GEODÉZIE V OBLASTI PROJEKTOVÁNÍ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY Pavel Sobotka1
Abstract A land surveyor is not just a specialised serviceman for the designer, who only prepares initial information for the project and land surveys as addenda to design documents. He is primarily a professional partner and consultant to the members of the design preparation team, the investor and all the participants in the project. The land surveying activities of the designer are gradually developing from the creation of basic materials and compulsory addenda for the design to the preparation of legal ownership documentation, the sucessful negotiation of which is vital in the achieval of planning and construction permits. Land surveying is a multidisciplinary activity. If we want it to be a respected profession within the project process, we must, in addition to our „traditional“ roles also offer expertise in the area of land planning, the design and carrying out of construction works, geology, rights, the environment, safety at work and other disciplines. If we are not capable of offering these complex services, the land surveying profession will faces a threat that the range of „our“ activities will be gradually encroached upon by members of other professions, that we will not be partners but remain mere producers of a narrow spectrum of basic design materials.
1.
Úvod
Geodet není jen specializovaný servisman projektanta, který zpracovává pouze podklady pro projekt a zeměměřické přílohy projektové dokumentace. Je především profesním partnerem a konzultantem členů projektového zpracovatelského týmu, investora i všech účastníků výstavby.
2.
Projektová dokumentace pozemních staveb
Je zpracovávána v souladu se Stavebním zákonem [1], jeho prováděcími vyhláškami, navazujícími technickými předpisy a Zákonem veřejných zakázkách [13] v těchto stupních: • studie, • dokumentace pro vydání územní rozhodnutí (DÚR), • dokumentace pro vydání stavební povolení (DSP), • projektová dokumentace pro provádění stavby (PDPS) - součást zadávací dokumentace stavby (ZDS), • realizační dokumentace stavby (RDS), • dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS).
1
Pavel, Sobotka, Ing., PRAGOPROJEKT, a.s., K Ryšánce 16, 147 54 Praha 4, tel.: 226066180, e-mail:
[email protected]
Objednatel projektu vymezí v zadávacích podmínkách rozsah a obsah projektové dokumentace, její, členění a způsob zpracování dokumentace a definuje závaznou strukturu výsledných elaborátů. Tyto zásady musí být v souladu s předpisy [2], [3] a [4]. V České republice je nejvýznamnějším objednatelem projektů silničních staveb Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR), které má své požadavky na zpracování objednávané dokumentace shrnuty do řady předpisů. Z hlediska projektování a zeměměřických činností jsou pro silniční stavby nejvýznamnější předpisy [6], [7], [8] a [11]. Projekt zpracovává tým specialistů, v jehož čele stojí hlavní inženýr projektu (HIP), který po technické a organizační stránce odpovídá za řízení projektu a který řídí zpracovatelský tým. Profesní specialisté v rámci své specializace přímo koordinují projektanty jednotlivých stavebních objektů, provozních souborů a zpracovatele samostatných příloh. Členem zpracovatelského týmu je i ÚOZI projektanta, který je garantem naší profese, řídí, kontroluje a koordinuje geodetické práce a ověřuje výsledky geodetických činností realizovaných pro potřeby projektu. Pro geodeta, který zpracovává dílčí část zeměměřických činností souvisejících s projektem, je partnerem vždy ÚOZI-P a HIP, případně HIPem určený profesní specialista. Ti by měli být před zahájením veškerých geodetických činností souvisejících s projektem definovat požadavky na technické parametry měření a zpracování dokumentace.
3.
