Finanční analýza přepravní společnosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Finanční analýza přepravní společnosti Bakalářská práce

Autor:

Milada Nápravníková, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Blanka Dlouhá

Červen, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Mělníku dne 17. června 2013

Milada Nápravníková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Blance Dlouhé za metodickou a odbornou pomoc, za poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování práce.

Anotace Práce se zabývá finanční analýzou přepravní společnosti. Cílem práce je popsat metodické postupy finanční analýzy a na základě těchto postupů zpracovat finanční analýzu přepravní společnosti. Bakalářská práce obsahuje rozbor vertikální a horizontální analýzy. Výsledkem je zachycení struktury majetku a kapitálu společnosti, s použitím grafického znázornění. S pomocí všech dostupných finančních poměrových ukazatelů a za použití bankrotního a bonitního modelu je cílem práce zjistit jaké je finanční zdraví společnosti a zhodnotit finanční situaci společnosti. Po zhodnocení všech výsledků jednotlivých metod jsem dospěla k závěru, že společnost je životaschopná, je schopná přeměnit rentabilně aktiva na zisk a je schopná splácet úvěry. Altmanův bankrotní model potvrzuje, že se společnost pohybuje v pásmu prosperity. Kralickův bonitní quicktest ukazuje, že se nejedná o společnost, která by nebyla v dobré finanční situaci. Klíčová slova: finanční analýza, výkaz zisku a ztrát, rozvaha, Cash flow, likvidita, rentabilita, aktivita, solventnost

Annotation The thesis concerns itself with a logistical company financial analysis. The aim of the thesis is to describe methods of financial analyses and apply those methods to analyse the logistical company. The thesis contains analyses of both vertical and horizontal analyses. The result is a clear overview of the company's financial and other assets complete with graphs and other visual tools. Using all available financial indicators the thesis strives to ascertain the company's financial health and its fiscal situation. After analysing all the available data I arrived to a conclusion that the company is financially healthy - able to both turn assets into profit and cover its loans. Altman's Bankruptcy model confirms that that company finds itself within the "prosperous" zone. Kralicek's bonity Quicktest shows that the company is in a good financial situation. Key words: financial analysis, profit and loss statement, balance sheet, Cash flow, liquidity, rentability, activity, solvency

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Finanční analýza obecně .................................................................................................. 8 1.1

Charakteristika finanční analýzy ................................................................................. 8

1.2

Externí a interní finanční analýza ................................................................................ 9

1.3

Cíl finanční analýzy ..................................................................................................... 9

1.4

Finanční zdraví ............................................................................................................ 9

1.5

Finanční tíseň ............................................................................................................. 10

1.6

Základní zdroje dat .................................................................................................... 10

1.6.1

Rozvaha .............................................................................................................. 11

1.6.2

Výkaz zisku a ztráty ........................................................................................... 12

1.6.3

Výkaz o peněžních tocích Cash flow ................................................................. 13

2

Uživatelé finanční analýzy ............................................................................................. 14

3

Základní metody finanční analýzy................................................................................ 16

4

5

3.1

Fundamentální finanční analýza ................................................................................ 16

3.2

Technická finanční analýza ....................................................................................... 16

Ukazatele finanční analýzy ............................................................................................ 18 4.1

Analýza stavových ukazatelů .................................................................................... 18

4.2

Analýza poměrových ukazatelů................................................................................. 19

4.2.1

Ukazatele rentability .......................................................................................... 20

4.2.2

Ukazatele aktivity ............................................................................................... 22

4.2.3

Ukazatele solventnosti (zadluženosti) ................................................................ 23

4.2.4

Ukazatele likvidity ............................................................................................. 25

4.3

Bankrotní modely ...................................................................................................... 27

4.4

Bonitní modely .......................................................................................................... 28

Představení společnosti .................................................................................................. 29 5.1

Základní údaje o společnosti ..................................................................................... 29

5.2

Nabízené služby ......................................................................................................... 29

5.2.1 6

Produkty v rámci expresních služeb................................................................... 30

Aplikace teoretických bodů na analyzovanou společnost ........................................... 31 6.1

Vertikální analýza za období ..................................................................................... 31

6.1.1

Vertikální analýza rozvahy................................................................................. 31

6.1.2

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát.............................................................. 38

6.2

Horizontální analýza .................................................................................................. 42

6.2.1

Horizontální analýza rozvahy............................................................................. 42

6.2.2

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát.......................................................... 45 5

6.3

Analýza poměrových ukazatelů................................................................................. 48

6.3.1

Rentabilita .......................................................................................................... 48

6.3.2

Aktivita ............................................................................................................... 50

6.3.3

Solventnost (zadluženost) .................................................................................. 51

6.3.4

Likvidita ............................................................................................................. 53

6.4

Analýza soustav ukazatelů......................................................................................... 54

6.4.1

Bankrotní modely - Altmanův model (Altmanovo Z-skóre) ............................. 54

6.4.2

Bonitní modely – Kralickův Quicktest............................................................... 56

Závěr ........................................................................................................................................ 58 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 59 Seznam příloh ........................................................................................................................... 60 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 60 Seznam grafů ............................................................................................................................ 61 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 61

6

Úvod Práce na téma Finanční analýza je zaměřená na zhodnocení situace přepravní společnosti. K tomuto posuzování jsou použita data – účetní výkazy společnosti za minulá období. Jedná se o výkaz zisku a ztrát, rozvahu a výkazy cash flow za období 2007 – 2011. Finanční analýza hodnotí minulost, současnost a také zaujímá důležité postavení při předvídání budoucího finančního vývoje společnosti. Odhaluje příčiny neúspěchu, určuje slabé stránky, které by mohly vést společnost do finančních problémů, a naopak poukazuje na silné stránky společnosti. Její pomocí se zefektivňují činnosti, které vedou ke zvýšení výkonnosti a k růstu hodnoty podniku. Jak byly podnikové operace efektivní a jak byly nákladové. Napomáhá při optimalizaci rizika, při investování a v rozhodovacích procesech. Odtud tedy označení, že se jedná o soubor činností, jejichž cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku. Velký význam má pro podnikové rozhodování manažerů, ale také pro další uživatele jako jsou vlastníci, věřitelé, banky a další subjekty. Jednotlivé ukazatele porovnává v čase a prostoru. Cílem práce je na základě finanční analýzy zhodnotit finanční zdraví firmy a její prosperitu v období pěti let. Posouzení finanční situace firmy z pohledu externího uživatele. Práce zmiňuje podstatu a cíle finanční analýzy, jaké jsou základní zdroje dat, popisuje její uživatele. S využitím odborné literatury, je práce shrnutím dat, které se týkají výpočtů několika základních metod a ukazatelů finanční analýzy. Jsou zde uvedeny všeobecné informace o přepravní společnosti a předmět podnikání. V práci je použita vertikální a horizontální analýza účetních výkazů, dále analýza poměrových ukazatelů - rentabilita, aktivita, zadluženost a likvidita. Finanční situace je hodnocena bankrotním modelem – Altmanův model. Bonita podniku je hodnocena pomocí bonitního modelu - Kralickův Quicktest. V této práci jde o zjištění, zda má společnost problémy, jaké bylo zkoumané období, jaká úskalí provázela sledované období a jaké dopady měly tyto výsledky na situaci podniku.

7

1 Finanční analýza obecně 1.1 Charakteristika finanční analýzy Finanční analýza umožňuje odhalovat působení ekonomických i neekonomických faktorů, ale i odhadovat jejich budoucí vývoj. „Ve finančním hodnocení podniků se úspěšně uplatňují metody finanční analýzy jako nástroj finančního managementu (interní užití) nebo ostatních uživatelů (externích analytiků). Klasická finanční analýza obsahuje (Kovanicová, Kovanic, 1995) dvě navzájem propojené části: a) kvalitativní tzv. fundamentální analýzu, která je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků (nejen pozorovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů), na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy; b) kvantitativní tzv. technickou analýzu, která používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota. Finanční analýza je zaměřena na identifikaci problémů, silných a slabých stránek především hodnotových procesů podniku. Informace získané pomocí finanční analýzy umožňují dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, představují podklad pro rozhodování jeho managementu. Může jít i o dílčí pohled, kdy analýze je podrobena pouze vybraná část finančního hospodaření podniku. Někdy se hovoří o finanční analýze jako o metodě rozboru, ve kterém hrají dominantní roli finanční částky a čas (Kraftová, 2002).“1 Při provádění finanční analýzy se bere v úvahu podmínka aplikovatelnosti, efektivnosti a účelnosti. Finanční analytik potřebuje pro své hodnocení firmy finanční data. Důležitou roli zde hraje účetnictví, které zobrazuje hospodaření podniku. Poskytuje údaje o majetku a dluzích podniku, o vloženém a vytvořeném kapitálu, o výnosech a nákladech, o peněžních 1

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Praha: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 1, 3, 4

8

tocích a o dosaženém výsledku hospodaření. Z dat získaných z účetních výkazů se dá odvozovat vývoj finanční situace podniku v budoucnosti. Finanční analýza posuzuje stávající finanční situaci podniku a její vývoj, ale i odhaduje příčiny daného vývoje podniku hlubším zkoumáním vztahů mezi finančními ukazateli a informacemi.

1.2 Externí a interní finanční analýza Externí finanční analýza vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací. Při interní finanční analýze jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku, tj. kromě informací z finančního účetnictví i údaje z účetnictví manažerského nebo vnitropodnikového (nákladového), z podnikových kalkulací, plánu, statistiky apod.

1.3 Cíl finanční analýzy „Obecně je cílem finanční analýzy poznat finanční zdraví (angl. Financial Health) firmy, identifikovat slabé stránky (již propuklé nebo latentní „choroby“, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost.“2 Postup, jakým lze tohoto cíle dosáhnout, můžeme charakterizovat jako posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku (finanční situace a finanční hospodaření podniku), určení příčin jejich zlepšení nebo zhoršení, analýza vztahů mezi ukazateli, poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje činnosti a usměrňování finančního hospodaření a finanční situace podniku. Finanční zdraví podniku je tedy ovlivňováno likviditou podniku a rentabilitou podniku.

1.4 Finanční zdraví Finanční zdraví je ovlivňováno likviditou podniku a rentabilitou podniku. Dlouhodobá likvidita je schopnost uhrazovat splatné závazky, což významně ovlivňuje poměr mezi cizími a vlastními zdroji v celkové finanční struktuře podniku. Menší podíl cizích zdrojů znamená menší zatížení fixními platbami a signalizuje menší zranitelnost podniku při výkyvech výsledků hospodaření směrem dolů. Tím je takový podnik i jistější pro věřitele. Likvidita je 2

MRKVIČKA, J. a kol. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2, s. 14

9

pouze jednou z podmínek finančního zdraví. Podnik by měl dokázat vytvářet svým podnikáním dostatečný přebytek výnosů na náklady – zisk. Čím větší výnosnost (rentabilita) kapitálu vloženého do podnikání, tím pevnější je finanční zdraví podniku.

1.5 Finanční tíseň Pokud má podnik rostoucí problémy v peněžních tocích, a zároveň klesá jeho výsledek hospodaření, může se dostat do finanční tísně. Finanční tíseň nastává tehdy, když podnik má tak velké potíže s likviditou, že je nemůže vyřešit bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování. Mezi finančním zdravím a finanční tísní můžeme vypozorovat i určité přechodové fáze: buď je podnik ziskový a přitom má problémy s likviditou (fáze růstu podniku), nebo vykazuje účetně ztrátu, ale jeho likvidita není bezprostředně ohrožena.

1.6 Základní zdroje dat „Finanční analýza vychází z řady informačních zdrojů. Finanční informace jsou čerpány především z účetních výkazů finančního účetnictví, výročních zpráv, předpovědí finančních analytiků, burzovních informací apod., případně vnitropodnikových účetních výkazů.“3 Základním zdrojem jsou účetní výkazy, které jsou výstupem z finančního účetnictví dané firmy. Základní účetní výkazy jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Dále výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Kvalitativní charakteristikou účetních výkazů je: •

Srozumitelnost

•

Relevance (ovlivněna podstatou informací a jejich významností)

•

Spolehlivost. Důležitá je důvěryhodnost (nestrannost), přednost obsahu před formou, opatrnost a úplnost.

•

3

Srovnatelnost v časové řadě i mezi podniky

SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7, s. 14

10

Základním zdrojem finanční analýzy jsou účetní výkazy: 1.6.1

Rozvaha Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Tento finanční výkaz podává

přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni) a umožňuje tak posoudit finanční pozici podniku. Rozvaha zobrazuje hodnoty platné k určitému okamžiku (stavové veličiny). Formálně správně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici, tzn., součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Obsah, rozsah a formu rozvahy určují účetní standardy, podle kterých se výkaz sestavuje (a podle kterého se také většinou vede i celé účetnictví). Aktiva a pasiva jsou v rozvaze přehledně uspořádány. Aktiva na levé straně jsou uspořádány dle jejich likvidity (nejméně likvidní až nejlikvidnější). Pasiva na pravé straně jsou rozdělena na cizí zdroje a vlastní zdroje.

