ICT monopoly ve veřejné správě

ICT monopoly ve veřejné správě Průvodce měření efektivity výdajů státu za informační a komunikační technologie

Jiří Hylmar

Praha 2011

ICT monopoly ve veřejné správě Vydal OptiKom.cz, s. r. o. První vydání Praha 2011  Jiří Hylmar, 2011 ISBN 978-80-254-9116-4

2

Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 3 A.

Úvod ................................................................................................................................... 4

B.

Analýza............................................................................................................................... 5

C.

B.1

Definice pojmů a metody analýzy.............................................................................. 5

B.2

Srovnání efektivity výdajů ......................................................................................... 9

B.3

Vyčíslení alokační neefektivnosti ............................................................................ 10

B.4

Vyhodnocení srovnání.............................................................................................. 10

B.5

Uplatňování hospodářské politiky............................................................................ 12

Závěr................................................................................................................................. 15

Seznam použitých pramenů a literatury ................................................................................... 16 Seznam příloh........................................................................................................................... 18 Příloha č. 1 - porovnání efektivity ICT výdajů .................................................................... 18 Příloha č. 2 - výše výdajů Česká republika .......................................................................... 18 Příloha č. 3 - rozhodnutí úřadu v oblasti ICT veřejných zakázek 2004 až 2010 ................. 18

3

A. Úvod Na základě objektivního pozorování i osobní zkušenosti většiny jednotlivců žijících v ekonomicky rozvinutých zemích je možné postavit za nesporné, že na oblasti informačních a telekomunikačních technologií (dále jen ICT1) závisí ekonomický úspěch řady podnikatelských subjektů a do jisté míry i kvalita života většiny občanů. Veřejná správa přispívá k agregované poptávce dílčího trhu označovaného jako „telekomunikace“ a „zpracování dat“ přibližně sedmi procenty (16 miliard z celkových 242 miliard Kč ročně). Ačkoliv se jedná o přípěvek relativně nízký, je zde tržní selhávání nežádoucí. Nejedná se výlučně o dopady směrem k efektivní alokaci zdrojů společnosti (neefektivně alokované zdroje jsou v této analýze vyčísleny na 7 až 12 miliard Kč ročně). V tomto specifickém případě má případné omezení konkurenčního prostředí významný negativní vliv také na celkovou efektivitu práce veřejné správy, dopady na hospodářské klima státu a vnímání integrity veřejné správy občany. Předmětem této analýzy je (i) prokázání existence a vyčíslení dopadů narušení fungování tržních mechanismů v odvětví komodit ICT pořizovaných veřejnou správou a (ii) analýza aktivity státu při uplatňování politiky ochrany hospodářské soutěže v této oblasti. Hlavními uživateli analýzy jsou zejména vedoucí pracovníci subjektů veřejné správy, kteří mohou na jejím základě zvážit opatření vedoucí k případnému obnovení narušených tržních mechanismů na úrovni konkrétních ekonomických jednotek. V první části analýzy jsou vymezeny pojmy a využité metody zpracování. Další část analýzy se zabývá srovnáním a vyhodnocením efektivity, kdy jsou porovnávány výdaje v České republice a EU –152. Analýza se dále věnuje konkrétnímu vyčíslení dopadů alokační neefektivnosti společenských zdrojů v oblasti ICT. V poslední části analýzy jsou pojednány možné příčiny zjištěného stavu a aktivita státu vzhledem k uplatňování politiky ochrany hospodářské soutěže v kontextu existující praxe úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Závěrem jsou rekapitulovány dosažené výsledky.

1

2

Z anglického originálu Information and Communication Technology, pozn. autora

EU - 15 je označení, které se používá pro skupinu států, které byly členy Evropské unie před tím, než se k ní v roce 2004 připojila Česká republika, pozn. autora.

B. Analýza B.1 B.1.1

Definice pojmů a metody analýzy Metoda vymezení relevantního trhu

Vzhledem k rozsáhlosti a provázanosti ICT problematiky je nutné pro účely této analýzy co možná nejpřesněji vymezit relevantní trh. Jedním z přístupů je „položení otázky jaká skupina výrobků je schopna uspokojit určitou potřebu kupujících, zda a jakými výrobky může být daný výrobek nahrazen v případě zvýšení jeho ceny nebo nedostatku a mají-li uživatelé reálnou možnost přejít na spotřebu jiného výrobku v rámci uspokojení dané potřeby“. V případě ICT služeb se pro účely této analýzy, která je zobecněným pohledem na určitou skupinu uživatelů, výrobků a politik uplatňovaných dodavateli v tomto segmentu, se jeví jako vhodná koncepce fyzikálně technické shodnosti, která na jeden trh řadí všechna zboží se stejnými technickými parametry a fyzikálními vlastnostmi[Slaný, A., 2003:194]. Vymezení výrobků Pro účely analýzy, s ohledem zvolenou metodu a dostupnost relevantních informací je možné rozdělit trh ICT služeb na trh „služby telekomunikací“ a na trh „služby zpracování dat“. Alternativním úhlem pohledu, který není v této analýze dále rozvíjen, může být zkoumání každého z těchto trhů samostatně. Například za účelem uplatňování regulace cen v oblasti telekomunikací je trh telekomunikačních služeb je dále dělen na dílčí trhy3. V této analýze je za účelem provedení základní rozvahy efektivity nákladů ICT dodávek a služeb subjektu veřejné správy možné vymezit ICT následovně. Oblast ICT je definována dle OECD 2009 jako zboží a služby (produkty) jejichž primárním cílem je uskutečnit nebo umožnit funkci komunikace a zpracování informací včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou. Jsou využity následující oddíly standardní klasifikace produkce (SKP), které vychází z evropského standardu CPA 20024: ICT vybavení a součástky  SKP 30: Kancelářské stroje a počítače  SKP 32: Radiová, televizní, spojová zařízení a přístroje ICT služby  SKP 642: Telekomunikační služby  SKP 72: Služby v oblasti výpočetní techniky; opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů Analýza využívá mezinárodního srovnání, proto je vztažena, s ohledem na dostupnost a porovnatelnost dat, pouze na komodity SKP 64 a SKP 72. Telekomunikační služby jsou v rámci statistických zjišťování národních účtů vykazovány obvykle společně s poštovními

3

Telekomunikační trh je pro účely cenové regulace podrobněji rozdělen. Český telekomunikační úřad, který m. j. odpovídá za rozvoj konkurence na telekomunikačním trhu, sleduje 12 dílčích relevantních trhů.

