M as a r yko v a u ni ve r zit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI The Financial analysis of the chosen company Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.
Autor: Bc. Jana SEDLÁKOVÁ
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
S E D L Á K O V Á Jana, Bc.
Obor:
Finance
Název tématu:
FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI The Financial analysis of the chosen company
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Provést finanční analýzu vybrané společnosti se zaměřením na efektivitu fungování jednotlivých středisek společnosti a následná formulace doporučení pro zvýšení celkové ekonomické efektivnosti společnosti. Postup a pouţité metody: 1. Prostudování odborné literatury z oblasti finanční analýzy, 2. Vymezení souvislostí finanční analýzy, struktury finančních ukazatelů, zdrojů dat pro finanční analýzu, 3. Volba vhodných ukazatelů pro vlastní finanční analýzu podniku, případně identifikace vhodných modelů finanční analýzy, 4. Provedení finanční analýzy firmy, formulace doporučení, 5. Závěry. Pouţité metody: deskripce, analýza, syntéza, finančně-matematické metody.
Rozsah grafických prací:
předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: SŮVOVÁ, HELENA. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. DLUHOŠOVÁ, DANA. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44. VALACH, JOSEF. Finanční řízení podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-. VALACH, JOSEF. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Vedoucí diplomové práce: Datum zadání diplomové práce:
Ing. Petr Valouch, Ph.D. 19. 11. 2010
Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 19. 11. 2010
………………………………………… děkan
J m éno a pří j mení a utora : N á zev di pl omov é prá ce: N á zev prá ce v a ngl i čti ně: K a t edra : Vedoucí di pl omov é prá ce: Rok ob ha j ob y:
Bc. Jana Sedláková Finanční analýza vybrané společnosti The Financial analysis of the chosen company Finance Ing. Petr Valouch, Ph.D. 2011
Anotace Diplomová práce „Finanční analýza vybrané společnosti“ si klade za cíl zpracování finanční analýzy společnosti s ohledem na efektivnost fungování jejích středisek. Teoretická část obsahuje definice základních pouţívaných pojmů a dále stanovení pouţívaných metod finanční analýzy. Praktická část je věnována představení analyzované společnosti, zpracování finanční analýzy společnosti a jejích středisek. V závěru práce je shrnutí zjištěných výsledků, formulace doporučení s ohledem na budoucí vývoj společnosti.
Annotation The aim of my dissertation, "Financial analysis of a chosen company", is carrying out a financial analysis of the company with regard to the effectiveness of its departments. The theoretical part contains the definitions of basic terms used and determines the methods used in the financial analysis. The practical part is dedicated to introducing the company being assessed and the elaboration of the financial analysis of the company and its departments. The thesis concludes with a summary of ascertained results and a formulation of recommendations with respect to the future advancement of the company.
Klíčová slova finanční analýza, účetní výkazy, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrová analýza
Keywords financial analysis, financial statement, horizontal analysis, vertical analysis, ratio analysis
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Finanční analýza vybrané společnosti vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě CARent, a.s. za poskytnuté informace, Ing. Lubomíru Hartmanovi, Ing. Karlu Kostroňovi a všem zaměstnancům společnosti za konzultace a čas, který mi věnovali. Na závěr bych chtěla vyjádřit díky rodině a všem přátelům za podporu při studiu, kterou mi poskytli v průběhu mého studia a za podnětné připomínky k diplomové práci.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................................... - 9 1.
2.
FINANČNÍ ANALÝZA ........................................................................................................................... - 11 1.1.
ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................................................................. - 11 -
1.2.
ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU.............................................................................................. - 13 -
1.3.
UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................................................................ - 14 -
ÚČETNÍ VÝKAZY ................................................................................................................................. - 17 2.1.
3.
4.
ROZVAHA ........................................................................................................................................... - 18 -
2.1.1.
Aktiva podniku .......................................................................................................................... - 19 -
2.1.2.
Pasiva podniku .......................................................................................................................... - 22 -
2.2.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY .......................................................................................................................... - 25 -
2.3.
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ............................................................................................................... - 28 -
2.4.
PROVÁZANOST MEZI ÚČETNÍMI VÝKAZY .................................................................................................... - 31 -
METODY FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................................................................ - 32 3.1.
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ....................................................................................................................... - 32 -
3.2.
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ............................................................................................................................ - 33 -
3.3.
POMĚROVÁ ANALÝZA............................................................................................................................ - 33 -
3.3.1.
Ukazatele rentability ................................................................................................................. - 33 -
3.3.2.
Ukazatele aktivity...................................................................................................................... - 36 -
3.3.3.
Ukazatele likvidity ..................................................................................................................... - 38 -
3.3.4.
Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................. - 40 -
FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI .................................................................................................... - 42 4.1.
PROFIL ANALYZOVANÉ SPOLEČNOSTI ........................................................................................................ - 42 -
4.1.1.
Historie a cíl společnosti ............................................................................................................ - 42 -
4.1.2.
Základní údaje společnosti ........................................................................................................ - 43 -
4.1.3.
Členění společnosti .................................................................................................................... - 43 -
4.1.4.
Konkurence společnosti ............................................................................................................. - 46 -
4.2.
ANALÝZA SPOLEČNOSTI ......................................................................................................................... - 47 -
4.2.1.
Analýza rozvahy ........................................................................................................................ - 47 -
4.2.2.
Analýza výkazu zisku a ztráty .................................................................................................... - 54 -
4.2.3.
Analýza Cash flow ..................................................................................................................... - 60 -
4.2.4.
Poměrová analýza ..................................................................................................................... - 62 -
Analýza rentability................................................................................................................................... - 62 Analýza aktivity ....................................................................................................................................... - 64 Analýza likvidity ....................................................................................................................................... - 66 -
Analýza zadluženosti................................................................................................................................ - 67 4.3.
ANALÝZA STŘEDISEK ............................................................................................................................. - 69 -
4.3.1.
Středisko prodej nových vozidel ................................................................................................. - 69 -
4.3.2.
Středisko prodej ojetých vozidel ................................................................................................ - 73 -
4.3.3.
Středisko prodej náhradních dílů a autodoplňků ....................................................................... - 77 -
4.3.4.
Středisko servis .......................................................................................................................... - 80 -
4.3.5.
Středisko autopůjčovna ............................................................................................................. - 83 -
4.4.
SHRNUTÍ ANALÝZY ............................................................................................................................... - 87 -
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................ - 95 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................................................. - 97 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................................... - 99 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................................................... - 100 SEZNAM SCHÉMAT .................................................................................................................................. - 101 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................................................... - 102 -
ÚVOD Finanční analýza je základním kamenem finančního řízení podniku a měla by slouţit jako podklad pro rozhodování finančních manaţerů. Praxe ukazuje, ţe spoléhat se v rámci finanční analýzy pouze na interpretaci výsledků z účetních výkazů, které ve skutečnosti nemají pro účely finančního řízení dostatečnou vypovídací schopnost, je krátkozraké. Účetní výkazy
splňují
sice
poţadavky
na
správnost,
průkaznost,
přehlednost,
srozumitelnost a úplnost, ale neukazují jiţ vývoj jednotlivých, pro rozhodování důleţitých, ukazatelů, nesrovnávají v čase a není z nich moţné ani relevantní srovnání firmy s konkurencí. Tato práce si klade za cíl provést finanční analýzu společnosti CARent, a.s. za účelem zhodnocení efektivnosti firmy, s hlubším zaměřením se na efektivnost jednotlivých středisek společnosti, vyvození závěrů a nastínění doporučení pro zlepšení a stabilizaci jednotlivých ukazatelů. Ke splnění tohoto cíle vyuţiji vybrané metody z finanční analýzy, především horizontální a vertikální analýzu a také vybrané ukazatele z poměrové analýzy. Diplomová práce bude rozvrţena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části vymezím pojmy finanční analýza, zdroje informací ze kterých finanční analytik čerpá, a dále v ní určím uţivatele analýzy. Ve druhé kapitole obecně definuji jednotlivé výkazy a jejich poloţky, se zohledněním problémových oblastí z hlediska vypovídací schopnosti jednotlivých dat získaných z těchto výkazů. Pokusím se také nastínit provázanost jednotlivých výkazů V rámci třetí kapitoly se jiţ budu zabývat jednotlivými metodami finanční analýzy, které následně aplikuji při analýze společnosti, tedy uvedu vybrané ukazatele, jejichţ výsledné hodnoty mají dopomoci k ucelenému pohledu na finanční situaci firmy. Čtvrtá kapitola bude obsahovat jiţ celkovou analýzu společnosti, nejdříve v ní představím analyzovanou firmu, naznačím funkci jednotlivých středisek a konkurenční prostředí. Poté se budu věnovat samotné analýze společnosti, v rámci níţ provedu analýzu jednotlivých účetních výkazů a poměrovou analýzu. -9-
Další podkapitola bude obsahovat finanční analýzu dílčích středisek a poslední podkapitolu věnuji výhradně shrnutí získaných informací z analýzy jak celkové společnosti, tak i středisek. Součástí bude ohodnocení a okomentování výsledných hodnot, na základě nichţ zformuluji doporučení pro budoucí vývoj společnosti. Ke zpracování teoretické části práce bude vyuţita odborná literatura a také jednotlivé zákony. Ke zpracování praktické části budou slouţit materiály poskytnuté společností CARent, a.s., především výroční zprávy, účetní výkazy ale také střediskové výsledky.
- 10 -
1. FINANČNÍ ANALÝZA
1.1. Úvod do finanční analýzy Finanční analýza je základním kamenem finančního řízení podniku. V některých společnostech převládá mylný názor, ţe účetní data jsou dostačující pro věrný náhled na finanční zdraví podniku. Ve skutečnosti ovšem účetní výkazy (tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněţních tocích) nemají pro účely finančního řízení dostatečnou vypovídací schopnost. Účetní výkazy jsou výsledkem finančního účetnictví a splňují tedy jeho podmínky a to správnost, průkaznost, přehlednost, srozumitelnost a úplnost, proto jsou vhodné především pro ekonomické řízení podniku. Pro finanční řízení podniku musí finanční manaţer těmto účetním výkazům, aplikací finanční analýzy, zvýšit vypovídací schopnost na potřebnou úroveň. „Finanční analýzu můţeme chápat jako soubor činností, jejichţ cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Finanční situací rozumíme: -
finanční výkonnost a
-
finanční pozici podniku.
Cílem finanční analýzy je stanovit pomocí vhodných nástrojů diagnózu finančního zdraví podniku.“1 Finančním zdravím podniku je v odborné literatuře rozuměna úroveň současné situace podniku. Zdravý podnik je schopen naplňovat smysl své existence. Je schopen dostát svým závazkům, tedy je likvidní a je schopen vytvářet zisk, tedy je rentabilní. Opakem finančního zdraví je finanční tíseň. Je to velmi závaţný problém s likviditou. Podnik, který se do této situace dostane, není schopen dostát svým závazkům, ani vytvářet zisk. Tato situace je řešitelná pouze významnou změnou finančního řízení podniku, tedy financování podniku, popř. změnou činnosti podniku. HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 10,11. 1
- 11 -
Jak jiţ bylo řečeno, finanční analýza, tedy zhodnocení finanční situace podniku, je zpracovávána z účetních dat. Díky finanční analýze získají účetní výkazy vyšší vypovídací schopnost. Zaměřuje se totiţ nejen na současný stav podniku, ale hodnotí i data z minulosti. Z těchto dat je pak moţné predikovat budoucí situaci podniku. konkrétní hodnota.
Trend finanční situace je reprezentativnější neţ
Tedy finanční analýza je schopna zanalyzovat finanční
situaci podniku do budoucna, za předpokladu, ţe nedojde k ţádné významné události, která by mohla finanční situaci podniku ovlivnit významným způsobem, jako například příchod nového konkurenta na trh nebo finanční krize. Finanční analýza je schopna odhalit silné a slabé stránky podniku, trendy a celkovou kvalitu hospodaření. Údaje z účetních výkazů porovnává mezi sebou tak, aby co nejvíce pomohla při investičním rozhodování a finančním řízení. Podnik by měl finanční analýzu provádět pravidelně a to nejen kaţdým rokem ve spojení s roční účetní závěrkou, ale ideálně v měsíčním intervalu, který umoţní snáze odhalit změny ve finančním zdraví podniku a na tyto změny pruţněji reagovat. Finanční analýzu lze rozdělit na tři základní etapy. První etapa se zaměřuje na diagnózu základních charakteristik. Jedná se o vyšetření podniku, které podá základní informace o jednotlivých sloţkách finančního hospodaření a jejich vliv na celkové výsledky hospodaření. Závěrečným výstupem této etapy by mělo být zjištění odchylek od normálního stavu. Druhá etapa finanční analýzy má za úkol hlubší rozbor zjištěných odchylek. Vyhodnocení stavu se provádí pomocí specifických nástrojů a metod, které jsou zaměřeny na problémové oblasti podniku. Třetí, tedy závěrečná etapa, obsahuje vyhodnocení finanční analýzy. Jsou zde uvedeny identifikace příčin případného neţádoucího vývoje a návrhy na řešení dané situace. Toto vyhodnocení pak slouţí jako podklad pro finanční řízení podniku.2
zdroj: VALACH, J. a kol: Finanční řízení a rozhodování podniku.. Nakladatelství NAD ZLATO, Praha , 1993. Vydání druhé, 2 díly, 234 stran. ISBN 80-85626-13-6. Str. 76. 2
- 12 -
1.2. Zdroje informací pro finanční analýzu Finanční analytik zodpovídá za spolehlivost výsledků finanční analýzy. Proto k jejímu zpracování potřebuje velké mnoţství informací, interních i externích. Nejdůleţitějším a základním zdrojem finanční analýzy jsou účetní výkazy. Tyto výkazy dávají přehled o struktuře majetku a zdrojích krytí majetku, o tvorbě a vyuţití výsledku hospodaření a o pohybu peněţních toků. Jedná se o rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněţních tocích. Důleţité informace můţe finanční analytik nalézt také v příloze k účetní závěrce a ve výroční zprávě. Finanční účetnictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Dalším
neméně
důleţitým
zdrojem
je
vnitropodnikové
účetnictví.
Sestavování vnitropodnikového účetnictví se neřídí ţádnými zákony ani úpravami, účetní jednotka si ho definuje sama. Proto vnitropodnikové účetnictví slouţí jako zdroj bliţších informací o firmě. Díky němu nesledujeme firmu jako celek, ale jako jednotlivá střediska a máme proto komplexnější přehled o výnosech a nákladech firmy, respektive středisek. Zdroje dat pro finanční analýzu se rozdělují podle relevantnosti do tří základních skupin: a) Finanční informace získávané především z finančního a vnitropodnikového účetnictví. Dále tyto zdroje můţeme získat od finančních analytiků podniku a manaţerů firmy, z výroční zprávy, burzovního zpravodajství, roční zprávy emitentů obchodovatelných cenných papírů, zprávy o vývoji úrokových měr atd. b) Kvantifikovatelné nefinanční informace zahrnují podnikové a ekonomické statistiky, podnikové plány, zaměstnanost, normy spotřeby, nákladové a cenové kalkulace, rozbory budoucího vývoje techniky, interní směrnice atd. c) Nekvantifikovatelné informace obsahují komentáře manaţerů, zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy.3
zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8, str.19. 3
- 13 -
1.3. Uţivatelé finanční analýzy Finanční analýza můţe být zpracována různými způsoby, tedy můţeme získat různé výstupní informace. Zpracování finanční analýzy se odvíjí podle toho, pro koho je analýza zpracována, tedy kdo bude jejím uţivatelem. Mohou to být manaţeři podniku, zaměstnanci, banky, obchodní partneři, investoři, státní instituce, auditoři a v neposlední řadě také konkurenti. Investoři Hlavními uţivateli výsledků finanční analýzy jsou akcionáři a vlastníci, kteří do podniku vloţili svůj kapitál. Nejen oni se však zajímají o finanční hospodaření podniku. Velkou motivaci získat uvedené informace mají zejména noví investoři, kteří uvaţují o vloţení svých prostředků do podniku a je pro ně nutné si předem v maximální moţné míře ověřit, ţe jejich rozhodnutí je správné. O finanční informace se zajímají také stávající investoři a to ze dvou hledisek – investičního a kontrolního. Investiční hledisko – akcionáři, případně vlastníci potřebují získat dostatečné mnoţství informací pro rozhodování o případných dalších investicích do podniku. Hlavní zájem se tedy soustředí na míru rizika a míru výnosnosti jimi vloţeného kapitálu. Kontrolní hledisko – je důleţité hlavně v případě akciové společnosti, ve které je oddělené vlastnictví od řízení podniku, a proto mezi vlastníky a manaţery podniku můţe docházet k rozporům. Vlastníci se zajímají o to, jak manaţeři podniku nakládají se zdroji, které do podniku jiţ vloţili. Důleţitým faktorem je pro ně stabilita, likvidita podniku a také disponibilní zisk, jelikoţ na jeho výši závisí výše dividend akcionářů. Díky finanční analýze mohou vlastníci společnosti sledovat, zda podnikatelské záměry manaţerů zajišťují trvání a další rozvoj podniku. Manaţeři podniku Management podniku potřebuje informace získané z finanční analýzy zejména pro krátkodobé a dlouhodobé finanční řízení podniku. Má nejlepší přístup k interním informacím, který nemohou externí uţivatelé nikdy získat. Firemní - 14 -
management by měl tyto informace pouţívat ke své kaţdodenní práci, při rozhodování o majetkové struktuře podniku a zdrojů jejího financování, o rozdělování zisku, o alokaci volných peněţních prostředků. Manaţeři podniku také vyuţijí silných a slabých stránek společnosti odhalených finanční analýzou, k optimalizaci dalších podnikatelských záměrů a úpravě finančního plánu. Zaměstnanci Přirozený zájem o prosperitu společnosti mají také zaměstnanci. Ti se zajímají o finanční a celkovou stabilitu svého podniku z hlediska jistoty zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy. Někteří zaměstnanci bývají, stejně jako management, motivováni ziskem podniku. Banky a ostatní věřitelé Banky a věřitelé se zajímají především o likviditu podniku a o jeho schopnost splácet své závazky. Banky se na základě získaných informací rozhodují, zda poskytnou, popřípadě prodlouţí, danému podniku úvěr. Musejí mít záruku za poskytnutý úvěr a zároveň musejí být přesvědčeni o tom, ţe podnik bude schopen půjčené prostředky splácet. Se zárukou za poskytnutý úvěr souvisí i další zájem bank a věřitelů a to ocenění podniku v případě, ţe podnik nebude schopen dostát svým závazkům. Banka před poskytnutím úvěru zkoumá bonitu dluţníka, tedy schopnost řádně a včas dostát svým závazkům. Jedná se nejen o hodnocení finančního hospodaření, ale také o zkoumání goodwillu firmy. Obchodní partneři Obchodní věřitelé (dodavatelé) se z krátkodobého hlediska zajímají především o likviditu, solventnost a zadluţenost podniku. Z dlouhodobého hlediska bude dodavatele zajímat také stabilita podniku. Odběratelé se zaměřují především na finanční situaci dodavatele. Jedním z hlavních cílů odběratelů je bezproblémové zajištění vlastní výroby, a to i v případě finančních potíţí, popřípadě bankrotu dodavatele. - 15 -
Státní instituce Stát vyuţívá finanční analýzu především pro kontrolu správnosti vykázaných a odvedených daní. Dalším zájmem mohou být státní statistiky, privatizační záměry, rozdělování finančních výpomocí (dotace, subvence, garance úvěrů apod.), sledování podniků, kterým byly svěřeny státní zakázky a v neposlední řadě také kontrola podniků se státní majetkovou účastí. Konkurenti Zájem konkurenčních podniků o finanční informace je zcela zřejmý. Jedná se o porovnání s vlastní finanční situací. Zaměřují se především na rentabilitu, trţby, solventnost, ziskovou marţi, cenovou politiku, investiční aktivitu, zásoby a jejich obratovost. Tento výčet uţivatelů finančních informací není zdaleka vyčerpávající. Mohli bychom uvést ještě další zájmové skupiny, např. analytiky, odbory, burzovní makléře, univerzity a také širokou veřejnost. Finanční analýza je tedy důleţitým zdrojem informací, a proto by ji měl kaţdý podnik pravidelně zpracovávat.
- 16 -
2. ÚČETNÍ VÝKAZY Ke zpracování finanční analýzy s vysokou vypovídací schopností potřebuje finanční
analytik
velké
mnoţství
vstupních
informací.
Nejdůleţitějším
a zásadním zdrojem informací o podniku a jeho finanční situaci jsou účetní výkazy. Znalost obsahu jednotlivých poloţek účetních výkazů – rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněţních tocích je základním předpokladem pro práci s nimi. Kromě znalosti poloţek jednotlivých výkazů je nezbytné znát vzájemné propojení výkazů. Současně je nutné s daty z účetních výkazů zacházet obezřetně vzhledem k jejich vypovídací schopnosti dané účelem zpracování výkazů. Výkazy jsou zpracovány pro účely účetní a daňové, neobsahují tudíţ vţdy data, která věrně zobrazují ekonomickou realitu podniku. Vypovídací schopnost účetních výkazů patří k slabým stránkám finanční analýzy.4 Finanční účetnictví je v České republice řízeno zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Ani tento zákon ale zcela nezabrání tomu, aby vykazovaná účetní data nebyla ovlivněna subjektivním chováním daného podniku. Národní úprava účetnictví nedefinuje vţdy jednoznačné zaúčtování účetních případů. Problémem při zpracování finanční analýzy je téţ vypovídací schopnost účetních dat. Příkladem můţe být oceňování majetku podniku, které je zaloţeno na principu historických cen. Nepočítá se zde tedy s inflací nebo se změnami trţních hodnot, proto účetní data většinou neodpovídají skutečné hodnotě majetku. Dalším problematickým okruhem je národní úprava účetnictví. Kaţdý stát má svoji legislativu, a proto se zde sniţuje moţnost mezipodnikového srovnávání. Řešením toho problému v rámci Evropské unie je zpracování účetnictví a účetní závěrky na základě Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Takto mají povinnost účtovat podniky, které jsou emitenty cenných papírů na regulovaných evropských trzích. Tyto podniky ale mají v rámci národní úpravy účetnictví povinnost účtovat také podle českých zákonů.
zdroj: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4., str.19. 4
- 17 -
Účetními výkazy rozumíme rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněţních tocích. Součástí účetní závěrky jsou pak také přílohy a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha nám umoţňuje ucelený pohled na majetek podniku, tedy aktiva a zdroje jeho krytí, tedy pasiva. Výkaz zisku a ztráty dává přehled o výnosech a nákladech podniku. Rozdíl mezi výnosy a náklady je potom výsledek hospodaření podniku. Tyto dvě jiţ zmíněné části účetní závěrky nám ale stále neumoţňují sledovat tok peněz v podniku. Proto je nutné zmínit ještě třetí neméně důleţitý přehled a to přehled o peněţních tocích.
2.1. Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz. Dává pohled na majetek podniku a zdroje krytí majetku k určitému datu, vyjádřené v peněţních jednotkách.
Úplné schéma
rozvahy naleznete v příloze č.1., my si zde uvedeme příklad redukovaného schématu rozvahy. Aktiva
ROZVAHA
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
Pasiva
A. Vlastní kapitál A.I. základní kapitál A.II. kapitálové fondy
B. Dlouhodobý majetek
A.III. rezervní fondy, nedělitelný fond a
B.I. dlouhodobý nehmotný majetek
ostatní fondy ze zisku
B.II. dlouhodobý hmotný majetek
A.IV. výsledek hospodaření minulých let
B.III. dlouhodobý finanční majetek
A.V.
výsledek
hospodaření
účetního období
C. Oběţná aktiva
B. Cizí zdroje
C.I. zásoby
B.I. rezervy
C.II. dlouhodobé pohledávky
B.II. dlouhodobé závazky
C.III. krátkodobé pohledávky
B.III. krátkodobé závazky
C.IV. krátkodobý finanční majetek
B.IV. bankovní úvěry a výpomoci
D.I. Časové rozlišení
C.I. Časové rozlišení
Tabulka 1 – Rozvaha – redukované schéma Pramen: Vyhláška č. 500/2002 Sb.
- 18 -
běţného
Aby bylo hospodaření podniku úspěšné, měl by se zaměřit na udrţování majetkovo-finanční stability. Této stability je zapotřebí dosáhnout a trvale ji udrţovat.
Dosáhnout ji lze především zachováním správného poměru mezi
jednotlivými sloţkami majetkové struktury, mezi jednotlivými sloţkami finanční struktury a také vzájemným vztahem mezi strukturou aktiv a pasiv. 2.1.1. Aktiva podniku Aktivy podniku rozumíme majetek podniku, proto se aktiva nazývají téţ majetková struktura podniku. V rozvaze jsou řazena především podle doby upotřebitelnosti a pak také podle schopnosti přeměnit se na peněţní prostředky, tedy podle likvidity. Nyní se podrobněji seznámíme s jednotlivými poloţkami struktury aktiv, tak jak jej definuje vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Pohledávky
za
upsaný
základní
kapitál
zahrnují
pohledávky
za
jednotlivými upisovateli základního kapitálu – společníci, akcionáři, členové druţstva. Jedná se o stav nesplaceného upsaného základního kapitálu. Tvoří jednu z protipoloţek stavu základního kapitálu. Dlouhodobý majetek je definován jako majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. To znamená, ţe se nespotřebovává najednou, ale postupně opotřebovává. Toto opotřebení vyjadřujeme pomocí odpisů, které zahrnujeme do nákladů firmy. Dlouhodobý majetek podle výše uvedené rozvahy rozdělujeme na dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční.
Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Důvěryhodnost podniku, který vykazuje vysoké poloţky dlouhodobého nehmotného majetku, klesá. - 19 -
Důvodem je nehmatatelnost těchto aktiv, tedy problém jak s oceněním tohoto majetku tak problém s přeměnou těchto aktiv na finanční prostředky, například při likvidaci společnosti
Dlouhodobý hmotný majetek obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zboţím, stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu pouţitelnosti, samostatné movité věci s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Dále zahrnují pěstitelské celky, zvířata aj.
Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje dlouhodobé podílové cenné papíry a vklady v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, dluhové cenné papíry, které účetní jednotka drţí do splatnosti, poskytnuté dlouhodobé úvěry a půjčky ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky. Dlouhodobý majetek se vykazuje v rozvaze jako brutto hodnota, korekce, ve které je uveden součet odpisů, tedy oprávky a také opravné poloţky, a jako výsledná netto hodnota. Finanční analýza toto rozdělení nepouţívá, vykazuje dlouhodobý majetek v netto hodnotě. Dlouhodobý majetek je oceňován pořizovacími cenami dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, §25, výjimku tvoří hmotný majetek, který byl vytvořen vlastní činností, ten se oceňuje vlastními náklady. Třetím způsobem ocenění je reprodukční pořizovací cena, za tuto cenu by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Tyto ceny jsou ale historické, tzn. v okamţiku pořízení majetku, většinou tedy neodpovídají skutečné hodnotě majetku. Jak jiţ bylo uvedeno, dlouhodobý majetek se nespotřebovává, ale postupně opotřebovává. Toto opotřebení pak představují odpisy.
Odpisy účetní jednotce vstupují do
nákladů, tedy sniţují výsledek hospodaření, tím slouţí jako interní zdroj financování majetku. Odpisy členíme na účetní a daňové. Účetní odpisy se provádí na základě stanoveného odpisového plánu, výběr metod a sazeb odpisů je plně v kompetenci podniku. Měly by co nejlépe vyjadřovat skutečné fyzické i morální opotřebení v závislosti na očekávané ţivotnosti nebo ve vztahu k výkonům. 5 zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 10,11 5
- 20 -
Daňové odpisy jsou stanovené zákonem č. 586/1992, Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pouţívají se pro účely výpočtu daňového základu jako jedna z poloţek, která se odečítá z výsledku hospodaření pro účely stanovení základu daně z příjmů. U jednotlivých skupin majetku je stanovena minimální doba jejich odpisování. Tyto odpisy jsou konstruovány jako rovnoměrné nebo zrychlené. Zvolený způsob odepisování pak nelze měnit. 6 Z účetního hlediska odepisujeme dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek s výjimkou pozemků, uměleckých děl a sbírek, které se neodepisují, naopak jejich hodnota se zhodnocuje. Dlouhodobý finanční majetek neodepisujeme, ten také v průběhu času neztrácí svoji hodnotu. Oběţná aktiva je krátkodobý majetek, který je likvidnější formou aktiv. Tento majetek neustále obíhá a mění své podoby. Čím rychlejší tento obrat je, tím větší zisk společnosti přináší.7 Do oběţných aktiv řadíme zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek.
Zásoby obsahují materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a zboţí. Přiblíţíme si jednotlivé poloţky zásob. Materiál zahrnuje základní materiál, který je základní poloţkou při výrobě, pomocné látky, které jsou také zapotřebí při výrobě, ale netvoří podstatnou část výrobku. Dále zahrnuje náhradní díly a obaly. Nedokončená výroba a polotovary obsahují rozpracované produkty, které jiţ prošly výrobním procesem, ale stále nejsou výsledným výrobkem. Po dokončení výrobního procesu se z nedokončené výroby a polotovarů stanou výrobky, které oceňujeme vlastními náklady. Poslední poloţkou zásob je zboţí. Zde se objevují jiţ aktivované výrobky vytvořené vlastní činností, které jsou určeny k dalšímu prodeji. Dále zde nalezneme veškeré movité věci, které účetní jednotka zakoupila za účelem dalšího prodeje.
Dlouhodobé pohledávky jsou definovány jako pohledávky, které mají v době sestavení účetní závěrky dobu splatnosti delší neţ jeden rok. Patří sem zejména pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky – ovládající a řídící osoba,
zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 24 7 zdroj: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, str.26 6
- 21 -
pohledávky – podstatný vliv, pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení.
Krátkodobé pohledávky jsou pohledávky, které mají v době sestavení účetní závěrky dobu splatnosti kratší neţ jeden rok. Řadíme do nich pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení, ale také např. dohadné účty aktivní.
Krátkodobý finanční majetek je nejlikvidnější sloţka majetku podniku. Zahrnujeme do něj peníze, účty v bankách a krátkodobé cenné papíry. Do krátkodobých cenných papírů řadíme cenné papíry určené k obchodování, dluhové cenné papíry se splatností kratší neţ jeden rok. Časové rozlišení aktiv zahrnuje účty časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek, tedy náklady příštích období a příjmy příštích období. Do časového rozlišení ale můţeme zahrnout pouze poloţky, u kterých je v okamţik účtování známa částka a období, se kterým časově a věcně souvisí. 2.1.2. Pasiva podniku Pasivy podniku rozumíme zdroje krytí majetku, je to tedy struktura podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek. Proto se struktura pasiv nazývá téţ finanční strukturou podniku. Z rozvahy pak vidíme, jak byl majetek podniku financován, popř. kdo je jeho majitelem. Pokud byl majetek financován vlastníky podniku, zahrnujeme zdroje do vlastního kapitálu podniku. Pokud byl majetek financován např. věřiteli, v rozvaze jej zachytíme v poloţce cizí zdroje. Vlastní kapitál také obsahuje zdroje, které jsou vytvořeny vlastní činností podniku, to znamená výsledek hospodaření za minulé a běţné období, jakoţ i různé fondy tvořené ze zisku. Nyní si podrobněji probereme jednotlivé poloţky struktury pasiv tak, jak jej
definuje
vyhláška
č.500/2002
Sb.,
kterou
se
provádějí
některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
- 22 -
Vlastní kapitál zobrazuje, kolik zdrojů financování bylo vloţeno do podniku vlastníky, popř. kolik bylo vytvořeno vlastní činností podniku. Vlastní kapitál tedy obsahuje tyto poloţky: -
základní kapitál
-
kapitálové fondy
-
rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
-
výsledek hospodaření za minulé a běţné období
Základní kapitál je nejdůleţitější poloţkou vlastního kapitálu.
Jeho
minimální výše je určena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, podle druhů kapitálových společností. Tento zákon stanovuje např. pro společnost s ručením omezeným základní kapitál v minimální výši 200.000 Kč, pro akciovou společnost definuje výši základního kapitálu při zaloţení společnosti s veřejnou nabídkou minimální výši 20.000.000 Kč, bez veřejné nabídky minimální výši 2.000.000 Kč. Základní kapitál je tvořen z peněţitých a nepeněţitých vkladů. Jednou z protipoloţek v rozvaze pro základní kapitál jsou pohledávky za upsaný nesplacený základní kapitál. Základní kapitál obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních společností i základní kapitál obchodních společností povinně nezapisovaný. Řadíme do něj i poloţku změny základního kapitálu, kterou vykazují obchodní společnosti před zapsáním těchto změn do Obchodního rejstříku.
Kapitálové fondy zahrnují: -
Emisní áţio, které představuje rozdíl mezi nominální a skutečnou prodejní hodnotou nových akcií nebo dalších vkladů u společností s ručením omezeným.
-
Ostatní kapitálové fondy, které tvoří peněţité a nepeněţité kapitálové vklady, které nezvyšují základní kapitál podniku. Do těchto fondů zahrnujeme i dary a dotace na kapitálové dovybavení.
-
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku zachycující změny majetku v důsledku změny kurzu cenných papírů a změny ocenění nemovitostí a movitého majetku. 8
zdroj: SŮVOVÁ H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Nakladatelství Bankovní institut Praha, 1999. Vydání první, 564 stran. ISBN 80-7265-027-0, str. 56. 8
- 23 -
Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku jsou fondy, jak jiţ název napovídá, tvořené ze zisku. Dělíme je na dva druhy, tedy na tvořené povinně a dobrovolně. Mezi povinně tvořené fondy patří zákonný rezervní fond. Jeho tvorbu upravuje zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, popř. společenské smlouvy. Lze jej vyuţít ke krytí ztrát podniku a k překonání nepříznivé situace.
Výsledek hospodaření za běţné období je zisk, popř. ztráta podniku. Tato poloţka se shoduje s výší výsledku hospodaření zjištěného z Výkazu zisku a ztráty. Zisk je pak příští období, po rozhodnutí valné hromady, rozdělen do zákonných rezervních fondů, popř. jiných fondů, které společnost tvoří. Dalším krokem rozdělení zisku je úhrada ztráty z minulých let, tvorba nerozděleného zisku a tvorba podílů na zisku za společníky. Nerozdělený zisk se dá vyuţít jako vlastní zdroj financování. Výsledek hospodaření za minulé období je zisk, který nebyl v minulém období rozdělen. Cizí zdroje jsou zdroje, které vyjadřují závazek podniku vůči věřitelům. Za zapůjčení tohoto cizího kapitálu platí společnost úroky. Tyto úroky pak společnost vykazuje jako náklady, které byly vynaloţeny v souvislosti s uţitím kapitálu věřitelů. Do cizích zdrojů řadíme rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky a dlouhodobé a krátkodobé bankovní úvěry.
Rezervy na rozdíl od rezervních fondů, které se vytvářejí ze zisku a jsou součástí vlastního kapitálu, se tvoří na vrub nákladů, tzn., ţe sniţují výsledek hospodaření. Představují zadrţené částky peněz, které v budoucnu podnik musí vynaloţit, například na opravy majetku.
Rezervy členíme buď účelově, nebo
obecně. Účelovým rezervám je předem stanoven konkrétní účel pouţití, pro obecné uţití tento účel předem znám není. Z daňového hlediska můţeme rezervy dělit na zákonem stanovené a ostatní. Zákonem stanovené rezervy jsou pro společnost daňově uznatelným nákladem pro výpočet základu daně při výpočtu daně z příjmu. 9
Dlouhodobé závazky vyjadřují závazky podniku, které mají splatnost delší neţ jeden rok. Do této kategorie řadíme závazky z obchodních vztahů, emitované dluhopisy, závazky ke společníkům, členům druţstva a k účastníkům sdruţení, zdroj: DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, str. 53. 9
- 24 -
přijaté dlouhodobé zálohy od odběratelů, závazky plynoucí z dlouhodobých směnek.
Krátkodobé závazky obsahují závazky, které v okamţiku sestavení účetní závěrky mají splatnost niţší neţ jeden rok. Do krátkodobých závazků spadají závazky z obchodních vztahů, závazky k zaměstnancům, ke státním institucím, ke společníkům, dále přijaté zálohy od odběratelů, výrobky či zboţí pořízené na obchodní úvěr.
Dlouhodobé a krátkodobé bankovní úvěry představují závazky společnosti vůči bankám, u kterých má zřízen dlouhodobý, či krátkodobý bankovní úvěr. Jedná se o úročené vyuţívání externího zdroje. Časové rozlišení pasiv zahrnuje účty časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek, tedy výnosy příštích období a výdaje příštích období. Stejně jako u časového rozlišení aktiv musí poloţky řazené do časového rozlišení splňovat podmínky přesně známé částky a období, se kterým takto účtovaná částka věcně a časově souvisí.
2.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty nám umoţňuje sledovat náklady a výnosy firmy rozčleněné do skupin jednotlivých podnikatelských aktivit a to provozní, finanční a mimořádné. Z výkazu zisku a ztráty vidíme výsledek hospodaření ne jen celkový, ale také v těchto jednotlivých oblastech. Náklady a výnosy jsou účtovány podle tzv. akruálního principu. Ten nám říká, ţe výnosy a náklady jsou účtovány v době, kdy nastaly, i kdyţ se tato doba nemusí shodovat s dobou přijetí či vydání peněţních prostředků. Nejběţnější účetní případ je vystavení účetního či daňového dokladu za prodej, či sluţby. V době vystavení faktury nám vznikají výnosy, ty se ale v tuto dobu nemusejí shodovat s peněţním příjmem.
- 25 -
„Z výše uvedeného vyplývá důleţitý závěr, ţe nákladové a výnosové poloţky se neopírají o skutečné hotovostní toky (příjmy a výdaje), a proto ani výsledný čistý zisk neodráţí čistou skutečnou hotovost získanou hospodařením podniku.“ 10 Na níţe uvedeném schématu si ukáţeme, z jakých poloţek se vypočítávají hospodářské výsledky z jednotlivých činností podniku. Úplné schéma výkazu zisku a ztráty je uvedeno v příloze č.2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby z prodeje vlastních
Výnosy z finančních
výrobků
činností
+
Mimořádné výnosy
-
-
Náklady na finanční
Obchodní marže = tržby
Mimořádné náklady
činnost
z prodeje zboží – náklady na vynaložené prodané
-
zboží
Provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
+ +
Výsledek hospodaření z finančních operací
-
Daň z příjmu
Daň z příjmu
z mimořádné činnosti
Výsledek hospodaření za
++
běžnou činnost
Výsledek hospodaření za mimořádnou činnost
Výsledek hospodaření za účetní období
Schéma 1 – Výkaz zisku a ztráty Pramen: SŮVOVÁ H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Nakladatelství Bankovní institut Praha, 1999. Vydání první, 564 stran. ISBN 80-7265-027-0, str. 59. KISLINGEROVÁ ,E. a kol.: Manaţerské finance. Nakladatelství C.H.Beck, Praha, 2007. Vydání druhé, 745 stran. ISBN 978-80-7179-903-0, str. 51. 10
- 26 -
Platí tento vztah: Výnosy – Náklady = Výsledek hospodaření Výnosy jsou spojeny se zvýšením aktiv, tzn. přírůstkem peněz, zvýšením pohledávek, zvýšením nepeněţitého aktiva. Náklady jsou spojeny se sníţením hodnoty aktiv, tzn. úbytkem peněţních prostředků a úbytkem nepeněţních aktiv a zvýšením hodnoty pasiv, tedy zvýšením závazků.
Výnosy i náklady jsou
peněţním vyjádřením těchto účetních případů. Podle akruálního principu jsou zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisí. K časovému rozlišení nákladů a výnosů, které časově nesouvisí s účetním obdobím, slouţí účty časového rozlišení. Aktivní účet časového rozlišení zahrnuje rozlišení nákladů, pasivní účet slouţí k časovému rozlišení výnosů. Smyslem sestavování výkazu zisku a ztráty je ucelený pohled na hospodaření podniku, zda je schopen svojí podnikatelskou činností vytvářet zisk. Jak jiţ bylo dříve zmíněno výkaz zisku a ztráty je konstruován tak, abychom z něj
viděli
výsledek
hospodaření
z provozní
činnosti,
finanční
činnosti
a mimořádné činnosti. Nyní si probereme jednotlivé poloţky těchto výsledků hospodaření.
Výsledek hospodaření z provozní činnosti je tvořen ze základní a opakující se činnosti kaţdé firmy.
U podniků, které se zabývají obchodní činností, je
většina provozních výnosů tvořena z prodeje zboţí a sluţeb, u podniků zabývajících se výrobou je pak většina výnosů tvořena prodejem vlastních výrobků. Náklady pak těmto podnikům vznikají v souvislosti s vytvořením těchto výnosů. U podniků zabývajících se obchodní činností jsou to náklady na nákup zboţí, u výrobních podniků jsou to náklady na materiál, energii, sluţby, mzdové náklady, náklady na pojištění, daně atd.
„Výsledek hospodaření z finanční činnosti je výsledek, který souvisí se způsobem financování a s finančními operacemi podniku.“11 Tyto operace jsou trţby z prodeje cenných papírů, ke kterým se vztahují náklady prodané cenné DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 55. 11
- 27 -
papíry a podíly, výnosy z dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku, ke kterým se vztahují náklady z finančního majetku a další. Součet výsledků hospodaření z provozní a finanční činnosti je běţně označován jako výsledek hospodaření před zdaněním. Po zdanění je pak nazývám výsledkem hospodaření za běţnou činnost.
Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti je výsledek, který je tvořen z činnosti, která nastává jen mimořádně. Můţe se jednat o mimořádné škody způsobené ţivelní pohromou, o změny způsobu oceňování majetku nebo také o manka a přebytky majetku. Výsledek hospodaření podniku za účetní období se po stanovení jednotlivých výsledků hospodaření vypočte jako V z provozní činnosti
V z finanční činnosti
– daň z příjmů z běžné činnosti = V
V
n o
o
n
nno
= V z běžné činnosti
V z mimořádné činnosti daň z příjmů z mimořádné činnosti
2.3. Přehled o peněţních tocích Přehled o peněţních tocích je poslední ze zmiňovaných základních účetních výkazů potřebných ke zpracování finanční analýzy. Rozvaha nám umoţnila pohled na strukturu majetku a zdroje krytí majetku, výkaz zisku a ztráty na výnosy a náklady. Ale oba tyto výkazy jsou zaloţeny na akruálním principu, tedy jsou účtovány v období, se kterým věcně a časově souvisí. Přehled o peněţních tocích tomuto principu nepodléhá. Poskytuje nám tedy moţnost náhledu na toky peněţních prostředků ve firmě tak, jak je podnik realizoval za minulé účetní období. Přehled o peněţních tocích zobrazuje příjmy a výdaje. Předmětem zobrazení v přehledu o peněţních tocích jsou peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty.
- 28 -
Peněţní prostředky zahrnují peníze v hotovosti včetně cenin a peněţní prostředky na účtu včetně přečerpání běţného účtu. Mezi peněţní prostředky řadíme také peníze na cestě.
Peněţními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněţních prostředků. U tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněţní ekvivalenty se povaţují také například termínové vklady s nejvýše
tříměsíční
výpovědní
lhůtou
a
likvidní
cenné
papíry
určené
k obchodování na veřejném trhu. 12 Z výkazu zisku a ztráty jsme si stanovili výsledek hospodaření firmy. Jak jiţ bylo uvedeno výše, tento výsledek hospodaření ale nemusí korespondovat s peněţními prostředky, které má podnik v drţení. Společnost, která je rentabilní, tedy dosáhla za předchozí účetní období zisku, nemusí být zároveň likvidní, tedy nemusí být schopna dostát svým závazkům. Likvidnost podniku poznáme z přehledu o peněţních tocích. Přehled o peněţních tocích můţeme také rozčlenit do jednotlivých podnikatelských aktivit a to na provozní, investiční a finanční činnost. Nyní si ukáţeme, jak jednotlivé účetní operace mohou ovlivňovat cash flow podniku v těchto jednotlivých oblastech. PROVOZNÍ ČINNOST
INVESTIČNÍ ČINNOST
FINANČNÍ ČINNOST
+ čistý zisk
+ úbytek stálých aktiv
+ čerpání nového úvěru
+ odpisy
- přírůstek stálých aktiv
- splátky úvěru
+ úbytek zásob a
+ prodej majetkových účastí + vydání nových obligací
pohledávek
- nákup majetkových účastí
- splátky a vykoupení
- nárůst zásob a pohledávek
obligací
- úbytek závazků
+ emise akcií
+ nárůst závazků
- výplata dividend
Tabulka 2 – Přehled vytváření a spotřeby cash flow Pramen: BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy . Nakladatelství Management Press, Praha 2006. Vydání třetí, 194 stran. ISBN 80-7261-145-3, strana 45.
zdroj: LANDA, M.: Jak číst finanční výkazy. Nakladatelství Computer Press, Brno 2008. Vydání první, 175 stran. ISBN 978-80-251-1994-5, strana 43. 12
- 29 -
Provozní, investiční a finanční činnost podniku je definována vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů jako: -
provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti
-
investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou povaţovány za provozní činnost
-
finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti
a
sloţení
vlastního
kapitálu
a
dlouhodobých,
popřípadě
i krátkodobých závazků. Přehled o peněţních tocích lze sestavit dvěma základními metodami a to přímou a nepřímou. Kaţdý podnik si můţe metodu zpracování zvolit. Běţnější variantou je metoda nepřímá.
Přímá metoda sestavení přehledu o peněţních tocích je konstruována na základě skutečných příjmů a výdajů, zobrazených na účtech peněţních prostředků, tak jak byly vytvořeny za účetní období. Tato metoda je pracnější na zpracování a evidenci jednotlivých peněţních příjmů a výdajů.
Nepřímá metoda sestavení přehledu o peněţních tocích vychází z výsledku hospodaření za účetní období, který pak následně upravuje na peněţní toky přičtením nebo odpočtem účetních operací, které neovlivňují tok peněţních prostředků. Operace, o které se upravuje přehled o peněţních tocích, jsou například odpisy stálých aktiv, zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv, změna stavu opravných poloţek a rezerv, změna stavu zásob, pohledávek a závazků, příjmy a výdaje spojené s nabytím stálý aktiv. Schéma přehledu o peněţních tocích, který je sestaven pomocí nepřímé metody, je uvedeno v příloze č. 3.
- 30 -
2.4. Provázanost mezi účetními výkazy Do této chvíle jiţ byly přiblíţeny tři nejdůleţitější účetní výkazy, které se pouţívají pro potřeby finanční analýzy. Jejich vzájemná provázanost by měla být z výše uvedeného jasná, ale pro větší přehlednost ji znázorníme na níţe uvedeném schématu. Přehled o peněţních tocích
Rozvaha
Výkaz zisku a ztráty
Počáteční stav
Vlastní kapitál Stálá aktiva
peněţních prostředků
Výsledek
Výdaje
hospodaření
Náklady
Oběţná aktiva
Výnosy
Příjmy Konečný stav peněţních prostředků
Cizí zdroje Peněţních prostředky
Výsledek hospodaření
Schéma 2 – Provázanost mezi účetními výkazy Pramen: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, str. 56.
- 31 -
3. METODY FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýzu vyuţíváme při potřebě zjištění finanční situace podniku. V této kapitole blíţe nastíním vybrané pouţívané metody finanční analýzy, které pak následně budu aplikovat na naši analyzovanou společnost. Tyto metody byly postupem času standardizovány. Jsou rozděleny do jednotlivých podskupin analýz, které spolu ale úzce souvisí a společně nám dávají ucelený pohled na analýzu podniku. Jsou to: -
horizontální analýza
-
vertikální analýza
-
poměrová analýza Existuje řada dalších metod finanční analýzy. Já zde v následujících
podkapitolách přiblíţím jen vybrané metody, s jejíchţ pomocí pak budu následně zpracovávat finanční analýzu vybrané společnosti.
3.1. Horizontální analýza Horizontální analýza je jednou ze základních metod finanční analýzy, která umoţňuje náhled na meziroční změny. Ty zobrazuje buď v relativních, nebo v procentních vyjádřeních změn, či jako absolutní změnu. Výpočet procentní změny změna = hodnota v roce n hodnota v roce n 1
100
Výpočet absolutní změny absolutní změna = hodnota v roce n hodnota v roce n 1
Horizontální analýza je aplikována na hodnoty výkazů „po řádcích“, tedy horizontálně. Pomáhá odhalit změny, ke kterým dochází za sledované období, jak v celkových poloţkách finančních výkazů, tak i v jednotlivých podskupinách.
- 32 -
3.2. Vertikální analýza Vertikální analýza je, spolu s horizontální analýzou, základní metodou finanční analýzy. Na rozdíl od analýzy horizontální je určována v rámci sledovaného období po jednotlivých rocích. Vertikální analýza je zaloţena na procentním vyjádření jednotlivých poloţek ve finančním výkazu ku poloţce, která je označená jako základní, tedy 100%. V rozvaze jsou touto základní poloţkou celková aktiva, popřípadě celková pasiva. Ve výkazu zisku a ztráty jsou 100 % poloţkou zpravidla celkové trţby. Vertikální analýza rozvahy nám umoţňuje bliţší pohled na majetkovou a finanční strukturu podniku, vidíme poměr jejich jednotlivých sloţek.
3.3. Poměrová analýza Poměrová analýza je nejčastěji pouţívaná metoda finanční analýzy. Zpracovává se z dat získaných z účetní závěrky. Pomáhá zvyšovat vypovídací schopnost těchto dat, zejména ve vzájemném srovnání např. jednotlivých hodnot v čase nebo srovnání s konkurencí. Název získala poměrová analýza díky způsobu výpočtu ukazatelů, kdy výpočtem je vţdy poměr jednotlivých dat, případně souborů dat. Poměrová analýza je rozdělována do několika skupin ukazatelů, tzv. soustav ukazatelů. Jedná se o ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti. V následujícím textu budou tyto ukazatele blíţe definovány.
3.3.1. Ukazatele rentability Rentabilita, neboli výnosnost, nám ukazuje schopnost podniku vyuţít investovaný kapitál k dosaţení zisku. Existuje velké mnoţství variací výpočtů ukazatelů rentability, jelikoţ v čitateli zlomku se mohou objevit různé kategorie zisku. Vzorce jednotlivých ukazatelů rentability v mé práci jsou koncipovány tak, aby jejich vypovídací schopnost byla co nejvyšší z pohledu účelu zpracování finanční analýzy společnosti. Nejprve je ale zapotřební definovat jednotlivé pouţívané kategorie zisku, které nám přiblíţí níţe uvedené schéma.
- 33 -
EAT – Zisk po zdanění daň z příjmů EBT – Zisk před zdaněním nákladové úroky EBIT – Zisk před zdaněním a úroky + odpisy EBDIT – Zisk před zdaněním, úroky a odpisy Schéma 3 – Schéma kategorií zisku Pramen: vlastní zpracování
Základním ukazatelem je rentabilita vloţeného kapitálu, který nám říká, jak je podnik schopen dosáhnout zisku uţitím investovaného kapitálu. V čitateli zlomku je uveden EBIT – zisk před zdaněním a úroky z důvodu zjištění rentability vloţeného kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů je tento kapitál vloţen do podniku. ROI (Rentabilita vloţeného kapitálu, Return on investment)
O =
T celkový kapitál
Neméně důleţitým ukazatelem je rentabilita celkových vloţených aktiv, který nám zobrazuje výkonnost podniku. V čitateli zlomku je uveden EBIT – zisk před zdaněním a úroky z důvodu zjištění rentability vloţených aktiv do podniku bez ohledu na to, jak jsou tato aktiva financována. Při výpočtu tohoto ukazatele uvaţujeme jako EBIT provozní výsledek hospodaření. ROA (Rentabilita celkových vloţených aktiv, Return on assets)
O =
T celková aktiva
- 34 -
Dalším ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu, který nám říká, jak je podnik schopen dosáhnout zisku vyuţitím vlastního kapitálu vloţeného do podniku. Zde v čitateli je uveden EBT – zisk před zdaněním z důvodů potřeby meziročního srovnání výsledků podniku, tedy bez vlivu změn zdanění. ROE (Rentabilita vlastního kapitálu, Return on common equity)
O =
T vlastní kapitál
Následujícím ukazatelem je rentabilita trţeb. Ten zobrazuje, jak ziskové jsou trţby podniku. Někdy je tento ukazatel nazýván jako zisková marţe. U tohoto ukazatele je v čitateli uveden EBT – zisk před zdaněním a to z důvodu eliminace vlivu změn daňové sazby. ROS (Rentabilita trţeb, Return on sales)
O =
T tržby
Jako poslední je zde uveden ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů, který nám říká, jaké ziskovosti dosáhl podnik vyuţitím vloţených dlouhodobých zdrojů, a to vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Zde v čitateli nalezneme EBIT – zisk před zdaněním a úroky, z důvodů zjištění ziskovosti vloţených dlouhodobých zdrojů bez ohledu na to, zda se jedná o vlastní či cizí zdroje. Při výpočtu tohoto ukazatele uvaţujeme jako EBIT provozní výsledek hospodaření. ROCE (Rentabilita dlouhodobých zdrojů)
O
=
vlastní kapitál
T dlouhodobé závazky
- 35 -
Veškeré uvedené ukazatele rentabilit jsou vzájemně provázané. Tuto provázanost by si měl kaţdý při zpracování finanční analýzy podniku uvědomovat. Naznačena je na níţe uvedeném schématu. ROS
O =
zisk tržby
tržby aktiva
aktiva vlastní kapitál
ROA Schéma 4 – Provázanost ukazatelů rentability Pramen: vlastní zpracování
3.3.2. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity podniku umoţňují nahlédnout na hospodaření podniku s aktivy, které do něj byly vloţeny. Tyto ukazatele nám zobrazují relativní vázanost kapitálu v aktivech, jak krátkodobých, tak i dlouhodobých. Pokud podnik disponuje velkým objemem aktiv, který není zcela vyuţit, tato aktiva mu zvyšují náklady, respektive sniţují zisk. Naopak pokud podnik nemá dostatečné mnoţství produktivních aktiv, můţe mít problém s uskutečněním nových podnikatelských příleţitostí. Ukazatele aktivity, respektive obrat aktiv, výrazně ovlivňují ukazatele rentability ROA a ROE. Patrné je to z výše uvedeného schématu, na kterém vidíme, ţe součástí vzorce pro výpočet ROA a ROE je obrat aktiv, tedy podíl trţeb a aktiv. Tento podíl nám říká, jak efektivně podnik vyuţívá aktiv, která do něj vloţili jak vlastníci, tak věřitelé. Zachycuje počet obrátek aktiv do celkového objemu trţeb za rok. Obrat aktiv13
Obrat aktiv =
tržby aktiva
HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8, strana 82. 13
- 36 -
Dalším důleţitým ukazatelem aktivity je vázanost aktiv. Tento ukazatel nám říká, jak je podnik schopen zvyšovat objemy trţeb se svými stávajícími aktivy, bez potřeby zvyšovat zdroje financování. Vázanost aktiv14
Vázanost aktiv =
aktiva tržby
Následujícím ukazatelem je ukazatel obratu zásob. S jeho pomocí vyhodnocujeme intenzitu vyuţívání zásob, tedy kolikrát za rok jsou tyto zásoby naskladněny a následně prodány. Obrat zásob15
Obrat zásob =
tržby zásoby
S obratem zásob souvisí další uvedený ukazatel, kterým je doba obratu zásob. Tento ukazatel říká, kolik dní trvá obrat zásob, neboli jak dlouho jsou vázány peněţní prostředky podniku v zásobách do doby spotřeby či projede těchto zásob, tedy do návratu zpět do formy peněz. Doba obratu zásob16
Doba obratu zásob =
zásoby tržby
0
Dalším důleţitým sledovaným ukazatelem je doba obratu pohledávek. Tato hodnota nám ukazuje, jak dlouho musí firma čekat na inkaso svých pohledávek. Říká, kolik dní jsou vázány peněţní prostředky v pohledávkách. Tento ukazatel souvisí s tzv. obchodním úvěrem, tedy úvěrem, který firma poskytuje svým SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 61. 15 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 61-62. 16 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 103. 14
- 37 -
odběratelům nastavením delší neţ obvyklé doby splatnosti faktur. To je dáno především dlouhodobými platebními podmínkami. Doba obratu pohledávek17
Doba obratu pohledávek =
pohledávky tržby
0
Posledním z ukazatelů aktivity je výpočet doby obratu závazků. Tento ukazatel nám poskytuje náhled na řízení plateb ve firmě. Říká, jak dlouho nejsou uhrazeny závazky podniku a opět souvisí s obchodním úvěrem, v tomto případě se však jedná o čerpání obchodního úvěru od dodavatelů. Doba obratu závazků18
Doba obratu závazků =
závazky tržby
0
3.3.3. Ukazatele likvidity Likvidita, jak jiţ bylo naznačeno v první kapitole, je schopnost podniku dostát svým závazkům. Ukazatele likvidity zobrazují poměr mezi oběţnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji, kterými rozumíme součet krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů nám říkají, jakou část závazků pokryjí vybraná oběţná aktiva podniku. Ukazatele likvidity se dělí podle stupně likvidnosti majetku, který se objevuje v čitateli zlomku. Prvním uvedeným ukazatelem je ukazatel běţné likvidity. Zde se v čitateli zlomku objevují oběţná aktiva, která v sobě zahrnují zásoby, peněţní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky. Hodnota výpočtu nám udává, kolikrát oběţná aktiva pokrývají krátkodobé cizí zdroje. Hodnoty, které jsou doporučené pro stanovení uspokojivé situace podniku, jsou 1,5 – 2,5.
KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 103-104. 18 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 63. 17
- 38 -
Běţná likvidita19 oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje
ěžná likvidita =
Druhým ukazatelem je vzorec pro výpočet pohotové likvidity. Zde jsou v čitateli uvedena „pohotová“ aktiva, tedy oběţná aktiva bez zásob. Objevují se v něm peněţní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky, které jsou očištěny o nedobytné. Výsledné hodnoty pak nastiňují, zda je podnik schopen těmito „pohotovými“ aktivy pokrýt své závazky. Doporučené hodnoty pro uspokojivou situaci podniku, jsou stanoveny na 1 – 1,5. Pohotová likvidita20
Pohotová likvidita =
oběžná aktiva zásoby krátkodobé cizí zdroje
Třetím ukazatelem je ukazatel peněţní likvidity, který se také v odborných literaturách nazývá ukazatel okamţité likvidity. U tohoto vzorce se v čitateli zlomku nachází nejlikvidnější část aktiv – peněţní prostředky, které tvoří hotovost v pokladně, peníze na bankovních účtech, ceniny a další peněţní ekvivalenty. Uvedený vzorec nám říká, jakou část krátkodobých cizích zdrojů je podnik schopen pokrýt v daný okamţik. Pro tento ukazatel je doporučená minimální hodnota 0,2. Peněţní (Okamţitá) likvidita
Peněžní likvidita =
peněžní prostředky krátkodobé cizí zdroje
DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 79. 20 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 80. 19
- 39 -
3.3.4. Ukazatele zadluţenosti Posledními poměrovými ukazateli, které si zde přiblíţíme, jsou ukazatele zadluţenosti. Tyto ukazatele umoţňují nahlédnout na finanční strukturu podniku. Zobrazují, jak velkou část aktiv financuje podnik z vlastních zdrojů, a jak velkou část ze zdrojů cizích. Cílem firmy ale není financovat veškerý majetek podniku vlastními zdroji. Pro podnik jsou cizí zdroje výhodnější, protoţe nesou menší náklady neţ zdroje vlastní, na druhou stranu zvyšování financování majetku cizími zdroji nese stále větší rizika. Podnik by měl tedy volit optimální strukturu financování tak, aby minimalizoval náklady spojené s pořizováním kapitálu. Zlaté pravidlo financování říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, krátkodobý majetek pak krátkodobými. Základním ukazatelem zadluţenosti je celková zadluţenost. Výsledná hodnota zobrazuje, z jak velké části jsou aktiva financována cizím kapitálem. Čím větší část majetku podniku je financována z vlastních zdrojů, tím niţší bude výsledná hodnota celkové zadluţenosti, coţ je z hlediska věřitelů pozitivní. Podnik, který má nízkou hodnotu celkové zadluţenosti, by měl mít menší problémy se získáváním nových cizích zdrojů financování na rozdíl od podniku s vysokou celkovou zadluţeností. Celková zadluţenost21
elková zadluženost =
cizí kapitál celková aktiva
S ukazatelem celkové zadluţenosti souvisí i ukazatel následující, kterým je míra zadluţenosti. Jeho výpočet je definován jako poměr mezi cizím kapitálem a kapitálem vlastním. Míra zadluţenosti22
Míra zadluženosti =
cizí kapitál vlastní kapitál
DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 75. 22 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 85. 21
- 40 -
Posledním ukazatelem zadluţenosti, který uvedeme, je výpočet úrokového krytí, který zobrazuje výši zadluţenosti podniku z hlediska schopnosti splácet úroky za vyuţívané cizí zdroje. V čitateli zlomku je uveden EBIT – zisk před zdaněním a úroky a to z důvodu potřeby zjištění poměru mezi ziskem, který není ovlivněn zdroji financování aktiv, a úroky, které vyjadřují náklady z pouţívání cizího kapitálu jako zdroje financování. Úrokové krytí23
rokové krytí =
T úroky
SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 64. 23
- 41 -
4. FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI Společnost, které ve své diplomové práci zpracovávám finanční analýzu, je firma CARent, a.s.. V rámci práce nejdříve společnost spolu s jejími středisky představím. Následně provedu aplikaci vymezených metod finanční analýzy na účetní výkazy společnosti. Poté se budu věnovat blíţe střediskům, jejich výsledkům hospodaření a rentabilitě zisku. Na závěr této kapitoly provedu shrnutí výsledných hodnot, ohodnotím situaci společnosti a zformuluji svá doporučení pro budoucí vývoj.
4.1. Profil analyzované společnosti 4.1.1. Historie a cíl společnosti CARent, a.s. vznikl jiţ v roce 1993 nejprve jako autopůjčovna. Od tohoto roku změnila nejen sídlo svého působení, právní formu ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, ale zásadní a nejpodstatnější změna proběhla v předmětu podnikání. Podpisem smlouvy v roce 1994 s Ford Motor Company se sídlem v Praze se stala autorizovaným poskytovatelem veškerých sluţeb v rámci dealerské sítě Ford. Nyní firma poskytuje svým zákazníkům kompletní rozsah sluţeb moderního a dynamicky se rozvíjejícího autocentra, sahající od prodeje nových a ojetých vozů, přes servis a prodej náhradních dílů a autodoplňků, k autopůjčovně. Společnost CARent, a.s. se v současnosti řadí mezi pětici největších dealerství značky Ford v České republice. V roce 2003 získala ocenění „Dealer roku“ nejen za dosaţené výsledky, ale zejména za rozsah a kvalitu poskytovaných sluţeb zákazníkovi. Mezi hlavní priority společnosti patří zásada neustálého zlepšování sluţeb a produktů pro klienty a také zajištění stabilního prostředí pro zaměstnance, které umoţňuje jejich profesní rozvoj. I z tohoto důvodu firma CARent, a.s. podstupuje dobrovolné testování kvality sluţeb podle norem ISO 9001:2008. Můţe se pyšnit tím, ţe je jako jediné autocentrum značky Ford v České republice, certifikováno podle norem ISO 9001:2008 ve všech oblastech kompletních prodejních i poprodejních sluţeb.
- 42 -
Firmu CARent, a.s. celou existenci provází motto: Vy řídíte, my se staráme. Z tohoto motta je cítit, ţe společnost velmi dbá na spokojenost svých zákazníků. Má velmi kvalitně propracovanou oblast poprodejních sluţeb, kdy se snaţí zákazníků cíleně ptát na pocity z autocentra, které následně vyhodnocuje a dále zpracovává.
4.1.2. Základní údaje společnosti Společnost CARent, a.s. má v obchodním rejstříku, zapsaném v Brně, oddíl B, vloţka 1774, zapsány tyto předměty podnikání: -
obchodní ţivnost – koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
-
pronájem motorových vozidel
-
opravy motorových vozidel
-
opravy karosérií
-
silniční motorová doprava nákladní
-
zprostředkování sluţeb Firma CARent, a.s. disponuje základním kapitálem ve výši 133.000.000 Kč
rozděleným na 133 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč.
4.1.3. Členění společnosti V době, kdy společnost rozšiřovala předmět podnikání z pronájmu motorových vozidel na komplexní poskytování sluţeb autorizovaného autocentra, začala být zcela nevyhnutelná myšlenka společnost rozdělit na jednotlivá střediska podle předmětu podnikání. Aplikací manaţerského účetnictví firma získala moţnost sledovat vývoj svých středisek a jejich hospodaření. V této době se společnost dělí na pět středisek, těmi jsou: -
prodej nových a ojetých vozidel
-
prodej náhradních dílů a autodoplňků
-
servis
-
autopůjčovna
-
ekonomický úsek
- 43 -
Prodej nových a ojetých vozidel Toto středisko se zabývá nákupem a následným prodejem nových i ojetých osobních či uţitkových vozidel a také zprostředkováním komisního prodeje. Zároveň poskytuje poradenskou činnost zákazníkům, která zahrnuje i moţné způsoby financování. Firma je dlouholetým partnerem významných leasingových a pojišťovacích společností. Díky tomu můţe zákazníkům nabídnout širokou škálu financování a pojištění na míru. Středisko ojetých vozidel také zajišťuje ocenění a výkup stávajících vozidel zákazníků. Prodej náhradních dílů a autodoplňků Toto středisko se zabývá nákupem a prodejem originálních náhradních dílů na vozidla značky Ford, ale i jiných značek. Středisko působí jako velkoobchod i maloobchod s náhradními díly. Jako velkoobchod musí disponovat většími skladovými zásobami, svými prostory a obrátkovostí skladu patří středisko mezi regionální špičku prodejců s autodíly. Svým zákazníkům nabízí i doplňkové sluţby, jako např. technická podpora a dovoz náhradních dílů. Servis Středisko servis je zaměřeno na veškeré záruční i pozáruční opravy, od pravidelných servisních prohlídek, po autorizovanou lakovnu a klempírnu. Deset plně vybavených pracovišť na mechanické dílně a lakovně zaručuje poskytování sluţeb v nejvyšší kvalitě a podle standardů automobilky Ford. Společnost CARent, a.s. je zapojena do projektu Transit Centrum, patří tak mezi prodejní a servisní specialisty na uţitková vozidla Ford. Sluţbou, které si zákazníci velmi cení, je kompletní pomoc v případě havárie vozidla a řešení pojistných událostí, coţ zahrnuje jak vyřízení veškerých formalit včetně jednání s pojišťovnami, tak zařízení náhradního vozidla po dobu opravy. Společnost vlastní autorizovanou klempírnu a lakovnu, tzv. FAB (Ford Authorised Bodyshop).
- 44 -
Autopůjčovna Středisko autopůjčovna se zaměřuje na dlouhodobý i krátkodobý pronájem osobních a uţitkových vozů. Disponuje vozovým parkem převyšujícím 130 vozidel, z nichţ více neţ 50 je Ford Transitů, čímţ se půjčovna řadí mezi největší pronajímatele těchto uţitkových vozů na našem trhu. Nejdůleţitějšími zákazníky autopůjčovny jsou firmy, které k zajištění mobility vyuţívají dlouhodobého pronájmu nejen osobních, ale i uţitkových vozů. Společnost
CARent,
a.s.
je
střední
společností,
mající
průměrně
63 zaměstnanců. Níţe jsem, pro lepší náhled na fungování firmy, vloţila organizační schéma společnosti.
Schéma 5 – Organizační schéma společnosti CARent, a.s. Pramen: interní dokumentace společnosti CARent, a.s.
Firma CARent, a.s. měla od roku 2002 do roku konce roku 2010 agenta, společnost Auto Activity s.r.o. (nejprve pod názvem REINPO AUTO s.r.o.), která z pohledu Ford Motor Company fungovala jako subdealer. Společnost Auto Activity s.r.o. v průběhu této doby rozšířila své pole působnosti ze Ţďáru nad Sázavou a Blanska i do Třebíče, Znojma a Jihlavy. Auto Activity s.r.o. po celou - 45 -
tuto dobu ovlivňovala působení celé firmy CARent, a.s., jak pozitivně, tak i negativně. Pozitivní byly zejména zvýšené obraty společnosti, moţnost plnění nastavených cílů v rámci prodejní a servisní politiky Ford Motor Company. Negativní stránkou této spolupráce bylo zejména zvýšené riziko, protoţe společnost CARent, a.s. byla ta, která šla vůči společnosti Ford Motor Company takzvaně „s kůţí na trh“.
4.1.4. Konkurence společnosti Společnost CARent, a.s. je jiţ za léta působení na automobilovém trhu zavedenou společností se stálými a věrnými zákazníky. Jako jediná firma v Jihomoravském kraji je zapojená do projektu Transit Centrum a je tak jediným prodejním a servisním specialistou na uţitkové vozy Ford. V Jihomoravském kraji jsou, spolu s firmou Rašíno a.s. v Kuřimi, jedinými autocentry, která poskytují sluţby autorizované karosárny a lakovny, tzv. FAB, čímţ splňují nejvyšší nároky na kvalitu prováděných oprav podle aktuálních pracovních a technických postupů. Jako autorizovaný prodejce a poskytovatel autorizovaného servisu vozů značky Ford je jedním z pěti dealerství v Jihomoravském kraji, z čeho se čtyři nacházejí v Brně a okolí. Poslední autorizované dealerství bylo zaloţeno v roce 2010, kdy společnost BRNOCAR a.s. podepsala smlouvu s Ford Motor Company a stala se tak dalším z konkurentů společnosti.
- 46 -
4.2. Analýza společnosti Analýzu společnosti započnu nejprve zpracováním dvou základních oborů analýz - horizontální a vertikální. Ty postupně aplikuji na rozvahu, výkaz zisku a ztráty a na poslední výkaz, tedy přehled o peněţních tocích, bude aplikována analýza horizontální. Pro dotvoření celkového náhledu na situaci podniku vyuţiji na závěr analýzy firmy jako celku analýzu poměrovou. Výpočtem několika ukazatelů zjistím, jaký byl vývoj a jaká je aktuální situace celého podniku z hlediska rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti.
4.2.1. Analýza rozvahy Finanční analýzu společnosti CARent, a.s. začínám analýzou rozvahy, která je zpracována na období let 2006 – 2010. Pro větší přehlednost zde uvádím jen rozvahu v redukovaném schématu, celkovou rozvahu pak lze nalézt v příloze č.4. Rozvaha – redukované schéma – CARent, a.s. v období 2006-2010 tis. Kč AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
2006
2007
2008
2009
2010
159 740
166 256
167 001
149 864
195 656
66 059
60 999
57 847
57 779
48 668
509
284
98
165
161
Dlouhodobý hmotný majetek
65 550
60 715
57 749
57 614
48 507
Oběžná aktiva
93 089
104 615
108 014
91 594
146 333
Zásoby
52 936
50 391
65 860
40 388
80 132
Dlouhodobé pohledávky
70
15
15
1 528
203
Krátkodobé pohledávky
27 795
46 566
27 297
36 249
49 910
Krátkodobý finanční majetek
12 288
7 643
14 842
13 432
16 088
Časové rozlišení
592
642
1 140
491
655
159 740
166 256
167 001
149 864
195 656
Vlastní kapitál
56 875
69 500
73 692
82 797
83 133
Základní kapitál
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
631
841
1 296
-64 132
-60 149
-51 499
PASIVA CELKEM
ezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období
/-)
-76 968
-76 125
843
12 625
4 193
9 105
335
102 660
96 309
92 865
66 695
107 814
Dlouhodobé závazky
22 319
14 658
10 265
543
593
Krátkodobé závazky
80 341
81 651
82 600
62 681
106 052
205
447
444
371
4 708
izí zdroje
Časové rozlišení
Tabulka 3 – Redukované schéma rozvahy společnosti Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 47 -
or on áln R l tis. Kč
2007/ 2006
vn
2008/ 2007
n lý
ro v hy
m ny 2009/ 2008
A 2010/ 2009
2007/ 2006
olu n
2008/ 2007
m ny 2009/ 2008
2010/ 2009
AKTIVA CELKEM
4,08%
0,45%
-10%
31%
6 516
745
-17 137
45 792
Dlouhodobý majetek
-7,66%
-5,17%
-0,12%
-16%
-5 060
-3 152
-68
-9 111
-44%
-65%
68%
-2,42%
-225
-186
67
-4
-7%
-5%
-0,23%
-16%
-4 835
-2 966
-135
-9 107
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva
Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky
12%
3%
-15%
60%
11 526
3 399
-16 420
54 739
-4,81%
31%
-39%
98%
-2 545
15 469
-25 472
39 744
-79%
0%
10087%
-87%
-55
0
1 513
-1 325
68%
-41%
33%
38%
18 771
-19 269
8 952
13 661
-38%
94%
-10%
20%
-4 645
7 199
-1 410
2 656
8,45%
78%
-57%
33%
50
498
-649
164
PASIVA CELKEM
4,08%
0,45%
-10%
31%
6 516
745
-17 137
45 792
Vlastní kapitál
22,20%
6,03%
12,36%
0,41%
12 625
4 192
9 105
336
0%
0%
Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
Základní kapitál
0%
0%
0
0
0
0
33%
54%
0
631
210
455
-16%
-6,21%
-14%
843
11 993
3 983
8 650
1398%
-67%
117%
-96%
11 782
-8 432
4 912
-8 770
-6,19%
-3,58%
-28%
62%
-6 351
-3 444
-26 170
41 119
ezervní fondy a ostatní fondy ze zisku V minulých let V běžného účetního období (+/-) izí zdroje
-1,10%
Dlouhodobé závazky
-34%
-30%
-95%
9,21%
-7 661
-4 393
-9 722
50
Krátkodobé závazky
1,63%
1,16%
-24%
69%
1 310
949
-19 919
43 371
Časové rozlišení
118%
-0,67%
-16%
1169%
242
-3
-73
4 337
Tabulka 4 – Horizontální analýzy rozvahy Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Nyní se s vyuţitím horizontální analýzy zaměřím na bliţší popis jednotlivých poloţek rozvahy. Vidím, ţe celkové bilanční sumy mají v průběhu sledovaného období, mimo roku 2009, rostoucí trend. V období 2009/2008 je pokles na straně aktiv zejména v poloţce Zásoby, které poklesly o 39%, v absolutních číslech o 25.472tis. Z výroční zprávy společnosti se dozvídám informaci, ţe v roce 2008 se na výsledcích společnosti projevila celosvětová krize24. Také byly v tomto roce zvýšeny nákladové úroky, jedná se o úročená skladová vozidla, za která společnost CARent, a.s. nemá zaplacené faktury. Firma má podle nastavené politiky s FMC 45 dní bezúročného skladování nových vozidel. Je tedy na místě se domnívat, ţe zásoby poklesly právě z těchto důvodů.
Světovou finanční krizi zapříčinila v roce 2007 hypoteční krize v USA a s tím související krize na trhu s nemovitostmi, která se následně rozšířila i do ostatních sektorů. Díky provázanosti světové ekonomiky se na podzim roku 2008 rozšířila do celého světa. V České republice se projevila mírněji, neţ v okolních zemích. Nejdříve zasáhla sklářský a textilní průmysl, pokles však zaznamenala všechna odvětví včetně automobilového. Důsledkem krize byl mimo jiné i pokles kupní síly obyvatelstva. 24
- 48 -
Na straně pasiv se pokles projevil zejména v poloţce Cizí zdroje, poklesem Dlouhodobých i Krátkodobých závazků, celkové sníţení činilo 28 %. Nejvyšší nárůst byl v období 2010/2009, kdy celková aktiva, i celková pasiva zrostla o 31 %. V absolutních číslech o 45.792tis. Kč. Pokud se zaměřím na důvod tohoto velkého nárůstu, jsou jimi na straně aktiv Oběţná aktiva, protoţe se Zásoby zvýšily o 98 %. Na straně pasiv se tento nárůst projevil zejména v Krátkodobých závazcích, které vzrostly o 69 %. Podrobnější horizontální analýzou rozvahy na straně aktiv, zjistím, ţe společnost vlastní stále stejný dlouhodobý hmotný majetek, tedy budovu. V průběhu období 2006 – 2010 se postupně její hodnota sniţuje vlivem odpisů. V rámci dlouhodobého hmotného majetku se v roce 2009 zvýšily Samostatné movité věci o 127 %. Důvodem je nákup vozidel na úvěr pro autopůjčovnu a také obměňování a modernizace mechanické dílny na středisku servis. Dále je vidět nárůst dlouhodobých nehmotných aktiv, kdy v roce 2009 firma koupila nový software, JUNO, nástupce stávajícího pouţívaného softwaru ECO 21. Nárůst dlouhodobých pohledávek v roce 2009 byl v důsledku vytvoření odloţené daňové pohledávky. Z horizontální analýzy rozvahy na straně pasiv je patrno, ţe ve společnosti CARent, a.s. se ve sledovaném období výše základního kapitálu nezměnila. V roce 2008 začala firma tvořit zákonný rezervní fond. Ztráta z minulých let je postupně sniţována rozdělením výsledku hospodaření za běţné období. Dlouhodobé závazky společnosti za řídícími a ovládajícími osobami jsou postupně sniţovány. Krátkodobé závazky v roce 2009 byly sníţeny o 24 %, v absolutních číslech došlo ke sníţení o 19.919 tis. Kč. Oproti tomu v roce 2010 tyto závazky vzrostly o 69 %. Největší změna nastala u poloţek Závazky z obchodních vztahů, které se zvýšily o 102 %, a také zvýšení Dohadných účtů pasivních bylo výrazné, o 788 % vyjádřeno v absolutních číslech šlo o nárůst o 2.427 tis. Kč. Na prvním z uvedených grafů jsou znázorněny vývoje stálých a oběţných aktiv, z něhoţ vidím, ţe došlo k výrazné změně u aktiv v roce 2010.
- 49 -
Zm ny
álých
o
ných k v 2006 -2010
160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 tálá aktiva 2006
2007
Oběžná aktiva
2008
2009
2010
Graf 1 – Změny stálých a oběţných aktiv Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Druhý uvedený graf znázorňuje vývoj změn vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Zde došlo k výraznější změně v roce 2009. Z tohoto grafu je také vidět snaha o zvýšení financování aktiv vlastním kapitálem. Zm ny vl
n ho k p álu c 2010
ch
rojů 2006-
120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Vlastní kapitál 2006
2007
izí zdroje 2008
2009
2010
Graf 2 – Změny vlastního kapitálu a cizích zdrojů Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Nyní provedu vertikální analýzu rozvahy. Ta znázorňuje procentuální vyjádření poloţek, které jsou označeny jako 100%. Zde jsou to poloţky celkových bilančních sum.
- 50 -
V r káln
n lý
ro v hy 2006
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
2007
2008
2009
2010
100%
100%
100%
100%
100%
42%
37%
35%
39%
25%
0%
0%
0%
1%
0%
Dlouhodobý hmotný majetek
42%
37%
35%
38%
25%
Oběžná aktiva
58%
63%
64%
61%
75%
Zásoby
33%
30%
39%
27%
41%
Dlouhodobé pohledávky
0%
0%
0%
1%
0%
Krátkodobé pohledávky
17%
28%
16%
24%
26%
8%
5%
9%
9%
8%
Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
0%
0%
1%
0%
0%
100%
100%
100%
100%
100%
Vlastní kapitál
36%
42%
45%
56%
44%
Základní kapitál
83%
80%
80%
89%
68%
PASIVA CELKEM
ezervní fondy a ostatní fondy ze zisku V minulých let V běžného účetního období
/-)
0%
0%
0%
1%
1%
-48%
-46%
-38%
-40%
-26%
1%
8%
3%
6%
1%
64%
58%
55%
44%
56%
Dlouhodobé závazky
14%
9%
6%
1%
0%
Krátkodobé závazky
50%
49%
49%
43%
54%
0%
0%
0%
0%
2%
izí zdroje
Časové rozlišení
Tabulka 5 – Vertikální analýza rozvahy Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování.
Z vertikální analýzy rozvahy aktiv je patrno, ţe oběţná aktiva převyšují dlouhodobý majetek podniku. Tento převis se za sledované období pohyboval okolo 60%, v roce 2010 oběţná aktiva dosahovala aţ 75% z celkové sumy aktiv. Zaměřím-li se blíţe na vertikální analýzu aktiv, vidím, ţe z dlouhodobého majetku tvoří největší část dlouhodobý hmotný majetek, z něj potom poloţka Stavby. U této poloţky vidím klesající trend, coţ znamená, jak jsem jiţ naznačila, ţe společnost v průběhu sledovaného období nenakoupila nové Budovy a stavby. Klesající trend je způsoben kaţdoročním sniţováním hodnoty pomocí odpisů. Z analýzy oběţných aktiv vidím, ţe nejvýraznější poloţkou jsou zásoby. Ty se v průběhu sledovaného období pohybují v rozmezí 30 – 40% z celkové sumy aktiv. Vzhledem k tomu, ţe je předmětem podnikání firmy především nákup a následný prodej zboţí, není tato informace nijak překvapivá. Středisko prodej nových a ojetých vozidel musí vlastnit určité skladové zásoby. Zejména kvůli rychlému uspokojení potřeb zákazníků, ale také kvůli nastavené politice společnosti Ford
- 51 -
Motor Company, od které nové vozy nakupuje. U střediska prodeje náhradních dílů dosahuje trend výše skladové zásoby za sledované období 10.000 tis. Kč. Při bliţším pohledu na vertikální analýzu na straně pasiv zjistím, ţe poměr vlastního a cizího kapitálu je vyrovnanější neţ poměr na straně aktiv mezi dlouhodobým a oběţným majetkem. Vlastní kapitál firmy je udrţován v hodnotách okolo 40%. Přičemţ cizí zdroje pak doplňují celková pasiva zbylými 60%. Výjimkou je rok 2009, kdy se hodnota vlastních zdrojů financování aktiv zvýšila na 55 %. Zkoumám-li blíţe strukturu vlastního kapitálu, zjišťuji, ţe největší část tvoří základní kapitál, ten tvoří v roce 2010, 68% z celkové hodnoty pasiv. Jak vidím, celkový vlastní kapitál dosahuje hodnoty v tomto roce jen 42%. Je to tím, ţe se ve vlastním kapitálu společnosti zobrazuje i ztráta z minulých období, která tvoří v roce 2010 -26%. Výkyv v roce 2009 ve vlastním kapitálu byl způsoben především velkým ziskem společnosti za tento rok, který se zvýšil o 117 % (tento údaj je získaný z horizontální analýzy rozvahy). Z bliţšího zkoumání struktury cizích zdrojů vidím, ţe v roce 2010 je hodnota celkových cizích zdrojů 55%. Veškeré cizí zdroje, mimo 2% časového rozlišení, tvoří Krátkodobé závazky. Nejvýraznější poloţkou z Krátkodobých závazků jsou Závazky z obchodních vztahů, které dosahují bezmála 48% z celkové sumy pasiv. Tato hodnota Závazků z obchodních vztahů je za sledované období nejvyšší, coţ bylo vidět jiţ z výsledků horizontální analýzy. Hodnota není nijak překvapivá, jelikoţ v těchto závazcích jsou zahrnuta veškerá nová vozidla, která má společnost na skladě. Firma CARent, a.s. tedy dluţí veškerou skladovou zásobu nových vozidel společnosti Ford Motor Company. Výrazné zvýšení zásob v roce 2010, celková hodnota dosahuje 41 % z celkové sumy aktiv, má za následek zvýšení zadluţení společnosti vůči společnosti Ford Motor Company. Níţe jsou pro větší názornost na majetkové a finanční struktury společnosti CARent, a.s. zobrazeny dva grafy. Jeden znázorňuje majetkovou strukturu v letech 2006 aţ 2010. Vidím z něj to, co jsem jiţ popsala výše, v roce 2009 byl vyšší dlouhodobý hmotný majetek. Bylo to způsobeno nákupem vozidel pro středisko autopůjčovna na úvěr a také investováním do obnovy pracovišť na mechanické dílně. - 52 -
Majetková
Majetková
ruk ur r. 2006
8% 18%
41% 33%
Dlouhodobý hmotný majetek
5% 28%
Zásoby
37%
39%
25%
Majetková
Dlouhodobý hmotný majetek
16%
Zásoby
35% 40%
Krátkodobý finanční majetek
Majetková 8%
Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
ruk ur r. 2010
25%
26%
ruk ur r. 2008
9%
Krátkodobé pohledávky
27%
Zásoby
Krátkodobý finanční majetek
30%
ruk ur r. 2009
9%
Dlouhodobý hmotný majetek
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
Majetková
ruk ur r. 2007
Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby
41%
Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
Graf 3 – Majetkové struktury v letech 2006 aţ 2010 Pramen: Vertikální analýza rozvahy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Druhý uvedený graf doplňuje celkový náhled na finanční strukturu podniku. Vidím z něj jiţ to, co jsem komentovala výše, tedy změnu struktury vlastního kapitálu a cizích zdrojů, způsobenou především zvýšením výsledku hospodaření za běţné účetní období společnosti CARent, a.s. a také sníţením krátkodobých závazků. V roce 2010 vidím, ţe do finanční struktury zasahuje i časové rozlišení.
- 53 -
Fn n n ruk ur r. 2006
36%
Fn n n ruk ur r. 2007
Fn n n ruk ur r. 2008
42%
44%
Vlastní kapitál
Vlastní kapitál
Krátkodobé závazky
64%
Krátkodobé závazky
58%
Fn n n ruk ur r. 2009
43%
Vlastní kapitál Krátkodobé závazky
56%
Fn n n ruk ur r. 2010
2%
Vlastní kapitál
43%
Krátkodobé závazky
Krátkodobé závazky Časové rozlišení
55%
57%
Vlastní kapitál
Graf 4 – Finanční struktury v letech 2006 aţ 2010 Pramen: Vertikální analýza rozvahy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
4.2.2. Analýza výkazu zisku a ztráty Dalším z analyzovaných účetních výkazů je výkaz zisku a ztráty. Také zde pro větší přehlednost uvádím výkaz ve zkráceném rozsahu, celkový je uveden v příloze č.5. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu firmy CARent, a.s. v období 2006-2010 2006
.K I.
2007
2008
2009
2010
Tržby za prodej zboží
303 026 476 163 407 040 575 541 463 766
Náklady vynaložené na prodané zboží
268 276 421 026 358 312 521 587 424 805
+
O cho n m r
34 750 55 137 48 728 53 954 38 960
II.
Výkony
48 071
49 321
50 081
45 204
45 794
Výkonová spotřeba
45 959
57 931
52 718
50 817
49 796
A.
B. +
Př
ná ho no
45 959 46 527 46 091 48 341 34 959
C.
Osobní náklady
D.
Daně a poplatky
206
183
235
276
211
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
5 581
5 653
5 821
6 310
6 063
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
1 816
307
16
1 497
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
2 793
27
134
-271
1 268
-521
-2 430
556
227
241
1 514
2 680
555
1 047
2 080
4 302
2 340
8 497 11 558
4 155
III. F. G. IV. H.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
*
Provo n vý l
X.
Výnosové úroky
N. XI.
20 634
k ho po
ř n
24 877
9 331 15 545
Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy
- 54 -
28 431
27 946
28 010
785
687
18
22
74
94
7 219
2 590
3 892
3 481
1 957
13
36
181
-16
O. * Q.
Ostatní finanční náklady F n n n vý l
k ho po
ř n
2 010
384
615
556
632
-8 488
-2 920
-4 304
-3 963
-2 512
-1 510
1 307 335
Daň z příjmů za běžnou činnost
**
Vý l
k ho po
ř n
***
Vý l
k ho po
ř n
nou
**** Vý l
k ho po
ř n př
nno
n o
o
(+/-)
n n m (+/-)
843 12 625
4 193
9 105
843 12 625
4 193
9 105
335
843 12 625
4 193
7 595
1 642
Tabulka 6 – Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu společnosti Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování. or on áln
A. + II.
+
ku
rá y
Tržby za prodej zboží
57%
-15%
41%
-19%
173 137
-69 123
168 501
-111 775
Náklady vynaložené na prodané zboží
57%
-15%
46%
-19%
152 750
-62 714
163 275
-96 782
59%
-12%
11%
-28%
20 387
-6 409
5 226
-14 994
2,60%
1,54%
-10%
1,31%
1 250
760
-4 877
590
26%
-9,00%
-3,61%
-2,01%
11 972
-5 213
-1 901
-1 021
1,24%
-1%
5%
-28%
568
-436
2 250
-13 382
O cho n m r Výkony Výkonová spotřeba
B.
- Výk
R l vn m ny A olu n m ny 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2006 2007 2008 2009 2006 2007 2008 2009
tis. Kč I.
n lý
Př
ná hodnota
C.
Osobní náklady
21%
14%
-1,71%
0,23%
4 243
3 554
-485
64
D.
Daně a poplatky
-11%
28%
17%
-24%
-23
52
41
-65
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
1,29%
2,97%
8,40%
-3,91%
72
168
489
-247
9256%
-1 509
-307
16
1 481
-2 766
-27
0
785
-366%
-405
1 539
-1 789
-1 909
III. F. G. IV. H.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti
-83% -99% -302%
568%
-141%
Ostatní provozní výnosy
-59%
6,17%
528%
77%
-329
14
1 273
1 166
Ostatní provozní náklady
89%
99%
107%
-46%
492
1 033
2 222
-1 962
67%
-45%
36%
-64%
6 214
-7 048
3 061
-7 403
*
Provo n vý l
X.
Výnosové úroky
-97%
22%
236%
27%
-669
4
52
20
Nákladové úroky
-64%
50%
-11%
-44%
-4 629
1 302
-411
-1 524
Ostatní finanční výnosy
177%
403%
23
145
-181
-16
Ostatní finanční náklady
-81%
60%
-10%
14%
-1 626
231
-59
76
66%
-47%
7,92%
1 451
N. XI. O. * Q.
F n n n vý l
k ho po
k ho po
ř n
ř n
Daň z příjmů za běžnou činnost
**
Vý l
k ho po
ř n
*** *** *
Vý l
k ho po
ř n
Vý l
k ho po
ř n př
nou n o
nno o
(+/-)
n n m (+/-)
37%
5 568
-1 384
341
187%
0
0
-1 510
2 817
1398%
-67%
117%
-96%
11 782
-8 432
4 912
-8 770
1398%
-67%
117%
-96%
173 137
-8 432
4 912
-8 770
1398%
-67%
81%
-78%
152 750
-8 432
3 402
-5 953
Tabulka 7 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Nejprve jsem na výkaz zisku a ztráty aplikovala horizontální analýzu. Pro zhodnocení situace podniku se nejdříve zaměřím na dílčí výsledky. Prvním z těchto výsledků je obchodní marţe. Ta vyjadřuje rozdíl mezi Trţbami za prodej zboţí a Náklady souvisejícími s prodejem zboţí. Z horizontální analýzy vidím, ţe v roce 2008 došlo k poklesu obchodní marţe o 12 %, v absolutních číslech - 55 -
o 6.409 tis. Kč, v roce 2009 došlo k vzrůstu této poloţky o 11 %, absolutně vyjádřeno o 5.226 tis. Kč a následný rok 2010 poklesla obchodní marţe o 28 %, v absolutních číslech o 14.994 tis Kč. Z výročních zpráv společnosti se dozvídám, ţe v roce 2008 ovlivnila firmu celosvětová krize, která zapříčinila sníţení prodejů nových i ojetých vozidel. V případě ojetých vozidel byl dopad krize výrazný. Konkurenční ceny vozidel se rapidně sníţily, proto vozidla na skladě ojetých vozidel jiţ nebyla za nabízené ceny konkurence schopná a firma k nim musela vytvářet opravné poloţky. Rok 2009 byl ve znamení změn a vlivu dvou faktorů na výsledky společnosti. Celosvětová finanční krize přiostřila konkurenční boj, v důsledku něhoţ byl Ford nucen sniţovat ceny vozidel tak, aby dokázal obstát v nově vznikající cenové válce s konkurenčními značkami. Tyto klesající ceny znamenaly pro dealery sníţení marţe na vozidlech. Druhým faktorem bylo zavedené šrotovné25 v okolních státech, které výrazně ovlivnilo počet prodaných vozidel. V roce 2010 došlo opět ke sníţení obchodní marţe. Podívám-li se blíţ na změnu jednotlivých poloţek, dozvídám se, ţe Trţby za prodej zboţí klesly o 19 %. Také Náklady související s prodejem zboţí klesly o 19 %. V absolutních číslech se pak tyto změny projevily jako pokles trţeb za prodej zboţí o 111.775 tis. Kč a pokles nákladů vynaloţených na prodané zboţí o 96.782 tis. Kč. Z těchto výsledků je cítit doznívající finanční krize, která ještě v roce 2010 ovlivňuje celý světový trh a vliv ukončení šrotovného v okolních státech. Změny výše trţeb a nákladů jsou v procentuálním vyjádření identické, coţ nasvědčuje tomu, ţe se společnosti nijak výrazně nezměnily náklady související s prodejem zboţí. Druhým dílčím výsledkem je přidaná hodnota. Ta zobrazuje součet obchodní marţe s výkony a odpočtem výkonové spotřeby. Vidím, ţe tato hodnota, na rozdíl od obchodní marţe, je vyrovnanější. Jedinou výjimkou je rok 2010, kdy přidaná hodnota klesla o 28 %, v absolutních číslech o 13.382 tis. Kč. Při bliţším Šrotovné: Finanční příspěvek vyplácený státem jednotlivcům, za účelem podpory nákupu nového vozu. Cílem je zvýšit poptávku po nových vozech, tedy podpořit automobilový průmysl, a odstranění starých vozů, čímţ by došlo ke sníţení emisí a v konečném důsledku zlepšení ţivotního prostředí. Negativní skutečnost je, ţe veškeré náklady nese stát, také podpora jen jednoho hospodářství. Dopadem pro automobilky můţe být jen krátkodobé zvýšení prodejů vozů a v konečném důsledku následné sraţení poptávky po vozech na minimum. Státy, ve kterých bylo šrotovné zavedeno: Portugalsko, Španělsko, Francie, Velká Británie, Německo, Kypr, Itálie, Srbsko, Rumunsko, Slovensko, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, USA 25
- 56 -
pohledu na rok 2009 ale vidím, ţe Výkony klesly o 10 %, v absolutním vyjádření o 4.877tis Kč. I na servisním středisku, které je největším producentem výkonů, se projevila finanční krize. V roce 2008 nebyla tak výrazná, v roce 2009 byl její dopad velmi znatelný. V roce 2010 je cítit mírné zlepšení o 1,31 %. Třetím dílčím výsledkem je Provozní výsledek hospodaření. Tato hodnota nám poskytuje náhled na celkové hospodaření firmy bez vlivu na způsob financování aktiv. V roce 2007 byl provozní výsledek hospodaření zvýšen o 67 %, v roce 2008 došlo k výraznému poklesu o 45 %, vyjádřeno v absolutních číslech se jednalo o pokles 7.048 tis. Kč. Jak jsem jiţ zmiňovala, v roce 2008 ovlivnila hospodaření firmy celosvětová krize. Ve sníţení se zobrazuje jak pokles obchodní marţe, tak i sníţení výkonů.
Z bliţšího pohledu na horizontální analýzu
a hodnoty ve výkazu zisku a ztráty je patrno, ţe došlo ke sníţení trţeb z prodeje dlouhodobého majetku. Další významnější poloţkou, která ovlivnila výrazněji provozní výsledek hospodaření, je Změna stavu rezerv a opravných poloţek, které, jak jiţ bylo řečeno, vznikly k ojetým vozidlům, v důsledku vytvoření cen, které budou konkurenceschopné. V roce 2009 se hodnota výsledku hospodaření zvýšila o 45 %, v absolutním vyjádření se jedná o změnu o 3.061 tis Kč. V tomto roce je moţné pozorovat sníţení osobních nákladů o 1,71 %, z tohoto výsledku je patrno, ţe firma reagovala na ovlivnění výsledku hospodaření za rok 2008 finanční krizí sniţováním nákladových poloţek. V roce 2009 se také zvýšila hodnota odpisů z dlouhodobého majetku. Tuto skutečnost jsem jiţ komentovala u analýzy rozvahy, kde bylo řečeno, ţe firma nakoupila určitý počet vozidel pro středisko autopůjčovna. V roce 2010 došlo ke sníţení hodnoty o 64 %, v absolutních číslech vyjádřeno se jedná o výraznou změnu o 7.403 tis. Kč. Z horizontální analýzy je patrno, ţe nejvýraznější vliv na tomto sníţení má sníţení obchodní marţe. Další výraznou změnu prodělala poloţka daně a poplatky, která je sníţena o 24 %. Razantní změna je také v poloţce Trţeb z prodeje dlouhodobého majetku, které se zvýšily o 9256 %. Tato změna vyjádřena v absolutních číslech působí jiţ méně významně, jedná se o nárůst o 1.481 tis. Kč. Zde se projevil jiţ prodej vozidel zakoupených pro středisko autopůjčovny, tedy prodej vozidel z majetku firmy. - 57 -
Čtvrtou dílčí hodnotou je finanční výsledek hospodaření. Z horizontální analýzy jednotlivých poloţek, které ovlivňují tento výsledek, je zřejmé to, co jsem jiţ zmiňovala, a to situace, kdy se v roce 2008 zvýšily úroky za skladová vozidla. Rok poté se společnost snaţila zmenšením skladové zásoby vozidel tuto hodnotu sníţit. V procentuálním vyjádření se sníţila o 11 %. V roce 2010 vidím výraznější pokles této poloţky, o 44 %, v absolutních číslech o 1.524 tis Kč. Výraznou změnu vidím i v poloţce Daň z příjmů za běţnou činnost. Toto vysoké poníţení hodnoty v roce 2009 a navýšení v roce 2010 je způsobeno změnami v poloţce Odloţená daň. V roce 2009 vznikla společnosti odloţená daňová pohledávka, tedy daňové odpisy převyšovaly odpisy účetní, v hodnotě 1.510 tis. Kč. V roce 2010 došlo ke změně na odloţený daňový závazek v hodnotě 1.307 tis. Kč. Posledními z dílčích výsledků jsou jednotlivé výsledky hospodaření nejprve za běţnou činnost, za účetní období a nakonec před zdaněním. Nejprve při pohledu na výkaz zisku a ztráty vidím, ţe společnost za sledované období nemá ţádnou mimořádnou činnost. Výsledky hospodaření jsou pak následující. V roce 2007 došlo k výraznému navýšení zisku společnosti, v absolutních číslech o 11.782 tis Kč. Výroční zpráva se o této skutečnosti zmiňuje jako o výsledku snaţení společnosti, která měla cíl sníţit výrazně náklady spojené s úvěrovým zatíţením. Dalším faktorem ovlivnění výše výsledku hospodaření mohl být fakt, ţe v roce 2007 servisní středisko zvyšovalo ceny za výkony. V roce 2008 došlo k významnému poklesu, o 67 %, vyjádřeno absolutně o 8.432 tis Kč. Zde je jiţ vidět velký vliv celosvětové finanční krize, která se projevila i ve společnosti CARent, a.s., a to například sníţením trţeb za prodej zboţí. V roce 2009 ovlivňoval výsledek hospodaření další z vlivných faktorů a to jiţ zmiňované zavedené šrotovné v okolních státech. To mělo za následek zvýšení prodejů vozidel a zvýšení celkového obratu společnosti. V absolutních číslech vyjádřeno se výsledek hospodaření zvýšil o 4.912 tis Kč. Rok 2010 byl ve znamení doznívající finanční krize a konce šrotovného. To se projevilo výrazným poklesem výsledku hospodaření o 96 %, v absolutních číslech o 8.770 tis Kč. - 58 -
V r káln
I. A.
n lý
- Výk
ku
rá y 2006
2007
2008
2009
2010
Tržby za prodej zboží
86%
91%
89%
93%
91%
Náklady vynaložené na prodané zboží
77%
80%
78%
84%
83%
+
O cho n m r
10%
10%
11%
8,7%
7,6%
II.
Výkony
14%
9,4%
11%
7,3%
9,0%
14%
9,4%
11%
7,3%
9,0%
13%
11%
12%
8%
10%
1. potřeba materiálu a energie
4,2%
3,9%
3,9%
2,5%
2,9%
2. lužby
8,9%
7,2%
7,6%
5,7%
6,9%
13%
8,9%
10%
7,8%
6,9%
Osobní náklady
5,9%
4,7%
6,2%
4,5%
5,5%
1. Mzdové náklady
4,4%
3,5%
4,6%
3,4%
4,1%
0,8%
0,0%
0,0%
0,0%
154%
0,8%
0,0%
0,0%
0,0%
154%
2,7%
3,0%
1,9%
1,9%
0,8%
-2,4%
-0,6%
-0,9%
-0,6%
-0,5%
0,2%
2,4%
0,9%
1,5%
0,1%
0,2%
2,4%
0,9%
1,5%
0,1%
0,2%
2,4%
0,9%
1,2%
0,3%
1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb B.
Výkonová spotřeba
+ C.
F.
Př
ná ho no
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku *
Provo n vý l
*
F n n n vý l
**
k ho po k ho po
Vý l
k ho po
ř n
*** Vý l
k ho po
ř n
**** Vý l
k ho po
ř n př
ř n ř n nou n o
nno o
(+/-)
n n m (+/-)
Tabulka 8 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Nyní kvůli ucelenějšímu pohledu na výkaz zisku a ztráty, budu pomocí vertikální analýzy aplikované na tento výkaz zkoumat, jaké poloţky jsou nejvýznamnější z hlediska nastavené 100% hodnoty. Zde je touto hodnotou stanoven součet Trţeb za prodej zboţí a Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb, tedy poloţky trţeb všech středisek společnosti. Při pohledu na zpracovanou vertikální analýzu je patrno, ţe nákladová poloţka na prodané zboţí tvoří za sledované období vţdy zhruba hodnotu 80% z nastavené 100% hodnoty. Roku 2008 se jednalo o 78 procentní část, v roce 2009 to jiţ byla část 84 procentní. Poloţkou, na kterou se zaměřím, je přidaná hodnota. Ta říká, jak jsou trţby podniku rentabilní. Vidím, ţe se pohybuje v intervalu od 7 do 13%. Od roku 2008 ale má klesající tendence. Můţe to být způsobeno vlivem finanční krize, v důsledku které byl velký tlak obstát v konkurenčním cenovém boji, tedy tlak na sniţování cen. Díky tomu se sníţily výnosy z prodaných vozidel, ale při zachování stejné míry nákladů.
- 59 -
Další hodnotou jsou mzdové náklady. I z této poloţky je cítit to, co jsem jiţ uvedla, a to v důsledku spekulací a hrozeb finanční krize se společnost snaţila o sníţení nákladů a to i mzdových. V roce 2009 tato hodnota byla 3,4% z celkových trţeb, v roce 2010 se zvýšila na 4,1%. I z vertikální analýzy je patrný nárůst zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého majetku v důsledku prodeje vozidel z majetku společnosti. Nejdůleţitějšími poloţkami jsou opět jednotlivé výsledky hospodaření. Vidím, ţe výsledky hospodaření za běţné období v roce 2006 tvoří 0,2% z celkových trţeb, v roce 2007 2,4%, v roce 2008 0,9%. V roce 2009 1,2% před zdaněním, za účetní období 1,5% a v roce 2010 je hodnota 0,3% před zdaněním a 0,1% za běţné účetní období. K roku 2007 jsem jiţ uvedla, ţe společnost měla vysoký zisk, který byl ovlivněn několika faktory a to snahou společnosti o sniţování zadluţení, tedy o sniţování nákladů spojených se zadluţením, druhým faktorem byla změna cen servisních sluţeb.
V roce 2008 je cítit
negativní vliv celosvětové finanční krize, v roce 2009 vliv šrotovného v okolních státech, které způsobilo zvýšení prodejů vozidel (ale se sníţenou hodnotou marţe na vozidlech), v roce 2010 jsou ovlivňujícími faktory doznívající finanční krize, zrušení šrotovného a zvýšení konkurence na automobilovém trhu. 4.2.3. Analýza Cash flow Posledním z analyzovaných výkazů společnosti je přehled o finančních tocích (Cash flow). Tento přehled byl sestaven nepřímou metodou, uvádím ho celý, mimo nulových poloţek. Pro zanalyzování tohoto výkazu budu vyuţívat horizontální analýzu. Ta bude aplikována, z důvodů vyšší vypovídací schopnosti, jen na dílčí poloţky tohoto výkazu. Jedná se o poloţku výsledku hospodaření za běţnou činnost, kterou jsem analyzovala jiţ v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty, tedy o výsledek hospodaření za běţnou činnost před zdaněním. Dále o součtové poloţky přehledu, tedy jednotlivé čisté peněţní toky z provozní činnosti, čistý peněţní tok z investiční činnosti, čistou změnu peněţních prostředků, stav peněţních prostředků na počátku období a konci období. Z přehledu vidím, ţe společnost za sledované období neměla ţádné peněţní toky z finanční činnosti, tedy dílčí výsledek peněţního toku z finanční činnosti je nula. - 60 -
Př hl
op n
n ch oc ch f rmy CAR n , . . v o
tis. Kč Z.
Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění
A.1.
/-)
pravy o nepeněžní operace
o
2006-2010
2006
2007
2008
2009
2010
843
12 625
4 193
7 595
1 642
12 486
7 674
10 959
9 180
4 784
5 581
5 653
5 821
6 310
6 062
A.1.1.
Odpisy stálých aktiv, pohledávek a opravné položky k nabytému majetku
A.1.2.
Změna stavu opravných položek a rezerv
134
-271
1 268
-521
-2 430
A.1.5.
Zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv
936
-280
0
-16
-711
5 835
2 572
3 870
3 407
1 863
13 329
20 299
15 152
16 775
6 426
A.1.6. A.*
rokové náklady a výnosy Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami
A.2.
Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu
-3 789
-14 397
4 247
-2 823
-10 647
A.2.1.
Změna stavu pohledávek z provozní činnosti
25 942
-18 515
18 771
-8 303
-13 815
A.2.2.
Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti
-28 732
1 552
946
-19 992
42 912
A.2.3.
Změna stavu zásob
-999
2 566
-15 470
25 472
-39 744
A.**
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami
9 540
5 902
19 399
13 952
-4 221
A.3.
Placené úroky
-7 219
-2 590
-3 892
-3 481
-1 956
A.4.
Přijaté úroky
56
18
22
74
93
A.***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
2 377
3 330
15 529
10 545
-6 084
Peněžní toky z investiční činnosti B.1.
Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv
-903
-621
-2 667
-6 542
-965
B.2.
Příjmy z prodeje stálých aktiv
1 816
307
0
15
1 496
B.***
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
913
-314
-2 667
-6 527
531
Peněžní toky z finanční činnosti F.
3 290
3 016
12 862
4 018
-5 553
P.
Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních prostředků tav peněžních prostředků a ekvivalentů na počátku období
12 288
7 643
14 842
13 432
16 087
R.
tav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období
15 578
10 659
27 704
17 450
10 534
Tabulka 9 – Přehled o peněţních tocích ve zkráceném rozsahu společnosti Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
or on áln
n lý
- Př hl R l
tis. Kč Z. A.*
A.* *
Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění /-) Č ý p n n ok provo n nno př n n m, m n m pr covn ho k p álu, pl c ným roky m mořá ným polo k m Č ý p n n ok provo n nno př n n m, pl c ným roky
A.* **
Č
m mořá ným polo k m
ýp n
n
ok
provo n
nno
vn
op n
n ch oc ch
m ny
A
olu n
m ny
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
1398%
-67%
81%
-78%
11 782
-8 432
3 402
-5 953
52%
-25%
11%
-62%
6 970
-5 147
1 623
-10 349
-38%
229%
-28%
-130%
-3 638
13 497
-5 447
-18 173
40%
366%
-32%
-158%
953
12 199
-4 984
-16 629
-134%
749%
145%
108%
-1 227
-2 353
-3 860
7 058
0
0
0
0
Peněžní toky z investiční činnosti B.* **
Č ýp n nv n
n ok v nno
huj c
k
Peněžní toky z finanční činnosti F. P. R.
Č výš n , r p k v n n p n n ch pro ř ků tav peněžních prostředků a ekvivalentů na počátku období S v p n n ch pro ř ků ( kv v l n ů) n konc o o
-8%
326%
-69%
-238%
-274
9 846
-8 844
-9 571
-38%
94%
-10%
20%
-4 645
7 199
-1 410
2 655
-32%
160%
-37%
-40%
-4 919
17 045
-10 254
-6 916
Tabulka 10 – Horizontální analýza Přehledu o peněţních tocích Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 61 -
Jak jsem zmiňovala, výsledku hospodaření za běţnou činnost jsem se věnovala jiţ při analýze výkazu zisku a ztráty. Při pohledu na celkovou horizontální analýzu přehledu o peněţních tocích vidím velmi výrazný nárůst stavu peněţních prostředků v roce 2008, o 160 %, v absolutních číslech o 17.045 tis. Kč oproti roku 2007. V roce 2009 stav těchto peněţních prostředků naopak výrazně poklesl, v procentním vyjádření o 37 %, v absolutních číslech o 10.254 tis. Kč. V roce 2010 se stav peněţních prostředků na konci období ještě o 40 % sníţil, v absolutním vyjádření o 6.916 tis. Kč, ale naopak se stav peněţních prostředků na počátku období zvýšil o 20 %, tedy o 2.655 tis Kč. Nepeněţní operace, o které byl stav peněţních prostředků na počátku sníţen, jsou v tomto roce výrazně vyšší neţ tento počáteční stav. Z přehledu o peněţních tocích vidím, ţe zatímco v letech 2006 - 2009 docházelo k úpravě nepeněţních operací přičítáním, v roce 2010 je tato hodnota odečítána. Při celkovém posouzení výše výsledku hospodaření a hodnoty stavu peněţních prostředků je vidět, ţe i kdyţ firma nemá vysoký zisk, má k dispozici mnoţství peněţních prostředků k udrţení likvidity podniku. Naopak je patrno, ţe v roce 2008, kdy se společnosti výsledek hospodaření sníţil o 67 %, byla hodnota peněţních prostředků zvýšena o 160 %. Coţ nasvědčuje skutečnosti, ţe firma dobře hospodaří s peněţními prostředky.
4.2.4. Poměrová analýza Pro ucelený náhled na finanční situaci firmy podrobím její hodnoty z rozvahy a výkazu zisku a ztráty poměrové analýze. Vyuţiji nadefinované ukazatele ze třetí kapitoly, tedy ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti. Tyto jednotlivé druhy analýz budu aplikovat na data ve sledovaném období 2006 – 2010. Analýza rentability Analýza rentability umoţňuje náhled na schopnost podniku vyuţívat vloţených aktiv do společnosti k vytvoření zisku.
- 62 -
Ukazatele rentability
2006
ROI = EBIT/celkový kapitál ROA = provozní výsl. hospodaření/ celková aktiva ROE = EBT/vlastní kapitál ROS = EBT/tržby ROCE = provozní výsl. hospodaření/(vl.kap. + dlouh.záv.)
2007
5,05% 9,15% 5,84% 9,35% 1,48% 18,17% 0,24% 2,40% 5,85% 9,38%
2008
4,84% 5,09% 5,69% 0,92% 5,10%
2009
7,39% 7,71% 9,17% 1,22% 7,73%
2010
1,84% 2,12% 1,98% 0,32% 2,18%
Tabulka 11 – Analýza rentability Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Při pohledu na výsledné hodnoty ukazatelů rentability vidím, ţe korespondují s výsledky horizontální analýzy rozvahy i výkazu zisku a ztráty. V roce 2007 pozoruji nárůst těchto hodnot, zejména ukazatele ROE, který vyjadřuje schopnost podniku vyuţít vloţeného vlastního kapitálu do společnosti. To bylo ovlivněno skutečností, kterou jsem uvedla u vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty a to, ţe se společnost snaţila sniţovat své zadluţení změnou financováním aktiv z cizího na vlastní kapitál. Vidím, ţe i ziskovost trţeb je v tomto roce na 2,4 %, coţ je nejvyšší hodnota dosaţená za sledované období. Rok 2008 přinesl jiţ zmiňovanou finanční krizi a s ní spojené celkové sniţování cen, odliv zákazníků a tedy celkové sníţení trţeb. Z výsledků ukazatelů rentability je patrný velký pokles. Tento pokles byl způsoben výše zmiňováním sniţování prodejních cen, tedy i marţe. Například ukazatel ROS – Rentabilita trţeb se sníţil aţ na hodnotu 0,92 %. Rok 2009 opět koresponduje s výsledky předchozích analýz, kdy bylo řečeno, ţe tento rok ovlivnila jak negativně finanční krize, tak pozitivně šrotovné v okolních státech. Ale jak vidím, ovlivnění nebylo z pohledu ziskovosti tak výrazné, aby se hodnota rentabilit vrátila na výsledky roku 2007. Rentabilita trţeb v tomto roce se zvýšila na hodnotu 1,22 %. Rok 2010 byl ve znamení doznívající krize, zrušeného šrotovného a také růstu konkurenčního prostředí, coţ mělo za následek výrazné sniţování cen, ale také marţí. Toto je patrno z výsledků ukazatelů rentability, kde vidím hluboký propad veškerých hodnot. Rentabilita trţeb v tomto roce dosáhla nejniţší hodnoty a to jen 0,32 %. Jelikoţ při pohledu na pokles hodnot je vidět, ţe se sníţily veškeré ukazatele rentability, je jasné, ţe tento pokles způsobil především pokles trţeb, tedy v konečném důsledku pokles zisku.
- 63 -
Pro lepší náhled na vývoj ukazatelů rentability slouţí níţe uvedený graf, na kterém je zobrazen vývoj základních ukazatelů, a to ROA, ROE, ROS, u kterých jsem v kapitole 3 naznačovala jejich vzájemné vazby. Vývoj uk
lů r n
l y
20,00% O = provozní výsl. hospodaření/ celková aktiva
15,00% 10,00% 5,00%
O =
T/vlastní kapitál
O =
T/tržby
0,00% 2006
2007
2008
2009
2010
Graf 5 – Vývoj ukazatelů rentability Pramen: Poměrová analýza zpracovaná z dat společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Analýza aktivity Dalšími z počítaných ukazatelů jsou ukazatelé aktivity podniku. Ty zobrazují relativní vázanost kapitálu v aktivech. Ukazatele aktivity
2006
Vázanost aktiv = aktiva/tržby Obrat aktiv = tržby / aktiva Obrat zásob = tržby/ zásoby Doba obratu zásob = zásoby/tržby * 360 Doba obratu pohledávek = pohledávky /tržby * 360 Doba obratu závazků = závazky/tržby * 360
0,46 2,19 6,62 54 29 83
2007
0,32 3,16 10,43 35 32 56
2008
0,37 2,74 6,95 52 21 65
2009
0,24 4,14 15,37 23 21 36
2010
0,38 2,60 6,36 57 35 75
Tabulka 12 – Analýza aktivity Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Výsledné hodnoty ukazatele vázanosti jsou za sledované období skoro neměnné. Pohybují se okolo hodnoty 0,37. Menší výkyv je zaznamenán v roce 2009, kdy hodnota klesla na 0,24. Pro společnost jsou hodnoty tohoto ukazatele pozitivní, jelikoţ zobrazují intenzitu vyuţívání aktiv k dosaţení trţeb. Znamená to, ţe podnik nemusí zvyšovat mnoţství aktiv, za účelem dosaţení vyšších trţeb. Ukazatel obrat aktiv udává počet obrátek aktiv do celkových trţeb za rok. Výsledný poměr trţeb a aktiv se pohybuje přibliţně okolo hodnoty 3. Výkyv nastal opět v roce 2009, kdy hodnota dosahuje 4,14. Tato změna nastala vlivem - 64 -
sníţení hodnoty aktiv a zároveň zvýšením celkových trţeb. Hodnota ukazatele v roce 2010 je pro podnik za sledované období průměrná. Hodnota obratu zásob je za sledované období více různorodá. V „silnějších letech“ společnosti se poměr trţeb a zásob pohybuje nad hodnotou 10, v ty „slabší“ pod 7. Z údajů z horizontální analýzy rozvahy bylo patrno, ţe v roce 2009 došlo k výraznému poklesu zásob, následně v roce 2010 k významnému vzrůstu. I vzhledem ke změnám velikosti trţeb jsou výsledné hodnoty obratu zásob relativně dobré, společnost by se ale měla snaţit o rostoucí trend. Nyní se podívám na výsledné hodnoty dob obratu. Na níţe uvedeném grafu je promítnut vývoj těchto hodnot za sledované období. Vidím, ţe doba obratu zásob a závazků spolu koresponduje. Na těchto výsledných hodnotách je vidět ovlivnění skladu zásob a výše závazků skladovými vozidly. Jak jsem jiţ uvedla, veškerá skladová vozidla střediska prodeje nových vozidel jsou zobrazena v závazcích do doby prodeje tohoto vozidla. Při bliţším pohledu na výsledné hodnoty ukazatele doby obratu zásob vidím, ţe v roce 2009 došlo k výraznému poklesu, na 23 dní. Coţ je výsledek velmi pozitivní. V roce 2010 ale došlo ke zvýšení na 57 dní. Vzhledem k tomu, ţe vetší část skladových zásob tvoří vozidla, domnívám se, ţe i tento výsledek je příznivý. Doba obratu pohledávek nám zobrazuje počet dní, po které jsou v pohledávkách vázány finanční prostředky. Vývoj tohoto ukazatele je více vyrovnaný, okolo 30 dní. I tak je ale patrno, ţe od společnosti na těchto 30 dní čerpají odběratelé obchodní úvěry. Tato situace byla výrazně ovlivněna agentem společnosti, který měl jako subdealer nastaveny velmi výhodné podmínky splatnosti pohledávek.
- 65 -
Vývoj o o r
u
90 80 Doba obratu zásob = zásoby/tržby 0
70 60 50
Doba obratu pohledávek = pohledávky /tržby 360
40 30
Doba obratu závazků = závazky/tržby 0
20 10 0 2006
2007
2008
2009
2010
Graf 6 – Vývoj dob obratu
Pramen: Poměrová analýza zpracovaná z dat společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Analýza likvidity Další kategorií poměrové analýzy je analýza likvidity. Z výsledných hodnot se dozvídám, zda je společnost likvidní, tedy zda je schopná dostát svým závazkům. Na níţe uvedeném grafu jsou promítnuty všechny tři tyto ukazatele a jejich vývoj za sledované období. Ukazatele likvidity
2006
Běžná likvidita = OA/kr.CZ Pohotová likvidita = OA-zásoby/kr. CZ Peněžní (Okamžitá) likvidita = peněžní pros./kr.CZ
1,16 0,50 0,15
2007
1,28 0,66 0,09
2008
1,31 0,51 0,18
2009
2010
1,46 0,82 0,21
1,38 0,62 0,15
Tabulka 13 – Analýza likvidity Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Ukazatel běţné likvidity dosahuje za sledované období rostoucího trendu, mimo poslední rok. Rostoucí trend je pozitivní. Běţná likvidita se pohybuje v rozmezí 1,2 – 1,5. Hodnoty, které jsou doporučené pro stanovení uspokojivé situace podniku, jsou 1,5 – 2,5. Těmto hodnotám se společnost přibliţuje jen v roce 2009. Ale průměrná běţná likvidita automobilového průmyslu26 je 1,3. Vidím tedy, ţe výše běţné likvidity firmy je povětšinou nad tímto průměrem. Ukazatel pohotové likvidity dosahuje hodnot 0,5 – 0,62. Ta nám říká, ţe za situace, kdy by podnik musel uhradit veškeré své závazky, by musel prodat část svého zboţí. Opět jsou doporučené hodnoty pro uspokojivou situaci podniku Průměrné hodnoty likvidit automobilového průmyslu jsou vypočítány z účetních dat vzorku dvaceti firem, působících v automobilovém průmyslu. 26
- 66 -
stanoveny na 1 – 1,5. Společnost CARent, a.s. je tedy pod touto hranicí. Je to tím, ţe většinu oběţného majetku tvoří zásoby (tato skutečnost je patrna z vertikální analýzy rozvahy), které se skládají z nových a ojetých vozidel a náhradních dílů. Tvoří
tak
velmi
významnou
poloţku.
Také
průměr
pohotové
likvidity
automobilového průmyslu dosahuje niţších hodnot, neţ jsou doporučené. Průměr pohotové likvidity je 0,53. Hodnoty pohotové likvidity analyzované společnosti se za sledované období pohybují nad tímto průměrem. Ukazatel peněţní (okamţité) likvidity dosahuje hodnot 0,09 – 0,21. Pro tento ukazatel je doporučená minimální hodnota 0,2. Té společnost CARent, a.s. dosáhla v roce 2009.
Průměrná hodnota peněţní likvidity automobilového
průmyslu dosahuje 0,11. Z této skutečnosti je patrno, ţe hodnota peněţní likvidity společnosti je nad tímto průměrem. Vývoj uk
lů l kv
y
1,6 1,4 ěžná likvidita = O /kr. Z
1,2 1
Pohotová likvidita = O zásoby/kr. Z
0,8 0,6
Peněžní Okamžitá likvidita = peněžní pros./kr.CZ
0,4 0,2 0 2006
2007
2008
2009
2010
Graf 7 – Vývoj ukazatelů likvidity Pramen: Poměrová analýza zpracovaná z dat společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Analýza zadluţenosti Posledními ukazateli, vyuţitých při analyzování společnosti CARent, a.s. jsou ukazatele zadluţenosti. Tyto hodnoty dotvořují celkový náhled na finanční analýzu. Uk
l
lu
no
2006
Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva Míra zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Úrokové krytí = EBIT / úroky
64% 181% 1,29
2007
58% 139% 6,00
Tabulka 14 – Analýza zadluţenosti Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 67 -
2008
56% 126% 2,18
2009
45% 81% 3,32
2010
55% 130% 2,12
Ukazatel celkové zadluţenosti nám říká, jaká část celkových aktiv je financována z cizích zdrojů. Vidím, ţe výsledná hodnota celkové zadluţenosti firmy se pohybuje v rozmezí 45 – 65 %. Z klesající tendence od roku 2006 je cítit jiţ zmiňovaná snaha o sníţení zadluţení společnosti. Z pohledu věřitelů je lepší výsledná hodnota niţší, z pohledu vlastníků je výhodnější hodnota vyšší. V roce 2010 je celková zadluţenost rovna 55 %, tento výsledek nám říká, ţe 55 % celkových aktiv je financováno z cizích zdrojů. Zaměřím-li se na strukturu cizího kapitálu, vidím, ţe 88 % z něj tvoří závazky z obchodních vztahů. Ukazatel míry zadluţenosti dosahuje více kolísavých výsledků. V roce 2006 byla tato hodnota na 181 % naproti tomu v roce 2009 jen 81 %. Strukturu financování jsem jiţ zobrazila na grafu finanční struktury. Z něj i z ukazatele míry zadluţenosti je patrno, ţe například v roce 2009 převyšovala hodnota vlastního kapitálu společnosti před cizími zdroji, v roce 2010 tomu bylo naopak, vlastní kapitál tvořil 45 % celkového kapitálu. Posledním ukazatelem zadluţenosti je výpočet úrokového krytí. To nám říká, kolikrát větší je zisk oproti úrokům, tedy schopnost podniku splácet úroky za vyuţívané cizí zdroje. Tato hodnota se za sledované období pohybuje okolo 2, výkyv nastal jen v roce 2007, kdy se hodnota dostala na 6. Ta je způsobena výrazným vzrůstem zisku podniku, který jsem nastínila jiţ v analýze rozvahy i výkazu zisku a ztráty. Na níţe uvedeném grafu jsou pro větší přehlednost uvedeny vývoje ukazatelů celkové zadluţenosti a míry zadluţenosti za sledované období. Vývoj uk
lů
lu
no
200% 150% elková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva
100%
Míra zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál
50% 0% 2006
2007
2008
2009
2010
Graf 8– Vývoj ukazatelů zadluţenosti Pramen: Poměrová analýza zpracovaná z dat společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 68 -
4.3. Analýza středisek Poslední součástí finanční analýzy společnosti CARent, a.s. jsou analýzy jednotlivých středisek společnosti. Rozdělení firmy do provozních oblastí jsem nastínila jiţ na začátku čtvrté kapitoly. Ke zpracování této analýzy jsem vyuţila střediskových výsledků, které mi společnost CARent, a.s. poskytla. Z těchto přehledů jsem vyuţila především celkové výnosové a nákladové poloţky středisek, z nichţ jsem určila jejich výsledky hospodaření. Jedná se o provozní výsledky hospodaření, do kterých nejsou zahrnuty celopodnikové nákladové a výnosové poloţky. Faktor, který ovlivňuje hodnoty ve střediskových výsledcích, je interní fakturace společnosti. Celkový součet výsledků hospodaření mezi středisky ale odpovídá výsledkům, které jsou k dispozici z účetních dat. 4.3.1. Středisko prodej nových vozidel Prvním analyzovaným střediskem je prodej nových vozidel. Předtím, neţ se blíţe podívám na výsledky hospodaření tohoto střediska, nastíním zde jeho fungování. Prodej nových vozidel je část firmy, která je nejvíce ovlivněná nastavenými cenovými politikami od distributora FMC. Ten na českém trhu působí jako tvůrce ceny. Fakturuje zboţí dealerům, stanovuje tedy nákladovou poloţku zboţí a také určuje prodejní ceny komunikované směrem k zákazníkům. Tyto ceny musí dealer dodrţovat. Existují dva způsoby stanovení prodejní ceny tohoto zboţí. Akční cenová nabídka, kterou sestavuje společnost FMC, nebo tzv. fleetová politika, která stanovuje určité procento slevy z prodejní ceny vozidla. Při prodeji vozidla podle akční cenové nabídky, prodává dealer zboţí se ztrátou, kterou mu následně FMC kompenzuje (ne však ve výši dosahující klasické ceníkové ceny). Dealer tedy u tohoto způsobu prodeje má přesně stanovenou nákupní a prodejní cenu, tedy i zůstatkovou marţi na zboţí. Při pouţití stanovení ceny podle fleetové politiky, dealer prodává vozidla také se ztrátou, kterou FMC kompenzuje, tentokrát na základě správného zpracování a zaslání fleetových ţádostí. I zde má dealer stanovenou nákladovou a výnosovou poloţku a procento ze zůstatkové marţe dealera na vozidle. Celkový rozdíl mezi těmito dvěma způsoby je ve stanovení konečné ceny pro zákazníka. Společnost FMC rozlišuje prodej fyzickým osobám, které si - 69 -
nakupují často jen jeden vůz. Těm se stanovuje cena pomocí akční nabídky. Firmy, které jsou vlastníky velkých vozových parků, tedy nakupují větší počet vozidel, získávají procentuelní slevu z ceníkové ceny. Tento způsob se nazývá tzv. fleetový prodej. Kaţdý dealer z prodejní sítě Ford má od importéra stanoven prodejní (registrační) cíl na měsíc. Tyto cíle jsou stanovovány čtvrtletně. Při splnění pevně daných počtů registrovaných vozidel získá dealer bonus. Pro jeho získání tedy nemusí dealer plnit stanovené počty za kaţdý měsíc, ale počítají se kumulativní součty za čtvrtletí. Jestliţe jsem zde zmínila velmi výrazný vliv importéra FMC, musím také zdůraznit znovu tu skutečnost, ţe firma měla do roku 2010 subdealera Auto Activity s.r.o.. Negativní dopad této spolupráce jsem jiţ nastínila v na začátku kapitoly 4. Firma CARent, a.s. fungovala jako „prostředník“ mezi importérem a subdealerem. Nesla za něj většinu nákladových poloţek. Rozšíření prodejních míst společnosti Auto Activity s.r.o. v roce 2009 zvýšilo jak výnosové, tak i nákladové poloţky. Pokud se nyní zaměřím na výsledky hospodaření střediska prodeje nových vozidel, popřípadě se podívám na graf vývoje výsledku hospodaření za sledované období 2006 – 2010, je z nich patrno nastavení politiky FMC. Zejména na výkyvech výsledků hospodaření v jednotlivých měsících je vidět, jak je ziskovost střediska závislá na získávaných objemových bonusech za plnění stanovených čtvrtletních cílů. Vidím, ţe i přes velké výkyvy ve výsledcích za jednotlivé měsíce, je středisko schopno dosáhnout zisku. K dosaţení tohoto zisku je zapotřebí ta nejdůleţitější veličina, tedy zákazník. Firma CARent, a.s. dbá na reprezentaci firmy, zúčastňuje se různých marketingových akcí, vystavuje vozy, vysílá prodejce „do terénu“. Zákazníky společnosti jsou jak velcí odběratelé či malé firmy, tak v neposlední řadě i fyzické osoby. Pokud se vrátím k výsledkům hospodaření střediska, je patrna teze, která je uvedena v podkapitole 4.2. Analýza společnosti. Říkám v ní, ţe roky 2008 – 2010 ovlivnila finanční krize. Vidíme, ţe v roce 2008 je středisko, i přes získané bonusové částky, ztrátové. Počty prodaných vozů poklesly, zároveň se - 70 -
sníţily prodejní ceny, tedy i marţe dealerovi. V roce 2009 získala společnost velkého odběratele vozů, i v důsledku toho se zvýšily objemy prodaných vozidel, ale jak vidíme z výpočtu rentability trţeb, ziskovost prodejů přesto klesala. Jak jsem jiţ zmínila, v roce 2009 došlo k zavedení šrotovného v okolních státech a i tato skutečnost ovlivnila prodej. Středisko bylo tedy schopno být ziskové i v období projevů krize. První pololetí roku 2010 se středisku prodeje nových vozidel stále dařilo plnit nastavené prodejní cíle, tím i zůstat v celkovém součtu ziskovým. V druhé polovině tohoto roku nastal zvrat, byl cítit velký pokles počtu zákazníků, nejen fyzických osob, ale také velcí odběratelé jiţ nepoptávali. Z vývoje výsledků hospodaření vidím, ţe i přes „silný“ měsíc listopad (středisko splnilo nastavený cíl na listopad, tedy získalo bonusový příspěvek) jiţ středisko celkovou vzniklou ztrátu za rok 2010 nedokázalo vyrovnat. PRODEJ NOVÝC VOZIDEL
Leden
Únor
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Bř
n
Vý l. hos.
Duben
Kv
n
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Č rv n
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
Celkem
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
rok 2006
-790
-987
995
-2 293
-1 272
3 574
-730
254
1 158
-1 403
-1 781
4 949
1 674
rok 2007
-259
-519
4 010
-170
263
2 326
-409
-163
2 098
-652
915
-450
6 990
rok 2008
-1 230
-59
1 200
-400
-165
661
-1 686
-1 124
2 778
-1 631
-322
208
-1 770
rok 2009
-763
930
576
745
1 955
619
-201
-1 620
293
772
-50
814
4 070
rok 2010
-313
-392
1 794
537
1 089
-1 651
-765
269
26
-1 459
1 245
-581
-201
Tabulka 15 – Vývoj hospodářského výsledku střediska prodeje nových vozidel, v tis. Kč. Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj
ku 2006-2010
ř
k pro
j nových vo
l
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 000
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
-2 000 -3 000 rok 2007
rok 2006
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 9 – Vývoj zisku střediska prodeje nových vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 71 -
12
Pro celkový náhled na ziskovost střediska jsem zpracovala výpočet poměrového ukazatele rentability trţeb a jeho vývoj za sledované období. Na tomto místě je zapotřebí si uvědomit výrazné ovlivnění výsledků získáváním čtvrtletních bonusů. Jelikoţ středisko neví, zda bonusy dostane či nikoli, nemůţe je dohadnými poloţkami přiřadit k měsíci, ke kterému patří. Tato skutečnost se projevuje zejména na rentabilitě trţeb za jednotlivé měsíce. Jestliţe určím ziskovost trţeb za celkové roky, zjistím, ţe v roce 2006 je rentabilita rovna 0,76 %, v roce 2007 1,94 %, v roce 2008 -0,64 %, v roce 2009 0,91 % a v roce 2010 -0,06%. Celkové rentability tedy korespondují s jiţ zmíněnou skutečností sniţování marţí na vozidlech v důsledku nastalé finanční krize. PRODEJ NOVÝC VOZIDEL
R n Leden
Únor
Bř
n
Duben
Kv
n
Č rv n
l
r
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
2,19% 5,26% -11,76%
Listopad
Prosinec
rok 2006 -9,50% -7,56% 4,74% -14,44% -4,22% 14,69%
-6,55%
-7,77% 18,55%
rok 2007 -1,55% -3,17% 9,91%
-0,99%
0,92%
6,69%
-1,91% -0,70% 6,18%
-2,75%
1,77%
-0,85%
rok 2008 -9,46% -0,30% 6,76%
-1,28% -0,90%
1,94%
-8,44% -8,03% 6,61%
-7,78%
-1,59%
0,82%
3,49% 1,94%
1,69%
3,63%
1,23%
-0,41% -4,01% 0,54%
3,27%
-0,17%
2,36%
rok 2010 -3,44% -2,90% 5,44%
1,67%
2,67%
-2,33%
1,29% 0,09% -10,35%
5,01%
-1,89%
rok 2009 -8,68%
-6,19%
Tabulka 16 – Rentabilita trţeb střediska prodeje nových vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj r n
l y r 2006-2010 nových vo l
ř
k pro
j
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-10,00% -15,00% -20,00% rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 10 – Vývoj rentability trţeb střediska prodeje nových vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Středisko prodeje nových vozidel výhled do budoucnosti zajisté má, ale jen s potřebným uvědoměním si skutečnosti, ţe bez získávaných bonusových poloţek od společnosti Ford Motor Company bude jen těţko dosahovat očekávaného zisku. - 72 -
Osamostatněním společnosti Auto Activity s.r.o. v roce 2010 má středisko (potaţmo celá firma CARent, a.s.) moţnost začít se věnovat především svému prodejnímu místu. Sníţí se také negativní působení na nákladové poloţky. Po personálních změnách na pozici vedoucího prodeje vozidel a rozšířením prodejního týmu se podařilo v roce 2011 zisky střediska stabilizovat. Doporučením pro budoucí vývoj střediska prodeje nových vozidel je tedy snaha o plnění cílů, které má nastaveny od FMC. Toho můţe dosáhnout především získáváním nových zákazníků z řad firem, které disponují většími vozovými parky, tedy podpora tzv. fleetového prodeje. Další důleţitou součástí snahy o plnění cílů je zaměření se na motivaci prodejců. Podmínky této motivace musí být nastaveny tak, aby korespondovaly s potřebným plněním cílů stanovených od společnosti FMC. Dalším doporučením pro toto středisko je zaměření se na marketingovou prezentaci, v dnešní době je velmi důleţité umět „oslovit zákazníka“. Vhodné by bylo prezentovat zejména nové modely vozů, nejen reklamou na internetu či v tisku, ale i na různých akcích, kde by si mohli zákazníci vozy přímo vyzkoušet. 4.3.2. Středisko prodej ojetých vozidel Dalším z analyzovaných středisek je prodej ojetých vozidel.
Zde ho máme
definované jako samostatné středisko, ve společnosti od roku 2008 jsou střediska prodeje nových a ojetých vozidel komunikována současně. I zde před počátkem analýzy nastíním fungování tohoto střediska. Prodej ojetých vozidel není nijak přímo ovlivněn společností FMC. Ceny prodávaných vozidel jsou tvořeny na základě nabídky a poptávky na trhu se zánovními vozy. Ty, které společnost CARent, a.s. prodává, získává z několika zdrojů. Nejpodstatnějším zdrojem zánovních vozidel jsou vozy z autopůjčovny. Ty po dvou letech ukončeného leasingu firma vykupuje na sklad ojetých vozů, které pak následně prodává koncovému zákazníkovi. Výhodou těchto vozů je malý počet najetých kilometrů, znalost historie kaţdého vozidla, jistota pravidelných servisních prohlídek a tak dále. Ceny těchto vozů komunikované směrem k zákazníkovi jsou určeny trhem, ale také nákladovou poloţkou, která je v době
- 73 -
ukončení leasingu na vozidla přesně stanovená. Tedy v konečném důsledku závisí na ceně, za které si vůz nakoupí půjčovna od střediska prodeje nových vozidel. Dalším zdrojem vozidel jsou automobily vykoupené od zákazníků. Kaţdý vůz od zákazníka je zkontrolován na servisním oddělení. Důvodem je zajištění „kvalitních“ zánovních vozů pro zákazníky firmy. U těchto vozidel jsou výkupní i prodejní ceny nastaveny trhem. Posledním důleţitým zdrojem získávání vozidel na sklad je nakupování vozů v zahraničí. U těchto vozidel je výhodou malý počet najetých kilometrů a také nákup více druhů mladších vozidel. Nevýhodou tohoto způsobu můţe být kolísání měnového kurzu. Cena prodeje těchto vozů je opět určena trhem. Nyní, při pohledu na výsledky hospodaření vidím, ţe středisko v roce 2006 a 2007 bylo ziskové a prosperovalo. V roce 2008 vidím jiţ mírné výkyvy, celkový výsledek hospodaření za tento rok byl ale velmi uspokojivý. V roce 2009 byl jiţ cítit velmi výrazný vliv finanční krize. Jak jsem jiţ zmiňovala v podkapitole 4.2., v důsledku zvýšení konkurence na trhu byla společnost Ford Motor Company nucena sniţovat ceny nových vozidel. Tento pokles cen byl velmi výrazný. Proto v roce 2009 došlo k paradoxu. Autopůjčovna vyřazovala vozidla po dvou letech uţívání na sklad zánovních vozů v cenové relaci, která odpovídala prodejní ceně stanovené FMC na nová vozidla. V důsledku toho musely být vytvářeny opravné poloţky k tomuto zboţí. Z výsledků je patrno, ţe tento problém provázel celý rok 2009. V dubnu roku 2009 vznikl další důvod, který ovlivnil prodejnost ojetých vozidel. Tím byla novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která umoţňovala odpočet daně z přidané hodnoty ze všech nových vozidel. Do této doby byla moţnost uplatit odpočet daně jen u vozidel označených N1 – nákladní. V roce 2010 jiţ začíná středisko dosahovat menších zisků. V první polovině roku 2010 obměňoval významný zákazník vozový park. Podmínkou nákupu nových vozidel však byl výkup stávajících. Tyto automobily byly ale špatně prodejné, proto nastala opět situace, kdy bylo zapotřebí vytvářet opravné poloţky k neprodejným vozidlům.
- 74 -
Na celkových výsledcích střediska prodeje ojetých vozidel je patrn velký vliv finanční krize, jak přímý, tak nepřímý. I přesto, ţe v roce 2010 bylo středisko stále ztrátové, celková rostoucí tendence (porovnání let 2009 a 2010) je pozitivní. PRODEJ OJETÝC VOZIDEL
Leden
Únor
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Bř
n
rok 2006
158
-30
22
94
202
127
224
106
0
72
138
130
1 243
rok 2007
508
259
216
99
20
129
78
223
141
34
403
205
2 315
rok 2008
76
432
181
447
-142
782
393
-59
83
23
-249
-27
1 940
rok 2009
-14
-121
-213
-326
-42
-103
-159
-75
-225
-144
-342
-258
-2 022
rok 2010
0
133
48
15
211
-262
-196
-103
179
-176
88
-6
-69
Vý l. hos.
Duben
Kv
Vý l. hos.
n
Vý l. hos.
Č rv n
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
Celkem
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Tabulka 17 – Vývoj hospodářského výsledku prodeje ojetých vozidel, v tis. Kč. Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj
ku 2006-2010
ř
k pro
j oj
ých vo
l
1 000 800 600 400 200 0 -200
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-400 rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 11 – Vývoj zisku střediska prodeje ojetých vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Pokud se nyní zaměřím na rentabilitu trţeb střediska, vidím, ţe nejvyšší hodnoty dosáhlo v červnu roku 2008. V roce 2009 je ovlivněna ziskovost trţeb jiţ zmiňovanými opravnými poloţkami vytvářenými k neprodejnému zboţí. Celková rentabilita trţeb střediska v roce 2006 dosahovala 3,42 %, v roce 2007 4,05 %, v roce 2008 3,11 %, v roce 2009 poklesla na -4,41 % a v roce 2010 byla - 0,13 %. Na níţe uvedeném grafu vývoje rentabilit trţeb vidím, ţe jejich hodnota je spíše stabilnější veličinou, pokud nedojde k jejímu ovlivnění nějakou výraznou a neočekávanou událostí.
