GEOGRAFIE ČR geomorfologie a geologie přednáška 5
letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub,
[email protected]
GEOMORFOLOGIE • geomorfologie zkoumá povrchové tvary a souvislosti jejich vzniku a vývoje, vychází převážně z geologie • geomorfologické členění ČR – rozdělení území podle podobnosti reliéfu, několik hierarchických úrovní • systém–provincie–subprovincie–oblast–celek • celek–podcelek–okrsek–podokrsek-část
GEOMORFOLOGIE důležité pojmy z geomorfologie • eroze – transport – akumulace • fyzikální a chemické zvětrávání • moréna, kar, bludný balvan, mrazový srub, suťové pole, polygonální půdy a kamenné polygony, eolická činnost, kras, závrt, škrapy, hrásť a prolom, prtě
GEOMORFOLOGIE příklad členění: • Hercynský systém • Česká vysočina • Šumavská subprovincie (I) • Šumavská hornatina (IB) • Šumava (IB-1) • Šumavské pláně (IB-1A) • Knížecí pláně (IB-1A-5) • Stráženské pláně (IB-1A-5c) • žlíbská část (IB-1A-5c-1) – 30,3 km , max. 1133 m n.m., min 765 m n.m. 2
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE Šumava (IB-1) • nejrozsáhlejší horstvo Českého masivu • největší plocha nad 1000 m n.m. • převážně plochá hornatina, okrajové části jsou členitější (Boubínská a Trojmezenská hornatina)
GEOMORFOLOGIE Krkonoše (IVA-7) • nejvyšší horstvo Českého masivu • největší plocha nad horní hranicí lesa (12001300 m n.m.) www.hydronet.cz
GEOMORFOLOGIE LAVINY • významný geomorfologický činitel • v ČR se pravidelně vyskytují v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku (lavinové katastry) • ojediněle mohou spadnout i jinde (Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Jizerské hory, Krušné hory) • hlavními faktory vzniku je dostatečně prudký svah (30 – 50 °) a nestabilní sněhová vrstva (nafoukaný čerstvý sníh, výrazné oteplení, dutinová jinovatka)
GEOMORFOLOGIE LAVINY • pásmo odtrhu → transportní pásmo → pásmo nánosu • Členění lavin dle několika kritérií: – – – – –
tvar dráhy: plošná x žlabová místo odtrhu: linie x bod horizont odtrhu: základová x povrchová typ sněhu: suchý x mokrý příčina vzniku: samovolná x vyvolaná
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
21.3.2008 – lavina u Brádlerových bud, 2 zranění, mimo lavinový katastr!
GEOMORFOLOGIE
22.3.2008 – obrovská lavina v dolině Bialy Jar, 1 mrtvý, roku 1968 tamtéž 19 mrtvých!
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE
GEOMORFOLOGIE nejvyšší celky (pohoří) ČR • nad 1000 m dosahuje 16 celků • jsou rozmístěny většinou při hranicích a chybí jen v jihovýchodní části • turisticky i přírodovědně atraktivní oblasti, většinou velkoplošně chráněné • podle kriteria „15 m nad nejvyšší sedlo a 400 m daleko“ je v ČR téměř 400 tisícimetrových vrcholů
GEOMORFOLOGIE nejnižší celky ČR • pánve a úvaly podél velkých řek • výška dna 150-300 m n.m. – Podkrušnohorská oblast, Česká tabule, Slezská nížina, Vněkarpatské sníženiny, Jihomoravská pánev • hustě osídlené a zemědělsky využívané oblasti • nejvyšší body tvoří většinou úpatí okolních vyvýšených jednotek
GEOLOGIE • geologie zkoumá složení, stavbu a chronologický vývoj Země • zabývá se pochody uvnitř i vně planety • lze členit na dynamickou, strukturní, tektonickou, historickou, sedimentární, ložiskovou a regionální • úzce souvisí s mineralogií, paleontologií, petrologií, geofyzikou či hydrogeologií
GEOLOGIE
GEOLOGIE
GEOLOGIE důležité pojmy z geologie • plutonity • orogeneze (vrásnění) • Barrandien • neovulkanity • mořská transgrese
GEOLOGIE plutonity • hlubinné vyvřeliny, utuhlé v zemské kůře • forma těles, často rozsáhlých, méně žil • v horninovém složení převažují granity (žuly) • v ČR desítky takových těles, mezi nejvýznamnější plutonity patří krkonošskojizerský, lužický, krušnohorský, středočeský, moldanubický, železnohorský, brněnský a brunovistulikum