4

the Statistical Classification of Products by Activity in the European Economic Community

5

a kurýrními činnostmi SKP 64 – spoje. SKP 64.2 – telekomunikační služby, které jsou předmětem zájmu analýzy, je však jednoduchým výpočtem možné vyčlenit. Pro SKP 30 a 32 (kanc. stroje a počítače, rádiová, tel., spoj. zař.) platí, že tyto komodity jsou zastoupeny v segmentu veřejné správy pro účely mezinárodního srovnání nevýznamně. Vymezení skupiny uživatelů Skupina uživatelů, je pro účely analýzy vymezena jako veřejná správa. Jedním z hlavních požadavků statistické práce je existence systému, který umožňuje vhodně zpracovat široký rozsah statistických dat za účelem jejich prezentace a analýzy. Společným jazykem pro sběr dat i zveřejňování statistických přehledů jsou klasifikační systémy. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je jednou ze základních ekonomických klasifikací (od 1. 1. 2008 nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE), pozn. autora). Je vypracována pro kategorizaci údajů, které souvisí s organizační jednotkou - ekonomickým subjektem. Poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Veřejnou správu je možné na základě standardních klasifikací využívaných pro statistické zjišťování dat vymezit prostřednictvím OKEČ 75 - veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. Do sekce OKEČ 75 patří činnosti obvykle provozované veřejnou správou. Právní nebo institucionální postavení není samo o sobě určujícím faktorem. Tato sekce zahrnuje jednotky, které jsou částí místních nebo ústředních veřejných orgánů, které umožňují veřejné správě odpovídajícím způsobem fungovat. Činnosti klasifikované v jiné sekci OKEČ nespadají do oddílu 75, i když jsou provozovány veřejnou správou. Např. řízení školství (tj. předpisy, kontrola, studijní programy atd.) patří do oddílu 75, ale vlastní vzdělávací činnosti patří do oddílu 80 – vzdělávání. Vězeňské nebo vojenské nemocnice jsou zařazeny do oddílu 85 – zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti; asanace, sběr a odvoz odpadu jsou zařazeny do oddílu 90 - odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti.5 Tuto část veřejné správy označujeme v analýze „veřejná správa mimo OKEČ 75“. Pro celou skupinu, tj. OKEČ 75 + „ veřejná správa mimo OKEČ 75“ pak používáme termín veřejní zadavatelé6. Pro účely mezinárodního srovnání je veřejná správa vždy chápána výhradně jako ekonomické subjekty vyvíjecí činnost klasifikovanou pod OKEČ 75. Hlavním důvodem je, že v případě OKEČ – 75 je tržní a netržní mezispotřeba z 98% totožná (většina produkce veřejného sektoru je poskytována bezplatně nebo za ceny ekonomicky nevýznamné). V České republice je dostupná i tzv. „matice netržní mezispotřeby“ pro subjekty „veřejná správa mimo OKEČ 75“, ale srovnatelná data jsou v mezinárodním srovnání obtížně dostupná (viz dále).

5

Převzato z Český statistický úřad [online]. 2010, 23.12.2008 [cit. 2010-11-12]. Odvětvová klasifikace ekonomických činností. Dostupné z WWW: ., kráceno.

6

V souladu s definicí § 2 zákona 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách

6

Mezispotřeba Související náklady na využití ICT služeb vykazují subjekty veřejné správy v rámci jednoho z hlavních agregátů7 národních účtů sektoru vládních institucí označeného jako mezispotřeba. Mezispotřeba zahrnuje nákupy materiálu, vody, paliva, elektrické energie, služeb, 70% cestovních výdajů, 50% placených správních poplatků, soudní poplatky nebo spotřebu drobných předmětů, jejichž cena je nižší než 20 000 Kč. Položka také zahrnuje výdaje na destruktivní techniku a odhad spotřeby bankovních služeb (tzv. FISIM). Naopak výdaje spojené s finančním leasingem jsou vyloučeny. Tržní mezispotřeba je navázána na tržní produkci, která v případě veřejné správy obsahuje zejména tržby z prodeje výrobků a služeb vlastní výroby a výnosy z pronájmu majetku (budov, kanalizačních a vodovodních sítí apod.) a produkce pro vlastní užití, která zahrnuje údaje o aktivaci nehmotného a hmotného investičního majetku. Netržní mezispotřeba je navázána na ostatní netržní produkci, kterou představují příjmy z poskytování služeb a výrobků za ceny ekonomicky nevýznamné (kdy méně než 50% provozních nákladů je hrazeno prodejem), jako jsou příjmy ze školného, administrativní a soudní poplatky, poplatky za ukládání odpadů nebo poplatek za užívání veřejného prostranství apod. a bezplatnou netržní produkci, tj. produkci poskytovanou veřejným sektorem zdarma.8 Pro stanovení výdajů jsou využity informace o struktuře transakcí realizovaných v ekonomice reprezentované tabulkami dodávek a užití. Výhodou je totiž jejich dobrá dostupnost a vzájemná porovnatelnost pro členské státy EU. Tabulky dodávek a užití poskytují podrobný popis transakcí zboží a služeb realizovaných během roku a dávají představu o tocích vyrobených statků a služeb směňovaných s nerezidenty a použitých všemi rezidentskými jednotkami během sledovaného období (roku). Základem konstrukce tabulky dodávek a tabulky užití je matice (odvětví činnosti x produkt) umožňující analyzovat na jedné straně produkci podle odvětví a zdroje podle produktů a na druhé straně mezispotřebu a složky hrubé přidané hodnoty podle odvětví a konečné užití jednotlivých produktů.9 Jak již bylo uvedeno, výhodou je, že z pohledu OKEČ 75 je matice tržní a netržní mezispotřeby dle tabulek dodávek a užití téměř totožná, a proto je možné využít obecně rozšířenou standardní (tržní) matici dodávek a užití, což je vhodné a výhodné pro mezinárodní srovnání. Z celkové matice mezispotřeby je možné vyčlenit matici netržní mezispotřeby jednotek zařazených v sektoru vládních institucí. V této dílčí matici je zahrnuta pouze netržní mezispotřeba. Pokud jednotka ze sektoru vládních institucí má tržní produkce a k ní příslušející tržní mezispotřebu, tak tato mezispotřeba není v matici netržní mezispotřeby. Chceme – li získat informace o absolutních hodnotách výdajů veřejných zadavatelů (tj. přičtení k OKEČ 75 i výdaje subjektů, které vykonávají jiné činnosti veřejné

7

Hlavní agregáty představují údaje o nefinančních transakcích jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí v rozdělení podle jeho sub-sektorů. Jsou založeny na metodice národních účtů (Nařízení EU č. 2223/96 k Evropskému systému účtů - ESA95). 8

Převzato z Český statistický úřad [online]. 2010, 27.10.2010 [cit. 2010-11-12]. Hlavní agregáty sektoru vládních institucí (tab0200). Dostupné z WWW: .

