GEOGRAFIE ČR doprava GER2, přednáška 4
letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub,
[email protected]
DOPRAVA • • • • •
silniční doprava železniční doprava letecká doprava vodní doprava potrubní doprava
DOPRAVA kde získat informace? www.rsd.cz Ředitelství silnic a dálnic
www.dalnice.com nadšenec Jan Slovík z Trutnova
www.ceskedalnice.cz podobné ŘSD
www.dalnice-silnice.cz pěkné mapy
www.koridory.wz.cz zajímavosti o železničních koridorech
www.plavba.cz vše o lodní dopravě Jednotlivé stavby lze nalézt na stránkách stavebních firem (Metrostav, Subterra…)
SILNIČNÍ DOPRAVA • většina osobní či nákladní dopravy se realizuje po silnicích • do výstavby a údržby komunikací jdou desítky miliard Kč ročně z rozpočtu EU, státu, krajů i obcí – významná oblast zaměstnanosti • více než 55 000 km silnic • od roku 2007 kamionová přeprava po dálnicích a rychlostních silnicích zpoplatněna mýtným, dříve dálniční známky • význam městské hromadné dopravy
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice v České republice 2008 D1 – Brněnská dálnice 257,4 km D2 – Bratislavská dálnice 60,7 km D3 – Budějovická dálnice 15,6 km D5 – Plzeňská dálnice 151,0 km D8 – Ústecká dálnice 76,9 km D11 – Hradecká dálnice 87,0 km D47 – Ostravská dálnice 44,0 km
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D1 • Praha – Brno – Lipník nad Bečvou • zatím postaveno 257 km, ve výstavbě 18 km, v plánu 24 km • nejstarší dálnice, úsek Praha – Mirošovice v provozu od roku 1971 • původní plány a výstavba již od roku 1938, zastaveno 1950, opět obnoveno 1967 • měla vést až na hranice s býv. SSSR • navazující úsek D47 do Ostravy bude po dokončení přeznačen na D1
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D1 • nejvytíženější komunikace v ČR mimo obce, zejména prvních 11 km u Prahy (80-95 tis. vozidel/den) • do roku 2009 se D1 dostane až za Kroměříž (chybí 6 km u Kojetína) • z původního plánu trasy (severem Slovenska na Ukrajinu) se D1 stáčí ještě více na sever a cílem je pak Ostrava – na Hané dálnice „kličkuje“ • D1 vede přes Českomoravskou vysočinu, členitým terénem s rozdílnými klimatickými podmínkami → časté dopravní nehody a uzavírky • budování alternativní trasy přes Hradec Králové (D11 a R35) je v nedohlednu, existují návrhy na rozšíření o další pruh
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D2 • Brno – Břeclav - Bratislava • rozdělením ČSFR se stala první dokončenou dálnicí, celkem 60 km • postavena v letech 1974-1980, od roku 2003 v Bratislavě až na hranici s Maďarskem • po rozdělení na ČR a SR dobudován hraniční přechod Lanžhot, zpočátku jen provizorní, nyní opět opuštěný • velká dálniční křižovatka na jižním okraji Brna (viz mapka)
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D3 • • • •
Praha – Tábor – České Budějovice - ? nejproblematičtější dálnice, spory zda ano či ne a kudy v provozu 16 km, ve stavbě či ½ profil 44 km a v plánu 90 km první obchvat Tábora v roce 1991, další úsek 2004 a část 2007 – vše ve střední části – od 10/2008 zahájena výstavba úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí • ostatní úseky jsou předmětem sporů obcí, ochránců přírody, státu… trasa mnohokrát měněna, citlivá krajina dolního Posázaví, stále několik variant • variantně možnost rozšířit stávající silnici I/3, úsek z Budějovic na hranice s Rakouskem výhledově jen rychlostní silnice R3 (dalších 25 km)
