Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název materiálu:
Ústavní právo_Ústava a moc zákonodárná - prezentace
Ročník:
3. ročník
Identifikace materiálu:
SAM_32_3_Ústavní právo_Ústava a moc zákonodárná – prezentace
Jméno autora:
Mgr. Marie Šamanová
Předmět:
Společenskovědní seminář
Tématický celek:
Ústavní právo
Anotace:
Datum:
Žáci poznají pojem ústavní práva a ústavního pořádku České republiky, pochopí pojem moci zákonodárné, naučí se fungování legislativního procesu a základní zásady volebního práva 23.9.2013
Ústavní právo Ústava a moc zákonodárná Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda I. díl, nakl. Linde, Praha, 2004 Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda II. díl, nakl. Linde, Praha, 2011 Gerloch A., Hřebejk J., Zoubek V.: Ústavní systém ČR, základy českého ústavního práva, 4. vydání, nakl. Prospektum, Praha, 2002 zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v účinném znění
Ústavní právo • Souhrn právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě • Určují uspořádání státu – Republika x království – Demokracie x totalita
• Podle ústavního práva se tvoří vůle státu, uplatňuje se státní moc • Obsahuje dělbu a základní práva a povinnosti občanů • Normy nejvyšší právní síly
Ústavní pořádek ČR • • • •
Soubor všech ústavních právních norem Ústava České republiky Listina základních práv a svobod Ostatní ústavní zákony – Ústavní zákon o bezpečnosti ČR – Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (krajů) – Ústavní zákony upravující hranice ČR s okolními státy
Ústava ČR • • • •
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Preambule 113 článků rozdělených do osmi hlav Česká republika je svrchovaný, jednotný, demokratický, právní stát • Základní principy – lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní
Moc zákonodárná • Vykonávána Parlamentem, který je členěn na dvě komory • Nejdůležitější funkce – legislativní proces • Poslanecká sněmovna – Důležitější postavení (schvalování rozpočtu, vyslovení důvěry či nedůvěry vládě) – Může přehlasovat Senát
• Senát – Samostatně např. schvaluje návrhy prezidenta na ústavní soudce, rozhoduje o žalobě za velezradu na prezidenta republiky – Nelze rozpustit – pojistka demokracie
Legislativní proces • Proces přijímání nových zákonů • Zákonodárná iniciativa – možnost předložit k projednání návrh zákona – Má ji poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, zastupitelstvo kraje, vláda (nejběžněji)
• Návrh zákona -> Sněmovna schválí -> Senát • Senát – Schválí -> prezident – Neschválí nebo vrátí s připomínkami -> znovu Sněmovna
• Prezident -> podepíše nebo uplatní veto a návrh se vrací do Sněmovny – Nelze u zákona ústavního
• Sněmovna i Senát návrh zákona schvalují prostou většinou z přítomných poslanců či senátorů (musí jich být ale přítomna alespoň třetina) • Pokud je návrh odmítnut Senátem nebo prezidentem, hlasuje sněmovna absolutní většinou – pro návrh musí být více než polovina všech poslanců • Ústavní zákony jsou schvalovány kvalifikovanou většinou – 3/5 všech Poslanců a 3/5 přítomných Senátorů • V době, kdy je rozpuštěná Sněmovna, může Senát v neodkladných věcech vydávat zákonná opatření
Volební právo v ČR • Volby musí být: – Všeobecné – při splnění podmínek mohou hlasovat všichni – Přímé – voliči hlasují přímo pro konkrétní kandidáty – Rovné – každý hlas má stejnou váhu • Deformace při přepočítávání obvodů
– Svobodné – možnost výběru z více kandidátů, včetně možnosti nevolit – Tajné – nesmí být možnost zjistit, jak který volič hlasoval – Možnost soudního přezkumu voleb
• Referendum – pouze jednou: vyslovení souhlasu se vstupem České republiky do Evropské unie
• Aktivní volební právo – možnost volit (od 18 let) • Pasivní volební právo – možnost být zvolen – Sněmovna a Evropský parlament 21 let – Prezident a Senát 40 let – Ostatní volby 18 let
• Volební census – omezení volebního práva – U nás census věku a občanství – Dříve například census majetku (volit mohli pouze majetní), census pohlaví (aktivní volební právo dostávají ženy postupně celosvětově až v průběhu 20. století)
• Systém poměrného zastoupení – hlasy voličů jsou poměrně přepočítány na mandáty – Uzavírací klauzule – minimální poměr hlasů, který musí strana dostat, aby získala mandát – Volby do Poslanecké sněmovny, krajského a obecního zastupitelstva, Evropského parlamentu
• Systém většinového zastoupení – mandát bere pouze vítěz – U nás – dvoukolový systém, do druhého kola postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů – Prezidentské volby a volby do Senátu
• Volby do Poslanecké sněmovny – Každé 4 roky se volí 200 poslanců systémem poměrného zastoupení
• Volby do Senátu – Volí se 81 Senátorů se šestiletým mandátem, každé dva roky se třetina Senátu (27 senátorů) většinovým dvoukolovým systémem
• Prezident – první přímá volba v r. 2013, zvolen prezident na 5 let – Prezidentem může být kdokoli zvolen pouze dvakrát za sebou
• Krajské a obecní volby – jednou za 4 roky • Volby do Evropského parlamentu – jednou za 5 let
Orgány parlamentu • Každá komora si volí svého předsedu a místopředsedy • Předsedové obou komor spolu s předsedou vlády přebírají při mimořádných událostech některé pravomoci prezidenta republika • Zřizování výborů – ve výborech se projednávají návrhy zákonů a jejich úpravy před hlasováním v plénu • Imunita zákonodárců: s trestním stíháním musí komora vyslovit souhlas • Indemnita: nemožnost trestního stíhání za jakékoli projevy na půdě komory
