Genderové aspekty využívání ICT ve výuce Didaktické materiály k použití v edukaci

Gender Awareness in Media Education

Genderové aspekty využívání ICT ve výuce

Didaktické materiály k použití v edukaci CZ – Cˇeská republika FI – Finská republika LT – Litevská republika PL – Polská republika GR – Rˇecká republika DE – Spolková republika Neˇmecko CH – Švýcarská konfederace

http://www.project-game.eu

Genderové aspekty využívání ICT ve výuce Didaktické materiály k použití v edukaci

Projekt G@ME Gender Awareness in Media Education http://www.project-game.eu Projekt je financován s podporou Evropské komise. Odpovědnost za obsah publikace mají autorky a autoři. Evropská komise neručí za další pouţívání obsaţených údajů v materiálu. Vydavatel Pedagogická fakulta UK v Praze M.D.Rettigové 4, 116 39 Praha1 http://www.pedf.cuni.cz Editorka Irena Fialová Pedagogická fakulta UK v Praze Autorky a autoři © CZ Irena Fialová CZ Jiří Pavlíček DE Dorothea Luke DE Christina Engelhardt, FI Kaisu Tapiovaara CH Hansjörg Abegglen Web projektu GR Yorgis Androulakis Grafická úprava obálky Tom Röder [email protected] Tisk Copy General http://www.copygeneral.cz Náklad 60 ISBN 978-80-7290-414-3 2009

Obsah Úvod

3

Diagnostické nástroje pro reflexi genderově citlivé edukace Dotazník pro studentky a studenty, ţákyně a ţáky

5

Sebereflexní dotazník pro vyučující základních a středních škol

7

Sebereflexní dotazník pro vyučující na pedagogických fakultách univerzit

18

Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými učitelkami a učiteli při hospitaci studentek a studentů pedagogických fakult v rámci jejich praxe

21

Kriteria k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů z genderového hlediska

25

Publikace projektu G@ME

29

Informační zdroje

31

Tým projektu

34

Přílohy

CD ROM Genderové aspekty vyuţívání ICT ve výuce. Didaktické materiály k pouţití v edukaci. Handreichung. Förderung von gendersensibler Medienbildung. Didaktische Materialien zum Einsatz in europäischer Lehrerbildung. Manual. Promotion of Gender-Sensitive Media Education. Didactic Material for Use in European Teacher Education. Články k tématu Genderové aspekty vyuţívání ICT ve výuce.

1

Úvod Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze s osmi dalšími institucemi participovala na projektu Socrates Comenius 2.1 Gender Awareness in Media Education – G@ME v rámci inovace přípravy učitelů v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi. Projekt chtěl poukázat na jeden z mnoha problémů společných pro země Evropské unie – na genderové stereotypy v edukaci médií, resp. informačních a komunikačních technologií. Pojem gender, respektive sociální pohlaví, sociální rod tvoří sociálně budovaný komplex vlastností, chování, zájmů a vzhledu, který je v dané společnosti spojován s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost předepisuje lidem normy muţství a ţenství díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů. V průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou roli, která je definována jako vhodné chování pro jedno či druhé pohlaví. Gender odkazuje na sociální rozdíly mezi ţenami a muţi, které nejsou vrozené, ale naučené. Jejich determinace není přirozeným, neměnným stavem, ale mění se s časem a liší se jak v rámci jednotlivých kultur, tak i mezi kulturami. Nejsou tedy přirozeným, daným rozdílem mezi muţi a ţenami, ale dočasným vývojovým stupněm sociálních vztahů. Je zřejmé, ţe problém genderu v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi je značně komplexní a jeho řešení je dlouhodobé a systémové. Výsledky výzkumů v této oblasti, jakoţto podklady pro hledání řešení, jsou získávány analýzou dat z empirického výzkumu. Získaná data ukazují, ţe existují vztahy mezi sloţkami biologickými, mentálními a sociálními, tedy působí vlivy intrapersonální, interpersonální a společenské. Zjištěné nedostatky by se měly odrazit u vyučujících v určité změně koncepce a uspořádaní výuky, ale především v pedagogické a obzvlášť didaktické přípravě budoucích, ale i stávajících učitelek a učitelů nejen oboru informační výchova, ale také všech ostatních oborů. Je tedy nutné respektovat specifické rozdíly ţen a muţů ve vztahu k technice, respektive k ICT a přizpůsobit styl a uspořádání výuky včetně návrhu změn v materiálech, v postupech a metodách z hlediska genderu. Vyučující by se měli zamyslet nad vlastní výukou, nad někdy pouţívanými neuvědomělými stereotypy a pak zjištěné nedostatky v této oblasti odstranit. Poznání a pochopení genderových rolí umoţňuje odbourat zbytečné návyky a předsudky, které ve svém důsledku mohou

2

negativně ovlivnit či omezit myšlenkový rozvoj a potenciál dívek, a tak zúţit jejich uplatnění na trhu práce. K podpoře genderově senzitivní edukace mohou stávajícím a budoucím učitelkám a učitelům pomoci diagnostické nástroje pro reflexi a sebereflexi:

̶

Dotazník pro studentky a studenty, ţákyně a ţáky

̶


̶


̶

Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými učitelkami a učiteli při hospitaci studentek a studentů pedagogických fakult v rámci jejich praxe K analýze a evaluaci informačních zdrojů slouţí Kriteria k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů z genderového hlediska. Tyto diagnostické nástroje byly vytvořeny v rámci projektu G@ME a byly ověřeny v roce 2007–2009 v jednotlivých zemích projektu a v roce 2009 v rámci on-line kurzu ve výukovém prostředí Moodle. Závěrečný manuál projektu G@ME v anglickém a německém jazyce je k dispozici v elektronické podobě na přiloţeném CD ROM a je také s dalšími materiály k projektu ke staţení na adrese projektu http://www.project-game.eu a na edukačním serveru http://game.bildung.hessen.de.

Vyuţívání počítačů od mateřské školky k vysoké škole (CZ, DE, CH, PL)

tým projektu G@ME

3

Dotazník pro studentky a pro studenty, pro ţákyně a pro ţáky

Dotazník pro studentky a pro studenty, pro žákyně a pro žáky Informace pro vyučující K čemu slouží tento diagnostický nástroj: Následující dotazník je neformální diagnostický nástroj a není standardizován. Těţiště tohoto dotazníku spočívá ve vnímání vlastního procesu získání ICT znalostí studentkami a studenty, ţákyněmi a ţáky. Chlapci a dívky by sami, s pomocí vyučujících, měli přemýšlet o tomto procesu; dotazník přitom není zaměřen na zjišťování deficitů, ale na řešení jejich odstranění. Cíle tohoto diagnostického nástroje: Cílem je zjistit rozdíly mezi chlapci a dívkami v určité věkové skupině a určitém typu školy, v návaznosti na rozpoznání úrovně znalostí, zvládnutí techniky, potřeb, preferencí a výukových nabídek. Jak je možné pracovat s tímto dotazníkem: Dotazník je moţné pouţít v tištěné podobě nebo je k dispozici na webové stránce projektu http://www.project-game.eu. Existuje několik moţných variant vyuţití dotazníku: 

Vyuţití pro vyučující spočívá ve zjištění ICT znalostí a dovedností chlapců a dívek. K tomuto účelu je dotazník vyplněn anonymně a je vyhodnocen vyučujícím. Výsledky poskytují cenné závěry jak pro vlastní výuku ICT, tak i pro počítači podporovanou výuku, a to jak v souvislosti s obsahem, tak i s didaktikou genderově senzitivní výuky.



Vyuţití pro žákyně a pro žáky, pro studentky a pro studenty spočívá v tom, ţe si zodpovězením otázek sami uvědomí stav svých ICT znalostí a dovedností, a často je pak výsledkem zvýšení motivace v jejich další práci s ICT.



Vyplněný dotazník můţe být pouţit jako evaluační list do portfolia studenta/ky, ţáka/yně.



Výsledky dotazníku také mohou slouţit jako podnět pro přípravu ICT kurzu.

Potřebný čas: 

1,5 hodiny pro organizaci a vyplnění dotazníku



1 hodina pro analýzu odpovědí

4


Dotazník pro studentky a pro studenty, pro žákyně a pro žáky Studentky a studenti, ţákyně a ţáci, učíte se pracovat s počítačem, pouţíváte ho v různých předmětech. Někteří z vás si myslí, ţe jiţ mají potřebné znalosti a dovednosti, jiní jsou toho názoru, ţe počítač stále ještě není jejich „kamarád“. Aby počítače mohly zlepšit vaši výuku, potřebujeme váš názor, jak počítače vyuţíváte, co uţ umíte, ale také jak byste chtěli počítače ve škole vyuţívat; proto vás prosíme, abyste vyplnili následující dotazník. K zodpovězení 17 otázek budete potřebovat asi 20–30 minut. Kdybyste čemukoli nerozuměli, zeptejte se své učitelky nebo svého učitele. V zájmu anonymity při vyplňování dotazníku nikde neudávejte své jméno. Děkujeme vám za vyplnění dotazníku.

5


Osobní údaje:  dívka

 chlapec

věk: _____

ročník: ________

Jaký druh školy navštěvuješ (ZŠ, gymnázium)? ____________________ Použití počítače:

1. Kde nejčastěji sedíš u počítače? (zakříţkovat pouze jednu moţnost)  doma  u kamarádů či u kamarádek  ve škole  v počítačové kavárně  jinde: ______________________

2. Jak často používáš počítač (hraní her, psaní úkolů, chatování atd.)? (zakříţkovat pouze jednu moţnost)  kaţdý den  týdně, asi _________ krát v týdnu  méně často, asi _________ krát za měsíc

3. Kolik času (v hodinách) průměrně týdně trávíš u počítače? asi _______________ hodin

4. Co děláš na počítači nejraději? (je moţné zvolit více odpovědí)  chatování  psaní e-mailů  hraní her  surfování na internetu  poslouchání hudby  sledování videa  psaní textů  práce s výukovými programy  vyhledávání informací na internetu v rámci přípravy domácích úkolů do školy  jiné:________________________________________________________

5. Proč trávíš čas u počítače? (je moţné zvolit více odpovědí)  abych ušetřil/a čas  abych si usnadnil/a učení  abych získával/a texty a obrázky k úkolům do školy  abych mohl/a lépe komunikovat v:  internetové diskuzi  chatování  psaní příspěvků do fóra  blogování  baví mě poznávat a vyuţívat nové technologie  hraní her je to nejlepší 6


 abych poznal/a nové lidi  abych měl/a rychlý přístup k aktuálním informacím  abych vyuţíval/a výukové programy  abych si udělal/a domácí úkoly  jiné_________________________________________  jiné_________________________________________ Jak ses seznámil/a a naučil/a pracovat s počítačem:

6. Kolik let přibližně používáš počítač? ____ let

7. Kdo tě naučil, naučila pracovat s počítačem? (je moţné zvolit více odpovědí)  matka  otec  sestra  bratr  kamarád, kamarádka  učitel, učitelka v MŠ  učitel, učitelka na ZŠ  známý, známá  v počítačovém kurzu  já sám, já sama  jinak:________________________________

7


8. Jak ty sám, sama hodnotíš své znalosti a dovednosti při práci s počítačem: jsem expert/ka

umím dobře

neumím moc dobře

neumím vůbec

nevím

textový editor











tabulkový kalkulátor











tvorba prezentace (např. v PowerPointu)











ukládání souborů (i z internetu)











instalování programů











staţení obrázků z digitálního fotoaparátu nebo z mobilu











komprimace souborů











tisk souborů











scanování











vypalování CD nebo DVD











hraní her











poslouchání hudby











zpracování hudby











zpracování fotografií











zpracování videa/filmu (stříhání)











práce s grafickým programem











surfování/pouţití vyhledávače











chatování











telefonování (např. Skype)











nakupování přes internet











blogování/účast ve fóru











tvorba webové stránky











mailování











programování











pouţívání internetu:

další………………………….. další…………………………..

8


9. Co by ses chtěl/a ještě naučit? ano

ne

pracovat s textovým editorem





pracovat s tabulkovým kalkulátorem





vytvořit prezentaci (např. v PowerPointu)





uloţit soubory (i z internetu)





instalovat programy





stáhnout obrázky z digitálního fotoaparátu či mobilu





komprimovat soubory





tisknout soubory





scanovat





vypalovat CD a DVD





hrát hry





poslouchat hudbu





zpracovávat hudbu





zpracovávat fotografie





zpracovávat video/film (stříhat)





pracovat s grafickým programem





surfovat/pouţít vyhledávače





chatovat





telefonovat (např. Skype)





nakupovat přes internet





blogovat/účastnit se fóra





vytvořit si webovou stránku





poslat e-mail





programovat





další…………………………..





další…………………………..





pouţívat internet:

9


Využití počítače ve tvé škole:

10. Máte u vás ve škole nějaký volitelný počítačový (ICT) kurz? ano ne (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12) momentálně ne (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12) nevím (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12)

11. Jak často se koná počítačový kurz a co se tam učíte? (prosím, doplnit!) Týdně _______ hodin. Učíme se tam: _____________________________________________ ___________________________________________________________ ___________________________________________________________

12. Práci s počítačem ve škole považuji pro sebe  za příliš lehkou

 přesně vhodnou

 příliš těţkou

 nebaví mne to

13. Používáme počítač ve vyučování v následujících předmětech: (je moţné zvolit více odpovědí)  český jazyk

 matematika

 cizí jazyk

 přírodopis

 chemie

 fyzika

 dějepis

 občanská výchova

 praktické činnosti

 zeměpis

 rodinná výchova

 výtvarná výchova

 hudební výchova  jiný předmět _______

 jiný předmět _________

14. Pomáháš při vyučování svým spolužačkám a spolužákům při práci s počítačem?  ano

 ne

15. Přeji si pro používání počítače ve výuce: (je moţné zvolit více odpovědí)  více nasazení v předmětech: _____________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________  získat více základních znalostí s důrazem na:  hardware (tj. technické vybavení počítače např. procesor, paměť, myš, tiskárna apod.)  software (tj. programové vybavení tj. např. programy a data)  více věcí, které mne baví (prosím, vypsat):  _____________________________________________________________  _____________________________________________________________  nepřeji si ţádnou změnu

10


Bezpečnost při práci s počítačem:

16. Znáš nějaký druh nebezpečí spojené s užíváním počítače/internetu?  ano

 ne (při této odpovědi, prosím, vynechat otázku 17)

17. Jaké nebezpečí znáš? (je moţné zvolit více odpovědí)  viry např. v e-mailech  podvodné zprávy o výhrách posílané přes e-mail  závislost na počítači/internetu  nechtěné nakupování, objednávaní věcí přes internet  uráţky a konflikty při chatech  výhrůţky od neznámých osob  nevhodné nebo děsivé odkazy a obrázky  zcizení nebo narušení osobních dat  moje osobní data zneuţívají různé společnosti (reklamní nabídky)  jiné: ______________________________________________________ Chceš ještě něco dodat (nápady, otázky)?

Děkujeme ti za tvou pomoc.

11


Sebereflexní dotazník pro vyučující základních a středních škol K čemu slouží tento diagnostický nástroj: Zodpovězení otázek v následujícím sebereflexním dotazníku Vám pomůţe posoudit, do jaké míry Vy jako vyučující ve své výuce podporujete dívky a chlapce v uţívání ICT. ICT – informační a komunikační technologie. Gender představuje sociálně utvářený komplex vlastností, chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané společnosti spojovány s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy, hodnoty a ţivotní styl pro jedno či druhé pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří základ pro genderové stereotypy.

Cíle tohoto diagnostického nástroje: Sebehodnocení Vám můţe pomoci:  zabývat se poţadavky na vytvoření dobrých učebních podmínek pro zvládnutí genderově senzitivní výuky podporované ICT  bilancovat Váš současný postoj se zřetelem na poţadavky této výuky  reflektovat rozvoj Vašich schopností genderově senzitivní výuky podporované ICT  poznávat a uvědomovat si nezbytné změny a plánovat další kroky ke zlepšení stávající situace Jak je možné pracovat s dotazníkem pro sebehodnocení: Dotazník slouţí především k sebereflexi. Měl by Vás stimulovat k bilancování a k hodnocení vlastního „učitelského ţivotopisu“ z hlediska genderově citlivé výuky podporované ICT. Proto Vám doporučujeme, abyste si nejprve vyplnili dotazník sami. Ve druhém kroku by mohlo být pro Vás uţitečné prodiskutovat své záznamy s kolegyní či kolegou, kterým důvěřujete. Kolegyně či kolega by Vám mohli pomoci rozšířit a prohloubit Vaše sebehodnocení svým pozorným nasloucháním, případně doplňujícími i kritickými dotazy. Zpětná vazba z dotazníku můţe pomoci pro Vaši učitelskou praxi  jako nástroj zvýšení kvality školy  v tvorbě koncepce implementace ICT do výuky  v praktické úvaze nad přiměřenou diferenciací v různých výukových podmínkách Kromě toho vyplněný dotazník nabízí podněty k diskuzi mezi kolegy a kolegyněmi navzájem. Potřebný čas: 

25 minut pro zodpovězení následujících 30 otázek



30 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s kolegou nebo kolegyní



30 minut pro vypracování svých vlastních návrhů na zlepšení své práce.

12


Prosím ohodnoťte, do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky:

V mé výuce …

plně

spíše spíše vůbec nevím ano ne ne

1. pozoruji výhody výuky podporované počítačem na rozdíl od jiných forem výuky.











2. pozoruji, ţe tato forma učení vyhovuje individuálním potřebám ţáků a ţákyň.











3. je podpora ţáků a ţákyň při jejich učení důleţitější neţ pouhé předávání informací.











4. se moje role učitele/ky pouţíváním ICT změnila. Stále více se stávám moderátorem/kou, průvodcem/kyní.











5. mají všichni ţáci a ţákyně k počítačům volný přístup.











6. pozoruji, ţe počítače umoţňují ţákům a ţákyním získávat různé zkušenosti z učení.











7. pozoruji, ţe počítače umoţňují vyhovět rozdílným potřebám ţáků a ţákyň.











8. ţáci a ţákyně pracují ve skupinách podle pohlaví a také ve smíšených skupinách (ne pouze ve skupinách podle pohlaví).











9. během skupinové práce dávám pozor na to, aby role nebyly rozděleny v závislosti na pohlaví, např. aby střídavě chlapci zapisovali poznámky a dívky prezentovaly a vedly diskusi a naopak.











10. dbám na genderově sensitivní jazyk v testech, psaných úkolech, pracovních listech apod.











11. dívky působí v uţívání počítačů méně jistě neţ chlapci.











12. chlapci oproti dívkám jednají častěji jako počítačoví experti.











13. dívky se častěji ptají, kdyţ nastane problém při práci s počítačem.











14. při zacházení s ICT dívky preferují tvůrčí úkoly (kreslení, úpravy obrázků, fotografií apod.).











13


V mé výuce …

plně


15. pouţívám virtuální výukové prostředí např. Moodle společně se svými ţáky a ţákyněmi.











16. očekávám stejné výkony při práci s počítačem od dívek a od chlapců.











17. chválím dívky a chlapce při práci s počítačem za provedené činnosti a úkoly. Moje metody odměňování jsou:











…………………………………………………….











…………………………………………………….











Používání ICT v mé výuce

plně


18. Abych mohl/a smysluplně uţívat ICT k podpoře výuky, potřebuji znalosti … o moţnostech a námětech, jak ICT uţívat ve výuce.











o výsledcích výzkumu pouţívání ICT ve výuce.











o teoriích učení a vyučování.











o kriteriích analýzy, hodnocení a výběru ICT (hardwaru a softwaru).











Prosím, vypište další potřebné znalosti: ………………………………………………………. ………………………………………………………. ……………………………………………………….

  

  

  

  

  

prezentaci úkolu.











zpracování přípravy postupů a cíle hodiny společně s ţáky a ţákyněmi.











zaznamenání cílů, metod a postupů.











řešení úkolu.











zaznamenávání výsledků výuky.











prezentaci výsledků.











motivování ţáků a ţákyň.











vizualizaci obsahu výuky.











umoţnění individuálního učení.











19. Uţívání ICT ve výuce je vhodný nástroj pro …

14


zpestření výuky.











umoţnění učení objevováním.











otevírání se školy veřejnosti.











umoţnění autonomní, nezávislé práce.











seznamování s aktuálními informacemi.











