FINANČNÍ GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

FINANČNÍ GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Financial literacy of primary school pupils Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.

Autor: Andrea PIKLOVÁ Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Andrea Piklová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Finanční gramotnost žáků základních škol

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Financial literacy of primary school pupils

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:

doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Cílem bakalářské práce „Finanční gramotnost žáků základních škol“ je komparace znalostí žáků dvou základních škol ve městě Humpolec a dvou základních škol na vesnicích v blízkém okolí. První část je zaměřena na teorii poskytující vysvětlení základních pojmů a důsledků finanční negramotnosti. Druhá část se zabývá dotazníkovým výzkumem. Poslední část obsahuje vyhodnocení.

Annotation The goal of the thesis: „Financial literacy of primary school pupils” is to compare the knowledge of pupils at two elementary schools in the city of Humpolec and two elementary schools in the villages in the vicinity. The first part is concentrated on the theory provides an explanation of basic terms and consequences of financial illiteracy. The second part is concerned with questionnaire survey. The last part contains the evaluation.

Klíčová slova finanční gramotnost, základní škola, komparace

Keywords financial literacy, primary school, comparison

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční gramotnost žáků základních škol vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 10. března 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Martinu Svobodovi, Ph.D. za jeho odborné rady a cenné připomínky, kterých se mi dostalo při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala ředitelům základních škol, kteří přistoupili na dotazníkové šetření a také žákům, kteří dotazníky vyplnili.

Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 13 1. TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 15 1.1 Definice finanční gramotnosti ........................................................................................ 15 1.2 Standardy finanční gramotnosti ..................................................................................... 16 1.3 Finanční negramotnost ................................................................................................... 17 1.3.1 Definice.............................................................................................................. 17 1.3.2 Důsledky finanční negramotnosti ...................................................................... 18 1.4 Úvěry a zadluženost ....................................................................................................... 19 1.5 Finanční gramotnost na školách ..................................................................................... 21 1.6 Výchova ......................................................................................................................... 21 1.7 Výzkumy finanční gramotnosti ...................................................................................... 22 1.7.1 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí a Českou národní banku ......... 22 1.7.2.PISA 2012 .......................................................................................................... 23 2. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 24 2.1 Výběr vzorku respondentů ............................................................................................. 24 2.2 Sběr dat a jejich zpracování ........................................................................................... 24 2.3 Dotazník a jeho podoba.................................................................................................. 25 2.4 Vyučování finanční gramotnosti na zkoumaných školách ............................................. 26 2.5 Grafické zpracování výzkumu ....................................................................................... 27 2.6 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................... 42 Závěr .................................................................................................................................... 46 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 48 Seznam tabulek, obrázků a grafů .............................................................................................. 50 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 50 Seznam příloh ........................................................................................................................... 51

Úvod Toto téma mě oslovilo především pro jeho aktuálnost a závažnost. Finanční gramotnosti se věnuje mnohem větší pozornost než v uplynulých letech. Ovšem s narůstající zadlužeností občanů je zřejmé, že je potřeba se jí věnovat i nadále. K mému zájmu o téma finanční gramotnosti přispěl i fakt, že jsem se s ním setkala teprve na vysoké škole a to konkrétně na Ekonomicko-správní fakultě. Ostatní žáci, kteří se dali na jiné obory nebo na vysokou školu vůbec nešli, finanční gramatice zavřeli dveře a jsou o tuto problematiku ochuzeni. Alespoň do té doby než se s ní setkají v reálném životě. Jenže se obávám, zda už pak není pozdě. Člověk po studiích skočí do každodenního pracovního tempa. Musí se o sebe postarat, ať už po finanční nebo materiální stránce. S tím ale souvisí i zaměstnání. Pokud o něj člověk přijde, snaží se sehnat peníze jinak a mnohdy se tak dostane do finančních obtíží. Ráda bych tedy apelovala na brzkou přípravu na tento život. Ve škole se naučíme spoustu důležitých věcí, ale finanční gramotnost do této skupiny patří také a je to právě jedna z věcí nejdůležitějších. Už i děti na základní škole mohou být poznamenány neznalostí finanční oblasti. Stačí, aby si půjčovaly od svých spolužáků nebo aby jely načerno v metru. Při zatajování pokuty se i malá částka může několikanásobně navýšit. Pokud se dítě k pokutě nepřizná, na rodiče pak může čekat nemilé překvapení v podobě exekuce. Dále se tato problematika týká dětí, pokud se v dluzích nachází jejich rodiče. Všechny negativní situace se na dítě přenáší a může to negativně ovlivnit jeho chování či dospívání. Na tuto důležitost již reagovali politici, kteří zavedli finanční gramotnost jako povinnou součást výuky na základních školách. Ovšem tato změna proběhla až v roce 2013. Žáci, kteří již základní školou prošli jsou o tuto skutečnost značně ochuzeni. Vyučováním finanční gramotnosti dětí se zabýval také Kiyosaki, autor bestselleru Bohatý táta, chudý táta (2001). Na tuto knihu navazují i jeho další díla Bohaté dítě, chudé dítě (2003) nebo Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu (2013). Ve všech těchto knihách se věnuje právě této problematice. Jako příčinu nízké finanční gramotnosti nepřímo viní školství a také rodiče, kteří mají velký potenciál v této oblasti taktéž vzdělávat. V jeho další knize Příběhy úspěchů (Kiyosaki, 2012, s.163) jsem se dočetla, že na dosažení finančního úspěchu nejste nikdy příliš mladí. Popisuje zde, jak mu své příběhy úspěchů posílají i velice mladí lidé, např. desetileté holčička z Alabamy nebo třináctiletý chlapec z Kalifornie. I v těchto letech dokázali porozumět penězům a dokonce již proměňovat své

13

kapesné na aktiva, která dále vydělávají. Na jeho myšlenky vzdělávání mladých lidí bych chtěla navázat. V této práci se budu věnovat zejména výuce finanční gramotnosti na základních školách. Mým cílem bude komparace a následné vyhodnocení stavu finanční gramotnosti žáků vybraných škol. Ke svému zkoumání jsem si vybrala školy ve městě, ve kterém žiji, a v jeho blízkém okolí. Provádět dotazníkový průzkum mi poskytli ředitelé základních škol Hradská a Hálkova v Humpolci, dále pak základní škola v Senožatech a na Lipnici. Při výběru cílových skupin jsem se zaměřila na žáky 8. a 9. tříd ve věku 13-15 let. K této cílové skupině mě vedl fakt, že v těchto ročnících již žáci přemýšlí o budoucnosti a zabývají se výběrem středních škol nebo odborných učilišť. Dle mého názoru je toto věk, kdy by již měli mít určité základy finanční gramotnosti. Ne všichni ovšem prošli již zavedenou povinnou výukou finanční gramotnosti na základních školách. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části definuji základní pojmy a vysvětlím důsledky finanční negramotnosti. Dále poskytnu přehled o současné zadluženosti českých obyvatel, kde na grafech ukážu objem dlouhodobých a krátkodobých úvěrů, počet klientů a věk klientů. Zaměřím se také na výchovu rodičů jako jeden z aspektů výchovy k finanční gramotnosti. Nastíním výzkumy a výsledky, které provádělo Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou, a dále výsledky programu PISA 2012, což je Program pro mezinárodní hodnocení žáků. První výzkum se zaměřuje na výsledky obyvatel ČR, ten druhý už konkrétně na žáky ZŠ. V části praktické se bude vyskytovat již samotný výzkum, kdy pomocí dotazníků zjistím stav finanční gramotnosti žáků základních škol, poté ho vyhodnotím a porovnám výsledky z jednotlivých škol mezi sebou a dále porovnám výsledky ze základních škol ve městech s výsledky základních škol na vesnicích. Ráda bych výsledky sdělila i samotným ředitelům škol.

14

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Definice finanční gramotnosti Finanční gramotnost je pojem velice aktuální a zvyšování zadluženosti obyvatel vyžaduje i zvýšení této gramotnosti už v brzkém věku. Abychom se mohli této problematice více věnovat, je zapotřebí uvést definici finanční gramotnosti. Ta není jednotná. Subjekty, které se finanční gramotností zabývají, jí definují odlišně. Uvedeme si definici obsaženou v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Dokument byl vytvořen vzájemnou spoluprací Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dále pak Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze a Národním ústavem odborného vzdělávání. V aktualizované verzi z roku 2007 definují finanční gramotnost jako: „Soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ [1] Součást finanční gramotnosti tvoří i gramotnost peněžní, cenová a rozpočtová. Tyto pojmy utváří její tři složky, které si blíže vysvětlíme. Peněžní gramotnost představuje soubor znalostí v oblasti správy hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správy nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Pod pojmem cenová gramotnost můžeme chápat schopnost porozumět cenovým mechanismům a inflaci. Poslední ze složek rozpočtová gramotnost zahrnuje znalosti nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu spolu se schopností zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Součástí rozpočtové gramotnosti jsou i její dvě specializované složky správa finančních aktiv a správa finančních závazků. Pod těmito složkami si můžeme představit orientaci na trhu s finančními produkty a službami, dále schopnost porovnávat produkty mezi sebou a vybrat ten nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci. [1] Schéma finanční gramotnosti spolu s jejími třemi složkami můžeme vidět na obrázku číslo 1.

15

Obrázek č. 1: Základní schéma finanční gramotnosti

Zdroj: Vlastní zpracování

Finanční gramotnost je podsložkou gramotnosti ekonomické, která mimo jiné zahrnuje i schopnost rozhodovat o výdajích apod., a zároveň jedna ze složek tzv. klíčových kompetencí, čili dovedností, které by měl zvládat každý občan pro uplatnění v dnešní společnosti. S finanční gramotností souvisí i gramotnost numerická (při řešení finančních numerických úkonů), informační (jako orientace ve vyhledávání a vyhodnocování informací v kontextu) a právnická (jako schopnost vyznat se v právním systému). [1] Orientovat se ve všem, co se financí týče, není vůbec lehké a zabere to spoustu času. Je třeba si tento čas na finance rezervovat. Vyčlenit si čas na tvorbu správného rozpočtu i na výběr správného finančního produktu. Pokud člověk na tuto oblast nestačí, nabízí se spousta finančních poradců, kteří se v této problematice vyznají. Ovšem ne všichni poskytnout kvalitní služby. Je třeba dbát i na výběr vhodného finančního poradce. (Kociánová, 2012, s.141) Finanční poradci poskytují osobní schůzky, kde pomůžou např. s výběrem produktu, který nám „ušijí na míru“ nebo můžeme využít poradenství v různých knihách týkajících se finanční gramotnosti, jako např. kniha Jak ovládnout své peníze. (Partners, 2013)

1.2 Standardy finanční gramotnosti Pro stanovení ideální úrovně finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny slouží konkrétní standardy finanční gramotnosti vycházející z její definice. Tyto standardy slouží k implementaci do Rámcového vzdělávacího programu nebo jako východisko při tvorbě konkrétních vzdělávacích programů a aktivit sloužících k rozvoji a zvyšování finanční gramotnosti žáků a dospělé populace, resp. specifických cílových skupin, viz obrázek č. 2. Standardy byly vytvořeny mezirezortní skupinou skládající se ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Výzkumným ústavem pedagogickým, Národním ústavem odborného vzdělávání a Asociace obchodních akademií.[1] 16

Tři standardy finanční gramotnosti dle cílových skupin: 

standard finanční gramotnosti pro žáka 1. stupně ZŠ



standard finanční gramotnosti pro žáka 2. stupně ZŠ



standard finanční gramotnosti pro žáka SŠ (odpovídá standardu finanční gramotnosti dospělého občana) [1]

Obrázek č. 2: Role standardů finanční gramotnosti

Zdroj: MFČR, 2007. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách.