Tabulka č. 1 - Rozvaha

Aktiva

Pasiva

1. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek 2. Oběžná aktiva - zásoby - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky - finanční majetek - dohadné účty aktivní, časové rozlišení 3. Ostatní aktiva

1. Vlastní zdroje - základní jmění - kapitálové fondy - fondy ze zisku - hospodářský výsledek let minulých - hospodářský výsledek běžného účetního období 2. Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry 3. Ostatní pasiva

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Zdroj: vlastní úprava

11

1.6.2

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (zkráceně Výsledovka) ukazuje, jakého hospodářského výsledku

společnost dosáhla za sledované období. Výkaz zisku a ztrát je podle zákona o účetnictví povinnou součástí účetní závěrky. Forma výkazu zisku a ztráty je v ČR upravena, používá se buď, ve zkrácené nebo plné verzi. Získá se základní přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, nákladů v základním členění (materiálové, mzdové, odpisy) a výši zisku. Na základě tohoto výkazu získáme přehled o nákladech a výnosech podniku. Zobrazuje hodnoty platné za určité období (tokové veličiny). Pro získání detailnějšího přehledu o hospodaření společnosti je vhodné si prostudovat i výroční zprávu a přílohu k účetní závěrce, kde bývají uvedeny další doplňující informace. Výkaz zisku a ztrát se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu. „Výsledek hospodaření je úhrnem výsledkových operací v daném účetním období, přičemž výnosy mají znaménko kladné, náklady záporné.“4

Tabulka č. 2 – Výkaz zisku a ztrát

Náklady

Výnosy

Spotřeba materiálu Služby a jiné externí náklady Daně a poplatky Osobní náklady Ostatní provozní náklady Placené úroky Daň z příjmů Odpisy Tvorba opravných položek Tvorba rezerv

Tržby Finanční výnosy Aktivace Mimořádné výnosy Snížení oprávek Zúčtování opravných položek Zúčtování rezerv

Zdroj: MRKVIČKA, J. a kol. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 22

4


12

Struktura výsledku hospodaření podniku: + tržby za prodej zboží − náklady na prodané zboží = obchodní marže + výnosy z finančních činností − náklady na finanční činnost = finanční výsledek hospodaření + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb − náklady související s provozní činností = provozní výsledek hospodaření − daň z příjmu za běžnou činnost = výsledek hospodaření za běžnou činnost + mimořádné výnosy − mimořádné náklady − daň z příjmů z mimořádné činnosti = mimořádný výsledek hospodaření

1.6.3

Výkaz o peněžních tocích Cash flow Peněžní tok, nebo také cash-flow, je zjednodušeně řečeno příjem nebo výdej

peněžních prostředků. Peněžní tok za určité období představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období. V podnikové praxi je peněžní tok důležitou veličinou, která vypovídá o schopnosti podniku generovat peníze. Schopnost přinést podniku peněžní prostředky je také jedním z rozhodujících kritérií při výběru a hodnocení investičních projektů. V této souvislosti se používají kritéria jako čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento nebo doba návratnosti. Název cash-flow nebo výkaz cash-flow je také používán jako zkrácený název pro účetní výkaz přehled o peněžních tocích. Jestliže podnik vytváří zisk, neznamená to, že vytváří cash-flow. Z výkazu cash-flow můžeme posoudit schopnost podniku zajistit v budoucnu dostatečnou tvorbu peněžních prostředků na úhradu splatných dluhů nebo na výplaty dividend. Jde o vztah mezi ziskem a čistým peněžním příjmem. Pro podnik je důležité, aby cash-flow byl buď, vyrovnaný nebo kladný. Podle obsahu se peněžní toky dělí na: •

provozní cash flow

•

investiční cash flow

•

cash flow z financování 13

2 Uživatelé finanční analýzy „Jak jsme již uvedli, mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří podnik, resp. vedení (management) podniku, vlastníci a věřitelé (mezi nimi zejména banky), ale i obchodní věřitelé (dodavatelé) a držitelé podnikových obligací.“5 Uživatele lze rozdělit do dvou skupin podle vztahu k podniku – na zájemce externí a na zájemce interní. „Externí zájemci jsou ti, kteří by chtěli podnik koupit (potenciální akcionáři) a chtějí ho proto porovnat s jinými podobnými podniky a posoudit jeho finanční zdraví. Podobný zájem mají i potencionální věřitelé, obchodní partneři a zaměstnanci. Dále sem patří i ti, kdož kontrolují, zda podnik ve volné soutěži nepodvádí, plní to, co plnit má, a odvádí to, co odvádět má (finanční úřady, státní orgány, správci daní). Ti vyžadují informace spíše syntetické povahy. Ale patří sem i konkurenti, kteří by chtěli vědět o podniku co nejvíce, z jeho slabin těžit a jeho know-how ukrást. Interní zájemci jsou vlastníci, manažeři a vedoucí pracovníci podniku. Ti zase chtějí co nejvíce vědět o konkurentech, těžit z jejich slabin a ukrást jejich know-how. Interní uživatelé vyžadují informace detailnější. A spíše než o tom, co bylo, o tom, co bude.“6 „Pokud jde o vlastníky a věřitele, lze je dále rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé.“7 Dle tohoto časového horizontu se odvíjejí jejich zájmy a priority způsobů jejich hodnocení podniku. Věřitelé se nepodílejí na zisku, soustřeďují se na likviditu svých pohledávek a na solventnost podniku. Krátkodobí věřitelé mají hlavně zájem na krátkodobé likviditě, dlouhodobé věřitele zajímá dlouhodobá stabilita-solventnost. Hlavní skupiny uživatelů finanční analýzy (manažeři, vlastníci, věřitelé) mají zájem na rentabilitě – dosahování zisku podniku a jeho hodnocení na kapitálovém trhu. Rentabilita (výnosnost) hospodaření podniku je důležitá hlavně pro vlastníky společností, kteří si rozdělují hospodářské výsledky. Skuteční vlastníci, kteří vložili do firmy svůj kapitál, požadují, aby rentabilita vloženého kapitálu byla větší než při jeho uložení do bezpečné banky po odečtu zdanění.

5

SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7, s. 10 MRKVIČKA, J. a kol. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2, s. 16 7 SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7, s. 11

6

14

Tabulka č. 3 – Uživatelé finanční analýzy

Uživatelé

Cíle a hlediska užití finanční analýzy

Management

Informace pro finanční řízení podniku

Vlastníci (akcionáři, společníci)

Informace o uložení prostředků a způsobu řízení podniku. Využití těchto informací pro oceňování podniku (pro případný prodej, likvidaci, fúzi atd.)

Banky

Informace pro rozhodování o poskytnutí úvěru a záruk za úvěry, dále informace o schopnosti splácení úvěru. Zájem o ocenění podniku v případě neschopnosti dostát úvěrovým závazkům (likvidační hodnota, solventnost). Informace pro výběr odběratelů, zájem o likviditu a solventnost, u dlouhodobých partnerů – dlouhodobá solventnost a stabilita. Zájem o likviditu a finanční stabilitu v horizontu splatnosti dluhu.

Obchodní věřitelé Držitelé úvěrových cenných papírů (obligace, zástavní listy) Odběratelé Státní orgány

Konkurence Zaměstnanci Obchodníci s cennými papíry, potencionální investoři. Ostatní uživatelé, veřejnost obecně

Informace pro výběr dodavatele, důraz na stabilitu, schopnost dostát obchodním závazkům. Informační podklady pro státní statistiku, daňovou kontrolu, privatizační záměry, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, sledování vládních politik, rozdělování finanční výpomoci státu atd. Zájem o porovnání výsledků s vlastními (rentabilita, tržby, solventnost, zásoby a doba jejich obratu atd.) Zájem o finanční a celkovou stabilitu podniku z hlediska stability zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy. Zájem o celkové finanční výsledky podniku, informace pro rozhodování o obchodech s cennými papíry a volbu skladby portfolia. Spektrum nejrůznějších zájmů (rozvoj regionu, vliv činnosti podniku na životní prostředí, sledování celkových ekonomických trendů, vývoj zaměstnanosti atd.)

Zdroj: SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7, s. 11

15

3 Základní metody finanční analýzy „Volbu vhodné metody finanční analýzy určují zejména hlediska: •

cíle jednotlivých uživatelských skupin,

•

dostupnost dat, jejich struktura a spolehlivost,

•

možnosti výpočetní techniky a softwaru, které má analytik k dispozici,

•

časový prostor a finanční zdroje, které lze analýze věnovat.

Cíl prováděné analýzy, je přirozeně nejdůležitějším hlediskem, ovlivňujícím volbu vhodné metody zpracování finanční analýzy pro konkrétní případ. Žádná z metod však sama o sobě nedává absolutně nejlepší nebo absolutně nejhorší výsledky, proto bývá mnohdy užitečné metody kombinovat.“8

3.1 Fundamentální finanční analýza „Fundamentální

finanční

analýza

se

soustřeďuje

na

vyhodnocování

spíše

kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu.

3.2 Technická finanční analýza Technickou finanční analýzou rozumíme kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány.“9

8 9

SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7, s. 13 MRKVIČKA, J. a kol. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2, s. 44

16

Metody technické finanční analýzy (elementární metody)

Obrázek č. 1 – Metody technické finanční analýzy (elementární metody)

elementární metody analýza stavových ukazatelů

analýza rozdílových a tokových ukazatelů

horizontální analýza

přímá analýza intenzivních ukazatelů

analýza soustav ukazatelů

ukazatele rentability

pyramidové rozklady

ukazatele aktivity

bankrotní a bonitní modely

analýza fondů vertikální analýza

analýza cash flow

ukazatele zadluženosti

ukazatele likvidity Zdroj: RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Praha: Grada, Grada 2007. ISBN 978-80 80-247-3916-8,, s. 44

17

4 Ukazatele finanční analýzy 4.1 Analýza stavových ukazatelů Horizontální analýza: „Tato analýza přejímá data, která jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů (rozvahy podniku a výkazu zisku a ztráty), příp. z výročních zpráv. Vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 až 10 let) se zjišťují také jejich relativní (procentní) změny (tzv. technika procentního rozboru). Změny jednotlivých položek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně, a proto je tato metoda nazývána horizontální analýzou absolutních dat.“10 Je zde kladen důraz také na okolní podmínky, například změny v daňové soustavě, noví konkurenti na trhu, změny podmínek na kapitálovém trhu, změny u poptávky, změny cen vstupů a mezinárodní vlivy (politické konflikty, krize, nová ekonomická seskupení atd.). Důležité jsou též záměry firmy do budoucna. Změny sledovaných veličin se znázorňují pomocí grafů. Používá se zejména sloupcový graf a spojnicový graf. Horizontální analýza se používá k zachycení vývojových trendů ve struktuře majetku a kapitálu podniku. Je nejčastěji používanou a nejjednodušší metodou při zpracování zpráv o hospodářské situaci podniku a o jeho minulém a budoucím vývoji. Vertikální analýza: „Při vertikální analýze se posuzují jednotlivé komponenty majetku a kapitálu tzv. struktura aktiv a pasiv podniku. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity podniku a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita podniku. Označení vertikální analýza vzniklo proto, že se při procentním vyjádření jednotlivých komponent postupuje v jednotlivých letech odshora dolů (ve sloupcích) a nikoliv napříč jednotlivými roky. Jako základ pro procentní vyjádření se bere ve výkazu Z/Z obvykle velikost tržeb (= 100 %) a v rozvaze hodnota celkových aktiv podniku. Výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tedy srovnatelnost výsledků analýzy z různých let. Používá se proto ke srovnání v čase (časových vývojových trendů v podniku za více let) i v prostoru (srovnávání různých firem navzájem). Tato jednoduchá analýza je velice působivá napoví mnohé o ekonomice podniku.“11 10 11

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Praha: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 13 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Praha: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 17

18

4.2 Analýza poměrových ukazatelů

„Finanční poměrové ukazatele (financial ratios) charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z účetních dat (rozvahy a výkazu Z/Z).“12 Údaje z rozvahy jsou stavové ekonomické veličiny, které zachycují veličiny k určitému datu, okamžitý stav. Údaje z výkazu zisku a ztrát zachycují výsledky činnosti za určité období, představují intervalové veličiny, tokové ukazatele. Poměrovými ukazateli získáme rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Důvody používání poměrových ukazatelů: •

Umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace podniku (trendová analýza)

•

Jsou vhodným nástrojem prostorové analýzy – porovnání více podobných firem navzájem

•

Používají se jako vstupní údaje matematických modelů, které umožňují popsat závislosti mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika a předvídat budoucí vývoj.

