Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu:
Národní obrození - shrnutí
Ročník:
Sexta
Identifikace materiálu:
ZAH_12_18_národní_obrození_shrnutí
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Český jazyk a literatura
Tématický celek:
Národní obrození
Anotace:
Zdroje, obranná fáze, divadlo, ofenzivní fáze, Rukopisy
Datum:
25.9.2013
NÁRODNÍ OBROZENÍ - SHRNUTÍ
CHARAKTERISTIKA Velké společenské hnutí Národní a demokratické uvědomování lidu Formování novodobého českého národa Počátky novodobého českého kulturního života Označováno jako vzkříšení nebo probuzení národa Urychleno rozkladem feudalismu a osvícenskými reformami Josefa II. Nositelem hnutí česká buržoazie a inteligence, demokratický charakter hnutí
ZDROJE Myšlenka slovanské vzájemnosti, posílení národního sebevědomí Poezie inspirována lidovou slovesností, sběratelství Lidové zábavné čtení, lidové divadlo Činnost drobné venkovské inteligence Obrozená věda – jazykověda, historie
OBRANNÁ FÁZE
70. léta 18.století – počátek 19.století Převážně vědci Snaha čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk Zájem o českou kulturu a dějiny Vydána Balbínova obrana českého jazyka (1775) a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma Vznik Královské české společnosti nauk – KSČN (1784) Vznik Českého muzea (1818) a Matice české (1831)
OSOBNOSTI
Gelasius Dobner (1719 – 1790) – propagátor kritické metody v dějepisectví František Martin Pelcl (1734 – 1801) – Nová kronika česká Václav Thám – Básně v řeči vázané (1785) Antonín Jaroslav Puchmajer – Sebrání básní a zpěvů (1795 – 1814) Šebestián Hněvkovský – Vnislav a Běla (sentimentální balada) První novočeské básnické školy – program vlastenecký i formální
JOSEF DOBROVSKÝ (1753 – 1829) - DÍLO Podrobná mluvnice češtiny – 1. vědecká mluvnice, návaznost na češtinu Kralické bible Ustálil jazykovou normu, navrhl analogickou opravu pravopisu Německo–český slovník – dvoudílný Dějiny české řeči a literatury – dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury Základy jazyka staroslověnského – 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny
Josef Dobrovský
JOSEF DOBROVSKÝ - PŘÍNOS Propagoval přízvučnou prozódii stanovil pravidla českého trochejského sylabotónického verše Položil základy obrozeneckého hnutí a literatury Základy novočeského spisovného jazyka, ustálení jazykové normy Základy české moderní vědy, základy slavistiky
POČÁTKY OBROZENECKÉHO DIVADLA Využití působivosti mluveného slova Snaha zajistit pravidelná česká představení, vliv na národní uvědomování lidí Vychovat české herce, vytvořit české hry
DIVADLA A REPERTOÁR První scéna v Kotcích (1738) Stavovské divadlo (1783) Postaveno Vlastenecké divadlo – Bouda (1786 1789) na Koňském trhu (Václavské náměstí) V repertoáru překlady klasiků, veselohry, vlastenecké hry Významní autoři – Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859), Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844)
Stavovské divadlo
Koňský trh – před výstavbou Vlasteneckého divadla Bouda
Dobový text Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě „u císařských“, zadním průčelím proti kašně, na níž nalezala se socha knížete Václava později více do předu pošinutá. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno. Pouze na průčelí jeho zavěšený císařský orel, kolem něhož skvěly se v obou zemských jazycích zlaté nápisy „c. k. vlastenecké divadlo“, označovaly, že nalezáme se před chrámem nádherné bohyně Thalie. “ — Josef Jiří Stankovský: Vlastencové z Boudy
OFENZIVNÍ FÁZE
Počátek 19.století – konec 20. let 19.století Vědci i básníci Vliv napoleonských válek, národně osvobozeneckého hnutí v Evropě Vypracován první novodobý český národně kulturní program Rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby Zájem o historii, slovanský humanismus Aktivita, pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky Preromantické nadšení a víra v budoucnost národa
JOSEF JUNGMANN (1773 – 1847)
