Bankovní institut vysoká škola Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Finanční analýza společnosti Bakalářská práce
Autor:
Miroslav Musil Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Oldřich Knaifl, CSc.
Červen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 20.6.2013
Miroslav Musil
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc. za cenné rady, odborné připomínky a čas věnovaný metodickému vedení práce.
Anotace: Cílem bakalářské práce na téma „Finanční analýza společnosti“ je zhodnotit finanční situaci vybrané společnosti – Autocentrum ESA a.s. v letech 2008 až 2011. Práce se člení na dvě základní části. V první teoretické části jsou vysvětleny základy finanční analýzy a jsou stručně představeny použité metody finanční analýzy. Jedná se o horizontální a vertikální finanční analýzu, finanční analýzu pomocí základních absolutních a poměrových ukazatelů, o představení ukazatele EVA a bonitních a bankrotních modelů. V praktické části se pak zabývám analýzou trhu a jednotlivé metody představené v první části jsou aplikovány v praxi na finančních výsledcích společnosti z předcházejících let. Klíčové pojmy: Finanční analýza, finanční ukazatele, Autocentrum ESA, EVA, bonitní modely, bankrotní modely
Annotation: The target of the bachelor’s thesis „Financial analysis of company“ is to evaluate the financial situation of the chosen company – Autocentrum ESA a.s. in the years 2008 – 2011. The thesis is divided into two elementary parts. The basis of financial analysis is explained and the used methods of financial analysis are presented in the first theoretical part. The issue is vertical and horizontal financial analysis, financial analysis of basic differential and ratio indicators, presentation of EVA indicator, solvency and bankrupcy prediction models. The analysis of the market is included in the second practical part and the methods of financial analysis described in the first part are applied on the company‘s financial statements in practice also. Key words: Financial analysis, financial indicators, Autocentrum ESA, EVA, bankrupcy predictons models, solvency models
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 8 1.
Teoretická část .................................................................................................................... 9 1.1.
Finanční analýza .......................................................................................................... 9
1.2.
Vertikální a horizontální finanční analýza ................................................................... 9
1.2.1.
Vertikální analýza ............................................................................................... 10
1.2.2.
Horizontální analýza ........................................................................................... 10
1.3.
Základní finanční ukazatele ....................................................................................... 10
1.3.1.
Rozdílové ukazatele zisku – zisk a jeho modifikace .......................................... 11
1.3.2.
Ukazatele rentability ........................................................................................... 13
1.3.3.
Ukazatele likvidity.............................................................................................. 14
1.3.4.
Ukazatele aktivity ............................................................................................... 16
1.3.5.
Ukazatele dlouhodobé solventnosti .................................................................... 18
1.4.
Zlatá bilanční pravidla ............................................................................................... 20
1.4.1.
Zlaté bilanční pravidlo financování .................................................................... 21
1.4.2.
Zlaté pari pravidlo .............................................................................................. 21
1.4.3.
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .......................................................................... 21
1.4.4.
Zlaté růstové pravidlo ......................................................................................... 22
1.5.
Bonitní a bankrotní modely ....................................................................................... 22
1.5.1.
Kralickův quick test ............................................................................................ 23
1.5.2.
Altmanův model ................................................................................................. 24 5
1.5.3.
Taflerův model ................................................................................................... 25
1.5.4.
Indexy důvěryhodnosti IN .................................................................................. 26
1.6. 2.
Ukazatel EVA ............................................................................................................ 29
Praktická část .................................................................................................................... 32 2.1
Představení podniku ................................................................................................... 32
2.1.1.
Základní údaje o společnosti .............................................................................. 32
2.1.2.
Historie společnosti ............................................................................................ 33
2.2.
Odvětvová analýza trhu ............................................................................................. 34
2.2.1.
Americká hypoteční a finanční krize .................................................................. 35
2.2.2.
Evropská finanční a hospodářská krize .............................................................. 36
2.2.3.
Dluhová krize států EU ...................................................................................... 37
2.2.4.
Makroekonomický kontext - hospodářská situace v ČR posledních let............. 38
2.2.5.
Vliv státu na související sektory velkoobchodu a automobilového průmyslu ... 40
2.2.6.
Makroekonomický rámec - Autocentrum ESA a trh ČR ................................... 41
2.2.7.
Mikroekonomické srovnání - Autocentrum ESA a konkurence ........................ 44
2.3.
Vertikální analýza ...................................................................................................... 48
2.3.1.
Vertikální analýza aktiv ...................................................................................... 48
2.3.2.
Vertikální analýza pasiv ..................................................................................... 50
2.3.3.
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................ 52
2.3.4.
Vertikální analýza – společnost a konkurence ................................................... 54
2.4.
Horizontální analýza .................................................................................................. 56
6
2.5.
Analýza základních finančních ukazatelů.................................................................. 58
2.5.1.
Rozdílové ukazatele zisku – zisk a jeho modifikace .......................................... 58
2.5.2.
Ukazatele rentability ........................................................................................... 59
2.5.3.
Ukazatele likvidity.............................................................................................. 60
2.5.4.
Ukazatele aktivity ............................................................................................... 61
2.5.5.
Ukazatele dlouhodobé solventnosti .................................................................... 63
2.6.
Zlatá bilanční pravidla ............................................................................................... 65
2.6.1.
Zlaté bilanční pravidlo financování .................................................................... 65
2.6.2.
Zlaté pari pravidlo .............................................................................................. 66
2.6.3.
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .......................................................................... 67
2.6.4.
Zlaté růstové pravidlo ......................................................................................... 67
2.7.
Bonitní a bankrotní modely ....................................................................................... 68
2.7.1.
Kralickův quick test ............................................................................................ 68
2.7.2.
Altmanův model ................................................................................................. 70
2.7.3.
Taflerův model ................................................................................................... 71
2.7.4.
Indexy důvěryhodnosti IN .................................................................................. 72
2.8.
Výpočet ukazatele EVA............................................................................................. 76
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 77 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 79 Seznam tabulek a grafů............................................................................................................. 81 Seznam příloh ........................................................................................................................... 84
7
ÚVOD Moje bakalářská práce má za úkol prozkoumat pomocí finanční analýzy podnik Autocentrum ESA a.s. Společnost existuje již přes 18 let, rok od roku se rozvíjí, zvětšuje a po právu se řadí mezi největší prodejce ojetých automobilů v celé České republice, i když prozatím funguje pouze v Praze. Hlavním důvodem výběru důležité společnosti z oboru prodeje ojetých automobilů je mé profesní zaměření, neboť aktuálně pracuji již druhým rokem pro nebankovní finanční instituci, která se věnuje financování spotřebitelských úvěrů určených na nákup nových i ojetých automobilů, tedy spolupracuje s podniky z výše jmenovaného oboru a v některých případech těmto podnikům poskytuje i provozní financování. Cílem práce je ohodnotit celkové finanční zdraví podniku za roky 2008 – 2011. K tomuto cíli se dostanu pomocí horizontální a vertikální analýzy účetních výkazů a rozborem základních ukazatelů rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Dále se budu věnovat aplikaci bonitních a bankrotních modelů a také ukazateli EVA. Práce bude rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části (jak už název napovídá) se budu věnovat uvedení jednotlivých metod a postupů finanční analýzy. Poznatky teoretické části budou částečně získány z odborné literatury a částečně zkušeností z mé dosavadní praxe na aktuální i předcházející pracovní pozici. V praktické části budou pak metody aplikovány přímo na společnost Autocentrum ESA. Zajímavé budou určitě i poznatky získané na základě studia vývoje trhu s ojetými automobily, který se díky posledním ekonomicky turbulentním rokům zásadně proměnil. Veškerá data budou získána externě, neboť přístup do interních dat podnikového účetnictví nemám. Informace o společnosti Autocentrum ESA získám především z účetních závěrek společnosti uveřejněných ve Sbírce listin a dále pak na oficiálních stránkách společnosti. Informace ohledně trhu budou získány především ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu, neboť analyzovaný obor je přímo klasifikován jako samostatná jednotka (CZ NACE 45), což je z hlediska přesnosti porovnání společnosti s trhem pozitivní informace. Budu tedy hodnotit firmu z pozice externího analytika s cílem shrnout a interpretovat všechna získaná data. Účelem analýzy tedy bude komplexní zhodnocení finančního zdraví společnosti za poslední čtyři roky. Vyhodnocena bude i pozice společnosti z hlediska trhu. V případě nalezení slabých stránek podniku budou navržena doporučení ke zlepšení situace. 8
1.
Teoretická část
1.1.
Finanční analýza
Nejdůležitějším úkolem finanční analýzy společnosti je posouzení její ekonomické situace. K tomu se využívají různé postupy a metody a s nejdůležitějšími z nich se seznámíme v bakalářské práci. Finanční analýzou se ve většině případů myslí jen finanční analýza minulosti (ex post), nicméně pod pojmem se také může skrývat i finanční analýza budoucnosti (ex ante), tj. predikce let budoucích. Zdrojů využívaných pro finanční analýzu je několik, nejdůležitějším z nich je samotné účetnictví podniku, tj. účetní výkazy s účetní závěrkou a výroční zprávou společnosti. Někdy bývá přílohou účetní závěrky i výkaz cash flow (výkaz peněžního toku), jedná se však o přílohu ze zákona nepovinnou a i v případě mnou analyzované společnosti byl výkaz cash flow přílohou pouze jediné ze studovaných účetních závěrek. V případě interních analýz bývá využito i interní účetnictví, do interního účetnictví však v této bakalářské práci jako externí analytik přístup nemám. Dalším zdrojem finanční analýzy jsou informace o mikro- a makroekonomických souvztažnostech, v jakých podnik působil v minulosti a bude působit dále. V případě společností přítomných na kapitálových trzích se taktéž zkoumá vliv samotného kapitálového trhu na analyzovaný subjekt. Při analýze společnosti se analytik zpravidla snaží nalézt silné i slabé stránky podniku, aby mohly být získané znalosti využity k původnímu účelu, k jakému byla analýza vytvořena. Cílová skupina, pro kterou je finanční analýza zpracovávána, může být různá. Můžeme se setkat s analýzou pro management (s cílem optimalizovat řízení podniku), pro vlastníky (s cílem získat informace o rentabilitě vloženého kapitálu), pro banky (tzv. úvěrová analýza zkoumající schopnost podniku splatit své závazky vůči bance) nebo pro obchodní partnery podniku (s cílem zjistit schopnost firmy dostát svým obchodním či jiným finančním závazkům).
1.2.
Vertikální a horizontální finanční analýza
Výchozím bodem pro finanční analýzu jsou vertikální a horizontální analýza. V obou případech analyzujeme strukturu rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Sledujeme výši jednotlivých položek rozvahy a výsledovky, zabýváme se jejich vývojem za použití rozboru 9
absolutních hodnot (rozdíly) a procentuálního rozboru (indexy). Důležité je sledovat především základní strukturu, tj. typické znaky společnosti. Následně je možné přistoupit k detailnější analýze jednotlivých podpoložek účetních výkazů. 1.2.1. Vertikální analýza Vertikální analýza využívá procentních ukazatelů a je vhodná jak k porovnání změn struktury výkazů v čase, tak k porovnání s konkurencí. Základ, ke kterému se vztahuje procentní rozbor, je v případě rozvahy celková bilanční suma daného období, tj. výše aktiv, v případě výkazu zisku a ztráty to bývají většinou celkové tržby podniku. Mezi největší výhody vertikální analýzy patří právě možnost porovnání analyzovaného subjektu se společnostmi působícími na stejném trhu (účel: zjištění rozdílů, tj. v čem je analyzovaný subjekt silnější a v čem jsou jeho slabší stránky). 1.2.2. Horizontální analýza Horizontální analýza porovnává vždy odpovídající položky výkazů v po sobě navazujících obdobích. Sleduje tedy trendy jednotlivých složek výkazů v čase. Využívá jak procentuální vyjádření (o kolik % se daná položka v čase změnila), tak i absolutní vyjádření (o jakou hodnotu se daná položka v čase změnila). Výpočet pomocí absolutního ukazatele je jednoduchý: absolutní zmena = (hodnota ukazatele v roce T + 1) − (hodnota ukazatele v roce T )
Výpočet pomocí procentního ukazatele, tzv. indexu, je pak následující:
ukazatel v roce T + 1 procentní zmena = − 1 * 100 (% ) ukazatel v roce T
1.3.
Základní finanční ukazatele
Základní finanční ukazatele jsou výpočtem jednoduché ukazatele, které můžeme velmi často získat přímo z účetních výkazů společnosti nebo za pomocí účetních závěrek společnosti. Základní skupiny ukazatelů jsou absolutní ukazatele (obsažené přímo ve výkazech), rozdílové ukazatele (získané rozdílem či součtem) a poměrové ukazatele (získané podílem, často bývají uváděny v procentech).
10
Rozčlenění ukazatelů je možné provést několika způsoby, zřejmě nejjednodušší je na ukazatele, které se na podnik dívají z pohledu majitele a na ukazatele, které se na podnik dívají z pohledu věřitele. Druhé dělení je pak časový pohled. Výsledek kombinace pohledů můžeme vidět v Tabulce 1. Tabulka 1: Rozdělení základních finančních ukazatelů Ukazatele pohled majitele pohled věřitele
krátkodobé ukazatele kapitálového trhu ukazatele likvidity ukazatele aktivity
Dlouhodobé ukazatele rentability ukazatele zadluženosti
Zdroj: vlastní práce autora Vzhledem k tomu, že analyzovaný podnik není na kapitálovém trhu, nebudeme se proto ukazateli kapitálového trhu v této bakalářské práci zabývat. 1.3.1. Rozdílové ukazatele zisku – zisk a jeho modifikace Ukazatele zisku řadíme mezi rozdílové – získáváme je odečítáním či přičítáním jednotlivých položek z výkazu zisku a ztráty. Mezi tyto ukazatele řadíme především následující: •
EAT (earnings after taxes) – zisk po zdanění
•
EBT (earning before taxes) – zisk před zdaněním
•
EBIT (earning before interests and taxes) – zisk před zdaněním a úroky
•
EBITDA (earnings before interests, taxes, depreciation and amortization) – zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace
•
GM (gross margin) – obchodní marže
V literatuře či jiných analýzách se můžeme setkat i s dalšími modifikacemi jako např. EBTDA, EBITA apod. Nicméně jedná se už jen o drobné odchylky od výše uvedených ukazatelů a pro potřeby bakalářské práce nejsou zásadní. Graficky bychom mohli zjednodušeně odvodit dané ukazatele zisku zpětně dle názvů následujícím způsobem:
11
EAT (hospodářský výsledek za účetní období) + daň z příjmu za běžnou a mimořádnou činnost ----------------------------------= EBT (zisk před zdaněním) + nákladové úroky ----------------------------------= EBIT (zisk před zdaněním a úroky) + odpisy ----------------------------------= EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy) Při samotném výpočtu je nutné si uvědomit, že se jedná o názvy odvozené z anglosaského účetnictví. Pro české účetní standardy je proto nutné upřesnit, kde v našich účetních výkazech vlastně jednotlivé ukazatele najdeme. EAT je hospodářským výsledkem hospodaření za účetní období (výkaz zisku a ztráty, ř. 60). EBT je výsledek hospodaření před zdaněním (výkaz zisku a ztráty, ř. 61). EBIT se uvádí jako synonymum pro provozní výsledek hospodaření (výkaz zisku a ztráty, ř. 30), tedy k EBT jsou přičteny/odečteny veškeré finanční operace a ne jen nákladové úroky, jak by se mohlo na první pohled z anglosaské definice zdát. EBITDA přímo v českém výkazu zisku a ztráty uvedena není a musí se dopočítat, její hodnotu získáme tak, že k provoznímu výsledku hospodaření přičteme položku odpisů. V případě potřeby můžeme využít i ukazatel provozní EBITDA, což je EBITDA upravená ještě o změny stavu prodaného majetku a změnu stavu rezerv a opravných položek. Korekce v upravené EBITDA mají co nejlépe postihovat realitu (nedobytnost pohledávek, prodej majetku), tak aby se EBITDA blížila principu provozního cash flow.
12
Posledním důležitým ukazatelem zisku je „gross margin“, který se v českém účetnictví rovná obchodní marži (výkaz zisku a ztráty, ř. 03). Tento ukazatel se sleduje u firem zabývajících se obchodem, velkou váhu má potom sledování tohoto ukazatele v indexované podobě ve vertikální analýze. Samotné rozdílové ukazatele zisku budou využity dále pro rentability podniku. EBITDA se používá k měření stability a plynulosti peněžního toku při vyhodnocování dlouhodobé solventnosti podniku. Výhodou EBIT (provozní výsledek hospodaření) je, že není zkreslen vlivem daní nebo vlivem metody financování podniku. Pokud nehodláme hodnotit vliv různých daňových prostředí na zisk, pak použijeme EBIT. EAT je nejvhodnější pro posuzování rentability vlastního kapitálu, neboť zohledňuje, zda je podnik financován vlastními či cizími zdroji.1 1.3.2. Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou poměrové ukazatele hodnotící dlouhodobou solventnost společnosti. V čitateli tedy vždy dosazujeme zisk (EAT, EBT, EBIT), do jmenovatele pak veličinu, se kterou výši dosaženého zisku chceme porovnat. Rentabilita celkových aktiv (ROA – return on assets) měří, s jakým celkovým majetkem dokázala společnost zisk vygenerovat. Tento ukazatel je vhodný zejména k porovnání s konkurencí – je-li nižší, pak je většinou zapotřebí zvýšit zisk (např. optimalizací nákladů) nebo snížit celkový majetek společnosti. Podnik nevyužívá optimálně veškerá svá aktiva. ROA =
EBIT celková aktiva
Rentabilita celkových aktiv (ROE – return on equity) hodnotí poměr zisku a vlastního kapitálu společnosti. Tento ukazatel je vhodný pro finanční manažery k řízení podniku. Je-li ukazatel nižší než u konkurence, pak jsou opět dvě varianty, proč tomu tak je. Buď podnik generuje malý zisk, nebo využívá příliš mnoho vlastních zdrojů. S ohledem na kapitálovou strukturu pasiv se pak může podnik rozhodnout vlastní zdroje snížit a navýšit zdroje cizí. ROE =
EAT vlastní kapitál
1
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 77. ISBN 978-80-7265-133-7.
13
Rentabilita tržeb (ROS – return on sales) zkoumá dosahovaný zisk podniku v poměru k celkovým tržbám. Tento ukazatel se většinou velmi liší dle oboru podnikání, neboť představuje ziskovou přirážku. Například velkoobchodní společnosti s vysokými tržbami budou mít pravděpodobně nižší ukazatel ROS než prosperující výrobní podniky. ROS =
EAT celkové tržby
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE – return on capital employed) měří výnosovost podnikových investic, tedy ve jmenovateli se objevuje veškerý dlouhodobý kapitál. ROCE =
EBIT celková pasiva − krátkodobé závazky
1.3.3. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity mají za úkol zhodnotit schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům. Krátkodobé závazky jsou pak definovány jako závazky se splatností maximálně do jednoho roku. Jedná se o ukazatele poměrové, obecně definované následovně: Likvidita =
likvidní aktiva splatné závazky
Běžná likvidita (current ratio / likvidita 3. stupně) je definována jako poměr mezi všemi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky společnosti. Bezna likvidita =
obezna aktiva − dlouhodobé pohledávky krátkodobé závazky
Pohotová likvidita, či někdy také rychlá likvidita (quick ratio / likvidita 2. stupně) je definována jako poměr mezi oběžnými aktivy (bez zásob) a krátkodobými závazky podniku. Oproti běžné likviditě tedy vynecháváme nejméně likvidní položku, jejíž přeměna na finanční prostředky je nejpomalejší, a tedy vliv na okamžitou solventnost podniku je nejnižší. Pohotova likvidita =
kratkodobe pohledavky + kratkodoby financni majetek krátkodobé závazky
14
Okamžitá likvidita (cash ratio / likvidita 1. stupně) je definována jako poměr mezi krátkodobým finančním majetkem (peníze a pokladna) a krátkodobými závazky firmy. Tedy opět v porovnání s pohotovou likviditou z čitatele vynecháváme nyní nejméně likvidní položku (krátkodobé pohledávky). Okamzita likvidita =
kratkodoby financni majetek krátkodobé závazky
Teoreticky je možné vypočíst ještě hodnotu hotovostní likvidity (poměr mezi pokladnou a krátkodobými závazky), nicméně její přidaná hodnota při praktickém využití je takřka nulová. Při výpočtu ukazatelů likvidity existují některá úskalí, která je nutné brát v potaz. •
Je nutné si uvědomit, že celková oběžná aktiva obsahují i položku dlouhodobých pohledávek, a pro zreálnění hodnoty likvidity je doporučeno v případě vyšší hodnoty dlouhodobé pohledávky z oběžných aktiv vyloučit, abychom porovnávali aktiva a pasiva se stejným časovým horizontem (maximálně 1 rok).
•
Je nutné si uvědomit reálnou hodnotu aktiv, které bereme při výpočtu likvidity v úvahu. Na skladě může existovat zboží, které již ztratilo svou hodnotu a přitom nebylo přeceněno (rozpoznatelné při výpočtu ukazatelů aktivity – obrat zásob). Některé pohledávky, které považujeme za likvidní, mohou být reálně dlouhou dobu po lhůtě své splatnosti, tudíž mohou být nedobytné a nebudou nikdy zaplaceny (např. podnik prozatím na tyto pohledávky nevytvořil opravné položky).
