Využití moderních metod hodnocení výkonnosti vybraného podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Využití moderních metod hodnocení výkonnosti vybraného podniku Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Bc. Marcela Basovníková, Ph.D.

Brno 2013

Bc. Pavla Jedličková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 27.12.2012

_______________________

Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové, Ph.D. za odborné rady, připomínky a poskytnutý čas. Dále děkuji jednateli Ing. Václavu Strádalovi a hlavní účetní paní Jaroslavě Pospíšilové za poskytnuté informace o společnosti Agrogen, spol. s r.o.

Abstract Jedličková, P. The use of modern methods in performance evaluation of a selected company. Diploma thesis. Brno, 2013. The diploma thesis is aimed at performance evalution of a selected company using modern methods focusing on economic value added indicator. The thesis is devided into two main parts. The theoretical part describes the methods selected for evaluating company performance, and in the practical part these methods are applied to the selected companies. Based on the data collected there are proposed recommendations leading to improved business performance. Keywords performance, economic value added, INFA, pyramidal decomposition, correlation analysis

Abstrakt Jedličková, P. Využití moderních metod hodnocení výkonnosti vybraného podniku. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zabývá hodnocením výkonnosti vybraného podniku prostřednictvím moderních metod se zaměřením na ukazatel ekonomická přidaná hodnota. Práce je rozčleněna na dvě základní části. V teoretické části jsou popsány vybrané metody hodnocení výkonnosti podniku a v praktické části jsou tyto metody aplikovány na vybrané společnosti. Na základě zjištěných skutečností jsou v práci navržena doporučení, která povedou ke zlepšení výkonnosti podniku. Klíčová slova výkonnost, ekonomická přidaná hodnota, INFA, pyramidový rozklad, korelační analýza

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

Literární rešerše

4

12

3.1

Teorie řízení hodnoty .................................................................................... 12

3.2

Klasické ukazatele výkonnosti..................................................................... 14

3.2.1

Ukazatele zisku...................................................................................... 14

3.2.2

Ukazatele rentability ............................................................................. 16

3.3

Využití finanční analýzy v řízení výkonnosti ........................................... 17

3.4

Moderní ukazatele výkonnosti .................................................................... 18

3.5

Konstrukce ukazatele EVA........................................................................... 20

3.5.1

Propočet operativních aktiv (NOA) ................................................... 22

3.5.2

Vymezení čistého operativního zisku (NOPAT) .............................. 24

3.5.3

Výpočet průměrných nákladů na kapitál (WACC) ......................... 25

3.6

Rozklad ukazatele EVA ................................................................................ 29

3.7

Omezení používání ukazatele EVA při měření výkonnosti ................... 30

3.8

Úspěšné použití ukazatele EVA pro řízení hodnoty ................................ 30

Vlastní práce

32

4.1

Charakteristika společnosti AGROGEN, spol. s r.o. ................................ 32

4.2

Posouzení situace podniku prostřednictvím finanční analýzy............... 33

4.3

Posouzení klasických měřítek výkonnosti ................................................. 38

4.3.1

Ukazatele zisku...................................................................................... 38

4.3.2

Ukazatele rentability ............................................................................. 40

4.4

Moderní ukazatele výkonnosti – index IN99 ............................................ 42

4.5

Ukazatel EVA společnosti Agrogen, spol. s r.o. ........................................ 44

Obsah

6

4.5.1

Stanovení čistých provozních aktiv (NOA)....................................... 44

4.5.2

Stanovení čistého operativního zisku (NOPAT) .............................. 46

4.5.3

Výpočet nákladů na kapitál ................................................................. 49

4.5.4

Výpočet ukazatele EVA ........................................................................ 51

4.6

Ukazatel EVA společnosti X......................................................................... 53

4.7

Rozklad ukazatele EVA ................................................................................ 57

4.8

Korelační analýza rozkladu ukazatele EVA .............................................. 58

5

Shrnutí

60

6

Diskuse

63

7

Závěr

66

8

Literatura

67

9

Seznamy tabulek, grafů, obrázků a příloh

69

9.1

Seznam tabulek .............................................................................................. 69

9.2

Seznam grafů .................................................................................................. 70

9.3

Seznam obrázků ............................................................................................. 70

9.4

Seznam příloh................................................................................................. 70

10

Přílohy

71

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod V současné době dochází k velmi rychlým změnám podnikatelského prostředí. Úspěšně se rozvíjí pouze ty společnosti, které jsou schopny rychle na tyto změny reagovat a které průběžně sledují a vyhodnocují úroveň výkonnosti a snaží se o její trvalé zvyšování. Pro úspěšný růst výkonnosti je nezbytné její pravidelné měření a řízení. Pro řízení podnikové výkonnosti existuje celá řada výkonnostních měřítek, která prošla v posledních desetiletích výraznou změnou, kdy se od tradičních ukazatelů výkonnosti přešlo k využívání moderních ukazatelů. Tyto ukazatele mají určit, zda podnik tvoří hodnotu pro vlastníky. Maximalizace hodnoty pro vlastníky je v současnosti považována za hlavní cíl podnikání, ale tento cíl vede zároveň k uspokojení všech ostatních zainteresovaných subjektů. Měření a řízení výkonnosti je tedy jedním ze základních úkolů podnikových činností. Pro podnik je důležité, aby si zvolil takové postupy, které povedou k naplnění jeho cílů a poslání a aby vyhovovaly všem zainteresovaným stranám. Pomocí správně nastavených a aplikovaných nástrojů měření výkonnosti lze včas identifikovat konkrétní problémy a slabá místa podniku, která by pro společnost mohly v budoucnu znamenat i existenční problémy. Při včasném odhalení těchto slabých míst je možné zavést opatření pro jejich zlepšení, aniž by podnik utrpěl výrazné ztráty. Stejně tak je možné určit i oblasti, ve kterých se podniku daří, a ty dále rozvíjet.


8

2 Cíl práce a metodika Cíl práce Cílem diplomové práce je určit klíčové faktory působící na výkonnost podniku Agrogen, spol. s r.o. a na základě těchto faktorů formulovat doporučení vedoucí ke zlepšení výkonnosti podniku. Mezi dílčí cíle práce se řadí: • zhodnocení finanční situace podniku na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy v letech 2007 až 2011, • výpočet vybraných klasických ukazatelů výkonnosti, a to ukazatelů zisku a ukazatelů rentability, • stanovení čistých operativních aktiv a čistého provozního zisku prostřednictvím úprav výkazů společnosti, • určení průměrných vážených nákladů na kapitál, • výpočet ekonomické přidané hodnoty (EVA), rentability čistých aktiv (RONA) a indexu IN99, • porovnání výsledků jednotlivých ukazatelů s konkurenčním podnikem – společností X, • určení klíčových faktorů, které působí na ukazatel EVA společnosti Agrogen, spol. s r.o. prostřednictvím rozkladu ukazatele EVA a korelační analýzy, • formulovat doporučení vedoucí ke zvýšení ukazatele EVA.

Metodika Diplomová práce je rozčleněna na dvě hlavní části, a to na literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši je popsáno hodnotové řízení, klasické i moderní ukazatele výkonnosti a jejich vývoj. Dále je zpracován postup jejich výpočtu, který je následně využit ve vlastní práci. Literární rešerše je zpracována na základě literatury uvedené v seznamu literatury a citována dle normy ČSN ISO 690.


9

Vlastní práce se zabývá aplikací popsaných postupů hodnotového řízení na společnost Agrogen, spol. s r.o. a na jednoho z jejích největších konkurentů společnost X. Pro tyto podniky jsou vypočteny vybrané klasické a moderní ukazatele výkonnosti se zaměřením na ukazatel ekonomická přidaná hodnota. Z tradičních ukazatelů výkonnosti jsou v práci uvedeny ukazatele zisku a ukazatele rentability. Z moderních ukazatelů výkonnosti byl spočítán index IN99, rentabilita čistých aktiv (RONA) a ekonomická přidaná hodnota (EVA entity a u společnosti Agrogen, spol. s r.o. také EVA equity). Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty bylo potřeba stanovit dílčí kritéria, a to čistá provozní aktiva a čistý provozní zisk. Tyto položky jsou vypočítány na základě rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti z let 2007 až 2011, kdy jsou dané výkazy upravovány na ekonomický model pomocí postupů popsaných v literární rešerši. Další složkou, kterou bylo potřeba stanovit pro výpočet ukazatele EVA, jsou průměrné vážené náklady na kapitál (WACC). Problematickou částí při určování této položky je výpočet nákladů na vlastní kapitál. Náklady na vlastní kapitál byly stanoveny pomocí stavebnicového modelu INFA manželů Neumaierových. Náklady na cizí kapitál byly potom stanoveny jako průměrné vážené náklady na bankovní úvěry a dlouhodobé závazky a náklady na leasing. Pro identifikaci faktorů, které na ukazatel ekonomická přidaná hodnota nejvíce působily, bylo přistoupeno k výpočtu pyramidového rozkladu ukazatele. U rozkladu se zkoumalo, jakou hodnotu dosahovala daná položka v běžném a minulém období a vliv její změny na změnu ukazatele ekonomická přidaná hodnota. Pokud jsou mezi analytickými ukazateli aditivní vazby, je jejich vliv dán přímo absolutními přírůstky, tzn. vliv dílčího ukazatele A (B) na přírůstek ukazatele X je: ∆XA = ∆A, ∆XB = ∆B. (Pavelková, Knápková, 2009) Při existenci multiplikativních vazeb mezi analytickými ukazateli byla využita funkcionální metoda rozkladu. Její výhodou je, že není citlivá na pořadí činitelů a lze ji využít i v případě záporných indexů. Pro součin dvou dílčích činitelů potom platí: ∆X = ∆XA + ∆XB,


10

kde: • ∆XA = X0 * (∆A/A0) * (1+∆B/2B0), • ∆XB = X0 * (∆B/B0) * (1+∆A/2A0). (Pavelková, Knápková, 2009) Na základě této metody byl sestaven pyramidový diagram, který vyjadřuje, jak se změnil ukazatel EVA při změně jednotlivých faktorů za roky 2010 a 2011. Pro zjištění míry lineární závislosti ukazatele ekonomická přidaná hodnota a jednotlivých složek rozkladu bylo přistoupeno k výpočtu korelační analýzy. Korelační analýza je založena na interpretaci Pearsonova (korelačního) koeficientu r, který lze vypočítat ze vztahu (Minařík, 2011):

rxy =

Cov( X ,Y ) var x * var y

Tento vzorec byl použit při výpočtu koeficientu korelace v programu MS Excel při zadání funkce CORREL. Základní vlastnosti koeficientu korelace jsou: • r (X, X) = 1 • r (X, Y) = r (Y, X) • r (a+bX,c+dX) = sng (bd) r(X,Y) • -1 ≤ r (X, Y) ≤ 1 a rovnosti je dosaženo tehdy a jen tehdy, když existují reálné konstanty a, b, b ≠ 0 tak, že P (Y = a+bX) = 1, přičemž r (X, Y) = 1 pro b > 0 a r (X, Y) = -1 pro b < 0. (Budíková, 2006) Z těchto vlastností vyplývá, že korelační koeficient může nabývat hodnot od -1 do 1. Pro hodnotu korelačního koeficientu platí, že čím více se koeficient korelace v absolutní hodnotě blíží jedné, tím je daná (lineární) závislost silnější a naopak čím více se blíží nule, tím je závislost slabší. Míra asociace dvou proměnných je malá, jestliže se absolutní hodnota koeficientu korelace nachází v rozmezí 0,1 až 0,3, střední, pokud koeficient dosahuje hodnot 0,3 až 0,7. Velká míra asociace mezi dvěma proměnnými potom nastává, jestliže se koeficient pohybuje v rozmezí 0,7 až 1. Jestliže koeficient korelace dosahuje záporných hodnot, znamená to negativní závislost. Pokud se ale koeficient korelace blíží nule, neznamená to nutně slabou závislost, korelované proměnné mohou být silně závislé, ale třeba nelineárně. (Hindls, 2007)


11

Po provedení výše popsaných výpočtů jsou v části Diskuse rozebrány výsledky klasických i moderních ukazatelů výkonnosti a výše popsaných analýz. Na základě zjištěných problémových oblastí jsou navržena doporučení, která by měla vést ke zlepšení nebo alespoň nezhoršování stávající situace. V části Závěr je potom provedeno shrnutí výsledků práce a doporučení.


12

3 Literární rešerše Kapitola literární rešerše se zabývá výkonností podniku. Je zde rozebráno především hodnotové řízení a klasické a moderní ukazatele výkonnosti se zaměřením na konstrukci a rozklad ukazatele ekonomická přidaná hodnota (EVA). Tato kapitola je zpracovaná na základě literatury, která je uvedená v seznamu literatury.

3.1 Teorie řízení hodnoty Výkonnost se nejčastěji interpretuje jako schopnost podnikatelského subjektu co nejlépe zhodnotit investice vložené do jeho podnikatelských aktivit. Z této definice lze ale usoudit, že výkonná je pouze ta společnost, která dosahuje dobré hospodářské výsledky. Výkonnost podniku ale hodnotí různé skupiny na trhu z odlišných hledisek, např. vlastníci hodnotí výkonnost jinak než manažeři nebo zákazníci společnosti. Zákazníci hodnotí výkonnost podniku podle schopnosti předvídat jeho potřeby a přání v momentě jejich vzniku a podle schopnosti nabídnout daný produkt v odpovídající kvalitě a ceně, za kterou je zákazník ochoten daný produkt koupit. Z hlediska zákazníků se do měřítek výkonnosti podniků řadí: kvalita, dodací lhůta, cena. Podle manažerů je společnost výkonná v případě, když prosperuje. Znamená to, že má stabilní podíl na trhu, loajální zákazníky, nízké náklady, je likvidní, rentabilní a má vyrovnané peněžní toky. Aby společnost prosperovala, je nutné, aby posilovala svoji konkurenceschopnost. Měřítkem výkonnosti podniku z hlediska manažerů je tedy rychlost reakce na změny vnějšího prostředí a na vznik nových podnikatelských příležitostí. Vlastníci usilují o zhodnocení prostředků, které do společnosti vložili. Z jejich pohledu je tedy výkonný ten podnik, který je schopen zhodnotit jejich vložený kapitál v největší možné míře a v co nejkratší době. (Šulák, Vacík, 2005) Každé rozhodnutí v podniku může vlastníkům prospět nebo uškodit. Většina současných autorů, jako například Neumaierová a Neumaier (2002) nebo Pavelková s Knápkovou (2009) se shodují na tom, že v současnosti je kritériem výkonnosti čistá současná hodnota, která právě ukazuje, jak dané rozhodnutí prospívá nebo škodí vlastníkům. Podle těchto autorů je podnik dostatečně výkonný, dosahuje-li kladnou čistou současnou hodnotu. Čím vyšší je čistá současná hodnota, tím je podnik výkonnější.


13

S postupným vývojem ekonomik se měnila i kritéria výkonnosti. Wagner (2009) uvádí, že na začátku druhé poloviny 20. století byl za základní měřítko výkonnosti považován hospodářský výsledek a následně i rentabilita kapitálu, zejména rentabilita vlastního kapitálu (ROE). 70. a 80. léta 20. století jsou charakteristická tendencí zahrnout do měření výkonnosti dopady současné činnosti podniku na budoucí vývoj výkonnosti podniku. Začala vznikat nová měřítka, která vycházejí z myšlenky ekonomického zisku. Vývoj ukazatelů finanční výkonnosti je zobrazen v tab. 1. Tab. 1

Vývoj ukazatelů výkonnosti podniku

1. generace

2. generace

3. generace

4. generace

Zisková marže

Růst zisku

Výnosnost kapitálu (ROA, ROE, ROI)

Tvorba hodnoty pro vlastníky

Zisk/tržby

Maximalizace zisku

Zisk/investovaný kapitál

EVA, CFROI, FCF,…

Zdroj: Pavelková, Knápková, 2009

Aplikaci čisté současné hodnoty vyžaduje teorie řízení hodnoty. Na této teorii je založený tzv. hodnotově orientovaný management (value based management). Cílem hodnotového řízení je sjednocení cílů, strategií a způsobů rozhodování managementu se zájmy akcionářů. Teorie řízení hodnoty se zaměřuje na maximalizaci čisté současné hodnoty, kterou podnik vytváří pro vlastníky (maximalizace shareholder value). Koncepce shareholder value respektuje pravidlo, že čím větší je riziko, tím větší by měl být výnos. Shareholdeři nesou největší riziko, proto by také měli obdržet největší výnos. Řízení hodnoty upřednostňuje zájmy vlastníků podniku před zájmy ostatních zainteresovaných stran (stakeholders). V dlouhodobém hledisku je ale maximalizace shareholder value jedinou cestou pro zvýšení stakeholder value. Dlouhodobé dosahování hodnoty totiž nelze dosáhnout bez uspokojení ostatních zainteresovaných stran. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Podle Pavelkové a Knápkové (2009) představuje řízení hodnoty systém, strategie, procesy, analytické techniky, výkonnostní měřítka i kulturu celého podniku. „Hodnotové řízení podniku by mělo obsahovat následující prvky: • Strategické plánování a rozpočtování, • alokaci kapitálu, • měření výkonnosti, • systém odměňování manažerů,


14

• interní komunikaci, • externí komunikaci.“ Vytvoření hodnoty pro vlastníky znamená naplnit jejich očekávání. Nastává zde ale spor o to, jak tuto hodnotu změřit. Hodnotově orientovaný management vedl k vytvoření nových měřítek výkonnosti, kterými jsou například MVA (Market Value Added) nebo EVA (Economic Value Added). Tato měřítka jsou založena na tom, že skutečnými náklady podniku jsou ekonomické náklady, ve kterých jsou zahrnuty jak náklady účetní, tak i náklady oportunitní. (Marinič, 2008) Oportunitní náklady představují hodnotu, která musí být obětována, pokud zdroje nejsou použity na nejlepší možnou alternativu. (Synek, Kislingerová, 2010) Oproti těmto moderním měřítkům výkonnosti stojí klasické ukazatele výkonnosti, které se zaměřují na maximalizaci zisku.

