Finanční gramotnost. učebnice učitele. Petra Navrátilová Michal Jiříček Jaroslav Zlámal. Nakladatelství a vydavatelství R

Finanční gramotnost učebnice učitele

Petra Navrátilová Michal Jiříček Jaroslav Zlámal

Nakladatelství a vydavatelství

www. computer medi a. cz

R

Obsah

Obsah Úvod ...................................................................................................... 4 Jak pracovat s učebnicí ............................................................................ 5 Podpora výuky......................................................................................... 6 Peníze .................................................................................................... 8 Co jsou vlastně peníze? ......................................................................................................... 8 Bankovky a mince České republiky .......................................................................................... 9 Ochranné prvky na českých bankovkách .................................................................................11 Jak vypadaly bankovky před 100 lety a jak vypadají dnes? ........................................................15 Co dělat s poškozenými bankovkami? .....................................................................................16 Z čeho se bankovky vyrábějí? ................................................................................................16 Co bylo „krytí bankovek zlatem“?...........................................................................................17 Co byly tzv. „státovky“? .......................................................................................................17

Banka jako správce peněz ....................................................................... 18 Potřeba vzniku bank ............................................................................................................18 Centrální banka a obchodní banky .........................................................................................18 Služby obchodních bank .......................................................................................................19 Dohled nad činností obchodních bank .....................................................................................21

Hotovostní a bezhotovostní peníze ........................................................... 22 Hotovostní peníze .............................................................................................................. 22 Bezhotovostní peníze.......................................................................................................... 23

Způsoby placení ..................................................................................... 27 Hotovostní placení ..............................................................................................................27 Bezhotovostní placení......................................................................................................... 32 Nové trendy v oblasti bezhotovostních plateb ........................................................................ 44

Principy tržního hospodářství .................................................................. 46 Ekonomické systémy .......................................................................................................... 46 Základní prvky tržního mechanismu .......................................................................................47 Nedokonalosti tržního mechanismu ...................................................................................... 48 Úloha státu v tržním hospodářství ....................................................................................... 50 Výsledek hospodaření podniku ............................................................................................. 52 Stanovení prodejní ceny ...................................................................................................... 52

Hospodaření domácnosti ....................................................................... 54 Domácnost a její potřeby .................................................................................................... 54 Majetek domácnosti ........................................................................................................... 56 Rozpočet domácnosti ..........................................................................................................57 Reklamace ........................................................................................................................ 65 Nežádoucí nabídky ............................................................................................................. 69

Finanční produkty .................................................................................. 72 Bankovní finanční produkty ..................................................................................................72 Formy úvěrů .......................................................................................................................73 Úvěry od nebankovních institucí ............................................................................................77 Ručitel ............................................................................................................................. 80 Exekuce, vymáhání pohledávek............................................................................................. 80 Rozhodčí doložka ............................................................................................................... 82 Sjednání finanční půjčky prostřednictvím internetu/telefonu ................................................... 82 Na co všechno si dát pozor při půjčování peněz? .................................................................... 84

Další formy spoření a investování ............................................................. 85 Drobné spoření .................................................................................................................. Spořící účet ...................................................................................................................... Termínovaný vklad .............................................................................................................. Stavební spoření ................................................................................................................ Pojištění ........................................................................................................................... Investování peněz / Ostatní formy zhodnocení peněz .............................................................. Finanční produkty spojené se spořením na penzi .................................................................... Rozložení rizika investic ......................................................................................................

85 85 86 87 87 88 89 90

Klíčové kompetence ............................................................................... 92 Průřezová témata .................................................................................. 93 Metodická doporučení pro zajištění výuky finanční gramotnosti .................... 96 Metodika výuky jednotlivých témat ......................................................... 102 Další náměty k učivu kapitoly ................................................................. 146 Závěr ................................................................................................. 184 Použité zdroje a literatura .................................................................... 184

3

Jak pracovat s knihou

Jak pracovat s učebnicí Výklad textu v učebnici je obohacen o řadu obrázků, ilustračních schémat a příkladů, které názorně doplňují probírané učivo. Příklad: Tyto odstavce výklad vhodně doplňují objasňujícím textem, modelovým výpočtem či příkladem ze života. Kromě běžného textu se v knize setkáte i s rozšiřujícím učebním materiálem v podobě infoboxů Minislovníček a Něco navíc.

Minislovníček Ve světě financí se používá řada odborných výrazů. V tomto rámečku vždy naleznete objasnění výrazu, případně původ zmíněného slova apod.

Na problematické věci, skutečnosti, které byste si měli zapamatovat či kterých byste se měli vyvarovat, vás upozorní následující infobox.

Na co si dát pozor... • Zapamatujte si, že...

...text uvedený v tomto rámečku je důležitý. Může mít také charakter upozornění či varování, případně může doporučit návyk, který je vhodné si osvojit. Věnujte mu tedy zvýšenou pozornost.

!

Něco navíc Zde najdete jiné postupy, zajímavé nápady a triky, informace nad rámec základního učiva – prostě něco navíc.

Učebnice rovněž obsahuje řadu úkolů, jejichž smyslem je procvičit probrané učivo na konkrétním příkladu či úvaze. Úkoly můžete vypracovat přímo do učebnice; pomocné výpočty si samozřejmě můžete vyhotovit na samostatném papíře. 1. Pod tímto zvýrazněním jsou uvedeny právě úkoly, které máte vypracovat. Úkoly jsou v celé učebnici číslovány v rámci jedné číselné řady. Obtížnost úkolu: Grafické vyjádření pomyslně naznačuje, zda se jedná o lehčí úkol, či o úkol složitější povahy . Úkoly označené takto značí spíše náměty k diskusi či k zamyšlení. Pro snadnou orientaci vyučujícího je uvedena i strana žákovské učebnice, na které se cvičení nachází. Příklad s modelovým výpočtem, jehož řešení je k dispozici v učebnici vyučujícího, je označen piktogramem klíčku.

V rámci podrobné metodiky k dané kapitole má vyučující ve své učebnici k dispozici i rozšiřující učivo, další materiály a náměty pro diskusi. Rozšiřující učivo je umístěno v šedém infoboxu a je označeno piktogramem žárovky. Může mít charakter rozšiřujících informací, témat k diskusi či námětů pro možné praktické cvičení.