•
Reálná časová struktura závazků také nemusí odpovídat skutečnosti.
Speciálním ukazatelem likvidity je pak ukazatel rozdílový – čistý pracovní kapitál (net working capital). Tento ukazatel taktéž hodnotí krátkodobou solventnost podniku a vypočítá se jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Jinými slovy řečeno – ČPK je hodnota oběžného majetku, který je financován formou dlouhodobých závazků či vlastních zdrojů společnosti. ČPK by měl mít hodnotu rozhodně větší než 0, neboť to značí, že běžná likvidita je vyšší než 100%. Cisty pracovni kapital (CPK ) = obezna aktiva − kratkodobe zavazky
15
1.3.4. Ukazatele aktivity S ukazateli likvidity souvisí úzce ukazatele aktivity. Tyto ukazatele měří efektivitu, s jakou podnik využívá své zdroje. Zachycují z jiného pohledu provozní cyklus podniku – jeho délku v jednotlivých fázích, tedy jakým způsobem je vázán majetek v průběhu provozního cyklu. Ukazatele aktivity jsou dvojího druhu: 1) Ukazatele měřící rychlost obratu, tj. kolikrát se otočí dané aktivum/pasivum za daný časový horizont (měřeno v počtech, většinou za 1 rok) 2) Ukazatele měřící dobu obratu (tj. reciprokou veličinu k rychlosti obratu), která vyjadřuje časový horizont, za jak dlouho dojde k jednomu obratu měřeného aktiva (měřeno ve dnech) Obrat zásob a doba obratu zásob jsou ukazatele týkající se fáze provozního cyklu, ve kterém podnik drží zásoby. Obrat zásob je číslo, které vyjadřuje, kolikrát se otočí za rok zásoby do tržeb. Snahou podniku je obrat zásob maximalizovat. Doba obratu je obrácená hodnota vyjadřující za jak dlouhý čas se veškeré zásoby přemění na pohledávky/hotovost, čili jak dlouho trvá „obměna“ zásob. Snahou podniku je tuto hodnotu minimalizovat. Vzhledem k tomu, že stav zásob je veličina proměnlivá, doporučuje se za stav zásob uvažovat aritmetický průměr z počátečního a koncového stavu zásob dle rozvahy a tímto způsobem alespoň aproximovat jejich přibližnou průměrnou hodnotu ve sledovaném časovém období. Je-li doba obratu zásob příliš vysoká, může poukazovat na existenci špatně prodejných zásob, jejichž reálná hodnota může být nižší než hodnota účetní. Taková aktiva pak bývají často předmětem přecenění, a tedy můžeme počítat s dopadem do hospodářského výsledku (vznik opravných položek), respektive i dopadu do likvidity. Obrat zásob =
celkové tržby zásoby
Doba obratu zásob =
360 * zásoby celkové tržby
Doba obratu pohledávek je ukazatel analogický k době obratu zásob. Ukazuje nám tedy, za jakou průměrnou dobu dojde k úhradě pohledávek průměrným odběratelem podniku. Za hodnotu pohledávek se opět dosazuje průměrná hodnota ze začátku a konce účetního období. Tento ukazatel je velmi často využívaný při zkoumání bonity klienta v bankách. Společnost 16
může vykazovat vysokou hodnotu likvidity, nicméně příliš vysoká hodnota ukazatele doby obratu pohledávek může značit existenci nedobytných pohledávek a tedy hrozbu pro společnost a věřitele z titulu druhotné platební neschopnosti. Druhotnou platební neschopností se rozumí takový stav dlužníka, kdy tento není schopen dostát svým krátkodobým závazkům z důvodu nezaplacených pohledávek za svými odběrateli. Snahou podniku je samozřejmě i tento ukazatel minimalizovat. Nízké hodnoty ukazatele vypovídají na dobrou platební morálku zákazníků a/nebo na dobrou tržní pozici v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Podnik vystavuje faktury s krátkou dobou splatnosti, tj. má velmi silnou vyjednávací pozici. Doba obratu pohledávek =
360 * krátkodobé pohledávky z obchodního styku celkové tržby
Doba obratu závazků je důležitým ukazatelem aktivity, který se zaměřuje na stránku pasiv, konkrétně závazků z obchodního styku. Zde se nám naskýtají dvě možnosti výpočtu průměrnou výši závazků z obchodního styku je možné porovnávat s výší tržeb nebo s výší nákladů. Vzhledem k tomu, že porovnání závazků k nákladům lépe vystihuje logickou souvislost mezi závazky a náklady, budeme dále v případě doby obratu závazků počítat s touto variantou. Jednoznačně nelze stanovit, zda nižší či vyšší hodnota ukazatele je negativní či pozitivní informací, vždy je nutné ohlížet se na ostatní skutečnosti finanční analýzy. Nízká doba obratu závazků bude vždy značit dobrou likviditu společnosti a většinou bude typická pro podniky s dobrou organizací cash flow. Při vysokých hodnotách doby obratu závazků se analytik zaměří na časovou strukturu závazků, tedy zda podnik zvládá splácet své závazky ve lhůtě splatnosti vystavovaných faktur. Pokud ano, pak má zřejmě dobré vztahy s dodavateli, neboť ti mu vystavují faktury s dlouhou dobou splatnosti. Doba obratu závazků =
360 * krátkodobé závazky z obchodního styku náklady na prodané zboží + výkonová spotreba
Obrat stálých aktiv a obrat celkových aktiv jsou ukazatele, které se již nezaměřují na provozní cyklus společnosti, přesto je řadíme do ukazatelů aktivity vzhledem ke struktuře výpočtu.
17
Obrat stálých aktiv =
celkové tržby dlouhodobý majetek
Obrat celkových aktiv =
celkové tržby celková aktiva
Obrat stálých aktiv měří, zda podnik efektivně využívá svá stálá aktiva. Klesá-li tento ukazatel, znamená to, že investice do stálých aktiv nepřináší kýžený efekt a k optimalizaci je pravděpodobně možné část nepotřebného majetku odprodat. Ukazatel je však nutné posuzovat velmi obezřetně, neboť investice do nových zařízení se obvykle projevují až po určitém čase. Obrat celkových aktiv měří taktéž efektivitu využívání aktiv, a to z hlediska bilanční sumy a celkových tržeb. Je vhodný k mezipodnikovému srovnání v rámci analyzovaného oboru. Dosahuje-li konkurenční podnik vyššího obratu stálých aktiv, znamená to, že a) dokáže generovat stejnou výši tržeb s menším majetkem nebo b) dokáže vygenerovat vyšší tržby se stejným množstvím aktiv. Vysoký obrat aktiv je obrazem optimalizace a efektivity využívání vlastního majetku firmy. 1.3.5. Ukazatele dlouhodobé solventnosti Mezi ukazatele měřící dlouhodobou solventnost podniku řadíme ukazatele zadluženosti, které jsou definovány jako poměry různých složek pasiv vůči sobě nebo vůči pasivům jako celku, a dále tzv. ukazatele dluhové schopnosti podniku, měřící schopnost podniku přijmout dluh a závazky z něj vyplývající.2 Tyto ukazatele jsou bezrozměrové, běžně se však setkáváme s jejich procentním zápisem. a) Ukazatele zadluženosti Mezi ukazatele zadluženosti patří především celková zadluženost, podíl vlastního kapitálu na kapitálu celkovém a zadluženost vlastního kapitálu. Celková zadluženost (debt ratio) je ukazatel měřící celkové zadlužení podniku, když porovnává výši cizích zdrojů k celkovým pasivům. Debt ratio =
cizí zdroje celková pasiva
2
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 68. ISBN 978-80-7265-133-7.
18
Oproti tomu podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu (equity ratio) je vyjádřen, jak už název napovídá, jako podíl vlastního jmění vůči celkovým pasivům. Tím vyjadřuje podíl majetku podniku krytého vlastními zdroji. Dle literatury ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel podílu vlastního jmění na celkovém kapitálu musí dohromady tvořit 100%.3 Ve skutečnosti zde máme ještě časové rozlišení pasiv, které součet ukazatelů od dokonalé hodnoty 100% jemně odchyluje. Pro případ vysokých účetních hodnot časového rozlišení pasiv je pak nutné při výpočtu zohlednit i výnosy příštích období a výdaje příštích období do celkové zadluženosti. Pro minimální hodnoty časového rozlišení však můžeme počítat dle původní definice. Equity ratio =
vlastní kapitál celková pasiva
Zadluženost vlastního kapitálu (debt/equity ratio) udává, kolik jednotek cizích zdrojů připadá u účetního subjektu na jednotku vlastního kapitálu. Všechny tři výše uvedené ukazatele jsou vyjádřením věřitelského rizika – čím více vlastních zdrojů podnik využívá, tím je věřitelské riziko nižší a naopak. Na druhou stranu pro optimální fungování podniku je doporučeno využít tzv. pákového efektu, tj. využití cizího kapitálu. Problematice se věnuje i jedno ze zlatých pravidel – zlaté pravidlo vyrovnání rizika (viz kapitola 1.4.). Debt / equity ratio =
cizí zdroje vlastní kapitál
b) Ukazatele dluhové schopnosti Z ukazatelů dluhové schopnosti podniku bych vybral úrokové krytí a krytí celkové dluhové služby podniku. Úrokové krytí (interest coverage) udává, kolikrát je podnik schopen ze svého zisku pokrýt nákladové úroky. Je zřejmé, že čím vyšších hodnot podnik dosahuje, tím lépe. Interest cov erage =
EBIT nákladové úroky
3
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 68. ISBN 978-80-7265-133-7.
19
Krytí dluhové služby (debt service coverage ratio) je ukazatel vycházející z cash flow a vyjadřuje, kolikrát je schopen podnik pokrýt celkové splátky svých závazků (tj. nejen úroky, ale také splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých úvěrů). Debt service cov erage ratio (DSCR ) =
EAT + nákladové úroky + odpisy nákladové úroky + splátky jistiny za rok
V čitateli se můžeme setkat se součtem položek zisk po zdanění (EAT), nákladových úroků a odpisů. V případě dalších nefinančních nebo jednorázových nákladů, které ovlivnily výsledek hospodaření je pro upřesnění ukazatele možné čitatel modifikovat o tyto položky (nadměrné zisky z prodeje majetku, vysoké tvorby či rozpouštění rezerv/opravných položek, zaúčtování vysokých výnosů nebo nákladů budoucích období do výnosů a nákladů apod.). Ve jmenovateli je pak součet dluhové služby podniku, tj. nákladových úroků a splátek jistin úvěrů. Tato hodnota se nenachází ve finančních výkazech společnosti, proto jsou pro výpočet tohoto ukazatele nutné další podklady – většinou se jedná o informace z účetních závěrek (kde jsou seznamy dlouhodobých úvěrů a jejich stavů většinou uváděny) nebo o podklady dodané bance hlavním ekonomem podniku. Výše uvedené ukazatele jsou v korporátním bankovnictví sledovány ve schvalovacím procesu úvěrů a pomáhají vyhodnocovat dlouhodobou schopnost podniku dostát svým závazkům. Hodnota DSCR rovná 1,0 znamená, že podnik byl schopen vygenerovat právě takový zisk k pokrytí své dluhové služby. To je však hraniční hodnota, minimální hodnota pro schválení úvěru v bance se bude pohybovat spíše mezi 1,2-1,5 v závislosti na typu podnikání a také s ohledem na posouzení dalších typů rizik.
1.4.
Zlatá bilanční pravidla
Zlatá bilanční pravidla jsou souborem čtyř základních doporučení, kterými by se měl finanční manažer podniku řídit, aby se podnik při běžném provozu nebo při financování svých investičních záměrů nedostal do existenčních problémů. Spíše než o přísná dogmata se jedná o pragmatická doporučení vycházejících ze zkušeností. Jsou to pravidla umírněná a značně snižující riziko. Ve svém důsledku může vést důsledné dodržování všech čtyř pravidel ke snížení rentability podniku. Přesto zlatá bilanční pravidla mají svůj význam a v kombinaci s ostatními finančními ukazateli se vyplatí je sledovat.
20
1.4.1. Zlaté bilanční pravidlo financování Bilanční pravidlo financování sleduje časový soulad aktiv a pasiv a doporučuje financovat dlouhodobá aktiva výhradně formou vlastního kapitálu eventuálně formou dlouhodobých cizích zdrojů. Důvod je zřejmý: financování dlouhodobých investic krátkodobými zdroji je drahé a především značně rizikové, neboť krátkodobé zdroje mohou být k dispozici maximálně 1 rok. Přestože v praxi dochází velmi často např. k obnovám krátkodobých bankovních úvěrů na další období, rizika financování investic těmito zdroji jsou nadmíru vysoká. V případě zhoršení hospodářských výsledků podniku či snížení celkových tržeb může banka přistoupit k meziročnímu snížení povoleného rámce provozního financování (kontokorent, revolvingový úvěr) a to může pro podnik znamenat pohromu. Dlouhodobý kapitál ≥ Dlouhodobý majetek
1.4.2. Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo je pouze modifikací a zpřísněním pravidla předchozího. Představuje velmi konzervativní a opatrný přístup k financování dlouhodobých aktiv, neboť vyžaduje jejich plné krytí formou vlastního kapitálu. V praxi není toto pravidlo příliš dodržováno, neboť není v souladu s trendem moderního financování podniku, který by měl ve zdravé míře použít princip finanční páky. Finanční pákou rozumíme zvýšení rentability vlastního kapitálu (ROE) vlivem použití cizích zdrojů namísto zdrojů vlastních. Vlastní kapitál ≥ Dlouhodobý majetek
1.4.3. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika se zaměřuje na strukturu pasiv, tedy strukturu zdrojů, ze kterých jsou financována aktiva podniku. Doporučuje hodnotu celkové zadluženosti maximálně rovnou 50%, tedy poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům by měl být alespoň 1:1. Opět se jedná o velmi umírněné pravidlo, které je dodržováno především konzervativnějšími manažery podniků. V případě menších firem se můžeme často setkat s nedodržováním. Ukazatel zadluženosti bedlivě sledují při svých schvalovacích procesech analytici finančních institucí, neboť nedodržování tohoto pravidla má za následek vyšší riziko spojené s podnikáním. U sledování struktury pasiv je však také nutné brát v potaz typ
21
podnikání, neboť například velkoobchodní firmy mívají větší potřebu financování cizími zdroji z důvodu nákupu zásob. Vlastní kapitál ≥ Cizí kapitál
1.4.4. Zlaté růstové pravidlo Zlaté růstové pravidlo vyzývá k opatrnému tempu investiční činnosti firmy, když nabádá, aby tempo růstu investic nepřekročilo tempo růstu tržeb. Zabraňuje tak neuvážené investiční činnosti, která nemá prorůstové dopady na podnik. Tempo rustu tržeb ≥ Tempo rustu investic
1.5.
Bonitní a bankrotní modely
V praxi si často nevystačíme s analýzou jednotlivých rozdílových a poměrových ukazatelů. Velké množství podrobných ukazatelů sice přináší výhodu v podobě důkladnějšího prozkoumání jednotlivých silných a slabých stránek firmy, na druhou stranu ale tento velký počet ukazatelů snižuje naši schopnost orientovat se dostatečně v dosažených výsledcích. Z tohoto důvodu se vytváří soustavy ukazatelů, které se označují jako „modely finanční analýzy“. Mezi těmito bonitními a bankrotními modely neexistuje jednoznačná hranice – oba typy mají mnoho společného, neboť firmě většinou přiřazují jeden vypočítaný koeficient. Rozdílné jsou účely, kvůli kterým byly vytvořeny, a data, ze kterých vychází. Obecně můžeme modely rozdělit na dva druhy, jednorozměrné a vícerozměrné. Jednorozměrné modely se zpravidla vytváří tak, že se vyberou určité typické poměrové ukazatele, jejichž vyčíslená hodnota se transformuje na body, ze kterých se potom vypočítá průměr/součet. Body se přiřazují pomocí bodových stupnic, které se obvykle sestavují expertními metodami. Mezi jednorozměrné modely patří především Kralickův, Beaverův a Tamariho model. Oproti tomu u vícerozměrných modelů je výběr ukazatelů a jejich vah stanoven pomocí složitějších matematicko-statistických metod. Mezi tyto modely patří Altmanův bankrotní model (tzv. Z-skóre), Taflerův bankrotní model, Beermanova diskriminační funkce, index bonity nebo indexy IN.
22
1.5.1. Kralickův quick test Prvním a nejjednodušším modelem je Kralickův rychlý test (také Quick test nebo Q-test), který byl sestaven rakouským profesorem Peterem Kralickem v roce 1990. Na rozdíl od složitějších modelů tento test nerozlišuje váhy jednotlivých ukazatelů a výsledek je daný prostým oznámkováním jednotlivých ukazatelů a aritmetickým průměrem těchto známek. Kralicek vybral ze skupin ukazatelů čtyři (podle něj nejdůležitější) a podle jejich hodnot přiděloval známky (1-5). Ukazatele jsou následující: equity ratio (reprezentuje kapitálovou sílu společnosti), doba splácení dluhu (reprezentuje schopnost splatit rychle veškeré závazky podniku) a dva ukazatele rentability – rentabilita tržeb měřená z cash flow a rentabilita celkových aktiv (ROA). Tabulka 2: Kralickův quick test – hodnocení ukazatelů
Ukazatel kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách ROA
výborně 1 > 30% < 3 roky > 10% > 15%
velmi dobře 2 > 20% < 5 let > 8% > 12%
dobře 3 > 10% < 12 let > 5% > 8%
špatně 4 > 0% < 30 let > 0% > 0%
ohrožení 5 < 0% > 30 let < 0% < 0%
Zdroj: Kislingerová – Finanční analýza: Krok za krokem4 Kvóta vlastního kapitálu (Equity ratio ) =
vlastní kapitál celková aktiva
cizí zdroje krátkodobé + dlouhodobé závazky = cash flow výsledek hospodarení + odpisy + zmena stavu rezerv cash flow Cash flow v tržbách = celkové tržby Doba splácení dluhu z CF =
ROA =
EBIT celkové tržby
Aritmetický průměr známek pak má určit celkový stav analyzovaného subjektu. Subjekty se známkou do průměru 2 Kralicek považuje za dobré, subjekty se známkou horší než 3 pak považuje za špatné. 4
KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. vydání první. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 77. ISBN 80-7179-321-3.
23
1.5.2. Altmanův model Altmanův bankrotní model (také Z-model nebo Z-skóre) pochází již z konce 60. let 20. století. Již v roce 1968 publikoval Edward I. Altman první verzi svého Z-modelu, který třídí za pomocí diskriminační analýzy podniky na ty, které s největší pravděpodobností zbankrotují či nezbankrotují. Altmanův model relativně dobře předpovídá bankrot podniku asi na dva roky do budoucnosti, s nižší přesností (asi 70%) na dobu pěti let.5 Vzhledem ke skutečnosti, že byl Altmanův model vytvořen na základě dat podniků z roku 1968, bylo nutné jej v průběhu let několikrát revidovat. Původní Altmanův model z roku 1968 vypadá následovně: Z = 1,2 * X 1 + 1,4 * X 2 + 3,3 * X 3 + 0,6 * X 4 + 0,999 * X 5
X1
čistý pracovní kapitál / celková aktiva
X2
nerozdělený zisk minulých let / celková aktiva
X3
zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / aktiva celkem
X4
tržní hodnota vlastního jmění / účetní hodnota celkových závazků
X5
tržby / celková aktiva
Z < 1,81
pásmo bankrotu
1,81 < Z < 2,99
pásmo „šedé zóny“
Z > 2,99
pásmo prosperity
Altmanův model tvoří vhodný doplněk k finanční analýze, v našich podmínkách je vhodné ho používat pro středně velké podniky. Velké podniky u nás totiž krachují velmi zřídka a malé podniky neposkytují dostatek informací k provedení této analýzy. Ukazatel X4 totiž požaduje využití „tržní hodnoty vlastního jmění“, neboť profesor Altman stanovil diskriminační funkci pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze (USA). Samozřejmě lze od tržní hodnoty odhlédnout a využít účetní hodnotu vlastního jmění. Petra Růčková v literatuře doporučuje ale jiný postup: Pokud se však rozhodneme Altmanův model v našich 5
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 76. ISBN 978-80-7265-133-7.
24
podmínkách využít, pak je lepší volit verzi pro rozvojové trhy, kde není kladen takový důraz na kapitálový trh.6 Modifikovaná podoba Altmanova skóre pak vypadá následovně: Z = 6,56 * X 1 + 3,26 * X 2 + 6,72 * X 3 + 1,05 * X 5
X1
čistý pracovní kapitál / celková aktiva
X2
nerozdělený zisk minulých let / celková aktiva
X3
zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / aktiva celkem
X5
tržby / celková aktiva
Z < 1,1
pásmo bankrotu
1,1 < Z < 2,6 pásmo „šedé zóny“ Z > 2,6
pásmo prosperity
Velmi sofistikovanou metodou úpravy Altmanova modelu pro české prostředí jsou pak práce Institutu ekonomie ČNB z roku 1998. Do této studie bylo zahrnuto 9 bankovních ústavů v České Republice a bylo použito místo 5 dokonce 11 finančních ukazatelů s cílem odlišit firmy, u kterých měly banky standardní či ztrátové pohledávky. Výsledný vzorec pro výpočet Altmanova indexu je pak daleko složitější. 1.5.3. Taflerův model Taflerův bankrotní model z roku 1977 je principiálně obdobným modelem jako předchozí Altmanův model, využívá pouze jinou sadu ukazatelů. Jak můžeme vidět níže, je více zaměřen na ukazatele týkající se likvidity. Z = 0,53 * R1 + 0,13 * R 2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R 4 7
R1
zisk před zdaněním / krátkodobé závazky
R2
oběžná aktiva / cizí kapitál
6
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2011, s. 74. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. 7 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 113. ISBN 978-80-251-1830-6.