3.2 Klasické ukazatele výkonnosti Klasické ukazatele výkonnosti vychází z koncepce, ve které je primárním cílem podniku maximalizace zisku. Základním ukazatelem výkonnosti se stal zisk, později i ukazatele rentability. (Synek, Kislingerová, 2010) 3.2.1

Ukazatele zisku

Ukazatele zisku v absolutním vyjádření patří k nejrozšířenějším měřítkům výkonnosti. Výsledek hospodaření obecně poskytuje informaci o tom, „o kolik převyšují dosažené výnosy vynaložené náklady za určité časové období.“ (Wagner, 2009) Čistý zisk – EAT (Earnings After Taxes) Čistý zisk je zisk po zdanění, který je již určen k rozdělení. Je to důležitá kategorie zisku z pohledu vlastníka. Způsob rozdělení čistého zisku působí na vývoj hodnoty podniku a také na míru uspokojení vlastníků. Zisk před zdaněním – EBT (Earnings Before Taxes) Zisk před zdaněním zahrnuje daň z příjmu za běžnou a mimořádnou činnost. Tato kategorie zisku abstrahuje od míry zdanění, která může být v jednotlivých letech nebo zemích různá, proto je používána pro srovnání výkonnosti mezi jednotlivými obdobími nebo podniky ze zemí s různou mírou zdanění.


15

Zisk před úroky a zdaněním – EBIT (Earnings Before Interest and Taxes) Zisk před úroky a zdaněním měří pouze provozní výkonnost, tzn. neovlivňuje jej způsob financování a daně. Zisk před úroky, zdaněním a odpisy – EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) Pomocí ukazatele EBITDA je možné srovnávat výkonnost podniků nezávisle na politice odpisování. (Pavelková, Knápková, 2009) Pro ukazatele zisku platí: Čistý zisk (EAT) = Výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmu za běžnou činnost + daň z příjmu za mimořádnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) Výsledek hospodaření, ať už v jakékoliv formě, je rozšířeným měřítkem výkonnosti. I přes to lze najít rozsáhlou kritiku k jeho používání. Mezi kritické argumenty používání výsledku hospodaření jako měřítka výkonnosti se řadí to, že výsledek hospodaření: • je příliš syntetické měřítko, absorbuje působení velkého spektra faktorů, a je proto těžké z jeho hodnot rozpoznat faktory, které lze považovat za důvod k pozitivnímu nebo negativnímu očekávání budoucí výkonnosti. • neodráží vývoj peněžních toků. Cílem podnikání je vydělat peníze, proto dosažení kladného výsledku hospodaření pro výkonnost podniku nic neznamená. • poskytuje pohled na současnou výkonnost podniku, neinformuje o výkonnosti budoucí. • je založen na účetních informacích, které lze výrazně ovlivňovat. • vychází z ocenění v nominálních nebo historických cenách. (Wagner, 2009)


3.2.2

16

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability poměřují úroveň dosaženého výsledku hospodaření (zisku) s výší aktiv, která byla využita pro jeho dosažení, respektive výší kapitálu, který byl využit pro financování těchto aktiv. Měřítka výnosnosti tedy ukazují, jak efektivní bylo využití zdrojů z hlediska míry jejich zhodnocení. Výhodou těchto ukazatelů je možnost srovnání výkonnosti mezi podniky. (Wagner, 2009) Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ROA) Rentabilita celkových vložených aktiv vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Ukazuje výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly činnosti podniku financovány. Do ukazatele ROA mohou vstupovat různé formy zisku, často se dosazuje EBIT, protože je potom možné porovnávat podniky s různou mírou zdanění nebo rozdílným úrokovým zatížením. (Růčková, 2011) Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. Do ukazatele ROE se nejčastěji dosazuje zisk po zdanění (EAT), protože posuzuje výkonnost z pohledu vlastníka poté, co jsou vyplaceny požadavky všech ostatních zájmových skupin. (Wagner, 2009) Ukazatel ROE by měl být vyšší než je úroková míra bezrizikových cenných papírů. Pokud by byla rentabilita vlastního kapitálu nižší než tato úroková míra, investoři nebudou ochotni vkládat své prostředky do daného podniku. Rentabilita vlastního kapitálu se také srovnává s náklady na vlastní kapitál (re). Problémem je, že náklady na vlastní kapitál jsou obtížně zjistitelné. (Růčková, 2011) Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel rentability tržeb by měl vykazovat rostoucí tendenci. V rámci ukazatelů zisku se dosazuje EBIT, aby bylo možné srovnávat podniky mezi sebou i v případě podniků z různých zemí. (Pavelková, Knápková, 2009) Stejně jako měřítka výsledku hospodaření jsou i ukazatele rentability předmětem kritiky. Podle Wagnera (2009) se mezi nejčastější argumenty proti využívání ukazatelů rentability řadí: • Hodnoty ukazatelů rentability neobsahují srovnání skutečné výkonnosti s referenční hodnotou. • Měřítka rentability utlumují zájem manažerů o nové investice.


17

• Aktuální hodnota měřítka není vhodnou srovnávací základnou pro posouzení výhodnosti nových činností.

3.3 Využití finanční analýzy v řízení výkonnosti Finanční analýza je důležitou součástí finančního řízení. Hodnotí minulý a současný vývoj hospodaření a dává tím podklady pro budoucí rozhodnutí. Vystupuje jako zpětná informace o tom, čeho podnik v jednotlivých oblastech dosáhnul, co se mu podařilo splnit a kde naopak došlo k situaci, která pro podnik není příznivá. V rámci řízení výkonnosti lze ukazatele finanční analýzy využít pro identifikaci klíčových faktorů ovlivňujících výkonnost podniku. Pro výpočet ukazatelů v rámci finanční analýzy se vychází z účetních výkazů, tzn. rozvahy, výkazu zisku a ztrát, případně výkazu toků peněžní hotovosti. Základní oblasti hospodaření, které se v rámci finanční analýzy hodnotí, jsou: • • • •

zadluženost, likvidita, rentabilita, aktivita.

Ukazatele se dále dělí na ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. Absolutní ukazatele slouží především k analýze vývojových trendů a analýze struktury výkazů. Rozdílové ukazatele jsou používány především pro řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu. Nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál. Vyjadřuje rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji. (Pavelková, Knápková, 2009) Obr. 1

Čistý pracovní kapitál

Vlastní kapitál Stálá aktiva Čistý pracovní kapitál Oběžná aktiva

Dlouhodobý cizí kapitál Krátkodobý cizí kapitál

Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008

Pokud je přebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými dluhy, znamená to, že je podnik likvidní. Čistý pracovní kapitál představuje tzv. finanční polštář, tedy finanční rezervu podniku, která umožňuje podniku pokračovat ve svých


18

aktivitách i v případě neočekávané události, která by vyžadovala vysoký výdej peněz. (Sedláček, 2007) Nejčastěji využívanými ukazateli jsou ukazatele poměrové. Umožňují totiž získat rychlou představu o základních charakteristikách podniku. Poměrových ukazatelů je velké množství a dělí se do skupin podle jednotlivých oblastí finanční analýzy. Dosažené hodnoty poměrových ukazatelů se srovnávají s plánovanými hodnotami a sleduje se jejich vývoj v čase. Stále více se rozvíjí benchmarking, kde je cílem poznání a posílení vlastní pozice na základě srovnání s jinými podniky. Výsledky finanční analýzy se také používají při prognózování budoucího vývoje. Při prognózování je ale potřeba uvědomit si, že pokud se výrazně mění vnější podmínky (ceny surovin, měnové kurzy, nové technologie, růst konkurence, apod.), nelze mechanicky aproximovat minulý vývoj do budoucna. I když je finanční analýza důležitým nástrojem finančního řízení, má také některá omezení, mezi která se řadí především otázka vypovídací schopnosti účetních výkazů. (Pavelková, Knápková, 2009)

3.4 Moderní ukazatele výkonnosti Podle Wagnera (2009) lze skupinu moderních měřítek výkonnosti popsat následujícími společnými charakteristikami: • Východiskem těchto měřítek je pojetí podniku jako investice. • Cílem je nalezení syntetické hodnoty, která popisuje výkonnost. • Důraz při zjišťování podkladů spočívá na predikci budoucího vývoje. • Formulace a aplikace měřítek je obvykle spojená s konkrétními poradenskými firmami. Moderní ukazatele výkonnosti by měly podle Maříkové a Maříka (2005) splňovat požadavky, mezi které se řadí: • Ukazatel by měl vykazovat co nejužší vazbu na hodnotu akcií, tato vazba by měla být statisticky prokazatelná. • Měl by umožnit využívat co nejvíce informací a údajů poskytovaných účetnictvím, včetně ukazatelů, které jsou na účetních údajích postaveny. • Měl by překonávat dosavadní námitky proti ukazatelům, které vychází z účetních dat, především je potřeba, aby zahrnoval kalkulaci rizika. • Měl by umožnit hodnocení výkonnosti i ocenění podniku.


19

Landa (2008) k těmto základním požadavkům přidává další 2 podmínky: • Ukazatel by měl umožňovat jasnou a přehlednou identifikaci vazby na všechny úrovně řízení. • Měl by umožňovat řízení hodnoty. Moderních ukazatelů se vyvinula celá řada, v dalším textu budou rozebrána pouze tři měřítka, a to index IN99, rentabilita čistých aktiv a ekonomická přidaná hodnota. Tyto ukazatele budou následně propočítána v praktické části práce. Index IN99 Index IN 99 se řadí k bonitním modelům, což jsou modely sloužící k rychlému roztřídění podniků podle jejich výkonnosti, jsou orientovány na investory a vlastníky. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Zároveň lze tento index řadit k moderním ukazatelům výkonnosti, protože ukazuje, zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu, tj. zda výnosnost vlastního kapitálu převyšuje náklady na kapitál (ROE > WACC). Tento index dokáže vystihnout situaci podniku s úspěšností 84%. (Landa, 2008) Index IN99 se počítá podle rovnice: A EBIT VÝN OA IN 99 = -0,017 * + 4 ,573 * + 0,481* + 0 ,015 * CZ A A KZ + KBÚ kde: A CZ VÝN OA KZ KBÚ

aktiva cizí zdroje výnosy oběžná aktiva krátkodobé závazky krátkodobé bankovní úvěry (Neumaierová, Neumaier, 2002)

Pokud je hodnota indexu vyšší než 2,07, dosahuje podnik kladného ekonomického zisku. Je-li hodnota nižší než 0,684, pak je hodnota ekonomického zisku záporná. V rozmezí těchto dvou hodnot je tzv. „šedá zóna“, což je pásmo, ve kterém situace podniku není jednoznačná. V tomto rozmezí hodnot dostává podnik signál o určitých problémech. Tato šedá zóna se dále člení na tři pásma. Dosahuje-li podnik hodnot 1,420 až 2,07 znamená to, že na tom není špatně. Při dosažených hodnotách 1,089 až 1,420 je situace nerozhodná. Podnik má přednosti, ale také výraznější problémy. V pásmu 0,684 až 1,089 pak převažují problémy. (Neumaierová, Neumaier, 2002)


20

Rentabilita čistých aktiv (RONA) Rentabilita čistých aktiv vyjadřuje podíl provozního zisku ke stálým aktivům v zůstatkových cenách a zvýšených o čistý pracovní kapitál. Tento ukazatel je analogický k ukazateli EVA. (Marinič, 2007) Lze jej vypočíst podle vzorce: NOPAT NOPAT T RONA = = * NA T NA kde: NOPAT NA T

provozní hospodářský výsledek po zdanění čistá aktiva (=součet stálých aktiv v zůstatkových účetních hodnotách a čistého pracovního kapitálu) tržby (Marinič, 2007)

Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Ukazatel EVA vyjadřuje, že „nějaká společnost nebo její divize vytváří hodnotu pro své vlastníky pouze tehdy, když její provozní příjem (zisk, výnos) převyšuje náklady na použitý kapitál.“ (Higgins, 1997) Ukazatel EVA má více možností využití. Podle Younga a O´Byrneho (2001) jsou hlavní okruhy využití ukazatele EVA: • měření a řízení výkonnosti podniku, • řízení a motivování zaměstnanců, • ocenění podniku a akvizic, • hodnocení investičních projektů. U ukazatele EVA platí, že pokud je jeho hodnota větší než 0, podnik tvoří novou přidanou hodnotu. Jestliže se hodnota EVA rovná 0, potom se efektivnost investovaného kapitálu rovná nákladům na jeho pořízení. V případě, že EVA je menší než 0, dochází k „ničení“ majetku investorů. Vyšší hodnotu ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) dosahují ty podniky, které s menším objemem levnějšího kapitálu dosahují vyššího zisku. (Nývltová, Marinič, 2010)

3.5 Konstrukce ukazatele EVA Výpočet ukazatele EVA lze provést pomocí několika metodik: 1.

Standardní (původní) metodika výpočtu – uváděná především v zahraniční literatuře


21

EVA entity = NOPAT - (NOA * WACC ) nebo

EVA entity = NOPAT - (C * WACC ) kde: NOPAT C (NOA)

WACC

Net Operating Profit after Tax (zisk z operační činnosti, tj. zisk z provozních operací po zdanění) Capital (investovaný kapitál), resp. NOA (čistá operační aktiva): jedná se o investovaný zpoplatněný kapitál, který představuje hodnotu finančních zdrojů, které do podniku vložili investoři. Weighted Average Cost of Capital (vážený náklad na kapitál) (Landa, Polák, 2008)

Rozdíl mezi ziskem z operativní činnosti a kapitálovými náklady představuje ekonomický zisk. Zisk z operativní činnosti by měl být počítán pouze z operativní činnosti podniku. Operativní činnost je ta část podnikatelské činnosti, která slouží základnímu podnikatelskému účelu. Neoperativní (neprovozní) činnosti jsou aktivity, které nejsou nezbytné pro výkon základní podnikatelské činnosti. Aktiva, která slouží operativní činnosti, se označují jako aktiva operativní. (Mařík, Maříková, 2005) 2.

Metodika podle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

EVA equity = (ROE - re )* VK kde: ROE re VK

Rentabilita vlastního kapitálu Alternativní náklad vlastního kapitálu Vlastní kapitál

Tento způsob výpočtu ukazatele EVA se označuje jako alternativní, protože nevyžaduje převod standardních finančních výkazů na ekonomické. Na druhou stranu je zde ale složité stanovení parametru re. Alternativní náklad na vlastní kapitál totiž závisí na řadě dalších parametrů. (Landa, 2008) 3.

Mezi další vyjádření ukazatele EVA patří podle Pavelkové a Knápkové (2009) například:

EVA = ( RONA - WACC ) * C kde: RONA

rentabilita čistých operativních aktiv: RONA = NOPAT/C


3.5.1

22

Propočet operativních aktiv (NOA)

Při stanovení operativních aktiv nastává problém s určením aktiv, která mají operativní charakter a jsou tedy nezbytná pro základní činnosti podniku a která nikoliv. Základem pro výpočet operativních aktiv je rozvaha. Úkolem je: • z aktiv vyčlenit neoperativní aktiva, • aktivovat položky, které účetně v aktivech vykazovány nejsou, • snížit aktiva o neúročený cizí kapitál. (Mařík, Maříková, 2005) Vyloučení neoperativních aktiv 1.