Používání ICT v mé výuce

plně


20. ICT by měly být tématem výuky proto, aby se dívky a chlapci naučili … s nimi zacházet.











je vhodně pouţívat.











analyzovat je ve vztahu ke společnosti.











rozumět jejich vlivu.











rozumět ICT termínům a cíleně je pouţívat.











předcházet nebezpečí vznikajícím z uţívání ICT.











orientovat se v nabídkách hardwaru a softwaru.











vyuţívat ICT pro uměleckou činnost.











vyuţívat ICT k sebevzdělávání.











vyuţívat ICT pro své vlastní hobby.











vybrat ICT v závislosti na vlastních potřebách a situaci.











Já jako učitel/učitelka …

plně


21. vítám ve své výuce budoucí učitele a učitelky, aby mohli získat potřebné zkušenosti.











22. v posledním roce jsem navštěvoval/a kurz ICT.











23. sám/sama se vzdělávám dál v oblasti ICT.











24. v posledním roce jsem navštěvoval/a kurz na téma genderu.











25. sám/sama se vzdělávám na téma genderu.











26. potřebuji při uţívání ICT dodat sebedůvěru.









 15


27. si myslím, ţe umím vysvětlit např. kolegům/yním, rodičům funkce počítačového programu.











28. si myslím, ţe kdyţ vzniknou při práci s počítačem problémy, jsem schopný/á je vyřešit.











29. mám dobrý pocit ohledně svých počítačových znalostí a dovedností.











30. jsem schopný/á na počítači přijít na nové funkce, aniţ bych se někoho musel/a ptát.











Co bych chtěl/a dodat k problematice gender a ICT: …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………….……………………………………………….. ………………………………………………….……………………………………………….. ………………………………………………….………………………………………………..

16


Sebereflexní dotazník pro vyučující na pedagogických fakultách univerzit K čemu slouží tento diagnostický nástroj: Zodpovězení otázek v následujícím sebereflexním dotazníku Vám umoţní určit, do jaké míry Vy jako vyučující ve své výuce (v prezenčním, kombinovaném bakalářském a magisterském studiu, v programech celoţivotního vzdělávání) podporujete své studentky a studenty tj. budoucí i stávající učitelky a učitele při nasazení ICT do výuky. ICT – informační a komunikační technologie. Gender představuje sociálně utvářený komplex vlastností, chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané společnosti spojovány s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy, hodnoty a ţivotní styl pro jedno či druhé pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří základ pro genderové stereotypy.

Cíle tohoto diagnostického nástroje: Sebehodnocení Vám můţe pomoci:  zabývat se poţadavky na vytvoření dobrých učebních podmínek pro zvládnutí genderově senzitivní výuky podporované ICT  bilancovat Váš současný postoj se zřetelem na poţadavky této výuky  reflektovat rozvoj Vašich schopností genderově senzitivní výuky podporované ICT  poznávat a uvědomovat si nezbytné změny a plánovat další kroky ke zlepšení stávající situace Jak je možné pracovat s dotazníkem pro sebehodnocení: Dotazník slouţí především k sebereflexi. Měl by Vás stimulovat k bilancování a k hodnocení vlastního „učitelského ţivotopisu“ z hlediska genderově senzitivní výuky podporované ICT. Proto Vám doporučujeme, abyste si nejprve vyplnili dotazník sami. Ve druhém kroku by mohlo být pro Vás uţitečné prodiskutovat své záznamy s kolegyní či kolegou, kterým důvěřujete. Kolegyně či kolega by Vám mohli pomoci rozšířit a prohloubit Vaše sebehodnocení svým pozorným nasloucháním, případně doplňujícími (i kritickými) dotazy. Zpětná vazba z dotazníku Vám můţe pomoci pro Vaši učitelskou praxi  jako nástroj zvýšení kvality školy  v tvorbě koncepce implementace ICT do výuky  v praktické úvaze nad přiměřenou diferenciací v různých výukových podmínkách Kromě toho vyplněný dotazník vytváří podněty jak k diskuzi, tak i nabízí podněty pro konzultaci a rady stávajícím a budoucím učitelům a učitelkám. Ochrana dat a anonymita je zachována. Potřebný čas: 

30 minut pro zodpovězení následujících 25 otázek



30 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s kolegou, kolegyní



30 minut pro vypracování svých vlastních návrhů na zlepšení své práce. 17


Prosím ohodnoťte, do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky: V mé výuce …

plně spíše spíše vůbec nevím ano ne ne

1. pozoruji výhody učení podporovaného počítačem na rozdíl od jiných forem výuky.











2. pozoruji, ţe je proces učení u studentů/ek, díky nasazení ICT, individuálnější.











3. se, díky nasazení ICT, změnila moje role – v popředí stojí podpora studentů/ek, při učení, nejen zprostředkování poznatků.











4. pracují studentky a studenti cíleně v oddělených skupinách specificky podle pohlaví.











5. pracují studentky a studenti cíleně ve smíšených skupinách.











6. pracuji se studentkami a studenty na genderově sensitivní koncepci výuky a na vhodných materiálech.











7. shromaţďuji a vyměňuji si vhodné příklady a materiály genderově citlivé výuky.











8. vyuţívám společně se studentkami a studenty virtuální společenství např. Moodle.











9. se vzájemně podporují studentky a studenti v reflexi svého vlastního jednání ve vyučování i v oblasti genderově senzitivní výuky.











10. fungují častěji studenti neţ studentky jako počítačoví experti.











11. se při problémech při práci s ICT ptají častěji studentky neţ studenti.











12. řeší studentky zadané úlohy na počítači cílevědoměji neţ studenti.











13. při práci s ICT studentky preferují tvůrčí úkoly např. kreslení, úpravy obrázků, fotografií.











14. očekávám stejný výkon od studentek i od studentů při práci s počítačem.











15. potřebuji znalosti o didaktické koncepci nasazení ICT do výuky, abych mohl/a ve své výuce nasadit ICT k podpoře učení.











18


Já jako vysokoškolský/á učitel/ka …

plně spíše spíše vůbec nevím ano ne ne

16. mohu plně vyuţít ve svém povolání znalosti a dovednosti pro práci s ICT.











17. mohu plně vyuţít ICT, protoţe na fakultě, kde učím, je odpovídající technické vybavení.











18. mohu plně vyuţít ICT, protoţe v konkrétní posluchárně či učebně, kde učím, je odpovídající technické vybavení.











19. mohu plně vyuţít ICT, protoţe mám k dispozici odpovídající software.











20. pokládám za svou povinnost vyuţívat ICT ve své výuce.











21. mám potřebné znalosti v oblasti genderu a ICT.











22. znám principy genderově senzitivní výuky s vyuţitím ICT.











23. umím vybrat a analyzovat ICT (hardware a software) pro svou výuku podle edukačně relevantních kritérií.











24. umím hodnotit ICT, specielně software, z hlediska genderových aspektů a zvolit jej podle způsobilosti k genderově korektní výuce.











