DÛm U HybernÛ z pohledu památkáfie Pavel JERIE

mastr_06_06

12.12.2006

10:25

Stránka 459

Promûny domu U HybernÛ

Promûny domu U HybernÛ V dobû, kdy vychází toto ãíslo Zpráv památkové péãe, je nûkolikanásobná promûna praÏského domu U HybernÛ dokonána. Z klá‰tera v erární celnici, z celnice v reprezentativní v˘stavní síÀ, z v˘stavní sínû v bankovní zástavu a z bankovní zástavy v muzikálové divadlo. Pfiesto není ani tak alarmující, Ïe se z pfiíbytku zboÏnosti stal po úfiednické a v˘stavnické epizodû stánek lehké múzy, jako ne‰etrnost zacházení s tímto objektem koncem 20. století, a to pfii prvním a neúspû‰ném pokusu promûnit jej v divadlo. Soubor ãlánkÛ, kter˘ v bloku In medias res následuje, byl vyvolán potfiebou aktuálního zamy‰lení nad dokonãenou obnovou domu U HybernÛ, tedy nad druh˘m a tentokrát úspû‰n˘m pokusem promûnit jej v divadlo. Památkáfisk˘ pohled, kter˘ pfies zfiejmou radost z ukonãení dlouholetého trá1

pení s nevyfie‰enou situací budovy neskr˘vá mnohá rozãarování, pfiedstavují statû Pavla Jerieho a Olgy AmbroÏové. Nahlédnutím do pfiístupu a uvaÏování architekta vedoucího obnovu je staÈ

DÛm U HybernÛ z pohledu

chrámu. Pfiístup na ni vedl monumentálním scho-

Michaela Klanga, doprovázená fiadou z pohledu

památkáfie

di‰tûm v ose b˘valého presbytáfie. V této podobû

tradiãní památkové péãe kontroverzních názorÛ

Pavel JERIE

hostil V˘stavní palác U HybernÛ fiadu v˘znamn˘ch expozic umûleck˘ch – vzpomeÀme napfiíklad sou-

i nerealizovan˘ch, ale váÏnû mínûn˘ch návrhÛ na barevné i plo‰né fie‰ení fasád objektu. Poslední

V leto‰ním roce se zavr‰ila dal‰í etapa v Ïivotû

bornou v˘stavu francouzsk˘ch goblénÛ –, prÛmys-

dva ãlánky bloku od Zuzany Polákové a Antonína

této budovy. Mezi charakteristické rysy Prahy pat-

lov˘ch, obchodních, ale i propagandistick˘ch.

Zemana doplÀují spektrum pohledu na obnovu

fií, Ïe její ulice a tfiídy mají své point-de-vue a dÛm

V 60. letech 20. století byl kvÛli zvût‰ení v˘stavní

domu U HybernÛ jednak v˘ãtem restaurátorsk˘ch

U HybernÛ je pfiesnû takovou místní dominantou

plochy do volného prÛhledu galerie vloÏen strop.

problémÛ a zajímavostí, jednak zprávou o chemic-

– pohledovû uzavírá prÛhled ulicí Na Pfiíkopû. Je

Do‰lo tak k dÛslednému rozdûlení na pfiízemí

ko-technologickém prÛzkumu vybran˘ch vzorkÛ

tedy nepochybné, Ïe nejen stavba sama, ale i je-

a patro. Bezpeãnostní dÛvody pak byly podnûtem

fasády.

jí uplatnûní v organismu mûsta jsou bedlivû sle-

ke zbudování vnûj‰ího schodi‰tû z patra do pro-

dovány a posuzovány.

storu za presbytáfiem. Celá tato plocha byla novû

Konfrontace památkáfiské vûcnosti, nebojme se dokonce fiíci pfiísnosti, s uvolnûnou invencí

V˘znam místa, klá‰tefii‰tû ambrosiánského,

upravena a otevfiena do námûstí Republiky. Opra-

architekta není tím, pfied ãím bychom mûli ustra-

pozdûji franti‰kánského fiádu, stavbu kostela Ne-

va hlavního prÛãelí ve druhé polovinû 20. století,

‰enû zavírat dvefie. Doufejme, Ïe vzájemné jiskfie-

poskvrnûného poãetí Panny Marie, jeho zru‰ení

pfii které byl na základû sondáÏního zji‰tûní prove-

ní, které lze ze zmínûn˘ch ãlánkÛ vyãíst, vyvolá

a pfiestavbu na celnici jistû netfieba pfiipomínat.

den zelen˘ nátûr fasády, vyvolala odmítavou reakci

diskusi, jejíÏ zajímavé pfiíspûvky budeme rádi pub-

Zastavme se v‰ak u dal‰ích osudÛ. Po vzniku re-

tehdej‰ího Útvaru hlavního architekta. Tûsnû pfied

likovat v dal‰ích ãíslech ãasopisu.

publiky v roce 1918 a po pfiesunu celního skladu

sejmutím le‰ení byla nová barevnost nástfiikem re-

ztratil objekt vyuÏití. Nov˘ stát v‰ak zápasil s ne-

vidována do ‰edavého odstínu.

redakce

dostatkem budov pro ústfiední úfiady, diplomatic-

Dramatick˘ obrat nastal po roce 1989. Spolu

Obr. 1. Klá‰terní kostel Neposkvrnûného poãetí Panny

ká zastoupení i pro novû vznikající bankovní domy

s kubistick˘m palácem U âerné Matky boÏí byla

Marie zru‰en˘ josefinskou reformou na vyobrazení z roku

a poji‰Èovny, a proto byla prázdná budova b˘valé

budova U HybernÛ státem zastavena. Právû tato

1769. (Reprodukce archiv M. Klanga)

celnice v pfiízemí nenároãnou adaptací upravena

zástava stála na poãátku hledání nové náplnû

pro Americko-slovenskou banku. Toto období

domu, jeÏ bohuÏel nemûla za cíl vyuÏít budovu

v‰ak netrvalo dlouho, skonãilo po oddûlení Slo-

v maximálním souladu s její architektonickou,

venska v roce 1939 a budova zaãala chátrat.

historickou i památkovou hodnotou a stavební

V˘chodiskem byl návrh pfiestavby na v˘stavní

strukturou, ale hlavním kritériem se stala potfie-

palác. V rámci jeho realizace byly vybourány pfií-

ba vyrovnat se s finanãními i právními závazky zá-

zemní vestavby a do úrovnû empor vloÏena nová

stavy. V této chvíli byl poloÏen základ k tomu, co

galerie zachovávající prÛhled do klenby b˘valého

se stalo pfiedmûtem jistû oprávnûné debaty

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Pavel JERIE / DÛm U HybernÛ z pohledu památkáfie

459

mastr_06_06

12.12.2006

10:25

Stránka 460

1

2

o správnosti nového vyuÏití a zejména kritiky

Pfii zásahu do jakékoliv památkovû chránûné

Obr. 1. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fotografie

schvalovan˘ch a realizovan˘ch zásahÛ s velmi

stavby i objektu v chránûném území je na místû

interiéru kostela s dodateãn˘m vyznaãením ubourané ãásti.

bolestn˘mi ztrátami pÛvodní hmotné podstaty

pokora a chladné zvaÏování. Po pfieãtení jednotli-

Fotografie je z roku 1940. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, Praha)

stavby. Za v‰e zmíním krov, ne nepodstatnou

v˘ch pfiíspûvkÛ si jistû kaÏd˘ uãiní svou pfiedstavu

Obr. 2. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fotografie

ãást hlavní klenby chrámu, ãásti nosného systé-

o prÛbûhu této obnovy a pochopí, Ïe je dÛleÏité

interiéru s hmotou barokního kostela, kter˘ byl zãásti

mu i obvodov˘ch stûn presbytáfie, ale patfií sem

zab˘vat se více nûkter ˘mi otázkami: Byly nutné

ubourán kvÛli stavbû divadla. (Foto M. Patrn˘, 1999)

i vloÏení Ïelezobetonov˘ch schodi‰È do b˘val˘ch

tak ãetné ztráty? Sledujeme-li osud této stavby,

vûÏí, jeÏ jsou souãástí hlavního prospektu stavby.

za jak dlouho bude opût hledáno nové vyuÏití?

Za podrobnûj‰í vyhodnocení z tohoto úhlu pohledu

Kolik problémÛ jsme pfiivodili dal‰ím generacím

v nichÏ barevnost tvofií reklamu na novou náplÀ

by stálo i celkové statické zaji‰tûní základÛ. Pfie-

vloÏením Ïelezobetonov˘ch konstrukcí? Nejlépe

budovy, jsou na místû v prostfiedí bez památkové

ru‰ení stavby, zmûna stavebníka a upravené fie‰e-

odpoví budoucnost. Proti tomu jsou problematika

ochrany, ale zde, v samém centru PraÏské pa-

ní bylo jiÏ jen pokraãováním truchlivého dramatu.

barevnosti oken, rozsah poÏadavkÛ na zlacení

mátkové rezervace, se uplatÀovat nemohou.

Pfii kaÏdé obnovû památkovû chránûné stavby je pfiímo povinností poloÏit si otázky: jak˘ pfiístup

a nakonec i barevnost fasády na druhém, i kdyÏ jistû ne posledním místû.

·patné rozhodnutí o vyuÏití stálo na poãátku v‰ech tûchto problémÛ, jejichÏ dÛsledkem jsou tr-

bude zvolen, co má b˘t v˘sledkem, jak˘ bude pfií-

Ostatnû je aÏ nepochopitelné, Ïe barevnost fa-

valé a nenahraditelné ztráty na hmotné podstatû

nos, pfieváÏí ztráty? Rozhodnutí promûnit v˘stavní

sády byla pfiedmûtem takov˘ch sporÛ. Na fie‰ení

stavby. To, co je projevem odli‰n˘ch estetick˘ch

palác na divadlo na první pohled nevzbuzuje váÏ-

barevnosti fasád existují pro historické budovy

pohledÛ, provûfií doba. Podstatu poniãení budovy

nou obavu o osud stavby, pokud ov‰em nejde

pomûrnû jednoznaãná v˘chodiska, která zejména

v‰ak nezakr yje seberafinovanûj‰í barevnost ani

o b˘val˘ chrám, kter ˘ se v hlavních hmotách

v urbanistick˘ch souborech mají velmi zfietelné

zlato. Je snad dobfie, Ïe korunu tomu nenasazují

a struktufie i pfies pfiestavby na celnici zachoval.

hranice. V tomto pfiípadû, tak jako jinde, by mûl

sklenûné ãi jiné kvádry.