9

Převzato z Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. HDP, národní účty. Dostupné z WWW: ., kráceno.

7

správy neklasifikované pod OKEČ 75 (školství, zdravotnictví, apod.), za konkrétní komoditu, je možné využít matici netržní mezispotřeby příslušných komodit a absolutní hodnoty součtu tržní a netržní mezispotřeby příslušné komodity ponížit o hodnoty započtené již v tržní matici. Tabulky dodávek a užití jsou zveřejňovány statistickými úřady obvykle se zpožděním 2 až 3 roky. Využitá data se v mezinárodním srovnání vztahují k nejaktuálnějším informacím. V konkrétním případě obvykle k rokům 2007 nebo 2006.

B.1.2

Metoda srovnání

Pro stanovení efektivity alokace zdrojů společnosti na vymezeném trhu (veřejná správa, výdaje za ICT služby) je využito poměrné zastoupení výdajů za ICT služby v celkových výdajích mezispotřeby veřejné správy ve vztahu k užitkům, které tyto výdaje přináší koncovým uživatelům (spotřebitelům). Takto zjištěné poměrné výdaje za ICT služby jsou porovnány v České republice a zemích tzv. EU – 15. Zatímco v případě stanovení výše výdajů je využitá metoda poměrně jednoznačná, v případě užitků pro spotřebitele je při objektivním hodnocení nutné pojmenovat určitá omezení. Je postaveno za nesporné, že moderní informační a komunikační technologie mají nezanedbatelný vliv na rozvoj konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik. Moderní ICT změnily jak dostupnost, tak i způsob a možnosti práce s informacemi, a to především pokud jde o rychlost jejich přenosu. ICT změnily ale i způsob výroby a distribuci informačních a kulturních produktů a velkou řadu ekonomických činností jako je nákup, marketing, řízení atd. [Český statistický úřad, 2009:5]. Při využití tohoto pohledu na smysl pořizování a užitků ICT je možné z pohledu veřejné správy identifikovat dvě hlavní skupiny účelu výdajů na ICT: a) usnadnění komunikace s občany, respektive podniky a distribuci informací; b) zvýšení efektivity práce ve vlastní organizaci. Z pohledu dostupnosti statistik, které jsou nezbytným nástrojem pro měření nejen informační společnosti, jsou v mezinárodním srovnání pro veřejnou správu dostupné informace a časové řady o „využití e-governmentu občany“ nebo „využití internetu občany pro komunikaci se veřejnou správou“. Druhá oblast, která reprezentuje výdaje za ICT realizované za účelem zvýšení efektivity práce samotné organizace, není uvažována. Pro tuto oblast totiž platí výchozí předpoklad, že podle analýz Světového ekonomického fóra (World Economic Forum – WEF) za rok 2009 byla Česká republika na 19. místě v EU-27 z hlediska kvality veřejných institucí. Přitom relativně lépe je hodnocena pouze v oblasti výkonnosti firemních představenstev a. celkové bezpečnosti. Slabými místy jsou naopak možnost protěžování při rozhodování vládních úředníků, nadměrná regulační zátěž a slabá důvěra veřejnosti v politiky. Nízká je také průhlednost hospodářské politiky vlády a dochází ke značnému plýtvání s veřejnými zdroji. Míru korupčnosti měří organizace Transparency International. Podle jejího indexu vnímání korupce je Česká republika mezi státy EU dlouhodobě podprůměrná a tento negativní trend se neustále prohlubuje [Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009:8].

8

Tento předpoklad tedy vylučuje situaci, že by výdaje veřejné správy za ICT služby způsobily významně lepší, respektive efektivnější fungování českých úřadů.10

B.2

Srovnání efektivity výdajů

V případě veřejné správy představovali výdaje za ICT služby 17,7% mezispotřeby. V průměrném členském státu EU – 15 to bylo podle pouze 10,3%. Srovnatelné poměrné výdaje za ICT služby má například Dánsko (18,4 %), ve kterém komunikuje se státní správou prostřednictvím ICT celých 67 % občanů, ale v česku je to téměř třikrát méně, pouze 24 %. Náklady e-governmentu veřejné správy podporující tzv. „digitální společnost“11 tak mají pro běžného občana České republiky vysoce podprůměrný přínos, což nasvědčuje, že dochází v této oblasti ke značné alokační neefektivnosti zdrojů společnosti. V této souvislosti není bez zajímavosti, že v evropských státech, kde občané pro získávání informací a komunikaci s veřejnou správou ICT skutečně využívají, vnímají zároveň výrazně nižší míru korupce. Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č. 1 analýzy. Výsledek srovnání rekapituluje následující ilustrace.

10

Pro hodnocení efektivity výdajů podniků za ICT služby je k dispozici poměrně vhodně použitelný souhrnný ukazatel, který měří obchodní procesy jež jsou automaticky provázány s jejich dodavateli anebo zákazníky a postihuje tak pohled na využití ICT jak směrem k okolí, tak i pro účely organizace výroby.

11

Pojem digitální nebo též informační společnost se začíná hojně objevovat v souvislosti s rámcem Evropského společenství i2010, na období 2005 až 2009, jehož cílem byla propagace pozitivního dopadu informačních a telekomunikačních technologií na ekonomiku, společnost a kvalitu života.

