fotolovy naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě Rostislav Stach NAUČTE SE Druhé, výrazně přepracované

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A

2

F O T O G R A F I E

fotolovy

naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě Rostislav Stach

NAUČTE SE

Druhé, výrazně přepracované a doplněné vydání bestselleru jednoho z předních českých fotografů. Nechejte se vést zkušeným fotografem a naučte se vše potřebné, abyste pořídili skvělé fotografie zvířat ve volné přírodě.

FOTOLOVY 2 – naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě Rostislav Stach

Věnováno památce významného slovenského fotografa přírody a mého dlouholetého přítele Miroslava Zumríka.

FOTOLOVY 2 – naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě Rostislav Stach Copyright © Rostislav Stach, www.fotolovy.cz Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první v roce 2011. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR1108 ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Pavel Kristián ml. DTP: Ing. Pavel Kristián © Foto na obálce: Rostislav Stach © Foto: Rostislav Stach (všechny snímky, u kterých není uveden jiný autor) © Foto: Tomáš Anděl (str. 61), Miroslav Zumrík (str. 13, 61)

ISBN: 978-80-7413-168-4

Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: [email protected]

Obsah Úvod

8

ČÁST PRVNÍ

FOTOGRAFICKÁ VÝBAVA

11

Volba fotoaparátu Volba objektivu Stativ Dálkové spouště Doplňky usnadňující fotografům přírody život

13 14 15 19 23

ČÁST DRUHÁ

ZÁKLADY DOBRÉ FOTOGRAFIE

27

Kompozice a pozadí snímku Živý náhled – Live view Jak na ostré snímky Určení správné expozice

29 37 41 45 ČÁST TŘETÍ

PRAXE

50

Jak se přiblížit ke zvířatům Fotografování ptáků na vodě Fotografování ptáků v letu Fotografování zvířat v zoo Fotografování zvířat ve světě Práce se zvířaty Vábení zvířat Digiscoping Fotozvěd

52 65 73 81 85 95 101 107 112

ČÁST ČTVRTÁ

FOTOGRAFOVÁNÍ V ROČNÍCH OBDOBÍCH

115

Jaro Léto Podzim Zima

117 135 153 167

8

Úvod

Úvod

F

světla atd. Až si to uvědomíte, přemýšlejte nad tím, jak toho autor dosáhl. Co asi musel udělat, aby se na snímku objevilo to, co vás zaujalo. Když se vám podaří odhalit pozadí úspěšného snímku, zkoušejte to při fotografování podobně. Věřím, že budete také úspěšní. Tato kniha, ve které shrnuji své čtyřiatřicetileté zkušenosti s fotografováním zvířat, by vám měla usnadnit první kroky s fotoaparátem na výpravách za zvěří při vašich fotolovech. Rostislav Stach

▶ STŘÍZLÍK OBECNÝ (TROGLODYTES TROGLODYTES) ▶

otografování přírody a především zvířat a ptáků se s nástupem digitálních techniky dostalo do popředí zájmu mnohých fotografů. Vždyť odvěký pud lovce máme zakořeněný někde hluboko v podvědomí a lov s fotoaparátem nám může poskytnout stejné vzrušení z lovu jako lovcům se zbraní. Na rozdíl od lovu s puškou však po stisknutí naší spouště zvěř zůstává dále živá a můžeme ji „lovit“ znovu a znovu. Největší naději na úspěch při fotolovu však mají jen ti, kteří jsou dobře připraveni, dokonale znají fotografované zvíře a dokážou se stát neviditelnou součástí přírody. Určitě se vám někdy stalo, že jste si prohlíželi snímky a mezi desítkami dalších vás náhle zaujal jeden, který z té řady vystupoval; na první pohled jste věděli, že je lepší než ty ostatní. Pokud chcete dělat dobré fotky a takový snímek máte před sebou, zastavte se u něj. Pozorně si snímek prohlédněte a snažte se najít a pojmenovat prvky, které vás zaujaly. Musíte přesně určit, proč se vám ten snímek líbí. Může to být cokoli, výjimečný záběr, nezvyklý úhel pohledu, zvláštní pozadí, hra

Foto autora knihy, autoportrét.

Canon EOS 30D, objektiv Canon EF 500mm f/4L IS USM + TC Canon 1,4×, čas 1/125 s, clona f/8, ISO 500.