V tomto pfiípadû je tfieba zásah jednoznaãnû na-

b˘t postup jasn˘. Pokud není poslední – stávající

Na konec mi dovolte vyslovit pfiání: NechÈ se

zvat rozsáhlou transformací, na domû U HybernÛ

– barevnost vyhovující (v na‰em pfiípadû nebyla –

v paláci U HybernÛ dafií divadelním múzám,

navíc provádûn˘ takzvanou „salámovou“ meto-

zelená atika, jiné hlavní a boãní prÛãelí), je tfieba

v opaãném pfiípadû bude v‰e, co zde bylo obûto-

dou. Nelze se proto divit tomu, Ïe ze strany od-

volit poznanou historickou barevnost, odpovídají-

váno, jen zbyteãnou ztrátou.

born˘ch památkáfiÛ a pozdûji i orgánu památkové

cí stávající úpravû fasád a prostfiedí. V podstatû

péãe vznikala nedÛvûra k zam˘‰len˘m zásahÛm,

tedy existovaly dvû cesty. Zvolit barevnost známé-

zmûnám a nov˘m poÏadavkÛm a nejednalo se te-

ho stavu, kter˘ zde byl do 60. let 20. století, ne-

dy o situaci, kdy mezi jednotliv˘mi úãastníky stav-

bo barevnost z doby architektonicky ucelené a vy-

by existuje partnersk˘ vztah.

soce hodnocené pfiestavby na celnici. Návrhy,

460

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Pavel JERIE / dÛm U HybernÛ z pohledu památkáfie

mastr_06_06

12.12.2006

10:25

Stránka 461

Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta Michael KLANG KdyÏ jsem skoro pfied tfiemi roky pfiijímal úkol navrhnout v rozestavûném domû U HybernÛ muzikálovou scénu, nedovedl jsem si pfiedstavit, jak sloÏitá cesta mû ãeká do chvíle, kdy sochafi Filip pfiipevní na architráv prÛãelí nápis DIVADLO HYBERNIA. Dne 17. fiíjna 2006 tento symbolick˘ akt asi na nûjak˘ ãas definitivnû uzavfiel nejen exteriérové úpravy objektu, ale i názorovou nejednotnost, která témûfi dvû desetiletí trvající rekonstrukci památky provázela. VáÏím si pfiíleÏitosti 1

napsat o svém postoji do ãasopisu, jehoÏ autorita je nadãasová, a tedy schopná objektivizovat názory a pojetí napfiíã generacemi. Pfievzal jsem dÛm U HybernÛ v rozestavûné po-

ci josefinsk˘ch reforem zru‰en a zaãala „svût-

Obr. 1. Heinrich Gentz, mincovna v Berlínû, moÏn˘ vzor

dobû, s jiÏ rozpracovan˘m projektem. Nov˘ inves-

ská“ historie objektÛ, jeÏ vlastnil nejprve hrabû

pro podobu domu U HybernÛ. (Reprodukce archiv

tor, soukrom˘ a pouãen˘ provozem vlastního diva-

Sweerts-Spork. Jeho smrt v roce 1802 ukonãila

M. Klanga)

dla, mûl na rekonstrukci jiné nároky neÏ investofii

také plány na pfiestavbu kostela na nejvût‰í praÏ-

Obr. 2. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, stav ob-

pfiedchozí, a proto v roce 2004 zaãínal projekt na-

ské divadlo. V roce 1813 byla dokonãena pfie-

jektu pfied rekonstrukcí. (Foto archiv M. Klanga)

novo. Pravda, ne zcela. V rámci stabilizaãních pra-

stavba klá‰tera na celnici, iniciovaná nejvy‰‰ím

cí z konce 90. let 20. století byl vybetonován su-

purkrabím hrabûtem Chotkem. Celním úkonÛm

terén objektu, ãímÏ byla definitivnû vymezena jeho

slouÏila stavba aÏ do roku 1938, kdy byla zaháje-

uÏitná kapacita zdola a nová, ocelová konstrukce

na pfiestavba na v˘stavní síÀ, dokonãená aÏ v ro-

krovu se zámkovou keramickou krytinou ohraniãi-

ce 1949. Zaãátkem 90. let 20. století byla v˘-

la prostor shora. Historické oddûlení kostelního

stavní síÀ uzavfiena a unaven˘ dÛm U HybernÛ

tûla od konventu pak jasnû urãilo objem, kter ˘

byl poskytnut jako prostor k adaptaci na funkci

mÛÏe b˘t pro divadlo pouÏit.

muzikálového divadla.

Prvním krokem nového projektu byl sbûr pfií-

Z hlediska architektonického podobu ambrosi-

stupn˘ch archivních materiálÛ a vytvofiení pracov-

ánského klá‰tera neznáme a zdá se, Ïe nevyvine-li

ního paspor tu o historické genezi objektu, re-

se technika na takov˘ stupeÀ diagnostikování,

spektive místa a objektu, protoÏe není mnoho

aby prohlédla pod vrstvy Ïelezobetonu, zÛstane

staveb s tak v˘raznou rezonancí genia loci, jako

tato otázka nadlouho bez odpovûdi. Jinak je to

je dÛm U HybernÛ.

s ranû barokní stavbou irské koleje a následnû

MoÏná je na místû pfiipomenout mimofiádnost

kostela, jehoÏ autorem byl s nejvût‰í pravdûpo-

pozice nûkolika údaji z historie: ‰est let po zalo-

dobností Carlo Lurago. Formální vzhled a v˘voj té-

Ïení Nového Mûsta praÏského, v roce 1354,

to stavby je sledovateln˘ jednak v dokladování

umístil Karel IV. na hranici dvou stfiedovûk˘ch

stavby, jednak na vedutách rÛzného datování.

mûstsk˘ch celkÛ klá‰ter sv. AmbroÏe benediktinÛ

Prvním pokusem o pfiestavbu areálu byla

milánské liturgie na pamûÈ své korunovace Ïe-

Sweer ts-Sporkova úprava prÛãelí po roce 1794

leznou korunou lombardskou v Milánû. Václav IV.

pfiedstavûn˘m portikem dvanácti dórsk˘ch slou-

pozmûnil lokalitu jednak zbudováním královského

pÛ s balustrádou. Zásadnûj‰í byla potom zmínû-

paláce na staromûstské stranû v místû dne‰ního

ná Chotkova iniciativa, kdy prof. Fischer a jeho

Obecního domu, jednak po proraÏení hradeb vy-

asistent Jöndl objekt promûnili do souãasné

tvofiením nové, dláÏdûné ulice k Horské bránû pod

hmotové konfigurace exteriéru pfiedstavbou kla-

Vítkovem, která ústila na Královskou cestu. Klá‰-

sicistního (literatura uvádí i empírového) bloku

ter, zdevastovan˘ husity, pak dvû století chátral

prÛãelí, odstranûním opûrného systému nad boã-

a teprve po Bílé hofie povolil Ferdinand II. paten-

ními kaplemi z jiÏní strany objektu a náhradou bo-

tem v roce 1629 zfiízení koleje irsk˘m franti‰ká-

hatého barokního dekoru stroh˘m ãlenûním lizé-

nÛm v místû „zpustlého“ ambrosiánského klá‰te-

nami. Interiérové úpravy jsou rovnûÏ doloÏené,

fii‰tû. Stavba kostela byla patrnû zahájena v roce

ov‰em zanikly v dobû 2. svûtové války, kdy byly

1652. Roku 1785 byl franti‰kánsk˘ klá‰ter v rám-

nahrazeny prostorovû otevfienûj‰í dispozicí.

2

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta

461

mastr_06_06

12.12.2006

10:26

Stránka 462

3a 3b

4

Druhá polovina 90. let 20. století pfiinesla b˘va-

bou funkcí nese v˘jimeãnou pfiíleÏitost podpofiit

Obr. 3a, b. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, po-

lému kostelu irského fiádu franti‰kánÛ dal‰í radi-

produkci mimofiádn˘m záÏitkem z prostoru. Ne-

hled z terasy objektu. (Foto archiv M. Klanga)

kální zmûny související s reinkarnací divadelního

jsem si v‰ak úplnû jist˘, jestli by se v podobné si-

Obr. 4. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, návrh

poslání. Genius loci si fiekl o vybourání klenebního

tuaci pfií‰tû zachoval stejnû. Proã?

zakonãení v˘tahÛ na terase objektu. (Dokumentace archiv M. Klanga)

pole za triumfálním obloukem v místû pÛvodního

Objevila se totiÏ celá fiada problémÛ. Ty tech-

knûÏi‰tû, aby mohlo vzniknout provazi‰tû divadelní-

nické obyãejnû investor pochopí, protoÏe jsou re-

ho jevi‰tû. Svolil ke snesení barokního krovu

lativnû racionálnû vysvûtlitelné a matematicky

a v neurovnaném období zmûny spoleãenského fiá-

spoãitatelné, navíc je moÏné ovlivnit dobu, která

mav˘ je ale pohled od Letné aÏ po Vítkov nebo

du k nové konstrukci a povrchu stfie‰ního plá‰tû

je k jejich fie‰ení potfieba.

k dominantám metropole na jihu.

i k jiÏ zmínûné stabilizaci základÛ. Z této situace vy-

Hor‰í je to s problémy, které mají estetizující

Nakreslit terasu nebyl problém. Pfiesvûdãit in-

cházela poslední studie a následnû realizaãní pro-

povahu, jsou intuitivní a subjektivnû rÛznû vníma-

vestora vÛbec ne. Získat souhlasné stanovisko

jekt souãasné pfiestavby na muzikálovou scénu.

telné, subjektivnû hodnotitelné, dokonce znehod-

památkáfiÛ jiÏ snadné nebylo. Kromû trestn˘ch

Prostorová organizace je z hlediska divadelní

notitelné. Nebo opaãnû: tûÏko objektivizovatelné

bodÛ u investora za zdrÏení se jednalo o fiadu

dispozice klasická: kukátkové divadlo. Opona roz-

kvÛli rÛzn˘m zku‰enostem, s nimiÏ jsou nazírány.

podmínek a ústupkÛ v jin˘ch problémech. Nako-

dûluje prostor na technickou ãást zázemí divadelní

V projektu domu U HybernÛ se jich vyskytla celá

nec se za ni, krátce pfiedtím neÏ zemfiel, pfiimluvil

produkce a vefiejnou ãást urãenou náv‰tûvníkÛm.

fiada a stojí za to se nad nimi zamyslet. Pro pfie-

ministr kultur y Pavel Dostál. KaÏd˘, kdo bude

Není asi na místû rozebírat vztahy divadelního pro-

hlednost je rozdûlím na ty, které vznikly ve vazbû

stát na terase, aÈ sám posoudí, jestli je dobfie,

vozu, nároãnost dodrÏení poÏárních a jin˘ch no-

na úpravu exteriéru budovy, a na ty, jeÏ byly vyvo-

Ïe byla realizována.

rem, problémy technického fie‰ení zafiízení a vyba-

lány úpravami interiéru.