1.3 Finanční negramotnost 1.3.1 Definice Antonymem finanční gramotnosti je finanční negramotnost, která může vést k velkým finančním problémům a může skončit i exekucí. Lidé si často berou půjčky na věci, které nutně nepotřebují, např. elektroniku, dovolenou, ba i vánoční dárky, dále pak potřebnější úvěry na koupi nových vozů a hypotéky na nové bydlení. Úvěry a dluhy však představují závazek na mnoho let a ne všichni si tuto skutečnost uvědomují. Může nás potkat nečekaná situace, která nám včasné placení splátek znesnadní. Mám na mysli ztrátu zaměstnání, trvalé následky po úrazu nebo smrt živitele rodiny. Při těchto situacích by měl člověk sáhnout do svých finančních rezerv, ale ne každý si rezervy vytváří. Problémy také mohou nastat, pokud člověk žádá o úvěr a nezjistí si všechny podmínky zřízení úvěry. Mohou ho pak překvapit různé poplatky za zřízení a vedení úvěru. Pokud však člověk peníze potřebuje, ale nemá dostatečně vysoký měsíční příjem, pak hrozí riziko, že se v tíživé situaci upíše lichvářům a s nimi spojeným vysokým úrokům. Hrozba platí i na internetu, kdy máme za pár minut půjčku vyřízenou, ale nevíme, s kým smlouvu uzavíráme.

17

1.3.2 Důsledky finanční negramotnosti Následující důsledky finanční negramotnosti uvádí humorný komiksový průvodce finanční gramotností Kamila Kavky a Richarda Svitalského Čas dluhů. (Kavka, 2013) Autoři vidí jako jeden z problémů nesestavování osobního nebo rodinného rozpočtu. Často se pak může stát, že výdaje převýší naše příjmy a na konci měsíce zjistíme, že nám nezbyly žádné peníze. Lidé pak žijí od výplaty k výplatě. Měli bychom se tedy vyvarovat zbytečným útratám. Další, co by nás mělo zajímat, je budoucnost, tzn. snažit se naspořit alespoň na dva až tři měsíce v případě ztráty zaměstnání nebo si zřídit životní pojistku či spoření. Dalším problémem při nedostatečných financích jsou půjčky na spotřební zboží, které člověk nutně nepotřebuje nebo koupě zboží na splátky. Lidé si totiž neuvědomují, že při nevčasném splácení naskakují úroky, které se mohou výrazně vyšplhat. Měli bychom se ujistit, zda věc skutečně potřebujeme a pokud ano, tak jak vysokou měsíční splátku si můžeme dovolit. Půjčovat si musíme od seriózních finančních institucí, které jsou pod dohleden České národní banky a je třeba porovnávat mezi sebou více nabídek a zvolit si tu, která je pro nás nejvýhodnější. Při půjčce chtějí lidé znát úrok a pro někoho je tato informace rozhodující, zda si od dané instituce půjčí či nikoliv. Najdou se i tací, kteří podepíší smlouvu, kterou si ani nepřečetli. Určitě je pak překvapí další poplatky např. za vedení účtu, které se ovšem do výše úroku nezapočítávají. K tomuto účelu slouží tzv. RPSN sazba neboli roční procentní sazba nákladů. Tato sazba zahrnuje celkové náklady na půjčku. Pokud by některá instituce tuto sazbu nechtěla sdělit, bylo by lepší s ní smlouvu neuzavírat. Další nesnází negramotného člověka je množství půjček. Takový člověk řeší nedostatek peněz mnoha půjčkami, které ovšem mohou přerůst do takové výše měsíčních splátek, na kterou nemá finanční prostředky. Řešením je žádost o dočasný odklad splátek nebo snížení měsíčních splátek. Jako poslední možnost může zvolit tzv. restrukturalizace (konsolidaci) vašich dluhů, což znamená, že jeden seriózní subjekt půjčí takové množství peněz, kterým se všechny půjčky splatí, a ve finále bude dlužník platit pouze jednu půjčku s celkově nižší měsíční splátkou. Závažným prohřeškem se také stává ignorování upomínek nebo vyhýbání se exekuci.

18

1.4 Úvěry a zadluženost Vzít si úvěr v dnešní době neznamená nic nedosažitelného nebo náročného, ba naopak. Reklamy s možností rychlé půjčky a bez ručitele najdeme všude, v novinách, na internetu na plakátech ve vaší ulici. Pomineme věrohodnost těchto zdrojů a plynoucího nebezpečí. Chci upozornit na jednoduchost půjčky. Pokud si chcete sjednat půjčku, nepotřebujete toho mnoho. Většinou stačí doklad totožnosti a doklad o příjmu. Tato jednoduchost může být jedním z faktorů vzrůstající zadluženosti. To, že se v dnešní době zadlužujeme, je podle některých zcela normální. Ovšem v minulosti to zas tak normální nebylo. Kniha Nahá pravda (Pikora, Šichtařová, 2012, s. 67) tuto myšlenku potvrzuje takto: „...kdo nevězí v dluzích až po uši, je trochu divný. Kdo na počátku 90. let mohl říct, že nemá úvěr, byl považován za slušně vychovaného. Kdo totéž přizná dnes, je nezanedbatelnou částí společnosti považován za slušně mentálně retardovaného - o tom není sporu.“ Na internetových stránkách společnosti Czech credit bureau [2] se můžeme přesvědčit o narůstajícím počtu zadlužených rodin. Úvěrový barometr z konce prvního čtvrtletí roku 2014, který tato společnost poskytuje, uvádí dluh ve výši 1,48 bilionu tedy nárůst dluhu oproti roku 2013 o 113 mld. Kč. Konkrétní výši dlouhodobých a krátkodobých úvěrů spolu s počtem klientů si uvedeme na následujících grafech. Graf nám ukazuje již zmíněný nárůst dluhu prvního kvartálu za rok 2014 oproti stejnému období roku 2013. Nyní vidíme již konkrétní rozdělení na dluh dlouhodobý (vlevo) a krátkodobý (vpravo). Dlouhodobý dluh vzrostl o 100mld. Kč (o 10%), krátkodobý vzrostl o něco méně (o 4%), konkrétně o 13mld. Graf č. 1 Dlouhodobé a krátkodobé úvěry

Zdroj: CRIF. Úvěrový barometr k 31.3.2014 [2]

19

Na následujícím grafu můžeme vidět počet klientů, kteří si zřídili dlouhodobý (vlevo) nebo krátkodobý (vpravo) dluh. Očividný nárůst počtu klientů můžeme zaznamenat u dluhu dlouhodobého a to téměř o 22%, kdežto počet klientů krátkodobého dluhu vzrostl pouze o 1%. Co se týče průměrné částky na klienta, u dlouhodobých úvěru je zaznamenán pokles o 10% z 1,63 milionu Kč na 1,46 milionu Kč. U krátkodobého úvěru zaznamenáváme opak a to nárůst o 3% ze 138 tisíc Kč na 142 tisíc Kč. Graf č. 2 Počet klientů


Nemalou roli u poskytování úvěrů hraje i věk žadatele. Na koláčovém grafu si můžeme všimnout, že u dlouhodobých úvěrů téměř polovina žadatelů je ve věku 35-44 let. Nejmenší podíl pouze 1% tvoří žadatelé ve věku 15-24 let. Toto procento se ale zvyšuje u krátkodobých úvěrů a to na zhruba 4%. Je to sice malé číslo, ale ukazuje, že 4% žáků, kteří vyjdou ze ZŠ si vezmou krátkodobý úvěr, aniž by měli nějaké významné znalosti v oblasti financí. Graf č. 3 Věk žadatelů


20

1.5 Finanční gramotnost na školách Finanční gramotnost jako povinná součást základního vzdělávání je v podstatě novinkou. Tato nová skutečnost byla zařazena do upraveného rámcového vzdělávacího programu, který vstoupil v účinnost 1. září 2013. Rámcový vzdělávací program byl vydán v roce 2005 a změny v upraveném rámcově vzdělávacím programu jsou prvními výraznými změnami právě od jeho vydání. Do programu byla zařazena nová a aktuální témata. Změny se prováděly zejména v oblasti matematiky a cizích jazyků. [3] Finanční gramotnost by se měla vyučovat nejen na druhém stupni, ale dokonce i na stupni prvním. Na prvním stupni je doporučeno zařadit finanční gramotnost do vyučovacích předmětů vzniklých ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a na druhém stupni do předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Finanční gramotnost může být realizována v rámci již existujících předmětů ze vzdělávací oblasti např. Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce nebo jako nově vytvořený předmět věnující se pouze této problematice. Každopádně by ředitelé škol měli brát v úvahu, že finanční gramotnost je povinnou součástí základního vzdělávání, čili jí nelze zařadit pouze jako volitelný předmět nebo jen v části třídy či ročníku, dále musí být vyučována na obou stupních ZŠ, jako ucelený předmět je důležitá také návaznost mezi prvním a druhým stupněm a jako mezioborová problematika je při výuce nutná spolupráce mezi pedagogy. [4]

1.6 Výchova Výchova je to, co ovlivňuje člověka celý život. Pokud se budou rodiče snažit vychovávat děti k určitým hodnotám, stejně jako k finanční gramotnosti, bude pro ně snazší pochopit problematiku ve škole. Přitom právě finanční gramotnosti mohou dítě učit zcela nenápadně. I výběr výše kapesného může výchovu ovlivnit. Stačí, když dítěti rodiče poskytují příliš vysoké kapesné a to si pak může koupit vše, na co ukáže. Problémem může být i poskytnutí dodatečného kapesného, pokud dítě vše utratí. Pokud bude mít neustálý příjem peněz, aniž by pro to něco udělalo, nebude si peněz vážit a o to horší to bude, když si tuto skutečnost zakoření již v brzkém věku. I spoření je důležité. Učit dítě spořit přináší mnoho výhod do budoucna. Jedním z možností, jak přimět dítě si spořit, je vytvoření jakési domácí banky ve formě nějaké krabice. Pokud rodič dítěti vysvětlí výhody spoření, nechá ho sám se rozhodnout, jestli bude spořit a kolik, přinese to uspokojivé výsledky. Pro děti pak může být mnohem lákavější koupit si nějakou dražší věc vlastním úsilím a snahou si naspořit. (EYROVI, 2000, s.70) 21

1.7 Výzkumy finanční gramotnosti V této podkapitole představím výzkumy související s finanční gramotností. I když se bakalářská práce týká zejména finanční gramotnosti žáků základních škol, ráda bych u prvního výzkumu poukázala na neznalost této problematiky ze strany dospělé populace. Abychom se vyvarovali negativních výsledků u dospělých je potřeba zdokonalit výuku u mladistvých. Druhý výzkum se již týká žáků základních škol. 1.7.1 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí a Českou národní banku V roce 2010 došlo k výzkumu, který měl zmapovat znalosti občanů ČR z oblasti finanční gramotnosti. Naše dvě instituce k tomuto úkolu sjednali společnost STEM/MARK. Za cíl bylo zjistit, jak lidé rozumí oblasti financí a jak tyto znalosti dokáží využít v praxi. [5] Zde uvedu některé výsledky šetření. 