FOTOLOVY 2 – naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě

13

Volba fotoaparátu Při rozhodování o výběru vhodného fotoaparátu je nejprve nutné si uvědomit, co vlastně chcete fotit a jaké bude využití výsledných snímků. Pokud se zrovna fotografováním zvířat nechcete živit a chcete se mu věnovat jen doplňkově ve chvílích volna nebo při vašich toulkách přírodou zaznamenat dokumentačně setkání se zvěří, nemá určitě význam investovat sta tisíce korun do drahé fotografické výbavy. V takových případech docela dobře poslouží některý z kompaktních digitálů s delším zoomem, kterých je na trhu celá řada. Hlavní výhodou kompaktních fotoaparátů je jejich nízká cena, hmotnost i rozměry, což fotografům umožňuje být neustále v pohotovosti. Aby fotografované zvíře bylo na obrázku vidět, doporučuji ohnisko objektivu, přepočtené na kinofilmový formát, nejméně 300 mm. Čím větší je tato ohnisková vzdálenost, tím větší je i přiblížení fotografovaného objektu. Využívání digitálního zoomu nepřináší dostatečně kvalitní výsledky, proto pro vážnější práci nemá prakticky žádný význam. V době psaní této knihy rozhodně stojí za zmínku fotoaparát Canon PowerShot SX30 IS s optickým zoomem o ohnisku 24–840 mm. Tento přístroj vám umožní pořizovat širokoúhlé záběry stejně dobře jako záběry zvířat na delší vzdálenost. Dalším kritériem pro výběr kompaktního fotoaparátu by měla být také možnost fotografovat do formátu RAW, který vám umožňuje získat z pořízeného snímku maximální kvalitu a aplikovat při jeho „vyvolávání“ dodatečné úpravy nepřesného nastavení fotoaparátu při vlastním fotografování. Současný trh s kompaktními digitálními fotoaparáty se ale neustále vyvíjí a nemá tedy smysl se zde obšírněji rozepisovat o nových modelech. Pokud budete uvažovat o nákupu takovéhoto přístroje, doporučuji navštívit specializovanou prodejnu. Velmi dobré zkušenosti mám s Centrem FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze. Je to naše největší fotoprodejna, vyškolený personál vám rád zodpoví každý dotaz a také vám zde dobře poradí. Pokud se chcete fotografování zvířat věnovat vážněji a chcete získávat snímky v maximální možné kvalitě, určitě bych doporučoval nákup některé digitální zrcadlovky. Před vlastním rozhodováním o nákupu je dobré podívat se i na dostupnost příslušenství a možnosti servisu vybírané značky. Osobně již dlouhá léta fotografuji se značkou Canon, ale neznamená to, že byste s jinými značkami nedosáhli stejných výsledků.

Co je u fotografů využívajících širokoúhlé objektivy handicapem, je pro fotografy zvířat výhodou. Mám tím na mysli velikost snímacího čipu. Tím, že je snímač menší než políčko kinofilmu (36 × 24 mm), zdánlivě se prodlužuje ohnisko použitého objektivu. Výsledné ohnisko je potom uváděno jako ekvivalent kinofilmu. Např. u poloprofesionálních zrcadlovek Canon 7D nebo 60D dochází k násobku 1,6 krát, což při použití objektivu s ohniskovou vzdáleností 300 mm představuje ekvivalent ohniska 480 mm. To znamená, že pro stejné vyplnění políčka filmu a čipu vám bude při použití

Na horním obrázku je fotografování s digitální zrcadlovkou s teleobjektivem 600 mm. Na dolním obrázku je fotografování s digitálním kompaktem s telepředsádkou a výsledným ohniskem (EQ kinofilm) 608 mm.

14

Část první – Fotografická výbava

takovéto digitální zrcadlovky stačit objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností než při fotografování na film nebo plný formát. Jedním z parametrů při výběru zrcadlovky by mělo být i rozlišení. Osobně se domnívám, že honba za maximálním možným rozlišením nemá velký význam. Tady je pouze důležité si uvědomit, co od výsledného snímku požadujete. Pokud se spokojíte se zvětšeninami do formátu 40 × 60 cm, postačí bohatě rozlišení do 8 MB. Pro pořizování větších zvětšenin je samozřejmě lepší vyšší rozlišení, ale existují počítačové programy, které vám velmi dobře chybějící body dopočítají. Osobně mám tímto způsobem vytisknuté snímky pro výstavy ve velikosti větší než jeden metr na delší straně a kvalita zůstává na velice dobré úrovni. Velké snímky (soubory) jsou také náročnější na kapacitu paměťových karet. Proto je dobré používat karty s větší kapacitou, na které se vejde více snímků. Důležitá je také rychlost zápisu na paměťovou kartu, čím je tato rychlost větší, tím více snímků v sérii můžete pořídit. U levných karet s pomalým zápisem byste museli dlouho čekat, než se pořízený snímek zapíše na kartu.

V době zaplněné interní paměti fotoaparátu nemůžete fotit, musíte čekat na uložení na kartu. Po každém stažení snímků do počítače si kartu ve fotoaparátu před novým použitím zformátujte, vyhnete se tak možným problémům při zápisu nových snímků, které by mohly nastat pouhým smazáním karty v počítači. Při fotografování zvířat je také velmi užitečná funkce sériového snímání. Různé fotoaparáty nabízejí různé rychlosti. Je to funkce, kterou fotograf moc často nepotřebuje, ale v přírodě se občas naskytnou příležitosti, při kterých by vás pomalé snímání mohlo připravit o velmi zajímavé snímky. Při krátkých projevech zvířat je vždycky lepší mít možnost pořídit snímků víc a potom si vybrat ten nejlepší, než udělat pouze jeden, který nemusí být tím nejdramatičtějším. Jako ideální vidím počet alespoň 8 snímků za sekundu. Tím je zajištěno například i rozfázování pozic křídel u protřepávající se kachny. Při pěti snímcích za sekundu mívá takto fotografovaná kachna křídla většinou v podobné pozici jako na prvním snímku, při třech snímcích za sekundu zase pořídíte méně obrázků. Dalším kritériem při výběru digitální zrcadlovky by měla být možnost živého náhledu (Live view) a vysoké rozlišení displeje na zadní straně fotoaparátu. Tato funkce vám umožní mít snímek pod plnou kontrolou ještě před jeho pořízením a v mnohých případech je to jediná cesta vedoucí k perfektně exponovanému a ostrému výsledku.

Volba objektivu

Objektivy Canon zleva: EF 500mm f/4L IS USM, EF 400mm f/2.8L USM, EF 100-400mm f/4.5-5.6L IS USM, EF 70-200mm f/2.8L USM.

