a stálý zdroj potravin pro dobročinné organizace, které poskytují potravinovou pomoc nejchudším osobám ve Společenství. V tomto ohledu rámeček zprávy Účetního dvora jasně prokazuje významný dopad programu, jelikož poskytuje 30 až 70 % celkového množství potravin rozdělovaných v EU mezi nejchudší obyvatelstvo.

Kromě toho působí program jako hybná páka rozvoje činnosti soukromých subjektů (dobročinné organizace) a orgánů veřejné správy (na vnitrostátní a místní úrovni), jak to ukazuje Posouzení dopadů provázející návrh Komise na reformu programu z roku 2008. Komise se domnívá, že účelnějším ukazatelem je částka v eurech na skutečného příjemce pomoci, která se vypočítává na základě informací obsažených ve vnitrostátních zprávách o provádění. 9. Komise považuje rostoucí počet členských států, které se programu účastní, za důkaz jeho přidané hodnoty. 11. Hlavním cílem programu je poskytnout odbyt pro intervenční zásoby. V současné době jsou intervenční produkty ve stále větší míře zpracovávány na konečné potravinové produkty a stále méně rozdělovány nejchudším osobám k přímé spotřebě. Zda jsou intervenční produkty přidělovány přímo nebo směňovány, nehraje při vyhlašování nabídkových řízení žádnou úlohu, má to ale vliv na kontrolní náklady. Vývoj k rozsáhle zpracovaným potravinám je výsledkem žádostí nevládních organizací o poskytování potravin, které lépe odpovídají životním podmínkám nejchudších osob, a snahy rozdělovat větší rozsah výrobků kvůli zajištění vyrovnanější stravy.


47

ODPOVĚDI KOMISE PŘIPOMÍNKY 12. Stav veřejných zásob se mění každým rokem v závislosti na tržních podmínkách, a to především cenových hladinách. Intervenční politika byla sice v posledních několika létech hluboce reformována, zůstává ale v platnosti pro celou řadu hlavních zemědělských produktů včetně obilovin, sušeného odstředěného mléka a másla, přičemž zásoby mohou při nízkých cenách pro výrobce znovu rychle narůst. V tomto smyslu je velmi pravděpodobné, že roční plán na rok 2010 bude s intervenčními zásobami počítat v mnohem větší míře než v předchozích dvou letech. 17. Program EU se vyvíjí tak, aby zaujímal významný podíl na celkovém množství potravin rozdělovaných každou organizací, přestože se tento stav podle jednotlivých dobročinných organizací výrazně mění. Analýzu významu programu a jeho příspěvku k lepším životním podmínkám nejchudších osob lze nalézt v Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady.

25. Je-li pravda, že v poslední době došlo k reformě intervenčních mechanismů, intervence sama zůstává v platnosti pro celou řadu hlavních zemědělských produktů jako obiloviny, sušené odstředěné mléko a máslo. Intervenční zásoby mohou v budoucnu opět vzrůst v důsledku nízkých cen pro výrobce, což povede k výraznějšímu podílu intervenčního zboží na zdrojích programu. A intervenční zásoby určitých produktů skutečně v současné době opět rostou. 26. Opatření potravinové pomoci nejchudším osobám si udržuje silnou provázanost se společnou zemědělskou politikou, jelikož přispívá k plnění cílů této politiky, a to především v oblasti stabilizace trhu. Návrh Komise nového nařízení Rady usiluje o odstranění omezení produktů k distribuci pouze na produkty způsobilé k intervenčnímu skladování. 27. Komise si nepřeje předjímat výsledky politických diskusí, které právě pobíhají v důsledku předložení návrhu Komise nového nařízení Rady. Komise by ráda zdůraznila, že naprostá většina členských států trvale hlasuje pro schválení ročních plánů.


