ICT ve zdravotnictví v České republice a ve Švédsku

IS/ICT ve zdravotnictví v České republice a ve Švédsku Martin Potančok, Eva Judová, Tomáš Karásek, Peter Zákutný Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected]

Abstrakt: Aplikace informačních systémů a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT) do zdravotnictví, označovaná jako eHealth, přináší podporu práce zdravotnických zařízení a zvýšení kvality péče o pacienta. V současné době vědecké výzkumy a komerční projekty prokazatelně ukazují tyto přínosy eHealth, ale v reálné praxi zdravotnických zařízení se implementace setkává s mnoha překážkami. Hlavním cílem článku je analyzovat stav implementace eHealth, poukázat na proběhlé (resp. probíhající) projekty eHealth v ČR a Švédsku a analyzovat situaci na IS/ICT trhu těchto zemí. Výsledky ukazují značné rozdíly ve stavu implementace eHealth a větší konzistentnost na IS/ICT ve Švédsku. Klíčová slova: eHealth, IS/ICT, laboratorní informační systém, nemocniční informační systém, outsourcing, PACS, zdravotnictví Abstract: The application of information systems and information and communication technologies (IS/ICT) to healthcare environment, known as eHealth, supports healthcare facilities and increase the quality of patient care. Currently, scientific research and commercial projects clearly demonstrate these benefits of eHealth, but in the real life the implementation meets many obstacles. The main aim of this paper is to analyse the status of eHealth implementation, to present eHealth projects in the Czech Republic and Sweden and to analyse the situation on IS/ICT market in these countries. The findings show significant differences in the eHealth implementation status between the Czech Republic and Sweden. In addition, Sweden IS/ICT market is more homogenous. Keywords: eHealth, healthcare, hospital information system, IS/ICT, laboratory information system, outsourcing, PACS

1. Úvod Elektronickým zdravotnictvím (eHealth) je označována implementace informačních systémů a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT), procesů a služeb do všech úrovní péče o pacienta. Využití eHealth podporuje práci uvnitř jednotlivých zařízení a vzdálenou spolupráci více zařízení, například v podobě telemedicíny. Výsledky provedených výzkumů (Kunstová, R. & Potančok, M. 2013), (OECD 2010) a (Ilminen, G. R. 2003) potvrzují, že při správném využití eHealth nebo jeho dílčích prvků lze dosáhnout značného zvýšení kvality péče o pacienta, úspory práce zdravotnického personálu, finančních úspor a eliminace rizik v průběhu preventivních, diagnostických a léčebných procesů. Přestože výše uvedené přínosy eHealth již byly prokázány nejen vědeckou komunitou, ale také reálnými implementacemi, je

14

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

IS/ICT ve zdravotnictví v České republice a ve Švédsku

rozšířenost eHealth v České republice na nízké úrovni ve srovnání se severskými zeměmi udávajícími směr eHealth. Cílem tohoto článku je analyzovat stav implementace eHealth, poukázat na proběhlé (resp. probíhající) projekty eHealth v ČR a Švédsku a analyzovat situaci na IS/ICT trhu těchto zemí. Pro dosažení tohoto cíle byly zvoleny následující metody a postupy. Nejprve byl analyzován stav implementace eHealth na základě rešerše literatury a dostupných statistických údajů, následně byly identifikovány významné eHealth projekty s národním nebo nadnárodním dopadem a provedena analýza trhu IS/ICT. Struktura článku koresponduje s definovaným cílem a použitými metodami.

2. Stav implementace eHealth a vybavenosti IS/ICT Ještě před samotnou analýzou stavu implementace eHealth a vybavenosti IS/ICT byl porovnáván ICT Development Index (IDI) obou zemí, tedy index ukazující vyspělost informační společnosti. IDI zahrnuje celou řadu ukazatelů od přístupu k ICT, přes používání ICT až ke zkušenostem. Švédsko se v roce 20121 umístilo na 3. místě (IDI 8,67) a ČR až na 38. místě (IDI 6,57). (ITU 2014) Pro zjištění stavu implementace eHealth a vybavenosti IS/ICT ve zdravotnických zařízeních v České republice a ve Švédsku byl využit srovnávací průzkum Evropské unie (Sabes-Figuera, R. 2013) spolu se statistickými daty od příslušných národních statistických úřadů. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že Švédsko patří mezi země s největším stupněm implementace. V mnoha ukazatelích (vysokorychlostní připojení, výměna laboratorních výsledků) překračuje evropský, a tedy také český, průměr o desítky procent. Všichni švédští praktičtí lékaři používají počítač (Hitzgerová, G. 2010). V České republice je to přibližně 99,3 % (ČSÚ 2014). Přístup k vysokorychlostnímu internetu má 88 % švédských ordinací (Sabes-Figuera, R. 2013) (z pohledu nemocnice se jedná o 100 % zařízení (Sabes-Figuera, R. 2013)). Podíl počtu ordinací ve Švédsku, které uchovávají informace o pacientech v elektronické podobě, činí 96 % (Hitzgerová, G. 2010). V Česku je to pouhých 67 % (Hitzgerová, G. 2010). Až 85 % lékařských předpisů ve Švédsku je elektronických (Sabes-Figuera, R. 2013). V ČR je tato částka zanedbatelně malá, pohybuje se pouze okolo 0,3 % (Hovorka, L. 2013). Podíl elektronické výměny dat o pacientech pomocí sofistikovaných zdravotnických IS činí ve Švédsku 89 % (Hitzgerová, G. 2010), v ČR je to přibližně 33 % (Hitzgerová, G. 2010). Využití PACS systémů je jediný ukazatel, ve kterém ČR dosahuje lepších hodnot (95 %) než Švédsko (88 %) (Sabes-Figuera, R. 2013). Podrobnější přehled všech 13 hlavních ukazatelů je znázorněn na Obr. 1. Hodnotová škála 0 - 5 představuje přepočet z míry implementace jednotlivých ukazatelů zdravotnickými zařízeními (0 - 100 %).