Pokud se tedy rozhodnete pro nákup digitální zrcadlovky nebo již takovou zrcadlovku vlastníte a rozhodli jste se, že budete fotografovat zvířata, budete potřebovat objektiv s delší ohniskovou vzdáleností – teleobjektiv. Výrobci jednotlivých značek dodávají na trh různé teleobjektivy různých světelností, proměnlivých i pevných ohnisek od 100 mm až do 1200 mm (Canon). Opravdu široká škála, ale jak si z nich vybrat? Nejprve si musíte ujasnit, co a jak vlastně chcete fotit. Pro fotografování větších savců většinou postačí teleobjektivy kolem ohniskové vzdálenosti 300–500 mm. Samozřejmě zde záleží také na schopnostech fotografa přiblížit se k fotografovanému zvířeti. Pokud preferujete snímky, na kterých je zvíře perfektně ostré, „odpíchnuté“ od dokonale rozostřeného pozadí, doporučuji nákup teleobjektivu s pevným ohniskem. Od firmy Canon se dá za příznivou cenu pořídit objektiv EF 400/5.6 L


USM, který má perfektní optické vlastnosti a celá řada našich fotografů s ním dosahuje vynikajících výsledků. S tímto objektivem můžete na kratší vzdálenosti velmi dobře fotografovat i ptáky. Nevýhodou je malá světelnost – 5.6, což ho v podstatě vylučuje z možnosti používat na něm plnohodnotně telekonvertory. Dalším levnějším objektivem je Canon EF 300 mm f/4L IS USM, který se dá používat i s telekonvertorem 1,4×. Tento lehký teleobjektiv lze úspěšně používat pro fotografování ptáků v letu nebo při „šoulačkách“ v lese. Na rozdíl od objektivu Canon EF 400mm f/5.6 L USM je tento objektiv vybaven i stabilizátorem obrazu. Pro fotografování ptáků a savců na větší vzdálenosti je potom potřeba použít delších ohniskových vzdáleností – 500 nebo 600 mm nebo stávající ohnisko prodloužit telekonvertorem. Při použití telekonvertoru platí zásada, že by výsledná nejnižší clona neměla přesáhnout číslo 5.6. Za dobrých světelných podmínek však lze telekonvertory použít i u pevných ohnisek s minimální clonou 5.6. V případech, kdy výsledné clonové číslo přesáhne 5.6, už nemusí pracovat autofokus a většinou budete muset ostřit ručně. U fotoaparátů s Live view však lze zaostřit velmi přesně i s výslednou clonou vyšší. Velmi kvalitní teleobjektivy s pevným ohniskem a velkou světelností jsou drahé a pořídí si je nejspíš ti, kteří chtějí fotografii zvířat provozovat na profesionální úrovni. Jako ideální se mi v tomto případě zdá teleobjektiv s ohniskem 400 mm a světelností 2.8, který se dá kombinovat s telekonvertory zvětšujícími 1,4× i 2× bez viditelné ztráty kvality. Těžké teleobjektivy o ohnisku 500 mm a výše je potřeba mít na stativu a nejsou vhodné pro „šoulání“. Mezi fotografy jsou také velmi oblíbené objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, které vám poskytují určitou výhodu v kreativitě. Při jejich použití si můžete dokonale uspořádat kompozici snímku. Tam, kde byste s pevným ohniskem museli od fotografovaného zvířete couvat, aby nedocházelo k nežádoucímu ořezu, jednoduše zmenšíte ohniskovou vzdálenost. V této cenově příznivější kategorii je pro fotografování zvířat velmi oblíbeným teleobjektivem Canon EF 100-400/4.5-5.6L IS USM. U tohoto objektivu mi trochu vadí způsob, kterým se zde provádí změna ohniska. Přední část objektivu se totiž vysunuje dopředu, což může například při fotografování z krytu zradit fotografované zvíře. Pokud nebudete dost opatrní, narazí vysunovaná část objektivu na doraz a toto cvaknutí vám zvíře může odradit také. V kategorii objektivů s proměnlivým ohniskem je také rozšířené foto-

15

grafování s objektivem Canon EF 70-200/2.8L IS USM doplněným telekonvertorem Canon EF 2×. Ve srovnání s objektivem Canon EF 100-400/4.5-5.6L IS USM má tato kombinace nepatrně menší rozsah zoomu, 140 až 400 mm a pomalejší autofokus. Na druhou stranu je tu ale po sejmutí telekonvertoru výhoda světelného objektivu s vynikající kresbou, který se dá velmi dobře použít při fotografování na krátké vzdálenosti. Změna ohniska se u tohoto objektivu provádí kroužkem na objektivu, který při zoomování zůstává stále stejně dlouhý. Velmi dobrých výsledků dosáhnete i při použití dalšího univerzálního zoom objektivu Canon EF 70-300 mm f/4-5.6L IS USM. Zoomové objektivy jsou velmi vhodné pro „šoulání“, protože jsou lehké a dovolí vám okamžitě reagovat ohniskem na náhle vzniklou scénu. Kvalitní stabilizace obrazu potom zajistí ostrý statický snímek i bez použití stativu. Při fotografování s objektivy s proměnlivým ohniskem je hloubka ostrosti větší a nedochází k tak výraznému rozostření pozadí jako u objektivů s ohniskem pevným.

Stativ Fotoaparáty s teleobjektivy jsou poměrně těžké, ruka se brzy unaví a při delším sledování zvířete přes hledáček fotoaparátu dochází ke chvění. V takovém případě může vzhledem k přiblížení fotografovaného objektu dojít velmi snadno k rozmazání snímku. Zabránit chvění se dá použitím stabilizátoru obrazu (IS), tuto funkci můžete úspěšně využívat při šoulání nebo náhodném fotografování.

