Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu:
Literární druhy - žánry
Ročník:
Kvinta
Identifikace materiálu:
ZAH_12_13_literární_druhy
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Český jazyk a literatura
Tématický celek:
Teorie literatury
Anotace:
Lyrika, epika, poezie, próza, drama, verš, rým, rytmus
Datum:
20.6.2013
Základní přehled
LITERÁRNÍ DRUHY - ŽÁNRY
q epika (děj, příběh, časové a příčinné souvislosti) q lyrika (vyjádření prožitku, citu, nálady autora) t milostná, intimní t přírodní t společenská t reflexivní (úvahová) q drama (dialog i monolog - přímá řeč postav), herci na scéně
FORMY EPIKY a) veršované: bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů) historický zpěv (o historických událostech) epos (rozsáhlý děj) legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)
VERŠOVANÉ I PROZAICKÉ báje (mýtus) – pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové = bohové pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem pověst – o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu bajka – ze života zvířat či zosobněných věcí – jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
PROZAICKÉ povídka – kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií novela – střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr román – větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií novinářská próza – fejeton, reportáž
FORMY LYRIKY óda – oslavná báseň hymnus – slavnostní píseň (týká se národa, vlasti ap.) elegie (žalozpěv) – vyjadřuje smutek píseň (popěvek) – prostá, zpěvná báseň q lidová q umělá
LYRICKOEPICKÉ SKLADBY
– děj s lyrickými vložkami balada – pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, sevřenost, úsečnost výpovědi, dialog q klasická (vliv lidové slovesnosti), nadpřirozené jevy, bytosti q sociální – nositelem tragičnosti jsou společenské poměry romance – báseň veselé, smavé nálady básnická povídka (poema) – události ze života jednotlivce
FORMY DRAMATU tragédie – nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí komedie – komický obraz zápasu s nedostatky, výsměch chybám a nedostatkům činohra – složitý a vážný spor mezi postavami, o současných společenských problémech, důraz na autorovo pojetí, řešení konfliktu i psychologické prokreslení postav
PRÓZA A POEZIE
Próza (”řeč nevázaná”) – v popředí lyrickosyntaktické členění promluvy
Poezie (”řeč vázaná”, veršovaná) – v popředí rytmicko-melodické členění promluvy
VERŠ jednotka melodická, intonační a rytmický celek konec verše se obvykle kryje s koncem větného úseku × přesah, enjabement [anžambmá] (větný úsek přesahuje do dalšího verše)
VERŠ A RÝM
Halí,belí,halí,belí já mám slona pod postelí je to slůně kapesní ale zato hodně sní
Jiří Žáček: Aprílová škola
= verš = rým
RYTMUS pravidelné opakování zvukových schémat, např.: přízvučné a nepřízvučné slabiky = trochej () nepřízvučné a přízvučné slabiky = jamb () přízvučné a dvou nepřízvučných = daktyl ()
METRUM A STOPA
pravidelné opakování rytmu vytváří tzv. metrum
opakující se jednotka = stopa (daktylská, daktylotrochejská, trochejská, jambická ap.)
PŘÍKLADY
Velké, širé, rodné lány
(Sládek) 4 stopý trochej
Za trochu lásky šel bych světa kraj
(Vrchlický) 5 stopý jamb
Koho bych miloval širém tom na světě (Neruda) 4 stopý daktyl
RÝM
zvuková shoda na konci veršů (kromě shodných samohlásek aspoň jedna souhláska) (lány - strany)
asonance – shoda jen samohlásky (parohy do vody)
RÝMOVÁ SCHÉMATA 1) střídavý 2) sdružený 3) obkročný 4) přerývaný
abab aabb abba a b c a, a b c b
STŘÍDAVÝ RÝM
Někdo se bojí vlastní ženy (a) A někdo třeba upíra (b) Někdo je v přítmí vyděšený (a) Ve tmě už téměř umírá (b) (Jan Burian: Zubař)
SDRUŽENÝ RÝM
UKÁZKY
Jak jsem, olše, měl vás rád (a) v podvečerní, vonný chlad, (a) nad vodou, když schýlen sám, (b) stín váš chvěl se sem a tam. (b) (Antonín Sova: Květy intimních nálad)
OBKROČNÝ RÝM
Král Karel s Buškem z Vilhartic (a) teď zasedli si k dubovému stolu - (b) ti dva už pili mnohou číši spolu (b) a zapěli si z plných plic. (a) (Jan Neruda: Balady a romance)
PŘERÝVANÝ RÝM
UKÁZKY
Jenž čeká, zdali víno jeho (a) se do brázd vyschlých rozleje, (b) na snivých květech v jiných světech (c) zda zavěsí své krůpěje. (b) (František Gellner: Po nás ať přijde potopa)
LITERATURA A ZDROJE
Hrabák, Josef: Poetika, Československý spisovatel, Praha, 1977 Mocná, Dagmar - Peterka, Josef : Encyklopedie literárních žánrů, Praha, Paseka, 2004 http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/radek_igs.htm
