Hipoturistika na Vysočině, síť hipostezek a možnosti jejich využití pro potřeby cestovního ruchu

Hipoturistika na Vysočině, síť hipostezek a možnosti jejich využití pro potřeby cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce, či poskytnout licenci k jejímu využití, mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla, či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 12. 2012 ..................................................... Podpis

Poděkování V první řadě bych ráda poděkovala všem, díky kterým tato práce vznikla. Děkuji za jejich ochotu při vyplňování dotazníků a zprostředkování informací, které jsem velmi pracně získávala. Děkuji Mgr. Bohumíru Machovcovi, Ph.D., že neodmítl mojí žádost a stal se vedoucím této práce. Velmi děkuji své rodině, která mi důvěřovala a během tvorby podporovala nejvíce. Veliké díky patří mým přátelům, se kterými jsem mohla vše konzultovat, a byli mi velkou oporou.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hipoturistika na Vysočině, síť hipostezek a možnosti jejich využití pro potřeby cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Gabriela Plešáková Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright © 2012 Gabriela Plešáková

Anotace PLEŠÁKOVÁ, Gabriela: Hipoturistika na Vysočině, síť hipostezek a možnosti jejich využití pro potřeby cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2013. V teoretické části je hlavním cílem charakterizovat hipoturistiku, hipostezku a hipostanice. Dále je v ní uvedeno kolik je v každém z krajů ČR km oficiálních značených hipostezek. Pro Kraj Vysočina jsou zde vypsány seznamy hipostanic s přesnými mapami stezek. Praktická část je věnována výzkumu a následně navrženému projektu na zlepšení situace zjištěné výzkumem. Klíčová slova Hipoturistika, hipostezka, cestovní ruch, Vysočina.

Annotation PLEŠÁKOVÁ, Gabriela: Hipotourism in the Czech Highlands, horse trails and options of thein using in tourism. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of the work: Mgr. Bohumír Machove, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor, Jihlava 2013. The main aim in the theoretical part of work is describe hipotourism, horse trails and a horse stations. There is also a number of kilometers of official horse trails in the Czech republic. For Vysočina region is also made a list of horse stations with accurate maps of the trails. Practical part of work is devoted to survey and to a suggested project for improvement of observed situation. Key words Hipotourism, horse trail, travel and tourism, Highlands

Obsah: Úvod .............................................................................................................................8 1

Teoretická část .....................................................................................................9 1.1

Kraj Vysočina .................................................................................................9

1.1.1

Povrch, podnebí a příroda .........................................................................9

1.1.2

Historické památky ................................................................................ 10

1.1.3

Turistika na Vysočině ............................................................................. 11

1.2

Historie vzniku a chovu koní ......................................................................... 11

1.3

Rozdíl mezi jezdectvím a hipoturistikou ........................................................ 13

1.4

Hipoturistika jako součást cestovního ruchu .................................................. 14

1.5

Koňská stanice .............................................................................................. 15

1.5.1 1.6

Symboly................................................................................................. 17

Hipostezka .................................................................................................... 18

1.6.1

Značení koňských stezek ........................................................................ 19

1.6.2

Pravidla pohybu po stezce ...................................................................... 23

1.7

Co jsou Greenways ? ..................................................................................... 24

1.7.1

Greenways Praha - Vídeň ....................................................................... 24

1.8

Jezdecké stezky v krajích ČR ........................................................................ 26

1.9

Hipoturistika v turistickém regionu Vysočina ................................................ 27

Financování realizace projektu koňských stezek v Kraji Vysočina ........................... 27 1.9.1 2

Síť koňských stezek v kraji Vysočina ..................................................... 28

Praktická část- výzkum ..................................................................................... 35 2.1

Metodika ....................................................................................................... 35

2.2

Vyhodnocení dotazníku ................................................................................. 36

2.2.1

Shrnutí výzkumu .................................................................................... 51

2.3

Den hipoturistiky ........................................................................................... 51

3

Závěr .................................................................................................................. 55

4

Seznam použitých zdrojů .................................................................................. 56 4.1

Zdroje obrázků a příloh ................................................................................. 59

Příloha B- seznamy koňských stanic v Kraji Vysočina: .......................................... 61 5

Přílohy ................................................................................................................ 63 Příloha A- vysvětlivky piktogramů .......................................................................... 64 Příloha B- seznamy koňských stanic v Kraji Vysočina ............................................. 68 Příloha C- mapa ....................................................................................................... 73 Příloha C- ceníky inzercí ......................................................................................... 74 Příloha C- Facebook ................................................................................................ 75 Příloha C- plakát...................................................................................................... 76

Úvod Toto téma jsem si vybrala, protože mám ke koním velice blízko. Už jako malá holka jsem si koně velice přála a přání se mi splnilo. V současné době je moje rodina hrdým majitelem pěti krásných koní, se kterými provozujeme hipoturistiku a putujeme po koňských stezkách. Když se na Vysočině realizoval projekt „Terénní mapování sítě jezdeckých stezek a koňských stanic v kraji Vysočina“ a následné značení stezek, naše rodinná „Farma Pepíno“ pomohla a stala se jednou z koňských stanic. V dávných dobách bývali koně neodmyslitelnou součástí běžného každodenního života jak bohatých a urozených lidí, tak i těch prostých a chudých. Lidé je využívali při práci, ale také pro radost.

Jak plynul čas, koně se z lidských životů pozvolna vytráceli.

Nezadržitelný technický pokrok odsunul koně jako pracovní sílu, tak i společníka pro volné chvíle, na druhou kolej. V historii nastaly doby, kdy se koně začali chovat a opatrovat jako cennost nebo národní bohatství, na některých místech na Světě je tomu tak dodnes. Například chov Starokladrubského koně je v naší zemi tradicí starou čtyři staletí. V arabských zemích pak sahá tradiční chov koní až do 18. století před naším letopočtem. V současné době není přítomnost koně v každé chalupě běžnou záležitostí. I samotné jezdectví je velice nákladným koníčkem. Hipoturistiku, a vše s ní související, vnímám jako důležitou součást, v poslední době stále více zmiňovaného šetrného cestovního ruchu. Provozování hipoturistiky je výborný způsob, jak podpořit rozvoj chovu koní, jezdectví při současném využívání přírody, která zůstává bez následků a jakýchkoli poškození. Jelikož v současné době má každý kousek naší Země svého majitele, nemůže si jezdec dovolit vést koně přes cizí pozemky, aniž by se to obešlo bez konfliktu. Reakcí na tento problém jsou koňské stezky - řešení pro příměstské oblasti, vesnice, ale i volnou krajinu. Dle mého názoru jednoduché, a přesto geniální řešení 21. století, které teprve čeká na dosažení své slávy v očích veřejnosti.

8

1 Teoretická část 1.1 Kraj Vysočina Kraj Vysočina se rozkládá na pomezí historických zemí Čech a Moravy. Snadno se Vám tedy stane, že projíždíte Vysočinou, hovoříte česky s místními, a o pár kilometrů dále Vás překvapí domorodec mluvící moravským dialektem. Do května 2001 byl Jihlavským.

krajem

Kraj Vysočina je tzv. srdcem naší České vlasti, ba dokonce i střední Evropy. Díky jeho výhodné poloze tak územím prochází mnoho důležitých dopravních komunikací, jako je například železniční trať Berlín- Praha- Vídeň nebo velmi vytížená dálnice D1. Sousedícími kraji jsou: Pardubický, Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský. [1]

Z celkové rozlohy České republiky ukrajuje Vysočina celých 8,7% (6 796 km2) a je tak na celkovém 5. místě. V dalším porovnání s ostatními kraji má jednu z nejnižších hodnot hustoty zalidnění a obyvatelé Vysočiny jsou nejzdravějšími v republice. To nejspíš souvisí s čistým ovzduším a krásnou emisemi neznehodnocenou přírodou. Jihlava byla ve Středověku známá těžbou stříbra a bohatstvím města, v současnosti se pyšní statusem Krajské město. Území kraje se administrativně člení na 5 okresů (Havlíčkobrodský,

Žďárský,

Jihlavský,

Třebíčský

a

Pelhřimovský)

s téměř

vyrovnanými počty obcí. Na Vysočině nenaleznete velká města, ale spíše ta malá, osady, samoty a vesnice. Kraj nabízí nespočetné množství přírodních, historických a architektonických památek a atraktivit. [2]

1.1.1 Povrch, podnebí a příroda Oblast kraje formují pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny. Severovýchod a jihozápad tvoří vrchoviny, na SV jsou to Žďárské vrchy a na JZ Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořicí(837m). Zbylé části Vysočiny jsou plošinnaté krajiny, z nichž místy vyčnívají vrcholy bez hřebenů.

9

Územím kraje prochází evropské rozvodí a dělí ho na úmoří Černého a Severního moře. Původ zde má mnoho pramenů moravských a českých řek, například Jihlavy, Želivky, Sázavy, Doubravy, Svratky. Pyšnit se může několika rybničními oblastmi a umělými nádržemi. Některé z nich neslouží pouze pro rekreační účely, ale i jako zásobárny vody. Podnebí Vysočiny je ovlivněno její nadmořskou výškou. I přestože se nachází v mírném klimatickém pásmu, je podnebí více proměnlivé. Léta bývají ve výše položených oblastech kraje mírně chladná a v porovnání s ostatními kraji jsou kratší. Pro zimní Vysočinu je charakteristické velké množství sněhu. Sněhová pokrývka se zde drží, i když už do ostatních krajů přichází jaro. [3] Příroda zde není devastována těžkým průmyslem ani příliš hustým osídleným, a tak se kraj Vysočina pyšní jednou z nejzachovalejších přírodních oblastí u nás. Ve velkém množství lesů, luk a polí nalezneme druhově nepříliš pestrou flóru a faunu, což je vyváženo výskytem některých vzácných živočišných a rostlinných druhů. V kraji bylo vyhlášeno celkem 163 zvláště chráněných území. Jedná se o 2 chráněné krajinné oblasti (Žďárské vrchy a Železné hory), 3 národní přírodní památky, 7 národních přírodních rezervací, 94 přírodních památek a 67 přírodních rezervací. V soustavě chráněných území Natura 2000 má Vysočina celkem 75 přírodních stanovišť, přírodních a rostlinných druhů. [4]

1.1.2 Historické památky Na Vysočině najdeme, jako v jediném z českých krajů, hned 3 lokality, které jsou zapsané na prestižní seznam památek UNESCO. Konkrétně jsou to: město Telč, kostel na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou a soubor památek v Třebíči. Vysočina nemá tolik dochovaných hradů, zámků a dalších němých svědků historie jako ostatní české kraje, přesto při jejich návštěvě budete žasnout. Ať už při návštěvě unikátní sbírky betlému v Třešti, jednoho z největších evropských zámků v Jaroměřicích nad Oslavou, premonstrátského kláštera v Želivi nebo třeba starých roubených staveb v menších obcích. [5]

10

1.1.3 Turistika na Vysočině Vysočina je pro turistiku a cestovní ruch přímo stvořená. Nespočetné množství památek a atraktivit láká k jejich navštívení. Charakteristická zvlněná krajina, rozlehlé louky, pole a hluboké lesy jsou protkány rozsáhlou sítí cyklostezek, stezek pro pěší i pro jezdce na koních. Pěším turistům jsou k dispozici mnohé naučné stezky nebo turistické trasy. Některé z nich byly inspirovány slavnými rodáky Vysočiny, jiné zase dovedou turistu na hrady, zámky a další nádherná místa. V letním období Vysočina nabízí vodákům sjezd řeky Sázavy. Kraj se pyšní velkým počtem míst ke koupání a rybaření. Na své si dokonce ve Žďárských vrších přijdou i horolezci. [6] Zvlněný, poměrně obtížný terén kraje, s několika sty kilometry značených tras, je přímo rájem cyklistů. Od roku 2002 se pořádá stále více populární cyklistický maraton Přes tři vrchy Vysočiny, který vede z Horní Cerekve přes Javořici, Čeřínek a Křemešník. Každou zimu leží Vysočina pod velkým množstvím sněhu, bývá to romantický pohled, kterým se v historii inspiroval nejeden umělec. Pro zimní sporty je v kraji na 30 lyžařských svahů různých délek. Zima se však nese spíše v běžkařském duchu. Nabídka několika stovek kilometrů upravených běžkařských stop je neodolatelná. Vysočina je jediným regionem v České republice, který pořádá závod Světového poháru Zlatou lyži. Je to závod s více než sedmdesátiletou tradicí a každým rokem přitáhne desítky tisíc diváků. [7]