Dlouhodobý finanční majetek

Z aktiv by měl být vyloučen dlouhodobý finanční majetek. Ten může nabývat podoby dlouhodobých cenných papírů, podílů, půjček, může mít charakter portfoliových investic nebo propojení v oblasti hlavní činnosti podniku. Jestliže se jedná o portfoliové investice, měl by být tento majetek z operativních aktiv vyloučen, protože pokud investování není hlavní činností podniku, jsou tyto investice výsledkem řízení přebytku likvidity. V případě, že se jedná o propojení s hlavní činností, doporučuje se tyto investice v aktivech ponechat. 2.

Nedokončené a strategické investice

Nedokončené investice by měly být z NOA vyloučeny. Jedná se sice o majetek provozně potřebný, není ale k dispozici pro tvorbu současných výsledků hospodaření. Spornou položkou jsou strategické investice, protože přináší zisky až v budoucích obdobích. Pokud by byly započítány do hodnoty NOA, znamenalo by to snížení hodnoty EVA již v období, kdy ještě nepřinášejí zisky. Je tedy možné zahrnout hodnotu těchto investic do NOA až v době, kdy bylo plánováno, že investice začnou produkovat zisky. 3.

Část peněžních prostředků z krátkodobého finančního majetku

Z operačních aktiv se vyloučí část peněžních prostředků z krátkodobého finančního majetku, které přesahují částku nutnou k zajištění likvidity. Provozně nutná úroveň peněžních prostředků je možné odhadnout ze zkušeností z minulých let hospodaření nebo pomocí stanovené úrovně ukazatele hotovostní likvidity. Do hodnoty NOA se nezahrnují také krátkodobé cenné papíry a podíly, pokud neslouží k operativní činnosti.


4.

23

Ostatní

Z aktiv se vyloučí i další položky, mezi které se řadí nevyužité pozemky, budovy, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku, majetek provozně málo využitelný, např. nepotřebné zásoby, nedobytné pohledávky. (Pavelková, Knápková, 2009) Aktivace položek, které v účetnictví vykazovány nejsou 1.

Leasing

Do NOA se doporučuje započítávat majetek, který má podnik pronajatý formou leasingu nebo nájmu, a to v jeho tržní hodnotě. Zahrnuje se do hodnoty NOA, protože ekonomické užitky a rizika nese nájemce, nikoliv majitel. Předmět leasingu by měl být začleněn do aktiv nájemce, přičemž pasiva musí být rozšířena o patřičné závazky. Následně je nutné provést úpravy i v rámci výkazu zisku a ztráty. Náklady leasingu je třeba rozdělit na odpisy z pronajatého majetku (aktiva) a na finanční náklady odvozené z jeho pořízení, přičemž tyto náklady by měly být ekonomickým vyjádřením úroků z úvěru. (Mařík, Maříková, 2005) Pokud by podnik, který financuje velkou část majetku tímto způsobem leasing do NOA nezapočítal, mohlo by dojít k nadhodnocení výkonnosti podniku. (Pavelková, Knápková, 2009) 2.

Náklady, které mají dlouhodobé předpokládané účinky

V rámci úprav se doporučuje aktivace nákladů, které mají dlouhodobé předpokládané účinky. Mezi tyto náklady se řadí: • náklady spojené se vstupem na nové trhy, • náklady na marketing, vytváření nových odbytových cest, • náklady spojené se školením zaměstnanců, • náklady spojené s restrukturalizací podniku. (Mařík, Maříková, 2005) 3.

Goodwill

Goodwill představuje rozdíl mezi tržní (kupní) cenou podniku nebo jeho části a cenou jeho individuálně přeceněných složek majetku snížených o převzaté závazky. Pro výpočet ukazatele EVA by měl být goodwill zahrnutý do hodnoty NOA v brutto hodnotě, pokud je předpoklad, že se jeho hodnota nesnižuje. (Pavelková, Knápková, 2009)


4.

24

Tiché rezervy

Jestliže podnik záměrně snižuje hodnotu aktiv nebo vytváří nadbytečné rezervy, je potřeba tyto případy upravit v rámci vlastního kapitálu. (Mařík, Maříková, 2005) Snížení aktiv o neúročený cizí kapitál Upravená aktiva se upravují o pasiva, která nenesou náklad. Patří mezi ně především: • krátkodobé závazky, • pasivní položky časového rozlišení, • nezpoplatněné dlouhodobé závazky. (Pavelková, Knápková, 2009) Místo NOA lze ve výpočtu použít celkový investovaný kapitál (C), který představuje dlouhodobý zpoplatněný investovaný kapitál. Je součtem vlastního kapitálu a úročených cizích zdrojů. Alternativně jej lze vypočítat jako součet stálých aktiv a čistého pracovního kapitálu. (Dluhošová, 2004) 3.5.2

Vymezení čistého operativního zisku (NOPAT)

Podmínkou pro určení NOPAT je dosažení symetrie mezi NOA a NOPAT. Pokud jsou určité činnosti zařazeny do NOA, pak je nezbytně nutné, aby jejich náklady a výnosy byly zařazeny do výpočtu NOPAT. Při stanovování NOPAT se vychází z výsledku hospodaření z běžné činnosti, kdy se provedou následující úpravy: 1.

Z finančních nákladů se vyloučí placené úroky, a to tak, že se přičtou zpět k výsledku hospodaření. Pokud by nebyly vyloučeny, projevily by se ve výpočtu EVA dvakrát. Jednou při snížení NOPAT, podruhé v nákladech.

2.

Z výsledku hospodaření je třeba vyloučit mimořádné položky, které se svou výší již nebudou opakovat. Patří sem: • náklady na restrukturalizaci (popř. odstupné většímu množství propuštěných pracovníků), • prodej dlouhodobého majetku, • rozpuštění nevyužitých rezerv, • mimořádné odpisy majetku.

3.

Při výpočtu je potřebné vyloučit náklady na výzkum a vývoj, náklady na vzdělávání zaměstnanců, reklamu a další a naopak započítat odhadnuté odpisy aktivovaných nákladů.


25

4.

Vyloučení výnosů z provozně nepotřebných aktiv.

5.

Je potřeba uvážit tvorbu a čerpání tichých rezerv, které vznikají při tvorbě nadměrných rezerv nebo díky odpisové politice.

6.

Vyloučí se finanční výnosy a náklady, které jsou spojeny s dlouhodobým finančním majetkem v případě, že majetek není uznán jako operativní aktivum.

7.

Poslední úpravou je úprava výše daně. Je potřeba zjistit upravenou daň, což je teoretická daň, která by byla placena z operativního hospodářského výsledku. (Mařík, Maříková, 2005 a Pavelková, Knápková, 2009)

Ačkoliv zde byl vysvětlen základní postup stanovení ukazatele NOPAT, v literatuře lze nalézt i řadu modifikací pro účely výpočtu EVA. Landa (2008) například uvádí, že pokud výše uvedené vlivy mají nepatrný vliv na výsledné hodnoty, lze výpočet NOPAT provést tak, že se od přidané hodnoty odečtou osobní náklady, daně a poplatky, odpisy dlouhodobého majetku a daň z příjmů. Dluhošová (2004) také uvádí, že NOPAT lze zjednodušeně vyjádřit i jako EBIT * (1t), kde t vyjadřuje daňovou sazbu. 3.5.3

Výpočet průměrných nákladů na kapitál (WACC)

„Náklady jednotlivých druhů kapitálu představují náklady, které podnik nese v souvislosti se získáním a využitím příslušných druhů kapitálu.“ U každého zdroje financování lze určit či alespoň odhadnout náklady spojené s jeho získáním. Z hlediska ukazatele EVA je důležité stanovit výši průměrných nákladů kapitálu. (Pavelková, Knápková, 2009) Průměrné vážené náklady kapitálu se určí podle vzorce (Mařík, Maříková, 2005): E D WACC = re * + * rD * ( 1 - T ) C C kde: re rD E D C T

je náklad na vlastní kapitál je náklad na cizí kapitál je vlastní kapitál je cizí, explicitně úročený kapitál je kapitál celkem = E+D je daňová sazba z příjmů právnických osob

Stanovení WACC v sobě zahrnuje 4 kroky:


26

• určení vah jednotlivých složek kapitálu, • určení nákladů na cizí kapitál, • určení nákladů na vlastní kapitál, • výpočet WACC. (Mařík, Maříková, 2005) Náklady na cizí kapitál Náklad na cizí kapitál vyjadřuje úroková míra, která se odvodí na základě velikosti a ceny úvěrů, které podnik přijal. K tomu je ale nutné znát podnikové informace o úvěrech, které podniky nerady zveřejňují. Proto je možné přistoupit i na odvození úrokové míry z dlouhodobých úvěrů prostřednictvím vzorce: Náklady na cizí kapitál =

Nákladové úroky Bankovní úvěry

Další možností je využití aktuální úrokové míry bank, které poskytují úvěry. (Vochozka, 2011) Náklady na vlastní kapitál: Stanovení nákladů na vlastní kapitál je velmi obtížné. Náklady na vlastní kapitál jsou dány výnosovým očekáváním investorů. Existují různé přístupy ke stanovení těchto nákladů, podle Pavelkové a Knápkové (2009) a Maříka (1998) jsou to například: • Metoda CAPM – je využívána především na vyspělých kapitálových trzích. Základem je rozdělení celkového rizika na riziko systematické a nesystematické. Ve vztahu k odhadu očekávaného výnosu vlastního kapitálu je podle tohoto modelu významné pouze systematické tržní riziko. • Model arbitrážního oceňování (APT – Arbitrage Pricing Theory) – je založen na podobném principu jako metoda CAPM. Očekávaný výnos akcionářů závisí na riziku, které vychází z obecných ekonomických vlivů, nikoliv z jedinečného rizika. Od metody CAPM se liší tím, že přirážka za riziko není závislá jen na jednom faktoru, ale na více makroekonomických faktorech (např. míře inflace, úrovni ekonomické aktivity, atd.) • Dividendový model - je založen na představě, že náklady na vlastní kapitál odpovídají požadované (očekávané) výnosnosti akcií. Hodnota akcií je potom dána současnou hodnotou příjmů, které z této akcie můžeme očekávat. Tento model je jednoduchý v případě, že podnik vyplácí dividendy a pokud přijal politiku stabilní dividendové politiky.


27

• Stanovení nákladů na vlastní kapitál na základě průměrné rentability – tato metoda má výhodu v tom, že data o průměrné rentabilitě v odvětví bývají často dostupná. Nevýhoda spočívá v tom, že je zde možnost regulace účetní rentability pomocí tvorby a rozpouštění tichých rezerv. Pokud je tedy předpoklad, že existují větší rozdíly mezi účetní a tržní hodnotou kapitálu, bylo by vhodné mít k dispozici údaje o tržní a nikoliv o účetní rentabilitě. • Odvození nákladů na vlastní kapitál z nákladů na cizí kapitál – východiskem této metody je poznatek, že náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na kapitál cizí. Je to z toho důvodu, že vlastník nese větší riziko než věřitel, požaduje tedy větší výnos. Nejprve je tedy nutné zjistit výši nákladů na cizí kapitál a poté k němu připočíst několik procentních bodů (podle Maříka 2 až 3 procentní body). • Stavebnicová metoda – spočívá v tom, že k bezrizikové úrokové míře se přičte riziková prémie. Na rozdíl od metody CAPM se všechny stavebnicové modely zaměřují jak na rizika systematická, tak i na rizika nesystematická. Stavebnicovým modelem je například model manželů Neumaierových, kde se za bezrizikovou úrokovou míru považuje výnosnost státních dluhopisů. Riziková prémie se pak stanovuje pomocí modelu INFA, která bude využita pro propočet nákladů na vlastní kapitál ve vlastní části práce. Stanovení alternativního nákladu na vlastní kapitál (re) pomocí modelu INFA Alternativní náklad na vlastní kapitál lze vyjádřit pomocí vztahu (Neumaierová, Neumaier, 2002):

re = sazba bezrizikového aktiva + rpodnik + r finstr + r finstab + rLA kde: rpodnik rfinstr rfinstab rLA

je přirážka za výši podnikatelského rizika, je přirážka za riziko plynoucí z kapitálové struktury, je přirážka za riziko, že podnik nebude schopen splácet své závazky je riziková přirážka za nedostatečnou likvidnost akcie.

Přirážka za podnikatelské riziko (rpodnik) je spojena s produkční sílou podniku. Stěžejní je její výše a stabilita. Ukazatelem, podle kterého se určuje velikost přirážky za podnikatelské riziko, je ukazatel ROA. Pokud je tento ukazatel vyšší než průměrná rentabilita v odvětví, je tato přirážka nulová. V případě, že ROA vykazuje záporné hodnoty, přirážka je stanovena ve výši 10%. Pokud se ROA nachází mezi těmito dvěma body, přirážka za podnikatelské riziko se stanoví pomocí vzorce:


28

rpodnik = (ROAØ – ROA)2 * 10/ROAØ2 kde ROAØ je průměrná rentabilita odvětví. Podnikatelské riziko je možné řídit pomocí snížení variability a nestability příjmů společnosti, např. prostřednictvím dlouhodobých smluv s odběrateli nebo vhodným výběrem zákaznických segmentů. Dalšími možnostmi snížení rizika je snížení nebezpečí ztrát prostřednictvím tvorby dostatečných rezerv nebo zlepšení předvídání vývoje. Základem pro stanovení přirážky za riziko z finanční struktury je ukazatel úrokového krytí. Ten se počítá jako poměr součtu zisku před úroky a zdaněním a nákladových úroků k těmto úrokům. Pokud bude hodnota tohoto ukazatele vyšší než 3, riziková přirážka bude nulová. V případě, že bude menší než 1, bude mít riziková prémie hodnotu 10%. Pokud se hodnota úrokového krytí pohybuje v intervalu od jedné do tří, počítá se prémie za riziko z finanční struktury podle vztahu: (3 - úrokové krytí )2 * 10 r finstr = 4 Přirážka za riziko finanční stability je navázána na ukazatel běžné likvidity. Pokud bude ukazatel běžné likvidity vyšší než 1,5, je tato přirážka nulová. Pokud bude hodnota ukazatele nižší než 1, prémie bude 10%. Pokud se běžná likvidita pohybuje v rozmezí od 1 do 1,5, stanoví se prémie podle vztahu:

r finstab =

(1,50 - běžná likvidita)2 2 ,50

Přirážka za likviditu akcií se stanovuje v závislosti na velikosti podniku prostřednictvím velikosti jeho vlastního kapitálu. Pokud je výše vlastního kapitálu vyšší než 3 000 mil. Kč, je tato prémie nulová. Bude-li vlastní kapitál nižší než 100 mil Kč, má tato přirážka hodnotu 5%. Pro společnosti, které mají výši vlastního kapitálu v rozmezí od 100 mil. Kč do 3 000 mil. Kč, se tato přirážka spočítá podle vztahu: (3000 - vlastní kapitál v tis. Kč )2 rLA = 1,682 (Neumaierová, Neumaier, 2002 a Šulák, Vacík, 2005)


29

3.6 Rozklad ukazatele EVA Pro určení faktorů, které ovlivňují výkonnost podniku, je možné využít pyramidových soustav ukazatelů, ve kterých se vrcholový ukazatel rozkládá na dílčí, vzájemně provázané ukazatele. Tyto dílčí ukazatele jsou nazývány také jako generátory hodnoty. V konceptu EVA se generátory hodnoty využívají především k tomu, aby byl i nižší management zapojen a motivován na zvyšování tohoto ukazatele. Samotný ukazatel EVA není výhodný pro měření výkonnosti na nižších úrovních řízení, protože se nedá vyjádřit, jak konkrétně se tyto nižší složky podílejí na zlepšení EVA. (Pavelková, Knápková, 2009) Příklad pyramidového rozkladu ukazatele EVA je na obrázku č. 2. Obr. 2

Pyramidový rozklad EVA

Zdroj: Landa, Polák, 2008

Z obrázku je zřejmé, že na hodnotu ukazatele EVA a její změny působí celá řada faktorů. Ty jsou výsledkem celkové strategie a řízení podniku v provozní oblasti, v oblasti investic a financování.