9

B.3

Vyčíslení alokační neefektivnosti

Agregátní poptávka trhu ICT služeb (tj. SKP 64.2 a 72) je stanovena na základě informací o výdajích jednotlivých sektorů ekonomiky. Informace o agregátní poptávce jsou rekapitulovány v příloze č. 2. Veřejná správa, která je předmětem zkoumání přispívá k agregované poptávce trhu označovaného jako „telekomunikace“ a „zpracování dat“ sedmi procenty (16 z celkových 242 miliard Kč ročně). Zároveň ICT služby v roce 2007 představovali 7 % výdajů vládních institucí na jejich celkové mezispotřebě, která byla 217 miliard. Celková mezispotřeba pak 14% na celkových výdajích státu, které byly ve zkoumaném období 1 500 miliard Kč. V roce 2007 byly výdaje na služby pošt telekomunikací a spojů a zpracování dat (SKP 64 a 72) ve veřejné správě České republiky 14,3 miliardy (17,6% z 82 miliard celkové mezispotřeby OKEČ 75). Po odečtení výdajů za poštovní a kurýrní služby představovali výdaje české veřejné správy za ICT služby 12,4 miliardy Kč. Další výdaje veřejné správy za ICT služby představují 4 miliardy Kč výdajů ekonomických jednotek vykonávajících činnosti klasifikované v jiné sekci OKEČ než 75, i když jsou provozovány veřejnou správou („veřejná správa mimo OKEČ 75“). Nad rámec výdajů za ICT služby, veřejná správa vydala v roce 2007 za ICT neinvestiční dodávky 4,1 miliardy Kč a investovala do softwaru a počítačového vybavení 8,4 miliard Kč. Celkové výdaje ekonomických subjektů jež zajišťují v České republice netržní produkci, tj. jsou veřejnými zadavateli, za telekomunikační služby a služby zpracování dat, je tak možné vyčíslit na bezmála 30 miliard Kč ročně. Jestliže jsou poměrné výdaje veřejné správy na ICT služby v EU-15 10,3% a v České republice 17,3% mezispotřeby, pak v případě, že by výdaje české veřejné správy byly na úrovni průměru EU - 15 došlo by, za jinak nezměněných okolností roku 2007, ke zvýšení efektivity veřejných výdajů na ICT služby o 42 %. To v absolutním vyjádření představuje téměř 7 miliard Kč ročně pro ICT služby. Pokud bychom obdobnou situaci jako v oblasti ICT služeb předpokládali i v oblasti ICT neinvestičních dodávek a investic, u kterých v současnosti nejsou zpracována data pro mezinárodní srovnání, pak by se každý rok jednalo dokonce o 12 miliard Kč. Podrobnější informace jsou uvedeny v příloze č. 2 analýzy.

B.4

Vyhodnocení srovnání

Analýza prokázala, že poměrné náklady české veřejné správy na zajištění ICT služeb jsou o 42% vyšší než je tomu v případě zemí EU-15. Zároveň analýza neprokázala, že by česká veřejná správa byla oproti těm evropským ve využití ICT výrazně pokročilejší. Naopak, za průměrem EU-15 zaostává z pohledu procenta spotřebitelů využívajících internet pro komunikaci s veřejnou správou o 27% (24% v ČR vs. 38% spotřebitelů v EU-15). Tato skutečnost indikaci neefektivní alokace nákladů ve zkoumaném segmentu nejen potvrzuje, ale zároveň napovídá, že její absolutní vyčíslení je spíše optimistickým, nežli pesimistickým odhadem.

10

Jedna z možných interpretací analýzy tak naznačuje, že podniky zajišťují ICT služby pro stát vyžadují od odběratelů více peněz, než je vzhledem k užitku služeb obvyklé. Takováto situace může charakterizována jako zneužití monopolního postavení, kdy podnik vyžaduje nepřiměřené protihodnoty od odběratelů [Slaný, A., 2003:192]. Tomuto závěru by svědčila zkušenost, kterou jsem získal po dobu své praxe při řešení konkrétních zakázek u desítek zákazníků veřejné správy, ať již na centrální nebo místní úrovni. Často jsem konfrontován se situací, že informacemi potřebnými k provedení správného nákupního rozhodnutí v oblasti ICT zákazníci málokdy disponují. Je pro ně obtížné posoudit nejen jejich ceny a výkon, ale dokonce i to, zda jsou konkrétní produkty vůbec nutné. Jednou z příčin je bezpochyby skutečnost, že průměrná mzda odborníka na informačních technologie zaměstnaného v české veřejné správě byla podle Českého statistického úřadu v roce 2009 necelých 30 tis. Kč, zatímco stejného odborníka zaměstnaného v podniku jehož předmětem činnosti jsou informační a komunikační technologie 53 tis. Kč měsíčně. S takto nevyváženými zdroji při jednání dodavatele a odběratele dodavatel většinou úspěšně maximalizuje ceny, udržuje závislost zákazníka na konkrétních službách a dodávkách a omezuje možnosti vstupu konkurence. Odpovědný manažeři jednoduše nemají v této oblasti dostatek technických a ekonomických informací pro rozhodování, řízení a kontrolu. Skutečnost, že rozhodování o potřebnosti nákupů ve veřejné správě není spojeno s kvalitní ex-ante analýzou hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti a výsledkem je nákup nepotřebných statků konstatovala aktuálně i Národní Ekonomická Rada Vlády ve svých proti-korupčních doporučeních12. Tato východiska v sektoru veřejné správy předurčují zvýšený potenciál pro omezování konkurenčního prostředí, zejména formou kartelových dohod a zneužití tržní síly, který je nesnadné, zejména s ohledem na různorodost komponent využívaných k poskytnutí služby nebo dodávky nejen prokázat, ale mnohdy také identifikovat. Zkoumaný trh lze navíc označit jako oligopolní13, kde je obecně silný sklon ke kartelizaci a důsledkem kartelové dohody vzniká tzv. smluvní neboli koluzivní oligopol jako mimořádně silná skupina vykazující znaky monopolu [Slaný, A., 2003:196]. Jak je patrné z rozhodovací praxe úřadu (viz kapitola B.5) prakticky se bude jednat spíše o dohody, které mají tichou formu, či formu mlčenlivého společenství a nebyly dosud prokázány. Pro relativně malý počet dodavatelů (do 10ti) zajišťujících v tomto segmentu co do objemu majoritní procento zakázek14, je však bezpochyby stávající situace získávání nepřiměřené protihodnoty za poskytované služby výhodná.

12

Vláda České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-11-14]. Národní ekonomická rada vlády. Dostupné z WWW: . 13

Oligopolní trh se vyznačuje: malým počtem subjektů, heterogenním produktem, poměrně velkou vstupní bariérou, potenciálem ke značnému ovlivněním ceny.

14

Česká pošta [online]. 2010 [cit. 2010-11-07]. Informační systém o veřejných zakázkách. Dostupné z WWW: .

