ICT FUTURE BARIÉRY ROZVOJE ICT PRŮMYSLU V ČR K připravované Strategii ICT průmyslu v ČR Mezinárodní renomovaná studie [1] hodnotící atraktivnost jednotlivých zemí pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou (GSL Index) [2] zveřejnila na první pohled alarmující fakt. Česká republika, která zaujímala v roce 2004 čtvrté místo, byla v roce 2007 na místě šestnáctém a v roce 2009 již na 32. místě mezi 50 hodnocenými zeměmi. GSL Index se skládá ze tří samostatně hodnocených oblastí: – finanční atraktivnost (mzdové náklady, náklady na infrastrukturu, daně a regulační náklady), – kvalifikace a dostupnost pracovních zdrojů (zkušenost, počet a dostupnost kvalifikované síly, vzdělání, jazykové znalosti, riziko úbytku pracovních sil), – podnikatelské prostředí (politické riziko, infrastruktura, kulturní expozice, ochrana intelektuálního vlastnictví). V pořadí, jak jsou zde tyto oblasti uvedeny, zaujala Česká republika v roce 2009 tato pořadí: 38, 26 a 11. Ačkoliv je zřejmé, že hlavním důvodem propadu je index finanční atraktivnosti, za jehož zhoršením lze vidět růst nákladů vyvolaný zhodnocováním české měny a růstem cen a mezd, tím podstatným na tomto sdělení je skutečnost, že tak, jak klesá index finanční atraktivnost České republiky, nerostou odpovídajícím tempem indexy kvalifikační přitažlivosti a podnikatelského prostředí. Jen pro srovnání: USA, které jsou, co se týče finanční přitažlivosti, na 45. místě (zejména vlivem vysoké ceny práce), zaujímají první místo na žebříčku kvalifikace a dostupnosti pracovní síly, a tudíž se v celkovém hodnocení umístily na čtrnáctém místě. Jinými slovy, komparativní výhoda České republiky založená na slabé měně a nízkých nákladech již vyprchala, a nechce-li pokračovat v dalším sestupu, je nutné nalézt způsoby, jak „zvýšit index“ kvalifikované a dostupné pracovní síly a podnikatelského prostředí. Otázka, kterou si položil tým expertů ICT Unie [3] je jednoduchá, ačkoliv odpověď na ni již tak prostá není: Kde jsou bariéry (jestliže vůbec nějaké jsou), které snižují atraktivnost průmyslu informačních a telekomunikačních technologií v České republice? V dokumentu, který bude veřejnosti představen v nejbližší době [4], je identifikováno dvacet překážek, resp. neřešených nebo nedostatečně řešených problémů, v oblasti: – širokopásmového připojení (sítě nových generací pevné i mobilní), – administrativní a finanční zátěže podnikání, – nedostatečného vnímání konkrétních přínosů ICT, – neuspokojivého využívání potenciálu ICT služeb sektoru veřejné správy, – omezení rozvoje ICT lidskými zdroji, – hrozeb globalizace pro ICT, – malé pozornosti vlády věnované jednotlivým projektům ICT. Jako řešení dokument navrhuje 36 různých opatření na všech úrovních, od průmyslu (jeho asociací) až po vládu. Na tomto místě je dobré připomenout, že iniciativa ICTU se prolíná s obdobně cílenými pracemi na úrovni dalších institucí, včetně vlády, a že zde existuje mnoho průsečíků. Dokument Digitální Česko, vznikající v současné době a připravovaný ministerstvem průmyslu a obchodu, je jedním z takových materiálů. Okolo role vlády při odstraňování bariér rozvoje průmyslu ICT se zřejmě soustředí významná diskuse. A zdá se, že bez větší angažovanosti vlád se některé bariéry odstranit nepodaří. Bude zřejmě nutné se pragmaticky, bez zbytečných předsudků, zamyslet nad tím, zda zredukovaný pohled na úlohu vlády vyhlášený předsedou vlády v dubnu 2008 [5] při představování nové Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ odpovídá realitě současné ekonomiky.
Vláda v roce 2008 prostřednictvím Rady vlády pro informační společnost výrazně zredukovala cíl vládní politiky jen na reformu veřejné správy a na služby poskytované státem a samosprávami. Vše ostatní, co s rozvojem informační společnosti souvisí – rozvoj telekomunikační infrastruktury a průmyslu informačních technologií, stejně jako informační gramotnost obyvatel a překonávání tzv. digital divide či spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení těchto a dalších „problémů“ – ponechala vládní strategie stranou, a dokonce ani nepojmenovala. Vláda v souladu s touto strategií rezignovala na mnoho činností, u nichž předpokládala, že je vyřeší svobodné iniciativy občanů a podnikatelů. Elektronizace (a reforma) státní správy a služeb státu, to jsou priority státní správě vlastní, v jejichž řešení a implementaci ji nikdo nemůže zastoupit. Je také mimo veškerou pochybnost, že pokračující elektronizace služeb státu vyvíjí tlak na zrcadlovou elektronizaci soukromého sektoru (po vzoru datových schránek). To může přinášet multiplikační efekty (např. s využitím konceptu „cloud služeb“) a vést k rozvoji celého hospodářství a společnosti. Existují však i další oblasti, které nesouvisejí s agendou elektronizace státní správy, kde má politika státu významný vliv (pozitivní i negativní) na rozvoj společnosti, a tudíž i na takový jev, jakým je informační, či dokonce znalostní společnost. Představa neangažovaného státu tam, kde má hrát prim svobodná iniciativa občanů a podnikatelů, zní konzervativnímu a liberálnímu občanovi lákavě. Ale při formulování strategie informační společnosti je lépe být pragmatický než ideologický. Lze se totiž tisíckrát zapřísahat, že vládní protekcionismus a přetahování investorů prostřednictvím vládních pobídek jsou v rozporu s hlásanými principy volné soutěže, pokud však budou okolní vlády tato opatření uplatňovat a s úspěchem budou nejen umisťovat na svém území nové investice do informačního průmyslu, ale dokonce i stěhovat kapacity, které už byly v České republice usazeny (konkrétně např. velká datová centra), je jakýkoliv ideově čistý přístup neobhajitelný. Nová strategie ICT Unie však pracuje s angažovaností státní správy a samosprávy v oblasti podnikání průmyslu ICT velmi uvážlivě. Dokument se přednostně zaměřuje na specifikování překážek, které buď vznikají rozdílným chápáním problému v pohledu státní správy či samosprávy a v pohledu podnikatelů (odlišné vnímání obsahu, odlišné chápání významu problému), nebo kde státní správa svou činností vytváří překážky rozvoje ICT. Tím, že dokument tyto problémy pojmenovává, vytváří prostor pro jejich další řešení v komunikaci mezi státní správou a průmyslem. Jen ve zcela výjimečných případech (jako je např. investičně náročné budování nové infrastruktury, podpory účasti na velkých mezinárodních veletrzích apod.) jsou v dokumentu uvažována řešení kombinující veřejné a soukromé prostředky. Ladislav Chrudina, ICT Unie [1] A. T. Kearney Global Services Location Index, http://www.atkearney.com/index.php/ /Publications/global-services-location-index-gsli-2009-report.html [2] Global Services Location Index [3] ICT Unie vznikla sloučením bývalého Sdružení pro informační společnost (SPIS) a Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) [4] Strategie ICT průmyslu v ČR, základní programový dokument ICT Unie [5] Vytyčujeme strategii rozvoje služeb pro otevřenou demokratickou společnost, nikoli strategii rozvoje „informační společnosti“ jako takové. Ta může vzejít jedině ze svobodné iniciativy občanů a podnikatelů. Úkolem vlády však je vytvořit systém služeb, který bude stát „informační společnosti“ poskytovat. Jinými slovy: cílem a smyslem předložené strategie je reformovat veřejnou správu a služby poskytované státem a samosprávami.
