Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu:
Erben-Kytice
Ročník:
Sexta
Identifikace materiálu:
ZAH_12_29_Erben-Kytice
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Český jazyk a literatura
Tématický celek:
Romantismus v české literatuře
Anotace:
Námět a žánr, autorský postoj, syžet, balady, divadelní a filmové zpracování
Datum:
20.11.2013
Karel Jaromír Erben
KYTICE
ŽÁNR A NÁMĚT
Literární žánr: lyrickoepický (balada)
Námět díla: V Kytici se odráží Erbenův zájem o slovanskou tradici, ale i o vlastenectví. Inspiraci proto hledal v lidové slovesnosti, snažil se připomenout staré pověsti, ale vycházel i z bájí nebo legend, které mají pochmurný děj, jenž vychází z nějakého hrůzného činu, a většinou končí tragicky. V neposlední řadě se stala námětem i víra v Boha, jež zde hraje nemalou roli.
AUTORSKÝ POSTOJ Erben proti sobě uvedl dva světy: reálný svět českého venkova a svět nadpřirozených bytostí. Obě různorodá prostředí se navzájem prolínají. Balady mají většinou ženské hrdinky, čímž Erben zřejmě oceňuje postavení ženy ve společnosti a její mateřskou lásku, která se objevuje v téměř všech baladách. Vyskytuje se v nich ale i láska milenecká, vlastenecká a řeší se i otázka viny.
SYŽET
Konflikty mezi lidmi podle Erbena vznikají narušením základních mezilidských vztahů. V baladách se objevují nadpřirozené bytosti, přírodní síly jako forma nepřiměřeného trestu (za nějaké lidské provinění), proti kterému je sám člověk bezmocný. Autor v každé ze svých balad ukazuje, že osud je nezvratný. K záchraně vede jen pokora a pokání. I když jde o romantické dílo, Erbenovi hrdinové se příliš nebouří. Také popisu prostředí nevěnuje velkou pozornost, je spíše symbolické (chalupa, rybník), čas je neurčitý.
KYTICE Mrtvá matka představuje vlast. Děti, které hledaly svou matku, nachází kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Autor tak čtenáři sděluje, že tak, jako by měl každý milovat svou matku, měl by milovat i svou vlast.
KYTICE
- úvodní báseň celé sbírky - rým: střídavý (a,b,a,b)
Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly; i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly.
- systém: sylabotónický - čas i prostředí neurčeno
SVATEBNÍ KOŠILE:
Balada vypráví o dívce, které odešel milý do ciziny a ještě se nevrátil. Každý den se za něj modlí, aby se jí vrátil i za cenu, že by se její život zkrátil. Jednoho večera někdo zaklepe na okno a ona poznává svého milého. Ten ji popadne za ruku a utíká s ní, aby si ji vzal za ženu. Cestou zahodí dívce modlící knížku, růženec a košili, kterou mu ušila. Dívka pozná, že dorazili na hřbitov a její milý je duch. Schová se do komory s umrlcem, který na slova jejího mrtvého milého ožívá, aby mu otevřel. V tom zakokrhá kohout, vysvitne první paprsek slunce a sním zmizí zjevení. Lidé pak najdou dívku v komoře a košile rozházené po celém hřbitově.
SVATEBNÍ KOŠILE
- rým: sdružený (a,a,b,b, popř. a,a,b,b,c,c,d,d,), v první sloce rým tirádový (a,a,a,a) Již jedenáctá odbila, a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela.
- systém: sylabotónický (pravidelný počet slabik v každé sloce) - čas není přesně určen, prostředí částečně, děj se odehrává ve světnici a na hřbitově
ZÁVĚR BALADY Dobře ses, panno, radila, na boha že jsi myslila a druha zlého odbyla ! Bys byla jinak jednala, zle bysi byla skonala : tvé tělo bílé, spanilé bylo by co ty košile !
POLEDNICE
Děj se odehrává v malé světnici, kde matka vaří oběd pro svého muže. K tomu ji ale stále zlobí a křičí její dítě, tak, že nakonec na něj ve vzteku zavolá Polednici. Nečeká ale, že se její ,,přání“ splní. Během chvilky někdo zaklepe na dveře a vzápětí vstoupí Polednice. Matka ve strachu o dítě jej tiskne k sobě tak silně, až ho udusí.
POLEDNICE
- rým: v první sloce je rým tirádový (a,a,a,a), v dalších rým střídavý (a,b,a,b)
U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. ,,Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!“
- systém: sylabotónický (pravidelný počet slabik v každé sloce) - balada není časově určená, dějiště tvoří světnice
ZÁVĚR BALADY Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrám dítě přimknuté : matku vzkřísil ještě stěží, avšak dítě – zalknuté.