25. radím svým studentům a studentkám v problémech, které se týkají implementace ICT ve výuce.











Co bych chtěl/a ještě dodat k problematice gender a ICT:

19

Pozorování při hospitaci

Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými učitelkami a učiteli při hospitaci studentek a studentů pedagogických fakult v rámci jejich praxe K čemu slouží tento diagnostický nástroj: Studentky a studenti pedagogických fakult univerzit nebo jiných fakult univerzit připravujících učitele a učitelky v rámci prezenčního, kombinovaného nebo doplňkového studia by měli být připravování na genderově senzitivní výuku. Cíle tohoto diagnostického nástroje: Diagnostický dotazník pomůţe vysokoškolským učitelům a učitelkám pedagogických fakult zařadit genderově zaměřené pozorování při hospitaci studentek a studentů v rámci jejich pedagogické praxe na základních a středních školách. Jak je možné pracovat s dotazníkem: Dotazník se skládá ze skupin určitých aspektů pozorování, které Vám umoţní posoudit výuku studentů a studentek v rámci jejich pedagogické praxe z hlediska genderově senzitivní výuky. Ve druhém kroku projděte vyplněný dotazník s hodnoceným studentem či hodnocenou studentkou a snaţte se společně najít návrhy zlepšení této výuky. Kromě toho vyplněný dotazník můţe být i podnětem ke společné diskuzi s ostatními studentkami a studenty samozřejmě s anonymními daty. Aspekty při pozorování 1 Jazyk Jazyk není neutrální; způsob komunikace mezi vyučujícím a dětmi ukáţe, zda se můţe cítit kaţdý ţák a kaţdá ţákyně osloven. Při pozorování studentky či studenta při hospitaci je nutné pozorně naslouchat a speciálně dávat pozor na výběr slov při komunikaci. Metoda výuky Vyučovací metoda poskytuje informace o modelech a vzorech, které jsou dětem nabízeny. Pozorování umoţňuje určit, jaká metoda je pro určité chlapce a dívky vhodná. Například při práci na úlohách rozdělení do dvojčlenných heterogenních týmů je nutné indikovat genderové role a stereotypy. Vztahy, interakce mezi vyučující/m a učící/m se Při výuce hraje svou roli, zda vyučující je studentka nebo student; způsob vedení rozhovoru je důleţitým faktorem (např. v komunikaci působí tón hlasu, jeho zabarvení apod.). Při pozorování je nutné zaznamenat, komu student či studentka udělají nejčastěji slovo, zda více dívkám nebo více chlapcům, nebo oběma skupinám rovnoměrně. Také jde o to, zda dostávají dívky a chlapci stejný čas k odpovědi, ke svému vyjádření.

1

LAMAMRA, Nadia. Leitfaden zur Integration von Gender in den Unterricht. Der schweizerische Bildungsserver [online]. 2008 [cit. 2008-09-02]. Dostupný z WWW: .

20


Vztahy, interakce mezi učícími se navzájem Vztahy mezi dívkami a chlapci se vyvíjejí a mohou oscilovat mezi dominancí a submisivitou. Během procesu socializace se dívky a chlapci učí nalézt v kolektivu třídy své místo, mít hlavní slovo nebo naopak mlčet. Při pozorování výuky v rámci hospitace například při skupinové výuce je nutné sledovat, kdo má ve skupině hlavní slovo, kdo organizuje práci apod. Problémy při pozorování I pozorování studenta nebo studentky při pedagogické praxi VŠ učitelem či učitelkou můţe být subjektivní a ne plně správné. Jde o to, prodiskutovat navzájem případné či domnělé problémy a najít společně podněty k genderově senzitivní výuce. Potřebný čas: 

45 minut pro hospitaci



45 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s hodnoceným studentem či hodnocenou studentkou a pro vypracování společných návrhů na zlepšení výuky studentky a studenta



45 minut pro skupinovou diskusi

21


Prosím ohodnoťte, do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky: Aspekty pozorování při hospitaci studentky či spíše spíše vůbec plně nevím ano ne ne studenta při výuce v rámci pedagogické praxe: 1. Studující vyučuje tak, ţe stejným způsobem motivuje a oslovuje dívky a chlapce.











2. Studující se zajímá o otázky dívek a chlapců a pobízí je k tomu, aby byli aktivní a ptali se.











3. Studující ve své výuce probírá či dotýká se tématu genderu.











4. Studující při vyučování pouţívá genderově korektní formulace v písemné a ústní komunikaci se ţákyněmi a ţáky.











5. Studující vyvolává při vyučování stejně často ţáky jako ţákyně.











6. Studující cíleně oslovuje a ptá se při vyučování obzvlášť dívek a chlapců, kteří se drţí při výuce zpátky, a tím je motivuje k aktivitě.











7. Studující vyuţívá ICT vhodně a samozřejmě, takţe se stává vzorem pro ţáky a ţákyně.











8. Studující radí ţákům a ţákyním jak odpovědně a kriticky pouţívat ICT.











- jako pracovní prostředek.











- jako prostředek komunikace.











- inovativně.











- vhodně a přiměřeně k situaci.











- vhodně a přiměřeně k plánu výuky.











- přihlíţí k dovednostem ţáků a ţákyň.











- přihlíţí ke schopnostem ţáků a ţákyň.











- přihlíţí ke zkušenostem ţáků a ţákyň.











- přihlíţí k zájmu a postojům ţáků a ţákyň.











9. Ţáci a ţákyně mohou vyuţívat počítače

10. Studující vyuţívá počítače

11. Studující vyuţívá počítače tak, ţe

22


Aspekty pozorování při hospitaci studentky či spíše spíše vůbec plně nevím ano ne ne studenta při výuce v rámci pedagogické praxe: 12. Studující s porozuměním pomáhá ţákům a ţákyním při jejich práci s ICT.











13. Při práci ve skupinkách dbá studující na to, aby nebyly rozděleny role stereotypně, tj. například chlapec bude zapisovat a dívka měřit.











- pomoc při výtvarné realizaci.











- pomoc při tvorbě prezentace.











- pomoc při řešení problému.











15. Ţáci a ţákyně mají ve třídě, v počítačové učebně stejný přístup k pouţívání počítačů.











16. Dívky se chovají při práci s počítačem klidněji neţ chlapci.











17. Studující řeší genderově citlivě problémy mezi dívkami a chlapci.











_______________________________________











_______________________________________











_______________________________________











_______________________________________











_______________________________________











14. Studující ve své výuce podporuje obzvlášť dívky, aby pouţívaly ICT jako:

18. Něco jiného:

23

Evaluace informačních zdrojů

Kriteria k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů z genderového hlediska K čemu slouží tento diagnostický nástroj: Genderové aspekty nacházejí rostoucí pozornost i v oblasti vzdělávání. Odráţí se ale tato skutečnost i v tištěných a elektronických výukových a studijních materiálech, které pouţívají vyučující v edukaci? Gender představuje sociálně utvářený komplex vlastností, chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané společnosti spojovány s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy, hodnoty a ţivotní styl pro jedno či druhé pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří základ pro genderové stereotypy např. humanitní předměty jsou často spojovány s dívkami, naopak technické předměty s chlapci.