Poměrové ukazatele se člení podle oblastí finanční analýzy: 1. Ukazatele rentability (výnosnosti) 2. Ukazatele aktivity (řízení aktiv) 3. Ukazatele dlouhodobé solventnosti - finanční struktury (zadluženosti, finanční páky) 4. Ukazatele likvidity (ukazatele krátkodobé solventnosti)

12

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Praha: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 55

19

4.2.1

Ukazatele rentability „Rentabilita představuje dosahování zisku.“13 Poměřuje se s výší zdrojů podniku, jichž

bylo právě využito k dosažení zisku. Kombinují se zde ukazatele rozvahy (kapitál různě členěný na straně pasiv) s ukazateli výsledovky (různě vyjádřený zisk nebo obrat). Podniky používají několik podob zisku. EBIT (earnings befor interest and taxes) = provozní zisk Jde o zisk před odpočtem daní a nákladových úroků. Užívá se při porovnání podniků. EBT (earnings befor taxes) = zisk před zdaněním EAT (earnings after taxes) = zisk po zdanění Je nejvhodnější pro posuzování rentability vlastního kapitálu.

Ukazatel rentability celkového kapitálu – rentabilita aktiv ROA (return on assets) Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastní, cizí, krátkodobé, dlouhodobé).

ROA

zisk nejčastěji před zdaněním EBT celková aktiva

Ukazatel rentability vlastního kapitálu (jmění) ROE (return on equity) Vyjadřuje výnosnost (míru ziskovosti) vlastního kapitálu vloženého vlastníky (akcionáři, společníky a dalšími investory).

ROE

13

zisk nejčastěji čistý EAT vlastní kapitál


20

Ukazatel rentability vloženého kapitálu ROI (return on investment) Jde o ukazatel míry zisku. Pomocí tohoto ukazatele se hodnotí podnikatelská činnost firem. Vyjadřuje působení celkového kapitálu vloženého do podniku, nezávisle na zdroji financování.

ROI

zisk před zdaněním EBT " nákladové úroky celkový kapitál

Ukazatel rentability tržeb ROS (return on sales) Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při určité úrovni tržeb (výše zisku v Kč, kterou podnik vyprodukuje na 1 Kč tržeb).

ROS

zisk tržby

21

4.2.2

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční

prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. „Ukazatele aktivity vyjadřují: •

buď rychlost obratu, tj. počet obrátek za stanovený časový interval, například jeden rok,

•

nebo reciprokou veličinu, dobu obratu tj. dobu vázanosti aktiva v určité formě, vyjádřenou obvykle v počtu let nebo dní. Objem obratu se přitom měří v zásadě buď tržbami (resp. výkony), nebo náklady za

určité období, obvykle za jeden rok. Každý způsob vyjádření má svůj význam. Přepočet údajů v ročním nebo měsíčním vyjádření na dny přitom vychází z počtu dní v daném období (za rok se počítá buď zjednodušeně 360 dní nebo skutečný počet 365*).“14

Doba obratu

zvolená položka aktiv nebo pasiv tržby

Výsledek tohoto ukazatele vychází v jednotkách zvoleného období. V praxi se používají ukazatele doby obratu následujících složek aktiv a pasiv:

Doba obratu pohledávek 360 ∗

pohledávky z obchodního styku roční tržby

Doba obratu závazků z obchodního styku 360 ∗

Doba obratu stálých aktiv

Obrat celkových aktiv

14

krátkodobé závazky z obch. styku roční tržby

stálá aktiva roční tržby

celková aktiva roční tržby


22

Solventnost (platební schopnost) se obvykle chápe jako schopnost subjektu hradit své závazky včas, tj. v okamžiku jejich splatnosti. Dlouhodobější pohled na solventnost podniku je pojímán jako zadluženost a krátkodobější pohled na solventnost podniku je chápán jako likvidita.

4.2.3

Ukazatele solventnosti (zadluženosti) „Tyto ukazatele jsou bezrozměrové, často se používá jejich vyjádření v %.“15 Solventní firma je taková firma, která by se byla schopna v případě likvidace vyrovnat

se závazky vůči okolí. Pokud prodejem jejího majetku firma získá více, než by byla výše celkových dluhů. Solventnost je podíl cizího kapitálu (celkového dluhu) k celkovým aktivům (vlastní majetek). Čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím větší je bezpečí proti ztrátám věřitelů v případě likvidace. Věřitelé potřebují znát, zda firma je schopná včas plnit své krátkodobé závazky, ale zároveň, zda je schopná plnit i své dlouhodobé závazky. Poměry různých složek pasiv mezi sebou nebo ve vztahu k pasivům celkem, které bývají označovány jako ukazatele zadluženosti, a dále ukazatele dluhové schopnosti podniku, která měří schopnost podniku přijmout dluh a závazky z něj vyplývající. Tyto ukazatele jsou bezrozměrové, vyjadřují se v procentech. Celková zadluženost debt ratio

cizí zdroje celková pasiva

Vyjadřuje velikost části cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Ukazatel zadluženosti by neměl být vyšší než 65%. Tento ukazatel se také používá v případě, kdy se do cizích zdrojů zahrnují pouze dlouhodobé cizí zdroje. Pak jde o dlouhodobou zadluženost, která je ponížena o krátkodobé dluhy. Nejedná se však o výpočet celkové zadluženosti.

Zadluženost vlastního kapitálu equity ratio

vlastní jmění celková pasiva

Tento ukazatel vyjadřuje finanční nezávislost podniku. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu firmy. Tento podíl by měl být alespoň 35%.

15


23

Ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel podílu vlastního jmění na celkovém kapitálu musí dohromady tvořit 100%. Vyjadřují strukturu financování podniku z vlastních a cizích zdrojů. Jsou měřítkem dlouhodobého rizika podniku. Použití cizích zdrojů je do určité míry žádoucí, jelikož vytváří efekt finanční páky. Cizí zdroje posilují celkový kapitál podniku a placené úroky z nich snižují daňové zatížení (náklady). Tímto dochází též ke zvyšování rentability vlastního kapitálu. Někdy je tento ukazatel nazýván koeficient samofinancování.

Finanční páka

celková aktiva pasiva vlastní jmění

Zadluženost vlastního jmění

cizí zdroje vlastní jmění

Tento ukazatel udává, kolik cizích zdrojů připadá na jednotku vlastního kapitálu. Čím větší ukazatel je, tím více podnik využívá cizích zdrojů, tím také klesá možnost získání dalších cizích zdrojů (úvěrů). Tento ukazatel bývá označován jako míra finanční samostatnosti. Úrokové krytí

zisk před odečtením úroků a daní EBIT nákladové úroky

Patří mezi ukazatele dluhové schopnosti podniku (capacity for debt), kam se zahrnují také ukazatele krytí dluhové služby a doba návratnosti úvěru. Tyto ukazatele jsou důležité pro věřitele (banky) i pro management podniku při hledání cizích zdrojů financování. Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, zda je pro podnik dluhové zatížení únosné. Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úvěry – možnost čerpat nový úvěr.

24

4.2.4

Ukazatele likvidity „Základní, všeobecně uznávané ukazatele likvidity tedy vycházejí ze schopnosti

podniku uhradit své krátkodobé závazky.“16 Často je tento pojem spojován s pojmem solventnost. Solventnost znamená schopnost hradit dluhy v době jejich splatnosti. Dá se říci, že podmínkou solventnosti je likvidita. Likvidnost je schopnost majetku být přeměněn na peníze. Podnik je likvidní, jestliže má dostatečnou výši peněžních prostředků nebo jiného majetku rychle směnitelného na peníze (krátkodobá aktiva – běžná aktiva) a porovnáním těchto aktiv s jejími krátkodobými závazky (krátkodobá pasiva – běžná pasiva). Ukazatele likvidity udávají, jakou část krátkodobých závazků pokrývají určitým způsobem zadaná likvidní aktiva. Pokud je ukazatel vyšší než 1, přesahují likvidní aktiva krátkodobé závazky. Likvidita okamžitá má nejnižší hodnoty a nejvyšší hodnoty má likvidita běžná.

Likvidita

likvidní prostředky splatné závazky

Podle vymezení velikosti likvidních prostředků, kterými jsou různé složky oběžných aktiv, se rozlišují tři stupně likvidity.

Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně, cash ratio)

Okamžitá likvidita

8inanční majetek krátkodobé závazky

Ukazatel okamžité likvidity je přesným údajem o tom, kolik k určitému datu splatných dluhů je firma schopna uhradit z peněžních prostředků, které má v hotovosti a na běžných účtech (jedná se i o krátkodobé cenné papíry a šeky). Také bývá označována jako hotovostní likvidita. Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2. 16


25

Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně, quick ratio, acid test, rychlý test)

Pohotová likvidita

8inanční majetek " krátkodobé pohledávky krátkodobé závazky

U tohoto ukazatele jsou do likvidních prostředků kromě finančního majetku zahrnuty navíc krátkodobé pohledávky. Je nutné brát ohled na splatnost těchto pohledávek, zda je reálná, případně některé pohledávky z likvidních prostředků vyloučit (například pohledávky po lhůtě splatnosti). Hodnota ukazatele by neměla klesnout pod 1.

Běžná likvidita (likvidita 3. stupně, current ratio, celková likvidita)

Běžná likvidita

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Tato likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Likvidní aktiva jsou v tomto ukazateli chápána jako veškerá oběžná aktiva. Ovšem měli bychom vyloučit zcela neprodejné zásoby. Nevhodná struktura oběžných aktiv (nadměrné zásoby, nedobytné pohledávky, malý stav peněžních prostředků) může vést podnik snadno do obtížné finanční situace. Podnik by nemohl dále podnikat, pokud by prodal všechny své zásoby a zaplatil by dluhy z těchto peněz. Ukazatel je postačující, pokud má hodnotu vyšší než 1,5.

26

4.3 Bankrotní modely Altmanův model (Altmanovo Z-skóre) Tento výpočet je stanoven jako součet hodnot pěti poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha. Největší váhu má rentabilita celkového kapitálu. „Pro podniky neobchodované na trhu je třeba použít jinou variantu Altmanova modelu:“17 Z: 0,717 ∗ X? " 0,847 ∗ XB " 3,107 ∗ XC " 0,420 ∗ XE " 0,998 ∗ XG

X1 pracovního kapitál / celková aktiva X2 čistý zisk / celková aktiva X3 EBIT / aktiva celkem X4 vlastní kapitál / cizí zdroje X5 tržby / aktiva celkem Kritérium hodnocení: Z0 - vyšší než 2,99 – podniky s minimální pravděpodobností bankrotu – pásmo prosperity 1,81 < Z0 < 2,99 – pásmo tzv. šedé zóny Z0 - menší než 1,81 – podniky náchylné k bankrotu – pásmo bankrotu

17


27

4.4 Bonitní modely Bonitní modely se snaží bodovým ohodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi silně závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelů. Kralickův Quicktest Skládá se ze soustavy 4 rovnic, na základě nichž se hodnotí finanční situace v podniku. R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem R2 = (cizí zdroje - peníze - účty u bank) / provozní cash-flow R3 = EBIT / aktiva celkem R4 = provozní cash-flow / výkony Hodnotám, které se z výpočtů získají, přiřadíme body dle následující tabulky: Tabulka č. 4 - Bodování výsledků Kralickova Quicktestu

0 bodů

1 bod

2 body

3 body

4 body

R1

<0

0 – 0,1

0,1 – 0,2

0,2 – 0,3

> 0,3

R2

<3

3-5

5 - 12

12 - 30

> 30

R3

<0

0 – 0,08

0,08 – 0,12

0,12 – 0,15

> 0,15

R4

<0

0 – 0,05

0,05 – 0,08

0,08 – 0,1

> 0,1

Zdroj: RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Praha: Grada, 2007, s. 80

„Hodnocení ve třech krocích: 1. Finanční stabilita – součet bodů R1 a R2 dělený 2 2. Výnosová situace – součet bodů R3 a R4 dělený 2 3. Celková situace – součet bodů finanční stability a výnosové situace dělený 2 Interpretace bodového hodnocení: Hodnoty nad úrovní 3 – bonitní firma Hodnoty v rozmezí – 3 – 1 – šedá zóna Hodnoty nižší než 1 – potíže finanční situace firmy“18 18

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-3916-8, s. 73, 75, 79

28

5 Představení společnosti 5.1 Základní údaje o společnosti

Název společnosti:

TransExpres s.r.o.

Právní forma:

společnost s ručením omezeným

Základní kapitál:

2 200 000,- Kč

Předmět podnikání: 1. vnitrostátní zasilatelství 2. mezinárodní zasilatelství a související obstaravatelské činnosti a služby 3. zastupování v celním řízení

5.2 Nabízené služby Společnost je expresní sítí pro doručování zásilek v nočních hodinách, v České republice zajišťuje také denní vnitrostátní přepravu. Mezinárodní doprava Pro zásilky ze/do zahraničí je využívána přepravní síť partnera operujícího na daném smluvním území státu odesílatele (příjemce) k vyzvednutí a přepravě zásilky do přejímacího depa či k vyzvednutí v přejímacím depu a doručení k příjemci.

