GEODETICKÉ PRÁCE PRO PROJEKT POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU PROJEKTANTA. Pavel Sobotka

GEODETICKÉ PRÁCE PRO PROJEKT POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU PROJEKTANTA Pavel Sobotka Abstract The preparation for the carrying out of roadworks is a complicated process which results in a considerable effect on its surroundings. In accordance with [1] therefore, in the majority of cases it is subject first to a planning permit and later a construction permit process. Simple technical works (generally less extensive reconstructions or repairs which do not have a direct effect on surrounding areas and buildings) only have a notification requirement. The geodetic profession contributes to a road project through various activities throughout the entire design process.

1Úvod Příprava realizace staveb pozemních komunikací je komplikovaný proces jehož výsledkem je citelný zásah do okolního prostředí. V souladu s [1] proto v naprosté většině případů podléhá nejprve územnímu a poté stavebnímu řízení. Pouze technicky jednoduché stavby (zpravidla méně rozsáhlé rekonstrukce či opravy bez přímého vlivu na okolní území a stavby) podléhají pouze ohlašovací povinnosti. Geodetická profese přispívá do projektů pozemních komunikací řadou činností a to v průběhu celého procesu projektování.

2Projektová dokumentace V souladu se stavebním zákonem [1], jeho prováděcími vyhláškami, navazujícími technickými předpisy a [13] se projektová dokumentace staveb pozemních komunikací zpracovává v těchto stupních: Tab. č. 1

stupeň projektu studie dokumentace pro vydání územní rozhodnutí dokumentace pro vydání stavební povolení projektová dokumentace pro provádění stavby - součást zadávací dokumentace stavby realizační dokumentace stavby dokumentace skutečného provedení stavby X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

označení ST DÚR DSP PDPS, DZS RDS DSPS str. 1/12

Přednáška: Geodetické práce pro projekt pozemních komunikací z pohledu projektanta Sobotka Pavel, Ing., PRAGOPROJEKT, a.s., K Ryšánce 1668/16, 147 54 Praha 4, tel.: 226 066 180, 739 327 206, e-mail: [email protected]

Obsah projektové dokumentace pozemních komunikací a požadavky na její zpracování definují tyto předpisy Ministerstva dopravy:

•Vyhláška

č. 146/2008 Sb. [2] - určuje rozsah a obsah projektové dokumentace

dopravních staveb, •Směrnice

pro dokumentaci staveb pozemních komunikací [3] - stanovuje

podrobné členění a způsob zpracování projektové dokumentace, •Technické

kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací (TKP-D) [4] - souhrn požadavků objednatele dokumentace stavby

(změny stavby) na její zpracování, kontrolu a přejímku, včetně geodetických a průzkumných prací, •Technické

kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP) [5] -

soubor standardních požadavků objednatele stavby na její provedení, kontrolu a převzetí (mj. definují i požadavky na přesnost vytyčování a kontrolu geometrické přesnosti). Projektová dokumentace staveb pozemních komunikací v ČR je zpracovávána v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv, ve výjimečných případech v lokálních systémech. Pokud příprava stavby prochází územním a stavebním řízením, projektová dokumentace vždy obsahuje Stavebně-technickou část (stavební objekty - SO) a Technologickou část (provozní soubory – PS). Stavební objekty a provozní soubory jsou rozlišeny svým číslem a názvem a sdružují se podle jejich charakteru do číselných řad. Tab . č. 2

číselná řada SO a PS 000 100 200 300 400 500 600 650 700 800 900

skupina objektů příprava staveniště pozemní komunikace mosty a zdi vodohospodářské objekty elektro a sdělovací objekty trubní vedení podzemní stavby objekty drah pozemní stavby úprava území volná řada objektů

Součástí DÚR, DSP a DZD/PDPS je koordinační situace. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších grafických příloh projektu. Výkres v měřítku 1:2000, 1:1000 či 1:500 zobrazuje aktuální stav zájmového území projektu na podkladu katastrální mapy vč. zobrazených parcelních čísel a hranic katastrálních území. X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 2/12