Rok 2012 byl zvolen z důvodu konzistence s následujícími údaji. Nejnovější data pro stav implementace eHealth jsou dostupná za roky 2012 a 2013. 1


15

Martin Potančok, Eva Judová, Tomáš Karásek, Peter Zákutný

Obr. 1: Stav implementace eHealth v České republice, Švédsku a Evropské unii, zdroj data (Sabes-Figuera, R. 2013) Je patrné, že PACS představuje jediný ukazatel, ve kterém ČR dosahuje lepších hodnot než Švédsko. Ostatní ukazatele vycházejí pro Českou republiku nevalně. Systém zdravotní péče nezbytně potřebuje nové technologie, efektivnější procesy a moderní přístupy. Již nyní lze pozorovat závislost zdravotnických zařízení na technologiích. Alarmující je, že se jedná o technologie nedostatečné kvality a mnoho zařízení (včetně jejich zřizovatelů a vlády ČR) se ke změnám staví spíše negativně a s předsudky (Potančok, M. & Voříšek, J. 2015).

3. Trendy a projekty v oblasti eHealth Zdravotnictví prochází zásadními změnami, a to zejména ve vztahu k pacientovi, který se stává aktivním prvkem diagnostických a léčebných procesů. Tyto procesy jsou velmi intenzivně podporovány pomocí moderních informačních systémů a technologií zajišťující elektronizaci a centralizaci zdravotnických dat (Karpecki, L. 2010). V rámci Evropské unie v současné době probíhá celá řada projektů, které mají za cíl podpořit elektronizaci zdravotnictví (epSOS 2015), (United4Health 2015), zvýšit kvalitu zdravotní péče (Kunstová, R. & Potančok, M. 2013) a dlouhodobě stabilizovat systém poskytování zdravotních služeb. Jedná se jak o malé lokální projekty (např. v rámci jednoho zdravotnického zařízení, dodavatele apod.), tak o velké národní nebo nadnárodní projekty. Vzhledem k zaměření a cílům tohoto článku je níže věnována pozornost pouze velkým národním a nadnárodním projektům zaměřujícím se především na práci s daty, jejich sdílení a centralizaci.

16



3.1 Česká republika IZIP Hlavním projektem eHealth byl označován systém elektronických zdravotních knížek, uveden pod zkratkou IZIP. Do plného provozu byl uveden v roce 2004 pod záštitou Všeobecné zdravotní pojišťovny. Knížka představovala souhrn zdravotních informací pacienta online. Tyto informace byly předávané jak pacientovi, tak i ostatním lékařům. Systém měl za cíl zrychlit komunikaci, zamezit zbytečnému opakování některých vyšetření či užívání několika léků se stejným či opačným účinkem. Projekt postupoval s velkým rozmachem a po dobu jeho trvání si elektronickou zdravotní knížku pořídilo přes 2,5 milionu pacientů. Avšak v roce 2012 bylo Ministerstvem zdravotnictví rozhodnuto o ukončení projektu. Lékaři ani pacienti jej totiž podle Ministerstva zdravotnictví dostatečně nevyužívali. Odbornou i laickou veřejností bylo často kritizováno financování projektu, náklady na celý projekt převyšovaly 1,8 miliardy Kč. (Egonov 2013) V současné době je připravován nový projekt, který by měl neúspěšný IZIP nahradit (Sedlák, J. 2012). EPACS Podstatně úspěšnějším projektem realizovaným v ČR je projekt ePACS, který koordinačně zaštiťuje Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. PACS (Picture Archiving and Communicating System) je informační systém, původně vyvinutý americkou firmou ICON Medical Systems, který umožňuje zpracovávat, distribuovat a archivovat nejen texty ale současně i obrazy, které vznikají v lékařských přístrojích při různých lékařských vyšetřeních. (ePACS 2010) V rámci projektu ePACS mají zdravotnická zařízení možnost elektronicky odeslat pořízený snímek do jiného zdravotnického zařízení. Projekt si klade za cíl výrazně omezit či úplně odstranit velmi neefektivní převážení filmů a CD s obrazovou dokumentací mezi zdravotnickými zařízeními. Ministerstvo zdravotnictví ČR podporuje postupné zapojení všech zdravotnických pracovišť, které mají potřebu elektronické komunikace v oblasti obrazové informace. (ePACS 2010) E-RECEPTY Nejnovějším českým projektem bylo zavedení elektronických receptů. Drtivá většina receptů je totiž stále v papírové formě. Papírových receptů je vystaveno zhruba 70 milionů ročně, zatímco elektronických je vystaveno pouze čtvrt milionu (Hovorka, L. 2013). Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela zákona schválená začátkem roku 2013. Ministerstvo zdravotnictví ale oznámilo, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL), který by musel poměrně nákladně rozšířit centrální úložiště receptů. Náklady na vybudování úložiště elektronických receptů se vyšplhaly téměř na 70 milionů Kč a dalších 3,5 milionu Kč si vyžádal jeho provoz. Původní idea byla, že se papírové recepty od lékaře nahradí těmi elektronickými. Zavedení povinnosti předepisovat lékařské recepty výhradně elektronicky se tak předběžně odkládá na rok 2018 (ParlamentniListy.cz 2014).