30

Klíčovými faktory, které působí na ukazatel EVA, jsou: • upravený provozní zisk (operační zisk), • náklady na kapitál. Na operační zisk působí kladně růst tržeb z prodeje výrobků a také snižování provozních nákladů. Náklady na kapitál jsou ovlivňovány výší investovaného kapitálu a úrokovou sazbou vyjadřující úroky z vloženého kapitálu. (Landa, Polák, 2008)

3.7 Omezení používání ukazatele EVA při měření výkonnosti Problémem při stanovení ukazatele EVA je výpočet čistého provozního zisku (NOPAT). Využití zdaněného provozního hospodářského výsledku může způsobit nepřesnosti, které vyplývají z různého účetního a daňového pohledu na náklady a výnosy. Účetní zásady, které se používají k jeho výpočtu, neposkytují mnoho možností úprav, kterými by bylo možno postihnout specifika jednotlivých společností. V takovém případě se používají neúčetní úpravy, které ale omezují srovnatelnost tohoto ukazatele. Stejně jako u stanovení NOPAT je v ČR problematické stanovení investovaného kapitálu (C). Investovaný kapitál má představovat veškerý zpoplatněný kapitál, tj. vlastní a cizí, ze kterého podnik platí úrok. Hodnotu tohoto kapitálu lze tedy získat tak, že od výše celkového kapitálu se odečte hodnota všech neúročených závazků, ze kterých podniku nevznikají náklady. Dále sem ale také patří položky rezerv, které jsou sice v účetnictví jako neúročené cizí zdroje, ale svým charakterem patří akcionářům, a proto by se měla provést korekce investovaného kapitálu směrem nahoru. Pro výpočet ukazatele EVA je zaznamenáno více než 160 korekcí tohoto ukazatele, v praxi se dělá obvykle 5 – 10 zásadních úprav. Ze zkušeností společností, které ukazatel EVA úspěšně používají jako klíčový ukazatel měření výkonnosti podniku, vyplynulo, že provádění přílišných změn není žádoucí. Naopak důraz je kladen na jednoduchost a snadnost užití před vytvářením paralelního účetního systému. (Šulák, Vacík, 2005)

3.8 Úspěšné použití ukazatele EVA pro řízení hodnoty Pro úspěšné uplatnění hodnotového řízení pomocí ukazatele EVA je nutné provést dva kroky:


31

• „zvolit ekonomickou přidanou hodnotu jako klíčový ukazatel měření výkonnosti společnosti, • zavést systém zainteresovanosti založený na tomto ukazateli.“ (Šulák, Vacík, 2005) V praxi se ale ukazuje, že tyto dva kroky sami o sobě nestačí. Řízení hodnoty spočívá pouze ve 20% v číslech. Zbývajících 80% je založeno na lidském kapitálu, protože pouze ten je schopen vytvářet hodnotu. Postupy, které žádoucím způsobem zasahují do podnikové kultury lze shrnout do 5 základních faktorů: 1.

Explicitní vyjádření růstu hodnoty pro akcionáře jako základního cíle společnosti.

2.

Efektivní výcvik pracovníků v řízení hodnoty.

3.

Změna systému zainteresovanosti zaměstnanců.

4.

Komplexní organizační přestavba společností, kdy cílem je vytvoření hodnotových středisek uvnitř společností.

5.

Procesní změny ve společnosti – ty jsou zaměřeny na komplexní programy řízení hodnoty, vycházejí ze zachování funkčního účetního systému, kde se zdůrazňuje jednoduchost stanovení ukazatele EVA.

Očekávaným přínosem zavedení hodnotového řízení pomocí ukazatele EVA je proměna výkonných pracovníků směrem k jejich vyššímu nasazení při hledání faktorů tvorby hodnoty. (Šulák, Vacík, 2005)

Vlastní práce

32

4 Vlastní práce Ve vlastní části diplomové práce bude přestavena společnost Agrogen, spol. s r.o., bude proveden výpočet a zhodnocení vybraných ukazatelů finanční analýzy, tradičních ukazatelů výkonnosti a moderních ukazatelů výkonnosti se zaměřením na ukazatel ekonomická přidaná hodnota. Dále bude proveden pyramidový rozklad ukazatele EVA a korelační analýza.

4.1 Charakteristika společnosti AGROGEN, spol. s r.o. Hlavním předmětem podnikání společnosti AGROGEN, spol. s r.o. je: • zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, • šlechtění a semenářství plodin, • výzkumná činnost v oboru šlechtění a semenářství, • provozování stanice technické kontroly ve smyslu vyhl. 103/1995, • výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Společnost vznikla v roce 1995 privatizací státního podniku Šlechtitelský ústav pícninářský. Hlavní činností společnosti je šlechtění a udržování odrůd polních plodin, hlavně pícnin a léčivých rostlin. S touto činností je spojena výroba osiva výchozího stupně a pro potřeby zemědělské praxe i výroba osiva nižších stupňů, které je zajišťováno u smluvních množitelů. Vedle této činnosti se společnost zabývá běžnou rostlinnou výrobou, která vytváří zázemí či servis pro hlavní činnost. Podnik každoročně zaměstnává cca 37 až 40 zaměstnanců. Společnost má tři samostatné pracoviště, a to: • šlechtitelskou stanici Slavice, okres Třebíč, • šlechtitelskou stanici Želešice, okres Brno-venkov, • správu společnosti Troubsko, okres Brno-venkov. Předstupně a základní stupně společnost množí převážně na vlastní půdní základně a u vybraných množitelských organizací, certifikované osivo potom vyrábí u ostatních smluvních množitelů. Množením odrůd v tuzemsku i v zahra-

Vlastní práce

33

ničí získává společnost licenční poplatky, které tvoří významné finanční příjmy podniku. Vedle této činnosti je na obou závodech prováděna běžná rostlinná výroba, která umožňuje střídání plodin a vytváří servis pro hlavní činnost. Na Šlechtitelské stanici Želešice se provozuje i speciální činnost – ovocné školky s prodejem výpěstků a sady. Celá tato činnost rostlinného charakteru se provádí na pronajaté půdě – na Šlechtitelské stanici Slavice (115 ha) a v Želešicích (332 ha), jedná se o smluvní pronájem zemědělské půdy od státu (PF ČR) a od soukromých vlastníků. Pro zajištění dostatečného množství osiva je zajištěno smluvní množení u jiných množitelů na celkové ploše 880 ha. Hlavními odběrateli jsou velké semenářské podniky na oblastní úrovni, částečně i přímo zemědělské podniky a maloodběratelé. Část produkce je určena pro vývoz, převážně do Německa, Švýcarska, Rakouska a Slovenska. [24]

4.2 Posouzení situace podniku prostřednictvím finanční analýzy V rámci finanční analýzy byly spočítány vybrané absolutní a poměrové ukazatele. Z absolutních ukazatelů je významný ukazatel čistý pracovní kapitál. Hodnotí se u něj velikost tzv. finančního polštáře, což je převis oběžného majetku nad krátkodobými dluhy. Vývoj čistého pracovního kapitálu je znázorněn v grafu č. 1. Graf 1

Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč)

Zdroj: Zpracováno dle podkladů společnosti

Vlastní práce

34

Po celé sledované období dosahuje čistý pracovní kapitál kladných hodnot, což znamená, že oběžný majetek převažuje nad krátkodobými dluhy. V roce 2008 zaznamenal ukazatel výrazný pokles, což bylo způsobeno zvýšením krátkodobých závazků (téměř o 31%) a také zvýšením krátkodobých bankovních úvěrů (o 186%). V rámci ukazatelů aktivity byly spočítány ukazatelé doby obratu zásob, pohledávek a závazků. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 a pro přehlednost jsou hodnoty vyneseny v grafu č. 2. Pro porovnání výsledků je v tabulce proveden výpočet těchto ukazatelů i pro jednoho z největších konkurentů společnosti Agrogen, spol. s r.o. Tento konkurenční podnik je v následujících tabulkách označen jako X, společnost Agrogen, spol. s r.o. je v tabulkách označena písmenem A. Tab. 2

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity (ve dnech) Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2007 A

2008 X

A

2009 X

A

2010 X

A

2011 X

A

X

132,80 78,48 119,46 83,03 172,23 92,06 120,76 101,1 123,66 101,59 19,53 17,07

20,88 26,51

17,91 26,68

133,99 20,04 106,14 21,32 134,89 13,35

10,15 24,81

21,43

25,66

95,77 22,09 122,45

15,34

Zdroj: zpracováno dle podkladů společností

Ukazatel doby obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Obecně platí, že doba obratu zásob by měla být co nejkratší. V roce 2007 je doba obratu zásob u společnosti Agrogen, spol. s r.o. vysoká oproti společnosti X. Z tabulky č. 2 lze ale také vyčíst, že v roce 2010 společnost Agrogen, spol. s r.o. výrazně zlepšila využívání zásob oproti roku 2009, kdy podniku ležely zásoby na skladě průměrně 172 dní. Doba obratu pohledávek určuje průměrnou dobu, po kterou musí podnik čekat na úhradu svých pohledávek. Tato doba je u společnosti Agrogen, spol. s r.o. téměř ve všech letech kratší než u společnosti X. Z hodnot se dá usoudit, že odběratelé mají dobrou platební morálku a společnost dostává platby včas.

Vlastní práce

35

Doba obratu závazků ukazuje, jak rychle podnik platí své závazky. Oproti společnosti X a ve srovnání s dobou obratu pohledávek platil podnik své závazky neúměrně pozdě. Tyto hodnoty mohou upozorňovat na problémy s likviditou. Graf 2

Vývoj ukazatelů aktivity (ve dnech)

Zdroj: zpracováno dle podkladů společnosti

V tabulce č. 3 jsou uvedeny vybrané ukazatele zadluženosti. Celková zadluženost společnosti v posledních dvou sledovaných letech poklesla až na hodnotu téměř 44%. S vývojem zadluženosti koresponduje i vývoj míry samofinancování, která udává, že podnik v roce 2011 financoval více než polovinu aktiv vlastním kapitálem. Snižováním celkové zadluženosti podnik snižuje i rizika vyplývající z dluhového financování. V porovnání se společností X má Agrogen, spol. s r.o. vyšší hodnoty zadluženosti, ale na druhou stranu využívání především dražšího vlastního kapitálu může znamenat nižší výnosnost. V tabulce je také uvedena průměrná zadluženost v odvětví zemědělství. Pro rok 2011 ale tato hodnota nebyla zveřejněna. Je vidět, že v porovnání s odvětvovým průměrem, je zadluženost společnosti Agrogen, spol. s r.o. výrazně vyšší. Naopak společnost X se nachází výrazně pod odvětvovým průměrem.

Vlastní práce Tab. 3

36

Vybrané ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti

2007 A X

2008 A X

2009 A X

2010 A X

2011 A X

Celková zadluženost (%) 46,15 6,77 48,87 6,87 48,00 3,46 42,23 5,28 43,76 3,85 Průměrná zadluženost v odvětví (%) 23,05 x 37,25 23,33 23,35 Míra samofinancování (%) 40,44 90,12 41,38 89,03 43,49 96,54 52,45 94,70 55,20 96,15 Ukazatel úrokového krytí 44,81 x 9,98 x 7,41 x 5,30 x 6,35 x Ukazatel podkapitalizování 1,37 1,88 1,18 1,99 1,30 2,33 1,38 2,29 1,46 2,00 Zdroj: zpracováno dle podkladů společností, [26], [27], [28], [29]

Ukazatel úrokového krytí by se měl podle Růčkové (2011) pohybovat v rozmezí hodnot 3 až 6. Z tabulky je zřejmé, že podnik je do roku 2009 výrazně nad doporučenými hodnotami. Nejnižší hodnotu dosáhl ukazatel v roce 2010, ale i v tomto roce se pohybuje v obecně doporučovaném rozmezí. Tento ukazatel nebyl pro společnost X vyčíslen, protože společnost nevyužívala žádné úročené cizí zdroje, nákladové úroky byly tedy nulové. Ukazatel podkapitalizování se pohybuje nad hraniční hodnotou 1, což značí, že podnik kryje všechna dlouhodobá aktiva dlouhodobým kapitálem. Tyto hodnoty korespondují s ukazatelem čistý pracovní kapitál, který byl po celé sledované období kladný. Pro posouzení platební schopnosti podniku byly vypočítány ukazatele likvidity, jejichž hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4. Již ukazatel doba obratu závazků naznačoval, že by společnost mohla mít problém se svou platební schopností. Obecně je doporučováno, že ukazatel okamžité likvidity by neměl klesnout pod hodnotu 0,2. (Růčková, 2011) Společnost Agrogen spol. s r.o. měla téměř po celé sledované období hodnotu tohoto ukazatele výrazně nižší, někdy dokonce i zápornou. Pouze v roce 2011 se tato hodnota přiblížila hodnotě 0,2. Naproti tomu společnost X měla hodnoty okamžité likvidity vysoké, což jí sice zaručuje platební schopnost, na druhou stranu je zbytečné držet příliš velké množství volných finančních prostředků. Pro srovnání bylo z benchmarkingového diagnostického systému INFA na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu zjištěno, že průměrná hodnota tohoto ukazatele v odvětví v roce 2010 byla 0,93

Vlastní práce

37

a pro rok 2011 dosahovala hodnoty 1,41. Z těchto hodnot tedy vyplývá, že společnost Agrogen, spol. s r.o. se nachází pod odvětvovým průměrem. Tab. 4

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity

2007 A X

Okamžitá likvidita 0,10 2,92

2008 A

2009 X

-0,07

2,9 4,15

Pohotová likvidita

0,41 3,78

0,18

Běžná likvidita

2,51 7,69

1,58

8,04

A -0,01

X

2010 A X

2011 A X

8,02 0,02

8,93 0,16

5,18

0,16 10,01 0,19

6,51 0,48

6,85

1,76 16,91 2,23 11,09 2,30 13,47

Zdroj: Zpracováno dle podkladů společností

U pohotové likvidity se doporučuje hodnota 1 až 1,5 (Růčková, 2011). Ani v tomto případě se podnik doporučeným hodnotám nepřiblížil a jeho hodnoty se pohybovaly výrazně pod hodnotami společnosti X. Pro pohotovou likviditu dosáhl odvětvový průměr hodnoty 2,15 v roce 2010 a hodnoty 2,62 v roce 2011. Opět se tedy ukazuje, že společnost Agrogen, spol. s r.o. se pohybuje výrazně pod odvětvovým průměrem a společnost X tento průměr výrazně překračuje. Doporučované hodnoty pro běžnou likviditu se pohybují v rozmezí 1,5 až 2,5 (Růčková, 2011). Hodnoty u společnost Agrogen, spol. s r.o. se po celé sledované období pohybovaly v daném rozmezí, ale v roce 2008 se běžná likvidita výrazněji snížila. Toto snížení bylo způsobeno především nárůstem krátkodobých dluhů, a to jak závazků, tak i bankovních úvěrů. Odvětvový průměr tohoto ukazatele v roce 2010 dosáhl hodnoty 2,7 a v roce 2010 činil 3,16. I když se tedy i v případě běžné likvidity společnost pohybuje pod odvětvovým průměrem, hodnoty běžné likvidity se za celé sledované období nejvíce přibližovaly doporučeným hodnotám i odvětvovému průměru. Hodnoty běžné likvidity jsou u společnosti Agrogen, spol. s r.o. výrazně lepší než hodnoty ostatních stupňů likvidit, protože společnost vykazovala vysoké hodnoty zásob v průběhu sledovaného období. Největší položku v rámci zásob tvořil materiál, jeho hodnota se ale především v posledních dvou letech výrazně snížila. Pro větší přehlednost je vývoj ukazatelů likvidity znázorněn v grafu č. 3.