48

ODPOVĚDI KOMISE 28. Program měl od svého počátku dvojí, vzájemně se doplňující rozměr: stabilizování trhu a sociální cíl. Efektivnost nákladů programu musí být proto posuzována podle souběžného plnění obou cílů. Hodnocení z roku 1998, které zmiňuje Účetní dvůr, bylo vypracováno nezávislým konzultantem. Kontrola kvality této zprávy provedená Komisí obsahuje kritické připomínky týkající se její metodiky, důkladnosti analýzy a důvěryhodnosti výsledků. Různé citace použité Účetním dvorem zdůrazňují sociální složku programu, aniž by přitom zpochybňovaly jeho zemědělský rozměr. 29. I když je sociální rozměr tohoto programu náležitě uznán, Komise by přesto ráda zdůraznila, že nařízení (ES) č. 1234/2007 je klíčovým nařízením společné zemědělské politiky založené na článcích 36 a 37 Smlouvy o založení Evropského společenství. 33. Z pravidelných jednání, která Komise vede s orgány členských států a dobročinnými organizacemi jako součást svého řízení programu, vyplývá obvykle vysoký stupeň oboustranné spokojenosti se způsobem, jakým jsou vedeny konzultace na vnitrostátní úrovni.

34. Pojmy „potenciální příjemci“ a „cílová populace“ nejsou stejné. U prvního pojmu se jedná o statistický ukazatel používaný pouze pro výpočet příspěvků členskému státu, zatímco v současnosti cílenou populaci stanoví na odpovídající zeměpisné úrovni řídící orgán členského státu ve spolupráci s dobročinnými organizacemi (čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 3149/92). Pro přidělení rozpočtových zdrojů programu na rok 2009 byla použita nová metoda, která váže počet osob „ohrožených chudobou“ na HND na obyvatele v paritě kupní síly pro každý členský stát. To také prokazuje, že počet lidí ohrožených chudobou neodpovídá počtu potenciálních příjemců. 35–36. Opatření potravinové pomoci si nečiní nárok, že samo vyřeší otázku nedostatečného zajištění potravin v EU. Je příspěvkem k řešení problému, které vyžaduje nejenom zapojení Společenství, ale také mobilizaci orgánů členských států na různé úrovni a občanské společnosti. V této souvislosti je jedním z cílů programu zajistit spolehlivý a stálý zdroj potravin pro organizace, které poskytují potravinovou pomoc nejchudším osobám.

Komise přesto souhlasí s tím, že existuje prostor pro zlepšení, a do Posouzení dopadů provázející návrh Komise z roku 2008 nového nařízení Rady zahrnula podněty ke zlepšení propojení mezi programem a opatřeními na úrovni členských států, jako například vypracování vnitrostátních programů rozdělování potravin. Uvedené by mělo být prováděno po přijetí nového nařízení Rady.


49

ODPOVĚDI KOMISE Nicméně odhady počtu jídel poskytnutých příjemcům pomoci nejsou nejlepším ukazatelem dopadu programu, přestože je nutné považovat distribuci přibližně 156 miliónů jídel ročně za velmi významnou. Přidanou hodnotu opatření při zlepšování životních podmínek nejchudších lépe prokazují odhady uveřejněné v rámečku zprávy Účetního dvora, podle kterých program EU poskytuje, podle jednotlivých dobročinných organizací a členských států, 30 až 70 % celkového množství potravin rozdělených ve Společenství mezi nejchudší osoby. To odpovídá cíli „významně přispět ke zlepšení situace svých nejchudších občanů“. 37. V současné době rozhodují o výběrových kritériích a zacílení orgány členských států ve spolupráci s dobročinnými organizacemi, které musí dodržovat zmíněná kritéria, aby se mohly programu účastnit. Z veřejných konzultací o budoucnosti programu, které proběhly v rámci Posouzení dopadů provázející návrh Komise nového nařízení Rady, vyplynula široká shoda neomezovat výběr populace, které se má pomáhat, jen na určitě kategorie nejchudších osob. Komise je názoru, že podle zásady subsidiarity má být tento výběr přenechán členským státům.