65% dotazovaných platí své účty včas



51% sleduje svoji finanční situaci



54% zvažuje, zda si může dovolit plánovanou koupi



51% má připravené řešení v případě finančních problémů



60% rozumí pojmu inflace, ale jen 28% určilo správný interval inflace v loňském roce



32% tvrdí, že zná pojem RPSN, co ovšem skutečně znamená, správně určilo jen 17%



16% skutečně ví, co znamenají zkratky p.m. a p.a. a 12% zná pojem rozhodčí doložka



pouze 36% si pečlivě prostuduje smlouvu na místě a zeptá se, pokud něčemu nerozumí [6] Výsledky začínají celkem vysokými procenty, ovšem podrobněji můžeme zjistit, že

znalosti z oblasti finanční gramotnosti značně pokulhávají. Více než polovina dotazovaných má přehled o svých financí a tvoří si rodinný rozpočet, ale druhá polovina nikoliv. To je vysoký počet obyvatel, kteří se o své finance tak pečlivě nestarají. Spousta dotazovaných vyhořela zejména na základních pojmech a tyto pojmy se ve smlouvách často vyskytují. Právě dotaz na smlouvy mě nejvíce překvapil. Pouze třetina si smlouvu pečlivě prozkoumá a zeptá se na nejasnosti, i když je pravda, že dalších zhruba 30% si smlouvu přečte doma nebo se poradí s odborníkem. Našlo se ale dokonce 23% dotazovaných, kteří smlouvu přečetli jen zběžně a 4% smlouvu nečetli vůbec.

22

1.7.2.PISA 2012 Tento projekt, který v současné době probíhá, představuje největší a nejdůležitější mezinárodní výzkum v oblasti měření výsledků vzdělávání. Je to vlastně program, jehož výstup je hlavní ukazatel fungování školního systému. Projekt PISA vznikl díky Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Do zkoumání je zapojeno 68 zemí včetně České republiky. Testování probíhá ve tříletých cyklech. Každý cyklus je zaměřen střídavě na mateřský jazyk, matematiku a přírodní vědy. Poslední výzkum v roce 2012 byl zaměřen právě na matematiku, jejíž součástí byly vůbec poprvé otázky týkající se finanční gramotnosti. [7] Testování z finanční gramotnosti se zúčastnilo 18 zemí a Česká republika dopadla velice dobře. Zažadila se mezi 7 nejúspěšnějších zemí s nadprůměrnými výsledky, což je jistě dobrá zpráva. Čeští žáci předběhli USA, Rusko, Francii, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko, Izrael nebo Slovensko. Naopak nestačili na Šanghaj, Belgii, Estonsko a Austrálii. Do šetření se zapojilo zhruba 1200 žáků z 297 škol. [8]

23

2. PRAKTICKÁ ČÁST Abych došla k cíli mé bakalářské práce, kterým je komparace a následné vyhodnocení stavu finanční gramotnosti žáků vybraných škol, bylo zapotřebí provést kvantitativní výzkum pomocí dotazníků.

2.1 Výběr vzorku respondentů Tento výzkum jsem prováděla již na zmíněných školách v místě mého bydliště a blízkého okolí, čili ZŠ Hradská a ZŠ Hálkova v Humpolci a dále ZŠ na Lipnici nad Sázavou a ZŠ v Senožatech. Jak je zmíněno v úvodu, vybrala jsem si 8. a 9. třídy na ZŠ a to z toho důvodu, že v těchto ročnících se žáci soustřeďují na výběr střední školy a čili na budoucnost a dle jejich výběru si zvolí, zda se s finanční gramotností na svých příštích školách setkají. Na ZŠ Hradská se dotazníku zúčastnily 2 třídy osmého ročníku a dvě třídy ročníku devátého. V osmých třídách bylo 35 žáků, konkrétně 16 v 8.A a 19 v 8.B a v devátých 50 žáků, 28 v 9.A a 22 v 9.B. ZŠ Hálkova má dokonce tři třídy osmého a tři třídy devátého ročníku, ale rozhodla jsem se využít pouze 2 třídy osmého a 2 třídy devátého ročníku z důvodu podobného počtu žáků s další zkoumanou školou Hradská. Ve škole Hálkova se dotazníku zúčastnilo 42 žáků osmých tříd, konkrétně 21 žáků v 8.A a 21 žáků v 8.B a 45 žáků devátých tříd, 24 v 9.A a 21 v 9.B. Na ZŠ v Senožatech se sběru dat zúčastnilo 11 žáků osmého ročníku a 4 žáci devátého ročníku. Na ZŠ na Lipnici nad Sázavou se k vyplňování přidalo ještě 8 žáků osmého ročníku a 6 žáků devátého ročníku. Dotazník mi tedy vyplnilo 96 žáků osmých tříd a 105 žáků devátých tříd. Dohromady se sběru dat zúčastnilo 201 žáků.

2.2 Sběr dat a jejich zpracování Sběru dat jsem docílila pomocí dotazníků, které byly v tištěné formě. V této době se většinou využívá dotazníků ve formě elektronické, ale jelikož jsem měla v plánu provádět dotazníky s respondenty osobně, tuto možnost jsem musela vyloučit. Jako inspiraci při tvorbě dotazníků jsem zvolila učebnici učitele Finanční gramotnost. (Navrátilová, 2012), jelikož je zaměřená na druhý stupeň základních škol a pro středoškoláky. V následující kapitole uvedu, konkrétní podobu dotazníku s vysvětlením, proč jsem jakou otázku zvolila. Během léta jsem elektronicky kontaktovala ředitele základních škol a osobně dorazila na gymnázium, abych jim oznámila můj plánovaný výzkum a poprosila o provedení právě na jejich školách. Všichni s mým výzkumem souhlasili a já se mohla pustit k tvorbě dotazníků, na kterých jsem pracovala během září. Měla jsem v plánu do škol dorazit osobně a na 24

vyplnění dotazníků dohlédnout, ale na gymnáziu a na ZŠ Hálková mi navrhli, abych dotazníky donesla a že si je s žáky vyplní sami učitelé. Stejně tak jsem dopadla i na ZŠ v Senožatech a na Lipnici. Dotazníky jsem tedy v průběhu října a listopadu do škol zanesla s instrukcemi, jak dotazníky vyplňovat a po domluvě si vyplněné zase vyzvedla. Na ZŠ Hradská vyžadovali mou přítomnost, a proto jsem s žáky dotazníky vyplnila sama. Vyplňování trvalo zhruba 10 minut. Dotazník bylo možno vyplnit anonymně, i když na ZŠ Hálková se mi skoro všichni podepsali. Všechny otázky byly povinné a bylo zapotřebí zaškrtnout právě jednu odpověď. Naštěstí všichni žáci podmínky vyplňování splnili, a proto jsem dotazníky poté mohla vyhodnotit.

2.3 Dotazník a jeho podoba V této kapitole vysvětlím jednotlivé otázky a důvod jejich zvolení. Dotazník v plném znění je uveden v příloze této práce. První nečíslovaná otázka určuje pohlaví žáka, jelikož bych ráda porovnala výsledky mezi chlapci a dívkami. Druhá nečíslovaná otázka zjišťuje, na kterou školu se žáci chystají po dokončení základní školy. Tuto otázku jsem zvolila, abych mohla vyhodnotit zvlášť výsledky žáků, kteří se hlásí na školy, kde se s finanční gramotností setkají jen okrajově nebo vůbec. Dotazník nezkoumá pouze znalost z oblasti finanční gramotnosti, ale také gramotnost čtenářskou, jelikož někde chceme znát pravdivou odpověď, jinde nepravdivou. Je třeba si tedy otázky dobře pročíst a promyslet. Jak jsem již napsala, postupovala jsem za pomoci učebnice a otázky jsem volila na základě jednotlivých kapitol v učebnici, aby byly otázky komplexní. Otázky jsou tedy rozděleny do určitých okruhů. Jedná se o souhrn uzavřených otázek zjišťujících znalost teorie (otázky 1-10), otázky, kde je potřeba počítat, které se hodí v praktickém životě (otázky 11-14) a otázky zjišťující hospodaření v domácnosti žáka. Nyní tyto okruhy představím. 

Jedna sada otázek se zaměřuje na peníze, konkrétně na jejich funkci, podobu a způsob platby např. při zjištění rozdílu mezi debetní a kreditní kartou, jedná se o otázky č.1 až č.5



Je zde zastoupena kapitola o bankách otázkou č.6, kapitola s finančními produkty otázkou č.8, která se ptá na typy úvěrů a otázka zaměřená na práva spotřebitele a to konkrétně v případě reklamace (otázka č.10)



Otázky zjišťující znalost základních pojmů RPSN a inflace v otázkách č.7 a č.9 25



Další balík obsahuje otázky, kde je třeba počítat bez kalkulačky. Jedná se o zejména o znalost počítání s procenty, které jsou zakomponovány do otázek s finančními produkty. Zjišťují, kolik dlužník zaplatí na úrocích a kolik naopak člověk získá, když si u banky spoří. Zde se testuje zejména numerická gramotnost. Řekla bych, že tyto typy otázek patří k důležitým, jelikož učí uvědomit si, co je pro člověka výhodné a co naopak.



Poslední část dotazníku se týká osobních postojů a hospodaření v rodině. V dotazníku zjišťuji, jak by žák postupoval při půjčce, zda si spoří, zda dostává kapesné a v jaké výši, jak s tímto kapesným nakládá a zda je rodiče finanční gramotnosti učí, například jestli s žáky řeší rodinnou finanční situaci atd.