Obtížnost úkolu

str. xx, žák

Rozšiřující učivo

Stále četnější případy padělání bankovek V České republice se rok od roku zvyšuje množství pokusů o padělání bankovek. Bohužel řada (zejména mladých) lidí bere pokus o padělání bankovky jako legraci a neuvědomuje si možné dopady v podobě trestního postihu. Sazba za padělání bankovek je až 15 let nepodmíněného odnětí svobody! V roce 2010 bylo odhaleno na 6 853 pokusů o padělání bankovek, přičemž některé z padělků byly posouzeny jako velmi zdařilé, jiné byly provedeny velmi diletantsky. Nejčastěji byla padělána česká tisícikoruna. Kvalita ochranných prvků českých bankovek je na velmi vysoké úrovni, proto je také velmi obtížné jednoduchými způsoby naše bankovky padělat. Zdroj: ČT24


Více k reportáži - web ČT24: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/82520-padelani-bankovek-a-minci-laka-stale-vice/

Náměty pro doplnění výuky jsou na straně 146 – 183.

5

Finanční gramotnost

Učebnice učitele

Podpora výuky Vyučující má k dispozici, jako přímou podporu své výuky, rozsáhle zpracovanou metodickou část, včetně vymezení klíčových kompetencí žáka a průřezových témat.

Klíčové kompetence a průřezová támata Tato část učebnice učitele obsahuje: 1. Klíčové kompetence žáka: dané příslušným RVP a ŠVP, v souladu se cíli vzdělání v oblasti finanční gramotnosti, jeho schopnostmi a studijními předpoklady. (str. 92 – 93) 2. Průřezová témata: učivo finanční gramotnosti lze při vzdělávání žáků doplnit následujícími průřezovými tématy: Osobnostní a sociální výchova; Výchova demokratického občana; Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech; Environmentální výchova a Mediální výchova. V rámci nástinu jednotlivých průřezových témat vyučující najde i náměty propojení a vazby na oblast samotné finanční gramotnosti. (str. 93 – 95)

Obecná metodická doporučení pro zajištění výuky finanční gramotnosti Učivo finanční gramotnosti prolíná řadou dalších nauk, oborů a předmětů. Vyučující má k dispozici jednak obecné vymezení koncepce výuky (zakotvení výuky v RVP a ŠVP školy), v dalších odstavcích pak nalezne metodický popis zaměřený na spolupráci (předměty/ostatní vyučující/rodina žáka) a také obsáhle popsanou obecnou metodiku zaměřenou na metody a formy výuky. (str. 96 – 101)

Podrobná metodika výuky jednotlivých témat Dosti rozsáhlá část metodiky je věnována jednotlivým tématům. Danému tématu je v podrobné metodice věnována vždy dvoustrana. (str. 102 – 145) První strana metodiky: – na ní vyučující nalezne jednak cíl hodiny a konkrétní vymezení kompetencí (které by měl žák získat prostřednictvím učiva tématu). Dále je zde k dispozici námět v podobě motivační složky (na úvod výuky lekce) a výčet použitých metod a forem práce (které je při probírání lekce a tématu možné použít) a také mezipředmětová vazba. Co se týký možnosti uplatnění průřezových témat k lekci – k dispozici je konkrétní průřezové téma a námět(y) k dalšímu rozpracování. Záleží přirozeně na vyučujicím, zda jich (a do jaké míry) ve výuce využije. Druhá strana metodiky: – je věnována struktuře výuky hodiny, časové dotaci a metodickému postupu a vedení hodiny. Ve shrnující tabulce jsou k dispozici klíčové pojmy probírané lekce, stručný výtah učiva (Pozn.: vyučující je má k dispozici v plném znění ve výkladové části své učebnice), použití forem výuky, metodické poznámky, možné dotazy k žákům a odkazy na konkrétní úkoly a případná další doplňková témata. V rámci rychlé orientace jsou k dispozici i odkazy na konkrétní stránku učebnice učitele.

6

Přirozeně, záleží na vyučujícím, jak dalece mu pojetí této podrobnější metodiky bude pro jeho výuku vyhovovat. Nicméně věříme, že (nejenom začínajícím vyučujícím) pomůže v celkové koncepci výuky finanční gramotnosti.

1. PENÍZE

7


Učebnice učitele

Peníze Minislovníček Peníze představují všeobecně přijímaný prostředek směny − platidlo.

Minislovníček Měna je konkrétní peněžní jednotka daného státu. Například: • měna ČR je koruna česká (mezinárodní označení CZK)

Co jsou vlastně peníze? Určitě jste se s penězi již setkali, a proto víte, že je používáme zejména v obchodech jako prostředek k výměně různého zboží. Příklad: když si chceme koupit MP3 přehrávač, housku nebo nové kolo, musíme za toto zboží zaplatit dané množství peněz. Také jste si jistě všimli, že rodiče si na cestu do zahraničí mění české peníze na cizí. Je to proto, že v každém státě světa se používají jiné peníze. Peníze daného státu se označují jako měna. V České republice používáme měnu, která se nazývá koruna česká. Víte, jaká měna se používá třeba ve Velké Británii, v Německu nebo v Kanadě?

• měna Švýcarska je švýcarský frank (mezinárodní označení CHF)

1. Vyjmenujte (či vyhledejte na internetu) alespoň 5 států a jejich měnu. Název státu a měny zapište na jednotlivé řádky.

• měna USA je americký dolar (mezinárodní označení USD) • společná měna řady států Evropské unie je euro (mezinárodní označení EUR)

např.: Království Velká Británie, měna: libra šterlinků (GBP), symbol: £ 1. ...................................................................................................................... Norské království, měna: norská koruna (NOK) 2. ...................................................................................................................... Austrálie, měna: australský dolar (AUD), symbol: A$ ,AU$ 3. ...................................................................................................................... Obtížnost úkolu

str. 6, žák

a podobně.



Lichtenštejnsko, měna: švýcarský frank (CHF) 4. ...................................................................................................................... Myanmar (dříve Barma), měna: myanmarský kyat (MMK) 5. ......................................................................................................................

Příklad: Když si koupíme za kovovou desetikorunu žvýkačku, za papírovou pětisetkorunu nové DVD nebo když zaplatíme za oběd stravenkou, vždy používáme peníze.

Proč používáme peníze? Peníze (platidlo) se používají jako prostředek směny, to znamená, že je lze volně směňovat za různé zboží a služby. Lze také říci, že peníze vznikly jako prostředek pro obchod.

Prostá směna zboží Před zavedením platidel se obchodovalo výměnou zboží za zboží. Jednalo se o tzv. prostou směnu zboží typu „dám ti tři ryby za nástroj“.

Obchodování za pomoci platidel Pro zjednodušení obchodní činnosti byla zavedena tzv. platidla. Zpočátku to bylo například plátno (od něj odvozen pojem „platit“), mušle, později drahé kovy (zlato, stříbro) a drahé kameny. Z drahých kovů se začaly razit mince a po nich přišly na řadu tištěné papírové bankovky. Diamanty Zlato Papírové bankovky

Mince

8


Minislovníček Nominální hodnota − jmenovitá, zadaná hodnota. Bývá uvedena například na bankovce, cenném papíru (akcii), směnce apod.