Vydává nakladatelství Sdělovací technika spol. s r. o., Uhříněveská 40, 100 00 Praha 10 www.stech.cz, e-mail:
[email protected], © Sdělovací technika spol. s r. o., 2010
Chytré sítě pro chytrá zařízení Nokia Siemens Networks (NSN) je přední světový poskytovatel technologií pro telekomunikační služby. S čerstvě jmenovaným Country Directorem pro ČR Alešem Voženílkem, absolventem ČVUT a Sheffield Hallam University ve spolupráci s Masarykovým ústavem vyšších studií ČVUT v Praze, jsme si při příležitosti jeho jmenování povídali o trendech v telekomunikačních sítích nové generace.
Podíváme-li se však do roku 2015, pak více než 85 % zatížení mobilní sítě bude generováno datovýmí službami, z toho 49 % mobilními telefony. Dochází k velkému nárůstu přenášeného objemu dat a to s sebou samozřejmě nese požadavky na kapacitu mobilní sítě. Podíváme-li se na prodej tzv. chytrých telefonů, odhadujeme v roce 2010 (oproti roku 2009) růst o 33 %. Prodej chytrých telefonů v roce 2013 bude představovat 43 % všech prodaných telefonů. Široká nabídka tzv. always on aplikací generuje značný nárůst přenášených dat a v dohledné budoucnosti se předpokládá každoroční zdvojnásobení.
Od počátku dubna změnila společnost Nokia Siemens Networks svoje sídlo v Praze a v zápětí bylo ohlášeno Vaše jmenování Country Directorem. Jaká je pozice NSN na současném telekomunikačním trhu ve světě a v ČR, kdo jsou hlavní zákazníci? Se svým zaměřením na inovace a udržitelný rozvoj poskytujeme kompletní portfolio mobilních, fixních a konvergovaných síťových technologií. Stejně tak poskytujeme profesionální služby, včetně konzultací, systémové integrace, budování sítí, údržby a řízených služeb. Jsme jedna z největších společností v oblasti telekomunikačního hardwaru, softwaru a profesionálních služeb na světě. Působíme ve 150 zemích a své hlavní sídlo máme ve finském Espoo. Po celém světě dodáváme naše technologie 322 GSM a 209 EDGE operátorům, kteří dohromady obsluhují 2,1 miliardy účastníků. Technologii WCDMA/HSPA dodáváme 172 zákazníkům. Osmi operátory jsme byli vybráni jako dodavatel technologie rádiové části sítě LTE, což je v současné době nejvíce ze všech dodavatelů. V České republice zaměstnáváme přibližně 120 lidí a koncem března jsme se přestěhovali do moderní budovy v komplexu River City na břehu Vltavy v Praze 8. Mezi nejnovější projekty Nokia Siemens Networks v České republice patří rozšíření a modernizace mobilních širokopásmových sítí pro společnosti Telefónica O2 a T-Mobile. V oblasti fixních telekomunikací firma zajistila rozšíření sítě pro České Radiokomunikace a umožnila této společnosti nabízet moderní datové komunikační služby. Můžete připomenout historii vzniku konsorcia Nokia Siemens před třemi lety? Nokia Siemens Networks vznikla 1. dubna 2007. Došlo k fúzi divizí Nokia Networks a Siemens Communications, tedy divizí, které se zabývají mobilními, fixními a konvergovanými síťovými technologiemi. Nokia Siemens Networks je samostatná společnost, akcionáři jsou Nokia a Siemens a firma se konsoliduje do finančních výsledků Nokia Corporation. Jaké jsou Vaše vize a předsevzetí pro nejbližší období? Naším cílem je neustálé prohlubování spolupráce s telekomunikačnímí operátory v České republice tak, abychom přispěli k zajištění stále kvalitnějších služeb pro koncové zákazníky. V tomto směru se hodláme soustředit především na zdejší operátory. Moderní řešení a široké portfolio servisních činností Nokia Siemens Networks značnou měrou přispěje našim partnerům k přechodu na nové generace sítí. Česká republika je jedním z nejrozvinutějších telekomunikačních trhů v regionu a poptávka po datových službách v zemi stále roste. Potřeba nových technologií v oblasti mobilních sítí je vyvolána nástupem tzv. chytrých terminálů (smart devices) typu iPhone a rostoucím objemem datového provozu. Můžete tento trend kvantifikovat? Odhadujeme, že v roce 2011 bude 50 % zatížení mobilní sítě generováno hlasovými službami a dalších 50 % datovými službami.
