Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název materiálu:
Ústavní právo_Moc výkonná a soudní – prezentace
Ročník:
3. ročník
Identifikace materiálu:
SAM_32_4_Ústavní právo_Moc výkonná a soudní – prezentace
Jméno autora:
Mgr. Marie Šamanová
Předmět:
Společenskovědní seminář
Tématický celek:
Ústavní právo
Anotace:
Datum:
Žáci rozpoznají fungování moci výkonné a soudní, poznají postavení prezidenta republiky a jeho základní pravomoci, pochopí postavení vlády a státního zastupitelství, naučí se systém soustavy soudů včetně soudu ústavního
30.9.2013
Ústavní právo Moc výkonná a soudní Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda I. díl, nakl. Linde, Praha, 2004 Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda II. díl, nakl. Linde, Praha, 2011 Gerloch A., Hřebejk J., Zoubek V.: Ústavní systém ČR, základy českého ústavního práva, 4. vydání, nakl. Prospektum, Praha, 2002 zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v účinném znění
Moc výkonná • Vykonávána vládou, ministerstvy a jinými správními úřady • Součástí moci výkonné je prezident • Veřejná moc může být vykonávána pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon • Státní zastupitelství • Správní úřady, které jsou součástí moci výkonné: např. Úřad na ochranu hospodářské soutěže, Úřad vlády, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Česká správa sociálního zabezpečení
Prezident republiky • Uváděn na prvním místě kvůli tradici a čestnému postavení, vrcholným orgánem je vláda • Zastupuje stát na venek, je vrchním velitelem ozbrojených sil, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy • Jmenuje a odvolává vládu, svolává zasedání Sněmovny, vyhlašuje volby, jmenuje soudce • Volen v přímé dvoukolové volbě na 5 let, nikdo nemůže být zvolen více jak dvakrát za sebou
Další pravomoci prezidenta republiky • Rozpouští při splnění podmínek Sněmovnu • Uděluje a propůjčuje státní vyznamenání • Podílí se na legislativním procesu – suspenzivní veto, podepisování zákonů • Udělování milostí a amnestií • Jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ • Jmenuje členy Bankovní rady ČNB • Jmenuje a odvolává rektory veřejných vysokých škol
Vláda • Vrcholný orgán moci výkonné, který uplatňuje vůli lidu při správě věcí veřejných • Kolektivní orgán, jehož trvání je odvozeno od Sněmovny, která mu vyslovuje důvěru, případně nedůvěru • Prezident pověří budoucího předsedu vlády, aby vedl jednání o jejím sestavení, poté ho jmenuje předsedou vlády, jmenuje i ostatní členy vlády a pověří je vedením jednotlivých ministerstev
• Nová vláda musí požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud se tak nestane, vláda podá demisi, prezident jmenuje nového předsedu vlády (může to být stejná osoba jako předtím), pokud ani této druhé vládě není vyslovena důvěra, jmenuje předsedu vlády předseda Sněmovny • K vyslovení důvěry stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců • Kdykoli ve funkčním období může být vládě absolutní většinou vyslovena nedůvěra • Předseda vlády může ministra bez důvodu odvolat a navrhnout prezidentovi jiného -> v tomto případě vláda nemusí znovu žádat o důvěru
• Programové prohlášení vlády – Základní dokument, ve kterém vláda vyjadřuje konkrétní politické kroky na nadcházející funkční období
• Plán legislativních prací vlády – Plán zákonů, které vláda chce předkládat v nadcházejícím funkčním období – Vláda je nejčastějším navrhovatelem zákonů – Vláda má právo se vyjádřit k návrhu zákona, který sama nepředkládá, její stanovisko ale není závazné
• Vláda jako kolektivní orgán rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů
• Vláda k provedení zákona vydává nařízení – „Uvádí zákony v život“ – Obecná norma, která zpřesňuje zákony, rozvádí podrobnosti, musí být vždy navázaná na konkrétní zákon – Nemůže být proti zákonu
• Ministerstvo – v čele ministr jmenován prezidentem na návrh předsedy vlády • Počet ministerstev není pevně dán, klíčová ministerstva jsou v kompetenčním zákoně – Vnitra, financí, obrany, spravedlnosti, práce a sociálních věci, zdravotnictví, průmyslu a obchodu…
Státní zastupitelství • Zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení • Podílí se na trestním řízení, vyšetřování • Státní zástupce je povinen stíhat veškeré trestné činy, o nichž se dozví • Trestní stíhání je možné jen základě žaloby, kterou podává státní zástupce • Soustava státního zastupitelství kopíruje soustavu soudů
Moc soudní • Soudnictví je činnost státu, při níž nezávislé orgány státu garantují a naplňují spravedlnost tím, že poskytují ochranu fyzickým i právnickým osobám • Rozhodování o dodržování nebo porušování právních norem, rozhodují spory, vyslovují vinu za porušení práva a ukládají sankce • Rozhodnutí soudu jsou závazná a státem vynutitelná • Rozdělení soudnictví na občanské, trestní, správní • Speciální ústavní soudnictví
Soustava soudů • Okresní soudy (v Praze obvodní soudy, v Brně Městský soud) • Krajské soudy (v Praze Městský soud pro Prahu a Krajský soud v Praze pro Střední Čechy) • Vrchní soudy – v Praze a Olomouci • Nejvyšší soud v Brně • Správní soudnictví je dvoustupňové: specializované senáty krajských soudů a Nejvyšší správní soud v Brně • Mimo soustavu – Ústavní soud v Brně
Ústavní soud • 15 soudců jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let • Kontrola ústavnosti zákonů a mezinárodních smluv – pravomoc zákon zrušit • Nemožnost trestního stíhání soudce bez souhlasu Senátu • Ústavní stížnost proti zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod • Řízení o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky