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D5 • Praha – Plzeň – Rozvadov • od října 2006 zcela dokončená celá dálnice v délce 151 km • po roce 1989 se výstavba D5 na „západ“ stala maximální prioritou • postupně zprovozňována od roku 1982, na okraj Plzně v roce 1995, k Rozvadovu 1997 – dokončení obchvatu Plzně trvalo 11 let! • průjezd centrem Plzně byl zcela nevyhovující, přesto se obě strany sporu dopustily mnoha chyb a umožnily (resp. způsobily) průtahy a odklady výstavby • úsek Černice – Útušice (3,5 km) s tunelem skrz kopec Valík hlavním sporným bodem
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D8 • Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Petrovice – SRN • dokončeno 77 km, zbývá prostředních 16 km skrz CHKO České Středohoří – jediná dálnice přes velkoplošné CHÚ • část od Prahy postupně zprovozňována 1993-2001, část okolo Ústí na Labem 2003-2006, na hranice se SRN v prosinci 2006 • zcela první byl zprovozněn úsek Řehlovice – Trmice (4,6 km) v roce 1990, ovšem jako přeložka silnice II/613 Teplice – Ústí nad Labem • součástí přechodu Krušných hor stavebně významné prvky – tunel Panenská 2020 m, tunel Libouchec 480 m, Knínická estakáda 1500 m, most Rybenské údolí 350 m s výškou 53 m • úsek přes české Středohoří je také technicky náročný a má být dokončen v letech 2010-2011 (již několikráte odsunuto), součástí dva menší tunely, původně ekology požadovaný 13 km dlouhý či později 3 km byly zamítnuty
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D11 • Praha – Hradec Králové – Trutnov – PL • dokončeno 90 km, rozestavěno 4 km u Hradce Králové, plánu 23 km s výhledem na dalších 42 km (možná spíše R11) • část od Prahy postupně zprovozňována 1984-1990 k Poděbradům, k Hradci pak celkové zprovoznění v prosinci 2006 k Libišanům • silnice I/11 byla do doby dokončení D11 extrémně vytížená (=přetížená), časté nehody, dopravní zácpy v obcích… • opět problémy s trasou – NPR Libický luh a pole u Sedlic • prozatímní sjezd u Libišan (v těchto místech bude křižovatka s R35) byl v prosinci 2008 posunut o cca 3 km a cesta na kraj Hradce vede po silnicích II. třídy (zákaz nákladní dopravy) • D11 bude pokračovat k severovýchodu až severu na Jaroměř (dostavba nejdříve 2011-2012) • úsek od Jaroměře na Trutnov a dále ke státní hranici je v současnosti plánován jako rychlostní komunikace (dostavba v nedohlednu)
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D11 – současné zakončení
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D47 • Lipník nad Bečvou – Ostrava – Bohumín – PL • z dopravního hlediska prioritní stavba, stávající rychlostní silnice R48 prochází obcemi a často nemá střední dělící pás • zatím zprovozněno 44 km (1/2009), staví se i zbylých 36 km z celkově plánovaných 80 km • „politická“ stavba, oblíbené poklepávání na základní kámen • dokončení postupně v letech 2009-2010, podle původních slibů to mělo být o několik let dříve • první snaha o vstup soukromého kapitálu skončilo ostudou a stamiliónovým penále (izraelská firma bez stavebního zázemí) • po dokončení se D47 převede na D1 • v oblasti Ostravy složitý systém estakád, přivaděčů a nájezdů, u Klimkovic tunel 1080 m – cena v tomto úseku 1 mld. Kč/km)
SILNIČNÍ DOPRAVA Dálnice D47 (=D1) – schéma dopravy východní Moravy