Učebnice učitele

Současné bankovky České republiky Pojďme se blíže seznámit s našimi současnými bankovkami. V současnosti jsou v oběhu bankovky těchto nominálních hodnot: • stokoruna, dvousetkoruna, pětisetkoruna, tisícikoruna, dvoutisícikoruna a pětitisícikoruna. Hlavním motivem českých bankovek jsou význačné osobnosti našich dějin:

Něco navíc Oficiální znehodnocení bankovky U bankovek se jedná o jejich oficiální znehodnocení, a to pomocí perforace (děrováním do jejich povrchu), obvykle slovem SPECIMEN, řidčeji jen písmenem S nebo slovem NEPLATNÉ. Ukázku můžete vidět na obrázcích bankovek níže.

•

Stokoruna: český král a římský císař Karel IV.

•

Dvousetkoruna: český reformátor školství světového formátu Jan Amos Komenský.

•

Pětisetkoruna: česká spisovatelka Božena Němcová.

•

Tisícikoruna: čelní představitel českého národního obrození František Palacký.

•

Dvoutisícikoruna: slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová.

•

Pětitisícikoruna: první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

V následujícím přehledu vidíte podobu všech našich platných bankovek:

Naše současné bankovky Stokoruna − lícová strana

Stokoruna − rubová strana

Dvousetkoruna − lícová strana

Dvousetkoruna − rubová strana

Pětisetkoruna - lícová strana

Pětisetkoruna − rubová strana

Tisícikoruna - lícová strana

Tisícikoruna − rubová strana

Dvoutisícikoruna − lícová strana

Dvoutisícikoruna − rubová strana

10

Pětitisícikoruna − lícová strana

Pětitisícikoruna − rubová strana

Metodika a další náměty k učivu kapitol

METODIKA A DALŠÍ NÁMĚTY K UČIVU KAPITOL

91


Učebnice učitele

Klíčové kompetence Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti směřuje, v souladu se vzdělávacími cíli, k tomu, aby si žáci vytvořili – na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům – následující kompetence:

1. Kompetence k učení Žák by na základě náplně učiva finanční gramotnosti měl být schopen: •

Osvojovat si a prohlubovat jednotlivé formy učení a vstřebávání poznatků.

•

Vstřebávat a umět používat základní odbornou terminologii z oblasti nauky.

•

Spojovat a rozvíjet své vědomosti a poznatky na základě postupně probraných témat. Vzhledem k tomu, že finanční gramotnost je společenskou naukou a zasahuje i do mnoha oblastí vědění člověka (zejména do historie, matematiky, ekonomie, finančnictví, ale i mezilidských vztahů, psychologie a sociologie, komunikace, a také výpočetní techniky a oblasti moderních technologií), měl by být schopen své poznatky dávat i do mezipředmětových souvislostí.

•

Aktivně přistupovat k vyhledávání a třídění informací, které se vztahují k probíranému tématu. Souvisí to především s problematikou orientace v oblasti jednotlivých finančních produktů, která předpokládá bližší seznámení se s nimi a jejich kritické posouzení. Orientace v oblasti finančních produktů není jednoduchá a zhodnocení jejich nabídky (a hlavně závazků, které vyplývají z jejich případného čerpání) se vyloženě dotýká praktického života každého člověka.

•

V případě témat, která jsou vhodná pro společnou diskusi, by měl být žák schopen sestavit svůj vlastní pohled na danou skutečnost, měl by být schopen jej i přednést a případně obhájit. Týká se to např. již nabytých vlastních zkušeností s používáním některých finančních technologií (např. zkušenosti s používáním vlastní platební karty a bankovního účtu, použitím bankomatu či plateb prostřednictvím platební karty, apod.).

2. Kompetence k řešení problémů Žák by měl být na základě znalostí učiva a svých praktických zkušeností schopen: •

Uvážlivě posuzovat stav svých financí a umět s nimi hospodařit. Měl by se naučit pracovat jak s krátkodobým rozpočtem (denními útratami), tak i s dlouhodobějším plánováním svých příjmů a výdajů. Měl by být schopen (a ochoten) se přiměřenou měrou podílet na domácím rozpočtu (hlavně ve smyslu svých rozumných požadavků při čerpání jeho prostředků). V případě vypěstování si žádoucích postojů v nakládání s financemi to vede v budoucnosti k uvážlivému ekonomickému jednání dospělého a samostatného jedince.

•

Samostatně řešit problematiku zadaného úkolu; měl by být schopen samostatně promýšlet jeho řešení a výsledek (či zjištění) vhodně komentovat. Měl by být schopen si i ověřit výsledek svého řešení.

•

Uvědomit si dosah svého počínání, které vyplývá z nakládání s financemi. Tím je míněno zejména zodpovědné hospodaření s penězi, vyvarování se nesmysluplných a potenciálně nebezpečných finančních závazků (úvěrů, půjček a nežádoucích nabídek). Žáka je vhodné vést k tomu, aby své budoucí finanční závazky nejprve velmi pečlivě (ve spolupráci s dalšími členy rodiny – především rodiči) promyslel a zvážil. Rozhodně by se měl vyvarovat překotného vstupu do finančních závazků.

3. Kompetence komunikativní Oblast peněz a nakládání s nimi je ve své podstatě společenskou záležitostí. Žák měl být schopen: •

Zvládání základních a běžných komunikativních postupů při realizaci finančních transakcí, např. vhodné a srozumitelné vyjádření svého požadavku, znalost použití příslušných technolo-

92

gií (platební karta, bankomat, platební terminál, informace dostupné na internetu apod.).

Metodika obecně

•

Metodika a další náměty k učivu kapitoly

Při provádění běžných finančních postupů a operací (typicky např. při realizaci hotovostního placení či placení platební kartou) by měl žák umět náležitě komunikovat s protějškem finanční transakce (prodávajícím).

•

Na základě získaných znalostí a vědomostí by měl vyžadovat a trvat na plnění svých zákaznických práv, zejména na náležitostech vážících se k finanční transakci (vydání dokladu o zaplacení, skutečnosti spojené s reklamací vadného zboží apod.).

•

Žák by se měl umět podělit s ostatními o své nabyté zkušenosti z oblasti nakládání s penězi, měl by být schopen konstruktivní komunikace nad společně diskutovaným tématem.