Vlastní práce Graf 3

38

Ukazatele likvidity


4.3 Posouzení klasických měřítek výkonnosti U klasických měřítek výkonnosti budou zkoumány ukazatele zisku a vybrané ukazatele rentability, které byly popsány v teoretické části práce. 4.3.1

Ukazatele zisku

Pro posouzení ukazatelů zisku se vychází z výkazu zisku a ztráty, který je rozčleněn do tří oblastí, a to provozní, finanční a mimořádné. Stejně se člení i výsledky hospodaření, které jsou uvedeny v tabulce č. 5. Tab. 5

Vybrané položky výkazu zisku a ztráty

Položka (v tis. Kč) Provozní výnosy Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření

2007 40886 37765 3121 -186 0

2008 44089 41681 2408 -962 0

2009 38386 36835 1551 -84 0

2010 39836 38356 1480 -673 95

2011 35737 33970 1767 -431 104


Nejvýznamnější položkou je provozní výsledek hospodaření, který tvoří největší část celkového výsledku hospodaření. Z tabulky lze vyčíst, že provozní výnosy převyšovaly v celém období provozní náklady, provozní výsledek hospodaření byl tedy kladný. Jednotlivé položky nákladů i výnosů v daném období

Vlastní práce

39

značně kolísaly, zřejmý trend lze zaznamenat u položky odpisů, které se každoročně zvyšovaly, a dále u ostatních provozních výnosů, které naopak klesaly. V tabulce je vidět také finanční výsledek hospodaření, který byl v celém období záporný. Největší podíl na tomto výsledku měly vysoké hodnoty ostatních finančních nákladů. Mimořádný výsledek hospodaření byl vykázán pouze v posledních dvou letech a byl tvořen pouze mimořádnými výnosy. V tabulce č. 6 je znázorněn výpočet ukazatelů zisku. V celém sledovaném období dosahoval podnik kladných výsledků hospodaření. Hodnoty ukazatelů ale značně kolísaly, není zde patrný žádný stabilní vývoj. Tab. 6

Vývoj výsledků hospodaření

Položka (v tis. Kč) Zisk po zdanění (EAT) + daň z příjmů za běžnou činnost Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA)

2007

2008

2009

2010

2011

2312 623 2935 67 3002 725 3727

1205 241 1446 161 1607 875 2482

1230 237 1467 229 1696 1227 2923

798 104 902 210 1112 1357 2469

1232 208 1440 269 1709 1670 3379


Nejhorší výsledky společnost vykázala v roce 2010, kdy celkové náklady společnosti rostly větším tempem než výnosy, což lze vidět i v tabulce č. 5. Růst provozních nákladů převýšil v roce 2010 růst provozních výnosů, provozní činnost ale neměla hlavní podíl na tak výrazném poklesu zisku. V tomto roce došlo totiž k výraznému snížení finančních výnosů a nárůstu finančních nákladů. Pro lepší přehlednost byly ukazatele zisku znázorněny v následujícím grafu, kde je vidět kolísání výsledků hospodaření ve sledovaném období. Pro podnik je určitě pozitivní výrazný nárůst zisku v roce 2011.


40

Vývoj ukazatelů zisku (v tis. Kč)


4.3.2

Ukazatele rentability

Pro ukazatele rentability se udává, že by měly v čase růst. Vývoj ukazatelů rentability je znázorněný v grafu č. 5. Nejlepších hodnot ukazatelů rentability dosáhla společnost Agrogen, spol. s r.o. v roce 2007. V roce 2008 nastal výrazný pokles, který byl způsobený výrazným poklesem výsledku hospodaření. V tomto roce se podniku výrazněji zvýšily náklady oproti roku předchozímu, a to osobní náklady, spotřeba materiálu a energie, výrazně se také zvýšily nákladové úroky a zhoršil se i finanční výsledek hospodaření. Graf 5

Vývoj ukazatelů rentability (v %)


Vlastní práce

41

Výpočet rentability celkového kapitálu je uveden v tabulce č. 7. Rentabilita celkového kapitálu udává, kolik korun vynesla koruna celkového investovaného kapitálu. Jak již bylo uvedeno, nejlepší hodnoty dosahuje ukazatel v roce 2007, kdy na 1 korunu investovaného kapitálu připadlo 11,31 haléřů zisku. V tomto roce dosáhla společnost lepších výsledků než podnik X, nicméně v ostatních letech se jí to už nepodařilo. Největší snížení hodnoty ukazatele byl již zmiňovaný pokles v roce 2008, další snížení pak nastalo v roce 2010, kdy byl pokles výsledku hospodaření větší než pokles celkových aktiv. V tabulce jsou také uvedeny průměrné hodnoty ukazatele ROA v odvětví do roku 2010. Průměr pro rok 2011 nebyl ještě zveřejněn. Jak je vidět, společnost Agrogen, spol. s r.o. dosahuje i přes již zmiňovaný pokles ukazatele ROA v celém sledovaném období vyšších hodnot než odvětvový průměr. Tab. 7

Výpočet rentability celkových vložených aktiv

Položka EBIT (v tis. Kč) Aktiva (v tis. Kč) ROA (%) ROA (%) – společnost X ROA (%) – průměr v odvětví

2007 3002 26533 11,31 6,20 7,88

2008

2009

1607 27540 5,84 7,32 4,05

1696 28630 5,92 7,86 1,19

2010 1112 25103 4,43 7,09 3,78

2011 1709 25507 6,70 7,53 x

Zdroj: zpracováno dle podkladů společností, [26], [27], [28], [29]

Tabulka č. 8 ukazuje výpočet rentability vlastního kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu poměřuje zisk po zdanění a vlastní kapitál. Nejvyšší hodnoty dosáhl tento ukazatel také v roce 2007, a to 21,55%. Znamená to, že na 1 korunu vlastního kapitálu bylo vytvořeno 21,55 haléřů zisku. Ve srovnání s hodnotami ukazatele ROE u společnosti X, dosahovala společnost Agrogen spol. s r.o. lepší výsledky téměř po celé sledované období. Tato situace byla již popsána u ukazatele zadluženosti, kdy společnost X využívá převážně dražší vlastní kapitál, ale na úkor výnosnosti. Pro ukazatel ROE byla zjištěna jeho průměrná hodnota v odvětví zemědělství pomocí benchmarkingového diagnostického systému INFA na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro rok 2010 činí tato hodnota 3,74% a v roce 2011 dosáhl ukazatel ROE hodnoty 5,71%. Je vidět, že oba podniky dosahovaly vyšší rentability vlastního kapitálu, než byl průměr v odvětví.


42

Výpočet rentability vlastního kapitálu

Položka Zisk po zdanění (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč) ROE (%) ROE (%) – společnost X

2007 2312 10731 21,55 5,21

2008 1205 11395 10,57 6,57

2009 1230 12451 9,88 6,51

2010 798 13167 6,06 6,07

2011 1232 14079 8,75 6,87


Rentabilita tržeb poměřuje zisk (EBIT) a tržby. Výpočet ukazatele ROS je uveden v tabulce č. 9. Tento ukazatel vykazoval stejný vývoj jako předchozí ukazatele rentability, ale pouze v roce 2007 byla jeho hodnota vyšší, než hodnota ROS u společnosti X. Tab. 9

Výpočet rentability tržeb

Položka EBIT (v tis. Kč) Tržby (v tis. Kč) ROS (%) ROS (%) – společnost X

2007 3002 30629 9,80 5,03

2008 1607 36438 4,41 6,22

2009 1696 28762 5,90 8,32

2010 1112 32341 3,44 8,12

2011 1709 27314 6,26 8,22


4.4 Moderní ukazatele výkonnosti – index IN99 V rámci moderních ukazatelů výkonnosti byl vyčíslen index IN99, který by měl vyjadřovat, zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. V tabulce č. 10 je znázorněn postup výpočtu indexu IN99, který je následně pro obě společnosti vynesen do grafu č. 6.


43

Výpočet indexu IN99

Výpočet ukazatele IN99

2007 A

2008 X

A

2009 X

A

2010 X

A

2011 X

A

X

Aktiva/Cizí zdroje 1,70 10,13 1,67 9,12 1,80 28,92 2,13 18,93 2,28 25,98 EBIT/Aktiva 0,11 0,06 0,06 0,07 0,06 0,08 0,04 0,07 0,07 0,08 Výnosy/Aktiva 1,55 1,46 1,59 1,28 1,36 1,12 1,59 1,00 1,41 1,03 Oběžná aktiva/ Krátkodobé cizí zdroje 2,51 7,69 1,58 8,04 1,76 16,91 2,23 11,09 2,30 13,47 IN99 1,274 0,931 1,029 0,914 0,921 0,660 0,966 0,649 0,982 0,601 Zdroj: zpracováno dle podkladů společností

Z výsledných hodnot je patrné, že společnost Agrogen, spol. s r.o. dosahuje v průběhu celého sledovaného období vyšších hodnot indexu IN99 než společnost X. Nejlepšího výsledku dosáhl podnik v roce 2007, ale i v tomto roce se nachází v šedé zóně, která podle literatury značí, že má podnik jak své přednosti, tak i patrné problémy. Z tabulky je vidět, že index IN mimo jiné závisí i na ukazateli běžné likvidity, ve kterém se značí i stav zásob. Již u ukazatelů finanční analýzy bylo poukázáno na vysoký stav zásob a příliš dlouhou dobu obratu zásob. V následujících dvou letech došlo k poklesu hodnot indexu IN99, což bylo způsobeno i klesající rentabilitou celkových aktiv, která také vstupuje do výpočtu. U společnosti X je vidět výrazný klesající trend, kdy v letech 2009 až 2011 index značí zápornou hodnotu ekonomického zisku. Podnik dosahuje nízké zadluženosti, což značí vyšší finanční stabilitu, ale takto vysoké financování z vlastních zdrojů se projevuje v nižší výnosnosti, což se projevilo už v rámci finanční analýzy u ukazatele rentability vlastního kapitálu.


44

Index IN99


4.5 Ukazatel EVA společnosti Agrogen, spol. s r.o. Pro výpočet ukazatele EVA budou stanovena čistá provozní aktiva (NOA), čistý operativní zisk (NOPAT) a průměrné vážené náklady na kapitál (WACC). 4.5.1

Stanovení čistých provozních aktiv (NOA)

Pro výpočet ukazatele EVA je nutné stanovit hodnotu aktiv, která se skutečně podílejí na provozní činnosti podniku. Tato hodnota se získá po provedení stanovených úprav aktiv a pasiv společnosti. Je nutné z aktiv vyřadit položky, které se nepodílejí na hlavní činnosti podniku, a naopak přičíst položky, které se na provozní činnosti podílejí, ale nejsou obsaženy v účetních výkazech. Následně se ještě aktiva upraví o neúročený cizí kapitál. Aktivace položek • Náklady na marketing. Společnost vynakládala náklady na propagační materiály, především inzerci do zemědělských deníků, kalendářů, reklamních tabulí a další. • Náklady na školení a vzdělávání zaměstnanců. Do aktiv společnosti jsou započítávány i náklady na vzdělávání zaměstnanců, které jsou společně s náklady na marketing uvedeny v tabulce č. 11. • Leasing.

Vlastní práce

45

Společnost pořídila na leasing v roce 2009 secí stroj. Celková hodnota stroje bez úroků činí 528 000 Kč. Společnost splácí 4 000 Kč měsíčně, a k tomu jednou za rok jednu mimořádnou splátku ve výši 107 605 Kč. V roce 2010 byl pořízen postřikovač v celkové hodnotě 754 800 Kč. Splátky jsou stanoveny na 13 400 Kč měsíčně. V roce 2011 společnost koupila traktor v celkové hodnotě 1 800 000 Kč. Všechen tento majetek bude společnost splácet po dobu 4 let. Leasing je započítán podle skutečně vynaložených splátek zjištěných z interních podkladů společnosti. Souhrn aktivovaných položek je uveden v tabulce č. 11. Tab. 11

Aktivované položky

Aktivované položky (v tis. Kč) Náklady na reklamu Náklady na školení zaměstnanců Leasing Aktivace položek celkem

2007

2008

260 34 0 294

277 41 0 318

2009 149 50 12 211

2010 184 34 182 400

2011 164 40 644 848

Zdroj: Zpracováno dle podkladů společnosti

Vyloučení neoperativních aktiv z rozvahy • Krátkodobý finanční majetek. Z aktiv společnosti se vyloučí provozně nepotřebný krátkodobý finanční majetek. Výše provozně potřebného finančního majetku se stanoví pomocí ukazatele okamžitá likvidita, který vyjadřuje podíl krátkodobého finančního majetku a krátkodobých cizích zdrojů. Pokud tento ukazatel přesáhne hodnotu 0,5 (podle Pavelkové a Knápkové, 2009), bude tento nadbytečný finanční majetek z rozvahy vyloučen. Hodnota ukazatele okamžitá likvidita nepřekročila v žádném roce hodnotu 0,5, proto není provedena žádná úprava krátkodobého finančního majetku. • Dlouhodobý finanční majetek. Společnost vlastní dlouhodobý finanční majetek ve stálé výši 195 tis. Kč, který není součástí operativních aktiv společnosti, proto je z hodnoty majetku společnosti vyloučen. • Nedokončený majetek. Společnost vykazovala nedokončený hmotný majetek v letech 2009 až 2011. Tento majetek se ještě nepodílí na provozní činnosti podniku, proto je z aktiv vyloučen. Postup vyloučení neoperativních položek z aktiv je uveden v tabulce č. 12.


46

Vývoj neoperativních aktiv

Položka (v tis. Kč)

2007

Nepotřebný finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek Nedokončený majetek Neoperativní aktiva celkem

0 195 0 195

2008 0 195 0 195

2009 0 195 29 224

2010

2011

0 195 79 274

0 195 350 545


Snížení aktiv o neúročený cizí kapitál Je potřeba snížit aktiva o hodnotu pasiv, která nejsou úročena. V případě společnosti Agrogen, spol. s r.o. se jedná se o krátkodobé závazky a pasivní položku časového rozlišení. Vývoj těchto položek je uveden v tabulce č. 13. Tab. 13

Vyloučení neúročeného cizího kapitálu

Položka (v tis. Kč) Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasiv Neúročený cizí kapitál celkem

2007 4299 216 4515

2008 5617 -315 5302

2009 5388 236 5624

2010

2011

3125 170 3295

3072 265 3337


Celkový souhrn výpočtu operativních aktiv je zaznamenán v tabulce č. 14. Tab. 14

Stanovení čistých provozních aktiv

Úprava + + =

Položka (v tis. Kč) Aktiva před úpravou Aktivace položek celkem Neoperativní aktiva Neúročený cizí kapitál Čistá provozní aktiva (NOA)

2007

2008

2009

2010

2011

26533 294 195 4515 22117

27540 318 195 5302 22361

28630 211 224 5624 22993

25103 400 274 3295 21934

25507 848 545 3337 22473


4.5.2

Stanovení čistého operativního zisku (NOPAT)

Pro zjištění hodnoty čistého operativního zisku se vychází z výsledku hospodaření za běžnou činnost, který je upravován o stanovené úpravy popsané v kapitole 3.5.2. • Vyloučení placených úroků z úvěrů a leasingu. Z výsledku hospodaření se vyloučí úroky z úvěrů a z leasingu, a to tak, že se přičtou zpět k výsledku hospodaření. Vývoj placených úroků je uveden v tabulce č. 15. Protože byla do hodnoty aktiv aktivována hodnota majetku po-

Vlastní práce

47

řízeného na leasing, je potřeba do nákladů zahrnout odhadnuté odpisy daného majetku. Jejich vývoj je také znázorněn v tabulce č. 15. Odpisy byly stanoveny lineárním odepisováním. Každý stroj se odepisuje 4 roky a odpisy začínají měsícem pořízení daného stroje. Tab. 15

Vývoj placených úroků a odpisů majetku pořízeného na leasing


2007

2008

2009

2010

2011

67 0 67 0

161 0 161 0

229 11 240 33

210 43 253 107

269 117 386 704

Nákladové úroky Úroky z leasingu Úroky celkem Odpisy majetku pořízeného na leasing Zdroj: zpracováno dle podkladů společnosti

• Vyloučení mimořádných položek. Jako mimořádné položky vystupují ve výkazu zisku a ztráty položky týkající se prodeje dlouhodobého hmotného majetku. V tabulce č. 16 je uveden výpočet výsledku hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku. Je to rozdíl mezi tržbami za prodej dlouhodobého majetku a jeho zůstatkovou cenou. Další mimořádné položky u společnosti Agrogen, spol. s r.o. zjištěny nebyly. Tab. 16

Vývoj výsledku hospodaření za prodej DM

Položka (v tis. Kč) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Výsledek hospodaření za prodej DM

2007 2008 2009 2010 2011 49 30 2083 -11 182 352 60 -152 1731

100 0 100

60 0 60


• Vyloučení nákladů na vzdělávání a marketing. K výsledku hospodaření je potřeba přičíst náklady na vzdělávání a marketing a naopak odečíst odhadnuté odpisy. Tyto náklady s dlouhodobými předpokládanými účinky jsou odepisovány po dobu 4 let. Jejich vývoj je znázorněn v tabulce č. 17.