25
R3
krátkodobé závazky / celková aktiva
R4
tržby / celková aktiva
Z < 0,2
lze očekávat bankrot
Z > 0,3
malá pravděpodobnost bankrotu
1.5.4. Indexy důvěryhodnosti IN Plně využitelnými bankrotními hodnotícími modely v prostředí české ekonomiky jsou indexy důvěryhodnosti IN95, IN99, IN01 a IN05. Tyto indexy byly sestaveny českými ekonomy, manželi Inkou a Ivanem Neumaierovými. Nespornou výhodou těchto modelů je právě jejich vytvoření pro specifické podmínky české ekonomiky. Dle dostupných zdrojů odkazujících se na odbornou literaturu se dozvíme například následující informace, které vypovídají o velmi dobré výkonnosti těchto modelů: V identifikaci hrozby bankrotu je index IN05 celkově úspěšný ze 77 %, přičemž nejvyšší úspěšnost 78 % vykazuje u středních podniků a nejmenší 74 % u malých podniků.8 a) Bankrotní index IN 95 První z indexů IN95 akcentuje především hledisko věřitele, proto bývá označován jako index důvěryhodnosti nebo také věřitelský (bankrotní) index. IN 95 obsahuje standardní ukazatele aktivity, rentability, zadluženosti a likvidity. Můžeme ho vypočíst dle následujícího vzorce:
IN 95 = V 1 * A + V 2 * B + V 3 * C + V 4 * D + V 5 * E − V 6 * F 9 A
aktiva / cizí kapitál
B
EBIT / nákladové úroky
C
EBIT / celková aktiva
D
celkové výnosy (tržby) / celková aktiva
E
oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry
8
IN05 – Bankrotní index z Česka, který funguje na české firmy. Informace pro vaše podnikání: BusinessVize.cz [online]. Praha: Nitana, 3.2.2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/financnianalyza/in05-bankrotni-index-z-ceska-ktery-funguje-na-ceske-firmy 9 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 111. ISBN 978-80-251-1830-6.
26
F
závazky po lhůtě splatnosti / výnosy (tržby)
V1 – V6
váhy jednotlivých ukazatelů
IN95 > 2
uspokojivá finanční situace
1 < IN95 < 2 “šedá zóna” IN95 < 1
podnik s vážnými finančními problémy
Ukazatele A-F jsou totožné pro všechny indexy důvěryhodnosti IN, proto již nebudou dále zmiňovány a pod hodnotami A-F budou myšleny ukazatele dle definice výše. Váhy V1-V6 jednotlivých ukazatelů byly určeny manželi Neumaierovými a jsou vypsány níže v tabulce. Váhy byly určeny jak pro ekonomiku ČR jako celek, tak i pro jednotlivá odvětví. Tabulka 3: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR Váhy pro IN 95 ekonomika ČR
V1
V2 0,22
V3 0,11
V4 8,33
V5 0,52
V6 0,10
16,80
Zdroje: Váhy pro IN95 pro celou ekonomiku ČR v odborné literatuře10 b) Bonitní model IN99 O čtyři roky později po bankrotním modelu IN95 vznikl vlastnický (bonitní) model IN99. Tento model klade důraz na investorské hledisko. Důležitá je tedy tvorba nové hodnoty podniku (podobně jako u ukazatele EVA – viz kapitola 1.6.). Zároveň nejsou váhy diferencovány dle jednotlivých ekonomických odvětví, neboť pro návratnost kapitálu investora se nejedná o tak zásadní fakt, do jakého oboru bude investovat. Důležitým faktem je pouze výše zisku vložených zdrojů. IN 99 = −0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E 11
IN99 > 2,07
tvoří hodnotu pro vlastníka
1,42 < IN99 < 2,07
spíše tvoří hodnotu pro vlastníka
10
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 80. ISBN 978-80-7265-133-7. 11 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6.
27
1,089 < IN99 < 1,42 nelze jednoznačně určit, zda podnik tvoří hodnotu 0,684 < IN99 < 1,089 spíše hodnotu netvoří IN99 < 0,684
podnik netvoří pro vlastníka hodnotu
c) Modely IN01, IN05 Nejnovějšími indexy pro české prostředí vytvořené manželi Neumarierovými jsou IN01 a jeho aktualizovaná verze IN05. Jsou to modely, které kombinují jak riziko vlastnické, tak riziko věřitelské. Rozdíl oproti modelu IN99 je zahrnutí ukazatele úrokového krytí do výpočtu (EBIT/nákladové úroky). Indexy jsou především vhodné pro průmyslové podniky, neboť základna dat pro vývoj indexu pochází právě z tohoto oboru hospodářství. Index IN01 vznikl diskriminační analýzou vzorku 1915 podniků z průmyslu, rozdělených na skupinu 583 podniků tvořících hodnotu, skupinu 503 podniků v bankrotu nebo těsně před bankrotem a 829 ostatních podniků.12 Index IN05 je pouze aktualizovanou verzí vzniklou opět na průmyslových podnicích z roku 2004. Můžeme vidět, že se mírně změnily váhy jednotlivých ukazatelů a hraniční hodnoty. IN 01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E 13
IN01 > 1,77
podnik tvoří hodnotu
0,75 < IN01 < 1,77
”šedá zóna”, podnik netvoří hodnotu a nebankrotuje
IN01 < 0,75
podnik je ohrožen bankrotem
IN 05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E 14
IN01 > 1,6
předvídáme dobré finanční zdraví podniku
0,9 < IN01 < 1,6
”šedá zóna”, nelze určit budoucí vývoj podniku
IN01 < 0,9
podnik je ohrožen, finanční problémy
12
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6. 13 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6. 14 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6.
28
1.6.
Ukazatel EVA
Ukazatel EVA (Economic Value Added = ekonomická přidaná hodnota) je ukazatel měření výkonnosti podniku. Základním principem ukazatele EVA je myšlenka, že se podnik snaží maximalizovat svůj zisk. Na rozdíl od standardních absolutních ukazatelů uvedených v předchozích kapitolách však v případě EVA počítáme s náklady ušlých příležitostí (oportunity costs). Ve své podstatě tak nepočítáme s účetním ziskem, ale se ziskem ekonomickým. Pod oportunity costs se pak schovávají jak úroky z vlastního kapitálu, tak i odměna za riziko. Ukazatel EVA je možné vypočíst dle následujícího vzorce:
EVA = ( ROE − re ) * VK EVA
ukazatel EVA (Economic Value Added)
ROE
rentabilita vlastního kapitálu
re
alternativní náklady vlastního kapitálu
VK
vlastní kapitál
Metodika výpočtu ukazatele EVA je na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Část metodiky týkající se výpočtu byla upravena a je přílohou bakalářské práce (viz Příloha 4). Dle vzorce EVA = ( ROE − re ) * VK je jediným neznámým členem re, což je proměnná reprezentující alternativní náklady vlastního kapitálu. To je výnos, který je možné docílit, pokud se rozhodneme investovat do stejně rizikové investice. Tento alternativní náklad (re) je součtem několika parciálních rizik.
re = r f + rFINSTRU + rFINSTAB + rPOD + rLA re
alternativní náklady vlastního kapitálu
rf
bezriziková sazba
rFINSTRU
riziková přirážka za finanční strukturu
rFINSTAB
riziková přirážka finanční stability
rPOD
riziková přirážka za podnikatelské riziko
rLA
riziková přirážka za velikost podniku 29
Podle výsledku výpočtu pak dělíme podniky do 4 skupin (viz Graf 1). Čili na podniky tvořící hodnotu (ROE> re), podniky s ROE v rozmezí rf
Zdroj: Metodika výpočtu EVA dle Ministerstva průmyslu a obchodu15 S metodikou úzce souvisí model INFA, který byl stejně jako indexy důvěryhodnosti českého podniku IN vytvořen manželi Neumaierovými. Tento model můžeme naleznout na následujícím
odkazu:
http://www.mpo.cz/cz/infa.html.
Model
využívá
statistických
historických dat jednotlivých oborů dle členění CZ NACE z Ministerstva průmyslu a obchodu, výše zmíněné metodiky MPO (viz Příloha 4) a souvztažnostmi mezi jednotlivými ukazateli, které se vyznačují možností jejich pyramidálních rozkladů.
15
Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1.8.2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/46478/52522/591162/priloha002.pdf
30
Graf 2: Pyramidální rozklad EVA – výpočet spreadu a vlivy jednotlivých ukazatelů
Zdroj: Model INFA16
16
Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/33385/37296/418274/priloha001.pps
31
2.
Praktická část
2.1
Představení podniku
2.1.1. Základní údaje o společnosti17 Obchodní firma:
Autocentrum ESA a.s.
Právní forma:
121 - akciová společnost
Sídlo:
K Učilišti 170, 102 00 Praha 10 – Štěrboholy
IČ:
25627538
DIČ:
CZ25627538
Datum zápisu:
1.12.1997
Předmět podnikání: Opravy silničních vozidel Klempířství a oprava karoserií Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnost. zákona Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru Základní kapitál:
10.000.000,- Kč (100% splaceno)
Akcie:
95ks v nominální hodnotě 100.000,- Kč + 50ks v nominální hodnotě 10.000,- Kč (akcie na jméno, nejsou veřejně obchodovatelné, vedeny v listinné podobě, volně převoditelné)
Vlastnická struktura k 31.12.2011: v obchodním rejstříku ani účetních závěrkách není uvedena vlastnická struktura, obecná informace – dva vlastníci (82% a 18% podíl) 17
Výpis z dat Obchodního Rejstříku v ARES. ARES: Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_or.cgi?ico=25627538&jazyk=cz&xml=1
32
Statutární orgán – představenstvo: Václav Bouček (předseda představenstva) Marcela Pikalová (místopředseda představenstva) Michal Zýka (místopředseda představenstva) Dozorčí rada:
Tomáš Svoboda (předseda dozorčí rady) Marcel Brož (místopředseda dozorčí rady) David Pešta (člen dozorčí rady)
2.1.2. Historie společnosti Kapitola byla zpracována na základě informací z účetních závěrek společnosti.18 Dne 1.12.1997 vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze společnost A-ESA, s.r.o. Základní kapitál byl od počátku tvořen vklady pouze tuzemských fyzických osob. Již od počátku se společnost specializovala na nákup, prodej a zprostředkování prodeje ojetých osobních a užitkových automobilů. S tím souvisí vždy i nabízení doplňkových služeb jako jsou zprostředkování financování nákupu, pojištění a povinného ručení vozidla a také provozování servisního zázemí a zázemí pro posouzení technického stavu vozidla. Dalším přelomovým rokem pro společnost byl rok 2004, kdy bylo valnou hromadou rozhodnuto o změně právní formy – společnost se tedy k 1.1.2005 transformovala ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost s novým názvem Autocentrum ESA a.s. Po celou dobu své existence spolupracovala společnost s firmou Auto ESA, spol. s.r.o. V roce 2009 pak na Autocentrum ESA a.s. přešlo jako na nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením obchodní jmění zanikající společnosti Auto ESA spol. s.r.o. Tato skutečnost měla dopad do celé bakalářské práce. Vzhledem k tomu, že byly analyzovány poslední čtyři účetní období (2008, 2009, 2010, 2011) bylo nutné s ohledem na fúzi, která proběhla k 1.1.2009, v případě roku 2008 použít konsolidované výkazy fúzujících společností. Důvod je evidentní – bylo nutné porovnávat odpovídající subjekty z hlediska všech let, a ne v roce 2008 použít jen část stávající společnosti. Tyto konsolidované 18
Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky. AUTOCENTRUM ESA. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikdotaz?dotaz=autocentrum+esa
33
výkazy byly naštěstí dostupné ve Sbírce listin Ministerstva spravedlnosti České republiky, neboť společnost musela vytvořit zahajující rozvahu k 1.1.2009 i konsolidovaný výkaz zisku a ztráty za předchozí rok. Pokud budou kdekoliv dále v celé bakalářské práci zmíněny účetní výkazy roku 2008, budou vždy myšleny tyto konsolidované účetní výkazy. Společnost průběžně rozšiřuje své pole působnosti. Do roku 2008 prodávala své vozy na dvou oddělených plochách v Praze – Štěrboholech. První prodejna na hlavní ploše byla specializována na ojeté osobní automobily a druhá prodejna na vedlejší prodejní ploše se specializovala na užitková vozidla a dodávky. Od roku 2010 společnost působila již na třech prodejních místech – přibyla prodejna v Praze na Černém Mostě. V lednu 2013 otevírá analyzovaný subjekt první mimopražskou prodejní plochu. Autocentrum ESA navíc plánuje v následujících letech otevření až 10 nových regionálních poboček.19 Dle oficiálních webových stránek má společnost ke 28.5.2013 v nabídce cca. 2200 automobilů na pěti specializovaných prodejnách: a) Praha - Štěrboholy (přes 1200 vozů) 1. Osobní automobily 2. Levné automobily b) Praha – Černý Most (přes 600 vozů) 3. Automobily Škoda 4. Dodávky c) Pardubice (přes 200 vozů) 5. Osobní automobily
2.2.
Odvětvová analýza trhu
Pro lepší pochopení vývoje a stávajícího stavu obchodu s novými a ojetými automobily v České republice je důležité zasadit problematiku analyzovaného oboru do širšího kontextu vývoje ekonomické situace v Evropě i ve světě. Současná ekonomická situace České republiky je následkem sekvence hospodářských událostí posledních let, konkrétně finanční a hospodářské krize, která započala v roce 2008, a na kterou následně navázala související dluhová krize (nejen) eurozóny.
19
Auto ESA plánuje v příštích letech otevření až 10 nových poboček: Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut - Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/o-spolecnosti/aktuality/auto-esa-planuje-v-pristich-letech-otevreni-az-10-novychpobocek-48-654.htm
34
2.2.1. Americká hypoteční a finanční krize Zpravidla nejčastěji je zmiňována jako příčina hospodářské krize hypoteční krize v USA. Ta má ovšem své historické kořeny již v přecházející krizi vyvolané pádem nadhodnocených technologických akcií (tzv. dot.com krize). V 90. letech bylo v USA investováno nadměrné množství peněz do nadhodnocených akcií společností z IT oboru. Po splasknutí této investiční bubliny došlo k mnoha bankrotům společností, ke snižování počtu zaměstnanců a k omezování dalších investic v sektoru výpočetní techniky. Společně vedly tyto faktory k poklesu domácí poptávky USA a tedy logicky i k poklesu amerického HDP. FED jakožto americká centrální banka reagoval v roce 2001 výrazným snížením svých úrokových sazeb na (tehdy) historická minima, cíl FEDu byl prostý – maximální podpora spotřebitelské poptávky. Graf 3: Vývoj základní úrokové sazby FEDu
Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis20 Takto nízká úroková sazba byla ponechána a dokonce ještě snižována po dlouhou dobu čtyř let, což vedlo ke zvýšené poptávce po hypotečních úvěrech ze strany amerických občanů. Tato situace by sama o sobě nic neznamenala, kdyby docházelo ze strany hypotečních ústavů k důsledné kontrole kreditního rizika (bonita žadatelů). V USA však byly již delší dobu v módě tzv. „sub prime“ hypotéky, tedy hypotéky, kdy úroková sazba zůstává první roky 20
Graph: Effective Federal Funds Rate (FEDFUNDS): FRED - St. Louis Fed. Economic Research: St. Louis Fed [online]. St. Louis: Federal Reserve Bank of St. Louis, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?id=FEDFUNDS
35
na velmi nízké fixní úrovni, a následně přechází do variabilních sazeb. U sub prime hypoték se s vyšším rizikem počítalo, což umožnilo získat tento druh úvěrů na bydlení i skupinám obyvatel, které by jinak na klasickou hypotéku nedosáhly. Tyto hypotéky byly také často poskytovány ve výši 100% hodnoty nemovitostí či ještě vyšší. Bezprostředním spouštěčem krize se v r. 2008 stala rostoucí inflace v důsledku masivního nedostatku ropy, surovin a potravin, jež zvyšoval jejich ceny. Vysoká inflace přispěla k vyšším úrokovým mírám, což následně vyvolalo problémy při splácení úvěrů, zejména u minorit mezi hypotečními klienty.21 Banky se snažily realizovat prodeje zastavených nemovitostí z nesplácených úvěrů, nicméně na trhu s nemovitostmi nebyla zákonitě dostatečná poptávka. To vedlo k poklesu cen nemovitostí a tedy k odpisům celých portfolií bank. Důsledky byly tak dalekosáhlé, že některé z bankovních ústavů během prasknutí hypoteční bubliny zkrachovaly, mezi nimi například i jedna z největších investičních bank Lehman Brothers. Další banky byly zachráněny formou záchranných balíčků americké vlády (např. Fannie Mae a Freddie Mac), jiné byly zestátněny či odkoupeny jinými ústavy, které nebyly toxickými hypotékami zasaženy. 2.2.2. Evropská finanční a hospodářská krize Hypoteční krize v USA se vzhledem ke globalizaci bankovního sektoru rychle přenesla do finančních sektorů celého světa, z důvodů vysoké provázanosti pak především do Evropy. Po pádech amerických hypotečních a investičních gigantů se stal celý bankovní trh nedůvěryhodným, protože i evropské banky měly své finanční prostředky vázané ve stejných investičních instrumentech jako jejich americké kolegyně. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a některé evropské bankovní ústavy musely být zachráněny zásahem státu (částečné či úplné zestátnění). Prvotním problémem všech bank bylo zajištění krátkodobé likvidity, neboť banky zachvátila nedůvěra a obavy z dalšího vývoje způsobily, že se mezibankovní finanční toky téměř zastavily. Dalším faktorem, který podpořil přeměnu finanční krize na hospodářskou, byl strach půjčovat finance soukromým subjektům. Banky zesílily tlak na posuzování kreditního rizika a držely finance, což mělo za následek zpomalení tempa investic, oslabení poptávky a postupné zastavení hospodářského růstu. 21
M. LUNGOVÁ. Hospodářská krize 2008 – 2009: Analýza příčin. E+M Ekonomie a management [online]. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, roč. 14, č. 2, s. 22-30 [cit. 2013-06-02]. ISSN 1212-3609. Dostupné z: http://www.ekonomie-management.cz/download/1346064236_1b84/2011_02_lungova.pdf
36
2.2.3. Dluhová krize států EU Definovat ve stručnosti všechny důvody vzniku dluhové krize, která se šíří eurozónou od roku 2009 až do současnosti a která narůstá do obřích rozměrů, není lehkou záležitostí. Stručné nastínění je však nutné pro pochopení stávající ekonomické situace v České republice a tedy i pro vývoj v oblasti, ve které podniká analyzovaný subjekt. Především je důležité zdůraznit, že dluhová krize vznikla jako přímý důsledek krize finanční. Vlivem finanční krize došlo ke zbrzdění ekonomik států EU, ke zvyšování nezaměstnanosti a především k výraznému výpadku příjmové části hospodaření členských států EU. Rázem se vyskytlo několik zásadních problémů, které byly v dobách hospodářského růstu přehlíženy. Eurozóna je, co se týká ekonomik jednotlivých států, velmi nesourodá. Vytvořit měnovou unii z tak hospodářsky odlišných států je věc složitá, ne-li nemožná. Některé země se do problémů dostaly díky své fiskální nezodpovědnosti a slabé konkurenceschopnosti, problém permanentního zadlužování státních ekonomik a vysokých deficitních rozpočtů byl před krizí přehlížen a tolerován. To je především problémem Řecka, Itálie, Portugalska, Belgie či Kypru. Jiné země se zadlužily stejně jako USA spojeným vlivem realitního boomu a nízkých sazeb Evropské centrální banky (ECB) – to je případ Španělska či Irska. Řešením, které představil Evropský parlament, měl být ESFS (Evropský nástroj finanční stability) a posléze na něj navazující ESM (Evropský stabilizační mechanismus). Důvěra v záchranný mechanismus ESM není v žádném případě sdílena všemi státy eurozóny potažmo EU a už vůbec není sdílet celým politickým spektrem. Kritici mu především vyčítají, že jen nabaluje a zvětšuje problémy, se kterými se členské země eurozóny budou muset tak jako tak v budoucnu vypořádat. Především protože ekonomiky eurozóny mají povinnost do ESM dle stanovených pravidel přispívat vysoké částky na záchranu (de facto těch samých) ohrožených ekonomik eurozóny. ECB již delší dobu intervenuje na mezinárodních finančních trzích, skupuje vydávané dluhopisy nejvíce postižených ekonomik, čímž drží úroky dluhopisů na přijatelných úrovních. Řecku neustále hrozí neřízený bankrot země a je již plně odkázáno na pomoc v podobě schvalovaných záchranných balíčků. Jak dlouho výše zjednodušeně popsaný mechanismus může fungovat, je otázkou, kterou se již pravděpodobně brzy dozvíme.
