FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ELEKTROPROF a.s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA FINANCE A ŘÍZENÍ

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ELEKTROPROF a.s. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Fiala

Eva Tichá

Jihlava 2012

Anotace Cílem této bakalářské práce s názvem „Finanční analýza společnosti Elektroprof a.s.“ je provést finanční analýzu, jakožto důležitou součást finančního řízení podniku, na základě aplikace jejích metod na konkrétní společnost. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá teoretickým vymezením akciové společnosti, druhá část se věnuje teoretickému popisu finanční analýzy, na kterou navazuje třetí část, samotná aplikace metod finanční analýzy na společnost Elektroprof a.s. a porovnání s oborovými hodnotami. V závěru této části je zhodnocení finanční situace společnosti a návrhy řešení.

Annotation The goal of this thesis, entitled “Financial analysis of the company Elektroprof a.s.”, is to perform a financial analysis, which is an important part of the financial management of a company, by applying its methods to a particular company. This thesis is divided into three parts. The first part discusses the characterization of stock company. The second art describes the theory behind financial analysis, and the third part applies the financial analysis theory to the company Elektroprof a.s. and compares the results to the industry. At the end of this section is an evaluation of company’s financial situation and suggested solutions.

Klíčová slova finanční analýza, akciová společnost, analýza poměrových ukazatelů, rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita, účetní výkazy

Keywords financial analysis, stock company, ratio analysis, profitability, activity, solvency, liquidity, financial statements

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Romanovi Fialovi za odborné vedení práce, za množství podaných informací a pomoc při řešení bakalářské práce. Také bych ráda touto cestou poděkovala všem, kteří mi poskytli literaturu či jiné zdroje k napsání této práce.

Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně. Literatura, kterou jsem při vypracování používala, je uvedena na konci této práce, v seznamu použité literatury.

V Jihlavě dne 9. května 2012 ……….…………………… vlastnoruční podpis autora

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1

Teoretické vymezení akciové společnosti ............................................................ 11 1.1

1.1.1

Fyzická osoba ........................................................................................... 12

1.1.2

Právnická osoba ........................................................................................ 13

1.2

2

Právní formy podnikání.................................................................................... 11

Účetnictví akciové společnosti ......................................................................... 18

1.2.1

Zásady vedení řádného účetnictví............................................................. 18

1.2.2

Účetní uzávěrka ........................................................................................ 20

1.2.3

Povinnost auditu ....................................................................................... 20

1.2.4

Zveřejnění účetních výkazů ...................................................................... 21

Finanční analýza ................................................................................................... 21 2.1

Předmět a účel finanční analýzy ...................................................................... 21

2.2

Přístupy k finanční analýze .............................................................................. 22

2.2.1

Fundamentální analýza ............................................................................. 22

2.2.2

Technická analýza..................................................................................... 23

2.3

Uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 23

2.3.1

Externí uživatelé finanční analýzy ............................................................ 23

2.3.2

Interní uživatelé finanční analýzy ............................................................. 25

2.4

Zdroje dat pro finanční analýzu ....................................................................... 26

2.4.1

Rozvaha (bilance) ..................................................................................... 27

2.4.2

Výkaz zisku a ztráty.................................................................................. 28

2.4.3

Cash flow .................................................................................................. 30

2.4.4

Příloha účetní závěrky .............................................................................. 31

2.5

Metody finanční analýzy .................................................................................. 32

2.5.1

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................. 34

2.5.2

Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................. 35 6

3

2.5.3

Analýza poměrových ukazatelů ................................................................ 36

2.5.4

Analýza soustav ukazatelů ........................................................................ 43

Praktická část ........................................................................................................ 49 3.1

Informace o podniku ........................................................................................ 49

3.2

Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 51

3.2.1

Analýza rozvahy ....................................................................................... 51

3.2.2

Analýza výkazu zisku a ztráty .................................................................. 57

3.3

Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 60

3.3.1

Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 60

3.3.2

Čisté pohotové prostředky ........................................................................ 61

3.3.3

Čistý peněžně pohledávkový fond ............................................................ 62

3.4

Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 63

3.4.1

Analýza ukazatelů likvidity ...................................................................... 63

3.4.2

Analýza ukazatelů zadluženosti ................................................................ 66

3.4.3

Analýza ukazatelů rentability ................................................................... 68

3.4.4

Analýza ukazatelů aktivity........................................................................ 72

3.4.5

Provozní ukazatele .................................................................................... 77

3.4.6

Ukazatele na bázi Cash flow ..................................................................... 78

3.5

Bankrotní a bonitní modely.............................................................................. 81

3.5.1

Rychlý test ................................................................................................ 81

3.5.2

Index bonity .............................................................................................. 82

3.5.3

Index IN05 ................................................................................................ 84

3.5.4

Altmanův index finančního zdraví ........................................................... 85

3.6

Shrnutí výsledků a návrhy řešení ..................................................................... 87

Závěr .............................................................................................................................. 90 Seznam použité literatury ............................................................................................ 92 Seznam schémat ............................................................................................................ 94 7

Seznam tabulek ............................................................................................................. 95 Seznam grafů ................................................................................................................. 97 Seznam příloh ................................................................................................................ 98

8

Úvod Součástí finančního řízení každého podniku je i finanční analýza, která pomáhá posoudit současnou finanční situaci podniku, nahlédnout do jeho minulosti a odhadnout očekávanou budoucnost. Finanční analýza odhaluje faktory narušující finanční zdraví podniku a dává možnost na tyto faktory reagovat. V podniku by měla být finanční analýza jedním se stěžejních nástrojů sloužící k jeho řízení. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení finanční situace konkrétního podniku. Dílčím cílem je provedení jednotlivých metod finanční analýzy podniku a vybrané ukazatele porovnat s oborovými výsledky. Pro svou bakalářskou práci jsem jako hlavní hypotézu stanovila: Podnik se během sledovaného období nachází v dobré finanční situaci. A dále dílčí hypotézy podporující hlavní hypotézu: 1. Likvidita podniku je v porovnání s doporučenými hodnotami a oborovými hodnotami dobrá. 2. Rentabilita podniku je v porovnání s doporučenými hodnotami a oborovými hodnotami dobrá. 3. Na základě indexu důvěryhodnosti IN05 můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci podniku. Tato bakalářská práce se skládá ze tří částí. V první části se zaměřím na akciové společnosti jako takové, právní aspekty a historii. V druhé části bude následovat finanční analýza z teoretického úhlu pohledu. Třetí část bude zaměřená na samotnou praktickou část, kde aplikuji teoretické poznatky na konkrétní podnik. Pro praktickou část práce jsem si vybrala společnost Elektroprof a.s. Tento podnik se zabývá výrobou rozvaděčů. Důvodem výběru tohoto podniku je osobní angažovanost a fakt, že podnik takovouto analýzou dosud nedisponoval. V úvodu praktické části krátce představím společnost Elektroprof a.s. a navážu samotnou finanční analýzou, která bude provedena na základě účetních výkazů pomocí základních metod finanční analýzy. Jako podklady budou použity výroční zprávy podniku z let 2006 – 2010.

9

V závěru této práce se pokusím zhodnotit finanční situaci podniku, potvrdit nebo vyvrátit hypotézy a navrhnout doporučení o možném následném vývoji podniku. Tato práce je zpracována za použití metod literární rešerše, analýzy, deskripce, komparace a použití tabulek a grafů.

10

1 Teoretické vymezení akciové společnosti spole V této části bakalářské řské ské práce se budu zabývat právními formami podnikání se zaměřením ením na akciovou společnost. spole

1.1

Právní formy podnikání

Právní forma podnikání určuje určuje typ podnikatelského subjektu, který se věnuje vě podnikání. Právní

formy

podnikání

jsou

definovány

v právní

soustavě

daného

státu

nebo společenství. V České republice se běžně vyskytují následující právní formy podnikání, které jsou definovány zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, fyzická osoba (OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná) inná) a právnická osoba (státní nebo soukromé podniky). Členění těchto chto forem je možné vyčíst vyč z následujícího diagramu. Schéma 1: Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání

Fyzická osoba

Právnická osoba

státní podniky

soukromé podniky

obchodní společnosti

společnost s ručením omezeným

akciová společnost

veřejná obchodní společnost

družstva

komanditní společnost

Pramen: Vlastní konstrukce na základě zákonu č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku

11

1.1.1 Fyzická osoba Fyzická osoba, někdy také označována jako živnostník či osoba samostatně výdělečně činná, je osoba, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Typickým

příkladem

je

například

samostatný

zemědělec,

soudní

znalec

nebo samostatně výdělečný umělec. Živnostenský zákon uvádí dvě hlavní skupiny živností, živnost ohlašovací a živnost koncesovanou. Živnost ohlašovací Povolení k podnikání u této živnosti je možné získat, pokud splníme všeobecné podmínky. Všeobecné podmínky znamenají dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, trestní bezúhonnost v oboru podnikání, žadatel musí být bez závazků a dluhů vůči státu. Odborné předpoklady k provozování jednotlivých živností jsou uvedeny v přílohách zákona č. 455/1991 Sb. Živnostenského zákona. Ohlášení živnosti musí být podáno na Živnostenském úřadu a musí obsahovat údaje, jako jsou základní údaje o žadateli, výpis z trestního rejstříku (nesmí být starší než 6 měsíců), doklad o splnění odborných náležitostí (výuční list, maturitní vysvědčení), splnění všeobecných podmínek a souhlas obce s umístěním provozovny. V případě, že žadatel splňuje všechny podmínky, do 15 dnů je mu vydán Živnostenský list. Živnosti ohlašovací se dále dělí na 3 různé skupiny živností, kde každá skupina má svá vlastní specifika. U volných živností musí žadatel splňovat podmínku 18 let věku, musí být způsobilý k právním úkonům a musí být morálně bezúhonný. Mezi volné živnosti například patří stánkový prodej, vazba květin, či mandlování prádla. Pro získání vázané živnosti musí žadatel splňovat podmínky jako u volné činnosti a navíc je vyžadováno střední odborné vzdělání (maturitní vysvědčení). Mezi vázané živnosti patří například učitel autoškoly, horský průvodce, revizor nebo účetní. U řemeslné živnosti musí žadatel splňovat stejné podmínky jako u volné činnosti a navíc je vyžadována odborná způsobilost (maturitní vysvědčení, výuční list, doklad o rekvalifikaci). Mezi řemeslné živnosti například patří zedník, tesař, švec nebo zámečník. Živnost koncesovaná Živnost koncesovaná se od živnosti ohlašovací liší v tom, že ačkoliv žadatel splňuje podmínky určené k získání živnostenského oprávnění, nemusí živnostenské oprávnění získat, protože o udělení oprávnění rozhoduje také obec, kde chce žadatel podnikat. 12

Postup při podání žádosti o koncesní listinu je obdobný jako u živnosti ohlašovací. Živnostenský úřad do 60 dnů od podání pošle žadateli vyrozumění, zda koncesní listinu získal či nikoliv. Mezi živnosti koncesované patří například pohřební služba nebo taxi služba.

1.1.2 Právnická osoba Právnická osoba je uměle vytvořená osoba, která vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Právnické osoby dělíme na státní podniky a soukromé podniky. Státní podniky (s.p.) Státní podnik je jedna z právních forem podnikání, která vznikla před rokem 1989. Po tomto roce však se však většina státních podniků přeměnila na jiné právní formy. Do dnešního dne zůstaly státními podniky pouze České dráhy a ČEZ. Státní podnik vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Zakladatelem může být orgán státní správy (vláda, ministerstvo) nebo orgán územní samosprávy (obecní, městský nebo krajský úřad). Zakladatel musí předložit zřizovací listinu, která obsahuje označení zakladatele, název a sídlo podniku, předmět podnikání, vymezení základního kapitálu a orgány státního podniku. Počet společníků ani základní kapitál není pevně stanoven, záleží pouze na rozhodnutí zakladatele. Ze zisku musí státní podnik povinně vytvářet čtyři fondy (fond rozvoje, fond rezerv, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb). Zakladatel jmenuje auditora, který provede audit a zakladatel obdrží auditorskou zprávu a účetní uzávěrku. Státní podnik neodpovídá za závazky státu ani jiných subjektů, v obchodnězávazkových vztazích vystupuje svým jménem a nese za ně plnou zodpovědnost. Státní podnik musí mít minimálně dva orgány, ředitele a dozorčí radu. Ředitel je jmenován zakladatelem na základě výběrového řízení, je statutárním orgánem podniku, má právo jmenovat náměstky a řídí podnik ve všech věcech. Dozorčí rada ve spolupráci s ředitelem rozhoduje o činnosti státního podniku, její počet stanoví zakladatel, má právo nahlížet do účetních dokladů a vyjadřuje se k rozdělení zisku, zániku nebo splynutí státního podniku.

13

Zánik státního podniku je možný pouze na základě rozhodnutí zakladatele v případě, že státní podnik dlouhodobě špatně hospodaří. Společnost s ručením omezeným (s.r.o., spol. s r.o.) Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní společnosti a je nejrozšířenější právní formou podnikání v České republice. Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady jednotlivých společníků a společníci ručí za závazky společnosti. Společnost vzniká uzavřením společenské smlouvy a zápisem do Obchodního rejstříku. Pokud společnost zakládá pouze jeden společník, je společenská smlouva uzavřena formou notářského zápisu. Společnost může být založen jedním nebo maximálně 50 společníky. Jeden společník může být členem maximálně tří společností s ručením omezeným. Minimální výše základního kapitálu je 200 000 Kč, přičemž vklad jednoho společníka musí být minimálně 20 000 Kč. Zisk společnost rozděluje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem a jednotliví společníci ručí do výše svého vkladu. Společnost s ručením omezeným musí mít 3 orgány. Nejvyšším správním orgánem je valná hromada, která schvaluje roční účetní uzávěrku, rozdělení zisku a stanovy společnosti. Dále rozhoduje o navýšení hodnoty základního kapitálu, o změně společenské smlouvy, jmenování, odvolání a odměňování orgánů. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, 1 hlas má hodnotu 1 000 Kč vloženého kapitálu. Jednatel je statutární orgán, který zastupuje společnost navenek, je jmenován valnou hromadou a nemusí být členem společnosti. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, který musí mít minimálně 3 členy, dohlíží na činnost jednatele a účetní doklady, předkládá valné hromadě zprávu o hospodaření společnosti. Společnost může zaniknout hned několika způsoby1, například uplynutím doby, na kterou byla společnost zřízena, rozhodnutím orgánu justice, dosažením účelu, pro který vznikla, na základě ustanovení společenské smlouvy, splynutím s jinou společností nebo přeměna v jinou společnost. Zánik společnosti dále rozdělujeme na zánik s likvidací a zánik bez likvidace. Zánik s likvidací znamená, že likvidace 1

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 68 – 75 c

14

je provedena nezávislým likvidátorem. Zánik bez likvidace znamená dobrovolné zrušení společnosti, kdy veškerá práva a závazky přecházejí na nového právního nástupce. Akciová společnost (a.s.) Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité kmenové hodnotě. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, akcionář za závazky společnosti neručí. Akciová společnost vzniká uzavřením zakladatelské smlouvy. V případě jednoho společníka se jedná o sepsání zakladatelské listiny. Počet společníků není omezen. Společnost může vzniknout 2 způsoby, bez výzvy k úpisu akcií nebo s výzvou k úpisu akcií. Pokud společnost vzniká bez výzvy k úpisu akcií, vklady zakladatelů společnosti postačí k zakoupení všech emitovaných akcií a minimální základní kapitál je 2 mil. Kč. Pokud společnost vzniká s výzvou k úpisu akcií, vklady zakladatelů nepostačí ke skoupení všech emitovaných akcií, musí proto vyzvat další společníky, aby jejich akcie koupili. V tomto případě má minimální základní kapitál hodnotu 20 mil. Kč. Hodnota základního kapitálu je rozvržena na určitý počet akcií v určité jmenovité hodnotě. Akcionář má právo podílet se na řízení podniku, podílet se na zisku a má podíl na případném likvidačním zůstatku. Zisk společnosti je rozdělen na dividendy, podíly na zisku jednotlivých akcionářů, které schválí valná hromada na základě roční účetní uzávěrky. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, akcionář neručí ani neodpovídá za závazky společnosti. Stejně jako společnost s ručením omezeným, i akciová společnost musí mít 3 orgány, valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Nejvyšším správním orgánem je valná hromada, která schvaluje roční účetní uzávěrku, rozdělení zisku. Dále rozhoduje o navýšení hodnoty základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování orgánů. Valná hromada si musí zvolit svého předsedu, zapisovatele a 2 ověřovatele. Představenstvo je statutární orgán, který zastupuje společnost navenek, je voleno a odvoláváno valnou hromadou. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, který musí mít minimálně 3 členy, dohlíží na činnost představenstva a účetní doklady, předkládá valné hromadě zprávu o hospodaření společnosti.

15

Společnost může zaniknout hned několika způsoby2, například uplynutím doby, na kterou byla společnost zřízena, rozhodnutím orgánu justice, dosažením účelu, pro který vznikla, na základě ustanovení společenské smlouvy, splynutím s jinou společností nebo přeměnou v jinou společnost. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností. Jedná se o nejjednodušší typ obchodní společnosti, kdy společníci ručí veškerým svým majetkem za závazky společnosti. Společnost vzniká uzavřením společenské smlouvy a zápisem do Obchodního rejstříku. K založení společnosti musí být minimálně dva společníci. Základní kapitál společnosti není předepsaný, zisk společnosti je rozdělován rovným dílem. Společníci ručí veškerým svým majetkem za závazky společnosti. Orgány společnosti nejsou předepsány, ale na základě společenské smlouvy mohou být zřízeny. Společnost může zaniknout hned několika způsoby3, například uplynutím doby, na kterou byla společnost zřízena, rozhodnutím orgánu justice, dosažením účelu, pro který vznikla, na základě ustanovení společenské smlouvy, splynutím s jinou společností nebo přeměnou v jinou společnost. Dalším způsobem jak společnost může zaniknout, je pokles počtu společníků na jednoho společníka. Tímto způsobem zaniká veřejná obchodní společnost, následně se však může přeměnit na jinou právní formu. Komanditní společnost (k.s., kom. spol.) Komanditní společnost je společnost skládající se z komanditistů, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, a komplementářů, kteří ručí celým svým majetkem. K tomu, aby se společník mohl stát komplementářem, musí splňovat všeobecné podmínky k provozování živnosti. Společnost vzniká uzavřením společenské smlouvy a zapsáním do Obchodního rejstříku. Ze společenské smlouvy musí být patrné, kdo je komanditista a kdo je komplementářem.

Minimální

počet

společníků

je

stanoven

na

jednoho

komplementáře a jednoho komanditistu. Výše základního kapitálu pro komplementáře není stanovena, komanditista musí vložit do podnikání minimálně 5 000 Kč. Zisk 2 3

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 88 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 68 – 75 c

16

společnosti je rozdělen na část pro komanditisty a část pro komplementáře. Za závazky společnosti komplementář ručí celým svým majetkem, komanditista ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Společnost řídí komplementář, komanditista se nesmí podílen na řízení podniku, má pouze právo nahlížet do účetních dokladů. Společnost může zaniknout hned několika způsoby4, například uplynutím doby, na kterou byla společnost zřízena, rozhodnutím orgánu justice, dosažením účelu, pro který vznikla, na základě ustanovení společenské smlouvy, splynutím s jinou společností nebo přeměnou v jinou společnost. Družstvo Družstvo je společenstvím předem nestanoveného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajištění hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Tato právní forma podnikání existovala ještě před rokem 1989. Družstvo vzniká uzavřením společenské smlouvy a zápisem do Obchodního rejstříku. Minimální počet členů je stanoven na 5 fyzických osob nebo právnické osoby. Minimální výše základního kapitálu je stanovena na 50 000 Kč. Zisk je rozdělován na základě stanov a poměru splaceného vkladu k zisku. Družstvo ručí za své závazky celým svým majetkem, členové družstva za závazky neručí. Družstvo musí mít 3 orgány, členskou schůzi, představenstvo a kontrolní komisi. Nejvyšším správním orgánem je členská schůze, která schvaluje roční účetní uzávěrku, rozdělení zisku a stanovy společnosti. Dále rozhoduje o navýšení hodnoty základního kapitálu, o změně společenské smlouvy, jmenování, odvolání a odměňování orgánů. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, 1 hlas má hodnotu 1 000 Kč vloženého kapitálu. Představenstvo je statutárním orgánem, který zastupuje společnost navenek, je jmenováno členskou schůzí a nemusí být členem společnosti. Kontrolní komise je kontrolním orgánem, který musí mít minimálně 3 členy, dohlíží na činnost představenstva a účetní doklady, předkládá valné hromadě zprávu o hospodaření společnosti. Družstvo může zaniknout hned několika způsoby5, například uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno, rozhodnutím orgánu justice, dosažením účelu,

4 5

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 102 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 254 – 259

17

pro který vzniklo, na základě ustanovení společenské smlouvy, splynutím s jinou společností nebo přeměnou v jinou společnost.

1.2

Účetnictví akciové společnosti

Každá akciová společnost je samostatnou účetní jednotkou, která je povinna účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Akciová společnost je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku, tedy ode dne zapsání od Obchodního rejstříku, až do dne svého zániku, tedy do dne vymazání z Obchodního rejstříku.

1.2.1 Zásady vedení řádného účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ukládá účetní jednotce povinnost vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Zásada pravdivosti Tato zásada praví, že účetnictví musí poskytovat pravdivý obraz situace podniku. Hospodářské jevy musí být zachyceny správně, objektivně a pravdivě. Z toho vyplývá pravdivost účetní závěrky. Zásada průkaznosti Tato zásada znamená vedení účetnictví takovým způsobem, jež zaručuje průkaznost účetnictví před soudem. To znamená, že všechny účetní případy a účetní zápisy musí být doloženy předepsaným způsobem. S touto zásadou souvisí pravidelné provádění inventarizace, která porovnává skutečný stav majetku a závazků se stavem na příslušných

účtech.

Předvahou

je

prokazováno

dodržování

podvojnosti,

což znamená, že každá účetní operace je zaúčtována na protilehlých stranách účtů stejnou částkou. Zásada dokladovosti Zásada dokladovosti je základní zásadou, která ovlivňuje pravdivost a průkaznost účetnictví a bilance. Účetní doklady jsou originální písemnosti, které jsou vystavené účetní jednotkou nebo obdržené od ostatních subjektů potvrzující správnost účetních zápisů. 18

Zásada úplnosti Tato zásada znamená, že účetnictví zachycuje všechny jevy, které jsou předmětem účetnictví. Předmětem účetnictví se rozumí zachycení pohybu a stavu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, výnosů a nákladů, příjmů a výdajů a vyjádření výsledku hospodaření. Subjekty, které podléhají povinnosti vést účetnictví, vedou jedno účetnictví za celý subjekt. Zásada kontinuity Zásada kontinuity znamená návaznost jednotlivých účetních období. Počáteční rozvaha každého následujícího účetního období musí být shodná s konečnou rozvahou předchozího období. Zásada stálosti metod použitých v účetnictví Srovnatelnost účetních informací mezi jednotlivými účetními obdobími závisí na stálosti použitých metod. Použité metody znamenají pravidla a postupy při oceňování majetku a vykazování informací v rozvaze. Změna těchto metod je možná pouze v případě, že bude zobrazovat pravdivější skutečnosti. Zásada opatrnosti Opatrností se rozumí objektivní odhad jevů, který vylučuje nebo snižuje riziko přenosu nejistot do budoucnosti. Tyto rizika a nejistoty by mohly zatížit kapitál, finanční situaci nebo výsledek hospodaření podniku. Podle této zásady se nesmí aktiva a výnosy nadhodnocovat a pasiva a náklady podhodnocovat. Platí zde pravidlo neparity, nerovnosti, ve vykazování zisků (výnosů) a ztrát (rizik a nákladů). V rozvaze jsou uváděny tržby realizované a naproti tomu rizika a ztráty očekávané. Zásada jasnosti a přehlednosti Tato zásada se vztahuje na formu záznamů v účetnictví a v účetní závěrce. Zákon o účetnictví přikazuje účetní jednotce provádět účetní zápisy průběžně, srozumitelně, přehledem a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.

