Finanční analýza firmy Skanska a.s

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Bankovnictví a pojišťovnictví

Finanční analýza firmy Skanska a.s.

Diplomová práce

Autor :

Bc. Lukáš Koláček Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce :

Praha

Ing. Dagmar Linnertová

duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracoval

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Prostějově, dne 30. 4. 2012

Bc. Lukáš Koláček

Poděkování Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování paní Ing. Dagmar Linnertové za její cenné rady, připomínky, trpělivost a ochotu při vedení diplomové práce.

Anotace Předmětem diplomové práce „Finanční analýza firmy Skanska a.s.“ je provedení její finanční analýzy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichţ první kapitola je věnována definici uţivatelŧ finanční analýzy a zdroje dat pro finanční analýzu. Druhá kapitola je věnována teoretickým poznatkŧm metod finanční analýzy. Třetí kapitola obsahuje prezentaci společnosti Skanska a.s. Čtvrtá kapitola obsahuje praktickou aplikaci vybraných metod finanční analýzy na mnou vybranou společnost, v tomto případě Skanska a.s. Její výsledky jsou porovnány s konkurenční firmou Metrostav a.s., oborovými hodnotami a základními ekonomickými hodnotami. Poslední pátá kapitola hodnotí provedenou finanční analýzu, jsou uvedeny doporučení pro vedení společnosti v rámci finančního řízení.

Annotation The aim of my diploma thesis "Financial analysis of Skanska a.s." is, due to the title, a financial analysis of the firm. The work is divided into five chapters. The first chapter is devoted to defining users of the financial analysis, in the second one, one studies theoretical findings of methods for the financial analysis. The chapter 3 contains a presentation of Skanska a.s. The fourth charter contain aplications of some chosen methods used in the financial analysis of the company. The results of the analysis are compared with the field- and economical values of the rival company Metrostav a.s. The last, fifth chapter assesses the created financial analysis and some suggestions for the company managment (in a sense of the financial control) are mentioned.

Klíčová slova Finanční analýza, účetní výkazy, stavební společnost, finanční ukazatele.

Keywords Financial analysis, financial statesments, construction company, financial ratio

OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………………... 7 TEORETICKÁ ČÁST

1. TEORIE FINANČNÍ ANALÝZY …………………………..……………. 9 1.1 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ………………………………………… 9 1.2 ZDROJE DAT FINANČNÍ ANALÝZY ……………………………….…….. 12 1.2.1 Rozvaha …………………………………………………………………... 12 1.2.1.1 Aktiva ……………………………………………………………… 13 1.2.1.2 Pasiva ………..…………………………………………………….. 14 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty …………………………………………………...…. 17 1.2.3 Výkaz o peněţních tocích (výkaz cash – flow) …………………………... 18 1.2.4 Příloha k účetní závěrce ………………………………………………..… 19

2. METODY FINANČNÍ ANALÝZY …………………………………….. 20 2.1 Absolutní ukazatele ……………………………………………..………….21 2.1.1 Horizontální analýza …………..…………………………………….. 21 2.1.2 Vertikální analýza ……………………………………………...……. 22 2.2 Rozdílové a tokové ukazatele ……………………………………..……… 22 2.3 Intenzivní ukazatele ………………………………………………………..23 2.3.1 Ukazatele výnosnosti (rentability) …………………………………... 25 2.3.2 Ukazatele likvidity …………………………………………………... 27 2.3.3 Ukazatele aktivity ………………………………………………….... 31 2.3.4 Ukazatele zadluţenosti ………………………………………………. 34 2.3.5 Ukazatele kapitálového trhu ……………………………………….… 36 2.4 Soustava ukazatelů ……………………………...………………………… 37 2.4.1 Bankrotní modely ……………………………………………………. 38 2.4.2 Bonitní modely ………………………………………………………. 39 5

PRAKTICKÁ ČÁST

3. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI …………………………………...…. 41 3.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI ………………………………………………….. 41 3.2 SITUACE NA TRHU STAVEBNICTVÍ …………………………………….. 42

4. ANALÝZA FINANČNÍCH UAZATELŮ ………………………….…. 44 4.1 Analýza absolutních stavových ukazatelů ……………………...……….. 49 4.1.1 Horizontální analýza ……………………………………………...…. 44 4.1.2 Vertikální analýza …………………………………………………… 48 4.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů ………………………...……. 49 4.3 Analýza intenzivních ukazatelů (poměrové ukazatele) ………………… 50 4.3.1 Ukazatele rentability ……………………………………………….... 50 4.3.2 Ukazatele likvidity ……………………………………….………….. 54 4.3.3 Ukazatele aktivity ……………………………………………...……. 58 4.3.4 Ukazatele zadluţenosti ……………………………………….……… 64 4.3.5 Ukazatele kapitálového trhu ……………………………….....……… 68 4.4 Bankrotní a bonitní modely ………………………………………………. 68 4.4.1 Bankrotní modely ……………………………………………………. 69 4.4.2 Bonitní modely …………………………………………………..……70

5. CELKOVÉ HODNOCENÍ FINANČNÍ ANALÝZY …………… 72 ZÁVĚR …………………………………………………………………………… 80 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ……………………………………..…. 83 SEZNAM OBRÁZKŮ ………………………………………………….......…. 85 SEZNAM GRAFŮ …………………………………………………………..…. 86 SEZNAM TABULEK …………………………………………………………. 87 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………. 89 6

ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil finanční analýzu firmy, protoţe si myslím, ţe tato oblast by měla být povaţována za jeden z předních nástrojŧ pro finanční řízení podniku. Finanční analýzu mŧţeme chápat jako rozbor finanční situace konkrétního podniku. Nemusí se však jednat pouze o podnik, analýzu lze vztáhnout i na celé odvětví nebo stát jako celek. Obecným cílem finanční analýzy je definovat finanční zdraví podniku, obzvlášť slabé stránky podrobit hlubší analýze, protoţe právě ty mohou zpŧsobit podniku menší či větší problémy v budoucnosti. Při finanční analýze pracujeme s informacemi o podniku, které sám podnik zveřejní v rámci svých výročních zpráv. Druhý druh informací jsou ty, které nejsou veřejně dostupné a disponuje nimi pouze omezené mnoţství lidí jako například lidé z vedení společnosti, management, vlastníci či zaměstnanci. A to je právě dŧleţité při interpretaci výsledných hodnot a závěrŧ finanční analýzy. Analytik, který nezná „střeva podniku“ se musí spokojit pouze z obecného závěru, kdeţto analytik z prostředí podniku, mŧţe své závěry doplnit o podrobnější zdŧvodnění či vyjasnění problematiky. Jak jsem se jiţ zmínil výše, analytici pouţívají jako hlavní zdroj informací výroční zprávy, jejichţ součástí jsou hlavní účetní výkazy – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o peněţních tocích. Dále mŧţeme mezi informační zdroje řadit informace z veřejně dostupných zdrojŧ jako je internet, média – rozhlas, televize a v neposlední řadě pověst podniku na trhu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na finanční analýzu stavební společnosti Skanska a.s., která patří mezi nejlepší čtyřku stavebních firem na našem národním, stavebním trhu. Cílem diplomové práce je seznámit se základní charakteristikou finanční analýzy. Tyto teoretické znalosti aplikovat na konkrétní firmu Skanska a.s. Dále zhodnotit stav firmy za vymezené období a navrhnou opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti firmy. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, které na sebe navazují. První kapitola je věnována teoretické oblasti se snahou popsat uţivatele finanční analýzy, podrobnější definice účetních výkazŧ a jejich význam pro finanční analýzu.

7

Druhá kapitola je zaměřena na metody finanční analýzy. To znamená popis analýzy absolutních stavových ukazatelŧ, analýza rozdílových a tokových ukazatelŧ, poměrové ukazatele a vybrané metody bankrotních a bonitních modelŧ. Třetí kapitolu tvoří představení společnosti Skanska a.s., její vývoj od samotného zaloţení v roce 1953 aţ po současnost. Dílčí část kapitoly tvoří popis situace na národním stavebním trhu a identifikační údaje společnosti. Ve čtvrté kapitole je provedena aplikace teoretické části, obzvlášť druhé kapitoly na mnou vybranou společnost. Vypočítané hodnoty jsou doplněny komentářem pro srovnání výsledkŧ společnosti Skanska a.s. s konkurenční firmou Metrostav a.s., doporučenými hodnotami odvětví (stavebnictví) a porovnání s doporučenými ekonomickými hodnotami, které se uvádí v odborné literatuře. Pátá kapitola je věnována celkovému hodnocení finanční analýzy společnosti Skanska a.s. a návrhu doporučení pro zlepšení slabých oblastí. Dále moţná rizika stavební společnosti při řízení likvidity.

8

1. Teorie finanční analýzy Finanční analýza tvoří významnou oblast pro řízení podniku, kterou by měl zvládat kaţdý finanční manaţer. Samotné účetnictví podává informaci o podniku, ale v omezené míře. Účetnictví poskytuje manaţerŧm informace momentálního typu, které vyúsťují v ekonomické rozhodování. Fyzickým výstupem účetnictví jsou výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích (cash flow). Tyto samotné výkazy nám neposkytnou úplný obraz o hospodaření nebo zdraví daného podniku. K ucelenému obrazu o hospodaření nám pomáhá právě finanční analýza, jeţ navazuje na účetnictví respektive finanční výkazy. Základní myšlenkou analýzy je porovnávat a hodnotit získaná data z účetnictví. Tyto operace klasifikovat a vyvozovat konkrétní závěry. Závěry analýzy lze rozdělit na závěry spojené s celkovým hospodařením, finanční a majetkovou situací podniku. Finanční analýza zahrnuje hodnocení minulého období, zachycuje současný stav podniku a nastiňuje budoucí perspektivy. Právě posledně jmenované hodnocení by mělo být určitým vodítkem pro řízení podniku. Hlavním poţadavkem na analýzu je komplexnost. Všechny oblasti hospodaření podniku směřují ke konkrétním cílŧm, mezi které mŧţeme zařadit mimo jiné efektivní zhodnocování vloţeného kapitálu a maximalizace trţní hodnoty podniku. Tyto oblasti poskytují obraz pro potencionální postoje investorŧ při rozhodování pro jejich investice. Jinými slovy mluvíme o finanční dŧvěryhodnosti podniku vŧči investorŧm a věřitelŧm. Dalším poţadavkem je neustále se opakující provádění analýzy. Je chybou provádět finanční analýzu jednou do roka při zpracování účetní závěrky. Pro odhalení slabých stránek nebo včasného podchycení vznikajícího nepříznivého vývoje je vhodné provádět rozbor podniku jednou měsíčně.

1. 1 Uživatelé finanční analýzy Informace, které poskytuje finanční analýza jsou předmětem zájmu mnoha skupin, jenţ je v přímém kontaktu s podnikem nebo ovlivňují rozhodnutí investorŧ o vstup do podniku. Souhrnně lze říci, ţe výčet uţivatelŧ finanční analýzy je rozmanitý. Všichni však mají jedno společné, a to, ţe informace potřebují znát, aby mohli řídit nebo se rozhodnout.

9

Uţivatele lze rozdělit do dvou skupin na externí a interní. Mezi externí uživatele řadíme: - věřitele (banky, finanční skupiny) - investory - stát a jeho orgány - obchodní partnery (dodavatelé a odběratelé) - konkurence - analytiky - burzovní makléři - veřejnost Věřitelé (banky, finanční skupiny) Věřitele nejvíce zajímá stav podniku, aby věděl, zda investovat svŧj volný kapitál či nikoliv. Jeho hodnocení je ve smyslu pohledu na dluţníka. Zájmovou oblastí je míra zadluţení, struktura majetku a zdroje jeho krytí, ziskovost a rentabilita.1 Mŧţeme říci, ţe věřitel si prověřuje bonitu dluţníka. Na základě bonity nabídne dluţníkovi podmínky, za kterými je ochoten investovat do podniku. Investoři Investorem rozumíme jiţ výše zmíněné banky, finanční skupiny, ale hlavně akcionáře či vlastníky, jenţ do podniku vloţil svŧj kapitál. Tato zájmová skupina má rovněţ velký zájem o reporting stavu podniku, zejména z dŧvodu hlediska investičního a kontrolního. Investiční hledisko vychází z míry rizika a výnosnosti. Sledují, zda je jejich kapitál pouţíván v jejich zájmu. Kontrolní hledisko uplatňují investoři vŧči řídícím pracovníkŧm, po kterých poţadují prŧběţné zprávy o stavu podniku. Drţitelé dluţných cenných papírŧ mají zájem o sledování vyplácení úrokŧ a splátek cenných papírŧ, dále budoucí perspektivu a stabilitu. Stát a jeho orgány Státní orgány mají zájem o podniková data z rŧzných dŧvodŧ. Jednak pro makroekonomické statistiky, dále pro kontrolu při poskytnutí státní dotace či finančního úvěru. Dále existují podniky, jejichţ spoluvlastníkem je stát. V tomto případě je motivace pro sledování dat stejná jako u investorŧ.

1

HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firma, str. 15

10

Obchodní partneři Obchodní partnery lze rozdělit na dodavatele a odběratele. Dodavatele lze svým zpŧsobem taktéţ zařadit do skupiny věřitelŧ. Jejich zájmem je před uzavřením kontraktu posoudit solventnost obchodního partnera, zda bude schopen hradit své obchodní závazky. Odběratelé (zákazníci) mají zájem o dlouhodobou prosperitu svého partnera z dŧvodu bezproblémového výrobního procesu, protoţe na jeho dodávkách jsou do jisté míry závislí. Konkurence Zájmem podniku není pouze se soustředit na sebe, ale neustále se poměřovat s největšími konkurenty z odvětví. To slouţí k tomu, aby manaţeři drţeli správný trend vedení podniku. Oblastí, které jsou předmětem pro vzájemné srovnávání je spousty. Jedná se o cenovou politiku, marţi, ziskovost, rentabilitu, ale i samotný výrobní proces, vstupy, atd. Analytici, burzovní makléři, veřejnost Tvoří další zájmovou skupinu, která má zájem o sledování finanční analýzy. Dŧvod zájmu je v tomto případě rŧzný. Mŧţe se jednat o kontrolu finančních dat auditorem, kontrola dodrţování účetních metod.

Interní uživatele lze rozčlenit na : - manaţery podniku - zaměstnance - odbory Manažeři podniku Manaţeři vyuţívají závěry finanční analýzy pro finanční řízení podniku. Mají výhodu v tom, ţe jsou obeznámeni s detailní situací uvnitř podniku, čehoţ mohou vyuţít při doupřesnění interpretace závěrŧ. Obecně lze říci, ţe finanční analýza je pro manaţery podpŧrný nástroj, jehoţ výstupy jsou pouţívány pro operativní a strategické finanční řízení podniku. Zaměstnanci Motivace zaměstnancŧ zajímat se analýzou podniku spočívá ve snaze o finanční stabilitu a prosperitu, protoţe od toho se odráţí jejich stabilita zaměstnavatele. Někteří zaměstnanci mohou být odměňováni za splnění určitých finančních ukazatelŧ. Odbory Tato skupina zájemcŧ o analýzu navazuje na zaměstnance, jelikoţ zaměstnanci prostřednictvím odborŧ uplatňují své poţadavky na vedení podniku.

11

1. 2 Zdroje dat finanční analýzy „Základní zdroj informací pro finanční analýzu tvoří účetní závěrka. V České republice upravuje tuto oblast především Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisŧ.“ 2 Účetní jednotka mŧţe zpracovat tři druhy účetních závěrek, a to: - řádnou - mimořádnou - mezitímní 3 Nejčastěji se provádí řádná účetní závěrka, která se běţně zpracovává k poslednímu dni účetního období. Za poslední den účetního období se v drtivé většině případŧ uvaţuje 31.12. Účetní jednotka si však mŧţe dle svého uváţení zvolit jiné účetní období, jenţ nemusí korespondovat s kalendářním rokem. Mimořádnou účetní závěrku sestavuje účetní jednotka v mimořádných situacích, například při likvidaci nebo uvalení konkurzu. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje během účetního období, ale k jinému datu neţ je datum posledního dne účetního období. Při této závěrce se neuzavírají účetní knihy. V praxi existují ještě dva druhy účetních závěrek. Konsolidovaná a nekonsolidovaná. Konsolidovaná závěrka v sobě zahrnuje všechny majetkově provázané společnosti (např. dceřiné společnosti), kdeţto nekonsolidovaná znamená informace o účetní jednotce evidované pod jedním IČO.4 Podniky, které podléhají zveřejňovací povinnosti musí své účetní závěrky zveřejnit v obchodním rejstříku ve sbírce listin. Doplňujícím dokumentem pro zpracování finanční analýzy mŧţe být i výroční zpráva. „Standardními výkazy, které tvoří účetní závěrku jsou rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněţních tocích (výkaz cash flow), nezanedbatelnou součástí je i příloha k účetní závěrce“.5

1. 2. 1 Rozvaha Rozvaha je účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku účetní jednotky a zdrojích k jeho krytí. Základní vlastností rozvahy je, ţe se dělí na aktiva (struktura majetku) a

2

KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 35 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 35 4 IČO – identifikační číslo organizace 5 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 37 3

12

pasiva (zdroje krytí majetku). Dále vţdy platí, ţe musí být zachována bilanční rovnost, neboli suma aktiv se rovná sumě pasiv, Σ aktiv = Σ pasiv Rozvaha podává informaci o stavu aktiv a pasiv k určitému rozvahovému dni.

Obrázek č. 1 představuje rozvahu v její zjednodušené formě. V následujícím textu budou podrobněji popsány její hlavní poloţky. Obrázek č. 1 Rozvaha Aktiva celkem

A

Stálá aktiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek

B

Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry a výpomoci

Oběţná aktiva - zásoby - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky - krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva

C

Ostatní pasiva

A

Pohledávky za upsaný kapitál

B

C

D

Pasiva celkem Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy tvořené ze zisku (rezervní fondy) - hospodářský výsledek minulých let - hospodářský výsledek běţného účetního období

Zdroj: Vlastní zpracování podle KNAIFL, O., Finanční analýza I., str. 27

1. 2. 1. 1 Aktiva Jak vyplývá z obrázku č. 1, členění strany aktiv v rozvaze je následující: - stálá (dlouhodobá, fixní) - oběţná (krátkodobá)

13

Kritériem pro zatřídění je časová jednotka 1 rok. Všechna aktiva spotřebovaná do doby 1 roku jsou aktiva oběţná, ostatní jsou aktiva stálá. Dlouhodobá aktiva a) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Patří sem majetek věcné povahy s dobou pouţitelnosti nad 1 rok. Například stavby, budovy, dopravní prostředky, umělecká díla. b) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Do této skupiny patří majetek nehmotné povahy s dobou pouţitelnosti nad 1 rok. Například software, licence, goodwill. Finanční limit pro rozdělení DHM a DNM si určuje kaţdá účetní jednotka samostatně interním předpisem nebo směrnicí. c) Dlouhodobý finanční majetek (DFM) Patří sem cenné papíry, finanční účasti v jiných firmách s podstatným nebo rozhodujícím vlivem s předpokladem drţení více neţ 1 rok. Krátkodobá aktiva Oběţná aktiva jsou určena ke spotřebě do 1 roku. Během reprodukčního cyklu postupně mění svou podobu „od peněz k penězŧm“. a) Zásoby Zásoby se dělí na 2 skupiny, a to nakupované (materiál) a zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, hotové výrobky). b) Pohledávky Rozlišujeme krátkodobé pohledávky se splatností do 1 roku a dlouhodobé pohledávky se splatností více neţ 1 rok. c) Krátkodobý finanční majetek Zahrnuje tři sloţky (peníze v hotovosti, účty v bankách a krátkodobé obchodovatelné cenné papíry). Jejichţ drţba v podniku nepřesáhne 1 rok. Časové rozlišení a) Náklady příštích období Například předem placené nájemné b) Příjmy příštích období Například provedené nevyúčtované práce a sluţby.

14

Na obrázku č. 2 je názorně uveden koloběh oběţných aktiv „od peněz k penězŧm“. Nejprve firma nakoupí za peníze materiál, který svojí činností přemění na výrobky nebo zásoby. Přeměnou materiálu nebo zásob vznikají hotové výrobky k prodeji případně jako další meziprodukty slouţící k další výrobě. Prodejem výrobkŧ odběratelŧm vznikají pohledávky, které v době splatnosti a dohodnutým zpŧsobem podnik inkasuje. Za získané peníze opět nakoupí primární vstupy. Koloběh oběţných aktiv je ekonomicky efektivní, pokud je mnoţství peněz inkasovaných od odběratelŧ na konci koloběhu je větší neţ podnik vloţil na začátku koloběhu k nákupu primárních vstupŧ.