37
2.2.4. Makroekonomický kontext - hospodářská situace v ČR posledních let Česká republika jako silně proexportně orientovaná malá otevřená ekonomika nemohla zůstat mimo výše popsané dopady. Rok 2009 znamenal zásadní zlom ve všech základních sledovaných makroekonomických ukazatelích. Zpomalení růstu ekonomiky způsobilo výrazně deficitní hospodaření, než jsme byli zvyklí z let minulých. Důsledky můžeme vidět v přiložené tabulce, kdy se především při plánování rozpočtu roku 2009 nepočítalo s vlivem finanční krize. Výrazně deficitní hospodaření poté dále pokračovalo i v letech 2010-2012. Tabulka 4: Plánované a skutečné rozpočty České republiky Rok Plánované příjmy (mld. Kč) Plánované výdaje (mld. Kč) Plánovaná bilance (mld. Kč) Skutečné příjmy (mld. Kč) Skutečné výdaje (mld. Kč) Skutečná bilance (mld. Kč)
2005 2006 2007 2008 2009 2010 824,8 884,3 949,4 1035,6 1114,0 1022,0 908,4 958,7 1040,7 1107,3 1152,1 1185,0 -83,5 -74,4 -91,3 -70,8 -38,1 -163,0 866,5 923,3 1025,9 1064,6 974,8 1000,4 922,9 1020,6 1092,3 1083,9 1167,0 1156,8 -56,4 -97,3 -66,4 -19,4 -192,2 -156,4
2011 1044,0 1179,0 -135,0 1012,8 1155,5 -142,8
2012 1084,7 1189,7 -105,0 1051,4 1152,4 -101,0
Zdroj: Wikipedie - Státní rozpočet České republiky22 a server Finance.cz23 Míra nezaměstnanosti vzrostla během dvou let z 5,44% (2008) až na 9,01% (2010). Podle nové metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je od ledna 2013 měřena nezaměstnanost tzv. „podílem nezaměstnaných osob“, nicméně retrospektivně vývoj tohoto ukazatele koreluje s metodikou původní. Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v České republice (původní i nová metodika) Rok Míra nezaměstnanosti ČR
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
8,96% 8,13% 6,62% 5,44% 7,98% 9,01% 8,57% 8,60%
Podíl nezaměstnaných osob 6,64% 6,09% 4,97% 4,11% 6,10% 6,96% 6,70% 6,76% Zdroj: Data Ministerstva práce a sociálních věcí24 22
Státní rozpočet České republiky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky 23 Příjmy a výdaje státního rozpočtu - Finance.cz. Finance.cz: daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. Brno: Finance media, [2013] [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/statnirozpocet/statistiky/prijmy-vydaje/
38
Graf 4: Vývoj nezaměstnanosti v České republice (původní i nová metodika) 10.00% 9.00% 8.00% 7.00% 6.00% 5.00% 4.00% 3.00% 2.00% 1.00% 0.00%
míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných osob
Zdroj: vlastní práce autora Trvalý reálný nárůst HDP se od roku 2008 nekoná, jak můžeme vidět z grafu investičního portálu Patria Online. Do budoucna je situace nejasná a vývoj HDP bude silně odvislý od vývoje ekonomik našich obchodních partnerů v EU (především Německa). Spíše než slovo „krize“ je v případě České republiky vhodnější používat spojení recese či stagnace. Graf 5: Vývoj a předpověď HDP České republiky
Zdroj: Investiční portál Patria Online25 24
Časové řady. MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 21. 2. 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady 25 Ekonomické ukazatele - HDP: Patria.cz. Investice, ekonomika a finance, kurzy, akcie, měny a komodity Patria.cz [online]. Praha: Patria Online, © 1997 - 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html
39
2.2.5. Vliv státu na související sektory velkoobchodu a automobilového průmyslu Jedním z recesí nejsilněji zasažených odvětví se stal velkoobchod s motorovými vozidly, tedy obor, ve kterém přímo působí mnou analyzovaný subjekt. V České republice celý rok 2009 probíhala debata o zavedení tzv. šrotovného. Šrotovné je finanční příspěvek státu na nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého na vrakoviště, kde je tento starý automobil ekologicky zlikvidován. Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize promítající se v klesajícím zájmu o nové automobily. Šrotovné bylo zavedeno například v Německu, Rakousku, Slovensku, Velké Británii, Itálii, Francii a dalších státech. Nutno podotknout, že nebylo zaváděno z důvodu podpory prodeje nových osobních automobilů, ale z důvodu stimulace přímo automobilového průmyslu (což jsou však spojené nádoby). Všechny vyjmenované státy zavedly šrotovné již na konci roku 2008 či nejpozději v první polovině roku 2009. V České republice šrotovné po pohnutém průběhu schváleno nebylo. Zákon byl sice schválen poslaneckou sněmovnou v květnu 2009, posléze byl však v červenci 2009 prezidentem Václavem Klausem, velkým kritikem šrotovného, vetován. V září 2009 pak byl zákon zamítnut 101 hlasy také v poslanecké sněmovně. Krátkodobý růstový efekt na automobilový průmysl i přes nezavedení šrotovného v České republice nastal. Charakterizuje ho výstižně věta z účetní závěrky největšího automobilového výrobce v České republice, ŠKODA AUTO a.s.: Klíčovým faktorem růstu se stal zahraniční obchod, který v roce 2009 dosáhl rekordního přebytku (vývoz byl výrazně podpořen zavedením „šrotovného“, zatímco dovoz byl utlumen klesající domácí poptávkou). Ač se může zdát, že případné zavedení šrotovného mohlo mít pozitivní dopad na trh s ojetými vozy respektive analyzovanou společnost, ve skutečnosti tomu tak není. Naopak paradoxně oboru prodeje ojetých vozů mohlo spíše uškodit. Šrotovné totiž mělo být totiž určeno pouze pro nákup nových automobilů. Případné zavedení mohlo pouze přesvědčit zákazníky bazarů s ojetými automobily ke koupi vozu nového namísto ojetého, a tím ještě více poškodit dealery ojetých vozů. Nezavedení státního příspěvku šrotovného tedy naštěstí nemělo žádný vliv na sledovaný obor velkoobchodu s ojetými vozy a tedy ani na Autocentrum ESA.
40
2.2.6. Makroekonomický rámec - Autocentrum ESA a trh ČR Ačkoliv samotná finanční analýza společnosti bude v dalších kapitolách prováděna na posledních čtyřech účetních obdobích, porovnání společnosti s trhem (a konkurencí) je prováděno na delším časovém horizontu. Důvodem je dokreslení situace popsané v předchozích kapitolách. Vytrhnout z kontextu jen poslední 4 roky by nebylo vhodné. Ke srovnání jsem vybral dva benchmarky trhu a tyto dva benchmarky komplementárně vytvoří celkový pohled na studovaný segment: •
tržby oboru CZ NACE 45 (velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel) získané z oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ)
•
statistiky registrovaných vozidel od Svazu dovozců automobilů (SDA)
Prvním vybraným benchmarkem trhu jsou „tržby CZ NACE 45“. Ty obsahují mimo tržeb za prodej automobilů i opravy motorových vozidel, nicméně pro naši potřebu jsou naprosto vyhovující. Tržby za prodej motorových vozidel tvořily v roce 2012 83,3% všech tržeb CZ NACE 45 a v předcházejících letech byla situace obdobná. Vzhledem k tomu, že i velké autobazary provozují servis a další doplňkové služby, tak můžeme považovat vybraný ukazatel za dokonalý etalon oboru. Například zkoumaná společnost Autocentrum ESA měla v roce 2011 mimo tržeb za prodej zboží (89,6%) i výkony za služby (10,4%). Vidíme, že struktura výnosů společnosti se liší od struktury oboru jen nepatrně. Druhým vybraným benchmarkem jsou počty registrovaných vozidel z databáze Svazu dovozců automobilů (SDA). Uvažujeme, že většina nově registrovaných aut jsou auta zakoupená v bazarech a nikoliv jen přepsaná z jednoho majitele na jiného. Na tomto ukazateli můžeme zjistit rozdílný vliv probíhající recese na trh nových a ojetých automobilů. Pokles počtu registrovaných vozů mezi kritickými lety 2008 a 2009 byl u ojetých automobilů 36,5%, u nových aut pak „jen“ 16,7%. Jak můžeme vidět Tabulce 6, tak sledovaný segment prodeje a oprav automobilů byl před krizí jedním z nejrychleji rostoucích segmentů českého hospodářství. Nárůst celkových tržeb CZ NACE 45 mezi lety 2006 a 2007 byl +15,8%. Tabulka indexů zobrazuje procentní porovnání tržeb daného roku k roku 2006. Rok 2008 již z hlediska celkových tržeb znamenal mírný meziroční pokles. V roce 2009 následuje daleko signifikantnější pokles tržeb segmentu o celých 16,2%. Další roky včetně roku uplynulého se pak nesou ve znamení stagnace.
41
Tabulka 6: Počet prodaných aut Autocentrum ESA – porovnání s benchmarky trhu
AUTO ESA
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
počet prodaných vozů (ks)
4 223
4 895
5 458
6 147
6 732
7 351
8 086
index y / y 2006
100,0%
115,9%
129,2%
145,6%
159,4%
174,1%
191,5%
tržby prodej zboží (tis. Kč)
587 925 743 812 796 462 854 910 891 622 1 043 882 1 164 443
index y / y 2006
100,0%
126,5%
135,5%
145,4%
151,7%
177,6%
198,1%
139
152
146
139
132
142
144
registrovaná vozidla ojetá
211 738 251 450 274 567 174 400 152 729
157 896
148 632
index y / y 2006
100,0%
72,1%
74,6%
70,2%
registrovaná vozidla nová
239 127 273 159 286 989 239 114 235 950
246 620
241 138
index y / y 2006
100,0%
98,7%
103,1%
100,8%
tržby CZ NACE 45 (Mil. Kč)
359 788 416 782 406 365 340 458 340 959
349 272
341 239
index y / y 2006
100,0%
97,1%
94,8%
průměrná cena vozu (tis. Kč) Svaz dovozců automobilů
(SDA) ČSÚ
118,8%
114,2%
115,8%
129,7%
120,0%
112,9%
82,4%
100,0%
94,6%
94,8%
Zdroje: Autocentrum ESA:
Účetní závěrky společnosti ze serveru justice 2006-201126 Informace pro média – oficiální stránky společnosti 27 28 29
SDA:
Oficiální stránky Svazu dovozců automobilů30
ČSÚ:
Webový portál Českého statistického úřadu31
Výše popsané detaily jsou vidět v poměrových hodnotách indexů y/y2006 na Grafu 6 níže. Vybrané benchmarky trhu spolu výrazně korelují. Přesto můžeme naleznout odlišnosti prodej (respektive registrace) ojetých automobilů zaznamenal daleko hlubší pokles než prodej (registrace) automobilů nových. Výstupem analýzy je logické konstatování, že snížení 26
Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky. AUTOCENTRUM ESA. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikdotaz?dotaz=autocentrum+esa 27 Pro média - Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut - Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/files/pro_media/historicky_uspesny_rok_2010.pdf 28 Pro média - Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut - Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/files/pro_media/mezirocni_narust_prodeju.pdf 29 Pro média - Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut - Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/files/pro_media/rok_2012.pdf 30 Registrace vozidel v ČR za rok: 1-12/2012: Web SDA. RTV DATA. Portál SDA / CIA Portal, Czech Republic [online]. Praha: Svaz dovozců automobilů - SDA, 4.1.2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://portal.sdacia.cz/statr/2012-12.prer.CZ.html 31 Obchod, pohostinství, ubytování - časové řady - Základní finanční ukazatele - čtvrtletní: Klasifikace NACE Rev. 2 (CZ-NACE). Český statistický úřad | ČSÚ [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/malzfu_b
42
spotřebitelské poptávky doléhá v posledních letech daleko více na skupinu obyvatel s nižšími či středně vysokými příjmy. Tato část obyvatel tvoří poptávku po ojetých automobilech především. Naopak skupina movitějších obyvatel byla recesí v minulosti zasažena jen mírně. K poklesu prodejů (respektive registrací) nových aut sice došlo také, nicméně tento pokles byl oproti ojetým autům menší. Analyzovaná společnost Autocentrum ESA však přes nepříznivé tržní podmínky se svým podílem na trhu kontinuálně roste, což je určitě důležitý poznatek. Vysvětlení zjištěné skutečnosti není předmětem této kapitoly, detaily budou zanalyzovány v následujících kapitolách. Graf 6: Počet prodaných aut Autocentrum ESA – porovnání s benchmarky trhu 200.0%
180.0%
160.0%
PRODANÉ VOZY AUTOCENTRUM ESA
140.0%
REGISTROVANÁ OJETÁ
120.0%
REGISTROVANÁ NOVÁ TRŽBY CZ NACE 45
100.0%
80.0%
60.0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní práce autora Tržní podíl společnosti můžeme porovnat na výši tržeb. Zjišťovat podíl na trhu z hlediska počtu prodaných aut versus registrovaná auta od SDA není optimální, neboť ne každé registrované vozidlo bylo prodáno v rámci autobazaru. Nejedná se tedy o shodné množiny a tedy o porovnatelné údaje. Z koláčového vyjádření Grafu 7 můžeme zjistit další zásadní poznatek o studovaném trhu prodejů motorových vozidel – tento trh je v ČR značně diverzifikován. Největší leader na trhu je společnost AAA AUTO a ta měla dle svých tržeb podíl k 31.12.2011 pouhých 1,57%. 43
Graf 7:: Podíl společnosti Autocentrum ESA na trhu CZ NACE 45 v roce 2006 a v roce 2012
0.16%
0.34% AUTOCENTRU M ESA
99.84%
AUTOCENTRUM ESA 99.66%
CZ NACE 45
CZ NACE 45
Zdroj: vlastní práce autora 2.2.7. Mikroekonomické srovnání - Autocentrum ESA a konkurenc konkurence Součástí finanční analýzy společnosti musí být porovnání nejen s trhem, ale i s největšími konkurenty na trhu. K podrobné vertikální analýze tržních konkurentů se dostaneme v kapitole 2.3.4., 2.3.4. nicméně je důležité porovnat vývoj podílu na trhu reprezentovaný absolutní výší tržeb u konkurence a u společnosti Autocentrum ESA. ESA. Výsledek této analýzy pomůže pochopit pozdější analýzu vertikální. Za benchmark byly vybrány opět tržby dle klasifikace ekonomických činností CZ NACE 45. Při výběru vhodné konkurence jsem se musel vypořádat se zásadním legislativním problémem – nedisciplinovaností českých firem. Jednotlivé společnosti totiž naprosto běžně dle mých zkušeností nedodržují své zákonné povinnosti. Dle zákona zákona o účetnictví úče nictví č. 563/1991 Sb., paragraf § 21a Způsoby zveřejňování, jsou povinné zveřejnit účetní závěrku ty účetní jednotky, které jsou zapsané v obchodním rejstříku.32 Dokumenty se zasílají do obchodního rejstříku a jsou pak zveřejněny ve Sbírce listin na serveru Ministerstva spravedlnosti https://or.justice.cz. https://or.justice.cz. Zkušenost z praxe potvrzují i oficiální studie: Především malé firmy a „eseróčka“ nedodržují zákon o účetnictví. Nezveřejňují povinné účetní závěrky. Od roku 2006 tak neučinilo až 63 % subjektů. Vyplývá to z nového průzkumu Komory certifikovaných účetních. Nejhůře jsou na tom firmy z Prahy, kde nedodržuje zákon až 70 % subjektů. V Brně neplní svou povinnost téměř 64 %. V Ostravě nezveřejňuje závěrku 54 % firem.33 Nemusí se však přitom jednat jen o malá „eseróčka“, ale 32
Zákon o účetnictví: Část III.: Účetní závěrka. ČESKÁ REPUBLIKA. Business.center.cz [online]. Praha: HAVIT, © 1998 2013 [cit. 2013 2013-06-02]. 02]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 33 Firmy kašlou kašlou na povinné zveřejňování účetních závěrek, hrozí jim přitom pokuta - Podnikatel.cz [online]. Praha: Internet Info, 19. 6. 2012 [cit. 2013-06-02]. 2013 02]. ISSN 1802 1802-8012. 8012. Dostupné z:
44
klidně i o velké akciové společnosti. Skutečnost dokumentuje například autobazar MAMA CAR a.s. (poslední podklady ve Sbírce listin byly v době psaní bakalářské práce jen z roku 2010), který by byl k porovnání vhodný, neboť se jedná o přímou konkurenci z okolí Prahy. Má snaha byla vybrat jako přímou konkurenci takové subjekty, které působí na lokálním trhu Prahy či středních Čech. Tabulka 7: Vývoj tržeb trhu, společnosti Autocentrum ESA a konkurence Tržby / rok tržby CZ NACE 45 (Mil. Kč) index y / y2006(%)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
359 788
416 782
406 365
340 458
340 959
349 272
341 239
100,0%
115,8%
112,9%
94,6%
94,8%
97,1%
94,8%
AUTOCENTRUM ESA (tis. Kč)
587 925
743 812
796 462
854 910
891 622 1 043 882 1 164 443
index y / y2006(%) 100,0% 126,5% 135,5% 145,4% 151,7% 177,6% 198,1% AAA AUTO 6 936 981 7 367 132 5 043 592 3 193 362 3 752 597 5 048 936 5 377 117 (tis. Kč) index y / y2006(%) 100,0% 106,2% 72,7% 46,0% 54,1% 72,8% 77,5% AUTO JAROV 3 084 035 3 462 477 3 671 796 3 444 026 3 298 950 3 381 964 n.a. (tis. Kč) index y / y2006(%) 100,0% 112,3% 119,1% 111,7% 107,0% 109,7% n.a. AUTO KLOKOČKA 1 230 361 1 499 027 1 382 031 1 415 418 1 574 445 1 804 116 n.a. (tis. Kč) index y / y2006(%) 100,0% 121,8% 112,3% 115,0% 128,0% 146,6% n.a.
Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Výběr se bohužel po prozkoumání Sbírky listin značně zúžil. Po úvaze jsem vybral následující subjekty (viz Tabulka 7): •
AAA AUTO a.s. je největší tuzemský prodejce ojetých vozů s pobočkovou sítí po celé České republice (19 poboček). Jeho výhodou je právě celorepubliková působnost a široká nabídka vozů – má nejvíce ojetin v nabídce, působí mimo jiné i v Praze jako přímá konkurence analyzovaného subjektu.
•
AUTO JAROV, s.r.o. je velký pražský prodejce nových automobilů z koncernu VW Group. Marginální činností je prodej mírně ojetých vozů na přidruženém bazaru.
