H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části
H. Přestupky a jiné správní delikty
100
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 1. Co rozumíme pod pojmem jiný správní delikt (jiný správní delikt fyzické osoby a správní delikt právnické osoby). Jaký je rozdíl mezi jiným správním deliktem a přestupkem? Popište postup strážníka při zjištění jiného správního deliktu. Za jiný správní delikt je označováno protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které správní orgán ukládá sankci v tomto zákoně uvedenou. U jiného správního deliktu nemusí být vyžadováno zavinění. Rozdíl mezi jiným správním deliktem a přestupkem: 1.
definice
Jiný správní delikt není definován v řízení se postupuje podle správního řádu pokud není výslovně stanoveno, že je vyžadováno zavinění, stačí protiprávní stav Přestupek má svoji definici uvedenu v zákoně (např. zákon o přestupcích) přestupek je výslovně označen v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně jednání zaviněné řízení podle přestupkového zákona (dále jen PřesZ), pokud není upraveno, aplikuje se správní řád 2. osoba pachatele Pachatelem jiného správního deliktu může být: právnická osoba fyzická osoba podnikající v souvislosti s výkonem její podnikatelské činnosti fyzická osoba – vyskytuje se ojediněle (např. silniční zákon, správní řád) Pachatelem přestupku je: pouze osoba fyzická Pokud strážník zjistí, že byl spáchán jiný správní delikt, je povinen jej oznámit příslušnému správnímu orgánu. Oznámení doloží důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá (§ 10 odst. 2,3 ZOP). Přestupek (fyzická osoba)
SPRÁVNÍ DELIKT
Jiný správní delikt fyzické osoby
Jiný správní delikt právnické osoby
Jiný správní delikt
Jiný správní delikt fyzické podnikající osoby 101
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 2. Jak zákon o přestupcích definuje přestupek, jakého je potřeba zavinění, kdo není odpovědný za přestupek, kdy odpovědnost za přestupek zaniká? Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů nebo o trestný čin. Zavinění (§ 3 PřesZ) je povinným znakem přestupku, je nezbytnou podmínkou pro naplnění kterékoli skutkové podstaty přestupku. K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. Za přestupek není odpovědný (§ 5 PřesZ) ten : kdo v době jeho spáchání nedovršil 15. rok svého věku kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání (nepříčetnost) Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. Zánik odpovědnosti (§ 20 PřesZ) Přestupek nelze projednat: uplynul-li od jeho spáchání jeden rok (§20/1 PřesZ); byl-li běh lhůty přerušen (zahájením řízení o přestupku, vydáním rozhodnutí nebo příkazu), uplynuly-li od jeho spáchání dva roky (§20/3 PřesZ) vztahuje-li se na přestupek amnestie (uděluje vláda ČR usnesením ve Sbírce zákonů) smrtí pachatele nebo navrhovatele (např. odložení věci, zastavení řízení) K písemné části zkoušky:
PŘÍMÝ- pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem NEPŘÍMÝ- pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
Úmysl
ZAVINĚNÍ VĚDOMÁ- pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí
Nedbalost
NEVĚDOMÁ - pachatel nevěděl, že může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
102
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 3. Jak se postupuje v případech, kdy se jednání, které má znaky přestupku, dopustí osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva a jak se postupuje v případech, kdy se přestupku dopustí poslanec nebo senátor. Osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva (diplomaté, konzulové), pokud se dopustí jednání, která mají znaky přestupku, nelze jako přestupek projednat a uložit za něj sankci. Přestupky poslanců a senátorů se projednávají podle zákona o přestupcích, pokud nepožádají o jejich projednání v disciplinárním řízení podle jednacího řádu příslušné komory Parlamentu ČR. Mají tedy možnost volby výběru orgánu, který přestupek projedná. Orgánem příslušným k projednání disciplinárního přestupku je mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, resp. Senátu. K písemné části zkoušky: Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl přestupek spáchán; podle pozdějšího, pokud je to pro pachatele výhodnější. Druh sankce lze uložit pouze takový, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
Působnost přestupkového zákona
Časová působnost
Druh ochranného opatření se uloží dle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
Místní působnost
Podle přestupkového zákona se postupuje, spáchá-li přestupek na území ČR kdokoliv. Spáchá-li přestupek (§ 49/1b, § 49/2, § 50) občan ČR v zahraničí a tam nebyl vyřešen, postupuje se rovněž dle zákona o přestupcích
Osobní působnost
Jednání, které má znaky přestupku nelze projednat nikdy: prezident ČR, ústavní soudci, diplomaté a konzulové. Mají možnost volby: poslanci a senátoři Parlamentu ČR - disciplinární řízení. Přestupek nelze projednat na místě, oznamuje se: vojáci, příslušníci bezpečnostních sborů (PČR, HZS, Celní správa, atd.), osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo zabezpečovací detence – kázeňské řízení.