Tuzemská přeprava Pod tuzemskou přepravu spadají veškeré expresní přepravy uskutečněné distribuční sítí v rámci České republiky.

Celní služby Společnost

v rámci

poskytování

komplexních

služeb

spojených

s expresní

mezinárodní přepravou zajišťuje svým zákazníkům celní odbavování zásilek. Pro zajištění rychlého celního odbavení je využíváno elektronické spojení s celním úřadem.

29

5.2.1

Produkty v rámci expresních služeb

Noční expres je hlavním produktem přepravní společnosti. Tento produkt je založen na doručování zásilek v mimoprovozní době bez nutnosti fyzické přítomnosti příjemce. Noční expres umožňuje příjemci potřebné zboží využít, zpracovat či prodat ihned na počátku běžné pracovní doby. V produktové řadě Noční expres nabízí společnost doručování zboží 6x týdně tj. i v sobotu. Pro zákazníky, u kterých není možné noční doručování, nabízí společnost produkt Denní expres. Denní expres je službou zákazníkům, kteří z různých příčin nemohou využívat výhod Nočního expresu. Využitím stejných dopravních standardů tak vzniká servis, který pokrývá požadavky zákazníků na rychlé dodávky bez nutnosti expresních příplatků za doručení v dopoledních hodinách.

30

6 Aplikace teoretických bodů na analyzovanou společnost 6.1 Vertikální analýza za období

6.1.1

Vertikální analýza rozvahy

Tabulka č. 5 – Vertikální analýza - aktiva AKTIVA 2007

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2008 2009 2010

2011

2007

2008

Podíl v % 2009

2010

2011

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení

105 721

98 351 106 048

96 322

92 802

100

100

100

100

100

65 116

61 314

58 631

56 420

54 908

61,6

62,34

55,29

58,57

59,17

40 252

36 716

47 044

39 582

37 544

38,1

37,33

44,36

41,09

40,45

353

321

373

320

350

0,3

0,33

0,35

0,33

0,38

65 116

61 314

58 631

56 420

54 908

100

100

100

100

100

1 652

699

605

568

432

2,54

1,14

1,03

1,01

0,79

63 306

60 436

57 850

55 686

54 305

97,22

98,57

98,67

98,7

98,9

158

179

176

166

171

0,24

0,29

0,3

0,29

0,31

40 252

36 716

47 044

39 582

37 544

100

100

100

100

100

154

225

0

0

0

0,38

0,61

0

0

0

7

7

5

6

6

0,02

0,02

0,01

0,02

0,02

37 487

22 306

42 396

30 774

35 514

93,13

60,75

90,12

77,75

94,59

2 604

14 178

4 641

8 802

2 024

6,47

38,62

9,87

22,24

5,39

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek

Zdroj: vlastní úprava z účetních výkazů

31

Graf č. 1 – Struktura a vývoj aktiv (v tis. Kč)

Struktura a vývoj aktiv 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2007

2008

celková aktiva

2009

2010

dlouhodobý majetek

oběžná aktiva

Zdroj: vlastní lastní úprava

Graf č. 2 – Struktura oběžných aktiv (v tis. Kč)

Struktura oběžných aktiv 100%

50%

0% 2007

2008

2009

2011

2010

2011

zásoby

dlouhodobé pohledávky

krátkodobé pohledávky

finanční majetek


32

Tabulka č. 6 – Vertikální analýza – pasiva PASIVA 2007 Pasiva celkem Vlastní kapitál


105 721 98 351 106 048

2011

2007

2008

Podíl v % 2009

2010

2011

96 322

92 802

100

100

100

100

100

36 899

36 967

41 151

46 698

46 058

34,90

37,59

38,80

48,48

49,63

68 822

61 384

64 897

49 624

46 744

65,10

62,41

61,20

51,52

50,37

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

68 822

61 384

64 897

49 624

46 744

100

100

100

100

100

Cizí zdroje Časové rozlišení Cizí zdroje Rezervy 429

549

681

683

475

0,62

0,89

1,05

1,38

1,02

Dlouhodobé závazky

474

849

1 233

1 501

1 970

0,69

1,38

1,90

3,02

4,21

Krátkodobé závazky

37 246

32 208

39 621

33 994

33 765

54,12

52,47

61,05

68,50

72,23

30 673

27 778

23 362

13 446

10 534

44,57

45,25

36,00

27,10

22,54

36 899

36 967

41 151

46 698

46 058

100

100

100

100

100

2 200

2 200

2 200

2 200

2 200

5,96

5,95

5,35

4,71

4,78

2

23

20

10

15

0,01

0,06

0,05

0,02

0,03

Úvěry Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy 220

220

220

220

220

0,60

0,60

0,53

0,47

0,48

Výsledek hospodaření minulých let

42 093

34 477

34 524

38 711

44 268

114,08

93,26

83,90

82,90

96,11

Výsledek hospodaření běžného období (+ /-)

-7 616

47

4 187

5 557

-645

-20,64

0,13

10,17

11,90

-1,40


33

Graf č. 3 – Struktura a vývoj pasiv (v tis. Kč)

Struktura a vývoj pasiv 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2007

2008

celková pasiva

2009

2010

vlastní kapitál

2011

cizí zdroje

Zdroj: vlastní lastní úprava

Graf č. 4 – Struktura vlastního jmění (v tis. Kč)

Struktura vlastního jmění 50000 40000 30000 20000 10000 0 -10000 10000

2007

2008

2009

2010

Základní kapitál

Kapitálové fondy

VH minulých let

VH běžného období

Fondy


34

2011

Graf č. 5 – Struktura cizích zdrojů (v tis. Kč)

Struktura cizích zdrojů 70000 60000 50000

úvěry

40000

krátkodobé závazky

30000 20000 10000 0

dlouhodobé závazky rezervy 2007 2008

2009 2010

2011


Graf č. 6 – Vývoj hospodářského výsledku běžného období (v tis. Kč)

Výsledek hospodaření běžného období 8000 6000 4000 2007

2000

2008

0 -2000

2007

2008

2009

2010

2011

2009 2010

-4000

2011

-6000 -8000 -10000 Zdroj: vlastní úprava

35

Rozbor rozvahy Z rozvah společnosti TNT Innight Czech Republic za období 2007 – 2011 jsou celková aktiva v roce 2009 nejvyšší. V průběhu let dochází ke kolísavému rozvoji celkových aktiv. V porovnání období 2007 s obdobím 2008 došlo k poklesu celkových aktiv o cca 8 milionů Kč, mezi obdobím 2008 a 2009 došlo k navýšení cca o 8 milionů Kč a v období 2009 a 2010 dochází k výraznému poklesu o 10 milionů Kč. V roce 2011 došlo k poklesu celkových aktiv o cca 3,5 milionů Kč. Ze struktury celkových aktiv je možné zjistit, že největší položku celkových aktiv tvoří průměrně 59% dlouhodobý majetek (stálá aktiva) společnosti a 41% oběžná aktiva. Podíl stálých aktiv na aktivech celkem byl v roce 2007 61,60%, v roce 2008 62,34%, v roce 2009 došlo k poklesu podílu na 55,29% a v roce 2010 se podíl mírně navýšil na 58,57%. Podíl oběžných aktiv na aktivech celkem byl v roce 2007 38,10%, v roce 2008 37,33%, v roce 2009 došlo k navýšení podílu na 44,36% a v roce 2010 došlo naopak k mírnému poklesu podílu na 41,09%. V roce 2011 dochází k dalšímu mírnému poklesu oběžných aktiv na 40,45%. Tento pokles je způsobený snížením položky finanční majetek o téměř 16,9% oproti předchozímu roku. Důležitou a zásadní složkou u oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky. Jejich výrazný podíl na oběžných aktivech byl v roce 2007 93,13%, v roce 2008 došlo k rapidnímu poklesu na 60,75%, v roce 2009 k opětnému nárůstu na 90,12% a v roce 2010 nastal opět pokles na 77,75%. K poklesu krátkodobých pohledávek dochází v důsledku proplacení pohledávek od odběratelů. V roce 2011, se podíl krátkodobých pohledávek na oběžných aktivech zvýšil na 94,59%. Další významnou položkou oběžných aktiv je finanční majetek. Celkový podíl finančního majetku na oběžných aktivech byl v roce 2007 celkem nízký 6,47%, ale v roce 2008 došlo k výraznému navýšení podílu na 38,62%, v roce 2009 nastal pokles na 9,87% a v roce 2010 činil podíl finančního majetku 22,24%. Nárůst finančního majetku způsobují účty v bance, což může mít příčinu ve zvýšení prodeje služeb nebo v důsledku uhrazení pohledávek od odběratelů. Ovšem v roce 2011 dochází k výraznému snížení finančního majetku, kdy podíl na oběžných aktivech klesl na 5,39%. Ve struktuře pasiv společnosti je vysoký podíl cizích zdrojů oproti podílu vlastního jmění. Vlastní kapitál vzrostl v roce 2008 oproti roku 2007 mírně o 68 tisíc Kč, v roce 2009 došlo k nárůstu o 4 miliony a v roce 2010 vzrostl vlastní kapitál o více než 5,5 milionů Kč. V posledním analyzovaném období vlastní kapitál klesl o 640 tisíc Kč. Podíl vlastního jmění na pasivech celkem byl v roce 2007 34,90%, v roce 2008 došlo k mírnému nárůstu podílu na 37,59%, v roce 2009 byl podíl vlastního kapitálu 38,80%, v roce 2010 se zvýšil na 48,48% a v roce 2011 došlo k menšímu nárůstu na 49,63%. Zvyšování vlastního kapitálu způsobil 36

nemalou měrou hospodářský výsledek minulých let. Podíl cizích zdrojů na pasivech celkem se v průběhu sledovaného období lehce snižoval. V roce 2007 tvořil podíl cizích zdrojů na pasivech 65,10%, v roce 2008 pokles podílu na 62,41%, v roce 2009 došlo mírnému poklesu na 61,20%, v roce 2010 nastal největší pokles na 51,52% a v roce 2011 dochází k dalšímu mírnému poklesu na 50,37%. Pokles cizích zdrojů mohl nastat též vlivem zvýšení výsledku hospodaření běžného období v jednotlivých sledovaných obdobích, ale také nerozdělený zisk minulých let. Došlo ke splacení dlouhodobého bankovního úvěru. Společnost využívá k financování bankovní úvěry a výpomoci, a též krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. Největší položkou v cizích zdrojích jsou krátkodobé závazky a úvěry. Podíl krátkodobých závazků na cizích zdrojích v roce 2007 byl 54,12%, v roce 2008 52,47%, v roce 2009 došlo ke zvýšení podílu na 61,05%,v roce 2010 došlo k nárůstu na 68,50% a v roce 2011 se podíl zvýšil na 72,23%. Podíl úvěrů na cizích zdrojích společnosti ve sledovaném období postupně klesá. V roce 2007 byl podíl úvěrů 44,57%, v roce 2008 mírný nárůst na 45,25%, v roce 2009 pokles na 36,00%, v roce 2010 došlo k poklesu na 27,10% a v roce 2011 se pokles ještě prohloubil na 22,54%. Rezervy a dlouhodobé závazky zaujímají nepatrný podíl na cizích zdrojích v porovnání s krátkodobými závazky.