Obrázek č. 2 Koloběh oběžných aktiv

inkaso

Peníze

nákup Materiál

Pohledávky

výroba

prodej

Nedokončená výroba

Hotové výrobky výroba

Zdroj: Vlastní zpracování

1. 2. 1. 2 Pasiva Pasiva podávají informaci, z jakých zdrojŧ byl majetek podniku pořízen. Buď se jedná o vlastní, nebo cizí zdroje. Zdroje vlastní (vlastní kapitál) Vlastní kapitál tvoří zdroje, které byly do podniku vloţeny nebo které si podnik vytvořil svou podnikatelskou činností. Součástí vlastního kapitálu jsou: a) Základní kapitál Základní kapitál tvoří vklady společníkŧ. Kaţdý druh obchodní společnosti vyţaduje jinou výši základního kapitálu. b) Kapitálové fondy 15

Tvoří vklady společníkŧ nad rámec zákonné povinnosti (dary, dotace). c) Fondy ze zisku (rezervní fondy) Tvoří se po rozdělení zisku, zpŧsob tvorby a jeho výše je upravena zákonem. d) Výsledek hospodaření minulých let Zisk po zdanění, jenţ nebyl rozdělen do fondŧ a přenáší se do dalšího hospodářského období. Nemusí se vţdy jednat o kladný zisk, ale i ztrátu. e) Výsledek hospodaření za účetní období Jedná se o zisk, ale i ztrátu. Zdroje cizí Jedná se o zdroje, které si společnost pŧjčila od obchodních partnerŧ na provozování svého podnikání. Za tyto pŧjčky jim platí úroky. Pro podnik úroky představují náklad, kdeţto pro věřitele úrok znamená výnos z kapitálu. 6 Cizí zdroje tvoří: a) Rezervy Podnik si vytváří rezervy pro případný budoucí nečekaný výdaj. Rezervy se rozlišují na účetní určené pro rizika a ztráty a zákonné pro opravy dlouhodobého majetku. 7 b) Dlouhodobé závazky Mají splatnost více neţ 1 rok, podobu dluhopisŧ a pŧjček od nebankovního sektoru. c) Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky se vyznačují splatností do 1 roku. Jedná se o dluhy společnosti vŧči svým obchodním partnerŧm, zaměstnancŧm, státu. Rozlišujeme úročené (finanční) dluhy a neúročené (provozní) dluhy. Toto dělení je dŧleţité pro analýzu peněţních tokŧ. 8 d) Bankovní úvěry a pŧjčky Bankovní úvěry rozlišujeme na dlouhodobé a krátkodobé, představují závazky podniku vŧči bankám. Časové rozlišení a) Výdaje příštích období Například pozadu placené nájemné. b) Výnosy příštích období Například předem přijaté nájemné.

6

KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 44 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 28 8 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 29 7

16

1. 2. 2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty se někdy zkráceně označuje jako výsledovka. Tento výkaz podává informaci o dosaţeném výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) za dané období a upřesňuje, které výnosy a náklady z jednotlivých oblastí činností se na něm podílely. Formální rozčlenění činností podniku je na provozní, finanční a mimořádné. V provozní oblasti se vykazují náklady a výnosy, jenţ souvisí s hlavním předmětem podnikání podniku. Ve finanční oblasti se sledují náklady a výnosy, které se pojí s finančními operacemi podniku. Například výnosy z cenných papírŧ. „V mimořádné oblasti se evidují náklady a výnosy neočekávaných událostí jako jsou zásahy vyšší moci (ţivelné pohromy).“9 U výsledovky je dŧleţité ještě uvést, ţe tento výkaz je sestavován na tak zvaném akruálním principu. To znamená, ţe jsou zachyceny náklady a výnosy za období, kterého se věcně i časově týkají bez ohledu na to, zda došlo k peněţnímu příjmu nebo výdaji. 10 Tabulka č. 1 Kategorie zisku ZISK Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmŧ za mimořádnou činnost + daň z příjmŧ za běţnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) Zdroj: Vlastní zpracování podle KNAIFL, O., Finanční analýza I., str. 52

9

KYNCLOVÁ, J., Účetní závěrka v příkladech, str. 177 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 31

10

17

1. 2. 3 Přehled o peněžních tocích (výkaz cash – flow) Výkaz cash – flow je přehledem tokŧ peněţních prostředkŧ za dané časové období směrem do podniku a z podniku ven. Pouţívá se pro řízení likvidity společnosti. Výkaz cash – flow definuje odkud peněţní prostředky přitekly a na co odtekly. Toky peněz se sledují za provozní, finanční a investiční činnosti podniku. 11 Do provozní činnosti patří hlavní výdělečné činnosti v souladu s hlavním podnikatelským záměrem (například příjmy z prodeje výrobkŧ a sluţeb, výdaje na pořízení materiálu). Do investiční činnosti spadají toky peněz za nákup či prodej dlouhodobých aktiv, jenţ nepatří do provozních činností (například výdaje spojené s pořízením dlouhodobých aktiv, příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv). Finanční činnosti obsahují toky peněz mající vazbu na vlastní kapitál a dlouhodobých závazkŧ (například výdaje na splácení úvěrŧ, příjmy z poskytnutých pŧjček).

Obrázek č. 3 ilustruje provázanost účetních výkazŧ (rozvahy, výsledovky a cash flow). Z výkazu cash flow se konečný stav peněţních prostředkŧ přenese do rozvahy do oběţných aktiv (konkrétně do poloţky peníze v hotovosti nebo na běţném účtu). Z druhé strany, na základě výkazu zisku a ztráty určíme hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta), který se přenese do rozvahy na stranu pasiv do rozvahové poloţky vlastního kapitálu.

11

HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 37

18

Obrázek č. 3 Provázanost rozvahy, výsledovky a cash – flow

Výkaz cash – flow

Rozvaha

Počáteční

Aktiva

Pasiva

stav

Vlastní

peněţních prostředkŧ

Výkaz zisku a ztráty

kapitál

Majetek

Výdaje

Cizí

Náklady

kapitál

Příjmy

Konečný

Peněţní

stav

prostředky

Výnosy

Zisk Zisk

peněţních prostředkŧ Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Oceňování podniku, str. 62

1. 2. 4 Příloha k účetní závěrce Účelem přílohy je doplnění informací, které nejsou uvedeny v účetních výkazech. Komentáře se týkají stavu majetku, závazkŧ a vlastního kapitálu, hospodářského výsledku. I kdyţ její struktura není formalizovaná, obsahuje informace o: - obecných údajích o účetní jednotce - informace o pouţitých metodách, účetních zásadách a zpŧsobu oceňování - doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty - přehled o peněţních tocích 12

12

KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 61

19

2. Metody finanční analýzy Metod finanční analýzy existuje celá řada. Vybrat tu správnou pro popis konkrétní situace v podniku bývá někdy problém. Ţádný zákon neurčuje poţadavky na analýzu, nestanovuje striktní postupy a metody. Pro základní rozčlenění finančních ukazatelŧ se pouţívá selekce na absolutní (extenzivní) a relativní (intenzivní) ukazatele (viz tabulka č. 2). 13 Extenzivní neboli absolutní ukazatele vyuţívají poloţek uvedených přímo v účetních výkazech. Oproti tomu intenzivní (relativní) ukazatele se vyjadřují pomocí vztahu dvou rŧzných poloţek. Tabulka č. 2 extenzivní a intenzivní ukazatele Absolutní (extenzivní)

Relativní (intenzivní)

- stavové

- stejnorodé

- tokové

- různorodé

- rozdílové - nefinanční

Zdroj: RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 69

Stavové ukazatele podávají informaci o stavu poloţky k určitému datu. Většinou se jedná o poloţky z rozvahy. Tokové ukazatele vyjadřují změnu, jak se poloţka za dané období změnila v absolutním vyjádření. Rozdílové ukazatele se spočítají jako prostý rozdíl, například rozvahové poloţky pro výpočet čistého pracovního kapitálu. Ukazatele nefinančního charakteru nemŧţeme vyčíst z účetních výkazŧ. Jedná se většinou o doplňující a upřesňující informace o podniku. Mezi nefinanční ukazatele mŧţeme zařadit údaje podniku o počtu zaměstnancŧ, počet prodaného zboţí, a podobně. Stejnorodé ukazatele vyjadřují poměry extenzivních (absolutních) ukazatelŧ, které se uvádějí ve stejných jednotkách. Rŧznorodé ukazatele jsou opakem stejnorodých, to znamená, ţe jsou poměrem ukazatelŧ v rŧzných jednotkách. Na základě výše uvedeného základního členění ukazatelŧ se odvíjí elementární metody finanční analýzy.

13


20

Obrázek č. 4 Základní metody finanční analýzy

Analýza absolutních stavových ukazatelŧ - horizontální analýza - vertikální analýza

Analýza rozdílových a tokových ukazatelŧ - analýza fondŧ

- vertikální analýza - analýza cash - flow

Základní metody finanční analýzy

Analýza intenzivních ukazatelŧ - poměrové ukazatele

Analýza soustav ukazatelŧ - bankrotní modely - bonitní modely

Zdroj: Vlastní zpracování podle RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 71

2. 1 Absolutní ukazatele Mezi nejpouţívanější metody absolutních ukazatelŧ patří horizontální a vertikální analýza. Tento rozbor poskytuje první náhled na finanční situaci v podniku, zejména na vývoj za minulá období. Závěry se stanovují těţko, jedná se spíš o prvotní ucelené informace pro manaţera. 2. 1. 1 Horizontální analýza Zaměřuje se na sledování absolutních změn v čase. Tuto změnu lze téţ vyjádřit v procentech. Analýza se provádí u stejných poloţek po řádcích. Cílem je poskytnout informaci o vývoji stavu dané poloţky v čase. Zpŧsob výpočtu: Absolutní změna = hodnota n – hodnota n-1 Procentní změna = (absolutní změna/hodnota n-1) * 100 (%)

21

Absolutní i procentní změny poloţek je potřeba dál rozebrat a zjistit dŧvody velkých či skokových rozdílŧ. 2. 1. 2 Vertikální analýza Základ spočívá v tom, ţe vybrané hlavní kumulované poloţky v rozvaze se skládají z dílčích poloţek. Vertikální analýza zkoumá, jakou částí se podílí konkrétní poloţka na hlavní kumulované poloţce. Dále se sleduje její vývoj v čase a procentuální změna obsazenosti. Pracuje se s výkazy od shora směrem dolŧ. „Nevýhodou horizontální a vertikální analýzy je to, ţe změny pouze konstatuje, neukazuje jejich příčiny. Je výchozím krokem v orientaci v podniku a mŧţe upozornit na problémové oblasti, které bude třeba podrobit hlubšímu rozboru.“14

2. 2 Rozdílové a tokové ukazatele K rozborŧm absolutních ukazatelŧ lze zařadit rozdílové a tokové ukazatele. V některé literatuře se mŧţeme setkat s pojmem fondy finančních prostředkŧ nebo téţ finanční fondy. Nejedná se o fondy jako zdroje pro krytí majetku podniku, ale o rozdíl mezi vybranými rozvahovými poloţkami v absolutní hodnotě. Mezi základní fondy ve finanční analýze patří: - čistý pracovní (provozní) kapitál - čisté pohotové prostředky - čisté peněţně pohledávkou finanční fondy 15 Čistý pracovní (provozní) kapitál ČPK ČPK se vypočítá jako rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými závazky. ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva Pro přesnější vyčíslení je nutné vyloučit z oběţných aktiv dlouhodobé pohledávky a dále nedobytné pohledávky či neprodejné zásoby. Tuto korekci však mŧţeme provést pouze v případě, kdy jsme detailně seznámeni se situací v podniku. Z finančních výkazŧ tyti vnitropodnikové informace nelze získat. Hodnota ČPK vypovídá o schopnosti manaţera řídit podnik ve věci řízení provozního cyklu, respektive jeho financování. Čím vyšší je hodnota ČPK, tím je pozitivnější pohled věřitele na podnik. Avšak aţ příliš velký ČPK mŧţe poukazovat na neefektivní řízení podniku.

14 15

Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 45 KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 49

22

V případě záporných hodnot ČPK hovoříme o nekrytém dluhu, kdy podnik není schopen hradit své krátkodobé závazky. 16 Čisté pohotové prostředky ČPP Ukazatel ČPP doplňuje ČPK v tom slova smyslu, ţe odstraňuje některé jeho nedostatky, které jsem popsal výše (nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby). ČPP označujeme téţ jako peněţní finanční fond. Hodnota se vypočítá jako rozdíl oběţných aktiv očištěných od zásob a pohledávek mínus okamţitě splatné závazky. ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky Pohotovými peněţními prostředky se rozumí peníze hotovosti, na běţném účtu. Mŧţeme sem zařadit i vysoce likvidní ekvivalenty peněz v podobě krátkodobých termínovaných vkladŧ, krátkodobé cenné papíry jako například směnky, šeky. 17 Čisté peněžně - pohledávkové fondy ČPM Jinými slovy čistý peněţní majetek (ČPM) je opět kompromisem doplňující předchozí dva ukazatele. Z oběţných aktiv se vyloučí méně likvidní poloţky, jako jsou zásoby a nedobytné pohledávky, od kterých se odečtou krátkodobá pasiva. ČPM = oběžná aktiva – zásoby – nedobytné pohledávky – krátkodobá pasiva Ukazatel je opět nemoţný spočítat pro externí uţivatele finanční analýzy, jenţ není schopen z výkazŧ vyčíst nelikvidní poloţky oběţných aktiv.

2.3 Intenzivní ukazatele Výpočet poměrových ukazatelŧ patří k nejčastější a nejvíce pouţívané metodě finanční analýzy. 18 V obecné rovině je výpočet poměrových ukazatelŧ roven podílu absolutní hodnoty rozvahové poloţky nebo skupině poloţek ku druhé. Nikoliv však k libovolné poloţce rozvahy, nýbrţ k poloţce, kterou pojí určitá vzájemná souvislost. Poměrové ukazatele nemají absolutní vypovídající schopnost, ale jsou schopny podat rámcový obraz o finanční situaci podniku. Vypočítané hodnoty poměrových ukazatelŧ je nutné správně interpretovat. Bylo by chybou porovnávat vypočítané hodnoty s optimálními hodnotami uváděnými v odborné literatuře. Podle mého názoru je vhodné poměrové ukazatele, respektive výsledné hodnoty porovnat s republikovým prŧměrem daného odvětví a dále provést komparaci s největšími konkurenty daného odvětví. Myslím si, ţe pro kaţdé prŧmyslové odvětví jsou ideální hodnoty jinak nastavené. Další odlišnosti mohou zpŧsobit i 16

HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 47 KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 51 18 RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 101 17

23

zvyklosti rŧzných zemí financovat podniky. Jiných hodnot bude dosahovat podnik v zemi s akciovým financováním a podnik s převahou bankovních úvěrŧ pro provozní činnost. Poměrové ukazatele lze třídit podle následujících skupin: - ukazatele výnosnosti (rentability) - ukazatele likvidity (někdy označované jako ukazatele solventnosti) - ukazatele aktivity - ukazatele finanční struktury (zadluţenosti) - ukazatele kapitálového trhu19 Následující obrázek ilustruje vztah uţivatelŧ finanční analýzy z časového hlediska k zájmovým skupinám poměrových ukazatelŧ. Obrázek č. 5 Vztah uživatelů analýzy a časové hledisko Věřitelé

Vlastníci

Likvidita

Kapitálový trh Krátkodobé

Solventnost

Rentabilita

Zdroj: Vlastní zpracování podle přednášky KNAIFL, O., přednáška Finance podniku

19

KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 59

24

Dlouhodobé

Z obrázku vyplývá, ţe věřitelé se z hlediska krátkého období zaměřují na likviditu podniku. Likvidita znamená schopnost podniku přeměnit svŧj majetek ve více likvidní prostředky nejlépe peníze. Věřitel pŧjčil podniku část svého majetku ve formě peněţních prostředkŧ a v dohodnuté době jej bude chtít vrátit včetně smluvené provize. Z dlouhodobého hlediska se věřitelé zajímají o solventnost podniku, zda se jím v budoucnu dostane zpět svěřených prostředkŧ. Méně solventní podniky zřejmě odradí investory, aby financovali jejich podnik. Vlastníci, ti zaměřují svŧj zájem v krátkém období na ukazatele kapitálového trhu. Obzvlášť, pokud podnik disponuje veřejně obchodovatelnými akciemi. Majitele proto zajímá trţní hodnota akcie podniku i výše dividendy a celkový rŧst trţní hodnoty celého podniku. V rámci dlouhého období mají vlastníci zájem o trvalou rentabilitu. To znamená neustálé zhodnocování vloţených prostředkŧ a dosahování zisku.

2. 3. 1 Ukazatele výnosnosti (rentability) Rentabilita neboli výnosnost vyjadřuje schopnost podniku vytvářet nové zdroje při podnikatelské činnosti za pouţití investovaného kapitálu. Obecně mŧţeme rentabilitu popsat následovně, kolik Kč zisku podnik vytvoří na vloţenou 1 Kč.20 Výsledek se udává v procentech. Při výpočtech ukazatelŧ rentability rozlišujeme 2 přístupy: - přístup vlastníkŧ, kdy zájmovou oblast tvoří vlastní kapitál, respektive jeho rentabilita - přístup managementu podniku, kdy zájmovou oblastí chápeme celý investovaný kapitál21 Jak z popisu vyplývá, rentabilitou měříme zhodnocení vloţeného kapitálu. Dŧleţitým ukazatelem je zisk (výsledek hospodaření). Jak jsem jiţ ve své práci uvedl u popisu výkazu zisku a ztráty, rozeznáváme více druhŧ kategorií ziskŧ (EBITDA, EBIT, EBT, EAT). Při analýze rentability je nutné dávat pozor, jaký druh zisku se pouţívá. Nejpouţívanější ukazatele rentability jsou: - rentabilita investovaného kapitálu ROCE - rentabilita aktiv ROA - rentabilita vlastního kapitálu ROE - rentabilita trţeb ROS - rentabilita nákladŧ ROC 20

21

KISLINGEROVÁ,E., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 83 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 83

25

Rentabilita investovaného kapitálu ROCE return on capital employed Někdy bývá označena jako rentabilita dlouhodobého kapitálu. Ukazatel má význam pro dlouhodobé investice, protoţe výsledná hodnota poukazuje na výnosnost vlastního kapitálu spojeného s dalšími dlouhodobými zdroji. 22 Ukazatel je vhodný pro srovnávání podnikŧ, jenţ se vyznačují velkou měrou dlouhodobého kapitálu (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + dlouhodobé úvěry) ROCE = EBIT / dlouhodobý kapitál Přijatelná hodnota rentability investovaného kapitálu by měla být vyšší neţ je hodnota prŧměrné úrokové míry. 23 Průměrná úroková míra = nákladové úroky / úročené dluhy Jinými slovy, podnik musí svou činností dosáhnout takové míry rentability investovaného kapitálu, která je vyšší neţ úroková míra, jenţ podnik platí za dlouhodobé dluhy (bankovní úvěry, cizí kapitál). Rentabilita aktiv ROA return on assests Jedná se o klíčový ukazatel rentability. „Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byl podnik financován z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelŧ.“24 Klíčové je to, jak podnik dokázal vyuţít svého kapitálu pro dosaţení zisku, respektive jak dokázal kapitál zhodnotit. Vzhledem k tomu, ţe ve vývoji času byly rŧzně upravovány sazby daně z příjmu právnických osob, je vhodné do čitatele dosazovat hodnotu EBIT (zisk před úroky a zdaněním). Tím mŧţeme relevantně porovnávat ukazatel ROA v čase nejen pro daný podnik, ale i s prŧměrem prŧmyslového odvětví a se zahraničními podniky. ROA = EBIT / aktiva Rentabilita vlastního kapitálu ROE return on equity Ukazatel ROE je klíčový pro majitele, společníky či akcionáře, protoţe udává zhodnocení vlastního kapitálu. Do vlastního kapitálu se zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní a ostatní fondy tvořené ze zisku, hospodářský výsledek minulých let a zisk za běţné období. Rentabilita vlastního kapitálu by měla dosahovat vyššího procenta zhodnocení, neţ

22

BŘEZINOVÁ,H., HARNA, L., REZKOVÁ, J., Finanční analýza včetně softwaru, str. 33 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 80 24 KISLINGEROVÁ,E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 83 23

26

by investor dosáhl při nákupu pětiletých státních dluhopisŧ. 25 Pokud tomu tak není, tak nemá cenu investovat do podniku, protoţe se jedná o rizikovou investici. Naopak nákup státních dluhopisŧ je investicí konzervativnější při posouzení míry rizika. ROE = EAT / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS return on sales Rentabilita trţeb vykazuje, kolik Kč zisku je podnik schopen vyprodukovat na 1 Kč trţeb. Trţby mohou být nahrazeny výnosy, potom mluvíme o rentabilitě výnosŧ. Ukazatel ziskovosti trţeb znamená ziskovou marţi. ROS = EBIT / tržby (prodej vlastních výrobků, služeb + tržby za prodej zboží) ROS = EAT / tržby (prodej vlastních výrobků, služeb + tržby za prodej zboží) Ziskovou marţi rozlišujeme provozní a čistou. Provozní zisková marže = EBIT / tržby Čistá zisková marže = EAT / tržby Rentabilita nákladů ROC return on costs Pokud podniku trvale klesá zisková marţe, měl by se manaţer zaměřit na analýzu nákladŧ podniku. „K vyjádření relativní úrovně nákladŧ se vyuţívá ukazatel nákladovosti, měřený vztahem celkových nákladŧ k dosaţeným trţbám podniku a je doplňkovým ukazatelem k předchozímu ukazateli ziskovosti trţeb.“26 ROC = náklady / tržby Pokud ukazatel ROC má vzrŧstající tendenci, tak se sniţuje hodnota ziskové marţe, protoţe celkové náklady podniku rostou.