Při fotografování ze stativu je výhodné používat kabelovou spoušť, která zabrání nechtěnému rozechvění snímku při expozici spouští na těle fotoaparátu. Foto: Miroslav Zumrík.

28

Část druhá – Základy dobré fotografie


29

Kompozice a pozadí snímku Na správnou kompozici snímku existuje celá řada názorů. Osobně dávám přednost snímkům, na kterých je zvíře zachycené celé, bez ořezů, kde plocha zvířete zaujímá zhruba jednu třetinu snímku. Více místa by mělo mít zvíře ve směru pohledu. V případě, že budete fotografovat zvíře stojící ve vysoké trávě, myslete i na jeho nohy, které nejsou vidět. Když si představíte takto stojící zvíře bez trávy, měl by být spodní okraj snímku v takové výšce, aby nohy nebyly oříznuté. Při fotografování více zvířat najednou by také nemělo být žádné z fotografovaných zvířat „ukrojené“, což je často zvláště při použití pevných ohnisek velmi těžké,

protože se určitě najde alespoň jedno, které svým postojem ruší nebo přesahuje ze snímku. Snažte se věnovat pozornost všem současně a počkat si na ten správný okamžik. U objektivů s proměnným ohniskem si můžete správnou kompozici upravit změnou ohniska. Při používání teleobjektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností se vám může stát, že fotografované zvíře přijde tak blízko, že už se do záběru celé nevejde, nebo by bylo moc natěsno u okraje snímku. Pokud máte teleobjektiv na stativu a zvíře v této vzdálenosti stojí klidně, můžete se pokusit udělat dva snímky s posunem, které potom při zpracování v počítači spojíte v jeden.

PRVNÍ A DRUHÝ SNÍMEK PRO POZDĚJŠÍ SPOJOVÁNÍ Je důležité oba snímky exponovat stejnými hodnotami, nejlépe v manuálním režimu. Nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, když zvíře stojí naprosto klidně. Spojený snímek je na protější straně. Canon EOS 30D, objektiv Canon EF 500mm f/4L IS USM, čas 1/200 s, clona f/8, ISO 400.


41

Jak na ostré snímky Dosažení správné ostrosti i hloubky ostrosti je pro výsledný snímek velmi důležité. Na výsledku se podílí několik základních faktorů: 1) kvalitní objektiv; 2) správné zaostření; 3) použitá clona; 4) doba expozice; 5) použité ISO; 6) atmosférické vlivy. Základním předpokladem pro získání ostrého snímku je kvalitní objektiv s dobrou kresbou, se kterým pořídíte ostrý snímek i na „plnou díru“, tj. bez zaclonění. Ne všechny objektivy tento předpoklad splňují a pro dosažení zlepšení kresby a ostrosti musíte nějakou tu clonu přidat. Pro fotografování zvířat to není moc dobré, neboť hodně dějů v přírodě probíhá za snížených světelných podmínek, proto je dobrá světelnost objekti-

vu velmi důležitá. Přidávání clony pro zlepšení kresby pak prodlužuje časy, čímž se i zvyšuje riziko rozhýbání snímku při expozici. Fotografovaná zvířata zaostřujte na oči, které jsou nejdůležitější a měly by v hloubce ostrosti ležet vždy. Je to logické, protože při prvním pohledu na zvíře (stejně jako i při setkání dvou lidí) se vždy nejdříve podíváme do očí. Naučte se správně využívat hloubku ostrosti u svého objektivu, ideální výsledek je ten, kde je fotografované zvíře ostré „od čenichu po ocas“. Hloubka ostrosti roste se vzdáleností fotografovaného objektu, čím je objekt dále, tím je hloubka ostrosti větší. Hloubka ostrosti se zmenšuje s rostoucí ohniskovou vzdáleností. Hloubka ostrosti roste i se zvyšujícím se clonovým číslem. Větší hloubku ostrosti mají objektivy s proměnným ohniskem, naopak u teleobjektivů s ohniskem pevným bývá při otevřené cloně a vzdálenosti cca deset metrů hloubka ostrosti jen několik málo centimetrů.

◀ KŘEČEK POLNÍ (CRICETUS CRICETUS) Na fotografovaném zvířeti jsou nejdůležitější oči, ty by měly ležet v hloubce ostrosti vždy. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 500mm f/4L IS USM, čas 1/250 s, clona f/4.5, ISO 200. KŘIVKA OBECNÁ (LOXIA CURVIROSTRA) Správně nastavená hloubka ostrosti – křivka je ostrá od hlavy po ocas. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 400mm f/2.8L USM + TC Canon 1,4×, čas 1/200 s, clona f/8, ISO 200.


45

Určení správné expozice Tato kapitola by se mohla zdát na první pohled zbytečná, vždyť jsou přece fotoaparáty vybaveny různými měřicími metodami. Na většinu snímků si opravdu vystačíte s nabízenými způsoby měření. Přesto se ne každý režim dokáže s extrémním nasvícením fotografované scény správně vyrovnat, protože fotoaparát měří vždy odražené světlo. Tady především záleží na kontrastech mezi pozadím a fotografovaným objektem. Při fotografování např. černého datla sedícího na kmeni buku dochází k velikým světelným rozdílům, které mohou dosáhnout hodnoty i několika clonových čísel. V takových případech se snažte fotografovat raději při zatažené obloze, tím se rozdíl poněkud sníží. Pro určení správné expozice si změřte samotný kmen buku, který je světlý, a korekcí osvitu přidejte +2/3 EV. Výsledný čas a clonu si nastavte v manuálním režimu

Expozimetr Polaris. Při měření dopadajícího světla je důležité měřit toto světlo ve stejném úhlu, v jakém dopadá na fotografovaný objekt.