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní komunikace v České republice 2008 • čtyřproudé komunikace se stejnými dopravními předpisy jako dálnice, liší se pouze ze stavebního hlediska (poloměry oblouků, šířka vozovky, stoupání…) • výstavba je levnější a snazší, doplňují dálniční síť na méně důležitých tazích • mezi nejvýznamnější patří R10/R35 Praha – Liberec, R4 Praha - Příbram či R46 Vyškov – Olomouc • prioritní dostavba se týká pražských městských okruhů, R6 Praha – Karlovy Vary, R48 Bělotín, Tošanovice – Žukov či křižovatka Nová Hospoda na R4 • často jsou rychlostní silnice budovány přednostně jako obchvaty měst • v lednu 2008 diskuze o přeřazení některých na dálnice (harmonizace s parametry dálnic v EU)
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice MO • městský okruh v Praze, jako jediná rychlostní komunikace nemá číslo • z dopravního hlediska velmi důležitá stavba • vzhledem ke komplikovaným poměrům v terénu i zástavbě je část vedena tunely (1997 - Strahovský tunel 2,1 km, 2004 - tunel Mrázovka 1 km), velmi nákladné stavby (momentálně se staví tunely Blanka a Stromovka) • kvůli neexistenci propojeného vnějšího okruhu jsou některé úseky přetížené nejen místní, ale i tranzitní evropskou dopravou (Jižní spojka přes 100 000 aut/den) • chybí dostavět de facto celou severní část městského okruhu, termín není stanoven, patrně v letech 2012-2020 • omezení rychlosti na 50-80 km/h
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice MO – tunel Blanka • www.tunelblanka.cz • výstavba 2007-2011, délka tunelu 2,23 km
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R1 • vnější rychlostní okruh okolo Prahy • z dopravního hlediska prioritní stavba, odkloní tranzitní dopravu z Jižní spojky či z magistrály • plánovaná délka okruhu je okolo 80 km (Berlín 220 km), zatím dokončeno 16 km (úseky Satalice – Běchovice a Slivenec – Ruzyně) • staví se v úseku Jesenice - Lahovice – Slivenec (23 km), kde je několik tunelů a dlouhá estakáda přes Vltavu, dokončení této etapy cca 2009-2010 • před výstavbou je úsek Ruzyně – Suchdol – Březiněves – Satalice (30 km) s předpokládaným dokončením 2012-2014 • ostatní úseky budou dokončovány především v závislosti na financích, odhadem až v letech 2016-2020
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R3 • Velešín – Kaplice – Dolní Dvořiště • navazuje na D3 jižně od Českých Budějovic, levnější varianta v úseku s nižší dopravní zátěží • celková délka cca 25 km, zatím hotov obchvat Dolního Dvořiště v ½ profilu (1,6 km) • podle plánů měla začít výstavba v roce 2008, patrně se však zpozdí a navíc se bude stavět jen ½ profil • z Rakouské strany má navazovat také rychlostní silnice, termín také neznámý • v tomto úseku je místo tragické nehody autobusu (Nažidla, 8. 3. 2003, 20 mrtvých)
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R4 • Praha – Příbram – Písek – České Budějovice • jedna z nejstarších rychlostnic, první úseky vznikaly v 70. letech, z Prahy k Příbrami je trasa kompletně hotova od roku 1985 • z plánované délky 89 km (až do CBU 157 km) je hotovo 50 km zcela a 10 km částečně • v roce 2008 dokončena velká křižovatka u Nové Hospody (I/4 a I/20) – 800 metrů za 1,1 mld. Kč • ve výstavbě úsek Mirotice – Nová Hospoda (6 km) dokončení listopad 2010 • v přípravě jsou zbylé úseky mezi Příbramí a Miroticemi (37 km), termín dokončení postupně cca 2011-2015
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R5 • Praha (Radlická radiála) • počátek D5 v úseku Zlíchov – Butovice - Třebonice • zhruba 10 km dlouhý úsek, který v budoucnosti propojí R1 a MO • hotova vnější polovina z Butovic do Třebonic, podél komunikace velká nákupní centra • termín dokončení zbylé vnitřní části není znám, nejdříve však po dokončení vnějšího okruhu R1