•
Autosalon Klokočka Centrum a.s. je taktéž velkým autorizovaným prodejcem nových, ale i ojetých automobilů.
http://www.podnikatel.cz/clanky/firmy-kaslou-na-povinne-zverejnovani-ucetnich-zaverek-hrozi-jim-pritompokuta/
45
Výše uvedené výsledky byly doplněny i o hospodářský rok 2012, pokud byly informace z veřejných zdrojů dostupné. Autocentrum ESA dokázal v roce 2012 navzdory pokračující krizi a poklesu automobilového trhu udržet stabilní růst tržeb. Podle předběžných výsledků se prodej ojetých vozů oproti roku 2011 zvýšil o plných 10%.34 Společnost AAA AUTO pak ve své zprávě pro média uvádí, že v roce 2012 bylo prodáno 35 062 vozů v České republice (meziroční nárůst 6,5 %).35 Pro další konkurenty relevantní srovnání roku 2012 v době psaní bakalářské práce neexistuje. Graf 8: Vývoj tržeb trhu, společnosti Autocentrum ESA a konkurence
Vývoj tržeb - trh a konkurenční prostředí 200.0%
180.0%
160.0% BENCHMARK TRHU - TRŽBY CZ NACE 45 140.0%
AUTOCENTRUM ESA
120.0%
AAA AUTO AUTO JAROV
100.0%
AUTO KLOKOČKA 80.0%
60.0%
40.0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní práce autora
34
Pro média - Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut - Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/files/pro_media/rok_2012.pdf 35 Autosalon AAA AUTO - prodej ojetých vozů - Prodeje AAA AUTO Group v roce 2012 vzrostly o 14,6 %. Autobazar AAA Auto: ojetá auta na prodej, auto bazar [online]. Praha: AAA AUTO Group, © 2013 [cit. 201306-02]. Dostupné z: http://www.aaaauto.cz/cz/tiskove-zpravy/prodeje-aaa-auto-group-v-roce-2012-vzrostly-o14-6-%25/article.html?id=33793
46
V porovnání s ostatními subjekty si nejlépe vedou Autocentrum ESA. I přes recesi dokáží tržbami meziročně neustále růst, za posledních 6 let v průměru o 13,5%. Od roku 2006 do roku 2012 se zvýšily jejich tržby na dvojnásobek (198,1%). Tímto trendem jdou jednoznačně proti vývoji celého trhu, který dle Grafu 8 z dlouhodobého hlediska stagnuje. Podíl analyzované společnosti na trhu se tak zvyšuje. Oproti tomu největší konkurent na trhu ojetých vozidel AAA AUTO zaznamenal v letech 2008 a 2009 velmi markantní propad (v roce 2008 -31,5%, v roce 2009 dokonce -36,7%). Tento propad byl hluboko pod chováním trhu. Společnost prvotní náraz krize zvládla přečkat, dokázala se ze závažné situace vzpamatovat a aktuálně tržbami mírně roste. Přesto byla ke konci roku 2012 jen na hodnotě 77,5% výše tržeb v porovnání s rokem 2006. Konkurenční srovnání z tohoto hlediska tedy hovoří jasně ve prospěch Autocentra ESA. Dostáváme se ke společnosti AUTO JAROV, což je prodejce především nových automobilů. Tržby společnosti AUTO JAROV byly po většinu času nad benchmarkem trhu. Pokud porovnám výsledek analýzy s kapitolou 2.2.6., kde jsem se zabýval počtem registrovaných ojetých a nových vozidel, tak zjistíme, že tržby AUTO JAROV korelují daleko více s vývojem registrací nových aut. Tento výsledek analýzy je zcela logický. AUTOSALON KLOKOČKA ze srovnání s analyzovanou entitou vychází také hůře. V porovnání s přímým konkurentem (nová osobní auta) AUTO JAROV ale lépe. V letech 2007 a 2008 došlo sice také ke stagnaci tržního podílu (-7,8% a +2,4%), nicméně roky následující se již firma dokázala ze stagnace vymanit a následovala meziroční zvýšení tržeb (+11,2% a +14,6%). Velké bazary a autosalony (ty vybrané i jiné) mají dostatečné finanční zdraví a kapitálové zázemí a dokázaly přestát recesi posledních let i přes markantní poklesy tržeb, což je příkladem AAA AUTO. S problémy se však do budoucna budou potýkat zejména regionální malé bazary, na které pokles koupěschopnosti obyvatelstva dopadá nejvíce. Sdružení pro ochranu vlastníků automobilů (SOVA) odhaduje, že v roce 2013 kvůli krizi ukončí svou činnost 50 až 100 obchodníků s ojetými vozy. Malé bazary doplatí na pokles cen ojetin i nových vozů a také na přísnější kritéria bank pro financování.36
36
Sdružení SOVA: V roce 2013 zkrachují desítky autobazarů: Autonovinky | Autoweb.cz. Autoweb.cz: automagazín - recenze aut, autonovinky, zábava [online]. Praha: MEDIA MARKETING SERVICES, 11. 12. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/sdruzeni-sova-v-roce-2013-zkrachuji-desitkyautobazaru/
47
To bude způsobeno především jiným způsobem prodeje. Na jedné straně máme velké bazary, které provozují okamžitý odkup od zákazníka a následná cena prodeje a obchodní marže je plně v jejich režii. Pokud si velké bazary udrží krátkou dobu obratu zboží, pak nemají problém s poklesem ceny automobilů. A na druhé straně máme malé regionální bazary, které často provozují podnikatelé či malá s.r.o. Jejich finanční kupní síla je minimální, proto provozují především tzv. komisní prodej, což je prodej automobilu na jejich ploše, nicméně samotný automobil je stále v majetku původního majitele. Bazar je tedy pouze zprostředkovatelem. Původní majitel má tendenci získat za automobil vyšší cenu, než je vzhledem ke snížené poptávce reálná. To může vést právě u malých bazarů k poklesu počtu prodaných aut a tedy k ohrožení jejich existence. Celkové porovnání z hlediska maximalizace tržeb a získávání podílu na trhu obchodu s automobily vyznívá pro společnost Autocentrum ESA velmi pozitivně. Za posledních 6 let tržby téměř zdvojnásobila. Trh přitom v součtu šesti let poklesl o více než 5%. Oproti tomu největší konkurent na trhu AAA AUTO prošel krizovým obdobím (tržby byly až na 50% původních hodnot) a jen těžko dohání ztracené pozice. Daleko lépe si dle očekávání s ekonomickou recesí dokázali poradit velcí autorizovaní prodejci nových a nových ojetých automobilů u nás velmi populárních značek koncernu VW Group.
2.3. Vertikální analýza 2.3.1. Vertikální analýza aktiv Tabulka 8: Zjednodušená vertikální analýza aktiv ROZVAHA AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek
2008 177 913 73 217 102 688 72 088 15 479 15 121
index 2009 100,0% 207 947 41,2% 77 315 57,7% 128 885 40,5% 110 518 8,7% 15 201 8,5% 2 976
index 2010 100,0% 243 359 37,2% 92 534 62,0% 149 172 53,1% 118 292 7,3% 24 947 1,4% 5 473
index 100,0% 38,0% 61,3% 48,6% 10,3% 2,2%
2011 280 967 107 868 172 972 143 073 21 553 7 886
index 100,0% 38,4% 61,6% 50,9% 7,7% 2,8%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Vertikální analýza aktiv jasně ukazuje (Tabulka 8 a Graf 9), že základní struktura aktiv je v čase více či méně neměnná. Ač se během posledních čtyř let celková bilanční suma společnosti absolutně zvýšila cca. 1,6 krát, tak podíl dlouhodobého (hmotného) majetku osciluje okolo hodnoty 40% (41,2% v roce 2008, 38,4% v roce 2011). Investice do dlouhodobého majetku tedy
48
odrážejí celkový růst majetku společnosti. Základní struktura aktiv odpovídá obchodní společnosti – nejvýznamnější položkou je logicky oběžný majetek, který tvoří v našem případě více než 60% celkového majetku společnosti. společnosti.
Graf raf 9:: Vertikální analýza aktiv 100% 90% 80% 70% 60% 50%
57.7%
Oběžná aktiva 62.0%
61.3%
61.6%
41.2%
37.2%
38.0%
38.4%
2008
2009
2010
2011
40%
Dlouhodobý majetek
30% 20% 10% 0%
Zdroj: vlastní práce autora Vertikální struktura dlouhodobého majetku není příliš zajímavá, neboť veškerý dlouhodobý majetek je tvořen majetkem hmotným. Podíváme se spíše na vertikální analýzu oběžného majetku, jednotlivé jednotlivé položky oběžných aktiv jsou porovnány k celkové sumě oběžných aktiv.
Graf 10:: Vertikální analýza oběžných aktiv 100% 90%
14.7%
80%
15.1%
2.3% 11.8%
3.7% 16.7%
4.6% 12.5%
70% 60%
Finanční majetek
50%
Krátkodobé pohledávky
40%
Zásoby
30% 20% 10%
70.2%
85.7%
79.3%
82.7%
2008
2009
2010
2011
0%
Zdroj: vlastní práce autora 49
Jak je u obchodních společností typické, největší podíl tvoří zásoby (zboží). Podíl zásob vzrostl z původních 70% (rok 2008) na aktuálních 82,7% v roce 2011. Společnost se tedy v posledních letech snaží maximalizovat svou nabídku vozů. Na druhé straně se vvýznamně ýznamně snížil podíl krátkodobého finančního majetku, neboť původní polštář z roku 2008 v procentuální výši 14,7% se snížil na jednotky procent. Stalo se to právě na úkor zvýšení podílu zboží a tudíž na úkor zvýšení ení počtu nabízených vozů k prodeji. To naznačuje naznačuje na napjatější provozní cash flow. Vývoj krátkodobých pohledávek není příliš zajímavý. Jejich podíl na oběžném majetku zaznamenal kolísavý vývoj, v roce 2010 byl jednorázově vyšší z důvodu zaúčtování pohledávky vůči státu.
2.3.2. Vertikální analýza pasiv Tabulka ulka 9:: Zjednodušená vertikální vertikální analýza pasiv
A. A.I. A.II. A.IV. A.V.
ROZVAHA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy HV minulých let HV běžného úč. období
2008 index 2009 177 913 100,0% 207 947 81 312 45,7% 103 956 10 000 5,6% 10 000 27 543 15,5% 27 543 29 852 16,8% 29 769 11 917 6,7% 34 644
B.
Cizí zdroje
96 167
54,1%
B.II. B.III. B.IV. B.IV.1. B.IV.2.
Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry a výpomoci
4 231 30 263 61 673 10 404 51 269
2,4% 17,0% 34,7% 5,8% 28,8%
index 100,0% 50,0% 4,8% 13,2% 14,3% 16,7%
2010 243 359 114 716 10 000 27 543 64 413 10 760
index 100,0% 47,1% 4,1% 11,3% 26,5% 4,4%
2011 280 967 118 766 10 000 27 543 67 673 11 550
index 100,0% 42,3% 3,6% 9,8% 24,1% 4,1%
49,7%
127 620 19 694 16 767 91 159 6 828 84 331
52,4%
161 723 25 629 25 767 110 327 56 144 54 183
57,6%
103 294 4 827 25 542 72 925 8 292 64 633
2,3% 12,3% 35,1% 4,0% 31,1%
8,1% 6,9% 37,5% 2,8% 34,7%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Graf 11:: Vertikální analýza pasiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
54.1%
49.7%
52.4%
57.6% Cizí zdroje Vlastní kapitál
45.7%
50.0%
47.1%
42.3%
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 50
9,1% 9,2% 39,3% 20,0% 19,3%
Z Tabulky 9 a Grafu 11 základního rozdělení pasiv můžeme konstatovat, že podíl vlastního kapitálu mírně klesá. Maximum dosáhl vlastní kapitál v roce 2009, kdy tvořil 50% z celkové bilanční sumy, oproti tomu v roce 2011 to bylo již jen 42,3%. Toto procentuální snížení není dáno hospodářskými ztrátami podniku, ale rychlejším růstem bilanční sumy. Graf 12:: Vertikální analýza cizích zdrojů 100% 90% 33.5%
80% 70%
53.3% 62.6%
55.0% 66.1%
60%
15.9%
Krátkodobé závazky
50% 40% 30%
Krátkodobé úvěry a výpomoci
34.7%
31.5% 24.7%
20%
15.9%
13.1% 13.2%
5.4%
10%
10.8%
15.8%
15.8%
0%
8.0% 4.7%
15.4%
4.4% 2008
2009
2010
2011
2011 realita
Bankovní úvěry dlouhodobé Dlouhodobé závazky
Zdroj: vlastní práce autora Vertikální analýza cizích zdrojů (Graf 12) nám ukazuje, v jakém poměru jsou rozvrstveny jednotlivé cizí zdroje v poměru k celkovým cizím zdrojům. Před samotným komentářem bych rád upozornil na rok 2011, kde jsou v oficiálních zdrojích špatně zaúčtované krátkodobé bankovní úvěry. Tuto skutečnost jsem zjistil na základě studia účetních závěrek a seznamu úvěrů v závěrkách uvedených. Po provedené provedené realokaci do správných položek vypadá struktura tak, jak je uvedeno v posledním sloupci Grafu 12.. Nejvýznamnější položkou jsou krátkodobé úvěry a finanční výpomoci – krátkodobé úvěry jsou provozní úvěry poskytnuté bankovními ústavy a krátkodobé finanční výpomoci jsou finance poskytnuté nebankovními institucemi, které se společností Autocentrum ESA spolupracují v rámci financování zákazníků úvěry, které jsou použity na nákup automobilů. Tyto krátkodobé zdroje slouží primárně ke krytí nakoupeného zboží. Po Podíl díl krátkodobých úvěrů se během let 2008-2010 2008 2010 postupně zvyšoval z 28,8% až na 34,7% z celkové bilanční 51
sumy (z 53,3% na 66,1% z cizích zdrojů). Následně došlo k mírné restrukturalizaci závazků společnosti – podíl poklesl v roce 2011 na 19,3% (resp. 55,0% z cizích zdrojů). Podíl krátkodobých závazků (z obchodního styku a jiných) vykazuje značnou volatilitu a nelze vysledovat jednoznačnou závislost. Podíl dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů se delší dobu pohyboval na zanedbatelných úrovních. Od roku 2010 se začínají objevovat dlouhodobé závazky, což jsou půjčky od nebankovních institucí (analogické s krátkodobými finančními výpomocemi – tedy úvěry od nebankovních finančních institucí spolupracujících se společností Autocentrem ESA v rámci financování jejích klientů). V roce 2011 pak narostl i podíl dlouhodobých bankovních úvěrů (na 13,2% z cizích zdrojů) v souvislosti s výše zmiňovanou restrukturalizací bankovních úvěrů a financováním investic společnosti. 2.3.3. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 10: Zjednodušená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
I. A. + II. B. B.1. B.2. + C. E. * * Q. ****
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výrobní spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouh. majetku Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření
2008 796 462 684 207 112 255 129 820 92 634 16 095 76 539 149 441 89 230 2 726 50 155 -6 902 11 085 32 168
index 86,0% 73,9% 12,1% 14,0% 10,0% 1,7% 8,3% 16,1% 9,6% 0,3% 5,4% -0,7% 1,2% 3,5%
2009 854 910 717 542 137 368 115 507 85 635 16 330 69 305 167 240 112 303 3 033 47 669 -4 456 8 723 34 644
index 88,1% 73,9% 14,2% 11,9% 8,8% 1,7% 7,1% 17,2% 11,6% 0,3% 4,9% -0,5% 0,9% 3,6%
2010 index 2011 891 622 88,6% 1 043 882 758 578 75,4% 906 594 133 044 13,2% 137 288 114 756 11,4% 121 539 110 034 10,9% 104 101 18 954 1,9% 17 836 91 080 9,1% 86 265 137 766 13,7% 154 726 108 235 10,8% 122 609 5 643 0,6% 6 409 18 772 1,9% 19 763 -4 405 -0,4% -4 982 3 607 0,4% 3 231 10 760 1,1% 11 550
index 89,6% 77,8% 11,8% 10,4% 8,9% 1,5% 7,4% 13,3% 10,5% 0,5% 1,7% -0,4% 0,3% 1,0%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Na úvod komentáře k vertikální analýze výkazu zisku a ztráty musím uvést, že všechny položky v tabulce jsou vztaženy k celkovým tržbám, tedy součtu tržeb za prodané zboží a výkonů společnosti. Jak je na první pohled patrné, tak negativní trend v posledních letech vidíme ihned u první součtové položky, tedy u obchodní marže na prodaném zboží. Ta sice v roce 2009 vzrostla na 14,2% z celkových tržeb, ale od té doby klesá až na poslední hodnotu 11,8% v roce 2011. Pokud bychom porovnávali obchodní marži pouze vůči tržbám za prodeje zboží, pak by se jednalo o pokles z 16,1% (2009) na 13,2% (2011). Uvedená fakta korespondují se zjištěním z kapitoly 2.2.6. (porovnání Autocentra ESA s trhem z hlediska 52
tržeb). Tam jsme zjistili, že trh s ojetými automobily v posledních letech stagnuje a oproti tomu tržby a počty prodaných aut v Autocentru ESA rostou kontinuálně dál. Jak můžeme vidět, je to také na úkor obchodní marže vygenerované na prodaných automobilech. Další pokles můžeme pozorovat na výkonech, tedy v případě analyzovaného subjektu především na výkonech za doplňkové služby. Ty mají taktéž ve vertikální analýze negativní trend, a to již od sledovaného roku 2008, kdy tvořily 14% z celkových tržeb až do roku 2011, kdy tvořily již jen 10,4% z celkových tržeb. Autocentrum ESA uvádí, že v roce 2011 využilo možnost servisu o 28% více zákazníků než v roce 201037, což příliš nekoresponduje se zjištěnou informací. Z toho vyplývá, že ceny autoservisu a doplňkových služeb se z důvodu konkurence a snahy přilákat zákazníky musely taktéž snížit a že společnost poskytuje i v rámci servisu svým zákazníkům takové benefity a slevy, které mají dopad na výši tržeb za tyto služby. Výrobní spotřeba (především služby) pak nevykazují žádný jednoznačný trend a během posledních čtyř let oscilovaly v hodnotách od 8,8% do 10,9%. Výsledkem předchozích informací je fakt, že průběžně klesá položka součtového řádku přidané hodnoty, v roce 2008 měla hodnotu 16,1%, v roce 2011 už to bylo jen pouhých 13,3%. Další hodnoty zaznamenávají jen nepatrné procentní změny a jejich vertikální analýza je tedy nepodstatná, neboť jejich změny ovlivňují výsledek hospodaření minimálně. Graf 13: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 20.0% 18.0% 16.0% 14.0% 12.0%
Obchodní marže
10.0%
Přidaná hodnota
8.0%
EBIT
6.0%
Výsledek hospodaření
4.0% 2.0% 0.0% 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 37
Pro média: Autobazar Auto ESA. Prodej a výkup ojetých aut: Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, 20.2.2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/files/pro_media/20_2_2012_servis_auto_esa_vykazal_narust.pdf
53
Osobní náklady tvořily v roce 2008 9,6% a mírně v čase narostly na 10,5% v roce 2011. Odpisy tvoří minimální položku, z původních 0,3% postupně rostou na stávajících 0,5%. Vzhledem ke skutečnostem popsaným ve vertikální analýze aktiv (podíl dlouhodobého hmotného majetku zůstává konstantní) to znamená, že se zvyšuje podíl dlouhodobého hmotného majetku s rychlejším odepisováním, tedy movité věci a soubory movitých věcí. Finanční výsledek hospodaření je tvořen především z úrokových nákladů a jiných finančních nákladů a jeho postupné mírné snižování (z -0,7% v roce 2008 na -0,4% v roce 2011) již nemůže ovlivnit celkový pokles hospodářského výsledku společnosti. Závěrem můžeme říct, že celkový hospodářský výsledek se v roce 2010 výrazně snížil. V letech 2008 a 2009 tvořil cca. 3,5%, v letech 2010 a 2011 již jen cca. 1,0%. Shrneme-li si základní poznatky z vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty, tak zjistíme, že za snížením výsledku hospodaření společnosti jednoznačně stojí dva faktory. Prvním faktorem je snižování obchodní marže z prodaného zboží. Druhým faktorem je výrazné snižování podílu výkonů (služeb autobazaru) na celkových tržbách. Vrátíme-li se k porovnání tržního podílu a vývoje sledovaného trhu, tak toto snížení zisku je vykoupeno získáváním většího podílu na trhu. 2.3.4. Vertikální analýza – společnost a konkurence Jednou z výhod vertikální analýzy je možnost srovnání konkurenčních firem (viz Tabulka 11). Tabulka 11: Vertikální analýza – Autocentrum ESA a AAA AUTO
B. C. C.I. C.III. C.IV.
ROZVAHA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek
AUTO ESA 2011 280 967 100,0% 107 868 38,4% 172 972 61,6% 143 073 50,9% 21 553 7,7% 7 886 2,8%
AAA AUTO 2011 1 625 823 100,0% 507 611 31,2% 1 111 995 68,4% 516 729 31,8% 540 380 33,2% 45 986 2,8%
A. A.I. B. B.II. B.III. B.IV. B.IV.1. B.IV.2.
ROZVAHA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál (v oběhu) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry+výpomoci
AUTO ESA 2011 280 967 100,0% 118 766 42,3% 10 000 3,6% 161 723 57,6% 25 629 9,1% 25 767 9,2% 110 327 39,3% 21 304 20,0% 89 023 19,3%
AAA AUTO 2011 1 625 823 100,0% 778 695 47,9% 300 000 18,5% 845 993 52,0% 0 0,0% 419 083 25,8% 360 690 22,2% 119 013 7,3% 241 677 14,9%
54
I. A. + II. B. B.1. B.2. + C. E. lV. H. * * Q. ****
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výrobní spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouh. majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření
AUTO ESA 2011 1 043 882 89,6% 906 594 77,8% 137 288 11,8% 121 539 10,4% 104 101 8,9% 17 836 1,5% 86 265 7,4% 154 726 13,3% 122 609 10,5% 6 409 0,5% 1 497 0,1% 6 429 0,6% 19 763 1,7% -4 982 -0,4% 3 231 0,3% 11 550 1,0%
AAA AUTO 2011 4 124 939 80,4% 3 727 976 72,7% 396 963 7,7% 1 003 330 19,6% 438 816 8,6% 76 585 1,5% 362 231 7,1% 961 477 18,7% 540 584 10,5% 36 886 0,7% 201 700 3,9% 227 702 4,4% 348 194 6,8% -11 11 430 -0,2% 0,2% 66 728 1,3% 270 036 5,3%
Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Z hlediska rozvah nejsou společnosti zásadním způsobem odlišné, AAA AUTO vlastní o něco více oběžných aktiv (68,4% AAA oproti 61,6% ESA). Zároveň mělo mělo AAA AUTO v roce 2011 i o něco více vlastních zdrojů (47,9% AAA oproti 42,3% ESA). Nejedná se však o zásadní skutečnosti, vždyť stejný podíl vlastního kapitálu měla společnost Autocentrum ESA zásadní o rok dříve. dříve Graf 14:: Vertikální analýza rozvahy - Autocentrum ESA a AAA AUTO 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Oběžná aktiva 61.6%
68.4% Dlouhodobý majetek
38.4%
31.2%
AUTO ESA AAA AUTO 2011 2011
57.6%
52.0% Cizí zdroje Vlastní kapitál
42.3%
47.9%
AUTO ESA AAA AUTO 2011 2011
Zdroj: vlastní práce autora Daleko zajímavější skutečnosti můžeme vyčíst z vertikální analýzy výsledovky. V Tabulce 11 a názorně v Grafu 15 vidíme, vidíme, že i přes procentuální pokles obchodní marže v posledních letech (poznatek z předchozí kapitoly 2.3.3.)) má Autocentrum ESA nad svým hlavním konkurentem celkem velkou výhodu (rozdíl marže cca. +4% 4% ve prospěch ESA ESA). ). Zásadní zlom 55
nastává v podílu výkonů za prodané výrobky a služby, kdy konkurence výrazně přeskočí analyzovaný subjekt. To se promítá do přidané hodnoty (13,3% (13,3% ESA x 18,7% AAA). Další položky a poznatky již neovlivní srovnání obou subjektů, subjektů, což pramení ve výsledek hospodaření 1,0% pro Autocentrum ESA a 5,3% pro AAA AUTO. Graf 15:: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty - Autocentrum ESA a AAA AUTO 25.0%
20.0% obchodní marže výkony
15.0%
přidaná hodnota osobní náklady
10.0%
EBIT EAT
5.0%
0.0% AUTO ESA 2011
AAA AUTO 2011
Zdroj: vlastní práce autora
2.4. Horizontální analýza Tabulka 12:: Zjednodušená horizontální analýza rozvahy - aktiva ROZVAHA B. C. C.I. C.III. C.IV.