2. 3. 2 Ukazatele likvidity K dlouhodobější perspektivě podniku patří mimo rentability i likvidita. Podnik musí vykazovat odpovídající výkonnost, ale zároveň musí být schopen hradit své závazky. Jinými slovy mluvíme o platební schopnosti podniku. Rozlišujeme pojmy: - solventnost – znamená schopnost podniku hradit včas, v poţadované formě a daným zpŧsobem své závazky

25 26

HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 68 Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 73

27

- likvidita je schopnost podniku přeměnit určité sloţky svého majetku na peněţní prostředky, případně více likvidní sloţky - likvidnost značí míru přeměny majetku do peněţní podoby 27 Majetek podniku (oběţný majetek) se značí třemi stupni likvidnosti: 1. stupeň – finanční majetek 2. stupeň – krátkodobé pohledávky 3. stupeň – zásoby 28 Platební schopnost podniku mohou ohrozit tyto dva faktory: - podniku se nepodaří prodat své výrobky či sluţby, čímţ dojde k poklesu trţeb a tím mŧţe být ohroţena schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky - nedochází k inkasu pohledávek od odběratelŧ, opět hrozí riziko nehrazení závazkŧ Za optimální se povaţuje, aby podnik udrţoval stav oběţných aktiv v takové výši a stupni likvidnosti, aby byl v kaţdém okamţiku schopen hradit své krátkodobé závazky.

29

V absolutních hodnotách mŧţeme říct, ţe hodnota oběţných aktiv by měla převyšovat hodnotu krátkodobých závazkŧ. Na druhou stranu hodnota oběţných aktiv by neměla být příliš vysoká, protoţe drţba velkého mnoţství oběţných aktiv je neefektivní. To z toho dŧvodu, ţe s sebou přináší dodatečné náklady na správu a udrţování (například materiál se musí hlídat proti krádeţi a skladovat ve vhodných podmínkách, aby nedocházelo k jeho znehodnocování). Rozeznáváme tři stupně ukazatelŧ likvidity podniku: - běţná likvidita - pohotová likvidita - peněţní (hotovostní) likvidita

27

KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza, str. 115 29 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 28

28

Ukazatel běžné likvidity current ratio Ukazatel běţné likvidity mŧţe být označován jako ukazatel solventnosti, protoţe pro krytí krátkodobých závazkŧ jsou v podniku určeny poloţky oběţných aktiv nikoliv aktiva stálá.30 Běţná likvidita ukazuje, kolikrát převyšují oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku. Tedy hodnotu, jak je podnik v případě přeměny oběţných aktiv na peněţní prostředky schopen pokrýt své dluhy. Ukazatel je v zájmu věřitelŧ. Optimální hodnota běţné likvidity závisí na zvolené strategii podniku. Pokud podnik vyznává dynamickou strategii, tak ukazatel vychází zhruba 1,6. V případě konzervativního přístupu k likviditě podnik vykazuje hodnotu 2,5 a více. Nikdy však hodnota nesmí klesnout pod 1.31 Pokud by taková situace nastala, pak by to znamenalo, ţe podnik není schopen v ţádném okamţiku krýt své krátkodobé závazky. Optimální hodnoty se obtíţně určují, stejně jako u ostatních ukazatelŧ. Kaţdopádně podle výše zmíněných strategií se jako optimální povaţuje hodnota mezi 1,6 – 2,5. Běžná likvidita = zásoby + krátkodobé pohledávky + finanční majetek / krátkodobá závazky Ukazatel pohotové likvidity quick asset ratio Smyslem ukazatele je upřesnit běţnou likviditu tím, ţe z oběţných aktiv vylučuje nejméně likvidní sloţku, jenţ jsou zásoby (materiál, polotovary, nedokončená výroba, hotové výrobky). Doporučené hodnoty jsou opět odvislé od zvolené strategie podniku. Konzervativní pojetí přináší hodnotu 1,1 – 1,5 a dynamická strategie 0,4 – 0,7. Z toho vyplývá, ţe prŧměrná hodnota pohotové likvidity dosahuje výsledku 0,7 – 1,5.32 Interpretace výsledné hodnoty říká, kolikrát je podnik schopen pokrýt své krátkodobé závazky, aniţ by prodal zásoby. Pohotová likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Ukazatel peněžní (hotovostní) likvidity cash position ratio Jedná se o nejvíce přísný ukazatel likvidity. Do jmenovatele se dosazuje krátkodobý finanční majetek (hotovost, peníze na běţném účtu, šeky, krátkodobé cenné papíry). Minimální hodnoty hotovostní likvidity se pohybují kolem 0,2 (20 %). Tedy podnik by měl disponovat takovým mnoţstvím krátkodobého finančního majetku, aby z něho byl schopen pokrýt alespoň 20% svých krátkodobých závazkŧ.33 30

KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 75 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 89 32 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 33 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 120 31

29

Pohotová likvidita = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky Obecně lze říci, ţe ukazatele likvidity patří k prestiţnějším ukazatelŧm v rámci finanční analýzy. Opět však platí pravidlo, ţe externí uţivatel je schopen z finančních výkazŧ vyhodnotit likviditu podniku, ale v relativní poloze, protoţe tyto ukazatele mnohdy ovlivňují nedobytné pohledávky, neprodejné výrobky čí zásoby. Tyto informace má k dispozici pouze osoba zevnitř podniku a při závěrečném hodnocení likvidity by měla k těmto skutečnostem brát zřetel a zohlednit je ve své finanční analýze. U rozboru ukazatelŧ likvidity je vhodné zařadit i ukazatel pracovního kapitálu (working capital). Pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky Jelikoţ se jedná o absolutní ukazatel, mezipodnikové srovnání nepodá vypovídající hodnotu. Velikost pracovního kapitálu bude zcela jistě jiná u dvou rŧzně velkých podnikŧ. Obecně lze tvrdit, ţe čím větší pracovní kapitál má podnik k dispozici, tím lépe. Na obrázku č. 6 je zachycena definice velikosti pracovního kapitálu, jenţ mŧţe nabývat třech hodnot (WC ˃ 0, WC = 0, WC ˃ 0). Obrázek č. 6 Pracovní kapitál

Majetek celkem Dlouhodobý majetek

WC ˃ 0 pppo))((kladný)

Oběţná aktiva

Kapitál celkem Vlastní kapitál

Dlouhodobé dluhy Krátkodobé dluhy

30

Kapitál celkem

Majetek celkem

Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek

WC = 0

Dlouhodobé dluhy

Oběţná aktiva

Krátkodobé dluhy

Majetek celkem

Kapitál celkem

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál Dlouhodobé dluhy Krátkodobé dluhy

Oběţná aktiva

WC ˃ 0 (záporný)

Zdroj: Holečková, J., Finanční analýza firmy, str. 121

2. 3. 3 Ukazatele aktivity Tato skupina poměrových ukazatelŧ podává informaci o tom, v jaké míře vyuţívá management majetku podniku ve snaze dosaţení předepsaného podnikatelského plánu. Ukazatele aktivity navazují na ukazatele ROA (rentabilita aktiv) a ROE (rentabilita vlastního kapitálu) tím, ţe uvádějí kolik aktiv podnik vyuţil pro dosaţení svých trţeb. Hodnoty aktivity sledujeme ve dvou rovinách: - rychlost obratu (obrat) – vyjadřuje počet obrátek, kolikrát se daná poloţka přemění v trţby za období (1 rok) - doba obratu – vyjadřuje délku období (většinou ve dnech), které podnik uskuteční k obratu dané poloţky

31

Ve výpočtech aktivity, kde se počítá doba obratu se vychází z počtu dní v daném období (za rok se počítá buď zjednodušeně 360 dní, nebo skutečný počet 365 dní). „V zemích Evropské měnové unie, kde je zavedeno euro, má tzv. úrokovací rok 360 dní.“34 Jelikoţ ukazatele aktivity se většinou váţí na aktiva podniku, lze je rozdělit na : - ukazatele obratu celkových aktiv - ukazatele obratu dlouhodobého hmotného majetku (není předmětem diplomové práce) - ukazatele obratu oběţných aktiv (obrat zásob, pohledávek, finančního majetku, pracovního kapitálu)35 Obrat celkových aktiv total assets turnover ratio Obrat celkových aktiv je ukazatelem pro měření efektivního vyuţívání celkových aktiv podniku. Tento ukazatel ovlivňuje rentabilitu celkového kapitálu. Jeho výsledkem je hodnota, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Výsledná hodnota obratu aktiv by měla vycházet na úrovni 1. „Pokud máme přístup k informaci, měli bychom ve jmenovateli pracovat s prŧměrnou hodnotou aktiv vypočtenou z hodnot na počátku a na konci roku.“36 Obrat aktiv = tržby / aktiva celkem Obrat zásob inventory turnover ratio Výpočet obratu zásob vychází z podílu trţeb ku zásobám. Pro přesnější výpočet je opět vhodné vycházet z prŧměrné hodnoty zásob podniku za kalendářní rok. Výsledkem poměru je počet obrátek zásob v rámci produkčního cyklu podniku po prodej hotových výrobkŧ a znovu nákupu materiálu na sklad. Nízké hodnoty v porovnání s konkurencí značí hrozbu podniku, protoţe drţí nelikvidní prostředky, jeţ se hŧře prodávají. S tím souvisí i fakt, ţe podniku se tyto neprodejné zásoby hromadí, musí se o ně starat, vhodně skladovat a udrţovat, coţ s sebou nese další náklady. Naopak vyšší hodnoty jsou pozitivní pro hodnocení obratu zásob. Podnik je schopen vícekrát za rok protočit zásoby v produkčním cyklu. Obrat zásob = tržby / zásoby Doba obratu zásob inventory turnover Prŧměrná doba obratu zásob vyjadřuje počet dní, ve kterých dojde ke spotřebě (u materiálu) nebo prodeji (u zásob). 34

Citace: KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 66 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 82 36 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 93 35

32

Doba obratu zásob = zásoby / (tržby/365) Při porovnávání výsledkŧ je nutné brát ohled na to, jakou firmu zkoumáme. Jsou firmy například z oboru stavebnictví, které mají daleko delší produkční cyklus, tím pádem menší obrat zásob nebo výrobkŧ neţ firmy, které pásově vyrábějí své výrobky. Doba obratu (splatnosti) pohledávek average collection period Doba obratu pohledávek, neboli doba splatnosti, vyjadřuje za jakou dobu dojde k inkasu pohledávek. Tomuto období se říká inkasní období. Z čitatele, kde se uvádí trţby, by bylo vhodné uvádět pouze trţby z hlavní činnosti podniku očištěné o hotovostní inkasní platby. Vzhledem k málo dostupným informacím tohoto druhu se uvaţují celé krátkodobé pohledávky a trţby celkem.37 Doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby/365) Vypočtená doba splatnosti pohledávek by měla zhruba korespondovat s lhŧtou, jeţ podnik uzavírá v rámci dodavatelsko – odběratelských vztazích s obchodními partnery. Doba obratu krátkodobých závazků creditors payment period Tímto ukazatelem vyjadřuje podnik svou platební morálku. Ukazatelem je prŧměrná doba ve dnech, za kterou podnik uspokojí své věřitele v rámci dodavatelsko – odběratelských vztahŧ. Lhŧty splatnosti by měly opět zhruba odpovídat lhŧtám smluvně ujednaným. Jinými slovy, doba od vzniku krátkodobých závazkŧ po jejich vypořádání je doba, kdy podnik (dluţník) vyuţívá bezplatný úvěr, protoţe disponuje peněţními prostředky, které de facto nejsou jeho. Doba splatnosti krátkodobých závazků = závazky / (tržby/365) Obchodní deficit Doba splatnosti pohledávek a krátkodobých závazkŧ by měla být vyváţená. Pro vyhodnocení platební morálky se pouţívá pojem obchodní deficit. Ten ukazuje, zda se podniku daří inkasovat peníze z pohledávek dříve neţ platit své závazky. Prioritou podniku by měla být snaha obdrţet peníze od svých odběratelŧ co nejdříve a uhrazovat závazky co moţná nejpozději. V opačném případě podnik není schopen platit krátkodobé dluhy a musí si na překlenovací dobu vypŧjčit další cizí kapitál, coţ s sebou přináší další náklady. Obchodní deficit = (pohledávky/(tržby/365)) – (krátkodobé závazky/(tržby/365))

37


33

Doba obratu finančního majetku Tímto ukazatelem se posuzuje přiměřenost finančního majetku, jenţ udává kolikadenní trţby zŧstávají na účtu, v hotovosti, na cestě nebo v podobě jiného krátkodobého finančního majetku. „Pro posouzení přiměřenosti finančního majetku se jeví tento ukazatel jako vhodnější neţ ukazatel peněţní likvidity (poměr finanční majetek ke krátkodobým dluhŧm).“38 Doba obratu finančního majetku = finanční majetek / (tržby/365) Doba obratu pracovního kapitálu Poměr trţeb k pracovnímu kapitálu se nazývá doba obratu pracovního kapitálu. K přesněji vypovídající hodnotě ukazatele se pouţívá ve jmenovateli prŧměrná hodnota pracovního kapitálu za období 1 rok. Hodnoty ukazatele se mohou výrazně lišit u podnikŧ s dlouhým produkčním cyklem od podnikŧ s krátkým cyklem.39 Obrat pracovního kapitálu = tržby / pracovní kapitál

2. 3. 4 Ukazatele zadluženosti Téměř kaţdý podnik pouţívá ke své činnosti cizích zdrojŧ. Financování podniku pouze vlastním kapitálem je málo vídaná skutečnost, nehledě k tomu, ţe se jedná o neefektivní zpŧsob financování, protoţe náklady na vlastní kapitál převyšují náklady na cizí zdroje. Z druhé strany financování podniku pouze cizími zdroji je naprosto vyloučené, protoţe naše zákony nařizují při zakládání obchodní společnosti sloţit v určité výši vlastní kapitál.40 Ukazatele zadluţenosti poskytují informaci o poměru cizích a vlastních zdrojŧ. Je logické, ţe čím je větší zadluţenost firmy, tím se jí hŧře hospodaří. Těţko získává bankovní úvěry eventuelně za vyšší úroky. Zadluţené firmy mají problém se splácením úvěrŧ nebo úrokŧ z úvěrŧ, v dalším stadiu splácení závazkŧ, atd. Ne vţdy však vyšší poměr zadluţení musí znamenat zápornou charakteristiku podniku. „Například při rozvoji firmy, při zavádění nové výroby se mŧţe krátkodobě zvýšit ukazatel zadluţenosti.“41 Časem by měla zadluţenost postupně klesat, abychom mohli konstatovat, ţe investice byla úspěšná. Ukazatele zadluţenosti jsou ovlivňovány 4 základními faktory, které podniky zvaţují: - daně 38

Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 87 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 87 40 RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 116 41 Citace: BŘEZINOVÁ, H., HARNA, L., REZKOVÁ, J., Finanční analýza včetně softwaru, str. 42 39

34

- riziko - typ aktiv - stupeň finanční volnosti podniku42 Ukazatele věřitelského rizika debt ratio Čím vyšší vychází poměr mezi celkovými závazky a celkovými aktivy, tím je vyšší zadluţenost daného podniku a tím pádem i vyšší riziko pro věřitele. Ukazatel věřitelského rizika = celkové cizí zdroje / celková aktiva Ukazatel vlastnického rizika equity ratio Tomuto ukazateli se někdy říká koeficient samofinancování, protoţe měří poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv. Vysoký poměr mŧţe znamenat překapitalizování podniku. 43 Ukazatel vlastnického rizika = vlastní kapitál / celková aktiva Součet poměru věřitelského rizika a ukazatele vlastního rizika se rovná 1, protoţe tvoří strukturu financování podniku (vlastní + cizí zdroje). „Převrácená hodnota koeficientu samofinancování je označována jako finanční páka a vyjadřuje kolikrát je kapitál vlastníkŧ společnosti zvětšen pouţitím cizích zdrojŧ. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je společnost více zadluţena.:“44 Zadluženost vlastního kapitálu (celkového rizika) debt/equity ratio Ukazatel vyjadřuje, kolik cizích zdrojŧ připadá na jednotku aktiv. Platí, ţe čím větší je poměr, tím více je podnik zadluţený. Tím pádem mu mŧţe hrozit, ţe při snaze získat další cizí zdroje nebude úspěšný. Protoţe zvýšení zadluţenosti nebudou pozitivně hodnotit investoři. Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu = dluhy / vlastní kapitál Úrokové krytí times interest earned ratio – TIE Výsledek poměru úrokového krytí poskytuje informaci o tom, kolikrát převyšuje hodnota EBIT (hospodářský výsledek před zdaněním a nákladovými úroky) nad nákladovými úroky. Pokud poměr vychází roven 1, tak to znamená, ţe podnik svŧj veškerý zisk obětuje na splácení nákladových úrokŧ. Obecně platí pravidlo, ţe výsledné hodnoty by se měly pohybovat kolem hodnoty 3, niţší hodnoty signalizují budoucí velmi váţné problémy, kdeţto 42

KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 96 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 68 44 Citace: KNOPOVÁ, P., Diplomová práce Aplikace vybraných metod finanční analýzy při hodnocení společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., str. 23 43

35

hodnoty nad úrovní 8 a výše se povaţují za bezproblémovou úroveň.45 Ve vzorci je moţné pracovat s rŧznými formami hospodářského výsledku, ale nejvhodnější je EBIT. V případě pouţití čistého zisku EAT, musíme připočíst nákladové úroky (tím dostaneme EBT), protoţe daň z příjmŧ nelze pouţít na splácení úrokŧ.46 Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky Co se týká celkového hodnocení zadluţenosti podniku, tak je těţké paušalizovat ideální poměr vlastních a cizích zdrojŧ. Vţdy se musí vycházet z konkrétní situace podniku. I přesto se lze v odborných literaturách dočíst o tzv. zlatém poměru financování 50:50.

2. 3. 5 Ukazatele kapitálového trhu Ukazateli kapitálového trhu se hodnotí minulé období hospodaření podniku. Zahrnuje v sobě všechny výše uvedené zájmové oblasti ukazatelŧ (rentabilita, likvidita, aktivita, zadluţenost). Příjmovou skupinou těchto informací jsou investoři nebo potencionální investoři, kteří mají zájem realizovat zisk ze svých investic. Obecně mŧţe investor dosahovat zisku formou dividendy (platí u majitelŧ podnikŧ – akcionáři) nebo kapitálového (dosaţený výnosem ceny akcie).47 Ukazatelé kapitálového trhu se počítají pro podniky, které mají veřejně obchodovatelné akcie na burze. Účetní hodnota akcie book value – BV Hodnota book value je často vyhledávaným ukazatelem mezi investory, neboť sleduje minulé hospodaření podniku. Pro zdravé podniky platí, ţe hodnota book value roste v čase. Účetní hodnota akcie = vlastní kapitál / počet emitovaných kmenových akcií (za rok) Výplatní poměr payout ratio Poměr vyjadřuje, kolik procent z čistého zisku bylo vyplaceno akcionářŧm ve formě dividendy a jaká část zisku byla pouţita na reinvestice.48 K tomu, abychom mohli vypočítat výplatní poměr, musíme si nejprve určit dividendu na akcii a čistý zisk na akcii. Výplatní poměr = dividenda na akcii / čistý zisk na akcii

45

KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 90 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 69 47 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 71 48 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 99 46

36

Dividenda na akcii dividend per share Vypočítá se jako poměr sumy vyplacených dividend za příslušný rok k počtu emitovaných kmenových akcií. Jinými slovy mluvíme o dividendové politice podniku, protoţe některé podniky se snaţí o kaţdoroční rŧst vyplácených dividend, jiné vyplácí nízké či dokonce ţádné dividendy, aby zisk ponechaly v podniku na investice, čímţ se zvyšuje hodnota podniku i akcie (book value).49 Dividenda na akcii = vyplacené dividendy za rok / počet emitovaných kmenových akcií za rok Čistý zisk na akcii earnings per share – EPS Poskytuje informaci o velikosti zisku spadajícího na 1 kmenovou akcii. Někteří akcioví analytici povaţují tento ukazatel za klíčový údaj o finanční situaci podniku, protoţe výši zisku na akcii chápou jako hlavní ukazatel při svém investičním rozhodování.50 Čistý zisk na akcii = EAT / počet emitovaných kmenových akcií za rok Aktivační poměr plowback ratio Aktivačním poměrem se určuje, jakou část zisku se rozhodli akcionáři ponechat v podniku ve formě reinvestic. Aktivační poměr = 1 – (dividenda na akcii/čistý zisk na akcii) Dividendový výnos dividend yield Vyjadřuje se v procentech a znamená hodnocení investice pro akcionáře. Dividendový výnos do značné míry ovlivňuje přístup podniku k rozdělování zisku. Pokud výše dividendy je stejná a trţní cena akcie stoupá, pak ukazatel klesá, coţ hodnotí negativně akcionáři, kteří by chtěli kaţdoroční nárŧst při vyplácení dividend. Dividendový výnos = dividend a na akcii / tržní cena akcie

2.4 Soustava ukazatelů Vzhledem k tomu, ţe existuje mnoho poměrových ukazatelŧ, byla snaha najít jednodušší modely pro finanční analýzy podniku. Proto byly objeveny soustavy ukazatelŧ, jenţ se snaţí jednou výslednou hodnotou komentovat finanční situaci podniku. Tyto modely mají menší

49

50

HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza podniku, str. 179 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 160

37

vypovídající hodnotu a slouţí pouze pro rychlé srovnání podnikŧ mezi sebou. Soustavy ukazatelŧ, které popisují stav či se snaţí predikovat další vývoj dělíme na: - bankrotní modely - bonitní modely

2. 4. 1 Bankrotní modely Jejich cílem je informovat o tom, zda zkoumanému podniku nehrozí v budoucím čase bankrot. Patří sem Altmanovo Z-skóre (předmětem diplomové práce), model IN 95 – Index dŧvěryhodnosti, Tafflerŧv model. Altmanovo Z-skóre Altmanŧv model je nejčastěji publikovaným bankrotním modelem. „Profesor Altman zkoumal mezi 60. – 80. léty 66 výrobních podnikŧ, z nichţ polovina byla bankrotující a polovina prosperující.“51 Profesor Altman na základě svého pozorování stanovil 5 ukazatelŧ, kterým přidělil rŧzné váhy. Z následné aplikace byly poté stanoveny hraniční modely, které daný podnik zařadily do skupiny bankrotujících nebo přeţívajících. Z-skóre pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi: Z = 1,2*A + 1,4*B + 3,3*C + 0,6*D + 1*E kde: A – pracovní kapitál / celková aktiva B – zadrţený zisk / celková aktiva Zadrţený zisk (nerozdělený hospodářský výsledek minulých let) = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření za účetní období C – zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / celková aktiva D – trţní hodnota vlastního kapitálu / celkové závazky E – trţby / aktiva „Profesor Altman zjistil empiricky, ţe podniky s indexem Z větším neţ 2,99 byly finančně stabilní a ani později se u nich neprojevily ţádné finanční potíţe, zatímco podniky s indexem Z niţším neţ 1,81 (včetně záporných čísel) dříve či později aţ na mizivé procento výjimek

51

Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza podniku, str. 193

38

zbankrotovaly. U podnikŧ s hodnotou indexu Z mezi 1,81 a 2,99 neexistovala ţádná statisticky prŧkazná prognóza.“52 Z-skóre pro ostatní podniky: Z = 0,717*A + 0,847*B + 3,107*C + 0,42*D + 0,998*E Tabulka č. 3 Interpretace výsledné hodnoty Z-skóre Hodnota indexu

Stav podniku

Z ˃ 2,9

Pásmo prosperity

1,2 – 2,9

Pásmo šedé zóny

Z ˃ 1,2

Pásmo bankrotu

Zdroj: Vlastní zpracování podle HOLEČKOVÁ. J., Finanční analýza podniku, str. 195

Altmanovo Z-skóre má nevýhodu v tom, ţe podniky spadající do pásma šedé zóny nelze přiřadit k prosperujícím ani bankrotujícím. Další nevýhodou pro aplikaci na české podniky je to, ţe metoda vychází z podmínek americké trţní ekonomiky. Pro české podniky je vhodnější pouţívat model IN 95 – Index dŧvěryhodnosti zpracovaný Inkou a Ivanem Neumaerovými.