38–40. Jedním ze zvláštních rysů programu je zásadní úloha, kterou hrají nevládní a dobročinné organizace přes své distribuční sítě a svou znalost problematiky nejchudších obyvatel Společenství. Podle zásady subsidiarity je na orgánech členských států stanovit vhodné postupy a kritéria pro určení organizací, které se podílejí na provádění ročních plánů. Stejně tak podle zásady subsidiarity spadá do pravomoci členských států výběr příjemců potravinové pomoci. Návrh Komise nového nařízení Rady obsahuje ucelenější systém podávání zpráv členských států Komisi, jehož podrobnosti budou muset být stanoveny v odpovídajících nových prováděcích pravidlech. 41. Rozdíly v četnosti přijímání pomoci nejsou důkazem slabého dopadu programu. Potřeby potravin nejchudších osob se případ od případu a v čase výrazně mění. Kvůli své účinnosti vyžaduje program vysokou míru pružnosti, aby mohl být upravován v závislosti na četných a rozmanitých okolnostech.

Podle příkladů Účetního dvora uvedených v rámečku poskytuje EU, podle jednotlivých dobročinných organizací a členských států, 30 až 70 % celkového množství potravin rozdělovaných ve Společenství mezi nejchudší osoby. To není zanedbatelné.


50

ODPOVĚDI KOMISE 44–45. Komise po celá léta upravovala prováděcí pravidla programu tak, aby zmírnila kritéria produktů způsobilých k distribuci. Obsažnější popis těchto úprav lze nalézt v Posouzení dopadů provázející návrh Komise nového nařízení Rady. V návrhu Komise nového nařízení Rady není již rozmanitost potravin, které mohou být rozdělovány, omezena na skupiny produktů způsobilých k intervenci. 47. Cílem opatření není poskytnout stejnou úroveň pomoci všem příjemcům pomoci, protože se jejich potřeby příliš různí, stejně jako se různí náklady na potraviny v jednotlivých členských státech. Neexistence stejných množství rozdělovaných na osobu nutně neznamená riziko slabého dopadu a ani riziko nerovného jednání s příjemci pomoci. 49–50. V rámci daném povahou a zvláštnostmi tohoto opatření bude Komise usilovat o to, aby zajistila, že nová prováděcí pravidla po přijetí nového nařízení Rady stanoví cíle a ukazatele ve shodě s platnými pokyny.

52. Podle ustanovení článku 2 nařízení (ES) č. 3149/92 věnovaných přidělování zdrojů členským státům Komise řádně považuje zprávy předávané členskými státy za součást mechanismu kontroly vedle pravidelných kontaktů s členskými státy, a to především v rámci řídícího výboru. Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady navíc přináší různé závěry vycházející z prozkoumání vnitrostátních zpráv, jako například ohledně počtu příjemců pomoci. To prokazuje, že Komise analyzuje a používá tyto zprávy. 53. V rámci uplatnění zásady subsidiarity spadá do pravomoci členských států určení příjemců nejlépe odpovídajících specifické situaci nejchudší populace v dané zemi. Komise se proto domnívá, že společné standardy nebo definice příjemců by účinnost programu nijak nezlepšily. V Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady Komise vyjádřila svůj úmysl posílit informační povinnosti členských států. Podrobnosti musí být stanoveny v nových prováděcích pravidlech po přijetí nového nařízení Rady.

Za tímto účelem byla v Posouzení dopadů provázejícím návrh Komise nového nařízení Rady navržena celá řada měřitelných cílů a harmonizovaných, měřitelných ukazatelů.


51

ODPOVĚDI KOMISE 56. Pro roční plán na rok 2009 Komise použila novou metodu pro výpočet prostředků určených jednotlivým státům, která zohledňuje rozdíly kupní síly mezi členskými státy. Podrobnosti o tomto výpočtu jsou uvedeny v příloze Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady. 57. Komise počítá s výrazně nedostatečným plněním členskými státy. Skutečnost, že během zkoumaného období (plány 2006– 2008) nebyla provedena žádná úprava, je dáno vysokou mírou plnění ze strany zúčastněných členských států. Komise zdůrazňuje, že každá výpočetní metoda musí být založena na oficiálních statistikách dostupných pro všechny členské státy. 58. Stanovení vnitrostátních potřeb je v pravomoci členských států a děje se podle jejich vlastních postupů, a to především konzultací zapojených dobročinných organizací. V tomto smyslu Komise vždy aktivně pobízela členské státy, aby zapojily dobročinné organizace do vzniku programu. Návrh Komise nového nařízení Rady předpokládá finanční spoluúčast členských států na programu, což bude dále pobízet členské státy k tomu, aby zajistily nutné sladění mezi požadavky a skutečnými potřebami (viz příloha 14 Posouzení dopadů provázející návrh Komise).