Aleš Voženílek, nově jmenovaný Country Director společnosti Nokia Siemens Networks pro ČR Pro vaši představu o zatížení mobilní sítě: přehrávání videoaplikace YouTube na chytrém telefonu spotřebuje stejnou kapacitu mobilní sítě jako simultální posílání 500 tisíc zpráv SMS. Jaké technologie a služby nabízíte v oblasti fixních a konvergovaných sítí? Konvergenci sítí můžeme pojmout z několika hledisek, jednak je to přibližovaní technologií pro mobilní a pevné hlasové služby, konvergence tradičních modelů standardních post-paid tarifů a předplacených služeb a zejména, což je spojeno s nárůstem datového provozu, přechod hlasových služeb od tradičních systémů k paketovému přepojování v rámci IP. Z našeho pohledu hlavním motivačním prvkem je, a nutno podoknout, že vždy byl, internet. Nokia Siemenes Networks se snaží tyto trendy sledovat, ale i spoluvytvářet a budovat společně s poskytovateli komunikačních služeb
systémy sítí nové generace, kde základem je širokopásmový datový tok, solidní přístupová síť a samozřejmě „Core“, který nad základní širokopásmovou datovou službou zajišťuje další služby, hlasové či obrazové. Naše řešení umožňují využití protokolu SIP jak v mobilní, tak i v pevné síti. V této oblasti se v rámci naší divize Business Solutions (BSO) zaměřujeme zejména na tzv. softswitch řešení, systém IMS a systémy inteligentních sítí nové generace. Samozřejmě nadále vyvíjíme a nabízíme řešení pro přenosové sítě a přístupové, optické i metalické transportní systémy na bázi technologií DWDM, ATM či SDH, mikrovlnné systémy, řešení pro IP transportní a přístupové sítě, kde spolupracujeme s jedním s hlavních hráčů Juniper Networks například na řešení přímého ethernetového přístupu (sítě L2/L3). Možná bych se v této souvislosti ještě obrátil do nedávné minulosti a připomněl i dvě z hesel, která jsme razili na přelomu tisíciletí: „Voice goes Wireless“ a „Internet goes Mobile“. Myslíme si, že naše predikce se v této době stává skutečností. V oblasti servisních činností nejen budujeme sítě a výše uvedená řešení, ale zaměřili jsme se i na tzv. Managed Services, či chcete-li outsourcování služeb. V této oblasti jsme schopni de facto převzít značnou část činností provozu a údržby sítě operátora tak, aby se operátor mohl zaměřit na koncové uživatele. Samozřejmě jsme připraveni budovat a provozovat sítě plně „na klíč“. Třeba i v České republice, v případě, že by vznikl prostor pro další operátory. Na lednové konferenci Milníky digitalizace představila NSN svoje kompetence i ambice pro využití „digitální dividendy“. Jaké aktivity v této oblasti v ČR v současné době probíhají? Digitální dividenda se týká celé Evropy. Vzhledem k přechodu na digitální televizní vysílání se očekává využití části pásma UHF 790 až 862 MHz dnešní analogové televize (kanály 61 až 69) mobilními komunikačními sítěmi. Očekáváme rozvoj kvalitativně nových služeb zákazníkům, jež jsou spojeny s tématem rozvoje širokopásmového internetu. NSN je technologicky připravena pro rozvoj sítě LTE v tomto frekvenčním pásmu. Věříme, že o uvolněné frekvence bude mezi stávajícími i potenciálními operátory velký zájem. Co je obsahem a jaký je průběh projektu testovacího provozu technologie LTE v Telefónica O2 v ČR? Kdy bude tento projekt finálně vyhodnocen? Koncem loňského roku se Nokia Siemens Networks dostala do užšího výběru společnosti Telefónica pro účast v testu technologie Long Term Evolution (LTE), který probíhá přibližně v šesti zemích Evropy a Latinské Ameriky. Během šestiměsíčního testování společnost Nokia Siemens Networks představí své end-to-end LTE řešení a umožní operátorům nabídnout jejich zákazníkům zcela nové mobilní zkušenosti a zážitky. Jaké jsou hlavní přednosti chytrých sítí nové generace? Technologie LTE výrazně zlepšuje uživatelské možnosti v oblasti mobilních datových aplikací díky datové propustnosti, podstatně snížené latenci a špičkovým rychlostem přenosu dat až do 173/58 Mb/s (downlink/uplink). LTE podporuje mobilní širokopásmový přístup pro takové aplikace, jako jsou prohlížení internetových stránek, e-mail, sdílení videa, stahování hudby a mnoho dalších. Tyto služby buď mohou být poskytovány operátorem, nebo mohou být zpřístupněny třetím stranám přes internet. Navíc „plochá“ architektura sítě, která je nákladově efektivní, podporuje mobilní širokopásmové multimediální služby při extrémně vysokých přenosových rychlostech, a je tak připravena na zpracování předpokládaného stonásobného růstu provozu dat. Můžete popsat Vaši představu, jak bude vypadat typický chytrý terminál mobilní sítě (LTE) např. v roce 2015. Bude nabízet i klasické funkce hlasové komunikace? Na to není až tak jednoduchá odpověď. Ono „typický“ totiž už zdaleka nebude tak typické jako nyní. V současné době je typickým
terminálem mobilní telefon. S nástupem LTE však už žádný typický terminál nebude. Kromě mobilních telefonů se totiž stanou běžnými terminály také netbooky nebo tou dobou spíše již tablety, notebooky, automobily, budovy, spotřební elektronika a možná už i některé domácí spotřebiče. Hlasová komunikace v sítích LTE určitě bude i nadále existovat a troufám si říci, že bude existovat i za dalších dvacet let. Jen bude, čistě z technologických důvodů, vedena přes IP protokol, neboť LTE už nezná komunikaci prostřednictvím přepojování okruhů, jak ji nabízí ještě dnes sítě UMTS. Na čem pracují Smart Labs společnosti NSN? Smart Labs mají zlepšit možnosti každodenního využívání chytrých zařízení a budou fungovat ve dvou laboratořích – jedna ve finském Espoo a druhá v texaském Dallasu ve Spojených státech amerických. Cílem je zlepšit využitelnost širokopásmového internetu na mobilních zařízeních a podpořit ekosystém mobilního internetu pro sítě 3G a očekávané sítě LTE. Laboratoře Smart Labs se zaměří na optimalizaci spolupráce mezi chytrými zařízeními, mobilními aplikacemi a sítěmi. Laboratoř Smart Lab ve Finsku již započala výzkum dnešních chytrých zařízení, operačních systémů a aplikací pro sítě HSPA/HSPA+. Laboratoř v Dallasu svou činnost zahájí letos v létě a začne se specializovat na sítě LTE, které se mohou dočkat zavedení v Severní Americe již koncem roku 2010. A co trendy v oblasti komunikace M2M? Česká republika dosahuje 130 až 140% penetrace mobilních zařízení měřeno počtem aktivních SIM karet. To je velmi vysoké číslo a další významný nárůst počtu uživatelů mobilních hlasových služeb již nelze očekávat. Velký potenciál trhu je však v oblasti komunikace M2M (Machine to Machine) například zabezpečovacích zařízení nebo v rámci projektu EU eCall (automobily vybavené černou skříňkou, která v případě nehody odešle informace o nehodě prostřednictvím mobilní sítě). Další oblastí, na které NSN v současné době spolupracuje a kde provádí testy ve spolupráci s mobilními operátory a dodavateli vody, tepla, plynu a elektřiny, je komunikace inteligentních měřicích přístrojů pro měření spotřeby nejen pro účely sběru naměřených hodnot a fakturace, ale i pro další rozvoj těchto služeb směrem ke schopnosti nabídnout různé flexibilní tarify nebo vzdálené aktivace/deaktivace odběrného místa. Jak ovlivní koncová zařízení „smart devices“ náš životní styl? U těch stávajících zařízení, která už operují v sítích UMTS, jako jsou telefony, netbooky apod., se toho až tolik nezmění. Jen zde bude více videa, her on-line a hlavně více služeb. A fenoménem současnosti je samozřejmě navigace. Velké změny přijdou až u těch zařízení, která nyní pracují off-line, zejména u automobilů. Cestování novým automobilem bude v roce 2015 o dost jiné, než jaké je v novém automobilu nyní, v roce 2010. Než se ale LTE automobily, které nabízejí služby jako IPTV, VoD, hry on-line multiplayer, on-line update firmwaru řídicí jednotky atd., masově rozšíří, bude to, vlivem délky životního cyklu v automobilovém průmyslu, trvat ještě nejméně dalších pět let. V souvislosti s nástupem chytrých mobilních sítí LTE (Long Term Evolution) se někdy používá parafráze „Long Term Expectations“. Jak dlouho budeme podle Vašeho názoru žít v očekávání zavedení těchto technologií v ČR? Exponenciální nárůst přenosu dat můžeme pozorovat již nyní a předpokládaný začátek zavádění technologie LTE odhadujeme v roce 2012. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů. RNDr. Petr Beneš