4. Kompetence sociální a personální Problematika sociálních a personálních kompetencí velmi úzce souvisí s komunikativními schopnostmi a s vytvořenými sociálními návyky jedince. Žák by měl být v této oblasti ve vztahu k nakládání s financemi schopen: •

respektovat řád a formu získávání znalostí v předmětu (přizpůsobit se formě výuky a aktivně se na ní podílet případnou společnou interakcí s vyučujícím a ostatními spolužáky),

•

i mimo prostředí školy slušné a uctivé komunikace se svými protějšky (jak nejbližšími osobami tak i cizími lidmi). Týká se to zejména situací, při kterých žák realizuje finanční transakci (např. placení úhrady) či samotné komunikace s prodávajícím. Zde je vhodné v žácích upevňovat návyk primárně pozitivní, uctivé a nekonfliktní komunikace,

•

citlivě vnímat situaci rodiny v oblasti rodinného rozpočtu, respektovat pravidla, která osoba spravující rozpočet (typicky rodič) stanoví.

•

nabytím znalostí vytvořit předpoklady pro budoucí správné a nekonfliktní nakládání s osobními financemi.

Průřezová témata Učivo finanční gramotnosti lze při vzdělávání žáků doplnit následujícími průřezovými tématy:

1. Osobnostní a sociální výchova Svět osobních financí a nakládání s nimi se týká každého člověka. Jedinec je jednak ovlivňován psychickými procesy – povahou a charakterovými rysy, které předurčují jeho chování, projevy a způsoby reakcí (oblast psychologie osobnosti), ale také tím, že se jeho osobnost formuje v kolektivu ostatních lidí, je ovlivňována společností ve které vyrůstá a státním zřízením ve kterém žije (oblast sociologie a politologie). Psychické procesy, sociální návyky a modely chování kolektivu tedy mohou ovlivňovat i chování a počínání jedince v oblasti hospodaření s financemi (zdravé finanční návyky rodiny/domácnosti – spojené s řádným hospodařením s penězi). Psychologie, sociologie a politologie jsou nauky, které mají společenský charakter; prolínají řadou dalších disciplín. Ovlivňují každodenní život člověka a je tedy vhodné (a žádoucí) jejich poznatky uplatnit i ve výchově vedoucí k finanční gramotnosti. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností toto průřezové téma: •

Napomáhá pochopení sebe samotného a vede k porozumění lidí ve společenství, ve kterém daný člověk žije (soužití se členy rodiny, se spolužáky ve třídním kolektivu, s vyučujícími, ale také s osobami, se kterými přichází v kontakt při realizaci peněžních vztahů a operací).

•

Osobnostní a sociální výchova napomáhá zvládání vlastního chování, případně k působení na chování ostatních členů kolektivu (např. vhodný model správného hospodaření s financemi dále přenášený na sourozence či jiné členy užší či širší rodiny, na spolužáky apod.).

•

Rozvíjí správný model komunikace s ostatními členy kolektivu apod.

93


Učebnice učitele

Metodická doporučení pro zajištění výuky finanční gramotnosti A) Koncepce výuky 1. Podstata finanční gramotnosti Potřebnost finančního vzdělávání se opírá o vládní strategii, konkrétně o Národní strategii fi nančního vzdělávání. Je založena na dvou pilířích – prvním je vzdělávání žáků na základních a středních školách a druhý je směřován do vzdělávání dospělých. Vzdělávání v oblasti finační gramotnosti žáků je směřováno do tématických celků: •

Peníze

•

Principy tržního hospodářství a cenová gramotnost

•

Hospodaření domácnosti

•

Finanční produkty

•

Práva spotřebitele

2. Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů a) Základní školství – povinnost začlenit finanční gramotnost do výuky na ZŠ upravuje aktuální Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVO ZV), platný od 1. 9. 2013. V rámci něj je výuka finanční gramotnosti na úrovni 1. stupně ZŠ zařazena do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a v rámci 2. stupně ZŠ do vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Odkaz na aktuální RVP ZV: http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani

b) Střední vzdělávání – u tohoto typu vzdělávání je finanční gramotnost začleněna do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G) a Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání (RVP SOV). Nosná témata tedy tvoří povinnou součást školních vzdělávacích programů (ŠVP) gymnázií, středních odborných škol a učilišť. Odkaz na aktuální RVP G: http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-gymnazia

Odkaz na aktuální RVP SOV: http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-os

3. Integrace vzdělávacího obsahu Je žádoucí, aby byla výuka finanční gramotnosti pojata komplexně v kontextu s ostatními vyučovacími předměty školy, a aby zohledňovala mezipředmětové vazby zejména se společenskovědními předměty, matematikou, ekonomicky zaměřenými předměty, informatikou, mediální a etickou výchovou.

4. Odbornost výuky finanční gramotnosti Žák by si přirozeně měl z oblasti finanční gramotnosti osvojit odborné pojmy. Vyučující by měl na jedné straně používat správné odborné názvosloví a terminologii, na druhé straně by měl použí-

96

vat odborné výrazivo v přiměřeném rozsahu k cílové skupině žáků.

Metodika obecně


V použití a volbě vhodných odborných výrazů je možné využít terminologických slovníků, např.: Slovník bankovních a finančních pojmů (server Businessinfo.cz): http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/slovnik-bankovnich-a-financnich-pojmu-21441.html

Abeceda rodinných financí on-line: http://www.abecedarodinnychfinanci.cz/slovnik

5. Rozvíjení kritického myšlení žáků Při výuce finanční gramotnosti je vhodné se zaměřit nejenom na vysvětlení učiva vyučujícím (spojeným s případnými ukázkami), nýbrž cíleně i na aktivitu žáků spojenou s vyhledáváním informací, jejich posuzováním, tříděním, zhodnocením a výběrem těch podstatných. Současná společnost zaplavuje člověka přemírou informací (často i neověřenými, nepřesnými či vyloženě zavádějícími), a proto je žádoucí (nejenom v oblasti finanční gramotnosti) v žácích podporovat a rozvíjet tyto schopnosti. Naučte žáky vyhledávat také informace dopňující a související. Zdroje informací: •

různé typy médií (tisk, rozhlas a televize a zejména internet)

•

instituce

•

osoby (zejména pak rodiče či širší rodina, vyučující)

6. Svět financí v souvislostech Vědění z oblasti finanční gramotnosti spadá do velké skupiny společenských věd. Dotýká se a je propojené nejenom s ekonomií, matematikou a moderními informačními technologiemi, ale také se sférou komunikace a interakce s ostatními lidmi. Výuka finanční gramotnosti by se tedy měla zaměřovat i na oblast průřezových témat rámcových vzdělávacích programů. Propojujte tedy její výuku s Osobnostní a sociální výchovou, Výchovou demokratického občana, Výchovou k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchovou a Mediální výchovou.