Technicky terasa nahradila pultovou stfiechu vel-

vení objektu, plnûní hygienick˘ch pfiedpisÛ nebo

Problém první: terasa

mi nejisté formy a pochybn˘ch konstrukãních

sloÏitost jevi‰tních systémÛ a jejich ekonomick˘

KdyÏ jsem poprvé riskantnû vylezl za prÛãelní

a klempífisk˘ch detailÛ, vesmûs novodobého pÛvo-

vliv na v˘slednou dispozici. Rozhodnû je v‰ak

nadfiímsí, dvakrát jsem strnul. Jednou proto, Ïe

du. Jsou zdokumentovány ve fotografickém pas-

moÏné potvrdit, Ïe maximální expozice ochrany

jen zázrakem rozpadající se koruna do té doby ni-

por tu objektu. Návrh fie‰il terasu ve variantách

pÛvodního tûla stavby se stala zásadním kritéri-

komu neublíÏila (genius loci je hodn˘), podruhé

reagujících na hfieben hlavního krovu a na moÏ-

em posuzování kaÏdého navrhovaného fie‰ení. Je

z pohledu na Staré Mûsto. Neuvûfiitelná kompri-

nosti jejího zpfiístupnûní. V˘sledek je kompromi-

nepochybnû velkor ysostí investora, pfiijme-li

mace architektury, hmoty terénu i staveb mi sa-

sem. (Nicménû genius loci je vytrval˘.) Nabízí se

v dne‰ní monetární dobû a u takového projektu

mozfiejmû vnukla my‰lenku zpfiístupnit tento po-

tak první otázka: jaká je hodnota sounáleÏitosti

podobné rozhodnutí, i kdyÏ si samozfiejmû je vû-

hled v‰em. Teprve potom jsem si uvûdomil

ãásti (dÛm U HybernÛ) a celku (mûsta) a jejich

dom, Ïe propojení historického tvaru se soudo-

prvoplánovost západního pohledu. Neménû zají-

vzájemné podpory, je-li moÏná?

462

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta

mastr_06_06

12.12.2006

10:26

Stránka 463

5

Problém druh˘: pfiístup na terasu

Problém tfietí: v˘plnû otvorÛ

Obr. 5. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, jiÏní

Pfiístup byl nakonec povolen po rovnoramen-

Tento problém má dvû stránky. Jednak otevfie-

a západní fasáda objektu. (Kresba archiv M. Klanga)

ném schodi‰ti, které zÛstalo ve stopû kategoric-

ní otvorÛ nov˘ch a jejich ãlenûní, jednak rekon-

ky zamítnutého eskalátoru z první verze projektu.

strukci otvoru pÛvodních a zpÛsob, jak˘m se to

Dlouho v‰ak Ïila nadûje, Ïe se podafií provést nû-

stane.

strukci a samozfiejmû nárokovat vzhledovû ade-

kterou z verzí prodlouÏení v˘tahu (nebo v˘tahÛ)

V souvislosti se vznikem vestibulu, charakte-

kvátní formu. Takto se asi na dlouhá léta restau-

na úroveÀ terasy tak, aby byla dostupná i tûm,

rem provozu a snahou o oÏivení dlouhé fasády

rátorsky (tedy draze) zakonzervovalo provedení,

které chÛze po schodech zmáhá. Je pravda, Ïe

jsem navrhl dvojici vedlej‰ích vstupÛ do objektu

které dokladuje jen pouÏití konstrukce urãené pro

nástavba dojezdu v˘tahÛ by zmûnila obr ys, re-

z Hybernské ulice (hlavní vstup pfiirozenû zÛstal

panelovou v˘stavbu na památce mimofiádného v˘-

spektive hmotu objektu (v nejvíce utilitární verzi

v prÛãelí). Jeden je v ose SenováÏné ulice, kfiíÏí po-

znamu.

sklenûn˘m kvádrem 2 x 2 x 3 m). Z hlediska pa-

délnou loì objektu a navazuje na novû otevfien˘

I kdyÏ restaurování ostatních dfievûn˘ch oken

mátkové péãe jde o nepfiípustn˘ krok. Nûkolikrát

únikov˘ v˘chod do nádvofií b˘valého klá‰tera.

v objektu má jinou polohu, dovolím si i v tomto pfií-

jsem sly‰el pfiirovnání ke kr ychli na Sovov˘ch

Druh˘ má umoÏnit pfiístup televizní techniky a po-

padû nesouhlasit s postupem, kter ˘ byl urãen.

ml˘nech na Kampû, která mi osobnû ov‰em ne-

dobnû do provozní ãásti divadla. Tyto vchody byly

Dne‰ní tendence k minimálním hodnotám ztrát

vadí. Neumím se srovnat s tím, Ïe aãkoli ve

nakonec povoleny s tím, Ïe rastr v˘plnû musí b˘t

tepla pfiirozenû kopíruje rÛst cen energií. Tuto

stfie‰ním horizontu okolních budov vãetnû Obec-

profilovû identick˘ s okenními v˘plnûmi ve fasá-

skuteãnost nejde pominout ani v pfiípadû péãe

ního domu je dost technick˘ch prvkÛ, realizovat

dû a vstupy nebudou nijak zdÛraznûné – budou

o památku. Korektní by mûlo b˘t nalezení stejné

na domu U HybernÛ podobnou, jakkoliv vyÏáda-

minimalistick˘m doplnûním stávajícího ãlenûní.

vzhledové formy s co nejsoudobûj‰ími paramet-

nou, uÏiteãnou miniformu téhoÏ je nemoÏné.

PoÏadavek byl nakonec splnûn za cenu nepfiíli‰

ry.

Ano, patfiím ke stoupencÛm pyramidy v Louvru,

pevné dvefiní konstrukce, u níÏ je otázka, jak bu-

Dal‰ím problémem je sãítání okenního rastru

Pompidouova centra i Tanãícího domu. Proto si

de dlouhodobû fungovat. Osobnû si myslím, Ïe

na západním i v˘chodním prÛãelí s rastrem

na historické budovû dovedu pfiedstavit moderní

vstup do objektu typu divadlo má mít jistou formu

ozdobn˘ch mfiíÏí v pohledovém líci fasády. Jde ne-

tvarování odpovídající nové funkci, samozfiejmû

priority pfied „doplnûním okenního rastru“.

pochybnû o dobovou nutnost. Dnes by, pfii dobré

provázené pokorou a pfiipraveností takov˘ úkol naplnit.

Náhodnou sondou pfii stabilizaci pavlaãe na v˘-

vÛli, nebyl problém nahradit okna velkoplo‰n˘mi

chodní fasádû byl objeven zazdûn˘ otvor pÛvodní-

formáty, dokonce díky omezení spár i technicky

Nepomíjím ani hledisko návratnosti do pÛvod-

ho vjezdu do celnice. Souãasn˘ profil, kter˘ nahra-

v˘hodnûj‰ím zpÛsobem. Tím spí‰e, Ïe fiada oken

ního stavu, respektive po‰kození historické kon-

dil zmen‰ená vrata do objektu, má tedy pÛvodní

v prÛãelí je provoznû slepá a nelze je otevfiít. Ar-

strukce konstrukcí novou. V daném pfiípadû v‰ak

velikost „zadních“ vrat do domu. Hlavní vstup uza-

chitektura prÛãelí v krajních rizalitech vÛbec ne-

dle mého názoru o jakoukoliv jinou neÏ „obryso-

vírají restaurovaná pÛvodní vrata otevíravá ven

odpovídá otvorÛm uvnitfi. To mÛÏe vidût kaÏd˘,

vou“ kolizi ne‰lo. Pfiesto se v tomto pfiípadû cesta

a kfiíÏem ãlenûná do ãtyfi polí.

kdo nepouÏije v˘tahy a vykoná v˘stup nebo se-

k fie‰ení nena‰la. (Genius loci mÛÏe b˘t unaven˘.)

Restaurována byla i lunetová okna hlavní lodi.

stup po schodi‰ti. Klasicistní prÛãelí je jenom

Nabízí se otázka druhá: je moÏné slohovû eklek-

Tento poÏadavek památkáfiÛ povaÏuji za omyl.

plá‰È. (Genius loci je bezradn˘.) Nabízí se otázka

tick˘ objekt se 70 % nov˘ch a smí‰en˘ch kon-

Technická forma a detail amatérského svafience

tfietí. Lze chápat v˘plnû otvorÛ jako technické

strukcí technicky dofie‰it v soudobé formû, stejnû

z kovov˘ch profilÛ, jednodu‰e zasklen˘, byl nako-

prvky podobné platnosti, jakou má technická in-

jako se to dûje v technické infrastruktufie? (Navíc

nec znásilnûn, aby pfiijal vakuové sklo, ale i tak jde

frastruktura objektu? Podobnû jako by mûlo b˘t

mám za to, Ïe kdyÏ profesor Fischer nahrazoval

o jeden velk˘ tepeln˘ most. Na‰tûstí pro diváky bu-

v pfiípadû památkového objektu podrobeno mi-

opûráky nad kaplemi pfii jiÏní frontû táhly stahující-

dou lunety ze strany interiéru kr yty akustick˘m,

mofiádné pozornosti trasování sítí, nemûlo by jí

mi klenbu hlavní lodi, ‰lo více o technickou sou-

a tak i ãásteãnû tepeln˘m panelem. Kromû tohoto

uniknout ani vzhledové pojetí soudobé konstruk-

dobost neÏ o nutnost – o devastaci barokní celist-

fie‰ení existovala moÏnost vymûnit okna odbytá

ce oken a dvefií.

vosti domu nemluvû.)

v 60. letech 20. století za soudobou kvalitní kon-

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta

463

mastr_06_06

12.12.2006

10:26

Stránka 464

Problém ãtvrt˘: barva objektu

(bez její urputnosti by orel v tympanonu ani ostat-

Obr. 6. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, návrh

Tento problém byl asi nejváÏnûj‰í a fie‰il se nej-

ní detaily nebyly zlacené). PovaÏuji barvu „mokré-

barevnosti v brusinkovû ãervené. (Dokumentace archiv

déle. Na jeho poãátku byl prÛzkum vzorkÛ fasády,

ho“ písku za korektní v˘sledek respektující pa-

M. Klanga)

kter˘ provedl restaurátor M. Gavenda v tlaku ter-

mátku a harmonizující s okolím.