103
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 4. Vyjmenujte a popište druhy sankcí podle zákona o přestupcích, uveďte, co je účelem jejich uložení. Pro označení právního následku přestupku používá přestupkový zákon termínu sankce. Účelem uložení sankcí je zabránit v případné recidivě a způsobit pachateli újmu. Zákon o přestupcích rozlišuje 5 druhů sankcí, a to:
1. napomenutí nejmírnější sankce, má působit výchovně lze uložit téměř za každý přestupek, nelze uložit společně s pokutou ukládá správní orgán, a to písemnou formou 2. pokuta nejčastější a nejtypičtější sankce, účelem uložení pokuty je způsobit pachateli újmu (finanční) obecná výše pokuty je do 1.000Kč (§ 13/1 PřesZ), pokud zákon nestanoví jinak v blokovém řízení lze uložit pokutu do 5.000Kč (§ 13/2 PřesZ) může být určena horní hranicí (př. do výše 1.000Kč), horní a dolní hranicí (př. 5.000 – 10.000Kč) nebo konkrétní částkou (př. 1.000Kč) pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, pokuta uložená jiným správním orgánem ČR (PČR, ministerstvem nebo jiným ústředním státním orgánem, apod.) je příjmem státního rozpočtu 3. zákaz činnosti účelem této sankce je především zabránit pachateli v případné recidivě je velmi závažným zásahem do práv osob, protože jejím uložením se mimo jiné odnímá pachateli možnost vykonávat určité povolání nebo činnost lze uložit samostatně nebo společně s jinou sankcí zakázána může být jen činnost: o kterou pachatel v době spáchání přestupku vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru (dohody dle zákoníku práce, jako člen družstva, apod.) o nebo k níž je potřeba povolení nebo souhlasu státního orgánu (řízení motorového vozidla, držení zbraně, lov ryb, apod.) společnou podmínkou je, že pachatel spáchal přestupek jednou z těchto činností nebo alespoň v souvislosti s ní zakázat lze i činnost, kterou pachatel vykonává bez požadovaného povolení nebo souhlasu lze uložit jen za ty přestupky, u kterých to zákon o přestupcích ve zvláštní části výslovně dovoluje, a to dle § 23, § 24, § 29, § 30, § 35, dále např. podle § 125c z.č. 361/2000 Sb., o silničním provozu zákaz činnosti lze uložit na dobu uvedenou v příslušném ustanovení zákona, maximálně však na dobu dvou let. do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel přestupku na základě opatření správního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat po uplynutí ½ doby, na kterou byl vysloven zákaz činnosti, může pachatel žádat o upuštění od výkonu zbytku této sankce úmyslné porušování zákazu činnosti může naplnit skutkovou podstatu trestného činu dle § 337 TZ – Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání 4. propadnutí věci účelem této sankce je zabránit pachateli přestupku v jeho opakování, a také odejmout mu prospěch, který případně přestupkem získal lze uložit samostatně nebo společně s jinou sankcí věc musí zcela náležet pachateli přestupku, přestupce musí být výlučným vlastníkem věci, musí být dosažitelná a musí existovat vlastníkem propadnuté věci se stává stát 104
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části
dále se zkoumají další podmínky, a to zda: o věc byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, nebo o věc byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou (např. prodejem věci, která byla vyrobena nepovolenou činností, výměnou takové věci za jinou)
není možno uložit propadnutí věci, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku (např. není možno vyslovit propadnutí motorového vozidla, jestliže pachatel jím překročí nejvyšší povolenou rychlost)
5. zákaz pobytu zákaz pobytu spočívá v tom, že se pachatel nesmí po dobu trvání zákazu pobytu zdržovat na
území obce nebo její části, v níž se opakovaně dopustil v zákoně uvedeného přestupku, vymezené v rozhodnutí správního orgánu, který zákaz pobytu uložil