1.2 Historie vzniku a chovu koní Od doby, kdy se po Zemi pohyboval tvor, který připomínal spíše lišku, než dnešního koně, uplynulo 75 milionů let. Mnoho milionů let trval vývoj koňského rodu. Koňský rod je tedy vývojově starší než ten lidský. Jakýsi přelom ve vývoji prakoní se uskutečnil 25 až 10 milionů let před naší érou. První z řady koňovitých, který už se koni začínal podobat, se objevil cca před 5 miliony let. [8]

11

Na počátku lidských dějin se po planetě Zemi pohybovaly celkem 3 typy divokých koní, kteří se stali zakladateli všech známých i méně známých, a také těch vymizelých plemen koní. Byl to tarpan, západní kůň a kůň Převalského. Kůň Převalského je jediným divokým koněm, kterému se podařilo přežít do současné doby, a to zásluhou zoologických zahrad. [9], [10] V dávných dobách viděl člověk koně pouze jako lovnou zvěř. Kůň byl před zdomácněním považován pouze za dobrý zdroj masa, kostí, krve, žíní a kvalitní kůže. Ke zdomácnění koní, neboli domestikaci, došlo před 6000 až 5000 let. Dlouhou dobu člověk využíval koně pouze pro nošení břemen a příležitostně jako zdroj masa. Až později se z koní začala stávat jezdecká zvířata, což byl veliký krok jak pro koně, tak pro člověka. Neméně významným krokem bylo, když se kůň začal využívat jako tažné zvíře. Tažná síla začala být využívána v zemědělství, dopravě a i v jiných odvětvích. [11] Dle historických záznamů se v českých zemích koně chovali již roku 871. Nešlo jen o ledajaké koně, je doloženo, že byli velice kvalitní a vyvážení do ciziny. Stejně tak i koňské postroje v českých zemích vyrobené. Nešlo však o chov nikterak organizovaný. K organizovanosti chovu koní došlo až z ustanovení nařízení Karla IV. roku 1736 a dále pak také Marie Terezie roku 1763. Ještě před tím však nechal císař Rudolf II. roku 1579 povýšit původní koňskou oboru v Kladrubech na císařský dvorní hřebčín, který byl v roce 1995, i s jeho starokladrubským galakarosierem, zapsán do seznamu státních kulturních památek. Dalším významným hřebčínem, který funguje do současné doby je Hřebčín Slatiňany, založený roku 1898 jako zámecký hřebčín. Je proslulý chovem starokladrubského vraníka.[12] V druhé polovině 19. století dochází k prudkému rozmachu chovu koní u nás. Byly vytvářeny chovatelské a hospodářské spolky, jejichž činnost měla pozitivní vliv na úroveň a kvalitu koní. V letech 1938 - 1945 byl chov koní převzat okupačními úřady, což neměnně poznamenalo jeho další vývoj. Pravidelné odvody organizované okupační armádou 12

nebraly v úvahu kvalitu chovných klisen a bez rozdílu braly všechny koně. V poválečném období, kdy byl na našem území stav koňstva doslova zdevastován přechodem fronty, byla veliká potřeba tažných chladnokrevných koní. Ti byli využíváni při těžkých pracích jak na poli, v lese, ale například i jako tažná síla v dopravě. Přišlo období socializace zemědělství a díky němu vznikaly rozsáhlé půdní celky, které začínaly být stále častěji opracovávány mechanizačními prostředky. Díky mechanizaci koňská tažná síla začala ztrácet význam a došlo k velkému snížení počtu chovaných koní. Chladnokrevný kůň byl používán takřka pouze v lesnictví a koně teplokrevní byli chováni za jezdeckými účely převážně v jezdeckých klubech nebo se jako sportovní koně vyváželi do ciziny. V dnešní mechanizované době je však kůň stále v jednom oboru nepostradatelný. A to v lesnictví, kde se s jeho pomocí sváží dřevo z velmi obtížně dostupných míst, kam by se žádný stroj nedostal. Je mnoho míst v naší republice, kde jsou koně nepostradatelnými součástmi při tradičních slavnostech, které bývají příjemným únikem z hektického moderního světa. [13] Koně v agroturistice mají svojí významnou pozici, ať už jako jezdečtí koně, koně zapražení v povozu pro turisty, ale i jako nádherná zvířata k pozorování a ošetřování. S čímž úzce souvisí koňské stezky, po kterých se turista může pohybovat a kochat se krásami krajiny. [14]

1.3 Rozdíl mezi jezdectvím a hipoturistikou Jezdectví Jezdectví je v podstatě závodění na koni. Je prováděno za dosaženým sportovního výkonu koně a jezdce. Nejde o spontánní vyjížďky krajinou kvůli relaxaci. Pro jezdectví jsou zpravidla využíváni pouze koně. Jezdectví se dělí do dvou základních skupin, a to na jezdectví a dostihový sport. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je v tom, že při dostihovém sportu jde hlavně o rychlost koně, zatímco v jezdectví je hodnocena přesnost, provedení a elegance při provádění jednotlivých úkonů a hlavně poslušnost koně. [15] 13

Hipoturistika Při provozování hipoturistiky cestuje turista v nejvíce případech na koni, výjimečně také na oslu nebo mule. Někdy se může označovat také za jezdeckou turistiku nebo turistiku na koni. Cílem hipoturistiky není dosažení žádného sportovního výkonu, nýbrž relaxace, kochání se přírodou a příjemná vyjížďka krajinou. Jeden jezdec nemusí mít vždy pouze jednoho koně, může mít s sebou tzv. soumary, tedy zvířata nesoucí náklad. Nikdy se nepoužívá výraz hipoturista, účastník hipoturistiky je nazýván jezdcem. [16]

1.4 Hipoturistika jako součást cestovního ruchu Hipoturistika je jednou z liniových forem cestovního ruchu, stejně jako peší turistika, cykloturistika a běžecké lyžování. Tyto formy cestovního ruchu jsou v posledních letech stále více podporovány a rozvíjeny. Vznikají propojené systémy různých turistických okruhů a naučných stezek. Vzniklé trasy propojují přírodní i kulturní atraktivity regionu s nabídkou služeb cestovního ruchu. Oblast hipoturistiky je spojená s množstvím služeb, jako jiná odvětví cestovního ruchu. Jezdec, který cestuje jeden i více dní, využívá jak ubytovacích, stravovacích, tak i informačních služeb na hipostezce. Dále jsou mu také nabízeny vedlejší doplňkové služby jako kovářství, služby veterináře, průvodcovské služby, nebo také zábavní a kulturní služby. Hipoturistika je tedy součástí cestovního ruchu, která se zatím stále rozvíjí a získává si své příznivce. [17] V současnosti je stále větším trendem rozvíjející se agroturistika. Jde o čas trávený v typicky venkovských podmínkách, kdy se účastník může případně i zapojit a zkusit si pro něj netradiční práci vykonávanou na venkově. Účelem této turistiky je vtažení lidí do venkovského způsobu života a jeho přiblížení. Koně v agroturistice mají svojí poměrně významnou úlohu, ať už jako jezdečtí koně, koně zapražené v povozu pro turisty, ale i jako nádherná zvířata k pozorování a ošetřování. S čímž úzce souvisí koňské stezky, po kterých se turista může pohybovat a kochat se krásami krajiny. [18] Využití hipostezek pro účely cestovního ruchu v budoucnosti vidím jasně. Pořádání teambuildingových akcí, odměny pracovníkům od vedení firem, rekreační soustředění dětí i seniorů, kteří by ani nemuseli jet přímo na koních, ale putovali by pěšky společně 14

s jezdci. Pořádání více dětských táborů spojených s užíváním hipoturistiky a do lázeňského cestovního ruchu vtáhnout více hipoterapií a výletů na koních, jako léčebného prostředku. Cestovní kanceláře by mohly nabízet zájezdy pro pokročilé jezdce, kterým by zajistily zapůjčení koní, přenocování ve stanicích a vše náležitě naplánovaly. Lidé dříve nebo později začnou zase hledat útočiště klidu v krásné přírodě naší vlasti.

1.5

Koňská stanice

Koňské stanice jsou stanoviště na koňských stezkách, ve kterých jsou poskytovány doprovodné služby různého rozsahu. Stanice dosahují různé úrovně, co se týče služeb v nich poskytovaných. Jsou děleny do tří kategorií, někdy je jako čtvrtá kategorie uváděno úvaziště (viz níže). [19] V případě, že jde o stanici první kategorie, stanice nabízí (po telefonické domluvě) základní služby, zaměřuje se však spíše na rozšířené komplexní služby pro jezdce i koně. Pro koně je zde zajištěno ustájení v boxech nebo případně jiné velmi kvalitní ustájení. Stanice patřící do 1. kategorie musí poskytovat následující služby: pro koně - možnost ustájení pro 3 - 4 koně pod venkovním přístřeškem, - pevná ohrada, - možnost zakoupit seno, jádro, granule, - přístup k pitné vodě, - kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem pro jezdce - možnost přespání pro 3 – 4 osoby (typu penzion, popř. velmi kvalitní ubytování v soukromí), možnost postavit stan, - možnost provést základní hygienu, toalety, - kontakt na restauraci a prodejnu potravin [20] Stanice druhé kategorie nabízí jezdcům ubytování pod střechou a koním ustájení na kvalitní úrovni. Je poskytováno (po telefonické domluvě) základní zázemí pro 15

odpočinek jezdce i koně. Stanice druhé kategorie poskytuje základní služby, může poskytovat i některé rozšířené služby. Kategorie zahrnuje menší stanice domácího charakteru, které fungují spíše v rovině osobních kontaktů. Minimální požadavky na poskytované služby jsou: pro koně - možnost ustájení pro dva koně pod venkovním přístřeškem, - pevná ohrada – oddělená pastvina pro dva koně, - možnost zakoupit seno, jádro; - přístup k pitné vodě, - kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem pro jezdce - možnost postavit stan, - možnost provést základní hygienu, toalety, - kontakt na restauraci a prodejnu potravin. [20] Ve stanici třetí kategorie je nabízeno základní zázemí pro odpočinek jezdce i koně. Stanici tvoří pevná ohrada, přístřešek, informační tabule s kontakty, uzavíratelná skříňka (zámek si veze jezdec sám). Služby poskytované ve stanici třetí kategorie: pro koně - pevná ohrada, - možnost zakoupit seno, jádro; přístup k vodě do 2 km (kontakt na informační tabuli), - kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem pro jezdce - možnost postavit stan, - možnost získat vodu pro základní hygienu (kontakt na informační tabuli), - kontakt na správce samoobslužné stanice, - kontakt na restauraci a prodejnu potravin. [20] 16

Čtvrtou kategorií jsou úvaziště. Jde o místa na hipostezce, kde je možnost uvázání koně. Úvaziště může zahrnovat i informační tabuli s kontakty na blízkou restauraci, prodejnu potravin, veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem. Na úvazišti by měly být tyto služby: pro koně - pevné úvaziště, pro jezdce (volitelné) - informační tabule s kontakty. [20] V informacích o stanicích je dále také uváděno, jakému způsobu ježdění se zde věnují, buď anglickému, nebo westernovému. Ceny za ubytování jezdců a ustájení koní si určuje každá stanice sama dle vlastního uvážení, v poměru k úrovni poskytovaných služeb. Ceny za ubytování se pohybují v rozmezí od 0 Kč do 600 Kč. Suma požadovaná za ustájení je samozřejmě podle kategorie v rozmezí mezi 0 Kč do 400 Kč.