3.2 Švédsko DRG Jeden z prvních velkých projektů, které Švédsko (konkrétně Kraj Stockholm) poprvé zavedlo, byl v roce 1992 projekt DRG (Diagnosis Related Group). Byl vytvořen SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

17


speciální počítačový systém, tzv. grouper, který po zadání potřebných údajů zařadí nemocného do příslušné DRG skupiny automaticky. Program je většinou také propojen s informačním systémem nemocnice, jenž připravuje data pro zdravotní pojišťovny, takže vše probíhá automaticky a v žádném případě nemocnice nemusí údaje o nemocných vykazovat několikrát. Tento systém tak dává do souvislosti diagnózy nemocných a náklady na jejich léčbu, ale může sloužit i jako nástroj pro hodnocení nemocniční péče a přímou úhradu lůžkovým zdravotnickým zařízením. Díky němu lze jednoduše a objektivněji srovnávat kvalitu zdravotní péče, produkci zdravotní péče a její nákladovost. (Mikkola, H. et al. 2002) Zavedení DRG v akutních nemocnicích ve Stockholmu vytvořilo tzv. „stockholmský model“, na který pak navazovaly i další kraje. První zkušenosti ukázaly, že po zavedení DRG systému nedošlo k žádnému zhoršení kvality péče. V roce 1992 se zvýšily výkony o cca 11 %, přičemž současně celkové náklady mohly díky úsporám na personálním úseku klesnout o 1 %. V roce 1998 3 z 21 švédských regionů zavedly úhrady pro stacionární výkony založené na DRG, v ostatních regionech probíhaly pilotní studie o zavedení. (Staňková, K. 2008) V současné době již 18 z 21 regionů využívá DRG. (Ternander, A. 2012) NATIONAL PATIENT SUMMARY Projekt National Patient Summary tvoří jednu z nejdůležitějších součástí švédské národní strategie pro eHealth. Poskytuje přístup autorizovanému zdravotnímu personálu ke kritickým informacím o pacientech, bez ohledu na organizaci, ke které patří, čas nebo místo. Vysoká dostupnost a souhrnný přehled o pacientovi dává poskytovateli péče lepší data pro rozhodování o diagnóze, léčení a sledování pacienta. Projekt realizovala organizace Inera (švédská organizace pro zdravotní poradenství) pro Švédské sdružení místních úřadů a regionů. V roce 2012 byl projekt zaveden ve všech regionech. (Epractice 2012), (Mohan, A. et al. 2009) EPSOS Mezinárodní projekt epSOS (European Patients - Smart open Service) byl spuštěn 1. července 2008. Koordinátorem celého projektu epSOS bylo Švédské sdružení obcí a regionů (SALAR). Do projektu se zapojilo 27 subjektů z 12 členských států Evropské unie, mezi nimi i Česko. Na projekt epSOS, který byl z 50 % spolufinancovaný ze zdrojů EU, bylo vyčleněných celkem 22 milionů EUR. Cílem celého projektu byla mezistátní spolupráce při poskytování služeb ve zdravotnictví. (epSOS 2015) Evropská komise, která spolufinancovala projekt, se rozhodla pro dlouhodobou podporu, která umožní mezistátní výměnu zdravotnických informací ve srozumitelné podobě. Řada největších specialistů se shodla, že včasné a správné informace o zdravotním stavu jim umožní poskytnout pacientům kvalitnější, cílenější a efektivnější zdravotní péči. Výsledkem tak bude komfort pro pacienty, kteří již např. nebudou muset obtížně vysvětlovat zahraničnímu lékaři svá zdravotní omezení a rizika léčby, nebo budou moci získat svůj lék i v zahraničí v případě jeho ztráty nebo dočerpání. (epSOS 2015) Pilotní projekt epSOS byl ukončen v červnu 2014. Jeho pokračovatelem se stal projekt EXPAND (Expanding Health Data Interoperability Services), který čerpá důležité poznatky z tohoto projektu a nadále tak přispívá ke globalizaci zdravotnictví v Evropě. (Expand 2015)

