Využití ICT ve výuce

Gymnázium Žamberk Využití ICT ve výuce Seminární práce Informatika

Autor: Petr Nekonečný Třída: 1. B Vedoucí práce: Mgr. Aleš Švestka

Žamberk

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem seminární práci vypracoval (a) samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedl všechny prameny, z kterých jsem vycházel. V Žamberku dne ………………... Jméno a příjmení ……………………………………….

2

Anotace NEKONEČNÝ, P. Využití ICT ve výuce. Žamberk, 2016. Seminární práce na Gymnázium Žamberk. Vedoucí seminární práce Aleš Švestka. 14 s. Tato seminární práce se zabývá výukou finanční gramotnosti s využitím ICT. Definuje pojmy finanční gramotnosti, výuky s ICT a pravidla a možnosti programování. Předkládá osm vytvořených programů pro vyučování. Součástí práce je výzkum výuky s využitím ICT.

Klíčová slova ICT, výuka, finanční gramotnost, Visual Basic for Application

3

Obsah

Úvod Teoretická část Využití ICT ve výuce Standard ICT Pojmy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ Praktická část Dotazníkové šetření Závěr Seznam použité literatury

4

Úvod Téma seminární práce „Využití ICT ve výuce finanční gramotnosti“ jsem si zvolil na základě svého studijního oboru, a spojil tak informatiku s pedagogikou. Práce je zaměřena na finanční gramotnost a programování v tabulkovém procesoru

MS Excel. Dalším

důvodem, který mě vedl ke zpracování právě tohoto tématu je má začínající záliba v programování, s nímž jsem se poprvé seznámil při výuce na vysoké škole. Po přečtení několika článků, které kritizovaly žáky základních škol z důvodu nízké znalosti v oboru finanční gramotnosti, mě napadlo vytvořit několik výukových příkladů zaměřených na finanční gramotnost. Vyrobil jsem jednoduché, ale zároveň využitelné programy ve výuce, které by měly žáky upoutat a pomoct ke zkvalitnění výuky finanční gramotnosti. Cílem práce je připravit sadu vzorových příkladů s využitím programování ve Visual Basic for Application v tabulkovém procesoru MS Excel pro výuku na II. stupni ZŠ. Dílčím záměrem teoretické části práce je zmapovat současný stav výuky na II. stupni ZŠ. V této části jsou také představeny pojmy finanční gramotnost, výuka s využitím ICT a základní možnosti a pravidla programování v Microsoft Excel. Cílem praktické části je vytvoření sady podpůrných programů v MS Excel, jež jsou zaměřeny na finanční gramotnost. Součástí praktické části je i provedení a vyhodnocení mezí a možností využití ICT ve výuce finanční gramotnosti. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve pojednává o využití ICT ve výuce. Je zde například nastíněno, že se žáci mohou zdokonalovat v učení například zjišťováním informací potřebných k výuce, které si vyhledávají samostatně. Dochází tak k rozvoji jejich schopnosti kreativně přemýšlet a tvořit. Účastní se procesu poznávání a výuka se tak stává zábavnější, zájem žáků vzrůstá, a tudíž sledují danou látku s větší pozorností. V této kapitole je také obsažena „Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání v období 2009 – 2013“ a zapojení ICT do života školy v 21. století – projekt „Škola21“. Část končí přiblížením „Standardu ICT služeb ve škole“. Druhá

5

kapitola se věnuje výuce finanční gramotnosti na základní škole. Je zde například uveden „Systém budování finanční gramotnosti na ZŠ“, ve

kterém je definovaná finanční

gramotnost a popsán „Standard finanční gramotnosti“. Ten určuje cílový stav vzdělávání pro odlišné vzdělávací stupně a implementace standardu finanční gramotnosti do RVP.