48

Vývoj nákladů s dlouhodobými účinky a jejich odpisů

Položka (v tis. Kč) Náklady na vzdělávání a marketing Odpis v roce 2007 Odpis v roce 2008 Odpis v roce 2009 Odpis v roce 2010 Odpis v roce 2011 Odpisy celkem

2007 2008 2009 2010 2011 294 73

73

318 73 80

199 73 80 50

218 73 80 50 55

153

203

258

204 80 50 55 51 236


• Vyloučení finančních výnosů a nákladů spojených s dlouhodobým finančním majetkem. Tato úprava je společně s ostatními již zmíněnými úpravami provedena v tabulce č. 18 a zahrnuje přičtení ostatních finančních nákladů a odečtení ostatních finančních výnosů. Tab. 18

Stanovení čistého operativního zisku

Úprava


+ + -

VH za běžnou činnost Nákladové úroky a úroky z leasingu Odpisy majetku pořízeného na leasing Výsledek hospodaření za prodej DM Náklady na vzdělávání a marketing Odpisy nákladů s dlouhodobými účinky Ostatní finanční náklady Ostatní finanční výnosy VH upravený Rozdíl (VH upravený – VH původní) Původně placená daň Dodatečně vypočtená daň NOPAT

+ + = =

2007 2008

2009

2010 2011

2312 67 0

1205 161 0

1230 240 33

703 253 107

1128 386 704

60 294 73

-152 318 153

1731 199 203

100 218 258

60 204 236

467 347 2660 348 623 84 1953

607 -195 2485 1280 241 269 1975

405 550 -443 -1673 237 -335 -345

507 44 1172 469 104 89 979

358 196 880 -248 208 -47 719


• Poslední úpravou je snížení upraveného výsledku hospodaření o dodatečně vypočtenou daň. Tato dodatečná daň je vypočítána jako součin platné daňové sazby daného roku (2007 – 24%, 2008 – 21%, 2009 – 20%, 2010 – 19% a 2011 – 19%) [25] a rozdílu mezi původním a upraveným výsledkem hospodaření.

Vlastní práce

4.5.3

49

Výpočet nákladů na kapitál

Náklady na kapitál se počítají jako vážený průměr nákladů na cizí kapitál a na vlastní kapitál. Náklady na cizí kapitál Protože není známa sazba úroků jednotlivých úvěrů, stanovuje se náklad na cizí kapitál na základě vztahu nákladových úroků a bankovních úvěrů a dlouhodobých závazků (mimo závazků z leasingu). Ke splácení úvěrů ale dochází během roku, proto je využit průměrný stav bankovních úvěrů a dlouhodobých závazků. Takto získaná nominální úroková sazba se ještě upraví o příslušnou výši daně z příjmů. Výpočet nákladů na bankovní úvěry a dlouhodobé závazky je uveden v tabulce č. 19. Tab. 19

Stanovení úrokové sazby z bankovních úvěrů a dl. závazků

Položka (v tis. Kč) Bankovní úvěry - stav na začátku roku Bankovní úvěry - stav ke konci roku Průměrný stav BÚ Dlouhodobé závazky- stav na začátku roku (bez leasingu) Dlouhodobé závazky – stav ke konci roku (bez leasingu) Průměrný stav dl. závazků Nákladové úroky Nominální úroková sazba úvěrů v % Náklady na bankovní úvěry a dl. závazky v %

2007

2008

2009

2010

2011

1000 1000 1000

1000 2864 1932

2864 3114 2989

3114 2114 2614

2114 2000 2057

7273

6945

4979

4726

4442

6945 7109 67 1,65%

4979 5962 161 4,08%

4726 4852,5 229 5,84%

4442 4584 210 5,83%

4172 4307 269 8,45%

1,26%

3,22%

4,67%

4,73%

6,85%


Společnost v daném období využívala i financování prostřednictvím leasingu, proto je potřeba do nákladů na cizí kapitál zahrnout i náklady na tento leasing. Ve sledovaném období měla společnost celkem tři stroje na leasing a u každého je známa úroková sazba. Průměrné hodnoty nákladů na leasing jsou uvedeny v tabulce č. 20. Stejně jako u nákladů na bankovní úvěr je potřeba vzít v úvahu vliv daňového štítu.


50

Výpočet nákladů na leasing

Položka (v %)

2007

2008

2009

2010

2011

0 0

0 0

8,00 6,40

8,35 6,76

7,56 6,12

Průměrná nominální úroková sazba leasingu Náklady na leasing Zdroj: zpracováno dle podkladů společnosti

Po předchozích výpočtech je možné přistoupit k výpočtu průměrných vážených nákladů na cizí kapitál, který je uveden v tabulce č. 21. Tab. 21

Výpočet průměrných nákladů na cizí kapitál

Položka

2007

Bankovní úvěry a dl. závazky (v tis. Kč)

2008

2009

2010

2011

7945

7843

7840

6556

6172

Leasing (v tis. Kč) Náklady na bankovní úvěry a dl. závazky (v %)

0

0

12

182

644

1,26%

3,22%

4,67%

4,73%

6,85%

Náklady na leasing (v %) Průměrné náklady dluhu (v %)

0% 1,26%

0% 3,22%

6,40% 4,68%

6,76% 4,78%

6,12% 6,78%


Náklady na vlastní kapitál Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál je použita stavebnicová metoda INFA manželů Neumaierových. Za bezrizikovou úrokovou sazbu je brán výnos desetiletých státních dluhopisů, který byl zjištěn z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Postup výpočtu a výsledná hodnota nákladu na vlastní kapitál je uveden v tabulce č. 22. Tab. 22

Stanovení nákladu na vlastní kapitál

Položka (v %)

2007

2008

2009

2010

2011

4,28 0 0 0 5,00 9,28

4,55 0 0 0 5,00 9,55

4,67 0 0 0 5,00 9,67

3,71 0 0 0 5,00 8,71

3,79 0 0 0 5,00 8,79

Bezriziková sazba Prémie za podnikatelské riziko Prémie za riziko finanční struktury Prémie za riziko finanční stability Prémie za likviditu akcií Náklad na vlastní kapitál Zdroj: zpracováno dle podkladů společnosti, [22], [23]

Přirážka za výši podnikatelského rizika se stanovuje podle rentability celkových vložených prostředků (ROA). Tento ukazatel byl ve všech sledovaných letech lepší než odvětvový průměr, proto je prémie za podnikatelské riziko nulová. Průměrná rentabilita odvětví byla zjištěna z webových stránek minister-

Vlastní práce

51

stva zemědělství, ale pro rok 2011 je tento údaj nedostupný. I přes to byla pro podnik v tomto roce stanovena nulová přirážka, protože odvětvový průměr dosahoval např. v roce 2008 hodnotu 4,05%, v roce 2009 hodnotu 1,19% a v roce 2010 3,78%. ROA společnosti Agrogen, spol. s r.o. byla v roce 2011 6,70%, lze tedy předpokládat, že i v tomto roce rentabilita přesáhne průměrnou hodnotu ukazatele v odvětví. Prémie za riziko finanční struktury byla stanovena podle ukazatele úrokového krytí. Společnost vykazovala velmi dobré hodnoty daného ukazatele, které byly vždy vyšší než stanovená hodnota 3, proto je ve všech letech tato přirážka také nulová. Stejně tak ukazatel běžné likvidity, podle kterého se určuje výše přirážky za finanční stabilitu, dosahoval ve všech letech hodnotu vyšší než 1,5, proto je přirážka nulová. Prémie za likviditu akcií byla stanovena podle výše vlastního kapitálu. Protože v žádném roce nedosáhla hodnota vlastního kapitálu 100 mil. Kč, byla tato přirážka stanovena ve výši pěti procent. Průměrné vážené náklady na kapitál (WACC) Výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál je uveden v tabulce č. 23. Z tabulky vyplývá, že společnost využívá k financování především vlastní kapitál, který má nad cizím kapitálem velkou převahu. Vlastní kapitál ale bývá většinou dražší než kapitál cizí, což platí i v tomto případě. Z tabulky je také vidět, že se snižující se zadlužeností klesaly náklady na cizí kapitál. Tab. 23

Stanovení WACC

Položka (v %) NCK NVK CK/ zpoplatněný kapitál VK / zpoplatněný kapitál WACC

2007 1,26 9,28 42,54 57,46 5,87%

2008 3,22 9,55 40,77 59,23 6,97%

2009 4,68 9,67 40,16 59,84 7,67%

2010 4,78 8,71 36,21 63,79 7,29%

2011 6,78 8,79 36,50 63,50 8,06%


4.5.4

Výpočet ukazatele EVA

Po stanovení všech vstupních proměnných je možné provést výpočet ukazatele EVA, který je uveden v tabulce č. 24.


52

Výpočet ukazatele EVA

Položka NOA (v tis. Kč) NOPAT (v tis. Kč) WACC (v %) EVA entity (v tis. Kč) RONA v % (NOPAT / NOA) Hodnotové rozpětí (v %)

2007

2008

2009

2010

2011

22117

22361

22993

21934

22473

1953

1975

-345

979

719

5,87% 655 8,83% 2,96%

6,97% 416 8,83% 1,86%

7,67% -2109 -1,50% -9,17%

7,29% -620 4,46% -2,83%

8,06% -1092 3,20% -4,86%


Podle ukazatele ekonomická přidaná hodnota společnost tvoří ekonomický zisk pouze v letech 2007 a 2008. V ostatních letech společnost dosahuje záporných hodnot. Nejhoršího výsledku dosáhla v roce 2009, což bylo způsobeno výrazným poklesem čistého provozního zisku. Ten v dalších letech oproti roku 2009 sice vzrostl, ale již nedosáhl původních hodnot, což se projevilo i u ukazatele EVA. Vývoj ukazatele EVA koresponduje s vývojem indexu IN99. V tabulce je uveden i výpočet ukazatele rentability čistého kapitálu (RONA), který má podobný vývoj jako předchozí dva ukazatele. Dále je v tabulce vypočítáno hodnotové rozpětí, které s ukazatelem EVA souvisí. Ukazatel hodnotové rozpětí vyjadřuje rozdíl mezi rentabilitou čistých aktiv (RONA) a náklady na kapitál (WACC). Tento ukazatel vyjadřuje, jestli míra zhodnocení aktiv dosáhla investory požadovaného výsledku. Ukazatel hodnotové rozpětí je ovlivněn stejnými faktory jako ukazatel EVA, vykazuje proto podobný vývoj. Vývoj ekonomické přidané hodnoty, rentability čistých aktiv a průměrných vážených nákladů na kapitál je znázorněn v grafu č. 7.


53

Vývoj EVA, RONA a WACC


Pro srovnání je v následující tabulce uveden výpočet EVA equity, který využívá ministerstvo průmyslu a obchodu. Tab. 25

Výpočet EVA equity

Položka ROE (v %) Náklad na vlastní kapitál (v %) Vlastní kapitál (v tis. Kč) EVA equity (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

21,55 9,28 10731 1317

10,57 9,55 11395 116

9,88 9,67 12451 26

6,06 8,71 13167 -349

8,75 8,79 14079 -6


Výpočet ukazatele EVA prostřednictvím tohoto modelu zohledňuje pouze vlastní kapitál, ukazatel proto dosahuje nižších hodnot. V roce 2009 je podle modelu EVA entity podnik neúspěšný, naopak podle modelu EVA equity podnik dosáhl kladného ekonomického zisku.

4.6 Ukazatel EVA společnosti X Při stanovení ukazatele EVA pro společnost X bude využit stejný postup jako u společnosti Agrogen, spol. s r.o. Pro stanovení čistých operativních aktiv byly k aktivům společnosti přičteny pouze náklady na marketing a vzdělávání, společnost ve sledovaném období nevyužívala žádná aktiva, která by měla na leasing. Od aktiv potom byl odečten nedokončený majetek, nepotřebná výše krátkodobého finančního majetku, která byla opět zjištěna na základně ukazatele

Vlastní práce

54

okamžité likvidity a časové rozlišení pasivní. Společnost nevykazovala žádný dlouhodobý finanční majetek a žádné dlouhodobé závazky. Úpravy aktiv společnosti jsou uvedeny v tabulce č. 26. Tab. 26

Úprava + + =

Stanovení čistých operativních aktiv u společnosti X

Položka (v tis. Kč) Aktiva před úpravou Aktivace položek celkem (reklama, vzdělávání) Nedokončený dlouhodobý majetek Krátkodobý provozně nepotřebný finanční majetek Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní NOA

2007

2008

2009

2010

2011

13743

14892

14690

15943

16863

107

112

50

57

77

0

0

0

240

263

2251 931 1 10668

2460 1023 2 11520

3818 508 1 10413

4281 842 3 10634

3035 649 2 13094


Pro stanovení čistého operativního zisku bylo také postupováno jako u společnosti Agrogen, spol. s r.o. Vycházelo se z výsledku hospodaření za běžnou činnost, ke kterému se přičítaly nákladové úroky (ty byly po celé sledované období nulové) a náklady na vzdělávání zaměstnanců a marketing. Následně se odečítaly odpisy těchto nákladů a výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku. Takto získaný výsledek hospodaření se musel ještě upravit o daň. Výsledné hodnoty čistého provozního zisku jsou uvedeny v tabulce č. 27.


55

Stanovení čistého operativního zisku u společnosti X

Úprava


+ + -

VH za běžnou činnost Nákladové úroky a leasing VH z prodeje dlouhodobého majetku Náklady na vzdělávání a marketing Odpisy nákladů na vzdělávání a marketing VH upravený Rozdíl (VH upravený – VH původní) Původně placená daň Dodatečně vypočtená daň NOPAT

+ =

=

2007

2008 2009 2010

2011

645 0

871 0

923 0

917 0

1114 0

738 107

997 112

845 50

667 57

1018 77

27 -13

55 -69

67 60

82 225

74 99

-658 207 -158 -62

-940 219 -197 -90

-863 232 -173 1

-692 213 -131 144

-1015 155 -193 137


Stanovení nákladů na kapitál Ve sledovaném období společnost X nevyužívala žádné úročené cizí zdroje, náklady na cizí kapitál jsou tedy nulové. Náklady na vlastní kapitál jsou opět vypočítány metodou INFA a jsou uvedeny v tabulce č. 28. Protože společnost využívala pouze vlastní kapitál, jsou náklady na vlastní kapitál rovny průměrným váženým nákladům na kapitál. Tab. 28

Stanovení nákladů na vlastní kapitál u společnosti X

Položka (v %) Bezriziková sazba Prémie za podnikatelské riziko Prémie za riziko finanční struktury Prémie za riziko finanční stability Prémie za likviditu akcií Náklad na vlastní kapitál = WACC

2007

2008

2009

2010

2011

4,28 0,45 0 0 5,00 9,73

4,55 0 0 0 5,00 9,55

4,67 0 0 0 5,00 9,67

3,71 0 0 0 5,00 8,71

3,79 0 0 0 5,00 8,79

Zdroj: zpracováno dle podkladů společnosti, [22], [23]

Náklady na vlastní kapitál se u obou společností téměř neliší, jsou tvořeny především bezrizikovou sazbou a přirážkou za likviditu akcií. Výpočet ukazatele EVA V tabulce č. 29 je proveden výpočet ukazatele ekonomická přidaná hodnota. Ta je ve všech sledovaných obdobích záporná. Společnost Agrogen, spol. s r.o. do-

Vlastní práce

56

sahuje lepších hodnot ekonomického zisku než společnost X. Je vidět, že nízké hodnoty ukazatele EVA jsou dosahovány z důvodu velmi nízkého čistého operativního zisku, který byl dokonce v prvních dvou sledovaných letech záporný. I pro společnost X byla vypočítána rentabilita čistých aktiv (RONA), která je také nižší než u společnosti Agrogen. Hodnotové rozpětí má opět podobný vývoj jako ukazatel EVA, je tedy po celé sledované období záporné. Tab. 29

Výpočet ukazatele EVA pro společnost X

Položka NOA (v tis. Kč) NOPAT (v tis. Kč) WACC (v %) EVA entity (v tis. Kč) RONA v % (NOPAT / NOA) Hodnotové rozpětí (v %)

2007

2008

2009

2010

2011

10668 -62 9,73% -1100 -0,58% -10,31%

11520 -90 9,55% -1190 -0,78% -10,33%

10413 1 9,67% -1006 0,01% -9,66%

10634 144 8,71% -782 1,35% -7,36%

13094 137 8,79% -1014 1,04% -7,75%


Pro lepší přehlednost byly hodnoty ukazatelů ekonomická přidaná hodnota, rentabilita čistých aktiv a průměrné vážené náklady na kapitál vyneseny do grafu č. 8. Graf 8

Vývoj ukazatelů EVA, RONA a WACC u společnosti X


Vlastní práce

57

4.7 Rozklad ukazatele EVA Pro společnost Agrogen, spol. s r.o. byl proveden rozklad ukazatele EVA, kdy bylo zjišťováno, jak změny jednotlivých ukazatelů působí na ukazatel EVA. Rozklad byl proveden podle Landy a Poláka (2008), ale byl přizpůsoben způsobu výpočtu, kdy místo investovaného kapitálu bylo počítáno s provozně nutnými aktivy. Rozklad byl dále doplněn o položky ostatní výnosy a náklady, které zahrnují položky výnosů a nákladů neuvedených v rozkladu, ale které jsou zahrnuty v ukazateli EVA. Rozklad byl proveden pro změnu ukazatele EVA v letech 2010 a 2011 a je uveden na obrázku č. 3. Obr. 3

Rozklad ukazatele EVA společnosti Agrogen, spol. s r.o. (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní výpočty

Ze schématu je možné určit, které položky působí na zvyšování ukazatele EVA a které naopak hodnotu EVA snižují. Z obrázku vyplývá, že snížení hodnoty EVA v roce 2011 bylo způsobeno jak snížením čistého provozního zisku, tak i zvýšením průměrných vážených nákladů na kapitál a čistých provozních ak-

Vlastní práce

58

tiv. Snížení čistého provozního zisku bylo způsobeno především snížením výnosů. V rámci výnosů došlo k největšímu poklesu tržeb za zboží, naopak výkony o něco vzrostly. Došlo i ke snížení položky ostatní, kam se řadí všechny ostatní provozní výnosy, které byly do NOPAT zahrnuty. Na čistý provozní zisk kladně působilo snížení provozních nákladů. Výrazně se snížily náklady na zboží, zatímco ostatní náklady rostly.