Pět klíčových otázek při budování Evolved Packet Core Mobilní operátoři, kteří budují nebo plánují infrastrukturu EPC, uvádějí pět klíčových otázek, které je třeba vyřešit. Většina projektantů rádiové infrastruktury je v současné době již důvěrně seznámena s možnostmi zdokonalené paketové páteřní sítě (Evolved Packet Core, EPC), která je určena pro efektivní provoz sítí 4G LTE. K dispozici jsou grafická zobrazení od výrobců i standardizačních organizací, včetně několika seminářů z oblasti plánování a zavádění EPC. Problematika mobilních sítí a služeb je široká a dále se rozšiřuje a problémy, které byly složité, jsou ještě složitější. Nástup technologie LTE s sebou nese nové otázky a problémy společné existence s mobilními sítěmi 3G. Kombinace síťových infrastruktur 3G a 4G a otázky vývoje služeb předznamenávají velké a často velmi specifické problémy, které musí projektanti infrastruktury EPC řešit. Mobilní operátoři, kteří již vybudovali nebo naplánovali infrastrukturu EPC, předkládají pět klíčových otázek, na které je třeba odpovědět, a zároveň nabízejí doporučení, jak na to. Otázka 1: Datové služby LTE Na vyspělých mobilních trzích se objevují dvě technologie 4G, systémy WiMAX, určené zejména pro datové služby, a systémy LTE, které vycházejí z požadavků současných mobilních služeb v sítích 3G, jež ovšem původně byly určeny zejména pro hlasovou komunikaci. Je tedy technologie LTE dostatečně vhodná pro poskytování datových služeb? Většina operátorů věří, že je. Projektanti LTE uvádějí, že pro budování sítí 4G LTE je kritické plánování z hlediska datových služeb, proto je tedy vypracovávání plánu EPC tak důležité. Řízení mobility a registrace lze snadno propojit s řízením IP Multimedia Subsystems (IMS) a hlasové služby LTE mohou být přidány v řídicí rovině. Vliv hlasového provozu na datovou rovinu je pak minimální. Otázka 2: Propojení vysílacích stanovišť Přenosová kapacita sítí 4G LTE na buňku je více než desetkrát větší než kapacita technologie 3G, takže aby bylo možné plně využívat tuto výhodu, bude třeba základnové stanice propojit optickým vláknem. Otázka ale je, kde všude optická vlákna využít. Dříve obvykle šlo o páteřní spoje k centrální ústředně (tj. mezi RNC a MSC/VLR). Při zavádění v EPC bude zapotřebí řešit agregaci na straně centrální ústředny, vlivem čehož porostou její požadavky na kapacitu optického spojení do přístupového bodu pro služby přístupové sítě. Je tento tradiční přístup správný? Obecně roste přesvědčení, že metropolitní topologie EPC bude vytvářet mnoho rádiových agregačních bodů, které budou s vysílacím stanovištěm (tj. základnovými stanicemi) propojeny optickým vláknem. To je nejpraktičtější v hustě obydlených oblastech; ale využití optického vlákna je obecně správná cesta, jestliže je to jen trochu ekonomicky možné. Vytvoření optických cest z vysílacího stanoviště k síťovému uzlu blízko k bodu přístupu ke službě bude mít významný vliv na zvýšení výkonnosti hlasových a datových služeb a řízení kvality služby (QoS). Otázka 3: Zajištění bezpečnosti v mobilních sítích Nastupující inteligentní mobilní zařízení zvyšují riziko, že se mobilní zařízení může stát terčem útoku z jednoho nebo několika prvků infrastruktury mobilní sítě, nebo dokonce z prostředí pevné sítě. Mobilní služby poskytované operátorům mohou vystavit uživatele nebezpečí, že jejich uživatelské informace nebo informace o poloze budou zneužity k nelegálním aktivitám. Otázka je, zda prosazovat zabezpečení služeb mobilní sítě do koncového zařízení, nebo uvnitř sítě.
Obecně operátoři souhlasí s tím, že zabezpečení je problém sítě, ale rovněž chápou, že mnoho mobilních aplikací (např. kreditní karta v telefonu) vyžaduje vysokou úroveň zabezpečení i v koncovém zařízení. Operátoři hledají systém pro zabezpečení služeb v mobilních sítích, které jsou součástí sítě a mohou být rozšířeny přes přístupové body, femtobuňky a domácí služby i do pevných sítí. Ve skutečnosti všichni operátoři chápou zabezpečení jako vrstvu až nad EPC a IMS, neboť se týká především internetových služeb. Otázka 4: Řízení provozu a QoS U tradičních operátorů panuje názor, že QoS představuje hlavní rozlišení služeb, ale v poslední době se objevují dva nové trendy: V prostředí internetu jsou služby poskytovány obvykle v kvalitě „best effort“, což umožňuje při správně dimenzovaném provozu efektivněji využívat přenosové prostředky, a tedy snížit ceny. Regulátoři se potýkají s problémem síťové neutrality, která může ovlivňovat skutečnost, zda operátoři mohou účtovat prémiové služby. Většina operátorů věří, že řízení provozu v mobilních sítích bude základním prvkem k zajištění rozumné úrovně služby pro všechny uživatele. Je však třeba zvážit, zda je řízení provozu pro zajištění prémiových služeb akceptovatelné a zda bude přinášet zisk. Je pravděpodobnější, že operátoři budou investovat do přístupů, které jsou cenově efektivní pro řízení provozu na úrovni potřebné k zajištění stability sítě, ale rovněž jsou rozšiřitelné i pro poskytování prémiových služeb, jsou-li požadovány zákonem a přinášejí zisk. Obecně se věří, že řízený tunel EPC bude poskytovat potřebné přenosové možnosti, ale že k realizaci provozního toku umožňujícího zajistit službu bude třeba registrace a zabezpečení aplikace. Otázka 5: Aplikace vývojářských programů Poslední otázka se týká vývojářských (developer) programů a mobilních služeb. Mnohé operátory zaujal (a některé rozzlobil) úspěch prodeje aplikací (App Store), který spustila společnost Apple pro svůj iPhone. Znepokojení rovněž vyvolává velká konkurence na trhu inteligentních telefonů a datových zařízení, což může značně podkopávat vlastní snahy operátorů poskytovat mobilní služby s přidanou hodnotou. Nabídky tzv. app store bez rozlišení aplikací jsou chápány jako promarnění příležitosti. Ale kde lze odlišení uskutečnit? Většina operátorů věří, že nabízet některé služby prostřednictvím vývojářských programů a softwarových nástrojů je nezbytné, ale jsou velmi znepokojeni, protože to může ohrozit stabilitu sítě. Operátoři uvažují o využití některých mechanismů k oddělení základních procesů EPC od vývojářů prostřednictvím bran (gateway), což by mělo uživatele ochránit. Na vytvoření správného modelu spolupracují operátoři s výrobci zařízení.
Názory operátorů jako průvodce Projektanti síťové infrastruktury 4G LTE mohou názory operátorů využívat pro své plánování jako vodítko. Ovšem je třeba říci, že každý mobilní operátor má specifický trh a obchodní model, specifické regulační prostředí a specifické závazky v rámci síťové infrastruktury. Nejlepší odpovědí průmyslových organizací jsou pouze základní principy použité k vytvoření nejlepších řešení pro obecné potřeby společností.