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R6 • Praha – Karlovy Vary – Cheb – SRN • velmi důležitá komunikace, hotovy jen některé úseky, velké dopravní zatížení, průjezdy obcemi • z celkové délky 167 km je v provozu cca 61 km, u Prahy to je Praha – Nové Strašecí (32 km), část průjezdu skrz Karlovy Vary a na Chebsku úsek Kamenný Dvůr – Pomezí nad Ohří • nejvíce zatížený počátek R6 Praha – Pavlov byl dokončen s předstihem v 12/2008 (obchvat obcí Hostivice, Jeneč a Pavlov) • zbylá část R6 má být hotova 2012-2015, přestože se ještě ani nezačalo stavět
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R7 • Praha – Slaný – Chomutov – SRN • spojení Prahy s významnými městy v SZ Čechách • z celkových 99 km zcela hotovo 26 km (hlavně počátek z Prahy do Slaného), zbylá část je zatím I/7 a většinou tvoří ½ profil budoucí rychlostní silnice (38 km) • v roce 2007 přibyl stavebně náročný úsek Chomutov – Křimov (7 km/350 m převýšení), vystupující na hřeben Krušných hor po estakádách • dokončení je plánováno 2009-2012, částečně už ve výstavbě • na počátku je frekventovaná odbočka na letiště PrahaRuzyně a budoucí úsek okruhu R1 • mezi Louny a Chomutovem vyrůstá rozsáhlá průmyslová zóna Triangl
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R8 • Praha (severojižní magistrála) • spojení mezi D1 a D8 mezi Spořilovem a Zdiby • úsek měří cca 20 km, často nesplňuje parametry rychlostní silnice (semafory, úrovňové křižovatky, omezená rychlost na 50 km/h) • nejvytíženější silniční úsek v ČR (až 115 000 aut/den), pravidelné celodenní kolony popojíždějících aut • od března 2009 v Legerově ulici snížen počet pruhů ze 4 na 3 – nadměrná zátěž obytných domů hlukem • situaci pomohou vyřešit až plně dokončené R1 a MO
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R10 • Praha – Mladá Boleslav – Turnov • původní plány vedly R10 až na hranice s Polskem u Harrachova • délka hotových úseků 71 km je konečná, část do Mladé Boleslavi funguje od roku 1982, o 10 let později dostavěn úsek ke křižovatce s R35 u Turnova • v letech 1999-2001 proběhla komplexní rekonstrukce (14-66 km) za 1,4 mld. Kč • na počátku je ve stavbě křižovatka s okruhem R1
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R11 • SR – Jablunkov – Třinec – Ostrava – Opava – Krnov - PL
• zatím neexistující rychlostní komunikace s nízkou prioritou (nejdůležitější částí je úsek Ostrava- Opava) • hotovy obchvaty Jablunkova, Mostů u Jablunkova a průtah Ostravou a Opavou • vše se zatím staví v polovičním profilu jako silnice I/11
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R12 • Praha (Štěrboholská radiála) • úsek ze Strašnic do Úval • hotova část do Běchovic v délce cca 6 km, spojuje vnitřní a vnější pražský okruh • R12 může v budoucnosti pokračovat směr Kolín a Čáslav Rychlostní silnice R13 • Karlovy Vary – Most – Děčín – Liberec • Podkrušnohorská magistrála • některé úseky již existují (obchvat Ostrova, Řehlovice), ale pouze jako 4-proudá silnice I/13 • dokončení je v nedohlednu
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R14 • Liberec – Jablonec nad Nisou • nevyhovující současné komunikace • první úsek hotov od roku 2005, další budou realizovány v letech 2007-2011 Rychlostní silnice R23 • Brno (Pisárecká radiála) • spojka vnitřního brněnského okruhu s D1 na západě • Pisárecký tunel 0,5 km, návaznost na Výstaviště BVV