Zakresleny jsou nadzemní i podzemní sítě dopravní i technické infrastruktury, jejich ochranná pásma. Grafický podklad je dále doplněn vrstevnicovým plánem. Do tohoto podkladu je zakreslen obvod stavby, polohové i výškové řešení stavby s vyznačením jednotlivých navržených SO a PS, úpravy terénu, zařízení staveniště, přístupy na stavbu a připravované stavby jiných stavebníků. Za řízení projektu odpovídá po technické a organizační stránce hlavní inženýr projektu (HIP), který řídí zpracovatelský tým. Členy týmu jsou profesní specialisté, kteří v rámci své specializace přímo koordinují projektanty jednotlivých SO a zpracovatele samostatných příloh. Členem zpracovatelského týmu je tedy i úředně oprávněný zeměměřický inženýr projektanta (ÚOZI-P), který řídí, kontroluje a koordinuje geodetické práce a ověřuje výsledky zeměměřických činností zpracovaných pro potřeby projektu. Pro geodeta, který zpracovává dílčí část zeměměřických činností souvisejících s projektem, je partnerem vždy ÚOZI-P a HIP, případně HIPem určený profesní specialista. Ze strany ÚOZI-P by měly být před zahájením veškerých geodetických činností souvisejících s projektem definovány požadované technické parametry měření a pokyny ke zpracování dokumentace. Objednatel projektu v zadávacích podmínkách vymezí zásady technického zpracování projektové dokumentace a definuje závaznou strukturu výsledných elaborátů. V současné již není neobvyklé, že objednatel požaduje po projektantovi nejen zpracování vlastní projektové dokumentace, ale též zajištění majetkoprávní přípravy stavby a doklady potřebné pro vydání stavebního povolení či územního rozhodnutí. Projektování pozemních komunikací se tak stává činností vskutku multidisciplinární. Jedním z nejvýznamnějších objednatelů projektů pozemních komunikací v České republice je Ředitelství silnic a dálnic, které má vypracovánu řadu předpisů pro zpracování jím požadované dokumentace. Z hlediska projektování a zeměměřických činností pro projekt jsou nejvýznamnější předpisy [6], [7], [8] a [11].

3Činnost zeměměřiče v rámci projektu 3.1Přehled činností

Ve fázi přípravy projektu jsou zajišťovány geodetické podklady a to s využitím stávajících dostupných dat nebo zhotovením nových podkladů X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 3/12


výhradně pro potřebu projektu, které se v průběhu projektování průběžně doplňují a upravují. V návaznosti na schválení technického řešení jednotlivých SO jsou v závěrečné fázi procesu projektování vypracovány samostatné geodetické přílohy projektové dokumentace: Geodetické přílohy projektové dokumentace příloha projektu Geodetické zaměření Zjištění stávajících inženýrských sítí

Geodetická dokumentace

Majetkoprávní elaborát

dílčí příloha

Tab . č. 3

stupeň projektu -

Projekt vytyčovací sítě Koordinační vytyčovací výkres Vytyč. výkres obvodu stavby