Tom Nolle, CIMI Corporation
Přenosové možnosti technologie LTE Vysokých přenosových rychlostí technologie LTE (Long Term Přenosové rychlosti ve směru od uživatelů jsou nižší než ve směru Evolution) se dosahuje díky větší šířce rádiového kanálu, která k uživatelům, protože ve specifikaci 3GPP Release 8 nejsou pro přemůže být až 20 MHz, vyšší konstelaci modulace (64QAM) a sdru- nos ve směru od uživatelů využity anténní systémy MIMO. Jeden užiženému vícenásobnému anténnímu systému (MIMO). Kvadraturní vatel MIMO ve směru od uživatelů bude vyžadovat dva výkonové zemodulace s klíčováním fázovým posuvem (Quadrature Phase Shift silovače v koncovém zařízení. Podle Release 8 lze MIMO použít ke Keying, QPSK) poskytuje efektivitu dva bity na symbol, modulace zvýšení agregované kapacity buňky, ale nikoliv pro zvýšení přenosové 16QAM čtyři bity na symbol a 64QAM šest bitů na symbol. rychlosti od uživatele. Jde o tzv. virtuální MIMO (V-MIMO), kde vysíAnténní soustava 2 × 2 MIMO dále zdvojnásobuje maximální lání ze dvou koncových zařízení, každé s jednou anténou, je organipřenosovou rychlost až na dvanáct bitů na symbol. Proto QPSK zováno tak, aby se výkonnost buňky zdvojnásobila. s kódovým poměrem Tabulka 1 Maximální přenosové rychlosti ve směru k uživatelům 1/2 umožňuje jeden Zdrojové bloky bit/symbol, zatímco Modulace Bit/ Použití 1,4 MHz 3 MHz 5 MHz 10 MHz 15 MHz 20 MHz 64QAM s kódovým a kódování symbol MIMO 6 15 25 50 75 100 poměrem 1/1 a anQPSK 1/2 1,0 Jeden tok 0,8 2,2 3,7 7,4 11,2 14,9 ténní soustavou 2 × 2 16QAM 1/2 2,0 Jeden tok 1,5 4,4 7,4 14,9 22,4 29,9 MIMO umožňuje již 16QAM 3/4 3,0 Jeden tok 2,3 6,6 11,1 22,3 33,6 44,8 zmíněných dvanáct 64QAM 3/4 4,5 Jeden tok 3,5 9,9 16,6 33,5 50,4 67,2 bitů/symbol. Šířka 64QAM 1/1 6,0 Jeden tok 4,6 13,2 22,2 44,7 67,2 89,7 pásma rádiového ka64QAM 3/4 9,0 2 × 2 MIMO 6,6 18,9 31,9 64,7 96,7 129,1 nálu je ve výpočtu 64QAM 1/1 12,0 2 × 2 MIMO 8,8 25,3 42,5 85,7 128,9 172,1 zahrnuta odpovída64QAM 1/1 24,0 4 × 4 MIMO 16,6 47,7 80,3 161,9 243,5 325,1 jícím počtem zdrojových bloků pro konkrétně zvolenou šířku pásma: šest pro 1,4 MHz a patnáct Tabulka 2 Maximální přenosové rychlosti ve směru od uživatelů pro 3 MHz. Počty zdrojových bloků pro pásma Zdrojové bloky 5, 10, 15 a 20 MHz jsou 25, 50, 75 a 100. Modulace Bit Použití 1,4 MHz 3 MHz 5 MHz 10 MHz 15 MHz 20 MHz Předpokládají se tyto řídicí a referenční signály pro záhlaví: a kódování /symbol MIMO 6 15 25 50 75 100 – Fyzický řídicí kanál ve směru k uživatelům QPSK 1/2 1,0 Jeden tok 0,9 2,2 3,6 7,2 10,8 14,4 (Physical Downlink Control Channel, PDCCH) 16QAM 1/2 2,0 Jeden tok 1,7 4,3 7,2 14,4 21,6 28,8 odebírá jeden symbol ze čtrnácti, což je dost, 16QAM 3/4 3,0 Jeden tok 2,6 6,5 10,8 21,6 32,4 43,2 uvažuje-li se přenosová rychlost pouze jeden tok. 16QAM 1/1 4,0 Jeden tok 3,5 8,6 14,4 28,8 43,2 57,6 Výsledné záhlaví je 7,1 % (tj. 1/14). 64QAM 3/4 4,5 Jeden tok 3,9 9,7 16,2 32,4 48,6 64,8 – Referenční signál ve směru k uživatelům 64QAM 1/1 6,0 Jeden tok 5,2 13,0 21,6 43,2 64,8 86,4 (Reference Signal, RS) závisí na konfiguraci anténního systému. Pro jeden tok se využívají dva Tabulka 3 Maximální přenosové rychlosti ve směru k uživatelům s transportními bloky RS symboly ze čtrnácti v každé třetí dílčí nosné, Zdrojové bloky pro 2 × 2 MIMO jsou čtyři symboly a pro 4 × 4 Modulace Použití 1,4 MHz 3 MHz 5 MHz 10 MHz 15 MHz 20 MHz MIMO je to šest symbolů. Záhlaví se pohybuje MIMO 6 15 25 50 75 100 mezi 4,8 až 14,3 %. QPSK Jeden tok 0,9 2,3 4,0 8,0 11,8 15,8 – Další symboly ve směru k uživatelům jsou odeč16QAM Jeden tok 1,8 4,3 7,7 15,3 22,9 30,6 teny pro synchronizační signál, kanály PBCH 64QAM Jeden tok 4,4 6,5 18,3 36,7 55,1 75,4 (Physical Broadcast Channel), PCFICH (Physical 64QAM 2 × 2 MIMO 8,8 8,6 36,7 73,7 110,1 149,8 Control Format Indicator Channel) a jedna skupina PHICH (Physical Hybrid Automatic Repeat Tabulka 4 Maximální přenosové rychlosti ve směru od uživatelů s transportními bloky Request Indicator Channel). Záhlaví závisí na Zdrojové bloky šířce pásma rádiového kanálu a pohybuje se Modulace Použití 1,4 MHz 3 MHz 5 MHz 10 MHz 15 MHz 20 MHz v rozsahu od méně než 1 % při 20 MHz až po asi MIMO 6 15 25 50 75 100 9 % při 1,4 MHz. QPSK Jeden tok 1,0 2,7 4,4 8,8 13,0 17,6 – Nefyzický řídicí kanál ve směru od uživatelů 16QAM Jeden tok 3,0 7,5 12,6 25,5 37,9 51,0 (Physical Uplink Control Channel, PUCCH) sni64QAM Jeden tok 4,4 11,1 18,3 36,7 55,1 75,4 žuje výslednou přenosovou rychlost od uživatelů pouze nepatrně. – Referenční signály ve směru od uživatelů odebírají jeden symbol ze Velikosti transportních bloků (Transport Block Sizes, TBS) byly ursedmi. Výsledné záhlaví je 14,3 % (tj. 1/7). čeny tak (ve specifikaci 3GPP TS 36.213), že nekódované vysílání Maximální dosažitelné přenosové rychlosti ve směru k uživate- není možné. Maximální dosažitelné přenosové rychlosti, berou-li se lům jsou v tabulce 1. Nejvyšší teoretická datová rychlost je přib- v úvahu TBS, jsou v tabulce 3 pro směr k uživatelům a v tabulce 4 pro ližně 172 Mb/s. Je-li použito 4 × 4 MIMO, je to až 325 Mb/s. směr od uživatelů. Maximální rychlost ve směru k uživatelům může Přenosová rychlost závisí na šířce rádiového kanálu. Pro šířku být s 2 × 2 MIMO až 150 Mb/s a ve směru od uživatelů až 75 Mb/s. 5 MHz je špičková přenosová rychlost 42,5 Mb/s a pro 1,4 MHz Výpočet předpokládá, že pro směr od uživatelů bude pro modulaci s 2 × 2 MIMO 8,8 Mb/s. 16QAM mít TBS index 21 a pro QPSK bude TBS mít index 10. Ve Maximální přenosové rychlosti ve směru od uživatelů jsou směru k uživatelům bude pro modulaci 16QAM mít TBS index 15 v tabulce 2. Při šířce rádiového kanálu 20 MHz to muže být až a pro QPSK 9. 86 Mb/s s modulací 64QAM a 57 Mb/s s modulací 16QAM. Jaroslav Hrstka