Genderově senzitivní výuka zahrnuje genderově korektní curriculum, učivo, způsob výuky, pedagogickou komunikaci, oficiální a neoficiální výukové a studijní materiály. Následující kriteria mohou vyučujícím pomoci při genderové analýze učebnic, tištěných a digitálních výukových a studijních materiálů, webových stránek, CD ROM a DVD, pouţitých ve výuce nebo doporučených pro učení, a to v oblastech např. prezentace a výběr učiva, ilustrace, příklady, sloţení autorského týmu, stereotypní rozdělení rolí v příkladech (rovnost pohlaví), genderově korektní komunikace: oslovování, označování osob, nepouţívání generického maskulina (muţský tvar při označování skupin osob, například označení ţáci, ačkoliv je míněno ţáci-chlapci i ţákyně-dívky). Cíle tohoto diagnostického nástroje: Informační společnost je zaloţená na informacích a znalostech, na schopnosti získat, analyzovat a vyuţít informace. Informační proces je uzavřený cyklus, kterým informace prochází od svého vzniku aţ ke svému uţití; na jeho začátku i konci je informační potřeba. Budoucí i stávající učitele a učitelky tedy je nutné naučit analyzovat a evaluovat informační zdroje vhodné do výuky a pro učení. Mezi kriteria kvality informačního zdroje patří i jeho genderová korektnost. K analýze a hodnocení je moţné pouţít tento diagnostický nástroj. Jak je možné pracovat s tímto diagnostickým nástrojem: Doporučený postup: 1. prolistovat si zvolenou učebnici, přečíst si obsah učebnice, projít zvolenou webovou stránku, CD ROM a zaznamenat si první všeobecný dojem 2. evaluovat zvolený informační zdroj (učebnice, webová stránka) podle kriteriálního genderového katalogu (viz dále) se zaměřením na obsah učiva (zpracování – výběr, prezentace, příklady, jazyk), ilustrace – počet, obsah, bibliografické údaje 3. vyhodnotit výsledky evaluace: 3.1. je-li podíl pozitivních výsledků (+ nebo + –) v kriteriálním katalogu > 75%, pak je materiál vhodný; genderové nekorektnosti je moţné opravit pracovními listy, vysvětlením, doplněním, a to při výuce, mezi kolegy nebo na schůzce s rodiči 3.2. je-li podíl pozitivních výsledků (+ nebo + –) v kriteriálním katalogu < 75%, pak je vhodnější pouţít jiný informační zdroj

24


4. hodnocení informačního zdroje by mělo být shrnuto do krátkého textového resumé, týkajícího se celkové sumativní evaluace 4.1. učebnice (celkové hodnocení: přehlednost, přiměřená obtíţnost a rozsah učiva, odborná správnost, motivační charakteristiky, řízení učení, obrazový materiál, cena, dostupnost, shoda s kurikulárními dokumenty, ergonomické a typografické vlastnosti, doplňkové texty a materiály, diferenciace učiva a úloh, zpracování učiva, hodnoty a postoje; výsledky provedené genderové analýzy; pozitiva, negativa, nasazení do výuky, doporučení apod.) 4.2. webová stránka (celkové hodnocení: pouţitelnost, uţivatelská přívětivost; výsledky provedené genderové analýzy; pozitiva, negativa, nasazení do výuky, doporučení apod.) 5. s uvedeným materiálem je vhodné seznámit své kolegyně a kolegy, prodiskutovat jej s nimi a upozornit je na genderově vhodné a nevhodné informační zdroje.

Potřebný čas 2-4 hodiny

25


Kriteriální katalog Je hodnocený informační zdroj (učebnice, webová stránka, CD ROM, DVD) genderově korektní?

ano: +

| částečně: + –

| ne: – | ţádná odpověď není moţná: |||

+

+ – ||| –

1. Jsou vybrány informace genderově korektně a vyváţeně např. statistické informace? 2. Je vyváţený podíl znázornění ţen/dívek a muţů/chlapců ve výukové látce, tématu? 3. Je prezentované téma, obsah vhodné jak pro dívky, tak pro chlapce? 4. Je zvoleno téma se zřetelem k aktuální ţivotní realitě tj. jak pro dívky, tak pro chlapce? 5. Je téma zpracováno tak, aby vzbudilo zájem jak dívek, tak chlapců tj. obou skupin? 6. Je téma zpracováno tak, aby stejně motivovalo jak dívky, tak chlapce, tj. obě skupiny, k další činnosti? 7. Představuje informační zdroj ţákyním a ţákům alternativní ţivotní styly ţen a muţů, nikoliv genderové stereotypy – tedy nejen „tradiční“ spojení ţen s domácností a péčí a muţů s veřejnou sférou a mocí? 8. Nabízí informační zdroj také jiný neţ „tradiční“ pohled na svět ţen a muţů? Ukazuje informační zdroj konkrétní ţeny a muţe pracující v oblastech, které nejsou běţně spojovány se ţenami, respektive s muţi např. VŠ profesorka fyziky, ošetřovatel, inţenýrka, vychovatel? 9. Zdůrazňuje informační zdroj potřebu společných hodnot ţen a muţů?

vstřícnosti,

spolupráce

a

10. Navazuje výuková látka na předchozí znalosti a zkušenosti ze všedního ţivota dívek a chlapců? 11. Je v doprovodných ilustracích vyváţený počet ilustrací tj. je přibliţně stejný počet obrázků, fotografií samotných ţen/dívek a muţů/chlapců nebo je přibliţně stejný jejich podíl na společných obrázcích? Jsou zobrazované ţeny/dívky i muţi/chlapci početně srovnatelně zastoupeni? 12. Mají ţeny/dívky a muţi/chlapci v ilustracích stejné kompetence? Jsou zobrazováni ve stejných či obdobných aktivních a pasivních rolích? 13. Jsou ţeny/dívky a muţi/chlapci zobrazováni ve srovnatelných situacích a pozicích, např. muţ i ţena vaří, přichází z práce, jezdí autem, tj. ilustrace neodkazují ţeny výhradně do oblastí stereotypně spojovaných se ţenami (domácnost, nákupy, móda, školství) a muţe naopak do veřejné sféry a do pozic spojovaných s dominancí, majetkem a mocí (řečník na shromáţdění, ředitel firmy, policista, letec)?