DÚR, DS P DÚR, DS P, DZS /PDPS DS P, DZS /PDPS DS P, DZS /PDPS DS P, DZS /PDPS

Vytyčovací výkresy jednotlivých DS P, DZS /PDPS, SO a PS RDS -

poznámka

vstupní data

v DSP jen reambulace v DSP, DZS/PDPS jen aktualizace

geodetické podklady

v DSP hl. body, v RDS v rozsahu dle požadavků zhotovitele stavby

DÚR, DS P

geodetické podklady

schválený projekt

schválený projekt, GP

Z uvedeného výčtu příloh je zřejmé, že součástí projektu pozemních komunikací není vypracování geometrických plánů a projekt sledování posunů a přetvoření objektů. Zhotovení geometrických plánů (GP) zadává jejich zpracovateli objednatel stavby zpravidla samostatně v období zpracování DSP. Při zpracování GP je nutná velmi těsná součinnost se zpracovatelem majetkoprávního elaborátu (viz. kap. 3.4) neboť GP se zpracovávají na podkladu hranic trvalých záborů. Zpracovatel majetkoprávního elaborátu naopak z GP přebírá do „své“ dokumentace číslování a výměry parcel. V souladu s [9] se geometrický plán k uskutečnění rozsáhlé změny využití území (a tou stavba pozemní komunikace beze sporu je) v návaznosti na územní rozhodnutí předkládá jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřující k uskutečnění změny využití území. Měření posunů a přetvoření je pro objekty určené v TKP předepsáno v DZS/PDPS v rámci příslušného SO. Tato položka musí být také obsažena a oceněna v Soupisu prací. Projekt sledování je pak zpracován v rámci RDS na základě požadavku zhotovitele stavby.

X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 4/12


3.2Geodetické podklady pro projekt 3.2.1 Podklady z veřejných zdrojů Tab . č. 4

podklad katastrální mapy mapy hranic BPEJ státní mapové dílo, ortofotomapy Základní mapa dálnice Jednotná železniční mapa územní plány technické mapy měst územní systémy ekologické stability chráněná území, památky apod. •Katastrální

zdroj katastrální pracoviště katastrální pracoviště Zeměměřický úřad ŘSD ČR ČD a.s. místně příslušné odbory územního plánování a stavební úřady městské úřady, GIS

mapy

Od stupně DÚR jsou projektantem požadovány aktuální katastrální mapy ve vektorovém tvaru. Není-li v zájmovém území k dispozici DKM, je třeba vektorizovat analogové mapy KN i býv. PK a to s využitím všech dostupných podkladů (registr souřadnic KN). Kromě informativní úlohy jsou takto zpracované katastrální mapy základním podkladem pro tvorbu majetkoprávního elaborátu. 3.2.2 Účelově zhotovené podklady

(a) zaměření území (polohopisný a výškopisný plán) a digitální model terénu (DTM), (b) průzkum stávajících inženýrských sítí v zájmovém území projektu, (c) speciální podklady. ad (a) Zaměření území a DTM

Pro potřeby studie postačují data ze Základní báze geografických dat (ZABAGED) a to vč. DTM vytvořeného z vrstevnicového plánu. Pro DÚR je nutné podrobné zaměření zájmového území projektu a zpracování účelové mapy (zpravidla v měřítku 1:500 až 1:2000) a následná tvorba DTM. V DSP bývá zaměření kompletně reambulováno a aktualizuje se i DTM. Účelová mapa a DTM jsou základními podklady, které mají zásadní vliv na směrové i výškové řešení projektu. Proto je třeba, aby objednatel (geodet projektanta, projektant nebo investor celé stavby) přesně formuloval technické požadavky na geodetické zaměření – zejména na rozsah, přesnost měření a zásady pro technické zpracování účelové mapy. Specifikovány by X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 5/12


měly být požadavky na způsob stabilizace a přesnost měřické sítě. Dodržení těchto parametrů je zásadní pro zachování homogenity geodetického podkladu od dílčích zpracovatelů a pro zajištění kvalitní reambulace v dalších stupních projektu. Proto musí být geodetem doloženo v technické zprávě. Není-li ÚOZI-P nebo projektant objednatelem geodetického podkladu (může jím být např. zadavatel stavby/investor), obdrží často pouze účelovou mapu bez technické zprávy a bez informací tom, zda přesnost měřické sítě, vlastního podrobného měření i technické zpracování účelové mapy bylo přizpůsobeno potřebám projektované stavby. Pozdní zjištění, že „měření přece bylo provedeno ve 3. třídě přesnosti mapování“, může mít při frézování vozovky a následné obnově živičného povrchu fatální následky v podobě dodatečných úprav mocnosti pokládaných vrstev. Tyto úpravy pak velmi negativně ovlivňují kvalitu i cenu stavebních prací. Za účelem kvalitního vystižení výškových poměrů v zájmovém území projektu, zejména za zpevněných plochách, je např. nezbytné věnovat při měření a následném zpracování DTM zvýšenou pozornost obrubníkům. Nedostatečně vymodelované linie obrubníků s absencí výškových lomů u vjezdů na komunikace či u přechodů pro chodce mohou být po zjištění výškových diferencí při pokládce vozovky příčinou nepříjemných reklamací. ad (b) Zjištění (průzkum) stávajících inženýrských sítí (IS)