Rostoucí význam otevřených komunikačních standardů Podnikové komunikace se v poslední době staly natolik vyspělými, že zpracování hlasové komunikace v prostředí IP je již zcela běžné. V současné době lze hlasové informace doručovat stejně jako data; je možné je uložit, archivovat, přesměrovat či analyzovat, a tím podpořit efektivitu podnikání. Pro mnoho organizací je účinná správa hlasové komunikace a dat nezbytnou cestou ke zvyšování vlastní efektivity a k úspoře nákladů. Podniky stále častěji využívají sítě IP pro hlasovou komunikaci stejně jako pro data a mnoho z nich v rámci modernizace svého telefonního systému volí technologii založenou na otevřených standardech. Spolu s otevřenými standardy je již k dispozici nová generace řešení hlasové komunikace, která usnadňuje rychlý vývoj, implementaci a správu různorodých hlasových aplikací v běžné hlasové a datové infrastruktuře. Jestliže podniky ještě neaktualizovaly svůj dosavadní systém hlasové komunikace, musí se připravit na to, že budou čelit mnoha problémům. Jedním z největších je nalézt způsob, jak přejít na nový IP telefonní systém snadno, s minimálními výpadky provozu a za rozumnou cenu. Jak se s tímto problémem vyrovnat? A kde začít? Především by měly být brány v úvahu otevřené standardy. Například díky protokolu pro inicializaci relací (Session Initiation Protocol, SIP), může být hlasová komunikace oddělena od základní hardwarové infrastruktury, a dokonce dovoluje kombinovat prvky různých poskytovatelů pro dosažení těch nejlepších výsledků. Existuje mnoho obchodních modelů, kde otevřené standardy mohou být skutečně důležité.
Otevřenost dovoluje manažerům IT mnohem snazší přechod z dosavadních systémů na IP, protože jim umožňuje přejít na nový hlasový systém v několika nenáročných krocích. Tento postup už sám o sobě zbavuje organizaci velké zátěže, navíc jí umožňuje spořit náklady na aktualizaci komunikačních systémů za běžného provozu, a vyhnout se tudíž jednomu rozsáhlému a potenciálně nákladnému přechodu. Otevřené systémy umožňují hladký přechod na nový telefonní systému, přičemž modernizace může probíhat vlastním tempem. Takto podnik efektivně a úsporně chrání své investice, zatímco modernizuje své komunikační systémy.
Rozvoj geograficky rozšířených organizací V otázce budoucího řešení správy volání by otevřené standardy měly být volbou především pro rostoucí podniky, které upřednostňují rozvoj hlasového systému během provozu. Otevřené standardy dávají těmto společnostem svobodu pro snazší rozvoj při nižších nákladech, aniž by se musely vázat na jediného výrobce či dodavatele. Také firmy, které jsou geograficky široce rozšířené, mohou významně profitovat z otevřených standardů. Otevřené standardy totiž umožňují existenci plně flexibilních telefonních systémů, které jsou „ušité na míru“ místním potřebám. Kromě toho otevřené standardy dále nabízejí větší flexibilitu společnostem zaměřeným na specifické vertikální trhy, neboť právě ty mohou nejvíce potřebovat systémy pokrývající specifické podnikové procesy. Příkladem může být nemocnice, kde je vyžadováno použití přenosného telefonu DECT, který by upozornil zdravotní sestru v okamžiku, kdy pacient potřebuje lékařskou péči. V této a podobných situacích pomáhá možnost rychleji vyvíjet aplikace pokrývající strategické vertikální potřeby organizací.
Firemní fúze a akvizice
Možnosti výběru komunikačního systému
Když se podniky slučují, veškeré komunikační systémy a systémy IT musí začít spolupracovat. Propojit mnoho různorodých prvků však může být značně náročné, zvláště co se týče hlasové komunikace. Různé společnosti totiž mohou používat zcela odlišné komunikační systémy od různých poskytovatelů. Organizace, které si zvolí otevřené standardy, však mohou snáze kombinovat komunikační systémy, a tím se vyhnout úplnému nahrazení veškerých hlasových sítí – mnoho segmentů dosavadních systémů přitom může pokračovat v efektivní práci i v dalších letech. To znamená, že firmy mohou chránit své dosavadní investice vložené do svých řešení hlasové komunikace. Otevřené standardy přinášejí organizacím větší pružnost tím, že poskytují nástroje, které usnadňují přenos informací mezi různorodými technologiemi a rozhraními.
Otevřené standardy jsou zřejmým přínosem pro organizace se specifickými úkoly. Co by však mělo zajímat každý podnik, který listuje nabídkami různých poskytovatelů? Klíčovým standardem, o kterém by měl vědět každý manažer IT při pořizování hlasového komunikačního systému, je SIP. Systémy kompatibilní se SIP si snadno poradí s nejrůznějšími požadavky souvisejícími s přechodem na jiný systém, jeho rozšiřování a přizpůsobení zákaznickým potřebám. Systémy založené na otevřených standardech jsou pro záruku správného řešení do budoucna rovněž dobrou investicí. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby je bylo možné co nejsnáze integrovat s budoucími technologiemi, takže je jejich majitelé mohou v klidu rozvíjet a aktualizovat bez narušení plynulosti provozu, s minimálními náklady a bez nutnosti vázat se na jediného poskytovatele. I přes to, že může být obtížné předvídat, jakým směrem se technologie budou vyvíjet v příštích deseti až patnácti letech, otevřené standardy podnikům garantují mnohem lepší ochranu jejich investice. Při výběru řešení hlasové komunikace by se organizace měly mezi manažerem hlasové komunikace a aplikacemi ptát po otevřených standardech. Někteří poskytovatelé nabízejí proprietární systémy hlasové komunikace, které však nejsou schopny spolupracovat s telefonním systémem jiných poskytovatelů. To v podstatě uživatelům znemožňu-
Přechod z dosavadních hlasových systémů na IP řešení Dalším případem, kdy je vhodné promyslet možnost otevřených standardů, je situace, kdy organizace zvažuje přechod z dosavadního komunikačního systému na IP řešení. Kromě velkého množství výhod, které představuje přechod na novou generaci IP sítí, lze navíc ušetřit značnou část nákladů, ale i člověkohodiny a podpořit práci každého zaměstnance.