7. Rozmanitost a alternativy Neomezujte výklad a ukázkové příklady pouze na jeden produkt (jednu nabídku jedné konkrétní instituce či firmy), zařaďte do výuky (či praktické činnosti) vždy více srovnatelných nabídek. TIP: s vyhledáním nabídek (letáky, nabídky finančních produktů bank, služeb apod.) mohou pomoci i žáci (např. v rámci skupinové výuky či domácího úkolu). Veďte také žáky k porovnávání nabídek a výběru nabídky nejvhodnější (ve smyslu nejvhodnější pro rodinu, jedince či danou situaci).

B) Spolupráce Pod pojmem spolupráce ve výuce finanční gramotnosti se rozumí především spolupráce s dalšími vyučujícími, ale i s rodinnými příslušníky samotného žáka.

1. Spolupráce s dalšími vyučujícími Snažte se (ve spolupráci s vedením školy a vybranými kolegy) skutečně integrovat výuku finanční gramotnosti s ostatními předměty. Již bylo řečeno, že finanční gramotnost z podstaty věci prolíná řadou dalších nauk a předmětů. TIP: využijte znalostí a zkušeností vyučujících informatiky, např. jejich nápomoci ve vyhledávání zdrojů, jejich zkušenosti s instalací SW a programů, disponibilitou SW sloužící výuce finanční gramotnosti v učebně výpočetní techniky, zapůjčení vhodné techniky (např. tabletů, má-li je škola ve výbavě) do hodiny finanční gramotnosti apod. Obdobně můžete využít erudice a zkušeností vyučujících matematiky, ekonomie apod.

97


Učebnice učitele

Metodika výuky jednotlivých témat V následující kapitole metodiky budou připraveny koncepty ukázkových hodin výuky jednotlivých témat. Jsou určeny vyučujícímu k přímé podpoře výuky.

Tématický celek: Peníze

Téma: •

Peníze

Cíl hodiny:

Téma: Peníze

1. Seznámení žáků s výukou finanční gramotnosti, strukturou témat, rozsahem výuky.

Výukový text: • učebnice žáka, str. 6 – 7 • učebnice učitele, str. 8 – 9

2. Žáci by měli znát základní pojmy z oblasti peněz a směny zboží, měli by být schopni vysvětlit podstatu vazby zboží a peníze, hodnoty zboží. •

Klíčové kompetence: 1. Kompetence k učení: osvojení si terminologie a pojmů.

1 vyučovací hodina

2. Kompetence k řešení problémů: uvedení příkladů z oblasti směny zboží a vývoje platidel. 3. Kompetence komunikativní: diskuse nad pojmy z oblasti obecné terminologie peněz, správné formulování odpovědi. 4. Kompetence sociální a personální: přijmutí modelu vedení výuky vyučujícím, respektování pravidel, za jakých se výuka bude odehrávat (Poz. platí i pro další hodiny). •

Motivace: Výklad a zájem žáků je možné navodit pomocí metody Ice breaker, Warm-up (tedy uvedení krátkého pří-

m „Peněz a místa na pevném disku není nikdy dost...“

běhu, vtipu apod.) •

Metoda a forma práce: 1. Vysvětlení učiva spojené se zápisem a ukázkou. Internet, práce s počítačem. 2. Diskuse, samostatná práce / Práce ve skupině. 3. Hraní rolí, inscenační metody. 4. Metoda Ice breaker, Warm-up.

•

Mezipředmětové vazby: Učivo tématu Peníze má vazbu na zeměpis, historie (dějepis), ekonomii.

•

Průřezové téma: Při výuce může vyučující využít vazby např. na průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – pojednat např. o historickém vývoji ekonomických aktivit a platidel na území států Evropy, případně našeho území. Doplňkový námět uvádí následující infobox.

Prvopočátky obchodní činnosti – období pravěku

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Prvopočátky obchodní činnosti spadají již do období pravěku. Ekonomickou aktivitu v podobě výměny zboží spatřujeme již koncem mladší doby kamenné (neolit neolit, 6/5 000 – 4 000 let př. n. l.). Platidly (či artiklem pro výměnný obchod) na území střední Evropy bylo v období končícího pravěku především sůl, kožešiny, nástroje. Podstatně intenzivnější podoby nabývá směnná činnost za doby měděné, bronzové a hlavně železné. Doba měděná (chalkolit chalkolit, 4 000 až 2 400 let př. n. l.) je nazvána podle objevu mědi – kovu, který se naučili osadníci získávat tavbou měděných hornin. Začalo se rozvíjet i pastevectví, které umožnilo hospodářskou produci ještě zvýšit. Již v této době začaly být patrné rozdíly v množství hromaděnho majetku majetku, což vedlo ke vzniku společenských rozdílů – z rozdílné výbavy nalezených hrobů lze vyčíst, že již tehdy lidé rozlišovali, kdo je bohatý a kdo chudý. Výrazným posunem v historii lidstva byl vynález kola – jako součást vozíku umožnil člověku zdolávat velké vzdálenosti, což mělo zásadní význam zejména pro dopravu a obchodování. Dalšího rozmachu obchodní činnosti doznal objev bronzu (slitiny mědi a cínu). Doba bronzová (2 400 – 750 let př. n. l.) přinesla další dělbu práce – zemědělství se oddělilo od řemeslné výroby výroby.Tato specializace podpořila zvýšení výroby a tím i dálkový obchod. obchod Z oblasti dnešního Německa a Rakouska se dovážela sůl, z Baltu zase jantar a z Egypta skleněné perly. Z našeho území se naopak vyvážely zemědělské produkty, hospodářská zvířata, zbraně či kožešiny. Na obchodních trasách vznikala první obchodní centra centra, kde docházelo k samotné výměně výrobků či později k platbám kovovými platidly – mincemi mincemi. Doba železná (750 – 0 let př. n. l.) je (kromě znalosti zpracování tohoto kovu) především na našem území spojená s přítomností indoevropského kmene Keltů Keltů. Keltové vynikali ve zpracování kovů (jako první v Evropě používali při výrobě právě železo). Byli to zruční kováři, kovotepci, skláři, hrnčíři i tesaři, věnovali se i obchodní činnosti. Keltové jako první ve střední Evropě razili mince (tzv. duhov102 ky). Budovali opevněná města ky města, která nesly název oppidum (z latinského ob pedes = nutno obejít). obejít (...)

Metodika obecně


Struktura výuky tématu, časová dotace

1 hodina Časová dotace: ..............................

Název tématu: Peníze

Vyučovací hodina č.: ..................

Pomůcky Čas trvání Minuty 1–5 (5 min.) 6–15 (10 min.) 16–33

(18 min.)