4.8 Korelační analýza rozkladu ukazatele EVA Pro jednotlivé složky rozkladu byly vypočteny korelační koeficienty, které vyjadřují míru lineární závislosti ukazatele EVA a daného ukazatele. Korelační koeficienty pro základní složky ukazatele EVA jsou znázorněny na obrázku č. 4. Obr. 4

Korelační koeficienty rozkladu EVA

Zdroj: vlastní výpočty

U všech hlavních složek ukazatele EVA je vysoká míra korelace. Největší vliv na ukazatel EVA má jednoznačně čistý provozní zisk. Korelační koeficienty ostatních složek rozkladu jsou uvedeny v tabulce č. 30.


59

Korelační koeficienty proměnných z rozkladu

Položka Tržby za prodej zboží Výkony Ostatní výnosy Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a odpisy Ostatní náklady

Korelační koeficient

Míra asociace

0,69 0,40 0,16 0,49 0,36 -0,26 -0,75 0,76

střední střední malá střední střední malá velká velká

Zdroj: vlastní výpočty

Pro zlepšení ukazatele EVA by měla být navržena doporučení především v oblastech, kde je velká nebo střední míra asociace. Z tabulky je vidět, že velkou míru asociace vykazují položky daně a odpisy a ostatní náklady. Koeficient korelace pouze pro odpisy činí -0,7. Návrhy na zlepšení položky odpisy ale není možná, protože výše odpisů je pevně stanovena podle odpisových tříd majetku. Položka ostatní náklady zahrnuje více nákladových položek, mezi které se řadí především položky z výkazu zisku a ztráty, a to prodaný materiál, změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, ostatní provozní náklady a daň z příjmů za běžnou činnost. Tyto položky jsou managementem také špatně ovlivnitelné, proto ani v tomto případě nebude uvažováno se zlepšujícími návrhy. Dále do těchto nákladů patří náklady (odpisy), které byly přičteny při stanovování čistého provozního zisku. Korelační koeficient odpisů nákladů s dlouhodobými účinky (odpisy nákladů na reklamu a vzdělávání zaměstnanců) je -0,68 a odpisů majetku pořízeného na leasing činí -0,32. Ani u těchto položek nelze určit opatření pro jejich zlepšení, protože se opět jedná o odpisy se stanoveným odpisovým plánem. Po vyřazení výše uvedených položek je vidět, že položky, které mají střední míru asociace, jsou součástí čistého provozního zisku, na kterém nejvíce závisí hodnota ukazatele EVA. Největší část položky výkony tvoří tržby za prodej výrobků a služeb, jejíž korelační koeficient činí 0,78, míra lineární závislosti ukazatele EVA a této položky je vysoká. Střední míru asociace také vykazuje výkonová spotřeba. Výkonová spotřeba sestává ze spotřeby materiálu a energie, kde je korelační koeficient roven -0,51 a z položky služby, jejíž korelační koeficient činí 0,54.

Shrnutí

60

5 Shrnutí Pro posouzení výkonnosti společnosti Agrogen, spol. s r.o. byly spočítány vybrané klasické i moderní ukazatele výkonnosti. Klasické ukazatele výkonnosti vycházejí z účetních dat, zatímco pro výpočet moderních ukazatelů bylo zapotřebí upravit účetní data na ekonomický model, tzn. zahrnout do výpočtu provozně nutná aktiva a jejich výnosy a náklady, které nejsou zachyceny v účetních výkazech a naopak z výkazů vyloučit položky, které se nepodílejí na hlavní činnosti podniku. Přehled vybraných ukazatelů výkonnosti je uveden v tabulce č. 31. Tab. 31

Vývoj vybraných ukazatelů výkonnosti

Položka

2007

2008

2009

2010

2011

Zisk po zdanění (EAT) v tis. Kč Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) v tis. Kč Rentabilita celkových aktiv (ROA) v % Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) v % Index IN99 Rentabilita čistých aktiv (RONA) v % EVA entity v tis. Kč EVA equity v tis. Kč

2312 3002 11,31 21,55 1,274 8,83 655 1317

1205 1607 5,84 10,57 1,029 8,83 416 116

1230 1696 5,92 9,88 0,921 -1,50 -2109 26

798 1112 4,43 6,06 0,966 4,46 -620 -349

1232 1709 6,70 8,75 0,982 3,20 -1092 -6

Zdroj: vlastní práce

Z ukazatelů zisku jsou v tabulce vybrány ukazatele zisk po zdanění a zisk před úroky a zdaněním. Je vidět, že nejlepšího výsledku hospodaření podnik dosáhl v roce 2007 a nejhoršího potom v roce 2010. Na poklesu zisku měl výrazný vliv růst provozních nákladů, což způsobilo pokles provozního výsledku hospodaření. Další významnou složkou, která působila na snižování zisku, byl finanční výsledek hospodaření, který byl po celé sledované období záporný. Stejný průběh jako ukazatele zisku měly i ukazatele rentability. Hodnota rentability celkových aktiv byla pouze v roce 2007 vyšší než hodnota tohoto ukazatele u jednoho z největších konkurentů – společnosti X. Pozitivní ale je, že ve všech sledovaných letech dosahovala společnost Agrogen, spol. s r.o. vyšší rentability celkového vloženého kapitálu než byl odvětvový průměr. U ukazatele rentability vlastního kapitálu dosáhla společnost téměř ve všech letech lepší hodnoty než společnost X a také tento ukazatel převyšoval odvětvový průměr.

Shrnutí

61

Index IN99 má poskytnout rychlou předběžnou informaci o výkonnosti podniku. Podle tohoto indexu se společnost Agrogen, spol. s r.o. po celé sledované období nachází v šedé zóně. Nejlepšího výsledku dosáhl podnik opět v roce 2007, nejhoršího potom v roce 2009. Pozitivní je vývoj tohoto ukazatele od roku 2009, kdy index rostl, nicméně nedosáhl ani hodnoty z roku 2007. Z hodnot indexu IN99 již lze poukázat na některé slabé stránky hospodaření podniku. Lze například určit, že snižování jeho hodnoty do roku 2009 je zapříčiněno snižováním hodnot ukazatele běžné likvidity, který vstupuje do výpočtu indexu. S běžnou likviditou souvisí také stav zásob společnosti, kdy doba obratu zásob do roku 2009 rostla, a to až na hodnotu 172 dnů. I když v následujících letech doba obratu zásob klesla, a je tedy možné říct, že společnost zlepšila využití zásob, je tato hodnota pořád velmi vysoká. Z tabulky je vidět, že rentabilita čistých aktiv (RONA) také dosáhla nejvyšších hodnot v prvních dvou letech, v roce 2009 následoval výrazný pokles. Rentabilita čistých aktiv by měla být vyšší, než jsou náklady na kapitál. To je splněno pouze v prvních dvou sledovaných letech. Od roku 2009 je tedy dosahovaný zisk příliš nízký vzhledem k podstupovanému riziku. Podle ukazatele ekonomická přidaná hodnota - EVA entity - společnost tvořila hodnotu pro vlastníky pouze v letech 2007 a 2008. V dalších letech společnost vykazovala zápornou hodnotu tohoto ukazatele. Pokles ekonomické přidané hodnoty byl způsoben především poklesem čistého operativního zisku, který dosáhl nejnižší hodnoty v roce 2009. V dalších letech sice vzrostl, ale jeho hodnota se již nedostala na původní úroveň. Oproti společnosti X dosahuje společnost Agrogen, spol. s r.o. lepších výsledků ukazatele EVA. Ukazatel EVA byl pro společnost Agrogen, spol. s r.o. vyčíslen i podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu jako EVA equity. Podle této metodiky společnost tvořila hodnotu i v roce 2009. Je ale potřeba poukázat na to, že tento model vychází z účetních dat a zahrnuje v sobě pouze vlastní kapitál. Aby bylo možné navrhnout doporučení pro zlepšení ukazatele EVA, byl proveden rozklad tohoto ukazatele na dílčí jednotky a bylo tak určeno, které položky se podílí na zvyšování a snižování tohoto ukazatele. Dále byla provedena korelační analýza rozkladu, která určila, se kterými složkami z rozkladu je ukazatel ekonomická přidaná hodnota nejvíce korelovaný. Z korelační analýzy vyplynulo, že z hlavních složek hodnotu ukazatele EVA nejvíce ovlivňuje čistý operativní zisk. Čistá operativní aktiva i náklady na kapitál mají také vysoký koeficient korelace, ale ani jeden z těchto ukazatelů se během sledovaného období příliš neměnil. Průměrné vážené náklady na kapitál byly navíc i přes rostoucí trend nízké. Od roku 2009 tedy společnost vykazovala zápornou hodnotu EVA z důvodu tvorby

Shrnutí

62

nedostatečného čistého operativního zisku. Mezi složky operativního zisku, které ekonomickou přidanou hodnotu výrazně ovlivňují, se řadí odpisy, pro které ale nelze stanovit žádné zlepšující opatření, protože jsou pevně stanoveny podle odpisového plánu. Střední míru asociace vykazují položky tržby za prodej zboží, náklady vynaložené na prodané zboží, výkony a výkonová spotřeba.

Diskuse

63

6 Diskuse Výsledky práce dopomohly k identifikaci problematických a také klíčových oblastí, které působí na výkonnost podniku. Na tyto oblasti by se společnost měla zaměřit a snažit se o jejich zlepšení. V následujících odstavcích jsou formulována doporučení v problematických oblastech. Problematika zásob I když společnost Agrogen, spol. s r.o. dosahovala takových hodnot běžné likvidity, které se blížily jak odvětvovému průměru, tak i doporučovaným hodnotám, byly tyto hodnoty dosahovány z důvodu vysokého stavu zásob. Vysoký stav zásob zvyšuje ale náklady na jejich skladování a společnost tím navíc zadržuje svoje finanční prostředky. U společnosti X doba obratu zásob neustále rostla, nicméně ani v roce 2011 nedosáhla tak vysoké hodnoty jakou vykazovala společnost Agrogen, spol. s r.o. Je potřeba si uvědomit, že u zemědělství se jedná o sezónní odvětví, kdy společnost prodává osivo především na jaře, proto je stav zásob na konci roku vysoký. I přes to by se společnost měla snažit prodat již před sezónou, aby došlo k poklesu zásob a tím i ke snížení nákladů na skladování. Většina zákazníků společnosti jsou velkoodběratelé, kteří mají také vlastní skladovací prostory. Pro dřívější prodej je tedy potřeba motivovat odběratele především prostřednictvím předsezónních výhodných akcí. Je možné využít buď množstevní slevy, nebo při koupení určitého množství produktů přidat další produkt zdarma. V rámci zásob tvořil významnou položku materiál. Společnosti se podařilo v posledních dvou letech výrazně snížit hodnoty materiálu a v tomto trendu by měla pokračovat. Podnik by se měl proto snažit o držení pouze nutných zásob materiálu na skladě. Problematika likvidity Při výpočtu okamžité a pohotové likvidity, do kterých nevstupují zásoby, bylo zjištěno, že jak okamžitá, tak i pohotová likvidita dosahují velmi nízkých hodnot, někdy dokonce i záporných. Společnost platí své závazky příliš pozdě oproti inkasu pohledávek. Likviditu lze zvýšit již zmíněným rychlejším obratem zásob, nebo je také možné využít bankovní úvěr. I když je zadluženost společnosti Agrogen, spol. s r.o. vyšší než u společnosti X a také vyšší než kolik činí odvětvový průměr, nikdy nedosáhla hodnoty padesáti procent. Navíc největší

Diskuse

64

podíl zadluženosti tvoří dlouhodobé a krátkodobé závazky, společnost nemá žádné dlouhodobé bankovní úvěry a navíc má velmi nízké náklady na cizí kapitál. Vzhledem k příznivým hodnotám ukazatele podkapitalizování a čistého pracovního kapitálu, ze kterých vyplývá, že podnik kryje dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem, bych doporučila využití levnějšího krátkodobého bankovního úvěru. Společnost by tak vyřešila problémy s likviditou, navíc z ukazatele rentability vlastního kapitálu vyplynulo, že využití levnějšího cizího kapitálu dopomohlo společnosti Agrogen, spol. s r.o. k vyšší rentabilitě. Společnost Agrogen, spol. s r.o. měla také díky využití cizího kapitálu levnější průměrné vážené náklady na kapitál, což mělo vliv i na to, že dosahovala lepších výsledů ukazatele ekonomická přidaná hodnota než společnost X. Problematika tržeb Hodnota ukazatele EVA vykazovala střední míru asociace s tržbami. Korelační koeficient tržeb za prodej zboží činí 0,69 a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb je 0,78. Pro zvýšení ukazatele EVA je tedy žádoucí, aby se společnost snažila o růst tržeb. Protože se společnost zabývá převážně šlechtitelstvím, část jejích tržeb je tvořena licenčními poplatky. Společnost prodává především osiva pícnin a léčivek, tržby jsou tedy z části sezónního charakteru. Pro vyšší tržby je důležité efektivní vynakládání nákladů na marketing. Větší část produkce se prodává velkoodběratelům, kteří podniku přináší největší část tržeb. Pro podnik je důležité mít dobré vztahy s těmito zákazníky. Marketing by měl být tedy zaměřen především na velkoodběratele. U velkoodběratelů bych doporučila spíše osobní kontakt se zákazníky, tedy investovat do obchodního zástupce a jeho komunikačních dovedností. Produkty společnosti Agrogen, spol. s r.o. se osvědčily i v zahraničí, podnik tedy postupně rozšiřuje svoji působnost do dalších států. Pro zvýšení tržeb je možné vyhledávat další potenciální odběratele, a to nejen v ČR. Nejjednodušší cesta pro nalezení nových zákazníků ze zahraničí je poslání nabídky přes internet. Každý potenciální zákazník, kterého nabídka zaujme, si ovšem bude zjišťovat co nejvíce informací o daném dodavateli. Společnost by proto měla zajistit, aby její webové stránky byly alespoň v jednom světovém jazyce. V současnosti jsou pouze v češtině. Jednou z možností zvýšení tržeb je i zvýšení cen, což lze provést pouze po pečlivém uvážení. Společnost Agrogen, spol. s r.o. má ale jako jediná společnost v ČR vlastní odrůdu vojtěšky, proto by se při případném zvyšování cen měla zaměřit na tento svůj jedinečný produkt. Další možností, jak zvýšit celkové tržby je využití slevových a množstevních akcí popsaných u problematiky li-

Diskuse

65

kvidity, kdy by se zvýšením prodaného objemu produktů zvýšily celkové tržby. U této možnosti by si ale společnost musela určit, jaké minimální prodané množství produktů jí zaručí zvýšení tržeb. Problematika výkonové spotřeby Další položka, která významně ovlivňuje ukazatel ekonomická přidaná hodnota je výkonová spotřeba. Korelační koeficient výkonové spotřeby činí 0,36. Výkonová spotřeba byla v celém sledovaném období vždy vyšší než výkony, podnik by se proto měl snažit snížit výkonovou spotřebu a naopak zvýšit výkony. Vývoj struktury výkonové spotřeby je uveden v tabulce č. 32. Tab. 32

Struktura výkonové spotřeby

Položka (v tis. Kč) Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby

2007

2008

2009

2010

2011

Korelační koeficient

12553 6103 6450

11850 6671 5179

11920 6768 5152

10948 6442 4506

11590 7708 3882

0,36 -0,51 0,54


Z tabulky lze vyčíst, že výkonová spotřeba ve většině období mírně klesala. Měnila se ale struktura výkonové spotřeby, kdy z původních vyrovnaných nákladů na spotřebu materiálu a energie a služby rostl podíl nákladů na spotřebu materiálu a energie na úkor služeb. Snižování nákladů na služby je pozitivní jev, společnost by se proto měla snažit o snížení nákladů na materiál a energie. Snížení nákladů v této oblasti je možné prostřednictvím vyjednávání o ceně a slevách se současnými dodavateli. Je také důležité sledovat nabídky alternativních dodavatelů energií a materiálu a případně změnit stávající dodavatele.