2.4 Vyučování finanční gramotnosti na zkoumaných školách Nyní dostanou prostor samotné školy, kde probíhalo dotazníkové šetření. Zjišťovala jsem u učitelů na ZŠ Senožaty, ZŠ Lipnice nad Sázavou a ZŠ Hálková a zástupkyně ředitele na ZŠ Hradská, jak u nich na školách probíhá výuka finanční gramotnosti. Na ZŠ Hradská v Humpolci se finanční gramotnost vyučuje v rámci předmětu matematika v devátém ročníku druhého stupně. Navíc zde probíhá speciální seminář zaměřený pouze na finanční gramotnost. Ten je ovšem vyučován pouze jedno pololetí jedné třídě daného ročníku a v druhém pololetí se vyučuje ve třídě druhé. V letošním roce má tento seminář vzdělávat osmé ročníky. Devátý ročník v letošním roce seminář nemá, a proto se s finanční gramotností setkávají v matematice. Přípravu na vyučování finanční gramotnosti v rámci matematiky mají na starost samotné paní učitelky a ty si samy rozhodují, kolik času finanční gramotnosti věnují. Seminář finanční gramotnosti vyučuji samotný pan ředitel. Finanční gramotnost je zde ovšem vyučována pouze na druhém stupni. Na ZŠ Hálkova je finanční gramotnost vyučována v rámci ostatních předmětů. Zde začínají již na prvním stupni v předmětech matematika, vlastivěda a prvouka a na druhém stupni finanční gramotnost vyučují v rámci předmětů matematika, občanská výchova a výchova ke zdraví. Zde splňují pravidla pro vyučování finanční gramotnosti, kdy jí vyučují jak na prvním, tak na druhém stupni. Na ZŠ na Lipnici nad Sázavou se finanční gramotnost také vyučuje v rámci matematiky. Navíc jsou do vyučování zařazeny také cvičení z matematiky, kde je zaměření na finanční gramotnost znatelnější. Škola se rozhodla gramotnost vyučovat střídavě v 6. a 7. ročníku a poté v 8. a 9. ročníku. Vyučování probíhá jen na druhém stupni jako na ZŠ Hradská. 26

Na základní škole v Senožatech uvádí finanční gramotnost jako průřezové téma v předmětech matematika a český jazyk, popřípadě dalších předmětů. Již od 1. třídy se děti učí počítat s penězi a na stupni druhém počítají procenta a s nimi spojené úroky. Učitelé se snaží naučit děti řešit finanční situace bez emocí.

2.5 Grafické zpracování výzkumu V této kapitole se dostáváme k výsledkům mého výzkumu. Vyhodnocení jednotlivých otázek zpracuji do třech tabulek, v první budou výsledky teoretických otázek č.1-10, do druhé zařadím otázky, ve kterých se počítá, čili otázky č. 11-14 a ve třetí tabulce shrnu výsledky otázek, na které žáci vyjadřovali svůj názor. Výsledky jednotlivých otázek krátce shrnu za pomocí vyjádření výsledků v procentech. Budu mezi sebou porovnávat ZŠ Hradská a ZŠ Hálkova, a poté zvlášť ZŠ Lipnice a ZŠ Senožaty a to kvůli nerovnoměrnému počtu žáků. Na školách na vesnicích je totiž žáků o dost méně, a proto by naše výsledky nebyly korektní. Dále budu vyhodnocovat výsledky žáků 8. a 9. ročníků dohromady. Začneme dvěma nečíslovanými otázkami. Tabulka č.1 chlapec/dívka ZŠ Hálkova ZŠ Hradská ZŠ Senožaty

ZŠ Lipnice

chlapec

43

43

6

7

dívka

44

42

9

7

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č.2: Na jakou školu se žáci chystají po ZŠ ZŠ Hálkova ZŠ Hradská ZŠ Senožaty

ZŠ Lipnice

gymnázium

13

8

0

2

hotelová škola

4

6

2

1

obchodní škola

2

4

1

0

odborné učiliště

5

12

2

3

střední průmyslová škola

10

13

3

0

střední zdravotnická škola

3

7

1

0

střední zemědělská škola

13

10

1

2

konzervatoř

1

2

0

0

jiné

10

9

3

4

nevím

26

14

2

2


27

Otázku zjišťující střední školu jsem sem vložila z důvodu, abych zjistila, kolik žáků se s finanční gramotností na střední škole pravděpodobně nesetká a pokud ano, tak možná jen okrajově. Do této kategorie bych zahrnula odborné učiliště, střední průmyslovou, zdravotnickou a zemědělskou školu a konzervatoř. Ze ZŠ Hálkova chce tyto školy navštěvovat dohromady 32 žáků, ze ZŠ Hradská dokonce 53 žáků, 7 žáků ze ZŠ Senožaty a 5 ze ZŠ Lipnice.. Pokud žáci zatrhli odpověď jiné, dopisovali školy jako sportovní, pedagogická, zubní laborant, umělecko-průmyslová, sociální, IT, jazyková, stavební, manažerská a ekonomické lyceum. Kromě ekonomického lycea a manažerské školy i pro tyto jiné školy platí, že finanční gramotnost zde bude vyučována pouze okrajově, pokud vůbec bude vyučována. Proto je právě důležité vyučovat žáky již na škole základní. Tabulka č.3: Výsledky otázek č.1-10

a b otázka č. 1 c d a otázka č. 2 b a otázka č. 3 b c a otázka č. 4 b c a otázka č. 5 b c a b otázka č. 6 c d a otázka č. 7 b c a b otázka č. 8 c d a otázka č. 9 b c a otázka č. 10 b c

ZŠ Hálkova 25 20 10 32 86 1 14 4 69 14 10 63 59 14 14 14 36 13 24 77 6 4 5 3 78 1 31 34 22 28 20 39

ZŠ Hradská ZŠ Senožaty ZŠ Lipnice 23 4 3 14 4 2 4 2 0 44 5 9 85 14 13 0 1 1 11 1 3 2 5 2 72 9 9 12 3 3 4 1 3 69 11 8 56 7 11 13 3 1 16 5 2 13 3 2 38 7 5 16 4 3 18 1 4 81 12 11 1 0 2 3 3 1 4 0 1 1 0 0 80 15 12 0 0 1 25 7 7 43 1 5 17 7 2 26 6 4 14 4 5 45 5 5


28

Otázka č.1 Peníze slouží jako: a) prostředek směny b) zúčtovací jednotka c) uchovatel hodnoty d) všechny odpovědi jsou správné správná odpověď: d) V této otázce jsme chtěli znát funkce peněz, žáci měli zaškrtnout odpověď d) všechny odpovědi jsou správně. Takto odpovědělo 32 žáků na ZŠ Hálkova, což je 36,78% a 44 žáků na ZŠ Hradská, což je 51,76%. Na ZŠ Hálkova otázku A zaškrtlo 25 žáků (28,74%), otázku B 20 žáků (22,99%) a otázku C 10 žáků (11,49%). Zatímco na ZŠ Hradská otázku A zaškrtlo 23 žáků (27,06%), otázku B 14 žáků (16,47%) a otázku C 4 žáků (4,71%). U této otázky odpovědělo správně více žáků na ZŠ Hradská. Správně odpovědělo také 5 žáků odpovídajících 33,33% na ZŠ Senožaty a 9 žáků na ZŠ Lipnice čili 64,29%. Neúplnou odpověď a, b nebo c zvolilo celkem 66,67% žáků na ZŠ Senožaty a 35,71% na ZŠ Lipnice. Správně odpovědělo více žáků na ZŠ Lipnice.

Otázka č. 2 Jaké peníze máme v peněžence? a)hotovostní peníze b)bezhotovostní peníze správná odpověď: a) Na tuto otázku odpověděli kromě třech žáků všichni správně. Chtěli jsme znát odpověď na otázku: Jaké peníze máme v peněžence. Správně byla odpověď a)hotovostní. Na ZŠ Hálkova správně odpovědělo 86 žáků, což je 98,85% a pouze 1 žák odpověděl špatně a jedná se o 1,15%. Zatímco na ZŠ Hradská byla 100% úspěšnost. I na ZŠ na vesnicích byla úspěšnost vysoká. Správně odpovědělo 14 žáků (93,33%) ze ZŠ Senožaty a 13 žáků (92,86%) ze ZŠ Lipnice. Z obou škol se našel pouze jeden žák, který si s otázkou neporadil. U této otázky by se dala vyhlásit remíza.

29

Otázka č. 3 Pokud potřebujeme posílat stejnou částku z účtu pravidelně každý měsíc, kterou formu příkazu k úhradě platby použijeme? a)jednorázový b)hromadný c)trvalý správná odpověď: c) Na naší otázku zjišťující znalosti příkazu k úhradě odpovědělo správně 69 žáků (79,31%) na ZŠ Hálkova a o 3 žáky více (84,71%) na ZŠ Hradská. Na ZŠ Hálkova zatrhlo špatnou odpověď A 14 žáků (16,09%) a B 4 žáci (4,6%). Na ZŠ Hálkova to bylo méně, konkrétně 11 žáků (12,94%) zaškrtlo odpověď A a 2 žáci (2,35%) odpověď B. U této otázky můžeme vidět větší úspěšnost na ZŠ Hradská. Správnou formu příkazu k úhradě zvolilo dále shodně 9 žáků- 60% na ZŠ Senožaty a 64,29% na ZŠ Lipnice. Z ostatních nabízených možností si nesprávně zvolilo zbylých 6 žáků ze ZŠ Senožaty a 5 žáků ze ZŠ Lipnice. Také u této otázky jsou výsledky téměř shodné.

Otázka č. 4 Které z následujících tvrzení o kartách je nepravdivé? a)nikomu nesdělujeme PIN kód své karty b)nezaznamenávat si PIN kód přímo na plastikový obal karty c)platební kartu můžeme kdykoliv komukoliv půjčit správná odpověď: c)

U otázky číslo 4 jsme zjišťovali, které tvrzení o platebních kartách je nepravdivé. Výraz nepravdivé jsem zvolila z důvodu čtenářské gramotnosti. Zda si žáci dokáží otázku pořádně přečíst. Právě to byl možná důvod nesprávných odpovědí. Správnou odpověď C zaškrtlo 63 žáků (72,41%) ZŠ Hálkova a 69 žáků (81,18%) ZŠ Hradská. 14 žáků (16,09% )ze ZŠ Hálkova označilo nesprávně odpověď A a 10 žáků (11,49%) odpověď B. Na ZŠ Hradská to bylo opět méně a to konkrétně 12 žáků (14,12%) zvolilo odpověď A a 4 žáci (4,71%) odpověď B.

30

Na čtvrtou otázku odpovědělo správně také 11 žáků (73,33%) ze ZŠ Senožaty a 8 žáků (57,14%) ze ZŠ Lipnice. Na ZŠ Senožaty se našli 4 žáci, kteří zvolili nesprávnou možnost a na ZŠ Lipnice 6 žáků. Zde o pár procent zvítězila ZŠ Senožaty.

Otázka č. 5 Které z následujících tvrzení o kartách je pravdivé? a)u kreditní karty platíte vlastními penězi b)u debetní karty platíte svými vlastními penězi, u kreditní utrácíte peníze banky c)debetní karta není vhodná k platbám v obchodech správná odpověď: b) U této otázky mapující znalosti o platebních kartách byl kamenem úrazu pojem debetní karta. Často jsem byla tázána, co vlastně debetní karta znamená. Myslím si, že žáci pod pojmem kreditní karta viděli jakoukoliv platební kartu, kterou má člověk v peněžence, a proto odpovědělo správně tak málo žáků. Správné tvrzení, že u debetní karty platíte svými vlastními penězi a u kreditní utrácíte peníze banky, odpovědělo správně pouze 14 žáků (16,09%) ze ZŠ Hálkova a 13 žáků (15,29%) ze ZŠ Hradská. Nejvíce žáků z obou škol odpovědělo na otázku A, která ovšem nebyla správně. Takto odpovědělo 59 žáků (67,82%) na ZŠ Hálkova a 56 žáků (65,88%) na ZŠ Hradská. Odpověď C zaškrtlo 14 žáků (16,09%) na ZŠ Hálkova a 16 žáků (18,82%) na ZŠ Hradská. U této otázky odpovědělo správně více žáků na ZŠ Hálkova, i když to byla jedna z nejméně úspěšných otázek. S neznalostí pojmu debetní karta jsem se setkala i u ZŠ na vesnicích. Na tuto otázku odpověděli správně pouze 3 žáci na ZŠ Senožaty, což odpovídá 20% a dokonce pouze 1 žák na ZŠ Lipnice, což je pouhých 7,14%. Nejvíce volili odpověď a, pod kterou se skrývalo tvrzení, že u kreditní karty platíte vlastními penězi. Špatně odpovědělo 12 žáků ze ZŠ Senožaty a 13 ze ZŠ Lipnice.