je přechod na jiný hlasový systém jinak než úplným odstraněním dosavadního. Aplikace vyvinuté specificky pro proprietární systémy by musely být přepsány a neexistuje ani záruka, že v novém prostředí budou fungovat stejně dobře. Použitím otevřených standardů však oddělení IT může integrovat dosavadní aplikace a vyhnout se jejich předělávání každým uskutečněným přechodem. Například telefonní systémy kompatibilní se SIP je možné použít s různými koncovými zařízeními a dokážou velmi snadno začlenit aplikace třetích stran.
Rozhodněte se sami jít cestou otevřených standardů Jasná, na otevřených standardech založená technologie má mnoho výhod. Před rozhodnutím o nákupu by však ředitel IT či CEO měl sám sobě položit tyto otázky: Jsou prvky dosavadního komunikačního systému otevřené? Poroste do budoucna naše podnikání a bude expandovat, ať už formou sloučení nebo akvizice, expanze do nových oblastí a na nové trhy, nebo organizačně? Chceme zlepšit procesy hlasové komunikace a zvýšit produktivitu? Jestliže odpověď na kterékoliv dvě či více těchto otázek je ano, otevřené standardy by měly být naprostou prioritou.
Otevřené standardy v praxi: SIP telefony Aastra Nedávno uvedené modely SIP telefonů Aastra 6730i a Aastra 6731i sdílejí výkonný firmware založený na otevřených standardech, který je možné nalézt u všech dalších telefonů SIP řady Aastra. Modely 6730i a 6731i patří do řady telefonů Aastra 67xi, které byly vyvinuty pro snadnou integraci a součinnost s veškerými IP systémy Aastra i dalšími certifikovanými systémy, mezi něž se řadí Broadsoft, Metaswitch, Nortel a Digium’s Asterisk Business Edition. Díky tomu jsou tyto telefony zajímavé jak pro malé a střední firmy, tak i pro velké podniky. Nové telefony jsou vybaveny podporou pokročilých technologií XML, díky čemuž lze využívat služby přizpůsobené zákazníkům, a tím dosáhnout vyšší produktivity. V kombinaci s internetovým připojením dovoluje tato technologie např. přistupovat ke zdrojům zpráv RSS přímo z displeje telefonu. Prohlížeč XML navíc poskytuje neomezené možnosti pro vytváření vlastních menu nebo specifických činností pro aplikaci manažera konferenčního volání či pro vytváření adresáře, nebo dokonce vertikálních aplikací. Frederic Boone, Aastra Technologies
Skrytí provozovatelé bootnetů Kybernetická kriminalita se propojuje nejen s organizovaným zločinem, ale i se světem tajných služeb. Začíná být v ohrožení i kritická infrastruktura či používání internetového bankovnictví, přibývá botnetů i malwaru všeho druhu a v přicházející kybernetické válce se zatím zdá, jako by všichni bojovali proti všem... Obecné trendy počítačové bezpečnosti pro letošní rok shrnuje studie McAfee2010 Threat Predictions (Předpovědi hrozeb pro rok 2010). Jedním z nejvyspělejších typů malwaru jsou tzv. trojské koně, které kradou přístupové údaje do internetového bankovnictví. Dokážou stále přesvědčivěji ovládnout prostředí webového prohlížeče tak, aby uživatel byl přesvědčen, že provádí požadovanou transakci – v rozhraní např. uvidí požadované číslo účtu. Nemusí si být vůbec vědom, že malware platbu nepozorovaně přesměroval na účet podvodníka. Malware tohoto typu se dokáže přizpůsobit nastavením bankovního účtu i zvyklostem uživatele (limity apod.). Žádné podezřelé chování proto často nezaznamenají ani banky. Změny nastávají i přímo v prostředí webu. Aplikace se stále více přesouvají z desktopu na internet a nově chystaný standard HTML verze 5 umožní vytvářet ještě bohatší aplikace přímo v HTML. Předpokládá se, že se útočníci zaměří na nové internetové aplikace, včetně přicházejícího operačního systému Google Chrome. Zájmu útočníků se i stále více těší aplikace Adobe: Reader/Acrobat a přehrávač Flash.
Útoky DDoS, SQL injection a spam Útoky na dostupnost služby (DDoS), rozesílání spamu, krádeže identity i další kriminální aktivity jsou v současné dob ě realizovány především prostřednictvím obřích botnetů (sítí infikovaných počítačů – zombií). Botnety se dnes na černém trhu běžně prodávají a pronajímají. V USA mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím loňského roku tempo růstu botnetů výrazně pokleslo. Ve třetím čtvrtletí se z nových zombií nacházelo v USA 13,1 %, ve čtvrtém čtvrtletí 9,5 %. Do čela tohoto žebříčku se dostala Čína s 12% podílem, na dalších místech jsou Brazílie, Rusko a Německo. USA ale zůstávají největším producentem spamu, následuje Brazílie a Indie. Mezi deset největších producentů spamu se v roce 2009 poprvé zařadily Ukrajina a Německo. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 bylo značné množství spamu odesláno i z ČR – 1,9 %!
Facebook a Twitter jsou pro útočníky požehnáním Malware se nyní šíří především prostřednictvím webu, ať už přímo pomocí webů podvodných nebo přes weby legitimní, které se však
útočníkům podařilo kompromitovat. Světovou jedničkou v oblasti hostování škodlivého obsahu je Severní Amerika, na druhém místě je oblast EMEA (Evropa, Blízký východ, Afrika), následuje východní Asie. Relativně velký počet nebezpečných webů se nachází v Číně, Rusku, Německu, Nizozemí, Itálii a v Jižní Koreji. V Evropě je nejvíce škodlivého obsahu hostováno v Německu, následuje Nizozemí a Itálie.
Blíží se kybernetická válka? Během poslední doby se taktéž objevuje závažné propojování organizované internetové kriminality s politikou či tajnými službami. Už v minulosti byly mezinárodní konflikty, např. v Estonsku a Gruzii, doprovázeny také útokem v kybernetickém prostoru, který směřoval proti webům místních politických institucí, ale i bank a médií. Aktuální zpráva o hrozbách dokládá další nárůst politicky motivovaných útoků („hactivism“), k nimž došlo např. v Polsku, Lotyšsku, Dánsku a Švýcarsku. Mediálně největší pozornost v poslední době vzbudil útok proti Googlu a dalším firmám. Tato akce byla velmi promyšlená a mnoho analytiků obvinilo z podílu na útoku čínskou vládu. Podobné akce jsou ale na vzestupu na celém světě. Mohou se zaměřovat i na sociální sítě, jak ukázal např. nedávný útok skupiny Iranian Cyber Army proti systému Twitter. Nedávno byl také napaden např. web polské vlády, servery kodaňské konference o klimatických změnách nebo web lotyšského Dne nezávislosti.
