Správní právo procesní jiné správní delikty, přestupky
Správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty • žádná ze skupin jiných správních deliktů není ani částečně kodifikována a jejich úprava je roztříštěná v příslušných předpisech
správněprávní odpovědnost za disciplinární delikty: • výraz potřeby zajistit dodržování předepsaných pravidel v ucelených organizačních soustavách • vztahuje se na porušování vnitro – organizačních vztahů ze strany FO; je třeba zavinění • není odpovědnostním institutem jediného právního odvětví, a tudíž postih není také pouze správněprávní • jako odpovědnost správněprávní je označována pouze ta část disciplinární odpovědnosti, která je regulována normami správního práva
• sankce většinou nesledují obnovení právního stavu – mají povahu trestů • konkrétní příklady: zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
správněprávní odpovědnost za pořádkové delikty • taková porušení právních předpisů, která lze stíhat sankcemi sledujícím především věcné napravení, resp. obnovení porušených právních povinností • porušení spočívá v tom, že subjekt danou povinnost nesplnil vůbec nebo ji nesplnil předepsaným způsobem • sankci za tyto delikty lze uložit opakovaně!, lze je však uplatňovat pouze v případech stanovených zákonem a ukládat je mohou pouze příslušné správní orgány • sankce za porušení povinností přichází v úvahu zejména v souvislosti s porušením povinností ve správním řízení (např. ukládání pořádkových pokut)
• pořádkové pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a jsou příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu • správní orgán, který uložil pořádkovou pokutu, ji může novým rozhodnutím prominout nebo snížit (zejména s ohledem na to, jak osoba, které byla uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení) • pořádkové pokuty lze také ukládat při výkonu správních rozhodnutí na nepeněžitá plnění, a to pro případ, že není možný nebo účelný tzv. náhradní výkon rozhodnutí a splnění povinnosti se vymáhá postupným ukládáním pokut – tato pokuta je označována jako donucovací • v úvahu také přichází uložení pokuty v souvislosti s kontrolní činností správních orgánů, a to zejména za neposkytnutí potřebné součinnosti kontrolním pracovníkům • uložit pořádkový postih je právem správního úřadu nikoli povinností
správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty fyzických osob • stojí na odlišných základech než předchozí dvě • uplatňována především vůči pracovníkům veřejnou správou kontrolovaných organizací, někdy také ale vůči jinak postaveným fyzickým osobám • důvodem pro uložení sankce není pouze neposkytnutí součinnosti, ale zjištění rozporu s uloženou povinností • např. ukládání pokut pracovníkům provozovatelů loterií či podobných her • za porušení povinností stanovených lesním zákonem apod.
správní delikty právnických osob a správní delikty podnikatelů • značně nebezpečný jev, mnohem závažnější důsledky než porušování předpisů občany • správní postih přichází v úvahu v zákony stanovených pravidlech zpravidla u VŠECH právnických osob • jedná se o jakési ulehčení pro správní orgány, neb nemusí vyhledávat konkrétní osobu, která je za protiprávní činnost zodpovědná a uplatní sankci vůči PO jako takové, ta má poté možnost postihnout odpovědného pracovníka podle pracovněprávních předpisů • v případě právní úpravy postihu podnikatelů směřuje platná právní úprava ke sjednocení bez ohledu na to, zda je daný podnikatel v postavení FO nebo PO
• platná právní úprava navíc také postihy podnikatelů předpokládá ve shodném režimu jako postihy právnických osob • např. • uložení pokut PO nebo FO provozujícím loterie nebo jiné podobné hry • uložení pokut PO nebo FO při výkonu podnikatelské činnosti v souvislosti s porušením předepsaných povinností podle zákona o ochraně přírody a krajiny • uložení pokut podnikatelům podle zákona o ochraně spotřebitele • uložení pokut PO a podnikatelům podle zákona o obcích a zákona o krajích (specifická skupina) apod.
