Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
V-2
Název materiálu:
Anglická revoluce
Ročník:
2.L SOŠ
Identifikace materiálu:
ZAH_52_14_anglicka_revoluce
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Dějepis
Tématický celek:
Evropský absolutismus
Anotace:
Důsledky absolutistické vlády Karla I., význam puritánů, Oliver Cromwell, občanská válka, výsledky
Datum:
25.9.2013
PŘEDREVOLUČNÍ ANGLIE
Za vlády Tudorovců, zejména však za Alžběty I. dochází v Anglii k rozvoji hospodářskému i kulturnímu. Rozvíjí se podnikání, pronikání do zámoří, vznikají zárodky kapitalismu. Dochází k souladu zájmů mezi panovnickým rodem a podnikateli. Jelikož byla Alžběta po celý svůj život svobodná, a tudíž bez legitimních potomků, nastupují Stuartovci , v osobě Jakuba I. (1603 - 1625). Už za jeho vlády dochází k neshodám mezi panovnickou mocí a podnikateli.
ALŽBĚTA I.
KAREL I. - ABSOLUTISMUS
Situace se dále zhoršuje i za vlády Karla I. (1625 - 1649) usiluje o absolutismus, čímž dochází ke zhoršení vztahu mezi parlamentem a panovníkem. snaží se získat co nejvíce finančních prostředků, což realizuje jednak vybíráním daní bez souhlasu parlamentu (tím porušuje privilegium) nutí bohaté, aby mu poskytli půjčky („nucené půjčky“). Toto chování parlament prohlásil za nezákonné (v tzv. petici práv). Panovník na to reagoval rozpuštěním parlamentu a vládne sám až do roku 1640. I nadále se snaží získat peníze, a tak prodává monopoly (výsadní právo výroby a obchodu pro určitou oblast trhu). Všeobecná nespokojenost (vysoké ceny, cla, zavedeny i dřívější daně a také daně dávno zapomenuté). Hospodářská politika krále však oslabovala výrobu a obchod, byla omezena podnikatelská svoboda. prodeji úřadů a titulů. Rozpory též v náboženské oblasti (státním náboženství = anglikánství).
KAREL I.
PURITÁNI
V 17. století vzniká skupina tzv. Puritáni (puritás = čistota, purus = čistý). Ti chtěli čistou církev, chtěli očistit anglikánskou církev od zbytku katolictví (vycházeli přitom z kalvinismu). Skupina je spjata také s odporem proti absolutismu. Od puritánů se oddělili tzv. Independenti (nezávislí), podle nichž by měla být církev spravována radou starších (odmítali církevní hierarchii). Puritáni chtěli také politický podíl na moci, a proto byli pronásledováni. Odcházejí tedy do amerických kolonií, kde zakládají osady (v Nové Anglii dnešní SZ cíp USA.; 1620). Říkalo se jim „Otcové poutníci“ („Pilgrim fathers“) – začátek kolonizace východního pobřeží USA. Na pobřeží Atlantiku postupně vzniká 13 amerických kolonií, z nichž později vzniknou Spojené státy americké.
VÁLKA SE SKOTSKEM - PARLAMENT
konflikt mezi panovníkem a parlamentem, který vede k povstání ve Skotsku (1639). Skotové byli presbyteriáni, nesouhlasili s anglickou zahraniční politikou v době třicetileté války (nepomohli českým protestantům). Král začal sbírat vojsko, ale chybí peníze. Skotský vpád do Anglie a díky bojovníkům zkušeným z třicetileté války úspěšné boje. Karel I. svolal parlament, aby mu povolil daně, ten však na oplátku požadoval potrestání královských rádců Strafforda a Landa. Odmítnutí krále - po čtrnácti dnech parlament rozpuštěn(=1. zasedání parlamentu; „krátký parlament“). podzim 1640 znovu svolán parlament, zasedal až do roku 1653 („dlouhý parlament“), kdy panovník musí naslouchat opozici a splňovat její požadavky.