Obr. 7. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, varianty reklamních ploch na fasádû. (Dokumentace archiv

mínÛ. V˘sledkem byly ãtyfii verze moÏné barevnosti

·koda, Ïe se nezdafiilo realizovat zlacení dór-

objektu pfied destruktivním nátûrem z komunistic-

sk˘ch sloupÛ, které bych povaÏoval za podpofiení

M. Klanga)

kého totalitního období. V‰echny verze se opíraly

tektoniky stfiedního rizalitu, i kdyÏ jde jistû o novo-

Obr. 8. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, pÛdorysy

o okrov˘ základ v rÛzném stupni sytosti a o zemité

tvar. ·koda, Ïe se úplnû na poslední chvíli zjistilo,

druhého a tfietího nadzemního podlaÏí divadla. (Kresba

odstíny pískovcov˘ch odstínÛ.

Ïe kamenné dórské sloupy v prÛãelí byly pÛvodnû

archiv M. Klanga)

Stanovisko památkáfiÛ odpovídalo historické-

prezentovány bez nátûru a jiÏ nebylo moÏné na

Obr. 9. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fiezy ob-

mu manuálu, podle nûhoÏ byly vefiejné budovy

tento nález reagovat. ·koda, Ïe pro kolaudaci zÛ-

jektem divadla. (Kresba archiv M. Klanga)

v dobû císafiství natírány zelen˘m odstínem. K to-

stalo nezvratitelné stanovisko o bíl˘ch oknech

mu se pfiidala kombinace bíl˘ch oken. Skoro za-

a i ta tmavû natfiená v prÛãelí, decentní k mfiíÏím,

mûnitelné by mohlo b˘t Stavovské divadlo. Jakoby

musela b˘t znovu obílena, pfiestoÏe historicky bílá

menal její stav i fotograficky. Poté byla, myslím Ïe

barevn˘ archetyp.

b˘t nemohla. Bûloba je obecnûji uÏívána od 20. let

rozumnû, zazdûna. V rámci souãasné rekonstruk-

Moje stanovisko vychází z pfiesvûdãení, Ïe dÛm

20. století. Bílá je tak v souãasnosti paradoxnû

ce byla kompletnû zrestaurována a pohledovû zpfií-

U HybernÛ je díky své „eklektické“ povaze barev-

nejmodernûj‰í barvou aplikovanou na domû U Hy-

stupnûna z divadelního zákulisí. Jde o fragment

nû svobodn˘. Argumentuji faktem, Ïe dÛm má

bernÛ – pominu-li svûtl˘ okr na nov˘ch kovov˘ch

ãásti ‰tukové v˘zdoby sklenutí mal˘ch rozmûrÛ,

v metropoli mimofiádnou pozici, která bude s rea-

prvcích zábradlí terasy a zábradlí pavlaãe na v˘-

pÛdorysnû 4 m . Souãasná podlaha neodpovídá

nimací námûstí Republiky narÛstat. Jde o objekt

chodní fasádû. To je ale karikatura, kterou nejde

pÛvodní. Ta byla pfiibliÏnû v úrovni stávajícího par-

s v˘jimeãn˘m v˘znamem pfii orientaci ve mûstû.

brát váÏnû. Konec koncÛ i památka se mÛÏe

teru, od jehoÏ vefiejného provozu ji oddûluje 15 cm

Stavebním v˘vojem se dostal do situace naprosto

usmát. Nejhor‰í je pocit autora, kter˘ není auto-

vyzdívky. Sám neumím posoudit, jestli je ‰koda,

odli‰né od formy, v jaké byl vystavûn. Z pÛvodních

rem, pfiesto navenek zÛstává zodpovûdn˘. (Genius

Ïe kaple není lépe pfiístupná vefiejnosti (je to vázá-

staveb jeho okolí navíc zbyla jen silnû modifikova-

loci promine, je velkorys˘.) Nabízí se otázka ãtvr-

no na vstup do provozní ãásti objektu). Doufám, Ïe

ná vûÏ Pra‰né brány. Novostavby Obecního domu

tá. Je moÏné matematizovat dÛvody pro v˘bûr ba-

se restaurování uplatní i v projekci v rámci provozu

a dvojice bankovních ústavÛ vytvofiily hmotovû

revnosti stanovením podmínek, jejichÏ naplnûní

divadla a bude tak podpofiena pfiedstava náv‰tûv-

odli‰nou souvztaÏnost a vyváÏenost-nevyváÏe-

bude sloÏitûj‰í neÏ nátûr vzorkÛ na fasádû a jejich

níkÛ o pÛvodní barokní zdobnosti. (Genius loci je

nost námûstí, které obklopují. Domu U HybernÛ

více ãi ménû subjektivní vyhodnocení?

skromn˘.) Otázka ‰está: není rouháním otevfiít je-

2

ale zÛstala dominantní pozice v˘chodního závûru

Problém pát˘: reklama

din˘ zbytek sakrální minulosti tak kontrastnû svût-

ulice Na Pfiíkopû, v souãasné dobû asi nejprestiÏ-

U divadla, které má ambice stát se dominant-

skému typu stavby, jak˘m je divadlo? MoÏná, Ïe

nûj‰í praÏské tfiídy. I kdyÏ i v této perspektivû se

ním na trhu a disponuje i v˘hodnou polohou a pfii-

kontinuita ãas od ãasu tajemného znovuobjevová-

jeho monumentalita, vnímaná Fischerov˘mi sou-

taÏlivostí objektu, je tento problém oãekávateln˘.

ní stimuluje i pfií‰tí generaci k dal‰ím podobn˘m

ãasníky, dramaticky zmûnila.

Pro Divadlo Hybernia byly v rámci projektové pfií-

otázkám i odpovûdím.

To v‰echno jsou dÛvody, proã jsem navrhoval

pravy povoleny nápis a dvû vitríny v bosáÏi západ-

Problém sedm˘: bíl˘ interiér

v˘raznou barevnost signalizující ne v˘jimeãnost

ního prÛãelí. Nabízené varianty byly pochopitelnû

Tento poÏadavek ze strany památkáfiÛ nemohl

objektu, ale v˘jimeãnost místa. Komunikativní

památkáfisky nepfiijatelné, v mnoha ohledech dÛ-

b˘t pro charakter provozu divadla splnûn. Podstata

funkce i zmínûná koláÏ architektur a sebejistá ma-

vodÛm rozumím, ale dvû vitríny jsou málo. V praxi

souãasného divadla je víc neÏ kdy pfiedtím závislá

jestátnost domu umoÏÀují ze své podstaty pfii-

je pak architekt od investora napadán pro ne-

na svûtelné technice. Odraznost bíl˘ch ploch, pfii-

jmout i roli celomûstskou, ne-li univerzálnû znako-

schopnost domluvit se s památkáfii na „své“ úrov-

rozenû nejvût‰í v barevném spektru, nedovoluje

vou pro kaÏdého obyvatele a náv‰tûvníka Prahy.

ni. Nastává fáze, kdy je problém fie‰en a povût‰i-

pracovat s jemn˘mi rozdíly ve svûteln˘ch nála-

Z mimofiádného mnoÏství barevn˘ch verzí jsem

nou vyfie‰en nezávisle na kritériích estetick˘ch,

dách. Ideální by bylo pracovat naopak v ãerném

upfiednostÀoval brusinkovû ãervenou jako tma-

etick˘ch i historick˘ch. V˘sledek je obfií, pestr ˘,

nebo hodnû tmavém prostoru, takovém, jak˘m je

vou, ale barevnou protiváhu Pra‰né bránû, pfií-

prostû reklamní. (Genius loci je zmaten˘.) Otázka

v souãasnosti jevi‰tû divadla. Zvolené tfii tóny ka-

padnû ãernohnûdou variaci akcentující spolu se

pátá: nebylo by lep‰í uznat kategorii reklamy

menné barvy jsou proto pfiijateln˘m kompromi-

zlacením dobovou pfiíbuznost s empírem. Portfo-

i s její pomíjivostí coby produkt epochy komunika-

sem. V této souvislosti je moÏné pfiipomenout

lio barevn˘ch fie‰ení obsahuje samozfiejmû i nej-

ce a vymezovat se spí‰e ve smyslu doãasnosti in-

mimofiádn˘ poznatek. KdyÏ prostorové le‰ení do-

rÛznûj‰í okry, od zlatav˘ch aÏ po pískovcové, a ta-

stalace a nepo‰kození objektu? NepovaÏuji to za

volilo pfiiblíÏit se klenbû hlavní lodi a zahájit pfied-

ké desítku zelen˘ch odstínÛ vãetnû kombinací

ústupek, ale za prostfiedek k uchování profesio-

pokládané úpravy pro finální nátûr, zjistilo se, Ïe

rÛznobarevn˘ch nátûrÛ okenních rámÛ.

nálního vlivu a pfiístupu k problému.

sádrovan˘ povrch klenby je dokonale zachoval˘,

Problém ‰est˘, první interiérov˘: kaple

a tak byla pouze se‰krábána stará malba a pro-

souborem ãtvercov˘ch barevn˘ch vzorkÛ na jiÏní

Denní tisk samozfiejmû mylnû, zámûrnû úãelo-

veden nátûr nov˘.

fasádû, je ve znaãné mífie v˘sledkem práce aka-

vû informoval o objevu kaple pfii rekonstrukci do-

demické malífiky Z. Polákové, která nejenÏe syste-

mu U HybernÛ na divadlo. Není to pravda, protoÏe

Popsané problémy jsou samozfiejmû vytrÏené

maticky témûfi na poslední chvíli doloÏila spektro-

kapli (jde-li o zbytek kaple nebo ãást jiného pro-

z kontextu v‰edních souvislostí a tisícÛ fie‰en˘ch

grafií tonalitu, ale prosadila i potfiebu vytrvale

storu, asi není obecnû dÛleÏité) prozkoumal

maliãkostí a hledání interdisciplinární rovnováhy.

vzorovat barvu v odstínech, vûnovat se detailu

dr. Borkovsk˘ jiÏ pfied 2. svûtovou válkou a zazna-

V˘raznûji neÏ jiné souvisejí právû s památkovou

V˘sledné fie‰ení, vzniklé z diskuse vyvolané

464

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta

mastr_06_06

12.12.2006

10:26

Stránka 465

8

6

7

9

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta

465

mastr_06_06

12.12.2006

10:26

Stránka 466

Jak dÛm U HybernÛ dvakrát

tûr na vrstvû ‰tuku pak tvofiila barva ‰edozele-

o svoji barvu pfii‰el

ná.