zákaz pobytu lze uložit za přestupky: o § 30 odst. 1 písm. a), b), c), e), f), g), h), ch), j), k) PřesZ o § 46 odst. 2 PřesZ o § 47 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), h) PřesZ o § 49 odst. 2 PřesZ o § 50 odst. 1 až 3 PřesZ
zákaz pobytu lze uložit na dobu nejdéle tří měsíců za předpokladu, že o přestupek byl spáchán úmyslným jednáním významně narušujícím místní záležitosti veřejného pořádku o pachatel byl v posledních 12 měsících přede dnem spáchání přestupku pravomocně uznán vinným z přestupku za obdobné jednání, kterého se dopustil na území stejné obce a o uložení takové sankce je nezbytné k zajištění ochrany místních záležitostí veřejného pořádku na území obce sankce zákazu pobytu se nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý nebo hlášený pobyt uložení zákazu pobytu, místu a době jeho trvání, popřípadě o upuštění od jeho výkonu, uvědomí správní orgán, který zákaz pobytu uložil, neprodleně Policii České republiky, a rovněž obecní úřad obce, kde má pachatel trvalý pobyt od výkonu zbytku zákazu pobytu lze po uplynutí 1/2 doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný úmyslné porušování zákazu pobytu může naplnit skutkovou podstatu trestného činu dle § 337 TZ - Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
105
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 5. Vyjmenujte a popište druhy ochranných opatření podle zákona o přestupcích, uveďte, co je účelem jejich uložení. Hlavní funkcí a smyslem ochranných opatření je v první řadě odstranění nebo alespoň omezení nebezpečí dalšího porušení nebo ohrožení zájmů chráněných zákonem o přestupcích. Nemají na rozdíl od sankcí působit pachateli přestupku újmu. Ochrannými opatřeními jsou: 1. Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, tělovýchovné nebo jiné společenské akce omezující opatření lze uložit pouze pachatelům těchto přestupků: o § 30 PřesZ - přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi o § 46 PřesZ - přestupky proti pořádku ve státní správě a proti pořádku v územní samosprávě o § 47 a § 48 PřesZ - přestupky proti veřejnému pořádku o § 49 PřesZ - přestupky proti občanskému soužití o § 50 PřesZ – přestupky proti majetku lze uložit jen spolu s některou sankcí, nikoli samostatně místo či místnost, které se zakazuje navštěvovat, musí být v rozhodnutí o přestupku přesně určeno, aby správní orgán mohl dodržování omezujícího opatření kontrolovat omezující opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku, určená doba se nedá zkrátit omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a osobním poměrům pachatele musí existovat přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením, které má být uloženo úmyslné nedodržení uloženého omezujícího opatření může naplnit skutkovou podstatu přestupku podle § 21 odst.1 písm. ch) PřesZ. 2. Zabrání věci rozhodnout o zabrání věci je možno v případě, že nebylo uloženo propadnutí věci, a dále musí jít o věc, která náleží pachateli přestupku, kterého nelze za přestupek stíhat (např. věk, amnestie, roční lhůta) nebo o věc, která nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela (např. spoluvlastnictví) nebo vlastník není znám zabrání věci lze rozhodnout do dvou let od jednání, které má znaky přestupku zkoumají se rovněž další podmínky, a to zda: o věc byla ke spáchání přestupku užita nebo určena nebo o byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou (např. prodejem věci, která byla vyrobena nepovolenou činností, výměnou takové věci za jinou) zabrání věci nelze vyslovit, pokud by hodnota věci byla v nápadném nepoměru k povaze přestupku vlastníkem zabrané věci se stává stát
106
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 6. Jak zákon o přestupcích upravuje projednávání přestupků mladistvých. Jaké sankce lze mladistvému uložit? Mladistvým je osoba, která dovršila 15. rok svého věku a nepřekročila 18. rok svého věku.
