Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti.
Název materiálu:
Česká národní banka a její úloha v NH
Ročník:
3. ročník, 4. ročník
Identifikace materiálu:
HLI_62_23_ČSB
Jméno autora:
Ing. Šárka Hlinovská
Předmět:
Ekonomika
Tématický celek:
Česká národní banka a její úloha v NH
Anotace:
V prezentaci je vysvětlena úloha ČNB v NH, jaké používá nástroje. Dále se zde vysvětluje inflace a její dopad na obyvatele a podniky. 28.12.2012 Pokud není uvedeno jinak, materiál je z vlastních zdrojů autora.
Datum:
Česká národní banka a její úloha v NH Autor: Ing. Šárka Hlinovská, Gymnázium a SOŠ Rokycany
Česká národní banka Je státní institucí, která má celou řadu úkolů. Má sídlo v Praze, nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada v čele s guvernérem. http://www.cnb.cz/cs/index.html
Česká národní banka Banka je politicky nezávislá, její nezávislost garantuje ústava ČR, zákon o ČSB a postavení bankovní rady.
Česká národní banka Řídícím orgánem je bankovní rada. Bankovní rada má 7 členů, v čele guvernér a místoguvernér. Jsou jmenování prezidentem republiky na 6 let nejvýše 2x po sobě, účastní se schůze vlády. Guvernér předkládá dvakrát ročně Poslanecké sněmovně zprávu o měnovém vývoji.
Česká národní banka
Pobočky jsou v dalších městech: Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk% C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_banka
Úkoly České národní banky Uskutečňuje vnitřní a vnější měnovou politiku. Má výsadní právo vydávat peníze do oběhu a stahovat z oběhu. Reguluje množství peněz v oběhu, reguluje měnový kurz. Dohlíží na činnost obchodních bank. Má dohled nad finančním trhem.
Úkoly České národní banky Je bankou vlády. Vede účet vlády. Vede účty státního rozpočtu. Spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizách. Na základě pověření Ministerstva financí. provádí operace spojené se státními cennými papíry. Je vrcholnou institucí bankovního dozoru. Spolupracuje s Evropskou centrální bankou (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem.
Nástroje měnové politiky 1. Refinancování poskytování úvěru od CB komerčním bankám s tím souvisí základní pojmy DISKONT a REPO sazba
Nástroje měnové politiky DISKONT je základní úroková sazba v EKO. Je to nejnižší úroková sazba. V praxi se nepoužívá, slouží jako „odrazový můstek“ pro sazba jiné. Za tuto sazbu banky od CB úvěr nedostávají, ale mohou použít tzv. REPO sazbu, tj. úroková sazba CB pro reeskont směnek. (Obchodní banky eskontují směnky od klientů – poskytnou jim eskontní úvěr. Pokud však banka potřebuje peníze, může směnku reskontovat, tedy prodat centrální bance).
Nástroje měnové politiky REPO sazba je nejběžnější úroková sazba ve vztahu ČNB k obchodním bankám. REPO je vyšší než DISKONT. Nebo za sazbu LOMBARDNÍ. Je to úroková sazba na úvěry obchodním bankám se zástavou cenných papírů. Je vždy vyšší než sazba REPO.
Nástroje měnové politiky 2. Povinné minimální rezervy CB určuje určité procento vkladu, které musí každá banka odvést na zvláštní účet CB. Peníze které jsou uloženy na tomto účtu nejsou úročené, takže snižují bankám zisk. Současně odčerpávají určité množství peněz, které by banka mohla půjčit klientům. Čím je procento této rezervy vyšší, tím je nižší množství úvěrových peněz v oběhu. Tyto peníze, které jsou tedy dočasně mimo oběh působí protiinflačně.
Nástroje měnové politiky 3. Pravidla likvidity Schopnost přeměnit se v peníze. CB určuje bankám, jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy
Nástroje měnové politiky 4. Operace na volném trhu CB obchoduje s cennými papíry (především se státními pokladničními poukázkami) na burze a tím zvyšuje či snižuje množství peněz v oběhu.
Nástroje měnové politiky 5. Devizová a kurzovní politika Ještě na začátku 20. století existovaly plnohodnotné peníze, byly kryty zlatem – daly se za zlato vyměnit. Po 1. světové válce začínají vznikat peníze neplnohodnotné, jsou za zlato nesměnitelné. Poslední země odstoupily od zlatého krytí v době světové hospodářské krize 1933. Současný měnový systém je založen na pohyblivém měnovém kurzu u volně směnitelných měn. Pokud se kurz vyvíjí nepříznivě, CB může zasáhnout různým způsobem:
Nástroje měnové politiky a) Devizovou intervencí pokud kurz klesá, je třeba jej posílit, zvýšit poptávku po měně, CB nakupuje svou měnu za jiné měny, tím zvyšuje poptávku. V důsledku toho se kurz stabilizuje nebo roste. K nákupu používá devizových rezerv nebo úvěrů od mezinárodního měnového fondu pokud kurz nadměrně stoupá, banka svou měnu prodává a nakupuje měny do devizových rezerv
Nástroje měnové politiky b) Změna úrokových sazeb Zvýšení sazeb z vkladů způsobí zvýšený zájem devizových cizinců o ukládání peněz u nás. Zájem o měnu zvyšuje tzv. RATING tj. hodnocení spolehlivosti a stability země. Dobrý stupeň signalizuje, že investice je bezpečná. Zvýšené úroky z vkladů znamenají zvýšené úroky z úvěrů. To snižuje zájem podnikatelů o investice. Omezení investic má za následek snižování růstu výroby a HDP, omezuje se zaměstnanost. Vyšší úroky mohou znamenat zdražení výroby, tím klesá konkurenceschopnost, což vede k dalším omezování výroby.