37

6.1.2

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát

Tabulka č. 7 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát – výnosy a náklady

VÝNOSY 2007 Výnosy celkem Tržby za prodané zboží


2011

2007

2008

Podíl v % 2009

2010

2011

202 482

190 757

188 036

203 178

217 017

100

100

100

100

100

80

121

78

47

0

0

0

0

0

0

199 989

186 949

184 655

201 455

212 949

99

98

98

99

98

184

202

0

52

16

0

0

0

0

0

562

744

1 024

974

2 080

0

0

1

0

1

49

58

69

33

25

0

0

0

0

0

1 618

2 683

2 210

618

1947

1

1

1

0

1

0 0 0 Absolutní hodnoty v tis. Kč 2008 2009 2010

0

0

0

0

0

2011

2007

0 Podíl v % 2008 2009

2010

2011

Výkony Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy

0

NÁKLADY 2007 Náklady celkem Náklady na prodané zboží Výkonová spotřeba Ostatní provozní náklady Daně

182 509

162 117

156 045

167 743

187 519

100

100

100

100

100

76

121

78

47

0

0

0

0

0

0

168 135

149 753

146 760

158 881

178 970

92

92

94

95

95

2 598

1 980

2 015

2 476

2 190

1

1

1

1

1

187

184

152

198

195

0

0

0

0

0

6 804

4 427

3 287

2 991

3 312

4

3

2

2

2

1 877

1 907

878

364

119

1

1

1

0

0

2 833

3 745

2 875

2 786

2 733

2

2

2

2

1

Odpisy Nákladové úroky Ostatní náklady Zdroj: vlastní úprava z účetních výkazů

38

Graf č. 7 – Struktura a porovnání výnosů (v tis. Kč) 250000 tržby za prodané zboží

200000 150000

výkony 100000 tržby z prodeje dlouhodobého majetku

50000 0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní úprava Graf č. 8 – Struktura a porovnání nákladů (v tis. Kč) 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

náklady na prodané zboží výkonová spotřeba ostatní provozní náklady odpisy

2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní úprava Graf č. 9 – Porovnání výnosů a nákladů (v tis. Kč) 250,000 200,000 150,000 celkové výnosy 100,000

celkové náklady

50,000 0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní úprava

39

Tabulka č. 8 – Hospodářský výsledek za účetní období (v tis. Kč) Hospodářský výsledek 2007 Hospodářský výsledek za účetní období Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnosti Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření


2011

-7 616

47

4 187

5 557

-645

-4 467

3 334

6 045

8 660

750

-3 043

-2 912

-1 474

-2 499

-880

105

375

384

604

515

-7 616

47

4 187

5 557

-645

0

0

0

0

0


Graf č. 10 – Struktura hospodářského výsledku za účetní období (v tis. Kč)

Struktura VH za účetní období 10000 8000 Provozní VH

6000 4000

Finanční VH

2000 0 -2000

2007

2008

2009

2010

Daň z příjmů za běžnou činnosti

2011

-4000 -6000 Zdroj: vlastní úprava

40

Rozbor výkazů zisku a ztrát Ve sledovaném období došlo k rozlišnému vývoji výnosů, nákladů, ale i hospodářského výsledku. Největší položkou výnosů jsou výkony – především tržby za prodej vlastních služeb. Ve výsledném porovnání jsou výnosy vyšší než náklady. Společnost má kladný výsledek hospodaření. V roce 2007 byly výnosy ve výši 202 milionů, v roce 2008 se snížily na cca 197 milionů, v roce 2009 došlo také k poklesu na 188 milionů, v roce 2010 výnosy vzrostly na cca 203 milionů a v roce 2011 výnosy vzrostly na 217 milionů. Výnosy se navýšily též v důsledku rozšíření nabídky služeb společnosti. Stále jsou nabízeny nové produkty, které zlepšují úroveň společnosti oproti konkurenci a tím zvyšují větší šanci získat nové zákazníky. Výkony ve zkoumaném období vzrostly. Podíl výkonů na celkových výnosech byl v roce 2007 98,77%, v roce 2008 nastal nepatrný pokles o necelé 1%, v roce 2009 byl podíl 98,20%, v roce 2010 se podíl navýšil na 99,15% a v roce 2011 nastal mírný pokles na 98,13%.

Jednou ze složek nákladů je výkonová spotřeba, která se úměrně vyvíjela v porovnání s výkony. Na celkový hospodářský výsledek měl bohužel špatný dopad nárůst nákladových položek.

Společnost v roce 2007 vykázala záporný hospodářský výsledek za účetní období. Záporný byl jak provozní výsledek hospodaření, tak i finanční výsledek hospodaření. V průběhu sledovaného období se hospodářský výsledek za účetní období vylepšoval. V roce 2008 již společnost vykazovala zisk, ale stále byl výsledek hospodaření z finanční činnosti záporný. Finanční výnosy stále převyšovaly finanční náklady. Nákladové úroky a ostatní finanční náklady představovaly v tomto roce největší položky v hospodářském výsledku z finančních operací. V roce 2009 byl hospodářský výsledek stabilizovaný a rok 2010 se ukázal též jako plusový. V roce 2010 byly dosaženy výnosy ve výši 203 milionů a také bylo dosaženo zisku. Ovšem v roce 2011 hospodářský výsledek vykazoval zápornou hodnotu. Finanční náklady stále vykazovaly vyšší hodnoty než finanční výnosy. Finanční výsledek hospodaření byl záporný a hospodářský výsledek za účetní období také.

41

6.2 Horizontální analýza 6.2.1

Horizontální analýza rozvahy

Tabulka č. 9 - Horizontální analýza - aktiva (v tis. Kč)

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek

Absolutní změna 07/08

Relativní změna 07/08 v %





2008

105 721

98 351

-7 370

-6,97

106 048

7 697

7,83 96 322

-9 726

-9,17 92 802

-3 520

-3,65

65 116 61 314

-3 802

-5,84

58 631

-2 683

-4,38 56 420

-2 211

-3,77 54 908

-1 512

-2,68

40 252 36 716

-3 536

-8,78

47 044

10 328

28,13 39 582

-7 462

-15,86 37 544

-2 038

-5,15

321

-32

-9,07

373

52

350

30

9,38

65 116 61 314

-3 802

-5,84

58 631

-2 683

-3,77 54 908

-1 512

-2,68

699

-953

-57,69

605

-94

432

-136

-23,94

63 306 60 436

-2 870

-4,53

57 850

-2 586

-3,74 54 305

-1 381

-2,48

179

21

13,29

176

-3

171

5

3,01

40 252 36 716

-3 536

-8,78

47 044

10 328

-15,86 37 544

-2 038

-5,15

154

225

71

46,10

0

-225

-100,00

0

0

0

0

0

0

7

7

0

0

5

-2

-28,57

6

1

20,00

6

0

0

37 487 22 306 -15 181

-40,50

42 396

20 090

-27,41 35 514

4 740

15,40

81,63

4 641

-9 537

-6 778

-77,01

1 652

158

2 604 14 178

11 574

16,20

2010


2007

353

2009


320

-53

-4,38 56 420

-2 211

-13,45

568

-37

-4,28 55 686

-2 164

-1,68

166

-10

28,13 39 582

-7 462

90,07 30 774 -11 622 -67,27


42

8 802

4 161

-14,21

-6,12

-5,68

89,66

2011

2 024

Tabulka č. 10 - Horizontální analýza - pasiva (v tis. Kč)

2007 Pasiva celkem Vlastní kapitál

2008



2009



2010



2011



105 721

98 351

-7 370

-6,97

106 048

7 697

7,83

96 322

-9 726

-9,17

92 802

-3 520

-3,65

36 899

36 967

68

0

41 151

4 184

11,32

46 698

5 547

13,48

46 058

-640

-1,37

68 822

61 384

-7 438

-10,81

64 897

3 513

5,72

49 624 -15 273

-23,53

46 744

-2 880

-5,80

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

68 822

61 384

-7 438

-10,81

64 897

3 513

5,72

49 624 -15 273

-23,53

46 744

-2 880

-5,80

429

549

120

27,97

681

132

24,04

683

2

0,29

475

-208

-30,45

474

849

375

79,11

1 233

384

45,23

1 501

268

21,74

1 970

469

31,25

37 246

32 208

-5 038

-13,53

39 621

7 413

23,02

33 994

-5 627

-14,20

33 765

-229

-0,67

30 673

27 778

-2 895

-9,44

23 362

-4 416

-15,90

13 446

-9 916

-42,44

10 534

-2 912

-21,66

36 899

36 967

68

0,18

41 151

4 184

11,32

46 698

5 547

13,48

46 058

-640

-1,37

2 200

2 200

0

0

2 200

0

0

2 200

0

0

2 200

0

0

2

23

21

0

20

-3

-13,04

10

-10

-50,00

15

5

50,00

220

220

0

0

220

0

0

220

0

0

220

0

0

Cizí zdroje Časové rozlišení

0

Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Úvěry Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy


43

Rozbor rozvahy Při rozboru účetní rozvahy za období 2007 – 2011 pomocí horizontální analýzy byly zjištěny následující změny položek v časové posloupnosti. Celkový pokles aktiv za celé sledované období byl o 8,89%. Celkový pokles aktiv společnosti za rok 2007 a 2008 činil 6,97%, díky poklesu dlouhodobého majetku o 5,84% a u oběžných aktiv u položky krátkodobé pohledávky 40,50%. Naopak nárůst nastal u stálých aktiv u položky dlouhodobý finanční majetek o 13,59% a u položky finanční majetek o 81,63%. V dalším období 2008 a 2009 došlo k nárůstu celkových aktiv o 7,83% zejména díky oběžným aktivům, která v těchto letech vzrostala o 28,13%. Největší dynamiku u oběžných aktiv zaznamenaly krátkodobé pohledávky a to o 90,07%. U stálých aktiv došlo k poklesu o 4,38%. V období 2009 a 2010 se celková aktiva snížila o 9,17%. Velký pokles zaznamenala oběžná aktiva o 15,86%. Položka oběžných aktiv krátkodobé pohledávky klesla o 27,41% v důsledku úhrady od odběratelů. Finanční majetek především na bankovních účtech se navýšil o 89,66%, navýšení nastalo právě v důsledku snížení krátkodobých pohledávek. V roce 2011 došlo k poklesu dlouhodobého majetku i oběžných aktiv. Mírný pokles nastal i u položek cizí zdroje a vlastní kapitál.

Zdroje společnosti zaznamenaly ve sledovaném období jisté změny, a to ve výši a složení cizích zdrojů, které se za celé sledované období snížily o 27,89%. V období 2007 a 2008 se cizí zdroje snížily o 10,81%, v dalším období 2008 - 2009 se snížily o 5,72% a v období 2009 – 2010 opět klesly a to o 23,53%. Důsledkem tohoto poklesu je splacení dlouhodobého bankovního úvěru v roce 2010, stav této položky se dostal na nulu. V roce 2011 se skladba cizích zdrojů dostala na relativní změnu 5,80%, díky snížení těchto zdrojů cca o 3 milióny Kč oproti roku předchozímu. Vlastní kapitál se v průběhu celého sledovaného období zvýšil. Důležitou položkou vlastního kapitálu je výsledek hospodaření běžného období, který se za celé sledované období také navýšil.

44

6.2.2

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát

Tabulka č. 11 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – výnosy a náklady (v tis. Kč) Absolut Relativní ní změna změna 07/08 v 07/08 %

2009

Absolu Relativní tní změna změna 08/09 v 08/09 %

Absolut Relativní ní změna změna 09/10 v 09/10 %

2007

2008

2010

Výnosy celkem

202 482

190 757

-11 725

-5,79

188 036

-2 721

-1,43

203 178

15 142

8,05

Tržby za prodané zboží

80

121

41

50,62

78

-44

-35,97

47

-31

-39,58

199 989

186 949

-13 039

-6,52

184 655

-2 294

-1,23

201 455

16 800

9,10

Absolu Relativní tní změna změna 10/11 v 10/11 %

2011

217 017 13 839

0

6,81

-47

-100,00

212 949 11 494

5,71

Výkony Tržby z prodeje dlouhodobé ho majetku a materiálu 184

202

18

9,77

0

-202

-100,00

52

52

0,00

16

-36

-69,23

Ostatní provozní výnosy

562

744

182

32,28

1 024

280

37,68

974

-51

-4,94

2 080

1 106

113,60

Výnosové úroky

49

58

9

19,04

69

11

18,90

33

-36

-52,47

25

-8

-23,52

1 618

2 683

1 065

65,81

2 210

-472

-17,61

618

-1 592

-72,03

1 947

1 329

214,95

0

0

0 0 Absolut Relativní ní změna změna 07/08 v 07/08 %

0

0 0 Absolu Relativní tní změna změna 08/09 v 08/09 %

0

0 0 Absolut Relativní ní změna změna 09/10 v 09/10 %

0

Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy

Náklady celkem

2007

2008

2009

2010

2011

0 0 Absolu Relativní tní změna změna 10/11 v 10/11 %

182 509

162 117

-20 392

-11,17

156 045

-6 072

-3,75

167 743

11 698

7,50

Náklady na prodané zboží

76

121

45

58,50

78

-43

-35,90

47

-31

-39,58

Výkonová spotřeba

168 135

149 753

-18 382

-10,93

146 760

-2 992

-2,00

158 881

12 121

8,26

2 598

1 980

-618

-23,78

2 015

35

1,76

2 476

461

22,88

2 190

-286

-11,54

187

184

-3

-1,61

152

-32

-17,38

198

46

30,00

195

-3

-1,38

Ostatní provozní náklady

187 519 19 776

0

11,79

-47

-100,00

178 970 20 089

12,64

Daně Odpisy 6 804

4 427

-2 377

-34,94

3 287

-1 140

-25,75

2 991

-296

-8,99

3 312

321

10,71

Nákladové úroky

1 877

1 907

30

1,60

878

-1 029

-53,96

364

-514

-58,53

119

-245

-67,32

Ostatní náklady

2 833

3 745

912

32,20

2 875

-870

-23,24

2 786

-90

-3,12

2 733

-53

-1,89


45

Rozbor výkazů zisku a ztrát Celkové výnosy se od roku 2007 do roku 2010 zvýšily jen nepatrně o 0,34%. Položka výkony se za celé sledované období zvýšila jen lehce o 0,73%. Celkové náklady se od roku 2007 do roku 2010 snížily o 8,09%, z nichž významná položka výkonová spotřeba se snížila o 5,50%. Z následujícího obrázku je patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb převyšují výkonovou spotřebu. Je patrné, že došlo ve sledovaném období ke zvýšení tržeb a snížení nákladů. U tržeb se přirozeně požaduje trvalý nárůst. Naopak u kategorie nákladů by se mělo dbát na snižování nákladů, tudíž by měla klesat výkonová spotřeba. Tato situace nastala ve sledovaném období 2010. V roce 2011 vzrostly tržby a úměrně k tržbám též náklady.