19

Pravidlo zakazující kompenzaci položek Toto pravidlo potvrzuje zásadu jasnosti a přehlednosti. Pravidlo zakazující kompenzaci položek zakazuje vzájemnou kompenzaci mezi aktivy a pasivy v rozvaze a mezi výnosy a náklady ve výsledovce.

1.2.2 Účetní uzávěrka Za řádné vedení účetnictví je zodpovědné představenstvo, jakožto statutární orgán společnosti. Další povinností představenstva je sestavení účetní závěrky za každé účetní období. Sestavenou účetní závěrku představenstvo podepíše a předá ji dozorčí radě společnosti. Dozorčí rada musí účetní uzávěrku schválit. Účetní uzávěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy s doplňujícími informacemi. V případě, že je akciová společnost povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí sestavit ještě výroční zprávu o hospodaření společnosti. Výroční zpráva musí být zpracována v souladu s Opatřením Ministerstva financí č.j. 281/71 701/1995. Na základě výše uvedeného opatření musí výroční zpráva obsahovat informace o minulém vývoji účetní jednotky, skutečnostech vzniklých po skončení rozvahového dne, informace o předpokládaném budoucím vývoji a další informace o činnosti účetní jednotky.

1.2.3 Povinnost auditu Akciová společnost je povinná mít auditorem ověřenou řádnou účetní závěrku, mimořádnou závěrku a výroční zprávu, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně přecházejícího,

pokud

akciová

společnost

překročila

nebo

dosáhla

jednoho

z následujících kritérií:6 1) Úhrn celkových aktiv je větší než 40 mil. Kč, 2) roční úhrn čistého obratu je větší než 80 mil. Kč, 3) průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období je větší než 50.

6

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 20 a § 21

20

1.2.4 Zveřejnění účetních výkazů Akciová společnost má povinnost zveřejnit účetní závěrku, výroční zprávu a zprávu nezávislého auditora, pouze v případě, že společnost podléhá auditu. Všechny tyto výkazy musí společnost zveřejnit do 30 dnů od schválení dozorčí radou založením do sbírky listin obchodního rejstříku.

2 Finanční analýza V této kapitole se budu zabývat hlavní částí své bakalářské práce, tedy finanční analýzou. Postupně popíši předmět finanční analýzy, její účel, přístupy, uživatele, zdroje a jednotlivé metody finanční analýzy.

2.1

Předmět a účel finanční analýzy

Data a informace pro finanční analýzu poskytují základní finanční výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. Výkaz rozvahy prezentuje stavové absolutní veličiny k určitému datu. Výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow prezentují tokové veličiny za určité období. Výkazy rozvahy, zisku a ztráty a cash flow mají sami o sobě pouze omezenou vypovídací schopnost. Finanční analýza „poměřuje získané údaje a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situace v podniku a využít tyto informace pro řízení a rozhodování.“7 Finanční analýza zhodnocuje minulost, současnost a přináší doporučení pro další vývoj podniku. Hlavním cílem finanční analýzy je stanovení finančního zdraví podniku. Finanční zdraví podniku je závislé na výkonnosti podniku a jeho finanční pozici. Dále znázorňuje odolnost podnikových financí vůči vnitřním a vnějším rizikům. Finančně zdravý podnik je takový podnik, který je „schopen naplňovat smysl své existence.“8 Schopnost naplňovat smysl své existence znamená, že podnik splňuje požadavky svých investorů, kteří chtějí zhodnotit vložený kapitál do podniku. Finanční analýza také zachycuje majetkovou a finanční situaci podniku a rozlišuje silné a slabé stránky podniku. 7

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357392-8. Strana 8. 8 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357392-8. Strana 11.

21

Na základě výsledků finanční analýzy je možné posoudit, zda je daný podnik spolehlivý a důvěryhodný. Finanční analýza slouží managementu podniku, současným a potencionálním investorům a v neposlední řadě také věřitelům. Podnik, který má dostatečně vysokou výnosnost kapitálu, nízkou míru zadluženosti a dostatečně likvidní prostředky, můžeme označit jako důvěryhodný, stabilní či spolehlivý podnik. Podnik by tedy měl být dostatečně likvidní a měl by být schopen uhradit všechny své splatné závazky i z dlouhodobého hlediska. Schopnost uhradit své závazky je také ovlivněna poměrem vlastního a cizího kapitálu, protože čím je menší podíl cizího kapitálu, tím jsou menší i budoucí úroky. Finanční tíseň je opakem finančního zdraví podniku. Ve finanční tísni se ocitá takový podnik, který má problém s peněžními toky a nízkou likviditu. Ve financování takovéhoto podniku jsou nutné podstatné změny ve všech činnostech podniku.

2.2

Přístupy k finanční analýze

K hodnocení ekonomických procesů pomocí finanční analýzy můžeme použít dva základní přístupy, fundamentální, někdy také označován jako kvalitativní, nebo technologický,

někdy označován

jako

kvantitativní.

Oba

tyto

přístupy

si jsou velmi blízké. V praxi se nemůžeme setkat pouze s fundamentální nebo pouze s technologickou analýzou, protože jeden přístup by nemohl existovat bez toho druhého přístupu, což značí o jejich provázanosti.

2.2.1 Fundamentální analýza Fundamentální analýza je proces sesbírání co možná největšího množství relevantních informací pro odhad budoucího vývoje. Jinými slovy se jedná o snahu odhadnout budoucnost. Fundamentální analýza je založena na souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, odhadech a odborných souvislostech. Dále zpracovává množství kvalitativních dat a své závěry odvozuje bez algoritmizovaných pravidel. Výsledkem této analýzy je identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází, a posouzení a hodnocení vlivu vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí na podnik.

22

Mezi fundamentální analýzy patří například SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti nebo metoda balanced scorecard (BSC).9

2.2.2 Technická analýza Technická analýza se používá při předpovídání budoucích cenových pohybů na základě systematického zkoumání, analyzování a vyhodnocování minulých a současných let. Na rozdíl od fundamentální analýzy využívá matematické, statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a z nich následně posuzuje výsledky z ekonomického hlediska.10 Ve své práci se budu zabývat hlavně technickou analýzou,

protože

budu

pracovat

s matematickými

postupy,

které

povedou

ke kvalitativním výsledkům.

2.3

Uživatelé finanční analýzy

Informace týkající se finančního stavu podniku jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů, které přicházejí do kontaktu s podnikem a na základě získaných informací se rozhodují a řídí. Uživatelé finančních analýz jsou podle Holečkové11 rozděleni na externí a interní uživatele. U některých uživatelů je na první pohled motivace zájmu o finanční analýzu zřejmá, u manažerů a investorů, naopak u jiných uživatelů, například zaměstnanců a státu, jsou důvody zájmu skrytější.

2.3.1 Externí uživatelé finanční analýzy Externí

uživatelé

při

svém

hodnocení

finanční

situace

podniku

vycházejí

ze zveřejňovaných finančních a účetních informací. Na základě zjištěných údajů posuzují důvěryhodnost podniku. Mezi externí uživatele finanční analýzy řadíme investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery, stát a jeho orgány a konkurenci.12

9

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 154s. ISBN 9788025118306. Strana 7 – 8. 10 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. Strana 41. 11 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-807357392-8. Strana 27. 12 Zpracováno dle: HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-807357-392-8. Strana 13 – 16.

23

Investoři Mezi hlavní uživatele informací obsažených ve finančních výkazech patří ti, kteří do daného podniku vložili svůj kapitál za účelem zisku, akcionáři a ostatní investoři. Mezi ostatní investory můžeme zařadit vlastníky, společníky nebo majitele družstva. Díky získaným informacím se mohou potenciální investoři rozhodnout, zda do podniku vloží své prostředky či nikoliv. Potenciální investor svou hlavní pozornost soustřeďuje na míru rizika a míru výnosu spojených s vloženým kapitálem. Akcionáře

naopak

zajímá

stabilita,

likvidita

a

disponibilní

zisk

podniku,

do kterého vložili svůj kapitál a ze kterého jim jsou vypláceny dividendy. Dalo by se říci, že se jedná o kontrolu manažerů akcionáři. Banky a jiní věřitelé Věřitelé žádají potenciálního dlužníka o maximum informací o finanční situaci, aby se na základě těchto informací mohli správně rozhodnout, zda mu půjčí či nikoliv. Věřitelé v podstatě zkoumají bonitu dlužníka, především jeho ziskovost a rentabilitu. U dlouhodobých úvěrů je posuzován investiční projekt, tedy analýza vlivu podnikatelského záměru a efektivnost, naopak u krátkodobých úvěrů je podstatná likvidita. Obchodní partneři Pojmem obchodní partner je myšlen odběratel a dodavatel. Odběratele, zákazníky, zajímá hlavně dlouhodobá prosperita podniku, protože potřebují vědět, jestli v případě finančních problémů bude podnik schopen zajistit vlastní výrobu. Naopak dodavatele, obchodní

věřitele,

zajímá

schopnost

podniku

splácet

své

závazky,

hlavně

z krátkodobého hlediska. Stát a jeho orgány Stát zaměřuje svoji pozornost na kontrolu správnosti vykázaných daní. Státní orgány využívají informace o podnicích pro různá statistická šetření, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finančních výpomocí (dotace, garance úvěrů) a získávání přehledu o finančním stavu podniků, kterým byly v rámci veřejné soutěže svěřeny státní zakázky.

24

Konkurence Konkurenční firmy se zajímají o informace vyplývající z finanční analýzy z důvodu srovnání s jejich vlastními výsledky, k odhalování silných a slabých stránek.

2.3.2 Interní uživatelé finanční analýzy Hlavní výhodou interních uživatelů je, že oproti externím uživatelům mají přístup k vnitropodnikovým zdrojům. Interní finanční analýza vedle finančních a účetních výkazů využívá také manažerské účetnictví, kalkulace, statistiku a další podnikové informace. Tento typ analýzy většinou provádějí auditoři, podnikové útvary nebo ratingové agentury. Mezi představitele interních uživatelů patří manažeři, zaměstnanci a odbory.13 Manažeři Manažeři využívají získané informace pro krátkodobé a dlouhodobé finanční řízení podniku. Ze získaných silných a slabých stránek se vedení podniku rozhoduje o budoucích podnikatelských záměrech. Zaměstnanci Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Jedná se především o jistotu zaměstnání, o možnosti mzdové a sociální, například další výhody poskytované zaměstnavatelem. Odbory Odbory jsou tvořeny zaměstnanci podniku a jednají v jejich zájmu. Jejich hlavním cílem je prosazování pracovních, hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, jako je například platové ohodnocení nebo pracovní podmínky. Výčet uživatelů finanční analýzy není zdaleka úplný. Mezi další uživatele patří například analytici, daňoví poradci, veřejnost a další. Z výše uvedeného počtu vyplývá, že význam finanční analýzy nelze podceňovat. V současnosti si není možné představit existenci podniku bez průběžného sestavování a vyhodnocování finančních ukazatelů. 13

Zpracováno dle: HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-807357-392-8. Strana 16 – 18.

25

2.4

Zdroje dat pro finanční analýzu

„Kvalitní podklady jsou alfou a omegou dobré finanční analýzy. Sebelepší metoda nebo technika analýzy nemůže poskytnout ze špatných podkladů hmotné výsledky.“14 Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. V České republice upravuje tuto oblast zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpis a dále od 1. ledna 2003 soubor opatření, kterými se stanoví účetní osnova a postupy účtování. Dále je dobré připomenout, že k 1. lednu 2004 byl zákon o účetnictví změněn a platí České účetní standardy, které si kladou za cíl harmonizovat postupy v této oblasti s Evropskou unií. V České republice je v současné době možné pracovat se třemi základními typy účetních závěrek. Jedná se o řádnou účetní závěrku, mimořádnou účetní závěrku a mezitímní účetní závěrku. Nejčastějším typem účetní závěrky je řádná účetní závěrka, která je zpracována vždy k poslednímu dni běžného účetního období. Slouží jako základ pro výpočet daně z příjmu za příslušný rok. Mimořádná účetní závěrka je sestavována v případech, kdy to vyžadují okolnosti. Pod těmito okolnostmi se skrývá například vstup společnosti do likvidace nebo do konkurzu. Mezitímní účetní závěrka je sestavována v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne. Tato závěrka je sestavována například v souvislosti s přeměnou společnosti. Mezitímní účetní závěrka má pouze omezenou vypovídací schopnost oproti řádné účetní závěrce. Jako další významný zdroj informací pro finanční analýzu může sloužit také výroční zpráva. Výroční zprávu sestavují takové účetní jednotky, které mají podle § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví povinnost auditu. Mezi standardní účetní výkazy, které jsou součástí účetních závěrek, patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled o finančních tocích a přehled o změnách základního kapitálu. Z těchto výkazů se dozvíme, jaká je v podniku situace, jaké je složení aktiv, výše a změny pasiv, struktura vynaložených nákladů, struktura výnosů, jakých zisků podnik dosahuje, atd. „Finanční výkazy monitorují celý výrobní

14

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006, 228 s. ISBN 80-7357219-2.

26

proces, sledují náklady podniku, jeho výnosy, sledují majetek podniku a způsob jeho financování.“15 Informace, ze kterých čerpá finanční analýza, můžeme rozdělit na finanční informace a nefinanční informace. Finanční informace zahrnují účetní výkazy včetně příloh, výroční zprávy společnosti, předpovědi finančních analytiků a hospodářské zprávy informačních médií. Mezi nefinanční informace patří kvantifikované informace a nekvantifikované informace. Kvantifikované informace zahrnují například oficiální ekonomickou statistiku, nebo podnikovou statistiku. Nekvantifikované informace zahrnují například zprávy auditorů, komentáře odborného tisku, komentáře manažerů, nezávislá hodnocení a nezávislé prognózy finančních a obdobných institucí.

2.4.1 Rozvaha (bilance) Rozvaha je účetním výkazem, který k určitému datu zachycuje stav majetku a zdrojů jeho krytí. Je sestavována vždy ke stanovenému datu, nejčastěji k poslednímu dni kalendářního roku. Vždy musí být dodržena základní bilanční rovnice, tedy že hodnota aktiv musí být stejná jako hodnota pasiv. Rozvaha v podstatě podává ucelený obraz o finanční pozici účetní jednotky. Aktiva Aktiva představují všechno, co podnik vlastní a v budoucnu mu přinese ekonomický prospěch. Jedná se například o majetek, zásoby, peníze, licence, atd. Aktiva jsou v rozvaze většinou řazena podle likvidity, od nejméně likvidní po nejlikvidnější. Pasiva Pasiva představují závazky podniku, vklady vlastníků do společnosti, zisky (ztráty) z minulých let a výsledek hospodaření běžného roku. Pasiva můžeme definovat jako zdroj krytí majetku, protože nás informují o tom, z jakých zdrojů byl majetek podniku pořízen. Řazení pasiv není stejné jako u aktiv, podle likvidity, ale podle vlastnictví zdroje.

15

JINDŘICHOVSKÁ, I., BLAHA, S. Z. Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001, 320 s. ISBN 80-7261-025-2.

27

V následujícím schématu je znázorněna struktura rozvahy. Schéma 2: Struktura rozvahy Aktiva

Pasiva

Aktiva Celkem

Pasiva celkem

Pohledávky za upsaný kapitál

Vlastní kapitál

Dlouhodobý majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Kapitálové fondy

Dlouhodobý hmotný majetek

Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření minulých let

Oběžná aktiva Zásoby

Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje

Dlouhodobé pohledávky

Rezervy

Krátkodobé pohledávky

Dlouhodobé závazky

Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

Časové rozlišení aktiv

Časové rozlišení pasiv

Pramen: Vlastní konstrukce na základě: SŮVOVA, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. Strana 38.

2.4.2 Výkaz zisku a ztráty Výsledovka neboli výkaz zisku a ztráty znázorňuje pohyby nákladů a výnosů podniku na jednotlivé činnosti. Umožňuje sledovat tvorbu hospodářského výsledku a posoudit, zda je podnik schopen zhodnotit svůj kapitál.16 Tento výkaz musí být sestaven k poslednímu dni kalendářního roku. Náklady a výnosy musí být zaúčtovány v tom období, ve kterém byly realizovány, bez ohledu na to, zda v tom samém období došlo i k peněžnímu plnění. Časový nesoulad mezi vznikem nákladu nebo výnosu a výdajem nebo příjmem je zachycen na účtu časového rozlišení v rozvaze. Výsledovka se skládá z provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření. Z těchto dílčích výsledků hospodaření pak získáme výsledek hospodaření za účetní období a výsledek hospodaření před zdaněním. Finanční analýza rozlišuje několik druhů zisku, které blíže vysvětlím.17

16

ČERNÁ, A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s. ISBN neuvedeno. Strana 43. 17 Zpracováno dle: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. Strana 52 – 53.

28

Čistý zisk k rozdělení akcionářům vlastnícím kmenové akcie (Earning Available for Common Stockholders, EAC) je již zdaněný zisk, zákonný rezervní fond byl doplněn a dividendy byly vyplaceny akcionářům s prioritními akciemi. Tento zisk měří velikost efektu pro akcionáře s kmenovými akciemi. Čistý zisk (Earnig After Taxes, EAT) nalezneme v českém účetnictví pod názvem hospodářský výsledek za účetní období. Jedná se o zisk po zdanění, který je rozdělen mezi podnik a akcionáře. Někdy také může být označen Net Income. Zisk před zdaněním (Earning Before Taxes, EBT) je čistý zisk zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou a běžnou činnost. Zisk před zdaněním a úroky (Earninig Before Interests and Taxes, EBIT) dostaneme po přičtení nákladových úroků k zisku před zdaněním. Používá se při měření efektu podnikatelské činnosti a nepřihlíží se ke způsobu financování a zdanění. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (Earning Before Interests, Taxes, Depreciations and Amortization Charges, EBITDA) získáme přičtením odpisů k zisku před zdaněním a úroky. Následující schéma znázorňuje vztahy výše uvedených zisků. Schéma 3: Vztah mezi vybranými druhy zisku

EAC

vyplacené dividendy za prioritní akcie daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti

EAT

nákladové úroky

EBT EBIT

odpisy

EBITDA Pramen: Měření podnikové výkonnosti a oceňování podniku: Finanční analýza. Business info [online]. 26.05.2010 [cit. 2010-0410]. Dostupný na WWW: <www.businessinfo.cz>.

29

Čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Taxes, NOPAT) bývá označován jako zisk z provozní činnosti. Využívá se pro výpočet ukazatele Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added, EVA). Vyjadřuje zdaněný zisk pro vlastníky a věřitele. Tento zisk zohledňuje daňový štít. Daňový štít znamená zahrnutí úroků do nákladů, tedy snížení daňového základu podniku.
    1  ě Ekonomický zisk vypočítáme jako rozdíl výnosů a ekonomických nákladů. Ekonomické náklady zohledňují tzv. oportunitní náklady, tedy náklady obětované příležitosti.

2.4.3 Cash flow Výkaz o peněžních tocích neboli cash flow je součástí přílohy k účetní závěrce. Jedná se o účetní výkaz, který podává přehled o peněžních tocích z provozní, investiční a finanční činnosti podniku za sledované období. V praxi je peněžní tok důležitou veličinou, která vypovídá o schopnosti podniku generovat peníze. Schopnost podniku přinést peněžní prostředky je jedním z rozhodujících kritérií při výběru a hodnocení investičních projektů. Pro vykazování peněžních toků se používají dvě metody, metoda přímá a metoda nepřímá. Každá účetní jednotka si metodu zvolí sama na základě své vlastní úvahy. Podstatou přímé metody je, že jsou vykazovány hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů. Metoda nepřímá je založena na vykázání peněžních toků za provozní činnost a úpravě hospodářského výsledku podniku o nepeněžní operace (např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek), změny stavu zásob, pohledávky a závazky a položky náležící do investiční nebo finanční činnosti, např. zisk nebo ztráta z prodeje dlouhodobého majetku.

30

Schéma 4: Výpočet cash flow nepřímou metodou

Hospodářský výsledek Odpisy Změna stavu zásob Změna stavu pohledávke Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu krátkodobých úvěrů a finančních výpomocí Změna stavu rezerv Změna stavu časového rozlišení a dohadných účtů CASH FLOW z provozní činnosti Změna stavu základního kapitálu Změna stavu kapitálových fondů Změna stavu fondů ze zisku Změna stavu HV minulých období Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu dlouhodobých úvěrů CASH FLOW z finanční činnosti Změna stavu pohledávek za upsaný vlastní kapitál Změna stavu dlouhodobého nehmotného majetku Změna stavu dlouhodobého hmotného majetku Změna stavu dlouhodobého finančního majetku CASH FLOW z investiční činnosti Pramen: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. Strana 65 - 66.

2.4.4 Příloha účetní závěrky Hlavním úkolem přílohy je podání doplňujících informací k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty. Její význam spočívá v tom, že poskytuje obraz o majetku, závazcích a vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Jedná se o doplnění informací, které umožňují srovnávání výkonnosti podniku v čase. Základní blok informací tvoří obecné údaje, informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách, způsobech oceňování, doplňující informace k rozvaze a přehledu o peněžních tocích.

31

2.5

Metody finanční analýzy

V rámci finanční analýzy vzniklo mnoho metod, které mají za úkol zhodnotit finanční zdraví podniku, díky rozvoji matematických, ekonomických a statistických věd. Při volbě jednotlivých metod je nutné brát ohledy na jejich nákladovost, účelnost a spolehlivost. Metody technické finanční analýzy můžeme rozdělit z hlediska složitosti používaných matematických postupů na metody elementární a vyšší metody. Elementární finanční analýza pracuje pouze s aritmetikou a procentními počty, složitější matematické postupy a myšlenky jsou využívány ve vyšších metodách.18 V dalších kapitolách budou popsány jednotlivé metody finanční analýzy s ohledem na jejich návaznost v praktické části této práce. V následujícím schématu je zobrazeno rozdělení jednotlivých metod finanční analýzy. Zaměřila jsem se na rozebrání elementárních metod, protože budou použity při výpočtech v praktické části.

18

KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II, Finanční analýza účetních dokladů. 3. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1997. 288 s. ISBN 80-85967-56-1. Strana 19 – 20.

32

Schéma 5: Metody finanční analýzy

Metody finanční analýzy

Fundamentální analýza

Technická analýza

Vyšší metody

Elementární metody

Extenzivní ukazatele

Stavové

Položky rozvahy

Intenzivní ukazatele

Rozdílové

Čistý pracovní kapitál

Čisté pohotové prostředky

Tokové

Výkaz zisku a ztráty

Nefinanční

Výkaz cash flow

Stejnorodé

Procentní

Vzhtahové

Různorodé

Obratové

Rychlostní

Pramen: Vlastní konstrukce na základě textu: RŮČKOVÁ, P. Finanční ční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi.. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 978 Strana 41 - 46.