TETŘÍVEK OBECNÝ (TETRAO TETRIX) Celoplošné měření expozice lze využít i při fotografování do protisvětla, pokud je jinak scéna vyvážená. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 400mm f/2.8L USM + TC Canon 2×, čas 1/500 s, clona f/5.6, ISO 400.

◀◀ DATEL ČERNÝ (DRYOCOPUS MARITIUS) Lepších výsledků při fotografování datla černého dosáhnete při zatažené obloze. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 400mm f/2.8L USM + TC Canon 2×, čas 1/80 s, clona f/8, ISO 400.

52

Část třetí – Praxe

Jak se přiblížit ke zvířatům Fotografování zvířat je především o schopnostech fotografa dostat se do blízkosti fotografovaného objektu. Máte v podstatě na výběr ze dvou možností: jít za zvěří, nebo si počkat, až zvěř přijde k vám. Avšak jedině v případech, kdy o vás fotografované zvíře nebude vědět nebo pokud budete za hranicí jeho únikové vzdálenosti, bude se chovat přirozeně a klidně. Úniková vzdálenost je vzdálenost, na kterou je zvíře ochotné vás tolerovat. Pokud tuto vzdálenost překročíte, dává se na útěk. U různých druhů zvířat je také různá tato vzdálenost. U ptáků je obecně podstatně kratší a při používání teleobjektivů kolem ohniska 400 mm můžeme

▶▶▶ Přiblížení k vodním ptákům nám velmi usnadní fotovor. K hejnu koroptví se lze velmi snadno na krátkou vzdálenost připlazit. Bílé maskování pak ještě výrazně zvýší naději na úspěch. Při fotografování zvířat se velmi dobře uplatní i přenosné nebo stabilní kryty.

◀ Při šoulání pozorně sledujte okolí, musíte o zvěři vědět dřív než ona o vás. Protože budete většinou fotografovat z ruky, je vhodné použít pažbu, objektiv se zoomem a stabilizací obrazu. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 100-400mm f/4.5-5.6L IS USM, ohnisko 400 mm, čas 1/60 s, clona f/5.6, ISO 400.


53

JELEN LESNÍ (CERVUS ELAPHUS) V KALIŠTI Pokud jelen dělá hluk, můžete se k němu snadněji přiblížit. Canon EOS 30D, objektiv Canon EF 500mm f/4L IS USM + TC Canon 1,4×, čas 1/500 s, clona f/6.3, ISO 250, korekce expozice -1/3 EV.

JELEN LESNÍ (CERVUS ELAPHUS) V KALIŠTI Při šoulání často narazíte na zvěř na velmi krátkou vzdálenost, proto je výhodnější používat zoomové objektivy. Canon EOS 1D, objektiv Canon EF 100-400mm f/4.5-5.6L IS USM, ohnisko 285 mm, čas 1/250 s, clona f/5.6, ISO 400, korekce expozice -2/3 EV.


95

Práce se zvířaty Každý fotograf zvířat uvítá možnost fotografovat krotké nebo ochočené zvíře. Některé druhy se ani jinak fotografovat nedají, ne že by to nešlo, ale vynaložená námaha a strávený čas při těchto pokusech by nebyl ani zdaleka adekvátní svému výsledku. Slyšel jsem názory, že fotografování krotkých zvířat je podvod, ale je snad podvod, když si vyfotíte svého psa nebo kočku? Určitě ne, tak proč by měl být podvod fotografovat třeba krotkého medvěda? Tady už ale záleží na osobnosti a charakteru fotografa, jak takto získaný snímek prezentuje. V mnoha případech je lepší vyfotografovat ochočené zvíře, než se snažit získat takový snímek z přírody, kde by jeho pořizování mohlo mít fatální následky.

Například fotografování dravců na hnízdech. Pokud potřebujete snímek sokolích mláďat na hnízdě, je lepší sokolí hnízdo naaranžovat s uměle odchovanými mláďaty než rušit při hnízdění divoké sokoly. Pokud tedy budete mít možnost fotografovat krotké nebo ochočené zvíře, měli byste co nejvíce vědět o jeho přirozených vlastnostech, o jeho způsobu života i prostředí, ve kterém žije. Podle toho potom umístěte zvíře do krajiny, zasaďte jej do jeho přirozeného prostředí. Výsledný snímek by měl být co nejvíce pravděpodobný. Aranžovat se ale dají v přírodě i volně žijící zvířata. Jedním z příkladů je např. fotografování ptáků u krmítek. Tím, že si pro ptáky vyberete vhodné odsedávací

◀◀ OREL MOŘSKÝ (HALIAETUS ALBICILLA) Snímek naaranžovaného orla pořízený z fotovoru. Vzdálené pozadí a minimální zaclonění způsobuje výrazné vypíchnutí fotografovaného objektu. Canon EOS 20D, objektiv Canon EF 400mm f/2.8L USM, čas 1/320 s, clona f/4, korekce expozice -1/3 EV, ISO 100. Fotografování sokolnicky vedeného orla mořského na vodní nádrži Fláje.