Graf č. 11 – Poměr výkonu a výkonové spotřeby (v tis. Kč)

Poměr výkonu a výkonové spotřeby 250,000 200,000 150,000 100,000 50,000 -

2007

2008

2009

2010

2011

Výkony

199,989

186,949

184,655

201,455

212,949

Výkonová spotřeba

168,135

149,753

146,760

158,881

178,970


Na následujícím grafu je zaměřena pozornost na všechny kategorie hospodářského výsledku. Jedná se o kategorie – provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření z finančních operací, výsledek hospodaření za běžnou činnost, výsledek hospodaření za účetní období a výsledek hospodaření před zdaněním. V roce 2007 došlo v každé kategorii hospodářského výsledku k poklesu. Pokles byl po celé sledované období u položky výsledek hospodaření z finančních operací – projevilo se zde větší využití vlastních zdrojů financování. U tohoto výsledku hospodaření je obvyklé, že se pohybuje v záporných číslech. Pozitivní vývoj provozního výsledku hospodaření vylepšil celkovou situaci. U provozního výsledku hospodaření ve sledovaném období 2007 – 2010 došlo k nárůstu o 293,86%. U výsledku

46

hospodaření za běžné účetní období došlo také k nárůstu. V roce 2011 došlo u všech položek výsledku hospodaření ke snížení, vyjma výsledku hospodaření z finančních operací.

Graf č. 12 – Vývoj jednotlivých položek výsledku hospodaření (v tis Kč)

Výsledek hospodaření 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 0 -2,000 -4,000 -6,000 -8,000 -10,000

2007

2008

2009

2010

2011

provozní VH

-4,467

3,334

6,045

8,660

750

VH z finančních operací

-3,043

-2,912

-1,474

-2,499

-880

VH za účetní období

-7,616

47

4,187

5,557

-645

VH před zdaněním

-7,510

422

4,571

6,162

-130


47

6.3 Analýza poměrových ukazatelů 6.3.1

Rentabilita

Tabulka č. 12 – Ukazatele rentability společnosti (v %)

Ukazatel Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel rentability vloženého kapitálu ROI Ukazatel rentability tržeb ROS

2007

2008

2009

2010

2011

Norma

-7,10

0,42

4,31

6,40

-0,14

-

-20,64

0,13

10,69

11,90

-1,40

-

-5,23

2,75

5,50

7,40

0,54

-

-3,81

0,03

2,27

2,76

0,30

-


Konkrétní položky rozvahy a výkazu zisku a ztrát jsou k vyhledání v příloze. Graf č. 13 – Ukazatele rentability společnosti

Rentabilita 15.00 10.00 5.00 ROA

0.00 -5.00

2007

2008

2009

2010

2011

ROE ROI

-10.00

ROS

-15.00 -20.00 -25.00 Zdroj: vlastní úprava

48

Rozbor rentability Dle ukazatelů rentability je zřejmé, že rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita vloženého kapitálu a rentabilita tržeb v průběhu sledovaného období roste. Vývoj zisku ovlivňuje tento růst v daném období. Společnost je schopna vytvářet stále více majetku v části aktiv, rentabilita aktiv dle tabulky č. 12 vzrostla v roce 2008 oproti roku 2007 o 7,5%, v dalším roce vzrostla o 3,8% ve sledovaném roce 2010 vzrostla o 2,1%. V tomto roce tedy tvořil zisk 6,4% celkového kapitálu. Společnost je schopna přeměnit rentabilně více než 6% aktiv na zisk. Vlastní kapitál je společnost také schopna rozšiřovat. Hrubý zisk v roce 2010 tvořil více než 11,9% vlastního kapitálu. Celkem vysoké hodnoty rentability vlastního jmění společnosti dosahuje tím, že používá levný cizí kapitál. Rentabilita tržeb se vyvíjela pomalejším tempem, v roce 2010 se rentabilita tržeb dostala na 2,7%. Snížení u všech rovin sledovnané rentability nastalo v posledním sledovaném roce 2011.

49

6.3.2

Aktivita

Tabulka č. 13 - Ukazatele aktivity společnosti (ve dnech)

Ukazatel Doba obratu pohledávek Doba obratu krátkodobých závazků

2007

2008

2009

2010

2011

Norma

54

37

75

47

53

-

53

46

67

49

48

-


Graf č. 14 – Ukazatele aktivity společnosti- doba obratu (ve dnech)

Aktivita 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2007

2008

Doba obratu pohledávek

2009

2010

2011

Doba obratu krátkodobých závazků


Rozbor aktivity Hodnoty ukazatelů jsou ovlivněny předmětem činnosti podniku, a tím i délkou provozního cyklu. Ve sledovaném období dochází k výkyvům doby obratu. Doba obratu pohledávek vykazuje nejnižší hodnoty, což se pozitivně projevilo ve zlepšení peněžní likvidity. Doba splatnosti krátkodobých závazků je téměř ustálená, v roce 2007 představovala splatnost 53 dnů, v roce 2008 46 dnů, v roce 2009 to bylo 67 dnů a v roce 2010 splatnost krátkodobých závazků představovala 49 dnů. V roce 2011 se splatnost závazků ještě o jeden den zkrátila na 48 dnů. Tato doba splatnosti závazků je celkem přijatelná pro externí partnery. Pro společnosti se jedná o levné cizí zdroje. 50

6.3.3

Solventnost (zadluženost)

Tabulka č. 14 – Ukazatele solventnosti společnosti

Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

Norma

Celková zadluženost

60,15

62,41

62,36

51,52

50,37

Menší než 65%

Zadluženost vlastního kapitálu

39,85

37,59

37,64

48,48

49,63

Větší než 35%

Zadluženost vlastního jmění

1,87

1,66

1,66

1,06

1,01

-

Finanční páka

2,87

2,66

2,71

2,06

2,01

-

Úrokové krytí

-4,00

0,22

5,21

16,92

-1,09

-

Zdroj: vlastní úprava Graf č. 15 – Ukazatele solventnosti (zadluženosti) společnosti

Solventnost 0.8 0.6 celková zadluženost 0.4 zadluženost vlastního kapitálu

0.2 0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní úprava Graf č. 16 – Vývoj finanční samostatnosti

Finanční samostatnost 2.00 1.50 1.00

finanční…

0.50 0.00 2007

2008

2009

2010

2011


51

Rozbor solventnosti Podle výsledků je společnost solventní. Celková zadluženost splňuje stanovenou normu, výsledky celkové zadluženosti jsou menší než 65%. Ve sledovaném období se podařilo společnosti celkovou zadluženost snížit na 50,37% oproti hodnotám na začátku období. Pokud by se společnost dostala do likvidace, byla by schopna vyrovnat své závazky. Zadluženost vlastního kapitálu splňovala také stanovenou normu, výsledky zadluženosti vlastního kapitálu jsou větší než 35%. Na konci sledovaného období byl podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu více než 49,63%. Společnost nemá problém plnit své krátkodobé závazky včas. Míra finanční samostatnosti nebo také zadluženost vlastního jmění v průběhu celého sledovaného období mírně klesala. Ve sledovaném období se vylepšovaly i hodnoty ukazatele úrokového krytí do roku 2010, z toho vyplývá, že společnost byla schopná splácet úroky. Tato hodnota v roce 2011 zaznamenala znatelný pokles.

52

6.3.4

Likvidita

Tabulka č. 15 - Ukazatele likvidity společnosti

Ukazatel Okamžitá likvidita Pohotová likvidita

2007

Běžná likvidita

2008

2009

2010

2011

Norma

0,07

0,44

0,12

0,26

0,06

> 0,2

1,08

1,13

1,19

1,16

1,11

>1

1,08

1,14

1,19

1,16

1,11

> 1,5

Zdroj: vlastní úprava Graf č. 17 – Ukazatele likvidity společnosti

Likvidita 1.4 1.2 1 0.8

okamžitá likvidita

0.6

pohotová likvidita

0.4

běžná likvidita

0.2 0 2007

2008

2009

2010

2011


Rozbor likvidity U okamžité likvidity dochází v průběhu sledovaného období k výkyvům. Důvodem zvýšení hodnoty okamžité likvidity je nárůst finančního majetku, který se zvýšil z 2,6 milionů na 14 milionů v roce 2008 a k následnému nárůstu finančního majetku ze 4,6 milionů na 8,8 milionů v roce 2010, jak je patrné z tabulky č. 15. Ve sledovaném roce 2010 je okamžitá likvidita uspokojující. Společnost by byla schopná uhradit své závazky bez problémů. Rok 2011 vykazuje hodnotu okamžité likvidity ve stejné výši jako na počátku sledovaného období. Pohotová likvidita také splňuje hodnoty dle normy, které se ve sledovaných letech drží nad hodnotu 1. Pohotová likvidita se ve sledovaném období mírně zvyšovala. Společnost je v celém tomto období likvidní na dostačující úrovni. Nepříznivé hodnoty ukazatelů likvidity vykazuje běžná likvidita, kde se hodnoty pohybují pod stanovenou normou. Přesto se běžná likvidita v roce 2010 zvýšila a její hodnota je 1,16. Rok 2011 zaznamenal mírný pokles u hodnoty běžná likvidita. Likvidní aktiva tedy přesahují krátkodobé závazky. 53

6.4 Analýza soustav ukazatelů 6.4.1

Bankrotní modely - Altmanův model (Altmanovo Z-skóre)

Z: 0,717 ∗ X? " 0,847 ∗ XB " 3,107 ∗ XC " 0,420 ∗ XE " 0,998 ∗ XG

Tabulka č. 16 – Altmanovo Z-skóre

Dílčí výsledky jednotlivých ukazatelů Ukazatel X1 X2 X3 X4 X5

Vzorec pro výpočet ukazatele pracovního kapitál / celková aktiva čistý zisk / celková aktiva EBIT / aktiva celkem vlastní kapitál / cizí zdroje tržby / aktiva celkem

2007

2008

2009

2010

2011

0,03

0,05

0,07

0,06

0,04

0,40

0,35

0,33

0,40

0,48

-0,07

0,01

0,04

0,06

-0,01

0,54

0,60

0,63

0,94

0,99

1,89

1,90

1,74

2,09

2,29


Tabulka č. 17 – Výsledné výpočty - Altmanovo Z-skóre

Dosazení dílčích výsledků do vzorce 2007 2008 2009 2010 2011

Z0= (0,717*0,03) + (0,847*0,40) + ((3,107*(-0,07)) + (0,420*0,66) + (0,998*1,89) Z0= (0,717*0,05) + (0,847*0,35) + (3,107*0,01) + (0,420*0,60) + (0,998*1,90) Z0= (0,717*0,06) + (0,847*0,33) + (3,107*0,04) + (0,420*0,63) + (0,998*1,74) Z0= (0,717*0,06) + (0,847*0,40) + (3,107*0,06) + (0,420*0,94) + (0,998*2,09) Z0= (0,717*0,04) + (0,847*0,48) + ((3,107*(-0,01)) + (0,420*0,99) + (0,998*2,29)


54

Výsledek Z₀ 2,30 2,51 2,46 3,06 3,11

Graf č. 18 – Vývoj Altmanova Z-skóre

Altmanovo Z-skóre 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 Altmanovo Z-skóre

2007

2008

2009

2010

2011

2.3

2.51

2.46

3.06

3.11


Rozbor Altmanova Z-skóre Porovnáním výsledků výpočtů s kritériem hodnocení, jde o firmu, která je v tzv. pásmu šedé zóny. V roce 2010 společnost dosáhla hodnoty poměrového ukazatele 3,06 – což společnost posouvá již do pásma prosperity. Situace společnosti se zlepšila, a pokud tento růst bude pokračovat v dalších obdobích, nemusí se bát v nejbližší době bankrotu. Společnost má dobré postavení na trhu, nabízí stále nové produkty a získává nové zákazníky. Velký vliv na celkový vývoj Altmanova modelu má ukazatel X5, což je poměr tržeb a celkových aktiv společnosti. V tržbách došlo v průběhu sledovaného období k menšímu poklesu, ale v roce 2010 nastal nárůst tržeb, což vylepšilo celou situaci společnosti. V posledním sledovaném období se hodnocení mírně navýšilo na hodnotu 3,11. Což potvrzuje skutečnost, že se firma stále pohybuje v pásmu prosperity. Vývoj Altmanova modelu se zlepšuje.