33

2.5.1 Analýza absolutních ukazatelů Základním východiskem rozboru je analýza absolutních ukazatelů. Do analýzy absolutních ukazatelů patří horizontální analýza a vertikální analýza. Základním zdrojem dat jsou data obsažená ve finančních výkazech v hodnotovém vyjádření. Jedná se o data v absolutním vyjádření v čase a zjišťují se také jejich procentní změny. U finanční analýzy hraje důležitou roli časové hledisko. Rozlišují se tokové a stavové veličiny. Tokové veličiny se vztahují k určitému časovému intervalu, např. data z výkazu cash flow nebo výkazu zisku a ztráty. Stavové veličiny se naopak vztahují k určitému časovému okamžiku, např. data z rozvahy. Dále pro finanční analýzu platí, že čím delší období posuzujeme, tím méně jsou výsledky zkreslené. Horizontální analýza Horizontální analýza patří mezi nejpoužívanější a nejjednodušší metodu pro zachycení vývojových trendů podniku. Zabývá se porovnáváním změn jednotlivých položek výkazů po řádcích za jednotlivá účetní období v absolutním a relativním vyjádření. Absolutní vyjádření porovnává hodnoty mezi po sobě jdoucími obdobími. Absolutní vyjádření nám říká, o kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase. Relativní vyjádření je nám říká, o kolik procent se ta samá položka změnila v čase. Absolutní a relativní vyjádření je možné vypočítat podle následujících vzorců.19 í ě    !"#$í ě  kde

  % 100 

 … hodnota v běžném období  … hodnota v předcházejícím období

Vertikální analýza Vertikální analýza se zaměřuje na zkoumání struktury aktiv a pasiv, nákladů a výnosů. Analýza vertikální struktury účetních výkazů si klade za cíl zjistit, jak se například jednotlivé majetkové části podílely na bilanční sumě v případě rozvahy. Touto analýzou

19

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. Strana 41.

34

je možné provádět porovnání se srovnatelnými firmami, konkurencí nebo odvětvové porovnání. Další výhodou této analýzy je vyhodnocování vývoje jednotlivých položek.

2.5.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele se také označují jako fondy finančních prostředků. Fond je chápán jako rozdíl mezi položkami aktiv a pasiv a slouží k analýze a řízení finanční situace podniku, hlavně jeho likvidity. Základem pro výpočet těchto ukazatelů je rozvaha. V této části se budu zabývat čistým pracovním kapitálem, čistými pohotovými prostředky a čistým peněžně-pohledávkovým fondem. Čistý pracovní kapitál (ČPK) Čistý pracovní kapitál je pravděpodobně nejdůležitější z těchto ukazatelů. Základem pro jeho výpočet je rozvaha a vypočítá se jako rozdíl celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých pasiv. Čím je vyšší hodnota čistého pracovního kapitálu, tím je schopnost podniku hradit své finanční závazky vyšší, při dostatečné likviditě. V případě,

že

se

hodnoty

tohoto

ukazatele

pohybují

v záporných

číslech,

jedná se o tzv. nekrytý dluh. V případě, že je hodnota čistého pracovního kapitálu nulová, jsou oběžná aktiva financována pouze krátkodobými zdroji.20 Náhled na optimální hodnotu čistého pracovního kapitálu se v případě pohledu manažera a vlastníka diametrálně liší. Z pohledu manažera se jedná o množství peněžních prostředků, které mohou být využity na financování něčeho jiného bez výraznějšího ohrožení stability podniku, protože oběžná aktiva budou stále financována pouze krátkodobými zdroji. Naopak vlastník se více soustředí na stranu pasiv, kde kladná hodnota čistého pracovního kapitálu znamená přebytek dlouhodobých zdrojů nad krátkodobými. Č(  )"ěží )!ř",- . ,!á,é )1"á$,- . á ,!á,é á$,Čisté pohotové prostředky (ČPP) Čisté pohotové prostředky bývají někdy označovány také jako peněžní finanční fond. Tento ukazatel získáme odečtením okamžitě splatných závazků od pohotových 20

MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006, 228 s. ISBN 80-7357219-2. Strana 60.

35

finančních prostředků (součet prostředků na účtu v bankách, hotovosti v pokladně, šeků a směnek.) Čisté pohotové prostředky vypovídají o okamžité likviditě splatných krátkodobých závazků. Č  )1$é 2#čí )!ř",- ,ž#ě )é á$,Čistý peněžně-pohledávkový fond (ČPPF) Čistý peněžně-pohledávkový fond představuje střední cestu mezi oběma výše uvedenými ukazateli. Kromě pohotových prostředků a jejich ekvivalentů zahrnuje do oběžných aktiv ještě krátkodobé pohledávky. Č4  ěžá ,#$ á- "#,$#í )1"á$,- á$,-

2.5.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější metodu finanční analýzy. Finanční poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi absolutními ukazateli pomocí podílů. Vycházejí z účetních výkazů, které jsou dostupné jak pro interní uživatele, tak pro externí uživatele. Důvodem častého používání poměrových ukazatelů je fakt, že umožňují mezipodniková srovnání, umožňují získat analýzu trendu podniku a mohou sloužit jako vstupní informace pro hodnocení rizik, identifikaci problému a odhad budoucího vývoje podniku. Existuje celá řada poměrových ukazatelů. V této práci se budu zabývat následujícími ukazateli z důvodu návaznosti na praktickou část, ukazateli likvidity, zadluženosti, rentability, aktivity, provozními ukazateli a ukazateli na bázi cash flow. Analýza ukazatelů likvidity Hlavním úkolem ukazatelů likvidity je informovat, zda je podnik schopen hradit své závazky včas. Likviditou se rozumí soubor všech likvidních prostředků, kterými podnik disponuje, na splacení svých závazků. Solventnost velmi úzce souvisí s likviditou. Solventnost znamená schopnost podniku uhradit své závazky v době jejich splatnosti. Podmínkou solventnosti je, že podnik má k dispozici část peněžních

36

prostředků, kterými je schopný své závazky uhradit. Likvidita je podmínkou dlouhodobé solventnosti.21 Ukazatele likvidity se vypočítají jako podíl likvidní části majetku podniku a závazků s nejkratší dobou splatnosti. Mezi ukazatele likvidity patří ukazatel běžné likvidity, pohotové likvidity a okamžité likvidity.22 Běžná likvidita (Current ratio) dává do poměru oběžná aktiva a krátkodobé závazky. Tento ukazatel nám udává, kolikrát je podnik schopný uhradit své závazky. Velký důraz je kladen na strukturu oběžných aktiv. ěžá #,$## 

ěžá ,#$ ,!á,é á$,-

Pohotová likvidita (Quick asset ratio) se snaží minimalizovat nedostatky běžné likvidity. Z tohoto důvodu musíme hodnotu oběžných aktiv snížit o hodnotu nejméně likvidní části oběžných aktiv, tedy o hodnotu zásob. Tento ukazatel má stanovenou minimální hranici na úrovni 1. Při této úrovni by podnik měl být schopný uhradit své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob. )1$á #,$## 

ěžá ,#$ á,!á,é á$,-

Okamžitá likvidita (Cash ratio) udává schopnost podniku uhradit své právě splatné závazky. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl peněžních prostředků v hotovosti, na běžných účtech a jejich ekvivalentů a okamžitě splatných závazků. ,ž#á #,$## 

)"ěží )!ř",- . ",$#$",ž#ě )é á$,-

Ukazatele zadluženosti Ukazatelé zadluženosti ukazují, že podnik využívá cizí kapitál k financování vlastních aktiv. Používání cizích zdrojů ovlivňuje výnosnost vloženého kapitálu a podnikatelské riziko.

21

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 154s. ISBN 9788025118306. Strana 66. 22

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-807179-903-0. Strana 88 - 90.

37

Analýza zadluženosti hledá optimální kapitálovou strukturu, tedy optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem podniku. Čím je podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu, tím je pro věřitele větší riziko nesplacení závazků ze strany podniku. Ukazatele zadluženosti porovnávají položky v rozvaze a na základě analýzy určí, z jaké části jsou aktiva financována vlastními a cizími zdroji.23 Mezi základní ukazatele míry zadluženosti patří míra celkové zadluženosti, kvóta vlastního kapitálu, koeficient zadluženosti a ukazatel úrokového krytí.24 Celková zadluženost (Debt ratio) bývá také označována jako ukazatel věřitelského rizika. Celkovou zadluženost získáme jako podíl cizího kapitálu a celkových aktiv. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je vyšší riziko věřitelů, což může vést ke zvýšení úrokové sazby. V případě, že je hodnota ukazatele vyšší než oborový průměr, je pro podnik mnohem složitější získat další cizí zdroje bez nutnosti zvýšení vlastního kapitálu. Doporučená hodnota ukazatele se pohybuje mezi 30 – 70 %. 5",$á ž" 

5#í ,)#á 5",$á ,#$

Míra zadluženosti je významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Optimální stav je, když hodnota vlastních zdrojů je vyšší než hodnota cizích zdrojů. Cizí zdroje by však neměly přesáhnout jeden a půl násobek hodnoty vlastních zdrojů. Pro porovnání ukazatele je rozhodující jeho vývoj v čase, ukazuje, zda se podíl cizích zdrojů zvyšuje nebo snižuje. Při nárůstu tohoto ukazatele dochází ke zvyšování podílů cizích zdrojů použitelných na krytí potřeb podniku. Dále je potřeba analyzovat příčiny zvýšení hodnoty tohoto ukazatele, např. realizace velkých investičních akcí, a analyzovat položky cizí zdroje a vlastní zdroje. Není možné akceptovat zvyšování zadluženosti jako trvalý jev. í! ž"# 

5#í !6" % 100 $í !6"

Koeficient samofinancování je jakýsi doplněk k ukazateli celkové zadluženosti. Hodnota součtu obou ukazatelů musí být rovna 1. Tento ukazatel informuje o finanční struktuře podniku. 23

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. Strana 57 - 58. 24 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 154s. ISBN 9788025118306. Strana 63 - 65.

38

,"2#5#" 2#5$áí 

$í ,)#á 5",$á ,#$

Úrokové krytí nám udává skutečnost, kolikrát hodnota zisku převyšuje hodnotu placených úroků. V případě, že by se hodnota ukazatele rovnala 1, znamenalo by to, že podnik potřebuje hodnotu celého zisku použít na zaplacení úroků, tudíž nezůstane žádný zisk na rozdělení mezi akcionáře podniku. ú!,$é ,!-í 

#, )ř" ěí  ú!,á,$é ú!,-

Úrokové zatížení vyjadřuje, kolik procent zisku odčerpávají nákladové úroky. Hodnota tohoto ukazatele by za žádných okolností neměla přesáhnout hranici 40 %. ú!,$é íž"í 

á,$é ú!,% 100 89  úč"í í . á,$é ú!,-

Analýza ukazatelů rentability Rentabilita, respektive výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Dalo by se říci, že ukazatele rentability jsou jistou formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Rentabilita nám udává, kolik korun zisku připadá na jednu korunu jmenovatele a bývá vyjadřována v procentech. Jednotliví ukazatelé se od sebe liší podle toho, jaký zisk je dosazován do čitatele. Rentabilita celkových vložených aktiv (ROA) uvádí, jak se podniku daří vytvářet zisk z dostupných aktiv. Tento ukazatel dává do poměru zisk a celková aktiva. U celkových aktiv není brán ohled na zdroj financování. : 

#, )ř" ěí  ú!,5",$á ,#$

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) bývá někdy nazývána jako výnosnost vlastního kapitálu, nebo návratnost vlastního kapitálu. Tento ukazatel vypovídá o míře návratnosti vlastního kapitálu vlastníkům. Rentabilita vlastního kapitálu je závislá na oboru činnosti daného podniku.

39

: 

č#ý #, $í ,)#á

Rentabilita tržeb (ROS) ukazuje, kolik korun zisku připadá na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel se využívá k měření výnosnosti podniku. :< 

#, !ž-

Rentabilita dlouhodobých zdrojů (ROCE) informuje o tom, jak efektivně podnik investuje do svého podnikání z dlouhodobého hlediska. Tento ukazatel může sloužit k mezipodnikovému porovnávání. := 

č#ý #, . ú!,1é á$,- . $í ,)#á

Rizikově očištěný ukazatel zohledňuje míru kolísání ročních hodnot daného ukazatele v časové řadě. Výpočet rizikově očištěného ukazatele (Adj_Ukazatel) vychází z aritmetického průměru (Avg_Ukazatel) vybraného ukazatele upraveného o riziko kolísání, kde σ představuje směrodatnou odchylku kolísání pěti hodnot daného ukazatel. Pokud ve sledovaném období byly zaznamenány velké výkyvy, směrodatná odchylka bude zvyšovat hodnoty jmenovatele o velké riziko kolísání a Adj_Ukazatel bude dosahovat nižších hodnot než Avg_Ukazatel.25 C ∑BC DBCCE @," $>_@,"  č" "

6_@," 

$>_@," 1.F

Analýza ukazatelů aktivity Ukazatele aktivity, někdy nazývané jako ukazatele obratovosti, podnik využívá k řízení svých aktiv. Informují o tom, kolikrát se obrátí jednotlivé druhy majetku za určitý časový interval. Pokud má podnik více aktiv, než je potřebné, zbytečně si zvyšuje náklady a tím si vlastně snižuje i svůj zisk. Naopak pokud má podnik méně aktiv, přichází o výnosy z důvodů unikání příležitostí a svůj zisk si také snižuje.

25

ŠIŠKA, L.; LÍZALOVÁ, L. Výběr ekonomických ukazatelů pro měření dlouhodobé výkonnosti podniku. Dostupný na WWW: < http://www.cjournal.cz/files/40.pdf> [online]. 2011 [cit. 2012-04-25].

40

Ukazatele aktivity se objevují ve dvou základních formách, v podobě obratu a době obratu. Obrat znamená, kolikrát za rok se daná položka využije. Naopak doba obratu znamená počet dnů, než se podniku položka jednou vrátí. Vázanost celkových aktiv měří výrobní efektivitu podniku. Bývá často využívána při prostorovém porovnání podniků, ale musí být vždy zohledněny metody odepisování a oceňování majetku. Pro tento ukazatel platí, že čím je jeho hodnota nižší, tím lépe pro podnik, protože výroba podniku roste bez nutnosti zvyšování hodnoty zdrojů. $á 5",$ý51 ,#$ 

5",$á ,#$ !čí !ž-

Relativní vázanost dlouhodobého majetku měří efektivitu pouze dlouhodobých aktiv. V případě mezipodnikového srovnání je nutné zohlednění vlivu způsobu odepisování a oceňování majetku. Pro tento ukazatel také platí, že čím je jeho hodnota nižší, tím lépe pro podnik. !"#$í $á áý51 ,#$ 

1ý 6"", !čí !ž-

Doba obratu celkových aktiv udává, kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval. Při výpočtu tohoto ukazatele se kalkuluje s denními tržbami. Denní tržby se vypočítají jako podíl celkových ročních tržeb a 360.  ! 5",$ý51 ,#$ 

"í !ž- 

5",$á ,#$ "í !ž-

5",$é !ž360

Obrat zásob vyjadřuje, kolikrát podnik přemění své zásoby na tržby, tedy kolikrát za rok je každá položka zásob prodána a následně znovu naskladněna. Problémem tohoto ukazatele však může být jeho zkreslenost, protože tržby odráží tržní hodnotu, kdežto zásoby jsou uváděny v pořizovacích cenách. ! á 

!čí !žá-

Doba obratu zásob vyjadřuje, jak dlouho trvá přeměna zásob na tržby, tedy jak dlouho trvá, než jsou zásoby spotřebovány nebo prodány. Výhodou tohoto ukazatele je možnost výpočtu pro každý druh zásob zvlášť. Pokud je hodnota toho ukazatele příliš vysoká, 41

znamená to, že podnik zbytečně váže peněžní prostředky v zásobách, tyto peněžní prostředky by mohl podnik využít mnohem efektivněji.  ! á 

á"í !ž-

Doba obratu pohledávek znamená, jak dlouho trvá, než odběratel zaplatí své závazky. Pokud je hodnota tohoto ukazatele vyšší než doba splatnosti faktur, znamená to, že odběratelé neplatí své závazky včas.  ! )1"á$", 

)1"á$,"í !ž-

Doba obratu závazků ukazuje, za jak dlouho podnik zaplatí své závazky dodavatelům. Hodnota tohoto ukazatele věřiteli ukáže platební morálku daného podniku. Dalo by se říci, že hodnota doby obratu závazků by měla být vyšší než hodnota doby obratu pohledávek.  ! á$,ů 

á$,"í !ž-

Analýza provozních ukazatelů Provozní neboli výrobní ukazatele jsou zaměřeny na vnitřní prostředí podniku a umožňují vnitřnímu řízení podniku, tedy managementu, sledovat vývoj provozních aktivit podniku. Jsou založeny na tokových veličinách, především na nákladech. Produktivita dlouhodobého hmotného majetku říká, kolik výnosů přinese 1 koruna vložená do dlouhodobého majetku. Tento ukazatel by měl vykazovat vyšší hodnoty. )!,#$# J8K 

$ýJ8K

Podle metodiky doc. Sedláčka nejsou do výnosů zahrnovány mimořádné výnosy a dlouhodobý hmotný majetek je oceňován v pořizovacích cenách. Naopak jiné metodiky mimořádné výnosy do výnosů zahrnují.26 Nákladovost výnosů vyjadřuje zatížení výnosů celkovými náklady podniku.

26

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 154s. ISBN 9788025118306. Strana 71 – 72.

42

á,$ $ýů 

á,$ý-

Mimořádné výnosy opět nejsou zahrnuté do výnosů. V jiných metodikách jsou naopak mimořádné výnosy zahrnuté. Analýza ukazatelů na bázi cash flow Ukazatele na bázi cash flow jsou využívány k hlubší analýze finanční situace podniku. Slouží jak doplněk k výše uvedeným ukazatelům. Tato analýza odstraňuje vlivy způsobené použitím odlišných účetních postupů. Rentabilita tržeb vyjadřuje finanční výkonnost podniku. !"## !ž" 

=4  )!$í č## !čí !ž-

Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje schopnost podniku splácet úvěry. !"## 5",$é1 ,)#á 

=4  )!$í č## ,)#á

Stupeň oddlužení říká, zda je podnik schopen zaplatit své závazky pomocí svých vlastních finančních zdrojů. )"ň ž"í 

=4  )!$í č## 5#í ,)#á

Úrokové krytí vyjadřuje pokrytí úroků pomocí peněžních toků. ú!,$é ,!-í 

=4  )!$í č## )5"é ú!,-

Likvidita z cash flow vyjadřuje, zda je podnik schopen splatit své závazky pomocí cash flow. #,$##  51 2M 

=4  )!$í č## ,!á,é á$,-

2.5.4 Analýza soustav ukazatelů Výše uvedené ukazatele mají pouze nízkou vypovídací hodnotu, jelikož nejsou zaměřeny na všechny oblasti činnosti podniku. Analýza soustav ukazatelů slouží 43

ke zhodnocení celkové finanční situace podniku. Podle techniky vytváření dělíme soustavu ukazatelů na dvě skupiny: 1. Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů: jedná se o pyramidové soustavy. Pomocí rozkladu identifikují logické a ekonomické vazby mezi ukazateli. K základním požadavkům na pyramidové soustavy patří existence syntetického ukazatele a matematické vazby mezi ukazateli v pyramidě. Mezi hierarchicky uspořádané ukazatele patří rozklad Du Pont. 2. Účelové výběry ukazatelů jsou sestavovány na bázi komparativně-analytických nebo matematicko-statistických metod. Tyto ukazatele se dále člení na bankrotní a bonitní modely27, které budou následně popsány. Bonitní modely Bonitní modely, někdy nazývané jako diagnostické modely, umožňují přehlednost a názornost výstupů analýzy a kombinování kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Nevýhodou těchto modelů může být subjektivní vnímání expertů nebo klientů. Pomocí bodového ohodnocení se snaží stanovit bonitu hodnoceného podniku. Mezi bonitní modely patří SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, Argentiho model, Kralickuv quicktest, Tamariho model a index bonity. Kralickuv quicktest, někdy bývá označován jako rychlý test, navrhl v roce 1990 rakouský profesor Peter Kralicek. Ke konstrukci tohoto modelu Kralicek zvolil ukazatele tak, aby pokryly všechny informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty a zároveň nebyly ovlivňovány rušivými vlivy. Kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu z cash flow, rentabilita celkového kapitálu a cash flow v procentech tržeb patří mezi použité čtyři ukazatele. Kvóta vlastního kapitálu vypovídá o kapitálové síle podniku. ,$ó $í1 ,)#á 

$í ,)#á 5",$á ,#$

Doba splácení dluhu z cash flow vypovídá o zadlužení podniku.

27

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. Strana 70 – 71.

44

 )á5"í 1  =4 

,!á,é . 1é á$,- . 2#čí 6"", #čí 51 2M

Rentabilita celkového kapitálu vypovídá o jeho výnosnosti. : 

#, )ř" ěí  ú!,5",$á ,#$

Cash flow v procentech tržeb vypovídá o finanční výkonnosti podniku. 51 2M $ % 

51 2M !ž-

Bonitu podniku stanovíme tak, že nejprve bodově ohodnotíme výše uvedené ukazatele podle následující tabulky a poté vypočítáme aritmetický průměr těchto bodů.28 Tabulka 1: Stupnice hodnocení ukazatelů Kralickova quicktestu

Stupeň hodnocení známky Ukazatel

Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Rentabilita celkového kapitálu Cash flow v % tržeb

velmi dobrý (1)

dobrý (2)

střední (3)

špatný (4)

ohrožen insolvencí (5)

< 30 % > 20 % > 10 % < 10 % negativní < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Finanční stabilita > 15 %

> 12 %

>8%

<8%

negativní

> 10 % > 8 % >5% Výnosová situace

<5%

negativní

Pramen: Upraveno dle: KRALICEK, P. Základy finančního hospodaření. 1. vyd. Praha: Linde, 1993. 110 s. ISBN 80-85647-11-7. Strana 66.

Index bonity, bývá někdy označován jako indikátor bonity, zahrnuje šest různých poměrových ukazatelů jako proměnné, kterým je přiřazena určitá váha. P  1,5 %  . 0,08 %  . 10 % = . 5 % J . 0,3 %  . 0,1 % 4 kde

A = cash flow / cizí zdroje B = celková aktiva / cizí zdroje

28

KRALICEK, P. Základy finančního hospodaření. 1. vyd. Praha: Linde, 1993. 110 s. ISBN 80-8564711-7. Strana 64 – 66.

45

C = zisk před zdaněním / celková aktiva D = zisk před zdaněním / celkové výkony E = zásoby / celkové výkony F = celkové výkony / celková aktiva Čím vyšší hodnotu indexu bonity získáme, tím je finančně ekonomická situace v podniku lepší.29 Výsledky indexu bonity zachycuje následující škála. Schéma 6: Škála indexu bonity

extrémně špatná -3

velmi špatná -2

špatná -1

určité problémy 0

dobrá +1

velmi dobrá +2

extrémě dobrá +3

Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2 doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628. Strana 128.