ANGLICKÝ PARLAMENT
VLASTNÍ REVOLUCE
požadavky opozice: 1) potrestání královských rádců (prosazuje se názor, že i nejvyšší úředníci jsou odpovědni parlamentu, nejenom králi) 2) omezení vojenské moci krále (rozpustit královskou armádu) 3) svolat a rozpustit parlament lze i bez vůle krále Roku 1641 nastává nová situace: v souvislosti s dalším povstáním v Irsku (jiná víra = katolíci; proti absolutismu, proti násilnému pronikání anglikánské církve). Vzniká otázka, zdali má být králi svěřeno vojsko. Do roku 1642 probíhá tzv. Pamfletová válka, která řeší spor o charakter politické moci. Objevuje se požadavek rozdělit politickou moc; Král se má dělit o moc s vládou. Moc rozdělena na tři pilíře: krále, vládu a parlament. Král s vládou má výkonnou moc, parlament moc zákonodárnou. Karel chtěl zatknout předáky opozice (razantní řešení). To se nepodařilo, a navíc tím ztratil možnost domluvit se s umírněnými.
OBČANSKÁ VÁLKA
Roku 1642 - 1648 vypuká v Anglii občanská válka. Na jedné straně stál král, anglikánská šlechta a církev, katolická šlechta a část buržoazie (= královská jízda „kavalíři“); na straně druhé stál parlament, statkáři, obchodníci (presbyteriáni), drobné vrstvy - řemeslníci, svobodní sedláci, drobná buržoazie (independenti). (vzhled: kulatá hlava, vlasy ostříhané „podle hrnce“; jednoduchost oblékání).
POČÁTEK VÁLKY
Zpočátku měla převahu anglická armáda, která se opírala o jízdu (vedl ji Ruprecht Falcký - syn Fridricha). Vojsko parlamentu vycvičilo jízdu z dobrovolníků - v čele stál Oliver Cromwell. Roku 1644 se parlamentní vojsko spojilo se Skoty a společně porazili královské vojsko u Marsto Mooru. To posílilo vliv Cromwella a Independentů v armádě a v parlamentu. Anglický parlament zřídil armádu nového typu (placená parlamentem; přísná kázeň, velitelé byli jmenováni podle schopností - netřeba urozenosti; tzv. agitátoři udržovali náladu vojska a bojeschopnost).
PORÁŽKA KRÁLE
Roku 1645 byl král poražen v bitvě u Naseby, byl dobyt Oxford (sídlo royalistů), král prchl. Roku 1646 se král vzdal Skotům a ti jej prodali parlamentu (aby měli na žold). V parlamentu rozpory mezi presbyteriány (umírněnými) a independenty. Pro presbyteriány byl boj u konce, majetek royalistů byl zkonfiskován a státním náboženstvím se stal kalvinismus. Byl též prosazen bezcelní obchod s koloniemi. V parlamentě vznikly též spory o ústavu (otázky, kdo má dostat politická práva (otázka volebního cenzu) podle majetku?) Levelleři (rovnostáři), kteří přicházejí s nejradikálnějšími návrhy myšlenkami v oblasti práv (lidé jsou si rovni) - jejich programem je dohoda lidu (vytvoření republiky, zrušit privilegia, volební právo i pro nižší šlechtu, náboženská svoboda, sociální reforma).
OLIVER CROMWELL
DISKUSE O ÚSTAVĚ - ÚTĚK KRÁLE Diskutovalo se též o ústavě (tím o demokracii).
- jakým způsobem se mají lidé podílet na řízení státu - první diskuse tohoto typu; nebyla však dokončena král uprchl z Londýna spojení se Skoty a příprava války proti parlamentu - další jednání o ústavě měla proběhnout až po skončení války armáda se znovu sjednotila presbyteriáni vyhnáni z parlamentu („kusý parlament“).