ZLATÝ KOLOVRAT
Pan král zabloudí v lese a osud ho zavede k malé chaloupce, kde potká krásnou dívku. Chce se s ní oženit, ale její nevlastní matka mu chce dát za ženu její vlastní dceru. Jednoho dne v lese svou nevlastní dceru zabijí a její oči a, nohy a ruce si vezmou s sebou na hrad, kde se koná svatba. Král nic nepoznal až jednou, když jeho žena hrála na zlatý kolovrátek, který si koupila od jednoho hocha. Ten za něj chtěl pouze oči, nohy a ruce. Zlé ženě to připadalo divné, ale byla tak omámena kolovrátkem, že ho koupila i za takovou zvláštní cenu. Hoch donesl části těla stařečkovy a ten krásnou dceru oživil živou vodou. Král slyšel z kolovrátku, že si vzal zlou ženu, a že zabila svou sestru. Král našel svou milovanou a její nevlastní matku s dcerou ponechal v lese hladovým vlkům.
ZLATÝ KOLOVRAT
- rým: první čtyři verše mají rým sdružený (a,a,b,b), ale je k nim přidaný pátý verš (a,a,b,b,c) Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám.
- systém: sylabotónický (pravidelný počet slabik v každých prvních čtyřech verších) + poslední verš je volný (má jiný počet slabik, nerýmuje se s jiným) - balada je rozdělena do šesti kapitol - časové určení je neznámé, určení místa symbolické (les, královský dvůr)
ZÁVĚR BALADY A což ten zlatý kolovrat ? Jakou teď píseň bude hrát ? – Jen do třetice zahrat přišel, pak ho již nikdo neuslyšel ani nespatřil.
VODNÍK
Každý den chodí k jezeru prát mladá dívka. Toho si všiml i vodník, kterému se zalíbila, a rozhodl se učinit ji jeho ženou. Příští ráno, kdy chtěla dívka zase k jezeru, ji matka nechtěla pustit, protože měla zlý sen. Dcera přesto odešla, a když byla u jezera, zlomila se pod ní lávka a ona zmizela v hlubinách. S vodníkem měla dítě a po nějaké době se dívce zastesklo po matce. Dlouho přemlouval vodníka, který ji nakonec pustil. Dívka se ovšem nevrátila včas a vodník se jí pomstil smrtí dítěte, které nechal před dveřmi domu její matky.
VODNÍK
- rým: v I. a II. kapitole je rým sdružený (a,a,b,b), ve III. je rým přerývaný (a,b,c,b), ve IV. je složený z přerývaného a sdruženého s výjimkou posledních dvou veršů (a,b,c,b,d,d,e,b) Na topole nad jezerem Seděl Vodník podvečerem: ,,Sviť měsíčku, sviť, ať mi šije niť.“
- systém: sylabotónický - balada je rozdělena na čtyři kapitoly - časové určení neznámé, prostředí tvoří chalupa a okolí jezera
ZÁVĚR BALADY Něco padlo. – Pode dveřmi mok se jeví – krvavý ; a když stará otevřela, kdo leknutí vypraví ! Dvě věci tu v krvi leží – mráz po těle hrůzou běží : dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy.
DCEŘINA KLETBA
Dcera jedné ženy zabila své dítě a je z toho smutná. Řešením jí je pouze šibenice. Před smrtí vzkazuje svému milému pozdrav a svou matku proklíná za její zvůli.
- rým: schéma rýmu (a,X,a,a,b), kde druhý verš má v celé baladě pouze dvě podoby, a to podoby oslovení matky nebo dcery (… dcero má, … matko má) ,,Zabila jsem holoubátko, matko má! Zabila jsem holoubátko opuštěné jediňátko bílé bylo jako sníh!“
- systém: sylabotónický, tak jako ve všech předchozích baladách - postavy: Balada je založena na dialogu dcery a její matky. Dcera je nahněvaná především sama na sebe, ale vinu klade své matce. I když ji matka milovala, dcera ji proklela.
- čas ani prostředí, ve kterém se scéna odehrává není známé
DCEŘINA KLETBA Kletbu zůstavuji tobě, matko má ! kletbu zůstavuji tobě, bys nenašla místo v hrobě, žes mi zvůli dávala !"
POKLAD
Matce, která šla na Velký pátek s dítětem do kostela, se zjeví u cesty skála. Když zjistí, že uvnitř je obrovský poklad, odloží dítě a začne sbírat co nejvíce zlata, které vynáší ven. Ale když se chce vrátit pro dítě, skála se před ní zavře. Matka si teprve teď uvědomí, že pro ni bylo přednější bohatství, než vlastní dítě. Rok prožije v slzách a opět na Velký pátek se jí skála otevře. Žena vběhne dovnitř, zde nachází dítě, popadne jej a radostně běží ven.