6

Teoretická část Využití ICT ve výuce Moderní výuka s využitím informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) je typická tím, že dokáže kombinovat instruktivní i konstruktivní přístup k vyučování. Konstruktivní vyučování je založeno na přestavbě informací, které žák zná. Proto má výuka s využitím ITC mnohem širší pohled na vyučování než výuka tradiční. ICT se využívá jako didaktický prostředek pro zlepšení motivace a zájmu žáka. Je předmětem výuky informatiky, kde se žák seznamuje s ovládáním a problémy souvisejícími s používáním moderních technologií, např. používáním softwarových licencí pro školní i nekomerční využití a licencí Creative Commons pro autorská díla. ICT také ovlivňuje vývoj v jednotlivých oborech lidské činnosti, proto se stává součástí vzdělávacího obsahu jednotlivých vzdělávacích oborů. Má vliv na změny ve společnosti, a tím ovlivňuje i vzdělávání a pedagogickou praxi. [1] Proto je nesprávné dojít k iluzi, ve

které dětem stačí pouze příslušná technika

a nejefektivnější proces vzdělávání se odstartuje automaticky. Myšlenka, že modernímu vyučování stačí počítač a internetové připojení, je velmi chybná. Počítač a internet se stávají pouze základním kamenem pro efektivní budování ICT ve školství. Nejdůležitější prvkem v moderní výuce bude vždy učitel. „Rovnice dítě + počítač = učení je neúplná. Jediné správně je dítě + počítač + zapojený učitel = učení. Jinými slovy – klíčový je učitel, ne počítač.“ [2]

7

Standard ICT Každá škola může mít individuální počet počítačů a jejich libovolné parametry. Musí ale splňovat „Standard ICT služeb ve škole“, který zajistí nejpotřebnější podmínky pro využití ICT ve výuce. Standard byl vytvořen v rámci metodických pokynů „Státní informační politiky ve vzdělávání“. Ve standardu je uváděno, že by mělo být na základní škole v počítačové učebně 5 pracovních stanic na 100 žáků. V ostatních učebnách 2 stanice na 100 žáků. Na dva pedagogické pracovníky připadá 1 pracovní stanice nebo také 4 stanice na 100 žáků. Základní škola by tedy měla disponovat celkem 11pracovními stanicemi na 100 žáků. Všechny počítače by měly být připojeny ke školní lokální síti LAN. Síť LAN by měla zajišťovat sdílení, bezpečnost a uživatelský přístup k datům. Dále by měla umožňovat komunikaci mezi uživateli a připojení k internetu. Standard rychlosti připojení k internetu je 512/128 kb/s a 1024/256 kb/s s agregací nejvýše 1:10. U prezenční techniky je požadován jeden datový projektor na 100 žáků. Požadované je vybavení, které zajistí učitelům a žákům neomezený přístup k informacím. Výukové programy budou školám doporučeny z webových stránek, které informují o kvalitě jednotlivých produktů. Učitelé i žáci by měli mít příležitost připojovat se z domova k ICT službám poskytovaným školou. Na každé základní škole má být vytvořen ICT plán na období dvou let, ve kterém škola popíše aktuální stav ICT služeb a v druhé části napíše cílový stav ICT, jehož by chtěla během dvou let dosáhnout. Často bývá velmi složité jednotlivé body plánu splnit, protože každá škola má rozdílné finanční podmínky pro realizaci.

8

Pojmy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ Podle doporučení RVP bylo vybráno třicet pět pojmů, které by žáci 8. a 9. ročníků měli znát do svého života. Doporučené pojmy finanční gramotnosti: Domácí příjmy ●

domácí příjmy lze rozdělit na: ○ pravidelné – příjmy ze zaměstnání, příjmy z podnikání, příjmy sociálních dávek nebo příspěvků ○ nepravidelné – pracovní odměny, úroky z vkladů, příjmy z cenných papírů ○ jednorázové – nečekaný prodej majetku

Domácí výdaje ●

prostředky vynaložené pro uspokojení potřeb domácnosti, rozdělují se na:

●

pevné – opakující se, např. nájem, splátky půjček, hypotéka, leasing

●

kontrolovatelné – jídlo, oblečení, mobilní služby, benzín

●

jednorázové – výdaje za delší dobu – např. koupě domácího spotřebiče

Hrubý příjem ● je příjem ze zaměstnání nebo z podnikání před zdaněním a odečtením pojištění ● hrubá mzda se vypočítá, když se vynásobí odpracované hodiny hodinovou mzdou Čistý příjem ● je příjem ze zaměstnání nebo z podnikání po zdanění a srážkách pojištění ● ze zákona musí zaměstnanec odevzdávat státu daň z příjmu (15%), sociální pojištění (6,5%) a zdravotní pojištění (4,5%) ● čistou mzdu získáme, když od hrubé mzdy odečteme daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění (žáci na ZŠ nepočítají se zdaněním zaměstnavatele, slevou na dani a zálohou na dani z příjmu, protože tyto výpočty jsou pro ně dost složité a vyučují se na střední škole)

9

Deficit domácího (osobního) rozpočtu ● je to stav domácnosti (osoby), kdy výdaje jsou větší než příjmy domácnosti (osoby), cílem každé domácnosti (osoby) je vyhnout se deficitní křivkám Osobní majetek ● se rozděluje na následující složky: ○ peníze – hotovostní a bezhotovostní peníze ○ finanční majetek – cenné papíry, stavební a penzijní pojištění ○ nemovitosti – dům, pozemková parcela, zahrada ○ ostatní majetek – automobil, vybavení domova [3] Osobní závazky ●

rozdělují se podle časového období: ○ krátkodobé závazky - do jednoho roku – krátkodobé půjčky, půjčky od přátel ○ střednědobé závazky – do pěti let – úvěry na spotřební zboží nebo splátkový prodej ○ dlouhodobé závazky – na dvacet let - hypotéka na dům

10

Osobní aktiva ● lze definovat jako všechno, co přináší příjem svou existencí – akcie, umělecké předměty, autorská práva (knihy, patenty) nebo nemovitosti, které vytvářejí příjem (hotel) Osobní pasiva ●

všechno, co svou existencí vytváří výdaje – rodinný dům a automobil k osobní potřebě, spotřební předměty (pračka)

Životní úroveň ●

je míra uspokojení materiálních a nemateriálních potřeb a přání jednotlivce či skupiny zbožím a službami

Trh ●

je to místo, kde se střetává prodávající s kupujícím a vytváří se tam cena zboží a služeb

Nabídka ● je množství výrobků nebo služeb, se kterým přijde prodávající na trh za účelem prodeje za určitou cenu, je-li cena výrobků nebo služeb na trhu vysoká, přichází více výrobců na trh a nabízené množství roste Poptávka ● je zájem kupujícího o výrobky a služby na trhu, kupující chce na trhu koupit výrobek nebo zboží za co nejnižší cenu Nákladový přístup ● tento přístup stanovuje cenu, aby byly pokryty vynaložené náklady, mezi vynaložené náklady se řadí náklady za materiál, mzdové náklady, náklady na služby poskytované dodavateli (elektřina) a opotřebení materiálu

● princip kalkulace ceny je vždy stejný, k vynaloženým nákladům se přičte zisková cena

11

Leasingová společnost ● umožňuje svým zákazníkům specifické finanční služby, např. zakoupí spotřební předměty či výrobní zařízení k tomu, aby se zákazníkem uzavřela smlouvu o dlouhodobém pronájmu [3]