Otázka č. 6 Mezi funkce obchodních bank nepatří: a)přijímání vkladů b)bankovní dohled c)vedení bankovních účtů d)poskytování úvěrů 31

správná odpověď: b) Ani u této otázky nebyla vysoká úspěšnost. Ani jedna škola se nedostala nad 50% žáků, kteří by odpověděli správně. Chtěli jsme znát funkce obchodních bank a vyřadit funkci, která mezi ostatní nepatří. Správná odpověď byla B: bankovní dohled. O něco málo lepší výsledek měla ZŠ Hradská, kde správně odpovědělo 38 žáků (44,71%) na ZŠ Hálkova jich bylo 36 (41,38%). Na ZŠ Hálkova dále zaškrtlo otázku A 14 žáků (16,09%), otázku C 13 žáků (14,94%) a otázku D 24 žáků (27,59%), podobné výsledky byly i na ZŠ Hradská, kde odpověď A zvolilo 13 žáků (15,29%), odpověď C 16 žáků (18,82%) a odpověď D 18 žáků (21,18%). Stejně jako u předešlého zkoumání se ZŠ ve městech i zde počet žáků, kteří odpověděli správně, nepřekročil hranici 50%. Na ZŠ Senožaty to bylo 46,67% konkrétně 7 žáků a na ZŠ Lipnice o něco méně a to 35,71% konkrétně 5 žáků. Zbylých 53,34% žáků ze ZŠ Senožaty a 64,29% ze ZŠ Lipnice zvolilo nesprávnou odpověď.

otázka č. 7 Co je to RPSN? a)roční procentní sazba nákladů b)název nebankovní finanční instituce c)odměna za poskytnutí vkladu bance správná odpověď: a) Otázka číslo 7 se dá považovat za úspěšnou ve všech čtyřech školách, jelikož zkratku RPSN správně označilo za roční procentní sazbu nákladů 77 žáků (88,51%) ze ZŠ Hálkova a o 4 žáky více, tedy 81 žáků (95,29%) ze ZŠ Hradská. Odpověď B považovalo za správnou 6 žáků (6,9%) ze ZŠ Hálkova a 1 žák (1,18%) ze ZŠ Hradská, odpověď C poté 4 žáci (4,6%) ze ZŠ Hálkova a 3 žáci (3,53%) ze ZŠ Hradská. Celých 80% žáků ze ZŠ Senožaty a 78,57% ze ZŠ Lipnice odpovědělo správně na otázku zjišťující, co žáci chápou pod pojmem RPSN. Nesprávně pak odpověděli shodně 3 žáci z obou škol. Výsledky obou škol jsou téměř shodné.

32

otázka č. 8 Pokud si budeme chtít půjčit peníze na dům, o který typ úvěru (půjčky) požádáme? a)spotřebitelský b)kontokorentní c)hypoteční d)revolvingový správná odpověď: c) Typy úvěrů dopadly v našem dotazníku velice úspěšně. Pokud by si žáci "vzali úvěr" na byt, správně by zvolilo hypoteční úvěr 78 žáků (89,66%) ze ZŠ Hálkova a 80 žáků (94,12%) ze ZŠ Hradská. Na ZŠ Hálkova dále zatrhlo 5 žáků (5,75%) odpověď A, 3 žáci (3,45%) odpověď B a 1 žák (1,15%) odpověď C. Podobné výsledky se objevily i na ZŠ Hradská, kde odpověď A zvolili 4 žáci (4,71%), odpověď B 1 žák (1,18%) a C nikdo nezvolil. Úspěšnost byla prokázána i na ZŠ na vesnicích., kde na ZŠ Senožaty odpověděli správně všichni žáci, na ZŠ Lipnice odpovědělo správně 85,71% žáků tedy 12 a nesprávně pouze 2 žáci. O něco lepší výsledek má ZŠ Senožaty.

otázka č. 9 Co je to inflace? a)nárůst cenové hladiny b)pokles cenové hladiny c)pokud je cenová hladina stabilní správná odpověď: a) Výsledky této otázky nedopadly velice dobře. Chtěli jsme vysvětlit pojem inflace, což je nárůst cenové hladiny. Většina žáků na obou školách se však mylně domnívala, že inflace je naopak pokles cenové hladiny. Takto mylně odpovědělo 34 žáků (39,08%) na ZŠ Hálkova a dokonce 43 žáků (50,59%) na ZŠ Hradská. Správně odpovědělo 31 žáků (35,63%) na ZŠ Hálkova a 25 žáků (29,41%) na ZŠ Hradská. Odpověď C zvolilo 22 žáků (25,29%) na ZŠ Hálkova a 17 žáků (20%) na ZŠ Hradská. O něco lépe dopadla ZŠ Hálkova, i když výsledky z obou škol nejsou vůbec příznivé.

33

I na ZŠ v Senožatech a na Lipnici nedopadly výsledky nejlépe. Správně odpovědělo shodně pouze 7 žáků z každé školy, což činí 46,7% na ZŠ Senožaty (špatně odpovědělo zbylých 53,34%) a 50% na ZŠ Lipnice, což znamená, že dalších 50% odpovědělo nesprávně.

otázka č. 10 Jak dlouho od zakoupení spotřebního zboží ho mohu reklamovat? a)2 týdny b)2 měsíce c)2 roky správná odpověď: c) U otázky zjišťující znalosti o reklamaci spotřebního zboží mě překvapil vysoký počet špatných odpovědí. Správnou odpověď 2 roky totiž zvolila ani ne polovina žáků ze ZŠ Hálkova, konkrétně 39 (44,83%) a 45 žáků (52,94%) ze ZŠ Hradská. Odpověď A 2 týdny chybně zvolilo 28 žáků (32,18%) ze ZŠ Hálkova a 26 žáků (30,59%) ze ZŠ Hradská. Druhou špatnou odpověď B 2 měsíce zvolilo 20 žáků (22,99%) ze ZŠ Hálkova a 14 žáků (16,47%) ze ZŠ Hradská. Správnou odpověď na tuto otázku zvolilo shodně 5 žáků z obou vesnických škol, což je pouze 33,33% na ZŠ Senožaty a 35,71% na ZŠ Lipnice. Zbylých 10 žáků ze ZŠ Senožaty a 9 ze ZŠ Lipnice odpovědělo špatně. Zde je počet žáků odpovídající správně totožný.

Tabulka č.4: Výsledky otázek č.11-14

otázka č. 11 otázka č. 12 otázka č. 13

otázka č. 14

a b c a b a b c a b c

ZŠ Hálkova 15 57 15 61 26 52 22 13 25 23 39

ZŠ Hradská ZŠ Senožaty ZŠ Lipnice 15 3 3 57 8 9 13 4 2 58 9 9 27 6 5 54 9 9 18 1 4 13 5 1 20 4 4 14 2 2 51 9 8


34

otázka č. 11 Potřebuji si půjčit od banky 50 000Kč na 1 rok. Roční úroková míra je 10%. Kolik peněz budu muset vrátit? a)50 500Kč b)55 000Kč c)60 000Kč správná odpověď: b) Od této otázky začínají otázky zaměřené na počítání úroků, čili počítání s procenty. Žáci nesměli používat kalkulačky. Výsledky ze všech čtyř škol shrnuje tabulka nad otázkou č. 11. Právě u otázky č. 11 jsme chtěli vypočítat úroky, když bychom si vzali půjčku. Výsledky z obou městských škol jsou téměř totožné. Správně v obou školách odpovědělo 57 žáků, což je 65,52% na ZŠ Hálkova a 67,06% na ZŠ Hradská. Odpověď A dále zaškrtl totožný počet žáků na obou školách, tedy 15 (17,24% na ZŠ Hálkova a 17,65% na ZŠ Hradská). Stejné množství žáků zatrhlo odpověď C na ZŠ Hálkova a 13 (15,29%) na ZŠ Hradská. Správný počet peněz by do banky dále vrátilo 8 žáků (53,33%) ze ZŠ Senožaty a 9 (64,29%) žáků ze ZŠ Lipnice. Nesprávnou odpověď zvolilo 7 žáků (46,67%) ze ZŠ Senožaty a 5 žáků (35,72%) ze ZŠ Lipnice. Zde odpovědělo správně více žáků na ZŠ Lipnice, i když pouze o jednoho.

otázka č. 12 Rozhoduji se, u které banky si půjčím 20 000Kč. a)u banky, kde roční úroková míra je 15% b)u banky, kde přeplatím o 3 500Kč správná odpověď: a) U této otázky jsme opět chtěli vypočítat úroky z půjčky, jen byla otázka jinak položená. Na otázku správně odpovědělo a tedy odpověď A zatrhlo 61 žáků (70,12%) na ZŠ Hálkova, což je o 3 žáky více než na ZŠ Hradská, kde správně odpovědělo 58 žáků (68,24%). Druhou chybnou možnost vybralo zbývajících 26 žáků (29,89%) ZŠ Hálkova a 27 žáků (31,76%) ZŠ Hradská. Výsledky jsou zde podobné, ale o necelá 2% je na tom lépe ZŠ Hálkova.

35

Na tuto otázku shodně odpovědělo 9 žáků na obou vesnických školách. Na ZŠ Senožaty se jedná o 60% žáků na ZŠ Lipnice o 64,29% žáků. Druhou nesprávnou odpověď zvolilo 40% žáků na ZŠ Senožaty a 35,71% žáků na ZŠ Lipnice. Správně nám zde odpověděla více než polovina žáků, ovšem jelikož se jedná jen o počítání s procenty, mohlo jich být mnohem více.

otázka č. 13 Na účet si uložím 2 000Kč, banka mi slíbí úrok 5% ročně. Kolik peněz mi za rok na účtu přibude? a)100Kč b)2 100Kč c)210Kč správná odpověď: a) U této otázky jsme chtěli znát úroky z vkladu. Správnou odpověď A zvolilo 52 žáků (59,77%) ze ZŠ Hálkova a 54 žáků (63,53%) ze ZŠ Hradská. Nesprávně vybralo odpověď B 22 žáků (25,29%) ze ZŠ Hálkova a 18 žáků (21,18%) ze ZŠ Hradská a dále odpověď C totožný počet žáků z obou škol, čili 13 (14,94% na ZŠ Hálkova a 15.29% na ZŠ Hradská). Výsledky jsou opět velice podobné, ačkoli na ZŠ Hradská odpovědělo správně o 2 žáky více. I zde nám správně odpovědělo 9 žáků z každé ze škol- 60% ze ZŠ Senožaty a 64,29% ze ZŠ Lipnice. Zbylých 40% žáků na ZŠ Senožaty a 35,71% žáků na ZŠ Lipnice odpovědělo nesprávně zvolením možnosti B nebo C.

otázka č. 14 Rozhoduji se, u které banky uložím svých 30 000Kč. a)u banky s výnosem 1 500Kč b)u banky s výnosem 5% c)obě banky nabízí stejný výnos správná odpověď: c) Tato otázka nabízela 2 možnosti, které byly správné obě, proto bylo třeba zaškrtnout odpověď C. Takto správně odpovědělo 39 žáků (44,83%) ze ZŠ Hálkova a o 12 žáků (60%) více na ZŠ Hradská. Na ZŠ Hálkova zaškrtlo odpověď A 23 žáků (28,74%) a odpověď B 23 36

žáků (26,44%). Na ZŠ Hradská považovalo za správnou odpověď A 20 žáků (23,53%) a odpověď B 14 žáků (16,47%). Správně odpovědělo i 9 žáků na ZŠ Senožaty (60%) a 8 žáků na ZŠ Lipnice (57,14%). Neúplnou odpověď vybralo shodně celkem 6 žáků- 40% na ZŠ Senožaty a 42,86% na ZŠ Lipnice. Výsledky jsou zde až na jednoho žáka totožné.