18



3.3 Shrnutí trendů a projektů v oblasti eHealth Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že mezi Českou republikou a Švédskem jsou značné rozdíly ve zdravotnickém systému. Nejpodstatnější rozdíl je mezi úspěšností a následném nasazení (reálném aktivním využití) jednotlivých projektů obou zemí. Ve Švédsku jsou projekty intenzivně podporovány ze strany regionů a vlády. Naopak v ČR byly projekty častokrát zastaveny (z důvodu neúspěchu mezi zdravotnickými zařízeními, zaměstnanci, pacienty a finančních komplikací ukončeny), kde lze pozorovat časté změny priorit a požadavků na projekty zapříčiněné změnami vlád. Švédsko dominuje světovým žebříčkům ICT vyspělosti a zároveň se řadí mezi země s nejvyšší úrovní zdravotní péče. To umožnilo i rychlý rozvoj v oblasti elektronizace zdravotnictví, kde Švédsko zaujímá vedoucí pozici, ale je také iniciátorem změn v ostatních evropských zemích. Díky svým rozsáhlým zkušenostem a špičkovým technologiím může Švédsko nabídnout přínosnou spolupráci jak na politické, tak na obchodní úrovni.

4. Analýza IS/ICT trhu Struktura analýzy trhu dodavatelů IS/ICT vychází z typů IS/ICT definovaných modelem systémů ve zdravotnických zařízeních (Potančok, M. 2012). Ten rozlišuje nemocniční informační systémy (NIS), informační systémy pro oddělení zobrazovacích metod (radiologické informační systémy a PACS systémy), monitorovací informační systémy, lékárnické informační systémy (LeIS), laboratorní informační systémy (LIS), provozní informační systémy a administrativní informační systémy. Dále od sebe odlišuje dvě skupiny dodavatelů IS. První skupina se zabývá dodávkou komplexního řešení, jehož základem je NIS a dále se skládá z dalších modulů (např. RIS, PACS, LIS). Druhá část dodavatelů je zaměřena pouze na specializovaná řešení. Z této druhé skupiny se analýza zaměřuje na LIS a PACS.

4.1 Česká republika KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ Během posledního desetiletí se český trh s komplexními řešeními velmi dynamicky vyvíjel a do značné míry konsolidoval. Společnost STAPRO s. r. o. získala fúzí s firmou AKORD SOFTWARE s.r.o. více než 1/3 trhu, přitom oba nabízené NIS jsou implementovány na podobném počtu zařízení. Velký zisk od roku 2000 zaznamenala firma SMS s.r.o. (kromě 9 implementací systému CLINICOM dalších 32 zavedení nového českého sytému S4M). V roce 2008 převzala společnost STAPRO s. r. o. IT divizi GreyFox společnosti MEDICON, a.s. V následujícím roce vznikla společnost CompuGroup Medical Česká republika s.r.o., a to fúzí společností SMS s.r.o. (v nástupnické společnosti jako divize Nemocniční informační systémy), Medisoft International s.r.o. (systém Medicus NIS), DIALOG MIS s.r.o. (systémy PC DOKTOR, PC DENT) a SAKURA Software s.r.o. (systém DENTIST+), a zařadila se tak do světového holdingu CompuGroup Medical. Tato skupina tak v ČR mohla poskytovat vývoj a servis nejenom NIS, ale i dalších systémů pro nelůžková zařízení. Společnost STAPRO s. r. o. následující rok převzala část společnosti HiComp a.s., která se věnovala vývoji, dodávce a implementaci NIS. Mezi další dodavatele komplexních řešení, kteří dosud nebyli zmíněni, patří Medical Systems a.s. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

19


s produktem IKIS, jenž je používán v 11 českých nemocnicích. (AGEL 2015) Dále je třeba zmínit společnost T-Systems, která se v roce 2010 spojila s firmami SAP a Siemens a společně s nimi na český trh uvedla lokalizovanou verzi NIS i.s.h. med, jenž má zatím pouze zahraniční reference. (Medicína 1998), (Szabó, Z. 2008), (ČSZIVI 2008) Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje následující graf vývoje výsledku hospodaření největších dodavatelů – v mil. Kč.

Obr. 2: Vývoj výsledku hospodaření největších dodavatelů komplexních řešení, zdroj dat (Bisnode ČR 2014) Jako nejvýznamnějšího dodavatele je tedy možné označit firmu STAPRO s.r.o. Na území České republiky nabízí komplexní řešení FONS Akord a FONS Enterprise. FONS Akord vznikl sloučením 2 původně oddělených systémů AKORD a Stapro MEDEA. Pokrývá provoz všech důležitých oblastí lůžkových zdravotnických zařízení – od centrální evidence pacientů přes řízení stravovacího provozu a vyvolávací systém pro čekárny po logistiku léků a materiálu. Novější FONS Enterprise je označován jako NIS nové generace. Největší změnou je plná podpora procesního řízení organizace – je možné procesy plánovat, sledovat a měřit, stejně tak podporuje workflow, díky čemuž je možné vést dokumentaci pouze v elektronické verzi. (Stapro 2015a), (Stapro 2015b) LABORATORNÍ IS Počty implementací laboratorních IS (LIS) od jednotlivých dodavatelů ve zdravotnických zařízeních se liší od několika jednotek až po několik set. Je nutné upřesnit, že počet odpovídá počtu samostatných laboratoří (tzn. v nemocnici jich může být i více). ICZ svůj produkt nenabízel samostatně, ale pouze v rámci svého NIS. Naopak firmy CNS a.s., DYNATECH, LIRS s.r.o. a MP Program dodávaly LIS vždy jen samostatně. Největší podíl na trhu dodavatelů LIS v České republice má firma STAPRO se systémem OpenLIMS (dnes FONS Openlims). K dalším úspěšným dodavatelům patří MP Program s produktem Infolab a firma LIRS se stejnojmenným LIS. (ČSZIVI 2004), (ČSZIVI 2006) Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje následující graf vývoje výsledku hospodaření největších dodavatelů – v mil. Kč.

20



Obr. 3: Vývoj výsledku hospodaření největších dodavatelů laboratorních IS, zdroj dat (Bisnode ČR 2014) Zisk společností CNS, a.s. a Lirs, s.r.o. jsou v jiném řádu než u ostatních 2 dodavatelů (za rok 2011 vykázaly společnosti zisk ve výši 1,5 mil. Kč resp. 446 tis. Kč). Data od dodavatele Ing. Miroslava Paclta (MP Program) nejsou k dispozici, pro statistické účely uvedl pouze přibližný rozsah tržeb (1 - 2 mil. Kč), z tohoto důvodu nejsou uvedena v přehledu vývoje výsledku hospodaření. Lídrem trhu tedy je Stapro s.r.o. Na území České republiky nabízí řešení FONS Openlims, který podporuje skladové hospodaření s chemikáliemi a dalším materiálem, je vhodný pro všechny typy laboratoří (např. biochemie, hematologie, imunologie, genetika a další). Je také propojitelný s NIS od stejného dodavatele. (Stapro 2015c) PACS Lídrem trhu je OR-CZ, s.r.o. (z pohledu nejpoužívanějšího systému). Podle dodavatele má jím nabízený produkt MARIE PACS v ČR dominantní postavení (přes 70 zdravotnických zařízení). Je určen pro usnadnění elektronického zpracování, archivace a distribuce medicínských obrazových dat. Základ tohoto systému je vyvíjen v USA, OR-CZ je výhradním dodavatelem systému pro Evropu (zajišťuje prodej a servis). (OR-CZ 2015) Výrobcem produktu AMIS*PACS je RasnaMedical Systems, ICZ a.s. jej v České republice distribuuje. Podobně firma Fomei, a.s. v českém prostředí nabízí VISUS JiveX od německého výrobce VISUS Technolgy Transfer. Stejně tak je společnost Foma Bohemia, s.r.o. autorizovaným distributorem produktu IMPAX od AGFA HealthCare N.V. Naopak Stapro s. r. o. již v České republice neprodává TomoCon PACS od slovenského výrobce TatraMed Software s.r.o. – oficiálním distributorem je nyní firma Unis Computers, a.s. (INFOMED 2005) Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje následující graf vývoje výsledku hospodaření největších dodavatelů – v mil. Kč.


21


Obr. 4: Vývoj výsledku hospodaření největších dodavatelů PACS, zdroj dat (Bisnode ČR 2014)

4.2 Švédsko KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ Švédsko jako první na světě v roce 1968 pro region Stockholm, s populací okolo 1,5 milionu, implementovalo integrovaný nemocniční informační systém. (Smith, A. L. 2007) V současnosti je celosvětovým vedoucím dodavatelem NIS společnost iMDsoft se svým produktem MetaVision. První implementace tohoto systému proběhla v roce 1999. Na švédském trhu je systém MetaVision distribuován společností EVRY AB, která se řadí mezi největší IT společnosti ve Skandinávii a která zaměstnává okolo 10 000 lidí. V roce 2011 byl systém MetaVision implementován v kraji Jönköping län a v současnosti probíhá jeho implementace v kraji Uppsala. Švédská společnost Cambio Healthcare Systems AB byla založena v roce 1993 dvěma kvalifikovanými stavebními inženýry, Håkanem Mattssonema a Tomasem Mora Morrisonem, kteří si stanovili jasný cíl – aktivně přispět k rozvoji informačních toků ve zdravotnictví. Nemocniční informační systém Cambio COSMIC byl zveřejněn v roce 2000. O rok později došlo k uzavření smluv s osmi kraji Švédska, ve kterých byl tento systém následně implementován. V současnosti se společnost Cambio řadí mezi přední poskytovatele komplexních IT řešení zdravotnickým organizacím, zároveň zaujímá přední postavení na švédském trhu s nemocničními informačními systémy. Stálým posláním společnosti je větší zaměření na efekt než na technologie řešení. Cambio Healthcare Systems AB zaměstnává okolo 400 lidí a může se pyšnit více než 100 000 uživateli. (Bureau Van Dijk 2015) Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje následující graf vývoje výsledku hospodaření (EBIT) největších dodavatelů – v mil. Kč.