11

Z pohledu možností uplatnění politik hospodářské regulace je příčiny současného stavu nutné identifikovat ve třech vzájemně propojených oblastech. a) Porušování zákona o veřejných zakázkách15, zejména s ohledem na § 6, podle kterého je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a § 45 odst. 3 téhož zákona, podle kterého nesmí být technické podmínky v zadávací dokumentaci veřejné zakázky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Zadavatelé vzhledem k absenci vlastních kvalifikovaných zdrojů pro stanovení svých požadavků jsou nuceni čerpat z jiných zdrojů (obvykle od svých stávajících dodavatelů), pro které nemusí být maximalizace užitku zadavatele prioritou. b) Dochází ke kartelovým dohodám, které je v diskutovaném kontextu třeba chápat a vykládat v poměrně širokém slova smyslu. To ale neznamená, že by jejich negativní dopady byly menší, či méně ekonomicky škodlivé. c) Specifickou, ale z pohledu analyzované problematiky velmi významnou skutečností je, že v rámci veřejných zakázek jsou ročně vynakládány prostředky v rozsahu 17,5 % HDP (635 mld. Kč v roce 2009), z toho z veřejných rozpočtů 14 % HDP (508 mld. Kč v roce 2009). Tento objem prostředků představuje významný prostor pro korupční aktivity. Jejich existence je umožněna zejména nízkou transparentností trhu veřejných zakázek a absencí ekonomického hodnocení při rozhodování a kontrole. Důsledkem je, že někdy jsou nakupovány nepotřebné věci nebo služby. Jindy jde o věci potřebné, avšak za předražené ceny. Trh veřejných zakázek vykazuje nízkou míru transparentnosti. V roce 2009 prošlo pouze 45 % trhu veřejných zakázek přes otevřená řízení.16. Navíc lze předpokládat, že v oblasti ICT se situace díky nadprůměrně vysoké míře odborných znalostí nutných k efektivnímu rozhodování a komplikovanému prokazování neefektivností bude od celorepublikového průměru negativně odlišovat.

B.5

Uplatňování hospodářské politiky

Uplatňováním hospodářské politiky státu v této oblasti je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), jehož posláním je zajistit takové fungování trhů, které bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže a bude přinášet prospěch spotřebitelům. Pro dosažení tohoto cíle vede ÚOHS soutěžitele k tomu, aby se chovali v souladu s principy soutěžního práva, zasahuje proti praktikám, jež narušují hospodářskou soutěž, jako jsou např. kartelové dohody, zneužití dominantního postavení aj. a současně dává podnikům možnost, aby své nezákonné jednání, které dosud nemělo závažné dopady na trh, mohly samy napravit.

15

Zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

16

Vláda České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-11-14]. Národní ekonomická rada vlády. Dostupné z WWW: .

12

ÚOHS také dohlíží na zadávání veřejných zakázek a koncesí, čímž zajišťujeme vetší transparentnost při vynakládání veřejných prostředků17. Lze tedy dovodit, že uplatňování hospodářské politiky státu ve vztahu k ICT službám ve veřejné právě probíhá zejména dozorem nad zadáváním veřejných zakázek. ÚOHS zveřejňuje na svých internetových stránkách databázi svých rozhodnutí v oblastech hospodářské soutěže a veřejných zakázek.18 V této databázi je možné nalézt rozhodnutí, která se svým předmětem týkají zkoumané oblasti. Za účelem zjištění aktivity ÚOHS byla v této databázi provedena rešerše s cílem zjistit, kolik existuje pravomocných rozhodnutí, ve kterých úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem. Rešerše byla provedena tak, že poli „text rozhodnutí“ byla hledána klíčová slova „telekomunikační, mobilní, elektronických komunikací, software, programové vybavení“ a v poli „typ rozhodnutí“ §118 zákona 137/2006 Sb. – porušení s vlivem, § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/52006 Sb. a § 101 odst. 2) – porušení zák., které má vliv19. Vybrané vyhledávací parametry byly zvoleny s ohledem na cíl rešerše, kterým je zjistit, kdy úřad konstatovat, že zadavatel porušil postup stanovený zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jednotlivé paragrafy rozlišují, zda došlo k porušení postupu a již byla, či nebyla uzavřena smlouva s dodavatelem, což je z pohledu zjišťovaných skutečností méně významné. Pokud by totiž úřad v hojné míře konstatoval, že parametry poptávek podstatně ovlivňují výběry nejvhodnějších nabídek a tyto zakázky rušil, respektive sankcionoval, takovýto závěr by svědčil o tom, že - dochází ke konkurenčnímu boji – konkurenti se navzájem hlídají a nedovolí, aby poptávky veřejných zadavatelů dávali prostor pro realizaci neefektivní ceny dodavateli; - stát uplatňuje aktivní hospodářskou politiku v oblasti ochrany hospodářské soutěže ve vztahu ke službám ICT a veřejnému sektoru. Naopak, pokud by naopak úřad řešil případy v této oblasti ojediněle, pak - úřadu nedochází dostatečný počet podnětů k prošetření zakázek. Tedy podle hesla „kde není žalobce není soudce“ úřad neshledává důvody k intervenci, což může naznačovat nepřímé dělení trhu mezi konkurenty nebo - úřadu se nedaří rozpracované kauzy pravomocně uzavřít, což by pak svědčilo o možných nedostatcích legislativě, respektive neefektivní práci úřadu. Při analýze je třeba vzít v úvahu skutečnosti, že český regulátor zaostává v oblastech efektivity antimonopolní regulace, vedení statistik, shromažďování dat a jejich používání, zapojení moderních metod a ekonomické analýza do rozhodovacího procesu, úspěšnosti

17

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2009 [cit. 2010-11-12]. O úřadu. Dostupné z WWW: . 18

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Veřejné zakázky. Dostupné z WWW: http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/ 19

§ 101 se vztahuje k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který předcházel v současnosti platnému zákonu o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.