26


14. Jsou zvoleny příklady blízké a vhodné jak pro dívky, tak pro chlapce, tj. blízké oběma skupinám? Jsou ţeny/dívky a muţi/chlapci popisováni ve srovnatelných situacích a pozicích? 15. Jsou v uvedených příkladech popisováni stejným muţi/chlapci a ţeny/dívky v aktivních a pasivních rolích?

způsobem

16. Jsou příklady a ilustrace genderově sociálně korektní např. ţeny/dívky nejsou stylizovány do pozice citlivých a bezradných, jimţ se musí radit a pomáhat, a naopak muţi/chlapci nejsou stylizováni do pozice racionálně zaloţených a emoce skrývajících, kteří si vţdy musí vědět rady? 17. Je v textu pouţitý jazyk genderově korektní? Je pouţívána genderově korektní komunikace, zaměřená cíleně na uţivatele a na uţivatelku? Je pouţíváno oslovení v muţském i ţenském rodě tj. oslovení jak chlapců, tak dívek tj. není pouţíváno generické maskulinum? 18. Vyhýbá se informační zdroj obsahově nesprávnému a negativně citově zabarvenému jazyku při popisu genderově problematických témat (uţívá například neutrální výraz sexuální obtěţování místo ironizujícího sexuální harašení)? 19. Je text informačního zdroje genderově korektní tj. např. neuţívá se k argumentaci úsloví, pořekadla a vtipy o muţích a ţenách, která potvrzují „tradiční“ stereotypy? 20. Jsou v autorském týmu informačního zdroje (příprava, tvorba obsahu, design) zastoupeni jak muţi, tak i ţeny? 21. Je obsah informačního zdroje nediskriminující podle zákona tj. je korektní, co se týká genderu a rovnosti šancí?

27

Publikace projektu G@ME http://www.project-game.eu/dissemination.php

2009 

ABEGGLEN, Hansjörg, AUFENANGER, Stefan, ENGELHARDT, Christina, FIALOVÁ, Irena, LUKE, Dorothea, PAVLÍČEK, Jiří, TAPIOVAARA, Kaisu. Handreichung‚ Förderung von gendersensibler Medienbildung : Didaktische Materialien zum Einsatz in europäischer Lehrerbildung. Luke, Dorothea, Troltenier, Imke; Röder, Tom. 1. Auflage. Neu-Isenburg : MDD Druck, 2009. 85 s., 1 CD-ROM. ISBN 978-3-88327-576-5.



ABEGGLEN, Hansjörg, AUFENANGER, Stefan, ENGELHARDT, Christina, FIALOVÁ, Irena, LUKE, Dorothea, PAVLÍČEK, Jiří, TAPIOVAARA, Kaisu. Manual‚ Promotion of Gender-Sensitive Media Education : Didactic Material for Use in European Teacher Education. Luke, Dorothea, Troltenier, Imke; Röder, Tom. 1. edition. Neu-Isenburg : MDD Druck, 2009. 83 s., 1 CD-ROM. ISBN 978-3-88327-575-8.



PAVLÍČEK, J. E-course Management in the Virtual International Environment. In Theoretical and Practical Aspects od Distance Learning, pp. 66-72. Collection of Scholarly Papers. Smyrnova-Trybulska, E. (Ed.), Cieszyn : University of Silesia in Katowice, Faculty of Ethnology and Science sof Education in Cieszyn, 2009. ISBN 978-83-925281-4-2.



PAVLÍČEK, J. Gender Awareness in Media Education. In Research, Reflections and Innéovations in Integrating ICT in Education. Vol 1, pp. 65-69, Vilas, A.M. et al. (Eds), m-ICTE2009, Lisbon 20.-22. 4. 2009. Badajos (Spain) : FORMATEX, 2009. ISBN 978-84-692-1789-4.



Project Slideshow (PPT)



Kommentierte Literatur – und Linkliste

2008 

FIALOVÁ, Irena, PAVLÍČEK, Jiří. ICT a Gender ve škole. In CHRÁSKA ml., Miroslav. Trendy ve vzdělávání. Informační technologie a technické vzdělávání. Monografie z mezinárodní konference. Olomouc : VOTOBIA Olomouc, 2008, s. 299–302. ISBN 978-80-7220-311-6.



FIALOVÁ, Irena, PAVLÍČEK, Jiří. ICT a Gender ve škole. [online]. c1997-2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: .



Poster DIN A 3 with G@ME activities Poster DIN A 3 mit G@ME Aktivitäten



Summaries of surveys and reports Zusammenfassung von Untersuchungen und Berichte, Projektphase I Bedarfsanalyse - Erarbeitung einer gemeinsamen Wissensbasis

28

2007 

FIALOVÁ, Irena. Technické obory a gender. In Pálková,H., Krhutová,M. Sborník Perspektivy humanitního vzdělávání studentů technických vysokých škol. Sekce Aktuální otázky technického vzdělávání. Brno : Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav jazyků – Pedagogicko-psychologická sekce, 2007. s. 2–6.



FIALOVÁ, I. Projekt G@ME. In ČERNOCHOVÁ, Miroslava, FIALOVÁ, Irena, MANNOVÁ, Boţena. POŠKOLE 2007. Sborník Národní konference o počítačích ve škole. Praha : Mezinárodní organizační výbor POŠKOLE, 2007. s. 71–74. ISBN 978-80-239-9126-0.



FIALOVÁ, Irena, RAMBOUSEK Vladimír, TOCHÁČEK Daniel. Genderaspekte in der Medienbildung. In VEDA - VZDELÁVANIE - PRAX. 2. diel. 2. sekcia: Implementácia nových technológií a foriem do vzdelávania; 7. sekcia: prírodovedné a technické vzdelávanie ako súčasť znalostnej spoločnosti. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Nitra : UKF Nitra, 2007. s. 87–92. ISBN 978-80-8094-203-8.



Ergebnisse einer Umfrage an zwei Studienseminaren in Hessen Media education and pedagogical thinking in pupil‘s mindset – Research report Finland



Country reports - Information from schools and teacher education Basisinformationen aus den beteiligten Ländern – Informationen aus Schule und Lehrerbildung



Presentations from the Czech Republic, Poland and Switzerland Präsentationen aus der Tschechischen Republik, Polen und der Schweiz



Projektpräsentation (PPT)

2006 

Project flyer

29

Informační zdroje – Amt für Lehrerbildung : G@ME ( Comenius 2.1) [online]. Frankfurt : Bildungsserver Hessen, 2006 [cit. 2007-03-21]. Text v němčině a angličtině. Dostupný z WWW: .

– – –

AUFENANGER, Stefan. Medienkompetenz und Medienbildung. In : ajsInformationen, 1/2003, s. 4-8 BAACKE, Dieter. Medienkompetenz als zentrales Operationsfeld von Projekten. In BAACKE, Dieter, THIELE, Günter, KORNBLUM, Susanne. Handbuch Medien: Medienkompetenz. Modelle und Projekte., 1999, S. 31-35. Benchmarking Access un Use of ICT in European Schools : Final Report from Head Teacher and Classroom Teacher Surveys in 27 European Countries. European Commission. Empirica GfKT mbH. 2006th edition. Bonn : TNS Emor, 2006 [cit. 2007-01-21]. 461 s. Dostupný z WWW: http://europa.eu.int/comm/education/policies/2010/nationalreport_en.html.