Olga AMBROÎOVÁ

1

Pfies uvedené problémy v závûreãn˘ch fázích pfiestavby byla jejím v˘sledkem v Praze zcela oje-

Nûkdej‰í klá‰terní kostel Neposkvrnûného po-

dinûlá architektonická kompozice, vyuÏívající sice

ãetí Panny Marie pfii klá‰tefie irsk˘ch franti‰kánÛ

základní objem a tvar barokního chrámu, ale po-

má opravdu smÛlu. Nejprve v tom, Ïe patfiil do

mocí strohého specifického tvarosloví razantnû

onoho velkého poãtu klá‰terÛ a kostelÛ, které

posouvající v˘raz objektu tehdy velmi moderním

such˘ racionalista císafi Josef II. roku 1785 zru‰il

smûrem. Empírové období klasicismu bylo také

a pfievedl do majetku státu. Klá‰ter hybernÛ byl

poslední epochou stylové jednoty a vyhranûnosti

pfiedán vojsku, které jej v‰ak nevyuÏilo, a tak ro-

pfied nástupem historizujících slohÛ.

ku 1793 cel˘ areál koupil hrabû Jan Franti‰ek

Nov˘ objekt pfieãkal v této stavební podobû

Sweerts-Sporck. Ten zde pofiádal aÏ do své smrti

bez vût‰ích zmûn více neÏ jedno století. Byl

v roce 1802 divadelní pfiedstavení. Jeho dûdico-

ov‰em podle potfieby udrÏován a pfietírán, a pro-

vé prodali konvent s kostelem roku 1803 opût

toÏe se s ním zatím nezacházelo jako s památ-

státu. Tehdy bylo rozhodnuto pfiebudovat jej na

kou, objevily se na nûm v pokroãilém 19. století

sklady zboÏí a administrativní prostory pro potfie-

i okrové tóny, které neodpovídaly barvám pouÏí-

by celního úfiadu.

van˘m v dobû pfiestavby. Generace císafie Fran-

Ani v pfiesném datu pfiestavby, ani v urãení jejího

ti‰ka Josefa I. totiÏ objevila reprezentaãní záfi

autorství není literatura úplnû jednotná. Vût‰inou

okrovû Ïluté barevnosti a z Vídnû se po mocnáfi-

se uvádûjí léta 1807–1811, nûkde je poãátek pfiestavby datován jiÏ rokem 1806, kdy byl ke zpracování plánÛ vyzván také vídeÀsk˘ architekt

10

■ Poznámky

Louis Montoyer. Stavbu vedl stavitel Josef Zobel

1 Protokol technologické laboratofie ústfiedního pracovi‰tû

se synem Janem pod dohledem architekta Jifiího

Národního památkového ústavu, ã. akce 70/2004, ãer-

Fischera, o nûmÏ se soudí, Ïe byl autorem pro-

ven 2004, podepsáni Ing. D. Michoinová, Ing. R. ·lesinger

jektu. Pfiestavby se úãastnil zfiejmû i FischerÛv

a vedoucí laboratofie Ing. I. Kopecká, viz M. GAVENDA: Zji‰-

asistent J. F. Jöndl.

Èovací zpráva z restaurátorského prÛzkumu fasády domu

V té dobû vládl císafi Franti‰ek I. (do roku

U HybernÛ, Praha 2004, uloÏeno v oddûlení dokumentace

Obr. 10. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, varian-

1804 jako císafi fií‰e fiímské Franti‰ek II.), kter˘

NPÚ – ÚOP v Praze.

ty reklamních ploch na fasádû. (Dokumentace archiv

nastoupil po krátké, dvouleté vládû Leopolda II.

2 V roce 1905 uloÏil Magistrát královského hlavního mûs-

M. Klanga)

roku 1792 jako dal‰í nástupce Josefa II. V módû

ta Prahy Finanãnímu fieditelství „prÛãelí do ulice Hybern-

byly stfiízlivé formy i barvy, zaãalo se ustupovat

ské i do Josefského námûstí do 14 dnÛ opraviti a pfiimû-

od pompéznosti a nadbyteãné státní reprezenta-

fien˘m neutrálním nátûrem barvy svûtlé opatfiiti“. (Archiv

péãí. Jakkoliv nemÛÏe b˘t pfiedmûtem jin˘ch úvah

ce. Budovy slouÏící státním institucím b˘valy ãas-

Odboru v˘stavby OÚ Praha 1).

neÏ teoretick˘ch, existuje problém nult˘. Je jím

to v barvû zelené nebo ‰edé. Kromû toho stát na

3 Alois KUBIâEK: Adaptace klá‰tera hybernÛ na celnici,

fakt, Ïe pÛvodní stavební celek byl úãelovû rozdû-

pfielomu 18. a 19. století, v dobû francouzsk˘ch

in: Umûní III, 1955. Projekt architekta J. K. ¤íhy s úãastí

len a paradoxnû je teì nazírán jako soubor dvou

válek, proÏíval pomûrnû kru‰né ãasy. ·etfiilo se,

arch. Ladislava Machonû, datovan˘ rokem 1939, je ulo-

samostatnû Ïijících ãástí. Jsem pfiesvûdãen˘, Ïe

zv˘‰ené náklady na váleãné operace byly vyrov-

Ïen v archivu Odboru v˘stavby OÚ Praha 1.

kdyby byla vût‰ina zmínûn˘ch problémÛ posuzová-

návány vydáváním mnoÏství papírov˘ch penûz,

4 Nálezová zpráva k pÛvodní barevnosti objektu ãp. 3/II –

na z hlediska celku, závûry jejich fie‰ení by byly vel-

tzv. bankocetlí. Bûhem pfiestavby areálu klá‰tera

U HybernÛ, ãerven 1977, ã. j. 3483/1978, uloÏeno v ar-

korysej‰í a autorita historického komplexu by se

na celní úfiad do‰lo v bfieznu roku 1811 v rakous-

chivu NPÚ – ÚOP v Praze. Fragment omítky se zelen˘m

vymezovala sama. Potom bych rád v t˘mu pfiivítal

kém císafiství dokonce ke státnímu bankrotu

nátûrem z tohoto prÛzkumu byl donedávna uchován v de-

odborníka památkáfie s kompetencí a respektem

a mûnové reformû. K tomuto datu byla hotova

pozitáfii praÏského pracovi‰tû NPÚ. Stavební prÛzkumy,

sv˘ch kolegÛ. Mûl by svou pozici zastat podobnû

pouze hrubá stavba a pfies podporu zemské i ví-

zamûfiení a návrh stavebních úprav – dÛm U HybernÛ

jako ostatní specialisté a disponovat pfiesvûdãivou

deÀské vlády i bez ohledu na v˘znam celních pfií-

ãp. 3/II, SÚRPMO, 1974, ã. j. 5978/1974, uloÏeno v ar-

argumentací jak pro uchování kontinuity zhmotnû-

jmÛ pro stát se v dÛsledku rozvratu a velkého rÛ-

chivu NPÚ – ÚOP v Praze.

lého ãasu, tak pro dosaÏení vize architekta.

stu cen dokonãovací práce protáhly aÏ do roku

5 V archivu NPÚ – ÚOP v Praze ani v archivu odboru v˘-

1813. Nebyla pfii nich realizována ani pÛvodnû za-

stavby OÚ v Praze 1 nebyl doklad o nátûru atiky zelenou

m˘‰lená plastická v˘zdoba.

barvou nalezen.

Popsané situaci odpovídají i v˘sledky stratigrafického prÛzkumu fasády, kter˘ prokázal, Ïe nejstar‰í povrchovou úpravou byl pouze pískem probarven˘ ‰tuk bez nátûru. Na nûm se dochovala slabá vrstva ‰píny, coÏ znamená, Ïe tato úprava byla po nûjakou dobu koneãná. První pouÏit˘ ná-

466

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / IN MEDIAS RES: PROMùNY DOMU U HYBERNÒ | Michael KLANG / Pfiestavba domu U HybernÛ z pohledu architekta O l g a A M B R O Î O VÁ / J a k d Û m U H y b e r n Û d v a k r á t o s v o j i b a r v u p fi i ‰ e l

mastr_06_06

12.12.2006

10:27

Stránka 467

1

2

3 5 4

ství (zvlá‰tû na státních budovách) zaãala ‰ífiit 2

takzvaná císafiská ÏluÈ.

va nalezena barva „zelená, mírnû za‰edlá“, a to

Obr. 1. A. Gustav, U Pra‰né brány, 1815. Jedná se prav-

na vpadl˘ch i vystupujících plochách i v místech

dûpodobnû o nejstar‰í vyobrazení objektu. (Pfievzato z Václav HLAVSA: Praha oãima staletí (PraÏské veduty

V období první republiky uÏívala objekt Americ-

korunní fiímsy. Pouze u sloupÛ po stranách vstu-

ko-slovenská banka a v roce 1938 byla zahájena

pu byla zji‰tûna svûtlá ‰tuková barevnost. Ku-

1493–1870), Panorama, Praha 1984.

pfiíprava rozsáhlé pfiestavby na Národní v˘stavní

bus západního prÛãelí pak byl podle nálezu na-

Obr. 2. Ludvík E. Buquoy, Hlavní celnice, 1820. (Pfie-

síÀ podle projektu architekta J. K. ¤íhy, kter˘ od-

tfien zelenou barvou, která v‰ak s ohledem na

vzato z Václav HLAVSA: Praha oãima staletí, Orbis, Pra-

stranil nûkteré vestavby z poãátku 19. století,

tehdej‰í sortiment zcela neodpovídala nalezené-

ha 1972)

pfiedev‰ím klenbu nad pfiízemím, a vloÏil do lodi

mu odstínu. Nûkteré prvky západního prÛãelí byly

Obr. 3. Jindfiich Eckert, Celnice a zemské finanãní fieditel-

Ïelezobetonové patro. KvÛli váleãnému zákazu

odli‰eny pískovou barvou (sloupy, festony, kle-

ství, foto kolem roku 1880. (Pfievzato ze Zdenûk WIRTH:

stavebních aktivit z roku 1941 byla rekonstrukce

nák, plastika ve ‰títû), ve které zÛstala i jiÏní, v˘-

Stará Praha, J. Otto, Praha 1942)

chodní a severní fasáda.