12

Praktická část Dotazníkové šetření Na základní škole v Přelouči byl u žáků 8. a 9. ročníku proveden výzkum, jehož cílem bylo porovnat kvalitu výuky finanční gramotnosti s využitím a bez využití ICT. Žáci obou ročníku byli spojeni a rozděleni podle studijních výsledků na dvě skupiny tak, aby byly početně vyrovnané. Obě poloviny byly tedy srovnatelné i v počátečních podmínkách, hlavně ve znalostech žáků. V každé z nich se nacházelo 24 žáků. První polovina absolvovala výuku s využitím ICT v hodinové dotaci pěti hodin. Druhá část žáků prošla výukou bez použití ICT ve stejné hodinové dotaci. Hypotézou bylo, že test s lepšími výsledky napíší žáci z první skupiny, co absolvují výuku s ICT, protože si myslím, že výuka s moderními technologiemi je pro žáky mnohem zábavnější, více se koncentrují a lépe si látku zapamatují. Výuka s využitím ICT by pro ně měla být zajímavější, netradičnější, lépe zapamatovatelná a celkově přínosnější. Výuka s využitím ICT probíhala pomocí osmi praktických výukových příkladů. Během prvních dvou hodin byly probrány první dva programy. V následujících hodinách se probíraly vždy dva příklady. V průběhu výuky byli žáci velmi pozorní, a když něčemu nerozuměli, neměli strach požádat o vysvětlení. Nejvíce je zaujal druhý výukový příklad, který je zaměřen na vedení osobního účtu. Oblíbeným se stal také sedmý program, jehož cílem jsou platidla České republiky. Žáci, kteří absolvovali výuku bez ICT, byli vyučováni pomocí knihy Klínského Petra, Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Tato kniha se stala předlohou pro osm výukových programů. Z toho vyplívá, že žákům byly podané shodné informace. Závěrečný test obsahoval dvacet otázek a jednu doplňkovou. Ta měla za cíl zjistit, do jaké míry se programy žákům líbily. Ke každé otázce šlo přiřadit jednu správnou odpověď. Níže jsou graficky znázorněny správné a špatné odpovědi žáků, kteří se zúčastnili výzkumu.

13

Otázky: 1. otázka - Kdy nastane deficit osobního rozpočtu? A. když příjmy jsou větší než výdaje B. když příjmy jsou menší než výdaje – SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ C. když příjmy jsou stejné jako výdaje

Obrázek1: Graf - otázka č. 1

2. otázka - Mezi pevné osobní výdaje řadíme: A. nájem, hypotéku, leasing – SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ B. jídlo, telefon, oblečení, benzín C. koupě domácího spotřebiče, auta, dovolená

Obrázek2: Graf - otázka č. 2

14

3. otázka - Co je to hrubý příjem? A. příjem před zdaněním a srážkami pojištění – SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ B. příjem po zdanění a srážkách pojištění C. příjem po srážkách pojištění a před zdaněním

Obrázek3: Graf - otázka č. 3

4. otázka - Mezi osobní krátkodobé závazky řadíme: A. půjčky, půjčky od přátel do 9 měsíců – SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ B. leasing za auto do 24 měsíců C. hypotéku na rekonstrukci domu na 120 měsíců

Obrázek4: Graf - otázka č. 4

15

5. otázka - Ideální stav domácnosti nastane: A. když má vytvořenou finanční rezervu pro nepředvídatelné výdaje – SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ B. když je zadlužená C. když její příjmy jsou stejné jako výdaje

Obrázek5: Graf - otázka č. 5

Výzkum finanční gramotnosti se přiklonil ke stanovené hypotéze. Žáci, kteří absolvovali výuku s ICT, napsali závěrečný test s úspěšností 73,96%. Druhá polovina studentů, která byla vyučována bez ICT, dosáhla úspěšnosti 63,75%. Rozdíl je 10,21%. Dle mého názoru se nejedná o nezanedbatelný údaj. Nicméně se musí brát v potaz, že se výzkumu zúčastnilo 48 žáků. Při větším počtu žáků by byly výsledky možná mnohem rozdílnější. Žáci využívající při výuce ICT, nejvíce chybovali v otázce osmnáct a nejvíce správných odpovědí měli ve čtrnácté otázce. Druhá skupina nejvíce chybovala také v osmnácté otázce, nejúspěšnější byla v páté a čtrnácté otázce. Poslední doplňková otázka, ve které žáci měli napsat své názory k výukovým programům, vyjadřuje, že se žákům líbí výuka s ICT. Výuka jim přišla zábavná, více se koncentrují a více věcí si zapamatují.