–

BLICKHÄUSER, Angelika, VON BARGEN, Henning Mehr Qualität durch GenderKompetenz, Wegweiser für Training und Beratung im Gender Mainstreaming. Königstein/Ts. 2006.

–

BLÖMEKE, Sigrid. Medienpädagogische Kompetenz. Theoretische und empirische Fundierung eines zentralen Elements der Lehrerausbildung. München: KoPäd, 2000.

–

Gender ve škole. Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele. Ed. Smetáčková, Irena. Open Society Fund, © Otevřená společnost, o. p. s., 2005. ISBN 80-903331-5-X

–

Gender ve škole. Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Ed. Smetáčková, Irena, Vlková, Klára. Open Society Fund, © Otevřená společnost, o.p.s., 2005. ISBN 80-903331-2-5

–

Genderaspekte in der Medienbildung : Basisinformationen aus den Ländern. Informationen aus Schule und Lehrerbildung. Projekt G@ME., 2007. 70 s.

–

Genderové statistiky [online]. Praha : Český statistický úřad, c2007 , 7.2. 2007 [cit. 2007-09-17]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/genderove_statistiky_lide

–

HORSTKEMPER, Marianne. Genderkompetenz entfalten und entwickeln. In Was müssen Lehrerinnen und Lehrer können? Beiträge zur Kompetenzorientierung in der Lehrerbildung. Plöger, Wilfried (Hrsg.) : Paderborn 2006, S.225-234.

–

KŘÍŢKOVÁ, A., VÁCLAVÍKOVÁ_HELŠOVSKÁ, L. Sociální kontext ţivota ţen pracujících v řídících pozicích. Praha : SÚ AV ČR, 2002. 50 s. ISBN 80-7330-035-4.

–

METZ-GÖCKEL, Sigrid, ROLOFF, Christina. Genderkompetenz als Schlüsselqualifikation. [online]. c2003 [cit. 2008-09-17]. Dostupný z WWW: http://www.medien-bildung.net/pdf/themen_seiten/metz_goeckel_roloff.pdf

–

OAKLEY, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha : Portal. 2000.

30

–

POTUŢNÍKOVÁ, E., STRAKOVÁ, J. Rozdíly ve vědomostech a dovednostech českých chlapců a děvčat na základě zjištění mezinárodních výzkumů. In Sociologický časopis. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2006. Ročník 42, číslo 4. ISSN: 0038-0288

– –

Renzetti, C.M. Ţeny, muţi a společnost. Praha : Karolinum, 2003.

– – – –

SANDERS, Jo. Lessons I’ve Learned in 22 Years of Working with Teachers About Girls in IT. Crossing Cultures, Changing Lives: Integrating Research on Girls’ Choices of IT Careers. Oxford, England. July 31 – August 3, 2005. SKINNER, David. The Age of Female Computers. The New Atlantis. Journal of Society & Technology. 2006. See: http://www.thenewatlantis.com/publications/theage-of-female-computers. Checked in October 2008. SPANHEL, Dieter. Handbuch Medienpädagogik 3: Erziehung- und Bildungsaufgaben in der Mediengesellschaft. Verlag Klett-Cotta, 2006. Tech-Savvy. Educating Girls in the New Computer Age. By the AAUW Educational Foundation Commission on Technology, Gender, and Teacher Education. Washington, 2000. ISBN 1879922231 VIKIRI, Ioanna. ICT(s) and socialization: The role of the school and teachers. Paper prepared for the OECD Expert meeting on Gender, ICT and Education, Oslo 2-3 June 2008.

31

http://www.project-game.eu Projekt SOKRATES G@ME Gender awareness in Media Education

http://game.bildung.hessen.de Projekt SOKRATES G@ME Gender awareness in Media Education

http://www.ta-gita.cz genderová informační a tisková agentura

http://www.zenyaveda.cz Národní kontaktní centrum – ţeny a věda

http://infomat.nkc.cz Informační portál INFOMAT – především pro studující vysokých škol a začínající vědce a vědkyně http://www.zkusit.cz cílem je ukázat, ţe IT je perspektivní i pro ţeny

http://genderstudies.cz/ Gender Studies – informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů muţů a ţen a jejich postavení ve společnosti

http://www.fhs.cuni.cz/gender/ Genderová studia na fakultě humanitních studií UK v Praze

http://www.fss.muni.cz/gs Genderová studia na fakultě sociálních studií MU

http://www.rppp.cz/ projekt Rovné příleţitosti v pedagogické praxi http://www.gendernora.cz/ genderové informační centrum

http://www.feminismus.cz o ţenách, muţích, feminismu a gender studies

http://www.osops.cz Otevřená společnost

http://www.GenderIT.org Gender a IT

http://lernarchiv.bildung.hessen.de Bildungsserver Hessen

http://www.kompetenzz.de Kompetenzzentrum Technik-Diversity-Chancengleichheit

http://gin.iig.uni-freiburg.de/ Kompetenzforum Genderforschung in Informatik und Naturwissenschaften

http://www.mediaculture-online.de/index.php Medienpädagogik und Medienkultur – das Portal zur Medienbildung

32

Tým projektu CZ – Česká republika, DE – Spolková republika Německo, FI – Finská republika, GR – Řecká republika, CH – Švýcarská konfederace, LT – Litevská republika, PL – Polská republika

DE

Frankfurt

Amt für Lehrerbildung Koordinierende Einrichtung http://www.afl.hessen.de

Dorothea Luke

CZ

Praha

Universita Karlova v Praze Pedagogická fakulta http://it.pedf.cuni.cz

Irena Fialová

CZ

Ostrava

Universita Ostrava Pedagogická fakulta http://www.osu.cz

Jiří Pavlíček

FI

Helsinki

Helsingin yliopisto Soveltavan kasvatustieteen laitos http://www.helsinki.fi/sokla/english/media

Heikki Kynäslahti

FI

Kouvola

Helsingin yliopisto Koulutus- ja kehittämiskeskus Palmenia http://www.helsinki.fi/palmenia/english

Kaisu Tapiovaara

GR

Heraklion

Ίδρσμα Τετνολογίας και Έρεσνας (ΙΤΕ) Σχετικά με το ΙΥΜ http://www.iacm.forth.gr

Yorgis Androulakis

CH

Bern

PH Bern – Institut für Weiterbildung Kompetenzzentrum für die Weiterbildung der Lehrpersonen im Kanton Bern http://weiterbildung.phbern.ch

Hansjörg Abegglen

LT

Vilnius

Vilniaus pedagoginis universitetas Filologijos Fakultetai http://www.vpu.lt

Ernesta Račienė

PL

Poznań

Ośrodek Doskonalenia Nauczycieli ODN http://www.odn.poznan.pl

Teresa Radomska

33

Genderaspekte in der Medienbildung

Genderové aspekty využívání ICT ve výuce Didaktické materiály k použití v edukaci

http://www.project-game.eu

Genderové aspekty využívání ICT ve výuce Didaktické materiály k použití v edukaci

Recommend Documents