Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu:
Ústní lidová slovesnost
Ročník:
Kvinta
Identifikace materiálu:
ZAH_12_16_ústní slovesnost
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Český jazyk a literatura
Tématický celek:
Nejstarší literatura
Anotace:
Nepsané slovesné umění, první slovesné projevy, obřady, epika, lyrika, sběratelé
Datum:
26.6.2013
ÚSTNÍ LIDOVÁ SLOVESNOST
NEPSANÉ SLOVESNÉ UMĚNÍ Nejstarší slovesné projevy pocházejí už z pravěku. V této době určité nevysvětlitelné jevy vedly ke vzniku náboženství. Vznikaly první malby, které měly zajistit úspěšný lov byly složkou magických obřadů při těchto obřadech rovněž vznikaly první slovesné projevy
PRVNÍ SLOVESNÉ PROJEVY magické průpovědi zaklínadla říkadla
Zaříkadlo proti uhranutí
Zaklínám Tě ohněm, vodou, vzduchem a zemí. Síly Světa volám Vás na pomoc, ozvěte se mi. Vše zlé co ubližuje mi, ať vrátí se zpět zemi. Co špatné potkává mě, nechť odejde co nejdál ode mě. A tak se staň!
Říkadlo Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš? Schovám se já pod hrudu, tam já zimu přebudu. Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš? Schovám se do javora, tam bude má komora. Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš? Schovám se já pod mezu, až přestane, vylezu. Až přestane vyletím, celý svět rozveselím. Půjde dívka na trávu, zazpívám jí nad hlavú.
JEJICH ÚKOL zajistit dobrou úrodu odvrátit životní pohromy, nemoci dobytka i lidí zažehnat smrt vzbudit něčí náklonnost Aby se zvýšila účinnost těchto zaklínadel, byla pronášena rytmicky /zpěvavě/
PŘEDÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ Rovněž při práci na polích nabývali lidé určitých zkušeností a tyto zkušenosti si ústně předávali. Vznikaly pranostiky - rady jak a co dělat, snaží se předpovídat počasí. Formou podobné pranostikám jsou přísloví ta vyjadřují životní zkušenosti.
Pranostiky na říjen
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň. Teplé září - říjen se mračí. Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče. Září víno vaří, říjen mačká hrozen. Září víno vaří, říjen víno pijem. Po teplém září zle se říjen tváří. Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose. Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. Divoké husy na odletu - konec i babímu létu. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu. Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Příklady přísloví Bez práce nejsou koláče. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Komu se nelení, tomu se zelení. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Tichá voda břehy mele. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Když se dva perou, třetí se směje.
OBŘADY
Lidé rovněž pořádali různé obřady. Konaly se v průběhu celého zemědělského roku. V zimě se zpívaly koledy, písně - měly zajistit dobrou úrodu v příštím roce. Na jaře probíhal obřad přivolávání jara /byla utopena loutka představující zimu/ - 1. forma divadla. Na jaře se také zpívaly koledy spojené s pomlázkou - měla přenést z prutů na lidi svěžest, sílu.
Vánoční koleda
Dej bůh štěstí tomu domu, my zpíváme, víme komu. Malému děťátku, Kristu Jezulátku, dnes v Betlémě narozenému.
Velikonoční koleda
Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka, nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička On rozdává štědrovničky, do horního rybníčka jabka, hrušky i trojníčky. a z rybníčka do louže Za naše zpívání, za koledování kdo jí odtud pomůže? dej nám Pán Bůh své požehnání. Koleda, koleda proutek z vrby, mlsný jazýček mě svrbí. K jesličkám teď poklekáme, Koleda, koleda holoubek Ježíškovi zazpíváme. Světa širou dálí zní mu píseň chvály. dejte něco na zoubek Vítej, dítě, nebeský králi!
RODINNÉ OBŘADY šťastné narození, přivítání novorozence v době dospívání převedení do dospělosti svatební obřad pohřební obřad
ÚSTNÍ LIDOVÁ SLOVESNOST Slovesné projevy, které vznikaly při těchto obřadech, se stávaly prvními kulturními památkami. Měly kolektivní a ústní charakter - nazýváme je ústní lidovou slovesností. Takto je označována kultura před vynalezením písma. Vyjadřuje lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku.
ZNAKY ÚSTNÍ LIDOVÉ SLOVESNOSTI
anonymita autora předávala se ústní formou každý vypravěč si něco přimyslel, něco vypustil, a tak se původní projevy neustále obměňovaly hovoříme o tzv. variabilitě ústní lidové slovesnosti zpravidla obsahuje ponaučení kolektivnost
DRUHY lyrika milostné písně vojenské /verbovní/ písně ukolébavky
epika
eposy, byliny, báje pověsti (místní, historické) pohádky anekdoty
drama
zpěvohra loutkové divadlo
VÝZNAM A SBĚRATELÉ
Ústní lidová slovesnost měla největší význam v době, kdy česká literatura byla utlačována např. v období pobělohorském a obrozeneckém. Mezi známými autory byli mnozí sběratelé ústní lidové slovesnosti, např. F.L. Čelakovský/slovanské národní písně, přísloví/ K.J.Erben /české písně a říkadla, pohádky B.Němcová /pohádky/ J.Kollár, P.J.Šafařík /písně/
LITERATURA A ZDROJE
Hrabák, Josef a kol.: Průvodce po dějinách české literatury, Panorama, Praha 1978 Balajka, Bohuš: Přehledné dějiny literatury I. , Fortuna, Praha 1995 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astn%C3%AD_lidov%C3%A1_slovesnost http://www.pranostika.cz/rijen.html http://cs.wikiquote.org/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_koleda http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/ustni-lidova-slovesnost/ http://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