22



Obr. 5: Vývoj výsledku hospodaření (EBIT) největších dodavatelů komplexních řešení, zdroj dat (Bureau Van Dijk 2015) LABORATORNÍ IS V roce 1979 byla založena společnost ComuGroup Medical AG, která je v současné době zaměstnavatelem více než 3 600 lidí. Ve Švédsku je již dlouhodobým předním dodavatelem IT systémů, vedoucí pozici představuje na trhu laboratorních informačních systémů s 76% podílem. Produkt společnosti se nazývá LABDAQ. Další významnou společností je Tieto AB, s produktem SymPathy, která byla založena roku 1968, pod původním jménem Tietotehdas Oy, v Helsinkách. Je zaměstnavatelem 14 000 lidí a její průměrné čisté tržby se pohybují průměrně okolo 1,6 bilionu EUR. Společnost CSC AB má 90 000 zaměstnanců, byla založena v roce 1972, kdy byl rovněž představen její první produkt. Současný laboratorní informační systém LABKA II je dostupný již od roku 2006.

Obr. 6: Vývoj výsledku hospodaření (EBIT) největších dodavatelů laboratorních IS, zdroj dat (Bureau Van Dijk 2015)


23


V současné době je CSC AB úspěšným poskytovatelem IT produktů ve zdravotnictví ve Skandinávii. Mezi další významné hráče na trhu patří společnost LABVANTAGE AB se systémem LabVantage 7. Společnost se na trhu s informačními systémy pro laboratoře pohybuje již přes 30 let. (Labvantage 2015) Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje výše uvedený graf vývoje výsledku hospodaření (EBIT) největších dodavatelů – v mil. Kč. PACS V roce 1991 se objevují první zmínky o PACS ve Švédsku. V nadcházejících letech je švédský radiologický trh dominován velkými mezinárodními společnostmi jako je Siemens, Philips, General Electric CGR a Toshiba. Na trhu se ale vyskytují i malé švédské firmy s 5 až 35 zaměstnanci. Mezi tyto firmy patří společnost Bildsystem, která byla založena již v roce 1978, obdobně společnost Imtec, která byla založena o 4 roky později. V osmdesátých letech začíná společnost Sectra vyvíjet systémy pro přenos obrazu. Bildbehandling, Helax, Scanex a Sarastro jsou dalšími švédskými představiteli. V současnosti vedoucí postavení na švédském trhu PACS zaujímá národní společnost SectraAB, která byla založena v roce 1978 v Linköpingu. Společnost implementovala svůj první systém na počátku devadesátých let minulého století. Její podíl na švédském trhu činí více než 50 %. V současnosti se Sectra soustřeďuje na IT řešení zahrnující radiologii, ortopedii, revmatologii a péči o zdraví žen. Doposud bylo provedeno více než 1 400 instalací produktu Sectra PACS po celém světě. Společnost zaměstnává více než 500 zaměstnanců a v minulém roce byla označena průzkumem nezávislé organizace za „Best in KLAS“ na trhu PACS. Švédská společnost Agfa HealthCare Sweden AB, která byla založena v roce 1867, poskytla více než 3 000 PACS celosvětových implementací a zaměstnává více než 15 000 lidí. Společnost Carestream Health Sweden AB se zabývá platformou slučující a zjednodušující RIS, PACS, radiologii, kardiologii a mamografii a je zaměstnavatelem 7 000 lidí. Dalším dodavatelem, který se na švédském trhu pohybuje již od samotného počátku, je společnost Philips AB zaměstnávající 120 000 lidí, se svým produktem IntelliSpace PACS. Společnost Siemens AB byla založena roku 1847 v Berlíně. V současné době je zaměstnavatelem 362 000 lidí. Odvětví zdravotnictví se věnuje Siemens Healthcare, které zaměstnává 52 000 lidí a jehož roční zisk činí 2 miliardy. Ve Švédsku vznikla tato společnost o 46 let později. Nyní zde pracuje 4 500 lidí. Siemens Healthcare se svým produktem Syngo nabízí automatické předzpracování, díky kterému je možné se soustředit na úkoly pacienta. Stejně tak nabízí pružnost sdílení pro rychlá a spolehlivá rozhodnutí. Dalším atributem tohoto produktu je inteligence, neboť Syngo identifikuje lidskou anatomii pro podporu spolehlivých a reprodukovatelných výsledků diagnostiky. GE Healthcare ve Švédsku se skládá ze tří společností – GE Healthcare Sweden, GE Healthcare a GE Healthcare BioSciences. GE Healthcare bylo založeno v roce 1893 a pracuje v něm více než 50 000 lidí. I GE Healthcare patří mezi dlouhodobé dodavatele PACS a je poskytovatelem produktu Centricity PACS, který představuje osvědčenou, škálovatelnou IT zobrazovací platformu optimalizující produktivitu radiologů, lékařů a spolupracujících oddělení. Sílu společností z účetního pohledu zobrazuje následující graf vývoje výsledku hospodaření (EBIT) největších dodavatelů – v mil. Kč.