při posuzování přestupků mladistvých se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži u mladistvých se má ve zvýšené míře dbát na výchovnou roli projednávání přestupků, a zejména u nich přichází v úvahu postup podle § 11/3 PřesZ, t.j. možnost od upuštění sankce v rozhodnutí o přestupku, pokud k nápravě pachatele postačí samotné projednávání přestupku
mladistvému lze uložit sankce: napomenutí, pokutu, zákaz činnosti a propadnutí věci při ukládání pokuty a zákazu činnosti mají mladiství privilegované postavení mladistvému nelze uložit sankci zákaz pobytu
U pokuty se její horní hranice snižuje na polovinu s tím, že u nezkráceného řízení o přestupku nesmí pokuta přesáhnout částku 5.000 Kč a u blokového řízení částku 2.500 Kč. Odpovědná osoba Mladistvý starší 18 let Pokuta uložená správním orgánem do výše 1.000 Kč
do výše 500 Kč
vyšší než 1.000 Kč
do výše 5.000 Kč
Pokuta uložená v blokovém řízení do výše 1.000 Kč vyšší než 1.000 Kč
do výše 500 Kč do výše 2.500 Kč
Zvláštní úprava platí i při ukládání sankce zákazu činnosti:
mladistvým lze zákaz činnosti uložit nejdéle na dobu jednoho roku a jen za podmínky, že výkon této sankce nebrání přípravě pachatele na budoucí povolání. Pokud by tomu tak bylo, nelze zákaz činnosti uložit (např. řízení motorových vozidel nelze zakázat mladistvému, který se připravuje na povolání automechanika) rovněž u mladistvého lze podat návrh na upuštění od výkonu zbytku této sankce. Návrh za něj podá buď jeho zákonný zástupce nebo orgán sociálně právní ochrany dětí.
Přestupky mladistvých nelze projednat v příkazním řízení. U tzv. návrhových přestupků za mladistvého může podat návrh jeho zákonný zástupce a orgán sociálně právní ochrany dětí.
107
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 7. Uveďte příklady protiprávních jednání, kterými lze spáchat přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy podle § 21 zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění.
§ 21 PřesZ - Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy Přestupku se dopustí ten, kdo
neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije, bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty
úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést
úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody
úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy
úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku
úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah
úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu
úmyslně neoprávněně vystupuje jako úřední osoba
úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů
V případě, že strážník má podezření, že byl spáchán výše uvedený přestupek, má povinnost jej oznámit příslušnému správnímu orgánu. Postupuje v souladu s § 10 odst. 2, 3 ZOP.
108
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části
8. Které přestupky podle zákona o silničním provozu je strážník oprávněn projednat v blokovém řízení. Jak postupuje po odhalení výše uvedených přestupků, které neprojedná v blokovém řízení. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu § 125c Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích f) při řízení vozidla 3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, (při vyloučení recidivy) 4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1, 11. neoprávněně stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením, k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
e)
V blokovém řízení mohou projednávat (§ 86 PřesZ): obecní policie přestupky
2. podle zákona o silničním provozu spáchané o nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, o vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, o porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, o porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, o pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích nebo osoby na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném zařízení o nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku o nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích o porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel V případě, že má strážník podezření, že byl spáchán přestupek, který není oprávněn vyřešit v blokovém řízení nebo nejsou splněny podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení, má povinnost jej oznámit příslušnému správnímu orgánu. Postupuje v souladu s § 10 odst. 2, 3 ZOP. Zároveň postupuje v souladu s ustanovením § 118a zákona č. 361/2000Sb., a to zejména v případě zjištění alkoholu u řidiče motorového vozidla.
109
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části
9. Které přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 zákona o přestupcích je strážník oprávněn projednat v blokovém řízení. § 30 PřesZ - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Přestupku se dopustí ten, kdo
prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek
se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek
požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví,že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek
po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g)
ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g)
odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního předpisu
prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené jednotkové balení cigaret
kouří na místech zákonem zakázaných
prodá výrobek podobný tabákovému výrobku, tabákové potřebě ve formě potravinářského výrobku nebo hračky,a nebo podobný alkoholickému nápoji ve formě hračky
prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu nebo alkoholický nápoj v zařízení nebo na akcích určených osobám mladším 18 let
prodá, podá nebo jinak umožní užití tabákového výrobku osobě mladší 18 let nebo neodepře jejich prodej fyzické osobě, o níž lze mít pochybnost, že splňuje podmínku věku
V případě splnění podmínek blokového řízení může strážník výše uvedené přestupky projednat v blokovém řízení. Sankci za přestupky uvedené v odstavci 1 písm. g) až i) (vykonávání činnosti v souvislosti s požíváním alkoholu, včetně odmítnutí podrobit se vyšetření) lze snížit pod stanovenou hranici jen tehdy, že byl prokázán dechovou zkouškou nebo lékařským vyšetřením obsah alkoholu v krvi v množství pod 0,5‰ a současně nebylo užito žádné jiné návykové látky.