Činnost geodeta projektanta
3.1 Přehled činností Úkolem geodeta projektanta činnost v rámci zpracovatelského týmu, zhotovení geodetických podkladů a příloh projektové dokumentace. Neméně významnou položkou v činnosti geodeta projektanta je podpora komunikace mezi projektantem, investorem, úřady a fyzickými osobami, které jsou účastníky řízení v jednotlivých fázích přípravy stavby. Jedná se nejen o přímý verbální kontakt, ale hlavně o zajištění dílčích dokumentů či zpracování rešerší (např. zjištění struktury vlastníků pozemků v zájmovém území projektu, podílu majetkoprávně nevypořádaných pozemků či duplicity vlastnictví apod.). Tyto úkony vedou k podpoře inženýringu – tj. činnosti směřující k získání patřičných povolení od dotčených úřadů. 3.2 Geodetické přílohy projektové dokumentace V procesu projektování stavby jsou zpracovávány tyto samostatné geodetické přílohy projektové dokumentace [15]: příloha projektu Geodetické zaměření Zjištění stávajících inženýrských sítí
Geodetická dokumentace
Záborový elaborát
dílčí příloha
stupeň projektu
poznámka
vstupní data
-
DÚR, DSP
v DSP jen reambulace
geodetické podklady
v DSP, DZS/PDPS jen aktualizace
geodetické podklady
Projekt vytyčovací sítě
DÚR, DSP, DZS/PDPS DSP, DZS/PDPS
Koordinační vytyč. výkres
DSP, DZS/PDPS
Vytyč. výkr. obvodu stavby
DSP, DZS/PDPS
Vytyčovací výkresy
DSP, DZS/PDPS, RDS
Seznamy bodů ZPBP a ZVBP, dotčených stavbou -
DSP DÚR, DSP
schválený projekt DSP-hl. body, RDS-rozschválená dokusah dle požadavků zho- mentace jednotlivých tovitele stavby objektů ČÚZK, schválený projekt schválený projekt, GP
Součástí projektu není vypracování geometrických plánů a projekt sledování posunů a přetvoření objektů. Zhotovení geometrických plánů (GP) zadává jejich zpracovateli objednatel stavby zpravidla samostatně v období zpracování DSP. V souladu s [9] geometrický plán k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí se předkládá jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřující k uskutečnění změny využití území. Měření posunů a přetvoření je pro objekty určené v [5] předepsáno v DZS/PDPS v rámci příslušného stavebního objektu (SO) nebo provozního souboru (PS). Tato položka musí být také obsažena a oceněna v Soupisu prací. Projekt sledování je pak zpracován v rámci RDS na základě požadavku zhotovitele stavby.
4.
Geodetické podklady
4.1 Podklady z externích zdrojů Část podkladů se přebírá z dostupných externích zdrojů – ČÚZK (katastrální mapy, hranice BPEJ, ZABAGED), ŘSD ČR (Základní mapa dálnice), SŽDC s.o. (Jednotná železniční mapa), městské a obecní úřady (územní plány, technické mapy měst, GID data apod.), Web Map Service - WMS orgánů státní správy a samosprávy apod. 4.2
Účelové zpracovávané geodetické podklady pro projekt
4.2.1 Zaměření území a zpracování digitálního modelu terénu (DTM) Pro potřeby studie postačují data ze ZABAGED a to vč. DTM vytvořeného z vrstevnicového plánu. Pro DÚR je nutné podrobné zaměření zájmového území projektu a zpracování účelové mapy (zpravidla v měřítku 1:500 až 1:2000) a následná tvorba DTM. V DSP bývá zaměření včetně DTM kompletně reambulováno. Zaměření území a DTM jsou základním geometrickým podkladem pro návrh směrového a výškového řešení trasy. Na kvalitu jejich zpracování má zásadní vliv úroveň komunikace mezi zadavatelem měření a geodetem. Jedná se zejména o rozsah, přesnost měření a zásady pro technické zpracování účelové mapy a DTM. Pokud investor pořídí geodetický podklad pro projekt nezávisle na projektantovi a nemá-li závazně definovány zásady pro jeho zpracování, zvyšuje se výrazně riziko, že měření i technické zpracování nebylo přizpůsobeno potřebám projektované stavby. Problematická bývá zejména kvalita výchozí měřické sítě, přesnost výšek bodů osy koleje a na zpevněných površích a kvalita zpracování DTM. 4.2.2 Zjištění (průzkum) stávajících inženýrských sítí (IS) Provádí se ve stupni DÚR, aktualizace v DSP a případně delšího časového odstupu i v DZS (PDPS). Z údajů poskytnutých správci je zpracována „Situace inženýrských sítí“. Správnost zákresu tras IS z podkladů od správce do situace je třeba nechat správcem zpětně potvrdit. Bez tohoto potvrzení správce nemusí poskytnout další nezbytné údaje o svých sítích (např. specifikace vodičů apod.) a neprojedná projektantem navržená ochranná opatření či přeložky. Před předáním staveniště je zadavatel stavby/investor povinen zajistit vytyčení a prověření funkčnosti stávajících inženýrských sítí jejich správcem a to v rozsahu uvedeném v DZS (PDPS). Zpracovatel dokumentace musí vycházet zejména z osobních zkušeností a z podrobného místního šetření. Dotazováním u místně příslušných stavebních úřadů lze
zpravidla zjistit pouze obecně známé provozovatele energetických či trubních sítí a největší provozovatele telekomunikačních služeb. Přitom např. zák. č. 127/2005 Sb. (O elektronických komunikacích) [14], v§101, odst. 1 výslovně ukládá stavebnímu úřadu povinnost sdělit stavebníkovi existenci podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi a doložit vyjádření jejich provozovatelů k žádosti o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení. 4.2.3 Speciální účelové podklady Netvoří součást příloh v rámci geodetické dokumentace. Jsou zpracovávány pro potřeby jednotlivých objektů či samostatných profesních příloh, do kterých jsou také začleněny. Jde např. o podrobné zaměření mostů pro rekonstrukci, měření prostorového průběhu vodičů nadzemních el. vedení, zaměření podzemních prostor, podklady pro pasportizaci objektů určených k demolici, zaměření chráněných dřevin, geodetické zprávy v rámci geotechnických průzkumů apod.