55

6.4.2

Bonitní modely – Kralickův Quicktest

R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem R2 = (cizí zdroje - peníze - účty u bank) / provozní cash-flow R3 = EBIT / aktiva celkem R4 = provozní cash-flow / výkony

Tabulka č. 18 – Provozní Cash-flow

2007 3 750

2008 18 698

2009 -980

2010 9 089

2011 -4 984

Zdroj: vlastní výpočet z účetních výkazů

Tabulka č. 19 – Výsledné výpočty – Kralickův Quicktest

R1 R2 R3 R4

2007 0,3 3 17,7 1 -0,1 1 0,02 1

2008 0,4 4 2,5 4 0,0 1 0,10 3

2009 0,4 4 -61,5 4 0,0 1 -0,01 1

2010 0,5 4 4,5 3 0,1 1 0,05 1

2011 0,5 4 -9,0 4 0,0 1 -0,02 0


Tabulka č. 20 – Hodnocení jednotlivých ukazatelů – Kralickův Quicktest

1. Finanční stabilita 2. Výnosová situace 3. Celková situace

vzorec FS = R1+R2/2 VS = R3+R4/2 CS = FS+VS/2

2007 2 1 1,5


Hodnoty v rozmezí – 3 – 1 – šedá zóna 56

2008 4 2 3

2009 4 1 2,5

2010 3,5 1 2,25

2011 4 0,5 2,25

Graf č. 19 – Vývoj výsledků Kralickova Quicktestu

Kralickův Quicktest 4.5 4 3.5 3 2.5

finanční stabilita

2

výnosová situace

1.5

celková situace

1 0.5 0 2007

2008

2009

2010

2011


Rozbor Kralickova Quicktestu Dle Kralickova Quicktestu můžeme konstatovat, že se společnost dostala do tzv. šedé zóny. Naměřené hodnoty dosáhly rozmezí 3 – 1. Společnost dosáhla velmi dobrých ohodnocení v R1, kdy kvóta vlastního kapitálu dosáhla bodování 4 většinou v každém sledovaném období. Bodování má každým rokem stoupající tendenci. Nejlépe je na tom společnost v posledních dvou letech. Z výsledku lze určit, že je schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji. Podobně tomu bylo u hodnocení doby splácení dluhu z cash flow R2. Čím kratší je doba splácení, tím je situace firmy lepší. Tento ukazatel nám udává za jak dlouhé rozmezí je společnost schopna dostát svých závazků. V tomto případě je situace celkem příznivá. Další dva ukazatelé R3 a R4 analyzují výnosovou situaci společnosti, kde výsledky nedosahují tak uspokojivých hodnot, jako předchozí kvóty. Hodnocení finanční stability společnosti ukazuje celkem přijatelné bodové ohodnocení a stabilita podniku se dle těchto výsledků dá zhodnotit kladně. Hodnocení výnosové situace společnosti má klesající tendenci, zejména v posledním zkoumaném roce bodové hodnocení kleslo na polovinu. Z celkové situace vyplývá, že se nejedná o společnost zcela finančně kvalitní, ale také se nejedná o společnost, která by nebyla v dobré finanční situaci. Můžeme konstatovat, že se jedná o společnost, která se nachází v tzv. šedé zóně.

57

Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat finanční situaci přepravní společnosti za období 2007 – 2011. Horizontální a vertikální analýza ukázala u tržeb přirozený nárůst. Hospodářský výsledek je v každém roce analyzovaného období kladný, vyjma roku 2007, kdy se projevila neuhrazená ztráta minulých let (ztráta roku 2006). Tato skutečnost způsobila záporný hospodářský výsledek za rok 2007. V dalších letech společnost vytváří zisk a jeho výše každoročně roste. V roce 2010 dosáhla společnost nejvyššího zisku za celé sledované období. V průběhu sledovaného období se společnost stává životaschopnou. V roce 2010 je ve velmi dobré kondici. V roce 2011 dochází k poklesu hospodářského výsledku. Z ukazatelů rentability bylo zjištěno, že společnost je schopna přeměnit rentabilně více než 6% aktiv na zisk. Je schopna rozšiřovat vlastní kapitál. Hrubý zisk v roce 2010 tvořil více než 11,9% vlastního kapitálu. Celkem vysoké hodnoty rentability vlastního jmění společnost dosahuje tím, že používá levný cizí kapitál. Dosahuje celkem přiměřených hodnot běžné a pohotové likvidity. Hodnota finančního majetku zaznamenala v roce 2010 nárůst. Ukazatelé aktivity ukazují, že doba obratu pohledávek a doba obratu krátkodobých závazků je přijatelná. Je důležité využívat nástrojů jako například vystavování pravidelných upomínek, tak aby odběratelé platili včas a krátkodobé závazky využívat jako levné cizí zdroje. Ukazatel zadluženosti odhaluje finanční stabilitu společnosti. Společnost má velké množství vlastního kapitálu a je schopná splácet úvěry. Lepší využití financování by bylo za pomoci cizích zdrojů. Pomocí Altmanova modelu bylo zjištěno, že se společnost dostala do šedé zóny, ale v roce 2010 se dostala do škály finančně stabilních podniků. Zlepšení bylo způsobeno uhrazením ztráty minulých let a snížením cizích zdrojů. V roce 2011 se potvrdilo, že společnost se nadále pohybuje v pásmu prosperity. Společnost by se měla zaměřit na zvyšování ziskovosti a tržeb. Doporučila bych společnosti zabývat se činnostmi, které by přinesli vyšší výdělky. Poskytovat služby, které zaujmou nové zákazníky. Dále snížení krátkodobých závazků, kdy odběratelé uhradí dlužné částky včas dle splatnosti faktur. Pro společnost se tak zkrátí doba obratu pohledávek a finance může použít na zaplacení svých závazků.

58

Seznam použité literatury 1. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. 2. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-3916-8 3. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Praha: Computer Press, a. s., 2011. ISBN 978-80-251-3386-6 4. SŮVOVÁ, H., O. KNAIFL a kol. Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7

59

Seznam příloh Příloha č. 1 – Rozvaha přepravní společnosti Příloha č. 2 – Výkaz zisků a ztráty přepravní společnosti Příloha č. 3 - Přehled o peněžních tocích – výkaz Cash flow

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Rozvaha Tabulka č. 2 – Výkaz zisku a ztrát Tabulka č. 3 – Uživatelé finanční analýzy Tabulka č. 4 - Bodování výsledků Kralickova Quicktestu Tabulka č. 5 – Vertikální analýza - aktiva Tabulka č. 6 – Vertikální analýza – pasiva Tabulka č. 7 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát – výnosy a náklady Tabulka č. 8 – Hospodářský výsledek za účetní období Tabulka č. 9 - Horizontální analýza - aktiva Tabulka č. 10 - Horizontální analýza - pasiva Tabulka č. 11 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – výnosy a náklady Tabulka č. 12 – Ukazatele rentability společnosti Tabulka č. 13 - Ukazatele aktivity společnosti Tabulka č. 14 – Ukazatele solventnosti společnosti Tabulka č. 15 - Ukazatele likvidity společnosti Tabulka č. 16 – Altmanovo Z-skóre Tabulka č. 17 – Výsledné výpočty - Altmanovo Z-skóre Tabulka č. 18 – Provozní Cash flow Tabulka č. 19 – Výsledné výpočty – Kralickův Quicktest Tabulka č. 20 – Hodnocení jednotlivých ukazatelů – Kralickův Quicktest

60

Seznam grafů Graf č. 1 – Struktura a vývoj aktiv Graf č. 2 – Struktura oběžných aktiv Graf č. 3 – Struktura a vývoj pasiv Graf č. 4 – Struktura vlastního jmění Graf č. 5 – Struktura cizích zdrojů Graf č. 6 – Vývoj hospodářského výsledku běžného období Graf č. 7 – Struktura a porovnání výnosů Graf č. 8 – Struktura a porovnání nákladů Graf č. 9 – Porovnání výnosů a nákladů Graf č. 10 – Struktura hospodářského výsledku za účetní období Graf č. 11 – Poměr výkonu a výkonové spotřeby Graf č. 12 – Vývoj jednotlivých položek výsledku hospodaření Graf č. 13 – Ukazatele rentability společnosti Graf č. 14 – Ukazatele aktivity společnosti- doba obratu Graf č. 15 – Ukazatele solventnosti (zadluženosti) společnosti Graf č. 16 – Vývoj finanční samostatnosti Graf č. 17 – Ukazatele likvidity společnosti Graf č. 18 – Vývoj Altmanova Z-skóre Graf č. 19 – Vývoj výsledků Kralickova Quicktestu

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Metody technické finanční analýzy (elementární metody)

61

Příloha č. 1 Rozvaha přepravní společnosti (v tisících Kč)

2007

AKTIVA

AKTIVA CELKEM

105 721

A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B

Dlouhodobý majetek

B. I. B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B. II. B. II.

B. III B. III.

1 2 3 4 5 6 7 8

1 2 3 4 5 6 7 8 9

2009

98 351 106 048

2010

2011

96 322

92 802

0

0

0

0

0

65 116

61 314

58 631

56 420

54 908

1 652 0 1 652 0 0 0 0 0

699 0 0 699 0 0 0 0 0

605 0 0 602 0 0 0 3 0

568 0 0 568 0 0 0 0 0

432 0 0 432 0 0 0 0 0

Dlouhodobý hmotný majetek

63 306

60 436

57 850

55 686

54 305

Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

3 150 58 478 1 678 0 0 0 0 0 0

3 150 56 129 1 157 0 0 0 0 0 0

3 150 53 780 920 0 0 0 0 0 0

3 150 51 683 745 0 0 0 108 0 0

3 150 49 326 1 829 0 0 0 0 0 0

158

179

176

166

171

158 0 0

179 0 0

176 0 0

166 0 0

171 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

40 252

36 716

47 044

39 582

37 544

154 154 0 0 0 0 0 7

225 225 0 0 0 0 0 7

0 0 0 0 0 0 0 7

0 0 0 0 0 0 0 6

0 0 0 0 0 0 0 6

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

Dlouhodobý finanční majetek 1 Podíly v ovládaných a řízených osobách 2 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný 4 vliv 5 Jiný dlouhodobý finanční majetek 6 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

C

Oběžná aktiva

C. I. C. I.

1 2 3 4 5 6

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky

1 2 3 4

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky a za účastníky sdružení

C. II C. II.

2008

1

5 6 7 8 C. III C. III.

C. IV. C. IV.

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 2 3 4

D. I. D. I.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka

7 0 0 0

7 0 0 0

7 0 0 0

6 0 0 0

6 0 0 0

Krátkodobé pohledávky

37 487

22 306

42 396

30 774

35 514

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky

30 003 0 0 0 0 1 263 1 503 -244 4 962

18 968 0 0 0 0 861 1 593 -238 1 122

38 581 0 0 0 0 1 294 1 652 -75 944

26 291 0 0 0 0 1 669 1 654 209 951

31 266 0 0 0 0 2 669 1 676 -121 24

Finanční majetek

2 604

14 178

4 641

8 802

2 024

Peníze Účty v bankách Krátkodobý cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

74 2 530 0 0

63 14 115 0 0

224 4 417 0 0

123 8 679 0 0

168 1 856 0 0

353

321

373

320

350

353 0 0

321 0 0

373 0 0

320 0 0

350 0 0

Časové rozlišení 1 Náklady příštích období 2 Komplexní náklady příštích období 3 Příjmy příštích období

2007

PASIVA

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

A A. I.

A. II.

105 721 36 899

Základní kapitál 1 Základní kapitál 2 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3 Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 1 Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond 2 Statutární a ostatní fondy 1 2 3 4

A. III.

A. IV.

A. V.

2008

Výsledek hospodaření minulých let 1 Nerozdělený zisk minulých let 2 Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného období (+ /-)

2

2009

98 351 106 048 36 967 39 171

2010

2011

96 322 46 698

92 802 46 058

2 200 2 200 0 0

2 200 2 200 0 0

2 200 2 200 0 0

2 200 2 200 0 0

2 200 2 200 0 0

2 0 0 2 0

23 0 0 23 0

20 0 0 20 0

10 0 0 10 0

15 0 0 15 0

220 220 0

220 220 0

220 220 0

220 220 0

220 220 0

42 093 47 063 -4 970

34 477 47 063 -12 586

34 524 47 110 -12 586

38 711 51 297 -12 586

44 268 56 854 -12 586

-7 616

47

4 187

5 557

-645

B

Cizí zdroje

B. I. 1 2 3 4 B. II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 B. III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 B. IV.