Obr. 4. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fotografie

3

dokonãena aÏ roku 1949. V˘stavnictví slouÏil

4

z poãátku 20. století. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, Praha)

objekt po válce nûkolik desetiletí, byl naz˘ván Do-

Bezprostfiednû po dokonãení nátûru byla v‰ak

mem v˘stavních sluÏeb a uÏíval jej národní pod-

na základû mocenského rozhodnutí z kruhÛ teh-

Obr. 5. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fotografie

nik V˘stavnictví.

dej‰ího Útvaru hlavního architekta mûsta Prahy

z roku 1932. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, Praha)

Jeho stav v‰ak ãasem vyÏadoval opût obnovu,

zelená fasáda západního prÛãelí bez ohledu na

kterou roku 1974 vyprojektoval Státní ústav pro re-

historická fakta a nálezy pfietfiena na barvu ‰edou

konstrukci památkov˘ch mûst a objektÛ (SÚRPMO).

a v této podobû setrvala aÏ do leto‰ního roku.

Jednalo se o generální opravu fasády a stfiechy

Pouze atika byla pfii pozdûj‰í opravû, jejíÏ datum

a úpravu ‰esti kanceláfisk˘ch místností nad boã-

se nepodafiilo v pramenech najít, vrácena do barvy

ními lodûmi, obnovu vzduchotechniky, vytápûní,

zelené. Tak pfii‰el dÛm U HybernÛ o svoji barvu

sociálního zázemí a osvûtlení. PrÛzkum fasády za

poprvé.

5

úãelem zji‰tûní pÛvodní barevnosti provádûli pra-

Od listopadu 1989 byl objekt vyuÏíván jen spo-

covníci tehdej‰ího PraÏského stfiediska státní pa-

radicky, pfie‰el do majetku Státního fondu kultury

mátkové péãe a ochrany pfiírody – PhDr. Ivan

âR (pfiíspûvková organizace ministerstva kultury).

·perling a PhDr. Jan Jakub Outrata. V nálezové

V bfieznu 1997 vydal Odbor památkové péãe Ma-

zprávû z ãervna 1977 se uvádí, Ïe na západním

gistrátu hlavního mûsta Prahy první rozhodnutí

a jiÏním prÛãelí byla jako nejstar‰í nátûrová vrst-

k projektu pfiestavby na muzikálové divadlo. Stav-

6

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S : P R O M ù N Y D O M U U H Y B E R N Ò | O l g a A M B R O Î O VÁ / J a k d Û m U H y b e r n Û d v a k r á t o s v o j i b a r v u p fi i ‰ e l

467

mastr_06_06

12.12.2006

10:27

Stránka 468

Obr. 6. Praha 1, Nové Mûsto, V˘stavní síÀ U HybernÛ, fotografie interiéru v úpravû architekta J. K. ¤íhy z roku 1949. (Pfievzato z Alois KUBIâEK: Stará Praha v nové kráse, Orbis, Praha 1957) Obr. 7. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, fotografie interiéru kostela z roku 1940. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, Praha)

■ Poznámky 6 Rozhodnutí Odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy ã. j. OPP 924/97 ze dne 7. 3. 1997. Autorem projektu byla firma INCOB, s. r. o. Stavební po6

volení pod ã. j. 2670/97-Hs-2/1037 bylo vydáno dne 11. 7. 1997 a povolení zmûny stavby pfied dokonãením pod ã. j. 4240/1999-Hs-2/1037 dne 22. 10. 1999. Investorem je spoleãnost Hybernia, a. s., dodavatelsky

ba probíhala klopotnû, s nûkoliker˘m pfieru‰ením

n˘ technologickou laboratofií ústfiedního pracovi‰tû

stavbu provádí firma Podzimek a synové, s. r. o., gene-

a prodluÏováním termínu dokonãení zpÛsobova-

Národního památkového ústavu. V jeho závûru je

rálním projektantem je firma KLANG, s. r. o.

n˘m zmûnami na ministerstvu kultury, zmûnami

konstatováno, Ïe mikroskopick˘m hodnocením

7 Restaurátorsk˘ zámûr na obnovu kaple zpracovala fir-

nájemce (investora rekonstrukce) i zmûnami

vzorkÛ ze západního prÛãelí byly zji‰tûny následují-

ma REINEX, s. r. o. (restaurátofii Miroslav Bielik a Hana

stavby pfiedkládan˘mi investorem. Z hlediska

cí informace: pÛvodní provedení fasády bylo bez

Slavíková), v roce 2005. Je uloÏen v oddûlení dokumen-

ochrany památek by b˘valo jistû vhodnûj‰í setr-

barevného nátûru, v probarveném ‰tuku Ïlutookro-

tace NPÚ – ÚOP v Praze. Foto kaple z doby pfiestavby ob-

vat u vyuÏití pro v˘stavní úãely, protoÏe nové vyu-

vé barvy a na tento ‰tuk byl pozdûji nanesen ‰edo-

jektu koncem 30. let 20. století bylo publikováno v knize

Ïití si vyÏádalo ne‰etrné stavební zásahy v interi-

zelen˘ nátûr. Nález tedy odpovídá historick˘m okol-

Pavel VLâEK, Ester HAVLOVÁ: Praha 1610–1700, Kapito-

éru, zejména zbourání klenby nad presbytáfiem,

nostem, za kter˘ch k pfiestavbû do‰lo. Celkovû lze

ly o architektufie raného baroka, Libri, Praha 1998.

triumfálního oblouku a v˘mûnu pÛvodního krovu

fiíci, Ïe v˘sledky prÛzkumu potvrdily dosavadní zna-

8 DrÏitel povolení k restaurování MK âR v oboru nefigu-

za ocelov˘.

losti a prÛzkum tak splnil svÛj úãel – doplnit pod-

rální nepolychromovaná umûleckofiemeslná díla ze ‰tu-

Slabou satisfakcí za tyto ‰kody je znovuobjeve-

9

klady pro rozhodnutí památkov˘ch orgánÛ.

ku, umûlého kamene, sádry a pískovce. Autor si nezjistil

ní barokní kaple se ‰tukovou a malífiskou v˘zdo-

Odborná vefiejnost, z níÏ mnozí je‰tû pamatují

v˘voj úprav plá‰tû budovy v posledních cca padesáti le-

bou ze 17. století v nice pilífie na rozhraní lodi

události kolem zmûny barvy v roce 1977, oãeká-

tech, coÏ hodnotu prÛzkumu sniÏuje. Fotografie jsou sice

a presbytáfie. Kaple, empírovou pfiestavbou ne-

vala, Ïe v rámci nynûj‰í rekonstrukce dostane ob-

graficky prostorovû identifikovány, závaÏn˘m nedostat-

pochybnû zakrytá, byla poprvé objevena a doku-

jekt koneãnû tu barvu, která mu jako historické

kem je v‰ak absence popisek u jednotliv˘ch fotografií.

mentována na sklonku 30. let 20. století v rámci

památce urãitého slohu náleÏí. Leã nestalo se

9 Viz pozn. 1.

pfiestavby na v˘stavní síÀ. Poté ale byla opût za-

tak a na poslední chvíli do‰lo opût z mocensk˘ch

zdûna a tento stav trval aÏ do nedávného odkrytí.

pozic k radikálním zmûnám jiÏ hotové koncepce,

PfiestoÏe se nachází v budoucím divadelním zá-

projednané na místû samém se ãleny památkové

kulisí, bude po restaurování prezentována jako

rady praÏského pracovi‰tû NPÚ v ãervnu 2005.

jedin˘ znám˘ fragment barokní fáze objektu.

7

O malé kompetentnosti zásahu svûdãí formulace

Z empírové pfiestavby byl nyní objeven také por-

„odborného posudku“, a to, Ïe poslední zelen˘

tál vjezdu (objekt tehdy slouÏil jako celní sklad)

nátûr byl v duchu socialistick˘ch fasád nebo Ïe

umístûn˘ v ose v˘chodního prÛãelí, kter˘ byl zru-

objekt vznikl pfiestavbou na konci 18. století.

‰en pfii funkcionalistické úpravû interiéru na v˘stavní síÀ.

Laickému oku mÛÏe lahodit, Ïe dlouho om‰el˘ a chátrající dÛm v samém centru Prahy je koneãnû

V ãervnu 2004 sepsal Milo‰ Gavenda na zá-

v pofiádku. To je samozfiejmû dobfie, je v‰ak nutné

kladû restaurátorského prÛzkumu fasády domu

dodat, Ïe realizované barevné fie‰ení fasády je v˘-

8

U HybernÛ zji‰Èovací zprávu. Úkolem prÛzkumu

sledkem zcela subjektivní invence nepodloÏené

bylo identifikovat a dokumentovat barevné vrstvy

ani v˘sledky prÛzkumÛ, ani znalostmi historick˘ch

nátûrÛ na omítce a pfiípadnû dal‰í povrchové

reálií. Fasáda takto nikdy v minulosti natfiena ne-

úpravy, jak byly vrstveny po dobu dvou století od

byla, a pokud jde o barevnost okenních mfiíÏí v ãer-

ukonãení empírové pfiestavby. Za pouÏití soudo-

nozlatém akordu, je to vzhledem k dobû vzniku ob-

b˘ch technologií mûl b˘t ovûfien prÛzkum z roku

jektu

1977, aby mohly orgány památkové péãe urãit

empírovém tvarosloví jako nevûrohodná dekora-

materiál a barevnost nové povrchové úpravy. Jed-

ce. Objekt zbyteãnû barevnû spl˘vá se sv˘m oko-

nu kapitolu zji‰Èovací zprávy tvofií protokol o strati-

lím, aãkoliv mu jeho pÛvodní historicky autentické

grafii povrchov˘ch vrstev omítky, peãlivû zpracova-

barevné fie‰ení umoÏÀovalo dostateãnû a pfiiroze-

468

7

stylov˘

anachronismus,

pÛsobící

na

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S : P R O M ù N Y D O M U U H Y B E R N Ò | O l g a A M B R O Î O VÁ / J a k d Û m U H y b e r n Û d v a k r á t o s v o j i b a r v u p fi i ‰ e l

mastr_06_06

12.12.2006

10:27

Stránka 469

nû vyniknout. Pfiemírou zlata pÛsobí paradoxnû lacinû a tento dojem je je‰tû umocnûn absurdním zábradlím kolem atiky hlavního prÛãelí. Tak pfii‰el dÛm U HybernÛ o svoji barvu podruhé. Neztrácejme v‰ak nadûji, moÏná aÏ uplyne dal‰ích tfiicet let, budou mít na‰i potomci snad koneãnû moÏnost nefiídit se soukromou tvÛrãí iniciativou ani momentální politickou situací, ale jen odborn˘mi podklady. Napsáno v srpnu 2006.