110
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části
10. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky podle školského zákona. Popište postup strážníka při jejich zjištění. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon § 182 a Přestupky Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako zákonný zástupce
nepřihlásí dítě k zápisu povinné školní docházce
nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání
zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka nebo o povinné předškolní vzdělávání dítěte
b) jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně nepřístupných podle § 80b / 4 c) jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 / 2 b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření nepřijme nebo je nesplní
V případě, že má strážník podezření, že byly spáchány výše uvedené přestupky, má povinnost je oznámit příslušnému správnímu orgánu. Postupuje v souladu s § 10 odst. 2, 3 ZOP.
111
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 11. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě podle § 46 zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 46 PřesZ - Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě 1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů. 2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. Přestupky uvedené v § 46/2 PřesZ jsou v působnosti obce, tudíž je strážník v případě, že jsou splněny podmínky blokového řízení, oprávněn projednat v blokovém řízení. Rovněž přestupky uvedené v § 46/1 PřesZ může strážník projednat v blokovém řízení, a to v tom případě, kdy byla obci v přenesené působnosti státní správa svěřena. (viz § 86 e) bod 1 PřesZ). Přestupky, které patří do působnosti obce, jsou uvedeny v ustanovení § 53 odst. 1 PřesZ. (týká se rovněž otázek č. H 12 – H 15).
112
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 12. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 a § 48 zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 47 PřesZ - Přestupky proti veřejnému pořádku 1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci b) maří vykázání z obydlí provedené podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí soudu o předběžném opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních, kterým se ukládá povinnost dočasně opustit společné obydlí a jeho bezprostřední okolí a zdržet se vstupu do něj nebo povinnost zdržet se styku s ohroženou osobou a navazování kontaktů s ní c) poruší noční klid d) vzbudí veřejné pohoršení e) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice g) cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového konání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci h) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů i) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa 2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení. Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou. § 48 Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy Příklad: § 15 TabZ stanovuje osobám, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu, a tím bezprostředně ohrožují veřejný pořádek, zákaz vstupu do prostředků MHD, budov souvisejících s dopravou, apod. Uvedený zákon však nestanoví postih za porušení tohoto ustanovení. V případě splnění podmínek blokového řízení může strážník výše uvedené přestupky projednat v blokovém řízení, neboť se jedná o přestupky, které jsou v působnosti obce (viz § 86 e) bod 1 PřesZ). 113
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 13. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47b zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 47b PřesZ – Přestupky proti veřejnému pořádku Přestupku se dopustí ten, kdo
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství
neoznačí budovu čísly popisnými
neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce
V případě splnění podmínek blokového řízení může strážník výše uvedené přestupky projednat v blokovém řízení, neboť se jedná o přestupky, které jsou v působnosti obce (viz § 86 e) bod 1 PřesZ).
114
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 14. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky proti občanskému soužití podle § 49 zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 49 PřesZ - Přestupky proti občanskému soužití 1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch b) jinému ublíží na zdraví 2) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že a) jinému vyhrožuje újmou na zdraví b) jiného nepravdivě obviní z přestupku c) se vůči jinému dopustí schválnosti d) se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání 3) Přestupku se dále dopustí ten, kdo a) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin b) způsobí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, věk, zdravotní postižení, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav rodinný V případě splnění podmínek blokového řízení může strážník výše uvedené přestupky projednat v blokovém řízení, neboť se jedná o přestupky, které jsou v působnosti obce (viz § 86 e) bod 1 PřesZ). Výjimkou jsou jednání uvedená v § 49 odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 (ublížení na zdraví a úmyslné narušování občanského soužití…) pokud jsou spáchána mezi osobami blízkými, pak jsou projednávány jen na návrh navrhovatele (postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka). Pokud se jedná o jednání uvedené v § 49 odstavci 1 písm. a) (urážka na cti) jedná se vždy o návrhový přestupek (viz otázka č. H 18 – návrhové přestupky). V těchto případech strážník nemá oprávnění k projednání v blokovém řízení.