C. I.

68 821

61 385

64 895

49 624

46 744

Rezervy Rezervy dle zvláštních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy

428 0 0 0 428

550 0 0 0 550

681 0 0 0 681

683 0 0 0 683

475 0 0 0 475

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům a účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek

474 0 0 0 0 0 0 0 0 0 474

849 0 0 0 0 0 0 0 0 0 849

1 233 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 233

1 501 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 501

1 970 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 970

37 246 29 346 0 0 0 1 196

32 208 24 124 0 0 0 1 416

40 621 35 194 0 0 0 1 403

33 994 27 182 0 0 0 1 324

33 765 28 126 0 0 0 1 327

713 254 1 215 0 4 294 228

914 333 1 015 0 4 262 144

773 352 885 0 1 447 567

1 189 862 885 0 2 406 146

798 391 850 0 2 142 131

30 673 17 549 13 124 0

27 778 10 964 6 814 10 000

22 360 3 736 7 150 11 474

13 446 0 3 560 9 886

10 534 0 0 10 534

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům a účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky

Bankovní úvěry a výpomoci 1 Bankovní úvěry dlouhodobé 2 Krátkodobé bankovní úvěry 3 Krátkodobé finanční výpomoci

Ostatní pasiva - Časové rozlišení 1 Výdaje příštích období 2 Výnosy příštích období


3

Příloha č. 2 Výkaz zisků a ztráty přepravní společnosti (v tisících Kč)

I. A + II. II.

B

+ C.

D. E. III.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

F.

22

G. IV. H. V. I.

23 24 25 26 27 28 29

* VI. J. VII.

VIII. K.

Výkaz zisků a ztrát

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 1- 2) Výkony (ř. 5 + 6 + 7) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastních výrobků a služeb Aktivace Výkonová spotřeba (ř. 9 + 10) Spotřeba materiálu a energie Služby

80 76 4 199 989 199 989

121 121 0 186 949 186 949

78 78 0 184 655 184 655

47 47 0 201 455 201 455

0 0 0 212 949 212 949

0 0 168 135 3 705 164 430

0 0 149 753 3 332 146 421

0 0 146 760 3 520 143 241

0 0 158 881 3 416 155 465

0 0 178 970 3 436 175 534

31 858 26 856 19 569 0 6 850 437 187 6 804

37 197 28 084 20 911 0 6 729 444 184 4 427

37 895 27 614 20 049 0 6 505 1 059 152 3 287

42 573 29 395 21 149 0 7 128 1 118 198 2 991

33 979 29 808 21 357 0 7 312 1 139 195 3 312

184 81 104

202 200 2

0 0 0

52 52 0

16 16 0

170

1

0

0

0

77 93 458 562 2 598 0 0

1 0 133 744 1 980 0 0

0 0 -194 1 024 2 015 0 0

0 0 -121 974 2 476 0 0

0 0 -180 2 080 2 190 0 0

-4 467 0 0

3 334 0 0

6 045 0 0

8 660 0 0

750 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

Přidaná hodnota (ř. 3 + 4 - 8) Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje inv. majetku a materiálu (ř. 20 + 21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů

30 Provozní hospodářský výsledek 31 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 32 Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního 33 majetku (ř. 34 + 35 + 36) Výnosy z podílů v ovládaných a řízených 34 osobám a v účetních Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných 35 papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního 36 majetku 37 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 38 Náklady z finančního majetku

1

IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. *

Výnosy z přecenění cenných papírů a 39 derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a 40 derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve 41 finanční oblasti 42 Výnosové úroky 43 Nákladové úroky 44 Ostatní finanční výnosy 45 Ostatní finanční náklady 46 Převod finančních výnosů 47 Převod finančních nákladů Hospodářský výsledek z finančních 48 operací 49 Daň z příjmu za běžnou činnost (ř. 50 + 51) 50 Splatná 51 Odložená Hospodářský výsledek za běžnou činnost 52 (ř. 30 + 48 - 49) 53 Mimořádné výnosy 54 Mimořádné náklady 55 Daň z příjmu z mimořádné činnosti 56 - splatná 57 - odložená Mimořádný hospodářský výsledek (ř 53 58 54 - 55) 59 Převod podílu na HV společníkům Hospodářský výsledek za účetní období (ř. 60 52 + 58 - 59) 61 Hospodářský výsledek před zdaněním


2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 49 1 877 1 618 2 833 0 0

0 58 1 907 2 683 3 745 0 0

0 69 878 2 210 2 875 0 0

0 33 364 618 2 786 0 0

0 25 119 1 947 2 733 0 0

-3 043 105 88 17

-2 912 375 0 375

-1 474 384 0 384

-2 499 604 337 268

-880 515 46 469

-7 616 0 0 0 0 0

47 0 0 0 0 0

4 187 0 0 0 0 0

5 557 0 0 0 0 0

-645 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

-7 616 -7 510

47 422

4 187 4 571

5 557 6 161

-645 -130

Příloha č. 3 Přehled o peněžních tocích – výkaz Cash flow (v tisících Kč) PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH - VÝKAZ CASH FLOW

2007

2008

2009

2010

2011

STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ NA P.

ZAČÁTKU OBDOBÍ

A.

PENĚŽNÍ TOKY Z PROVOZNÍ ČINNOSTI

Z

UČETNÍ ZISK/ZTRÁTA Z BĚŽNÉ ČINNOSTI PŘED ZDANĚNÍM ÚPRAVY O NEPENĚŽNÍ OPERACE

A.1.

4 853

2 604

14 178

4 640

8 802

-7 510

422

4 571

6 162

-130

10 707

6 339

1 596

4 332

3 262

6 804

4 427

3 287

2 991

3 312

A.1.1. ODPISY STÁLÝCH AKTIV A POHLEDÁVEK odpisy stálých aktiv opravná položka k nabytému majetku odpis pohledávek ostatní

A.1.2.

-mezisoučet za odpisy ZMĚNA STAVU OPRÁVEK, REZERV A ZMĚNA ZŮSTATKŮ PŘECHODNÝCH ÚČTŮ AKTIV, PASIV (+/-)-tj. ČAS. ROZLIŠENÍ N A V A KURZ.ROZDÍLŮ změna rezerv

0

0

0

0

0

85

126

401

340

38

0

0

0

0

0

6 889

4 553

3 688

3 332

3 350

-208

-87

121

132

2

-267

0

0

0

0

náklady příštích období - leasing

177

109

-36

18

24

náklady příštích období - ostatní

změna opravných položek k dlouhodobému majetku

70

-76

-16

35

-53

výnosy příštích období

0

0

0

0

0

výdaje příštích období

0

0

0

0

0

příjmy příštích období

0

0

0

0

0

dohadné účty aktivní

249

-6

-163

-283

330

dohadné účty pasivní

1 854

-32

-2 815

959

-263

kurzové rozdíly aktivní a pasivní -mezisoučet CR, rezerv, DU

0

0

0

0

0

1 996

116

-2 898

730

-172

-4

-199

0

-52

-16

-4

-199

0

-52

-16

0

0

0

0

0

1 877

1 907

878

364

119

-49

-58

-69

-33

-25

1 828

1 849

809

331

94

-1

20

-3

-9

5

ZISK ZTRÁTA Z PRODEJE STÁLÝCH AKTIV (+/-) včetně oceňovacích A.1.3. rozdílů z kapitálových účastí (vyúčtování do výnosů - a do nákladů +) zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv -mezisoučet prodeje stálých aktiv VÝNOSY Z DIVIDEND A PODÍLŮ NA ZISKU s výjimkou podniků, jejichž předmětem činnosti je investiční činnost (investiční společnosti a A.1.4. fondy) výnosy z dividend VYÚČTOVANÉ NÁKLADOVÉ ÚROKY (+) S VYJÍMKOU KAPITALIZOVANÝCH ÚROKŮ A VYÚČTOVANÉ VÝNOSOVÉ A.1.5. ÚROKY vyúčtované nákladové úroky vyúčtované výnosové úroky mezisoučet úroky A.1.6. DALŠÍ ÚPRAVY

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK Z PROV. ČINNOSTI PŘED ZD., ZMĚNAMI PK A*

A MIM. POL. - mezisoučet - zisk + nepeněžní operace

3 197

6 761

6 167

10 493

3 132

A.2.

ZMENA POTREBY PRACOV. KAPITALU (A.1.1. AŽ A.2.3.)

2 470

13 786

-6 337

-736

-7 975

19 006

9 920

-19 347

12 412

-4 104

-953

4 852

179

-7

5

18 054

14 772

-19 168

12 405

-4 098

ZMĚNA STAVU POHL. Z PROV. ČINNOSTI AKTIVNÍCH ÚČTŮ Č. R. A A.2.1. DOH. Ú. AKT. změna stavu pohledávek z obchodního styku z provozní činnosti změna stavu pohledávek z provozní činnosti ostatní mezisoučet změna stavu pohledávek

1

A.2.2. ZMĚNA STAVU KRÁTK.ZÁV. Z PROV.ČINNOSTI změna stavu závaz. z prov.čin

-17 021

změna stavu závaz.k podn.v Sk

-4 605

10 796

-7 962

-965

0

0

0

0

0

změna stavu krátkodob. úvěru

1 445

3 690

1 810

-5 178

-2 912

změna stavu eskontního úvěru

0

0

0

0

0

Změna stavu kontokorentního úvěru - mezisoučet změny stavu závazků

0

0

0

0

0

-15 575

-915

12 605

-13 140

-3 876

-9

-72

225

0

0

0

0

0

0

0

5 667

20 548

-171

9 757

-4 843

-1 877

-1 907

-878

-364

-119

49

58

69

33

25

-88

0

0

-337

-47

0

0

0

0

0

A.2.3. ZMĚNY STAVU ZÁSOB (+/-) změna stavu zásob A.2.4. ZMĚNA STAVU KRÁTK. MAJETKU

A**

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami

A.3.

VYPLACENÉ ÚROKY S VYJÍMKOU KAPITALIZOVANÝCH ÚROKŮ výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků (-)

A.4.

PRIJATE UROKY

A.5.

PŘIJATÉ ÚROKY ZAPLACENÁ DAŇ Z PŘÍJMU Z BĚŽNÉ ČINNOSTI A DOMĚRKY DANĚ Z MO

A.6.

ZAPLACENÁ DAŇ Z BĚŽNÉ ČINNOSTI PŘÍJMY A VÝDAJE SPOJENÉ S MIMOŘÁD.ÚČ.PŘÍPADY VČETNĚ DANĚ MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY A VÝDAJE

A.7.

PŘIJATÉ DIVIDENDY A PODÍLY NA ZISKU

A***

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI

B.

PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI

B.1.

0

0

0

0

0

3 750

18 698

-980

9 089

-4 984

-358

-625

-604

-780

-1 801

VÝNOSY Z PRODEJE STÁLÝCH AKTIV

81

200

0

52

16

mezisoučet tržeb z prodeje IM

81

200

0

52

16

-278

-425

-604

-728

-1 785

-6 443

-6 585

-7 228

-3 736

0

6 190

0

0

0

0

-12 633

-6 585

-7 228

-3 736

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

VÝDAJE SPOJ. S NABYTÍM AKTIV Výdaje spojené s pořiz.aktiv

B.2.

PŘÍJMY Z PRODEJE STÁLÝCH AKTIV

B.3.

PŮJČKY A ÚVĚRY SPŘIZN.OSOBÁM

B***

PEN. TOK Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI

C.

PENĚŽNÍ TOKY Z FINANČNÍ ČINNOSTI

C.1.

DOPADY ZMĚN DLOUHODOB.ZÁVAZKŮ

PŮJČKY A ÚVĚRY SPŘIZN.OSOBÁM

ZMĚNA STAVU DLOUHODOB.ZÁVAZKŮ z toho zvýšení dlouhodobých úvěrů z toho snížení dlouhodobých úvěrů C.2.

DOPADY ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU DOPADY ZMĚN VLASTNÍHO JMĚNÍ

C.2.1. zvýšení pen.prostř. VJ , RF C.2.2. vyplácení podílů na vl.kapitálu společníkům C.2.3. další vklady peněžních PP společníků a akcionářů C.2.4. úhrada ztráty společníky C.2.5. přímé platby na vrub fondů C.2.6. vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zapl. srážkové daně…. C***

ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK Z FINANČNÍ ČINNOSTI

-6 443

-6 585

-7 228

-3 736

0

F.

-2 970

11 688

-8 812

4 626

-6 769

R.

PENĚŽNI TOK CELKEM PENĚŽNÍ PROSTŘ. NA KONCI OBDOBÍ (POČ.STAV PP+PE + PEN.TOK)

1 883

14 292

5 366

9 266

2 034

KZ

PENĚŽNI PROSTŘ. NA KONCI OBDOBÍ (ZE ZŮSTATKŮ ÚČTŮ)

2 604

14 178

4 640

8 802

2 023

Zdroj: vlastní úprava 2

Finanční analýza přepravní společnosti

Recommend Documents