13

odvolacích řízení a efektivním odhalování zneužití tržní dominace [Bureš, V., 2008:163]. Provedená rešerše dokládá, že existuje poměrně malé množství pravomocných rozhodnutí úřadu. Konkrétně se od roku 2004 jedná o 8 rozhodnutí v komoditě telekomunikačních služeb a 8 rozhodnutí v komoditě zpracování dat, což nasvědčuje o skutečnosti, že agenda úřadu je v této oblasti zastoupena s ohledem na zjištěné výsledky spíše nedostatečně. Výpis rozhodnutí úřadu je uveden v příloze č. 3 analýzy. Ačkoliv není vyčíslen předpokládaný finanční objem zkoumaných zakázek a nejsou uvažovány kauzy, ve kterých nebylo dosaženo pravomocného rozhodnutí, je na první pohled zřejmé, že se bude jednat o promile z cca 150 miliard ICT výdajů veřejné správy utracených v uplynulých 5ti letech, které by potenciálně mohly být předmětem šetření úřadu. Porovnáním s evidentní alokační neefektivností v oblasti ICT veřejné správy analyzované v předchozích kapitolách je možné aktivitu státu v této oblasti označit jako nedostatečnou. Také tento argument přispívá k objasnění analyzovaných odchylek zkoumaného trhu a odvětví.

14

C. Závěr Na základě provedené analýzy je možné považovat za prokázané, že v odvětví komodit ICT pořizovaných veřejnou správou je narušeno fungování tržních mechanismů. Neefektivní alokaci zdrojů společnosti je možné vyčíslit na 7 až 12 miliard Kč ročně. Za hlavní příčiny lze označit nevyváženost kvalifikace mezi dodavatelem a odběratelem, nedostatek informací pro řízení a s ohledem na odborná specifika problematiky i živnou půdu pro korupční potenciál, který je v České republice obecně vysoký. Aktivitu státu při uplatňování politiky ochrany hospodářské soutěže v této oblasti je možné retrospektivně charakterizovat jako nízkou. Je pravděpodobné a nadějné, že hlavním sponzorem aktivit vedoucích k možné nápravě současného stavu bude vláda, která, z pohledu hospodářské politiky nepřímo, zaměří svou pozornost na protikorupční opatření. Tato politika se tak nepřímo promítne, díky zaostření na problematiku veřejných zakázek, do aktivity úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a lze předpokládat, že paralelně i do hospodářských poměrů na zkoumaném trhu.

15

Seznam použitých pramenů a literatury Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009. 37 s. BUREŠ, Vít. Teorie antimonopolní regulace : Analýza vybraných oblastí. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2008. 216 s. ISBN 978-80-7248-479-9. Česká pošta [online]. 2010 [cit. 2010-11-07]. Informační systém o veřejných zakázkách. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. HDP, národní účty. Dostupné z WWW: ., kráceno. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. ICT sektor. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Tabulky dodávek a užití. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010, 23.12.2008 [cit. 2010-11-12]. Odvětvová klasifikace ekonomických činností. Dostupné z WWW: ., kráceno. Český statistický úřad [online]. 2010, 27.10.2010 [cit. 2010-11-12]. Hlavní agregáty sektoru vládních institucí (tab0200). Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. 2010. Matice netržní mezispotřeby vládních institucí, 2007s. Dostupné na vyžádání. European Commission [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. ESA 95 Supply Use and InputOutput tables > Introduction . Dostupné z WWW: . European Commission [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Information society. Dostupné z WWW: . Informační ekonomika v číslech 2009 : Česká republika a svět. Praha : Český statistický úřad, 2009. 64 s. ISBN 978-80-250-1964-1. SLANÝ, Antonín. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003. 380 s. EU 22. ISBN 80-7179-738-3. 16

SLANÝ, Antonín; FRANC, Aleš. Hospodářská politika. Brno : Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta, 2004. 122 s. ISBN 80-210-3476-9. The World Bank [online]. 2010, 27.10.2010 [cit. 2010-11-12]. How we classify countries. Dostupné z WWW: . Transparency international [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Indexy. Dostupné z WWW: . Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2009 [cit. 2010-11-12]. O úřadu. Dostupné z WWW: . Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Veřejné zakázky. Dostupné z WWW: http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirkyrozhodnuti/vyhledavani/ Vláda České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-11-14]. Národní ekonomická rada vlády. Dostupné z WWW: .

17

Seznam příloh Příloha č. 1 - porovnání efektivity ICT výdajů Příloha č. 2 - výše výdajů Česká republika Příloha č. 3 - rozhodnutí úřadu v oblasti ICT veřejných zakázek 2004 až 2010

18

Příloha č. 1 - porovnání efektivity ICT výdajů

Výdaje za komodity jako procento mezispotřeby

Veřejná správa OKEČ 75 Pošty a Zpracování telekomunika dat (SKP 72) ce (SKP 64)

Země Francie Itálie Německo Belgie Lucembursko Nizozemí Dánsko Velká Británie Irsko Řecko Španělsko Portugalsko Finsko Švédsko Rakousko EU - 15 Česká republika

5,31% 7,97% 4,05% 5,77% 3,86% 3,10% 6,82% 5,06% 5,19% 3,85% 9,54% 5,52% 5,60% 8,14% 4,06% 5,59% 11,82%

2,49% 2,72% 2,72% 8,15% 5,67% 4,71% 11,54% 4,65% 6,86% 0,87% 3,06% 2,84% 8,43% 5,55% 0,45% 4,71% 5,83%

ICT služby celkem 7,80% 10,69% 6,77% 13,92% 9,53% 7,81% 18,37% 9,71% 12,05% 4,72% 12,60% 8,36% 14,03% 13,69% 4,51% 10,30% 17,66%

Podniky Pošty a Zpracování telekomunika dat (SKP 72) ce (SKP 64) 2,40% 2,20% 2,00% 2,20% 2,30% 2,50% 2,00% 3,63% 3,10% 2,90% 2,40% 2,80% 2,20% 2,83% 2,50% 2,53% 1,70%

Spotřebitelé využívající internet pro Poměrná komunikaci s Efektivita výše výdajů veřejnou Efektivita (poměrná veřejné správou v (poměrná výše výdajů / správy za ICT roce 2009 výše výdajů / poměrné služby na (procento poměrné využití ICT Země (pořadí svět dle mezispotřebě spotřebitelů využití ICT spotřebitele) CPI - Corruption veřejné ve věku 16 až spotřebitele) - nejefektivnějš Perception Index - 2010 správy 74) body í = 100 Dánsko (1) 18% 67% 73 82,1 Česká republika (53) 18% 24% 26 29,9 Finsko (4) 14% 53% 74 83,1 Belgie (22) 14% 31% 55 62,3 Švédsko (4) 14% 57% 76 85,9 Španělsko (30) 13% 30% 58 65,6 Irsko (14) 12% 28% 57 64,4 Itálie (67) 11% 17% 37 42,0 EU - 15 průměr 10% 38% 73 82,7 Velká Británie (20) 10% 35% 72 81,7 Lucembursko (11) 10% 54% 82 93,1 Portugalsko (32) 8% 21% 60 68,1 Nizozemí (6) 8% 55% 86 97,0 Francie (15) 8% 39% 80 90,5 Německo (15) 7% 37% 82 92,4 Řecko (78) 5% 12% 61 68,6 Rakousko (15) 5% 39% 88 100,0