1.5.1 Symboly Jak na webových stránkách, tak i v tištěných průvodcích jsou pro lepší přehlednost někdy užívány jednoduché piktogramy. Na webových stránkách se význam symbolu zobrazí, pokud na symbol přejedete kursorem. V tištěných materiálech je vždy uveden seznam symbolů a k nim náležité vysvětlení. Provedení symbolů se může lišit, dosud nebyly nijak sjednoceny. Na ukázku uvádím 4 symboly, více naleznete v příloze. Symbol

Význam úvaziště (čtvrtá kategorie) stanice třetí kategorie stanice druhé kategorie stanice první kategorie Obr. 1- Piktogramy

17

1.6 Hipostezka Hipostezka, též nazývaná jako koňská stezka a jezdecká stezka, je turistická stezka zaměřená na hipoturistiku. Jde o značenou cestu, která je učená pro cestování na koni. Uživatelé se při dodržení pravidel a nevybočení ze stezky nemusí obávat, jinak nepříjemných, problémů spojených s jízdou na cizích pozemcích. Koňské stezky jsou díky optimální šířce, zpevněnému povrchu a přítomnosti koňských stanic a úvazišť ideální pro jízdu na koni. Stezka bývá většinou vedena místy, kde je snížené riziko střetu s podněty, které plaší koně. [21] Výhody koňských stezek pro turisty: - stezka, která je značená a již někým prozkoumaná a ověřená, vylučuje problémy s blouděním a setkáním se s nedostupným terénem. - značená stezka vede po pozemcích, od jejichž majitelů je toto využití povoleno. Odpadá tak případný problém se vstupem na cizí pozemek. - díky koňským stanicím a možnostem ubytování, stravování a ustájení koně je hipoturistika značně pohodlnější. Často jsou na koňských stanicích poskytovány další poutavé služby (výcvik koně i jezdce, projížďka kočárem, průvodce po koňské stezce a další). - turistická sezóna je značně prodloužená, od brzkého jara až do zimy (dle počasí) [22] Výhody plynoucí z koňských stezek pro koňské stanice a obyvatele okolí stezky: - dochází k rozšíření nabídky služeb pro jezdce a potažmo všechny zákazníky - možnost využití koňských stezek při vlastním podnikání, zatraktivnění území v okolí koňských stezek, spásání nevyužitých a neupravovaných ploch - provádění projížděk po stezkách za úplatu, možný odbyt krmiv od zemědělců a místních chovatelů - příjmy plynoucí z ubytování turistů a ustájení koní i z výdajů turistů v místních obchodech, stravovacích zařízeních, návštěv památek apod. [23] 18

1.6.1 Značení koňských stezek Metodika značení koňských stezek je totožná s metodikou Klubu českých turistů využívanou pro značení pěších turistických tras. V České republice nalezneme privátní okruhy pro platící klientelu, ale hlavně veřejné hipostezky, které jsou zcela zdarma. Síť pěších tras, která byla po celém území tvořena od roku 1989, je považována za nejlepší v Evropě. Klub českých turistů se na značení hipostezek podílí od roku 2005 a mezi zavedenými sekcemi a radami je také Sekce turistiky na koni. V Sekci turistiky na koni však najdeme pouze poznámku, že obsah stránky se připravuje. Ovšem předsedkyně Sekce Ing. Milena Andrlová mi zaslala odkaz, na oficiální webové stránky s názvem Turistika na koni, které jsou spravovány Odborem při KČT Jihočeského kraje. Takže v budoucnu bude odkaz pravděpodobně vložen i na webovou stránku Sekce turistiky na koni. [24], [25] Je důležité podotknout, že i všechny prvky značení koňských stezek podléhají ochraně stejně, jako je tomu u cykloznačení, lyžařského značení a pěšího značení. Z informací, které mi zaslal předseda Rady značení Klubu českých turistů Mgr. Karel Markvart, jsem zjistila, jaké jsou možné sankce za poškozování značení. Přestupkový zákon č.200/1990 Sb., § 21- Přestupky proti veřejnému pořádku - říká, že přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku. Obviněný může dostat pokutu až 3000Kč. [26] Metodika značení tras pro jezdeckou turistiku je shodná s metodikou pro značení pěších tras, jelikož: - při delších cestách jezdec často vede koně na ruce a je tedy pěší. Z tohoto důvodu značky nejsou umístěny příliš vysoko, jsou přibližně ve výšce očí uživatele stezky. Četnost výskytu značek na stezkách je stejná jak u peších, tak u koňských tras - jezdec při jízdě na koni sleduje, kam jeho kůň šlape, pokrývá svým pohledem několik metrů před ním, a tudíž by byla značka umístěná příliš vysoko lehce přehlédnutelná

19

- jezdec na koni se po stezce pohybuje převážně krokem, jen místy cválá a kluše, jeho rychlost je tedy na úrovni rychlosti lyžaře nebo pěšího turisty. Jezdec může mít navíc ještě koně s nákladem, který se nemůže pohybovat velkou rychlostí. [27] Trasování - Značené jezdecké trasy jsou navrhovány tak, aby se nesbíhaly s jinou značenou trasou pro lyžaře, cyklisty nebo pěší. Pokud je to nevyhnutelné, jsou značené trasy vedeny souběžně s jinými, ale jen v případě, že je využitelná šířka cesty v celém takovém úseku minimálně 2 metry. V případě, že se nejedná o zpevněnou cestu, je zároveň nutné na obou koncích; takového souběhu umístit upozornění pro jezdce, po jaké straně cesty musí své koně vést tak, aby cesta nebyla kopyty poškozená v celé její šíři. [27] Umístění Značky a šipky jezdeckých tras jsou umisťovány ve výšce cca 180 cm nad zemí. V případě souběhu se značenou trasou jiného přesunu jsou umístěny ve výši 10 cm nad každou pěší nebo lyžařskou značkou a 20 cm pod každou cykloznačkou. Značky a šipky jsou v terénu umísťovány na vhodné objekty způsobem shodným s pravidly umísťování značek a šipek pěších tras. Rovněž hustota značení jezdeckých a pěších tras je shodná. [27] Rozměry Jezdeckou značku tvoří bílý čtverec 10 * 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevný kruh o průměru 6 cm. Šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm. Lze použít i šipky, jejichž provedení je shodné se šipkami u místního značení pěších tras. Pro zlepšení viditelnosti na větší vzdálenost je možné použít i značku větších rozměrů, tzv. volavku. [27]

20

Obr. 2- značka pro jezdeckou stezku průběžnou

Směrovky a tabulky Směrovky a tabulky pro jezdecké trasy jsou textově i barevně shodné se směrovkami pěších tras tím, že v jejich záhlaví je uveden text „Jezdecká stezka KČT“ a v hrotu směrovek je zobrazen kruh, barevně odpovídající jezdecká trase. Tyto směrovky a tabulky se umísťují podle pravidel shodných s pravidly umísťování směrovek a tabulek pěších tras. Na společných textačních informačních místech s trasami jiných přesunů jsou směrovky jezdeckých tras umísťovány nad směrovkami pěších a lyžařských tras a pod směrovkami cyklotras. [27] Barva a číslo trasy Určení barvy konkrétní jezdecké stezky odpovídá systému barevného odlišení u pěších značených tras. Hlavní tranzity (S-J větve, Z-V tranzit, tranzit hraniční apod.) jsou značeny červeně, další vedlejší větve modře, regionální a místní jezdecké trasy zeleně nebo žlutě. Je nutné dbát na to, aby se pokud možno nekřížily jezdecké stezky téže barvy, či aby se hlavní větve tranzitu při svém rozdvojení nebo dalším dělení nerozdělily na barevně stejně značené trasy. Každé nové značené jezdecké trase je přiděleno její celostátně platné třímístné evidenční číslo, které odpovídá její barvě: červené trasy č. 101 – 299, modré trasy č. 301 – 499, zelené trasy č. 501 – 699 a žluté trasy č. 701 – 899. [27] 21

Jízdárenské okruhy Jízdárenské okruhy (pro komerční jezdeckou turistiku) budou označeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci o vnějším rozměru 10 * 10 cm. Tyto okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami a značkaři KČT je značí a provádějí jejich údržbu pouze na základě Dohody o provedení práce, uzavřené mezi majiteli (tj. materiál, cestovní náhrady i práce). [27]

Obr. 3- značka pro jezdeckou stezku okružní

Městské jezdecké okruhy Městské jezdecké okruhy jsou jezdecké trasy, které vedou městem. Pokud zapadají do koncepce tvorby sítě jezdeckých stezek v ČR, mohou být po odsouhlasení Sekcí značení jezdeckých stezek Rady značení KČT brány jako regionální či místní jezdecké trasy. Podle tohoto principu jsou pak vyznačeny stejným způsobem jako ostatní jezdecké trasy (zpravidla zelenou nebo žlutou barvou) a vybaveny potřebnými směrovkami a tabulkami. Pokud nezapadají do značení sítě jezdeckých stezek, bude se k nim přistupovat jako k místním okruhům a značení i přístup k nim bude stejný jako u jízdárenských okruhů. [27]

22

1.6.2 Pravidla pohybu po stezce - Ve vztahu k životnímu prostředí i provozu na dané stezce jsou nejvýhodnější skupiny tvořené pěti, maximálně však deseti jezdci na koních. Výhoda menších skupin je lepší reakce a snadnější řešení nenadálých situací na stezce. U organizovaných výprav zodpovídá za celou skupinu vedoucí. [28] - Skupina je povinna se držet na vyznačené jezdecké stezce. Je důležité odolat a nevjet do polí, luk a lesních porostů a nerušit zvěř. [28] - Jezdec musí dbát na nařízení a místní omezení některých úseků stezky. Omezení a nařízení se mohou stahovat například k zachování klidu pro zvěř v době páření či vyvádění mláďat. [28] - Jezdec musí být ohleduplný k ostatním uživatelům stezky. Musí upozornit lidi před sebou, když je chce předjíždět a při samotném úkonu musí snížit rychlost, aby je bezpečně minul. Chodce na stezce míjí zásadně v kroku a při předjíždění cyklistů musí být chování také přiměřené situaci. Předjíždění se provádí vždy zleva. Cyklisti musí dát přednost všem ostatním uživatelům stezky a pěší dávají přednost jezdcům na koni. [28] - Na stezce se nepohybujeme tryskem! Cválání je povoleno pouze v přehledných a bezpečných úsecích. Úzké části stezek by se měly z důvodu bezpečnosti projíždět raději krokem a stejné je to s překážkami, které je lepší raději obejít nebo překročit, nikoli přeskočit. [28] - Na rozbahněné nebo frekventované stezce je lepší chodit v zástupu a dbát na povrch stezky, který můžou poškodit kopyta. [28] - Je nutné chránit prostředí stezky, nenechávat po sobě odpadky a je vhodné odstranit i trus koně. [28] - Pokud skupinu doprovází pes, musí být stoprocentně ovladatelný. Pokud tomu tak není, musí být pes uvázaný na vodítku i při pobytu na tábořišti. [28] - Jezdec má být „očima a ušima stezky“ a upozornit stanici na případné problémy jako jsou např. poškozená značení, vyvrácené stromy, sesuv půdy, odpadky. [28] 23

- Pokud se jezdec rozhodne tábořit mimo stanici, měl by tak učinit na vyznačeném tábořišti nebo na pozemku, jehož majitel mu dal povolení. [28] - Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí nějakou újmu nebo úraz, zapříčiněný charakterem terénu, nemůže pak požadovat náhradu po vlastníkovi pozemku či lesa, ani po žádném zainteresovaném subjektu. [28] - Jezdec by měl mít na paměti, že ne všichni, kdo se na stezce pohybují znají koně a mohou tak reagovat různě. Je možné, že zrovna Váš kůň bude první, kterého někdo osobně pozná, snažte se, aby ta první zkušenost byla příjemná. Jezdec by měl být ochotný zodpovídat otázky, je v té chvíli představitelem všech jezdců… [28]

1.7 Co jsou Greenways ? Greenways, neboli zelené stezky, jsou komunikace, trasy, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku. Cílem těchto projektů je obnovit a zachovat přírodní a kulturní dědictví regionu, a rozvíjet udržitelný cestovní ruch, turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. [44], [45]

1.7.1 Greenways Praha - Vídeň Praha-Vídeň Greenways byly vytvořeny po revoluci, v roce 1989, skupinou nadšenců. Ti se inspirovali u The Hudson River Valley Greenway. Jde o síť cykloturistických, pěších i jezdeckých stezek mezi dvěma metropolemi ve středu Evropy. Cestovatelé na kole, koni či pěšky mohou krok za krokem putovat místní krajinou, poznávat místní historii, tradice, přírodu a kulturu ve střední Evropě. Flora a Fauna podél Greenways je bohatá stejně jako seznam památek, které turista může navštívit. Například i několik UNESCO biosférických rezervací a NP Podyjí. Hlavní osou celného projektu Greenways je cyklistická trasa dlouhá 470 km, která začíná v Centrálním parku v Praze 13 a končí v Stammersdorfu - Vídeň. Projekt spravuje od roku 1998 Nadace Partnerství ve spolupráci s občanským sdružením 24

Greenways Praha - Vídeň za podpory mnoha dalších místních partnerů - obcí, podnikatelů i neziskových organizací. Do propagace a podpory projektu Greenways se zapojilo i severoamerické sdružení Friends of Czech Greenways. [46], [47]

Na našem území do Greenways patří celkem 3 jezdecké stezky:

Jezdecká stezka Maříž - Plačovice - Vranov nad Dyjí Jezdecká stezka Maříž - Plačovice - Vranov nad Dyjí prochází územím Jihočeského a Jihomoravského kraje, její obtížnost je lehká až střední. Co se týče terénu, na stezce převažují zpevněné štětované lesní cesty a polní cesty, na Vranovsku musí jezdci přebrodit řeku. [48] V roce 2006 byl vyznačen první úsek Maříž - Plačovice o celkové délce 24km. Pro koně a jezdce jsou zde k dispozici tři jezdecké stanice vybavené úvazištěm. Díky hraničním přechodům Vratěnín a Fratres

je možné navázat a spojit se se sítí

dolnorakouských hipostezek. [48] Jezdecká stezka Maříž - Nová Říše (Bohuslavice) Hipostezka procházející Jihočeským krajem a Krajem Vysočina je stezka Maříž - Nová Říše (Bohuslavice) a je lehké až střední obtížnosti. Převažují zpevněné lesní a polní cesty, na stezce jsou častá převýšení. U Hejbalova mlýna je nezbytné překročit řeku po betonovém mostě bez zábradlí. Stezka je značená červeně. [48] První úsek Maříž - Nová Říše (U Pazderny) o délce 45km byl vyznačen také již v roce 2006. Jezdci a koně mají k dispozici tyto stanice: Maříž, Cizkrajov, Chlumec, (Penzion Ježkovec – v plánu odbočka), Ranč „Na Cípku“ – Kandusův lom, Bohuslavice. Stezka navazuje na hraniční přechod Fratres - Slavnonice. [48] Jezdecká stezka Lichtenberg - Telč je součástí systému Greenways - Zelených stezek Praha - Vídeň. Celková délka stezky na rakouském území je 58 km, na území českém je to 60 km. Na rakouském území je stezka vyznačena plastovými žlutými značkami s popisem. Na 25

českém území klasickým bílým čtvercem s červeným kulatým středem. Jezdci mohou k překročení hranic využít hraniční přechody ve Vratěníně, v Hluboké nebo hraniční přechod Fratres – Slavonice. Stezka je lehké až střední obtížnosti. [49]

1.8 Jezdecké stezky v krajích ČR název kraje

počet km hipostezek

zdroj

poznámky

Hlavní město Praha

0

[29]

Jihomoravský kraj

301

[30]

Jihočeský kraj

427,5

[31]

Karlovarský kraj

634,9

[32]

Královéhradecký kraj

623

[33]

Liberecký kraj

0

[34]

Plánovaných a více méně připravených stezek je cca 150-200 km

Moravskoslezský kraj

0

[35]

Kraj má koňské stezky, ale nejsou značeny metodikou KČT-má však zpracován oficiální projekt pro značení metodikou KČT na 308km stezek

Olomoucký kraj

51

[36], [37]

V současné době se zpracovává přesná studie délky hipostezek.

Pardubický kraj

600

[38]

Plzeňský kraj

40

[39]

Středočeský kraj

967,5

[40]

Kraj Vysočina

864

[41]

Zlínský kraj

321

[42]

Ústecký kraj

88,5

[43]

V současné době jsou ve fázi schvalování 2 projekty, které mají dohromady délku cca 180km.

Tab. 1- Jezdecké stezky v krajích ČR

26

1.9 Hipoturistika v turistickém regionu Vysočina Financování realizace projektu koňských stezek v Kraji Vysočina V Kraji Vysočina byla v rámci projektů v letech 2005 – 2006 zmapována situace koňských stezek a koňských stanic za účelem rozvoje venkova a agroturistiky. Z tohoto projektu dále vzešla informační propagační brožura zabývající se popisem stávajících a připravovaných jezdeckých stezek a koňských stanic s označením poskytovaných služeb. Tento katalog vyšel jak v tištěné, tak také v elektronické podobě. Celkové náklady projektu činily 998 000 Kč, z toho 249 500 Kč bylo hrazeno z národních veřejných prostředků a 748 500 Kč z dotace Evropského fondu pro regionální rozvoj (program- INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko). Síť koňských stanic je v kraji Vysočina poměrně hustá a turisté mohou využít více než 150 koňských stanic. [50], [51], [52] V kraji Vysočina je rozvoj této turistiky velmi intenzivní a o mapování a značení nových stezek měli a stále mají zájem jak organizátoři tohoto projektu, dobrovolníci, tak samotné koňské stanice. Také se jedná o propojení místních stezek se sousedními kraji. Dále vzniklo Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky, a to za účelem podporování rekreačního využití koní a zejména pak jednodenního či vícedenního putování v sedle. Významná je také přeshraniční spolupráce v oblasti koňské turistiky se

sousedním

Rakouskem

v rámci

projektu

Greenways.

[50],

[51],

[52]

Terénní mapování sítě jezdeckých stezek a koňských stanic, stejně jako následné vyznačení hipotras na území Kraje Vysočině a certifikace jezdeckých stanic, byly po roce 2006 realizovány za podpory evropských strukturálních fondů, konkrétně ze dvou projektů: ROP Jihovýchod, oblast podpory 2.2 - projekt Zkvalitnění marketingu turistické nabídky kraje Vysočina (r. 2008 - 2010), náklady projektu dle projednané žádosti 10,8 mil. Kč, jednou z aktivit projektu bylo zpracování studie Terénní mapování sítě jezdeckých stezek a koňských stanic. [52]

27

ROP Jihovýchod, oblast podpory 2.1 - projekt Vybudování sítě hipotras (r. 2009 2011), náklady projektu dle proj. žádosti 2,8 mil. Kč, klíčovou aktivitou projektu bylo vyznačení 846 km hipotras na území Kraje Vysočina a certifikace přes 150 jezdeckých stanic. Projekt navázal na předchozí projekty realizované v letech 2005 – 2009, kdy byla v Kraji Vysočina zmapována situace jezdeckých stezek a jezdeckých stanic. Hipotrasy jsou uvedeny na turistickém portále Vysočiny (www.region-vysocina.cz). Také k nim byly vydány mapy Vysočinou v sedle - za finanční podpory dalšího projektu v rámci ROP Jihovýchod. [52], [53]

1.9.1 Síť koňských stezek v kraji Vysočina Do roku 2011 byla v Kraji Vysočina vyznačena síť hopistezek o celkové délce 864 km. V síti koňských stezek naleznete 173 koňských stanic, různých úrovní. [54]Kraj Vysočina můžeme rozdělit na menší území pěti okresů. Jedná se o okresy: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Pro lepší přehlednost uvádím v této kapitole informace o stanicích a mapy jednotlivých okresů.

Obr. 4- mapa koňských stanic v Kraji Vysočina

28

Jihlavsko má celkem 30 koňských stanic. Každá stanice má své číslo, podle nějž je možné její vyhledání v mapce. V okrese Jihlava je celkem 7 stanic první kategorie, 4 stanice druhé kategorie a 19 stanic kategorie třetí (viz. příloha B). [54] Q-RANCH U PRAMENE DYJE, Bezděkov 1 Číslo na mapě- 21, stanice 1. kategorie, provozovatel- MVDr. Petr Hawerland Ubytování pro jezdce je v penzionu nebo je zde povoleno stanování. Pro koně jsou zde k dispozici boxy, ohrada, pastvina a výběh s elektrickým ohradníkem. Ustájení koní stojí 150,-. Na stanici se věnují anglickému a westernovému způsobu ježdění. Je zde chov westernových koní, probíhá zde výcvik koní i jezdců, agroturistika a je zde možnost zapůjčení koně. Cena vyjížďky je 250,-. V údolí Dyje Vás rádi přivítají i s Vašimi psími mazlíčky. [54] Tipy na výlety: údolí Dyje- Telč, údolí Dyje- Kostelec, Jihlava- Špičák- Vysoká. [54]

Obr. 5- mapa stanic v okrese Jihlava

29

Pelhřimovsko má celkem 27 koňských stanic. Každá stanice má své číslo, podle nějž je možné její vyhledání v mapce. V okrese Pelhřimov naleznete 5 stanic první kategorie, 10 stanic druhé kategorie a 12 stanic třetí kategorie (viz. příloha B). [54] Jezdecká stáj s hříbárnou Bořetín, Bořetín 51 Číslo na mapě- 53, stanice 1. kategorie, provozovatel- Pavel Dvořák Ubytování pro jezdce je zde v soukromí a je také možnost postavení stanu. Pro koně zde naleznete ustájení v boxech a volné vypuštění na pastvinu. Cena ustájení je 150,-, cena ubytování 200,-. Na stanici je provozována agroturistika, vyjížďky kočárem a saněmi. Mazlíčci jsou vítáni. Tipy na výlety po hipostezce jsou: Bořetín- Kámen- ObrataňPacov (50km), Bořetín- Choustník- Kozí hrádek- Tábor (45km). [54]

Obr. 6- mapa stanic v okrese Pelhřimov

30

Žďársko má celkem 35 koňských stanic. Každá stanice má své číslo, podle nějž je možné její vyhledání v mapce. V tomto okrese se nachází 7 stanic první kategorie, 11 stanic druhé kategorie a 17 stanic třetí kategorie (viz. příloha B). [54] JO HOTELU GRUNT, Vysoká 60, Žďár nad Sázavou Číslo na mapě- 2, stanice 1. kategorie, provozovatel- Pavel Sojka Ubytování ve stanici je možné přímo v Hotelu Grunt, v turistické chatě nebo ve stanu. Cena se pohybuje od 50,- do 300,-. Ubytovat svého koně můžete v boxech, vnitřním i venkovním vazném ustájení, v ohradě a na pastvině s i bez elektrických ohradníků. Cena od 50,- do 100,-. Pokud využijete možnost zapůjčení koně, za vyjížďku zaplatíte 200,- a za svezení v bryčce 400,-. Rádi Vás zde přivítají i s Vašimi čtyřnohými mazlíčky. Stanice je zaměřena na anglický způsob ježdění, parkurové skákání, pořádání závodů v parkurovém skákání, agroturistiku, jízdu bryčkou nebo saněmi. [54]

Obr. 7- mapa stanic v okrese Žďár nad Sázavou

31

Havlíčkobrodsko má celkem 30 koňských stanic. Každá stanice má své číslo, podle nějž je možné její vyhledání v mapce. V okrese můžete navštívit celkem 2 stanice první kategorie, 15 stanic druhé kategorie a 13 stanic třetí kategorie (viz. příloha B). [54] FARMA ŠTOKY, s. r. o., Štoky 78 Číslo na mapě- 166, stanice 2. kategorie, provozovatelka- Václava Nekulová V místě je možnost turistického ubytování, ubytování v penzionu nebo stanování. Stanování zdarma, ostatní za cenu 200,-. Koně ustájíte v boxech, nebo využijete vázaného stání uvnitř či venku, ohradu a pastvinu s el. ohradníkem v ceně od 100,- do 400,-. Stanice se je zaměřena na anglický způsob ježdění, agroturistiku a také sportovní rybolov. [54]

Obr. 8- mapa stanic v okrese Havlíčkův Brod

32

Třebíčsko má celkem 51 koňských stanic. Každá stanice má své číslo, podle nějž je možné její vyhledání v mapce. Při putování Třebíčským okresem se můžete zastavit v 6 stanicích 1. kategorie, 22 stanic kategorie druhé a 23 stanic třetí kategorie (viz. příloha B). [54] PENZION ,,JÍZDÁRNA“ OTRADICE, Centrum rekreační a rehabilitační hipoterapie,

Otradice 34 Číslo na mapě- 16, stanice 1. kategorie, provozovatel- Goodwill- catering a párty servis, s. r. o., Brno (Ing. František Maďar) Je pro Vás připraveno ubytování v penzionu s plnou penzí v cenně 300,-, pro koně vazné stání uvnitř za 300,-. Při zapůjčení koně zaplatíte za vyjížďku 250,-. V místě stanice je upřednostňován anglický způsob ježdění, je zde provozována agroturistika, letní tábory, hipoterapie a rehabilitace na koních Dopřát si zde můžete také Thajskou masáž. Tipy na výlet: Mohelenská hadcová step (do 30km), Březník (8km), Hluboké (10km), Pucov kolem Bělizny a Kalinovy hájenky (15km). [54]

Obr. 9- mapa stanic v okrese Třebíč

33

Koňské stanice v Kraji Vysočina- brožura Je to brožura, ze které jsem při psaní této bakalářské práce čerpala mnoho informací. Poprvé jsem se s ní setkala již v roce 2009, kdy paní Ing. Simona Stejskalová vyznačovala hipostezku přes vesnici, ve které žiji s rodiči. Jsem s ní tedy velice důkladně seznámená. Obsah brožury je následující: - Vysvětlivky piktogramů - Úvod - Pravidla pohybu po stezce - Seznamy stanic a mapy stezek pro jednotlivé okresy - Mapy stanic v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. [54]

Přehlednost této publikace hodnotím velice kladně! Informace jsou uváděny ve správném a logickém pořadí a podle mého názoru jsou pro čtenáře velmi srozumitelné. Je to dosud jediná tištěná publikace s tímto zaměřením, která v Kraji Vysočina vyšla. Nemám tedy jinou publikaci, se kterou bych brožuru mohla srovnávat.