24



Obr. 7: Vývoj výsledku hospodaření největších dodavatelů PACS, zdroj dat (Bureau Van Dijk 2015)

4.3 Shrnutí analýzy IS/ICT trhu Český trh dodavatelů IS/ICT ve zdravotnictví byl v posledních desetiletí ovlivněn mnoha fúzemi společností. Silnější hráči na trhu skupovali ty slabší a na trh vstoupily i zahraniční subjekty. Ty se k zákazníkům dostaly pomocí produktům vyvinutých v České republice, které převzaly, nebo lokalizací jejich původních produktů pro české prostředí. Z analyzovaných trhů vyplývá, že ve většině případů jsou v ČR nejpoužívanější české produkty. V rámci jednotlivých trhů neexistuje (kromě laboratorních IS) jeden dodavatel, jehož podíl by bylo možné označit za dominantní. Jednotlivá odvětví na trhu dodavatelů IS/ICT ve zdravotnictví ve Švédsku jsou obvykle dominována jednou společností. Ostatní dodavatelé zaujímají pouze minoritní podíl. Z pohledu velikosti firem působící v jednotlivých odvětvích trhu vyplývá, že majoritní podíly patří především velkým společnostem. Zajímavostí je, že na švédském trhu nepůsobí pouze společnosti s přímou specializací, ale rovněž firmy, které se na IS/ICT ve zdravotnictví orientují pouze okrajově. Taktéž je nutné podotknout, že mezi největší hráče na trhu, nezávisle na odvětví, patří švédské národní společnosti.

5. Závěr V současné době lze pozorovat velké úsilí o budování komplexního IS tak, aby byly jednotlivé nemocnice mezi sebou propojovány a sdílely tak data o pacientech. K nemocnicím se postupně přidávají i lékárny a i zde je možné vidět enormní snahu o centralizaci veškerých dat. Navzdory těmto informacím se současný systém zdravotní péče v České republice stále velmi těžko srovnává se švédským systémem, který je možné označit za jeden z nejkvalitnějších a nejsofistikovanějších zdravotních systémů ve světě. Podpora IS/ICT v českém zdravotnictví v posledních letech stoupá a lze očekávat postupné přibližování k vyspělejším státům Evropy.


25


Trh outsourcingu IS/ICT ve zdravotnictví se v České republice vyvíjel výrazně dynamičtěji než ve Švédsku. Poslední dvě desetiletí byla v České republice ve znamení mnoha fúzí společností. Situace ve Švédsku byla mnohem stabilnější. V současné době jsou v České republice nejpoužívanější české produkty, podobný stav trhu je i ve Švédsku, kde mezi největší hráče, bez závislosti na odvětví, patří vždy národní společnosti. Rozdílný stav mezi oběma trhy panuje při pohledu na podíly na trhu jednotlivých odvětví. V České republice neexistuje dodavatel, jehož podíl by byl na trhu dominantní, naopak ve Švédsku je vždy jednotlivý segment trhu dominován jedním dodavatelem. Následující výzkum by se měl zaměřit na hledání příčin neúspěchů projektu v České republice a vytvoření metodiky zavádění eHealth nebo již existujících dílčích prvků eHealth zdravotnickými zařízeními za účelem zvýšení úrovně implementace eHealth.

Poděkování Článek byl zpracován jako jeden z výstupů grantového projektu VSE IGS F4/61/2015 „Metodika zavádění eHealth do zdravotnických zařízení“ a za podpory prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj vědy a výzkumu na FIS.

Literatura AGEL, 2015: Nemocniční informační systém IKIS®. Dostupné z: http://medicalsystems.agel.cz/sluzby-a-produkty/produkty.html [duben 19, 2015] Bisnode ČR, 2014: Databáze firem a institucí ALBERTINA CZ | Gold Edition Bureau Van Dijk, 2015: Amadeus. A database of comparable financial information for public and private companies across Europe. Dostupné z: https://amadeus.bvdinfo.com/version-2015423/home.serv?product=amadeusneo [duben 24, 2015] ČSÚ, 2014: Využívání informačních technologií ve zdravotnictví. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdravotnictvi_v_cesk e_republice/$File/2014_a_uzis.pdf [listopad 6, 2014] ČSZIVI, 2004: ČSZIVI - Firmy nabízející LIS v ČR. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20060116054852/http://www.medinfo.cz/oblasti/informacnisystemy-standardy/is/firmy-nabizejici-lis.php [duben 24, 2015] ČSZIVI, 2006: Přehled firem nabízejících LIS v ČR. Dostupné z: http://www.medinfo.cz/oblasti/informacni-systemy/is/firmy-nabizejici-lis.php [prosinec 12, 2014] ČSZIVI, 2008: Přehled firem nabízejících NIS v ČR. Dostupné z: http://www.medinfo.cz/oblasti/informacni-systemy/is/firmy-nabizejici-nis.php [listopad 12, 2014] Egonov, 2013: IZIP, eHealth a e... Tunel (Elektronická zdravotní knížka) - Egonov. Dostupné z: http://www.egonov.cz/ctete/clanky/izip-ehealth-a-e-.-tunel-elektronickazdravotni-knizka_4.html [duben 19, 2015] ePACS, 2010: ePACS - O projektu. Dostupné z: http://www.epacs.cz/faces/pages/oprojektu.jsp [únor 19, 2010]