16

Závěr V seminární práci na téma ,,Využití ICT ve výuce finanční gramotnosti“ jsem provedl analýzu studované oblasti. Cílem práce bylo popsat výukové programy v tabulkovém procesoru MS Excel, které jsou určeny k zefektivnění výuky finanční gramotnosti. Výsledkem teoretické části bylo zjištění, že výukové plány finanční gramotnosti vycházejí ze ,,Systému budování finanční gramotnosti na základních školách“, který je dále implementován do RVP. Dále také, že podpora vybavení škol ICT a instalace výukových programů vychází z ,,Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání“. Dalším zjištěním je, že projekt „Škola21“ klade za cíl změny, jež pomůžou školám optimalizaci ICT ve výuce. Cílem práce bylo také vytvoření výzkumu efektivity výuky s využitím moderních technologií. Testování proběhlo na základní škole v Dolní Dobrouči. Zúčastnili se ho žáci 8. a 9. ročníků v předmětu občanská výchova. Žáci byli rozděleni do dvou skupin. Každá z nich absolvovala 5 vyučov. hodin. Skupiny se lišily způsobem výuky. První z nich prošla vyučováním finanční gramotnosti s využitím ICT. Druhá skupina pracovala na stejné téma s pomocí knihy Klínského Petra. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda je efektivnější výuka s ICT nebo bez moderních informačních technologií. Výsledkem je fakt, že skupina žáků učících se s využitím ICT si z výuky odnesla více poznatků a hodina pro ně byla přínosná. Východiskem teoretických podkladů bylo vytvoření sady osmi vzorových příkladů s využitím programování ve VBA v tabulkovém procesoru MS Excel pro výuku na II. stupni ZŠ. Programy jsou zaměřeny například na výpočet čistého příjmu z hrubého, objasnění pojmů inflace či nabídka a poptávka. Každý příklad obsahuje popis programu a cíle, na které je zaměřen. Domnívám se, že bakalářská práce má praktický přínos pro učitele občanské výchovy, níž je ve srovnání s ostatními vyučovacími předměty kladen největší důraz na výuku finanční gramotnosti. Programy mohou využít také učitelé středních škol informatiky či učitelé kroužků zaměřených tímto směrem. Praktická část práce mi pomohla rozvíjet moje programátorské myšlení. Snažil jsem se vytvořit výukové programy tak, aby co nejvíce upoutaly žáky a tím je vedly k větší aktivitě. Každá úloha je popsána jednoduše a výstižně,

17

takže je děti mohou vyzkoušet samostatně bez pomoci učitele. Práce je obohacena o obrázky z programů a vyučování.

Klíčová literatura se stala těžištěm teoretické části práce. Ze seznamu literatury, která je uvedena v závěru práce, jsem nejvíce využíval knihu Klínského Petra, Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol, obsahující definice finančních pojmů a názorné příklady. Dalším důležitým zdrojem mi byla výuková skripta Programování 1 Hubálovského Štěpána, ve kterých jsou popsaná základní pravidla programování ve VBA.

18

Seznam použité literatury [1] ZOUNEK, Jiří. ICT v životě základních škol. 1. Vyd. Praha: Triton, 2006. 151 s. ISBN 80-725-4858-1. [2] KUKAL. Proč jsem zastáncem tradiční pedagogiky. Česká škola [online]. 2005 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2005/01/petr-kukal- proc-jsem-zastancem-tradicni.html [3] BRDIČKA, Bořivoj. Zajímavý pohled na využití technologií ve školách. Česká škola [online]. 2005 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2005/09/borivojbrdicka-zajimavy-pohled-na.html

19