59. Je sice pravda, že potřeby členských států nemohou být vždy uspokojeny na 100 %, a to kvůli nedostatečným zdrojům, Komise se ale snaží vyjít vstříc požadavkům členských států v největší možné míře. Členské státy sdělují Komisi produkty, které by rády dostaly. O těchto prvotních požadavcích se jedná jak v rámci řídícího výboru, tak během dvoustranných kontaktů. Následně jsou prvotní požadavky upraveny. Například rýže a máslo byly nahrazeny jinými produkty. Z uvedeného postupu ale nelze dojít k závěru, že členským státům byly přidělovány produkty, které nechtěly. Ve skutečnosti členské státy souhlasily s tím, že jejich původní žádost nemohla být uspokojena a že jako náhradu dostaly produkty, o které původně nežádaly. Všechny členské státy s těmito rozhodnutími souhlasily a rády přijaly produkty, které nakonec dostaly. 63. Vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU o veřejných nabídkových řízeních se uplatňují v rámci tohoto programu, aniž by bylo nutné uvádět v nařízeních tyto právní předpisy výslovně. 64. Viz odpověď Komise na odstavec 63. V období 2006 a 2007 provedla Komise šest auditů, aniž objevila závažný nedostatek v postupech členských států při nabídkových řízeních. Navíc se zjistilo, že subjekty z jiného členského státu získaly smlouvy na dodávky, což ukazuje, že soutěž mezi subjekty z různých členských států existuje. Všeobecně se prokázalo, že způsob, jakým provádějí členské státy nabídková řízení, je v souladu s požadavky směrnice 2004/18/ ES.


52

ODPOVĚDI KOMISE 65. Jedním z cílů programu je likvidace intervenčních zásob. Pokud existují, jsou prioritním zdrojem dodávek pro program. Likvidace intervenčních zásob pomocí tohoto programu navíc Společenství umožňuje ušetřit skladovací náklady, které by jinak musely být hrazeny z rozpočtu EU. 66. Nabídková řízení probíhají pod pravomocí členských států. Viz odpověď Komise na odstavec 64. Komise hlavně sleduje vývoj tržních cen nezpracovaných zemědělských produktů, zatímco nabídková řízení se týkají potravin připravených ke spotřebě. Srovnání obou druhů cen nemůže sloužit jako základ k žádným závěrům. 67. Viz odpověď Komise na odstavec 64. Směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby platí ve všech členských státech. I když se v daném členském státě předpisy o postupech při zadávání veřejných zakázek liší, zůstávají v souladu s dotčenou směrnicí. Kapitola VI směrnice obsahuje předpisy pro zveřejňování oznámení. Oznámení nabídkových řízení musí být zveřejněna ve vnitrostátních úředních věstnících a v Úředním věstníku Evropské unie. V některých členských státech, které Účetní dvůr navštívil, se oznámení nabídkových řízení zveřejňují také přes internet.

Předpisy o lhůtách pro doručení nabídek jsou stanoveny v článku 38 směrnice a mohou se různit podle způsobů provádění zvolených na základě článku 36. Kritéria pro zadání zakázky jsou kritéria uvedená v článku 53: tj. nejvýhodnější nabídka z hlediska nabízeného množství / dopravních nákladů nebo nejnižší nabídka z hlediska ceny. 68. Také Komise zaznamenala, že nabídky někdy předkládá nízký počet účastníků, ale nenalezla žádný důkaz souvislosti mezi nízkou účastí a způsobem provádění požadavků směrnice. Vzhledem k rozmanitosti jak množství, tak kvality produktů, které mají být dodány, nelze srovnávat ceny obdržené v rámci nabídkových řízení s tržními cenami. Na tomto základě proto nelze dojít k žádným závěrům ohledně „kvality“ předložených nabídek. 69. Také Komise zjistila, že několik společností získalo několikaleté smlouvy, ale není prokázána souvislost mezi nízkou účastí a způsobem provádění požadavků směrnice. 70. Program má od svého počátku za cíl snižovat intervenční zásoby, a tak ulehčit výdaje EU na skladovací náklady. Tento dodatečný hospodářský důsledek je třeba vzít v úvahu.