106

Část třetí – Praxe

Jelen bucharský vyfotografovaný s teleskopem Swarovski STM 80HD a fotoaparátem Canon PowerShot S95, přiblížení cca 30×.


Digiscoping Jako zajímavá alternativa pro fotografování zvířat se v poslední době stále častěji využívá digiscoping. Jde vlastně primárně o pozorování zvířat a ptáků velmi kvalitním teleskopem, s možností kdykoli pohotově a snadno pořídit přes tento teleskop snímek připojeným digitálním fotoaparátem. Firma Swarovski Optik se této oblasti věnuje již léta a dodává celou řadu promyšlených doplňků, které vám pozorování a fotografování zvířat velmi usnadní. Pokud rádi pozorujete přírodu a její obyvatele a na fotografování vám stačí kompaktní digitální fotoaparát, máte možnost fotografovat právě se svým kompaktem i na poměrně velkou vzdálenost, na kterou byste jinak mohli úspěšně fotografovat pouze s velmi drahou profesionální technikou a dlouhými teleobjektivy. Má to rozhodně nespornou výhodu v tom, že teleskop používáte jako dalekohled a v případě potřeby pouze přiklopíte digitál a ihned můžete pořídit snímek. Digiscoping je nejvíce rozšířen mezi ornitology, pozorování ptáků na velké vzdálenosti lze rychle vystřídat s fotografováním, což je i pro pozdější určení sledovaného druhu podstatně lepší než zápisník. Sledovat a fotografovat ptáky daleko za jejich únikovou vzdáleností, kdy se ptáci chovají naprosto přirozeně, je největší přednost digiscopingu. Se špičkovými teleskopy značky Swarovski Optik v kombinaci s kvalitním digitálním fotoaparátem lze skutečně získat vynikající snímky nebo videa. Osobně se mi nejvíce osvědčil teleskop Swarovski STM 80HD s okulárem se zvětšením 20–60×. Používám jej se stativem Gitzo GT2540F a dvoucestnou hlavou Gitzo GH2720FQR. Velkou výhodou je právě použití variabilního zvětšení okuláru, kdy na nejmenší přiblížení (20×) snadno najdu pozorovaný objekt a následně jej více přiblížím pro detailnější pozorování. V současné době tímto způsobem fotografuji nejčastěji s fotoaparátem Canon PowerShot S95, dříve jsem hodně používal Canon Ixus 50. Univerzální držáky Swarovski umožňují připojení mnoha druhů kompaktních fotoaparátů. Aktuální seznam kompatibilních fotoaparátů lze zjistit na stránkách www.swarovskioptik.com.

Teleskop Swarovski STM 80HD připravený k pozorování.

Teleskop Swarovski STM 80HD po přiklopení fotoaparátu je připraven k fotografování.

107

Jaro

117

Jaro Na jaře slunce ještě nebývá tak ostré, a tak se dá fotografovat v průběhu celého dne. Jarní měsíce jsou nejvhodnější pro fotografování ptáků. Tažní ptáci se vracejí do svých hnízdišť a ihned po příletu začínají obsazovat svá teritoria. Protože hned po příletu začíná doba jejich námluv, lákají samečci zpěvných ptáků svým zpěvem samičky. Většinou si na to vybírají vyvýšená místa na keřích nebo stromech a jejich zpěv je daleko slyšitelný. Teritoria nemívají moc velká a pro vábení samiček si oblíbí a často využívají stejná místa. Zpěvné ptáky zastihnete všude – ve městech, zahradách, parcích, v lese, u řeky nebo u rybníka, stačí si někde v klidu sednout, poslouchat nebo pozorovat okolí dalekohledem. Když jejich oblíbená místa najdete a postavíte si tam kryt, máte také velkou naději na úspěch při jejich fotografování. V době jarního tahu se u nás také zastavuje celá řada ptáků, které zde v průběhu roku uvidíte jen vzácně

nebo vůbec. Tito ptáci se většinou zdrží pár dní, načerpají nové síly a pokračují v tahu na sever. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v blízkosti vodních toků, rybníků nebo na velkých zemědělských plochách. Pro fotografování jsou nejvhodnější rybníky s rákosinami a bahnitými břehy, které lákají k zastávkám nejen konipasy, lindušky, strnady, racky nebo rybáky, ale především různé druhy bahňáků. Můžete se zde mimo jiné setkat s jespáky, vodouši, kulíky, pisíky, slukami nebo bekasínami. Nad hladinou se objevují mořští orli nebo orlovci říční. Protože jsou keře a stromy zatím bez listí, máte i nejlepší příležitost najít nově budovaná hnízda, která by se vám později velmi špatně hledala. Rybníky jsou domovem velkého množství kachen a vodních ptáků, které zde také hnízdí. Svatební tance potápek roháčů začínají již koncem března, postupně se přidávají i další ptáci. Duben a květen je proto také

◀ TETŘEV HLUŠEC (TETRAO UROGALUS) Tetřeví samci někdy v době toku úplně ztrácí plachost a dají se fotografovat bez obtíží. Canon EOS 30D, objektiv Canon EF 500mm f/4 L IS USM, čas 1/250 s, clona f/4, ISO 400.

SLUKA LESNÍ (SCOLOPAX RUSTICOLA) Fotografováno ze břehu. Canon 20D, objektiv Canon EF 70-200 f/2.8L USM, ohnisko 200 mm, čas 1/400 s, clona f/4, ISO 100.