Tabule, křídy (markery), učebnice, dataprojektor, internet, zadání úkolů č. 1 a 2. 45 minut – běžná vyučovací hodina Struktura hodiny, příprava vyučovací hodiny Zápis do třídní knihy, stručné uvedení hodiny a jejích cílů, motivace k výuce. Úvodní hodina. Obeznámení žáků s výukou finanční gramotnosti, vymezení základních tématických celků, osnova předmětu. Klíčové pojmy: peníze, měna, obchod, platidlo, hodnota zboží, směna zboží, prostá směna zboží, výměnný obchod, kapesné, vznik peněz, mince, bankovky. Vysvětlení učiva: Peníze slouží jako prostředek k výměně různého zboží – za získání zboží je nutné penězi zaplatit. Peníze daného státu se označují pojmem měna (či národní měna). (...)

Forma výuky

Vysvětlení učiva spojené se zápisem Diskuse se žáky Inscenační metoda

Metodická poznámka: Vyučující rozvede výklad, zmíní příklady, žáci moho samostatně doplnit, vyhledat měny vybraných států, úkol č. 1). 1

Peníze se používají jako prostředek směny zboží a služeb. Rozeznáváme tzv. prostou směnu zboží a směnu za pomoci platidel. (...) Met. poznámka: Vyučující zmíní příklad, žáci mohou reagovat zmínkou dalších příkladů. Platidla se historicky vyvíjela. (...) Metodická poznámka: Vyučující obšírněji vysvětlí historické souvislosti spojené se vznikem platidel, zmíní příklady. Žáci mohou reagovat zmínkou dalších příkladů. Vyučující může v rámci rozšíření zmínit podrobnější informace o historických platidlech či měny dalších států, např. dolar, libra, euro, atd. (viz. Další náměty pro výuku, str. 146 a 147). Otázkyy třídě třídě:: Uveďte další příklad prosté směny zboží. V jakém historickém období se nejvíce uplatnila? Používáse i v současnosti? Kde, kým, či při jaké příležitosti?

34–40 (7 min.)

Hodnota zboží: Každé zboží má hodnotu. Peníze jsou prostředkem, jak toto zboží ocenit, tedy určit, jakou má peněžní hodnotu, za kterou se pak nabízí ke kupu, prodává. (...) Otázkyy třídě třídě:: Co si představujete pod pojmem užitná hodnota zboží?

Metodická poznámka: Vyučující posoudí reakci žáků, zhodnotí jejich odpovědi a pojem následně upřesní). Užitná hodnota zboží – pokud dané zboží (či služba) přinese člověku uspokojení jeho potřeby (dané zboží mu je k praktickému užitku), má pro něj skutečně konkrétní užitnou hodnotu. (...) Metodická poznámka: Vyučující může zmínit příklady – např. řemeslníkem zakoupené nářadí má pro něj jasnou užitnou hodnotu (kdy za jeho pomoci je schopen vytvářet další hodnoty, nové výrobky.) Žáci mohou jmenovat další příklady užitné hodnoty. Inscenační metoda,, skupinová p výuka: výuka ý : Modelová scénka – hra na výměnný obchod.

Metodická poznámka: Vyučující při aplikaci inscenační metody může rozdělit třídu na skupinky / dvojice. Žákům ponechá prostor pro přípravu krátké scénky. Vybrané skupinky (či dvojice) mohou ostatním spolužákům „přehrát“ svoji scénku. Předpokladem aplikace této metody je komunikativnost třídy (volba skupinky, která nebude cítit ostych) – úkol č. 2. 41–45

Závěrečné zopakování látky: y

(5 min.)

Otázkyy třídě třídě:: Vyučující za pomoci shrnujících otázek nechá žáky zopakovat probrané učivo.

2 Odpovědi žáků

Poznámky vyučujícího: ................................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................................................................................................................................

103


Tématický celek: Hospodaření domácnosti

Téma: •

Učebnice učitele

Rozpočet domácnosti

Cíl hodiny: 1. Žák po probrání a vysvětlení učiva získá vědomosti o podstatě domácího rozpočtu, o jeho

Téma:

tvorbě a nakládání s ním.

Rozpočet domácnosti

2. Žák by měl být schopen sestavit jednoduchý rozpočet, a to ve vztahu k nutným příjmům a vý-

Výukový text: • učebnice žáka, str. 55 – 62 • učebnice učitele, str. 57 – 64

dajům. Měl by se také naučit v rámci stanoveného rozpočtu správně hospodařit. •

Klíčové kompetence: 1. Kompetence k učení: osvojení si terminologie a pojmů, zvládnutí učiva kapitoly.

3 (4) vyučovací hodiny

2. Kompetence sociální a personální: společná diskuse nad vznesenými dotazy, spolupráce se spolužáky a vyučujícím. 3. Kompetence k řešení problémů: samostatná/skupinová práce při řešení úkolu. •

Motivace: Výklad a zájem žáků je možné navodit pomocí metody Ice breaker, Warm-up (tedy uvedení krát-

„Peníze P nenadále spadlé

kého příběhu, dotazu žákům, vtipu apod.)

z nebe obdržíte vždy Metodická poznámka: Vyučující se může na úvod probírané problematiky obrátit na žáky s dotazy typu:

současně s nečekanou složenkou na obnos

„Řídíte se nějakými rozpočtovými pravidly? Jakými?“ „Nebo ponecháváte nakládání s financemi

ve stejné výši.“

živelný průběh (typu: ‚Co mám, utratím, však ono se uvidí..., třeba něco navíc dostanu od

Murphyho zákony

dědy a babičky...‘)?“

•

Metoda a forma práce: 1. Vysvětlení učiva spojené se zápisem a ukázkou. Internet, práce s počítačem. 2. Diskuse a vypracování úkolů. 3. Metoda Ice breaker, Warm-up. 4. Beseda s odborníkem z oblasti ekonomie.

!

Poznámka: vzledem k tomu, že se jedná o obsáhlejší problematiku, ponechte si v sestavení tématických plánů dostatečný prostor pro hodinovou dotaci jednotlivých subtémat.

•

Mezipředmětové vazby: Učivo těchto témat má vazbu především na oblast matematiky, ekonomie a českého jazyka.

•

Průřezové téma: Při výuce může vyučující využít vazby na průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Námětem může být následující problematika.