Jazykovědec, překladatel, básník, propagátor češtiny Slovník česko-německý – 5dílný, 120 000 slov, z literárních památek, řečí lidu, novotvary Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd Rozmlouvání o jazyce českém – kulturní program generace, obraz nízké úrovně češtiny První český vědecký časopis – Krok, záměr vytvořit encyklopedii Slovesnost – učebnice literární teorie a poetiky, čítanka Historie literatury české – přehledné dějiny české literatury, knihopis, periodizace vývoje Oldřich a Božena – první česká romance
Josef Jungmann
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK (1795 – 1861) Slovák, psal česky, evangelík Slovanské starožitnosti – nejstarší dějiny Slovanů, důkaz starobylosti slovanského osídlení Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – myšlenka velikosti Slovanstva Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – užití časoměrného verše
P.J.Šafařík
FRANTIŠEK PALACKÝ (1798 – 1876) Zemský historiograf, politik liberál, zastánce federalistické koncepce rakouského státu Založení Časopisu Společnosti Vlastenecké muzeum v Čechách, založení Matice české Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – základní historické dílo, výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, vysoká epická kvalita textu, inspirace pro další historiky
F.Palacký
JAN KOLLÁR (1793 – 1852)
Slovák, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti, psal česky Vliv pobytu v Jeně – národní, myšlenkový, rozdíl mezi minulostí a přítomností, osobní vliv, seznámení s Friderikou Wilhelminou Schmidtovou (Mína) Básně (1821) – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika základem ke skladbě Slávy dcera Zpěvy – přes 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů) O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými – představa kulturní vzájemnosti
Jan Kollár
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ
(1799 – 1852) Slovanské národní písně – sbírka slovanské lidové tvorby Mudrosloví národu slovanského v příslovích – sbírka přísloví a pořekadel Ohlasová poezie – tvorba v duchu lidové slovesnosti Ohlas písní ruských – vyjádření slovanské myšlenky, ruské byliny přetváří a dokresluje, epika Ohlas písní českých – zachycuje ráz českého lidového života, převaha lyriky nad epikou
F.L.Čelakovský
RUKOPISY
Rukopis královédvorský – nalezen roku 1817, označen za památku z konce 13.století Rukopis zelenohorský – nalezen roku 1818, označen za památku z 10.století Spory o rukopisy trvaly do 80. let 19.století, dokázána jejich nepravost Měly dokázat starobylost naší kultury, posílit národní sebevědomí, jsou básnicky cenná díla Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec, básník, autor podvrhů Josef Linda – novinář a spisovatel, autor podvrhů
Rukopisy královédvorský a zelenohorský
Ukázka textů Po Radovan ot Kamena Mosta, po Jarožir ot Bred vletorěčných, po Strěžibor ot Sázavy ladny, po Samorod se Mžě striebronosné, po vsie kmeti, lechy i vladyky, i po Chrudoš, i po Staglav, bratry rozvaděma o dědiny otné.
Neklan káže vstáti k vojně, káže kněžeciemi slovy protiv Vlaslavu. Vstachu voje, vstachu k vojně, vstachu na kněžecie slova protiv Vlaslavu. Holedba sě Vlaslav kněz vícestviem nad Neklanem, nad slavným knězem. Pustiáše meč i oheň v krajiny Neklaniny i hlásáše nad hrabivými meči svojich vojnóv pohaněnie Neklanu.
VRCHOL NÁRODNÍHO OBROZENÍ Doba mezi dvěma revolucemi 1830 a 1848 Vznik prvního politického obrozeneckého programu (austroslavismus) Radikálové (Sabina, Frič) a liberálové (Palacký, Havlíček Borovský) Rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy
LITERATURA
Průvodce po dějinách české literatury, Panorama, Praha, 1984 http://cs.wikipedia.org/wiki/Literatura_%C4%8Desk%C3%A9ho_n%C3% A1rodn%C3%ADho_obrozen%C3%AD http://www.filatelie-stosek.cz/index.php?d=89568 http://www.idu.cz/cs/230-let-stavovskeho-divadla-v-praze-tvurci-potenci http://www.people.cz/mag/cs/articles-detail/aid-13364 http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/rkzstruc.htm