Léto

135

Léto Z fotografického hlediska je léto nejproblematičtější. Slunce je přes den vysoko na obloze a je velmi ostré, proto vznikají silné kontrasty mezi nasvícenou částí snímku a částí ve stínu. Listy stromů i trávy odrážejí modrou barvu oblohy a jejich barva se tak stává více nepřirozenou, s modrým nádechem. Částečně se dá tohoto efektu zbavit použitím polarizačního filtru, k projasnění stínů je zase dobré použít blesk. Pořízení ostrého snímku vám bude komplikovat teplý vzduch, jehož vlnění se nejvíce projeví při fotografování nízko nad zemí. Nejvhodnější doba pro fotografování je brzy ráno, hned po východu slunce, a potom večer, do jeho západu. V obou případech je slunce níž nad obzorem, světlo není tak ostré, má příjemnou teplou barvu a vlnění vzduchu není tak výrazné. Letní měsíce se dají velmi dobře využít k fotografování ptáků na rybnících, nad jejichž hladinami k vlnění nedochází. Je to způsobeno tím, že vodní hladina se výrazněji neohřívá a neodráží teplo jako třeba tmavá zem.

V létě se rodí nejvíce mláďat u savců, drobní zpěvní ptáci mívají druhé snůšky a ptáci, kteří mívají jen jedno hnízdění v roce, vyvádějí svá mláďata. U srnčí zvěře začíná období říje, a proto je nejvhodnější doba k jejich fotografování. Srnci se toulají revírem a jsou k zastižení daleko častěji než v jiném období. S použitím vábničky, na kterou napodobíte písknutí říjné srny, můžete toulajícího se srnce snadno nalákat. Vyžaduje to však cvik, nejlepší je nejdříve si takové pískání v přírodě odposlouchat, doma se jej naučit a teprve potom zkoušet vábit v revíru. Jelenům a daňkům dorůstá nové paroží a ke konci léta vytloukají – tj. zbavují se kůže, která v období růstu paroží pokrývá. Pro vytloukání používají různé keře a stromky, které často úplně oholí od kůry. Podle toho snadno poznáte, jestli se v daném místě zvěř zdržuje. Jeleni se drží ve skupinách odděleně od laní.

◀ SYSEL OBECNÝ (SPERMOPHILUS CITELLUS) Fotografováno z krytu. Canon EOS 1D Mark III, objektiv Canon EF 500mm f/4 L IS USM + TC Canon 2×, čas 1/500 s, clona f/10, ISO 400.

SYSEL OBECNÝ (SPERMOPHILUS CITELLUS) Fotografováno z krytu. Canon EOS 1D Mark III, objektiv Canon EF 500mm f/4 L IS USM, čas 1/80 s, clona f/16, ISO 400.

Podzim

153

Podzim Podzim je pro fotografa zvířat asi nejvýznamnějším obdobím, první jelení zatroubení znamená, že „fotolovecká“ sezóna vrcholí. Často se tak stává již v první polovině září. Sledování a fotografování jelení říje je opravdu jeden z nejsilnějších zážitků, vždyť jelen je vedle losa naším největším volně žijícím živočichem a jeho projevy v období říje jsou impozantní. Největší naději na úspěch máte opět brzy ráno a večer, ale v chladných, slunečných dnech se jelení troubení ozývá často i přes den. Půjdete-li za jeho hlasem, získáte šanci dostat se k jelenům velmi blízko a pořídit zajímavé snímky. Pokud se naučíte napodobovat jelení troubení, které má velmi širokou škálu projevů, můžete se pokusit jelena přivábit. I to však vyžaduje cvik a zkušenosti, musíte se naučit „rozumět“ jelenímu troubení, abyste pozna-

li, jestli máte před sebou jelena hledajícího laně, jelena u laní nebo v kališti, mladého nebo starého jelena. Největší naději na úspěšné přivábení máte u jelena, který laně hledá. Také nezapomínejte na to, že nejste v lese jediní, kdo „jde po jelenech“! Současně vrcholí i lovecká sezona, proto by o vás měl vždycky vědět správce honitby, lesa nebo obory. Ohlaste se a domluvte si podmínky vstupu do míst, kde chcete fotografovat, vyhnete se tak různým nedorozuměním i možnému zranění od zbloudilé střely. Na konec jelení říje, která vrcholí většinou koncem září až první týden v říjnu, navazuje říje daňků. Daňčí zvěř se u nás chová hlavně v oborách, proto byste i zde měli mít domluvený vstup. Projevy říjných daňků jsou také velmi zajímavé a často zde dochází ke vzájemným

◀ INVERZNÍ MLHA V KRUŠNÝCH HORÁCH Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, čas 1/100 s, clona f/13, ISO 160.

JELEN LESNÍ (CERVUS ELAPHUS) Fotografováno z přenosného krytu. Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 300mm f/4L IS USM + TC Canon 1,4×, čas 1/1000 s, clona f/7.1, ISO 400.