- 75 -
PRODEJ OJETÝC VOZIDEL rok 2006
R n Leden
Únor
4,87% -2,58%
Bř
Kv
n
Č rv n
Duben
0,84%
3,20%
5,44%
3,75%
6,50%
4,08%
0,00%
0,46%
3,19%
2,80%
4,45%
6,89% -1,76%
7,40%
3,15%
1,50%
rok 2008
6,68%
2,34%
6,16% -2,16% 18,43%
rok 2010
2,31%
-0,80% -3,23% -4,30% -3,61% -0,98% 0,00%
2,21%
r
n
rok 2007 10,07%
rok 2009
l
0,82%
0,30%
3,40%
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
2,00%
2,98%
4,01%
3,96%
0,89%
7,12%
3,46%
1,49%
0,62%
-8,57%
-0,49%
-2,38%
-6,49% -3,60% -8,80% -3,81% -10,35%
-7,24%
-5,07%
-9,81% -3,73%
-0,20%
2,82% -4,46%
2,15%
Tabulka 18 – Rentabilita trţeb střediska prodeje ojetých vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj r n
l y r oj
2006-2010 ých vo l
ř
k pro
j
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-10,00% -15,00% rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 12 – Vývoj rentability trţeb střediska projede ojetých vozidel Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Výhled do budoucna střediska prodeje ojetých vozidel je pozitivní. Stav jeho skladu ke konci roku 2010 je stabilizovaný, neobsahuje ţádné „přestárlé“ a problémové vozy, jako tomu bylo v roce 2009. Doporučením pro vývoj následujících let je zvýšení objemu skladu zánovních vozidel, o vozy, které jsou zákazníky často vyhledávány. Sklad tohoto střediska obsahuje průměrně 30 vozů, coţ z pohledu mnoţství modelů, které Ford nabízí, není dostatečné. Vývoj měnového kurzu a cena zánovních vozidel na zahraničních trzích podporuje získávání vozů z těchto zdrojů. Myslím, ţe za předpokladu stávajících podmínek, by se mělo středisko tímto směrem v budoucnu orientovat.
- 76 -
4.3.3. Středisko prodej náhradních dílů a autodoplňků Třetím analyzovaným střediskem je prodej náhradních dílů a autodoplňků. I u tohoto střediska nastíním nejprve jeho fungování a ovlivnění cen jednotlivého zboţí. Středisko prodej náhradních dílů a autodoplňků se zabývá několika druhy obchodu. Funguje jako dodavatel náhradních dílů společnosti CARent, a.s., zejména středisku servis a prodej vozidel, dále jako sklad pro velkoodběratele, ale také jako maloobchodní prodejce. Zboţí na středisku prodeje náhradních dílů je rozděleno společností Ford Motor Company na dvě kategorie, standardní a prémiové. Středisko má stanoven od FMC cíl kvartálních odběrů na obě kategorie zvlášť. Pokud tyto nastavené cíle splní, získá bonus za odběry. Na splnění těchto cílů závisí také získávání podpory na technické školení pro středisko servis. Tímto školením prochází kaţdoročně řada zaměstnanců mechanické dílny a karosárny. Ceny na tomto středisku importér FMC nestanovuje, pouze doporučuje. Z těchto doporučených cen se pak odvozuje nákladová poloţka. Ovlivňuje tak nákupní cenu, stejně jako u střediska nových vozů. Tato nákladová poloţka je tedy stanovena z doporučených cen kaţdé poloţky, přičemţ dealer získá (podle velikosti svých odběrů) určitou slevu. Základní výše prodejní ceny je pro maloobchodní prodej stanovená doporučenými cenami od importéra. Z nich je určena také výše cen pro velkoobchodní odběratele. Ti mají podle své velikosti firmou CARent, a.s. poskytnuté slevy. Podívám-li se nyní na výsledky hospodaření střediska prodeje náhradních dílů za sledované období, vidím, ţe vývoj těchto hodnot je velmi pozitivní. Z přehledu a také z níţe uvedeného grafu je patrný kaţdoroční pokles výsledků v prázdninových měsících, tedy především v červenci, srpnu a také v prosinci. Je to dáno především závislostí odběru náhradních dílů na středisku servis, které navštěvuje v těchto měsících menší počet zákazníků. Další výkyv, který můţeme pozorovat z těchto dat, nastal v březnu roku 2009. Důvodem tohoto rychlého navýšení výsledku hospodaření je rozšíření servisních míst agenta, společnosti Auto Activity s.r.o., vzrostly tedy objemy prodávaných dílů a zároveň tedy i zisk. - 77 -
Z výsledků hospodaření za roky 2006 – 2010 je vidět nárůst celkových zisků, z čehoţ vyplývá, ţe středisko náhradních dílů a doplňků nepocítilo vliv finančních krize, na rozdíl od středisek prodeje nových a ojetých vozidel. PRODEJ NÁ RADNÍC DÍLŮ A DOPLŇKŮ
Leden
Únor
Vý l. hos.
Vý l. hos.
rok 2006
1 445
rok 2007 rok 2008
Bř
n
Vý l. hos.
Duben Vý l. hos.
872
1 280
1 210
868
1 379
1 066
rok 2009
1 157
rok 2010
1 684
Kv
n
Vý l. hos.
Č rv n
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
Celkem
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
874
1 270
1 512
450
645
661
1 331
1 531
404
12 275
1 221
993
1 053
1 442
705
943
1 592
1 401
1 560
1 118
14 106
1 258
1 069
874
1 428
789
938
1 863
1 458
1 584
804
14 510
1 235
1 733
1 363
1 152
1 404
1 393
936
2 112
1 903
1 671
952
17 011
1 336
1 660
1 602
1 459
1 575
1 953
1 479
1 532
1 409
1 551
1 171
18 411
Tabulka 19 – Vývoj výsledku hospodaření střediska prodeje náhradních dílů a doplňků, v tis. Kč. Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj
ku 2006-2010
ř
k pro oplňků
j náhr
n ch
lů
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
1
2 rok 2006
3
4 rok 2007
5
6
7
rok 2008
8
9 rok 2009
10
11
12
rok 2010
Graf 13 – Vývoj zisku střediska prodeje náhradních dílů a doplňků Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Zaměřím-li se na rentabilitu trţeb střediska, vidím, ţe se průměrná rentabilita trţeb pohybuje okolo 19,5 %. Nejvyšší hodnoty dosáhlo středisko v září v roce 2007. Celková hodnota výnosnosti trţeb za jednotlivé roky je v roce 2006 20,5%, v roce 2007 18,92 %, v roce 2008 18,49 %, v roce 2009 18,74 % a v roce 2010 20,98 %. Z těchto výsledných rentabilit je patrno, ţe v letech 2007 – 2009 klesla rentabilita trţeb střediska, ale z celkových výsledků hospodaření lze vyčíst, ţe zisk v těchto letech měl rostoucí trend. Aby středisko dosáhlo takového trendu, musely se při sníţení rentability trţeb zvyšovat objemy prodávaného zboţí.
- 78 -
PRODEJ NÁ RADNÍC DÍLŮ A DOPLŇKŮ
R n Leden
Únor
rok 2006
27,47%
20,08%
rok 2007
20,65%
rok 2008
Bř
n
Duben
Kv
l
r
n
Č rv n
Č rv n c
Srpen
22,13% 17,88%
21,47%
28,34%
12,64%
14,17%
17,24%
19,86% 19,87%
19,04%
25,76%
14,59%
16,76%
18,81%
17,31%
20,98% 15,93%
13,31%
21,36%
13,44%
rok 2009
19,14%
19,98%
22,41% 18,22%
17,05%
18,63%
rok 2010
21,88%
19,11%
20,20% 21,11%
18,30%
16,51%
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
23,16%
9,57%
14,82%
15,87%
18,09%
19,72%
23,67% 18,60%
19,95%
16,98%
18,71%
15,70%
24,83% 17,01%
17,61%
14,71%
26,90%
21,89%
22,02% 19,23%
23,62%
24,02%
16,21% 25,00% 29,07%
Tabulka 20 – Rentabilita trţeb střediska prodeje náhradních dílů a doplňků Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj r n
l y r 2006-2010 ř náhr n ch lů oplňků
k pro
j
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
1
2 rok 2006
3
4 rok 2007
5
6
7
rok 2008
8
9 rok 2009
10
11
12
rok 2010
Graf 14 – Vývoj rentability trţeb střediska prodeje náhradních dílů a doplňků Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj střediska prodeje náhradních dílů je velmi pozitivní. V roce 2011 ho můţe negativně ovlivnit skutečnost osamostatnění se subdealera firmy. Z výsledků hospodaření je ale patrno, ţe zisky ze zboţí, které společnost Auto Activity s.r.o. odebírala, nebyly tak výrazné, aby dopad jejího odchodu byl pro středisko, popřípadě celou firmu, velmi markantní. I přesto pro udrţení stávajícího rostoucího trendu by se mělo středisko zaměřit na získání jiného významnějšího odběratele. Dalším doporučením pro zvýšení obratu a trţeb tohoto střediska je rozvoj internetového e-shopu, nabídky jak náhradních dílů velkoodběratelům, tak také doplňků pro fyzické osoby. V dnešní době, kdy lidé nakupují většinu zboţí přes internet, je tato myšlenka opodstatněná.
- 79 -
4.3.4. Středisko servis Čtvrtým analyzovaným střediskem je servis. Tak, jako u ostatních středisek, i u servisu začnu nejprve přiblíţením jeho fungování. Servisní středisko se rozděluje na dvě dílny, mechanickou a karosárnu. Stanovení cen na servise je závislé na druzích jednotlivých úkonů. Společnost FMC určuje na kaţdý druh opravy normohodinu, tedy dobu trvání úkonu. Cenovou sazbu, za tuto normohodinu, si jiţ stanovuje dealer sám, je dána trţně. V průběhu sledovaného období došlo k dvojímu zvýšení cen, prvnímu v roce 2007, druhému v roce 2008. I středisko servis má nastavenou bonusovou politiku od importéra FMC. První její část je závislá na odběru náhradních dílů (jak jsem jiţ zmiňovala u střediska náhradních dílů). Druhou částí bonusové politiky je splnění proškolení zaměstnanců, především mechaniků. I tento bonus je závislý na celkovém počtu odběru náhradních dílů. Třetí částí bonusové politiky je tzv. CVP neboli zjišťování spokojenosti zákazníka se servisem dealera. FMC, v rámci tohoto sledování spokojenosti zákazníků rozesílá dotazníkové formuláře. Na základě odpovědí od zákazníků pak ohodnocuje práci dealera. Ten podle těchto hodnocení následně získává bonusy. Při pohledu na výsledky hospodaření tohoto střediska vidím, ţe celkový vývoj těchto výsledků je kolísavý. Do roku 2007 byla patrna rostoucí tendence, v roce 2008 nastal pokles zisku, v roce 2009 zaznamenalo velký nárůst a v roce 2010 naopak výrazný pokles. Dále z celkového vývoje je patrno to, co jsem jiţ komentovala u analýzy střediska náhradních dílů, tedy negativní dopad na vývoj zisku střediska v prázdninových měsících. Středisko servis začíná od roku 2006 pociťovat odliv zákazníků, především velkých firem. V roce 2007 je vidět nárůst celkových trţeb, coţ mohlo být způsobeno zvýšením cen sluţeb. V roce 2008 je patrný pokles trţeb, důvodem můţe být negativní vliv finanční krize, která zapříčinila změnu myšlení zákazníků. Byl cítit velký útlum v hodnotách jednotlivých oprav, jelikoţ zákazníci si nechávali opravit vše, co je jim doporučeno, ale jen to, co bylo nezbytně nutné. V důsledku sniţování počtů výkonů a trţeb se středisko servis, respektive celá firma CARent, a.s., rozhodlo pro inovaci a zkvalitnění poprodejních sluţeb - 80 -
a navýšení poskytovaných doplňkových sluţeb. Od září roku 2009 funguje ve firmě systém zákaznických karet, kdy kaţdý zákazník, který si u společnosti CARent, a.s. zakoupí vozidlo, tuto kartu automaticky získá a ke které se vztahují určité procentuelní slevy na poskytované sluţby. Z výsledků hospodaření vidím, ţe v roce 2009 je velký nárůst trţeb. Důvodem tohoto zvýšení je jednak nově uzavřená servisní smlouva s velkým odběratelem sluţeb a jednak zvýšení prodeje nových (i ojetých) vozidel. Tyto vozy musejí být před prodejem zkontrolovány servisem, tedy zvyšují středisku servis trţby. V roce 2010 je patrný další výrazný pokles trţeb na tomto středisku, který měl mnoho příčin. Jednou z nich je změna v záručních podmínkách společnosti FMC, který dříve stanovoval, ţe zákazník vlastnící nové vozidlo musí pro uchování dvouleté záruky navštěvovat při pravidelné servisní prohlídce jen autorizované servisy. Toto jiţ neplatí, lze navštívit jakýkoli servis a pouze případné vyměněné díly musejí být originální. Druhou příčinou bylo celkové sníţení objemů prodeje vozidel. Dalším důvodem bylo zvyšování cen pohonných hmot, v důsledku čehoţ poklesl celkový počet najetých kilometrů u domácností i firem. To se odrazilo na sníţení četnosti potřebných pravidelných servisních kontrol. Pokles trţeb byl zapříčiněn také celkově niţší nehodovostí a zvýšeným podílem totálních nehod z ní, kdy se nákup nového vozu stal oproti opravě výhodnějším. SERVIS
Leden S Vý l. hos.
Únor Vý l. hos.
Bř
n
Vý l. hos.
Duben Vý l. hos.
Kv
n
Vý l. hos.
Č rv n
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
Celkem
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
rok 2006
261
451
1 340
561
491
1 348
61
532
1 085
721
911
653
8 415
rok 2007
722
593
1 007
555
936
773
241
666
1 039
980
857
835
9 204
rok 2008
804
921
931
660
648
1 015
490
503
929
756
476
-38
8 095
rok 2009
916
802
934
984
866
1 027
755
253
1 384
1 195
812
485
10 413
rok 2010
672
729
702
1 073
690
587
715
413
316
573
881
580
7 931
Tabulka 21 – Vývoj výsledku hospodaření střediska servis, v tis. Kč. Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 81 -
Vývoj
ku 2006-2010
ř
k
rv
1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0
1
-200
2
3
4
rok 2006
5
6
rok 2007
7
8
rok 2008
9
10
rok 2009
11
12
rok 2010
Graf 15 – Vývoj zisku střediska servis Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Zaměřím-li se na výsledné hodnoty rentability trţeb, vidím, ţe průměrná ziskovost trţeb je 36,36 %. Celková rentabilita střediska servis v roce 2006 je 45,17 % v roce 2007 je to 39,99 %, v roce 2008 32,32%, v roce 2009 38,84 % a v roce 2010 30,89%. Z těchto údajů je patrné sniţování rentability trţeb ve sledovaném období. V letech 2008 a 2010 došlo k výraznému sníţení těchto hodnot. V roce 2008 byl důvodem negativní dopad finanční krize, který se projevil ve snaze sniţování výdajů domácností i firem. V roce 2010 byl tento pokles nejvýraznější, důvody jsou shodné s těmi, které jsem uvedla u hodnocení výsledků hospodaření střediska servis, tedy sníţení nehodovosti, změna ve vnitřních předpisech Fordu, zvýšení cen pohonných hmot a pokles prodejů vozidel. SERVIS
R n Leden
Únor
rok 2006
24,93%
rok 2007
Bř
n
Duben
Kv
n
Č rv n
32,87%
65,21%
34,40%
29,99%
72,16%
38,61%
42,66%
51,30%
31,53%
45,66%
rok 2008
38,88%
42,04%
47,72%
29,50%
rok 2009
42,62%
38,12%
39,19%
41,87%
rok 2010
30,22%
33,32%
30,90%
44,14%
l
r
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
6,08%
35,82%
70,36%
41,44%
45,78%
51,87%
38,69%
15,07%
35,33%
53,09%
40,25%
36,59%
47,26%
31,75%
44,87%
24,61%
39,58%
43,12%
33,92%
28,68%
36,69%
30,22%
22,53%
-2,71%
16,56%
53,75%
43,14%
34,36%
27,06%
30,60%
26,18%
34,61%
20,92%
16,54%
27,71%
39,97%
31,52%
Tabulka 22 – Rentabilita trţeb střediska servis Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
- 82 -
Vývoj r n
l y r
2006-2010
ř
k
rv
8
9
10
80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00%
1
2
3
rok 2006
4
5
rok 2007
6
7
rok 2008
rok 2009
11
12
rok 2010
Graf 16 – Vývoj rentability trţeb střediska servis Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Budoucí vývoj střediska servis bude souviset především s kvalitou nabízených sluţeb stávajícím i novým zákazníkům. Středisko by se tedy mělo zaměřit nejen na jejich oslovování prostřednictvím zajímavých nabídek, které má v tuto chvíli velmi dobře propracováno, ale i na zkvalitnění sluţeb. Z výsledků průzkum spokojenosti zákazníků, které středisko pravidelně provádí, vyplývá, ţe v některých poskytovaných sluţbách jsou rezervy. Na odstranění těchto nedostatků je nutné se v budoucnosti zaměřit. Středisko
by
se
mělo
také
v budoucnu
orientovat
na
podporu
poskytovaných sluţeb leasingovým společnostem a pojišťovnám, které tvoří podstatnou část jeho trţeb a které doporučují servisní sluţby společnosti CARent, a.s. svým klientům a na získání nových klientů především z řad majitelů starších vozů. 4.3.5. Středisko autopůjčovna Posledním analyzovaným střediskem je středisko autopůjčovna. Toto středisko, stejně jako prodej ojetých vozidel, není ovlivněno společností FMC. Středisko autopůjčovna se zaměřuje na dlouhodobé a krátkodobé zápůjčky vozidel klientům. Největší podíl tvoří firmy, kterým jsou zapůjčeny vozy v rámci dlouhodobých
pronájmů.
Druhou
skupinou
jsou
střediska
společnosti
CARent, a.s., zejména servis, který poskytuje svým zákazníkům při pravidelných servisních prohlídkách v rámci marketingové akce vozidla na jeden den zdarma. - 83 -
Dále slouţí středisko autopůjčovna jako pronajímatel firemních vozidel ostatním střediskům, pronajímá tedy veškerá předváděcí vozidla společnosti. Poslední skupinu tvoří fyzické osoby, které vyuţívají především krátkodobých zápůjček vozidel. Základní ceny pronájmů jsou stanoveny trţně. Velkým klientům, tedy firmám, jsou ceny vymezené z celkových nákladů střediska na vozidlo s přičtením příslušného zisku. V úvahu se bere také délka spolupráce s klientem. Pro fyzické osoby a krátkodobé zápůjčky má středisko dva způsoby ocenění pronájmu, s limitovanými nebo neomezenými kilometry, z nichţ si klient můţe vybrat pro něj výhodnější variantu. Poslední skupině zákazníků, kterou tvoří střediska společnosti, je cena tvořena na základě výše nákladových poloţek k jednotlivým vozidlům. Hladina této ceny byla v roce 2010 sníţena. Podívám-li se na výsledky hospodaření za sledované období, vidím, ţe výsledek hospodaření v roce 2007 výrazně vzrostl, v roce 2008 a 2009 měly výsledky hospodaření klesající tendenci a v roce 2010 nastal opětovný vzrůst. Zhodnotím-li komplexně výsledky hospodaření, vidím pokles v měsících, které jsou spojeny s přezouváním pneumatik. V tomto období středisku autopůjčovna vznikají vyšší náklady, z důvodů nákupu nových pneumatik a také samotného přezouvání. Další výkyvy, které nastávají v průběhu kaţdého roku, jsou v měsících květen aţ srpen, kdy středisko autopůjčovna pronajímá vyšší počet vozidel v rámci různých marketingových akcí společnosti CARent, a.s.. Výsledky
hospodaření
celkových
let
velmi
kolísají.
Z hlediska
konstantnosti výsledků byl nejlepší rok 2008. V roce 2009 je velmi cítit ukončení spolupráce
s dvěma
významnými
firmami,
které
měly
několik
desítek
zapůjčených vozů na dlouhodobý pronájem. Opačný vliv na výsledky hospodaření měl vývoj střediska servis, které začalo v rámci rozšiřování poskytovaných sluţeb zákazníkovi zapůjčovat vůz na jeden den zdarma při pravidelné servisní prohlídce. Tímto se středisku autopůjčovna v roce 2009 zvýšily trţby. Z výsledků je ale patrno, ţe v konečném důsledku výsledek hospodaření poklesl, jelikoţ výše trţeb z pronájmů střediska servis nepokryl veškeré ztráty z odchodu dvou významných firem. - 84 -
V roce 2010 došlo, v důsledku finanční krize a tedy snahy firmy sniţovat náklady, ke sníţení interních cen. Z výsledků hospodaření vidím, ţe v roce 2010 se středisko dostává do stabilnějších hodnot zisku, mimo výkyvu v říjnu, který byl způsoben nákupem většího počtu nových vozidel. AUTOPŮJČOVNA
Leden
Únor
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Bř
n
Vý l. hos.
Duben
Kv
Vý l. hos.
n
Č rv n
Č rv n c
Srpen
Zář
Řj n
Listopad
Prosinec
Celkem
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l. hos.
Vý l .hos.
rok 2006
141
-99
161
380
341
581
62
106
84
475
-205
-303
1 724
rok 2007
-201
-31
445
346
347
519
381
502
698
660
548
368
4 582
rok 2008
287
351
372
312
271
286
438
460
126
244
152
125
3 424
rok 2009
57
-54
124
347
0
687
343
546
155
408
51
-365
2 299
rok 2010
209
192
270
427
525
412
450
440
248
46
226
186
3 631
Tabulka 23 – Vývoj výsledku hospodaření střediska autopůjčovna, v tis. Kč. Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj
ku 2006-2010
ř
k
u opůj ovn
800 600 400 200 0
1
-200
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-400 -600 rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 17 – Vývoj zisku střediska autopůjčovna Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Při zaměření se na rentabilitu střediska vidím, ţe za sledované období se průměrná hodnota pohybuje okolo 11 %. Tento výsledek pro středisko autopůjčovna není pozitivní. Celková rentabilita za jednotlivé roky je v roce 2006 velmi nízká 6,46 %, v roce 2007 je 15,03 %, v roce 2008 11,58 %, v roce 2009 8,67 % a v roce 2010 15,94 %. Z těchto výsledných hodnot jsou patrny poklesy ziskovosti trţeb od roku 2007. V roce 2009 dosáhla rentabilita trţeb hodnoty 8,67 %, v roce 2010 jiţ ale došlo k oţivení na výsledných 15,94 %, coţ je pozitivní. Vidím,
ţe
výsledné
hodnoty
rentability
korespondují
s výše
uvedeným
hodnocením výsledků hospodaření. Ziskovost trţeb střediska autopůjčovna byla
- 85 -
ovlivněná také nastavenou interní směrnicí, která přisuzovala autopůjčovně poměrnou část ze zisku prodaného ojetého vozidla, které autopůjčovna vyřadila z uţívání. AUTOPŮJČOVNA
R n Leden
Únor
rok 2006
7,92%
rok 2007 rok 2008
Bř
Duben
-5,91%
8,56%
18,30%
13,18%
21,72%
-9,70%
-1,52%
18,19%
14,53%
14,05%
19,47%
15,74% 18,14%
24,88%
12,60%
15,01%
16,21%
13,59%
10,72%
11,03%
16,85% 17,29%
4,90%
15,76%
0,00% 27,19%
14,81% 23,07%
2,64%
-2,79%
5,98%
rok 2010
11,15%
10,74%
14,89%
n
Č rv n
r
n
rok 2009
Kv
l
20,69% 25,96%
Č rv n c 2,87%
21,01%
Srpen
Zář
4,63%
3,85% 17,51%
22,61% 21,76%
Řj n
Listopad
Prosinec
-8,51%
-13,45%
21,96%
18,83%
14,65%
8,59%
6,48%
5,64%
2,25%
-19,05%
12,26%
10,82%
6,87% 16,06% 14,33%
2,37%
Tabulka 24 – Rentabilita trţeb střediska autopůjčovna Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Vývoj r n
l y r
2006-2010
ř
k
u opůj ovn
30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-20,00% -30,00% rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Graf 18 – Vývoj rentability trţeb střediska autopůjčovna Pramen: Střediskové výsledky společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování
Budoucí vývoj střediska autopůjčovna je podle mého názoru závislý na středisku servis a také na marketingových akcích podporovaných společností CARent, a.s. Tato situace není pro autopůjčovnu příliš příznivá. Středisko servis v rámci interních zápůjček tvoří třetinu jeho trţeb. K dalšímu negativnímu ovlivnění trţeb tohoto střediska dojde zrušením interní směrnice, která mu přisuzovala část z prodejního zisku vozidla. Do budoucna by se mělo středisko autopůjčovna zaměřit především vyšší aktivitu v rámci oslovování nových klientů. Největší část z trţeb tvoří klienti, kteří mají vozy zapůjčeny na dlouhodobé pronájmy. Z výše uvedeného je cítit velká potřeba získání právě této části zákazníků. Středisku doporučuji provést průzkum trhu a na jeho základě vytyčit cílové subjekty. - 86 -
4.4. Shrnutí analýzy V posledních letech firma registrovala odliv zákazníků a změnu „jejich myšlení“. Nyní zde musím nutně zmínit, ţe „myšlení zákazníků“ ovlivnila mimo jiné i finanční krize, která začala v roce 2008. Na českých trzích se výrazněji projevila v letech 2008 a 2009, v roce 2010 jsou cítit spíše jiţ dozvuky. Spekulace a hrozivé případy dopadu krize působily na občany České republiky tak, ţe se projevila neochota investovat a spíše drţení finančních prostředků, protoţe nikdo nebyl schopen říci, jak velký dopad bude finanční krize mít. Autocentrum to pocítilo také, počínaje nákupem vozidel, kdy byla cítit změna priorit z kvality spíše na cenu. Některé větší firmy, které pravidelně obnovovaly své vozové parky, v této době přestaly nakupovat nové vozy a spíše se zaměřily, v případě potřeby vozidla, na jeho vypůjčení.
Jasnou příčinou byly
spekulativní důvody, kdy firmy dávaly přednost investování menší části svých peněţních prostředků do zapůjčení, před nákupem nových vozů, coţ by pro ně mohlo znamenat i zvýšení zadluţení. Na servisním středisku byl cítit odliv zákazníků a sníţení objemu oprav. Většina ze zákazníků nechtěla jiţ opravit to, co jim bylo doporučeno na servisní prohlídce k výměně nebo případné opravě. Myšlení zákazníků bylo ale takové, ţe nechali opravit jen to, co uţ opravdu nefunguje nebo co můţe být ţivotu nebezpečné. I proto firma v roce 2009 začala přemýšlet o inovaci oslovování zákazníků. Od roku 2010 ve firmě funguje systém zákaznických karet, kdy kaţdý zákazník, který si u společnosti CARent, a.s. zakoupí vozidlo, získá automaticky tuto kartu, ke které se vztahují určité procentuelní slevy na poskytované sluţby. Zákaznickou kartu autocentra můţe získat i zákazník, který vyplní dotazník přes webové rozhraní společnosti na adrese www.fordcarent.cz. Kvůli
zvýšenému
trendu
vyhledávání
informací
na
internetových
stránkách, investovala firma v roce 2010 do obnovy a optimalizace svých stránek. Nyní má přes 10 tisíc návštěvníků měsíčně, coţ pozoruje kaţdé středisko. Na internetových stránkách autocentra nalezne zákazník vše, co můţe potřebovat. Od akčních nabídek na skladové vozy nové i ojeté, přes nabídku autopůjčovny, po náhradní díly a servis online. Servis online můţe vyuţít zákazník k objednání servisní prohlídky, případně vznesení jakéhokoli dotazu. Jak je cítit, v dnešní - 87 -
době, ve které je internet klíčovou součástí, zákazníci výše zmiňovaných sluţeb velmi vyuţívají. Nyní je čas na shrnutí a vyhodnocení veškerých poznatků, které jsem získala z finanční analýzy celé společnosti i jednotlivých středisek. Podívám-li se na rozvahu a trendy spojené s jednotlivými jejími částmi, vidím několik oblastí, které měly ve sledovaném období buď pozitivní, nebo naopak negativní trend. První takovou oblastí je velké kolísání poloţky Zásob. Jak jsem jiţ naznačila, toto kolísání vesměs zapříčiňuje sklad prodeje vozidel. Sklad náhradních dílů má převáţně konstantní vývoj, tedy ho nebudu dále zohledňovat. Pokud zhodnotím jednotlivé roky, v období, kdy skladová zásoba klesala, se zároveň zvyšoval obrat zásob, naopak klesala doba obratu zásob k hodnotám kolem 30 dní. V obdobích vyššího stavu zásob na skladě je tento obrat kolem 50 dní. Pro firmu je výhodnější stav, kdy se doba obratu zásob pohybuje na niţší úrovni.