Závěr

66

7 Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost společnosti Agrogen, spol. s r.o. prostřednictvím moderních metod a navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení stávající situace. Podnik byl hodnocen v období let 2007 až 2011. Pro srovnání bylo součástí práce i výpočet těchto ukazatelů pro jednoho z největších konkurentů společnosti. Pro zhodnocení finanční situace podniku byl proveden výpočet vybraných ukazatelů finanční analýzy, která poukázala především na nízkou míru likvidity a vysokou dobu obratu zásob. Z klasických ukazatelů výkonnosti byly posuzovány ukazatele zisku a ukazatele rentability. Z těchto ukazatelů vyplynulo, že podnik byl po celé sledované období ziskový a rentabilní. Rentabilita celkových aktiv podniku přesahovala odvětvový průměr. Z moderních ukazatelů výkonnosti byly vybrány index IN99, rentabilita čistých aktiv (RONA) a největší důraz byl kladen na ekonomickou přidanou hodnotu (EVA), která byla vypočítána jak podle ekonomického modelu – EVA entity, tak i podle účetního modelu – EVA equity. Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty byly stanoveny hodnoty čistých operativních aktiv, čistého operativního zisku a průměrných vážených nákladů na kapitál. Společnost Agrogen, spol. s r.o. tvořila v letech 2007 a 2008 kladný ekonomický zisk a přinášela tedy hodnotu vlastníkům. V dalších letech byl ukazatel EVA záporný, ale jeho hodnota byla v letech 2010 a 2011 příznivější než v roce 2009. Pro zjištění vlivu jednotlivých složek ukazatele EVA na jeho výslednou hodnotu byl proveden rozklad tohoto ukazatele mezi roky 2010 a 2011. Ten ukázal, že snížení hodnoty EVA v roce 2011 bylo způsobeno jak snížením čistého operativního zisku, tak i zvýšením nákladů na kapitál a čistých provozních aktiv. Pro určení míry lineární závislosti jednotlivých položek a ukazatele EVA byla provedena korelační analýza, která ukázala, že ukazatel EVA je nejvíce korelovaný s čistým provozním ziskem. Tento faktor dále ovlivňují dílčí složky, díky kterým lze ukazatel EVA zvyšovat. Společnosti bylo doporučeno, aby se snažila o zvýšení tržeb, a to především tržeb za vlastní výrobky a služby a snížení výkonové spotřeby. Doporučení byla formulována i v oblasti likvidity, a to snížení stavu zásob a případně i využití krátkodobých bankovních úvěrů.

Literatura

67

8 Literatura [1] BUDÍKOVÁ, M. Statistika II: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 156 s. ISBN 80-210-4105-6. [2] DLUHOŠOVÁ, D. Nové přístupy a finanční nástroje ve finančním rozhodování. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2004. 640 s. ISBN 80-2480669-X. [3] HIGGINS, R. C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 339 s. ISBN: 80-7169-404-5. [4] HINDLS, R. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. [5] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. [6] LANDA, M., Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN: 978-80-251-1994-5. [7] LANDA, M., POLÁK, M. Ekonomické řízení podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 198 s. ISBN 978-80-251-1996-9. [8] MARINIČ, P. Měření firemní výkonnosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. 208 s. ISBN 978-80-86730-11-0. [9] MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. [10] MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1998. 206 s. ISBN 80-86119-09-2. [11] MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: Ekonomická přidaná hodnota, Tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2005, 164 s. ISBN 80-86119-61-0. [12] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1. [13] NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. [14] PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera: 2. dopln. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s., ISBN 80-86131-63-7. [15] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8.

Literatura

68

[16] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. [17] SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. [18] ŠULÁK, M. VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 89 s. ISBN 80-86754-33-2. [19] VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. [20] WAGNER, J. Měření výkonnosti: Jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-2924-4. [21] YOUNG, D. S., O´BYRNE, S. E. EVA and Value-Based Management: A Practical Guide to Implementation. New York: McGraw-Hill, 2001. 493 s. ISBN 0-07136439-0 [22] Finanční analýza podnikové sféry za rok 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: . [23] Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: . [24] O společnosti. Agrogen, spol. s r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: . [25] Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: . [26] Zemědělství 2008 [online]. 2009 [cit. 2012-11-28]. ISBN 978-80-7084-847-0. Dostupné z: . [27] Zemědělství 2009 [online]. 2010 [cit. 2012-11-28]. ISBN 978-80-7084-924-8. Dostupné z: . [28] Zemědělství 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-11-28]. ISBN 978-80-7084-963-7. Dostupné z: . [29] Zemědělství 2011. APIC-AK.cz - AGRÁRNÍ KOMORA ČR [online]. [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: .


69

9 Seznamy tabulek, grafů, obrázků a příloh 9.1 Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27 Tab. 28 Tab. 29 Tab. 30 Tab. 31 Tab. 32

Vývoj ukazatelů výkonnosti podniku .................................................. 13 Ukazatele aktivity .................................................................................... 34 Vybrané ukazatele zadluženosti ............................................................ 36 Ukazatele likvidity................................................................................... 37 Vybrané položky výkazu zisku a ztráty ............................................... 38 Vývoj výsledků hospodaření ................................................................. 39 Výpočet rentability celkových vložených aktiv .................................. 41 Výpočet rentability vlastního kapitálu ................................................. 42 Výpočet rentability tržeb ........................................................................ 42 Výpočet indexu IN99 ............................................................................... 43 Aktivované položky ................................................................................ 45 Vývoj neoperativních aktiv .................................................................... 46 Vyloučení neúročeného cizího kapitálu ............................................... 46 Stanovení čistých provozních aktiv ...................................................... 46 Vývoj placených úroků a odpisů majetku pořízeného na leasing .... 47 Vývoj výsledku hospodaření za prodej DM ........................................ 47 Vývoj nákladů s dlouhodobými účinky a jejich odpisů ..................... 48 Stanovení čistého operativního zisku ................................................... 48 Stanovení úrokové sazby z bankovních úvěrů a dl. závazků ........... 49 Výpočet nákladů na leasing ................................................................... 50 Výpočet průměrných nákladů na cizí kapitál ..................................... 50 Stanovení nákladu na vlastní kapitál .................................................... 50 Stanovení WACC ..................................................................................... 51 Výpočet ukazatele EVA .......................................................................... 52 Výpočet EVA equity ................................................................................ 53 Stanovení čistých operativních aktiv u společnosti X ........................ 54 Stanovení čistého operativního zisku u společnosti X ....................... 55 Stanovení nákladů na vlastní kapitál u společnosti X ........................ 55 Výpočet ukazatele EVA pro společnost X ............................................ 56 Korelační koeficienty proměnných z rozkladu ................................... 59 Vývoj vybraných ukazatelů výkonnosti............................................... 60 Struktura výkonové spotřeby ................................................................ 65


70

9.2 Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8

Vývoj čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč) .......................................... 33 Vývoj ukazatelů aktivity (ve dnech) ......................................................... 35 Ukazatele likvidity ....................................................................................... 38 Vývoj ukazatelů zisku (v tis. Kč) ............................................................... 40 Vývoj ukazatelů rentability (v %) .............................................................. 40 Index IN99 ..................................................................................................... 44 Vývoj EVA, RONA a WACC ..................................................................... 53 Vývoj ukazatelů EVA, RONA a WACC u společnosti X ....................... 56

9.3 Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4

Čistý pracovní kapitál ................................................................................. 17 Pyramidový rozklad EVA .......................................................................... 29 Rozklad ukazatele EVA společnosti Agrogen, spol. s r.o. (v tis. Kč) ... 57 Korelační koeficienty rozkladu EVA ........................................................ 58

9.4 Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6

Aktiva společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky ........... 71 Pasiva společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky ............ 72 Výkaz zisku a ztrát společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky ...................................................................................................... 73 Aktiva společnosti X – nenulové položky ............................................ 74 Pasiva společnosti X – nenulové položky............................................. 75 Výkaz zisku a ztráty společnosti X – nenulové položky .................... 75

Přílohy

71

10 Přílohy Příloha 1

Aktiva společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky

Položka v tis. Kč

ř.

2007 2008 2009 2010 2011

Aktiva celkem

1 26533 27540 28630 25103 25507

Dlouhodobý majetek

3 12881 13881 13602 13410 13831

Dlouhodobý hmotný majetek

13 12686 13686 13407 13125 16363

Pozemky

14

3339

3339

3367

3400

3570

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

15

8140

7865

7185

6766

6359

16

732

2611

2479

2688

3135

Pěstitelské celky trvalých porostů

17

221

413

347

282

222

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

20

0

0

29

79

350

Oceňovací rozdíly k nabytému majetku

22

254

-542

0

0

0

Dlouhodobý finanční majetek

23

195

195

195

195

195

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

26

195

195

195

195

195

Oběžná aktiva

31 13305 13439 14934 11693 11676

Zásoby

32 11144 11926 13572 10700

9254

Materiál

33

6454

6845

7842

5631

4051

Nedokončená výroba a polotovary

34

1836

1804

1652

2290

2199

Výrobky

35

2847

3274

4072

2759

3001

Poskytnuté zálohy na zásoby

38

7

3

6

20

3

Krátkodobé pohledávky

48

1639

2084

1411

899

1604

Pohledávky z obchodních vztahů

49

1350

1424

1004

622

1290

Stát - daňové pohledávky

54

289

660

409

229

316

Krátkodobé poskytnuté zálohy

55

0

0

0

50

0

Jiné pohledávky

57

0

0

-2

-2

-2

Krátkodobý finanční majetek

58

522

-571

-49

94

818

Peníze

59

127

130

62

120

157

Účty v bankách

60

395

-701

-111

-26

661

Časové rozlišení

63

347

220

94

0

0

Náklady příštích období

64

347

220

94

0

0

Přílohy

Příloha 2

72

Pasiva společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky

Položka v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období cizí zdroje rezervy rezervy podle zvláštních předpisů Dlouhodobé závazky Jiné závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

ř.

2007 2008 2009 2010 2011

67 26533 27540 28630 25103 25507 68 10731 11395 12451 13167 14079 69 240 240 240 240 240 70 240 240 240 240 240 73 77 77 77 71 71 75 0 0 0 -6 -6 76

77

77

77

77

77

78 79 80 81

2541 524 2017

2395 524 1871

2380 524 1856

2534 524 2010

2545 524 2021

5561 5561

7477 7477

8524 8524

9524 9524

9991 9991

82 84 85 86 87 91 100 102 103

2312 1206 1230 798 1232 15586 16460 15943 11766 11163 3342 3000 2200 1166 0 3342 3000 2200 1166 0 6945 4979 5241 5361 6091 6945 4979 5241 5361 6091 4299 5617 5388 3125 3072 3447 3949 3996 2388 2242

106 107

0 512

0 607

513 546

100 594

0 556

108 109 110 113 114 116 118 119 120

268 67 0 5 1000 1000 216 216 0

301 55 700 5 2864 2864 -315 675 -990

285 42 0 6 3114 3114 236 607 -371

336 -294 0 1 2114 2114 170 232 -62

399 -126 0 1 2000 2000 265 417 -152

Přílohy

Příloha 3

73

Výkaz zisku a ztrát společnosti Agrogen, spol. s r.o. – nenulové položky

Položka v tis. Kč Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DN a DH majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná Výsledek hospodaření za běžnou činnost

ř. 2007 2008

2009

1 21386 26902 18819 2 14281 18030 13638 3 7105 8872 5181 4 9174 10130 8836 5 9194 9506 7860 6 -20 405 651 7 0 219 325 8 12553 11850 11920 9 6103 6671 6768 10 6450 5179 5152 11 3726 7152 2097 12 10270 10767 10490 13 7505 7928 7842 15 2515 2600 2384 16 250 239 264 17 278 307 355 18 725 875 1227 19 49 30 2083 20 49 30 2083 21 0 0 0 22 -11 182 543 23 -11 182 352 24 0 0 191

25 -377 26 10113 27 46 28 164 30 3121 42 1 43 67 44 347 45 467 48 -186 49 623 50 623 52 2312

-342 6620 12 407 2408 1 161 -195 607 -962 241 241 1205

2010

2011

22874 18016 15970 9478 6904 8538 8692 9835 9364 9238 -672 174 0 423 10948 11590 6442 7708 4506 3882 4648 6783 10544 11866 7436 8356 2853 3296 255 214 281 279 1357 1670 103 60 100 60 3 0 279 247 0 0 279 247

-1343 -1034 -1166 8648 8167 7826 5 11 6 0 0 0 1551 1480 1767 0 0 0 229 210 269 550 44 196 405 507 358 -84 -673 -431 237 104 208 237 104 208 1230 703 1128

Přílohy

74

Položka v tis. Kč Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Příloha 4

ř. 2007 2008 53 58 60 61

0 0 2312 2935

0 0 1205 1446

2009

2010

2011

0 0 1230 1467

95 95 798 902

104 104 1232 1440

Aktiva společnosti X – nenulové položky

Položka v tis. Kč

ř.

2007 2008 2009 2010 2011

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

1 13743 14892 14690 15943 16863 3 6588 6657 6096 6600 8108 13 6588 6657 6096 6600 8108 14 2848 2848 2848 2848 2848 15 2987 2836 2684 2533 2381 16 17 20

953 0 0

1084 0 0

586 0 0

979 0 240

2616 0 263

Oceňovací rozdíly k nabytému majetku Oběžná aktiva Zásoby

22 31 32

-200 7155 3646

-111 8227 3984

-22 8589 3502

0 9335 3854

0 8744 4299

Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky

33 34 35 37 48 49 54

1577 835 1234 0 793 357 273

2065 859 1060 0 1272 717 158

1421 977 1104 0 1015 646 179

2154 604 1086 10 946 395 252

2316 669 1300 14 1086 733 193

Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období

55 56 57 58 59 60 63 64

163 0 0 2716 445 2271 0 0

159 7 231 2971 803 2168 8 8

180 0 10 4072 710 3362 5 5

158 0 141 4535 84 4451 8 8

154 6 0 3359 17 3342 11 11

Přílohy

Příloha 5

75

Pasiva společnosti X – nenulové položky

Položka v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních předpisů Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Příloha 6

ř.

2007 2008 2009 2010 2011

67 13743 14892 14690 15943 16863 68 12386 13257 14181 15098 16212 69 9400 9400 9400 9400 9400 70 9400 9400 9400 9400 9400 79 81 82 83

1000 1000 1341 1341

1000 1000 1986 1986

1000 100 2858 2858

1000 1000 3781 3781

1000 1000 4698 4698

85 86 87 88 92 103 104

645 1356 425 425 0 931 369

871 1633 610 610 0 1023 519

923 508 0 0 0 508 60

917 842 0 0 0 842 375

1114 649 0 0 0 649 167

108

142

145

153

170

191

109 110 111 113 114 115 119 120

104 158 0 143 15 0 1 1

102 105 0 143 9 0 2 2

96 36 11 143 9 0 1 1

109 26 10 143 9 0 3 3

115 28 9 130 9 0 2 2

Výkaz zisku a ztráty společnosti X – nenulové položky

Položka v tis. Kč Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

ř. 2007 2008 2009 2010 2011 1 0 0 0 189 243 2 0 0 0 155 135 3 0 0 0 34 108 4 12944 13373 10921 10986 12351 5 12601 13522 10760 11376 12072 6 343 -149 161 -390 279 8 11549 11239 10083 8592 8862 9 8970 9175 7587 6778 7392

Přílohy

76

Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

10 11 12 13 15 16 17

2579 1395 3715 2717 942 56 64

2064 2134 3694 2712 936 46 63

2496 838 3724 2784 897 43 54

1814 2428 4058 3015 991 52 53

1470 3597 4391 3256 1081 54 53

18

501

562

560

600

748

19

4354

3992

2964

2350

3131

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

20 21

738 3616

997 2995

845 2119

667 1683

1018 2113

22 24

2814 2814

1978 1978

1301 1301

1162 1162

1760 1760

25 26 27 28 30 42 43 44 45 48 49 50 52 58 60 61

425 2816 107 0 939 5 0 2 94 -87 207 207 645 0 645 852

185 1512 143 0 1013 1 0 110 34 77 219 219 871 0 871 1090

-610 2545 141 0 1177 0 0 16 38 -22 232 232 923 0 923 1155

0 2332 142 0 1095 1 0 55 21 35 213 213 917 0 917 1130

0 1635 147 0 1264 7 0 37 39 5 155 155 1114 0 1114 1269

Využití moderních metod hodnocení výkonnosti vybraného podniku

Recommend Documents