„Jsem už skoro dospělý(á), chci za sebe rozhodovat sám(a)!“

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Vývojová psychologie se věnuje jednotlivým etapám vývoje psychiky člověka, a to podle věku, kterým osobnost prochází. Každá z etap má samozřejmě specifický průběh a má vliv na formování osobnosti a psychiky člověka. Zastavme se u vývojové etapy pubescence (období 11 – 15 roku života člověka). V oblasti projevů psychiky je pro toto období charakteristické následující: • Dívky a chlapci o sebe začínají ve zvýšené míře dbát, kladou velký důraz na oblečení, účes apod. • Myšlení se od jednoduchých operací posouvá ke stadiu formálních operací, tj. schopnosti přemýšlet abstraktně, bez potřeby znalosti konkrétního obsahu. • Přestože nejdůležitější roli v životě stále hrají rodiče, začínají se objevovat první tendence k osamostatnění (emancipaci) od rodiny. • Pro toto období jsou typické výkyvy nálad a emoční labilita. Přesto je však jedinec v tomto věku již celkově schopen daleko vyšší sebekontroly (např. zvládnutí bolesti, překonání se za účelem podání nějakého výkonu apod.). THE DO OORS • Napodobování a přejímání chování svých vzorů, idolů. • Revolta vůči autoritě (zvýšená tendence zkoumat a kritizovat, vzdor). Zcela v pořádku a pochopitelné pak je, že se člověk v tomto vývojovém období snaží více vstupovat do rozhodování chodu domácnosti, snaží se více prosadit svůj názor na věc apod. Vnímavý rodič ale i vyučující (neberte prosím tuto poznámku jako moralizování ) by měl pochopitelně tyto tendence citlivě vnímat, reagovat a slyšet na ně, pokud to jen jde je i přijímat a do rozhodování domácnosti (či kolektivu) implementovat. 130 (...)

Metodika obecně


Struktura výuky tématu, časová dotace

3 (4) hodiny Časová dotace: ..............................

Název tématu: Rozpočet

Vyučovací hodina č.: ..................

Pomůcky Čas trvání Minuty 1–5 (5 min.) 6–15 (10 min.)

1 hodina

16–40 (25 min.)

domácnosti

Tabule, křídy (markery), učebnice, dataprojektor, internet, počítače (učebna IVT), zadání úkolů č. 37, 38, 39, 40, 41 a 42. 45 minut – běžná vyučovací hodina Struktura hodiny, příprava vyučovací hodiny Zápis do třídní knihy, stručné uvedení hodiny a jejích cílů, motivace k výuce. Forma výuky Na úvod každé hodiny zopakování látky z předchozí lekce. Klíčové pojmy: rozpočet domácnosti, příjmy, výdaje, přizpůsobení výdajů příjmům, úspory domácnosti, deficit domácnosti, dluh, hospodaření s rozpočtem, bilance, krátkodobé a dlouhodobé finanční plány, osobní aktiva a pasiva, rodinný rozpočet ve vztahu k sociálnímu postavení rodiny. Metodická poznámka: Vyučující by měl dobře rozvrhnout výuku tohoto rozsáhlejšího celku. Tématika je navíc poměrně prakticky zaměřená – je vhodné věnovat dostatek prostoru praktickým výpočtům (modelovým a případně dalším, který vyučující připraví či využije z doplňkových témat). Žáci sledují přednášené učivo, spolupracují s vyučujícím a samostatně (či ve dvojicích) řeší doprovodné úkoly. První z vyučovacích jednotek by měla být věnována terminologii a seznámění žáků s obecnými věcmi, vážícími se k rozpočtu domácnosti.

Vysvětlení učiva spojené se zápisem a ukázkou Diskuse se žáky Práce žáků (jednotlivec, dvojice, skupina)

Vysvětlení učiva: Rozpočet domácnosti tvoří příjmy a výdaje. (...)

Otázkyy třídě třídě:: Co byste zahrnuli (jaké konkrétní položky) mezi příjmy a výdaje domácnosti? Pokračování objasnění učiva: Pokud domácnost hospodaří tak, že příjmy převyšují výdaje, tak dosahuje úspor. Pokud naopak domácnost vydá více na výdajích než kolik dosahuje příjem, začíná hospodařit deficitně a zadlužuje se. (...)

Metodická poznámka: Žáci mohou samostatně (s rodiči) popřemýšlet nad úkolem č. 37.

37

Pokračování objasnění učiva: Je vhodné se naučit hospodařit už v rámci kratšího období (týden/měsíc). Naopak je to i žádoucí, protože, pokud se člověk nenaučí řádně hospodařit s útratami (výdaji) dne, nebude schopen ani hospodařit v dlouhodobém výhledu a nenaučí se rozumnému finančnímu plánování budoucnosti své domácnosti. (...)

2 – 3 (4) hod

16–40 (vždy po 25 min.)

Metodická poznámka: Další vyučovací jednotky by měly být zaměřeny praktičtěji, žáci by si měli upevnit získané vědomosti prací s příklady z oblasti domácího rozpočtu (jednotlivce i celé rodiny). K dispozici jsou pro tyto účely modelové příklady a úkoly. Vysvětlení učiva: V rámci problematiky rodinného rozpočtu se pracuje i s pojmy osobní aktiva a pasiva. Aktiva představují takový majetek, který přináší do rozpočtu osobní příjmy (např. nemovitost, který je pronajímána a generuje tedy příjem). Pasivem je naopak majetek, který vyžaduje finanční vstupy (např. i vlastní nemovitost/ byt, který je obýván rodinou a vyžaduje údržbu, nebo osobní rodinný automobil, chalupa apod.). (...)

Metodická poznámka: Žáci vypracují postupně úkoly č. 38, 39, 40, 41 a 42. Metodická poznámka: V případě, že to organizace výuky dovolí (mobilní výpočetní technika školy či volná učebna výpočetní techniky), může vyučující výuku doplnit prací s SW pro správu domácího rozpočtu (instalace programů ve spolupráci s kolegy vyučujícími informatiky a výpočetní techniky na škole). Více viz Další náměty pro výuku , str. 168 a 169). 41–45

Závěrečné zopakování látky na konci každé vyučovací hodiny:

(5 min.)

Otázkyy třídě třídě:: Vyučující za pomoci shrnujících otázek nechá žáky zopakovat probrané učivo.

38 39 40 41 42

Odpovědi žáků

Poznámky vyučujícího: ................................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................................................................................................................................

131


Učebnice učitele

Další náměty k učivu kapitoly Kapitola: učebnice učitele

Peníze Cíle kapitoly

str: 8 - 17

Po prostudování této kapitoly by měli žáci poznat a pochopit: • pojem peníze (prostředek pro realizaci obchodu a směny za zboží) • pojem měna (ve smyslu konkrétního druhu peněz určitého státu)

Žák by měl: • získat obecné znalosti o problematice peněz a měny státu • umět vymezit pojem hodnota zboží, ocenění zboží prostřednictvím peněz • umět pojednat o podstatě vzniku peněz a o jejich potřebě v obchodní činnosti • bezpečně poznat jednotlivé současné bankovky a mince České republiky • umět pojednat o bezpečnostních prvcích bankovek a najít je na bankovkách

• historickou potřebu vzniku platidla – peněz • současné bankovky a mince České republiky (jejich podobu a nominální hodnotu) • ochranné prvky našich současných bankovek • příčiny a dopady inflace – znehodnocení peněz

První kapitola se věnuje obecné problematice související s pojmy peníze, měna a hodnota zboží.