Drţení zásob, tedy zásob nových vozidel, s sebou přináší zvyšování
zadluţení firmy vůči společnosti FMC (tato skutečnost byla vysvětlena v analýze rozvahy), coţ zapříčiňuje vyšší podíl úrokových nákladů na skladová vozidla. Firma má podle nastavené politiky s FMC 45 dní bezúročného skladování nových vozidel. Měla by tedy drţet takovou zásobu, aby se tento počet dní nepřekračoval, ale zároveň tak velkou, aby byla schopna naplnit poţadavky zákazníků na vozy k okamţitému odběru. Nejlepší způsob, jak tuto skladovou zásobu stanovit, je zanalyzovat potřeby a přání zákazníků, coţ se podle mého názoru firmě daří. Ovšem finanční krize v roce 2008 negativně ovlivnila prodeje vozidel, zákazníci se začali orientovat především na cenu, coţ způsobilo, ţe se některá vozidla na skladě stala špatně prodejná. Další poloţkou, na kterou se zaměřím kvůli jejímu velkému kolísání, jsou Krátkodobé pohledávky. Zhodnotím-li velikost stavu pohledávek a zároveň dobu obratu pohledávek, vidím, ţe čím vyšší je hodnota pohledávek, tím vyšší je jejich obrat. Ve vyšších hodnotách se doba pohybuje okolo 35 dní, v niţších okolo 21. Pro firmu je výhodnější situace, kdy je tato doba obratu pohledávek niţší. Znamená totiţ, ţe po dobu 20 dní poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr. Tuto skutečnost ale velmi ovlivnil subdealer, který měl u společnosti CARent, a.s. nastavenou moţnost čerpání tohoto obchodního úvěru. Vidím, ţe v roce 2010 se - 88 -
doba obratu pohledávek zvýšila. Firma by se měla zaměřit především na dohlíţení nad dodrţování plateb svým pohledávek, aby se tato hodnota v dalším období i nadále nezvyšovala. Pro společnost by to nebyl ţádoucí stav, jelikoţ má v pohledávkách vázány peněţní prostředky. Odchodem subdealera v roce 2011 bude tato hodnota jistě velmi ovlivněna. Krátkodobý finanční majetek je ve firmě stabilní veličinou. Jediný větší výkyv nastal v roce 2007. Pro zhodnocení, zda hodnota celkových oběţných aktiv a peněţních ekvivalentů není příliš vysoká, se musím zaměřit na analýzu likvidity společnosti. Z ukazatelů likvidity je patrné, ţe běţná likvidita se pohybuje na hranici „učebnicových hodnot“. Pokud vezmu v úvahu spočítané průměrné likvidity automobilového průmyslu, vidím, ţe CARent a.s. se pohybuje kolem těchto průměrných hodnot. Stav peněţních prostředků, z hlediska okamţité likvidity, je průměrný, tedy mimo roku 2007, kdy byla hodnota 0,09. Tato hodnota je jiţ velmi malá. Vývoj od tohoto roku nasvědčuje tomu, ţe se mnoţství krátkodobého finančního majetku zvyšuje. V případě, ţe by se zvyšovalo i nadále, měla by společnost zváţit jejich investici například do skladové zásoby nových vozidel a tím sníţit svoje zadluţení vůči společnosti FMC, v konečném důsledku tedy sníţit úrokové zatíţení těchto vozidel. Celková struktura aktiv se za sledované období příliš neměnila. Z analýzy rozvahy i z poměrové analýzy nejsou zřetelné problémové poloţky. Společnost by tedy v tomto trendu měla i nadále pokračovat. Nyní se zaměřím na stranu pasiv. Zde v poloţce Vlastní kapitál je nejkolísavější výsledek hospodaření běţného období. Tomu se budu věnovat při hodnocení analyzování výkazu zisku a ztráty. Ostatní poloţky Vlastního kapitálu jsou konstantní, v případě ztráty z minulých let je její trend klesající, coţ vypovídá o tom, ţe společnost je schopna dosahovat zisku, částí kterého tuto ztrátu v průběhu období poniţuje. Celková poloţka cizích zdrojů financování za sledované období velmi kolísala zejména v důsledku kolísání krátkodobých závazků. Dlouhodobé závazky mají od roku 2006 klesající tendenci, coţ je způsobeno průběţným placením Závazků vůči ovládaným osobám. Z vertikální analýzy vyplývá, ţe se hodnota krátkodobých závazků pohybuje v rozmezí 40 – 50 % z celkových pasiv. Nyní zde - 89 -
musím zdůraznit opět skutečnost, ţe společnost CARent, a.s. má v krátkodobých závazcích celou hodnotu skladu nových vozidel, protoţe faktury za vozidla jsou placeny aţ v okamţiku prodeje vozidla zákazníkovi. Výše závazků firmy tedy závisí také na velikosti skladu nových vozidel. Pokud krátkodobé závazky společnosti „očistíme“ o hodnotu tohoto skladu, vidíme, ţe celkový trend hodnot krátkodobých závazků je klesající. Poměrový ukazatel, který souvisí s touto problematikou, je doba obratu závazků. Ukazuje, ţe průměrná doba obratu závazků je 65 dní. Tato hodnota je velmi ovlivněná výše zmíněným placením faktur za vozidla na skladě aţ po prodeji těchto vozů, coţ můţe být příčina vysokých úrokových nákladů. Povaţuji za nutné zmínit, ţe firma nevyuţívá ţádného bankovního úvěru, popřípadě jiného zdroje financování. Podle mého názoru by měla společnost, v případě, ţe bude vlastnit přestárlou skladovou zásobu (vozidla, která jsou na skladě déle neţ 45 dní), zváţit vyuţití cizího zdroje k financování zásob. Při vyuţití by ji klesly úrokové náklady vymezené na tato vozidla v rámci politiky nastavené importérem FMC. Naproti tomu by se jí zvýšilo úročené zadluţení vůči bance či jiné finanční instituci. Firma CARent, a.s. má v rámci podepsaných smluv s leasingovými společnostmi moţnost vyuţití financování vozidel. Výše úrokové sazby je ovlivněná plněním nastavených cílů v rámci těchto smluv, tedy objemu sepsaných úvěrových a leasingových smluv se zákazníky. Podívám-li se na tyto nabídky a zhodnotím-li výši úrokové sazby za skladová nezaplacená vozidla, bylo by pro společnost výhodné těchto nabídek vyuţít. Ale tedy jak zmiňuji výše, jen za stavu, kdy by měla na skladě „přestárlá“ vozidla. V případě dostatečně rychlého obratu zásob by toto financování bylo kontraproduktivní. V letech 2006, 2008 a 2010 obrat zásob přesahoval 45 dní bez úročení, pokud by tato nepříznivá situace pokračovala, doporučila bych firmě výše zmíněného financování vyuţít. V letech 2007 a 2009 obrat zásob dosahoval hodnot 23 a 32 dní, tedy v těchto letech by doporučení problémové a zvyšovalo by zbytečně úrokové zatíţení. Z výsledků výpočtu poměrových ukazatelů zadluţení vyplývá, ţe jsou celková aktiva z 60 % financována cizím kapitálem. Z cizích zdrojů tvoří významnou část krátkodobé závazky, tedy velká část těchto závazků financuje zásoby. Vezmu-li v úvahu zlaté pravidlo financování, je trend spíše takový, ţe - 90 -
celkové krátkodobé závazky nepokrývají celková krátkodobá aktiva. Vývoj ale ukazuje, ţe se hodnota krátkodobých závazků přibliţuje hodnotě krátkodobých aktiv. Celková finanční struktura je za sledované období aţ na rok 2009 velmi podobná. Vlastní kapitál tvoří průměrně 45 % z celkového kapitálu, cizí zdroje pak 55 %. V roce 2009 se tento poměr změnil na 57 % vlastní kapitál a 43 % cizí. Jak vyplývá z horizontální analýzy, vlastní kapitál se neměnil, musela se tedy změnit hodnota cizích zdrojů. Tyto poznatky jsou vidět i na výsledné hodnotě poměrového ukazatele míry zadluţenosti, která dosahuje průměrně 130 %, v roce 2009 pak 81 %. Výrazný pokles v roce 2009 je ovlivněn mimo jiné výrazným sníţením objemu zásob, tedy byly zaplaceny faktury za tyto vozy společnosti FMC.
Pokud
se
podívám
na
finanční
strukturu
jiných
společností
v automobilovém průmyslu, CARent, a.s. se svými hodnotami patří mezi průměr. Nyní se v hodnocení finanční analýzy zaměřím především na výkaz zisku a ztráty. Zde se budu snaţit nastínit i výsledné hodnoty jednotlivých středisek a vzájemnou provázanost mezi nimi. První dílčí hodnotou je obchodní marţe. Její celkový vývoj je velmi kolísavý a v roce 2010 dosahoval nejniţší hodnoty. Pro zjištění příčin těchto nerovnoměrných výsledků se zaměřím na střediska, která ovlivňují obchodní marţi. Jedná se o středisko prodeje vozidel nových a ojetých a prodej náhradních dílů. Středisko prodeje náhradních dílů má ve sledovaném období rostoucí trend hodnot výsledků hospodaření. Je tedy nasnadě konstatovat, ţe výkyvy v dílčí hodnotě obchodní marţe způsobuje středisko prodeje vozidel. V roce 2006 a 2007 mají hodnoty výsledků hospodaření obou středisek rostoucí tendence. V roce 2008 se dostalo středisko prodeje nových vozidel do ztráty. I prodej ojetých vozidel pocítil sníţení celkového zisku. Příčinou této skutečnosti byla finanční krize, razantní změny cen nových vozidel spolu se sníţením marţe na vozidlech. Podívám-li se na rentabilitu trţeb střediska prodeje ojetých vozů, vidím, ţe ještě v tomto roce byla průměrná ziskovost 3,11 %. Tento výsledek hodnotím stále jako pozitivní. Avšak v důsledku prohlubujících se dopadů finanční krize v roce 2009 klesla hodnota ziskovosti trţeb na -4,1%. Záporná hodnota vznikla opravnými poloţkami tvořených k vozidlům. Celkový výsledek hospodaření - 91 -
prodeje ojetých vozů byl pro tento rok ztrátový. Naopak výsledek hospodaření prodeje nových vozidel tento rok byl pozitivní. Příčinou byla jak změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který umoţňuje odpočet daně z přidané hodnoty ze všech nových vozidel, tak i zavedené šrotovné v okolních zemích. V důsledku toho vidíme z výkazu zisku a ztráty v roce 2009 velké zvýšení hodnoty obchodní marţe (z horizontální analýzy vidím, ţe se jedná o zvýšení o 11 %). V roce 2010 došlo k výraznému sníţení hodnoty obchodní marţe o 28 %. Pro zjištění příčiny se opět zaměřím na střediska prodeje vozidel, která obě skončila v záporných hodnotách výsledků hospodaření. Důvodem tohoto velkého poklesu je jak celkové sníţení počtu prodejů vozidel, tak sníţení marţe na jednotlivých vozidlech (týká se především nových vozů). Bohuţel jak jsem nastínila při analýze tohoto střediska, dealer s nastalou skutečností můţe jen těţko bojovat. Další dílčí hodnotou je přidaná hodnota. Nyní jiţ nebudu počítat s obchodní marţí, ale nastíním ovlivnění hodnoty, o kterou se zvyšuje, respektive sniţuje obchodní marţe. Střediska, která tuto hodnotu z největší části ovlivňují, jsou servis a autopůjčovna. Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty je patrný velký výkyv v roce 2009. Jinak byla hodnota výkonů udrţována na rostoucí trendu. Pro zjištění důvodu tohoto výkyvu se zaměřím na výsledky hospodaření výše jmenovaných středisek. Středisko servis si aţ do roku 2009 udrţovalo rostoucí trend, i rentabilita trţeb v roce 2009 dosahovala vysokých hodnot. Tento výkyv tedy muselo způsobit středisko autopůjčovna. Z jeho výsledků hospodaření vidím, ţe v roce 2009 opravdu došlo k výraznému poklesu. Příčinou tohoto poklesu byl odchod dvou významných firem, které měly zapůjčené vozy na dlouhodobý pronájem. Následnou dílčí hodnotou je provozní výsledek hospodaření. I ten má ve sledovaném období velmi kolísavý trend. Poloţka, která ovlivňuje výpočet provozního výsledku, jsou zejména Osobní náklady, které mají od roku 2008 stabilní průběh. Do tohoto roku, tedy roky 2006 a 2007 měli rostoucí tendence. Dalšími poloţkami, jejichţ hodnoty v průběhu sledovaného období nejsou příliš konstantní, jsou Změna stavu rezerv a opravných poloţek a Ostatní provozní náklady. Hodnoty změn stavu rezerv jsem jiţ komentovala, zejména v souvislosti - 92 -
s výrazným sniţováním cen za vozidla a tedy neprodejnosti skladových vozidel. Ostatní provozní náklady jsou v období 2006 – 2010 vcelku stabilní, mimo roku 2009, kdy vznikl velký výkyv v této hodnotě. Společnost by se měla na tuto poloţku zaměřit a snaţit se, aby se tento výrazný růst neopakoval. Z výsledků výpočtů poměrového ukazatele rentability ROA, u kterého jsem vyuţila v čitateli zlomku provozní výsledek hospodaření, je patrný kolísavý vývoj tohoto ukazatele. Nejvýraznější pokles této hodnoty nastal v roce 2010. Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty vyplývá výrazný pokles provozního výsledku hospodaření, naopak z horizontální analýzy rozvahy vyplývá výrazný nárůst hodnoty aktiv. Jelikoţ ukazatel ROA hodnotí rentabilitu aktiv, tedy výkonnost podniku, je tento výsledek, ve srovnání s trendem v ostatních letech, negativní. Poslední dílčí veličinou výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření před zdaněním. Na tento výsledek před zdaněním jsem se zaměřila z toho důvodu, ţe ho pouţívám při výpočtu jednotlivých rentabilit. Jeho trend za sledované období je, stejně jako u předešlých dílčích výsledků, kolísavý. Ovlivnění jsem z největší části komentovala jiţ výše v souvislosti s jednotlivými dílčími hodnotami. Jediné, co bych zde ještě měla zmínit, je stav Nákladových úroků. Z výkazu zisku a ztráty je patrno, ţe tato poloţka významně ovlivňuje finanční výsledek hospodaření, tedy v konečném důsledku výsledek hospodaření za běţnou činnost. V roce 2006 byla hodnota nákladových úroků velmi vysoká, následně pak měla klesající trend. Firma by se měla snaţit tento klesající trend udrţet. Na závěr se budu věnovat výsledkům rentabilit, při jejichţ výpočtu vyuţívám Výsledek hospodaření před zdaněním, jedná se o ukazatele ROS, ROE. Poměrový ukazatel ROE vyjadřuje schopnost podniku vyuţít vloţeného vlastního kapitálu. Hodnota tohoto ukazatele má velmi kolísavý průběh. To je samozřejmě způsobeno kolísavým průběhem výsledků hospodaření, neboť jak vím z analýzy rozvahy, hodnota vlastního kapitálu se neměnila. V roce 2010 je hodnota ukazatele ROE 1,98 %. Myslím, ţe tento výsledek není pozitivní, průměrnou hodnotu dosahovala společnost v roce 2009, kdy byl výsledek ukazatele rentability vlastního kapitálu 9,17 %. Posledním ukazatelem, na který se zaměřím,
je
rentabilita
trţeb.
Tento
ukazatel
vyuţívám
i
v hodnocení
jednotlivých středisek. Vidíme, ţe hodnoty rentability korespondují s výsledky - 93 -
analýzy těchto středisek. V roce 2010 došlo k výraznému poklesu ziskovosti trţeb. Zaměřím-li se na výsledné hodnoty rentabilit středisek, vidím, ţe středisko náhradních dílů dosáhlo nejvyšší hodnoty ziskovosti za sledované období. Nejlepšího výsledku za toto období dosáhla také autopůjčovna. Naproti tomu středisku servis poklesla ziskovost trţeb o 8 % neţ v předchozím roce. Prodej ojetých vozidel dosáhl v tomto roce záporných hodnot rentability, prodej nových vozidel také. Středisku servis poklesla ziskovost trţeb v důsledku snahy získat nové zákazníky. Tedy poskytováním různých slev na úkony, zavedením servisních prohlídek zdarma, v rámci kterých je zákazníkovi doporučena případná potřebná oprava. Sníţení rentability trţeb prodeje vozidel je, jak jsem jiţ komentovala, způsoben značným poklesem cen vozidel a tedy i marţí. Trend sniţování rentability není pozitivní, společnost by se měla zaměřit na zvýšení ziskovosti.
- 94 -
Závěr Za cíl své práce jsem v úvodu stanovila zhodnocení efektivnosti firmy v období 2006 – 2010, s hlubším zaměřením se na efektivnost jednotlivých středisek firmy. Zhodnotím-li finanční analýzu společnosti CARent, a.s., myslím, ţe i přes pokles trţeb v roce 2010 je vidět ve firmě pozitivní vývoj, a z výsledků je patrné, ţe má jiţ v Brně i Jihomoravském kraji své postavení na trhu vybudované. Na základě získaných dat hodnotím celkovou efektivitu hospodaření firmy kladně. Zaměřím-li se na jednotlivé získané údaje, zjistím, ţe velmi kolísavou poloţkou je stav skladových zásob, ovlivněný skladem vozidel. Doba obratu zásob se pohybovala mezi hodnotami 30 – 50 dní, přičemţ bezúročné skladování vozů je 45 dní. Firma by měla drţet takovou zásobu, aby nebyl tento počet překračován, zároveň však takovou, aby byla schopná naplnit poţadavky zákazníků. Nejlepší stanovení konkrétní výše této zásoby je analýza potřeb a přání zákazníků, coţ se firmě CARent, a.s. daří. Zmiňované výkyvy této poloţky byly způsobeny především negativním vlivem finanční krize. Z analýzy
krátkodobých
pohledávek
a
s ní
souvisejícím
obratem
pohledávek vyplývá, ţe společnost poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr. Tato situace byla do jisté míry ovlivněna subdealerem, který měl u firmy CARent, a.s. nastavenou moţnost čerpání tohoto obchodního úvěru. Jeho odchodem v roce 2011 se situace můţe změnit, přesto doporučuji pravidelné sledování plateb svých pohledávek. V rámci krátkodobých závazků, kterými firma financuje zásoby, doporučuji za nepříznivé situace skladových zásob vyuţít nabízených moţností financování od současných leasingových partnerů společnosti. Toto by bylo pro firmu výhodnější, neţ drţení skladové zásoby za stávajících podmínek od společnosti Ford Motor Company. Z poměrové
analýzy
vyplynuly
tyto
závěry.
Z hlediska
rentability
společnost cítila velké ovlivnění finanční krizí. Největší dopad krize byl cítit jak v roce 2008, tak zejména v roce 2010. Zde výsledné hodnoty ukazatelů klesaly pod průměrné. Z hlediska aktivity společnost dosahuje pozitivních hodnot v rámci vyuţívání vloţených aktiv do podniku. Analýza likvidity ukazuje, ţe firma je - 95 -
schopná dostát svým závazkům a ve srovnání s automobilovým průmyslem dosahuje průměrných hodnot. Z analýzy zadluţenosti vyplývá, ţe firma vyuţívá vyššího procenta cizích zdrojů k financování aktiv, před zdroji vlastními. Dílčím cílem bylo také zhodnotit efektivitu fungování středisek. Shrnu-li nejdůleţitější závěry v rámci všech středisek firmy, musím v první řadě jmenovat nutnost
klást
velký
důraz
na
kvalitu
poskytovaných
sluţeb
směrem
k zákazníkovi. V dnešní době silné konkurence je velmi těţké „umět“ správně oslovit zákazníka a udrţet si ho, a právě z tohoto důvodu by se měla firma zaměřit na péči o své stálé klienty. Pro jednotlivá střediska jsem formulovala další doporučení. Pro prodej nových vozidel zejména rozšíření fleetového prodeje, zaměření se v rámci potřeby plnění nastavených bonusových cílů na motivaci prodejců a v neposlední řadě podpořit v rámci marketingových akcí prezentaci nových modelů. Středisko ojetých vozidel by se mělo zaměřit na rozšíření skladové zásoby, především nakupování vozů v zahraničí, které je za nynějších podmínek velmi výhodné. Prodej náhradních dílů a doplňků měl za sledované období pozitivní trend vývoje výsledků hospodaření. Doporučením do budoucna je rozvoj internetového obchodu, který je v dnešní době jiţ nezbytnou součástí moderní společnosti. Středisko servis by se v rámci svého budoucího vývoje mělo zaměřit především na spokojenost zákazníků, kde vidím značené mezery, a podporu poskytovaných sluţeb leasingovým a úvěrovým společnostem, které tvoří významnou část jeho trţeb. Na středisku autopůjčovna proběhl ve sledovaném období útlum, především v půjčování vozidel větším společnostem. Doporučuji tedy provedení průzkumu trhu se zaměřením na cílové skupiny společností, na základě kterého by bylo moţno získat nové klienty. Zpracování této diplomové práce bylo pro mne přínosem, a to nejen získáním nových teoretických znalostí, ale také nových informací a poznatků o společnosti, pro kterou pracuji. Věřím, ţe i firma CARent, a.s. bude moci vyuţít informací získaných z této finanční analýzy, a ţe hodnocení a konkrétní doporučení formulovaná v závěru práce budou mít přínos nejen pro kaţdé středisko, ale i pro celou firmu. - 96 -
Seznam literatury 1. BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Nakladatelství Management Press, Praha 2006. Vydání třetí, 194 stran. ISBN 80-7261-145-3. 2. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK E., HUBÁLEK K.: Finanční analýza. Nakladatelství Bankovní institut, Praha, 1997. Vydání první,293 stran. 3. DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0. 4. HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8. 5. KALOUDA F.: Základy firemních financí. Masarykova univerzita, Brno, 2004. Vydání první, 105 stran. ISBN 80-210-3584-6. 6. KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.: Finanční analýza –krok za krokem. Nakladatelství C.H.Beck, Praha, 2008. Vydání druhé, 135 stran. ISBN 978-80-7179-713-5. 7. KISLINGEROVÁ ,E. a kol.: Manaţerské finance. Nakladatelství C.H.Beck, Praha, 2007. Vydání druhé, 745 stran. ISBN 978-80-7179-903-0. 8. KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80247-3349-4. 9. LANDA, M.: Jak číst finanční výkazy. Nakladatelství Computer Press, Brno 2008. Vydání první, 175 stran. ISBN 978-80-251-1994-5. 10. SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6.
- 97 -
11. SŮVOVÁ H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Nakladatelství Bankovní institut Praha, 1999. Vydání první, 564 stran. ISBN 80-7265-027-0. 12. VALACH, J. a kol: Finanční řízení a rozhodování podniku.. Nakladatelství NAD ZLATO, Praha , 1993. Vydání druhé, 2 díly, 234 stran. ISBN 8085626-13-6, ISBN 80-85626-12-8. 13. VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Nakladatelství EKOPRESS, Praha , 2001. Vydání první 447 stran. ISBN 80-86119-38-6. 14. Výroční zprávy a účetní výkazy firmy CARent, a.s. 15. Střediskové výsledky firmy CARent, a.s. 16. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 17. Vyhláška č. 500/2002 Sb.,kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 18. Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník. Internetové zdroje 1. http:// business.center.cz/ 2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana 3. http://www.finance.cz/ 4. http://www.justice.cz 5. http://www.ford.cz 6. http://www.fordcarent.cz - 98 -
Seznam tabulek Tabulka 1 – Rozvaha – redukované schéma ........................................................................... - 18 Tabulka 2 – Přehled vytváření a spotřeby cash flow ............................................................. - 29 Tabulka 3 – Redukované schéma rozvahy společnosti........................................................... - 47 Tabulka 4 – Horizontální analýzy rozvahy ............................................................................. - 48 Tabulka 5 – Vertikální analýza rozvahy ................................................................................. - 51 Tabulka 6 – Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu společnosti .................................. - 55 Tabulka 7 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ...................................................... - 55 Tabulka 8 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty .......................................................... - 59 Tabulka 9 – Přehled o peněţních tocích ve zkráceném rozsahu společnosti ....................... - 61 Tabulka 10 – Horizontální analýza Přehledu o peněţních tocích ......................................... - 61 Tabulka 11 – Analýza rentability ............................................................................................ - 63 Tabulka 12 – Analýza aktivity ................................................................................................. - 64 Tabulka 13 – Analýza likvidity ................................................................................................ - 66 Tabulka 14 – Analýza zadluţenosti ......................................................................................... - 67 Tabulka 15 – Vývoj hospodářského výsledku střediska prodeje nových vozidel.................. - 71 Tabulka 16 – Rentabilita trţeb střediska prodeje nových vozidel......................................... - 72 Tabulka 17 – Vývoj hospodářského výsledku prodeje ojetých vozidel .................................. - 75 Tabulka 18 – Rentabilita trţeb střediska prodeje ojetých vozidel ........................................ - 76 Tabulka 19 – Vývoj výsledku hospodaření střediska prodeje náhradních dílů a doplňků .. - 78 Tabulka 20 – Rentabilita trţeb střediska prodeje náhradních dílů a doplňků .................... - 79 Tabulka 21 – Vývoj výsledku hospodaření střediska servis, v tis. Kč. ................................. - 81 Tabulka 22 – Rentabilita trţeb střediska servis..................................................................... - 82 Tabulka 23 – Vývoj výsledku hospodaření střediska autopůjčovna...................................... - 85 Tabulka 24 – Rentabilita trţeb střediska autopůjčovna ........................................................ - 86 -
- 99 -
Seznam grafů Graf 1 – Změny stálých a oběţných aktiv ............................................................................... - 50 Graf 2 – Změny vlastního kapitálu a cizích zdrojů ................................................................ - 50 Graf 3 – Majetkové struktury v letech 2006 aţ 2010 ............................................................. - 53 Graf 4 – Finanční struktury v letech 2006 aţ 2010 ............................................................... - 54 Graf 5 – Vývoj ukazatelů rentability ....................................................................................... - 64 Graf 6 – Vývoj dob obratu ........................................................................................................ - 66 Graf 7 – Vývoj ukazatelů likvidity .......................................................................................... - 67 Graf 8– Vývoj ukazatelů zadluţenosti..................................................................................... - 68 Graf 9 – Vývoj zisku střediska prodeje nových vozidel .......................................................... - 71 Graf 10 – Vývoj rentability trţeb střediska prodeje nových vozidel ..................................... - 72 Graf 11 – Vývoj zisku střediska prodeje ojetých vozidel ........................................................ - 75 Graf 12 – Vývoj rentability trţeb střediska projede ojetých vozidel ..................................... - 76 Graf 13 – Vývoj zisku střediska prodeje náhradních dílů a doplňků.................................... - 78 Graf 14 – Vývoj rentability trţeb střediska prodeje náhradních dílů a doplňků ................. - 79 Graf 15 – Vývoj zisku střediska servis .................................................................................... - 82 Graf 16 – Vývoj rentability trţeb střediska servis ................................................................. - 83 Graf 17 – Vývoj zisku střediska autopůjčovna ....................................................................... - 85 Graf 18 – Vývoj rentability trţeb střediska autopůjčovna..................................................... - 86 -
- 100 -
Seznam schémat Schéma 1 – Výkaz zisku a ztráty ............................................................................................. - 26 Schéma 2 – Provázanost mezi účetními výkazy ..................................................................... - 31 Schéma 3 – Schéma kategorií zisku ........................................................................................ - 34 Schéma 4 – Provázanost ukazatelů rentability ...................................................................... - 36 Schéma 5 – Organizační schéma společnosti CARent, a.s. .................................................... - 45 -
- 101 -
Seznam příloh Příloha 1 – Úplné schéma rozvahy Příloha 2 – Úplné schéma výkazu zisku a ztráty Příloha 3 – Schéma přehledu o peněţních tocích Příloha 4 – Úplné schéma rozvahy společnosti CARent, a.s. Příloha 5 – Úplné schéma výkazu zisku a ztráty společnosti CARent, a.s. Příloha 6 – Výsledky středisek prodej nových a ojetých vozidel Příloha 7 – Výsledky středisek náhradní díly a servis Příloha 8 – Výsledky střediska půjčovna
- 102 -
Příloha 1 – Úplné schéma rozvahy Zpracováno v souladu s vyhláškou
ROZVAHA (v celých tisících Kč)
č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Označení
AKTIVA
Číslo řádku
a
b
c
AKTIVA CELKEM
(ř. 02 + 03 + 31 + 63)
A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.