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R27 • Plzeň (jižní přivaděč) zatím bez označení „R“ • rozšířená část silnice I/27, vedoucí z Ejpovic do Plzně • nyní čtyřproudá komunikace v délce 8 km spojující Plzeň s D5 pokračující cca 4 km směrem na Klatovy Rychlostní silnice R28 • Postoloprty – Most – Mníšek - SRN • pouze návrh z roku 1999, podmínkou navazující spojení na Německé straně
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R34 • Uvažován pouze úsek České Budějovice – Třeboň, ostatní má zůstat jako I/34 • zatím hotova část u Budějovic – obchvat Hlinska, Vráta a Rudolfova v délce 6 km a malý kousek za Třeboní směr Jindřichův Hradec • obchvat Stráže nad Nežárkou dokončen 2007 (I/34)
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R35 • SRN – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Svitavy – Olomouc – Valašské Meziříčí • nejdelší plánovaná rychlostní silnice, celkem 252 km • hotové úseky Liberec – Turnov a Mohelnice – Lipník nad Bečvou • některé části postupně budovány, avšak souvislé spojení nebude dříve než po roce 2020 (sporné úseky, nižší priorita)
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R37 • Hradec Králové – Pardubice – Slatiňany • část původní trasy bude suplovat D11, resp. R11 (Trutnov) • v provozu přes 20 km, další se postupně staví, případně rozšiřují na 4 pruhy Rychlostní silnice R38 • Jihlava – Znojmo – Hatě • čtyřproudý úsek pouze mezi D1 a Jihlavou včetně obchvatu města v ½ profilu, ostatní je zatím pouze v návrhu (např. obchvat Moravských Budějovic do roku 2012)
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R42 • Brno (vnitřní městský okruh)
Rychlostní silnice R43 • Syrovice – Brno – Moravská Třebová • tzv. Hitlerova dálnice – spojka z Wroclavi do Wien v letech 1939-1942, stavba nedokončena • některé úseky a stavby v terénu patrné, jiné využívá stávající silnice I/43
SILNIČNÍ DOPRAVA varianty R43 okolo Brna
historické plány R43
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R44 • Mohelnice – Šumperk – ? (Podjesenická dálnice) • zatím hotov čtyřproudý obchvat Postřelmova (3 km) • obtížný přechod Hrubého Jeseníku (1013 m n.m.) Rychlostní silnice R46 • Vyškov – Prostějov – Olomouc • spojka mezi D1 a R35 • celých 37 km dokončeno, zatím jediná funkční trasa z Brna do Ostravy (značně přetížená) • otvírána v letech 1975-1992 doslova po kouskách, na závěr pak obchvaty Prostějova, Drysic a Držovic • výhledový plán protažení Olomouc - Šternberk
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R48 • Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín • celková délka 74 km, dokončeno přes 40 km, ovšem v často nevyhovujícím profilu (bez středového pásu, obce) • prozatím hlavní tah Brno - Ostrava • 11/2008 dokončeno napojení na D47 u Bělotína • v plánu obchvat Frýdku-Místku v délce 15 km, nahrazující sice čtyřproudový úsek, ale skrz město Rychlostní silnice R49 • Hulín – Fryšták – Horní Lideč - SK • má nahradit původní plánovanou D1 na Slovensko z dob socialismu • prvních 17 km jako severní přivaděč ke Zlínu již ve výstavbě, zbylých cca 40 km v plánu • návaznost na Slovenskou R6 (spojka na SR D1 Púchov)
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R50 • Brno (Židenická magistrála) • spojení vnitřního brněnského okruhu s D1 u Šlapanic • délka 5,5 km, bez dalších plánů na prodloužení Rychlostní silnice R52 • Brno – Rajhrad – Mikulov – Rakousko • částečně dostavěná jižní větev „Hitlerovy“ dálnice • celkem 39 km, od roku 1996 je hotovo 20 km • výstavba zbylého úseku Pohořelice – státní hranice začne nejdříve v roce 2010 • z rakouské strany má navazovat dálnice A5 s přímým napojením na Vídeňský okruh