2. 4. 2 Bonitní modely „Bonitní modely se snaţí bodovým ohodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelŧ v odvětvové skupině srovnávaných firem.“53 Do skupiny bonitních modelŧ patří soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Kralickŧv quicktest, Tamariho model. Kralickův quicktest Kralickŧv quicktest se skládá ze soustavy čtyř rovnic. První dvě rovnice hodnotí stabilitu podniku, druhé dvě hodnotí výnosovou situaci podniku. R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem R 2 = (cizí zdroje – peníze – účty u bank) / provozní cash-flow R 3 = EBIT / aktiva celkem R 4 = provozní cash-flow / výkony 52 53

KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 160 Citace: RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 159

39

Tabulka č. 4 Hodnocení rovnic Kralickova quicktestu 0 bodŧ

1 bod

2 body

3 body

4 body

R1

<0

0 – 0,1

0,1 – 0,2

0,2 - 0,3

> 0,3

R2

<3

3-5

5 - 12

12 - 30

> 30

R3

<0

0 – 0,08

0,08 – 0,12

0,12 – 0,15

> 0,15

R4

<0

0 – 0,05

0,05 – 0,08

0,08 – 0,1

> 0,1

Zdroj: Vlastní zpracování podle RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 165

Hodnocení stability podniku: R1 + R2 / 2 = X Hodnocení výnosové situace podniku: R3 + R4 / 2 = Y Celková situace podniku: X + Y / 2 Interpretace bodového hodnocení: Hodnota ˃ 3 ……….bonitní podnik Hodnota 1-3 ……….. pásmo šedé zóny Hodnota ˃ 1 ……….. signalizující potíţe v podniku54

54

RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 166

40

3. Představení společnosti Skupina Skanska pŧsobí na vybraných trzích v Evropě (Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Polsko, Česká republika, Slovenská republika), Spojených státech amerických a Latinské Americe. V čele skupiny stojí Skanska AB se sídlem ve Stockholmu. Momentálně zaměstnává 52 000 zaměstnancŧ z toho v České a Slovenské republice zhruba 5 600 zaměstnancŧ. Její akcie se obchodují na stockholmské burze. V roce 2010 vykázala Skanska trţby ve výši 122 miliard švédských korun.55 Skupina Skanska v České a Slovenské republice je součástí celosvětové skupiny Skanska, která je jednou z předních stavebních a developerských společností s bohatými zkušenostmi v oblasti výstavby komerčních, rezidenčních i PPP projektŧ. Skupinu Skanska v České a Slovenské republice tvoří společnost Skanska a.s., která se dělí na šest divizí: - Divize Pozemní stavitelství - Divize Silniční stavitelství - Divize Ţelezniční stavitelství - Divize Betonové konstrukce - Divize Skanska Reality - Divize Servis 56

3. 1 Historie společnosti Firemní historie začíná v roce 1953 zaloţením podniku Zemstav Praha. Postupným vývojem pod rŧznými obchodními jmény a v rŧzných právních formách (Inţenýrské a prŧmyslové stavby, IPS, IPS Skanska, Skanska CZ, Skanska CS, Skanska a.s. – platí od 1. ledna 2010) se společnost stala lídrem českého stavebnictví se zhruba 6% podílem na trhu.57

55

Dostupný na WWW: http://www.entre.cz/skanska/cz/index.html. [citováno 2012-02-06] Dostupný na WWW: http://www.skanska.cz/cz/O-nas/Zakladni-informace-o-spolecnosti-Skanska/. [citováno 2012-02-06] 57 Dostupný na WWW: http://www.skanska.cz/cz/O-nas/Historie/. [citováno 2012-02-06] 56

41

Tabulka č. 5 Historický vývoj společnosti Letopočet 1953

Historie Skanska a.s. - událost Založení společnosti Zemstav – specializace na zemní práce

1961

Změna názvu na Inženýrské a průmyslové stavby, rozšíření spektra podnikání

1991

Vznik akciové společnosti, 100% vlastník stát

1992

Společnost privatizována v rámci kuponové privatizace

1998

Změna názvu IPS a.s.

2000

Kontrolní podíl v IPS a.s. získala společnost Skanska

2001

Změna názvu na IPS Skanska a.s.

2002

Změna názvu na Skanska CZ a.s.

2008

2010

Změna struktury z divizní na holdingovou, skupinu vede Skanska CS a.s., 100% vlastníkem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku Změna struktury z holdingové na divizní - Skanska a.s., stoprocentním vlastníkem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku

Zdroj: Vlastní úprava podle: http://www.skanska.cz/cz/O-nas/Historie/. [citováno 2012-02-06]

3. 2 Situace na trhu stavebnictví za rok 2010 Rok 2010 nebyl pro stavební firmy příliš příznivý. Podle údajŧ Českého statistického úřadu klesla v loňském roce stavební produkce meziročně o 7,8%. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala pokles o 8,4% a inţenýrské stavitelství kleslo o 6,7%.58 Podle mého názoru patří stavebnictví k motoru české ekonomiky. V roce 2010 se podílelo na tvorbě HDP 6,5% a zaměstnávalo asi 9% osob pracujících v civilním sektoru (asi 450 000 lidí). Sniţování investic do stavebnictví přináší negativní dopady na společnost. Například ztráta jednoho pracovního místa ve stavebnictví vyvolá ztrátu zaměstnání 2,2 aţ 2,5 pracovníkŧ v ostatních přidruţených odvětvích. Sníţení investic o 10 miliard Kč vyvolá sníţení příjmŧ veřejných rozpočtŧ o 5,55 miliard Kč a pokles zaměstnanosti o 32 aţ 35 tisíc pracovníkŧ.59

58 59

Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010, str. 61 Dostupný na WWW: http://www.entre.cz/skanska/cz/index.html. [citováno 2012-02-06]

42

Identifikační údaje společnosti Skanska a.s.60 Vlastník (jediný akcionář) společnosti Skanska Kraft AB Skanska AB, Solna, 169 83 Švédské království Sídlo společnosti Líbalova 1/2348 149 00 Praha 4, Chodov Česká republika Identifikační číslo 262 713 03 Členové představenstva Předseda:

Ing. Dan Ťok

Místopředseda:

Ing. Patrik Choleva

Člen:

Ing. Michal Reiter

Člen:

Ing. Leoš Vrzalík

Člen:

Ing. Zdeněk Černý

Člen:

Ing. Jiří Koudelka

Člen:

Ing. Jiří Topol

Člen:

Bjorn Olof Mattsson

Člen:

Ing. Jan Doleček

Dozorčí rada Předseda:

Roman Wieczorek

Místopředseda:

Nils Helgo Lindstedt

Člen:

Milan Fišer

60

Veškeré identifikační údaje společnosti Skanska a.s. jsou publikované ke dni 31. 12. 2010

43

4. Analýza finančních ukazatelů Analýzu společnosti Skanska a.s. hodlám komentovat za období mezi roky 2006 – 2010. Veškeré vstupní data a informace jsem čerpal ze zveřejněných účetních závěrek, případně zpráv auditora. Jedná se o nekonsolidované účetní výkazy, jelikoţ se ve své práci zaměřím pouze na společnost Skanska a.s. bez dceřiných společností. Celou organizační strukturu společnosti uvádím v příloze své diplomové práce. Za výše uvedené období povaţuji nezbytné zmínit Projekt vnitrostátní fúze formou sloučení z 24. 6. 2009, kdy veškerá jmění zanikajících společností Skanska CS a.s., Skanska CZ a.s. (k ní spadaly Skanska Prefa a.s., Skanska CZ region Brno s.r.o.), Skanska Reality a.s., Skanska Servis a.s., přešla na nástupnickou organizaci Skanska DS a.s. Společnost Skanska DS a.s. se stala právním nástupcem, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahŧ zanikajících společností. V souladu s Projektem fúze sloučením a související změnou stanov společnosti, byla do Obchodního rejstříku zapsána změna obchodního názvu společnosti na Skanska a.s. a změna sídla na Praha 4, Chodov, Líbalova 1/2348, PSČ 149 00. Změny byly zapsány do Obchodního rejstříku 1. Ledna 2010. Veškeré vypočítané ukazatele se budu snaţit porovnat s doporučenými hodnotami, které se udávají v odborné literatuře, s doporučenými hodnotami za obor stavebnictví a komparaci provedu také s největším konkurentem odvětví společností Metrostav a.s.

4. 1 Analýza absolutních stavových ukazatelů Absolutní ukazatele pouţíváme v případě, kdyţ chceme srovnávat dva podniky v absolutní hodnotě. Poloţky v absolutních hodnotách najdeme v rozvaze, která nás informuje o velikosti dané poloţky k rozvahovému dni.

4. 1. 1 Horizontální analýza Při pohledu na vývoj bilanční sumy z rozvahy mŧţeme vidět její pravidelný nárŧst. Skokově narostla bilanční suma mezi léty 2008 a 2009, coţ je zpŧsobeno výše zmíněnou vnitrostátní fúzí společnosti. Ostatně veškeré analýzy absolutních stavových veličin vykazují skokový nárŧst zpŧsobený fúzí.

44

Graf č. 1 Vývoj bilanční sumy v čase

Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ

Struktura aktiv podle mého názoru odpovídá struktuře aktiv stavební společnosti. Zatímco co aktiva stálá se mění v čase vlivem investic a odpisŧ, oběţná aktiva v čase rostou, coţ koresponduje s nárŧstem objemu stavebních zakázek. Výjimkou je rok 2010, kdy došlo k odepsání 21% dlouhodobých pohledávek a 19% krátkodobých pohledávek. Z jednotlivých poloţek aktiv vyplývá, ţe dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se vlivem odpisŧ sniţuje v prŧměru o 20%. Společnost sice investovala peníze na nákup nových mechanizačních prostředkŧ, ale jedná se o investice v řádu jednotek kusŧ. V oběţných aktivech je zajímavý nárŧst pohledávek, který se aţ do roku 2009 významně zvyšoval. To je dáno platební morálkou největšího zákazníka, kterým je Ministerstva dopravy, potaţmo Ředitelství silnic a dálnic a Správa ţelezniční dopravní cesty. Teprve v roce 2010 se podařilo pohledávky sníţit, čili došlo k jejich zaplacení. Vzhledem k charakteru pohledávek vytváří společnost opravné poloţky (dle doby po splatnosti, dle velikosti, charakteru investora). Struktura pasiv opět odpovídá stavební společnosti. Vlastní kapitál byl skokově zvýšen v rámci vnitrostátní fúze o 119% v roce 2009. Cizí kapitál se v absolutních hodnotách také zvyšoval, coţ koresponduje s vývojem oběţných aktiv. K úbytku došlo aţ v roce 2010, kdy společnost sníţila své krátkodobé i dlouhodobé závazky. Z jednotlivých poloţek pasiv zmíním vývoj rezerv v čase, kdy si společnost kaţdý rok vytváří rezervy na nepředvídané události, jako jsou opravy, nevyčerpanou dovolenou, zaměstnanecké benefity, daň z příjmŧ, pracovní úrazy - odškodnění.

45

Graf č. 2 Horizontální analýza aktiv


Graf č. 3 Horizontální analýza pasiv


Vzhledem k tomu, ţe společnost Skanska je ryze stavební společností, tak celkové výnosy jsou tvořeny převáţně trţbami za prodej vlastních výrobkŧ a sluţeb. Tato poloţka se v čase navyšovala, mezi roky 2008 – 2009 narostla skokově o 53%, coţ bylo zpŧsobeno vnitropodnikovou fúzí. Dále je zajímavý propad trţeb o 27% za prodej vlastních výrobkŧ a sluţeb ve srovnání mezi roky 2009 – 2010. Poklesu trţeb přisuzuji recesi na stavebním trhu, kdy nedocházelo k vypisování nových veřejných zakázek. Výkonová spotřeba prakticky koresponduje s vývojem výkonŧ společnosti, to znamená, ţe při nárŧstu výkonŧ narŧstá i výkonová spotřeba. V roce 2010 došlo k jejímu poklesu. Osobní náklady v letech 2006 – 2008 byly ve stejné výši. V roce 2009 opět skokový nárŧst, viz fúze společnosti. V roce 2010 došlo k úspoře v osobních nákladech o 20% oproti roku 2009. Úspora osobních nákladŧ je reakcí vedení společnosti na vývoj stavebního trhu, kde stát jako největší zadavatel zmrazil investice do dopravní infrastruktury. Pětinovým sníţením osobních nákladŧ bylo dosaţeno sniţování stavŧ pracovníkŧ a korekcí mzdových nákladŧ. 46

Co se týká horizontální analýzy výsledku hospodaření (viz graf č. 6), mŧţeme pozorovat jeho vysoký nárŧst mezi roky 2006 – 2007 ve všech jeho formách. V dalším roce, tedy 2008, vykázala Skanska téměř shodné výsledky jako v roce předchozím. Rok 2009 je rok pojící se s fúzí, coţ se odrazilo v hospodaření v absolutních hodnotách. Za rok 2010 Skanska prodělala propad ve svém hospodaření oproti roku 2009. Jednak to zapříčinily ztrátové projekty pozemního stavitelství a za druhé propad trţeb v souvislosti s hospodářskou recesí. Jelikoţ Skanska má vysoké fixní i reţijní náklady, tak uskutečněné trţby nepokryly v takové míře náklady. Jediný hospodářský výsledek z finanční činnosti vykazuje po celé sledované období ztrátu, která se navíc čím dál více prohlubuje. Ale jelikoţ hlavním předmětem činnosti společnosti Skanska je stavebnictví, kde hospodářské výsledky jsou kladné, není daná situace kritická. Graf č. 4 Horizontální analýza hospodářského výsledku


Z horizontální analýzy výkazu o peněţních tocích mŧţeme konstatovat, ţe hodnota čistého peněţního toku z provozní činnosti rapidně narostla o 520% mezi roky 2006 a 2007. V roce 2008 vidíme 20% propad hodnoty, ale hned v následujícím roce Skanska dosáhla záporné hodnoty peněţních tokŧ z provozní činnosti. Tuto skutečnost hodnotím negativně, protoţe obrat finančních prostředkŧ se realizuje hlavně v provozní činnosti. Ovšem záhy za rok 2010 Skanska dokázala hodnotu peněţních tokŧ z provozní činnosti navýšit o 818%, v absolutní hodnotě téměř na hodnotu 1 miliardy korun. Těţko říci, co stojí za rapidním propadem v roce 2009, zda ztrátové projekty pozemního stavitelství nebo jiné faktory. Co se týká konečných stavŧ peněţních tokŧ za sledované období, tak Skanska dosahuje vţdy kladných hodnot, od roku 2006 do roku 2008 se jí dařilo kaţdoročně navyšovat konečnou hodnotu. V roce 2009 nastal třetinový propad v souvislosti s výše popsanou situací. Za rok 2010 Skanska vykázala téměř shodný konečný stav peněţních tokŧ jako v roce 2009. 47

Graf č. 5 Horizontální analýza peněžních toků


4. 1. 2 Vertikální analýza V rámci vertikální analýzy aktiv, společnost vykazuje přibliţně stejné zastoupení dlouhodobého majetku na celkových aktivech ve sledovaném období. Výjimku tvoří dlouhodobý majetek s poklesem v roce 2008 na úroveň 12,84% z aktiv, který byl zpŧsoben sníţením dlouhodobého hmotného majetku oproti roku 2007 také o 10%. Sníţení bylo zpŧsobeno vyřazováním, fyzickou likvidací opotřebených, zastaralých prostředkŧ nebo jejich prodejem. Oběţná aktiva tvoří drtivou část z celkových aktiv společnosti. To je zpŧsobeno zejména krátkodobými pohledávkami. Tato situace je shodná i u největších konkurentŧ společnosti Skanska a.s. Co se týká vertikální analýzy pasiv, tak vlastní kapitál se podílí zhruba stále stejně na pasivech. S výjimkou roku 2009 po sloučení. V tomto roce dosahuje podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech 36,20%, coţ bylo zpŧsobeno navýšením základního kapitálu společnosti. Cizí zdroje tvoří z většiny zdroje krytí majetku, zejména krátkodobé závazky se na tomto faktu nejvíce podílí. Tato situace opět koresponduje se stavem aktiv a odráţí jev stavebních společností.

48

Graf č. 6 Vertikální analýza aktiv


Graf č. 7 Vertikální analýza pasiv


4. 2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů

Tabulka č. 6 Analýza rozdílových ukazatelů (v tis. Kč)

ČPK Čistý pracovní kapitál ČPPF Čisté peněžně pohledávkové fondy

2006

2007

2008

2009

2010

340 618

1 099 854

1 994 479

5 306 031

6 231 416

-615 576

-67 723

452 275

-539 458

-49 296


49

Čistý pracovní (provozní) kapitál lze hodnotit u společnosti Skanska kladně, jelikoţ jeho hodnota narŧstá v čase a po celou dobu dosahuje kladných hodnot. Tudíţ při dostatečné likvidnosti jednotlivých sloţek oběţných aktiv je společnost schopna hradit své krátkodobé závazky. Při výpočtu ČPK jsem od oběţných aktiv odečítal dlouhodobé pohledávky a mezi krátkodobé závazky jsem zařadil jak krátkodobé závazky, tak i krátkodobé úvěry. Čisté pohotové prostředky ve své práci neuvádím, jelikoţ k výpočtu je potřeba znát okamţitě splatné závazky. Vzhledem k tomu, ţe hodnota ČPP se kaţdým dnem mění, nepovaţuji tento ukazatel za významný. Čistý peněţně pohledávkový fond za vybrané období vykazuje záporné hodnoty s výjimkou roku 2008. To zřejmě zpŧsobuje fakt, ţe jsem za nedobytné pohledávky dosazoval pohledávky po splatnosti ve výši uvedené ve výročních zprávách společnosti. Pokud by byla k dispozici sjetina pohledávek, respektive aging pohledávek, tak bych byl schopen tento ukazatel upřesnit. V takovém případě se za nedobytné pohledávky povaţují takové pohledávky, které jsou více neţ 180 dní po splatnosti.

4. 3 Analýza intenzivních ukazatelů (poměrové ukazatele) V teoretické části jsem rozčlenil poměrové ukazatele na 5 druhŧ: - ukazatel výnosnosti (rentability) - ukazatel likvidity - ukazatel aktivity - ukazatel zadluţenosti - ukazatel kapitálového trhu Nyní provedu praktickou aplikaci teoretických poznatkŧ na konkrétní společnost Skanska a.s. Výsledné hodnoty budou porovnány s jednou z největších konkurenčních firem Metrostav a.s. Dále výsledky porovnám s hodnotami odvětví, v mém případě se jedná o obor stavebnictví a poslední srovnání provedu s doporučenými hodnotami uváděnými v odborné literatuře jako ekonomický standard.

