FINANČNÍ A EKONOMICKÁ GRAMOTNOST ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH V ČESKÉ REPUBLICE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ GRAMOTNOST ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH V ČESKÉ REPUBLICE Financial and economy literacy of visually impaired people in the Czech Republic Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Mgr. Hana ZELINKOVÁ

Brno, 2015

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2014/2015 Studentka:

Mgr. Hana Zelinková

Obor:

Finance

Téma práce:

Finanční a ekonomická gramotnost zrakově postižených v České republice

Téma práce anglicky:

Financial and economy literacy of visually impaired people in the Czech Republic

Cíl práce, postup a použité metody: Cíl práce: Analyzovat finanční a ekonomickou gramotnost zrakově postižených v České republice se zaměřením na žáky základních škol pro zrakově postižené, zhodnotit přínosy finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků základních škol, identifikovat problematické oblasti, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro učitele, školy, MŠMT a další zainteresované subjekty vedoucí ke zlepšení finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků na základních školách. Postup práce a použité metody: Vymezení finanční a ekonomické gramotnosti, analýza finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků na vybrané základní škole pro zrakově postižené žáky, dotazníkové šetření mezi učiteli a žáky, zhodnocení přínosů a identifikace problematických oblastí, formulace závěrů a doporučení pro učitele, školy, MŠMT a další zainteresované subjekty. Použité metody: komparace, analýza, syntéza, deskripce Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Literatura:

SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 197 s. ISBN 9788086960401.

SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit.. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 75 s. ISBN 978-80-86960-41-8. SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit.. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 60 s. ISBN 978-80-86960-42-5. NAVRÁTILOVÁ, Petra a Michal JIŘÍČEK. Finanční gramotnost: učebnice žáka. Edited by Jaroslav Zlámal. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media, 2013. 88 s. ISBN 9788074021503. JAKEŠ, Petr. Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2011. 102 s. ISBN 9788073730895. SYROVÝ, Petr a Martin NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005. 176 s. ISBN 80-2471098-6. Vedoucí práce:


Pracoviště vedoucího práce:

Katedra financí

Datum zadání práce:

9. 6. 2014

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

..............................

............................

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.

vedoucí katedry

V Brně dne: 20. 4. 2015

Děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Mgr. Hana Zelinková

Náz ev di pl om ové práce:

Finanční a ekonomická gramotnost zrakově postižených v České republice

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Financial and economy literacy of visually impaired people in the Czech Republic

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:


R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce je finanční a ekonomické vzdělávání zrakově postižených se zaměřením na žáky základní školy. V práci jsou v první kapitole definovány teoretické pojmy finanční a ekonomické gramotnosti, dále jsou rozebrány dokumenty ministerstev týkající se standardů finanční gramotnosti. Poté je popsána problematika zrakově postižených lidí a jejich možnosti zacházení například s bankomaty nebo papírovými bankovkami. Druhá kapitola se věnuje specifikaci rozdílů ve výuce mezi zrakově postiženými a zdravými žáky. Dále se v této kapitole nachází dotazníkové šetření mezi učiteli i žáky, díky němuž byly formulovány doporučení zainteresovaným subjektům v této problematice. Ve třetí kapitole jsou zhodnoceny přínosy a problematické oblasti finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených.

Annotation The aim of this thesis is the financial and economic education of visually impaired people focused on primary school pupils. In the first chapter there are defined theoretical concepts of financial and economic literacy, further there are discussed documents released by ministries regarding standards of financial literacy. Then follows the issue of visually impaired people and their treatment with financial object of daily use such as ATMs or paper money. The second chapter is devoted to the specification of the differences in education between the visually impaired and healthy students. Furthermore, this chapter contains a survey among teachers and pupils, from which some recommendations to stakeholders were formulated. In the third chapter there are evaluate some benefits and difficulties in financial and economic education of the visually impaired students.

Klíčová slova Finanční gramotnost, ekonomická gramotnost, zrakově postižení, základní škola, standardy finanční gramotnosti, doporučení

Keywords Financial literacy, economic literacy, visually impaired people, primary school, standards of financial literacy, recommendation

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční a ekonomická gramotnost zrakově postižených v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Střední škole, základní škole a mateřské škole pro zrakově postižené v Brně za vstřícný přístup a odborné rady. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině za podporu a trpělivost.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1

CHARAKTERISTIKA FINANČNÍ A EKONOMICKÉ GRAMOTNOSTI ......................................... 11 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