Provádí se ve stupni DÚR, aktualizace v DSP a případně delšího časového odstupu i v DZS (PDPS). Před předáním staveniště je zadavatel stavby/investor povinen zajistit vytyčení a prověření funkčnosti stávajících inženýrských sítí jejich správcem a to v rozsahu uvedeném v DZS (PDPS). Tento údaj je pak zaznamenán do stavebního deníku. Výskyt inženýrských sítí v zájmovém území má vliv na trasování vlastní komunikace, případně na dílčí stavební objekty. Zajištění informací o výskytu sítí a přesný zákres jejich polohy do situace je proto velmi důležitý. Počet provozovatelů či správců IS, u kterých se výskyt sítí zjišťuje, se pohybuje v průměru okolo 50. Ve větších městech se jejich počet zvyšuje. V Praze cca 60-70 provozovatelů, ke kterým je v konkrétní lokalitě nutné přičíst ještě majitele soukromých přípojek. Je nutné vycházet zejména z osobních zkušeností a podrobného místního šetření neboť dotazováním u příslušných stavebních úřadů lze zpravidla zjistit pouze obecně známé provozovatele sítí energetických, plynárenských, vodohospodářských a největší provozovatele telekomunikačních služeb. Přitom právě zjištění telekomunikačních sítí bývá nejnáročnější. V roce 2002 bylo platných více než 400 licencí k provozování veřejných telekomunikačních služeb vydaných Českým telekomunikačním X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 6/12


úřadem (aktuální údaje je možné zjistit na webu ČTÚ). Při zkoumání těchto údajů bylo zjištěno, že více než třetina licencovaných firem již neexistuje nebo tyto služby fyzicky neposkytuje. Druhá třetina firem (zpravidla lokálních) poskytuje pouze připojení k internetu, a to buď bezdrátově nebo s využitím technické infrastruktury jiných provozovatelů. Zbylou třetinu firem je pak nutno posuzovat vzhledem k zájmové lokalitě. Naštěstí pro geodety a projektanty počet provozovatelů telekomunikačních služeb vlivem kultivace trhu trvale klesá a postupně zůstávají ty větší a významnější. Zákresy tras IS poskytnuté správci je nutné přenést do účelové mapy se zobrazeným projektem. Poskytne-li správce údaje o poloze svých sítí pouze v analogové (listinné) podobě, je mnohdy značně obtížné jejich zobrazení do situace. Např. Telefónica O2 vyžaduje, aby byl zákres vynesené sítě okótován od stejných prvků jako v poskytnutém schématu. Vzhledem k tomu, že analogové podklady jsou zpravidla starší 15 let, bývá zmíněný požadavek v praxi těžko splnitelný. Správnost zákresu tras IS z podkladů od správce do situace je třeba nechat správcem zpětně potvrdit. Bez tohoto potvrzení správce neposkytne další údaje o svých sítí (např. specifikace vodičů apod.) a neprojedná projektantem navržená ochranná opatření , či navržené přeložky. ad (c) Speciální podklady

Pro potřeby projektu pozemních komunikací mohou být dále požadovány speciální geodetické práce, např. podrobné zaměření mostů pro rekonstrukci, měření prostorového průběhu vodičů nadzemních el. vedení či zaměření podzemních prostor. Z pohledu geodeta mohou být zajímavé přísné požadavky na polohovou přesnost zaměření mimolesní zeleně, aby bylo možné jednotlivé dřeviny jednoznačně zařadit na konkrétní pozemky a následně např. odškodnit vlastníky za případné smýcení. Výsledky těchto speciálních měření nebývají součástí příloh v rámci geodetické dokumentace a jsou zahrnuty do technické dokumentace příslušných SO nebo odborných příloh. 3.3Geodetická dokumentace