Bankrotní modely Bankrotní modely bývají někdy označovány jako predikční modely. Jejich hlavní výhodou je reálnost výchozích dat, naopak nevýhodou je vysoká specifičnost dat jednotlivých podniků v rámci odlišných odvětví. Rozeznáváme dva druhy bankrotních modelů, jednorozměrné a vícerozměrné. Do jednorozměrných modelů patří Beaver, Zmijewski a Deakin. Do vícerozměrných modelů patří Altmanův Z-skóre model, model Zeta, Tafflerův model a index IN. Index IN05 byl zkonstruován Inkou a Ivou Neumaierovými pro české podmínky, tedy akceptuje hledisko vlastníka. Tento index se vypočítá podle následujícího vzorce.
05  0,13 %

. 3,97 %

5",$á ,#$ #, )ř" ěí  ú!,. 0,04 % . 5#í !6" á,$é ú!,-

#, )ř" ěí  ú!,5",$é $ý. 0,21 % . 5",$á ,#$ 5",$á ,#$

XYěžZá [\P][

.0,09 % \^.`á][`\ab\^.Y[Z\X]Zí ú]ě^a Výsledky tohoto indexu můžeme interpretovat podle následující tabulky. Tabulka 2: Interpretace výsledků indexu IN05

29

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628. Strana 128.

46

Výsledek IN05 IN05 < 0,9 0,9 < IN05 > 1,6 IN05 > 1,6

Interpretace podnik spěje k bankrotu šedá zóna podnik tvoří hodnotu

Pramen: SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: GradaPublishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80247-2424-9. Strana 176 – 177.

Altmanův index finančního zdraví bývá někdy označován jako Z-skóre. Tento model patří mezi nejpoužívanější modely. Sestavil ho profesor Altman a pojmenoval ho jako Altmanova formule bankrotu. Profesor Altman vypracoval regresní rovnici, kde na bázi diskriminační analýzy určil váhy pro jednotlivé poměrové ukazatele. Cílem tohoto ukazatele je odlišit firmy, které zbankrotují, od těch, u nichž je pravděpodobnost bankrotu poměrně vysoká. Nejprve bylo dvacet dva poměrových ukazatelů, které byly následně zredukovány na pět nejvýznamnějších poměrových ukazatelů. Diskriminační funkce, která je vyjádřena tzv. Z faktorem, může napomoci v identifikaci globálního finančního zdraví podniku. c ,ó!"  0,717 %

. 3,107 %

)!5$í ,)#á č#ý #, . 0,847 % . 5",$á ,#$ 5",$á ,#$

#, )ř" ěí  ú!,á,í ,)#á . 0,42 % . 5",$á ,#$ 5",$ý ,)#á . 0,998 %

!ž5",$á ,#$

Výsledky Z-skóre můžeme interpretovat dle následující tabulky. Tabulka 3: Interpretace výsledku Z-skóre

Výsledek Z-skóre Z > 2,9 1,2 < Z ≤ 2,9 Z ≤ 1,2

Interpretace uspokojivá finanční situace šedá zóna nevyhraněných výsledků podnik ohrožen závažnými finančními problémy

Pramen: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – Krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck 2005. 146 s. ISBN 807179-321-3.

Altmanova analýza představuje jednu z možností vyhodnocení globálního zdraví podniku prostřednictvím jednoho číselného údaje, což je na jedné straně velká přednost, ale na druhé straně také velký nedostatek. Altmanovo Z-skóre zahrnuje všechny 47

důležité složky finančního zdraví, tedy rentabilitu, likviditu, zadluženost a strukturu kapitálu. Jednotlivým ukazatelům je přiřazena váha, která vyjadřuje významnost ukazatele v daném oboru.

48

3 Praktická část V praktické části své bakalářské práce nejprve představím vybranou společnost, Elektroprof a.s., a poté přikročím k vlastní finanční analýze. Budu vycházet z výročních zpráv let 2006 – 2010 a budou zde aplikovány metody finanční analýzy, které byly popsány v teoretické části této práce. Vypočtené výsledky budou porovnány s oborovými hodnotami. Nejprve se budu zabývat analýzou absolutních ukazatelů, dále přejdu k poměrovým ukazatelům a k bankrotním a bonitním modelům.

3.1

Informace o podniku

Historie společnosti Elektroprof a.s. sahá do roku 1991, kdy byla založena společnost ELEKTROPROF-ELI s.r.o. Hlavní činností společnosti ELEKTROPROF-ELI s.r.o. byla výroba rozvaděčů nízkého napětí. V roce 1998 byla společnost ELEKTROPROFELI s.r.o. transformována na společnost Elektroprof a.s. V roce 2000 došlo ke sloučení společnosti Elektroprof a.s. a společnosti Elektroprof CZ a.s., přičemž společnost Elektroprof a.s. byla nástupnickou společností Elektroprof CZ a.s. Významných mezníků v historii bylo několik. Mezi nejdůležitější bych zařadila rok 1999, kdy byla společnost Elektroprof a.s. přestěhována do jiné lokality kvůli budoucímu rozšiřování firmy, zvýšení výrobních kapacit a zvýšení počtu zaměstnanců. Zavedení systému managementu kvality bylo strategickým rozhodnutím společnosti Elektroprof a.s., neboť v roce 2000 získala certifikát ČSN EN ISO 9001:2009, tedy podařilo se jí získat známku kvality svých výrobků. Z důvodů urychlení realizace zakázek společnost v roce 2003 přistoupila k zavedení komplexního informačního systému. Dalším mezníkem v historii společnosti byl rok 2004, kdy společnost převzala správu a údržbu v prostorách významné společnosti, Silon s.r.o. v Plané nad Lužnicí. Společnost se neustále rozrůstala, a tak v roce 2007 byla přistavena nová budova z důvodu rozšíření výrobních prostor. Posledním významným mezníkem byl rok 2009, kdy společnost převzala výrobu rozvaděčů a elektromontážní práce pro pracovní stroje pro další významnou společnost, KOVOSVIT MAS, a.s. Rozhodujícím předmětem podnikání jsou elektromontážní práce a výroba rozvaděčů nízkého napětí. Mezi vedlejší činnosti patří např. projektování elektrických zařízení, projektová činnost ve výstavbě, revize vyhrazených elektrických zařízení, poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, atd. 49

Schéma 7: Organizační schéma společnosti

Pramen: Vlastní konstrukce na základě interních informací podniku

Graf 1: Vývoj počtu zaměstnanců podniku 100 96

95 90 85

89 85

85 81

80 75 70 2006

2007

2008

2009

2010

Počet zaměstanců

Pramen: Vlastní konstrukce na základě interních informací podniku

Uvedené počty zaměstnanců jsou průměrné, z důvodu najímání externích pracovníků na práce v období červen – srpen a listopad – prosinec. Kvůli převzetí výroby rozvaděčů a elektromontážních prací pro stroje pro KOVOSVIT MAS se v letech 2009 a 2010 počet stálých zaměstnanců zvýšil.

50

Podnik je povinen sestavovat výkaz o peněžních tocích a uvádět jej v přílohách k účetním závěrkám. Podnik tuto povinnost plnil, nicméně výpočty nebyly provedeny správně. Z tohoto důvodu jsem přehled o peněžních tocích v letech 2006 – 2010 sestavila sama.30

3.2

Analýza absolutních ukazatelů

V této části práce se budu zabývat analýzou absolutních ukazatelů účetních výkazů, tedy analýzou trendu (horizontální) a procentním rozborem (vertikální analýzou). Nejprve se zaměřím na analýzu rozvahy, poté přejdu k analýze zisku a ztráty.

3.2.1 Analýza rozvahy V rozvaze je nashromážděno velké množství informací, které vypovídají o majetkové struktuře, zdrojích financování a finanční situaci podniku. Horizontální analýza Jako první se budu zabývat horizontální analýzou rozvahy. U jednotlivých složek budu analyzovat jejich vývoj v čase a to jak z hlediska změny v absolutní hodnoty, tak z hlediska změn relativních. Z důvodů rozsáhlosti, jsem tabulku úplné horizontální analýzy rozvahy zařadila do příloh a níže je uvedena pouze její zkrácená podoba. Bilanční suma téměř ve všech pozorovaných letech vzrůstala. Výjimkou byl pouze rok 2009, kdy bilanční suma klesla o 12,1 %. Nejvyšší růst bilanční sumy byl zaznamenán v roce 2010, kdy meziroční nárůst tvořil 19,1 %. Hodnota dlouhodobého majetku se v letech 2006 – 2008 zvyšovala a od roku 2009 až do současnosti má klesající trend a to díky postupnému snižování hodnot dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota dlouhodobého nehmotného majetku se v letech 2006 – 2008 zvyšovala z důvodu nákupu nového softwaru a od roku 2009 má klesající trend díky tomu, že žádný nový software nebyl nakoupen. Hodnota dlouhodobého hmotného majetku byla v letech 2006 – 2008 zvyšována především nákupem nových služebních automobilů a také přístavbou nových výrobních prostor. Od roku 2009 má hodnota dlouhodobého hmotného majetku klesající trend, jelikož nákupy nového majetku 30

Výkaz o peněžních tocích jsem sestavila za pomocí programu. Účetní závěrka v plném rozsahu [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Business center. Dostupný na WWW: .

51

byly omezeny na pouze na nejnutnější minimum. Hodnota dlouhodobého finančního majetku se v pozorovaných letech nezměnila. Hodnota oběžného majetku nemá žádný trend. V roce 2007 se snížila o 15,1 %, v roce 2008 se zvýšila o 12,3 %, v roce 2009 se snížila o 20,1 % a v roce 2010 se opět zvýšila o 45,8 %. Největší část oběžného majetku tvoří krátkodobé pohledávky. Hodnoty zásob mají po celé sledované období vzrůstající trend. Nejvyšší nárůst hodnoty zásob byl zaznamenán v roce 2007 o 75,7 % z důvodu rozšíření výrobních kapacit společnosti. Z celkových hodnot zásob tvoří největší část zásoby materiálu. Dlouhodobé pohledávky ve sledovaném období společnost neevidovala. Z krátkodobých pohledávek převažují pohledávky z obchodních vztahů. Nejvýraznější nárůst hodnoty krátkodobých pohledávek byl zaznamenán v roce 2010, a to o 53,8 %. V krátkodobém finančním majetku převažuje hodnota účtů v bankách, která také postupně klesá, výjimku tvoří pouze rok 2008, kdy se hodnota zvýšila o 48,6 %. Naopak nejvyšší úbytek účtů v bankách byl zaznamenán v roce 2007, a to o 74,9 %. Časové rozlišení aktiv má jen velmi nepatrný vliv na celkovou bilanční sumu.

52

Tabulka 4: Zkrácená horizontální analýza rozvahy

č. řádku úč. výkazu

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Rok 2009

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Rok 2010

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Aktiva celkem

001

80 751

80 977

226

0,3 %

92 422

11 445

14,1 %

81 224

-11 198

-12,1 %

96 757

15 533

19,1 %

Dlouhodobý majetek

003

30 670

38 289

7 619

24,8 %

44 623

6 334

16,5 %

42 948

-1 675

-3,8 %

41 276

-1 672

-3,9 %

Oběžná aktiva

031

49 711

42 215

-7 496

-15,1 %

47 414

5 199

12,3 %

37 906

-9 508

-20,1 %

55 267

17 361

45,8 %

z toho: zásoby

032

2 510

4 410

1 900

75,7 %

7 399

2 989

67,8 %

8 357

958

12,9 %

10 688

2 331

27,9 %

Pasiva celkem

067

80 751

80 977

226

0,3 %

92 422

11 445

14,1 %

81 224

-11 198

-12,1 %

96 757

15 533

19,1 %

Vlastní kapitál

068

36 805

39 662

2 857

7,8 %

43 239

3 577

9,0 %

41 491

-1 748

-4,0 %

42 021

530

1,3 %

Cizí zdroje

085

43 946

41 315

-2 631

-6,0 %

49 183

7 868

19,0 %

37 633

-11 550

-23,5 %

54 736

17 103

45,4 %

z toho: dlouhodobé závazky celkem

součet

11 807

15 794

3 987

33,8 %

21 767

5 973

37,8 %

17 847

-3 920

-18,0 %

16 222

-1 625

-9,1 %

krátkodobé závazky celkem

součet

32 139

25 520

-6 619

-20,6 %

27 416

1 896

7,4 %

19 785

-7 631

-27,8 %

38 514

18 729

94,7 %

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

53

Trend celkových pasiv je samozřejmě stejný, jako trend celkových aktiv. Hodnota vlastního kapitálu se do roku 2008 zvyšovala, zejména díky výsledku hospodaření minulých let, v roce 2009 však hodnota poklesla o 12,1 % právě díky tomu, že se společnost dostala do ztráty. Hodnota základního kapitálu a kapitálových fondů se za celé sledované období nezměnila. Hodnota rezervního fondu se nejvíce zvýšila v roce 2007 a to o 391,3 %, další sledovaná období se již nezměnila. Výsledek hospodaření běžného účetního období neměl žádný trend. V roce 2009 došlo k největšímu snížení hodnoty výsledku hospodaření běžného účetního období a to o 113,4 %. Příčinou tohoto propadu byl fakt, že se společnost poprvé ocitla ve ztrátě 654 tis. Kč. V následujícím grafu je zobrazen vývoj výsledku hospodaření běžného účetního období. Graf 2: Vývoj výsledku hospodaření běžného účetního období 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

-1 000 Výsledek hospodaření běžného účetního období

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Cizí zdroje tvoří převážnou část pasiv. Společnost netvoří žádné rezervy a převažují krátkodobé závazky. Dlouhodobé závazky se skládají z větší míry z bankovních úvěrů dlouhodobých. Krátkodobé závazky klesaly, výjimku tvořily pouze roky 2008 a 2010. V roce 2008 došlo ke zvýšení krátkodobých závazků o 7,4 %, kdežto v roce 2010 o 94,7 %. Zde převažují závazky z obchodních vztahů. K takto dramatickému navýšení hodnoty závazků přispěl fakt, že u většiny dodavatelů byla nastavena delší splatnost faktur z 30 dnů až na 180 dnů.

54

Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýzou rozvahy budu zkoumat strukturu finančních výkazů vztažených k jedné určité veličině. V případě rozvahy se bude jednat o bilanční sumu, tedy o celková aktiva a pasiva. Úplná vertikální analýza rozvahy je kvůli své rozsáhlosti zařazena do příloh. Na tomto místě je uvedena pouze její zkrácená podoba. Pod tabulkou zkrácené vertikální analýzy se nachází grafické znázornění vývoje struktury aktiv a pasiv podniku za sledované období. Tabulka 5: Zkrácená vertikální analýza rozvahy

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Aktiva celkem

001

100,0 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Dlouhodobý majetek

003

38,0 %

47,3 %

48,3 %

52,9 %

42,7 %

Oběžná aktiva

031

61,6 %

52,1 %

51,3 %

46,7 %

57,1 %

z toho: zásoby

032

3,1 %

5,4 %

8,0 %

10,3 %

11,0 %

Pasiva celkem

067

Vlastní kapitál

068

45,6 %

49,0 %

46,8 %

51,1 %

43,4 %

Cizí zdroje

085

54,4 %

51,0 %

53,2 %

46,3 %

56,6 %

z toho: dlouhodobé závazky celkem

součet

14,6 %

19,5 %

23,6 %

22,0 %

16,8 %

krátkodobé závazky celkem

součet

39,8 %

31,5 %

29,7 %

24,4 %

39,8 %

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Graf 3: Vývoj struktury aktiv a pasiv 100%

100%

80%

80%

60%

60%

40%

40%

20%

20%

0%

0% 2006 2007 2008 2009 2010

dlouhodobý majetek

oběžná aktiva

2006

2007

2008

vlastní kapitál

2009

2010

cizí zdroje

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Hodnota dlouhodobého majetku tvoří průměrně asi 47 % celého majetku. Největší nárůst nastal v roce 2007, kdy dlouhodobý majetek vrostl o 9,3 procentních bodů, díky nárůstu dlouhodobého hmotného majetku. Největší část dlouhodobého majetku 55

tvoří dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně „Stavby“, „Pozemky“ a „Samotné movité věci a soubory movitých věcí“. Společnost dále disponuje dlouhodobým finančním majetkem a dlouhodobým nehmotným majetkem. Jejich zastoupení je však oproti dlouhodobému hmotnému majetku nepatrné. Převážnou část aktiv tvoří oběžná aktiva, průměrně asi 53 % celého majetku. Oběžná aktiva jsou převážně tvořena krátkodobými pohledávkami, které průměrně tvoří téměř 44 % veškerých aktiv. V roce 2006 však byl poměr krátkodobých pohledávek 52,2 % z celkových aktiv. V dalších letech docházelo k postupnému snižování tohoto podílu, tedy až do roku 2010, kdy se poměr zvýšil na 45,6 %. Poměr zásob se každoročně zvyšoval až na konečných 11 % celkových aktiv. K nejvyššímu nárůstu došlo v roce 2008 a to o 3,4 procentního bodu. Krátkodobý finanční majetek se po celé sledované období pohyboval v nízkých hodnotách a stále klesal. V roce 2006 tvořil 6,3 % z celkových aktiv, v roce 2010 tvořil pouze 0,4 % celkových aktiv. Časové rozlišení aktiv se pohybovalo v rozmezí od 0,6 % v roce 2007 až po 0,2 % v roce 2010 a tudíž je jeho procentní význam zanedbatelný. U pasiv můžeme vidět téměř totožný poměr jako u aktiv. Převážnou část zde tvoří cizí zdroje, průměrně 52,3 % celkových pasiv. Vlastní kapitál se zvýšil z původních 45,6 % v roce 2006 na 51,1 % v roce 2009. To bylo zapříčiněno navyšováním rezervního fondu, ale také díky kladným výsledkům hospodaření z minulých let. V roce 2010 se podíl snížil na 43,4 % z důvodu vyrovnávání ztráty. Převážnou část cizích zdrojů tvoří krátkodobé závazky, které se v letech 2006 – 2010 pohybovaly mezi 29,7 % a 39,8 %. Dlouhodobé závazky jsou z velké části tvořeny dlouhodobými bankovními úvěry, jejichž hodnota se v průběhu sledovaného období různě měnila. V roce 2006 tvořily 9,9 % v roce 2008 téměř 20 %. Od roku 2009 byly úvěry postupně spláceny, což zapříčinilo pokles na 13 % v roce 2010. Poměr dlouhodobých závazků ve sledovaném období klesal. Z původních 4,7 % v roce 2006 až na 3,8 % v roce 2010. Krátkodobé bankovní úvěry ani krátkodobé finanční výpomoci podnik ve sledovaném období nečerpal. Poměr krátkodobých závazků byl značně rozkolísán. Počáteční poměr tvoří 39,8 % celkových pasiv, v dalších sledovaných obdobích klesal, až na 24,4 %, v roce 2010 však došlo k prudkému nárůstu na počátečních 39,8 %. Časové rozlišení pasiv má zanedbatelný podíl na celkových pasivech. 56

3.2.2 Analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Z důvodu rozsáhlosti je úplná tabulka horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty zařazena do příloh. Níže uvedená tabulka je tedy pouze zkrácená verze horizontální analýzy. U jednotlivých složek budu analyzovat jejich vývoj v čase a to jak z hlediska změny v absolutní hodnoty, tak z hlediska změn relativních. Hodnota výkonů se snížila z původních téměř 159 mil. Kč v roce 2006 na téměř 124 mil. Kč v roce 2010. K největšímu poklesu výkonů došlo v roce 2009 na necelých 97 mil. Kč z důvodu nastalé celosvětové finanční krize. Tato skutečnost se samozřejmě dotkla tržeb podniku, což zapříčinilo omezení investic a snížení nákladů. Nicméně v roce 2009 byl podnik nucen investovat z důvodu převzetí výroby rozvaděčů a elektromontážních prací pro stroje pro KOVOSVIT MAS. Výkonová spotřeba byla po celé sledované období nižší než tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Ale ani této oblasti se nevyhnul pokles. V roce 2008 činil 28 % a v roce 2009 31,4 %. V roce 2010 opět došlo k navýšení o 33 %, zatímco tržby se zvýšily o téměř 31 %. Přidaná hodnota v prvním období mírně klesla, o 3,5 %, ale v roce 2008 vzrostla o 6,4 %. V roce 2009 došlo k jejímu největšímu poklesu, o 23,1 %, ale v roce 2010 znovu vzrostla, o celých 17 procentních bodů. Provozní výsledek hospodaření byl po celé sledované období kladný. Nicméně v roce 2009 došlo k jeho dramatickému snížení o téměř 84 %. V roce 2010 však došlo k opětovnému zvýšení o 123 %. Finanční výsledek hospodaření se po celé sledované období pohyboval v záporných hodnotách. Důvodem těchto záporných hodnot byly vysoké nákladové úroky a ostatní finanční náklady. Ani této oblasti se však nevyhnul propad, ke kterému došlo v roce 2007, a činil 1,8 mil. Kč. Hospodářský výsledek po zdanění žádný trend neměl. V prvním sledovaném období klesl o téměř 25 %, v roce 2008 vzrostl o 43,1 %. Naopak v roce 2009 se hospodářský výsledek poprvé dostal do záporných hodnot, poklesl o 113 % a podnik vykazoval ztrátu 654 tis. Kč. V roce 2010 se znovu vrátil do kladných hodnot na 1 mil. Kč.