26



Epractice, 2012: SE: National Patient Summary users are satisfied, says survey | Joinup. Dostupné z: https://joinup.ec.europa.eu/node/123899 [duben 19, 2015] epSOS, 2015: epSOS - European Patients - Smart open Services. Dostupné z: http://www.epsos.eu/home.html [duben 19, 2015] Expand, 2015: Expand project. Dostupné z: http://www.expandproject.eu/ [duben 19, 2015] Hitzgerová, G., 2010: Švédsko – průkopník e-health. , s.19. Dostupné z: http://data.eventworld.cz/file/ict-zdrav2010/prezentace/11_Svedsko-prukopnikeHealth_Swedish-Trade-Council_2010.pptx Hovorka, L., 2013: MEDICAL TRIBUNE CZ > Povinný elektronický recept a sběr citlivých údajů - vrtěti psem. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/29312-povinnyelektronicky-recept-a-sber-citlivych-udaju-vrteti-psem [duben 22, 2015] Ilminen, G.R., 2003: Improving healthcare quality measurement. WIRE JOURNAL INTERNATIONAL, 36(12), p.62–66 INFOMED, 2005: PACS - obrazová dokumentace. INFOMED - zdravotnická informatika, informační systémy pro zdravotnictví. Dostupné z: www.infomed.cz/ps/article.php?arid=37 [prosinec 12, 2014] ITU, 2014: Measuring the information society report 2014, Geneva: International Telecommunication Union Karpecki, L., 2010: ICT ve velkých nemocnicích. CIO Business World, (April 4), s.54–59 Kunstová, R. & Potančok, M., 2013: How to Measure Benefits of Non-standard Healthcare Systems. Engineering Economics, 24(2), s.119–125 Labvantage, 2015: Labvantage | LIMS, Biobanking and Quality ELN | LabVantage | Increase lab efficiency. Dostupné z: http://www.labvantage.com/ [duben 24, 2015] Medicína, 1998: Nemocniční informační systémy očima uživatelů. Dostupné z: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med698/m698_43.html [duben 24, 2015] Mikkola, H., Keskimäki, I. & Häkkinen, U., 2002. DRG-related prices applied in a public health care system—can Finland learn from Norway and Sweden? Health Policy, 59(1), s.37–51. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168851001001695 [duben 1, 2015] Mohan, A. et al., 2009: A Patient-centric, Attribute-based, Source-verifiable Framework for Health Record Sharing. Cercs.Gatech.Edu. Dostupné z: http://scholar.google.com/scholar?hl=ja&q=„daisuke+mashima"&btnG=検索&lr=&as_yl o=&as_vis=0#4 OECD, 2010: Improving Health Sector Efficiency - The Role of Information and Communication Technologies, Paříž: OECD Parlamentni Listy.cz, 2014: Elektronické recepty od příštího roku možná povinné nebudou | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Elektronicke-recepty-od-pristiho-rokumozna-povinne-nebudou-327341 [duben 19, 2015] Potančok, M., 2012: Informační systémy ve zdravotnických zařízeních. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze


27


Potančok, M. & Voříšek, J., 2015: Specific factors influencing information system/information and communication technology sourcing strategies in healthcare facilities. Health informatics journal. Dostupné z: http://jhi.sagepub.com/content/early/2015/03/05/1460458215571644.abstract. Sabes-Figuera, R., 2013: European Hospital Survey : Benchmarking Deployment of eHealth Services, Luxembourg: Publications Office of the European Union. Dostupné z: http://ipts.jrc.ec.europa.eu Sedlák, J., 2012: Půl miliardy na „nový IZIP“. První kolo tendru vyhrál Microsoft E15.cz / zprávy. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/pulmiliardy-na-novy-izip-prvni-kolo-tendru-vyhral-microsoft-936640 [duben 24, 2015] Smith, A.L., 2007: Integrated Healthcare Information Systems, Phoenix: LSA International Consultants Staňková, K., 2008: Systém zdravotní péče ve Švédsku. Vysoká škola ekonomická v Praze Stapro, 2015a: FONS Akord - nemocniční informační systém | STAPRO s. r. o. Dostupné z: http://www.stapro.cz/nabidka/produktove-portfolio/fons-akord-nemocnicniinformacni-system.htm [duben 19, 2015] Stapro, 2015b:. FONS Enterprise - nemocniční informační systém | STAPRO s. r. o. Dostupné z: http://www.stapro.cz/nabidka/produktove-portfolio/fons-enterprisenemocnicni-informacni-system.htm [duben 19, 2015] Stapro, 2015c: FONS Openlims - laboratorní komplement | STAPRO s. r. o. Dostupné z: http://www.stapro.cz/nabidka/produktove-portfolio/fons-openlims-laboratornikomplement.htm [duben 19, 2015] Szabó, Z., 2008: Internet a zdravotnická informatika. FBMI. Dostupné z: http://www.fbmi.cvut.cz/e/prednaska−4/1787.pdf Ternander, A., 2012: A description of the Swedish Medical Technology environment (September) United4Health, 2015. Ambition | United4Health. Dostupné z: http://united4health.eu/ambition/ [duben 24, 2015]

JEL Classification: I10, M15

28


ICT ve zdravotnictví v České republice a ve Švédsku

Recommend Documents