Obr. 10- Titulní strana brožury

34

2 Praktická část- výzkum 2.1

Metodika

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je informovanost veřejnosti o hipoturistice, jestli jí vnímají jako součást cestovního ruchu a zda mají nějaké nápady na její zlepšení a rozvoj. Celkový počet respondentů a zároveň správně vyplněných dotazníků byl 132. Dotazník byl vytvořen pomocí internetového portálu www.vyplnto.cz. Dále jsem prostřednictvím České pošty rozeslala 30 dotazníků na některé koňské stanice. Vrátilo se mi celkem 25 vyplněných tištěných dotazníků. Odpovědi v nich uvedené jsem poté beze změn vyplnila do identického dotazníku na portálu www.vyplnto.cz.

Vyplňování dotazníku na internetových stránkách bylo velice jednoduché a zabralo dotazovanému v průměru 5 minut. Odkaz na dotazník jsem rozesílala pomocí emailu svým známým a na adresy mnohých koňských stanic, které jsem našla v brožuře Koňské stezky na Vysočině a na různých internetových stránkách, které obsahovaly adresy stanic v jiných krajích ČR. Dále jsem odkaz vkládala na stránky různých fanklubů koní a relevantních skupin na sociální síti Facebook. Šetření na internetu probíhalo ve dnech 21. 10. 2012 - 15. 11. 2012.

35

2.2 Vyhodnocení dotazníku Otázka číslo 1: Věk?

Obr. 11- Věk

Nejvyšší počet odpovídajících (80) bylo ve věku 18- 26 let. 26 osob bylo ve věku 27- 49 let. Tyto výsledky se daly předpokládat, jelikož dotazník byl k dispozici na internetových stránkách, které podle mě využívá převážně mladší část populace. A mnoho z respondentů se k odkazu na vyplnění dotazníku dostalo na sociální síti Facebook, kterou rovněž používají spíše lidé ve věku 18- 35 let (viz. Příloha C- Facebook).

36

Otázka číslo 2: Vzdělání?

Obr. 12- Vzdělání

Otázka zaměřená na vzdělání byla zařazena do dotazníku za účelem zjištění, jaké povědomí o hipoturistice mají lidé různého vzdělání a rovněž věku. Byla to otázka povinná. Téměř polovina (48,48%) respondentů má vystudovanou střední nebo střední odbornou školu. Druhá nejvíce volen odpověď (41,67%) byla vysoká škola.

37

Otázka číslo 3: V současné době jste?

Obr. 13- Zaměstnání

Otázka zaměřená na zaměstnání byla v dotazníku rovněž z toho důvodu, abych zjistila jaké je složení odpovídajících. Největší část respondentů 51,52% byli studenti, pracujících bylo celkem 34,09%, na mateřské dovolené 6,06%, nezaměstnaných 5,3% a v důchodu bylo 3,03% respondentů.

38

Otázka číslo 4: Jezdíte pravidelně na koni?

Obr. 14- Pravidelné ježdění

Na tuto otázku bylo možno odpovědět pouze ano/ne. Respondenti se rozdělili téměř na polovinu- ano 46,97%, ne 53,03%. S tímto výsledkem jsem spokojená. Zajímá mě právě také informovanost lidí, kteří nejsou jezdci. A jsem potěšena, že si dotazník zaměřený na hipoturistiku vybralo takové množství ,,nekoňáků“. Z mého pohledu je hipoturistika i pro ty, kteří na koních nejezdí.

39

Otázka číslo 5: V jakém období jezdíte na koni nejvíce?

Obr. 15- Období

Tato otázka byla pro můj výzkum poměrně důležitá, abych se dozvěděla, jak jsou případně využívány hipostezky během roku. Hipostezky je možné užívat během celého roku, pokud to dovolí přírodní podmínky (sníh v zimním období). Očekávala jsem, že bude převažovat letní období. Ale z pohledu turistického ruchu je provozování hipoturistiky po celý rok ve stejné míře velice pozitivním výsledkem! Je to dobrý předpoklad pro plnění hlavních cílů venkovského cestovního ruchu, kterými jsou: - stimulovat rozvoj dalších podnikatelských aktivit na venkově, odlehčit přetížené infrastruktuře měst, - omezit migraci venkovského obyvatelstva do měst a stabilizovat venkovský prostor, - respektovat přirozené přírodní prostředí, udržovat ho a rozvíjet, - popularizovat místní krásy, zvláštnosti a tradice a přispívat k jejich udržení a rozvoji, - vrátit člověka do přírody. [55]

40

Otázka číslo 6: Vlastníte koně?

Obr. 16- Vlastník

Zde byla možnost odpovědět ano/ne. Na tuto otázku navazuje otázka následující: Provozujete hipoturistiku na zapůjčeném koni?. Z těchto dvou otázek jsem zjistila, že celkem 43 respondentů vlastní koně a dalších 43 respondentů sice koně nevlastní, ale hipoturistiku provozuje na zapůjčeném koni. Zde jsou započteni jak respondenti, kteří jezdí na koni pravidelně tak i ti, kteří jezdí příležitostně.

41

Otázka číslo 7: Provozujete hipoturistiku na zapůjčeném koni?

Obr. 17- Zapůjčení

Otázka číslo 7 navazuje na otázku číslo 6. Celkem 43 respondentů uvedlo, že provozuje hipoturistiku na zapůjčeném koni. Z otázek číslo 6 a 7 jsem se tedy dozvěděla, že 86 respondentů (z celkového počtu 132) provozuje hipoturistiku na vlastním nebo zapůjčeném koni.

42

Otázka číslo 8: Kolik km ujedete průměrně během vyjížďky?

Obr. 18- Vyjížďka

Jak jsem předpokládala, téměř 35% odpovědí bylo 0. Otázka byla povinná, takže odpovídali i lidé, kteří nikdy nejezdí na koni. Často uváděné odpovědi byly v rozmezí od 10- 20km, což je ideální vzdálenost například pro vícedenní putování na koni. V odpovědích se vyskytovaly samozřejmě i nižší počty km, ale to proto, že odpovídali i jezdci, co jezdí na koni příležitostně nebo nemají tolik volného času.

43

Otázka číslo 9: Považujete hipoturistiku za součást cestovního ruchu?

Obr. 19- Součást CR

Tato otázka byla velice důležitá a její vyhodnocení je z mého pohledu více než uspokojivé! Celých 80% odpovídajících považuje hipoturistiku za součást CR. Zbylí jsou opačného názoru, ale domnívám se, že je to možná díky jejich nízké informovanosti v této oblasti. Domnívám se, že informovanost je kamenem úrazu nejen v oblasti rozvíjející se hipoturistiky.

44

Otázka číslo 10: Podpořil/a byste rozvoj nových hipostezek v ČR?

Obr. 20- Rozvoj

Otázka č. 11 úzce souvisí s otázkou předchozí a výsledek jejího vyhodnocení je velmi pozitivní! Výsledky obou otázek jsou téměř shodné. Celkem 105 odpovídajících uvedlo, že považuje hipoturistiku za součást CR a celkem 102 z nich by nějakým způsobem podpořilo její rozvoj. Tyto výsledky jsou velice příznivé pro budoucí vývoj hipoturistiky v České republice.

45

Otázka číslo 11: Jak byste podpořil/a rozvoj hipostezek?

Jak byste podpořil/a rozvoj hipostezek?

17%

8% 7% 10% 5%

28%

5% 20%

finančně: 7 (9,46%) jakkoli: 6 (8,11%) reklamou, zviditelněním: 8 (10,81%) vyplněním tohoto dotazníku: 4 (5,41%) pozváním lidí i těch, co koně nevlastní: 4 (5,41%) jejich využíváním: 17 (22,97%) pomocí při realizaci: 23 (31,08%) ostatní odpovědi: 14 (18,92%)

Obr. 21- Podpora

Otázka byla nepovinná a odpovědělo na ní 84 lidí. Nejčastější odpovědí byla pomoc při realizaci hipostezek a druhou nejčastější byla ta, že rozvoj hipostezek podpoří odpovídající jejich využíváním. V ostatních odpovědích se vyskytovalo například, že by se nabídli jako hipostanice, zdarma nechali vyjít reklamu v novinách, roznášeli letáčky atd. Velice mile mě překvapila odpověď, že by přizvali jak jezdce, tak i lidi, kteří koně nevlastní. To je ten správný, do budoucna požadovaný, přístup. Z hipostezek nemusí těžit pouze jezdci, ale i pěší, kteří mohou využívat hipostezku k pěší turistice a rovněž využít služeb v místě stanic (obchody, restaurace, bufety).

46

Otázka číslo 12: V jakém kraji využíváte hispostezky?

V jakém kraji využíváte hispostezky? 0% 12%

5%

33%

6%

2% 1% 0% 1%

0% 18%

11%

6%

5%

0% Hlavní město Praha: 0 (0%) Jihočeský kraj : 4 (4,82%) Karlovarský kraj: 2 (2,41%) Liberecký kraj: 0 (0%) Pardubický kraj: 0 (0%) Jihomoravský kraj: 4 (4,82%) Moravskoslezský kraj: 0 (0%)

Středočeský kraj – Praha: 10 (12,05%) Plzeňský kraj: 5 (6,02%) Ústecký kraj: 1 (1,20%) Královéhradecký kraj: 1 (1,20%) Kraj Vysočina: 15 (18,07%) Olomoucký kraj: 5 (6,02%) Zlínský kraj: 9 (10,84%) ostatní odpovědi: 27 (32,53%)

Obr. 22- Kraj

Tato otázka nebyla povinná a zodpovědělo jí celkem 83 dotazovaných. Kraje, ve kterých nejsou oficiální stezky značené KČT, se v odpovědích neobjevovaly. Odpovídalo se formou krátkého textu, ostatních odpovědí bylo 27. V nich bylo psáno, že v kraji, kde bydlí, bohužel žádné hipostezky nejsou k dispozici. Předpokládám tedy, že tyto odpovědi přišly z Moravskoslezského, Pardubického a Jihomoravského kraje a z Hlavního města Prahy. V těchto 4 krajích prozatím oficiální značené hipostezky neexistují.

47

Otázka číslo 13: Turistické značky pro cestování s koňmi představují barevná kolečka v bílém čtverci. Jaké barvy mají kolečka?

Obr. 23- Značení

Otázka byla zaměřena na povědomí o způsobu značení hipostezek. Celkem 85 (64,39%) odpovědí bylo správných. Toto číslo mě nemile překvapilo, čekala jsem více správných odpovědí. Na vině je nejspíš nízká informovanost nebo také skutečnost, že mnoho respondentů se s takovými značkami nikdy nesetkalo. Druhou nejvíce volenou odpovědí (27, 20,45%) byly barvy zelená, žlutá, modrá a hnědá. V prvních dvou nejvíce volených odpovědí se lišily pouze dvě barvy- červená a hnědá. Domnívám se, že je možné, že si někteří z odpovídajících mohli zaměnit červenou a hnědou barvu. Ale je to pouze moje hypotéza.

48

Otázka číslo 14: Na jaké úrovni je podle Vás hipoturistika v ČR?

Úroveň hiposturistiky v ČR

17% 32% 6% 9%

14%

nevím: 42 (31,82%) nízké, nedostačující, špatné: 18 (13,64%) výborné: 8 (6,06%)

22%

dobré: 29 (21,97%) průměrné: 12 (9,09%) ostatní odpovědi: 23 (17,32%)

Obr. 24- Úroveň hipoturistiky

Na tuto otázku odpovědělo celkem 42 dotazovaných, že neví, na jaké úrovni hipoturistika v ČR je. Není to nikterak překvapivé, vzhledem k informovanosti veřejnosti k danému tématu a počtu nejezdců, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Celkem 29 lidí uvedlo, že je hipoturistika na dobré, až velmi dobré úrovni, což je uspokojivý výsledek. Z vyhodnocení této otázky vyplívá, že je v oblasti hipoturistiky stále, co zlepšovat.