• Procesněprávní režim tzv. jiných správních deliktů • řízení při ukládání sankcí za jiné správní delikty je až na výjimky správní řízení • podléhá tedy režimu SŘ • v žádném případě tedy nelze při ukládání sankcí za jiné správní delikty postupovat dle procesních ustanovení přestupkového zákona!!!
Správně právní odpovědnost za přestupky • Přestupek: • = „zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin“ (§ 2 odst. 1 PřestZ – generální klauzule) • formální znaky: obecné (např. věk, příčetnost) a typové (znaky skutkové podstaty) • materiální znak: jednání porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti (podle stupně společenské nebezpečnosti se odlišují od přestupků trestné činy) • přestupek je ve vztahu subsidiárním jak k trestným činům, tak k jiným správním deliktům
Okolnosti vylučující protiprávnost: • nutná obrana – „přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem“ (§ 2 odst. 2 písm. a) PřestZ) (rozdíl oproti trestu: přiměřeně x ne zcela zjevně nepřiměřeně) • krajní nouze – „přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak“ (§ 2 odst. 2 písm. b) PřestZ) • jednání na příkaz – „Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.“ (§ 6 PřestZ)
• odlišovat od zániku odpovědnosti za přestupek: • „Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.“ (§ 20 PřestZ); výslovně to uvedené není, ale i smrt pachatele znamená zánik trestnosti
Skutková podstata přestupku: • objekt • obecný objekt – typicky řádný výkon veřejné správy • druhový objekt – společný skupinám přestupků v určité oblasti, základ pro systematiku zvláštní části PřestZ • individuální objekt – konkrétní zájem, k jehož ochraně je příslušné ustanovení určeno • hmotný předmět útoku – fakultativní znak; věc, na kterou pachatel útočí (např. památka, občanský průkaz)
• objektivní stránka • jednání – konání nebo opomenutí, v případech, kdy k němu byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen (§ 4 odst. 3 PřestZ) • následek • každý přestupek má následek, i když zpravidla jím je již samotný fakt protiprávního jednání • podle druhu následku rozlišujeme přestupky ohrožovací (např. ohrožení zdravotní nezávadnosti poživatin nebo pitné vody) a poruchové (např. poškozování veřejného prostranství) • rozsah a kvalita následku jsou významné při vyměřování sankce
• příčinná souvislost mezi jednáním a následkem
• subjekt (pachatel) • fyzická osoba příčetná, která dovršila 15 rok věku (osoba mezi 15 a 18 = mladistvý) • postih právnické osoby je vyloučen (viz jednání na příkaz výše) • nelze jako přestupek projednat jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva (§ 9 odst. 1 PřestZ) • přestupku se nemůže dopustit (§ 9 PřestZ) prezident republiky (čl. 65 odst. 1 Ústavy) soudce Ústavního soudu (§ 4 odst. 2 ZÚS)
• přestupky, kterých se dopustí poslanci a senátoři (§ 9 odst. 3 PřestZ) nebo soudci (§ 9a PřestZ) se projednávají podle PřestZ jen, nepožádají-li tyto osoby o projednání v disciplinárním, resp. kárném řízení • jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů a osoby během výkonu trestu odnětí svobody, se projednává v režimu kázeňského/kárného řízení • některé skutkové podstaty obsahují konkrétní nebo speciální subjekt, ostatní přestupky může spáchat každý • u přestupků nelze hovořit o součinnosti nebo účastenství, každá osoba odpovídá za své jednání samostatně
• subjektivní stránka • „K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“ (§ 3 PřestZ) • „Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel • věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo • nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl
úmysl • Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel • chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo • věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.“ (§ 4 PřestZ)