Zima

Zima Když napadne první sníh, začínají se ptáci stahovat k lidským obydlím. Ve městech se objevují druhy, které v průběhu roku vidíme jen zřídka. Asi nejznámější jsou v tomto ohledu havrani, kteří společně s vránami a kavkami tvoří veliká hejna. Do měst ale přilétají i drobní pěvci a je tedy ideální příležitost k fotografování u krmítek. Stejně je tomu i v lese. Zvěř se stahuje ke krmelcům a je teď daleko více závislá na pomoci lidí. Podle vyšlapaných pěšin ve sněhu, tzv. ochozů, můžete velmi přesně zjistit, odkud zvěř ke krmelci přichází. Když si potom na vhodném místě (s ohledem na směr větru) postavíte kryt, můžete přicházející zvěř fotografovat. Jestliže napadne sněhu hodně, je pro zvěř každý pohyb velmi namáhavý, proto byste ji neměli fotografovat šouláním nebo pronásledovat na běžkách nebo sněžnicích. V zimě platí více než jindy, že vás zvěř nesmí objevit, aby se neunavovala zbytečným úprkem. Pokud najdete uhynulý kus, můžete jej po domluvě se správcem příslušného revíru použít jako újeď. Ze vhodně postaveného krytu pak můžete na újedi fotografovat její návštěvníky. Nejčastěji to jsou dravci, krkavcovití ptáci, lišky nebo třeba divočáci. Na nezamrzlých řekách a rybnících máte vedle zimních hostů možnost fotografovat zimující vodní ptáky. V místech, kde jsou kachny a husy zvyklé na krmení od lidí, ztrácejí svou přirozenou plachost. Toho se dá při fotografování velmi dobře využít. V zimě se také nejlépe hledají hnízda ptáků, kteří ve stejných hnízdech hnízdí více let po sobě. Především jde o hnízda černých čápů nebo dravců, kteří k hnízdění využívají listnaté stromy. Černí čápi často hnízdí v bukových lesích a jejich hnízdo se dá na stromě bez listí najít velmi dobře, zvláště v místech, kde čápi hnízdí několik let po sobě, jsou hnízda hodně velká. Je dobré si nějak nenápadně místo označit, protože až stromy zarostou listím, nebude znovunalezení hnízda tak jednoduché, zarostlý les se hodně změní. PRASE DIVOKÉ (SUS SCROFA)

RYS OSTROVID (LYNX LYNX)

Canon EOS 1D, objektiv Canon EF 70-200mm f/2.8L USM, čas 1/1000 s, clona f/5.6, ISO 200.

Foto z kurzu. Canon EOS 1D Mark III, objektiv Canon EF 70-200mm f/2.8L USM, čas 1/1250 s, clona f/2.8, ISO 640.

167


Rostislav Stach

G R A F I K A

FOTOLOVY 2

A

Dále doporučujeme:

F O T O G R A F I E

E

naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F

I

E

Naučte se

FOTOGRAFOVAT SRDCEM Působivé fotograﬁe všeho, co je vám blízké

TRACEY CLARK ANDREA SCHER KATE INGLIS SARAH-JI MAILE WILSON IRENE NAM STEPHANIE C. ROBERTS PAIGE BALCER KAREN WALROND JEN LEMEN SESTAVILA TRACEY CLARK

E

Fotografování zvířat v přírodě vyžaduje mnohem více, než jenom stisknout spoušť fotoaparátu. Vedle nezbytného technického vybavení je potřeba také vědět, kde a jak můžete zvěř v přírodě najít, jak se k ní přiblížit, měli byste znát alespoň něco málo o zvycích fotografované zvěře a vědět, kdy je pro fotografování vhodná doba. Profesionální fotograf Rostislav Stach (www.fotolovy.cz) vám bude zasvěceným průvodcem, který se s vámi podělí o více jak třicetileté zkušenosti s fotografováním zvěře. Jeho rady a doporučení jsou podepřeny desítkami fotografií, které uspokojí nejen zájemce o fotografii, ale také všechny milovníky přírody. Cenné na publikaci je, že naprostá většina snímků pochází z prostředí, které je nám blízké a dostupné. Budete-li v knize hledat akční záběry zvěře ve stylu „lovce krokodýlů“, budete možná trochu zklamáni – ale ruku na srdce: dokážete poznat většinu ptáčků, na které můžete narazit při fotografování na vlastní zahradě nebo blízkém parku? Fotografie v knize ale nejsou pouhým doprovodem textové části – pokud vás fotografování zvířat v přírodě skutečně zajímá, je potřeba, abyste snímkům věnovali více než jen zběžnou pozornost. Snažte se představit si, jak byste si pořízení takové fotografie připravili, jak byste fotografovali, a pokuste se ji napodobit. Podaří-li se vám to, jste na dobré cestě k vlastním skvělým fotografiím. Pavel Kristián

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F


I

E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Bryan Peterson

NAUČTE SE KREATIVNÍ SVĚTLO FOTOGRAFOVAT JAN POHRIB NÝ

VE FOTOGR AFII

DOBŘE

MICHAEL FREEMAN

Základy fotograﬁe • Kompozice • Expozice • Detail a makro • Portrét

vždy, všude a každým fotoaparátem KOMPENDIUM PRO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFY Jak dosáhnout skvělých snímků

Obsah:

1 2 3 4 5 6 7 8

UMĚNÍ DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE WORKFLOW KREATIVNÍ ÚPRAVY A SPECIÁLNÍ EFEKTY TIPY DO TERÉNU PRŮVODCE TIPY DO KAPSY PLUS DVD TUTORIAL

BONUSY V HODNOTĚ MINIMÁLNĚ 1 000 KČ

Zoner Press DOPORUČENÁ CENA: 399 Kč KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR1108

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: [email protected] www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

ISBN 978-80-7413-168-4

9788074

131684

www.zonerpress.cz

Pod logem ENCYKLOPEDIE – GRAFIKA A FOTOvycházejí publikace určené všem zájemcům o grafické aplikace a fotografii. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace o všem, co potřebuje profesionální grafik, ale také třeba fotograf amatér.

GRAFIE

fotolovy naučte se fotografovat dobře zvířata v přírodě Rostislav Stach NAUČTE SE Druhé, výrazně přepracované

Recommend Documents