Výsledky poslední skupiny otázek zjišťujících osobní názory žáků jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č.5: Výsledky otázek č.15-19

otázka č. 15

otázka č. 16

otázka č. 17

otázka č. 18

otázka č. 19

a b c a b c d a b c d e f a b c d a b

ZŠ Hálkova 66 15 6 27 46 6 8 18 47 6 3 9 4 10 18 47 8 48 39

ZŠ Hradská ZŠ Senožaty ZŠ Lipnice 68 12 12 16 3 2 1 0 0 32 5 3 32 7 7 9 3 2 12 0 2 4 1 2 41 7 6 9 2 1 2 0 0 28 5 5 1 0 0 5 0 0 22 2 3 50 13 9 7 0 2 50 9 9 35 6 5


otázka č. 15 Pokud byste si v budoucnu museli půjčit, jak byste to udělali? a)Půjčku bych si sjednal/a v bance po pečlivém přečtení smlouvy. b)Peníze bych si půjčil/a od kamaráda bez smlouvy. c)Našel/našla bych si inzerát v novinách nebo na internetu, kde nabízí půjčku co nejrychleji a bez přemýšlení bych jí uzavřel/a.

37

Nyní budou otázky, kde není žádná správná odpověď. Na tyto otázky odpovídají žáci podle svého vlastního uvážení. U této otázky jsme chtěli vědět, jak by si žáci půjčili půjčku. Většina žáků by si půjčila u banky po přečtení smlouvy. Konkrétně takto odpovědělo 66 žáků (75,86%) ze ZŠ Hálkova a 68 žáků (80%) ze ZŠ Hradská. 15 žáků (17,24%) ze ZŠ Hálkova a 16 žáků (18,82%) ze ZŠ Hradská by si půjčilo od kamaráda a půjčku přes inzerát by bez přemýšlení uzavřelo 6 žáků (6,9%) ze ZŠ Hálkova a 1 žák (1,18%) ze ZŠ Hradská. Je vidět, že většina žáků přemýšlí rozumně, ale najdou se i žáci, kteří by se zachovali zbrkle. Na ZŠ na vesnicích dopadly výsledky velice dobře, jelikož půjčku přes inzerát bez přečtení smlouvy by si nesjednal žádný z žáků z vybraných škol. Půjčku v bance po pečlivém přečtení smlouvy by zvolilo shodně 12 žáků, konkrétně 80% žáků ze ZŠ Senožaty a 85,71% žáků ze ZŠ Lipnice. Půjčku od kamaráda by volili 3 žáci na ZŠ Senožaty (20%) a 2 na ZŠ Lipnice (14,29%).

otázka č. 16 Jak jste na tom se spořením? a)spořím si sám b)spoří mi rodiče c)nespořím si nic d)jiné:_____________ U této otázky jsme zjišťovali, jak jsou na tom žáci se spořením. Překvapilo mě, kolik žáků si na ZŠ již spoří. Na ZŠ Hálkova je to 27 žáků (31,03%) a na ZŠ Hradská 32 žáků (37,65%). Na ZŠ Hálkova spoří rodiče 46 žákům (52,87%) a na ZŠ Hradská 32 žákům (37,65%). 6 žáků (6,9%) ze ZŠ Hálkova a 9 žáků (10,59%) ze ZŠ Hradská si nespoří nic. Odpověď D zaškrtlo 8 žáků (9,2%) na ZŠ Hálkova a 12 žáků (14,12%) na ZŠ Hradská, kde všichni napsali, že si spoří sami spolu s rodiči. Ze všech dotazovaných žáků si spoří samo nebo za pomoci rodičů 157 žáků, což je 91,28%. Dalším sedmi žákům z obou vesnických škol spoří rodiče (46,67% na ZŠ Senožaty a 50% na ZŠ Lipnice). Samo si spoří 5 žáků na ZŠ Senožaty (33,33%) a 3 na ZŠ Lipnice (21,43%). Žádné peníze si nespoří 3 žáci ze ZŠ Senožaty (20%) a 2 na ZŠ Lipnice (14,29%). Na ZŠ Lipnice jsou ještě 2 žáci, kteří zaškrtli odpověď D, kde doplnili, že jim spoří babička.

38

otázka č. 17 Kolik korun měsíčně dostáváte od rodičů jako kapesné? a)méně než 100Kč b)100Kč-500Kč c)500-1000Kč d)1000Kč a více e)peníze dostávám nepravidelně (vánoce...) f)nedostávám kapesné

U otázky číslo 17 jsme chtěli vědět, jestli žáci dostávají kapesné a pokud ano, tak v jaké výši. Na ZŠ Hálkova je 18 žáků (20,68%), kteří dostávají méně než 100Kč měsíčně, na ZŠ Hradská tuto částku dostávají 4 žáci (4,71%). Kapesné v rozmezí 100-500Kč měsíčně dostává 47 žáků (54,02%) ze ZŠ Hálkova a 41 žáků (48,24%) ze ZŠ Hradská. Kapesné v rozmezí 500-1000Kč měsíčně dostává 6 žáků (6,9%) ze ZŠ Hálkova a 9 žáků (10,59%) ze ZŠ Hradská. Více než 1000Kč měsíčně obdrží 3 žáci (3,45%) ze ZŠ Hálkova a 2 žáci (2,35%) ze ZŠ Hradská. Peníze žáci dostávají i nepravidelně k narozeninám, Vánocům atd. a na ZŠ Hálkova je takových žáků 9 (10,35%) a na ZŠ Hradská dokonce 28 (32,94%). 4 žáci (4,6%) ze ZŠ Hálkova a 1 žák (1,18%) ze ZŠ Hradská nedostává kapesné žádné. Na vesnických školách se nenašel ani jeden žák, který by kapesné nedostával. Nejvíce žáků dostává kapesné v rozmezí 100-500Kč měsíčně, konkrétně 7 žáků na ZŠ Senožaty (46,67%) a 6 žáků na ZŠ Lipnice (42,86%). Méně než 100Kč dostává 1 žák na ZŠ Senožaty (6,67%) a 2 žáci na ZŠ Lipnice (14,29%). Kapesné v rozmezí 500-1000Kč měsíčně si užívají 2 žáci na ZŠ Senožaty (13,33%) a 1 žák na ZŠ Lipnice (7,14%). Více než 1000Kč měsíčně nedostává žádný žák a současně 5 žáků z obou škol získává kapesné nepravidelně ve formě např. dárků k vánocům, narozeninám či jako různé odměny za úspěchy. Tyto výsledky jsou velice přívětivé, jelikož dle mého názoru je zapotřebí žákům v tomto věku poskytnout nějaký finanční obnos, už jen kvůli osvojení si hospodaření s financemi, ale ne zas tak vysoké částky, nutící žáky bezhlavě utrácet za nepotřebné věci.

39

otázka č. 18 Pokud dostáváte kapesné, jak s ním nakládáte? a)všechno utratím během pár dní za drobnosti b)šetřím si na nějakou dražší věc (např. PC) c)něco utratím, něco si schovávám d)všechno si šetřím Tato otázka zjišťovala, jak žáci nakládají s kapesným. Žáků, kteří vše utratí za drobnosti je na ZŠ Hálkova 10 (12,05%) a na ZŠ Hradská 5 (5,95%). Objevilo se i větší množství žáků, kteří si šetří na nějakou dražší věc. Na ZŠ Hálkova jich je 18 (21,69%) a na ZŠ Hradská 22 (26,19%). Velké množství žáků si z kapesného část uschová a část utratí. Takto postupuje 47 žáků (56,63%) na ZŠ Hálkova a 50 žáků (59,52%) na ZŠ Hradská. Pouze 8 žáků (9,64%) ze ZŠ Hálkova a 7 žáků (8,33%) ze ZŠ Hradská si šetří veškeré kapesné. Na tuto otázku neodpověděli 4 žáci ze ZŠ Hálkova a 1 žák ze ZŠ Hradská, jelikož tito žáci v předchozí otázce odpověděli, že žádné kapesné nedostávají. I žáci z vesnických škol o financích alespoň trochu přemýšlí. To ukazuje fakt, že žádný z žáků neutratí všechno své kapesné, ale šetří si na nějakou dražší věc-konkrétně 2 žáci na ZŠ Senožaty (13,33%) a 3 žáci na ZŠ Lipnice (21,43%) a nebo jako většina dotazujících část svého kapesného sice utratí, ale zbytek si schovají- jedná se o 13 žáků na ZŠ Senožaty (86,67%) a 9 žáků na ZŠ Lipnice (64,29%). Na ZŠ Lipnice se dokonce našli 2 žáci (14,29%), kteří si šetří celé své kapesné.

otázka č. 19 Učí vás doma rodiče finanční gramotnosti? (Např. vás učí hospodařit s penězi, povídají si s vámi o finančních potížích atd. ) a)ano b)ne V poslední otázce se zjišťovalo, jestli rodiče žáky učí finanční gramotnosti, tzn., jestli s nimi řeší jejich finanční situace, zda je učí hospodařit s penězi atd. Očekávala jsem, že všichni nebo alespoň většina odpoví kladně, ovšem překvapilo mě, že velké množství žáků odpovědělo negativně, že je rodiče finanční gramotnosti neučí. Dle mého názoru je to potřeba,

40

jelikož právě, když rodiče dítě seznámí s finanční situací a vysvětlují, jak danou situaci řešit, tak je to nejlepší praktický příklad. Pokud se dostaneme k číslům, tak na ZŠ Hálkova odpovědělo kladně 48 žáků (55,17%) a negativně 39 (44,83%). Na ZŠ Hradská odpovědělo kladně 50 žáků (58,82%) a 35 (41,18%) odpovědělo negativně. Kladně nám odpovědělo i dalších 9 žáků z obou vesnických škol (60% na ZŠ Senožaty a 64,29% na ZŠ Lipnice) a negativně 6 žáků ze ZŠ Senožaty (40%) a 5 žáků ze ZŠ Lipnice (35,71%). Jedná se o vyšší podíl žáků, kteří jsou na finanční oblast připravování i doma, ale mohlo by jich být mnohem více.