5.
Geodetická dokumentace
Samostatná příloha v rámci projektové dokumentace - obsahuje přílohy nutné pro vytyčení stavby v terénu. 5.1 Projekt vytyčovací sítě Standardně bývá navržena základní vytyčovací síť (ZVS), kterou vybuduje stavebník (investor) a předá ji zhotoviteli stavby v rámci přejímky staveniště. Projekt na zahuštění ZVS a mikrosítí pro technologicky náročné objekty se zpracovává na základě požadavku zhotovitele stavby, který ji také na své náklady realizuje. Projekty vytyčovacích sítí musí obsahovat přibližnou polohu navrhovaných bodů, způsob jejich stabilizace a ochrany, požadovanou přesnost určení polohy bodů, informace o pozemcích dotčených stabilizací. Body s nucenou centrací musí být založeny do pevného podloží, hloubka založení musí být stanovena geologem na základě podrobného geologického průzkumu. Požadavky na zpracování projektu vytyčovací sítě včetně jejích technických parametrů se mezi jednotlivými investory velmi liší. Registrujeme též značné rozdíly v regionálních zvyklostech. Projekt vytyčovací sítě se zpracovává v DSP. Podrobná specifikace včetně výkazu materiálu a nákladů na stabilizaci a zaměření sítě se provádí v DZS/PDPS. Podle požadavku objednatele projektové dokumentace může být návrh základního schématu sítě zpracován již v DÚR. 5.2 Koordinační vytyčovací výkres Zpracovává se zpravidla u rozsáhlých staveb s velkým počtem SO a PS. U technologicky a územně méně rozsáhlých projektů může být naopak koordinační vytyčovací výkres po souhlasu objednatele doplněn o vytyčovací prvky a další náležitosti, a může nahradit vytyčovací výkresy jednotlivých objektů. 5.3 Vytyčovací výkresy Tvoří nejvýznamnější přílohu geodetické dokumentace. Po dohodě s objednatelem projektu mohou být zpracovány samostatně pro jednotlivé vytyčované objekty nebo sdruženy do územních celků či podle číselných řad SO a PS.
ČSN 01 3419 „Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb“ [12], patří mezi služebně nejstarší normy používané geodety a její „aktuálnost“ odpovídá době vyhlášení platnosti (od 1.6.1988). Vzhledem k tomu, že vytyčovací výkresy často zpracovávají projektanti příslušných objektů, musíme být rádi alespoň za to, že norma poměrně přesně definuje formální náležitosti vytyčovacích výkresů (uvedení úplných identifikačních údajů vytyčovaného objektu, údajů o použitých referenčních souřadnicových a výškových systémech, seznamů souřadnic vytyčovaných bodů či vytyčovacích prvků, požadavků na přesnost vytyčení, vazeb na sousední či navazující objekty atd.). V zájmu prestiže naší profese je nutné, aby ÚOZI důsledně vracel k přepracování výkresy, které stanovené náležitosti nesplňují.
6.
Majetkoprávní (záborový) elaborát
neboli dokumentace záboru pozemků tvoří samostatnou přílohu projektu, která je zpracovávána ve stupni DÚR a DSP. Zábor se dělí dle doby trvání na trvalý, dočasný nad 1 rok a dočasný do 1 roku. V DÚR je nutné elaborátem podchytit veškeré pozemky dotčené projektovanou stavbou a přibližně vyčíslit plochy jednotlivých druhů záborů, v DSP pak přesně vyčíslit plochy záborů stavby, na kterou by v této fázi již mělo být vydáno územní rozhodnutí. Jeli současně s DSP zpracováván i GP, musí autoři GP a záborového elaborátu úzce kooperovat. GP se zpracovávají na podkladu hranic trvalých záborů, zpracovatel záborového elaborátu naopak z GP přebírá do „své“ dokumentace číslování a výměry parcel. Výslednou majetkoprávní dokumentaci tvoří tříděné soupisy pozemků (a informací o nich) a zákresy projektu či jednotlivých objektů do aktuální katastrální mapy s grafickým rozlišením druhů záborů. Majetkoprávní elaborát se používá jako: • • • •
příloha návrhu na vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby, podklad pro jednání s majiteli pozemků potřebných pro realizaci projektu o jejich vykoupení či smluvním zajištění přístupu na ně, podklad pro získání souhlasu s odnětím zemědělského půdního fondu (ZPF) půdy určené k plnění funkce lesa (PUPFL), podklad pro dokumentaci o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí.
