Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název materiálu:
Evropské právo - prezentace
Ročník:
3. ročník
Identifikace materiálu:
SAM_20_Evropské právo – prezentace
Jméno autora:
Mgr. Marie Šamanová
Předmět:
Společenskovědní seminář
Tématický celek:
Evropské právo
Anotace:
Datum:
Žáci pochopí základy evropské integrace, poznají právní základ Evropských společenství a naučí se, jak funguje evropské právo
16.6.2014
Evropské právo Tomášek M., Týč V. a kol.: Právo Evropské unie, 1. vydání, nakl. Leges, Praha, 2013 Svoboda P., Úvod do Evropského práva, 5. vydání, nakl. C.H.Beck, Praha, 2013 Tichý L., Arnold R., Král R. a kol.: Evropské právo, 4. vydání, nakl. C.H.Beck, 2011
Stadia evropské integrace • 1952 – Evropské společenství uhlí a oceli – Francie, Itálie, Záp. Německo, Belgie, Holandsko, Lucembursko
• 1957 – E. hospodářské společenství + EURATOM • 1965 – Evropské společenství • 1986 – Jednotný evropský akt – cesta k vnitřnímu trhu
• 1993 – vznik Evropské unie, až do r. 2009 (Lisabonská smlouva) ale existuje i ES, které má do té doby mezinárodně právní subjektivitu
Pořadí přistupujících zemí • zakládající – Francie, Itálie, Německo, Belgie, Lucembursko • 1973 – Velká Británie, Irsko, Dánsko • 1981 – Řecko 1986 – Španělsko, Portugalsko • 1995 – Rakousko, Finsko, Švédsko • 2004 – Česká republika, Slovensko, Polsko, Malta Maďarsko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Slovinsko, Kypr, 2007 – Rumunsko, Bulharsko • 2013 - Chorvatsko
Základ EU • 4 svobody a původně s nimi 3 pilíře • svoboda pohybu zboží, lidí, služeb a kapitálu – Shengenský informační prostor
• 1. pilíř – společné evropské právo • 2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika • 3. pilíř – policejní a justiční spolupráce • Lisabonskou smlouvou byla tří pilířová struktura zrušena, vše je nyní zakomponováno do unijního práva
Podmínky členství • tzv. Kodaňská kritéria • politická – stabilní, demokratický, právní stát • ekonomická – fungující tržní ekonomika, schopna začlenit se do vnitřního trhu • správně soudní – schopnost převzít na sebe závazky, které vyplývají z evr. práva • schopnost EU přijmout uchazeče do svých struktur (problém Turecka)
Druhy pravomocí • ve výlučné působnosti EU – cla vůči třetím zemím, měnová politika EURA
• sdílené – vnitřní trh, zemědělství, doprava, ochrana životního prostředí
• ve výlučné působnosti jednotlivých států – ostatní
• princip proporcionality – činnost EU pouze v případech a rozsahu nezbytném • princip subsidiarity – činnost EU u sdílených pravomocí pouze v případě, kdy nelze cíle dosáhnout na úrovní jednotlivých států
Orgány EU • Stálý předseda Evropské rady • Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnost • Evropská rada – tvořena hlavami států nebo předsedy jejich vlád, nejzásadnější otázky • Rada EU – tvořena ministry vlád • Evropská komise – „vláda EU“ – každá země má jednoho komisaře, který musí hájit zájmy EU, nesmí hájit zájmy členského státu, od 1.11.2014 bude počet komisařů snížen na 2/3 počtu členských států – výkonný orgán EU, legislativní iniciativa
• Evropský parlament - 751 poslanců, ČR 22 – přijímá všechny legislativní akty a spolu schvaluje rozpočet
• Soudní dvůr EU • Evropská centrální banka, E. investiční banka
Občanství EU • doplňkový institut ke státnímu občanství obsah • volný pohyb • právo pobytu (i trvalého) • právo nabývat nemovitost v kterémkoli čl. státě • právo studovat v kterémkoli čl. státě • právo na nediskriminační přístup na pracovní trh v kterémkoli čl. státě • právo volit a být volen do Evropského parlamentu
Právo EU • samostatný právní řád • postavení podobné mezinárodnímu právu – nadnárodní charakter
• formou předpisů a způsobu jejich přijímání je podobné právu vnitrostátnímu – legislativní proces s parlamentem
• primární právo x další prameny x sekundární právo
Primární právo • zakládající smlouvy • novelizace smluv – Maastricht, Amsterodam, Nice, Lisabon
• přístupové smlouvy s novými členskými zeměmi revidováno do: • Smlouva o Evropské Unii • Smlouva o fungování Evropské Unie
Sekundární právo • nařízení – přímo obecně závazné (použitelné) – jako vnitrostátní zákon – především v oblasti výlučných pravomocí EU
• směrnice – zavazuje státy splnit určitý cíl – dána několikaletá lhůta, během které musí stát cl splnit
• rozhodnutí – závazné v konkrétním případě – rozsudky Evropského soudního dvora
• nezávazná doporučení, stanoviska, sdělení Komise
Další prameny • • • • •
Listina základních práv EU Evropská Úmluva o lidských právech (1950) další mezinárodní smlouvy o LP a ZS společné ústavní tradice členských státu obecné právní zásady a hodnoty společné všem členským státům
Legislativní proces • proces přijímání obecně závazných legislativních aktů – směrnic a nařízení • návrh – podává Komise (výjimečně i ECB, ESD, EP) • trojí čtení, musí vždy souhlasit Rada i Parlament – 1. čtení – souhlas obou -> akt je přijat – 2. čtení – Parlament může návrh odmítnou, přijmout nebo navrhnout změny, poté hlasuje rada a buď změny přijme nebo ne – dohadovací výbor, ze kterého vzejde společný návrh – 3. čtení pouze v Parlamentu -> přijat x nepřijat
• poté je akt podepsán a vyhlášen
Hospodářská a měnová unie vývoj • ERM mechanismus směnných kursů – zamezit výkyvům, v 90. letech se intervence nedařily • ECU – evropská zúčtovací jednotka – koš jednotlivých měn členských států • Jednotný evropský akt – vnitřní trh • 1999 – převod ECU na Euro, původně 11 zemí • vznik Evropské centrální banky • Velká Británie má jako jediná země vyjednanou výjimky, že nikdy nemusí přijmout Euro, v Dánsku musí občané rozhodnout v referendu (již několikrát odmítli), ostatní země musí Euro přijmout – např. Švédsko úmyslně neplní Maastrichtská kritéria
Maastrichtská konvergenční kritéria • podmínky a předpoklady pro přijetí Eura • dlouhodobá cenová stabilita a udržitelná inflace – max. o 1,5% více než je průměr 3 nejlepších států
• dlouhodobá nominální úroková sazba – max. o 2% více než je průměr 3 nejlepších států
• udržení měny v ERM systému po dva roky – o vstupu do systému musí rozhodnout česká vláda
• schodek veřejných financí max. 3% HDP – ČR v současnosti cca 2%
• celkové veřejné zadlužení max. 60% HDP – ČR v současnosti cca 45%