Kritická infrastruktura Ochrana kritické infrastruktury by měla začít být, podle studie McAfee In the crossfire – Critical infrastructure in the age of cyber war (V křížové palbě – kritická infrastruktura ve věku kybernetické války), prioritou pro všechny státy. Mnoho firem a organizací postupně adoptuje srovnatelné metriky měřící úroveň zabezpečení, a studie proto mohla porovnat úroveň zabezpečení jak mezi jednotlivými zeměmi, tak i v rámci různých sektorů. Jedním z hlavních zjištění je zvýšená potřeba koordinace. Vlády se ovšem v tuto chvíli vesměs nemají k tomu, aby starost o kritickou infrastrukturu zařadily mezi své priority. Po loňské ekonomické krizi je zatím oživení křehké a nejisté, takže prioritou vlád je stále ekonomická situace. Hlavní odpovědnost proto v tuto chvíli leží na vlastnících. Firmy dávají zabezpečení IT naštěstí přednost: 92 % respondentů průzkumu uvedlo, že zabezpečení je u nich v rámci priorit stále „klíčové“ nebo „velmi důležité“.
Technologia LTE prichádza LTE (Long Term Evolution) je pokračovaním technológie HSPA (High Speed Packet Access). Cieľom LTE je vytvorenie novej rádiovej prístupovej siete, ktorá by doplnila a prípadne nahradila prístupové siete tretej generácie (UTRAN). Súčasne s technológiami LTE zameranými na rádiové siete sa paralelne vyvíja aj architektúra chrbticových sietí pod názvom SAE (System Architecture Evolution). V rámci vývoja SAE sú navrhované konštrukcie pre evolúciu a migráciu systémov tretej generácie do systémov s vyššími prenosovými rýchlosťami a menším oneskorením. Architektúra SAE bola navrhnutá ako časť riešenia NGN (Next Generation Networks). LTE je teda nové bezdrôtové rozhranie, navrhované a optimalizované pre podporu SAE s jednoduchou integráciou do systémov NGN. Jedným z najdôležitejších motivačných faktorov pre vznik LTE bol dopyt používateľov po vyšších prenosových rýchlostiach a kvalite poskytovaných služieb. LTE umožňuje dosiahnuť prenosovú rýchlosť až 100 Mb/s smerom k mobilnému zariadeniu a 50 Mb/s smerom k sieti, s oneskorením menším ako 5 ms. Použitím viac-anténnej technológie MIMO (Multiple Input Multiple Output) je možné dosiahnuť teoretickú maximálnu prenosovú rýchlosť až 300 Mb/s k mobilnému zariadeniu a 75 Mb/s k sieti. V súčasnej dobe sú pripravované špecifikácie pre vylepšenú verziu LTE pod názvom LTE-A (LTE-Advanced), ktorá umožňuje dosiahnuť rýchlosť až 1 Gb/s. V porovnaní s predchádzajúcimi technológiami prináša LTE množstvo inovácií. Medzi najdôležitejšie z nich patrí ortogonálny frekvenčný multiplex OFDM (Orthogonal Frequency Division Multiplex), konkrétne OFDMA a SC-FDMA, a paralelné využívanie viacerých antén – MIMO. Podporované modulácie sú QPSK, 16QAM a 64QAM. V porovnaní s HSPA dosahuje LTE približne trojnásobne vyššiu spektrálnu účinnosť. LTE využíva aj nový princíp sieťovej štruktúry. Na rozdiel od sietí tretej generácie, kde sú bázové stanice prepojené s riadiacou jednotkou rádiovej siete RNC (Radio Network Controller), bázové stanice LTE vykonávajú manažment rádiových zdrojov autonómne. Implementácia distribuovanej inteligencie do zdokonalených bázových staníc (eNodeB) umožnila úplne vynechať komponentov RNC v sieti LTE. Bázové stanice sú preto priamo prepojené s bránou chrbticovej siete pomocou nového sieťového rozhrania S1. Susediace bázové stanice sú priamo prepojené pomocou sieťového rozhrania X2, čo v mnohých prípadoch umožňuje priame prepojenia medzi užívateľmi s minimálnou interakciou s chrbticovou sieťou. Komplexnosť systémov LTE ovplyvňuje aj požiadavky na meracie a testovacie systémy. Organizácia 3GPP špecifikuje viac ako 400 testovacích prípadov určených na testovanie kompatibility mobilných zariadení pre rádiové rozhranie LTE. Pre automatické testovanie kompatibility mobilných zariadení vyvinula firma Anritsu (www.anritsu.com) simulátor siete LTE – MD 8430A. Toto zariadenie poskytuje výrobcom čipov LTE a mobilných zariadení vysoko presné a cenovo efektívne riešenie pre vývoj nových produktov. MD8430A obsahuje štyri rádiové jednotky podporujúce t. zv. handover test pre 2× 2 systémy MIMO, vďaka čomu je možné simulovať test v prostredí veľmi podobnom reálnej sieti. Pre monitorovanie a testovanie signalizácie na sieťových rozhraniach S1 a X2, ako aj na rozhraniach v chrbticovej sieti dodáva firma
Anritsu monitorovací systém MasterClaw. Tento systém obsahuje množstvo rôznych aplikácií od protokolového analyzátora, pres zachytenie volania (call trace) až po datový sklad a je schopný monitorovať siete UMTS, GPRS, GSM, VoIP a SS7. Distribúciu produktov firmy Anritsu v Českej republike a Slovenskej republike zabezpečuje firma HKE (www.hke.cz).
Firma Anritsu spolupracuje už viac ako dvanásť rokov pri vývoji a zákazníckej podpore svojich produktov a riešenií s firmou CN Group (www.cngroup.cz), ktorá má svoje tímy softvérových a telekomunikačných špecialistov v Prahe, Bratislave, Zlíne a Považskej Bystrici. CN Group je firma poskytujúca nearshoringové služby vo vývoji softvéru, testovacích služieb a podpory zákazníkov už viac ako šestnásť rokov na európskom trhu a je pionierom v poskytovaní outsourcingových služieb v Európe. Jej zákazníkmi sú renomované firmy ako Anritsu, Alcatel-Lucent, Lufthansa Technic, Eurocopter, Commerzbank, Option atď. Neoddeliteľnou súčasťou poskytovaných služieb je aplikácia systému kvality podľa štandardu CMMI level 3, kde bola firma certifikovaná ako prvá v Česku a druhá na Slovensku. Vývoj aplikácií je v rozsahu od vestavných (embedded) systémov, mobilných platforiem až po serverové aplikácie. CN Group sa pravidelne zúčastňuje najvýznamnejších veľtrhov IT, ako sú CeBIT, Embedded World, Software Quality Days atď. Milan Piskla, CN Group
Nakladatelství Sdělovací technika Vám představuje
Klub Sdělovací techniky Podrobnější informace a registraci členství na
www.stech.cz