Počet žáků, kteří odpovídali správně, se na obou městských školách tolik nelišil. Je možné, že do budoucna by mohli mít žáci ZŠ Hálkova lepší výsledky, jelikož se tam finanční gramotnost vyučuje již od prvního stupně, kdežto na ZŠ Hradská pouze na stupni druhém. Tento předpoklad ale v tomto šetření nemohu brát v úvahu, jelikož se finanční gramotnost vyučuje pouze rok a dotazníky vyplňovali pouze žáci 8. a 9. stupně, tudíž si nemohli vyzkoušet vyučování finanční gramotnosti na prvním stupni. Pokud zprůměrujeme počet žáků v procentech, kteří odpovídali správně, vyjde nám, že na ZŠ Hálkova je to 60,26% a na ZŠ Hradská 65,30%. Tyto čísla nám ukazují, že na ZŠ Hradská odpovídalo správně více žáků, ale průměrný počet správných odpovědí se zas až tolik neliší od průměrného počtu správných odpovědí na ZŠ Hálkova. Stejně jako u předešlých dvou škol jsme ani u vesnických škol nezpozorovali výraznější rozdíly v odpovědích žáků. Procenta správných odpovědí byly na skoro stejné úrovni. Opět jsem zprůměrovala počet žáků, kteří odpověděli správně a na ZŠ Senožaty vyšel průměr 58,57% a na ZŠ Lipnice 58,67%. Jde o téměř totožné číslo, čili zde můžeme vyvodit závěr, že znalosti žáků z oblasti finanční gramotnosti jsou shodné a zásadně se neodlišují. Stejně jako u dvou městských škol by se měly znalosti ještě více rozvíjet, jelikož na žácích 8. a 9. tříd se nemusela povinná výuka finanční gramotnosti zcela projevit, bereme-li v úvahu, že se začala vyučovat až v roce 2013. Je možné, že žáci ze ZŠ Senožaty budou mít více znalostí z této oblasti, jelikož jak jsem zmínila, finanční gramotnost se zde nyní vyučuje jako průřezové téma již od první třídy, což nemůžeme říci o ZŠ Lipnice, kde se finanční gramotnosti věnují až na druhém stupni.

41

2.6 Výsledky dotazníkového šetření V této kapitole bych ráda shrnula dosavadní poznatky. Porovnávala jsem mezi sebou ZŠ ve městě Humpolec ZŠ Hálkova a ZŠ Hradská a poté ZŠ na vesnicích ZŠ v Senožatech a ZŠ na Lipnici nad Sázavou. Očekávala jsem výraznější rozdíly mezi jednotlivými školami a také rozdíly mezi školami ve městě a na vesnici, jelikož jsem předpokládala, že ve větších školách budou mít žáci větší prostor pro znalosti z oblasti finanční gramotnost. Ale dle dotazníků se ukázalo, že výsledky se mezi sebou víceméně neliší. Jak jsem již uvedla, pokud zprůměrujeme počet žáků, kteří odpovídali správně, tak nám vyjde na ZŠ Hálkova 60,26%, na ZŠ Hradská 65,30%, na ZŠ v Senožatech vyšel průměr 58,57% a na ZŠ na Lipnici 58,67%. Musíme brát ovšem neustále v úvahu, že na ZŠ v Senožatech a na Lipnici je o pomalu 6 krát méně žáků než na ZŠ Hradská a Hálkova. Příznivým výsledkem by mohl být fakt, že na všech čtyřech školách odpovídalo správně více než 50% žáků. Nyní uvedu grafy podílů správných a špatných odpovědí pro jednotlivé školy.

Graf č. 4 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Hálkova

100% 90% 80% 70% 60% špatná odpověď správná odpověď

50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9


42

10 11 12 13 14

Graf č. 5 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Hradská


50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14


Graf č. 6 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Senožaty


50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9


43

10 11 12 13 14

Graf č. 7 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Lipnice


50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14


Podíváme-li se na první dva grafy popisující podíl správných a špatných odpovědí pro prvních 14 otázek na ZŠ Hálkova a Hradská, neuvidíme žádné výrazné odchylky. Rozdíly se vyskytují v jednotkách procent. Je tedy patrné, že otázky, které dělaly problém žákům na jedné škole, dělaly problém i žákům na škole druhé. To samé platí i pro úspěšné otázky. Ty, které nedělaly problém žákům ZŠ Hálkova, nedělaly problémy ani žákům ZŠ Hradská. U grafů týkajících se ZŠ v Senožatech a na Lipnici si již můžeme všimnout větších rozdílů. Tuto skutečnost vidíme již u první otázky, kdy žáci na ZŠ Senožaty odpovídali v průměru o 30% hůře než žáci na ZŠ Lipnice. Výraznějších rozdílů si můžeme dále všimnout u otázek č.4, č.5 a č.8. Je třeba ovšem opět připomenout, že při takovém množství žáků, nám rozdíl 30% udává např. pouze 3 žáky, proto takovéto rozdíly nemůžeme brát příliš v úvahu. V celkovém průměru totiž žádný výrazný rozdíl nevidíme. Dotazník byl rozdělen do určitých okruhů otázek. Nyní si ukážeme, které otázky dělaly žákům největší problémy a se kterými si naopak poradili velice dobře. Mezi ty horší výsledky patří otázky týkající se funkce peněz, platebních karet, funkce obchodních bank, pojmu inflace a doby reklamace. Tyto výsledky pro mě byly velice překvapující, jelikož jsem předpokládala, že se zodpovězením nebude výrazný problém. Nejhorší výsledek ukazovala otázka o platebních kartách, kde bych viděla jako hlavní problém neznalost pojmu debetní karta. Mezi ty úspěšnější otázky řadíme otázku týkající se formy peněz, pojmu RPSN a typu úvěru. Otázky, ve kterých se počítalo s procenty, nedopadly nejhůře, ale ani nejlépe. Žáků, 44

kteří na ně odpověděli správně, bylo kolem 60%. Neznalost pojmů se mohla projevit i v tomto typu otázek. V posledních dvou ročnících ZŠ by neměl být problém s počítáním procent, je proto možné, že pokud by příklady nebyly koncipovány jako příklady s úroky, ale pouze numerické příklady na procenta, výsledky by mohly být lepší. Jde pouze o můj individuální dojem, neměla jsem totiž možnost tuto spekulaci potvrdit. Posledních pět otázek dopadlo velice přívětivě, pokud tedy žáci odpovídali upřímně, což předpokládám. Kolem 80% žáků na všech čtyřech školách by si v případě potřeby půjčili peníze od banky po důkladném přečtení smlouvy. Od kamaráda by si půjčilo ani ne 20% žáků ze všech škol. Kladně vypadala otázka zjišťující, zda si žáci spoří, většině žáků spoří rodiče, ale kolem 30% žáků si v tomto věku již spoří samo. Kapesné, které žáci dostávají, se většinou pohybuje v rozmezí 100-500Kč nebo ho dostávají nepravidelně jako dárek k Vánocům, narozeninám, atd. Vysoké procento žáků si za kapesné něco pořídí, ale zbytek si schová. Kolem 60% žáků se doma setkává s vyučováním finanční gramotnosti ze strany rodičů. Toto číslo by ale mohlo být i vyšší, jelikož to jsou právě rodiče, kteří od narození dítě ovlivňují a učí ho základním hodnotám a postojům v životě, k nimž vztah k financím neodmyslitelně patří. „Výchovným cílem je naučit dítě s penězi řádně hospodařit. Nakládat s nimi jako s hodnotou, za níž je práce jejich rodičů, práce naší společnosti, práce všech lidí. A ne je před penězi chránit jako před něčím nečistým a nebezpečným a předpokládat, že se jednou, později, až bude mít ze všeho tzv. rozum. samo od sebe šetrným a hospodárným stane.“ (MATĚJČEK, 1986, s.252) Po komparaci jednotlivých otázek a shrnutí jsme došli k závěru, že znalosti žáků, kteří se dotazníkového šetření zúčastnily, jsou na stejné úrovni a nedochází k žádným výrazným rozdílům. Stejně je tomu tak i při porovnávání škol ve městě a škol na vesnicích. V celkovém průměru nám nejlépe dopadla ZŠ Hradská. Předpokládám, že to bude zapříčiněno již současnou povinností vyučovat finanční gramotnost. Jedna třída žáků osmého ročníku se totiž již zúčastňovala pravidelného semináře zaměřeného pouze na finanční gramotnost. A deváté ročníky v době dotazování procházeli její výukou v rámci matematiky. Na ZŠ Hálkova sice vyučují finanční gramotnost na obou stupních, ale pouze jako součást ostatních povinných předmětů. I když to není povinnost, doporučovala bych výuku v rámci samostatného předmětu nebo alespoň semináře, kde bude pro výuku dostatečný prostor. To platí i o ZŠ v Senožatech a na Lipnici. I zde probíhá výuka finanční gramotnosti pouze jako průřezové téma ostatních předmětů. Domnívám se ovšem, že její důležitost by si zasloužila výuku v rámci předmětu samostatného. 45

Závěr Umět zaplatit nebo si spočítat výplatu dokáže většina lidí, ale dnešní ekonomický svět není jen o těchto základních schopnostech. Finanční trh se stává složitější a setkáváme se s rostoucím množstvím různých finančních produktů, ale i podvodného chování finančních poradců nebo zprostředkovatelů, kteří se tak chovají za účelem vlastního zbohatnutí. Pokud člověk není schopen se v této oblasti orientovat, mohl by přijít k velkým finančním ztrátám. Tuto skutečnost si naštěstí uvědomili politikové, kteří se rozhodli zařadit do základního vzdělávání i výuku finanční gramotnosti. Ta v minulosti nedostávala žádný větší prostor. Ke slovu se začala dostávat až v nedávné době. Dle údajů o rostoucí zadluženosti obyvatel ČR, kterých se povinná výuka finanční gramotnosti již nestihla dotknout, lze konstatovat, že tato povinnost měla přijít již před mnoha lety. Zjišťovala jsem současný stav znalostí žáků základních škol z finanční oblasti. Vybrala jsem si čtyři základní školy, kde jsem žáky seznámila s mou prací a požádala o vyplnění dotazníků. Žáci se tohoto úkolu zhostili zodpovědně a již několik se mě dotazovalo, jak jejich škola dopadla. Mým cílem byla komparace výsledků z těchto základních škol a následné vyhodnocení. Při uvádění výsledků jednotlivých otázek jsem mezi sebou porovnávala výsledků žáků dvou základních škol ve městě Humpolec a dvou na vesnicích Senožaty a Lipnice nad Sázavou a to z důvodu rozdílných počtů žáků ve třídách. Když jsem spekulovala o možných výsledcích ještě před rozdáním dotazníků, očekávala jsem rozdíly na školách ve městě se školami na vesnici. K tomuto osobnímu závěru jsem došla z toho důvodu, že v tzv. vesnických malotřídkách mohou být v jedné třídě žáci různých ročníků a vyučující se věnuje skupině žáků, zatímco druzí pracují na nějakém úkolu a poté se vystřídají. Předpokládala jsem, že se tedy probere základní učivo a na doplňující učivo z oblasti právě např. finanční gramotnosti nezbyde čas. Po vyhodnocení dotazníků jsem tuto spekulaci musela částečně zamítnout a připustit, že i na vesnicích se učitelé výuce finanční gramotnosti věnují. To bylo zřejmé již po dotazování samotných učitelů na těchto školách, kteří mi vysvětlili, jakým způsobem finanční gramotnost na těchto malých školách vyučují, a musím uznat, že jí dávají prostor. Výsledky byli sice na vesnici horší, ale jen o pár procent. Žádné výrazné rozdíly se zde nekonaly. Je tedy možné, že výchovu k finanční gramotnosti mají na svědomí i rodiče, což může být dalším důvodem, proč jsme nezaznamenali výraznější rozdíly ve výsledcích na vesnici a ve městě. Po zprůměrování počtu žáků, kteří odpovídali správně, vyšlo najevo, že nejlepší výsledky měli žáci na ZŠ Hradská, hned poté žáci na ZŠ Hálkova a nakonec se skoro stejným 46