Inflace
Je to proces znehodnocování peněz projevující se poklesem jejich kupní síly. Tím, že rostou ceny, se postupně ztrácí hodnota každé koruny, kterou máte teď v peněžence.
Inflace Příklad: Dnes si za 25 Kč koupíte 1 Colu. Pokud bude za 10 let cena 1 Coly již 50 Kč, za vašich dnešních 25 Kč si koupíte už jen „půl láhve“ Tento princip platí pro cokoliv.
Inflace Inflace znamená všeobecný růst cen, tedy růst tzv. cenové hladiny. Jestliže se dočteme v novinách, že míra inflace za předchozí rok činila 3%, znamená to, že všechny ceny v průměru vzrostly o 3%. Jinak řečeno, to co v loňském roce stálo 100 Kč, stojí v letošním roce 103 Kč.
Zjišťování inflace
Míra inflace se zjišťuje tak, že se porovnávají ceny typických výrobků a služeb zařazených do tzv. spotřebního koše, a to v prodejnách po celém světě. Jestliže tyto ceny celkově vzrostly, mluvíme o inflaci.
Zjišťování inflace Inflaci zjišťuje Český statistický úřad, který provádí rozsáhlé šetření, při němž se zjišťují ceny téměř v 8 000 provozovnách. Shromažďuje se přibližně 100 000 údajů, které se vyhodnocují na počítači. Struktura těchto údajů se nazývá spotřební koš. Každá položka má ve spotřebním koši jinou váhu.
Ukazatel míry inflace publikuje se každý měsíc Roční index – zahrnuje průměrnou míru inflace v příslušném roce Měsíční index – charakterizuje změnu cen ke stejnému měsíci z předchozího roku.
Důsledky inflace Klesá hodnota peněz. Jestliže roste míra inflace, pak za stejné množství peněz získáme méně zboží a služeb. Inflace dopadá na různé skupiny obyvatel různě. Jednoznačně zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele. Postihuje především občany se stálými příjmy – jde např. o důchodce nebo státní zaměstnance. Výše příjmů těchto obyvatel se nemění, ale jejich reálná hodnota klesá. Inflace znehodnocuje vklady a úvěry. Postihuje věřitele, kteří poskytli úvěr s pevnou úrokovou sazbou. Nahrává dlužníkům, kteří tak reálně vracejí menší částky.
Důsledky inflace Banky proto při zvyšující se inflaci zvyšují úrokové sazby, aby poskytování úvěrů nebylo ztrátové. Zvyšují se i úrokové sazby u vkladů, aby se hodnota úspor nesnižovala a obyvatelé úspory nevybírali a lidé neztratili zájem peníze ukládat, případně aby je nevybírali.
Důsledky inflace Obyvatelé usilují o to, aby hodnota jejich příjmů nebo majetku reálně neklesla. Je správné ukládat finanční prostředky do produktů, jejichž výnos je vyšší než míra inflace. Obvykle se obyvatelé snaží buď sami nebo prostřednictvím odborů tlak na zvyšování mezd a dalších druhů příjmů.
Inflační spirála Valorizace mezd znamená, že pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, navyšují se příjmy - starobní důchody, sociální dávky. Může se však stát, že díky tlaku na růst mezd obyvatelé způsobí další růst inflace. Je to tím, že pro podniky bude růst mezd znamenat růst nákladů, který se bude snažit vyrovnat zvýšením cen svých produktů. Na to budou obyvatelé reagovat dalším tlakem na zvyšování mezd, což může opět přinést v dalším kole zvýšení cen zboží atd. Vzniká tzv. inflační spirála.
Důsledky inflace 1. Obyvatelé také nakupují hmotný majetek – cenné předměty, nemovitosti. 2. Banky reagují na inflaci tím, že zvyšují úrokové sazby z vkladů a z úvěrů. 3. Podniky v době inflace často zdražují své výrobky a služby. Je to důsledek růstu cen materiálu a energie, zvyšují se náklady na konečný výrobek. Tímto však zvyšují inflaci.
Závěr Proč tedy inflace neroste do nekonečna? Jednak proto, že ceny nemohou růst neomezeně, protože koupěschopnost obyvatelstva není neomezená, a tak ani podniky nemohou neomezeně zvyšovat své ceny. A jednak proto, že stát prostřednictvím centrální banky dokáže inflaci regulovat.
Literatura Ing. Klínský, Petr; Ing. Chromá Danuše. Finanční gramotnost, úlohy a metodika. Praha: NUOV, 2009. ISBN 978-80-87063-26-2 Švarcová, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled, 2010/2011, Zlín, CEED 2010. ISBN 978-80-87301-00-5 [online].[28-12-2012].Dostupné z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_n%C3%A1rodn% C3%AD_banka