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R55 • Olomouc – Přerov – Otrokovice – Hodonín – Břeclav • plán z roku 1993, z 86 km hotovy pouze 4 km (Olomouc a obchvat Otrokovic) • výstavba dalších úseků začne nejdříve 2010-2012 (není prioritou, část povede společně v trase D1) Rychlostní silnice R56 • Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí • propojení měst, prozatím však do dokončení D47 součást hlavního tahu (Praha - ) Olomouc – Ostrava • v provozu 12 km úsek Ostrava – Frýdek a navazuje dalších 12 km čtyřproudé komunikace na Frýdlant do „Ostravského Švýcarska“
SILNIČNÍ DOPRAVA Rychlostní silnice R63 • Teplice - Řehlovice • spojka z Teplic k dálnici D8 ve kterou prozatím plynule přechází • celkem 8 km v provozu od roku 1985, 3 km ještě v ½ profilu
Rychlostní silnice R243 • Praha (Spořilovská spojka) • nejkratší rychlostní silnice v délce 1700 m, spojka mezi D1 a MO, součást tahu E55 a E65
SILNIČNÍ DOPRAVA Plán výstavby dálnic a rychlostních silnic 2008-14
ŘSD 2/2008
SILNIČNÍ DOPRAVA Mezinárodní silnice • celoevropský systém průjezdních tahů • severojižní tahy značeny Ex5, západovýchodní Ex0, ostatní pak obecně Exx (x=1 až 9) • vedlejší tahy značeny Exx • v ČR je celkem 13 tahů (9 hlavních a 4 vedlejší) v délce 3020 km (2600 km samostatně) – většina dálnic a rychlostních silnic je tady zahrnuta • E48 – E49 – E50 – E53 – E55 – E59 – E65 – E67 – E75 • E442 – E461 – E462 – E551 • každá „E“ silnice má samozřejmě i své národní značení, což může vést ke zmatkům (např. v Německu mezinárodní značení příliš nepoužívají)
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA Intenzita dopravy 2000
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA železniční tratě v ČR • 9500 km tratí, z toho 1850 km vícekolejných a 3000 km elektrifikovaných • 1250 km kolejí s rychlostí 120 km/h a více – stále přibývají • 155 tunelů a 6750 mostů • hustota železniční sítě 0,12 km/km2 je téměř na trojnásobku průměru EU – spolu s Německem nejhustší síť • přepravní výkony (osobní i nákladní) se v posledních letech stabilizují, jsou však výrazně nižší než v 80. letech – přechod k automobilové přepravě • úvahy o rušení nerentabilních tratí jsou momentálně neaktuální • existují soukromí provozovatelé tratí (Viamont, JHMD), 1997 Trutnov - Svoboda nad Úpou, 1998 Sokolov - Kraslice hranice, 1997 JH - Obrataň a JH - Nová Bystřice
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA železniční koridory • optimalizace hlavních tahů pro vyšší rychlosti • původně se vlaky pohybovaly od 60 do 120 km/h, po optimalizaci má být rychlost minimálně 90 km/h a v rovných úsecích 160 km/h • např. rychlovlak SC Pendolino má ujet trasu mezi Prahou a Ostravou za necelé tři hodiny, čímž úspěšně konkuruje automobilové a teoreticky i letecké přepravě • nákladná stavba – 1 km stojí 100-200 mil. Kč, v případě změny průběhu trasy i více (nové tunely a mosty), na III. koridoru plánován dokonce až 19 km dlouhý tunel • existují návrhy na superrychlé tratě po vzoru TGV či Shikanzenu, nicméně cena zcela nových tratí by byla v řádu stovek miliard – nereálné, zvlášť po snížení cen v letecké přepravě