• Sankce a ochranná opatření: • právní následek přestupku, lze uložit pouze pachateli na základě zákona • při ukládání se respektují zásady zákonnosti, přiměřenosti, spravedlnosti a individualizace, sankce má odrážet individuální zvláštnosti konkrétního přestupku • sankce se ukládají samostatně nebo s jinou sankcí, výjimku tvoří napomenutí, které nelze uložit s pokutou • má-li úřad za to, že stačí samotné projednání přestupku, upustí od sankce a vysloví pouze vinu
Sankce: • napomenutí • pokuta • zákaz činnosti • propadnutí věci • tento systém je obecný; uplatní se pro přestupky ve zvl. části PřestZ i ve zvl. zákonech, pokud tyto zákony neobsahují zvl. ustanovení o sankcích (např. za stavební přestupky lze zřejmě uložit pouze pokutu)
Ochranná opatření: • omezující opatření • zabrání věci • způsobená újma není účelem, ale nezbytným důsledkem jejich jinak výchovného a preventivního zaměření
Řízení o přestupcích: • zvláštní druh správního řízení, SŘ se použije subsidiárně (§ 51 PřestZ) • zvláštní předpisy mohou obsahovat odlišnou procesní úpravu, tato je speciální k úpravě v PřestZ
Příslušnost správních orgánů: • věcná: • obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (tříčlenné přestupkové komise dle § 53 odst. 3 PřestZ) • obecní úřady projednávají „přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst“ (§ 53 odst. 1 PřestZ)
• „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.“ (§ 53 odst. 2 PřestZ) • projednávání přestupků spadá do přenesené působnosti obcí (§ 95a PřestZ)
• orgány Policie ČR • projednávají přestupky, svěřuje-li jim tuto pravomoc zvláštní zákon (např. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR nebo zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu)
• jiné správní orgány • stanoví-li tak zvláštní zákon
• místní: • příslušnost je určena místem, kde byl přestupek spáchán • v některých případech je rozhodující trvalý pobyt pachatele (např. přestupek spáchán v cizině nebo nelze místo spáchání spolehlivě zjistit) • ve zvl. zákonech může být stanovena jiná místní příslušnost (např. podle celního zákona – celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn) • k usnadnění projednání přestupku může příslušný správní orgán postoupit věc i bez souhlasu účastníků jinému věcně příslušnému orgánu, v jehož obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje
Účastníci řízení: • pouze osoby taxativně vymezené v § 72 PřestZ, SŘ se nepoužije • obviněný
• obviněnou se osoba stává, jakmile proti ní správní orgán učiní první procesní úkon
• poškozený
• FO nebo PO, které byla přestupkem způsobena majetková škoda a která výslovně uplatnila nárok na její náhradu • postavení účastníka je omezeno pouze na adhezní řízení o náhradě škody
• vlastník věci, která může být nebo byla zabrána
• může vykonávat svá procesní oprávnění a povinnosti pouze v části řízení, která se týká zabrání věci
• navrhovatel
• osoba postižená přestupkem (její zákonný zástupce nebo opatrovník) uvedeným v § 68 odst. 1 PřestZ
Průběh řízení: • vlastnímu projednání nepředchází zvláštní procesní stádium, uplatní se pouze ustanovení o součinnosti: • státní orgány, orgány policie a obce mají povinnost oznámit přestupky příslušným správním orgánům, pokud nejsou samy příslušné k jejich projednání (§ 58 PřestZ) • správní orgán je oprávněn obracet se na státní orgány a orgány policie se žádostí o provedení potřebných úkonů • každý je povinen podat správnímu orgánu nezbytné vysvětlení a dostavit se na výzvu k jeho podání, odmítnout podat vysvětlení lze, pouze pokud by osoba způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo postihu za přestupek sobě nebo osobě blízké (§ 60 odst. 1 PřestZ)
• zahájení přestupkového řízení • zásadně z moci úřední (zásada oficiality), výjimkou jsou přestupky taxativně uvedené v § 68 odst. 1 PřestZ (např. ublížení na zdraví z nedbalosti)