Jedná se o samostatnou přílohu v rámci projektové dokumentace a obsahuje data umožňující vytyčení stavby v zájmovém území.


str. 7/12


3.3.1 Projekt vytyčovací sítě

Zpracovává se v DSP, podrobná specifikace včetně výkazu materiálu na stabilizaci a zaměření se provádí v DZS/PDPS. Podle požadavku objednatele projektové dokumentace může být návrh základního schématu sítě zpracován již v DÚR. Není-li v zadávacích podmínkách projektu stanoveno jinak, je standardně navržena základní vytyčovací síť (ZVS), kterou vybuduje stavebník (investor) a předá ji zhotoviteli stavby v rámci přejímky staveniště. Projekt na zahuštění ZVS a mikrosítě pro technologicky náročné objekty se zpracovává na základě požadavku zhotovitele stavby, který ji také na své náklady realizuje. Projekty vytyčovacích sítí musí obsahovat přibližnou polohu navrhovaných bodů, způsob jejich stabilizace a ochrany, požadovanou přesnost určení polohy bodů, informace o pozemcích dotčených stabilizací. Umožňují-li to přírodní podmínky, musí být ověřena vzájemná viditelnost mezi sousedními body sítě. Body s nucenou centrací musí být založeny do pevného podloží. Hloubka založení musí být stanovena geologem na základě podrobného geologického průzkumu. Požadavky na zpracování projektu vytyčovací sítě včetně jejích technických parametrů se mezi jednotlivými investory velmi liší. Registrujeme též značné rozdíly v regionálních zvyklostech. Ještě donedávna platilo, že Projekt vytyčovací sítě je poměrně formální přílohou, jejíž největším přínosem je předepsání způsobu stabilizace bodů sítě. Polohu bodů si zhotovitel sítě či celé stavby upravil v terénu podle svých představ. Tento trend se však mění a body vytyčovacích sítí bývají častěji osazovány do polohy předepsané v projektu. V případě, že takto osazené body nemohou plnit svou funkci např. z důvodu špatné vzájemné viditelnosti, či v projektu neavizované demolice bodu kvůli postupu výstavby, bývají náklady na jejich přemístění často uplatňovány u projektanta. 3.3.2 Koordinační vytyčovací výkres

Zpracovává se zpravidla u rozsáhlých staveb s větším počtem SO a PS na základě ověřených vytyčovacích výkresů. V koordinačním vytyčovacím výkresu jsou v menším měřítku a ve vzájemných souvislostech přehledně zobrazeny všechny vytyčované objekty. U technologicky a územně méně rozsáhlých projektů může být naopak koordinační vytyčovací výkres doplněn o vytyčovací prvky a další náležitosti a koordinační vytyčovací výkres může v těchto případech nahradit vytyčovací


str. 8/12


výkresy jednotlivých objektů. Takové zjednodušení geodetické dokumentace však musí být předem schváleno objednatelem projektu. 3.3.3 Vytyčovací výkresy

Tvoří nejdůležitější přílohu geodetické dokumentace. V souladu s požadavky objednatele mohou být zpracovány samostatně pro jednotlivé vytyčované SO a PS nebo mohou být sdruženy do tématických či objektových (podle číselných řad) celků. Zde je nutné připomenout, že zásady pro zpracování vytyčovacích výkresů definuje [12] ČSN 01 3419 „Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb“ , která je platná od 1.6.1988. Některá její ustanovení jsou, zejména s ohledem na dnes používané technologie vytyčování, již dávno zastaralá. Je-li zpracovatelem vytyčovacího výkresu projektant, většinou si neuvědomuje, že ÚOZI razítkem „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům a podmínkám písemně sjednaným s objednatelem“ potvrzuje pouze to, že z údajů uvedených ve výkresu lze projektovaný objekt jednoznačně a z dostatečnou přesností přenést do terénu. Vytyčovací výkresy často obsahují množství věcných chyb a formálních nedostatků. ÚOZI-P pak musí ověření výkresů podmiňovat jejich doplněním, či úplným přepracováním. K nejčastějším věcným nedostatkům patří: •absence