ŠTĚDRÝ DEN Dívky Marie a Hana v době adventu předou len a jdou se podívat na jezero. Když vysekají díru, má se jim zjevit ženich. Haně se zjeví myslivec Václav, Marii však jen kostel, svíce, rakev. Do roka se Hana vdá a Marie zemře. O dalším adventu předoucí dívky radši nechtějí znát, co je čeká.
HOLOUBEK Mladá žena jde okolo hřbitova a pláče, neboť jí zemřel manžel. Potká však nového muže, pro starého truchlí sotva tři dny a za měsíc se vdává. Nad hrobem manžela vyroste dub a na něm sedává bílý holoubek. Ten ženě jdoucí okolo zpívá pravdu, že manžela otrávila. Ta to neunese a utopí se v řece. Je pochována u břehu bez pořádného hrobu.
ZÁHOŘOVO LOŽE Syn, jenž byl upsán svým otcem ďáblovi, se vydává do pekla, aby získal listinu zpět. Cestou potká loupežníka, který ho pustí s podmínkou, že mu přinese z pekla zprávu, co ho tam čeká. Mládenec tedy pokračuje a v pekle nutí ďábla k vydání listiny různými prostředky. Ale až Záhořovo lože, kterého se bojí i sám ďábel, ho donutí list vydat. Loupežník se to dozvídá z vyprávění a zbytek života se modlí za odpuštění. Za několik let se mládenec, teď už kněz, opět setká s loupežníkem a dá mu rozhřešení. Potom oba zemřou.
VRBA Pán se ptá své paní, jak je možné, že je ve dne zdráva, ale v noci jako mrtvá. Řekne mu, ať se tím nezabývá, že je jí to souzeno. Pán neposlechne, jde za babkou, jež mu řekne, že paní se v noci vtěluje do vrby. To se pánovi nelíbí a vrbu skácí. Tím zemře i jeho žena a ze syna je sirotek. Nakonec z vrby udělá kolébku, z jejíchž větví si chlapec bude dělat píšťalky a tak rozprávět s maminkou.
LILIE
Dívka si nepřála být pohřbena na hřbitově, ale v lese. Tam na jejím hrobě vykvetla lilie, která v lidech vzbuzovala touhu. Místní pán ji objevil, když na honu chtěl skolit laň. Dal ji přenést do své zahrady. Tam zjistí, že lilie v noci chodí po sadě a mluví, bojí se světla. Nabídne jí ochranu, když se za něj vdá. Dá mu i syna. Pán však musí do boje a opatrovnicí určuje svoji matku. Tak pravidla nedodržuje, a když se pán vrací, jsou lilie i dítě mrtvé. Matce nakonec přeje to samé.
VĚŠTKYNĚ
Skládá se z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi. O Libuši, jež pošle pro Přemysla Oráče a na zem dopadne hlad, dokud on nedoorá své pole. O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého prvorozeného syna do vody, než nastanou dobré časy. O Karlu IV. a kolébce. O kostelu se zlatým zvonem, který se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnosti, láska, víra a naděje. O tom, že by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství. O půlce sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.
KOMPOZICE
Celá sbírka se skládá ze stejnojmenné vstupní básně Kytice a dvanácti lyrickoepických balad, osově seřazených tzv. zrcadlový systém ( 1. balada s poslední, 2. s předposlední atd.) mají stejný, nebo velmi podobný námět.
JAZYK
- k jednotlivým básním jsou připsány poznámky (Poznamenání), ve kterých jsou sepsány údaje o jejich původu - Erben vycházel z lidové (slovanské) tradice - balady obsahují lidové obyčeje a mravní normu - sbírka přispěla k obrození českého jazyka - neslovesné vět, často beze spojek, a dialogů - pravidelný rým - tehdejší čeština - děj je živě vylíčen a má velmi rychlý spád - je zde využito onomatopoie, (Vodník), v níž je Erben mistr, personifikace, metafory
DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ Zpracování Kytice má řadu podob. Například v 70. letech 20. století byla úspěšně zpracována Jiřím Suchým v divadle Semafor roku 2000 vznikla její filmová podoba prostřednictvím kameramana a režiséra F.A.Brabce (zpracováno sedm básní).
LITERATURA
KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století.2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1960 Erben, Karel, Jaromír: Kytice, nakladatelství Práh, Praha 2011 AUGUSTA, Pavel, et al. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. 4. vyd. Praha : Libri, 1999 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Jarom%C3%ADr_Erben.jpg http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=19 http://circabuffet.files.wordpress.com/2012/10/1307536680_2.jpg http://filmcenter.cz/cz/film/detail/155-kytice http://www.fantasyplanet.cz/gfx/pictures_clanky/kytice05_big.jpg http://www.semafor.cz/repertoar/kytice2 http://kultura.idnes.cz/foto.aspx?r=divadlo&c=A090921_171312_divadlo_tt http://www.warcenter.cz/viewtopic.php?t=13873 http://www.totem.cz/enda.php?a=228834