ústní jednání • v zásadě neveřejné • taxativní důvody, kdy může být věc projednána bez přítomnosti obviněného (SŘ) • je třeba úplně a nepochybně zjistit a dokázat vinu obviněného (platí zásada in dubio pro reo) • povinné stadium u přestupku urážky na cti je pokus správního orgánu o smír • v případě, že se pachatel dopustil více přestupků a k jejich projednání je příslušný (věcně, funkčně i místně) tentýž orgán, povede se společné řízení – sankce podle nejpřísnějšího z nich • jsou-li pro to splněny podmínky, rozhodne správní orgán obligatorně o povinnosti náhrady škody (podmínky: existence škody, která je spolehlivě zjištěna, nebyla dobrovolně uhrazena, poškozený na ní výslovně uplatnil nárok a nejedná se o návrhový přestupek)
• institut vydání a odnětí věci • „Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout.“ (§ 75 PřestZ)
zastavení řízení • „Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že • skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, • skutek nespáchal obviněný z přestupku, • spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno, • obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3, • obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
• odpovědnost za přestupek zanikla, • o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení, • za přestupek byla uložena bloková pokuta, • o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující, • obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel, • navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil, • v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru, • věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení. • „Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení.“ (§ 76 odst. 1, 2 PřestZ)
Přezkoumávání rozhodnutí: • zásadně se lze odvolat proti každému rozhodnutí, výjimky stanoví zákon (rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti a některé případy zastavení řízení) • k nově uvedeným skutečnostem a návrhům důkazů přihlédne odvolací orgán jen tehdy, jestliže je účastník nemohl uplatnit dříve • suspenzivní účinek nelze vyloučit u meritorního rozhodnutí o přestupku, vyloučen je naopak u rozhodnutí o odnětí věci • odvolací orgán je vázán zákazem reformatio in peius
Zkrácené řízení a jeho druhy: • blokové řízení • podstatou je rozhodnutí o uložení pokuty ihned po spolehlivém zjištění přestupku a její zaplacení buď přímo na místě, nebo ve stanovené lhůtě • rozhodnutí ihned bez ústního jednání nabývá právní moci (rozhodnutí se neoznamuje a nelze se proti němu odvolat) • podmínky blokového řízení: • • • •
přestupek je spolehlivě zjištěn nestačí domluva obviněný je ochoten pokutu zaplatit nejedná se o přestupek, který se projednává jen na návrh
• výlučnou sankcí blokového řízení je pokuta
• příkazní řízení • podstatou je vydání rozhodnutí, příkazu, bez provedení ústního jednání, pokud obviněný podá opravný prostředek – odpor, příkaz se ex lege ruší a správní orgán pokračuje v prvoinstančním řízení • podmínky vydání příkazu: • není pochybnost, že se obviněný přestupku dopustil • věc nebyla vyřízena v blokovém řízení • obviněný není zbaven způsobilosti k právním úkonům ani tato nebyla omezena • nejedná se o přestupek, který lze projednal jen na návrh • nejedná se o přestupek mladistvého
Výkon rozhodnutí: • napomenutí – výkon je realizován samotným uložením sankce • pokuty
• výkon dle daňového řádu (subsidiárně OSŘ) • zvláštní úpravu obsahuje celní zákon – prodej zajištěného zboží na úhradu neuhrazené pokuty • možnost vymáhat zaplacení pokuty soudem nebo prostřednictvím soudního exekutora zůstává zachována
• propadnutí nebo zabrání věci – právní mocí takového rozhodnutí přechází vlastnické právo na stát, dále zákon o majetku ČR a o jejím vystupování v právních vztazích • zákaz činnosti – kontrolu provádí orgán, který sankci uložil (s výjimkou zákazu řízení motorových vozidel – policie), vykonávání takové činnosti naplňuje skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí • omezující opatření – kontrolu dodržování provádí orgán, který je uložil v prvním stupni •