REPUBLIKA
Král a Skotové byli poraženi, král byl prohlášen za zrádce a za viníka války a 30. ledna 1649 popraven. Byla zrušena sněmovna lordů, zrušena monarchie a v květnu 1649 vyhlášena republika. Mezi silami revoluce však spory trvaly. Independenti ovládali armádu a parlament, vystupovali proti levellerům. Předáci levellerů byli uvězněni nebo odešli do vyhnanství; vojáci byli posláni do Irska, aby potlačili povstání (1649 - 1652). Irové poraženi, byla jim zabírána půda, kterou si rozdělili angličtí statkáři. Irsko se stalo jednou z anglických kolonií. V 50. letech návrh usazení emigrantů v Irsku; pokračovaly boje se Skoty, Skotsko bylo pevně připoutáno k Anglii Diggeři (levelleři) (= kopáči) - každý člověk má nárok na půdu, proti majetkové nerovnosti. Na jihu Anglie zabírali zkonfiskovanou půdu a snažili se o rovnostářství. To však bylo tvrdě potlačeno.
POPRAVA KRÁLE
CROMWELLOVA DIKTATURA
Kusý parlament ztrácí popularitu (v souvislosti s úplatkářstvím, sobectvím a odhlasováváním různých odměn). Roku 1653 Cromwell parlament rozehnal. To bylo přijato s všeobecným souhlasem. (nové pokusy parlament obnovit, ale pro neschopnost znovu rozpuštěn). Roku 1653 je v Anglii nastolena vojenská diktatura. Hlavní osobou je zde Cromwell („lord protektor“). Jeho oporou je armáda (vládl spolu s generály), policie, byrokracie a výzvědná služba. Cromwell prosazoval nové zákony - svoboda podnikání, rozvo jvýroby a obchodu. Roku 1651 vydal zákon tzv. navigační akta (zákon o plavbě), který říkal, že do Anglie smí dovážet zboží jen anglické lodě nebo lodě ze země, kde bylo zboží vyrobeno. (zákon namířen proti Nizozemí)
ZÁVĚR REVOLUCE
S tím souvisí obchodní války s Nizozemím (1652 - 1654) o převahu na moři posílení postavení Anglie ve světovém obchodě. Do roku 1674 války pokračovaly za Cromwella byla zlepšena zahraniční politika přátelštější vztahy se Španělskem a s Francií. Roku 1658 po obnovení parlamentu a ústavy Cromwell zemřel. Po jeho smrti vládl krátce jeho syn Richard, ten však musel r. 1659 odstoupit. Vzrůstá počet stoupenců pro obnovení monarchie. To učinil gen. Monck, který provedl restauraci Stuartovců (1660), tím obnovení monarchie; na trůn usedá syn popraveného krále - Karel II.
KAREL II.
POUŽITÁ LITERATURA
MUNCK, Thomas. Evropa sedmnáctého století, 1598-1700. Praha: Vyšehrad, 2002. s. 468. Přel. Vítězslav Kremlík, Ingrid Vichnarová, Michaela Ponocná. ISBN 80-7021-508-9. MORGAN, Kenneth O. a kol. Dějiny Británie. Praha: Lidové noviny, 2002. s. 639. Přel. Ivo Šmoldas. ISBN 80-7106-347-9. POLIŠENSKÝ, Josef. Dějiny Británie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1982. cs.wikipedia.org/wiki/Anglická_občanská_válka http://www.dejinyamv.estranky.cz/img/picture/3/Kr%C3%A1lovna-Al%C5%BEb%C4%9Bta-I..jpg http://royal-history.sweb.cz/karel1.bmp http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fe/IrishHC1780.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Palace.of.westminster.arp.jpg http://www.komenskeho66.cz/materialy/dejepis/8%20poprava%20karla%201.,30,1,1649.jpg http://atwhistler.files.wordpress.com/2012/07/20-06-2012-oliver_cromwell_2-3.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Oliver_Cromwell_by_Robert_Walker.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Charles_II_of_England.jpeg/200pxCharles_II_of_England.jpeg