HISTORIE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI - PŘED ROKEM 1989 ....................................................................... 11 SOUČASNOST – DOPADY ZMĚN NA FINANČNÍ A EKONOMICKÉ ZNALOSTI PO ROCE 1989 ........................ 12 FINANČNÍ GRAMOTNOST A JEJÍ ROZDĚLENÍ, EKONOMICKÁ GRAMOTNOST ............................................. 14 FINANČNĚ A EKONOMICKY GRAMOTNÝ OBČAN..................................................................................... 17 VÝZKUM A ZHODNOCENÍ ZNALOSTÍ FINANČNÍCH POJMŮ....................................................................... 18 VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI ............................................................................... 20 ZRAKOVĚ POSTIŽENÍ ŽÁCI A DOSPĚLÍ .................................................................................................... 25 MĚNA ČR, PROBLEMATIKA ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ............................................................................ 28

2 VZDĚLÁVÁNÍ ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH VE ŠKOLE SPECIÁLNĚ ZŘÍZENÉ PRO ŽÁKY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V BRNĚ, DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ ...................................................... 32 2.1 VÝUKA ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ V UVEDENÉ ŠKOLE, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ................ 33 2.2 ROZDÍLY VE VÝUCE MEZI ZRAKOVĚ POSTIŽENÝMI A ZDRAVÝMI ŽÁKY ................................................. 37 2.3 DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ MEZI UČITELI A ŽÁKY NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ, BRNO 40 2.3.1 Dotazníkové šetření v pátém ročníku ............................................................................................... 40 2.3.2 Dotazníkové šetření v osmém a devátém ročníku............................................................................. 42 2.3.3 Dotazníky pro učitele ....................................................................................................................... 44 3 PROBLEMATICKÉ OBLASTI A PŘÍNOS FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ, DOPORUČENÍ ZAINTERESOVANÝM SUBJEKTŮM ............................................................................................................ 49 IDENTIFIKACE PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ, DOPORUČENÍ PRO ŠKOLY, MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY A DALŠÍ ZAINTERESOVANÉ SUBJEKTY ..................................................................... 49 3.2 PŘÍNOSY FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................... 52 3.1

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 54 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................................ 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 59 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 60

ÚVOD Motto: „Jen člověk ochotný se učit má otevřené dveře ke všemu, co život může dát“

Být finančně a ekonomicky gramotný znamená především dokázat si naplánovat život v ekonomické rovině, zvládnout úskalí půjček, úvěrů, hypoték, zabezpečit finančně sebe a rodinu a v neposlední řadě myslet na život v seniorském věku. Předchozí generace, vychované v socialistickém systému hospodaření, tyto okolnosti řešit nemusely a proto je ani řešit neumí. O to je pro ně dnes situace horší. To co bylo samozřejmostí – „stát se postará“ – dnes již neplatí, ale zažité stereotypy chování a jednání se mění jen velmi těžce. Navíc v této době odchází do důchodu ročníky, které si nejen nemohly na důchod spořit od počátku zaměstnání, ale také tuto problematiku moc neřešily. Pokud k tomu připočteme v posledních 20 letech značně nepřehledné množství nabídek finančních produktů – například úvěrů, pojištění, hypoték, důchodového spoření II. a III. pilíře, leasingu apod., vyplývá z toho tento závěr: bez důkladné teoretické přípravy v oblasti financí a ekonomiky bude náš další život problémový a komplikovaný a nezřídka se stane, že o svoje finanční prostředky přijdeme. Stačí totiž návštěva tzv. finančního poradce na základě telefonické nabídky některé z mnoha finančně poradenských firem, jeho kontrola dosavadních smluv a s tím spojená nabídka lepších služeb a výhodnějších produktů. Samozřejmě jsou u toho nevýhodné „detaily“ zamlčeny. Výše zmíněné se týká všech občanů naší země. Pokud je ale člověk zdráv a není nijak omezen nějakým handicapem, může danou problematiku zvládnout bez větších obtíží. Lidé handicapovaní jsou na tom daleko hůře. Konkrétně zrakově postižení si některá fakta zjistí jen s obtížemi, získání kvalitního a pro ně vhodného finančního produktu mohou provázet problémy se čtením dlouhého a nepřehledného textu a z neznalosti se mohou obrátit na nepříliš vhodného či seriózního prodejce. Z těchto důvodů je nutné klást větší důraz na finanční a ekonomické vzdělávání, na získání dobré úrovně v ekonomické i finanční gramotnosti, a tím zabránit jejich možnému podvedení či zneužití k finančně nevýhodným transakcím. 8