57

Tabulka 6: Zkrácená horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Položky ve výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) výkony z toho: tržby za prodej vl. výrobků a sl. výkonová spotřeba přidaná hodnota z toho: mzdové náklady HV po zdanění (účetní HV) HV před zdaněním z toho: provozní

č. řádku úč. výkazu 04 05 08 11 13 60 61 30

Rok

Rok

2006 158 905 159 186 119 944 38 961 22 223 4 551 6 185 7 292

2007 171 542 170 404 133 954 37 589 21 338 3 422 4 940 7 858

Abs. rozdíl 12 637 11 218 14 010 -1 372 -885 -1 129 -1 245 566

Rozdíl v% 8,0 % 7,0 % 11,7 % -3,5 % -4,0 % -24,8 % -20,1 % 7,8 %

Rok 2008 136 397 137 154 96 399 39 998 22 753 4 898 6 339 8 678

Abs. rozdíl -35 145 -33 250 -37 555 2 409 1 415 1 476 1 399 820

Rozdíl v% -20,5 % -19,5 % -28,0 % 6,4 % 6,6 % 43,1 % 28,3 % 10,4 %

Rok 2009 96 891 94 953 66 133 30 758 20 688 -654 -580 1 410

Abs. rozdíl -39 506 -42 201 -30 266 -9 240 -2 065 -5 552 -6 919 -7 268

Rozdíl v% -29,0 % -30,8 % -31,4 % -23,1 % -9,1 % -113,4 % -109,1 % -83,8 %

Rok 2010 123 999 124 160 88 014 35 985 23 811 1 095 1 492 3 146

Abs. rozdíl 27 108 29 207 21 881 5 227 3 123 1 749 2 072 1 736

*) Hodnota je záporná, ale podnik již není ve ztrátě, ale v zisku. Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

58

Rozdíl v% 28,0 % 30,8 % 33,1 % 17,0 % 15,1 % -267,4 %* -357,2 %* 123,1 %

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Pro výpočet vertikální analýzy je třeba si určit a vypočítat základu, díky níž se všechny položky z výkazu vyjádří jako procentní podíl na této základně. V případě výkazu zisku a ztráty se bude jednat o tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Úplná vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je kvůli své rozsáhlosti zařazena do příloh. Na tomto místě je uvedena pouze její zkrácená podoba. Tabulka 7: Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

04

99,8 %

100,7 %

99,4 %

102,0 %

99,9 %

05

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

výkonová spotřeba

08

75,3 %

78,6 %

70,3 %

69,6 %

70,9 %

přidaná hodnota

11

24,5 %

22,1 %

29,2 %

32,4 %

29,0 %

z toho:

13

14,0 %

12,5 %

16,6 %

21,8 %

19,2 %

HV po zdanění (účetní HV)

60

2,9 %

2,0 %

3,6 %

-0,7 %

0,9 %

HV před zdaněním

61

3,9 %

2,9 %

4,6 %

-0,6 %

1,2 %

z toho:

30

4,6 %

4,6 %

6,3 %

1,5 %

2,5 %

Položky ve výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) výkony z toho:

tržby za prodej vl. výrobků a služeb

mzdové náklady

provozní

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že převážnou část celkových tržeb tvoří výkony. Přidaná hodnota průměrně tvoří 27,44 % z celkových tržeb. Mzdové náklady tvoří většinu osobních nákladů. Mzdové náklady postupně klesaly až do roku 2007, kdy tvořily 12,5 % z celkových tržeb, do roku 2009 stoupaly až na 21,8 %, ale v roce 2010 klesly na konečných 19,2 % celkových tržeb. Ostatní provozní výnosy se v průměru pohybovaly kolem 1,38 % celkových tržeb a žádné větší výkyvy zaznamenány nebyly. Výnosové úroky byly po celé sledované období nulové, naopak nákladové úroky se pohybovaly v rozpětí 0,3 – 0,9 %. Provozní výsledek hospodaření se první dvě období držel na hranici 4,6 %, v roce 2008 jeho podíl vzrostl na 6,3 %, v následujícím roce byl zaznamenán pokles na 1,5 %, naopak v posledním roce byl zaznamenán vzestup na 2,5 %. Finanční výsledek hospodaření se po celé sledované období pohyboval v záporných hodnotách. Mimořádný výsledek hospodaření se pohyboval kolem 0,1 % ve všech sledovaných obdobích, výjimkou byl pouze rok 2007, kdy podíl tvořil pouze 0,05 % celkových tržeb. Kolísavý trend byl zaznamenán u výsledku hospodaření po zdanění, kdy v roce 2008 dosáhl svého maxima, 3,6 %, naopak svého minima dosáhl v roce 2009, kdy se ocitl v záporných hodnotách, na -0,7 %. 59

3.3

Analýza rozdílových ukazatelů

V této části bakalářské práce se budu zabývat analýzou rozdílových ukazatelů, která pracuje s položkami aktiv a pasiv. Nejprve se zaměřím na výpočet čistého pracovního kapitálu, poté přikročím k výpočtu čistých pohotových prostředků a v závěru se budu věnovat výpočtu peněžně pohledávkového fondu.

3.3.1 Čistý pracovní kapitál Hodnotu čistého pracovního kapitálu vypočítáme jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. V následující tabulce je přehled o vývoji hodnoty čistého pracovního kapitálu za sledované období. Tabulka 8: Přehled vývoje hodnoty čistého pracovního kapitálu

Položka (v tis. Kč) Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Krátkodobá pasiva Čistý pracovní kapitál

2006 49 711 2 510 0 42 113 5 088 32 139

2007 42 215 4 410 0 36 527 1 278 25 520

2008 47 414 7 399 0 38 113 1 901 27 419

2009 37 906 8 357 0 28 709 840 19 785

2010 55 267 10 688 0 44 150 429 38 514

17 572

16 695

19 995

18 121

16 753

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Vývoj hodnoty čistého pracovního kapitálu má kolísavý trend. Z dosažených výsledků je zřejmé, že tento ukazatel má ve sledovaném období kladné hodnoty. Díky tomu, že krátkodobé závazky neměly převahu nad oběžnými aktivy, měl podnik dostatek finančních prostředků k zajištění trvalé hospodářské činnosti. Tímto byla také zajištěna dostatečná platební schopnost podniku v celém sledovaném období.

60

Graf 4: Vývoj hodnoty čistého pracovního kapitálu

20 000 19 000 18 000 17 000 16 000 15 000 2006

2007

2008

2009

2010

Čistý pracovní kapitál

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

3.3.2 Čisté isté pohotové prostředky prost Tento ukazatel se vypočítá vypoč jako rozdíl mezi pohotovými finančními čními prostředky prost (peníze v hotovosti, peníze na běžných bě účtech, tech, ale i jejich ekvivalenty, např. např šeky, směnky, krátkodobé termínované vklad, atd.) a okamžitě okamžit splatnými závazky. Tabulka 9: Přehled ehled vývoje hodnoty čistých pohotových prostředků

Položka (v tis. Kč) Finanční majetek Krátkodobá pasiva Čisté isté pohotové prostředky

2006 5 088 32 139

2007 1 278 25 520

2008 1 901 27 419

2009 840 19 785

2010 429 38 514

-27 051

-24 242

-25 518

- 945 -18

-38 085

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z údajů uvedených v tabulce je vidět, vid t, že se podnik celé sledované období pohyboval v záporných číslech, íslech, což znamená, že po celé období neměl nemě čisté pohotové prostředky. prost Z tohoto důvodu vodu nemohl podnik pod zajišťovat ovat platby pomocí svých peněžních peně prostředků v pokladně nebo pomocí svých peněžních pen prostředků na bankovním účtu. úč Tato situace je důsledkem sledkem toho, že hodnota finančního finan ního majetku je mnohem nižší, než hodnota krátkodobých závazků.

61

Graf 5: Vývoj hodnoty čistých pohotových prostředků prost

0 -5 000

2006

2007

2008

2009

2010

-10 000 -15 000 -20 000 -25 000 -30 000 -35 000 -40 000 Čisté pohotové prostředky

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

3.3.3 Čistý peněžně ě ě pohledávkový fond Čistý peněžně pohledávkový fond vypočítáme vypo tak, že hodnotu oběžných ěžných aktiv snížíme o zásoby, krátkodobá pasiva a nelikvidní pohledávky. Tento ukazatel nám říká, kolik krátkodobých závazkůů je kryto peněžními pen prostředky edky a krátkodobými pohledávkami, tedy likvidními prostředky. ředky. Tabulka 10: Přehled ehled vývoje hodnoty čistých pohotových prostředků

Položka (v tis. Kč) Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobá pasiva Čistý peněžněě pohledávkový fond

2006 49 711 2 510 32 139

2007 42 215 4 410 25 520

2008 47 414 7 399 27 419

2009 37 906 8 357 19 785

2010 55 267 10 688 38 514

15 062

12 285

12 596

9 764

6 065

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Tento ukazatel nabývá po celé sledované období kladných hodnot. Nicméně Nicmén po celou dobu docházelo k jeho postupnému snižování v důsledku sledku zvyšování hodnoty zásob. Kladné hodnoty, kterých čistý č peněžně pohledávkový fond nabýval, znamenají, že část oběžných aktiv očištěných čištěných ných o zásoby a nelikvidní pohledávky byla financována krátkodobými i dlouhodobými zdroji.

62

Graf 6: Vývoj hodnoty čistých pohotových prostředků

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Peněžně pohledávkový fond

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

3.4

Analýza poměrových pomě ukazatelů

V této části bakalářské řské práce se zaměřím zam na analýzu poměrových rových ukazatelů, ukazatel konkrétně na analýzu ukazatelůů likvidity, zadluženosti, rentability, provozní ukazatele a ukazatele na bázi výkazu cash flow.

3.4.1 Analýza ukazatelů ukazatel likvidity Ukazatel likvidity nám udává, zda je podnik schopen přeměnit př ěnit aktiva na peněžní pen prostředky edky ke splacení závazků. závazk . Jinými slovy nám tento ukazatel uvádí, je-li je podnik schopen splácet své závazky. Ukazatele likvidity jsou dále ččleněny ěny na ukazatele běžné b likvidity, pohotové likvidity a okamžité likvidity. Běžná likvidita Tento ukazatel se vypočítá jako podíl oběžných ob žných aktiv a krátkodobých závazků. závazk

63

Tabulka 11: Běžná likvidita

Položka (v tis. Kč) Oběžná aktiva Krátkodobá pasiva Běžná likvidita Běžná likvidita v oboru

2006 49 711 32 139

2007 42 215 25 520

2008 47 414 27 419

2009 37 906 19 785

2010 55 267 38 514

1,55 1,55

1,65 0,95

1,73 1,19

1,92 1,34

1,43 1,16

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR31

Běžná likvidita má až do roku 2010 rostoucí trend. V tomto zmiňovaném období došlo k mírnému poklesu. V porovnání s oborovým průměrem nabývá vyšších hodnot. V roce 2006 se hodnota běžné likvidity rovná oborovému průměru, v roce 2009 je výrazně vyšší a dosahuje hodnoty 1,92. Znamená to, že větší část oběžných aktiv je financována dlouhodobými zdroji. Pohotová likvidita Rozdíl mezi běžnou a pohotovou likviditou je v datech, ze kterých vychází. Na rozdíl od běžné likvidity, je pohotová likvidita vypočítána jako podíl oběžných aktiv očištěných o hodnotu zásob a krátkodobých závazků. Tabulka 12: Pohotová likvidita

Položka (v tis. Kč) Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobá pasiva Pohotová likvidita Pohotová likvidita v oboru

2006 49 711 2 510 32 139

2007 42 215 4 410 25 520

2008 47 414 7 399 27 419

2009 37 906 8 357 19 785

2010 55 267 10 688 38 514

1,47 1,12

1,48 0,86

1,46 1,08

1,49 1,22

1,16 1,14

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR32

Pohotová likvidita má v celém sledovaném období dosti vyrovnané hodnoty, které dosahují vyšších hodnot, než je oborový průměr. V roce 2010 došlo k výraznému poklesu pohotové likvidity a její hodnota se přiblížila oborovému průměru. Ani tento

31

Finanční analýza podnikové sféry za roky 2004-2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument19696.html>. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument76325.html>. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007) [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument89407.html>. 32 Tamtéž

64

pokles však podnik nijak neohrozí, protože hodnoty ukazatele se pohybují v rozmezí od 1,16 do 1,49, což znamená, že podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky bez toho, aby musel prodat své zásoby. Okamžitá likvidita Okamžitá neboli hotovostní likvidita se vypočítá jako podíl finančního majetku a krátkodobých závazků. Tento ukazatel nám říká, zda je podnik schopen pouze svými peněžními prostředky, které má v hotovosti nebo na běžných účtech, splatit své splatné závazky. Tabulka 13: Okamžitá likvidita

Položka (v tis. Kč) Finanční majetek Krátkodobá pasiva Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita v oboru

2006 5 088 32 139

2007 1 278 25 520

2008 1 901 27 419

2009 840 19 785

2010 429 38 514

0,16 0,25

0,05 0,07

0,07 0,11

0,04 0,30

0,01 0,20

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR33

Ukazatel

okamžité

likvidity

se

v tomto

případě

pohybuje

v hodnotách

mezi 0,01 až 0,16. Hodnoty okamžité likvidity se pohybují pod oborovým průměrem po celé období, pouze v roce 2007 byl rozdíl mezi oborovými a podnikovými výsledky minimální, což není příliš pozitivní.

33

Finanční analýza podnikové sféry za roky 2004-2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument19696.html>. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument76325.html>. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007) [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument89407.html>.

65

Graf 7: Vývoj běžné, pohotové a okamžité likvidity podniku v porovnání s oborem 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2006

2007

2008

2009

Běžná likvidita

Pohotová likvidita

Okamžitá likvidita

Běžná likvidita v oboru

Pohotová likvidita v oboru

Okamžitá likvidita v oboru

2010

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR

3.4.2 Analýza ukazatelů zadluženosti V této části se bud zabývat zadlužeností podniku a úrokovým krytím. Podnik je z větší části financován z cizích zdrojů, pouze v roce 2009 se snížila hodnota cizích zdrojů na 46,3 %. Celková zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti, nebo také ukazatel věřitelského rizika, charakterizuje finanční úroveň podniku. Ukazuje nám míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele jsou rizikem nejen pro věřitele, ale především pro banku. Tabulka 14: Celková zadluženost

Položka (v tis. Kč) Celková aktiva Cizí zdroje Celková zadluženost

2006 2007 2008 2009 2010 80 751 80 977 94 422 81 224 96 757 43 946 41 315 49 183 37 663 54 736 54,4 % 51,0 % 52,1 % 46,4 % 56,6 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že cizí zdroje kryjí nadpoloviční většinu celkového majetku podniku. Pouze v roce 2009 došlo ke snížení podílu cizích zdrojů na financování majetku na 46 %. 66

Míra zadluženosti Míra zadluženosti je významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Optimální stav je, když hodnota vlastních zdrojů je vyšší než hodnota cizích zdrojů. Cizí zdroje by však neměly přesáhnout jeden a půl násobek hodnoty vlastních zdrojů. Tabulka 15: Míra zadluženosti

Položka (v tis. Kč) Vlastní zdroje Cizí zdroje Míra zadluženosti

2006 2007 2008 2009 2010 36 805 39 662 43 239 41 491 42 021 43 946 41 315 49 183 37 663 54 736 119,4 % 104,2 % 113,7 % 90,8 % 130,3 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Cizí zdroje jednoznačně převyšují vlastní zdroje, výjimku opět tvoří rok 2009, kdy vlastní zdroje převyšují cizí zdroje. Nicméně hodnoty cizích zdrojů nepřekračují jeden a půl násobek hodnoty vlastního kapitálu. Koeficient samofinancování Tento ukazatel nám vypovídá o tom, do jaké míry je podnik schopen pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Vyjadřuje finanční stabilitu a samostatnost podniku. Tabulka 16: Míra zadluženosti

Položka (v tis. Kč) Vlastní zdroje Celková aktiva Koeficient samofinancování

2006 2007 2008 2009 2010 36 805 39 662 43 239 41 491 42 021 80 751 80 977 94 422 81 224 96 757 45,6 % 49,0 % 45,8 % 51,1 % 43,4 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z této tabulky je patrné, že podnik není schopen pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Podnik je závislý na financování dalších subjektů. Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí nám říká, kolikrát jsou úroky z úvěrů kryty hospodářským výsledkem podniku. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatel, tím je vyšší úroveň finanční situace podniku.

67

Tabulka 17: Úrokové krytí

Položka (v tis. Kč) HV účetního období Nákladové úroky Úrokové krytí

2006 2007 2008 2009 2010 4 551 3 422 4 898 -654 1 095 465 731 943 889 621 978,7 % 468,1 % 519,4 % -73,6 % 176,3 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Za hraniční hodnotu tohoto ukazatele se pohybuje hranice 3, v našem případě 300 %. Tuto hranici podnik překročil v letech 2006 – 2008, v ostatních letech byla tato hodnota nižší. V roce 2009 došlo k největšímu poklesu tohoto ukazatele, do záporných hodnot, zisk nepokryl ani nákladové úroky. Nejvyšší hodnoty podnik dosáhl v roce 2006, kdy zisk pokryl nákladové úroky téměř 10krát. Úrokové zatížení Úrokové zatížení nám říká, kolik procent ze zisku odčerpávají úroky. Hodnota tohoto ukazatele by za žádných okolností neměla přesáhnout hranici 40 %. Tabulka 18: Úrokové zatížení

Položka (v tis. Kč) HV účetního období Nákladové úroky Úrokové zatížení

2006 2007 2008 2009 4 551 3 422 4 898 -654 465 731 943 889 10,2 % 21,4 % 19,3 % -135,9 %

2010 1 095 621 56,7 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že v letech 2006 – 2008 hodnota ukazatele nepřesáhla hranici 40 %. Nejlepších výsledků podnik dosáhl v roce 2006, kdy úroky odčerpávaly 10 % ze zisku, naopak nejhorších výsledků podnik dosáhl v roce 2009, kdy hodnota úroků tvořila téměř 1,5násobek hodnoty zisku. V roce 2010 nákladové úroky odčerpávaly téměř 57 % zisku.

3.4.3 Analýza ukazatelů rentability Ukazatelé rentability nám přináší základní obraz o efektivitě podnikání. Vyjadřují, zda je efektivnější pracovat s vlastními nebo cizími zdroji, jak se podařilo zhodnotit vlastní kapitál a dále nám ukazuje slabé stránky v hospodaření podniku. Mezi základní ukazatele rentability bezesporu patří rentabilita aktiv, vlastního kapitálu, tržeb, nákladů a dlouhodobého kapitálu. 68

Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita aktiv nám ukazuje, jak efektivně podnik vytváří zisk bez ohledu na to, z jakých zdrojů ho podnik vytváří. Tabulka 19: Rentabilita aktiv v letech 2006 – 2010

Položka (v tis. Kč) Celková aktiva Nákladové úroky Zisk před zdaněním ROA ROA v oboru

2006 80 751 465 6 185 8,2% 9,2%

2007 2008 2009 80 977 94 422 81 224 731 943 889 4 940 6 339 -580 7,0% 7,7% 0,4% 9,4% 10,0% 11,2%

2010 96 757 621 1 492 2,2% 6,1%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR34

Z tabulky je patrné, že rentabilita celkových aktiv je v porovnání s oborovými čísly velice nízká. Svého maxima dosáhla v roce 2006, kdy činila 8,2 %, od roku 2007 docházelo k jejímu postupnému snižování, až na hranici 0,4 % v roce 2009, což bylo způsobeno nárůstem hodnoty celkových aktiv a snížením hodnoty zisku. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu nám ukazuje, jak efektivně podnik zhodnocuje prostředky, které byly do podnikání vloženy. Tabulka 20: Rentabilita vlastního kapitálu v letech 2006 – 2010

Položka (v tis. Kč) Vlastní zdroje Čistý zisk ROE ROE v oboru

2006 2007 2008 2009 2010 36 805 39 662 43 239 41 491 42 021 4 551 3 422 4 898 -654 1 095 12,4% 8,6% 11,3% -1,6% 2,6% 11,6% 12,0% 15,3% 16,5% 10,4%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR35

34

Finanční analýza podnikové sféry za roky 2004-2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument19696.html>. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument76325.html>. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007) [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupný na WWW: < http://www.mpo.cz/dokument89407.html>. 35 Tamtéž

69

Rentabilita vlastního kapitálu se vyvíjela podobně jako rentabilita celkových aktiv. V porovnání s oborovými čísly je nižší, výjimku tvoří pouze rok 2007, kdy je hodnota vyšší než oborový průměr. Největší propad zaznamenal rok 2009, kdy rentabilita poklesla o téměř 10 procentních bodů a octla se v záporných číslech. Tento propad byl způsoben tím, že i čistý zisk se octl v záporných číslech. Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb nám říká, jak vysoké výnosy musíme v podniku vytvořit na 1 Kč zisku. Tabulka 21: Rentabilita tržeb v letech 2006 – 2010

Položka (v tis. Kč) Tržby za vlastní výrobky a služby Nákladové úroky Zisk před zdaněním ROS

2006 159 186 465 6 185 4,2 %

2007 170 404 731 4 940 3,3 %

2008 137 154 943 6 339 5,3 %

2009 94 953 889 -580 0,3 %

2010 124 160 621 1 492 1,7 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Vývoj rentability tržeb je obdobný jako u rentability celkových aktiv. K postupnému poklesu hodnoty tohoto ukazatele docházelo z důvodu poklesu zisku a tržeb. Rentabilita dlouhodobého kapitálu Rentabilita dlouhodobého kapitálu nám říká, jak efektivně jsme do podnikání investovali z dlouhodobého hlediska. Tabulka 22: Rentabilita dlouhodobého kapitálu v letech 2006 – 2010

Položka (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky Vlastní kapitál Nákladové úroky Čistý zisk ROCE

2006 3 807 36 805 465 4 551 12,4 %

2007 2008 3 794 3 767 39 662 43 239 731 943 3 422 4 898 9,6 % 12,4 %

2009 3 747 41 491 889 -654 0,5 %

2010 3 722 42 021 621 1 095 3,8 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

U tohoto ukazatele je opět vidět obdobný trend, jako tomu bylo u rentability celkových aktiv a rentability vlastního kapitálu.

70

Graf 8: Vývoj ROA a ROE podniku v porovnání s oborem 18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% -2,0%

2006

2007

2008

2009

2010

-4,0% ROA

ROA v oboru

ROE

ROE v oboru

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s. a dat ČSÚ, zpracované MPO ČR

Z grafu je vidět, že trend rentability aktiv je podobný jako trend rentability vlastního kapitálu. Jediným rozdílem jsou vyšší výkyvy u rentability vlastního kapitálu. Dále je možné vidět, že hodnota rentability vlastního kapitálu byla v roce 2007 vyšší než oborový průměr. Rizikově očištěné ukazatele Na tomto místě se budu zabývat rizikovým očištěním vybraných ukazatelů rentability. Pro větší přehlednost znovu uvádím vzorečky pro výpočet rizikově očištěných ukazatelů. $>_@," 

6_@," 

C ∑BC DBCCE @," č" "

$>_@," 1.F

71

Tabulka 23: Rizikově očištěné ukazatele rentability Ukazatel ROA ROE ROCE ROS

2006 0,082 0,124 0,124 0,042

2007 0,070 0,086 0,096 0,033

2008 0,077 0,113 0,124 0,053

2009 0,004 -0,016 0,005 0,003

2010 Avg_Ukazatel 0,022 0,0510 0,026 0,0667 0,038 0,0772 0,017 0,0297

σ Adj_Ukazatel 0,032 0,0494 0,053 0,0633 0,048 0,0747 0,018 0,0292

Pramen: Vlastní konstrukce na základě textu: ŠIŠKA, L.; LÍZALOVÁ, L. Výběr ekonomických ukazatelů pro měření dlouhodobé výkonnosti podniku. Dostupný na WWW: < http://www.cjournal.cz/files/40.pdf> [online]. 2011 [cit. 2012-04-25].

Z tabulky je patrné, že po celé sledované období docházelo k určitému kolísání hodnot jednotlivých ukazatelů, což v důsledku způsobuje snížení hodnoty Adj_Ukazatele oproti hodnotě Avg_Ukazatele. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že riziko kolísání není nijak závratně vysoké, protože hodnoty Adj_Ukazatele a Avg_Ukazatele se liší pouze o pár desetin procent.

3.4.4 Analýza ukazatelů aktivity Ukazatelé aktivity nám vypovídají o tom, jak podnik využívá svá aktiva. Tyto ukazatele dávají do poměru tržby (tokové veličiny) a aktiva (stavové veličiny). Budu se zabývat vázaností aktiv, jejich obrátkovostí a dobou obratu. Vázanost celkových aktiv Vázanost aktiv dává do poměru celková aktiva a tržby. Tento ukazatel nás informuje o intenzitě využití aktiv. Pro podnik je lepší, pokud jsou hodnoty tohoto ukazatele nižší. Tabulka 24: Vázanost celkových aktiv

Položka (v tis. Kč) Celková aktiva Tržby za vlastní výrobky a služby Vázanost celkových aktiv

2006 2007 2008 2009 2010 80 751 80 977 94 422 81 224 96 757 159 186 170 404 137 154 94 953 124 160 50,7 % 47,5 % 68,8 % 85,5 % 77,9 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Vázanost celkových aktiv v podniku měla v prvních dvou sledovaných obdobích velice příznivé hodnoty, kolem 50 %. Od roku 2008 se tyto hodnoty začaly zvyšovat, v roce 2009 se vyšplhaly na své maximum, nad hranici 85 %. Důvodem zvyšování těchto hodnot, byl pokles tržeb, který byl způsoben finanční krizí v oborech, kam podnik dodává své výrobky, tj. stavebnictví, automatizace, energetika, atd.