úplných identifikačních údajů vytyčovaného objektu,

•absence

údajů o použitých referenčních souřadnicových a výškových systémech ,

•absence

odkazu na seznam souřadnic vytyčovaných bodů či vytyčovacích prvků, nejsou-li tyto uvedeny přímo ve výkresu, •absence

vazeb na sousední či navazující objekty,

•absence

zákresu okolních bodů základní vytyčovací sítě,

•absence

požadavků na přesnost vytyčení,

•záměna

souřadnic y, x či jejich záporné znaménko v systému S-JTSK,

•absence

zákresu severky a (alespoň několika popsaných) křížků souřadnicové

sítě. Z formálních náležitostí se nejvíce opravují, či doplňují: •nevhodné

velikosti popisů ve vztahu k měřítku výkresu,

•nadbytečné

počty desetinných míst u souřadnic vytyčovaných bodů,


str. 9/12


•nevhodně

použité typy čar či barvy ve výkresu.

3.4Majetkoprávní (záborový) elaborát

neboli dokumentace záboru pozemků je důležitou přílohou projektu a proto je vhodné zmínit se o něm podrobněji. Zpracovaný elaborát slouží jako: a)příloha návrhu na vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby, b)podklad pro jednání s majiteli pozemků potřebných pro realizaci projektu o jejich vykoupení , či smluvním zajištění přístupu na ně, c)podklad pro získání souhlasu s odnětím zemědělského půdního fondu (ZPF) půdy určené k plnění funkce lesa (PUPFL), d)podklad pro dokumentaci o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí.

Majetkoprávní elaborát se zpracovává ve stupni DÚR a DSP. V DÚR je nutné elaborátem podchytit veškeré pozemky dotčené projektovanou stavbou a co nejpřesněji vyčíslit plochy jednotlivých typů záborů. Podle délky trvání záboru se rozlišuje zábor trvalý, dočasný nad 1 rok a dočasný do 1 roku. V DSP je třeba zpracovávat elaborát v úzké součinnosti se zpracovatelem geometrických plánů (viz. kap. 3.1) a přesně vyčíslit plochy záborů stavby na pozemcích definovaných v územním rozhodnutí. Obsah záborové dokumentace bývá stanoven objednatelem projektu. Člení se podle projektem dotčených katastr. území a obecně má tento obsah [4]: •výpis

a zábor podle katastru nemovitostí (KN) i pozemkového katastru (PK) pro všechny dotčené parcely,

•seznam

záborů po parcelách KN,

•dočasné

zábory do 1 roku a nad 1 rok s uvedením příslušných stavebních

objektů, •snímek •výpis

aktuální kat. mapy KN, příp. mapy PK s vyznačením záborů,

a zábor podle KN, příp. podle PK pro ZPF,

•výpočet

odvodů za odnětí půdy ze ZPF,

•výpočet

náhrad za odnětí PUPFL,

•výpis •plán

a zábor podle KN, příp. podle PK pro PUPFL,

rekultivace. Výpisy musí zahrnovat:


str. 10/12


•údaje

ze soupisu parcel KN s uvedením výměr, vlastníků, záborů, BPEJ a objektů stavby, které se příslušné parcely dotýkají,

•seznam

parcel a záborů k listům vlastnictví (LV),

•seznam

vlastníků s adresami a čísly LV parcel dotčených zábory vč. sousedících. Majetkoprávní dokumentace je značně rozsáhlá a v průběhu projednávání ji posuzuje velký počet lidí různých profesí. Projednává se na úřadech státní správy, orgánech místní samosprávy i se soukromými osobami – vlastníky dotčených pozemků. Všichni posuzovatelé dokumentaci hodnotí podle svých odborných kriterií a často úspěšné projednání podmiňují zohledněním svých (mnohdy subjektivních) zájmů. Zkušený zpracovatel záborové dokumentace proto očekává, že předáním projektové dokumentace vč. záborového elaborátu k následnému projednání se práce na elaborátu pouze posouvá do další fáze, ve které se elaborát aktualizuje a doplňuje na základě požadavků vzešlých z projednávání. Tato fáze zpravidla trvá mnohem delší dobu, než byla třeba na prvotní zpracování elaborátu.