Fasáda domu U HybernÛ s ãasov˘m odstupem tfií ãtvrtin 1

roku 2006

2

Zuzana POLÁKOVÁ Byl bfiezen 2006 a právû vrcholily odborné deba-

pfiíãinou tápání památkové péãe i projektanta.

Obr. 1. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, jiÏní fa-

ty o budoucí barevnosti fasády domu U HybernÛ.

Celkem ãtyfiicet sond z le‰ení (západní a jiÏní

sáda v místû napojení hlavní lodi b˘valého kostela na v˘-

Dokonãené opravy plá‰tû mûly celoplo‰nû nanese-

fasáda) je fotograficky dokumentováno na osm-

chodní stûnu portiku. Snímek pfiiná‰í dva poznatky:

nou novou vrchní omítkovou vrstvu. Na jiÏní fasá-

desáti devíti snímcích, pfiesto má restaurátorská

1. novotvar by byl ménû zfieteln˘ v temném nátûru kon-

dû, pfii ulici Hybernské, se ve v˘‰ce objevilo sesku-

zpráva minimální vypovídací hodnotu. Stratigrafie

strukce; 2. jarní de‰tû odhalily nedostatky svodÛ spádové

pení vzorkÛ (velk˘ch ãtvercÛ) – valérÛ ‰pinavé

byla provedena pouze ve svrchních, novodob˘ch

vody. Stavebním úpravám pfiedcházely odbûry vzorkÛ pro-

zelenû.

vrstvách. Nûkteré snímky zachycující hladké plo-

máãen˘ch omítek, které mûly stanovit mnoÏství solí a na-

chy jsou bez popisÛ a nelze z nich vyãíst, kterou

sákavost omítky. Laboratorní v˘sledky pfiinesly zároveÀ

ãást zkoumané fasády dokumentují.

informaci o omítkov˘ch vrstvách, vãetnû pÛvodní barev-

Na ministerstvu kultur y, které je zfiizovatelem Státního fondu kultur y, byly pfiedloÏeny dva tak

nosti (viz obr. 1 v pfiíspûvku A. Zemana). Autorkou v‰ech

rozdílné názor y na barevnost, Ïe vzbudily pozor-

PrÛzkum postrádá pfiedev‰ím rozbory omítko-

nost v‰ech. Jednalo se o zelenou ve ‰kále odstí-

v˘ch vrstev (malt z rÛzn˘ch dobov˘ch oprav), kte-

fotografií je Z. Poláková.

nÛ a brusinkovou ãerveÀ, opût v mnoÏinû dal‰ích,

ré by vyhodnotily jejich kvalitu, pevnost, sloÏení,

Obr. 2. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, celkov˘

pastelovû ladûn˘ch tónÛ. Proti sobû tak stály

pfiísady, probarvení pigmentem, pomûr y plniva

pohled na jihozápadní nároÏí v dobû prezentace tmavého

pfiedstavy nûkter ˘ch zástupcÛ památkové péãe

k pojivu. Laboratorní prÛzkum byl sice zadán la-

nátûru okenních rámÛ, kfiídel a pfiíãek. Barva temnû ‰edo-

prosazujících „klasicismus“ a investora odmítají-

boratofii ústfiedního pracovi‰tû NPÚ, ale bez bliωí

hnûdého odstínu byla vybrána, aby ze v‰ech pohledÛ spl˘-

cího celnickou zeleÀ. Nelze se mu divit. Smutná

specifikace. Nábrusy ãtrnácti vzorkÛ pouze dopl-

vala se zasklením. Tuto barevnost jsme prosazovali u v‰ech

‰edo-hnûdo-zelená neodpovídala jeho pfiedsta-

Àují stratigrafii. Jednotlivé vrstvy nejsou tudíÏ la-

okenních otvorÛ a pozdûji vzhledem k termínu dokonãení

vám o celkovém vzhledu budoucího muzikálového

boratofií analyzovány. Vzorky nebyly pfied zalitím

alespoÀ u celého portiku. Podporou argumentace byla

divadla. Musím fiíci, Ïe architekt Michael Klang

dokumentovány fotograficky, fotograficky nebylo

i doba v˘roby tûchto oken po roce 1939. Temnou barevnost

pfiedloÏil i dal‰í barevná fie‰ení. Snad právû proto

dokumentováno ani místo odbûru vzorku.

nechal investor ozkou‰et za souhlasu architekta, fieditele

Autor prÛzkumu uvádí v textu, Ïe ‰tuková v˘-

praÏského NPÚ a majitele. Nበnávrh barevnosti oken-

zdoba hlavního prÛãelí je doplnûna zlacením, ale

ních rámÛ v‰ak nebyl památkov˘m odborem magistrátu

V˘znamná památka na dominantním místû

není specifikováno, která ãást je zlacená, zda ce-

pfiijat. Ve‰kerá jiÏ provedená povrchová úprava oken mu-

v samém centru Prahy a tak protichÛdné názory!

loplo‰nû, nebo v akcentech. Zlato není doloÏeno

sela b˘t pfietfiena na barvu zvolenou v pÛvodním rozhod-

PoÏádali jsme za ministerstvo kultur y Národní

ani fotograficky, ani laboratornû, a to ani u vzorku

nutí – tj. bílou (obr. 3).

památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû

70/268, kter˘ byl odebrán v tympanonu s erbem.

v hlavním mûstû Praze o pfiedloÏení prÛzkumové

Opût chybí detailní upfiesnûní místa odbûru vzor-

zprávy. Od PhDr. O. AmbroÏové nám byla poskyt-

ku. PrÛzkum také nerozli‰il materiálové sloÏení

nuta restaurátorská zpráva z ãervna roku 2004,

dekorativních prvkÛ hlavní fasády a nestanovil je-

kterou za úãelem doloÏení barevného pojednání

jich pohledovou povrchovou úpravu, coÏ se pozdû-

fasády budovy U HybernÛ vypracoval pan Milo‰

ji ukázalo jako zásadní problém.

vyvstala otázka: jak to s barevností U HybernÛ vlastnû je?

Gavenda. BohuÏel, zpráva nese v‰echny znaky

Uvádím nejpodstatnûj‰í závady zji‰tûné po de-

toho, jak restaurátorsk˘ prÛzkum nemá vypadat.

tailním prostudování materiálu a na jejich základû

Poãátkem dubna 2006 jsem proto na tento foto-

mluvím o malé vypovídací hodnotû restaurátorské-

graficky obsáhle doloÏen˘ materiál a textovû chu-

ho prÛzkumu z roku 2004. Tento prÛzkum nevyãer-

dou zprávu napsala odborn˘ posudek. Je doloÏi-

pal ve‰keré dostupné moÏnosti, pfiesto nebylo po-

telné, Ïe právû tento prÛzkum z roku 2004 je

Ïadováno jeho doplnûní. To je také dÛvod, proã

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S : P R O M ù N Y D O M U U H Y B E R N Ò | O l g a A M B R O Î O VÁ / J a k d Û m U H y b e r n Û d v a k r á t o s v o j i b a r v u p fi i ‰ e l Z u z a n a P O L Á K O VÁ / F a s á d a d o m u U H y b e r n Û s ã a s o v ˘ m o d s t u p e m t fi í ã t v r t i n r o k u 2 0 0 6

469

mastr_06_06

12.12.2006

10:28

Stránka 470

3

4

5

6

zavdal pfiíãinu k diskusím, názorovû rozdûlil úãast-

vedly k pfiesnûj‰í pfiedstavû okrového odstínu. Ja-

Obr. 3. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, segmen-

níky rekonstrukce a ubral drahocenn˘ ãas, kter ˘

ko nedoloÏenou prÛzkumem mÛÏeme vylouãit jen

tová a oválná okna nov˘ch profilací z konce 20. století

se mohl vyuÏít smysluplnûji.

zelenou, tedy tu barevnost (korespondující s po-

zv˘raznûná bíl˘m nátûrem.

Zaãátkem dubna 2006, v dobû, kdy sice stálo

ãátkem 19. století) fasády domu U HybernÛ, která

Obr. 4. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, vyváÏené

le‰ení, ale celá fasáda byla pfiekr yta nov˘m ‰tu-

se zatím pro ãást odborn˘ch pracovníkÛ památko-

barevné fie‰ení horní ãásti západního prÛãelí na poãátku

kem, bylo nemyslitelné doplnit prÛzkum celé fasá-

vé péãe jevila jako nezvratitelná. Velké ãtvercové

léta 2006 – dnes jiÏ tato harmonie neexistuje.

dy nebo provádût hloubkové sondy pro chemické

vzorky na jiÏní fasádû, provedené silikátovou bar-

Obr. 5. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, celkov˘

anal˘zy. Dalo se vycházet pouze z podkladÛ, které

vou ve valérech ‰pinav˘ch zelení, tak ztratily své

pohled na objekt z PfiíkopÛ v ostrém západním slunci, ko-

byly k dispozici, pfiedev‰ím z onûch laboratorních

opodstatnûní.

nec kvûtna 2006.

nábrusÛ ãtrnácti vzorkÛ a popsané stratigrafie jed-

Z odborného hlediska povaÏuji pfiemíru vzorko-

Obr. 6. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, detail

notliv˘ch vrstev. Do této doby preferovaná zelená

vání na fasádách za nic nefie‰ící man˘ru. Z ma-

pískovcového soklu na jiÏní stranû. V˘razná kresba nûkte-

byla laboratofií popsána v horních dvou vrstvách

l˘ch ani vût‰ích vzorkÛ se celkov˘ vjem (nejen

r˘ch blokÛ byla pfiíãinou kritiky. Pozdûji byly tyto bloky

spolu se ‰edou. Z toho vypl˘vá, Ïe toto je barevné

historické) fasády nikdy nepozná. Patfií to pouze

vymûnûny. Dnes je s odstupem ãasu zfiejmé, Ïe tradiãní

pojetí jednoznaãnû novodobé, vzniklé pfii posled-

k rituálu, bez kterého se souhlasné stanovisko

ruãní opracování pískovce by celkovému vzhledu budovy

ních socialistick˘ch nátûrech fasád. Pouze u jedi-

nevydává. Nad vzorky se vyjadfiují pocity a rozho-

jen pomohlo. Nabízí se otázka – co pouÏít stejn˘ zpÛsob

ného vzorku z erbu v tympanonu (oznaãeného

duje mnohdy vkus a post úfiedníka s kulat˘m ra-

opracování jako u ostûní kamenného portálu?