115
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 15. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky proti majetku podle § 50 zákona o přestupcích. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 50 PřesZ - Přestupky proti majetku 1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku a) krádeží b) zpronevěrou c) podvodem d) zničením nebo poškozením věci z takového majetku 2) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně a) neoprávněně užívá cizí majetek b) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby c) ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno 3) Přestupku se dopustí i ten, kdo se o jednání uvedené v odstavci 1 pokusí. V případě splnění podmínek blokového řízení může strážník výše uvedené přestupky projednat v blokovém řízení, neboť se jedná o přestupky, které jsou v působnosti obce (viz § 86 e) bod 1 PřesZ). Dojde-li k přestupku podle tohoto ustanovení mezi osobami blízkými, lze jej projednat ve správním řízení jen na návrh navrhovatele (postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka). V těchto případech strážník nemá oprávnění k projednání v blokovém řízení. (viz otázka č. H 18 – návrhové přestupky).
116
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 16. Kdo je příslušný k projednávání přestupků podle zákona o přestupcích. K projednávání přestupků je věcně příslušný: 1. Obecní úřad
je povinným orgánem každé obce všechny obce bez ohledu na velikost nebo označení projednávají přestupky podle § 53/1 PřesZ
2. Zvláštní orgán obce - komise pro projednávání přestupků (přestupkové komise)
zřizuje starosta, který jmenuje a odvolává členy komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení předseda komise musí mít právnické vzdělání nebo zvláštní odbornou způsobilost pro projednávání přestupků ověřenou MV ČR usnášejí se většinou hlasů
3. Jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon, např.
orgány policie (např. zákon o pobytu cizinců) celní úřady (celní zákon) katastrální úřady (katastrální zákon) úřady práce (zákon o zaměstnanosti) krajské veterinární správy (veterinární zákon) Česká inspekce životního prostředí (zákon o ochraně přírody a krajiny) Úřad pro ochranu osobních údajů (zákon o ochraně osobních údajů)
Místně příslušný k projednávání přestupků je správní orgán v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán není-li možno takové místo spolehlivě zjistit, projedná ten správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt k usnadnění projednávání přestupku může správní orgán věc postoupit správnímu orgánu, v jehož obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje
117
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 17. Co rozumíme pod pojmem součinnost státních orgánů, orgánů policie a obcí se správními orgány podle § 58 a § 59 zákona o přestupcích. Jaké postavení má v této oblasti strážník? § 58 PřesZ (oznamování přestupků) Státní orgány, orgány policie a obce oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, pokud nejsou samy příslušné k jejich projednávání. V oznámení tyto orgány uvedou zejména:
jaký přestupek je v oznamovaném skutku spatřován důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou, je-li známa
§ 59 PřesZ (prověření oznámení) Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost správního orgánu úkony potřebné zejména k prověřování oznámení o přestupcích a k projednávání přestupků. Požadavky správních orgánů, aby strážník následně zjistil údaje o pachateli přestupku, jehož totožnost v době spáchání byla neznámá, sice oporu v zákoně o přestupcích nebo ve správním řádu nemá, ale pokud jsou strážníkovi podstatné skutečnosti k přestupku známy, je povinen je oznámit. Strážník k tomu má celou řadu oprávnění, zejména oprávnění požadovat vysvětlení, požadovat prokázání totožnosti, atd. Postavení strážníka § 10 odst. 2, 3 ZOP Strážník je povinen oznámit příslušnému správnímu orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu. Oznámení musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.