53

ODPOVĚDI KOMISE a) Vzhledem k základnímu provázání tohoto programu s intervenčními zásobami byl donedávna výměnný obchod jeho jádrem. b) Téměř všechny členské státy mají výbory pro stanovení podmínek výměnného obchodu včetně těch, které Účetní dvůr navštívil. 74. I když Komise oceňuje kladné posouzení Účetního dvora různých prvků svého návrhu nového nařízení Rady, nechce předjímat výsledek politických diskusí, které v současnosti na tomto základě probíhají. Komise by také ráda zdůraznila, že stanovisko Evropského parlamentu5 nezpochybňuje možnost dalšího financování tohoto opatření prostřednictvím výdajů na SZP. Jak bylo uvedeno výše v odstavci 25, intervenční zásoby určitých produktů za současných tržních podmínek opět rostou.

75. Komise se domnívá, že účast členských států by měla zůstat dobrovolná. Zavedení podmíněného původu produktu by nejenom vyvolalo závažné kontrolní potíže, ale také přineslo obrovskou administrativní zátěž správním orgánům členských států, aniž by vedlo ke zlepšení účinnosti programu, spíše naopak.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 76. Toto opatření má dva doplňující se cíle: stabilizaci trhu a přispět k lepším životním podmínkám nejchudších. Hodnotící zprávu, na kterou se Účetní dvůr odvolává, vypracovali nezávislí konzultanti a její závěry je nutné číst se zřetelem na kritické připomínky Komise ohledně její kvality, a to především kvůli její metodice, důkladnosti analýzy a důvěryhodnosti výsledků. 77. Evropský parlament právě vydal své stanovisko 6 , ve kterém s několika pozměňovacími návrhy podpořil návrh Komise nového nařízení Rady, které by přizpůsobilo toto opatření novým převládajícím podmínkám. Rozhodnutí pokračovat v provádění programu byla přijata na základě přínosu opatření, a to jak z hlediska stabilizace trhu, tak ze sociálního hlediska.

5

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne

6

Viz poznámka pod čarou.

26. března 2009 (TA/2009/188) o návrhu, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (KOM(2008)0563 – C6-0353/2008 – 2008/0183(CNS)).


54

ODPOVĚDI KOMISE 78. Ačkoliv Komise oceňuje kladné posouzení Účetního dvora svého návrhu nového nařízení Rady, nepřeje si předjímat probíhající diskusi na úrovni Rady o vhodném financování tohoto opatření v budoucnu. Výše uvedené stanovisko Evropského parlamentu vyjadřuje podporu tohoto orgánu dalšímu financování tohoto opatření z prostředků na společnou zemědělskou politiku.

Doporučení 1 Po rozsáhlé analýze technických, politických a právních prvků programu (viz Posouzení dopadů podporující návrh Komise nového nařízení Rady) došla Komise k závěru, že SZP je vhodným rámcem pro pokračování programu. 79. Komise je toho názoru, že program je prováděn členskými státy na uspokojivé úrovni koordinace a konzultace se všemi příslušnými subjekty, přičemž je nutné stále usilovat o další pokrok v této oblasti.

Doporučení 2 Program měl po léta mocný účinek hybné páky v rozvoji potravinových iniciativ nebo návazných opatřeních zajišťovaných soukromoprávními subjekty (dobročinné organizace) a orgány veřejné správy (na úrovni členského státu a na místní úrovni). Taková úloha může být dále podporována. Při zohlednění zásady subsidiarity byla v souvislosti s Posouzením dopadů analyzována řada možností posílení provázanosti programu s jinými podobnými akcemi a některé z nich byly zahrnuty do návrhu Komise nového nařízení Rady.