Peníze, měna Žák by měl vědět, že každý suverénní stát má buď své vlastní peníze (vlastní národní měnu), nebo měnu, která je společná pro určité společenství států (jako je například měna euro pro země Evropské unie, které jsou členy tzv. eurozóny).


• vědět, jak nakládat s poškozenými penězi

Země eurozóny Mezi země eurozóny. tedy mezi země mající společnou měnu euro (označení EUR, symbol ), patří v současnosti 17 zemí Evropské unie: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

• vědět, co je podstatou inflace

Více k eurozóně: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eurozóna


Euromince a eurobankovky Euromince mají na lícové straně zobrazen reliéf Evropy a číslo nominální hodnoty, na rubové se pak nachází národní motiv konkrétní země. Eurobankovky mají jednotný vzhled lícové i rubové strany. Ústředním grafickým motivem je vyobrazení evropských architektonických slohů. 1 euro = 100 centů (eurocentů)

Více k euru: http://cs.wikipedia.org/wiki/Euro#Euromince_a_eurobankovky

Hodnota zboží a vznik peněz • Žáci by měli umět pochopit a vysvětlit, co je podstatou hodnoty zboží a jak se jeho hodnota vyjadřuje. Je nutné si uvědomit, že každé zboží má svou hodnotu, ovšem je rozdíl mezi hodnotou skutečnou a hodnotou užitnou. Hodnota zboží je vyjadřována penězi.

146

• Žáci by měli být schopni vyložit historickou potřebu vzniku peněz jako platidla. Již od doby prvotních ekonomických aktivit (tedy v období pravěku a následně starověku a raného středověku) bylo zapotřebí vyvážit hodnotu


Učebnice učitele

Další náměty k učivu kapitoly učebnice učitele

Kapitola:

str: 46 - 52

Prvky tržního mechanismu - vztah nabídky a poptávky Po prostudování této kapitoly by měli žáci poznat a pochopit:

Cíle kapitoly

• podstatu ekonomického systému, na kterém je založena existence společnosti daného státu • základní principy a mechanismy tržního hospodářství

Žák by měl:

• funkci a úlohu státu v tržní ekonomice, význam a úlohu státního rozpočtu

• pojednat o ekonomických systémech států

• mechanismus tvorby ceny produktu

• znát a vysvětlit základní principy a mechanismy, na jakých funguje tržní hospodářství • být schopen pochopit princip poptávky po zboží a její závislost na ceně zboží • umět vysvětlit roli státu v tržně zaměřené ekonomice • pochopit a vysvětlit podstatu tvorby ceny zboží


Ekonomické systémy U tohoto tématu může vyučující doplnit výuku diskusí či doplňkovým materiálem. TIP: Jednou z možností, jak žákům více přiblížit problematiku totalitní společnosti, je videosnímek – reportáž z Korejské lidově demokratické republiky:

KLDR: Země šepotu Videoreportáž cestovatele a filmaře Chrystiana Cohena

Na cestovatele po přejezdu čínského hraničního přechodu okamžitě dýchne atmosféra jiného světa, atmosféra nesvobody, tísně a mlčení. Vítejte v Korejské lidově demokratické republice... Cestovatel se může pohybovat pouze po oficiálních trasách s prověřeným a režimu oddaným průvodcem. Veselejší barvy můžete spatřit pouze na propagandických poutačích, vše ostatní tone v šedi betonu a prachu cest. Míjejí vás mlčenliví lidé, kteří nesmějí mluvit s cizinci; řídí se nařízením, které jim (pod hrozbou přísných postihů při jejich nedodržení) ukládá režim. Noviny nesmíte přeložit uprostřed portrétu některého z vůdců (bývalých – Kim Ir-sena a Kim-Čong-ila, ale ani stávajícího Kim Čong-una). Vzhledem k tomu, že jejich portréty jsou skoro na každé straně, je to problém. Noviny nesmíte ani zmačkat či jinak znehodnotit... Pokud fotografujete některé z podobizen vůdců, pak jedině z podhledu (aby vynikla jejich velikost) a nesmíte záběrem oříznout ani hlavu, ramena, ale ani boty. Postava prostě musí vyniknout v celé kráse... Režim zakazuje, doporučuje, zakazuje a ... zakazuje... Doporučuje např. formy střihů účesů; propaganda se zabydluje v už v mysli malých dětí – systém moci „předvádí“ dokonalé školáky při školních představeních; na pozorovatele však až hmatatelně působí to, že jde o dril. To, že propaganda zcela svírá obyvatele, dokladuje i jedna ze scének reportáže. Průvodce při návštěvě farmy cestovateli sděluje: „Jednou farmu navštívil vůdce Kim Čong-il a zeptal se, kolik kusů ovoce se urodí na jednom stromu. Dozorující důstojník odvětil, že 500 kusů. Vůdce se zasmál a odvětil: ‚Proč říkáte, že jen 500 kusů? Je jich tam 800.‘ Rolníci po odchodu vůdce strom očesali a ovoce spočítali. Ovoce bylo 800 kusů, přesně jak řekl náš velký vůdce.“ V mezinárodním hotelu to bylo bez teplé vody a téměř všechny prostory byly liduprázdné. Pokud jste chtěli vyjet výtahem do 7. patra, výtah zastavil vždy v pátém, výš to prostě „nejelo“... Turisté neustále cítí, že jsou sledováni, ať už skrytě či zcela zjevně – například při volejbalu na pláži, kdy kulisu na pozadí vytváří přecházející ozbrojená vojenská stráž. Je to jiný svět, svět nesvobody a bezútěšnosti. KLDR: Země šepotu. Videoreportáž je v angličtině, její rozsah je cca 58 minut. Téma je vhodné i k diskusi. DPRK – The Land Of Whispers (KLDR – Země šepotu): http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=oULO3i5Xra0

 Záběry z reprtáže KLDR: Země šepotu.

164

http://etheriumsky.com/ nebo na YouTube zadejte ve vyhledávacím poli řetězec: DPRK: The Land Of Whispers (North Korea Travel Documentary) (2013)

Zdroj: Etheriumsky.com

Finanční gramotnost. učebnice učitele. Petra Navrátilová Michal Jiříček Jaroslav Zlámal. Nakladatelství a vydavatelství R

Recommend Documents