49

Otázka číslo 15: Máte nějaký návrh na zlepšení hipoturistiky v ČR?

Návrh na zlepšení hipoturistiky 12%

18%

21%

35%

8%

3% 3% více propagovat, reklamovat: 12 (18,18) větší podpora ze strany státu: 14 (21,21%) zakázat ji: 2 (3,03%) rozšiřovat stávající stezky: 2 (3,03%) spojit ji se školstvím a firmami- možnost aktivního odpočinku: 5 (7,58%) pořádat společné akce: 23 (34,85%) ostatní odpovědi: 8 (12,12 %)

Obr. 25- Návrh

Otázka byla dobrovolná a odpovědělo na ní 66 lidí. Velmi mě potěšila odpověď, že by bylo dobré pořádat nějaké společné akce. Odpovědi týkající se větší propagace hipotursitiky a větší podpory ze strany státu napsal téměř stejný počet odpovídajících. 2 respondenti dokonce uvedli, že by hipoturistiku zakázali, je to nemilé, ale pochopitelné. Ne každý musí s hipostezkami ve svém okolí souhlasit. Velice se mi líbí myšlenka propagovat hipotursitiku jako volnočasovou aktivitu v oblasti školství a jako možnost teambuildingové aktivity. Pravdou je, že do těchto aktivit některé firmy investují poměrně velké finanční částky a pokud by využívaly hipotursitiku, jistě by to pomohlo v její propagaci, případném rozvoji a zlepšování její úrovně.

50

2.2.1 Shrnutí výzkumu Z výzkumu vyplývá, že většina dotazovaných považuje hipoturistiku za součást cestovního ruchu a ráda by podpořila její rozvoj. Což považuji za velmi příznivé pro budoucnost hipoturistiky nejen v Kraji Vysočina, ale v celé ČR. Přesvědčila jsem se o tom, že jak jezdci, tak lidé jezdeckou turistiku neprovozující nemají mnoho informací o hipostezkách, o jejich značení. Vysočina má potenciál pro rozvoj hipoturistiky, která, jak se domnívám, bude v budoucnu velmi populárním způsobem aktivního odpočinku. Inspirovala jsem se odpověďmi výzkumu a navrhla jsem jednodenní propagační akci zaměřenou na hipoturistiku v turistickém regionu Vysočina.

2.3 Den hipoturistiky Název: Den hipoturistiky Datum konání: 15. Června 2013 Místo konání: Q RANCH u pramene Dyje (Bezděkov)/ Hospodářský dvůr Bohuslavice Náplň dne:

- informování návštěvníků o hipostezkách v Kraji Vysočina- jak vznikaly, kdo

je financoval, jaká jsou pravidla po pohybu po stezkách, značení, seznámení s brožurou Koňské stanice v Kraji Vysočina - Rodeo Radka Holuba ( Championa Prorodea 2012) - seznámení se a nákup regionálních produktů Kraje Vysočina - ukázka westernového a anglického způsobu ježdění, vysvětlení rozdílů - zapůjčení koní, projížďky Vzhledem k výsledku provedeného výzkumu jsem se rozhodla vytvořit návrh jednodenní propagační akce zaměřené na hipoturistiku v našem Kraji Vysočina. Veliký počet lidí nemá přesnou představu o tom, jak rozsáhlá síť hipostezek se v jejich okolí nachází. Těch přitom nemusí užívat pouze jezdci na koních, ale i pěší turisté, kteří si svou procházku rádi zpestří setkáním s koňmi. Proč právě Den hipoturistiky? Každoročně je pořádán Horácký letecký den 51

Jihlava, který se rok od roku pyšní vyšší a vyšší návštěvností. Věřím, že by také Den hipoturistiky zaujal nemalou část veřejnosti. Domnívám se, že takový den by mohl být, co se návštěvnosti týče, velice úspěšný a splnil by svůj účel. Hlavní myšlenkou by v první řadě bylo informovat návštěvníky o hipostezkách a hipostanicích v Kraji Vysočina. Dozvěděli by se o tom, jak hipostezky vznikaly, jaká jsou pravidla pro jejich užívání a kdo celý projekt financoval. Často slýchám, že Kraj neustále do něčeho investuje peníze, ale není to vidět. Tento den by byl skvělou možností objasnit veřejnosti, kam byla část finančních prostředků z Kraje a EU investována. Den hipoturistiky by se uskutečnil v sobotu 15. června 2013. Toto datum jsem vybrala ze dvou důvodů. Počasí bývá touto dobou stálé a slunečné. 15.7. je před koncem školního roku, takže se domnívám, že většina dětí s rodiči v tuto dobu na dovolenou do ciziny neodjíždí a mohli by tedy navštívit Den hipoturistiky. Navrhuji dvě místa, kde by se případně akce mohla konat. Prvním místem je Q RANCH u pramene Dyje v Pavlově- Bezděkově. Q Ranch má ideální zázemí pro pořádání podobných akcí. Je vzdálen 22 km od Jihlavy, 47 km od Havlíčkova Brodu, 65 km od Žďáru nad Sázavou, 11 km od Telče a 8 km od Třeště (viz. příloha C). Druhým možným místem by byl Hospodářský dvůr Bohuslavice. Ten je vzdálen 31 km od Jihlavy, 73 km od Havlíčkova Brodu, 65 km od Žďáru nad Sázavou, 12 km od Telče a 25 km od Třeště (viz. příloha C). Místo číslo dvě má rovněž požadované zázemí pro tak velkou akci. Obě místa jsou hipostanicemi Kraje Vysočina. Hospodářský dvůr je však s hipoturistiku spjat poněkud více. Právě zde se 21. 9. 2011 konalo slavností otevření hipostezek Kraje Vysočina, bylo by tedy velice symbolické, kdyby se mnou navrhovaná akce pořádala právě na tomto místě. [56], [57] Jezdci i ostatní návštěvníci by byli pozváni prostřednictvím emailů, pozvánek na sociální síti Facebook, pozváním přes diskuzní fóra funclubů jezdectví, prostřednictvím rádia, denního tisku a plakátů. Byl by vysvětlen hlavní rozdíl mezi westernovým a anglickým způsobem ježdění s ukázkou sedlání. Jako doplňující by mohla být ukázka tréninku koní a rodea samotného od Radka Holuba, který v roce 2012 zvítězil a získal titul Champion Prorodea 2012. Bylo by to pro diváky jistě velice poutavé. Rodeo se týká westernového stylu. Pro prezentaci anglického 52

stylu ježdění by byl předveden skokový parkur. Za úplatu by jistě bylo možné si koně vypůjčit, jak je tomu v obou místech konání po celý rok. [57] Dále bych oslovila několik výrobců, kteří by prezentovali a prodávali své výrobky s regionální značkou VYSOČINA regionální produkt® (regionální uzenářství, pivovarnictví, pekařství, mlékárenská výroba, čokoládové speciality, dřevařství, košíkářství, šperkařství, keramika, pěstitelství, výroba skla nebo výroba pleteného oblečení). Tyto produkty jsem vyhledala na internetové adrese http://www.regionalni-znacky.cz/vysocina/cs/certifikovaneprodukty/, kde jsou velice přehledně uspořádány se stručným popisem a kontakty na své výrobce. Nájemné za stánky/stanoviště by bylo nižší, než je obvyklé. Nájemné by bylo použito na zaplacení propagace akce. Den hipoturistiky by byl dnem regionu Vysočina i s jeho bohatstvím v podobě kvalitních produktů, se kterými by se návštěvníci mohli seznámit a oblíbit si je a zakoupit. [58] Vstupné by bylo 30Kč/osoba. Z peněz vybraných za vstupné by byly pokryty náklady na reklamu, úklid místa konání, případně symbolické honoráře ,,účinkujícím“ Zároveň by tak díky nízké ceně nebyli odrazeni návštěvníci, kteří budou muset vynaložit finanční prostředky na dopravu na místo konání události. Zjistila jsem a uvádím (viz. příloha C) ceny za inzerci ve všech okresních denících Kraje Vysočina. Jednala jsem také s mediální konzultantkou Hitrádia Vysočina Gabrielou Růžičkovou, která vyjádřila velice kladný přístup k navrhované akci. Pokud by byl zájem o reklamu ve zmíněném rádiu, které je v Kraji velice oblíbené, je zde dokonce možnost, že by se Hitrádio stalo mediálním patronem celé akce. Jak mi sdělila paní Růžičková, některé inzerce na webu Hitrádia Vysočina mohou být v rámci kampaně jako bonus zdarma, případně se slevou a ona sama by vypracovala prezentaci reklamy s odpovídajícím ceníkem. Cenu za reklamu v rádiu neuvedu. Ani rozmezí, ve kterém by se pohybovala. Záleží zde totiž na velikém množství faktorů, které ji ovlivňují. Velice mě překvapila okamžitá reakce na mé dotazy a velmi vstřícný přístup jak zástupců deníků, tak i rádia. Pro ukázku jsem vytvořila návrh plakátu (viz. příloha C), který by mohl upoutat pozornost lidí a přilákat je na Den hipoturistiky. Kreslený vzhled plakátu jsem zvolila z jednoho důvodu - na venkovních plochách vyhrazených pro plakáty vídám většinou poměrně stejně vypadající plakáty, které mě nezaujmou. Ale plakát s kreslenými motivy upoutá nejen dospělé, ale také děti. 53

O navrhovaném projektu jsem hovořila s paní Ing. Simonou Stejskalovou, předsedkyní a jednatelkou občanského sdružení Sothis CZ,s.r.o.

pro podporu jezdecké turistiky. Paní

inženýrka se z velké části podílela na značení hipostezek v Kraji Vysočina. Dále jsem projekt konzultovala s panem Václavem Bočanem Poláčkem, který je jedním z tvůrců klíčových webových stránek www.konske-stezky.cz, a také se aktivně podílí na rozvoji hipoturistiky. Jak paní inženýrka Stejskalová, tak i pan Poláček mi řekli, že je to velmi dobrý a podle jejich názoru bez komplikací realizovatelný projekt, na kterém by se rádi podíleli. Pan Poláček nabídl vyvěšení pozvánky na Den hipoturistiky na jím vedených internetových stránkách a paní Simona by případně pomohla přímo na akci s odborným výkladem, který by obohatila o vlastní zkušenosti z praxe při mapování a značení stezek. Jsem si jistá, že organizace Dne hipoturistiky by byla příjemnou záležitostí, na které bych se i já ráda podílela.

54

3 Závěr Činnost spojená s přípravou a tvorbou práce pro mě byla v mnohém velkým přínosem. Na koni jezdím od dětství, využívám hipostezek, ale nevěděla jsem, co všechno bylo nutné udělat, aby vůbec vznikly a my po nich mohli putovat. Výše financí do hipoturistiky investovaných mě až překvapila, stejně jako míra podpory projektu Evropskou unií, o které jsem se dozvěděla až při hledání podkladů pro bakalářskou práci. Neinformovanost lidí o hipoturistice mi přijde jako veliká škoda jak pro ně samotné, tak i pro stát, kraj a obce, které mají na jejím vzniku obrovský podíl. Byla bych velmi ráda, kdyby mnou vytvořená práce alespoň trochu přispěla ke zviditelnění a popularizaci jezdecké turistiky a jízdy na koních obecně. Snad přijde doba, kdy lidé, místo vysedávání v hospodách, utrácení peněz za zbytečnosti, raději zaplatí 200-300Kč za zapůjčení koně a jízdu krajinou s doprovodem. Věřím, že útěk ze všedních dnů za provozováním hipoturistiky naplní mnoho životů stejně jako ten můj. Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koňského. Ten, kdo to zkusí, uvěří a podlehne jízdě na koni. V teoretické části práce jsem se snažila objasnit, co to vlastně hipoturistika je a jak důležitou součástí cestovního ruchu by mohla v budoucnu být. S její pomocí by se mohli tvořit tak zajímavé kombinace tvořící výlety i zájezdy, které by byly nezapomenutelné. Dále je v práci uvedeno, kolik je v každém z krajů ČR kilometrů oficiálně značených stezek a podrobnosti o stezkách a stanicích v Kraji Vysočina. Výzkum, který jsem provedla, ukázal, že veřejnost je dalo by se říct průměrně informovaná o hipoturistice, ale je příznivě nakloněna k jejímu rozvoji. Obou těchto skutečností jsem využila při přípravě návrhu na zlepšení situace. Pokud by se navržený projekt s názvem Den hipoturistiky uskutečnil, jistě by přispěl k jejímu zviditelnění a zvýšil by úroveň informovanosti lidí. Ti by si užili příjemný a nezapomenutelný den, během kterého by se seznámili nejen s hipoturistikou, ale i s regionálními produkty Kraje Vysočina, jejichž koupí ho mohou podpořit. Soudím tedy, že projekt by měl požadovaný efekt, a možná by se Den hipoturistiky stal každoročně opakovanou akcí, což by mě velice potěšilo!