2,20% 2,30% 1,40% 1,90% 1,10% 1,50% 1,40% 3,78% 3,50% 0,60% 0,70% 0,80% 2,40% 3,14% 1,40% 1,87% 1,50%

Celkem ICT služby celkem 4,60% 4,50% 3,40% 4,10% 3,40% 4,00% 3,40% 7,41% 6,60% 3,50% 3,50% 3,50% 3,50% 3,50% 3,50% 4,16% 3,20%

Pošty a Zpracování telekomunika dat (SKP 72) ce (SKP 64) 2,55% 2,37% 2,08% 2,33% 2,37% 2,69% 3,47% 3,89% 3,26% 3,14% 2,66% 2,99% 2,39% 2,83% 2,65% 2,78% 1,85%

2,26% 2,34% 1,47% 2,02% 1,17% 1,76% 2,88% 4,02% 3,64% 0,69% 0,77% 0,85% 2,65% 3,14% 1,41% 2,07% 1,58%

ICT služby celkem 4,81% 4,71% 3,56% 4,36% 3,54% 4,45% 6,35% 7,91% 6,90% 3,83% 3,43% 3,84% 5,04% 5,97% 4,06% 4,85% 3,43%

Podniky, jejich obchodní procesy jsou automaticky Efektivita Poměrná provázány s (poměrná výše podniků jejich Efektivita výše výdajů / za ICT služby dodavateli (poměrná automatizace na anebo výše výdajů / procesů) mezispotřebě zákazníky automatizace nejefektivnějš podniků 2009 procesů) í = 100 Země Velká Británie 7,41% 7% Irsko 6,60% 11% 40 45,1 Francie 4,60% 12% 62 69,5 Itálie 4,50% 21% 79 88,6 EU - 15 průmě 4,16% 16% 74 83,4 Belgie 4,10% 35% 88 99,5 Nizozemí 4% 13% 69 78,0 Finsko 3,50% 20% 83 93,0 Švédsko 3,50% 27% 87 98,1 Španělsko 3,50% 20% 83 93,0 Portugalsko 3,50% 31% 89 100,0 Řecko 3,50% 21% 83 93,9 Rakousko 3,50% 20% 83 93,0 Dánsko 3,40% 22% 85 95,3 Lucembursko 3,40% 23% 85 96,1 Německo 3,40% 12% 72 80,8 Česká republik 3,20% 12% 73 82,7

Výpočet autora. Použité zdroje: European Commission [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. ESA 95 Supply Use and Input-Output tables > Introduction . Dostupné z WWW: . Transparency international [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Indexy. Dostupné z WWW: . European Commission [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Infromation society. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 1 - porovnání efektivity výdajů

Efektivita výdajů veřejné správy za ICT služby

70%

16%

60%

14%

50%

12% 10%

40%

8%

30%

6%

20%

4%

10%

2%

rs ko Po (1 rtu 1) ga ls ko (3 2) N iz oz em í( 6) Fr an ci e (1 N 5) ěm ec ko (1 5) Ř ec ko (7 R 8) ak ou sk o (1 5)

(2 0) e

m bu

ni

Br á

Ve lk

Lu ce

itá

pr ům ěr

5

(6 7) EU

-1

4)

Itá lie

ko Irs

ko

(1

(3 0)

) ěl s

Šp an

éd sk

o

(4

) (2 2 Šv

(4

Be lg ie

ko

Fi

ns

(5 3) lik

a

o sk

re pu b

án

ká

D

)

0% (1 )

0%

Zěmě (v závorce světové pořadí dle indexu vnímání korupce; 1.místo = nejnižší vnímaná korupce) Poměrná výše výdajů veřejné správy za ICT služby na mezispotřebě veřejné správy Spotřebitelé využívající internet pro komunikaci s veřejnou správou v roce 2009 (procento spotřebitelů ve věku 16 až 74)

Zdroj: Eurostat a Trasparency International, vlastní zpracování

Využití ICT veřejné správy spotřebiteli

80%

18%

Č es

Poměrná výše výdajů veřejné správy za ICT

20%

Příloha č. 2 - výše výdajů Česká republika

Analýza výdajů v roce 2007 (Kč ´000 000) Veřejná správa - OKEČ 75 Spoje z toho pošty Telekomunikace Zpracování dat Kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení Investice do ICT vybavení a softwaru Výdaje za ICT služby a pořízení ICT majetku

9 545 1 909 7 636 4 721 81 6 316 18 754

41% 25% 0% 34% 100%

Veřejná správa - mimo OKEČ 75 Spoje z toho pošty Telekomunikace Zpracování dat Kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení Investice do ICT vybavení a softwaru Výdaje za ICT služby a pořízení ICT majetku

2 781 556 2 144 1 890 4 032 2 062 10 128

21% 19% 40% 20% 100%

Podniky Spoje z toho pošty Telekomunikace Zpracování dat Kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení

99 633 19 927 79 706 89 188 381 704

13% 15% 63%

Investice do ICT vybavení a softwaru Výdaje za ICT služby a pořízení ICT majetku

57 170 607 769

9% 100%

Spotřebitelé Spoje a zpracování dat z toho pošty Telekomunikace Zpracování dat Kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení Výdaje za ICT služby a pořízení ICT majetku

55 004 1 059 53 945 3 051 24 234 81 230

66% 4% 30% 100%

ICT služby (telekomunikace + zpracování dat) Podniky Veřejná správa Spotřebitelé Celkové výdaje

168 894 16 391 56 996 242 282

70% 7% 24% 100%

Typy výdajů Mezispotřeba Konečná spotřeba Investice Celkové výdaje

571 102 81 230 65 548 717 881

80% 11% 9% 100%

Telekomunikace Podniky Veřejná správa Spotřebitelé Celkové výdaje

79 706 9 780 53 945 143 432

56% 7% 38% 100%

Zpracování dat Podniky Veřejná správa Spotřebitelé Celkové výdaje

89 188 6 611 3 051 98 850

90% 7% 3% 100%

Kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení Podniky Veřejná správa Spotřebitelé Celkové výdaje

