Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
2
Název materiálu:
Anorganické názvosloví, kyseliny
Ročník:
3. ročník
Identifikace materiálu:
RAN_52_2_kyslikate_kyseliny_a_soli
Jméno autora:
Drahomíra Rancová
Předmět:
Přírodovědný seminář
Tématický celek:
Anorganické názvosloví
Anotace:
Doplněk k výkladu anorganického názvosloví, vysvětlení a příklady
Datum:
10.9. 2013
Kyslíkaté kyseliny
Sloučeniny vodíku, kyslíku a kyselinotvorného prvku
•
atom vodíku má vždy oxidační číslo I
•
atom kyslíku v kyselinách má vždy oxidační číslo –II
•
oxidační číslo kyselinotvorného prvku je určeno příponou v názvu kyseliny obecně: HxMyOz
•
Odvození názvu kyseliny
HNO3 vodík (H+I)
dusík (= nekov)
kyslík (O-II)
Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 1 + x + 3 .(-2) = 0 x=5 podstatné jméno: kyselina přídavné jméno: odvozeno od nekovu (dusičná) (přípona odpovídá oxidačnímu číslu)
Odvození vzorce kyseliny
Zapíšeme atomy tvořící kyselinu v pořadí vodík, kyselinotvorný prvek, kyslík
Určíme jejich oxidační čísla
Sečteme všechna kladná a záporná oxidační čísla a doplníme počet vodíků a kyslíků tak, aby součet kladných i záporných oxidačních čísel byl roven nule
Příklady kyselin
kyselina chlorná
kyselina uhličitá
kyselina chromitá
kyselina dusičná
kyselina manganistá
kyselina chromová
Vícesytné kyseliny
Obsahují více než dva atomy vodíku. Počet vodíků větší než dva je třeba popsat číselnou předponou: 3 – tri trihydrogen 4 – tetra tetrahydrogen 5 – penta pentahydrogen 6 – hexa hexahydrogen
Příklady vícesytných kyselin
H3BO3
H4SiO4
kyselina tetrahydrogenkřemičitá = tetraoxokřemičitá
H5IO6
kyselina pentahydrogenjodistá = hexaoxojodistá
H3AsO3
kyselina trihydrogenarsenitá …
H3PO4
kyselina trihydrogenfosforečná…
kyselina trihydrogenboritá = trioxoboritá
Polykyseliny Obsahují více než jeden atom kyselinotvorného prvku. Počet kyselinotvorných prvků je třeba popsat číselnou předponou:
H2Cr2VIO7 H2S2VIO7 H2Mo3VIO10
vícesytné polykyseliny: H4P2VO7 kyselina tetrahydrogendifosforečná
kyselina dichromová kyselina disírová kyselina trimolybdenová
Thiokyseliny Jeden a více atomů kyslíku jsou nahrazeny atomy síry. Oxidační číslo síry = oxidačnímu číslu kyslíku (-II)
H2CrVIO4 H2CrVIO3S
kyselina chromová kyselina thiochromová
H2CIVO3 H2CIVOS2
kyselina uhličitá kyselina dithiouhličitá
HAsVO3 HAsVS3
kyselina arseničná kyselina trithioarseničná
Peroxokyseliny Jeden kyslík je nahrazen peroxidickou skupinou: O-O (-II) O (-II)
Kyselina peroxodusičná
HNO4
Kyselina peroxodisírová
H2S2O8
Kyseliny síry
H2SO4 H2SO3 H2S2O5 H2S2O7 H2S2O2 H2S2O3 H2S2O8
Soli kyslíkatých kyselin
Vznikají náhradou atomů vodíku v kyselině za kovový prvek nebo skupinu NH4+
Anion (podstatné jméno) odvozen od kyseliny - s příponou –an
Kation (přídavné jméno) s příponou podle oxidačního čísla
Aby součet oxidačních čísel v molekule byl 0, upravuje se počet kationtů a aniontů křížem (násobky)
Příklad tvorby názvu
Ca+II(ClO)-I2
Anion – od kyseliny chlorné HClO – chlornan Kation - vápenatý
Příklady solí kyslíkatých kyselin
síran vápenatý uhličitan draselný fosforečnan amonný chroman stříbrný dusičnan olovnatý wolframan sodný chlornan hořečnatý
Příklady vzorců
Li2SO4 Ca3(PO4)2 NaClO KMnO4 CuSO4 AgNO3 Zn(NO3)2
Hydrogensoli
Obsahují v molekule soli atom vodíku z vícesytných kyselin
Ca(HCO3)2 KH2PO4 (NH4)2HPO4
hydrogenuhličitan vápenatý dihydrogenuhličitan draselný hydrogenfosforečnan amonný
Krystalohydráty
Soli, které v molekule váží určitý počet molekul vody. Počet molekul se vyjadřuje číselným údajem (hemi-, seskvi, mono-, di-, tri-, tetra-, penta-, hexa-, hepta-, dodeka …) + hydrát. Zn SO4. 7H2O heptahydrát síranu zinečnatého
Podvojné sloučeniny
Pb3O4 (2PbO + PbO2) oxid diolovnato-olovičitý KAl (SO4)2 síran draselno-hlinitý
Názvosloví iontů
Ionty jsou elektricky nabité částice
kation – kladně nabitá částice např.: Fe3+ kation železitý – podle oxidačních čísel, využití přípon H3O+ kation oxoniový (oxonium) NH4+ kation amonný (amonium)
Názvosloví iontů
anion – záporně nabitá částice
ClO4- anion chloristanový sůl + ový
Clanion chloridový - id (od bezkyslíkatých kyselin) + ový
Příklady iontů
MnO4HCO3Ca 2+ ClCr 3+ CNHS–
anion manganistanový anion hydrogenuhličitanový kation vápenatý anion chloridový kation chromitý anion kyanidový anion hydrogensulfidový
Použité informační zdroje Literatura MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1. díl. 3. oprav. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 80-718-2055-5. HIRŠOVÁ, Danuše. Chemické názvosloví: 2. vyd. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0761-1.