GEOLOGIE orogeneze (vrásnění) • dlouhodobé procesy v zemské kůře, vedoucí k vyzdvižení horstev • nejstarší vrásnění již od archaika a proterozoika, lépe zmapované až prvohorní kadomské a kaledonské • v ČR jsou nejvíce patrné projevy variského (=hercynského, 380-270 mil. let) a alpinského (=himálajského, 100-0 mil. let)
GEOLOGIE variské vrásnění • příčinou byla kolize dvou desek zemské kůry • v Evropě zbylo jen několik izolovaných částí z původně souvislého horstva (j. Irsko, Cornwall, Masif Central, Schwarzwald, Vogezy, Ardeny…) • Český masiv je nejmohutnější z těchto částí a nejvyšší ve střední Evropě • „variscidy“ obklopují českou křídovou pánev
GEOLOGIE alpinské vrásnění • v Evropě vznik hlavních horstev – Alp a Karpat • v ČR pouze na východě, vnější část Západních Karpat • příkrovová stavba flyšových hornin (střídání písčitých a jílovitých sedimentů) • relativně mladé horstvo, proto je morfologie výraznější než u Českého masivu
GEOLOGIE Barrandien • rozsáhlá oblast ze starších prvohor (550-350 mil. let) • významná oblast geologického výzkumu už od 19. století, množství unikátních nálezů i v celosvětovém měřítku (srovnávací stratotypy, fauna) • od Prahy po Plzeň
GEOLOGIE neovulkanity • pozůstatky terciérního a kvartérního vulkanismu • Doupovské hory (stratovulkán), České stř., Tepelská vrch., Nízký Jeseník, Podbeskydská pahorkatina aj. • nejmladšími vulkány jsou Železná a Komorní hůrka u Fr. Lázní (450-170 tis. let) a sopky Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch na Bruntálsku (cca 3400-1200 tis. let) • většinou přírodovědně zajímavé oblasti
GEOLOGIE
Říp
Vinařická hora
neovulkanity ČR
Č. středohoří
Velký a Malý Roudný
GEOLOGIE mořská transgrese • zaplavení území mořem • na našem území několikrát, naposledy v mezozoiku, období křídy • četné stopy – pískovce, prachovce a slínovce v české křídové pánvi • sedimentace také probíhala v třeboňské a budějovické pánvi - jezera
GEOLOGIE třetihory (terciér) • předposlední geologické období, trvající 65-1,6 mil. let • dělí se na starší paleogén a mladší neogén • nástup třetihor souvisí s výraznou a náhlou událostí (meteorit, extrémní vulkanismus) - během velmi krátké doby se prudce ochladilo a většina stávající bioty se nestačila přizpůsobit a vyhynula • výrazný rozvoj flóry a fauny • probíhající alpinské vrásnění mělo za následek rozlámání Českého masivu a vznik zlomových pásem (např. podkrušnohorský prolom) • výzdvih příkrovových pásem Karpat, v jejichž předpolí vznikaly tektonické sníženiny (karpatská předhlubeň a vídeňská pánev) • vulkanická činnost s dodnes patrnými výsledky
GEOLOGIE
GEOLOGIE čtvrtohory (kvartér) • • • •
poslední geologické období, trvající 1,6 mil. let (různé názory) dělí se na starší pleistocén a mladší holocén naprostá většina povrchu je pokryta materiálem ze čtvrtohor – půdou charakteristické je kolísání klimatu s ledovými dobami a systémy říčních teras
GEOLOGIE
GEOLOGIE
GEOLOGIE
PEDOLOGIE pedologie • nauka o půdách – vznik, vývoj, vlastnosti, klasifikace • půdní typy jsou dány kombinací více podmínek – klima, voda, podloží, sklonitost, biota a člověk • nejúrodnější jsou černozemě, vyskytující se v nížinách, nejméně příznivé jsou pak podzolové půdy v horách • půdní druhy se určují podle zrnitosti materiálu (písčité, písčitohlinité, hlinito-písčité, hlinité, hlinito-jílovité, jílovito-hlinité a jílovité • půdní profil je složen z několika vrstev o různé síle, pro každý půdní typ je charakteristický • nejsvrchnější část tvoří humus, nejspodnější pak matečná hornina či nezpevněný sediment, mezivrstvy pak směs zvětralé horniny a půdy
PEDOLOGIE
PEDOLOGIE