průměrem ZŠ v Senožatech a na Lipnici. Opět uvádím, že rozdíly nebyly výrazné. Na všech čtyřech školách tedy působí žáci se znalostmi na stejné úrovni. Předpokládejme, že do budoucna by se úroveň měla zvyšovat v důsledku povinné finanční gramotnosti. Současná úroveň není nejhorší, ale mohla by být daleko lepší. Jako hlavní problém bych viděla nedostatečnou znalost základních pojmů. Také jsem se při své práci dozvěděla, že ne všechny školy správně provádí výuku finanční gramotnosti. Výuka by měla probíhat na obou stupních ZŠ. Toto kritérium splňují pouze dvě školy ze čtyř a to ZŠ Hálkova a ZŠ v Senožatech, na dalších dvou se žáci setkají s výukou finanční gramotnosti pouze na druhém stupni. Právě tato skutečnost by měla být změněna, aby měli žáci na všech školách stejné podmínky a možnosti. Bylo by vhodné, aby na těchto školách byl podobný výzkum proveden za několik let na žácích, kteří již plně prošli výukou finanční gramotnosti, aby se poté mohl porovnat současný stav se stavem budoucím. Jen tehdy by bylo možné zjistit, zda je výuka dostačující. Uměla bych si představit na toto téma vytvářet mou diplomovou práci.

47

Seznam použitých zdrojů Literatura a) EYROVI, Linda, Richard. Jak naučit děti hodnotám. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 160 s. ISBN 80-7178-360-9 b) KAVKA, Kamil. SVITALSKÝ, Richard. Čas dluhů. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2013. 104 s. ISBN 978-80-204-3130-1 c) KIYOSAKI, Robert. T. Bohatý táta, chytrý táta. Vyd. 1. Praha: Pragma, 2001. 214 s. ISBN 80-7205-822-3 d) KIYOSAKI, Robert. T. LECHTER, Sharon L. Bohaté dítě, chytré dítě. Vyd. 1. Praha: Pragma, 2003. 291 s. ISBN 80-7205-949-1 e) KIYOSAKI, Robert. T. LECHTER, Sharon L. Příběhy úspěchů. Praha: Pragma, 2012. 270 s. ISBN 978-80-7349-303-5 f) KIYOSAKI, Robert. T. Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu . Vyd. 1. Praha: Pragma, 2013. 377 s. ISBN 978-80-7349-380-6 g) KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce. Olomouc: Anag, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6 h) MATĚJČEK, Zdeněk. Rodiče a děti. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1986. 336 s. ISBN 08011-86 i) NAVRÁTILOVÁ, Petra. Finanční gramotnost: učebnice učitele. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2012. 120 s. ISBN 9788074021077 j) PARTNERS. Jak ovládnout své peníze. Vyd. 1. Brno: BizBooks, 2013. 227 s. ISBN 978-80-265-0127-5 k) PIKORA, Vladimír. ŠICHTAŘOVÁ, Markéta. Nahá pravda. Aneb co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti. Vyd. 1. Praha: NF Distribuce, 2012. 256 s. ISBN 97880-260-2811-6

Internetové zdroje [1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf [2] Czech credit bureau. Úvěrový barometr k 31.3.2014. [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Documents/uverovy_barometr_BRKI_NRKI_1 Q 2014_CRIF.pdf 48

[3] RVP. Metodický portál. Finanční gramotnost: FR v upraveném RVP ZV. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=61297&view=2939&block=37473 [4] RVP. Metodický portál. Finanční gramotnost. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6461 [5] Ministerstvo financí České republiky. Výzkumy k finanční gramotnosti. [online]. 14. 5. 2012 [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-studie-avyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406 [6] Tisková konference MF a ČNB. Finanční gramotnost v ČR. [online]. Praha, 13.12.2010 [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_201012_Shrnuti-hlavnich-vystupu-z-mereni-financni-gramotnosti-obyvatel-CR-temata-4-6.pdf [7] PISA 2012, program pro mezinárodní hodnocení žáků. Podrobný popis výzkumu. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu [8] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Čeští žáci jsou ve finanční oblasti nadprůměrní. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/cesti-zaci-jsou-ve-financni-gramotnostinadprumerni

49

Seznam tabulek, obrázků a grafů Seznam tabulek Tabulka č.1 chlapec/dívka Tabulka č.2: Na jakou školu se žáci chystají po ZŠ Tabulka č.3: Výsledky otázek č.1-10 Tabulka č.4: Výsledky otázek č.11-14 Tabulka č.5: Výsledky otázek č.15-19

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Základní schéma finanční gramotnosti Obrázek č. 2: Role standardů finanční gramotnosti

Seznam grafů Graf č. 1 Dlouhodobé a krátkodobé úvěry Graf č. 2 Počet klientů Graf č. 3 Věk žadatelů Graf č. 4 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Hálkova Graf č. 5 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Hradská Graf č. 6 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Senožaty Graf č. 7 Podíl správných a špatných odpovědí pro jednotlivé otázky na ZŠ Lipnice

Seznam použitých zkratek ZŠ - Základní škola ČR - Česká republika PISA - Program pro mezinárodní hodnocení žáků

50

Seznam příloh Dotazník: DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM NA TÉMA FINANČNÍ GRAMOTNOST ŽÁKŮ 8. A 9. TŘÍD ZŠ Milí žáci, chtěla bych vás požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Dotazník vyhodnotí vaše znalosti z oblasti finanční gramotnosti. Budou se zde vyskytovat otázky lehčí, ale i obtížnější. Otázky si proto pozorně přečtěte, promyslete a vyplňte tak, jak myslíte vy a ne soused :) Dotazníky jsou zcela anonymní. Děkuji vám za ochotu a doufám, že vás dotazník nebude nudit. Jsem: chlapec / dívka Škola, na kterou se chystám po ZŠ: 

gymnázium

otázka č. 4



hotelová škola

Které z následujících tvrzení o kartách je nepravdivé?



obchodní akademie

a)nikomu nesdělujeme PIN kód své karty



odborné učiliště

b)nezaznamenávat si PIN kód přímo na plastikový



střední průmyslová škola

obal karty



střední zdravotnická škola

c)platební kartu můžeme kdykoliv komukoliv půjčit



střední zemědělská škola



konzervatoř



jiné: ____________________



nevím

otázka č. 5 Které z následujících tvrzení o kartách je pravdivé? a)u kreditní karty platíte vlastními penězi b)u debetní karty platíte svými vlastními penězi, u kreditní utrácíte peníze banky

otázka č. 1

c)debetní karta není vhodná k platbám v obchodech

Peníze slouží jako: a)prostředek směny

otázka č. 6

b)zúčtovací jednotka

Mezi funkce obchodních bank nepatří:

c)uchovatel hodnoty

a)přijímání vkladů

d)všechny odpovědi jsou správné

b)bankovní dohled c)vedení bankovních účtů

otázka č. 2

d)poskytování úvěrů

Jaké peníze máme v peněžence? a)hotovostní peníze

otázka č. 7

b)bezhotovostní peníze

Co je to RPSN? a)roční procentní sazba nákladů

otázka č. 3

b)název nebankovní finanční instituce

Pokud potřebujeme posílat stejnou částku z účtu

c)odměna za poskytnutí vkladu bance

pravidelně každý měsíc, kterou formu příkazu k úhradě platby použijeme?

otázka č. 8

a)jednorázový

Pokud si budeme chtít půjčit peníze na dům, o který

b)hromadný

typ úvěru (půjčky) požádáme?

c)trvalý

51

a)spotřebitelský

otázka č. 15

b)kontokorentní

Pokud byste si v budoucnu museli půjčit, jak byste to

c)hypoteční

udělali?

d)revolvingový

a)Půjčku bych si sjednal/a v bance po pečlivém přečtení smlouvy.

otázka č. 9

b)Peníze bych si půjčil/a od kamaráda bez smlouvy.

Co je to inflace?

c)Našel/našla bych si inzerát v novinách nebo na

a)nárůst cenové hladiny

internetu, kde nabízí půjčku co nejrychleji a bez

b)pokles cenové hladiny

přemýšlení bych jí uzavřel/a.

c)pokud je cenová hladina stabilní otázka č. 16 otázka č. 10

Jak jste na tom se spořením?

Jak dlouho od zakoupení spotřebního zboží ho mohu

a)spořím si sám

reklamovat?

b)spoří mi rodiče

a)2 týdny

c)nespořím si nic

b)2 měsíce

d)jiné:_____________

c)2 roky otázka č. 17 otázka č. 11

Kolik korun měsíčně dostáváte od rodičů jako

Potřebuji si půjčit od banky 50 000Kč na 1 rok. Roční

kapesné?

úroková míra je 10%. Kolik peněz budu muset vrátit?

a)méně než 100Kč

a)50 500Kč

b)100Kč-500Kč

b)55 000Kč

c)500-1000Kč

c)60 000Kč

d)1000Kč a více e)peníze dostávám nepravidelně (vánoce...) f)nedostávám kapesné

otázka č. 12 Rozhoduji se, u které banky si půjčím 20 000Kč. a)u banky, kde roční úroková míra je 15%

otázka č. 18

b)u banky, kde přeplatím o 3 500Kč

Pokud dostáváte kapesné, jak s ním nakládáte? a)všechno utratím během pár dní za drobnosti

otázka č. 13

b)šetřím si na nějakou dražší věc (např. PC)

Na účet si uložím 2 000Kč, banka mi slíbí úrok 5%

c)něco utratím, něco si schovávám

ročně. Kolik peněz mi za rok na účtě přibude?

d)všechno si šetřím

a)100Kč b)2 100Kč

otázka č. 19

c)210Kč

Učí vás doma rodiče finanční gramotnosti? (Např. vás učí hospodařit s penězi, povídají si s vámi o finančních

otázka č. 14

potížích atd. )

Rozhoduji se, u které banky uložím svých 30 000Kč.

a)ano

a)u banky s výnosem 1 500Kč

b)ne

b)u banky s výnosem 5% c)obě banky nabízí stejný výnos

52

FINANČNÍ GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Recommend Documents