70/268) se vyskytuje ‰edozelená na probarve-

zítkem. Pfiedem prohran˘ boj nastává, kdyÏ je vy-

ném ‰tuku v pozici 2–4 odspodu. Vrstva jevící se

dáno rozhodnutí a potfiebujete nûkterou jeho

jako barevná není analyzována, mÛÏe se jednat ta-

ãást zmûnit. KaÏd˘ z vlastníkÛ, architektÛ nebo

ké o sedimenty. Uveden˘ vzorek pocházel z erbu,

investorÛ, ktefií se podíleli na rekonstrukci objek-

kde dodateãn˘ prÛzkum heraldika stanovil o pár

tu, tuto situaci zaÏil. Stanovisko je nemûnné. Po-

t˘dnÛ pozdûji celoplo‰né zlacení.

tom nastává jen konflikt. Mluvím-li o rituálu a ma-

Ve zprávû z laboratofie ústfiedního pracovi‰tû NPÚ je konstatováno, Ïe „pÛvodní provedení vût-

n˘fie, uvûdomuji si pfiesnû, kam mífiím. Nejen do rádoby „vyvzorkované odbornosti“.

‰iny prvkÛ západní fasády bylo bez barevného ná-

Chybí zde jiné pohledy. Potfieba vnímat povrch

tûru, vût‰inou pouze v probarveném ‰tuku, jehoÏ

nejen v konfrontaci s okolím a místem – uliãní zá-

bar va byla Ïluto-okrová“. Probarven˘ ‰tuk v‰ak

stavba má jiné zákonitosti neÏ historická domi-

není prÛkaznû doloÏen anal˘zou ‰tukové vrstvy.

nanta mûsta nebo námûstí. Je dÛleÏité, ba pod-

Neznáme pigment ani dal‰í komponenty, které by

statné vnímat optické pÛsobení barvy pfii dopadu

470

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S : P R O M ù N Y D O M U U H Y B E R N Ò | Z u z a n a P O L Á K O VÁ / F a s á d a d o m u U H y b e r n Û s ã a s o v ˘ m o d s t u p e m t fi í ã t v r t i n r o k u 2 0 0 6

mastr_06_06

12.12.2006

10:28

Stránka 471

svûtla v cyklech denní i roãní doby. DÛleÏitá není pouze barva sama, ale i to, ãím je pojena, nebo síla jejího krytí, ãi naopak lazurního nátûru. Tento zásadní aspekt vnímání fasádní barevnosti v památkové péãi mnû osobnû chybí. V této souvislosti vidím podstatné rozdíly pfii aplikování vápenn˘ch a silikátov˘ch nátûrÛ. Od poloviny dubna 2006 nastal zlom v urãení barevnosti fasády domu U HybernÛ. Zelená se zmûnila na okrovou a zmûnil se i druh nátûru – zam˘‰len˘ silikátov˘ na vápenn˘. Nezapírám, Ïe jsem na této zmûnû dÛslednû trvala, a to minimálnû ze dvou hledisek – z pozice historick˘ch technologií a z pozice optického vjemu silikátov˘ch a vápenn˘ch fasádních nátûrÛ. Tfietím nezanedbateln˘m aspektem byla roãní doba, kdy se 7

na fasádu naná‰el celoplo‰nû vrchní ‰tuk jako

8

nov˘, vápenn˘ podklad pro provedení barevného nátûru. Po zimních mûsících nebyly stûny exteriérÛ z tepelného hlediska tím nejlep‰ím podkla-

jejich dfievûn˘ch rámÛ, portál s dórsk˘mi sloupy

Obr. 7. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, sonda

dem. Na stavbû se pomáhalo pfiímotopy a existo-

a kovaná mfiíÏ pfii vstupu – archivnû doloÏená ve-

v profilaci portálu upozornila na slabou vrstevnost nátûrÛ

valy reálné obavy z moÏného vzniku pozdûj‰ích

dutou.

a vyvolala otázku pÛvodní povrchové prezentace hlavního

vláseãnicov˘ch trhlinek, které (pfii aplikaci jin˘ch

Polemika se vedla pfiedev‰ím o barevnosti

vstupu. Po celé jaro jsme vedli dialog o tom, jak by mûl

neÏ vápenn˘ch nátûrÛ) mají vliv na r ychlej‰í de-

okenních rámÛ a kfiídel. Jako pozÛstatek pfiede‰lé

portál s dórsk˘mi sloupy podpofiit tektoniku stfiedního ri-

strukci omítkové vrstvy.

alternativy „celnické zelenû“ zÛstala kfiídla i rámy

zalitu. Vzorky odebrané v létû 2006 pfiinesly jednoznaãn˘

Velmi si váÏím odborné podpory fieditelÛ NPÚ

nakonec bílé. Dnes je jedno, naz˘váme-li tuto bar-

poznatek. Kamenn˘ portál a dórské sloupy byly del‰í dobu

(zvlá‰tû fieditele odborného pracovi‰tû v hlavním

vu holubiãí ‰eì ãi bûl, zÛstává bílá a sniÏuje este-

po svém osazení prezentovány v pfiirozené barevnosti. Do-

mûstû Praze, PhDr. Michaela Zachafie) a pana ar-

tick˘ úãinek této jedineãné architektury. Nejedná

kladem toho je vrstviãka depozit a aÏ na ni nanesená ba-

chitekta Michaela Klanga, autora projektu rekon-

se, prosím, o zachování autentiãnosti povrchu his-

revnost s v˘znamn˘m podílem titanové bûloby, jejíÏ apli-

strukce. Vznikla (byÈ na krátkou dobu ãtyfi mûsí-

torick˘ch oken. Nemají s poãátkem 19. století nic

kaci datujeme do doby po roce 1920 (viz následující

cÛ) moÏnost dialogu, tfiíbení názorÛ pfii ãast˘ch

spoleãného. Jsou jiná i ve svém tvaru. Segmento-

pfiíspûvek A. Zemana).

setkáních. Vnímali jsme dÛm U HybernÛ jako je-

vá okna pocházejí z 20. století, z doby normaliza-

Obr. 8. Praha 1, Nové Mûsto, dÛm U HybernÛ, detail

dineãn˘ objekt, kter˘ vytyãuje pokraãování Králov-

ce, ostatní jsou z let 1938–1949. Bílá barva

západního prÛãelí s portálem a dórsk˘mi sloupy. Cel˘

ské cesty smûrem na v˘chod. Pfiicházeli jsme na

okenních rámÛ se tak stala ru‰ivou kresbou uplat-

vstup by podle prÛzkumu z konce léta 2006 vynikl po

místo u Obecního domu v rÛzn˘ch denních do-

Àující se pod dekorem ozdobn˘ch mfiíÏí velk˘ch

oãi‰tûní kamene, kter˘ by mûl svou barevností korespondo-

bách. Od MÛstku jsme sledovali promûnu objek-

oken západního prÛãelí.

vat s mramorovou deskou pod lunetou (viz následující pfiíspûvek A. Zemana).

tu v denním svûtle, kdy fasáda byla nejtemnûj‰í,

V rámci podpofiení estetického úãinku souhla-

v odstínu pískovce, pfies její zesvûtlování k poled-

sili investor, majitel budovy Státní fond kultur y,

ni aÏ k ostrému dopadu sluneãních paprskÛ ze

architekt i fieditel praÏského územního pracovi‰tû

ve v˘‰ce lunetov˘ch oken hlavní lodi pfii styku

západu. Uvûdomovali jsme si jednoduchou mo-

NPÚ s tím, aby do‰lo k temnému pfietfiení oken-

s portikem byly odebrány dva vzorky. Dal‰í odbû-

numentalitu a pomalu vnímali tuto dominantu Pfií-

ních rámÛ prozatím u hlavního portiku. Domnívali

ry se uskuteãnily z povrchu kamenného portálu

kopÛ jako plastiku. Vedeni snahou a citem nic na

jsme se, Ïe i ostatní zainteresované osoby po

a z kanelury dórsk˘ch sloupÛ. Zpracování vzorkÛ

tomto dotváfieném architektonickém skvostu ne-

provedení nátûru tuto pfiíznivou zmûnu ocení

bylo zadáno RNDr. Antonínu Zemanovi.

nechat nedofieãeno, chtûli jsme zmûnit i jiné ba-

a zmûní zápis v rozhodnutí. Tehdy nastal onen v˘-

Z posledních anal˘z vypl˘vá, Ïe povrch dór-

revné povrchy detailÛ hlavního prÛãelí. Právû

‰e zmiÀovan˘ konflikt s kulat˘m razítkem, kter˘

sk˘ch sloupÛ byl do první ãtvrtiny 20. století bez

tûch detailÛ, které byly restaurátorsk˘m prÛzku-

má i své pfiesné datum 11. 5. 2006 ve staveb-

povrchové úpravy, v odstínu pfiírodního kamene,

mem opomenuty.

ním deníku. Na prÛãelí se vrátila bílá, estetika

svûtlehnûdo‰edého, narÛÏovûlého hrubozrnného

„dostala na frak“, jak by fiekl hlavní architekt pro-

arkózovitého pískovce.

Nûco se podafiilo, jiné nikoliv

1

jektu: „Genius loci si na chvíli odskoãil jinam…“

Zpûtnû povaÏuji za velik˘ úspûch prosazení zla-

Stavbu provázely bûÏné dokonãovací problémy

cení na západním prÛãelí. Zavr‰ení stfiední ãásti

a i jarní de‰tû pfiinesly svá provûfiení. V‰echny

rizalitu vyzlacením erbu v tympanonu zdÛraznilo

opravné práce firma operativnû fie‰ila.

tektoniku této architektury. Tím se logicky v polo-

V zájmu profesnû dobfie dokonãené práce na

vinû kvûtna odkryly i dal‰í „neo‰etfiené“ architek-

plá‰ti domu U HybernÛ inicioval investor v závûru

tonické detaily: okenní otvory a barevnost nátûrÛ

odebrání nûkolika vzorkÛ z fasády. Na jiÏní stranû

■ Poznámky 1 Jeho pfiíspûvek uvádíme v tomto ãísle na s. 472.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S : P R O M ù N Y D O M U U H Y B E R N Ò | Z u z a n a P O L Á K O VÁ / F a s á d a d o m u U H y b e r n Û s ã a s o v ˘ m o d s t u p e m t fi í ã t v r t i n r o k u 2 0 0 6

471