72

Relativní vázanost dlouhodobého majetku podniku Tento ukazatel měří relativní výkonnost, s níž podnik využívá dlouhodobý majetek. Nízká hodnota tohoto ukazatele vypovídá o flexibilitě podniku, snižování fixních nákladů a snižování provozního rizika. Výpočet tohoto ukazatele je podobný, jako u ukazatele vázanosti celkových aktiv, pouze je změněn čitatel, kdy celkových aktiv dosadíme hodnotu dlouhodobého majetku. Tabulka 25: Relativní vázanost dlouhodobého majetku Položka (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek

2006 30 670

2007 38 289

2008 44 623

2009 42 948

2010 41 276

Tržby za vlastní výrobky a služby

159 186

170 404

137 154

94 953

124 160

Relativní vázanost dlouhodobého majetku

19,3 %

22,5 %

32,5 %

45,2 %

33,2 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Hodnoty relativní vázanosti dlouhodobého majetku se po celé sledované období pohybují pod hranicí 50 %. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2009, 45,2 %, naopak nejnižší hodnoty dosáhly v roce 2006, 19,3 %. Postupný nárůst těchto hodnot byl zapříčiněn zvyšováním hodnoty dlouhodobého majetku, ale také snižováním hodnoty tržeb. Doba obratu celkových aktiv Doba obratu aktiv je ukazatelem, který nás informuje o tom, jak efektivně podnik využívá svých celkových aktiv. Uvádí nám, kolik dnů jsou aktiva v podniku vázána. Tento ukazatel se vypočítá jako poměr celkových aktiv a denních tržeb podniku. Hodnota tohoto ukazatele by měla být na minimální úrovni 1,0.

73

Tabulka 26: Doba obratu celkových aktiv

Položka (v tis. Kč) Celková aktiva Tržby za vlastní výrobky a služby Denní tržby (tržby / 360) Doba obratu celkových aktiv

2006 2007 2008 80 751 80 977 94 422 159 186 170 404 137 154 442,18 473,34 380,98 182,62 171,07 247,84

2009 2010 81 224 96 757 94 953 124 160 263,76 344,89 307,95 280,55

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Graf 9: Vývoj doby obratu celkových aktiv 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 2006

2007

2008

2009

2010

Doba obratu celkových aktiv

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že doba obratu aktiv podniku je poměrně vysoká. Nejdelší doba obratu byla zaznamenána v roce 2009, téměř 308 dní, naopak nejnižší doba obratu byla zaznamenána v roce 2007, 171 dní. Hlavní příčinou relativně vysokých hodnot doby obratu aktiv jsou vysoké hodnoty celkových aktiv a nízké hodnoty denních tržeb podniku. Obrat zásob Tento ukazatel nám vypovídá, kolikrát ročně podnik přemění své zásoby v tržby. Vypočítá se jako podíl zásob a tržeb za vlastní výrobky a služby.

74

Tabulka 27: Obrat zásob

Položka (v tis. Kč) Zásoby Tržby za vlastní výrobky a služby Obrat zásob

2006 2007 2008 2 510 4 410 7 399 159 186 170 404 137 154 63,42 38,64 18,54

2009 2010 8 357 10 688 94 953 124 160 11,36 11,62

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Hodnoty obratu zásob mají klesající tendenci. Je to způsobeno hlavně postupným navyšováním hodnot zásob, ale také poklesem hodnot ročních tržeb podniku. Doba obratu zásob Doba obratu zásob nám ukazuje, jak dlouho jsou zásoby vázány v podniku, než dojde k jejich spotřebě či prodeji. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl zásob a denních tržeb podniku. Tabulka 28: Doba obratu zásob

Položka (v tis. Kč) Zásoby Tržby za vlastní výrobky a služby Denní tržby (tržby / 360) Doba obratu zásob

2006 2007 2008 2 510 4 410 7 399 159 186 170 404 137 154 442,18 473,34 380,98 5,68 9,32 19,42

2009 2010 8 357 10 688 94 953 124 160 263,76 344,89 31,68 30,99

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Na rozdíl od obratu zásob má doba obratu zásob rostoucí tendenci, což znamená, že zásoby jsou v podniku drženy delší dobu, než dojde k jejich spotřebě či prodeji. Nejkratší doba obratu byla zaznamenána v roce 2006, necelých 6 dní, naopak nejdelší doba obratu byla zaznamenána v roce 2009, téměř 32 dní. Tento nárůst byl zapříčiněn zvyšováním hodnoty zásob a poklesem denních tržeb podniku. Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek nám ukazuje, jak dlouho podniku trvá, než své pohledávky vyinkasuje. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl hodnoty pohledávek a denních tržeb podniku.

75

Tabulka 29: Doba obratu pohledávek

Položka (v tis. Kč) Pohledávky Tržby za vlastní výrobky a služby Denní tržby (tržby / 360) Doba obratu pohledávek

2006 2007 2008 42 113 36 527 38 113 159 186 170 404 137 154 442,18 473,34 380,98 95,24 77,17 100,04

2009 2010 28 709 44 150 94 953 124 160 263,76 344,89 108,85 128,01

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Doba obratu pohledávek je poměrně vysoká, v průměru se pohybuje kolem 102 dnů. Nejkratší doba obratu byla zaznamenána v roce 2007, kdy činila 77 dnů, naopak nejdelší doba obratu byla zaznamenána v roce 2010, kdy tato hodnota činila 128 dnů. Tento nárůst o více než 70 dnů v horizontu 4 let byl zapříčiněn tím, že pro jednoho z nejdůležitějších zákazníků byla nastavena nadstandardní doba splatnosti faktur, na celých 180 dnů. Doba obratu závazků Doba obratu závazků vypovídá o tom, kolik dnů uplyne od přijetí zboží do jeho proplacení dodavateli. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl závazků a denních tržeb. Protože dlouhodobé závazky tvoří jiné závazky a odložené daňové závazky, které se za sledované období mění pouze nepatrně, rozdělila jsem dobu obratu závazků na dobu obratu celkových závazku a na dobu obratu krátkodobých závazků, aby nedocházelo ke zbytečnému zkreslení získaných dat. Tabulka 30: Doba obratu závazků

Položka (v tis. Kč) Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Závazky celkové Tržby za vlastní výrobky a služby Denní tržby (tržby / 360) Doba obratu celkových závazků Doba obratu krátkodobých závazků

2006 2007 2008 32 139 25 520 27 419 3 807 3 794 3 767 35 946 29 314 31 186 159 186 170 404 137 154 442,18 473,34 380,98 81,29 61,93 81,86 72,68 53,91 71,97

2009 2010 19 785 38 514 3 747 3 722 23 532 42 236 94 953 124 160 263,76 344,89 89,22 122,46 75,01 111,67

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Doba obratu celkových závazků je poměrně vysoká, což je způsobeno téměř neměnnou hodnotou dlouhodobých závazků. Doba obratu je sice také vyšší, nicméně její hodnoty jsou daleko přijatelnější. Nejnižších hodnot doba obratu krátkodobých závazků dosáhla 76

v roce 2007, necelých 54 dnů, naopak nejvyšších hodnot doba obratu dosáhla v roce 2010, necelých 112 dnů. Toto navýšení o téměř 70 dnů v horizontu 4 let bylo způsobeno tím, že byly upraveny doby splatnosti přijatých faktur od vybraných dodavatelů na 120 a více dnů. Graf 10: Vývoj ukazatelů doby obratu 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2006

2007

Obrat zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu krátkodobých závazků

2008

2009

2010

Doba obratu zásob Doba obratu celkových závazků

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z grafického znázornění je patrný vývoj jednotlivých ukazatelů doby obratu v čase.

3.4.5 Provozní ukazatele V této části práce se budu zabývat vybranými provozními ukazateli, a sice produktivitou dlouhodobého hmotného majetku a nákladovostí výnosů. Tyto ukazatele se zaměřují na vnitřní prostředí podniku. Produktivita dlouhodobého hmotného majetku Tento ukazatel nám udává, kolik výnosů nám přinese 1 Kč vložená do podniku. Hodnoty produktivity dlouhodobého majetku by se tedy měly pohybovat ve vyšších hodnotách. Hodnoty produktivity dostaneme jako podíl výnosů podniku snížených o hodnotu mimořádných výnosů a dlouhodobého hmotného majetku v pořizovacích cenách. 77

Tabulka 31: Produktivita dlouhodobého hmotného majetku

Položka (v tis. Kč) Celkové výnosy Mimořádné výnosy Dlouhodobý hmotný majetek Produktivita DHM

2006 2007 2008 2009 2010 161 699 173 660 138 730 98 593 125 857 82 82 82 82 82 30 461 38 062 44 392 42 738 41 067 5,31 4,56 3,12 2,30 3,06

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že po celé sledované období je vyšší než 1, což znamená, že 1 Kč vložená do podniku se nám vrátí s vyšší hodnotou. Bohužel i v tomto ukazateli je zaznamenán pokles hodnot. Z původních 5,31 v roce 2006 poklesla produktivita až na 2,3 v roce 2009, což bylo způsobeno zvyšováním hodnoty dlouhodobého hmotného majetku a současně poklesem hodnoty výnosů. Nákladovost výnosů Nákladovost výnosů nám říká, jak vysoké náklady musíme vynaložit na 1 Kč výnosů. V tomto případě výpočty vycházejí z celkových výnosů a z celkových nákladů. Výpočet tohoto ukazatele dává do poměru náklady a výnosy. Tabulka 32: Nákladovost výnosů

Položka (v tis. Kč) Celkové výnosy Celkové náklady Nákladovost výnosů

2006 2007 2008 161 699 173 660 138 730 154 007 167 323 130 940 0,95 0,96 0,94

2009 2010 98 593 125 857 93 003 121 944 0,94 0,97

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z tabulky je patrné, že po celé sledované období výnosy převyšovaly náklady a zjištěné hodnoty se pohybovaly v rozmezí od 0,94 do 0,97, což znamená, že na 1 Kč výnosů podniku musel vynaložit méně než 1 Kč nákladů. Ale i tyto zjištěné hodnoty jsou poměrně vysoké.

3.4.6 Ukazatele na bázi Cash flow V této části bakalářské práce se budu zabývat analýzou podniku na bázi výkazu cash flow. Ze všech ukazatelů na bázi cash flow jsem si vybrala základní ukazatele, konkrétně rentabilitu tržeb, rentabilitu celkového kapitálu, stupeň oddlužení cash flow,

78

úrokové krytí a likviditu z cash flow. Ve výpočtu těchto analýz jsem použila místo zisku cash flow z provozní činnosti. Rentabilita tržeb z cash flow Rentabilitu tržeb z cash flow vypočítám jako podíl cash flow z provozní činnosti a celkových tržeb. Tabulka 33: Rentabilita tržeb z cash flow

Položka (v tis. Kč) CF z provozní činnosti Tržby Rentabilita tržeb z CF

2006 2007 2008 2009 2010 5 815 6 651 10 647 887 817 161 699 173 660 138 730 98 593 125 857 3,6 % 3,8 % 7,7 % 0,9 % 0,6 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Rentabilita tržeb v prvních 3 letech vystoupala až na 7,7 % v roce 2008, v roce 2009 však přišel strmý pád o téměř 7 procentních bodů, protože se dramaticky snížilo cash flow z provozní činnosti. Rentabilita celkového kapitálu z cash flow Rentabilitu celkového kapitálu vypočítám jako podíl cash flow z provozní činnosti a celkového kapitálu podniku. Tabulka 34: Rentabilita celkového kapitálu z cash flow

Položka (v tis. Kč) CF z provozní činnosti Celkový kapitál Rentabilita celkového kapitálu z CF

2006 2007 2008 2009 2010 5 815 6 651 10 647 887 817 80 751 80 977 92 422 81 224 96 757 7,2 % 8,2 % 11,5 % 1,1 % 0,8 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Vyšších hodnot rentabilita celkového kapitálu nabývala v letech 2006 – 2008, od roku 2009 se hodnoty snížily a v roce 2010 dosahovaly pouze 0,8 %. Nízké hodnoty rentability znamenají, že kapitál je málo používaný. Stupeň oddlužení z cash flow Stupeň oddlužení z cash flow je vypočítán jako poměr cash flow z provozní činnosti a cizího kapitálu.

79

Tabulka 35: Stupeň oddlužení z cash flow

Položka (v tis. Kč) CF z provozní činnosti Cizí kapitál Rentabilita celkového kapitálu z CF

2006 2007 2008 2009 2010 5 815 6 651 10 647 887 817 43 946 41 315 49 183 37 633 54 736 13,2 % 16,1 % 21,6 % 2,4 % 1,5 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Stupeň oddlužení z cash flow má podobný trend jako rentabilita celkového kapitálu. Tyto hodnoty nám říkají, že podnik není svými vlastními zdroji dostát svým závazkům. Úrokové krytí Úrokové krytí nám říká, kolikrát jsou úrokové náklady podniku pokryty cash flow z provozní činnosti. Tabulka 36: Úrokové krytí

Položka (v tis. Kč) CF z provozní činnosti Nákladové úroky Úrokové krytí z CF

2006 5 815 465 12,51

2007 6 651 731 9,10

2008 10 647 943 11,29

2009 887 889 1,00

2010 817 621 1,32

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

V případě úrokového krytí z výkazu cash flow, hodnoty nejsou příliš podobné s hodnotami úrokového krytí vypočtených na základě zisku. Hodnoty získané na základě výkazu cash flow jsou vyšší. Likvidita z cash flow Likvidita z cash flow nám říká, jestli je podnik schopen splácet své krátkodobé závazky pomocí peněžních toků. Tabulka 37: Likvidita z cash flow

Položka (v tis. Kč) CF z provozní činnosti Krátkodobé závazky Likvidita z CF

2006 5 815 32 139 0,18

2007 6 651 25 520 0,26

2008 10 647 27 419 0,39

2009 887 19 785 0,04

2010 817 38 514 0,02

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

80

Ani v případě výpočtu likvidity z výkazu cash flow nedostaneme stejné výsledky, jako při výpočtu likvidity pomocí zisku. Nicméně v některých případech si tyto likvidity jsou velmi podobné, např. v roce 2006 je likvidita vypočítaná ze zisku 0,16, likvidita vypočítaná z cash flow 0,18.

3.5

Bankrotní a bonitní modely

V této části práce se budu zabývat bankrotními a bonitními modely. Z bankrotních modelů jsem zvolila Kralickův rychlý test a z bonitních modelů Index bonity a Index věrohodnosti českého podniku IN05.

3.5.1 Rychlý test Rychlý test má za úkol zhodnotit finanční stabilitu podniku, výnosovou situaci podniku a následně celkovou situaci podniku vypočtenou jako průměr předchozích dvou. Tabulka 38: Kralickův rychlý test

Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Rentabilita celkového kapitálu Cash flow v % tržeb

2006 2007 2008 2009 2010 45,58 % 48,98 % 47,91 % 53,63 % 43,43 % 4,85 7,85 9,03 11,62 41,98 8,24 % 7,00 % 7,71 % 0,38 % 2,18 % 3,65 % 3,90 % 7,76 % 0,93 % 0,66 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

K ohodnocení rychlého testu jsem použila převáděcí tabulku, která byla popsána v kapitole 2.5.4 Analýza soustav ukazatelů. Tabulka 39: Kralickův rychlý test

Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF Finanční stabilita Rentabilita celkového kapitálu Cash flow v % tržeb Výnosová situace Celková známka

2006 2007 2008 2009 2010 1 1 1 1 1 2 3 3 3 5 1,50 2,00 2,00 2,00 3,00 3 4 4 4 4 4 4 3 4 4 3,50 4,00 3,50 4,00 4,00 2,50 3,00 2,75 3,00 3,50

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

81

Z tabulky je patrné, že ukazatel kvóty vlastního kapitálu je ve všech sledovaných letech výborný, ale doba splácení dluhu z cash flow se výrazně zhoršila. V roce 2010 překročila hodnotu 30 let. Nejlepších výsledků podnik dosáhl v roce 2006 a 2008, kdy se výsledky pohybují v rozmezí 2,50 a 2,75. Tyto dosažené výsledky považuji za dobré. Ukazatelé výnosové situace podniku jsou o poznání horší než hodnoty finanční stability. Rentabilita celkového kapitálu ani v jednom ze sledovaných období nedosahuje uspokojivých hodnot, hlavně díky nízké hodnotě provozního cash flow. Výnosová situace podniku se pohybuje v rozmezí 3,5 až 4, což Kralicek hodnotí jako střední až špatnou situaci. Graf 11: Vývoj situace v podniku podle Kralickova rychlého testu 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2006

2007

Finanční stabilita

2008 Výnosová situace

2009

2010 Celková známka

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z grafu je patrné, že celková známka podniku se pohybuje mezi známkami 2,5 a 3,5, dále je patrné, že křivka finanční stability podniku dosahuje výrazně lepších hodnot než křivka výnosové situace. Nejlepším rokem byl rok 2006, naopak nejhorším rokem byl rok 2010. Hlavní příčinou této situace bylo nestabilní cash flow.

3.5.2 Index bonity Index bonity se skládá z 6 ukazatelů, které mají přiřazené různé váhy. Z důvodu větší přehlednosti uvedu vzorec pro jeho výpočet.

82

Bi = 1,5 * A + 0,08 * B + 10 * C + 5 * D + 0,3 * E + 0,1 * F Legenda jednotlivých písmen je uvedená v následující tabulce. Tabulka 40: Index bonity Ukazatel váha 2006 2007 2008 2009 2010 A = cash flow / cizí zdroje 1,50 0,13 0,16 0,22 0,02 0,01 B = celková aktiva / cizí zdroje 0,08 1,84 1,96 1,88 2,16 1,77 C = zisk před zdaněním / celková aktiva 10,00 0,08 0,06 0,07 -0,01 0,02 D = zisk před zdaněním / celkové výkony 5,00 0,04 0,03 0,05 -0,01 0,01 E = zásoby / celkové výkony 0,30 0,02 0,03 0,05 0,09 0,09 F = celkové výkony / celková aktiva

0,10

Index bonity

1,97 1,51

Situace v podniku

2,12 1,37 dobrá

1,48 1,56

1,19 0,25

1,28 0,53

určité problémy

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Graf 12: Vývoj indexu bonity 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2006

2007

2008

2009

2010

Index bonity Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Index bonity nám říká, že situace v podniku není příliš špatná, ale zase na druhou stranu není ani příliš dobrá. Nejčastěji se hodnoty indexu pohybují v pásmu „dobrá“. Nejlepší situace podnik dosahuje v roce 2008, naopak nejhorší situace podnik dosahuje v roce 2009. Tento model je ovlivněn nízkými hodnotami cash flow z provozní činnosti a zisku, což nepříznivě ovlivňuje ukazatele A, C a D, které mají pro výpočet indexu bonity největší váhu.

83

3.5.3 Index IN05 Pro lepší orientaci zde znovu uvádím vzorec pro výpočet indexu IN05.
05  0,13 %

5",$á ,#$ #, )ř" ěí  ú!,. 0,04 % . 3,97 5#í !6" á,$é ú!,-

5",$é $ý#, )ř" ěí  ú!,. 0,21 % . 0,09 5",$á ,#$ 5",$á ,#$ ěžá ,#$ % ,!. á$,- . ,!. ,$í ú$ě!%

Tabulka 41: Index IN05 Ukazatel váha A = celková aktiva / cizí zdroje 0,13 B = zisk před zd. a úroky / nákl. úroky 0,04 C = zisk před zd. a úroky / celková aktiva 3,97 D = celkové výnosy / celková aktiva 0,21 E = oběžná aktiva / (kr. závazky + kr. bank. úvěry) 0,09 IN05

2006 2007 2008 2009 2010 1,84 1,96 1,88 2,16 1,77 14,30 7,76 7,72 0,35 3,40 0,08 0,07 0,08 0,00 0,02 2,00 2,14 1,50 1,21 1,30 1,55 1,65 1,73 1,92 1,43 1,70 1,44 1,34 0,74 0,85 tvoří hodnotu

Situace podniku

šedá zóna

spěje k bankrotu

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Graf 13: Vývoj indexu IN05 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2006

2007

2008

2009

2010

IN05 Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

84

Na základě hodnot, které nám tento index poskytl, by se dalo říci, že podnik od roku 2009 spěje k bankrotu. Nejlepších výsledků podnik dosáhl v roce 2006, kdy podle indexu IN05 tvořil hodnoty. Zbytek sledovaného období se podnik nacházel v šedé zóně. Hlavním důvodem nízkých hodnot tohoto indexu je nízká hodnota zisku, která v ukazateli C téměř neovlivňovala výsledek.

3.5.4 Altmanův index finančního zdraví Pro lepší orientaci znovu uvádím vzorec pro výpočet Altmanova indexu finančního zdraví. c ,ó!"  0,717 %

. 3,107 %

)!5$í ,)#á č#ý #, . 0,847 % . 5",$á ,#$ 5",$á ,#$

#, )ř" ěí  ú!,á,í ,)#á . 0,42 % . 5",$á ,#$ 5",$ý ,)#á . 0,998 %

!ž5",$á ,#$

Tabulka 42: Interpretace výsledku Z – skóre

Výsledek Z-skóre Z > 2,9 1,2 < Z ≤ 2,9 Z ≤ 1,2

Interpretace uspokojivá finanční situace šedá zóna nevyhraněných výsledků podnik ohrožen závažnými finančními problémy

Pramen: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – Krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H.Beck 2005. 146 s. ISBN 807179-321-3.

Tabulka 43: Výpočet Altmanova indexu finančního zdraví

Položka (v tis. Kč) Pracovní kapitál / celková aktiva Čistý zisk / celková aktiva Zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva Základní kapitál / cizí kapitál Tržby / celková aktiva Z-skóre

0,717 0,847 3,107 0,420 0,998

2006 2007 0,218 0,206 0,056 0,042 0,082 0,070 0,228 0,242 1,971 2,104

2008 2009 2010 0,212 0,223 0,173 0,052 -0,008 0,011 0,077 0,004 0,022 0,203 0,266 0,183 1,453 1,169 1,283

2,523

1,970

2,603

1,443

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

85

1,559

Graf 14: Vývoj Altmanova indexu finančního zdraví 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2006

2007

2008

2009

2010

Z - skóre

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

Z výše uvedené tabulky lze vypozorovat klesající tendence ukazatele Altmanova indexu finančního zdraví. Po všechna sledovaná období se výsledek tohoto ukazatele pohybuje v tzv. šedé zóně nevyhraněných výsledků. Hraniční hodnotu uspokojivé finanční situace podnik nedosáhl, pouze se jí přiblížil v roce 2007 hodnotou 2,603.