381 704 4 113 24 234 410 051

93% 1% 6% 100%

Investice do vybavení a softwaru Podniky Veřejná správa Celkové výdaje

57 170 8 378 65 548

87% 13% 100%

Rekapitulace Telekomunikace Zpracování dat tel. spoj. zařízení Investice Celkem

Výdaje vládních institucí z toho mezispotřeba … z toho OKEČ 75 … z toho ICT služby

143 432 98 850 410 051 65 548 717 881

20% 14% 57% 9% 100%

1 502 430 217 525 82 265 16 391

Metodické poznámky: - Telekomunikace jsou v tabulkách dodávek a užití vykazovány společně s poštovními a kurýrními službami (SKP 64). Poštovní služby byly od spotřeby/mezispotřeby odečteny. V případě spotřeby na základě výdajů domácností ve statistice rodinných účtů, kde poštovní služby tvoří 1,92% součtu výdajů průměrné rodiny za telefonické a poštovní služby a v případě mezispotřeby dopočtem (poštovní služby představují 20% součtu poštovních a telekomunikačních služeb podniků a veřejné správy) - Investice do ICT vybavení a softwaru pro činnosti veřejné správy klasifikované mimo OKEČ 75 byly získány dopočtem ze známých informací o investicích do ICT vybavení a SW OKEČ 75 metodou „Investice do ICT vybavení a softwaru OKEČ 75/ Výdaje za ICT služby OKEČ 75“.

Výpočet autora. Použité zdoje: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Tabulky dodávek a užití. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. 2010. Matice netržní mezispotřeby vládních institucí, 2007s. Dostupné na vyžádání. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. ICT sektor. Dostupné z WWW: . _Tab. B1 Výdaje za ICT vybavení a služby v ČR _Tab. B3 Investice do ICT vybavení a softwaru v ČR Český statistický úřad [online]. 2010, 27.10.2010 [cit. 2010-11-12]. Hlavní agregáty sektoru vládních institucí (tab0200). Dostupné z WWW: .

Příloha č. 2 - výše výdajů Česká republika

Výdaje veřejných zadavatelů v České republice za ICT miliardy Kč, běžné ceny, rok 2007 35

30

25

8,4

Kč ´000 000 000

12,0 20 4,1 15

4,9

Potenciál zvýšení efektivity veřejných rozpočtů na ICT v ČR ve srovnání s EU - 15 Investice do ICT vybavení a softwaru - veřejní zadavatelé Běžné výdaje kanc. stroje, počítače, radio. tel. spoj. zařízení - veřejní zadavatelé Běžné výdaje telekomunikace a zpracování dat veřejní zadavatelé

2,4

10 16,4 5

9,6

0 ICT výdaje veřejné správy ČR

ICT výdaje veřejné správy ČR odpovídající EU - 15

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 3 – pravomocná rozhodnutí úřadu v oblasti ICT veřejných zakázek 2004 až 2010 Telekomunikační služby S214/08 - Upgrade telekomunikačních služeb 1. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 22.1.2009 I. instance S284/08 - Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro Hlavní město Prahu 1. Hlavní město Praha, Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 2.9.2009 I. instance S289/08 - Stacionární služby elektronických komunikací 1. Statutární město Pardubice, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice 29.5.2009 I. instance S360/06 - Služby komunikační infrastruktury pro resort MV ČR 1. Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 20.4.2007 I. instance S002/08 - Poskytování služeb mobilního operátora pro Liberecký kraj a jeho příspěvkové organizace 1. Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 14.3.2008 I. Instance S322/09 - Poskytování mobilních telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilního operátora pro NPÚ 1. Národní památkový ústav, p.o.2. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. 5.6.2010 I. instance S220/08 - Zabezpečení krizové komunikace 1. Ministerstvo vnitra ČR, Kloknerova 26, 148 01 Praha 25.2.2009 I. instance S294/06 - Implementace systému GSM-R do prostředí zadavatele se zaměřením na I. NŽK v úseku Praha - Děčín - st. hranice a poskytování záručního a pozáručního servisu a údržby poskytnutého předmětu plnění 1. České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 16.12.2006 I. instance Zpracování dat S089/07 - Dodávka nemocničního informačního systému 1. Bohumínská městská namocnice, a.s. 23.6.2007 I. instance S149/08 - Portál správy státních hmotných rezerv 1. Česká republika - Správa státních hmotných rezerv, Šeříková 1, 150 85 Praha 26.8.2008 I. instance S221/08 - Modernizace TS se zaměřením na dostupnost a bezpečnost 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv 21.11.2008 I. instance S295/08 - Zlepšení vybavenosti ICT na středních, speciálních a základních uměleckých školách Jihočeského kraje 1. Jihočeský kraj, U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 6.1.2009 I. instance S109/09 - Systémová centralizace v rámci resortu Mze 1. Česká republika – Ministerstvo zemědělství2. Telefónica O2 Czech Republic, a. s. 4.8.2010 I. instance S167/05 - Specifikace referenčního rozhraní IS veřejné správy 1. Česká republika - Ministerstvo informatiky 5.4.2006 I. instance S508/05 - Zajištění informačního systému na administraci projektů Fondu soudržnosti na úrovni zprostředkujících subjektů a realizačních orgánů Fondu soudržnosti 1. Ministerstvo pro místní rozvoj 25.5.2005 I. instance S540/05 - Dodávka aplikačního programového vybavení IS Řízení státního dluhu 1. Ministerstvo financí ČR, Letenská 15/525, 118 10 Praha 1 17.9.2005 I. instance

Zdroj: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2010 [cit. 2010-11-12]. Veřejné zakázky. Dostupné z WWW: http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/

OptiKom.cz, s.r.o. se specializuje na řízení nákladů, investic a produktivity v odvětví informačních a telekomunikačních technologií (ICT). Našimi zákazníky jsou veřejná správa, střední a velké podniky.

Poradenské inženýrství Průzkum trhu Obchodní a podnikové poradenství Manažerské poradenství

www.optikom.cz OptiKom.cz, s.r.o. Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4, Česká republika IČ: 26151791, DIČ: CZ26151791 TELEFON: +420 233 000 200, FAX: +420 233 000 285 [email protected]