80. Jedním z cílů tohoto opatření je poskytnout dobročinným organizacím stálý a spolehlivý zdroj potravin pro pomáhání nejchudším osobám. V tomto smyslu nemůže být dopad programu posuzován pouze podle průměrného počtu jídel, které poskytuje, ale podle míry jeho příspěvku na dodávkách dobročinným organizacím. Tohoto cíle je do značné míry dosaženo, protože program poskytuje, podle jednotlivých dobročinných organizací a členských států, 30 až 70 % celkového množství potravin rozdělovaných ve Společenství mezi nejchudší osoby. 81. Podle zásady subsidiarity určují členské státy kritéria populace, která má přístup k potravinové pomoci rozdělované pomocí tohoto opatření.

Doporučení 3 Komise již rozebrala tuto otázku v rámci Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady. Došla k závěru, že dodržení zásady subsidiarity je provázeno vyšší účinností programu, pokud zacílení příjemců zůstává v pravomoci členských států. Toto stanovisko má podporu převážné většiny zúčastněných stran a shoduje se s výsledky veřejné internetové konzultace, na kterou přišlo více jak 14 000 odpovědí. Návrh Komise nového nařízení Rady zahrnuje povinnost členských států připravit vnitrostátní programy rozdělování potravin s vyčerpávajícími informacemi o příjemcích a dobročinných organizacích, které se na programu podílejí. Podrobnosti budou stanoveny v prováděcích pravidlech po přijetí návrhu Komise.


55

ODPOVĚDI KOMISE 82. Komise po celá léta upravovala prováděcí pravidla programu tak, aby zmírnila kritéria produktů způsobilých k distribuci. Obsažnější popis těchto úprav lze nalézt v Posouzení dopadů provázející návrh Komise nového nařízení Rady.

Doporučení 4 Návrh Komise nového nařízení Rady 7 obsahuje zrušení tohoto omezení. 83. Již kvůli své povaze se každý podobný program musí přizpůsobovat velmi rozdílným podmínkám v různých účastnických členských státech. Z tohoto důvodu je rozmanitost systémů bezpodmínečným předpokladem hladkého fungování opatření. Potřeby potravinové pomoci se výrazně liší od jednoho příjemce k druhému a také v čase. Rozdíly v množství potravin přidělených jednotlivým příjemcům pomoci proto nemohou být vydávány za nerovné zacházení. Stanovení společných standardů by nutně nevedlo ke zlepšení dopadu tohoto opatření, které, jak prokazuje rámeček zprávy Účetního dvora, hraje velmi zásadní úlohu, pokud se jedná o podíl, který mají na potravinách rozdělovaných nevládními organizacemi potraviny zajišťované tímto programem EU.

Doporučení 5 Zavedení standardů na úrovni Společenství by mohlo být na překážku nutné pružnosti, kterou si program musí uchovat, aby se mohl přizpůsobit proměnlivým situacím nejchudších. Komise se domnívá, že způsob, jakým dnes program probíhá, spolu se značnou dávkou subsidiarity, kterou obsahuje, dosahuje významného dopadu a umožňuje rovné zacházení se všemi příjemci pomoci. 84. Komise tak může, také na základě vlastních auditů, tvrdit, že provádění členskými státy je všeobecně uspokojivé, i když se může v určitých oblastech dále vylepšovat. Metoda přidělování finančních prostředků je transparentní a zakládá se na nejlepších dostupných statistických informacích. Zúčastněné členské státy každým rokem hlasováním v řídícím výboru ve prospěch ročních plánů vyjadřují s touto metodou svůj souhlas.

Doporučení 6 V Posouzení dopadů provázející návrh nového nařízení Rady byla navržena celá řada měřitelných cílů. Komise zváží zavedení odpovídajících ukazatelů výkonnosti v rámci revize prováděcích pravidel po přijetí nového nařízení Rady. Komise zároveň vyjádřila úmysl posílit informační povinnosti členských států, a to především prostřednictvím nových vnitrostátních programů rozdělování potravin, aby zajistila lepší kontrolu programu a zlepšila v průběhu času jeho plánování a řízení.