55

4 Seznam použitých zdrojů [1] PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6075-7. [2] SOUKUP, Petr David; Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Knižní Klub, 2009, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 978-802-4225-807. [3] PERGLER, Jan. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 158 s. Průvodce po České republice (Kartografie). ISBN 80-701-1735-4. [4] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví. [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/ [5] PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6075-7. [6] PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6075-7. [7] Zlatá lyže. [online]. 2002 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://old.zlatalyze.cz/2003/novinarum.php [8] GREGOR, Dalibor a Josef IŠ. Chladnokrevný kůň - síla, krása, elegance: Das Kaltblutpferd - Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. vyd. Opava: Dalibor Gregor, 2010, 155 s. ISBN 978-80-903974-8-4. [9] GREGOR, Dalibor a Josef IŠ. Chladnokrevný kůň - síla, krása, elegance: Das Kaltblutpferd - Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. vyd. Opava: Dalibor Gregor, 2010, 155 s. ISBN 978-80-903974-8-4. [10] MCBANE, Susan a Josef IŠ. Ilustrovaná encyklopedie plemen koní: Das Kaltblutpferd Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 20052008, 256 s. ISBN 978-807352-956-7. [11] GREGOR, Dalibor a Josef IŠ. Chladnokrevný kůň - síla, krása, elegance: Das Kaltblutpferd - Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. vyd. Opava: Dalibor Gregor, 2010, 155 s. ISBN 978-80-903974-8-4. [12] Koně pro krále: Historie Starokladrubských koní. [online]. 1998 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://oldkladrubyhorses.wz.cz/historie.htm [13] GREGOR, Dalibor a Josef IŠ. Chladnokrevný kůň - síla, krása, elegance: Das Kaltblutpferd - Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. vyd. Opava: Dalibor Gregor, 2010, 155 s. ISBN 978-80-903974-8-4. [14] PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6075-7. [15] HARTLEY EDWARDS, Elwyn. Velká kniha o koních. 1. vyd. Bratislava: Gemini, 1992, 240 s. ISBN 80-852-6536-2. [16] Hipoturistika. Wikipedia [online]. 2001 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hipoturistika

56

[17] GREGOR, Dalibor a Josef IŠ. Chladnokrevný kůň - síla, krása, elegance: Das Kaltblutpferd - Kraft, Schönheit, Eleganz. 1. vyd. Opava: Dalibor Gregor, 2010, 155 s. ISBN 978-80-903974-8-4. [18] ROP Střední Morava: Výzva 35/2012 3.1.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu - Horní Vsacko. [online]. 2012 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/vyzva35-2012-3-1-1-integrovany-rozvoj-cestovnihoruchu?highlightWords=V%C3%BDzva+35%2F2012+3.1.1 [19] Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. [20] JIHOMORAVSKÝ KRAJ, BERIT, a. s. Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2008, 152 s. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=15412&TypeID=2 [21] Wikipedie: Hipostezka. Wikipedie: Hipostezka [online]. 2001 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hipostezka [22] Stáj půlpecen: Jezdecká turistika a rozvoj venkova?. Stáj půlpecen [online]. 2008 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://staj-pulpecen.webnode.cz/products/jezdecka-turistika-arozvoj-venkova/ [23] Stáj půlpecen: Jezdecká turistika a rozvoj venkova?. Stáj půlpecen [online]. 2008 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://staj-pulpecen.webnode.cz/products/jezdecka-turistika-arozvoj-venkova/ [24] Klub českých turistů: Turistické značení KČT. Klub českých turistů [online]. 1999 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct [25] Turistika na koni: Odbor při KČT Jihočeský kraj. Turistika na koni [online]. 2006 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.turistikanakoni.cz/ [26] Česká republika. Zákon o přestupcích. In: Sbírka zákonů 1990. 1990, č. 200. Dostupné z: http://www.epis.cz/files/prestupky/200-1990-21.pdf [27] Koňské stezky ČR: Metodika značení stezek. Koňské stezky ČR [online]. 2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.konske-stezky.cz/metodika-znaceni/ [28] Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. [29] PhDr. Jaroslava Nováková, ředitelka pro turistický ruch a odborné činnosti, Pražská informační služba, Arbesovo náměstí 4, 150 00 Praha 5 [30] JIHOMORAVSKÝ KRAJ, BERIT, a. s. Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2008, 152 s. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=15412&TypeID=2 [31] Koňské stezky ČR: Přehled stezek. Koňské stezky ČR [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.konske-stezky.cz/stezky/?kraj=jihocesky-kraj&razeni=cislo

57

[32] Sokolík: Karlovarský kraj. Sokolík [online]. 2010 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.sokolik.cz/konske-stezky/oblasti/kralovehradecky-kraj/Default.asp [33] Královehradecký kraj: Hipostezky. Královehradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.kralovehradeckyregion.cz/scripts/detail.php?pgid=644 [34] Petr Střelec, zástupce Jezdeckých stezek Libereckého kraje pro oblast Semilsko, Jablonec nad Jizerou, email: [email protected] [35] Ing. Hana Myšková, projektový manažer, Agentura pro regionální rozvoj, a. s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava [36] Hranická rozvojová agentura: Hipostezka na Potštátsku. Region Hranicko [online]. 2007 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.regionhranicko.cz/hranicka-rozvojovaagentura/projekty/Hipostezka-na-Potstatsku-33 [37] Moravské hipostezky: Trasy MAS Moštěnka. Moravské hipostezky [online]. 2011 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.moravskehipostezky.cz/index.php/trasy/trasy-masmostenka [38] Na koně do východních Čech. Pardubice: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2007. [39] Bc.Jiří Baier, DiS., Místní akční skupina (MAS) Český les, o. s., náměstí Republiky 1, 348 02 Bor [40] Koňské stezky ČR: Přehled stezek. Koňské stezky ČR [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.konske-stezky.cz/stezky/?kraj=stredocesky-kraj&razeni=cislo [41] Kraj Vysočina: Tiskové zprávy. Kraj Vysočina [online]. 2011 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vysocina-nabizi-uz-860-km-jezdeckych-stezek/d4037839/p1=46907 [42] HYJÉ- koně Zlínského kraje: hipoturistika na východní Moravě. HYJÉ- koně Zlínského kraje [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.hyje.cz/hyje/19061/ [43] Koňské stezky ČR: Přehled stezek. Koňské stezky ČR [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.konske-stezky.cz/stezky/?kraj=ustecky-kraj&razeni=cislo [44] Nadace partnerství: Greenways. Nadace partnerství [online]. 2008 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways [45] Friends of Czech Greenways: The Prague-Vienna Greenways. Friends of Czech Greenways [online]. 2011 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.pragueviennagreenways.org/ [46] Nadace partnerství: Greenways Praha Vídeň. Nadace partnerství [online]. 2008 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/greenways-prahaviden

58

[47] Friends of Czech Greenways: The Prague-Vienna Greenways. Friends of Czech Greenways [online]. 2011 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.pragueviennagreenways.org/ [48] Jezdecká turistika: Stezky. Jezdecká turistika [online]. 2011 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://jezdecka-turistika.sothis.cz/jezdecke-stezky.html [49] Turistik: Jezdecká stezka Lichtenberg - Telč. Turistik [online]. 2000 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-jihlava/telc/jezdecka-stezkalichtenberg/ [50] Regionální informační servis: Projekty EU. Regionální informační servis [online]. 2004 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=9364 [51] Stáj půlpecen: Vysočina. Stáj půlpecen [online]. 2008 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://staj-pulpecen.webnode.cz/products/vysocina/ [52] Ing. Tomáš Čihák, ředitel Vysočina Tourism (příspěvková organizace, Věžní 26, 586 01 Jihlava) [53] Ing. Tomáš Škaryd: Aktuality. Ing. Tomáš Škaryd [online]. 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.tomasskaryd.cz/aktuality/aa [54] Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. [55] PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava: VŠPJ, 2011. [56] Hospodářský dvůr Bohuslavice. Hospodářský dvůr Bohuslavice [online]. 2010 [cit. 201212-06]. Dostupné z: http://www.hospodarskydvur.cz/cs/ [57] QRANCH: Ranč u pramene Dyje. QRANCH [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.qranch.cz/ [58] VYSOČINA regionální produkt: certifikované produkty. VYSOČINA regionální produkt [online]. 2010 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/vysocina/cs/certifikovane-produkty/?r=7

4.1 Zdroje obrázků a příloh Obr. 1- Piktogramy: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. Obr. 2- značka pro jezdeckou stezku průběžnou: JIHOMORAVSKÝ KRAJ, BERIT, a. s. Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2008, 152 s. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=15412&TypeID=2

Obr. 3- značka pro jezdeckou stezku okružní: JIHOMORAVSKÝ KRAJ, BERIT, a. s. Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2008, 152 s. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=15412&TypeID=2

Obr. 4- mapa koňských stanic v Kraji Vysočina: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1.

59

Obr. 5- mapa stanic v okrese Jihlava: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1.

Obr. 6- mapa stanic v okrese Pelhřimov: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1.

Obr. 7- mapa stanic v okrese Žďár nad Sázavou: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. Obr. 8- mapa stanic v okrese Havlíčkův Brod: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. Obr. 9- mapa stanic v okrese Třebíč: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1.

Obr. 10- Titulní strana brožury Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. Obr. 11- Věk- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 12- Vzdělání- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 13- Zaměstnání- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 14- Pravidelné ježdění - Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 15- Období- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 16- Vlastník- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 17- Zapůjčení- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

Obr. 18- Vyjížďka- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

[cit.

2012-12-06].

Dostupné

z:

Součást CR- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/ Obr. 19-

60

Obr. 20- Rozvoj- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

[cit.

2012-12-06].

Dostupné

z:

Obr. 21- Podpora- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

[cit.

2012-12-06].

Dostupné

z:

Obr. 22- Kraj- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

2012-12-06].

Dostupné

z:

Obr. 23- Značení- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

[cit.

2012-12-06].

Dostupné

z:

Obr. 24- Úroveň hipoturistiky- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

Obr. 25- Návrh- Vyplnto.cz: Hipoturistika, koňské stezky (výsledky průzkumu). PLEŠÁKOVÁ, Gabriela. Vyplnto.cz [online]. 2012 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/25304/

[cit.

2012-12-06].