118
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 18. Kdy a jak je řízení o přestupku podle zákona o přestupcích zahájeno. Které přestupky a za jakých podmínek lze projednat na návrh. Přestupky se projednávají z úřední povinnosti (z moci úřední). Výjimku tvoří přestupky, které se projednávají jen na návrh, tzv. návrhové přestupky (§ 68/1 PřesZ). 1. Zahájení řízení z úřední povinnosti (z moci úřední) Řízení o přestupku je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení podezřelému z přestupku, zpravidla je to den předvolání k ústnímu jednání. Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je:
oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce oznámení právnické osoby nebo občana (fyzické osoby) o přestupku poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení
2. Návrhové přestupky Přestupky, které se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (tzv. navrhovatele), jsou vymezeny v § 68/1 PřesZ. Jde o:
návrhové přestupky spáchané mezi osobami blízkými o o o
přestupky proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a odst. 2 PřesZ, přestupky proti majetku § 50 PřesZ přestupky podle zákona o silničním provozu podle § 125c odst. 1 písm. h)
Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 2 spáchané mezi osobami blízkými se projednávají i bez návrhu, jestliže je postiženou osobou dítě mladší 15 let.
návrhový přestupek, kde na příbuzenském vztahu nezáleží o
přestupky proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) PřesZ
Návrh musí být podán správnímu orgánu nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o přestupku dozvěděl. Ustanovení § 78 PřesZ stanoví, že u přestupku urážky na cti (§ 49 odst.1 písm.a) PřesZ) se správní orgán pokusí uraženého a obviněného smířit. Dojde-li ke smíru, je to důvod k zastavení řízení. Příslušným orgánem k projednání návrhových přestupků je obec. Návrhové přestupky nelze projednávat v blokovém řízení ani v příkazním řízení!!!
119
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 19. Kdo je účastníkem řízení o přestupku podle zákona o přestupcích. Jaké znáte druhy řízení o přestupku. Účastníci řízení jsou: obviněný z přestupku o fyzická osoba v okamžiku, jakmile správní orgán vůči ní učiní první procesní úkon o na dotyčného se hledí, jako by byl nevinen do doby, než je jeho vina pravomocně vyslovena o má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu o navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky o výpovědi ani k doznání nesmí být donucován o jako jediný účastník řízení se může proti rozhodnutí odvolat v plném rozsahu poškozený nebo osoba, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma o je účastníkem řízení, pokud jde o projednávání náhrady majetkové i nemajetkové újmy způsobené přestupkem o správní orgán působí na obviněného, aby byla škoda dobrovolně nahrazena nebo uloží povinnost ji nahradit o v opačném případě odkáže poškozeného na soud nebo jiný příslušný orgán vlastník věci o je účastníkem řízení pouze v té části, která se týká zabrání věci navrhovatel o je osoba postižená, zákonný zástupce nebo opatrovník o může se odvolat jen ve věci vyslovení viny o návrhové přestupky viz otázka č. H 18 Nezkrácené řízení o přestupku ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
Blokové řízení Zkrácené řízení o přestupku
Příkazní řízení
Nezkrácené řízení o přestupku je v 1. stupni povinně ústní a je neveřejné koná se za přítomnosti obviněného v jeho nepřítomnosti lze řízení konat pouze tehdy: o odmítne-li se k projednání dostavit, i když byl řádně předvolán nebo o pokud se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu je zahájeno v den, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení podezřelému z přestupku (správní orgán učinil vůči podezřelému první procesní úkon) Blokové řízení – viz níže, otázky č. H 20 a H 21 Příkazní řízení je druhou formou zjednodušeného řízení rozhodovat v příkazním řízení je možno bez nařízení ústního jednání a dokazování oznamování příkazu musí být písemné nelze použít: o je-li obviněný z přestupku zbaven, resp. omezen svéprávnosti o jedná-li se o mladistvého o jde o tzv. návrhový přestupek v příkazním řízení je možno jako sankci uložit napomenutí nebo pokutu, a to do 10.000Kč 120
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 20. Co rozumíme pod pojmem blokové řízení podle zákona o přestupcích. Jaké zákonné podmínky musí být splněny, aby strážník mohl přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení? Blokové řízení (§ 84 PřesZ) je zvláštním zkráceným druhem řízení o přestupku. Podmínky blokového řízení: o o o
přestupek je spolehlivě zjištěn nestačí domluva obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit
přestupkový zákon umožňuje, aby, jsou-li splněny výše uvedené podmínky, kterýkoli přestupek každého odpovědné fyzické osoby, byl projednán v blokovém řízení tato zásada ovšem neplatí tam, kde takový postup zvláštní zákon vylučuje o příkladem je ustanovení § 125c odst. 7 zákona o silničním provozu, který zní: „ Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém řízení“ proti rozhodnutí o pokutě uložené v blokovém řízení se nelze odvolat pro blokové řízení není podmínkou, aby pachatel byl při svém protiprávním jednání přistižen, a jeho jednání bylo na místě postiženo v průběhu zahájeného řízení lze kdykoliv přistoupit k vyřešení přestupku v blokovém řízení jako jedinou sankci v blokovém řízení lze uložit pokutu v blokovém řízení nelze vyslovit ochranná opatření, ani rozhodnout o nároku na náhradu škody v blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh vydávání bloků je výhradně v kompetenci Ministerstva financí ČR Rozlišují se dva druhy bloků: o bloková pokuta na místě zaplacená o bloková pokuta na místě nezaplacená pokutový blok, který se pachateli přestupku vydá, je zvláštním druhem rozhodnutí o přestupku a současně i dokladem o zaplacení pokuty
121
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 21. Uveďte, které přestupky je podle zákona o přestupcích obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení. Strážníci mohou v blokovém řízení vyřešit všechny přestupky, které jsou uvedeny v § 86 e) PřesZ. V blokovém řízení mohou projednávat (§ 86 PřesZ): e)
obecní policie přestupky
1. jejichž projednávání je v působnosti obce, (např. dle § 46, § 47, § 47b, § 48, § 49, § 50, § 29a PřesZ) 2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích nebo osoby na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném zařízení nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel 3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p) 4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením 5. na úseku taxislužby podle zákona o silniční dopravě
122
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 22. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky na úseku občanských průkazů podle zákona o občanských průkazech. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 16a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších právních předpisů Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
poruší povinnost mít občanský průkaz (OP) podle § 2 odst. 3 ( OP musí mít osoba, která dosáhla věku 15 let a má trvalý pobyt na území ČR, a také osoba, která má omezenu svéprávnost)
poruší povinnost chránit občanský průkaz před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím
nepožádá o vydání nového občanského průkazu v případech uvedených v § 14 odst.1 písm. d) (do 15 dnů, např. kdy uplynula platnost OP, došlo ke změně rodinného stavu, trvalého bydliště, atd.)
ani po opakované výzvě nepřevezme osobně občanský průkaz
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití občanského průkazu
poruší zákaz provádět zápisy, změny nebo opravy v občanském průkazu, v potvrzení o občanském průkazu, v potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo v potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu
ani po opakované výzvě nedoloží údaje uváděné v žádosti
v zákonem stanovené lhůtě nesplní povinnost provést výměnu svého občanského průkazu bez strojově čitelných údajů (§ 24 odst. 2)
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu
požaduje nebo přijme občanský průkaz jako zástavu nebo odebere občanský průkaz při vstupu do objektu nebo na pozemek
pořídí kopii občanského průkazu a neprokáže souhlas občana podle § 15a odst. 2 (je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie OP bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl OP vydán)
nepožádá o vydání prvního občanského průkazu do 30 dnů ode dne, kdy dosáhla věku 15 let
neoprávněně požádá o vydání občanského průkazu pro jinou osobu
prokazuje údaje občanským průkazem, jehož ztrátu, odcizení nebo zničení ohlásil
neoprávněně pozmění, předá, zveřejní, zablokuje, zlikviduje nebo jinak neoprávněně zpracovává strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu
neoprávněně zapíše, předá, zveřejní, zablokuje, zlikviduje nebo jinak neoprávněně zpracovává údaje vedené v kontaktním elektronickém čipu
V případě, že strážník zjistí, že byl spáchán přestupek podle § 16a zákona o občanských průkazech, oznámí jej v souladu s § 10 odst. 2, 3 ZOP příslušnému správní orgánu k projednání. 123
H. PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY zkušební otázky z ústní části 23. Jakým protiprávním jednáním lze spáchat přestupky na úseku cestovních dokladů podle zákona o cestovních dokladech. Popište postup strážníka při jejich zjištění. § 34a zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech ve znění pozdějších právních předpisů Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím
neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu
při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu
neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy
neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad
požaduje nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek
pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3
(je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán)
neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji
V případě, že strážník zjistí, že byl spáchán přestupek podle § 34a zákona o cestovních dokladech, oznámí jej v souladu s § 10 odst. 2, 3 ZOP příslušnému správní orgánu k projednání.
124