4. 3. 1 Ukazatele rentability Rentabilita je zajímavý ukazatel pro ty, kteří vloţili své prostředky do společnosti. Ukazatel podává informaci o řízení aktiv, zda bylo efektivní či nikoliv. Interpretace výsledných hodnot vypovídá, kolik Kč zisku vyprodukoval podnik svou činností na 1 vloţenou korunu. Výsledek 50

se udává v %. Nosnou poloţkou při výpočtech rentability tvoří zisk ve všech svých podobách. Vlastníky zajímá EAT – čili čistý zisk, věřitele zase EBIT – tedy zisk před zdaněním a úroky. Pro mezinárodní srovnávání společností ze stejného odvětví je vhodné při výpočtech rentability uvádět EBIT v čitateli. To je dáno tím, ţe v rŧzných zemích je odlišná sazba daně z příjmŧ právnických osob. Tabulka č. 7 Zisk společnosti Skanska a.s. v letech 2006 – 2010 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

EAT

386 624

901 835

893 155

1 455 787

763 740

EBT

577 830

1 207 715

1 138 464

1 849 691

927 286

EBIT

613 147

1 256 663

1 162 717

1 887 464

936 374

EBITDA

883 194

1 554 098

1 481 087

2 426 359

1 456 051


Při analýze jednotlivých druhŧ ziskŧ je nutno podotknout, ţe společnost Skanska hospodaří ve sledovaném období s kladným hospodářským výsledkem. Tento fakt lze hodnotit velmi pozitivně z hlediska vlastníkŧ i věřitelŧ. Při pohledu na čistý zisk (EAT) Skanska vykázala mezinárodní nárŧst v letech 2006 – 2007 o 515 211 tis. Kč. Rok 2008 byl téměř totoţný s rokem 2007. Rok 2009 nárŧst EAT v dŧsledku kladného hospodaření slučovaných jednotek. Rok 2010 se vyznačuje polovičním propadem zisku oproti roku 2009, jenţ zpŧsobil pokles trţeb i ztrátové projekty. Co se týká zisku před zdaněním a nákladovými úroky, tak jeho hodnota zajímá obzvlášť věřitele společnosti, dále se pouţívá jako základna pro měření výkonnosti daného podniku s konkurencí na domácím i zahraničním trhu. To z toho dŧvodu, ţe na celém světě existují rŧzné daňové sazby z příjmŧ právnických osob. Komentář k vývoji EBITU je de facto totoţný jako s čistým ziskem.

51

Rentabilita investovaného kapitálu ROCE Tabulka č. 8 Rentabilita investovaného kapitálu ROCE 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

0,18

0,31

0,29

0,18

0,09

0,21

Metrostav

0,27

0,19

0,15

0,14

0,12

0,17


Vypočítané hodnoty rentability investovaného kapitálu má Skanska na dobré úrovni, mimořádnými roky byly 2007, 2008, kdy se ukazatel ROCE vyšplhal ke hranici 30%. V dalších letech takový výsledek Skanska nedokázala zopakovat, coţ souvisí s nastupující hospodářskou krizí a poklesem zakázek. Konkurence Metrostav naopak měl výborný rok 2006, ale pak postupně jeho ukazatel kaţdoročně oslaboval. Hodnoty odvětví se mi nepodařilo dohledat. Doporučené ekonomické hodnoty také neuvádím, protoţe podle mého názoru se ukazatel ROCE pojí do podmínek fungujícího a rozmanitého kapitálového trhu, kde společnosti za úplatu mohou získat zdroje pro financování. Česká republika nedisponuje vyspělým kapitálovým trhem. Rentabilita aktiv ROA Tabulka č. 9 Rentabilita aktiv ROA 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

0,06

0,10

0,08

0,08

0,04

0,072

Metrostav

0,10

0,08

0,07

0,06

0,05

0,072

Odvětví

0,084

0,077

0,079

0,095

0,096

0,086

Ekon. stand.

0,065


Rentabilita aktiv u společnosti Skanska dosáhla za sledované období hodnoty v prŧměru 0,072 (7,2%), coţ je naprosto shodný výsledek, kterého za stejné období dosáhl i Metrostav. Při pohledu na vývoj ukazatele ROA v čase mŧţeme konstatovat, ţe Skanska v letech 2007 – 52

2009 dosahovala nadprŧměrných hodnot rentability aktiv ve srovnání s ekonomickým standardem. Naopak rok 2010 byl pro společnost Skanska neúspěšný, protoţe rentabilita aktiv se propadla o polovinu na 0,04 (4%). Při pohledu na vývoj ukazatele Metrostavu lze konstatovat kaţdoroční pokles rentability aktiv. V porovnání obou firem s ekonomickým standardem si obě firmy počínají lépe, dosahují v prŧměru vyšší hodnoty rentability aktiv. Kdeţto ve srovnání s hodnotami odvětví (stavebnictví) Skanska v roce 2007, 2008 dosáhla na odvětvové hodnoty 0,1 (10%), respektive 0,08 (8%), v ostatních letech zaostávala za hodnotami odvětví. Metrostav je na tom podobně, odvětvových hodnot dosáhl v letech 2006, 2007, další roky vykazuje niţší rentabilitu aktiv neţ odvětví. Rentabilita vlastního kapitálu ROE Tabulka č. 10 Rentabilita vlastního kapitálu ROE 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

0,13

0,27

0,29

0,17

0,09

0,19

Metrostav

0,29

0,21

0,17

0,14

0,13

0,19

Odvětví

0,179

0,157

0,169

0,193

0,210

0,181

Ekon. stand.

0,085


Rentabilita vlastního kapitálu zajímá především akcionáře, společníky či vlastníky, jelikoţ tento ukazatel podává informaci o zhodnocení jejich investice v rámci podniku. Společnost Skanska se pohybuje na výkyvných vlnách, kdy mezi roky 2006 – 2007 zaznamenala dvojnásobný nárŧst ukazatele ROE z 0,13 (13%) na 0,27 (27%). V roce 2008 ještě navýšila rentabilitu vlastního kapitálu na úroveň 0,29 (29%). Poté přišly dva pády, rok 2009 0,17 (17%) a rok 2010 aţ na hodnotu 0,09 (9%). Tento rapidní úpadek zapříčinil pokles výše čistého zisku. Metrostav obdobně jako u rentability aktiv vykazuje kaţdoroční pokles. Při srovnání obou firem za pětileté období dojdeme ke shodnému výsledku na úrovni 0,19 (19%). Hodnoty odvětví se nevyvýjí jako u obou společností. Skanska je nad hodnotami odvětví v letech 2007 – 2008, Metrostav v letech 2006 – 2007. Při srovnání prŧměrných hodnot odvětví v pětiletém horizontu 0,18 (18%), lze konstatovat shodu se stavebními společnostmi. 53

Ekonomický standard 0,085 (8,5%) je v tomto případě dvojnásobně překonán oběma stavebními společnostmi. Rentabilita tržeb ROS Tabulka č. 11 Rentabilita tržeb ROS 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

0,027

0,057

0,050

0,053

0,038

0,045

Metrostav

0,05

0,037

0,036

0,032

0,034

0,038

Ekon. stand.

0,065


Rentabilita trţeb u Skansky i Metrostavu není příznivá. To z toho dŧvodu, ţe z 1 Kč trţeb vznikne u společnosti Skanska efekt ve výši 0,045 (4,5%), u Metrostavu dokonce pouze 0,038 (3,8%) v pětiletém prŧměru. Přičemţ ekonomický standard se vykazuje na úrovni 0,065 (6,5%). Oborové hodnoty se mi nepodařilo zjistit.

4. 3. 2 Ukazatele likvidity K tomu, aby byl podnik ekonomicky prospěšný, musí být nejen rentabilní, ale i solventní. To znamená schopnost hradit včas a daným zpŧsobem své závazky. K hodnocení solventnosti se pouţívají tři druhy ukazatelŧ likvidity, které se od sebe liší definicí hodnoty čitatele. Běžná likvidita Tabulka č. 12 Běžná likvidita 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

1,11

1,22

1,32

1,57

1,83

1,41

Metrostav

1,37

1,54

1,61

1,67

1,64

1,57

Odvětví

1,43

1,33

1,40

1,61

1,82

1,52

Ekon. stand.

1,50


54

Nejprve neţ přistoupím k hodnocení běţné likvidity je dŧleţité zmínit, ţe při výpočtech jsem vycházel ze statické hodnoty rozvahových poloţek k určitému rozvahovému datu. Bylo by moţná vhodné dosazovat prŧměrné hodnoty za konkrétní rok. Druhý postřeh je ten, ţe výsledné hodnoty jsou vztaţeny opět ke konkrétnímu rozvahovému dni. Jelikoţ se hodnota rozvahových poloţek mění kaţdým dnem, mění se i likvidita. Nyní přistoupím k běţné likviditě. Společnost Skanska vykazuje vzrŧstající tendenci ukazatele, ale teprve v letech 2009 a 2010 (1,57; 1,83) se dostala nad hodnoty odvětví i doporučené ekonomické standardy. Metrostav skokově povýšil ukazatele běţné likvidity mezi roky 2006 a 2007 z 1,37 na 1,54, v dalších sledovaných letech si společnost udrţuje stálou hodnotu s mírnou oscilací (rok 2007 – 1,54, rok 2010 – 1,64). Mimo rok 2006 je Metrostav nad normami odvětví i ekonomickým standardem. Skanska sice vykazuje kaţdoroční nárŧst ukazatele běţné likvidity, ale ve srovnání s hodnotami odvětví se pouze v roce 2010 dostala na oborovou úroveň. Metrostav se pohyboval pod úrovní odvětví v letech 2006 (1,37) a 2010 (1,64). Ostatní roky byly hodnoty běţné likvidity u Metrostavu na úrovní odvětví. Při srovnání prŧměrných hodnot za sledované období, tak Skanska se svou prŧměrnou hodnotou 1,41 je pod doporučeným ekonomickým standardem (1,50). Naopak Metrostav převyšuje tuto doporučenou hodnotu (1,57). Pohotová likvidita Tabulka č. 13 Pohotová likvidita 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

1,02

1,11

1,19

1,14

1,28

1,15

Metrostav

1,06

1,21

1,38

1,50

1,47

1,32

Odvětví

1,26

1,18

1,26

1,47

1,64

1,36

Ekon. stand.

1,00


V rámci hodnocení pohotové likvidity musím říci, ţe Metrostav vykazuje lepší hodnoty neţ Skanska. Vývoj ukazatele u Skansky časem kolísal a po celé sledované období nedosáhl úrovně odvětví. Kdeţto Metrostav mimo roky 2006 a 2010 dosahoval úrovně odvětví. Obě 55

společnosti při prŧměrné hodnotě pohotové likvidity nedosáhly prŧměrné hodnoty odvětví, ale ve srovnání s ekonomickým standardem se jim to podařilo. Peněžní likvidita Tabulka č. 14 Peněžní likvidita 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

0,09

0,22

0,26

0,13

0,18

0,18

Metrostav

0,29

0,41

0,56

0,70

0,84

0,56

Odvětví

0,22

0,24

0,26

0,39

0,46

0,31

Ekon. stand.

0,25


Peněţní neboli hotovostní likvidita u Skansky se mezi roky 2006 a 2008 zvýšila téměř o 420%, coţ bylo zpŧsobeno kaţdoročním nárŧstem finančního majetku v dynamičtější podobě, neţ byl nárŧst krátkodobých závazkŧ (nárŧst o 40%). Metrostav svou peněţní likviditu kaţdým rokem zvyšuje, v letech 2008 (0,56) a 2009 (0,70) výrazně překračuje hodnoty oborové 0,26 a 0,39. Vzrŧstající trend pozitivně hodnotí věřitelé, které zajímá dostatečné zajištění jejich finančních prostředkŧ. Naopak vlastníci by mohli vnést obavu z toho, zda finanční majetek není zbytečně vázán v poloţkách, které firmě nepřinášejí ţádné zhodnocení. Prŧměrné hodnoty odvětví za sledované období činí 0,31, coţ Skanska zdaleka neplní (0,18), ale Metrostav se svou hodnotou 0,56 obor převyšuje. V porovnání s ekonomickým standardem 0,25 je blíţe hodnotě Skanska, i kdyţ z dola (0,18). Metrostav naopak teoretickou hodnotu překračuje dvojnásobně (0,56). Pracovní kapitál Pracovní kapitál je doplňkovým ukazatelem likvidity, i kdyţ spadá do kategorie rozdílových ukazatelŧ. Jelikoţ při výpočtu se vychází z absolutních hodnot, není příliš moţné interpretovat celkovou hodnotu pracovního kapitálu ve srovnání s ostatními podniky. Pracovní kapitál mŧţe mít tři podoby, a to: - pracovní kapitál (WC), který je tvořen zásoby, krátkodobými pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem 56

- čistý pracovní kapitál (NWC), znamená pracovní kapitál poníţený o krátkodobý finanční majetek - nefinanční pracovní kapitál (NCWC), který je tvořen součtem zásob a krátkodobých pohledávek Tabulka č. 15 Pracovní kapitál Skanska a.s. Skanska WC NWC NCWC

2006

2007

2008

2009

2010

6 836 584

8 577 861

11 076 067 17 546 573 15 376 738

340 838

1 099 866

1 994 919

5 306 031

6 262 306

6 902 874

8 702 048

15 957 496 13 736 407

6 231 416


Tabulka č. 16 Pracovní kapitál Metrostav a.s. Metrostav

2006

2007

2008

2009

2010

WC

9 289 173

9 280 761

10 480 396 11 206 647 13 805 282

NWC

1 735 131

2 457 002

3 142 813

3 931 492

4 517 876

NCWC

7 058 843

6 408 237

6 400 430

6 150 125

6 043 042


Pracovní kapitál lze hodnotit u obou společností pozitivně, jelikoţ jeho hodnota je kladná po cele vymezené období a v absolutní hodnotě stoupá v čase (výjimka Skanska mezi roky 2009 – 2010). Čistý pracovní kapitál má téměř shodný vývoj v čase jako pracovní kapitál. Obě společnosti vykazují jeho kladnou stoupající hodnotu. Zajímavostí je, ţe u Metrostavu se v letech 2006 – 2010 zvětšil čistý pracovní kapitál více neţ 2,5 krát, kdeţto u Skansky to činí za stejné období více neţ 15 krát. Tato skutečnost je odrazem roku 2009, kdy Skanska prodělala vnitrostátní fúzi. Tudíţ hodnoty absolutních ukazatelŧ se skokově zvýšili. Kdybychom poměřovali navýšení čistého pracovního kapitálu u obou společností od roku 2006 – 2008 (Skanska před fúzí), tak i v tomto případě mŧţeme registrovat dynamičtější nárŧst čistého pracovního kapitálu u Skansky (5,9 krát) neţ u Metrostavu (1,8 krát). Nefinanční pracovní kapitál uţ zcela nekopíruje vývoj jako oba předchozí případy. Porovnávané společnosti vykazují opačný trend. To znamená, ţe Skanska časem navyšuje 57

jeho absolutní hodnotu. Mimo rok 2010, kdy zaznamenala pokles o 13,9%. Naopak Metrostav kaţdým rokem sniţuje absolutní hodnotu nefinančního pracovního kapitálu. Celkové sníţení od roku 2006 do roku 2010 činí 14,4%. Sníţení absolutní hodnoty u Metrostavu vyvolalo postupné sniţování zásob, kdeţto krátkodobé pohledávky se drţí na relativně stejné výši. Co se týká struktury pracovního kapitálu, tak obě společnosti vykazují stejný trend. Čili drtivou většinu oběţných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky. Zásoby nehrají příliš velkou roli, protoţe výsledným produktem podnikatelské činnosti stavebních společností je stavba, která se hned po svém dokončení předává investorovi potaţmo objednateli. Podle mého názoru takovou strukturu pracovního kapitálu vykazují všechny stavební společnosti. Obrat pracovního kapitálu Tabulka č. 17 Obrat pracovního kapitálu 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

2,06

1,83

1,61

1,58

1,31

1,68

Metrostav

2,34

2,37

2,17

1,98

1,54

2,08


Obratem pracovního kapitálu sledujeme, kolikrát se oběţná aktiva obrátí v rámci produkčního cyklu podniku. Tento ukazatel má dopad na likviditu, protoţe pokud ve svých oběţných aktivech skrývá nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby, tak se mu zhoršuje schopnost přeměny své produkce na hotové peněţní prostředky. Při interpretaci obratu pracovního kapitálu velmi záleţí, v jakém odvětví se pohybujeme. Například odvětví z obchodu bude vykazovat vyšší obraty neţ například stavebnictví, kde je dlouhý produkční cyklus. Při srovnání firem Skanska a Metrostav mŧţeme vidět téměř shodné obraty pracovního kapitálu. Patrně mírně navrch má v tomto ukazateli Metrostav, jehoţ prŧměrná obratovost za pět let činí 2,08, Skanska má hodnotu na indexu 1,68. Podle mého názoru obě společnosti se pohybují v oborových hodnotách.

4. 3. 3 Ukazatele aktivity Výsledné hodnoty ukazatelŧ aktivity pouţívá analytik ke komentářŧm, jak vedoucí pracovníci řídí podniková aktiva. Neboli jaká část aktiv společnosti se podílí na tvorbě trţeb. Při 58

výpočtech se pouţívají vybrané poloţky z rozvahy (majetek) a výkazu zisku a ztráty (trţby). Ukazatele aktivity navazují na ukazatele rentability aktiv (ROA) a rentability vlastního kapitálu (ROE). Aktivitu měříme ve dvou rovinách, a to buď počtem obratŧ za jeden rok, nebo dobu obratu ve dnech. Obrat celkových aktiv Tabulka č. 18 Obrat celkových aktiv 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

1,36

1,30

1,28

1,15

0,96

1,21

Metrostav

1,55

1,56

1,47

1,38

1,10

1,41

Ekon. stand.

1,00


Při posuzování výsledkŧ obratu celkových aktiv je zřejmé, ţe společnost Metrostav vykazuje lepší hodnoty neţ Skanska. To je zpŧsobeno u Metrostavu zejména téměř shodným vývojem trţeb a celkových aktiv po celé sledované období. Na rozdíl od toho Skanska má také rostoucí trţby v čase (mimo rok 2010), ale větším tempem narŧstají celková aktiva. Kritický rok obecně pro stavebnictví, tedy rok 2010, si Metrostav udrţel ukazatel obratu celkových aktiv nad úrovní 1,00, kdeţto Skanska se propadla na úroveň 0,96, coţ zcela jistě zapříčinil propad trţeb. Ve srovnání s ekonomickým standardem jsou na tom obě společnosti lépe. Obrat zásob Tabulka č. 19 Obrat zásob 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

61,19

58,64

69,60

7,75

5,54

40,54

Metrostav

19,30

25,20

63,36

77,08

183,44

73,68


59

Společnost Skanska v letech 2006 – 2008 vykazovala výborné výsledky obratu zásob, kdy byla schopna zhruba 60 krát za rok přeměnit zásoby v ostatní formy oběţného majetku včetně jeho prodeje a nákupu nových zásob. V roce 2009 vlivem vnitrostátní fúze společnosti skokově narostly zásoby a obratovost rapidně klesla. Při bliţším rozboru zásob, zejména jednotlivých poloţek, které tvoří zásoby zjistíme, ţe největší nárŧst proběhla v poloţce nedokončená výroba a polotovary. Do této poloţky Skanska účtuje jednak nepředané stavby, ale hlavní navýšení bylo zpŧsobena neprodejem hotových bytŧ a nepředaných fotovoltaických elektráren. Tyto stavby zŧstaly společnosti ve stavu a Skanska byla nucena ja účtovat na výše uvedené poloţce. Dále poloţka nedokončená výroba a polotovary obsahuje pozemky, které jsou určené pro komerční či bytovou výstavbu a opět nebyly předány objednateli. Oproti tomu Metrostav při analýze obratu zásob vykazuje za dané období úplně opačný trend. V roce 2006 vychází obrat zásob na úrovni 19,30, kdeţto v roce 2010 na úrovni 183,44. To znamená, ţe Metrostav časem zvyšuje svŧj obrat zásob. Nejvyšší meziroční nárŧst prodělal mezi roky 2009 a 2010 téměř o 140%. Tohoto výsledku dosáhl Metrostav při zhruba stejných trţbách za dané období 2006 – 2010, ale s kaţdoročním sniţováním svých zásob. Zde je nutné podotknout, ţe Metrostav se také zabývá developerskou činností jako Skanska, ale podniká v tomto směru pod samostatnou obchodní společností Metrostav Development a.s., jejíţ výsledky nejsou zahrnuty v nekonsolidované účetní závěrce, ze které vychází má diplomová práce. K úplně objektivním výsledkŧm bychom dospěli za uţití konsolidovaných účetních závěrkách obou společností. Doba obratu zásob Tabulka č. 20 Doba obratu zásob 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

5,96

6,22

5,24

47,08

65,92

26,08

Metrostav

18,92

14,48

5,58

4,74

1,99

9,14

Ekon. stand.

