GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění GER2, přednáška 1
letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub,
[email protected]
GEOGRAFIE ČR - termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?
GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a vývoj v čase.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD •Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto:
fyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…) socioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…) regionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území) Podle některých definic sem patří i kartografie.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu fyzického, tak i socioekonomického. Kartografií Vás trápit nebudu…
HISTORICKÝ VÝVOJ • • • • • • • • •
Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové… Rakousko-Uhersko do roku 1867-1918 Československo 1918-1938 Česko-Slovenská republika 1938-1939 Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 Československá republika 1945-1960 Československá socialistická republika 1960-1990 Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1992 Česká republika 1993-současnost
HISTORICKÝ VÝVOJ • RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918 – státní útvar, vzniklý po prohrané rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii – dvě části Předlitavsko a Zalitavsko – součástí Předlitavska i Království České a Markrabství Moravské – v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko 51 milionů obyvatel a 676 000 km2 – unie dvou celků je patrná i na znaku
HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKO 1918-1938 – státní útvar, vzniklý po rozpadu RakouskaUherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války – tzv. První republika – součástí byla Podkarpatská Rus (až 24°39´ v.d.) – toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná Druhá republika Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové uspořádání po I. sv. válce (červená)
HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939 – – – –
státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě tzv. Druhá republika trvala jen 167 dní již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher, oboje si přisvojilo Maďarsko
HISTORICKÝ VÝVOJ • PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945 – státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren) – bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně) – konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války
HISTORICKÝ VÝVOJ •
PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945
mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území
HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990 – obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR) – 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety – konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války – v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek „socialistická“
HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992 – po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou federativních republik – změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“) a tak od 1.1.1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary – dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara
HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ REPUBLIKA 1993-? – samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část Slezska – 78 866 km2, 10 450 000 obyvatel – s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na Opavsku či průběh hranice se Slovenskem
ČR V RÁMCI EVROPY • NATO – Severoatlantická aliance, založena 1949 – ČR součástí od roku 1999 – bezpečnostní organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě
ČR V RÁMCI EVROPY • EVROPSKÁ UNIE – vznik v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES) – ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.) – ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel
ČR V RÁMCI EVROPY
ČR V RÁMCI EVROPY • SCHENGENSKÝ PROSTOR -
-
-
na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990) zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr navíc Norsko, Island a Švýcarsko
ČR V RÁMCI EVROPY • EUROREGIONY – regionální formy partnerství přes hranice státu – hospodářská, kulturní a společenská spolupráce – „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • • • • • •
KRAJE OKRESY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM OBCE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
• NUTS regiony soudržnosti
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KRAJE – nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR – tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) – v letech 1960-99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo – Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze – Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy – nejvyšším představitelem kraje je hejtman
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE Název kraje
Obyvatelstvo 9/2008
okresy
Počet SO ORP
Počet SO POÚ
obce
části obcí
Výměra v km2
Hlavní město Praha
1 227 000
0
0
0
1
146
496
Středočeský
1 223 000
12
26
55
1146
2782
11015
Jihočeský
635 000
7
17
37
623
1974
10057
Plzeňský
567 000
7
15
35
501
1543
7561
Karlovarský
309 000
3
7
14
132
516
3315
Ústecký
835 000
7
16
30
354
1139
5335
Liberecký
437 000
4
10
21
216
763
3163
Královéhradecký
554 000
5
15
35
448
1073
4758
Pardubický
515 000
4
15
26
452
992
4519
Vysočina
515 000
5
15
26
729
1443
6925
1 145 000
7
21
34
647
871
7066
Olomoucký
642 000
5
13
19
394
755
5159
Zlínský
591 000
4
13
25
304
438
3964
1 251 000
6
22
31
302
636
5533
Jihomoravský
Moravskoslezský
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OKRESY – od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však existují dál (statistická jednotka, členění soudů) – pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“ – celkem 77 v ČR – od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960 – dříve se lišily soudní a správní okresy
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP) – tzv. obce III. typu – mezičlánek řízení mezi krajem a obcí – celkem 205 v ČR – agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ) – tzv. obce II. typu – část pravomocí jako obec „trojková“ – celkem 389 v ČR
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBEC – obec je základní článek státní správy i samosprávy – jeden či více katastrů – obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v čele je starosta (primátor) – obec má vlastní hospodaření (rozpočet) – celkem cca 6500 obcí v ČR – intravilán a extravilán
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ – obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k.ú. Hostivice a k.ú. Litovice) – jedinečný název v rámci ČR – obec, městská část či osada – celkem cca 13 500 k.ú. – v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány souvislou číselnou řadou
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • NUTS regiony soudržnosti – statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky – členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie – návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 – – – – –
úroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR úroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek) úroveň NUTS 3 je totožná s kraji úroveň NUTS 4 je totožná s okresy úroveň NUTS 5 je totožná s obcemi
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