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA I. koridor • 378 km za 36,5 mld. Kč • páteřní trať evropského významu, první část už 1993 • velká přestavba úseku v Praze
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA II. koridor • 209 km za 31,5 mld. Kč • kromě nádraží v Břeclavi a v Přerově hotovo
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA III. koridor • 76 km za 14,5 mld. Kč • úsek Praha – Česká Třebová a Přerov – Ostrava je společný s I., resp. II. koridorem
Tunel Krasíkov
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA IV. koridor • severní část společná s I. koridorem, v jižní se začalo stavět v roce 2005 • část trasy je pouze jednokolejná
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA metro • od roku 1974 v Praze, v současnosti 54,7 km s 54 stanicemi • velmi drahá stavba, ale pro městskou dopravu v Praze nezbytná
SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
LETECKÁ A VODNÍ DOPRAVA
LETECKÁ DOPRAVA • letecká přeprava prodělala v posledním desetiletí bouřlivý rozvoj, objemy přeprav jsou několikanásobně větší (1993 – 1,4 mil. osob, 2006 – 11,5 mil osob) • v oboru jasně dominuje Letiště Praha, které realizuje cca 95% objemu osobní, resp. 85% nákladní přepravy • rozvoji prospěly charterové lety pro cestovní kanceláře a vstup nízkonákladových aerolinií na český trh ↔ nízké ceny letenek • v ČR je 9 mezinárodních letišť a zhruba 150 dalších je určeno pro vojenskou, zemědělskou či sportovní činnost (většinou jen travnaté dráhy do 1 km)
LETECKÁ DOPRAVA
VODNÍ DOPRAVA vodní přeprava vnitrozemní • poměrně málo významný obor, zaměstnává cca 1000 osob, pro lodě do 1000t je celkem 300 km splavných • hlavní úseky Chvaletice - Hřensko a Slapy – Mělník • přeprava uhlí, písky a štěrkopísky – maximum přepravy v roce 1986 (9 mil. tun), nyní jen zlomek • menší vodní cesty jsou nespojité a slouží spíše pro rekreační plavbu (Odra, Morava, Baťův kanál, Lipno, Orlík, Vranov…) • snahy o lepší splavnost Labe – ekologicky a ekonomicky silně kontroverzní projekt
VODNÍ DOPRAVA vodní přeprava mezinárodní • doprava zboží po Labi do Hamburku • málo pružný a geograficky omezený způsob dopravy – je vytlačen silniční a železniční dopravou
POTRUBNÍ DOPRAVA
POTRUBNÍ DOPRAVA
POTRUBNÍ DOPRAVA ropovody • původní surovinová závislost na dodávkách ze SSSR je kompenzována možností ropovodu Ingolstadt z Bavorska • MERO ČR a.s. (Mitteleuropäische Rohölleitumg), jediný přepravce do ČR – zajišťuje i státní ropné rezervy • dva ropovody – IKL (Ingolstadt – Kralupy – Litvínov) a Družba (Slovensko – Brno – Kolín – Litvínov) • oba vedou do CTR Nelahozeves, Družba navíc pokračuje do Litvínova a má ještě odbočku do Pardubic • přepravní kapacita 1510 m3/hod, potrubí o průměru 70 cm
POTRUBNÍ DOPRAVA CTR Nelahozeves • státní ropné rezervy (až 800 000 m3) • zde se stýkají ropovody IKL a Družba • zásoby na vystačí na výpadek dodávky cca 3-4 měsíce • přísně střežený strategický objekt, ekologická opatření
POTRUBNÍ DOPRAVA plynovody • i u plynovodu je možné získávat surovinu ze dvou zdrojů - kromě dodávek z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko je k dispozici norský plyn z Německa • dopravovanou surovinou je zemní plyn, těžba v ČR dosahuje cca 1% spotřeby, která činí 9,5 mld.m3/rok (stabilně v letech 2001-2006) • ruský plyn přes Lanžhot na Břeclavsku, norský přes Horu Sv. Kateřiny v Krušných horách • průměr plynovodu až 140 cm a tlak 10 MPa, v místní rozvodné síti adekvátně nižší
POTRUBNÍ DOPRAVA plynovody společnosti RWE Tranasgas a.s.