Dlouhodobý majetek
B. I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
B. I.
001
Korekce 2 0
Netto 3 0
0
002 (ř. 04 + 13 + 23) (ř. 05 až 12)
Netto 4
003
0
0
0
0
004
0
0
0
0
0
2.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
006
0
3.
Software
007
0
4.
Ocenitelná práva
008
0
5.
Goodwill
009
0
6.
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
010
0
7.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
011
0
8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
012
0
Dlouhodobý hmotný majetek
013
(ř. 14 až 22)
0
0
0
Pozemky
014
0
2.
Stavby
015
0
3.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
016
0
4.
Pěstitelské celky trvalých porostů
017
0
5.
Dospělá zvířata a jejich skupiny
018
0
6.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
019
0
7.
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
020
0
8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
021
0
9.
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
022
0
1.
Dlouhodobý finanční majetek
B. III.
(ř. 24 až 30)
023
0
0
024
0
2.
Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
025
0
3.
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
026
0
4.
Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv
027
0
5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
028
0
6.
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
029
0
7.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
030
0
Označení
AKTIVA
Číslo řádku
a
b
c
C.
Oběžná aktiva
C. I.
Zásoby
(ř. 32 + 39 + 48 + 58) (ř. 33 až 38)
Běžné účetní období Brutto 1
Korekce 2
0
0
Podíly v ovládaných a řízených osobách
1.
0
0
005
B. II.
B. III.
Brutto 1
Minulé úč. období
Zřizovací výdaje
1.
B. II.
Běžné účetní období
0
Minulé úč. období Netto 3
Netto 4
031
0
0
0
0
032
0
0
0
0
C. I.
1.
033
0
2. Nedokončená výroba a polotovary
034
0
3. Výrobky
035
0
036
0
5. Zboží
037
0
6. Poskytnuté zálohy na zásoby
038
0
4.
Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
Dlouhodobé pohledávky
C. II. C. II.
Materiál
(ř. 40 až 47)
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
041
0
3. Pohledávky - podstatný vliv
042
0
043
0
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
044
0
6. Dohadné účty aktivní
045
0
Jiné pohledávky
046
0
047
0
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
Krátkodobé pohledávky
C. III.
(ř. 49 až 57)
048
0
0
049
0
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
050
0
3. Pohledávky - podstatný vliv
051
0
052
0
5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
053
0
6. Stát - daňové pohledávky
054
0
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
055
0
8. Dohadné účty aktivní
056
0
9. Jiné pohledávky
057
0
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
Krátkodobý finanční majetek
C. IV. 1.
(ř. 59 až 62)
Peníze
058
0
0
0
2. Účty v bankách
060
0
3. Krátkodobé cenné papíry a podíly
061
0
4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
062
0
Časové rozlišení
1.
(ř. 64 až 66)
Náklady příštích období
063
0
0
064
0
065
0
3. Příjmy příštích období
066
0
PASIVA
Číslo řádku
a
b
c
PASIVA CELKEM
A.
Vlastní kapitál
A. I.
Základní kapitál
1.
(ř. 68 + 86 + 119) (ř. 69 + 73 + 79 + 82 + 85)
Základní kapitál
(ř. 70 až 72)
0
0
2. Komplexní náklady příštích období
Označení
0
0
059
D. I.
0
0
1. Pohledávky z obchodních vztahů
4.
A. I.
0 0
8. Odložená daňová pohledávka
D. I.
0
040
7.
C. IV.
0
Pohledávky z obchodních vztahů
1.
4.
C. III.
039
0
Běžné účetní období
Minulé účetní období
5
6
067
0
0
068
0
0
069
0
0
070
2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
071
3. Změny základního kapitálu
072
Kapitálové fondy
A. II. A. II.
1.
(ř. 74 až 78)
Emisní ážio
A. III.
A. IV.
5. Rozdíly z přeměn společností
078
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 80 + 81)
079
1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond
080
2. Statutární a ostatní fondy
081
Výsledek hospodaření minulých let
1.
0
0
0
0
076 077
A. IV.
0
075
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností
A. III.
0
074
2. Ostatní kapitálové fondy 3.
073
(ř. 83 + 84)
Nerozdělený zisk minulých let
082 083
2. Neuhrazená ztráta minulých let
084
A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
085
B.
Cizí zdroje
086
0
0
B. I.
Rezervy
087
0
0
0
0
B. I.
1.
(ř. 88 až 91)
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
088
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
089
3. Rezerva na daň z příjmů
090
4. Ostatní rezervy
091
Dlouhodobé závazky
B. II. B. II.
(ř. 87 + 92 + 103 + 115)
(ř. 93 až 102)
092
1. Závazky z obchodních vztahů
093
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
094
3. Závazky - podstatný vliv
095
4.
Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
096
5. Dlouhodobé přijaté zálohy
097
6. Vydané dluhopisy
098
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
099
8. Dohadné účty pasivní
100
9. Jiné závazky
101
10. Odložený daňový závazek
102
Označení
PASIVA
Číslo řádku
a
b
c
B. III. B. III.
Krátkodobé závazky
(ř. 104 až 114)
103
1. Závazky z obchodních vztahů
104
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
105
3. Závazky - podstatný vliv
106
Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům
4. sdružení
107
5. Závazky k zaměstnancům
108
6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
109
7. Stát - daňové závazky a dotace
110
8. Krátkodobé přijaté zálohy
111
9. Vydané dluhopisy
112
Běžné účetní období
Minulém účetní období
5
6 0
0
10. Dohadné účty pasivní
113
11. Jiné závazky
114
B. IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
B. IV.
Bankovní úvěry dlouhodobé
116
2. Krátkodobé bankovní úvěry
117
3. Krátkodobé finanční výpomoci
118
1.
Časové rozlišení
C. I. C. I.
(ř. 116 až 118)
(ř. 120 + 121)
115
119
Výdaje příštích období
120
2. Výnosy příštích období
121
1.
0
0
0
0
Příloha 2 – Úplné schéma výkazu zisku a ztráty VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Zpracováno v souladu s vyhláškou
(v celých tisících Kč)
č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Označení
TEXT
Číslo řádku
a
b
c
I. A.
Tržby za prodej zboží
01
Náklady vynaložené na prodané zboží
02
+
Obchodní marže
II.
Výkony
II.
(ř. 01 - 02) (ř. 05 až 07)
B. B.
0
04
0
0
0
0
2.
Změna stavu zásob vlastní činnosti
06
3.
Aktivace
07
Výkonová spotřeba 1.
Spotřeba materiálu a energie
2.
Služby
+ C.
(ř. 09 + 10)
08 09 10
Přidaná hodnota
(ř. 03 + 04 - 08)
11
0
0
Osobní náklady
(ř. 13 až 16)
12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
C.
1.
Mzdové náklady
13
C.
2.
Odměny členům orgánů společnosti a družstva
14
C.
3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
15
C.
4.
Sociální náklady
16
Daně a poplatky
17
D.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
E.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
III. III.
1
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
III.
2
Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 24)
F.
18 (ř. 20 + 21)
19 20 21
(ř. 23 +
22
F.
1
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
23
F.
2
Prodaný materiál
24
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
25
Ostatní provozní výnosy
26
Ostatní provozní náklady
27
Převod provozních výnosů
28
Převod provozních nákladů
29
Provozní výsledek hospodaření [ř. 11 - 12 - 17 - 18 + 19 - 22 - 25 + 26 - 27 + (-28) - (-29)]
30
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
31
Prodané cenné papíry a podíly
32
G. IV. H. V. I. * VI. J.
minulém 2
0
05
B.
sledovaném 1
03
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
1.
Skutečnost v účetním období
VII.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
VII. 1.
Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
(ř. 34 až 36)
34
VII. 2.
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů
35
33
VII. 3.
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
36
VIII.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
37
Náklady z finančního majetku
38
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
39
L.
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
40
M.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti
K. IX.
(+/-)
41
Výnosové úroky
42
Nákladové úroky
43
Ostatní finanční výnosy
44
Ostatní finanční náklady
45
Převod finančních výnosů
46
Převod finančních nákladů
47
Finanční výsledek hospodaření [(ř. 31 - 32 + 33 + 37 - 38 + 39 - 40 - 41 + 42 - 43 + 44 - 45 + (-46) - (- 47)]
48
0
0
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
49
0
0
Q. 1.
- splatná
50
Q. 2.
- odložená
51 0
0
0
0
0
0
X. N. XI. O. XII. P. *
(ř. 50 + 51)
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
XIII.
Mimořádné výnosy
53
R.
Mimořádné náklady
54
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
S. 1.
- splatná
56
S. 2.
- odložená
57
*
(ř. 30 + 48 - 49)
(ř. 56 + 57)
Mimořádný výsledek hospodaření
(ř. 53 - 54 - 55)
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
T. ***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
****
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
52
55
58 59
(ř. 52 + 58 - 59)
60
0
0
(ř. 30 + 48 + 53 - 54)
61
0
0
Příloha 3 – Schéma přehledu o peněţních tocích
Zpracováno v souladu s vyhláškou
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(v celých tisících Kč)
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období
0
Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním
Z.
Úpravy o nepeněžní operace
A.
1
0
A.
1
1
Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku
A.
1
2
Změna stavu opravných položek, rezerv
A.
1
3
Zisk z prodeje stálých aktiv
A.
1
4
Výnosy z dividend a podílů na zisku
A.
1
5
Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky
A.
1
6
Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace
A.
*
Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim.položkami
0
A.
2
Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu
0
A.
2
1
Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv
A.
2
2
Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv
A.
2
3
Změna stavu zásob
A.
2
4
Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostř. a ekvivalentů
A.
**
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami
A.
3
Vyplacené úroky s vyjímkou kapitalizovaných
A.
4
Přijaté úroky
A.
5
Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období
A.
6
Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů
A.
7
Přijaté dividendy a podíly na zisku
A.
***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
0
0
Peněžní toky z investiční činnosti B.
1
Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv
B.
2
Příjmy z prodeje stálých aktiv
B.
3
Půjčky a úvěry spřízněným osobám
B.
***
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
0
Peněžní toky z finanční činnosti C.
1
Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazků
C.
2
Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty
C.
2
1
Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd.
C.
2
2
Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům
C.
2
3
Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů
C.
2
4
Úhrada ztráty společníky
C.
2
5
Přímé platby na vrub fondů
C.
2
6
Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně
C.
***
0
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
0
F.
Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků
0
R.
Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období
0
Příloha 4 - Úplné schéma rozvahy společnosti CARent, a.s.
ROZVAHA
CARent, a.s.
v plném rozsahu (v tisících Kč)
2008
2009
2010
166 256
167 001
149 864
195 656
66 059
60 999
57 847
57 779
48 668
Dlouhodobý nehmotný majetek
509
284
98
165
161
Software
509
284
98
165
161
65 550
60 715
57 749
57 614
48 507
2 773
2 773
2 773
2 773
2 773
51 147
48 725
46 336
43 914
41 491
AKTIVA CELKEM A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.
Dlouhodobý majetek
I. 3. II.
Dlouhodobý hmotný majetek
2006
2007
159 740
1.
Pozemky
2.
Stavby
3.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
2 609
2 000
3 227
7 319
2 439
9.
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
9 021
7 217
5 413
3 608
1 804
Oběžná aktiva
93 089
104 615
108 014
91 594
146 333
Zásoby
52 936
50 391
65 860
40 388
80 132
326
177
61
C. I. 2.
Nedokončená výroba a polotovary
5.
Zboží
114 52 822
50 391
65 534
40 211
80 071
Dlouhodobé pohledávky
70
15
15
1 528
203
5.
Dlouhodobé poskytnuté zálohy
70
15
15
15
8.
Odložená daňová pohledávka
II.
III.
Krátkodobé pohledávky
1.
Pohledávky z obchodních vztahů
2.
Pohledávky - ovládající a řídící osoba
6.
Stát - daňové pohledávky
7.
Krátkodobé poskytnuté zálohy
8.
Dohadné účty aktivní
9.
Jiné pohledávky
1 510
203
27 795
46 566
27 297
36 249
49 910
18 563
24 198
22 846
28 435
26 064
1 056 3 233
1 523
11
195
14 304
602
265
118
385
748
5 283
20 089
3 748
5 970
8 603
114
491
574
208
189
12 288
7 643
14 842
13 432
16 088
711
537
2 763
334
1 143
11 577
7 106
12 079
13 098
14 945
Časové rozlišení
592
642
1 140
491
655
1.
Náklady příštích období
534
639
1 138
489
647
3.
Příjmy příštích období
58
3
2
2
8
IV.
Krátkodobý finanční majetek
1.
Peníze
2.
Účty v bankách
D. I.
2006 PASIVA CELKEM A.
Vlastní kapitál
I. 1. III.
Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
1.
Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond
2.
Statutární a ostatní fondy
IV.
Výsledek hospodaření minulých let
1.
Nerozdělený zisk minulých let
2.
Neuhrazená ztráta minulých let
V. B.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje
II.
Dlouhodobé závazky
1.
Závazky z obchodních vztahů
2.
Závazky - ovládající a řídící osoba
9.
Jiné závazky
III.
Krátkodobé závazky
2007
2008
2009
2010
159 740
166 256
167 001
149 864
195 656
56 875
69 500
73 692
82 797
83 133
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
133 000
631
841
1 296
631
841
1 296
-76 968
-76 125
-64 132
-60 149
-51 499
-76 968
-76 125
-64 132
-60 149
-51 499
843
12 625
4 193
9 105
335
102 660
96 309
92 865
66 695
107 814
22 319
14 658
10 265
543
593
3 472
593
1 106 22 319
13 552
9 325
1 793
940
1 679
1 169
80 341
81 651
82 600
62 681
106 052
68 384
61 858
67 790
46 124
93 230
1.
Závazky z obchodních vztahů
2.
Závazky - ovládající a řídící osoba
8 592
10 561
7 800
7 800
5.
Závazky k zaměstnancům
1 052
1 225
1 285
1 429
1 226
6.
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
503
724
763
785
742
7.
Stát - daňové závazky a dotace
114
178
3 639
3 419
168
8.
Krátkodobé přijaté zálohy
1 508
1 159
567
1 465
892
188
5 945
511
308
2 735
1
245
1 351
7 059
10.
Dohadné účty pasivní
11.
Jiné závazky
C. I.
Časové rozlišení
205
447
444
371
4 708
1.
Výdaje příštích období
205
447
444
189
12
2.
Výnosy příštích období
182
4 696
Příloha 5 - Úplné schéma výkazu zisku a ztráty společnosti CARent, a.s.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
CARent, a.s.
v druhovém členění
(v tisících Kč) 2006 I.
2007
Tržby za prodej zboží
303 026
476 163
Náklady vynaložené na prodané zboží
268 276
421 026
Obchodní marže
34 750
Výkony
1.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
2.
Změna stavu zásob vlastní činnosti
3.
Aktivace
A. + II.
B.
2008 407 040
2009
2010
575 541
463 766
358 312
521 587
424 805
55 137
48 728
53 954
38 960
48 071
49 321
50 081
45 204
45 794
47 476
49 321
50 464
45 353
45 910
-383
-149
-116
-103 698
Výkonová spotřeba
45 959
57 931
52 718
50 817
49 796
1.
Spotřeba materiálu a energie
14 648
20 345
17 760
15 433
14 624
2.
Služby
31 311
37 586
34 958
35 384
35 172
45 959
46 527
46 091
48 341
34 959
Osobní náklady
20 634
24 877
28 431
27 946
28 010
1.
Mzdové náklady
15 258
18 397
21 038
21 053
20 945
2.
Odměny členům orgánů společnosti a družstva
72
72
72
72
72
3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
5 135
6 235
7 105
6 647
6 811
4.
Sociální náklady
169
173
216
174
182
D.
Daně a poplatky
206
183
235
276
211
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
5 581
5 653
5 821
6 310
6 063
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
1 816
307
16
1 497
1.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
1 816
307
2.
Tržby z prodeje materiálu
+ C.
III.
F. 1.
Přidaná hodnota
H. * VI.
16
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
2 793
27
785 218
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období
2 793
27
785 218
134
-271
1 268
-521
-2 430
Ostatní provozní výnosy
556
227
241
1 514
2 680
Ostatní provozní náklady
555
1 047
2 080
4 302
2 340
9 331
15 545
8 497
11 558
4 155
G. IV.
1 497
Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
51
J.
Prodané cenné papíry a podíly X.
N.
Výnosové úroky Nákladové úroky
XI. O.
Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady
*
Finanční výsledek hospodaření
Q.
10 687
18
22
74
94
7 219
2 590
3 892
3 481
1 957
13
36
181
2 010
384
615
556
632
-8 488
-2 920
-4 304
-3 963
-2 512
-1 510
1 307
-1 510
1 307
Daň z příjmů za běžnou činnost 2.
** *** ****
- odložená
-16
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
843
12 625
4 193
9 105
335
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
843
12 625
4 193
9 105
335
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
843
12 625
4 193
7 595
1 642
Příloha 6 - Výsledky středisek prodej nových a ojetých vozidel Střediskové výsledky prodeje nových vozidel v tis. Kč PRODEJ NOVÝC VOZIDEL
Leden Výno y Nákl
Únor
y Vý l.ho .
Výno y
Bř
Nákl
y Vý l.ho .
Výno y
n
Nákl
Duben
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Kv
n
y Vý l.ho . Výno y Nákl
Č rv n
y Vý l.ho . Výno y Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
8 376
9 166
-790
13 477
14 464
-987
21 359
20 364
995
16 005
18 298
-2 293 30 374
31 646
-1 272 24 744
21 170
3 574
rok 2007
16 769
17 028
-259
16 454
16 973
-519
40 597
36 587
4 010
17 348
17 518
-170 28 612
28 349
263 35 180
32 854
2 326
rok 2008
13 072
14 302
-1 230
19 734
19 793
-59
17 495
16 295
1 200
31 293
31 693
-400 18 478
18 643
-165 34 324
33 663
661
rok 2009
8 871
9 634
-763
26 801
25 871
930
29 766
29 190
576
43 931
43 186
745 53 602
51 647
1 955 49 207
48 588
619
rok 2010
9 226
9 539
-313
13 619
14 011
-392
34 789
32 995
1 794
32 176
31 639
537 40 983
39 894
1 089 70 951
72 602
-1 651
PRODEJ NOVÝC VOZIDEL
Č rv n c Výno y Nákl
Sr pen
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Zář
y Vý l.ho .
Výno y
Řj n
Nákl
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Listopad y Vý l.ho . Výno y Nákl
P r osinec
y Vý l.ho . Výno y Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
11 217
11 947
-730
11 765
11 511
254
22 165
21 007
1 158
12 216
13 619
-1 403 23 134
24 915
-1 781 26 865
21 916
4 949
rok 2007
21 663
22 072
-409
23 430
23 593
-163
34 146
32 048
2 098
23 899
24 551
-652 51 774
50 859
915 53 284
53 734
-450
rok 2008
19 840
21 526
-1 686
14 136
15 260
-1 124
42 338
39 560
2 778
20 882
22 513
-1 631 20 371
20 693
-322 25 839
25 631
208
rok 2009
48 432
48 633
-201
40 582
42 202
-1 620
53 975
53 682
293
23 159
22 387
772 29 347
29 397
-50 34 790
33 976
814
rok 2010
12 551
13 316
-765
20 870
20 601
269
29 039
29 013
26
14 167
15 626
-1 459 24 930
23 685
1 245 31 004
31 585
-581
Střediskové výsledky prodeje ojetých vozidel v tis. Kč
PRODEJ OJETÝC VOZIDEL
Leden Výno y
Nákl
Únor
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Bř y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
n
Duben
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Kv
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
n
Č rv n
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
3 293
3 135
158
1 198
1 228
-30
2 657
2 635
22
3 005
2 911
94
3 751
3 549
202
3 464
3 337
127
rok 2007
5 164
4 656
508
3 691
3 432
259
7 033
6 817
216
6 729
6 630
99
4 416
4 396
20
4 319
4 190
129
rok 2008
3 361
3 285
76
6 680
6 248
432
7 830
7 649
181
7 411
6 964
447
6 674
6 816
-142
4 336
3 554
782
rok 2009
1 802
1 816
-14
3 797
3 918
-121
4 997
5 210
-213
9 107
9 433
-326
4 350
4 392
-42
4 420
4 523
-103
rok 2010
1 963
1 963
0
6 065
5 932
133
5 865
5 817
48
5 015
5 000
15
6 216
6 005
211
5 212
5 474
-262
PRODEJ OJETÝC VOZIDEL
Č rv n c Výno y
Nákl
Sr pen
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Zář y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Řj n y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Listopad y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
P r osinec
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
3 562
3 338
224
2 663
2 557
106
1 810
1 810
0
3 691
3 619
72
4 723
4 585
138
3 337
3 207
130
rok 2007
2 895
2 817
78
5 162
4 939
223
3 598
3 457
141
3 946
3 912
34
5 752
5 349
403
6 159
5 954
205
rok 2008
5 830
5 437
393
3 409
3 468
-59
5 697
5 614
83
3 798
3 775
23
2 975
3 224
-249
5 754
5 781
-27
rok 2009
2 498
2 657
-159
2 135
2 210
-75
2 665
2 890
-225
3 815
3 959
-144
3 396
3 738
-342
3 624
3 882
-258
rok 2010
2 000
2 196
-196
2 807
2 910
-103
6 422
6 243
179
3 955
4 131
-176
4 112
4 024
88
3 036
3 042
-6
Příloha 7 - Výsledky středisek prodej náhradních dílů a servisu Střediskové výsledky prodeje náhradních dílů a doplňků v tis. Kč
PRODEJ NÁ RADNÍC DÍLŮ A DOPLŇKŮ
Leden Výno y
Nákl
Únor
y Vý l.ho .
Výno y
Bř
Nákl
y Vý l.ho .
Výno y
n
Nákl
Duben
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Kv
y Vý l.ho .
Výno y
n
Nákl
Č rv n
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
5 260
3 815
1 445
4 342
3 470
872
5 783
4 503
1 280
4 889
4 015
874
5 914
4 644
1 270
5 335
3 823
1 512
rok 2007
5 878
4 668
1 210
5 035
4 167
868
6 147
4 926
1 221
4 998
4 005
993
5 530
4 477
1 053
5 598
4 156
1 442
rok 2008
7 332
5 953
1 379
6 158
5 092
1 066
5 997
4 739
1 258
6 709
5 640
1 069
6 568
5 694
874
6 685
5 257
1 428
rok 2009
6 046
4 889
1 157
6 180
4 945
1 235
7 733
6 000
1 733
7 479
6 116
1 363
6 757
5 605
1 152
7 538
6 134
1 404
rok 2010
7 695
6 011
1 684
6 990
5 654
1 336
8 216
6 556
1 660
7 589
5 987
1 602
7 971
6 512
1 459
9 542
7 967
1 575
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
PRODEJ NÁ RADNÍC DÍLŮ A DOPLŇKŮ
Č rv n c Výno y
Nákl
Sr pen Nákl
Zář Nákl
Řj n Nákl
Listopad Nákl
P r osinec Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
3 561
3 111
450
4 553
3 908
645
4 078
3 417
661
5 325
3 994
1 331
6 611
5 080
1 531
4 221
3 817
404
rok 2007
4 832
4 127
705
5 625
4 682
943
5 477
3 885
1 592
9 455
8 054
1 401
9 827
8 267
1 560
6 180
5 062
1 118
rok 2008
5 872
5 083
789
4 757
3 819
938
7 871
6 008
1 863
7 840
6 382
1 458
7 941
6 357
1 584
4 734
3 930
804
rok 2009
7 446
6 053
1 393
5 962
5 026
936
8 505
6 393
2 112
11 185
9 282
1 903
9 491
7 820
1 671
6 470
5 518
952
rok 2010
7 260
5 307
1 953
6 757
5 278
1 479
6 957
5 425
1 532
7 326
5 917
1 409
6 566
5 015
1 551
4 875
3 704
1 171
Střediskové výsledky servisu v tis. Kč
SERVIS
Leden Výno y
Nákl
Únor
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Bř y Vý l.ho .
Výno y
n
Nákl
y
Duben Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Kv
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
n y
Č rv n Vý l.ho .
Výno y
Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
1 115
854
261
1 574
1 123
451
2 388
1 048
1 340
1 817
1 256
561
1 908
1 417
491
2 428
1 080
rok 2007
2 257
1 535
722
1 740
1 147
593
2 204
1 197
1 007
1 988
1 433
555
2 324
1 388
936
2 231
1 458
773
rok 2008
2 306
1 502
804
2 536
1 615
921
2 172
1 241
931
2 426
1 766
660
2 339
1 691
648
2 601
1 586
1 015
rok 2009
2 473
1 557
916
2 379
1 577
802
2 558
1 624
934
2 584
1 600
984
2 408
1 542
866
2 769
1 742
1 027
rok 2010
2 484
1 812
672
2 411
1 682
729
2 378
1 676
702
2 717
1 644
1 073
2 481
1 791
690
2 469
1 882
587
Vý l.ho .
Výno y
Vý l.ho .
Výno y
Vý l.ho .
Výno y
Vý l.ho .
Výno y
Vý l.ho .
Výno y
SERVIS
Č rv n c Výno y
Nákl
y
Sr pen Nákl
Zář y
Nákl
Řj n y
Nákl
Listopad y
Nákl
y
1 348
P r osinec Nákl
y
Vý l.ho .
rok 2006
1 308
1 247
61
2 004
1 472
532
2 015
930
1 085
2 091
1 370
721
2 211
1 300
911
1 509
856
653
rok 2007
1 805
1 564
241
2 118
1 452
666
2 146
1 107
1 039
2 661
1 681
980
2 674
1 817
857
1 901
1 066
835
rok 2008
2 300
1 810
490
2 139
1 636
503
3 052
2 123
929
2 849
2 093
756
2 378
1 902
476
1 689
1 727
-38
rok 2009
2 465
1 710
755
2 210
1 957
253
3 048
1 664
1 384
3 035
1 840
1 195
2 662
1 850
812
2 082
1 597
485
rok 2010
2 316
1 601
715
2 135
1 722
413
2 073
1 757
316
2 294
1 721
573
2 360
1 479
881
2 050
1 470
580
Příloha 8 - Výsledky střediska autopůjčovna Střediskové výsledky autopůjčovny v tis. Kč
AUTOPŮJČOVNA
Leden Výno y
Nákl
Únor
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Bř y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
n
Duben
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
Kv
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
n
Č rv n
y Vý l.ho .
Výno y
Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
1 780
1 639
141
1 676
1 775
-99
1 880
1 719
161
2 077
1 697
380
2 588
2 247
341
2 675
2 094
581
rok 2007
2 073
2 274
-201
2 033
2 064
-31
2 447
2 002
445
2 382
2 036
346
2 470
2 123
347
2 666
2 147
519
rok 2008
2 277
1 990
287
2 338
1 987
351
2 295
1 923
372
2 296
1 984
312
2 527
2 256
271
2 593
2 307
286
rok 2009
2 161
2 104
57
1 938
1 992
-54
2 072
1 948
124
2 202
1 855
347
1 972
1 972
0
2 527
1 840
687
rok 2010
1 875
1 666
209
1 788
1 596
192
1 813
1 543
270
2 064
1 637
427
2 022
1 497
525
1 961
1 549
412
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
y Vý l.ho .
Výno y
AUTOPŮJČOVNA
Č rv n c Výno y
Nákl
Sr pen Nákl
Zář Nákl
Řj n Nákl
Listopad Nákl
P r osinec Nákl
y Vý l.ho .
rok 2006
2 161
2 099
62
2 287
2 181
106
2 179
2 095
84
2 713
2 238
475
2 409
2 614
-205
2 253
2 556
-303
rok 2007
2 421
2 040
381
2 768
2 266
502
2 805
2 107
698
3 006
2 346
660
2 910
2 362
548
2 512
2 144
368
rok 2008
2 600
2 162
438
2 661
2 201
460
2 570
2 444
126
2 839
2 595
244
2 347
2 195
152
2 216
2 091
125
rok 2009
2 316
1 973
343
2 367
1 821
546
2 257
2 102
155
2 541
2 133
408
2 262
2 211
51
1 916
2 281
-365
rok 2010
1 990
1 540
450
2 022
1 582
440
1 731
1 483
248
1 944
1 898
46
1 844
1 618
226
1 719
1 533
186