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek
2008 177 913 73 217 102 688 72 088 15 479 15 121
2009/2008 2010/2009 2011/2010 absolutní relativní absolutní relativní absolutní relativní 30 034 16,88% 35 412 17,03% 37 608 15,45% 4 098 5,60% 15 219 19,68% 15 334 16,57% 26 197 25,51% 20 287 15,74% 23 800 15,95% 38 430 53,31% 7 774 7,03% 24 781 20,95% -278 278 -1,80% 9 746 64,11% -3 3 394 -13,60% 13,60% -12 12 145 -80,32% 2 497 83,90% 2 413 44,09%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Celkový majetek podniku evidovaný v rozvaze roste konstantně meziročně o 15-17%. 15 17%. Nárůsty dlouhodobého majetku jsou investice do stávajících stávajících i nových prodejních ploch, v roce 2009 to bylo +4,1 4,1 mil. Kč, v roce 2010 +15,2 +15,2 mil. Kč a v roce 2011 opět +15,3 15,3 mil. Kč. Zároveň společnost adekvátně navyšuje i zásoby, přičemž nejvýraznější nárůst nabídky automobilů byl zaznamenán v roce 2009, kdy se zásoby zvedly o více než 50%. 56
Tabulka 13: Zjednodušená horizontální analýza rozvahy - pasiva ROZVAHA A. A.I. A.II. A.IV. A.V. B. B.II. B.III. B.IV. B.IV.1. B.IV.2.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy HV minulých let HV běžného účetního období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé úvěry a výpomoci
2008 177 913 81 312 10 000 27 543 29 852 11 917 96 167 4 231 30 263 61 673 10 404 51 269
2009/2008 2010/2009 2011/2010 absolutní relativní absolutní relativní absolutní relativní 30 034 16,88% 35 412 17,03% 37 608 15,45% 22 644 27,85% 10 760 10,35% 4 050 3,53% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% -83 -0,28% 34 644 116,38% 3 260 5,06% 22 727 190,71% -23 884 -68,94% 790 7,34% 7 127 7,41% 24 326 23,55% 34 103 26,72% 596 14,09% 14 867 308,00% 5 935 30,14% -4 721 -15,60% -8 775 -34,36% 9 000 53,68% 11 252 18,24% 18 234 25,00% 19 168 21,03% -2 112 -20,30% -1 464 -17,66% 14 476 212,01% 13 364 26,07% 19 698 30,48% 4 692 5,56%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Při horizontální analýze absolutních rozdílů pasivní strany rozvahy je důležité poznamenat, že vlastníci podniku neponechávají vždy celý získaný kapitál v podobě výsledku hospodaření ve společnosti, ale vyplácejí si podíly ze zisku. Tato skutečnost je vidět spíše v příloze bakalářské práce v detailních výkazech. Například v roce 2010 byl čistý zisk společnosti cca. 10,8 mil. Kč, ale nerozdělený zisk z předchozích období vzrostl v roce 2011 jen o nějakých 3,2 mil. Kč, tj. jediné logické vysvětlení je, že byl zisk částečně rozdělen. Na cizích zdrojích je vidět zvyšování dlouhodobých závazků, což jsou závazky vůči finančním nebankovním institucím, jak již bylo zmíněno ve vertikální analýze. Tabulka 14: Zjednodušená horizontální analýza výkazu zisku a ztráty VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY I. A. + II. B. B.1. B.2. + C. E. * * ****
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výrobní spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouh. majetku Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření
2008 796 462 684 207 112 255 129 820 92 634 16 095 76 539 149 441 89 230 2 726 50 155 -6 902 32 168
2009/2008 2010/2009 2011/2010 absolutní relativní absolutní relativní absolutní relativní 58 448 7,34% 36 712 4,29% 152 260 17,08% 33 335 4,87% 41 036 5,72% 148 016 19,51% 25 113 22,37% -4 324 -3,15% 4 244 3,19% -14 313 -11,03% -751 -0,65% 6 783 5,91% -6 999 -7,56% 24 399 28,49% -5 933 -5,39% 235 1,46% 2 624 16,07% -1 118 -5,90% -7 234 -9,45% 21 775 31,42% -4 815 -5,29% 17 799 11,91% -29 474 -17,62% 16 960 12,31% 23 073 25,86% -4 068 -3,62% 14 374 13,28% 307 11,26% 2 610 86,05% 766 13,57% -2 486 -4,96% -28 897 -60,62% 991 5,28% 2 446 -35,44% 51 -1,14% -577 13,10% 2 476 7,70% -23 884 -68,94% 790 7,34%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora
57
Na horizontální analýze výkazu zisku a ztráty vidíme skutečnosti již podrobně popsané při analýze vertikální – růst tržeb v absolutních hodnotách a stagnaci obchodní marže v absolutních hodnotách v posledních dvou letech. Trend výkonů za prodané výrobky a služby také není pozitivní, nárůst v roce 2011 nebyl příliš signifikantní.
2.5. Analýza základních finančních ukazatelů 2.5.1. Rozdílové ukazatele zisku – zisk a jeho modifikace Výši jednotlivých ukazatelů zisku můžeme vidět v Tabulce 15 a níže v Grafu 16. Platí obvyklá nerovnost u společností, kdy platí, že EBITDA>EBIT>EBT>EAT. Tabulka 15: Druhy zisku – Autocentrum ESA Zisk / rok EAT (tis. Kč) EBT (tis. Kč) EBIT (tis. Kč) EBITDA (tis. Kč) GM (tis. Kč)
2008 32 168 43 253 50 155 52 881 112 255
2009 34 644 43 213 47 669 50 702 137 368
2010 10 760 14 367 18 772 24 415 133 044
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora
60
160 140
50
120 40
100
30
80
20 10
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora
58
EBT EBIT EBITDA
40
GM
0 2008
EAT
60
20
0
tis. CZK (pro GM)
tis. CZK
Graf 16: Druhy zisku – Autocentrum ESA
2011 11 550 14 781 19 763 26 172 137 288
Obchodní marže je v posledních třech letech takřka neměnná. Zvětšuje se rozdíl mezi EBIT a EBITDA, což souvisí s vyššími odpisy v posledních letech. Vzhledem k tomu, že platí nerovnost EBIT > EBT, tak společnost využívá ve větší míře cizí zdroje (finanční výsledek hospodaření musí být záporný). Rozdíl mezi EAT a EBT se v posledních dvou letech snížil (v roce 2008 to bylo více než 14 mil. Kč, v roce 2011 již jen cca. 3 mil. Kč), což je logické. Vzhledem k poklesu zisku totiž došlo ke snížení daňové zátěže společnosti. 2.5.2. Ukazatele rentability Ukazatele rentability byly vypočteny dle postupů uvedených v teoretické části práce. Tabulka 16: Ukazatele rentability – Autocentrum ESA Rentabilita / rok ROA ROE ROS ROCE
2008 28,2% 39,6% 3,5% 52,3%
2009 22,9% 33,3% 3,6% 40,7%
2010 7,7% 9,4% 1,1% 13,3%
2011 Obor dle MPO 7,0% 6,1% 9,7% 16,6% 1,0% n.a. 9,9% n.a.
Zdroj: MPO38 a vlastní práce autora Graf 17: Ukazatele rentability – Autocentrum ESA 60.0% 50.0% 40.0% ROA ROE
30.0%
ROS 20.0%
ROCE
10.0% 0.0% 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 38
Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1.8.2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/46478/52522/591163/priloha001.xls
59
Vývoj ukazatelů rentability je za poslední roky negativní. Z pohledu tržního porovnání (Ministerstvo průmyslu a obchodu) dokázala společnost hodnotu rentability aktiv (ROA) udržet nad benchmarkem trhu, ukazatel rentability vlastních zdrojů (ROE) však byl již pod trhem. Výše rentability tržeb (ROS) je velmi nízká, typicky takovéto nízké hodnoty ROS dosahují velkoobchodní firmy, které na svém zboží realizují malé obchodní marže. 2.5.3. Ukazatele likvidity Hodnoty likvidity jsou porovnány v tabulce s hodnotami trhu pro rok 2011, a to konkrétně celého trhu oboru CZ NACE 45. Dále máme k dispozici porovnání s firmami, které tvoří dle ukazatele EVA přidanou hodnotu (viz kapitola 1.6.). Ukazatele likvidity se v obou případech pohybují pod průměrem trhu. Výjimkou je likvidita 3. stupně, která byla v roce 2011 ve výši 150,3%, přičemž hodnota trhu byla 137,0% a u firem tvořících v oboru tržní hodnotu 147,0%. Vzhledem k ukazatelům aktivity (doba obratu zboží – viz další kapitola 2.5.4.) hodnota běžné likvidity kolem 150% dostačuje dle mého názoru ke zdravému fungování provozu podniku. Ostatní hodnoty likvidit jsou níže, než stanovuje trh, nicméně podnik dokáže velmi rychle „otáčet“ své zboží, tak generovat hotovost a dostát okamžitě svým krátkodobým závazkům. Společnost je z krátkodobého hlediska dostatečně solventní. Tabulka 17: Ukazatele likvidity – Autocentrum ESA
Likvidita / rok 2008 2009 current ratio 125,9% 142,7% quick ratio 37,5% 20,2% cash ratio 18,5% 3,3% net working capital 21 156 38 710
2010 147,1% 30,1% 5,4% 48 074
2011 215,8% 36,8% 9,9% 93 022
2011 Obor dle Obor dle realita MPO MPO (TH)* 150,3% 137,0% 147,0% 25,6% 92,0% 94,0% 6,9% 18,0% 22,0% 58 182 n.a. n.a.
Zdroj: MPO39 a vlastní práce autora Opět se v bakalářské práci setkáváme se skutečností, na kterou je nutné upozornit. Vysoká vykazovaná hodnota likvidity i ČPK v účetním roce 2011 je způsobena nepřesným účtováním krátkodobých bankovních úvěrů do dlouhodobých bankovních úvěrů v účetní závěrce podniku. Jedná se o každoročně obnovované provozní rámce u Komerční banky, přičemž čerpaná částka byla k 31.12.2011 v úhrnné výši 34,84 mil. CZK. Z důvodu
39
Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1.8.2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/46478/52522/591163/priloha001.xls
60
zreálnění ukazatelů jsem proto krátkodobé závazky o výši těchto bankovních úvěrů navýšil. Tato úprava krátkodobých a dlouhodobých úvěrů bude použita i pro ostatní výpočty v celé bakalářské práci, ve kterých je potřeba odlišit krátkodobé a dlouhodobé cizí zdroje podniku. Graf 18: Ukazatele likvidity – Autocentrum ESA
Ukazatelé likvidity v čase 160.0% 140.0% 120.0% 100.0%
CURRENT RATIO
80.0%
QUICK RATIO
60.0%
CASH RATIO
40.0% 20.0% 0.0% 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 2.5.4. Ukazatele aktivity Pro výpočet jednotlivých ukazatelů byly použity postupy a vzorce definované v teoretické části práce. Pro ukazatele aktivity z roku 2008 byly použity hodnoty aktiv/pasiv jen pro konec roku 2008. Pro ostatní ukazatele se již jednalo o doporučené aritmetické průměry ze začátku a konce období z důvodu lepší aproximace průměrných hodnot daných položek. Tabulka 18: Ukazatele aktivity – Autocentrum ESA Ukazatele aktivity / rok obrat zásob (počet) doba obratu zásob (dny) obrat stálých aktiv (počet) obrat celkových aktiv (počet) doba obratu (inkasa) pohledávek (počet) dobra obratu závazků (dny)
2008 12,85 28,02 12,65 5,21 4,32 5,22
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora 61
2009 10,63 33,87 12,89 5,03 4,20 4,75
2010 8,80 40,92 11,85 4,46 4,37 3,85
2011 8,92 40,37 11,63 4,45 5,00 3,88
Co se týká komentáře k jednotlivým ukazatelům aktivity: Nejdůležitějším ukazatelem pro naši analyzovanou společnost je obrat zásob a doba obratu zásob. Počet obrátek zásob mírně klesá, tedy doba obratu analogicky roste, vzhledem k tomu, že se jedná o modifikovanou obrácenou hodnotu. Doba obratu zásob říká, že společnost Autocentrum ESA je schopná prodat získaný automobil v průměru za cirka 40 dnů. Na skladě tudíž bude mít jen minimální počet automobilů, které by ztrácely svou hodnotu. Jednou ze sledovaných skutečností při nákupu ojetého automobilu je rok výroby, nicméně 40 dní na ztrátu ceny auta vliv mít nemůže. Analýza doby obratu pohledávek z obchodního styku a doby obratu závazků z obchodního styku není v našem případě důležitá. Oba ukazatele se pohybují na zanedbatelně nízkých hodnotách v řádu několika dní. Vysvětlení je evidentní – analyzovaná entita provozuje v naprosté většině tzv. výkup automobilu za hotové peníze. To znamená, že jejími dodavateli jsou běžné fyzické či právnické osoby, které ihned po podpisu smlouvy obdrží finance za svůj vůz a majitelem se okamžitě stává autobazar. Doba existence závazku je tedy nula. Stejně je to v případě pohledávek – minimum vozů je prodáváno na fakturu, kupující při převzetí vozidla musí zaplatit plnou kupní cenu. Jak tedy vidíme, tyto ukazatele nemají v našem případě takovou vypovídající hodnotu, jako například v případě výrobních společností. Tabulka 19: Doba obratu aktiv a stálých aktiv – porovnání s konkurencí Společnost Ukazatele aktivity / rok obrat stálých aktiv (počet) ESA obrat celkových aktiv (počet) obrat stálých aktiv (počet) AAA obrat celkových aktiv (počet)
2008 12,65 5,21 8,94 2,61
2009 12,89 5,03 6,48 2,01
2010 11,85 4,46 7,87 2,36
2011 11,63 4,45 10,32 3,09
Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Jak bylo řečeno v teoretické části, ukazatele obratu stálých aktiv a obratu celkových aktiv měří, zda podnik využívá svůj majetek efektivněji než konkurence. Z Tabulky 19 můžeme pozorovat, že společnost Autocentrum ESA oproti největší konkurenci (AAA AUTO) vykazuje vyšší hodnoty ukazatelů. Z toho vyplývá, že svůj majetek dokáže využívat efektivněji. Zatímco trend u analyzované společnosti je negativní – počty obratů se snižují, tak konkurence se analyzovanému subjektu přibližuje – počty obratů se zvyšují. Bude-li tento 62
trend pokračovat i v následujících letech, mohou se pozice konkurentů brzy prohodit. Popsanou situaci předcházejících let přibližuje Graf 19. Graf 19: Doba obratu aktiv a stálých aktiv – porovnání s konkurencí 14.00 12.00 10.00 ESA - obrat stálých aktiv
8.00
ESA - obrat celkových aktiv 6.00
AAA - obrat stálých aktiv
4.00
AAA - obrat celkových aktiv
2.00 0.00 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 2.5.5. Ukazatele dlouhodobé solventnosti Tabulka 20: Ukazatele dlouhodobé solventnosti – Autocentrum ESA Ukazatele zadluženosti / rok Debt ratio (osa y1) Debt/equity ratio (osa y1) Equity ratio (osa y1) Interest coverage (osa y2) Debt service coverage (ratio) (osa y2)
2008 54,1% 118,3% 45,7% 10,7 5,4
2009 49,7% 99,4% 50,0% 14,5 4,9
2010 52,4% 111,2% 47,1% 5,5 3,0
2011 57,6% 136,2% 42,3% 5,2 2,2
Zdroj: vlastní práce autora Společnost Autocentrum ESA vykazuje velmi solidní hodnoty poměrových ukazatelů zadluženosti. Equity ratio drží firma v hodnotách 40-50%, což je jen těsně pod doporučením zlatého bilančního pravidla (viz další kapitola 2.6.3.). V roce 2009 tvořil podíl vlastního kapitálu dokonce rovných 50%. Následně se podíl snižoval na 47,1% (2010) až na konečných 42,3% (2011). Toto zvyšování zadluženosti bylo způsobeno rychlým navýšením bilanční sumy. Zvyšování celkových aktiv společnosti je totiž rychlejší než generování nových vlastních zdrojů z výsledků hospodaření. 63
Graf 20: Ukazatele dlouhodobé solventnosti – Autocentrum ESA 160.0%
16.0
140.0%
14.0
120.0%
12.0
100.0%
10.0
80.0%
8.0
60.0%
6.0
Interest coverage
40.0%
4.0
Debt service coverage (ratio)
20.0%
2.0
Debt ratio Debt/equity ratio
0.0%
Equity ratio
0.0 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora Pro vyhodnocení krytí dluhové služby (DSCR) bylo nutné přistoupit k mezikroku – výpočtu splácených jistin jednotlivých úvěrů (viz Tabulka 21). Tabulka 21: Seznam střednědobých a dlouhodobých investičních úvěrů společnosti Autocentrum ESA Výše k 12/2009
Výše k 12/2010
Výše k 12/2011
KB 7240006200147
15.6.2006
20.8.2009
3 000 000
1 656 000
648 000
0
0
0
KB 724003200046
5.9.2003
20.8.2008
3 000 000
488 400
0
0
0
0
ČSOB Leasing
14.4.2006
14.4.2009
2 670 774
1 160 590
290 148
0
0
0
Essox 90004838
14.9.2005
14.9.2008
167 076
41 796
0
0
0
0
KB 7240008200204 SG Equipment Finance
28.8.2008
27.8.2015
10 000 000
0 9 756 000
8 292 000
6 828 000
5 364 000
18.9.2008
18.9.2011
3 791 290 n.a.
n.a.
1 150 651
570 294
0
s Autoleasing GE Money Multiservis
13.7.2010
13.7.2012
3 000 000 n.a.
n.a.
n.a.
2 395 915
0
6.8.2010
6.8.2012
3 000 000 n.a.
n.a.
n.a.
2 500 000
1 000 000
3.8.2011
25.6.2020
21 000 000 n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
10 780 000
2.12.2011
27.2.2015
10 000 000 n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
10 000 000
KB 99002363291
Výše úvěru
Výše k 12/2008
Ze dne
KB 7240010200168
Splatnost
Výše k 12/2007
Dlouhodobý úvěr
CELKEM SPLÁTKY
n.a.
2 652 638
5 042 787
3 148 442
5 930 209
CELKEM ÚROKY
n.a.
4 677 000
3 295 000
3 384 000
3 766 000
Součet dluhové služby
n.a.
7 329 638
8 337 787
6 532 442
9 696 209
Zdroj: účetní závěrky, vlastní práce autora
64
V roce 2009 došlo ke snížení položky nákladových úroků a to vedlo i ke zvýšení ukazatele úrokového krytí z 10,7 na 14,5. V dalších letech kombinovaný vliv poklesu ziskovosti firmy a mírného zvýšení úrokových nákladů znamenal snížení hodnot ukazatele na hodnoty 5,5 (2010) resp. 5,2 (2011). Jako důležitější z těchto dvou vlivů musíme zmínit rozhodně pokles rentability. Snižuje se také dále krytí dluhové služby, hodnota v roce 2009 byla 4,9, v posledním roce 2011 pak již jen 2,2. Absolutní hodnoty dluhové služby jsou meziročně silně volatilní, hlavní důvod poklesu ukazatele DSCR je tedy stejný jako u předchozího ukazatele – snížení celkové rentability podniku. Celkové zhodnocení zadluženosti společnosti je dobré. Hodnoty podílu vlastního kapitálu nad 40% (respektive zadluženosti pod 60%) jsou dostatečnou zárukou pro bezpečný provoz. Pokles zisku je pak důvodem meziročních poklesů hodnot úrokového krytí a krytí dluhové služby. Přesto by stávající hodnota krytí dluhové služby společnosti Autocentrum ESA umožnila dosáhnout na případný další dlouhodobý bankovní úvěr.