86

3.6

Shrnutí výsledků a návrhy řešení

V této kapitole se budu zabývat hodnocením situace podniku, určení silných a slabých stránek a návrhu řešení, které by mohly vést ke zlepšení současné situace podniku. Podnik má velký podíl oběžných aktiv, především krátkodobých pohledávek. Podnik by se měl snažit tyto krátkodobé pohledávky co možná nejvíce snížit. Krátkodobé pohledávky jsou většinou tvořeny pohledávkami u společnosti Kovosvit MAS a.s., protože doba splatnost těchto faktur je nastavena na 180 dní, což je mnohem déle, než je doba splatnosti závazků z obchodních vztahů. Nemalou část krátkodobých pohledávek také tvoří pohledávky u dalších významných zákazníků, kde se stalo téměř pravidlem, že platby za faktury posílají s měsíčním zpožděním. Na základě těchto skutečností bych podniku doporučila, aby se snažil co možná nejvíce kontrolovat výše neuhrazených pohledávek a případné zpoždění plateb by mělo být sankcionováno. Co se týká kapitálové struktury, podnik má stále vysoký podíl cizího kapitálu. Většinu cizího kapitálu tvoří krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Krátkodobé závazky nám říkají, že podnik má u svých dodavatelů nastavenou delší dobu splatnosti faktur. Nicméně i tyto závazky bude nutné časem zaplatit. Podnik je bohužel v platbách závislý na příchozích platbách od odběratelů, které často chodí se zpožděním. Ke snížení hodnoty závazků by určitě pomohla důsledná kontrola plateb od odběratelů, ze kterých by podnik mohl zaplatit své závazky v čas. Co se týká bankovních úvěrů, tak podnik své závazky k bance poslední dvě období snižuje, poskytnuté úvěry řádně splácí. Hlavní část praktické části tvoří analýza poměrových ukazatelů. Rentabilita aktiv, vlastního kapitálu, dlouhodobých zdrojů i tržeb je po celé období minimální, v některých případech dokonce záporná. Dle mého názoru rentabilitu ovlivňuje hlavně fakt, že zisk podniku v posledních dvou sledovaných letech výrazně poklesl vlivem finanční krize. Důvodem rapidního poklesu

tržeb byl

v roce 2009 útlum

ve stavebnickém průmyslu, kam společnost dodává většinu svých výrobků a služeb. Nejlepších hodnot ve všech ukazatelích podnik dosáhl v roce 2006, kdy výrazně rozšířil své výrobní kapacity, protože podnik dosáhl nejvyšších zisků. Doba obratu se zvyšuje téměř ve všech vypočítaných ukazatelích. Výjimku tvoří pouze doba obratu zásob, která se postupně snižuje, což hodnotím kladně. Naopak doba obratu pohledávek se za sledované období zvýšila téměř o čtvrtinu, což je pro podnik velmi 87

špatné, protože v pohledávkách zůstávají vázané peníze, které by podnik mohl lépe využít případnými investicemi, či na splátky svých závazků. Běžnou a pohotovou likviditu shledávám jako celkem dobrou. Naopak okamžitá likvidita je velmi špatná. Hodnota finančního majetku rok od roku klesá, kdežto hodnota krátkodobých závazků se každým rokem zvyšuje. Hlavním problémem podniku je, že v posledních dvou sledovaných letech se hodnota zisku dramaticky snížila, v roce 2009 se podnik dokonce ocitl ve ztrátě. Nicméně v porovnání s celkovým majetkem je i tak zisk podniku velmi malý, to samozřejmě platí i pro porovnání zisku a celkových tržeb, což negativně ovlivňuje nejenom rentabilitu podniku. Bezesporu nejlepším rokem byl pro podnik rok 2008, kdy byl čistý zisk téměř 6,4 mil. Kč. Naopak nejhorším rokem byl rok 2009, kdy hospodaření podniku skončilo ve ztrátě 0,58 mil. Kč. V roce 2010 podnik hospodařil s mírným ziskem, 1,492 mil. Kč. Zda následující rok bude ziskový, záleží hlavně na tom, zda se zlepší situace ve stavebním průmyslu, a zda budou odběratelé včas platit své závazky. Zisk je v porovnání s celkovými tržbami velice malý. Řešením by bylo snížení nákladů na výrobu, čímž by se zvýšila zisková marže, nebo zvýšení tržeb. Zvýšení objemu tržeb by bylo možné v případě, že by podnik našel nové odběratele pro své výrobky, protože zvyšovat cenu nemůže kvůli neustálému tlaku konkurence. Náklady podniku jsou sice nižší než výnosy, ale objem nákladů se objemu výnosům velmi blíží. Bohužel je výroba materiálově náročná. Většina komponentů se dováží z jiných zemí Evropské Unie, což se nepříznivě projevuje na ceně materiálu. Co se týká hodnoty mzdových nákladů, tak ta se v posledních letech zvyšovala z důvodu příjmu nových zaměstnanců, který souvisel s převzetím výroby rozvaděčů a elektromontážních prací pro Kovosvit MAS. Meziroční nárůst mezd v podniku nepokryje ani inflaci. Podle bonitních a bankrotních modelů není možné označit situaci podniku jednoznačně. Podle Kralickova rychlého testu se podnik vyskytuje ve středním až špatném pásmu hlavně díky špatným známkám rentabilitu celkového kapitálu a cash flow v % tržeb, které jsou nejčastěji hodnoceny známkou 4. Podle indexu bonity je stav podniku v letech 2006 – 2008 dobrý, avšak od roku 2009 se podle tohoto indexu v podniku vyskytují určité problémy. Tento závěr v podstatě potvrdil i index IN05. Podle tohoto indexu podnik v roce 2006 tvoří hodnoty, v letech 2007 a 2008 se podnik pohybuje v šedé zóně, naopak v letech 2009 a 2010 spěje podnik k bankrotu. 88

Mezi silné stránky podniku bych určitě zařadila likviditu, konkrétně běžnou a pohotovou, dále bych zmínila dobu obratu závazků a dobu obratu zásob. Doba obratu závazků se zvyšuje, což znamená, že byla prodloužena splatnost dodavatelských faktur, tudíž má podnik více času peníze zhodnotit. Doba obratu zásob je relativně krátká, což znamená, že podnik zbytečně nenakupuje materiál na sklad, ale zásoby mu vydělávají peníze. Mezi slabé stránky podniku bych zařadila krátkodobé pohledávky, protože doba obratu pohledávek je příliš dlouhá. Pohledávky zcela zbytečně vážou podniku finanční prostředky, které by mohly být použity pro různé investice, ať už do výrobního procesu, dalších aktivit, nebo do cenných papírů.

89

Závěr Cílem mé práce bylo zhodnocení finanční situace konkrétně zvoleného podniku, v mém případě společnosti Elektroprof a.s. Dílčím cílem bylo provedení finanční analýzy podniku pomocí jednotlivých metod a porovnání vybraných ukazatelů s oborovými hodnotami. Tyto cíle byly splněny, následuje potvrzení nebo zamítnutí hypotéz a závěrečné shrnutí. V teoretické části jsem se nejprve zabývala akciovou společností, jejími právními aspekty a poté jsem se věnovala samotné finanční analýze. Rozebrala jsem účel finanční analýzy, jednotlivé přístupy, její uživatele a zdroje, tedy účetní výkazy. Nakonec byly popsány jednotlivé metody finanční analýzy, mezi které patří analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů a analýza poměrových ukazatelů. Na konci teoretické části jsem se zabývala bankrotními a bonitními modely. V praktické části jsem nejprve představila mnou vybraný podnik, Elektroprof a.s., a poté jsem provedla samotnou finanční analýzu. Jako první jsem se zabývala analýzou rozvahy a výkazu zisku a ztráty z horizontálního a vertikálního hlediska. Poté jsem přešla k poměrovým ukazatelům, kde jsem se zaměřila na ukazatele likvidity, zadluženosti, rentability, aktivity, provozní ukazatele a ukazatele na bázi cash flow. Poté byl vypočítán Kralickův rychlý test, Index bonity, Index IN05 a Altmanův index finančního zdraví. Na konci praktické části bylo provedeno srovnání těchto výsledků a navržení cest ke zlepšení finanční situace podniku. Hlavní hypotéza mé bakalářské práce byla stanovena takto: Podnik se během sledovaného období nachází v dobré finanční situaci. Tuto hlavní hypotézu zamítám. Na základě výsledku bankrotních a bonitních modelů jsem zjistila, že podnik se nenachází v příliš dobré finanční situaci. Dle všech bankrotních a bonitních modelů se podnik nachází buď v šedé zóně, nebo v pásmu, kdy má podnik problémy nebo je ohrožen bankrotem. Tyto výsledky potvrzuje i analýza poměrových ukazatelů, zejména ukazatele rentability. Pro podnik byl nejlepším rokem rok 2006.

90

Dílčími hypotézami byly: 1. Likvidita podniku je v porovnání s doporučenými hodnotami a oborovými hodnotami dobrá. Tuto dílčí hypotézu potvrzuji. Vzhledem k výsledkům, obsažených v pododdílu zabývající se analýzou ukazatelů likvidity, považuji hodnoty likvidity v porovnání s oborovými hodnotami za bezproblémové. 2. Rentabilita podniku je v porovnání s doporučenými hodnotami a oborovými hodnotami dobrá. Tuto dílčí hypotézu zamítám. Vzhledem k výsledkům, obsažených v pododdílu zabývající se analýzou ukazatelů rentability, považuji hodnoty rentability v porovnání s oborovými hodnotami za problémové. 3. Na základě indexu důvěryhodnosti IN05 můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci podniku. Tuto dílčí hypotézu zamítám. Na základě výpočtu indexu důvěryhodnosti IN05 musím konstatovat, že pouze v roce 2006 podnik tvoří hodnoty a v dalších letech se pohybuje v šedé zóně nebo je ohrožen bankrotem. Hlavním problémem je dle mého názoru to, že podnik trvale netvoří zisk. Výroba rozvaděčů je specifický obor podnikání, který velmi úzce souvisí s těžebním, zpracovatelským a stavebním průmyslem. Ceny rozvaděčů jsou ovlivňovány cenami mědi a oceli na světových trzích. Vinu za pokles tržeb podniku nese také hospodářská krize, která znamenala velký útlum ve stavebním průmyslu. Podnik by měl přehodnotit klíčové aspekty hospodaření a podniknout kroky ke zlepšení finanční situace podniku. Jedním z možných řešení mohou být doporučení, která jsem uvedla v předchozí kapitole. Není jednoduché určit budoucnost podniku. Pozitivním faktorem by mohl být fakt, že se stavební průmysl začíná znovu rozvíjet a s tím úzce souvisí i potřeba investic do rozvodů elektřiny.

91

Seznam použité literatury [1]

BLAHA, Z. S.; JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3.

[2]

ČERNÁ A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s. ISBN neuvedeno.

[3]

HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.

[4]

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, 744 s. ISBN 978-80-7179-903-0.

[5]

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

[6]

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5.

[7]

KRALICEK, P. Základy finančního hospodaření. 1. vyd. Praha: Linde, 1993. 110 s. ISBN 80-85647-11-7.

[8]

KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II, Finanční analýza účetních dokladů. 3. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1997. 288 s. ISBN 80-85967-56-1.

[9]

MRKVIČKA, J.; KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2.

[10] MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 80-86119-09-2. [11] MAŘÍK, M.; MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2005. 164 s. ISBN 8086119-61-0. [12] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [13] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, 154 s. ISBN 9788025118306. [14] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628. [15] SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. 92

[16] SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 217 s. ISBN 978-80-210-4277-3. [17] SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. [18] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6X. Články a ostatní [1]

Finanční analýza podnikové sféry za roky 2004-2006 [online]. 2007 [cit. 2012-0413].

Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu.

Dostupný

na

WWW:

<

http://www.mpo.cz/dokument19696.html>. [2]

Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 [online]. 2007 [cit. 201204-13].

Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu.

Dostupný

na

WWW:

<

http://www.mpo.cz/dokument76325.html>. [3]

Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007) [online]. 2010 [cit. 2012-04-13].

[4]

Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu.

Dostupný

na

WWW:

<

http://www.mpo.cz/dokument89407.html>. [5]

Interní materiál společnosti Elektroprof a.s.

[6]

Měření podnikové výkonnosti a oceňování podniku: Finanční analýza. Business info [online]. 26. 5. 2010, 21, [cit. 2012-04-13]. Dostupný na WWW: <www.businessinfo.cz>. (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/managementmsp/mereni-podnik-vykonnost-ocenovani-podnik/1001663/57185/)

[7]

ŠIŠKA, L.; LÍZALOVÁ, L. Výběr ekonomických ukazatelů pro měření dlouhodobé výkonnosti podniku. Dostupný na WWW: < http://www.cjournal.cz/files/40.pdf> [online]. 2011 [cit. 2012-04-25].

[8]

Webové stránky Informační server českého soudnictví. Dostupný na WWW: <www.justice.cz>

[9]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[10] Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

93

Seznam schémat Schéma 1: Právní formy podnikání v ČR ....................................................................... 11 Schéma 2: Struktura rozvahy .......................................................................................... 28 Schéma 3: Vztah mezi vybranými druhy zisku .............................................................. 29 Schéma 4: Výpočet cash flow nepřímou metodou ......................................................... 31 Schéma 5: Metody finanční analýzy ............................................................................... 33 Schéma 6: Škála indexu bonity....................................................................................... 46 Schéma 7: Organizační schéma společnosti ................................................................... 50

94

Seznam tabulek Tabulka 1: Stupnice hodnocení ukazatelů Kralickova quicktestu .................................. 45 Tabulka 2: Interpretace výsledků indexu IN05............................................................... 46 Tabulka 3: Interpretace výsledku Z-skóre ...................................................................... 47 Tabulka 4: Zkrácená horizontální analýza rozvahy ........................................................ 53 Tabulka 5: Zkrácená vertikální analýza rozvahy ............................................................ 55 Tabulka 6: Zkrácená horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ................................... 58 Tabulka 7: Zkrácená vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ....................................... 59 Tabulka 8: Přehled vývoje hodnoty čistého pracovního kapitálu ................................... 60 Tabulka 9: Přehled vývoje hodnoty čistých pohotových prostředků .............................. 61 Tabulka 10: Přehled vývoje hodnoty čistých pohotových prostředků ............................ 62 Tabulka 11: Běžná likvidita ............................................................................................ 64 Tabulka 12: Pohotová likvidita ....................................................................................... 64 Tabulka 13: Okamžitá likvidita ...................................................................................... 65 Tabulka 14: Celková zadluženost ................................................................................... 66 Tabulka 15: Míra zadluženosti ....................................................................................... 67 Tabulka 16: Míra zadluženosti ....................................................................................... 67 Tabulka 17: Úrokové krytí .............................................................................................. 68 Tabulka 18: Úrokové zatížení ......................................................................................... 68 Tabulka 19: Rentabilita aktiv v letech 2006 – 2010 ....................................................... 69 Tabulka 20: Rentabilita vlastního kapitálu v letech 2006 – 2010................................... 69 Tabulka 21: Rentabilita tržeb v letech 2006 – 2010 ....................................................... 70 Tabulka 22: Rentabilita dlouhodobého kapitálu v letech 2006 – 2010 .......................... 70 Tabulka 23: Rizikově očištěné ukazatele rentability ...................................................... 72 Tabulka 24: Vázanost celkových aktiv ........................................................................... 72 Tabulka 25: Relativní vázanost dlouhodobého majetku ................................................. 73 Tabulka 26: Doba obratu celkových aktiv ...................................................................... 74 Tabulka 27: Obrat zásob ................................................................................................. 75 Tabulka 28: Doba obratu zásob ...................................................................................... 75 Tabulka 29: Doba obratu pohledávek ............................................................................. 76 Tabulka 30: Doba obratu závazků .................................................................................. 76 Tabulka 31: Produktivita dlouhodobého hmotného majetku .......................................... 78

95

Tabulka 32: Nákladovost výnosů ................................................................................... 78 Tabulka 33: Rentabilita tržeb z cash flow ...................................................................... 79 Tabulka 34: Rentabilita celkového kapitálu z cash flow ................................................ 79 Tabulka 35: Stupeň oddlužení z cash flow ..................................................................... 80 Tabulka 36: Úrokové krytí .............................................................................................. 80 Tabulka 37: Likvidita z cash flow .................................................................................. 80 Tabulka 38: Kralickův rychlý test .................................................................................. 81 Tabulka 39: Kralickův rychlý test .................................................................................. 81 Tabulka 40: Index bonity ................................................................................................ 83 Tabulka 41: Index IN05 .................................................................................................. 84 Tabulka 42: Interpretace výsledku Z – skóre.................................................................. 85 Tabulka 43: Výpočet Altmanova indexu finančního zdraví ........................................... 85

96

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu zaměstnanců podniku .................................................................... 50 Graf 2: Vývoj výsledku hospodaření běžného účetního období ..................................... 54 Graf 3: Vývoj struktury aktiv a pasiv ............................................................................. 55 Graf 4: Vývoj hodnoty čistého pracovního kapitálu ....................................................... 61 Graf 5: Vývoj hodnoty čistých pohotových prostředků.................................................. 62 Graf 6: Vývoj hodnoty čistých pohotových prostředků.................................................. 63 Graf 7: Vývoj běžné, pohotové a okamžité likvidity podniku v porovnání s oborem .... 66 Graf 8: Vývoj ROA a ROE podniku v porovnání s oborem ........................................... 71 Graf 9: Vývoj doby obratu celkových aktiv ................................................................... 74 Graf 10: Vývoj ukazatelů doby obratu ........................................................................... 77 Graf 11: Vývoj situace v podniku podle Kralickova rychlého testu............................... 82 Graf 12: Vývoj indexu bonity ......................................................................................... 83 Graf 13: Vývoj indexu IN05 ........................................................................................... 84 Graf 14: Vývoj Altmanova indexu finančního zdraví .................................................... 86

97

Seznam příloh Příloha 1: Horizontální analýza rozvahy - aktiva ........................................................... 99 Příloha 2: Horizontální analýza rozvahy – pasiva ........................................................ 100 Příloha 3: Vertikální analýza rozvahy – aktiva ............................................................. 101 Příloha 4: Vertikální analýza rozvahy – pasiva ............................................................ 102 Příloha 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ................................................. 103 Příloha 6: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ..................................................... 104 Příloha 7: Rozvaha podniku - aktiva............................................................................. 105 Příloha 8: Rozvaha podniku – pasiva ........................................................................... 108 Příloha 9: Výkaz zisku a ztráty podniku ....................................................................... 110 Příloha 10: Přehled o peněžních tocích podniku .......................................................... 113

98

Příloha 1: Horizontální analýza rozvahy - aktiva

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

2006

2007

Abs. rozdíl

Aktiva celkem

001

80 751 80 977

226

Dlouhodobý majetek

003

30 670 38 289

7 619

z toho:

dlouhodobý nehmotný majetek

004

dlouhodobý hmotný majetek

013

dlouhodobý finanční majetek

023

9

27

30 461 38 062

Rozdíl v%

Rok 2008

Abs. rozdíl

0,3% 92 422 11 445 24,8%

44 623

6 334

18 200,0%

31

4

Rozdíl v%

Rok

Rozdíl v%

14,1% 81 224

-11 198

-12,1% 96 757 15 533

16,5% 42 948

-1 675

-3,8%

41 276

-1 672

-3,9%

9

-22

-71,0%

9

0

0,0%

16,6% 42 738

-1 654

-3,7%

41 067

-1 671

-3,9%

200

0

0,0%

200

0

0,0%

-9 508

-20,1%

55 267 17 361

45,8%

14,8%

2009

7 601

25,0%

44 392

6 330

200

0

0,0%

200

0

49 711 42 215

-7 496

-15,1%

47 414

5 199

12,3% 37 906

200

Rok

Abs. rozdíl

0,0%

2010

Abs. rozdíl

Rozdíl v% 19,1%

Oběžná aktiva

031

z toho:

zásoby

032

2 510

4 410

1 900

75,7%

7 399

2 989

67,8%

8 357

958

12,9%

10 688

2 331

27,9%

dlouhodobé pohledávky

039

0

0

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

krátkodobé pohledávky

048

42 113 36 527

-5 586

-13,3%

38 113

1 586

4,3% 28 709

-9 404

-24,7%

44 150 15 441

53,8%

krátkodobý finanční majetek

058

5 088

1 279

-3 809

-74,9%

1 901

622

063

370

473

103

27,8%

386

Časové rozlišení aktiv

48,6%

840

-1 061

-55,8%

429

-411

-48,9%

-87 -18,4%

370

-16

-4,1%

215

-155

-41,9%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

99

Příloha 2: Horizontální analýza rozvahy – pasiva

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

2006

2007

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Rok 2008

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Rok 2009

Abs. rozdíl

Rok

Rozdíl v%

2010

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Vlastní kapitál

068

36 805 39 662

2 857

7,8%

43 239

3 577

9,0% 41 491

-1 748

-4,0%

42 021

530

1,3%

z toho:

základní kapitál

069

10 000 10 000

0

0,0%

10 000

0

0,0% 10 000

0

0,0%

10 000

0

0,0%

kapitálové fondy

073

12 771 12 771

0

0,0%

12 771

0

0,0% 12 771

0

0,0%

12 771

0

0,0%

rezervní fondy, fondy ze zisku

078

1 702 393,1%

2 135

0

0,0%

2 135

0

0,0%

2 135

0

0,0%

VH minulých let

081

9 050 11 334

3 804

28,3%

16 020

-1 219

-7,1%

VH běžného účetního období

084

4 551

-5 552 -113,4%

1 095

1 749

-

54 736 17 103

45,4%

433

2 135

2 284

25,2%

13 435

2 101

18,5% 17 239

3 422

-1 129

-24,8%

4 898

1 476

43,1%

43 946 41 315

-2 631

-6,0%

49 183

7 868

19,0% 37 633

Cizí zdroje

085

z toho:

rezervy

086

0

0

0

-

0

0

-

dlouhodobé závazky

092

3 807

3 794

-13

-0,3%

3 767

-27

-0,7%

bankovní úvěry dlouhodobé

115

8 000 12 000

4 000

50,0%

18 000

součet

11 807 15 794

3 987

33,8%

krátkodobé závazky

102

32 139 25 520

-6 619

krátkodobé bank. úvěry

116

0

0

krátkodobé fin. výpomoci

117

0

závazky dlouhodobé

závazky krátkodobé Časové rozlišení pasiv

součet

-654

-11 550

-23,5%

0

0

-

0

0

-

3 747

-20

-0,5%

3 722

-25

-0,7%

6 000

50,0% 14 100

-3 900

-21,7%

12 500

-1 600

-11,3%

21 767

5 973

37,8% 17 847

-3 920

-18,0%

16 222

-1 625

-9,1%

-20,6%

27 416

1 896

7,4% 19 785

-7 631

-27,8%

38 514 18 729

94,7%

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

32 139 25 520

-6 619

-20,6%

27 416

1 896

7,4% 19 785

-7 631

-27,8%

38 514 18 729

94,7%

0

-

0

0

2 100

-

118

0

0

-

2 100

0

-2 100 -100,0%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

100

Příloha 3: Vertikální analýza rozvahy – aktiva

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2006

2006

2007

2007

2008

2008

2009

2009

2010

2010

Aktiva celkem

001

80 751

100,0%

80 977

100%

92 422

100%

81 224

100%

96 757

100%

Dlouhodobý majetek

003

30 670

38,0%

38 289

47,3%

44 623

48,3%

42 948

52,9%

41 276

42,7%

z toho:

dlouhodobý nehmotný majetek

004

9

0,0%

27

0,0%

31

0,0%

9

0,0%

9

0,0%

dlouhodobý hmotný majetek

013

30 461

37,7%

38 062

47,0%

44 392

48,0%

42 738

52,6%

41 067

42,4%

dlouhodobý finanční majetek

023

200

0,2%

200

0,2%

200

0,2%

200

0,2%

200

0,2%

Oběžná aktiva

031

49 711

61,6%

42 215

52,1%

47 414

51,3%

37 906

46,7%

55 267

57,1%

z toho:

zásoby

032

2 510

3,1%

4 410

5,4%

7 399

8,0%

8 357

10,3%

10 688

11,0%

dlouhodobé pohledávky

039

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

krátkodobé pohledávky

048

42 113

52,2%

36 527

45,1%

38 113

41,2%

28 709

35,3%

44 150

45,6%

krátkodobý finanční majetek

058

5 088

6,3%

1 279

1,6%

1 901

2,1%

840

1,0%

429

0,4%

063

370

0,5%

473

0,6%

386

0,4%

370

0,5%

215

0,2%

Časové rozlišení aktiv

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

101

Příloha 4: Vertikální analýza rozvahy – pasiva

Položky v rozvaze (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2006

2006

2007

2007

2008

2008

2009

2009

2010

2010

Pasiva celkem

067

80 751

100,0%

80 977

100,0%

92 422

100,0%

81 224

100,0%

96 757

100,0%

Vlastní kapitál

068

36 805

45,6%

39 662

49,0%

43 239

46,8%

41 491

51,1%

42 021

43,4%

z toho:

základní kapitál

069

10 000

12,4%

10 000

12,3%

10 000

10,8%

10 000

12,3%

10 000

10,3%

kapitálové fondy

073

12 771

15,8%

12 771

15,8%

12 771

13,8%

12 771

15,7%

12 771

13,2%

rezervní fondy, fondy ze zisku

078

433

0,5%

2 135

2,6%

2 135

2,3%

2 135

2,6%

2 135

2,2%

VH minulých let

081

9 050

11,2%

11 334

14,0%

13 435

14,5%

17 239

21,2%

16 020

16,6%

VH běžného účetního období

084

4 551

5,6%

3 422

4,2%

4 898

5,3%

-654

-0,8%

1 095

1,1%

Cizí zdroje

085

43 946

54,4%

41 315

51,0%

49 183

53,2%

37 633

46,3%

54 736

56,6%

z toho:

rezervy

086

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

dlouhodobé závazky

092

3 807

4,7%

3 794

4,7%

3 767

4,1%

3 747

4,6%

3 722

3,8%

bankovní úvěry dlouhodobé

115

8 000

9,9%

12 000

14,8%

18 000

19,5%

14 100

17,4%

12 500

12,9%

součet

11 807

14,6%

15 794

19,5%

21 767

23,6%

17 847

22,0%

16 222

16,8%

krátkodobé závazky

102

32 139

39,8%

25 520

31,5%

27 416

29,7%

19 785

24,4%

38 514

39,8%

krátkodobé bank. úvěry

116

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

krátkodobé fin. výpomoci

117

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

32 139

39,8%

25 520

31,5%

27 416

29,7%

19 785

24,4%

38 514

39,8%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

2 100

2,6%

0

0,0%

závazky dlouhodobé

závazky krátkodobé Časové rozlišení pasiv

součet 118

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

102

Příloha 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Položky ve výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