60


Při interpretaci doby obratu zásob si dovolím sledované období rozdělit na dvě části, a to na roky 2006 – 2008 a 2009 – 2010. To z dŧvodu fúze u Skansky, která vlivem připojení divize Pozemního stavitelství ovlivnila výsledné hodnoty. 60

Během let 2006 aţ 2008 Skanska vykazuje zhruba 6 denní vázanost zásob do jejich spotřeby či prodeje. Coţ si myslím, ţe odráţí skutečnost, kdy Skanska cokoliv nakoupí ihned zabuduje do stavby. Její stav zásob v peněţním vyjádření drţí na stejné úrovni. Zbytečně nedisponujes nadbytečnými či neprodejnými zásobami. Celkově lze Skansku hodnotit pozitivně. V e druhém období, tedy 2009 – 2010, vlivem fúze Skanska nabývá v absolutní hodnotě na zásobách, z nichţ drtivou většinu tvoří nepředané stavby pozemního stavitelství. Tyto stavby jsou tvořeny neprodanými, ale hotovými byty či pozemky pro výstavbu. Z toho dŧvodu se ukazatel doby obratu zásob rapidně navyšuje a dosahuje v roce 2009 hodnoty 47,08 dne, potaţmo v roce 2010 aţ 65,92 dne. Tyto doby obratu by bylo vhodné porovnat s konkurenčními developerskými společnostmi, abych mohla stanovit objektivní závěr. Metrostav po celé sledované období postupně sniţuje dobu obratu zísob. Daří se mu to zejména z dŧvodu sníţení zásob, kdy v roce 2006 disponoval zásobami ve výši 1 126 tis.Kč, coţ podle mého názoru je zbytečně moc. Firma tak musí vynakládat dodatečné náklady na uchování zásob v bezvadném stavu. Vedení Metrostavu si tuto skutečnost uvědomilo a další roky sniţuje zásoby, coţ se pozitivně odráţí na ukazateli doby obratu zásob. V roce 2010 vychází drţení zásob na necelé dva dny. Ideální situací podniku je, kdyţ se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu zásob ve dnech sniţuje. To přesně popisuje stav u Metrostavu. Skanska to tak nemá, i kdyţ mŧţu konstatovat, ţe mezi roky 2006 – 2008 je na tom celkem dobře. Dosahuje téměř shodných obratovostí zásob i doby obratu zásob. Problémy v tomto směru zapříčinila fúze, kdy obrat zásob se sníţil (2009 – 7,75; 2010 – 5,54) a doba obratu zásob se zvyšuje (2009 – 47,08; 2010 – 65,92 dne). Tento stav nelze hodnotit pozitivně. V odborné literatuře se uvádí jako standardní doba obratu zásob ve výši 60 dní. Podle mého názoru se jedná o těţko stanovitelný údaj, protoţe velice záleţí na daném odvětví. Podniky, které se zabývají pásovou výrobou spotřebního zboţí budou zcela jistě vykazovat niţší hodnoty neţ podniky s dlouhým produkčním cyklem. Jen na okraj uvedu, ţe jak Skanska i Metrostav vykazují své pětileté prŧměrné doby obratu zásob niţší neţ ekonomický standard. Z toho pohledu hodnotím stav podnikŧ pozitivně. V rámci odvětví dosahovala oborová hodnota doby obratu zásob 10,47 dne. Skanska (5,24 dne) i Metrostav (5,58 dne) dosahovali v roce 2008 příznivějších výsledkŧ.

61

Doba obratu (splatnosti) pohledávek Tabulka č. 21 Doba obratu (splatnosti) pohledávek 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

156,11

154,35

173,77

163,44

182,29

165,87

Metrostav

96,59

87,72

91,55

90,12

93,42

91,88

Odvětví

112,79

Ekon. stand.

60,00


Doba splatnosti pohledávek udává počet dní, kolik musí firma vydrţet, neţ dojde k zaplacení vystavených faktur svým odběratelŧm. Skanska při pohledu na její splatnosti na tom není moc dobře, protoţe splatnosti faktur jsou nad 150 dnŧ. Navíc rozptyl lhŧt je široký 27,94 dne. Metrostav si drţí lhŧty inkasa pohledávek pod hranicí 100 dnŧ s minimálním rozptylem 8,87 dne. Je otázkou, zda Metrostav pouţívá efektivnější nástroje na inkaso pohledávek neţ Skanska nebo v rámci svých dodavatelsko – odběratelských vztazích dokáţe zasmluvnit kratší lhŧty splatnosti pohledávek. Třetí aspekt mŧţe být zakotven ve struktuře pohledávek, kde mohou být evidovány nedobytné pohledávky. Hodnoty stavebnictví jsem získal pouze pro rok 2008, kdy oborová lhŧta inkasa pohledávek činí 112,79 dne. V porovnání s oborem je Skanska v daném roce vysoko nad oborem (173,17 dne), kdeţto Metrostav splňuje a vykazuje ještě kratší inkasní lhŧtu (91,55 dne). V rámci doporučených ekonomických hodnot lze opět pochybovat na dobou 60 dnŧ. Záleţí na konkrétním kontraktu, jaký je poţadavek investora. Ale při pětiletém prŧměru ani Skanska (165,87 dne) ani Metrostav (91,88 dne) nedisponují 60 denní inkasní lhŧtou. Celkově při porovnání doby inkasa pohledávek se jeví Metrostav úspěšnější neţ Skanska, protoţe vykazuje kratší lhŧty inkasa pohledávek.

62

Doba obratu (splatnosti) krátkodobých závazků Tabulka č. 22 Doba obratu krátkodobých závazků 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

168,12

173,96

186,21

161,49

165,25

171,01

Metrostav

127,93

114,31

117,58

119,78

159,59

127,84

134,12

Odvětví Ekon. stand.

60,00


Doba obratu nebo splatnosti krátkodobých závazkŧ ukazuje platební morálku podniku vŧči svým obchodním partnerŧm. Vypočítává se doba ve dnech, která uplyne od přijetí faktury (závazku) do doby jejího proplacení. Výsledná doba by měla opět korespondovat s dobou stanovenou smluvním vztahem. Jinými slovy mluvíme o době, kdy podnik vyuţívá bezplatný dodavatelský úvěr. Obecně platí pravidlo, ţe je snaha firem nejprve inkasovat peníze od objednatele a ţa teprve poté uspokojit své věřitele. Z vypočítaných hodnot vyplývá, ţe Skanska má dlouhé doby splatnosti svých závazkŧ. V horizontu sledovaných let činí prŧměrná doba 171,01 dne. Metrostav je na své dodavatele méně přísný, své závazky plní za 127,84 dne v pětiletém prŧměru. Oborové hodnoty pro rok 2008 činily 134,12 dne, coţ Skanska překračuje se svou lhŧtou 186,21 dne. Metrostav naopak vykazuje dokonce kratší lhŧtu pro plnění svých závazkŧ (117,58 dne). Komentář k ekonomickému standardu je podobný jako u inkasní doby pohledávek. Podniky podle mého názoru vychází z lhŧt splatnosti závazkŧ, které mají uvedené ve smlouvách se svým investorem či objednatelem. Obchodní deficit Tabulka č. 23 Obchodní deficit 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

-12,01

-19,61

-13,04

1,95

17,04

-5,13

Metrostav

-31,34

-26,59

-26,03

-29,66

-66,17

-35,96


63

Bilance obchodního deficitu by měla být v optimálním případě vyrovnaná, protoţe je předpoklad, ţe v momentě, kdy firma obdrţí peníze od objednatele, tak ihned uspokojí své dodavatele. V praxi se s tímto stavem málo kdy mŧţeme setkat. Firmy se spíše snaţí inkasovat pohledávky hned, kdeţto platit co moţná nejpozději. Tímto efektem vyuţívají firmy bezplatný dodavatelský úvěr. Má to však jeden problém, a to sice ten, ţe pokud podnik tvrdě razí tuto myšlenku vŧči svým partnerŧm, tak ostatní firmy si to mezi sebou řeknou a časem s takovým podnikem nebude chtít nikdo spolupracovat. Protoţe budou mít obavu, kdy dostanou zaplaceno, jestli vŧbec. Skanska ve svém pětiletém prŧměru zobchodní deficit téměř vyrovnaný (- 5,13 dne). V letech 2006 – 2008 vyuţívala dodavatelských úvěrŧ, ale v letech 2009 – 2010 dříve platila své závazky, aniţ by inkasovala své pohledávky. U Metrostavu je situace opačná. Za celé vymezené období vyuţívá dodavatelských úvěrŧ (v prŧměru 35,96 dne). V roce 2010 dokonce drţí peníze u sebe déle, neţ inkasuje od objednatele o 66,17 dne. To si myslím, ţe je na hraně férovosti vŧči svým dodavatelŧm. Metrostav moţná vyuţil situace na trhu, kdy je evidentní pokles zakázek ve stavebnictví, a firmy byly ochotny přistoupit na delší lhŧty splatnosti jen za cenu, aby získaly práci.

4. 3. 4 Ukazatele zadluženosti Jak jsem jiţ uvedl v teoretické části, kaţdý podnik vyuţívá vlastních i cizích zdrojŧ ke své podnikatelské činnosti. Základní otázkou je stanovit optimální poměr těchto zdrojŧ financování. Jinými slovy, podniky hledají optimální kapitálovou strukturu. Existují dva pohledy na na kapitálovou strukturu, a to pohled věřitelŧ (čím vyšší podíl cizího kapitálu, tím vyšší riziko pro věřitele) a pohled akcionářŧ – vlastníkŧ (platí stejný pohled jako u věřitelŧ). Pro odhalení kapitálové struktury se pouţívají ukazatele zadluţenosti, které vycházejí při svých výpočtech z poloţek rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

64

Ukazatel věřitelského rizika Tabulka č. 24 Věřitelské riziko 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

71,65%

71,90%

77,51%

63,77%

57,54%

68,48%

Metrostav

71,45%

68,71%

66,82%

64,58%

68,01%

67,91%

Odvětví

68,80%

Ekon.

50,00%

stand. Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ

Ukazatel věřitelského rizika neboli celkové zadluţenosti má u Skansky klesající trend, coţ pozitivně ohodnotí externí věřitelé. Zadluţenost Skansky klesla od roku 2006 o 14,11% v absolutním vyjádření. Příčinou oddluţení bylo zapříčiněno méně dynamickému nárŧstu cizích zdrojŧ, zatímco celková aktiva rostla daleko rychleji. Metrostav si za roky 2006 – 2010 drţí skoro stejné procento zadluţení pod 70%, mimo rok 2007 (71,45%). Společnost Metrostav toho dosáhla tím, ţe její vývoj cizích zdrojŧ a celkových aktiv narŧstal v čase rovnoměrně. Oborové srovnání pro rok 2008, které činilo 68,80% splňuje Metrostav, Skanska tuto hodnotu překračuje cirka o 10 procentních bodŧ. Ekonomický standard popisuje poměr cizího zadluţení na úrovni 50%, coţ ani jedna stavební společnost nesplňuje. To je dáno tím, ţe v absolutních hodnotách jsou cizí zdroje vyšší neţ vlastní. Při pohledu na strukturu cizích zdrojŧ zjistíme, ţe drtivou většinu tvoří krátkodobé závazky, coţ je u obou společností shodná záleţitost typická pro obor stavebnictví. Lze tedy konstatovat, ţe ukazatel věřitelského rizika u porovnávaných společností se nevymyká normálu.

65

Ukazatel vlastnického rizika Tabulka č. 25 Vlastnické riziko 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

28,19%

28,08%

22,48%

36,20%

42,41%

31,47%

Metrostav

26,33%

27,67%

30,00%

31,94%

29,31%

29,05%

28,00%

Odvětví Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ

Skanska v letech 2006 – 2008 drţela poměr vlastního kapitálu ku celkovým aktivŧm pod 30%, po absolvování fúze se jí poměr skokově zvýšil. Příčinou bylo navýšení celkových aktiv, ale hlavně navýšení vybraných poloţek vlastního kapitálu. Konkrétně se jedná o základní kapitál a hospodářský výsledek minulých let. Metrsoatv obdobně jako u ukazatele věřitelského rizika drţí zhruba stejnou míru financování svých aktiv vlastními zdroji, navýšení ukazatele stoupá v čase minimálně. Mezi roky 2009 aţ 2010 evidujeme pokles z 31,94% na 29,31%. Prŧměrné hodnoty odvětví za rok 2008 vychází 28,00%, Skanska je pod touto hranicí (22,48%), Metrostav těsně překračuje hranici se svou hodnotou 30,00%. Ekonomický standard se mi nepodařilo zjistit. Zadluženost vlastního kapitálu (celkové riziko) Tabulka č. 26 Zadluženost vlastního kapitálu (celkové riziko) 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

254%

256%

345%

176%

136%

233,40%

Metrostav

271%

248%

223%

202%

232%

235,20%

Odvětví

241%

Ekon. stand.

1,00


Ukazatel zadluţenosti vlastního kapitálu vyjadřuje kolik jednotek cizích zdrojŧ připadá na jednotku vlastního kapitálu. 66

Společnost Skanska v letech 2006, 2007 má téměř shodné zadluţení vlastního kapitálu, v roce 2008 se jeho zadluţení výrazně zvýší na poměr 3,45 : 1. Příčinou na straně cizích zdrojŧ bylo navýšení všech jeho sloţek (rezervy, dlouhé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry). Na straně vlastního kapitálu došlo k výraznému poklesu kapitálových fondŧ (ostatní poloţky téměř beze změny). Následující rok, tedy rok 2009 Skanska prodělává další velkou změnu zadluţení vlastního kapitálu. Nyní se jedná o jeho oddluţení oproti roku 2008, a to téměř dvojnásobné. Příčinou je vyšší nárŧst vlastního kapitálu oprosti cizím zdrojŧm, které bylo zpŧsobeno vnitropodnikovou fúzí. V roce 2010 Skanska opět oddluţuje vlastní kapitál, narŧstá jeho absolutní hodnota, kdeţto cizí zdroje klesají v meziročním srovnání. Metrostavu se daří sniţovat zadluţení vlastního kapitálu od roku 2006 aţ do roku 2009. V roce 2010 společnost však vykázala vyšší zadluţení, jenţ zpŧsobil nárŧst cizích zdrojŧ. Oborové srovnání v roce 2008 (2,41 :1) Skanska vysoko převyšuje (3,45 : 1), Metrostav je v normě (2,23 : 1). Celkové hodnocení zadluţení vlastního kapitálu v rámci vymezeného období vychází pro obě společnosti v pětiletém prŧměru shodně. Rozdíl je jen v tom, ţe Metrostav po celou dobu drţí zhruba stejný trend na rozdíl od Skansky, která vykazuje velké meziroční rozdíly. Ekonomický standard nedrţí ani jena stavební společnost. To je dáno vyššími cizími zdroji neţ vlastního kapitálu, kdy nosnou poloţkou cizích zdrojŧ tvoří krátkodobé závazky. Podle mého názoru tento trend je typický pro většinu stavebních společností. Úrokové krytí Tabulka č. 27 Úrokové krytí 2006

2007

2008

2009

2010

průměr

Skanska

17,36

25,67

47,94

49,97

103,03

48,79

Metrostav

296,50

282,17

589,34

179,95

33,80

276,35

Ekon.

5,00

stand. Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ

Ukazatel úrokového krytí podává informaci o tom, kolikrát převyšuje hodnota zisku EBIT (zisk před úroky a zdaněním) výši nákladových úrokŧ. Tato informace je ţádaná u věřitelŧ, aby věděli jak je firma schopna hradit nákladové úroky za cizí kapitál. 67

Mnou srovnávané společnosti vykazují opačný trend vývoje úrokového krytí v čase. Zatímco Skanska navyšuje poměr EBITu ku nákladovým úrokŧm (z roku 2006 – 17,36 na hodnotu 103,03 v roce 2010), Metrostav razí opačný trend, rok 2006 – 296,50, rok 2010 – 33,80. Dŧvody jsou zcela zřetelné. Skanska v čase zvyšuje EBIT za sniţování nákladových úrokŧ. Metrostav má situaci opačnou, klesá mu EBIT a stoupají nákladové úroky. Ve srovnání s ekonomickým standardem na úrovni 5, jsou obě stavební společnosti nadstandardně hodnoceny, protoţe doporučenou hodnotu několikrát převyšují. Tatko kladné hodnocení si vysvětlují tím, ţe byť obě společnost vyuţívají více cizích zdrojŧ neţ vlastních, tak hlavní poloţku cizích zdrojŧ tvoří krátkodobé závazky z dodavatelsko – odběratelských vztahŧ. Jedná se tedy o dodavatelské úvěry, jenţ není zpoplatněné. Dalším dŧvodem pro vysvětlení je ten, ţe ani jedna ze společností nevyuţívá bankovních úvěrŧ ke své podnikatelské činnosti.

4. 3. 5 Ukazatele kapitálového trhu Výpočty ukazatelŧ kapitálového trhu jsem se rozhodl v rámci praktické části neuvádět, protoţe si myslím, ţe by se tato analýza hodila spíše do fundamentální analýzy. Dále podle mého názoru český kapitálový trh není tak vyspělý jako třeba v jiných zemích. Mnoho podnikŧ u nás nevyuţívá nástrojŧ nebo moţností kapitálového trhu k financování své činnosti. Primární úpisy akcií jsou v naší republice spíše výjimkou.

4. 4 Bankrotní a bonitní modely V rámci intenzivních (poměrových) ukazatelŧ jsem hodnotil minulé období vybrané společnosti. Po finančním analytikovi se však chce predikce období budoucího. Dále při velkém mnoţství poměrových ukazatelŧ se mŧţe zdát finanční analýza pro někoho sloţitá či dokonce nepřehledná. Z těchto dŧvodŧ byly v minulosti stanoveny bankrotní a bonitní modely, které na základě svých výpočtŧ poskytnou předpoklad budoucího vývoje zkoumaného podniku. Základní rozdíl mezi bankrotním a bonitním modelem je ten, ţe bankrotní modely by měly informovat, do jaké míry hrozí podniku bankrot. Naopak bonitní modely odpovídají na otázku, zda hodnocený podnik je bonitní či nikoliv.

68

Je nutné podotknout, ţe upínat se na výsledný index modelŧ není správný postup. Výsledek umoţní analytikovi poodkrýt moţný budoucí vývoj společnosti, ale bez další analýzy, zejména poměrových ukazatelŧ, se analytik neobejde.

4. 4. 1 Bankrotní modely Pro praktickou ukázku bankrotního modelu jsem do své diplomové práce zařadil Altmanovo Z-skóre. S tímto typem bankrotního modelu se často setkáváme v naší společnosti při prokazování kvalifikací pro účast na veřejných zakázkách. Podle mého názoru by se tato kvalifikace neměla objevovat v zadávacích dokumentacích jako hlavní kritérium při prokazování kvalifikace uchazeče. Daleko dŧleţitějším kritériem je například technické vybavení, stabilita zázemí společnosti, reference, majetková struktura. Jak jsem jiţ uvedl v teoretické části, Altmanovo Z-skóre se uvádí ve dvou modifikacích. 1. model je určen pro společnosti, které mají veřejně obchodovatelné akcie na burze. 2. model, respektive jeho váhové koeficienty jsou upraveny pro ostatní podniky. Právě druhý jmenovaný model budu následně aplikovat na stavební společnosti Skanska a.s. a Metrostav a.s. Interpretace výsledkŧ je také uvedena v předchozích kapitolách. Tabulka č. 28 Výsledky Altmanova Z-skóre 2006

2007

2008

2009

2010

Skanska

2,364

2,473

2,388

2,410

2,248

Metrostav

2,483

2,899

2,523

2,464

2,139


Před hodnocením výsledkŧ Altmanova Z-skóre je nutné připomenout škálové rozdělení výsledných indexŧ. Podniky s indexem menším neţ 1,2 jsou řazeny do pásma bankrotujících a hodnotí se jako rizikové. Podniky s indexem v rozmezí 1,2 – 2,9 se nachází v pásmu šedé zóny a nelze u nich zcela jistě predikovat budoucí vývoj. V poslední řadě jsou podniky s indexem větším neţ 2,9, o kterých říkáme, ţe jsou v pásmu prosperity, čili jsou finančně zdravé. Obě hodnocené stavební společnosti za sledované období nepřekročily pásmo šedé zóny, tudíţ se jejich budoucí vývoj dá těţko odhadovat. Ale vzhledem k tomu, ţe znám jejich poměrové ukazatele a vím, ţe se jedná o finančně silné a stabilní společnosti, troufám si 69

tvrdit, ţe jim bankrot nehrozí. Ostatně při pohledu na výsledné indexy mŧţeme vidět, ţe se obě firmy pohybují v lepším středu pásma šedé zóny. Vývoj ukazatelŧ mají obě společnosti téměř shodný, proto lze situaci hodnotit jako standardní pro stavební společnosti.

4. 4. 2 Bonitní modely Jako zástupce bonitních modelŧ jsem zvolil Kralickŧv quicktest. Tento model se skládá ze čtyř rovnic označených R 1 aţ R4. Rovnice R1, R2 se týkají stability podniku a R3, R4 jsou zaměřeny na výnosovou situaci podniku. Výsledky stability a výnosové situace podniku se následně ohodnotí body dle tabulky, body se sečtou a vydělí se dvěma. Celkové hodnocení rozdělí vytipované společnosti do tří skupin. Podniky s hodnotou vyšší neţ tři jsou bonitní. Hodnoty mezi indexem jedna aţ tři řadí podniky do pásma šedé zóny, tudíţ nelze přesně stanovit stav podniku. Hodnoty menší neţ jedna signalizují na potíţe podniku ve finančním hospodaření. Tabulka č. 29 Výsledky Kralickova quicktestu 2006

2007

2008

2009

2010

- finanční stabilita

3,00

2,00

2,50

2,00

3,00

- výnosová situace

4,00

3,00

2,50

0,50

1,50

Celkové hodnocení

3,50

2,50

2,50

1,25

2,25

- finanční stabilita

2,50

2,50

2,50

3,00

1,50

- výnosová situace

2,00

1,50

1,50

2,00

2,50

Celkové hodnocení

2,25

2,00

2,00

2,50

2,00

Skanska

Metrostav


Při pohledu na výsledky Kralickova quicktestu u obou stavebních společností mŧţeme konstatovat, ţe se pohybují v pásmu šedé zóny. Lze tedy těţko odhadovat vývoj firem. Avšak platí stejné konstatování jako u bankrotního modelu, ţe obě společnosti jsou finančně stabilní, tudíţ si dovolím tvrdit, ţe problémy jim nehrozí.