7

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES)

č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (KOM(2008) 563 v konečném znění).


56

ODPOVĚDI KOMISE 85. Směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby poskytuje společný právní rámec pro celou EU. Audity provedené Komisí dospěly k závěru, že výzvy k podávání nabídek vyhlašované členskými státy jsou v souladu s touto směrnicí. Rozdíly v postupech zjištěné v členských státech dotčená směrnice předpokládá. V některých případech se subjekty účastní veřejných nabídkových řízení v jiných členských státech.

Doporučení 7 Komise již analyzovala otázku postupů při veřejných nabídkových řízení v Posouzení dopadů provázející návrh Komise nového nařízení Rady, které obsahuje několik podnětů ke zlepšení informovanosti o veřejných nabídkových řízení na úrovni celé EU. Podrobnosti mohou být stanoveny v nových prováděcích pravidlech po přijetí nového nařízení Rady. Komise zváží návrh Účetního dvora týkající se úpravy výměnných obchodů, aniž by tím ale bránila možnosti mobilizovat intervenční zásoby, protože tento postup je jádrem dotčeného programu.


57

REPLY OF THE COMMISSION

Speciaal verslag Special nr. 6/2009 Report— NoVoedselhulp 6/2009 — European van de Europese Union food Unie aid voor for de deprived behoeftigen: persons: een anbeoordeling assessment van of the deobjectives, doelstellingen, the means middelen and en thegebruikte methods methoden employed

59

REPLY OF THE COMMISSION Evropský účetní dvůr Zvláštní zpráva č. 6/2009 Potravinová pomoc Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2009 – 56 s. – 21 ⫻ 29,7 cm ISBN 978-92-9207-335-0 doi: 10.2865/23465

Speciaal verslag Special nr. 6/2009 Report— NoVoedselhulp 6/2009 — European van de Europese Union food Unie aid voor for de deprived behoeftigen: persons: een anbeoordeling assessment van of the deobjectives, doelstellingen, the means middelen and en thegebruikte methods methoden employed

Jak získat publikace EU Publikace na prodej: •

prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu);

•

u vašeho knihkupce – uveďte název, vydavatele a/nebo číslo ISBN;

•

obraťte se přímo na některého z našich obchodních zástupců. Jejich kontaktní údaje najdete na http://bookshop.europa.eu nebo je získáte zasláním faxu na číslo +352 2929-42758.

Bezplatné publikace: •

prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu);

•

na zastoupeních nebo delegacích Evropské komise. Jejich kontaktní údaje najdete na http://ec.europa.eu nebo je získáte zasláním faxu na číslo +352 2929-42758.

Q J - A B - 0 9 - 0 0 7 - C S- C

V TÉTO ZPRÁVĚ ÚČETNÍ DVŮR POSUZUJE ŘÍZENÍ, ZDROJE A DOPAD POTRAVINOVÉHO PROGRAMU EU URČENÉHO PRO NEJCHUDŠÍ OSOBY. PROGRAM BYL POPRVÉ ZAVEDEN V ROCE 1987 A SPOČÍVAL VE VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ Z VEŘEJNÝCH INTERVENČNÍCH ZÁSOB. V NĚKTERÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH PROBÍHÁ DODNES. ZPRÁVA DOKLÁDÁ, ŽE CÍLE PROGRAMU, ZEJMÉNA CÍL „PŘISPĚT KE ZLEPŠENÍ SITUACE“ NEJPOTŘEBNĚJŠÍCH OSOB, ZŮSTÁVAJÍ PLATNÉ, A P Ř I N Á Š Í Z Á R O V E Ň Ř A D U D O P O R U Č E N Í P R O Z V ÝŠ E N Í J E H O DOPADU.


ISBN 978-92-9207-335-0

POTRAVINOVÁ POMOC EVROPSKÉ UNIE PRO NEJCHUDŠÍ OSOBY: POSOUZENÍ CÍLŮ, PROSTŘEDKŮ A POUŽITÝCH METOD

Recommend Documents