Autorovi referátu není v současnosti znám žádný obecně platný předpis, který by definoval požadované přílohy elaborátu, jejich obsah a formát. V oboru pozemních komunikací existuje pouze předpis C3 ŘSD ČR [10], ani ten však v praxi nenašel plošné uplatnění (a to ani v rámci ŘSD ČR) a může sloužit jen jako pomůcka pro sestavování dokumentace. Požadavky na obsah a formu zpracování elaborátu proto vykazují značné rozdíly mezi různými objednateli, které se regionálně dále prohlubují. Dokumentaci záboru pozemků posuzuje velký počet lidí různých profesí. Projednává se na stavebních úřadech, úřadech státní správy, orgánech místní samosprávy i se soukromými osobami – vlastníky dotčených pozemků. Všichni dokumentaci hodnotí podle svých odborných kriterií, často však úspěšné projednání podmiňují zohledněním svých (mnohdy subjektivních) zájmů. V zájmu úspěšného projednání projektové dokumentace je proto majetkoprávní elaborát často doplňován a upravován. Tyto úpravy dramaticky snižují produktivitu práce zpracovatele elaborátu, neboť vzhledem k absenci předpisu se obtížně posuzuje to, co je dodatečně požadovanou změnou elaborátu a co reklamovanou vadou.
Majetkoprávní dokumentace je stěžejní přílohou celého projektu a často je ve zjednodušené formě zpracovávána už při zpracování studie (zjišťuje se podíl nevypořádaných pozemků, struktura vlastníků, odhady nároků na vynětí ze ZPF a PUPFL). Vzhledem k náročnému procesu projednávání projektů dopravních staveb je majetkoprávní elaborát také nejčastěji aktualizovanou přílohou projektu.
7.
Závěr
Těžiště geodetické činnosti projektanta se postupně přesunuje od tvorby podkladů a povinných příloh projektu ke zpracování majetkoprávní dokumentace, jejíž úspěšné projednání je nezbytné pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Geodézie je multidisciplinární činnost. Chceme-li, aby byla respektovanou profesí v rámci procesu výstavby, musíme kromě své „mateřské“ činnosti nabídnout též znalosti z oblasti územního plánování, projektování a realizace staveb, geologie, životního prostředí i dalších disciplín. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr by měl mít navíc dobré právní povědomí a svým spolupracovníkům zajistit bezpečnosti práce.
Podklady: [1]
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
[2]
Vyhláška Ministerstva dopravy České republiky (MD ČR) č. 146/2008 Sb.,
[3]
Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací, MD ČR, 02.2007
[4]
Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací (TKP-D), MD ČR, jednotlivé kapitoly průběžně,
[5]
Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP), MD ČR, jednotlivé kapitoly průběžně,
[6]
C1 - Datový předpis pro tvorbu digitálních map pro ŘSD ČR v. 5, ŘSD ČR, 2002,
[7]
C2 - Předpis pro předávání digitální proj. dokumentace pro ŘSD ČR v. 4.1, ŘSD ČR, 2004,
[8]
Metodický návod pro projektanta na sestavení soupisu prací v. 3.0, ŘSD ČR, 2005,
[9]
Vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb.,
[10]
C3 – Předpis pro tvorbu digitálního záborového elaborátu v. 3, interní předpis ŘSD ČR, 05.1998,
[11]
Základní vytyčovací síť v ražených dálničních tunelech, metodický pokyn ŘSD ČR,
[12]
ČSN 01 3419 - Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb, 06.1988,
[13]
Zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
[14]
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích,
[15]
SOBOTKA Pavel, Ing.: Geodetické práce pro projekt pozemních komunikací z pohledu projektanta, referát na X. mezinárodní konferenci Geodézie a kartografie v dopravě, Ostrava, 09.2008.