70

Detailní pohled na jednotlivé indexy celkového hodnocení Skansky nám podává informaci, ţe za rok 2006 se Skanska dostala nad hranici 3 bodŧ, coţ je pozitivní fakt. Dále během sledovaného období její celkový index klesal. Rizikový je rok 2009, kdy index spadl aţ na úroveň 1,25. Za rok 2010 se Skanska naopak o jeden stupeň zlepšila (2,25). Příčinou těchto výkyvŧ byla výnosová nestabilita, která byla zapříčiněna vnitropodnikovou fúzí. Za rok 2009 Skanska vykázala EBIT ve výši zhruba jako v roce 2008, ale za rok 2010 jí výše EBITu propadla téměř o polovinu. V poměru s vývojem celkových aktiv, kterých fúzí skokově narostly, nejsou výsledky příznivé. Provozní cash-flow nelze také za rok 2009 pozitivně hodnotit, Skanska vykázala dokonce záporný peněţní tok z provozní činnosti. Následný rok však stav obrátila, avšak za niţších výkonŧ, jenţ zpŧsobil propad stavebních zakázek. Tudíţ výnosová situace opět není ideální. Co se týče finanční stability, tak Skanska drţí po celé vymezené období zhruba stejný trend vývoje indexŧ na příznivé hranici. Společnost Metrostav na rodíl od Skansky nevykazuje skokové rozdíly v indexech Kralickova quicktestu. Její všechny indexy si drţí zhruba stejný trend. Výnosová situace je horší neţ finanční stabilita, coţ je shodný výsledek jako u Skansky. Silnější stránka, tedy finanční stabilita, u Metrostavu v letech 2006, 2007, 2008 je na stejné úrovni. Nejlepšího výsledku je dosaţeno v roce 2009, následující rok však Metrostav prodělal propad indexu finanční stability o polovinu na hodnotu 1,50. O celkovém hodnocení Kralickova quicktestu za obě společnosti se dá říci, ţe výsledek je stejný. Výrazné rozdíly nelze spatřit, kdyţ o malý kousek Skanska vykazuje příznivější hodnoty neţ Metrostav. Rozdíl je však zanedbatelný.

71

5. Celkové zhodnocení finanční analýzy

V předchozí kapitole diplomové práce jsem se věnoval praktickému výpočtu finančních ukazatelŧ společnosti Skanska a.s. Konkrétně se jednalo o analýzu absolutních stavových ukazatelŧ, analýzu rozdílových a tokových ukazatelŧ, analýzu intenzivních (poměrových ukazatelŧ) a analýzu soustav ukazatelŧ. Vypočítané hodnoty poměrových ukazatelŧ jsou porovnány s konkurenční stavební společností Metrostav a.s., hodnotami odvětví (obor stavebnictví) a doporučenými ekonomickými standardy. Období, za které byla provedena výše zmíněná analýza je pětileté, konkrétně se jedná o roky 2006 aţ 2010. Mezi roky 2006 aţ 2008 byl trh stavebnictví na vzrŧstající úrovni, toto období mŧţeme mimo jiné nazývat obdobím stavebního boomu. Naopak roky 2009, 2010 znamenaly pro stavbaře rapidní pokles zakázek související s dopady hospodářské krize, jenţ měl na stavebnictví velmi negativní dopad. Tento vývoj stavebního trhu se odrazil na výsledcích poměřovaných společností. Druhý dŧleţitý milník pro společnost Skanska za vymezené období je rok 2009, kdy v rámci společnosti dochází k republikové fúzi a vzniká společnost Skanska a.s., pod kterou spadají veškeré dceřiné společnosti.

Analýzu absolutních stavových ukazatelŧ jsem rozdělil na dvě části, a to analýzu horizontální a vertikální. V rámci horizontálního vývoje bilanční sumy lze spatřit vzrŧstající trend. Mezi roky 2008 a 2009 bilanční suma skokově narostla o 10,3 mld. korun, coţ má podtext ve vnitropodnikové fúzi. Výjimku tvoří rok 2010, který byl po všech stránkách pro společnost méně úspěšný a ve srovnání s rokem předchozím, tedy rokem 2009, se bilanční suma sníţila téměř o 3 mld. korun. Kdyţ se podívám na celkovou strukturu aktiv, tak mohu konstatovat, ţe se jedná o strukturu typickou pro stavební společnost. Větší část celkových aktiv tvoří aktiva oběţná, jenţ ve vymezeném čase mají vzrŧstající trend, mimo rok 2010. Aktiva stálá jsou zastoupena zejména dlouhodobým hmotným majetkem, který tvoří administrativní budovy, stroje, vybavení a zařízení. Oběţná aktiva jsou z drtivé většiny tvořena z krátkodobých pohledávek (typický jev pro stavební společnost). Vzhledem k velkému objemu pohledávek vede Skanska dŧkladnou jejich evidenci a aktivní správu. Na pohledávky po splatnosti tvoří opravné poloţky. Zásoby do roku 2008 netvoří významnou část oběţných aktiv, ale v roce 2009 a 2010 dochází k velkému nárŧstu zásob. To je z dŧvodu fúze společnosti, kdy divize 72

Pozemní stavitelství má ve stavu spousty neprodaných hotových bytŧ, nakoupené pozemky určené ke komerční výstavbě a společnosti se nedaří předávat hotové fotovoltaické elektrárny soukromým subjektŧm. Všechny tyto skutečnosti jsou vedeny na poloţce zásoby (nedokončená výroba a polotovary) v aktivech společnosti. Struktura pasiv opět odpovídá stavební společnosti, kdy financování je z větší části prováděno cizím kapitálem. Konkrétně dodavatelskými úvěry, za které ovšem Skanska neplatí svým věřitelŧm ţádné úroky. Jedná se o závazky, které plynou z dodavatelsko – obchodních vztahŧ. Ostatní poloţky pasiv cizího kapitálu nejsou nikterak zajímavé. Jen pro zmínku Skanska si vytváří rezervy nad zákonný rámec povinností pro případ nečekaných událostí. Bankovní úvěry dlouhé či krátké nečerpá. Vlastní kapitál se časem zvyšuje. Základní kapitál se v roce 2009 navýšil dvojnásobně oproti roku předcházejícímu, zapříčiněno fúzí. Větší část vlastního kapitálu tvoří hospodářský výsledek minulých let, jenţ se mezi roky 2006 a 2008 postupně sniţoval, naopak v roce 2009 prudce stoupl. Hospodářský výsledek za běţné období vykazuje rŧstový trend do roku 2009, za rok 2010 se však jeho hodnota téměř o polovinu propadla. Za následek to mají některé ztrátovými projekty pozemního stavitelství a celkový úbytkem zakázek ve stavebnictví. Analýzu rozdílových a tokových ukazatelŧ jsem zaměřil na pracovní kapitál a čistý peněţně pohledávkový fond. Čistý pracovní kapitál Skanska vykazuje po celé sledované období nejen v kladných hodnotách, ale jeho hodnota časem roste. To je dobrá vizitka pro vedení společnosti při řízení produkčního cyklu. Bliţší pohled na konstrukci pracovního kapitálu poskytuje informaci, ţe největší poměřované poloţky tvoří krátkodobé pohledávky na straně aktiv a krátkodobé závazky na straně pasiv. Byť krátkodobé závazky převyšují krátkodobé pohledávky v absolutním vyjádření, tak pracovní kapitál vychází kladný. To je z dŧvodu, ţe Skanska má dostatečnou zásobu peněţních prostředkŧ na účtech u bank. Někdo by mohl namítnout, ţe by se dala taková masa peněz lépe zhodnocovat například investicemi do cenných papírŧ nebo na peněţních trzích, ale vzhledem k tomu, ţe hlavní podnikatelskou náplní společnosti je stavebnictví, ve kterém je potřeba mít v kaţdém okamţiku dostatek nejlikvidnějších forem majetku, je tato moţnost neakceptovatelná. Vlivem připojení divize Pozemního stavitelství se za roky 2009 a 2010 podstatně navýšil pracovní kapitál. Jeho výše je podle mého názoru aţ příliš velká. Ale při detailním pohledu zjistíme, ţe navýšení mají za následek právě neprodané byty a pozemky, o které se musí Skanska neustále starat, udrţovat v bezvadném stavu. Coţ s sebou přináší dodatečné náklady. Tento fakt hodnotím negativně. Společnost by měla vyvíjet daleko větší snahu na prodej těchto hotových „zásob“.

73

Nyní se dostáváme k hodnocení intenzivních neboli poměrových ukazatelŧ. Postupně budu hodnotit ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluţenosti. Ukazatele kapitálové trhu jsem nepočítal ve své práci, protoţe si myslím, ţe nemají aţ takový význam jako dříve jmenované ukazatele. Významnou roli pro ukazatele rentability tvoří hospodářský výsledek. Pro vlastníky nebo majitele společností je zajímavý čistý zisk (EAT), kdeţto pro mezinárodní srovnávání výkonnosti podnikŧ v rámci oboru je vhodné pouţívat hospodářský výsledek před jeho zdaněním a nákladovými úroky (EBIT). Jak čistý zisk, tak i zisk před zdaněním a úroky společnosti Skanska vykazují shodný rostoucí trend v čase. Rok 2010 opět odráţí negativní situaci ve stavebnictví, ale ve světě vŧbec, proto hodnota zisku v obou formách výrazně klesla oproti roku 2009. Na poklesu se podílely i některé ztrátové projekty pozemního stavitelství. Celkové hodnocení dosaţených hospodářských výsledkŧ hodnotím pozitivně, jelikoţ Skanska vykázala kladné hospodaření, které v čase rostlo v absolutním vyjádření (mimo zmíněný rok 2010). Rentabilita investovaného kapitálu je u Skansky v období stavebního boomu velmi na dobré úrovni, v roce 2007 se dokonce ukazatel přehoupl přes hranici 30%. Roky 2009 a 2010 dochází k poklesu rentability investovaného kapitálu z výše zmíněných dŧvodŧ. V celkovém hodnocení rentability investovaného kapitálu je na tom Skanska lépe neţ Metrostav. Rentabilita aktiv jako klíčový ukazatel rentability je při hodnocení obou stavebních společností za vymezené pětileté období hodnoceno kladně, obě společnosti dosáhly stejného výsledku zhodnocení aktiv o 7,2%. Stavebnictví jako obor sice vykazuje za období větší rentabilitu, ale i tak si myslím, ţe Skanska i Metrostav v tomto porovnání nepropadly. Nehledě k tomu, ţe za ekonomický standard se povaţuje hodnota 6,5%, coţ obě společnosti překročily. Hodnoty rentability vlastního kapitálu u Skansky rostou v čase, za roky 2009 a 2010 vykazuje klesající trend ukazatele. To je zpŧsobeno nárŧstem celkových aktiv společnosti ve větším měřítku neţ vývoj čistého zisku. Mezi roky 2009 a 2010 čistý zisk u Skansky dokonce klesl. Celkově však mŧţeme zhodnotit rentabilitu vlastního kapitálu pozitivně. Ve srovnání v pětiletém horizontu Skanska dosáhla stejné míry rentability jako konkurence. Nad odvětvím je Skanska lepší o jeden procentní bod a hodnoty ekonomického standardu dvakrát překračuje. Zisková marţe Skansky odpovídá marţi stavebního trhu. Je logické, ţe v hojných letech je marţe na vyšší úrovni, kdeţto v dobách útlumu marţe klesá. Ekonomický standard sice vykazuje marţi 6,5%, kterou však nelze srovnávat s hodnotami

74

stavebnictví, kde jsou podle mého názoru morální hodnoty marţe do 5%. Tuto skutečnost potvrzují naměřené výsledky. Likvidita je dŧleţitý ukazatel v rámci řízení podniku, jelikoţ podává obraz, jak je daný podnik schopen hradit své závazky. Ve své práci jsou hodnoceny všechny tři stupně ukazatelŧ likvidity, a to běţná, pohotová a peněţní likvidita. U běţné likvidity Skanska vykazuje rŧstovou tendenci ukazatele po celé období, ale teprve od roku 2009 se její hodnoty dostaly nad úroveň odvětví potaţmo ekonomického standardu. V porovnání s konkurencí není na tom Skanska moc dobře s běţnou likviditou. Teprve aţ od roku 2009 je situace přijatelná, ale musím však upozornit, ţe je to zavádějící, protoţe v zásobách má

Skanska schované

neprodané byty, pozemky, fotovoltaické elektrárny, čili k aktuálnímu datu se jedná neprodejné zásoby. To stejné platí i u pohledávek, kdy v pohledávkách jsou vedeny i takové, jeţ jsou po lhŧtě splatnosti. Avšak k pohledávkám po splatnosti si společnost vytváří rezervy. Krátkodobé závazky mají situaci obdobnou jako pohledávky, také v krátkodobých závazcích najdeme ty, které jsou uţ po splatnosti. Riziko však vidím od roku 2009 ve velkých zásobách. Pohotovou likviditou upřesníme ukazatel běţné likvidity tím, ţe z oběţných aktiv vyloučíme zásoby. Na jednu stranu lze výsledky pohotové likvidity u Skansky hodnotit kladně, protoţe po celé sledované období je schopna uhrazovat krátkodobé závazky, aniţ by musela prodávat zásoby. Na druhou stranu při srovnání ať uţ s konkurencí či odvětvím, není na tom Skanska aţ tak dobře. Její hodnoty nejsou ideální. Peněţní likvidita je nejpřísnějším ukazatele ze všech druhŧ likvidit a tady se na plné čáře ukázal rozdíl mezi společností Skanska a Metrostavem, potaţmo odvětvím. Skanska nevykazuje dobré hodnoty oproti srovnávacím kritériím. Dokonce v roce 2006 Skanska pokrývala pouze 9% krátkodobých závazkŧ svou finanční hotovostí. V rámci praktické části jsem mezi ukazatele likvidity zařadil i analýzu pracovního kapitálu. Vzhledem k tomu, ţe jsem komentoval vývoj pracovního kapitálu v rámci celkového hodnocení rozdílových a tokových ukazatelŧ, nebudu se v tomto bloku likvidity uţ opakovat. Chtěl bych se ale nyní věnovat otázce významu řízení likvidity pro společnost Skanska, kterou jsem si stanovil při zadání své práce. Ve společnosti nejsou ţádná pravidla pro řízení likvidity. Managament ve svých finančních plánech nestanovuje konkrétní hodnoty ukazatelŧ likvidity pro jednotlivé divize. Mezi cílové ukazatele patří trţby, zisk a dále nefinanční cíle. Oběţná aktiva mají velký vliv na likviditu společnosti, proto nyní rozeberu jejich jednotlivé poloţky. Dílčí poloţky oběţných aktiv musí být vyváţené svou absolutní výší. Skanska má největší podíl oběţných aktiv v pohledávkách. Jak uţ se zmínil výše, část pohledávek je po splatnosti, proti kterým se vytváří rezervy. Je to logické, protoţe největším zákazníkem je stát 75

a jeho platební morálka není ideální. Proto Skanska musí drţet část pohledávek po splatnosti vŧči státu. Výše pohledávek koresponduje s vývojem výkonŧ společnosti. Drtivá většina pohledávek vzniká v rámci dodavatelsko – odběratelských vztahŧ při stavební činnosti. Vysoké zastoupení pohledávek na oběţných aktivech je typickou strukturou pro stavební společnosti. Krátkodobé závazky se taktéţ vyvíjí podle výkonŧ. Skanska se snaţí hradit své krátkodobé závazky dle smluvních ujednání, ale v případě, ţe nemá zaplaceno od objednatele nemŧţe zároveň platit svým dodavatelŧm. To je standardní jev ve stavebnictví. Některé firmy vyuţívají rozdílu v čase mezi inkasem od objednatele placením svým dodavatelŧm. Tyto firmy tak vyuţívají bezplatných dodavatelských úvěrŧ k financování podniku. Podle mého názoru to není etické a v rámci solidních obchodních vztahŧ to není fair vŧči partnerŧm. Skanska se od takového chování distancuje. Vţdy je dŧleţité při vzniku takové události aktivně komunikovat jak s objednatelem, tak i dodavatelm. Zásoby tvoří významnou poloţku pro likviditu, protoţe jejich struktura ji mŧţe výrazně ovlivnit. V letech před fúzí nevykazovala Skanska příliš velké zásoby. To z toho dŧvodu, ţe veškeré materiály nebo hotové výrobky, které nakoupila ihned zabudovala do staveb. Naopak po spojení došlo ke skokovému nárŧstu zásob, coţ je dáno účtováním neprodaných bytŧ, nakoupených pozemkŧ a nepředaných fotovoltaických elektráren na účet zásob. Tuto situaci jsem jiţ také komentoval výše ve své práci. Stav zásob za roky 2009 a 2010 při rozklíčení jejich struktury není dobrý, protoţe jeho absolutní výše je vysoká. Navíc Skanska musí vynakládat dodatečné náklady na správu a údrţbu neprodejných zásob. Finanční majetek tvoří další část oběţných aktiv, které mají svou výší dopad na likviditu. Hodnota finančního majetku mezi roky 2006 aţ 2008 výrazně stoupala. V roce 2008 dosahoval finanční majetek 2,3 mld. korun. To je příliš velká částka, která společnosti nepřináší ţádné peníze navíc vzhledem k nízkým úrokovým sazbám na podnikatelských účtech. Vedení společnosti si tuto skutečnost uvědomila a v dalších letech drţí finanční majetek v přijatelné výši kolem 1,6 mld. korun. Někomu se i tak mŧţe zdát neefektivní drţet takovou hotovost na účtech nebo v pokladně, ale podle mého názoru to nelze jinak. Kaţdý stavbyvedoucí ve společnosti má k dispozici určitou výši zálohy v hotovosti, kterou financuje během stavby běţné výdaje za pomocný materiál nebo jiné potřeby stavby. Tuto hotovost několikrát do měsíce otočí na pokladně, proto musí mít pokladní kaţdou chvíli být schopni vydat další hotové peníze. Další skupinou ukazatelŧ, které hodlám komentovat jsou ukazatele aktivity. Obrat celkových aktiv by se měl pohybovat podle ekonomického standardu kolem hodnoty 1,00. Skanska tuto hodnotu překračuje s výjimkou roku 2010 (0,96). Je nutné však zmínit, ţe od roku 2006 76

hodnota obratu ukazatele celkových aktiv postupně upadá. Postupný úpadek je zapříčiněn nerovnoměrným vývojem trţeb a celkových aktiv. Trţby odráţí vývoj na trhu stavebnictví, kdeţto celková aktiva jsou tvořena z drtivé většiny oběţnými aktivy, kde se vyskytují neprodejné zásoby či nedobytné pohledávky. Velký nárŧst aktiv Skanska zaznamenala fúzí společnosti. Obratovost zásob během let 2006 aţ 2008 vykazovala Skanska na výborné úrovni, společnost byla schopna za toto období aţ šedesátkrát otočit zásoby v rámci svého produkčního cyklu. To souvisí s tím, ţe téměř všechny nakoupené materiály nebo hotové výrobky byly ihned zabudovávány do staveb bez zbytečného skladování. Obrat přišel v roce 2009, kdy proběhla fúze společnosti. Zásoby skokově narostly, zvýšily se o neprodejné byty a pozemky, proto za roky 2009 a 2010 vychází u společnosti Skanska velmi malé obratovosti zásob. Na obrat zásob plynule navazuje doba obratu zásob, jenţ svým vývojem úplně zcela koresponduje vývoj obratu zásob. To znamená, ţe v letech 2006 aţ 2008 činila doba obratu zásob zhruba šest dní, coţ je doba shodná s konkurencí. Od roku 2009 se doba obratu zásob rapidně zvýšila vlivem neprodejných zásob (byty, pozemky). Těţko se mi hodnotí roky 2009 a 2010. Pro objektivní hodnocení by bylo vhodné porovnat společnost Skanska s jinými developerskými společnostmi, abych byl schopen kvalifikovaně posoudit dobu obratu zásob. Ekonomický standard sice uvádí dobu obratu zásob na úrovni 60 dní, ale hodnota ve dnech je odvislá od odvětví, ve kterém provádíme analýzu. Proto doporučenou ekonomickou hodnotu povaţuji za zkreslující. Zajímavým ukazatelem je doba splatnosti pohledávek a závazkŧ. Tyto doby by měly korespondovat s lhŧtami, které se dávají do obchodních smluv. Jenomţe v případě Skansky to aţ tak neplatí vzhledem k tomu, ţe stát jako největší zákazník není dobrý ve své platební morálce. Tudíţ se doby inkasa pohledávek pohybují kolem 150 dní. Vlivem nedostávání se pohledávek od svých objednatelŧ je nucena společnost Skanska tento nepříznivý fakt přenášet i na své dodavatele, tudíţ doby splatnosti závazkŧ se pohybují na hranici 170 dnŧ. Pro menší podnikatelské subjekty jsou tyto lhŧty likvidační. Skanska si je toho vědoma a v odŧvodněných případech se snaţí platit včas. Z morálního hlediska by bylo velice pěkné gesto, kdyby Skanska platila svým dodavatelŧm dle obchodních podmínek, ale jak dlouho by tuto situaci ustála? Oceňuji přístup Skansky, která v případě, ţe je objednatel v prodlení s placením, zaujímá aktivní postoj k této problematice a komunikuje jak se svými dodavateli, ale i objednatelem. Ve srovnání s konkurencí Metrostavem, který vykazuje kratší lhŧty inkasa pohledávek i splatnosti závazkŧ, je na tom Skanska hŧře. Ovšem je sloţité odpovědět, zda je Metrostav úspěšnější ve vymáhání svých pohledávek či nikoliv. Podle mého názoru to záleţí na platební angaţovanosti objednatele. Byť se Metrostav také podílí na státních zakázkách, ale ve větší míře je partnerem pro soukromé subjekty, kteří platí včas 77