Dostupné

z:

Příloha A- vysvětlivky piktogramů: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-

254-4577-1. JIHOMORAVSKÝ KRAJ, BERIT, a. s. Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2008, 152 s. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=15412&TypeID=2 Putování na koni: Jižní Morava. Jihomoravský kraj, 2010. Dostupné z: http://issuu.com/south_moravia/docs/putovani_na_koni_cz?mode=embed&backgroundColor =FFFFFF

Příloha B- seznamy koňských stanic v Kraji Vysočina: Koňské stanice v kraji Vysočina. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006, 91 s. ISBN 80-254-4577-1. Příloha C: Mapa s vyznačenými obcemi: Wikipedia: Kraj Vysočina. Wikipedia [online]. 2011 [cit. 201212-06]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Map_Czech_Okres_KrajVysocin a.PNG/350px-Map_Czech_Okres_KrajVysocina.PNG

61

Žďárský deník: Kintrová Eva, Inzertní poradkyně, VLTAVA-LABE-PRESS, a.s.,divize Vysočina- Žďárský deník

Pelhřimovský deník: Romanovská Martina, Inzertní poradkyně, VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., divize Vysočina- Pelhřimovský deník

Havlíčkobrodský deník: Koubská Jana, Inzertní poradkyně, VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Vysočina, divize Vysočina- Havlíčkobrodský deník

Třebíčský deník: Praženková Marcela, Inzertní poradkyně, VLTAVA-LABE-PRESS, a.s, divize Vysočina- Třebíčský deník

Jihlavské listy: Jihlavské listy: Ceník plošné inzerce. Jihlavské listy [online]. 2007 [cit. 201212-06]. Dostupné z: http://www.jihlavske-listy.cz/24-plosna-inzerce.htmlhttp://www.jihlavskelisty.cz/24-plosna-inzerce.html

Facebook: Zajímavá statistika používání Facebooku. Obejvit.cz [online]. 2012 [cit. 2012-1211]. Dostupné z: http://objevit.cz/zajimava-statistika-pouzivani-facebooku-t11624

Plakát: http://www.detskeomalovanky.cz/wp-content/kun3.gif http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2010/03/pocasi-slunce-mrak.jpg http://www.volny.cz/travnickovi/rozcestnik.html

62

5 Přílohy A) Vysvětlivky piktogramů B) Seznamy koňských stanic v Kraji Vysočina C) Mapa, ceníky, plakát

63

Příloha A- vysvětlivky piktogramů

Symbol

význam Úvaziště (čtvrt kategorie) stanice třetí kategorie stanice druhé kategorie stanice první kategorie hraniční přechod nebo určené místo na turistické stezce mimo hraniční přechod – státy hraniční přechod – kraje kolizní místo s pěšími kolizní místo s cyklisty kolizní místo s motoristy místo neprůjezdné pro povoz s koňmi nebezpečné stoupání/klesání brod závora přes cestu nebezpečná křižovatka slabý most či lávka

64

schody podchod most přes dálnici/silnici 1.třídy nespecifikované problematické místo kolizní místo s pěšími a cyklisty odbočka (směr šipky lze řídit atributem v tabulce) pastvina Volné ustájení venku Volná stáj uvnitř Vázaná stání venku Vázaná stání uvnitř volná stáj kruhová ohrada boxy

sedlovna krytá jízdárna venkovní jízdárna Jezdecký okruh

65

Jízdárenský okruh sprchování koní plavení koní parkur- skokový materiál v místě jsou ustájeni vlastní koně krmení v ceně krmení k zakoupení přeprava koní Zabezpečení přívěsu Ustájení 24/7 cvičitel možnost zapůjčení koní průvodce jezdeckou stezkou

turistika s vozem letní tábory na koni veterinář 10km kovář 10km bezbariérový přístup hotelové ubytování pension

66

turistická ubytovna chaty, sruby Ubytování v soukromí Ubytování v blízkém okolí stanování spaní pod přístřeškem stravování

kuchyňka k dispozici restaurace občerstvení parkoviště

67

Příloha B- seznamy koňských stanic v Kraji Vysočina Seznam koňských stanic v okrese Jihlava. Název stanice

Číslo v Kategorie mapě stanice 14 2. 9 3. Pramene 21 1.

Stáj Svatoslav Ranč Ostrov Stáj U Tadeáše

Číslo v Kategorie mapě stanice 83 3. 85 3. 88 3.

2.

Drexlerův mlýn

89

3.

1. 3.

Statek Pouště Stáj Kružík

95 96

3. 3.

36 37

3. 3.

Biofarma Sasov Dakota Star

97 98

3. 3.

Turistická chata 43 Čeřínek Ranč Pod Čeřínkem 44 Merko Hybrálec 46

2.

Stáj Majk

100

2.

3. 3.

3. 1.

Jezdecká stanice Loučky Stáj „V pasekách ZU „Šťastný motýl“ Statek v Bezděčíně

49

3.

Stáj Drastich Třešť 101 JK „Zámecká stáj Svatý 105 Jan“ Ranč „Na Cípku“ 140

77 80 162

3. 3. 1.

Sportovní klub Starkon Zámecký statek Telč Penzion Ježkovec

1. 3. 1.

JK Dobronín JK Třešť Q-Ranch u Dyje Samota u Zlatého 29 potoka JO TJ Blesk 31 Ranč „U zelené sedmy“ 34 Sportovní stáj Heuréka Ranč 3M

Název stanice

1.

143 144 187

Seznam koňských stanic v okrese Pelhřimov. Název stanice

Číslo mapě

v Kategorie stanice

Název stanice

Číslo mapě

Jízdárna

1

1.

Chata Vrškem

JK Humpolec

7

2.

Raven‘s Ranch

86

2.

Zdeněk Hrnčíř

11

3.

Ranč Hvězda

87

3.

JK Reve Pelhřimov

Starý 13

3.

Stáj Hříběcí

90

3.

Josef Semrád

22

2.

JK Betty Libkova 91 Voda

3.

JK Glod Čejov

26

2.

Farma Pepíno

2.

pod 84

92

v

Kategorie stanice 2.

68

Jezdecká farma Zoubek

30

3.

Jezdecká Blue Horse

stáj 93

2.

32

2.

Trio Kaliště

99

3.

Jezdecká stáj s hříbárnou Bořetín

53

1.

JK Jiřice

102

2.

JK Cavalier Rynárec

64

3.

OLA Ranch 25

113

1.

Jezdecká stanice 65 „Czelzee - M“

3.

Stáj Vlach 33

115

3.

Centrum pro zahradu, les a volný čas Johanka

66

2.

Stáj Filip 33

116

3.

Stáj Capriola

117

3.

Ranč Olešná

137

1.

Dostihová stáj Vlčí hory

150

1.

Školní Humpolec

statek

Seznam koňských stanic v okrese Žďár nad Sázavou. Název stanice

Číslo v mapě

Kategorie stanice

Název stanice

Číslo v mapě

Kategorie stanice

JO Hotelu Grunt

2

1.

Povoznictví Jiří Sedlák

167

3.

Selské stavení

4

2.

Miroslav Uskoba

168

3.

Statek Vysoké

6

2.

Eva Navrátilová

169

2.

Farma u Zoubků

8

1.

Jaroslav Procházka

170

2.

JO Janovičky

12

2.

Školní statek při SZŠ

171

3.

Sedlářství

19

2.

JK Statek Doubravka

172

2.

Vlastimil Tlustý

20

3.

Jan Štefáček

174

1.

JK Devět skal

23

3.

Iva Zemanová

175

3.

Ranč S

24

1.

Ing. Dana Rusková

176

3.

JK Svobodný statek Blažkov

25

2.

JK Blatiny

178

1.

69

Agro-Měřín

28

3.

Farma rodiny Němcovy

180

3.

JK Pernštejn

107

1.

Stáj Sága

181

1.

Kidova louka

109

3.

Hana Raková

182

2.

Silvie Rybníčková

111

2.

Korábký mlýn

183

2.

JK Mansberk

128

3.

JK Ranč pod dubem

185

3.

Eva Salvetová

129

3.

Jiří Jaroš

186

3.

JK Hort

130

3.

Fryšavský dvorec

188

3.

Renata Filipová

132

3.

Seznam koňských stanic v okrese Havlíčkův Brod. Název stanice

Číslo mapě

JS Optima Úhořilka

10

Název stanice

Číslo mapě

3.

Statek Šachotín

76

2.

15

3.

Statek Kráty

114

2.

42

3.

118

2.

Sportovní stáj „Zámek 54 Vilémov“

3.

Pelestrovská hospůdka Pohleďská Rychta

138

2.

Westernová Lučice

3.

Rančík Koudelů

U 152

2.

56

3.

Ranč jámě

Vlčí 153

3.

Stáj Rony – Květnov

57

2.

Hájenka Huberta

Sv. 154

2.

Jezdecká stáj Klofáč

58

3.

Ranch Blue Ares

155

2.

Ubytování a hospůdka „U Elfa“

60

2.

Stáj Picadella

157

1.

JK Shagya Vilémov

61

2.

Ranč Dvořák

158

1.

Statek Lesolg

68

3.

Povoznictví Karlík

162

3.

Sportovní Havlíčkův Brod

JK

JO Equismile

Jezdecká Babice

stáj 55 společnost

v Kategorie stanice

na u

v Kategorie stanice

70

Ovčín

69

2.

Usedlost kaštanu

Ranč 3x/D s.r.o.

71

3.

Kočárová Francl

72

mlýn 73

doprava

Vrzákův (Kozinec)

U 165

2.

Farma Štoky

166

2.

2.

Samota u Malátů

189

2.

3.

Stáj Frederika

75

3.

Seznam koňských stanic v okrese Třebíč. Název stanice

Kategorie stanice

Název stanice

Číslo v Kategorie mapě stanice

Ranč Vápenka – JK 3 Nová Ves

2.

Sportovní stáj Tretera

120

2.

Penzion „JÍZDÁRNA“ Otradice

16

1.

Drezurní stáj Slavice

121

3.

areál 17

3.

Karel Hedbávný

122

3.

18

1.

ITAL CE.KA

123

2.

27

2.

Jan Pičman

124

3.

stanice 39

2.

JK Dvůr Vartenberk

125

3.

Chaloupky

40

2.

Michaela Jourová

126

3.

Turf klub Opatov

41

3.

Milan Peštál

127

3.

JK Viki Újezd

Horní 47

2.

JK Strixy

131

3.

Stáj Horky

48

2.

Stáj U Spetického potoka

133

2.

Jezdecká stanice „U 52 slunce“

1.

Appaloosa Golden Horse 134 Ranch

3.

Stáj Honzík Kralice

59

3.

Ranč U potoka

Římovského 139

2.

„U 62

3.

Stáj Drápelov

141

2.

Jezdecký Sokolí

Číslo v mapě

Jezdecká společnost Sokolí JK Bertík Jezdecká Předín

Restaurace Rambousků“

71

JO Angrita Třebíč

63

1.

Jezdecká stanice zaječího revíru

U 142

2.

Stáj Arna

67

3.

Restaurace Maják

145

2.

Stáj Rebok

70

2.

Obora Lesonice

146

3.

Stáj Jiratice

74

3.

Hájenka Cidlina

147

2.

Stáj Zašovice

81

3.

Lukovská hájenka

148

2.

Stáj Litohoř

94

3.

Hájenka Kosová

149

3.

Stáj Nero Březník

103

2.

Stanice státních 160 plemenných hřebců – Kojatice-Horka

3.

JK Dukovany

104

2.

Areál „U Lamberka“

161

2.

JK Kadryl

106

3.

JK SZeŠ Třebíč

173

2.

JK Opatský mlýn

108

3.

JK Rozárka Kracovice

177

3.

Jezdecká společnost 110 Studenec

3.

Dorádo

179

1.

MVDr. Malbohan

Alexej 112

2.

Jiří Dressler

184

2.

areál 119

1.

Jezdecký Střítež

72

Příloha C- mapa Mapa s vyznačenými obcemi

• Bezděkov, ▪ Bohuslavice

73

Příloha C- ceníky inzercí Žďárský deník

Po, Út, St ČB

mm

Čt

BARVA

ČB

Pá

BARVA

ČB

So

BARVA

ČB

BARVA

43x40

336

480

448

640

448

640

336

480

137x20

504

720

672

960

672

960

504

720

43x60

504

720

672

960

672

960

504

720

90x45

756

1080

1008

1440

1008

1440

756

1080

137x60

1512

2160

2016

2880

2016

2880

1512

2160

bez DPH 20%

Pelhřimovský deník

Po, Út, St

mm

ČB

43x40 137x20

252 378

Čt

BARVA 360 540

ČB 252 378

Pá

BARVA 360 540

ČB 448 672

So

BARVA 640 960

ČB 252 378

BARVA 360 540

bez DPH 20%

mm

Po, Út, St ČB BARVA

ČB

43x40

403

576

403

576

638

912

403

576

137x20

605

864

605

864

958

1368

605

864

Havlíčkobrodský deník

Třebíčský deník

Čt BARVA

Čt BARVA

ČB

Pá BARVA

mm

Po, Út, St ČB BARVA

ČB

43x40

252

360

252

360

448

640

252

360

137x20

378

540

378

540

672

960

378

540

ČB

Pá BARVA

ČB

So BARVA

ČB

So BARVA

bez DPH 20%

Jihlavské listy

Út

Pá

41x50

ČB 800

BARVA 20%

ČB 850

BARVA 20%

131x20

1000

20%

1000

20%

64x30(titiulní str. nahoře)

4000

20%

4500

20%

64x30(titiulní str. dole)

1250

20%

1500

20%

mm

74

Příloha C- Facebook Počet uživatelů Facebooku v ČR V České republice je aktuálně na Facebooku 2 934 860 lidí, což představuje 28 procent všech obyvatel ČR. Poměr mezi ženami a muži je 51,3 % ku 48,7 %. Rozdělení českých uživatelů Facebooku dle věku je znázorněné na grafu (viz níže). Mladí uživatelé do 24 let tvoří téměř polovinu všech českých uživatelů Facebooku.

Obr.- Uživatelé Facebooku

75

Příloha C- plakát

76