2006

2007 0

Rok

Abs. rozdíl

0

-

0

0

-

0

0

-

0

0

-

2009

Abs. rozdíl

Rok

Rozdíl v%

2008

Rozdíl v%

Rok

Abs. rozdíl

Rozdíl v%

Abs. rozdíl

2010

Rozdíl v%

tržby za prodej zboží

01

0

výkony z toho: tržby za prodej vl. výrobků a služeb

04

158 905

171 542 12 637

8,0%

136 397

-35 145

-20,5%

96 891

-39 506

-29,0%

123 999

27 108

28,0%

05

159 186

170 404 11 218

7,0%

137 154

-33 250

-19,5%

94 953

-42 201

-30,8%

124 160

29 207

30,8%

výkonová spotřeba

08

119 944

133 954 14 010

11,7%

96 399

-37 555

-28,0%

66 133

-30 266

-31,4%

88 014

21 881

33,1%

přidaná hodnota

11

38 961

37 589

-1 372

-3,5%

39 998

2 409

6,4%

30 758

-9 240

-23,1%

35 985

5 227

17,0%

osobní náklady z toho: mzdové náklady

12

29 902

28 609

-1 293

-4,3%

30 446

1 837

6,4%

27 248

-3 198

-10,5%

31 613

4 365

16,0%

13

22 223

21 338

-885

-4,0%

22 753

1 415

6,6%

20 688

-2 065

-9,1%

23 811

3 123

15,1%

daně a poplatky

17

183

125

-58

-31,7%

133

8

6,4%

104

-29

-21,8%

181

77

74,0%

odpisy DNM a DHM

18

2 756

2 392

-364

-13,2%

2 360

-32

-1,3%

2 536

176

7,5%

2 481

-55

-2,2%

ostatní provozní výnosy

26

2 005

1 841

-164

-8,2%

2 120

279

15,2%

1 580

-540

-25,5%

1 606

26

1,6%

ostatní provozní náklady

27

784

176

-608

-77,6%

119

-57

-32,4%

475

356

299,2%

183

-292

-61,5%

výnosové úroky

42

45

53

8

17,8%

28

-25

-47,2%

0

-28

-100,0%

0

0

-

nákladové úroky

43

466

731

265

56,9%

943

212

29,0%

889

-54

-5,7%

621

-268

-30,1%

HV po zdanění (účetní HV)

60

4 551

3 422

-1 129

-24,8%

4 898

1 476

43,1%

-654

-5 552

-113,4%

1 095

1 749

-267,4%

daň z příjmu

49

1 634

1 518

-116

-7,1%

1 441

-77

-5,1%

74

-1 367

-94,9%

398

324

437,8%

HV před zdaněním z toho: provozní

61

6 185

4 940

-1 245

-20,1%

6 339

1 399

28,3%

-580

-6 919

-109,1%

1 492

2 072

-357,2%

30

7 292

7 858

566

7,8%

8 678

820

10,4%

1 410

-7 268

-83,8%

3 146

1 736

123,1%

finanční

48

-1 189

-3 000

-1 811

152,3%

-2 421

579

-19,3%

-2 073

348

-14,4%

-1 736

337

-16,3%

mimořádný

58

82

82

0

0,0%

82

0

0,0%

82

0

0,0%

82

0

0,0%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

103

Příloha 6: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Položky ve výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč)

č. řádku úč. výkazu

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2006

2006

2007

2007

2008

2009

2010

tržby za prodej zboží

01

0

0,0%

0

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

výkony

04

158 905

99,8%

171 542

100,7%

99,4%

102,0%

99,9%

05

159 186

100,0%

170 404

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

výkonová spotřeba

08

119 944

75,3%

133 954

78,6%

70,3%

69,6%

70,9%

přidaná hodnota

11

38 961

24,5%

37 589

22,1%

29,2%

32,4%

29,0%

osobní náklady

12

29 902

18,8%

28 609

16,8%

22,2%

28,7%

25,5%

z toho:

13

22 223

14,0%

21 338

12,5%

16,6%

21,8%

19,2%

daně a poplatky

17

183

0,1%

125

0,1%

0,1%

0,1%

0,1%

odpisy DNM a DHM

18

2 756

1,7%

2 392

1,4%

1,7%

2,7%

2,0%

ostatní provozní výnosy

26

2 005

1,3%

1 841

1,1%

1,5%

1,7%

1,3%

ostatní provozní náklady

27

784

0,5%

176

0,1%

0,1%

0,5%

0,1%

výnosové úroky

42

45

0,0%

53

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

nákladové úroky

43

466

0,3%

731

0,4%

0,7%

0,9%

0,5%

HV po zdanění (účetní HV)

60

4 551

2,9%

3 422

2,0%

3,6%

-0,7%

0,9%

daň z příjmu

49

1 634

1,0%

1 518

0,9%

1,1%

0,1%

0,3%

HV před zdaněním

61

6 185

3,9%

4 940

2,9%

4,6%

-0,6%

1,2%

z toho:

provozní

30

7 292

4,6%

7 858

4,6%

6,3%

1,5%

2,5%

finanční

48

-1 189

-0,7%

-3 000

-1,8%

-1,8%

-2,2%

-1,4%

mimořádný

58

82

0,1%

82

0,05%

0,1%

0,1%

0,1%

z toho:

tržby za prodej vl. výrobků a služeb

mzdové náklady

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

104

Příloha 7: Rozvaha podniku - aktiva označ. a

TEXT b

řád č

2006

2007

Rok 2008

2009

2010

AKTIVA CELKEM (ř. 02+03+31+63ú

001

80 751

80 977

92 422

81 224

96 757

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

0

0

0

0

0

B.

Dlouhodobý majetek (ř. 04+13+23)

003

30 670

38 289

44 623

42 948

41 276

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek (ř. 05 - 15)

004

9

27

31

9

9

B.I.1.

Zřizovací výdaje

005

0

0

0

0

0

2.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

006

0

0

0

0

0

3.

Software

007

0

18

22

0

0

4.

Ocenitelná práva

008

9

9

9

9

9

5.

Goodwill

009

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

010

0

0

0

0

0

7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

011

0

0

0

0

0

8.

Poskytnuté zálohy ba dlouhodobý nehmotný majetek

012

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek (ř. 14 - 22)

013

30 461

38 062

44 392

42 738

41 067

B.II.1.

Pozemky

014

619

775

775

775

775

2.

Stavby

015

25 710

25 132

40 555

39 576

38 087

3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

016

1 594

1 396

1 484

1 204

1 417

4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

017

0

0

0

0

0

5.

Základní stádo a tažná zvířata

018

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

019

0

0

0

0

0

7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

020

171

8 786

0

0

0

8.

Poskytnuté zálohy ba dlouhodobý hmotný majetek

021

0

0

0

0

0

9.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

022

2 367

1 972

1 578

1 183

789

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 - 30)

023

200

200

200

200

200

024

200

200

200

200

200

B.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2.

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

025

0

0

0

0

0

3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

026

0

0

0

0

0

4.

Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv

027

0

0

0

0

0

5.

Jiný dlouhodobý finanční majetek

028

0

0

0

0

0

105

6.

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

029

0

0

0

0

0

7.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

030

0

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva (ř. 32+39+48+58)

031

49 711

42 215

47 414

37 906

55 267

C.I

Zásoby (ř. 33 - 38)

032

2 510

4 410

7 399

8 357

10 688

C.I.1.

Materiál

033

2 046

2 836

6 646

5 724

8 298

2.

Nedokončená výroba a polotovary

034

464

1 575

753

2 633

2 390

3.

Výrobky

035

0

0

0

0

0

4.

Zvířata

036

0

0

0

0

0

5.

Zboží

037

0

0

0

0

0

6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

038

0

0

0

0

0

C.II.

Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 - 47)

039

0

0

0

0

0

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

040

0

0

0

0

0

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

041

0

0

0

0

0

3.

Pohledávky - podstatný vliv

042

0

0

0

0

0

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

043

0

0

0

0

0

5.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

044

0

0

0

0

0

6.

Dohadné účty aktivní

045

0

0

0

0

0

7.

Jiné pohledávky

046

0

0

0

0

0

8.

Odložená daňová pohledávka

047

0

0

0

0

0

C.III.

Krátkodobé pohledávky (ř. 49 - 57)

048

42 113

36 527

38 113

28 709

44 150

C.III.1

Pohledávky z obchodních vztahů

049

38 825

33 036

37 198

26 733

42 822

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

050

0

0

0

0

0

3.

Pohledávky - podstatný vliv

051

0

0

0

0

0

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

052

0

0

0

0

0

5.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

053

0

0

0

0

0

6.

Stát - daňové pohledávky

054

1 904

1 293

423

1 635

744

7.

Ostatní poskytnuté zálohy

055

392

998

229

231

466

8.

Dohadné účty aktivní

056

992

1 199

264

111

117

9.

Jiné pohledávky

057

0

0

0

0

0

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 - 62)

058

5 088

1 278

1 901

840

429

106

C.IV.1

Peníze

059

160

627

396

245

242

2.

Účty v bankách

060

4 928

652

1 505

595

187

3.

Krátkodobé cenné papíry a podíly

061

0

0

0

0

0

4.

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

062

0

0

0

0

0

D.I.

Časové rozlišení (ř. 64 - 66)

063

370

473

386

370

215

D.I.1

Náklady příštích období

064

370

473

386

370

215

2.

Komplexní náklady příštích období

065

0

0

0

0

0

3.

Příjmy příštích období

066

0

0

0

0

0

999A

Kontrolní číslo AKTIVA

999

322 634

323 435

369 303

324 525

386 815

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

107

Příloha 8: Rozvaha podniku – pasiva označ. a

TEXT b

řád c

2006

2007

Rok 2008

2009

2010

PASIVA CELKEM (ř. 68+85+118)

067

80 751

80 977

92 422

81 224

96 757

A.

Vlastní kapitál (ř. 69+73+78+81+84)

068

36 805

39 662

43 239

41 491

42 021

A.I.

Základní kapitál (ř. 70 - 72)

069

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

A.I.1.

Základní kapitál

070

10 000

10 000

10 000

10 000

10 000

2.

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

071

0

0

0

0

0

3.

Změny základního kapitálu

072

0

0

0

0

0

A.II.

Kapitálové fondy (ř. 74 - 77)

073

12 771

12 771

12 771

12 771

12 771

A.II.1

Emisní ážio

074

12 771

12 771

12 771

12 771

12 771

2.

Ostatní kapitálové fondy

075

0

0

0

0

0

3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

076

0

0

0

0

0

4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

077

0

0

0

0

0

A.III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 79+80)

078

433

2 135

2 135

2 135

2 135

A.III.1

Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

079

298

2 000

2 000

2 000

2 000

2.

Statutární a ostatní fondy

080

135

135

135

135

135

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let (ř. 82+83)

081

9 050

11 334

13 435

17 239

16 020

A.IV.1

Nerozdělený zisk minulých let

082

9 050

11 334

13 435

17 239

16 020

A.IV.2

Neuhrazená ztráta minulých let

083

0

0

0

0

0

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období / + - /

084

4 551

3 422

4 898

-654

1 095

B.

Cizí zdroje (ř. 86+91+102+114)

085

43 946

41 315

49 183

37 633

54 736

B.I.

Rezervy (ř. 87 - 90)

086

0

0

0

0

0

B.I.1

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

087

0

0

0

0

0

2.

Rezerva na důchody a podobné penze

088

0

0

0

0

0

3.

Rezerva na daň z příjmu

089

0

0

0

0

0

4.

Ostatní rezervy

090

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobé závazky (ř. 92 - 101)

091

3 807

3 794

3 767

3 747

3 722

B.II.1

Závazky z obchodních vztahů

092

0

0

0

0

0

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

093

0

0

0

0

0

3.

Závazky - podstatný vliv

094

0

0

0

0

0

108

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

095

0

0

0

0

0

5.

Dlouhodobé přijaté zálohy

096

0

0

0

0

0

6.

Vydané dluhopisy

097

0

0

0

0

0

7.

Dlouhodobé směnky k úhradě

098

0

0

0

0

0

8.

Dohadné účty pasivní

099

0

0

0

0

0

9.

Jiné závazky

100

2 069

2 069

2 069

2 069

2 069

10.

Odložený daňový závazek

101

1 738

1 725

1 698

1 678

1 653

B.III.

Krátkodobé závazky (ř. 103 - 113)

102

32 139

25 520

27 419

19 785

38 514

B.III.1.

Závazky z obchodních vztahů

103

24 549

16 763

22 588

14 631

30 575

2.

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

104

0

0

0

0

0

3.

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

105

0

0

0

0

0

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

106

0

0

0

0

0

5.

Závazky k zaměstnancům

107

1 415

1 404

1 592

1 670

1 841

6.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

108

745

750

824

849

949

7.

Stát - daňové závazky a dotace

109

2 230

1 521

183

1 389

2 833

8.

Krátkodobé přijaté zálohy

110

368

2 590

59

111

1 534

9.

Vydané dluhopisy

111

0

0

0

0

0

10.

Dohadné účty pasivní

112

2 832

2 492

2 169

1 136

782

11.

Jiné závazky

113

0

0

0

0

0

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 115 - 117)

114

8 000

12 000

18 000

14 100

12 500

B.IV.1

Bankovní úvěry dlouhodobé

115

8 000

12 000

18 000

14 100

12 500

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

116

0

0

0

0

0

3.

Krátkodobé finanční výpomoci

117

0

0

0

0

0

C.I.

Časové rozlišení (ř. 119+120)

118

0

0

0

2 100

0

C.I.1

Výdaje příštích období

119

0

0

0

0

0

2.

Výnosy příštích období

120

0

0

0

2 100

0

Kontrolní číslo PASIVA

999

318 453

320 486

364 790

323 449

385 934

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

109

Příloha 9: Výkaz zisku a ztráty podniku označ. a

TEXT b

řád c

2006

Rok 2008

2007

2009

2010

I.

Tržby za prodej zboží

01

0

0

0

0

0

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

02

0

0

0

0

0

+

Obchodní marže (ř.01-02)

03

0

0

0

0

0

II.

Výkony (ř. 05+06+07)

04

158 905

171 542

136 397

96 891

123 999

II.1.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

05

159 186

170 404

137 154

94 953

124 160

II.2.

Změna stavu zásob vlastní činností

06

-302

1 111

-822

1 880

-243

II.3.

Aktivace

07

21

28

65

57

82

B.

Výkonová spotřeba (ř.09+10)

08

119 944

133 954

96 399

66 133

88 014

B.1.

Spotřeba materiálu a energie

09

79 969

96 266

70 775

47 198

73 035

B.2.

Služby

10

39 975

37 687

25 624

18 935

14 979

+

Přidaná hodnota (ř. 03+04-08)

11

38 961

37 589

39 998

30 758

35 985

C.

Osobní náklady (ř. 13 - 16)

12

29 902

28 609

30 446

24 248

31 613

C.1.

Mzdové náklady

13

22 223

21 338

22 753

20 688

23 811

C.2.

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

14

0

0

0

0

0

C.3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

15

7 679

7 271

7 693

6 560

7 802

C.4.

Sociální náklady

16

0

0

0

0

0

D.

Daně a poplatky

17

183

125

133

104

181

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

18

2 756

2 392

2 360

2 536

2 481

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21)

19

152

129

17

40

170

III.1.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

20

152

129

17

40

170

III.2.

Tržby z prodeje materiálu

21

0

0

0

0

0

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24)

22

0

0

0

13

0

F.1.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

23

0

0

0

13

0

F.2.

Prodaný materiál

24

0

0

0

0

0

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

25

201

398

399

592

158

IV.

Ostatní provozní výnosy

26

2 005

1 841

2 120

1 580

1 606

H.

Ostatní provozní náklady

27

784

176

119

475

183

V.

Převod provozních výnosů

28

0

0

0

0

0

110

I.

Převod provozních nákladů

29

0

0

0

0

0

*

Provozní výsledek hospodaření (ř. 11-12-17-18+1922+/-25+26-27+(-28)-(-29))

30

7 292

7 858

8 678

1 410

3 146

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

31

0

0

0

0

0

J.

Prodané cenné papíry a podíly

32

0

0

0

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř. 34+35+36)

33

0

0

0

0

0

VII.1.

Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

34

0

0

0

0

0

VII.2.

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

35

0

0

0

0

0

VII.3.

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

36

0

0

0

0

0

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

37

0

0

0

0

0

K.

Náklady z finančního majetku

38

0

0

0

0

0

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

39

0

0

0

0

0

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

40

0

0

0

0

0

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

41

0

0

0

0

0

X.

Výnosové úroky

42

45

53

28

0

0

N.

Nákladové úroky

43

465

731

943

889

621

XI.

Ostatní finanční výnosy

44

510

13

86

0

0

O.

Ostatní finanční náklady

45

1 278

2 335

1 592

1 184

1 115

XII.

Převod finančních výnosů

46

0

0

0

0

0

P.

Převod finančních nákladů

47

0

0

0

0

0

*

Finanční výsledek hospodaření (ř. 31-32+33+3738+39-40+/-41+42-43+44-45+(-46)-(-47))

48

-1 189

-3 000

-2 421

-2 073

-1 736

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50+51)

49

1 634

1 518

1 441

74

398

Q.1.

- splatná

50

1 670

1 531

1 468

93

423

Q.2.

- odložená

51

-36

-13

-27

-20

-25

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30+4849)

52

4 469

3 340

4 816

-736

1 013

XIII.

Mimořádné výnosy

53

82

82

82

82

82

R.

Mimořádné náklady

54

0

0

0

0

0

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56+57)

55

0

0

0

0

0

S.1.

- splatná

56

0

0

0

0

0

S.2.

- odložená

57

0

0

0

0

0

*

Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53-54-55)

58

82

82

82

82

82

111

T

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům ( + /-)

59

0

0

0

0

0

***

Výsledek hospodaření za účetní období ( + / - ) (ř. 52+58-59)

60

4 551

3 422

4 898

-654

1 095

****

Výsledek hospodaření před zdaněním (ř. 30+48+5354)

61

6 185

4 940

6 339

-580

1 492

Kontrolní číslo

99

689 735

733 881

599 652

416 443

535 892

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

112

Příloha 10: Přehled o peněžních tocích podniku

Přehled o peněžních tocích (v tis. Kč) P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A. 1 Úpravy o nepeněžní operace A. 1 1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv A. 1 3 Zisk z prodeje stálých aktiv A. 1 4 Výnosy z dividend a podílů na zisku A. 1 5 Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky A. 1 6 Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace A. * Čistý peněžní tok z prov. činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim. položkami A. 2 Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu A.

2

1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv

A. 2 2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv A. 2 3 Změna stavu zásob A. 2 4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostř. a ekvivalentů A. ** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami A. 3 Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných A. 4 Přijaté úroky A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období A. 6 Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů A. *** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B. 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B. 2 Příjmy z prodeje stálých aktiv B. 3 Půjčky a úvěry spřízněným osobám

2006 3 290 6 103 3 025 2 756 0 -152 0 421 0 9 128 -1 340 -14 415 12 218 857 0 7 788 -466 45 -1 634 82 5 815 -2 933 152 0

Rok 2007 2008 5 088 1 279 4 860 2 941 2 392 0 -129 0 678 0 7 801 964

6 257 3 258 2 360 0 -17 0 915 0 9 515 3 406

5 484 -1 501 -2 619 -1 901 0 8 765 -731 53 -1 518 82 6 651

7 895 -2 988 0 12 921 -943 28 -1 441 82 10 647

-10 010 -8 695 129 17 0 0

2009 1 901

2010 840

-664 1 409 3 398 2 932 2 536 2 481 0 0 -27 -170 0 0 889 621 0 0 2 734 4 341 -967 -2 587 -15 9 420 284 -9 429 15 028 -958 -2 331 0 0 1 767 1 754 -889 -621 0 0 -73 -398 82 82 887 817 -860 27 0

-811 170 0

113

B. *** C. 1 C. 2 C. 2 C. 2 C. 2 C. 2 C. 2 C. 2 C. ***

1 2 3 4 5 6

Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazků Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd. Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti

F. Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období

-2 781

-9 881 -8 678

-833

-641

0 0 0 0 0 0 0 0 0

-13 1 702 0 0 0 0 1 702 0 1 689

-27 0 0 0 0 0 0 0 -27

-20 0 0 0 0 0 0 0 -20

-25 0 0 0 0 0 0 0 -25

3 034 6 324

-1 541 3 547

1 942 3 221

34 1 935

151 991

Pramen: Vlastní konstrukce na základě výročních zpráv Elekroprof a.s.

114