Na zpracování majetkoprávního elaborátu má negativní vliv absence obecně platného předpisu, který by definoval požadované přílohy, jejich obsah a formát. V oboru pozemních komunikací existuje pouze předpis [10]. Ani ten se však v praxi plně neuplatnil a může sloužit jen jako pomůcka pro sestavování dokumentace. Požadavky na obsah a formu zpracování dokumentace proto vykazují značné rozdíly mezi jednotlivými objednateli, které se v jednotlivých regionech dále prohlubují. Ke sjednocení názoru na zpracování a následné využití záborového elaborátu (tzv. majetkoprávní příprava staveb) by proto prospělo vypracování obecně závazného předpisu. V takovém předpisu by byly sjednoceny požadavky na zpracování záborového elaborátu, způsob zpracování majetkoprávní přípravy (smlouvy kupní, nájemní, o převodu a jiné typy smluv) a evidenci sledování jejího postupu (postup při uzavírání smluv o smlouvách budoucích na výkup pozemků, či o zřízení věcného břemene, smluv o přeložkách apod.). Tímto předpisem by pak byly vázáni nejen zpracovatelé záborového elaborátu, ale i objednatelé projektu a subjekty zajišťující majetkoprávní přípravu staveb. X. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava 18. a 19.9.2008

str. 11/12


Z uvedeného textu je patrné, že dokumentace záboru pozemků je velmi významnou, ale současně značně problematickou součástí projektu. Bez zajištění potřebných pozemků by se však projekt stal jen stohem potištěného papíru bez naděje na realizaci.

4Závěr Význam zeměměřických činností v procesu projektování pozemních komunikací je nesporný. S trochou nadsázky lze konstatovat (stejně jako u vlastní realizace stavby), že geodet práci na projektu zahajuje i končí. Některé zeměměřické činnosti však dosud zůstávají poněkud nedoceněny. Přesto však již několik let pociťuji postupný (a toužebně očekávaný) růst prestiže naší profese. Ten může být podpořen jen dobrou prací zeměměřičů - profesionálů ve vlastním oboru, kteří mají znalosti v oblasti navazujících profesí, umějí se rychle a správně rozhodovat a jsou schopni kvalifikovaně komunikovat s ostatními partnery procesu projektování a výstavby.

Literatura: [1]Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), [2]Vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb., [3]Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací, Ministerstvo dopravy ČR, 02.2007 [4]Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací (TKP-D), Ministerstvo dopravy ČR, jednotlivé kapitoly průběžně, [5]Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP), Ministerstvo dopravy ČR, jednotlivé kapitoly průběžně, [6]C1 - Datový předpis pro tvorbu digitálních map pro Ředitelství silnic a dálnic ČR v. 5, ŘSD ČR, 2002, [7]C2 - Předpis pro předávání digitální projektové dokumentace pro ŘSD ČR v. 4.1, ŘSD ČR, 2004, [8]Metodický návod pro projektanta na sestavení soupisu prací v. 3.0, ŘSD ČR, 2005, [9]Vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb., [10]C3 – Předpis pro tvorbu digitálního záborového elaborátu v. 3, interní předpis ŘSD ČR, 05.1998, [11]Základní vytyčovací síť v ražených dálničních tunelech, metodický pokyn ŘSD ČR, [12]ČSN 01 3419 - Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb , 06.1988, [13]Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.


str. 12/12


GEODETICKÉ PRÁCE PRO PROJEKT POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU PROJEKTANTA. Pavel Sobotka

Recommend Documents