2.6. Zlatá bilanční pravidla V této kapitole jednoduše aplikujeme zlatá bilanční pravidla dle teoretické části. 2.6.1. Zlaté bilanční pravidlo financování Dlouhodobý kapitál ≥ Dlouhodobý majetek
Z pohledu analyzované subjektu Autocentrum ESA dostáváme následující výsledky, ze kterých je patrné, že je pravidlo důsledně dodržováno. Tabulka 22: Zlaté bilanční pravidlo financování – Autocentrum ESA Hospodářský rok Dlouhodobý kapitál (tis. Kč) Dlouhodobý majetek (tis. Kč)
2008 95 947 73 217
2009 117 075 77 315
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora
65
2010 141 238 92 534
2011 200 539 107 868
Graf 21: Zlaté bilanční pravidlo financování – Autocentrum ESA 250
Mil. CZK
200 DLOUHODOBÝ KAPITÁL
150 100
DLOUHODOBÝ MAJETEK
50 0 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 2.6.2. Zlaté pari pravidlo Vlastní kapitál ≥ Dlouhodobý majetek
Společnost Autocentrum ESA je ve svém financování konzervativní. Pari pravidlo bylo dodržováno ve všech posledních čtyřech hospodářských rocích. Tabulka 23: Zlaté pari pravidlo – Autocentrum ESA Hospodářský rok Vlastní kapitál (tis. Kč) Dlouhodobý majetek (tis. Kč)
2008 81 312 73 217
2009 103 956 77 315
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Graf 22: Zlaté pari pravidlo – Autocentrum ESA 140 120 Mil. CZK
100 VLASTNÍ KAPITÁL
80 60
DLOUHODOBÝ MAJETEK
40 20 0 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 66
2010 114 716 92 534
2011 118 766 107 868
2.6.3. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Vlastní kapitál ≥ Cizí kapitál
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika není aktuálně společností dodržováno. Ve sledovaném období bylo dodrženo pouze jedenkrát, a to na konci roku 2009. Celková zadluženost byla ke konci roku 2011 na hodnotě 57,5% místo doporučených 50%. Samotná skutečnost nedodržení tohoto pravidla však neznamená pro společnost zásadní problém. Jak bylo řečeno, zlatá pravidla jsou spíše konzervativní doporučení a jejich mírné nedodržení nemá na solventnost podniku žádný zásadní vliv. Tabulka 24: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – Autocentrum ESA Hospodářský rok Vlastní kapitál (tis. Kč) Cizí kapitál (tis. Kč)
2008 81 312 96 167
2009 103 956 103 294
2010 114 716 127 620
2011 118 766 161 723
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Graf 23: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – Autocentrum ESA 200
Mil. CZK
150 VLASTNÍ KAPITÁL
100
CIZÍ KAPITÁL 50 0 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora 2.6.4. Zlaté růstové pravidlo Tempo rustu tržeb ≥ Tempo rustu investic
Stejně tak růstové pravidlo není v případě analyzovaného podniku beze zbytku dodržováno, tempo růstu investic je vyšší než růst tržeb, nejedná se však opět o žádný zásadní problém, neboť růst tržeb a investic se v posledních letech zásadním způsobem nelišil. 67
Tabulka 25: Zlaté růstové pravidlo – Autocentrum ESA Hospodářský rok 2007 Tržby (tis. Kč) 813 189 Růst tržeb y/y (%) n.a. Dlouhodobý majetek (tis. Kč) 59 689 Investice y/y (%) n.a.
2008 926 282 113,9% 73 217 122,7%
2009 970 417 104,8% 77 315 105,6%
2010 1 006 378 103,7% 92 534 119,7%
2011 1 165 421 115,8% 107 868 116,6%
Zdroj: účetní závěrky společnosti, vlastní práce autora Graf 24: Zlaté růstové pravidlo – Autocentrum ESA 125.0% 120.0% 115.0% 110.0%
RŮST TRŽEB
105.0%
RŮST INVESTIC
100.0% 95.0% 90.0% 2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní práce autora
2.7. Bonitní a bankrotní modely V této části se budeme věnovat praktické aplikaci konkrétních bonitních a bankrotních modelů na analyzovanou společnost Autocentrum ESA. Na firmu se podíváme pohledem Kralickova rychlého testu, Altmanova modelu, Taflerova modelu a indexů důvěryhodnosti českého podniku IN. 2.7.1. Kralickův quick test Jak bylo řečeno v teoretické části, tak prvním a nejjednodušším z představovaných modelů je Kralickův rychlý test. Tento test považuje všechny ukazatele za sobě rovné a přiřazuje hodnotám ukazatelů známky 1-5. Výsledek testu je dán prostým aritmetickým průměrem známek jednotlivých ukazatelů zvolených profesorem Kralickem. Je-li výsledná známka nižší než 2, subjekt je dle testu zdravý. Firma je pak ve špatné finanční kondici, pokud má známku vyšší než 3.
68
Tabulka 26: Aplikace Kralickova rychlého testu – hodnoty ukazatelů Ukazatel / rok kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách ROA
2008 45,70% 2,76 let 3,77% 5,41%
2009 49,99% 2,74 let 3,88% 4,91%
2010 47,14% 6,17 let 2,06% 1,87%
2011 42,27% 8,75 let 1,59% 1,70%
2010 1 3 4 4 3,00
2011 1 3 4 4 3,00
Zdroj: vlastní práce autora Tabulka 27: Aplikace Kralickova testu – známkování ukazatelů Ukazatel / rok kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách ROA pásmo hodnocení
2008 1 1 4 4 2,50
2009 1 1 4 4 2,50
Zdroj: vlastní práce autora První hodnocení analyzované společnosti jednoduchým Kralickovým modelem nedopadlo příliš dobře. Q-test patřičně bodově „ohodnotil“ nedostatečnou rentabilitu společnosti, ať už z hlediska tržeb, tak z hlediska celkových aktiv. Vzhledem k vysoké bilanční sumě došlo zároveň se snížením bilančního cash flow od roku 2010 i ke zhoršení ohodnocení ukazatele doba splácení dluhu z CF. Celková známka se tak ocitla na hraniční hodnotě, kdy začíná být podnik hodnocen jako špatný. Vzhledem k prezentovaným výsledkům bych definoval tři zásadní nedostatky Kralickova testu: •
jednoduché modely neberou v potaz váhy u jednotlivých ukazatelů a staví tak veškeré ukazatele na jednu úroveň
•
jednostranné zaměření na rentabilitu podniku má přímý dopad do tří z pěti ukazatelů
•
Kralicek definoval váhy na základě svého uvážení bez možnosti stanovit jiné hraniční hodnoty pro různé typy podnikání – podniky s oborem činnosti velkoobchodu mohou vykazovat z důvodu vysokých obratů a konkurenčních výhod spíše nízké marže a nízké hodnoty rentability, což je v očích Kralickova rychlého testu automaticky posuzuje jako velmi špatné
69
2.7.2. Altmanův model Dalším bankrotním modelem, tentokrát již sofistikovanějším, je Altmanův bankrotní model (Z-model nebo Z-skóre). V teoretické části jsme se seznámili s dvěma variantami – původním Altmanovým modelem z roku 1968 a upraveným modelem pro ČR pro firmy, které nejsou na kapitálovém trhu. Původní Altmanův model z roku 1968: Z = 1,2 * X 1 + 1,4 * X 2 + 3,3 * X 3 + 0,6 * X 4 + 0,999 * X 5
Upravený Altmanův model dle Růčkové: Z = 6,56 * X 1 + 3,26 * X 2 + 6,72 * X 3 + 1,05 * X 5
Jednotlivé ukazatele byly stejně jako hraniční hodnoty představeny v teoretické části práce. X1
čistý pracovní kapitál / celková aktiva
X2
nerozdělený zisk minulých let / celková aktiva
X3
zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / aktiva celkem
X4
tržní hodnota vlastního jmění / účetní hodnota celkových závazků
X5
tržby / celková aktiva
Tabulka 28: Aplikace Altmanova modelu z roku 1968 Ukazatel / rok X1 X2 X3 X4 X5 Z skóre Pásmo
2008 0,12 0,17 0,28 0,85 5,21 7,02 prosperita
2009 0,19 0,14 0,23 1,01 4,67 6,45 prosperita
Zdroj: vlastní práce autora
70
2010 0,20 0,26 0,08 0,90 4,14 5,53 prosperita
2011 0,21 0,24 0,07 0,73 4,15 5,40 prosperita
Tabulka 29: Aplikace upraveného Altmanova modelu pro rozvojové trhy dle Růčkové Ukazatel / rok X1 X2 X3 X5 Z skóre pásmo
2008 0,12 0,17 0,28 5,21 8,69 prosperita
2009 0,19 0,14 0,23 4,67 8,13 prosperita
2010 0,20 0,26 0,08 4,14 7,02 prosperita
2011 0,21 0,24 0,07 4,15 6,97 prosperita
Zdroj: vlastní práce autora Pro aplikaci původního Altmanova modelu z roku 1968 byla u ukazatele X4 využita místo tržní hodnoty vlastního jmění hodnota účetní. Výsledkem aplikace modelu je jednoznačná informace o tom, že bankrot analyzovanému subjektu v žádném případě nehrozí. Výsledné hodnoty skóre se sice meziročně mírně snižují, nicméně se stále nacházejí v pásmu prosperity s dostatečnou rezervou na šedé pásmo. V případě původního modelu začíná „šedá zóna“ na hodnotě 2,99 a v případě upraveného modelu už na hodnotě 2,6. Největší vliv na Altmanovo Z-skóre má v obou případech ukazatel X5 = tržby/celková aktiva. Tento ukazatel je vlastně ukazatelem aktivity (obrat aktiv). Pokud tedy podniku zásadním způsobem nepoklesnou tržby a tedy obrat aktiv, tak se bankrotu podle Altmana bát nemusí. 2.7.3. Taflerův model Teorie Taflerova modelu byla vysvětlena taktéž v teoretické části práce. Z = 0,53 * R1 + 0,13 * R 2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R 4
Z < 0,2
lze očekávat bankrot
Z > 0,3
malá pravděpodobnost bankrotu
Tabulka 30: Aplikace Taflerova indexu Ukazatel / rok R1 R2 R3 R4 Taflerův model (Z) pásmo
2008 0,53 1,07 0,46 5,21 1,34 prosperita
2009 2010 2011 0,48 0,14 0,13 1,25 1,17 1,07 0,43 0,42 0,41 4,67 4,14 4,15 1,24 0,96 0,94 prosperita prosperita prosperita
Zdroj: výpočty autora 71
Dostali jsme se ke stejnému výsledku jako v případě Altmanova modelu, analyzovanému subjektu v žádném případě bankrot nehrozí, hodnoty Taflerova indexu se sice snižují, ale stále se nacházejí bezpečně v zóně s malou pravděpodobností bankrotu (nad hodnotu 0,3 je dle Taflera podnik naprosto zdravý). 2.7.4. Indexy důvěryhodnosti IN a) Bankrotní index IN 95 Věřitelský (bankrotní) index IN95 byl rozebrán v teoretické části bakalářské práce. IN95 můžeme vypočíst dle následujícího vzorce:
IN 95 = V 1 * A + V 2 * B + V 3 * C + V 4 * D + V 5 * E − V 6 * F 40 A
aktiva / cizí kapitál
B
EBIT / nákladové úroky
C
EBIT / celková aktiva
D
celkové výnosy (tržby) / celková aktiva
E
oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry
F
závazky po lhůtě splatnosti / výnosy (tržby)
V1 – V6
váhy jednotlivých ukazatelů
IN95 > 2
uspokojivá finanční situace
1 < IN95 < 2 “šedá zóna” IN95 < 1
podnik s vážnými finančními problémy
Váhy V1-V6 jednotlivých ukazatelů byly určeny autory indexu manželi Neumaierovými jak pro celou ekonomiku ČR, tak pro jednotlivá odvětví OKEČ (pozn. autora práce: nyní jsou již obory klasifikovány dle CZ NACE, ke změně číselníku odvětví z OKEČ na CZ NACE došlo k 1.1.2008). V případě našeho podniku Autocentrum ESA je směrodatný OKEČ „G“ (obchod 40
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 111. ISBN 978-80-251-1830-6.
72
a opravy motorových vozidel). Váhy V1, V3, V4 a V6 se pro jednotlivá odvětví české ekonomiky mění, váhy V2 a V5 zůstávají neměnné. Tabulka 31: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR a OKEČ G Váhy pro IN 95 ekonomika ČR OKEČ G
V1
V2 0,22 0,33
V3 0,11 0,11
V4 8,33 9,70
V5 0,52 0,28
V6 0,10 0,10
16,80 28,32
Zdroje: Ekonomika ČR41 a OKEČ G42 Tabulka 32: Aplikace indexu IN 95 – pro celou ekonomiku a pro OKEČ G zvlášť Ukazatel / rok A B C D E F IN95 - ČR pásmo - ČR IN95 - OKEČ G pásmo - OKEČ G
2008 1,85 10,72 0,28 5,21 0,88 0,00 6,66 prosperita 5,95 prosperita
2009 2,01 14,47 0,23 4,67 1,23 0,00 6,48 prosperita 5,89 prosperita
2010 1,91 5,55 0,08 4,14 1,17 0,00 3,94 prosperita 3,26 prosperita
2011 1,74 5,25 0,07 4,15 1,25 0,00 3,82 prosperita 3,11 prosperita
Zdroj: vlastní výpočty, účetní závěrky Z hlediska věřitelského rizika dostáváme stejně jako v předchozích bankrotních modelech nejlepší pásmo, které se vyznačuje hodnotou IN95 > 2. V posledních letech poklesla hodnota indexu (stejně jako v případě Altmanova nebo Taflerova bankrotního modelu), a to především vlivem snížení EBIT respektive rentability podniku. Hodnota IN95 se tak přiblížila k šedé zóně, a to nejvíce ze všech zatím porovnávaných modelů (IN95 v roce 2011 3,11 / hranice šedé zóny 2,00). Vzhledem k použití specifického modelu pro Českou republiku a specifického oboru podnikání je vhodné považovat výsledky modelu za přesnější než výsledky starších modelů vytvořených pro podmínky v jiných státech.
41
SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. první vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 80. ISBN 978-80-7265-133-7. 42 KISLINGEROVÁ, Eva a Inka NEUMAIEROVÁ. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. první vydání. Praha: VŠE, 1996, s. 55. ISBN 80-7079-641-3.
73
b) Bonitní model IN99 V roce 1999 vznikl vlastnický (bonitní) model IN99. Oproti původnímu modelu neobsahuje položky B (EBIT/nákladové úroky) a F (závazky po lhůtě splatnosti/výnosy), což jsou ukazatele důležité především pro věřitelské riziko. IN99 se vypočítá dle následujícího postupu: IN 99 = −0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E 43
IN99 > 2,07
tvoří hodnotu pro vlastníka
1,42 < IN99 < 2,07
spíše tvoří hodnotu pro vlastníka
1,089 < IN99 < 1,42 nelze jednoznačně určit, zda podnik tvoří hodnotu 0,684 < IN99 < 1,089 spíše hodnotu netvoří IN99 < 0,684
podnik netvoří pro vlastníka hodnotu
Tabulka 33: Aplikace indexu IN 99 Ukazatel / rok A C D E IN99 pásmo
2008 2009 2010 2011 1,85 2,01 1,91 1,74 0,28 0,23 0,08 0,07 5,21 4,67 4,14 4,15 0,88 1,23 1,17 1,25 3,78 3,28 2,33 2,31 tvoří hodnotu tvoří hodnotu tvoří hodnotu tvoří hodnotu
Zdroj: vlastní výpočty Oproti mému očekávání se také dle investorského modelu IN99 drží podnik i v posledních letech v nejvyšším hodnocení – tvoří pro vlastníka přidanou hodnotu. Významným způsobem se však přiblížil k hraniční hodnotě 2,07. Zda analyzovaný podnik tvoří nebo naopak netvoří hodnotu, bude podrobněji zkoumat další kapitola 2.8. věnující se ukazateli EVA.
43
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6.
74
c) Modely IN01, IN05 Jedná se o nejaktuálnější modely postavené na základě analýzy dat průmyslových podniků České republiky z roku 2000 (IN01) a aktualizované na základě dat z roku 2004 (IN05). Výpočet se provádí dle následujícího postupu: IN 01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E 44
IN01 > 1,77
podnik tvoří hodnotu
0,75 < IN01 < 1,77
”šedá zóna”, podnik netvoří hodnotu a nebankrotuje
IN01 < 0,75
podnik je ohrožen bankrotem
IN 05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E 45
IN01 > 1,6
předvídáme dobré finanční zdraví podniku
0,9 < IN01 < 1,6
”šedá zóna”, nelze určit budoucí vývoj podniku
IN01 < 0,9
podnik je ohrožen, finanční problémy
Tabulka 34: Aplikace indexu IN01 a IN05 Ukazatel / rok A B C D E IN01 pásmo IN05 pásmo
2008 2009 2010 2011 1,85 2,01 1,91 1,74 10,72 14,47 5,55 5,25 0,28 0,23 0,08 0,07 5,21 4,67 4,14 4,15 0,88 1,23 1,17 1,25 2,95 2,83 1,75 1,69 tvoří hodnotu tvoří hodnotu šedá zóna šedá zóna 2,96 2,84 1,75 1,70 tvoří hodnotu tvoří hodnotu tvoří hodnotu tvoří hodnotu
Zdroj: vlastní výpočty
44
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6. 45 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, s. 112. ISBN 978-80-251-1830-6.
75
Jak již bylo zmíněno, IN01 a IN05 byly vytvořeny na základě dat pro průmyslové podniky. Proto nemůžeme výsledky považovat za stoprocentně odpovídající realitě. Můžeme vidět, že IN01 zařadil v posledních dvou letech 2010 a 2011 společnost Autocentrum ESA do šedé zóny, tudíž si spíše myslí, že podnik přidanou hodnotu pro vlastníky netvoří. Aktualizovaný IN05 oproti tomu stále „trvá“ na pokračující prosperitě podniku.
2.8. Výpočet ukazatele EVA Při výpočtu EVA byla využita platná metodika výpočtu dle MPO. Tato metodika je implementována do modelu INFA. Výsledky použití INFA jsou předmětem příloh bakalářské práce (Přílohy 5-13). Jedná se o porovnání jednotlivých ukazatelů z pyramidálního rozkladu EVA, s podniky tvořícími hodnotu na trhu (TH, tj. s podniky s ROE > alternativní náklad vlastního kapitálu re), podniky s rf
2008 2008 TH
2009 2009 TH
2010 2010 TH
2011 2011 TH
ROE
39,56%
38,26%
33,33%
32,93%
9,38%
38,27%
9,73%
40,51%
re
27,47%
13,62%
28,06%
13,33%
29,96%
17,76%
25,04%
15,67%
rf
4,55%
4,55%
4,67%
4,67%
3,71%
3,71%
3,79%
3,79%
vlastní kapitál
81 312
103 956
114 716
118 766
9830,62
5478,48
-23609
-18183
EVA Zařazení podniku
TH
TH
RF
RF
Zdroj: model INFA46 a vlastní výpočty autora Podle ukazatele EVA podnik v letech 2008 a 2009 tvořil ekonomickou přidanou hodnotu. V roce 2010 a 2011 je již ukazatel EVA mírně záporný, což značí, že ekonomickou přidanou hodnotu již netvoří. Situace není ale zase tak špatná, podnik se dostal do kategorie podniků s označením RF, tj. rentabilita vlastního kapitálu je nižší než alternativní náklady vlastního kapitálu, nicméně stále je vyšší než bezriziková úroková sazba reprezentovaná 10letými dluhopisy ČR. 46
Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa.html
76
ZÁVĚR Za cíl práce jsem si v úvodu vytknul zhodnocení společnosti Autocentrum ESA za roky 2008 až 2011, a to z pozice externího analytika. Účelem finanční analýzy bylo prozkoumání finančního zdraví firmy a zjištění silných a slabých stránek podniku. Následující řádky obsahují souhrnné zhodnocení finanční a tržní situace analyzované entity. Na základě provedené analýzy jsem došel k těmto poznatkům: Společnost Autocentrum ESA patří z lokálního hlediska k jednomu z leaderů na středočeském trhu obchodu s ojetými automobily, ačkoliv tržní podíl podniku v rámci celé České republiky je zanedbatelný, neboť trh je značně diverzifikován. Tržní podmínky v oboru prodeje automobilů nejsou v posledních letech pro rozvoj businessu příznivé a na trhu se očekávají existenční problémy některých menších hráčů. Analyzovaný subjekt se však řadí do korporátního segmentu a potenciálních bankrotů se navzdory turbulentnímu trhu posledních let bát nemusí, což potvrdily naprosto všechny aplikované bankrotní modely. I přes nepříznivé tržní podmínky dokáže společnost neustále meziročně zvyšovat obrat tržeb. Tím získává na stagnujícím trhu stále větší podíl, na rozdíl od svých konkurentů, kteří byli krizí zasaženi daleko více. Hlavním důvodem stálého navyšování obratu jsou investice (rozšiřování) do stávajících i úplně nových prodejních ploch, v letech 2008-2011 to bylo do prodejních ploch v Praze, od roku 2012 se společnost zaměřuje poprvé ve své existenci i na jiné regiony (Pardubice). Tím plány společnosti zdaleka nekončí a v následujících letech chystá daleko masivnější expanzi do všech regionů České republiky. Druhým důvodem získávání trhu (zjištěno z vertikální analýzy podniku) je snížení čistého zisku a tím i ukazatelů rentability v posledních dvou letech. Společnosti poklesl výrazně výsledek hospodaření, a to především z důvodu snížení obchodní marže na prodaném zboží. I přesto byla dosahovaná marže vyšší než u konkurence. Tlak stagnujícího trhu však působí na všechny. Dalo by se tedy s nadsázkou konstatovat, že se společnost nechová v posledních letech jako klasický podnik tržního hospodářství, jehož cílem je maximalizace zisku (neboť snižuje marže), ale snaží se za snižování obchodních marží o zvýšení tržního podílu. Toto chování společnosti se projevilo jako zásadní při výpočtu ukazatele EVA, kdy ukazatel EVA přeřadil v letech 2010 a 2011 společnost z první do druhé skupiny, tedy mezi firmy, které již netvoří přidanou hodnotu na trhu (ač mají ROE vyšší než bezrizikovou úrokovou sazbu reprezentovanou 10letými dluhopisy České republiky). Z krátkodobého hlediska však po celou dobu společnost netrpí 77
zásadními problémy – ukazatele běžné likvidity i ukazatele aktivity (obrat zásob) vykazují nadprůměrné tržní hodnoty. Problémem není ani nadměrná zadluženost, neboť pákový efekt (využívání cizího kapitálu) není společností v žádném případě nadužíván (dokonce bylo téměř splněno velmi konzervativní zlaté pravidlo vyrovnání rizika). Ve prospěch tohoto konstatování hovoří i fakt, že si majitelé ze společnosti v průběhu analyzovaných let dokázali částečně rozdělovat zisky, a to bez zásadního dopadu na fungování běžného provozu či na výše popsaný pokračující růst společnosti. Podle mého názoru není společnost v následujících letech v žádném případě ohrožena existenčními problémy. Jsou splněny všechny předpoklady pro další růst tržeb a zvyšování tržního podílu na úkor ostatních účastníků trhu. Nejbližší otázkou pro vedoucí pracovníky podniku je zvýšení zisku společnosti a tedy i ukazatelů rentability. Vzhledem k růstové strategii bych managementu doporučil sledovat na základě interního účetnictví ukazatele jednotlivých středisek s cílem zjištění silnějších a slabších poboček. Důležité bude především sledovat nový bazar v Pardubicích eventuálně do budoucna další nově vznikající prodejní místa. Management totiž vstupuje na nové lokální trhy, které jsou ve stávající době ve sledovaném segmentu nasycené. Samotná chování spotřebitelů v jednotlivých regionech mohou být také odlišná od stávajících zkušeností společnosti, a to vzhledem k různé koupěschopnosti obyvatelstva v Praze a menších regionech s nižšími mzdami. Tohoto rizika nízké či záporné rentability nových poboček při vstupu na nový lokální trh si je zajisté management firmy vědom. Druhým doporučením je pak zaměřit se více na propagaci a následný prodej doplňkových služeb (placený servis prodaných automobilů, komisní prodej vozidel, prodej doplňkového pojištění a povinného ručení automobilů, prodej spotřebitelských úvěrů či jiných finančních služeb se získáním odměny od poskytovatelů těchto úvěrů/služeb apod.). Tyto doplňkové aktivity mohou pomoci vygenerovat další zisk a napomoci tak k růstu rentability, tak jako to můžeme vidět u největší konkurence analyzované entity.