nebo dokonce zálohově. To u státu v ţádném případě neplatí. Výsledným porovnání inkasa pohledávek a splatnosti závazkŧ dojdeme k obchodní bilanci neboli deficitu. Tady opět naráţíme na morální kredit společností, které by měly hned v okamţiku přijetí platby od objednatele hradit své závazky svým dodavatelŧm. Praxe je bohuţel jiná. Přesným poměrŧm odpovídá vývoj obchodního deficitu i poměřovaných společností Skanska a Metrostav. Zatímco Skanska v letech 2006 aţ 2008 byla velice solidní vŧči svým dodavatelŧm, platila zhruba do 14 dnŧ od uhrazení faktur objednatelem, tak v roce 2009 a 2010 platila dokonce dříve neţ inkasovala. Coţ je velice pozitivní gesto svým obchodním partnerŧm. Diametrálně odlišný postoj k této problematice zaujímá Metrostav, který po celé sledované období platí aţ po inkasu pohledávek, ale tato doba se časem zvyšuje. Za rok 2010 to činí téměř 67 dní, coţ jsou dva měsíce. Podle mého názoru tato skutečnost nemá nic společného s etickým podnikáním a je to velice neseriózní vŧči všem dodavatelŧ Metrostavu. Zde se krásně zobrazil odlišný postoj obou stavebních společností. Zatímco Skanska je seriózní partner svým partnerŧm, Metrostav razí agresivní obchodní politiku s cílem pozdrţet peníze co nejdéle u sebe a vyuţít těchto prostředkŧ k financování svých aktivit. Posledním zástupcem poměrových ukazatelŧ jsou ukazatele zadluţenosti. Pro svou praktickou část jsem vybral ukazatele věřitelského a vlastnického rizika, zadluţenost vlastního kapitálu a úrokové krytí. Ukazatele věřitelského rizika neboli celková zadluţenost Skansky se během sledovaného období postupně sniţuje. Coţ hodnotí pozitivně hlavně věřitelé podniku. Míra zadluţení společnosti Skanska je ve stejné výši jako u poměřované společnosti Metrostav. Stavební společnosti jsou typické tím, ţe vyuţívají více cizích zdrojŧ neţ zdrojŧ vlastních pro svou vlastní činnost. Ekonomický standard udává ideální poměr vlastních a cizích zdrojŧ 50:50, coţ ale neplatí ve stavebnictví. Doplňkový ukazatelem k výše uvedenému je ukazatel vlastnického rizika, který poměřuje vlastní zdroje s celkovými aktivy. Opět platí stejný závěr jako u předchozího ukazatele, tedy Skanska a Mestrostav vykazují téměř shodné výsledky, tudíţ se jedná o typický stav u stavební společnosti. Pokud ukazatel věřitelské rizika časem klesal a ukazatel vlastnického rizika, jak jsem zmínil je doplňkovým ukazatelem, tak jeho hodnota u Skansky v čase roste. Zadluţeností vlastního kapitálu mluvíme o celkovém riziku. Při analýze pasiv stavební společnosti Skanska zjistíme, ţe nejvyšší poměrnou částí tvoří krátkodobé závazky. Proto Skanska vyuţívá více cizích zdrojŧ, ale nemusíme ji v tomto směru hodnotit negativně, protoţe krátkodobé závazky je schopna hradit včas a jejich výše se odvíjí od stavební činnosti. Takţe při srovnání dluhŧ s vlastním kapitálem dojdeme opět ke stejnému závěru jako u všech dosavadních výše uvedených ukazatelŧ zadluţenosti. Skanska 78

v čase sniţuje zadluţení svého kapitálu a v pětiletém horizontu vykazuje stejné procento zadluţení jako konkurence Metrostav zhruba 235%. Posledním zástupcem ze skupiny ukazatelŧ zadluţenosti je úrokové krytí. Skanska nevyuţívá ve velké míře bankovních úvěrŧ, veškeré peníze, které vydělá, ponechává v podniku a tyto peníze vyuţívá k financování stavebních činností. Proto její ukazatele úrokového krytí jsou nadprŧměrné, čímţ dokazují mnou komentovaný stav. Za ekonomický standard se povaţuje hodnota kolem 5,00, coţ Skanska několikanásobně překračuje. Společnosti tak nehrozí v ţádném případě budoucí problémy spočívající v neschopnosti splácet nákladové úroky. Poslední metodou finanční analýzy, kterou jsem se zabýval ve své praktické části tvoří soustava ukazatelŧ bankrotních a bonitních modelŧ. Jako zástupce bankrotních modelŧ jsem zvolil Altmanovo Z-skóre v modifikaci pro české podniky. Z bonitních modelŧ je zvolen Kralickŧv Quicktest. Altmanovo Z-skóre jsem vybral schválně, protoţe se s ním v naší společnosti často setkáváme v rámci prokazování ekonomických kvalifikačních předpokladŧ u veřejných zakázek. Bliţší komentář k jeho smysluplnosti ve vztahu k veřejným zakázkám uvádím ve své praktické části. Nyní přistoupím ke komentáři naměřených hodnot a výsledkŧ. Z rozborŧ Altmanova Z-skóre vyplývá, ţe se Skanska nachází v pásmu šedé zóny, tudíţ se dá obtíţně predikovat její budoucí vývoj. Indexy modelu se pohybují v rámci sledovaného období na realativně ustálených hodnotách. Nedochází k ţádným výkyvŧm, tudíţ lze situaci konstatovat jako stabilizovanou. Vzhledem k provedené poměrové analýze si troufám říci, ţe společnosti momentálně nehrozí potíţe. Zvoleným bonitním modelem jsem došel ke stejnému závěru jako u Altmanova Z-skóre, ţe společnost Skanska se opět nachází v pásmu šedé zóny s těţko předvídatelným budoucím vývojem. Finanční stabilita však vychází lépe neţ výnosová, zejména roky 2009 a 2010 jsou v rámci Kralickova Quicktestu spíše podprŧměrné vzhledem, coţ odráţí stav na stavebním trhu. Vedení společnosti by se mohlo snaţit dostat podnik do pásma bonitních podnikŧ, aby tím byla zvýšena bonita podniku, ale není to limitující oblast, které bych přikláněl vysokou prioritu. Celkové hodnocení bankrotního a bonitního modelu neukázalo na rozdíly mezi poměřovanými stavebními společnostmi, tudíţ situaci u Skansky hodnotím jako stabilní bez rizika negativního potencionálního vývoje.

79

ZÁVĚR

Ve své diplomové práci jsem nejprve teoreticky popsal základní metody finanční analýzy, včetně definice zdrojŧ dat, ze kterých analýza vychází. Následně proběhla aplikace základních metod finanční analýzy na stavební společnost Skanska a.s. Získané hodnoty byly porovnány s konkurenční firmou Metrostav a.s., hodnotami odvětví a v poslední řadě konfrontaci s doporučenými ekonomickými standardy. Cílem práce je celkové zhodnocení finanční situace vybraného podniku se snahou navrhnout nápravná opatření doporučujícího charakteru, která by mohla mít za následek zlepšení stávající situace a vyuţití analýzy pro řízení rizika likvidity. Finanční analýzu jsem prováděl u společnosti Skanska a.s., jenţ se týkala období roku 2006 do roku 2010. Za toto pětileté období se udála v rámci společnosti jedna významná událost, která měla za následek velkého ovlivnění výsledných hodnot finanční analýzy. Konkrétně se jedná o republikovou fúzi, ke které došlo v roce 2009. Fúze spočívala ve splynutí veškerých divizí, jenţ podnikaly pod samostatným identifikačním číslem, do jedné obchodní společnosti. Takţe roky 2006 aţ 2008 se týkají ukazatelŧ divize Silničního stavitelství a od roku 2009 se jedná o hodnoty společnosti Skanska a.s., která v sobě zahrnuje všechny divize (Silniční stavitelství, Pozemní stavitelství, Ţelezniční stavitelství, Betonové konstrukce a Skanska Reality). Na následujících řádcích se pokusím vytýčit problémová místa se snahou doporučit nápravná opatření. Skanska a.s. vykazuje poměrně vysokou finanční hotovost na běţných účtech nebo na pokladně. Nabízí se varianta vyššího zhodnocení těchto volných prostředkŧ například investicemi do cenných papírŧ nebo jiných instrumentŧ kapitálového trhu. Nejhorší situace byla v roce 2008, ale vedení si toho včas všimlo a ihned začalo sniţovat stav finančního majetku. Konzervativní investice přichází ke zváţení, ale vzhledem k tomu, ţe Skanska je ryze stavební společností, která musí mít dostatečnou hotovost k dispozici, nedoporučuji sáhnout k tomuto opatření. Problémová oblast, kterou doporučuji ihned řešit, je enormní velikost zásob, zvláště za období 2009 a 2010, kdy jsou na zásobách evidovány neprodané byty, pozemky či fotovoltaické elektrárny, které se nedaří předávat objednatelŧm. Drţení těchto zásob vysává ze společnosti dodatečné náklady na udrţování jejich bezvadného stavu. Doporučuji se pokusit o zajištění 80

odbytu těchto vytipovaných druhŧ zásob třeba i podmínky sníţení odbytové ceny. Sníţení nesmí být však vyšší neţ jsou přímé náklady na realizaci těchto staveb. Nabízí se i doprovodné marketingové akce pro větší propagaci bytŧ. Pokles trţeb, jenţ se odvíjí od ochoty největšího zákazníka – státu se dá těţko kompenzovat. Přesto navrhuji vedení společnosti zaměřit se na soukromou sféru, případně nabídnout státu rŧzné formy financování staveb. S poklesem trţeb upadá i výsledek hospodaření společnosti, jedná se o spojité nádoby. Návrh zní dŧkladně analyzovat veškeré náklady, protoţe by v případě déle trvajícího trendu poklesu zakázek by se společnost Skanska mohla dostat do červených čísel. Rentabilita trţeb neboli zisková marţe klesá, coţ je zpŧsobeno hlavně hospodářskou recesí, která velmi výrazně zasáhla stavebnictví. Druhý dŧvod je v tom, ţe aby byla Skanska více konkurenceschopná uvádí ve svých kalkulacích niţší míru marţe, neţ byla zvykem v předchozích letech. Tento fakt mŧţe vedení společnosti opět napravit tím, ţe se bude snaţit korigovat výši nákladŧ a snaţit se prorazit na jiných trzích případně oslovit nové spektrum zákazníkŧ. Celková situace naměřených výsledkŧ likvidity není uspokojivá v porovnání s konkurencí nebo odvětvím. Ale za roky před fúzí Skanska zase tak nezaostávala. Právě roky 2009 a 2010 vlivem neprodejných zásob zpŧsobily sníţení ukazatelŧ likvidity do podprŧměrných hodnot. Návrh doporučení je shodná jako u výše uvedeného doporučení eliminace zásob, protoţe ty mají největší podíl na poklesu likvidity. V tomto směru na ukazatele likvidity navazují i ukazatele aktivity, a to konkrétně obrat zásob a doba obratu zásob. V letech před fúzí nevidím tyto ukazatele aktivity jako problematické, roky po fúzi jsou neuspokojivé. Opět stejné doporučení pro vedení společnosti, zaměřit se na zásoby. Inkaso pohledávek se zdá být dlouhé, ale souvisí s platební morálkou objednatelŧ. Je snaha vedení společnosti tento fakt řešit, ale moc moţností není. Skanska provádí pečlivé vyhodnocení stavu pohledávek, je aktivní věc řešit. S pohledávkami souvisí i doby splatnosti krátkodobých závazkŧ, které se mohou zdát pro obchodní partnery dlouhé. Pokud však Skanska neinkasuje, nemŧţe zaplatit svým dodavatelŧm. Návrh pro zlepšení zní snaţit se ještě více tlačit na objednatele, aby dodrţovali smluvní lhŧty splatnosti. Při náznacích potíţí ihned reagovat úpravou zpŧsobu financování (operativní splátkové kalendáře nebo nabídku vlastního dodavatelského úvěru, ale za úplatu). Z taktického hlediska bych nedoporučoval soudní pře nebo spory s největším zákazníkem, protoţe by to mohlo ohrozit budoucí 81

spolupráci. Spíš se snaţit najít společnou řeč a dosáhnout vzájemných kompromisŧ. Z hlediska obchodního deficitu povaţuji společnost Skanska za velice seriózního partnera. Míra zadluţení u Skansky v čase postupně klesá. I tak tvoří vyuţívání cizích zdrojŧ větší část neţ zdrojŧ vlastních při financování podniku. Míra zadluţenosti je zpŧsobena výší krátkodobých závazkŧ, jenţ tvoří podstatnou část pasiv. Skanska je však schopna hradit své závazky, proto situaci okolo zadluţení nehodnotím jako rizikový faktor. Výsledné hodnocení bankrotních i bonitních modelŧ přináší shodné závěry. Společnost Skanska řadíme do pásma šedé zóny s obtíţnou predikci budoucího vývoje. Doporučení pro vedení společnosti mám pouze jednu u bonitního modelu, které spočívá ve snaze pozvednutí kreditu společnosti jako celku tím, ţe se bude snaţit dostat podnik do pásma prosperity. Není to však oblast, která by byla alfou a omegou fungování podniku. Poslední komentář k finanční analýze podniku věnuji krátkým postřehŧm týkající se moţných rizik při řízení likvidity. Byť dílčí postřehy a závěry jsem popisoval postupně při závěrečném vyhodnocení ukazatelŧ finanční analýzy. Jen v krátkosti. Skanska si nestanovuje pravidla pro řízení likvidity, vedení ve svých podnikatelských plánech necílí likviditu do konkrétních hodnot. Likvidita je odvislá na platební morálce objednatelŧ, zde se snaţí Skanska být aktivní. Zásoby, které ovlivňují likviditu jsou předmětem návrhového řešení, které společnosti nabízím výše.

Celkové hodnocení své diplomové práce je takové, ţe se mi podařilo naplnit cíl, který jsem si na začátku vytýčil. Provedl jsem finanční analýzu společnosti Skanska a.s., výsledky jsem porovnal s konkurencí, oborem i ekonomickými standardy. V rámci praktické části analýzy jsem vytipoval problematická místa, ke kterým jsem popsal doporučení pro vedení společnosti. Rizika, která plynou pro řízení likvidity, jsou také v mé práci popsána.

Za přínos své diplomové práce povaţuji naplnění cílŧ, demonstrace finanční analýzy v konkrétních podmínkách významné národní stavební společnosti Skanska a.s., jistá doporučení pro managament společnosti.

82

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura

1.

BŘEZINOVÁ, Hana; HARNA, Lubomír; REZKOVÁ, Jiřina. Finanční analýza včetně softwaru. 3. aktualizované vyd. Praha : Nakladatelství Bilance, 2007. 72 s. ISBN 8086371-49-2

2.

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha : ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8

3.

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha : C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0

4.

KNAIFL, Oldřich; SŦVOVÁ, Helena a kol. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2008. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7

5.

KNOPOVÁ, Petra. Aplikace vybraných metod finanční analýzy při hodnocení společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. : Diplomová práce. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Fakulta financí, 2006. 59 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Petra Rŧţičková, Ph.D.

6.

KOLÁŘ, Pavel; Mrkvička, Josef. Finanční analýza. 2. přepracované vyd. ASPI, Institut svazu účetních, a.s., 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2

7.

KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. 1.vyd. Brno : Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1565-7

8.

RŦŢIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Karviná : Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005. 194 s. ISBN 80-7248-299-8

83

Jiné zdroje

1.

Ministerstvo prŧmyslu a obchodu : Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010 [online]. Duben 2011. [citováno dne 15. 2. 2012] Dostupné na [http://www.mpo.cz/dokument76395.html]

2.

Výroční zprávy Skanska a.s. za období 2006 aţ 2010

3.

Výroční zprávy Metrostav a.s. za období 2006 – 2010

4.

ČEKIA : Stavebnictví (srpen2010) [online]. [citováno dne 15. 1. 2012] Dostupné na [http://www.ipoint.cz/sektorove-analyzy/2010/903-stavebnictvi-srpen2010/]

5.

Profil 2012 [online]. Duben 2012. [citováno dne 6.2.2012] Dostupné na [http://www.entre.cz/skanska/cz/index.html]

6.

Základní informace o společnosti Skanska [online]. Únor 2012. [citováno dne 6.2.2012] Dostupné

na

[http://www.skanska.cz/cz/O-nas/Zakladni-informace-o-spolecnosti-

Skanska/.] 7.

O nás [online]. Únor 2012. [citováno dne 6.2.2012] Dostupné na [http://www.skanska.cz/cz/O-nas/Historie/.]

84

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Rozvaha …………………………………………………………………….... 13 Obrázek č. 2: Koloběh oběţných aktiv ……………………………………………………... 15 Obrázek č. 3: Provázanost rozvahy, výsledovky a cash – flow …………………………..… 19 Obrázek č. 4: Základní metody finanční analýzy ……………………………………...…… 21 Obrázek č. 5: Vztah uţivatelŧ finanční analýzy a časové hledisko ………………………… 24 Obrázek č. 6: Pracovní kapitál ……………………………………………………………… 30

85

SEZNAM GARFŮ

Graf č. 1: Vývoj bilanční sumy v čase ……………………………………………………… 45 Graf č. 2: Horizontální analýza aktiv …………………………………………………….…. 46 Graf č. 3: Horizontální analýza pasiv …………………………………………………….…. 46 Graf č. 4: Horizontální analýza hospodářského výsledku ………………………………...… 47 Graf č. 5: Horizontální analýza peněţních tokŧ …………………………………………….. 48 Graf č. 6: Vertikální analýza aktiv ………………………………………………………….. 49 Graf č. 7: Vertikální analýza pasiv ……………………………………………………….…. 49

86

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Kategorie zisku ………………………………………………………………. 17 Tabulka č. 2: Extenzivní a intenzivní ukazatele ……………………………………….…… 20 Tabulka č. 3: Interpretace výsledné hodnoty Z-skóre …………………………………….… 39 Tabulka č. 4: Hodnocení rovnic Kralickova Quicktestu …………………………………..... 40 Tabulka č. 5: Historický vývoj společnosti Skanska a.s. ………………………………...…. 42 Tabulka č. 6: Analýza rozdílových ukazatelŧ …………………………………………….… 49 Tabulka č. 7: Zisk společnosti Skanska a.s. v letech 2006 – 2010 ……………………….… 51 Tabulka č. 8: Rentabilita investovaného kapitálu …………………………………………... 52 Tabulka č. 9: Rentabilita aktiv ……………………………………………………………… 52 Tabulka č. 10: Rentabilita vlastního kapitálu ……………………………………………….. 53 Tabulka č. 11: Rentabilita trţeb …………………………………………………………….. 54 Tabulka č. 12: Běţná likvidita …………………………………………………………….... 54 Tabulka č. 13: Peněţní likvidita …………………………………………………………..… 55 Tabulka č. 14: Pohotová likvidita …………………………………………………………... 56 Tabulka č. 15: Pracovní kapitál Skanska a.s. ……………………………………………….. 57 Tabulka č. 16: Pracovní kapitál Metrostav a.s. …………………………………………...… 57 Tabulka č. 17: Obrat pracovního kapitálu …………………………………………………... 58 Tabulka č. 18: Obrat celkových aktiv ………………………………………………………. 59 Tabulka č. 19: Obrat zásob …………………………………………………………………. 59 Tabulka č. 20: Doba obratu zásob …………………………………………………………... 60

87

Tabulka č. 21: Doba obratu (splatnosti) pohledávek ……………………………………..… 62 Tabulka č. 22: Doba obratu (splatnosti) krátkodobých závazkŧ ……………………………. 63 Tabulka č. 23: Obchodní deficit …………………………………………………………..… 63 Tabulka č. 24: Věřitelské riziko …………………………………………………………….. 65 Tabulka č. 25: Vlastnické riziko ……………………………………………………………. 65 Tabulka č. 26: Zadluţení vlastního kapitálu ………………………………………………... 66 Tabulka č. 27: Úrokové krytí ……………………………………………………………..… 67 Tabulka č. 28: Výsledky Altmanova Z-skóre ………………………………………………. 69 Tabulka č. 29: Výsledky Kralickova Quicktestu …………………………………………… 70

88

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Agregovaná struktura rozvahy Skanska a.s. …………………………………... 90 Příloha č. 2: Hodnoty poměrových ukazatelŧ Skanska a.s. ………………………………… 91 Příloha č. 3: Organizační struktura Skanska a.s. ………………………………………….… 92

89

Finanční analýza firmy Skanska a.s

Recommend Documents