78
Seznam použitých zdrojů Seznam literatury: SŮVOVÁ, Helena a Oldřich KNAIFL. Finanční analýza I. První vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Dotisk prvního vydání. Brno: Computer Press, 2009, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2005, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. KISLINGEROVÁ, Eva a Inka NEUMAIEROVÁ. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. první vydání. Praha: VŠE, 1996, ISBN 80-7079-641-3. Internetové zdroje: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, © 2005 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/ ARES: Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik Prodej a výkup ojetých aut: Autobazar Auto ESA [online]. Praha: Autocentrum ESA, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoesa.cz/ Economic Research: St. Louis Fed [online]. St. Louis: Federal Reserve Bank of St. Louis, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://research.stlouisfed.org/
79
Časopis E+M Ekonomie a Management: Ekonomická fakulta: Technická univerzita v Libereci [online]. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.ekonomie-management.cz/ Finance.cz: daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. Brno: Finance media, [2013] [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, [2013] [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/ Investice, ekonomika a finance, kurzy, akcie, měny a komodity: Patria.cz [online]. Praha: Patria Online, © 1997 - 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.patria.cz/ Portál SDA: CIA Portal, Czech Republic: SDA: CIA [online]. Praha: Svaz dovozců automobilů - SDA, [2013] [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/index.php Český statistický úřad: ČSÚ [online]. Praha: Český statistický úřad, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ Business.center.cz [online]. Praha: HAVIT, © 1998 - 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://business.center.cz/ Podnikatel.cz: průvodce vaším podnikáním [online]. Praha: Internet Info, © 2007 – 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/ Autoweb.cz: automagazín: recenze aut, autonovinky, zábava [online]. Praha: MEDIA MARKETING SERVICES, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/ Informace pro vaše podnikání: BusinessVize.cz [online]. Praha: Nitana, © 2010-2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/ Autobazar AAA Auto: ojetá auta na prodej, auto bazar [online]. Praha: AAA Auto Group, © 2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.aaaauto.cz/
80
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tabulka 1: Rozdělení základních finančních ukazatelů Tabulka 2: Kralickův quick test – hodnocení ukazatelů Tabulka 3: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR Tabulka 4: Plánované a skutečné rozpočty České republiky Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v České republice (původní i nová metodika) Tabulka 6: Počet prodaných aut Autocentrum ESA – porovnání s benchmarky trhu Tabulka 7: Vývoj tržeb trhu, společnosti Autocentrum ESA a konkurence Tabulka 8: Zjednodušená vertikální analýza aktiv Tabulka 9: Zjednodušená vertikální analýza pasiv Tabulka 10: Zjednodušená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 11: Vertikální analýza – Autocentrum ESA a AAA AUTO Tabulka 12: Zjednodušená horizontální analýza rozvahy - aktiva Tabulka 13: Zjednodušená horizontální analýza rozvahy - pasiva Tabulka 14: Zjednodušená horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 15: Druhy zisku – Autocentrum ESA Tabulka 16: Ukazatele rentability – Autocentrum ESA Tabulka 17: Ukazatele likvidity – Autocentrum ESA Tabulka 18: Ukazatele aktivity – Autocentrum ESA Tabulka 19: Doba obratu aktiv a stálých aktiv – porovnání s konkurencí 81
Tabulka 20: Ukazatele dlouhodobé solventnosti – Autocentrum ESA Tabulka 21: Seznam střednědobých a dlouhodobých investičních úvěrů společnosti Autocentrum ESA Tabulka 22: Zlaté bilanční pravidlo financování – Autocentrum ESA Tabulka 23: Zlaté pari pravidlo – Autocentrum ESA Tabulka 24: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – Autocentrum ESA Tabulka 25: Zlaté růstové pravidlo – Autocentrum ESA Tabulka 26: Aplikace Kralickova rychlého testu – hodnoty ukazatelů Tabulka 27: Aplikace Kralickova testu – známkování ukazatelů Tabulka 28: Aplikace Altmanova modelu z roku 1968 Tabulka 29: Aplikace upraveného Altmanova modelu pro rozvojové trhy dle Růčkové Tabulka 30: Aplikace Taflerova indexu Tabulka 31: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR a OKEČ G Tabulka 32: Aplikace indexu IN 95 – pro celou ekonomiku a pro OKEČ G zvlášť Tabulka 33: Aplikace indexu IN 99 Tabulka 34: Aplikace indexu IN01 a IN05 Tabulka 35: Výpočet ukazatele EVA Seznam grafů: Graf 1: Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA Graf 2: Pyramidální rozklad EVA – výpočet spreadu a vlivy jednotlivých ukazatelů Graf 3: Vývoj základní úrokové sazby FEDu Graf 4: Vývoj nezaměstnanosti v České republice (původní i nová metodika) 82
Graf 5: Vývoj a předpověď HDP České republiky Graf 6: Počet prodaných aut Autocentrum ESA – porovnání s benchmarky trhu Graf 7: Podíl společnosti Autocentrum ESA na trhu CZ NACE 45 v roce 2006 a v roce 2012 Graf 8: Vývoj tržeb trhu, společnosti Autocentrum ESA a konkurence Graf 9: Vertikální analýza aktiv Graf 10: Vertikální analýza oběžných aktiv Graf 11: Vertikální analýza pasiv Graf 12: Vertikální analýza cizích zdrojů Graf 13: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Graf 14: Vertikální analýza rozvahy - Autocentrum ESA a AAA AUTO Graf 15: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty - Autocentrum ESA a AAA AUTO Graf 16: Druhy zisku – Autocentrum ESA Graf 17: Ukazatele rentability – Autocentrum ESA Graf 18: Ukazatele likvidity – Autocentrum ESA Graf 19: Doba obratu aktiv a stálých aktiv – porovnání s konkurencí Graf 20: Ukazatele dlouhodobé solventnosti – Autocentrum ESA Graf 21: Zlaté bilanční pravidlo financování – Autocentrum ESA Graf 22: Zlaté pari pravidlo – Autocentrum ESA Graf 23: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – Autocentrum ESA Graf 24: Zlaté růstové pravidlo – Autocentrum ESA
83
Seznam příloh Příloha 1:
Rozvaha společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu – část aktiv
Příloha 2:
Rozvaha společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu – část pasiv
Příloha 3:
Výkaz zisku a ztráty společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu
Příloha 4:
Výňatek z metodiky výpočtu EVA dle MPO
Příloha 5:
Výstup z modelu INFA – spread (ROE-re)
Příloha 6:
Výstup z modelu INFA – ROE
Příloha 7:
Výstup z modelu INFA – alternativní náklad na vlastní kapitál re
Příloha 8:
Výstup z modelu INFA – běžná likvidita L3
Příloha 9:
Výstup z modelu INFA – „produkční síla“ = ROA (EBIT / aktiva)
Příloha 10:
Výstup z modelu INFA – „marže“ (EBIT / tržby)
Příloha 11:
Výstup z modelu INFA – obrat aktiv (tržby / aktiva)
Příloha 12:
Výstup z modelu INFA – úplatné zdroje / aktiva
Příloha 13:
Výstup z modelu INFA – equity ratio (VK / aktiva)
84
Příloha 1:
Rozvaha společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu – část aktiv ROZVAHA
31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011
AKTIVA CELKEM B.
Dlouhodobý majetek
B.I. B.I.3. B.I.7.
Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.7. B.II.8.
Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
C.
Oběžná aktiva
C.I. C.I.1. C.I.5.
Zásoby Materiál Zboží
C.II. C.II.6.
Dlouhodobé pohledávky Jiné pohledávky
C.III. C.III.1. C.III.6. C.III.7. C.III.8. C.III.9.
Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
C.IV. Finanční majetek C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách
177 913
207 947
243 359
280 967
73 217
77 315
92 534
107 868
2 513 286 2 227
2 916 191 2 725
3 035 96 2 939
2 960
70 704 37 048 20 552 5 016 7 930 158
74 399 37 048 19 350 9 508 8 493
89 499 37 048 20 851 19 287 12 313
104 908 37 048 20 740 13 300 28 637 5 183
102 688
128 885
149 172
172 972
72 088
110 518
72 088
110 518
118 292 114 118 178
143 073 144 142 929
0
190 190
460 460
460 460
15 479 11 113 1 104 901
15 201 11 506
21 553 19 476
2 361
1 132 10 2 553
24 947 12 927 7 900 2 024 248 1 848
15 121 5 485 9 636
2 976 2 146 830
5 473 4 361 1 112
7 886 2 659 5 227
2 960
909 1 168
D.I.
Časové rozlišení
2 008
1 747
1 653
127
D.I.1. D.I.3.
Náklady příštích období Příjmy příštích období
1 396 612
860 887
1 276 377
699 -572
85
Příloha 2:
Rozvaha společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu – část pasiv ROZVAHA
31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 177 913
207 947
243 359
280 967
A.
Vlastní kapitál
PASIVA CELKEM
81 312
103 956
114 716
118 766
A.I. A.I.1.
Základní kapitál (v oběhu) Základní kapitál (emitované)
10 000 10 000
10 000 10 000
10 000 10 000
10 000 10 000
A.II. A.II.2.
Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy
27 543 27 543
27 543 27 543
27 543 27 543
27 543 27 543
A.III. A.III.1.
Rezervní fondy, ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond
2 000 2 000
2 000 2 000
2 000 2 000
2 000 2 000
A.IV. A.IV.1.
Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let
29 852 29 852
29 769 29 769
64 413 64 413
67 673 67 673
A.V.
HV běžného účetního období
11 917
34 644
10 760
11 550
B.
Cizí zdroje
96 167
103 294
127 620
161 723
B.II. B.II.2. B.II.5. B.II.9. B.II.10.
Dlouhodobé závazky Závazky k ovládaným a řízeným osobám Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek
4 231 3 652
4 827 3 361
19 694 2 990
290 289
1 151 315
15 466 1 238
25 629 2 574 585 20 988 1 482
B.III. B.III.1. B.III.2. B.III.5. B.III.6. B.III.7. B.III.8. B.III.10. B.III.11.
Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky
30 263 11 266 4 250 4 788 1 709 7 477 669
16 767 8 685
25 767 13 080
4 422 2 295
104
25 542 9 910 1 785 8 382 2 739 1 886 149 528 163
714 516 135
7 075 2 810 2 433 41 167 161
B.IV. B.IV.1. B.IV.2. B.IV.3.
Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
61 673 10 404 30 078 21 191
72 925 8 292 33 929 30 704
91 159 6 828 37 340 46 991
110 327 21 304 34 840 54 183
C.I.
Časové rozlišení
434
697
1 023
478
434
697
1 008 15
478
C.I.1. C.I.2.
Výdaje příštích období Výnosy příštích období
86
Příloha 3:
Výkaz zisku a ztráty společnosti Autocentrum ESA v plném rozsahu VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011
I. A.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
796 462 684 207
854 910 717 542
891 622 758 578
1 043 882 906 594
+
Obchodní marže
112 255
137 368
133 044
137 288
II. II.1.
Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
129 820 129 820
115 507 115 507
114 756 114 756
121 539 121 539
B. B.1. B.2.
Výrobní spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby
92 634 16 095 76 539
85 635 16 330 69 305
110 034 18 954 91 080
104 101 17 836 86 265
+
Přidaná hodnota
149 441
167 240
137 766
154 726
89 230 65 927 1 800 21 228 275
112 303 88 680 779 22 633 211
108 235 81 789 72 26 118 256
122 609 95 093 72 27 266 178
C. Osobní náklady C.1. Mzdové náklady C.2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva C.3. Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění C.4.. Sociální náklady D.
Daně a poplatky
1 320
1 422
918
474
E.
Odpisy dlouhodobého majetku
2 726
3 033
5 643
6 409
1 966 1 966
698 698
1 823 1 823
2 900 2 900
647 647
521 521
281 281
2 917 2 917
4 295
522
III. Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu lll.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku F. F.1.
Zůstatková cena dlouh. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek
lV. H.
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
*
Provozní výsledek hospodaření
X. N. Xl. O.
Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady
*
1 850 9 179
1 841 4 831
1 568 3 013
1 497 6 429
50 155
47 669
18 772
19 763
515 4 677 319 3 059
143 3 295 310 1 614
71 3 384 100 1 192
46 3 766 71 1 333
Finanční výsledek hospodaření
-6 902
-4 456
-4 405
-4 982
Q. Q.1. Q.2.
Daň z příjmu za běžnou činnost - splatná - odložená
11 085 10 904 181
8 723 8 697 26
3 607 2 684 923
3 231 2 987 244
32 168
34 490
10 760
11 550
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Xlll. R.
Mimořádné výnosy Mimořádné náklady
*
Mimořádný výsledek hospodaření
160 6
**** Výsledek hospodaření za účetní období
87
0
154
0
0
32 168
34 644
10 760
11 550
Příloha 4: Výňatek z metodiky výpočtu EVA dle Ministerstva průmyslu a obchodu
EVA = ( ROE − re ) * VK Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Představuje výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál (re) je součtem bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP). Riziková přirážka sestává z rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU), finanční stabilitu (rFINSTAB), za podnikatelské riziko (rPOD) a velikost podniku či likvidnost akcií (rLA). S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř kategorií (viz. obrázek níže). Porovnání, zda podnik je ztrátový, má záporný vlastní kapitál, nebo ROE je menší nebo rovno bezrizikové sazbě, je algoritmizovatelná vlastnost. Z tohoto důvodu je zařazení do 3. a 4. skupiny podniků bezrozporné. Pravděpodobnostní charakter má odhad rizikové přirážky (RP). Z tohoto důvodu může být diskutabilní zařazení podniků do 1. nebo 2. skupiny.
Bezriziková sazba (rf) je stanovena jako výnos 10letých státních dluhopisů (viz tabulka). Rok rf
2008 4,55%
2009 4,67%
2010 3,71%
2011 3,79% 88
Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB), charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv, je navázána na likviditu L3. Když L3 ≤ XL1 pak rFINSTAB = 10,00% Když L3 ≤ XL 2 pak rFINSTAB = 0,00% Když XL1 < L3 < XL 2 pak rFINSTAB =
( XL2 − L3)2 ( XL2 − XL1)2
* 0,1
XL1 a XL2 jsou stanoveny individuálně pro každé odvětví. Dále je individuálně zohledňována finanční síla podniku a další skutečnosti (velikost aktiv, významná mateřská společnost atd.), kdy si podnik „může dovolit“ nižší likviditu. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Hodnota XL1 = 1,0 a hodnota XL2 = 2,5. Např. pro průmysl v roce 2010 bylo XL1 = 1,25 a XL2 = 1,55. Většinou si nižší likviditu mohou dovolit velké podniky, a proto doporučujeme u podniků s aktivy do 10 mld. Kč nedělat žádnou korekci rizikové přirážky za likviditu a u podniků s aktivy nad 50 mld. Kč modifikovat rFINSTAB maximálním koeficientem 1 > K >= 0,2. V rozmezí 10 a ž 50 mld. Kč aktiv použít lineární nebo kvadratický průběh hodnoty koeficientu K. Dalším významným faktorem, který je možné zohlednit, je existence velké mateřské společnosti, která může podnik při horší likviditě „podržet“. Riziková přirážka za velikost podniku (rLA) je navázána na velikost úplatných zdrojů podniku (UZ), tj. součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Když UZ ≤ 100 mil. Kč ⇒ rLA = 5,00% Když UZ ≥ 3 mld . Kč ⇒ rLA = 0,00% Když 100 mil. Kč < UZ < 3 mld . Kč ⇒ rLA
2 ( 3 − UZ ) =
168,2
(UZ dosazeny v mld . Kč )
Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Nejít s dolní hranicí pod 50 mil. Kč a s horní hranicí nad 10 mld. Kč. Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rPOD) je navázána na ukazatel produkční síly (EBIT/Aktiva), její dostatečnou velikost (tzn. splnění podmínky pro práci s cizím kapitálem) a předmět činnosti podniku. Podmínka zní:
89
EBIT UZ ≥ * UM A A UZ položíme X 1 = * UM A EBIT Když > X 1 ⇒ rPOD = min . hodnota rPOD odvetví (tabulka ) A EBIT Když < 0 ⇒ rPOD = 10,00% A 2
Když 0 <
EBIT < X 1 ⇒ rPOD A
EBIT X1 − A = * 0,1 X 12
Minimální hodnota rPOD v průmyslu se pohybovala v roce 2010 od 2,03% po 9,07%. I u této rizikové přirážky jsou individuální úpravy navázané na institucionální sektor, či jiné známé skutečnosti ovlivňující podnikatelské riziko.
NACE G
Doporučená minimální rPOD pro rok 2011
Název Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 2,68%
Pro výpočet rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU) je nutné vzít v potaz několik složitějších zjednodušení a předpokladů. Výpočet je poté následující:
WACC * re =
UZ CZ UZ VK − * UM * − A A A A VK A
re
alternativní náklady na vlastní kapitál
WACC
vážený náklad na vlastní kapitál
UZ
úplatné zdroje (=VK+BU+O)
CZ
čistý zisk
Z
zisk
A
aktiva 90
VK
vlastní kapitál
UM
úroková míra (BU+O)
BU
bankovní úvěry
O
dluhopisy
U
úrok
Na hodnotu WACC se potom můžeme, za předpokladu, že podnik nemá cizí úročený kapitál, také podívat jako na hodnotu re s tím, že v tomto případě je riziková přirážka za kapitálovou strukturu (rFISTRU) nulová. Pak platí: WACC = r f + rPOD + rFINSTAB + rLA
Riziková přirážka za finanční strukturu (rFINSTRU) je rozdílem re a WACC. Platí:
rFINSTRU = re − WACC Je nutno omezit hodnotu rFINSTRU: Když re = WACC ⇒ rFINSTRU = 0% Když vychází rFINSTRU > 10,00% ⇒ rFINSTRU = 10,00%
91
Příloha 5: Výstup z modelu INFA – Spread (ROE-re)
92
Příloha 6: Výstup z modelu INFA – ROE
93
Příloha 7: Výstup z modelu INFA – Alternativní náklad na vlastní kapitál re
94
Příloha 8: Výstup z modelu INFA – Běžná likvidita L3
95
Příloha 9: Výstup z modelu INFA – „produkční síla“ = ROA (EBIT / aktiva)
96
Příloha 10: Výstup z modelu INFA – „marže“ (EBIT / tržby)
97
Příloha 11: Výstup z modelu INFA – obrat aktiv (tržby / aktiva)
98
Příloha 12: Výstup z modelu INFA – úplatné zdroje / aktiva
99
Příloha 13: Výstup z modelu INFA – Equity ratio (VK / aktiva)
100