Zrakově postižení spoluobčané procházejí stejným vzděláváním jako zdravá populace. Přesto jejich finanční vzdělávání naráží na nejrůznější překážky. Od problému poznávání bankovek a mincí až např. po výběr finančních částek z bankomatu. Také jejich možnosti získávání informací z finančních trhů jsou více či méně omezené. Ozvučením výpočetní techniky je přístup k informacím lepší, ale i přes veškerou techniku je to velmi zdlouhavá záležitost. Čím více informací a znalostí získají v rámci běžného vzdělávání, tím pro ně lépe. Ráda bych svou prací přispěla ke zkvalitnění výuky finanční gramotnosti v rámci základního vzdělávání. Vzhledem k délce tohoto vzdělávání je úměrné i množství znalostí, které by žáci měli získat. Cílem finančního vzdělávání by měl být poučený jedinec, který si dobře rozmyslí, kam a jak svoje finance uložit, investovat, co si koupit, jak zpracovat domácí rozpočet či jak si zajistit například bydlení a svoji budoucnost, a to jak na školách běžných, tak na školách pro handicapované jedince. Cílem mé práce tedy bude analyzovat finanční a ekonomickou gramotnost zrakově postižených v České republice se zaměřením na žáky základní školy pro zrakově postižené, zhodnotit přínosy finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků základních škol, identifikovat problematické oblasti, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro učitele, školy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a další zainteresované subjekty vedoucí ke zlepšení finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků na základních školách. Ve své práci budu tedy nejdříve definovat základní pojmy – finanční a ekonomickou gramotnost. V podkapitole Historie finanční gramotnosti – před rokem 1989 popíšu metodou deskripce možnosti základních finančních produktů před rokem 1989, v kapitole Současnost – dopady změn na finanční a ekonomické znalosti po roce 1989 se pokusím popsat změny, které po roce 1989 nastaly ve finanční sféře, aby bylo možné obě období porovnat i z hlediska nutnosti finančního a ekonomického vzdělávání. Posléze, opět pomocí metody deskripce, rozeberu standardy finanční a ekonomické gramotnosti a v návaznosti pak Rámcový vzdělávací program (RVP) a z něj vyplývající školní vzdělávací program (ŠVP).

9

Protože základem finančních transakcí byly a ještě i dnes jsou hotové peníze, věnuji část práce popisu české měny, a to s přihlédnutím na prvky, díky nimž mince a bankovky rozeznají zrakově postižení lidé. Metodou komparace porovnám výuku dětí zdravých a zrakově postižených, a to jednak v předmětech, které obsahují finanční a ekonomickou gramotnost a posléze i v předmětech jiných, a to na Střední škole, základní škole a mateřské škole pro zrakově postižené v Brně. Na základě teoretických poznatků pak provedu dotazníková šetření a jejich výsledky zanalyzuji. Posléze pomocí synteticko-analytických metod zjistím, jak je finanční a ekonomické vzdělávání zrakově postižených žáků vedeno. Na závěr budu formulovat jednak přínosy finančního a ekonomického vzdělávání pro zrakově postižené a jednak identifikuji oblasti, které jsou nějakým způsobem problémové. Na základě této identifikace se pokusím navrhnout doporučení pro učitele, školy, MŠMT a další zainteresované subjekty vedoucí ke zlepšení finančního a ekonomického vzdělávání zrakově postižených žáků na základních školách.

10

1

CHARAKTERISTIKA FINANČNÍ A EKONOMICKÉ

GRAMOTNOSTI Začleňování našeho státu mezi ekonomicky vyspělé země a moderní tržní ekonomiky nemůže probíhat na základě starých znalostí. „Finanční a ekonomická gramotnost nemůže mít dostatečnou oporu v domácí výchově, protože ani generace rodičů a prarodičů dnešních teenagerů nemohla získat dostatečnou zkušenost s finančními produkty běžnými v tržní ekonomice.“1 Proto dnes leží těžiště vzdělávání spíše na školách, kde se žákům může dostat uceleného vzdělávání. I z tohoto důvodu se „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo na tuto situaci reagovat zařazením oblasti finančního a ekonomického vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů.“2 Postupně byly definovány standardy pro základní a střední vzdělávání a stanoveny výstupy pro jednotlivé stupně základního a středního vzdělávání. Na jeho konci by měl stát člověk, který si umí poradit při správě osobních financí, rodinného majetku, zabezpečení na stáří a v neposlední řadě i s možností investování.

1.1

Historie finanční gramotnosti - před rokem 1989

Podle rozhovorů s příslušníky generace mých rodičů a prarodičů byla do roku 1989 finanční gramotnost celé společnosti velmi slabá, ale též nepotřebná. Pro srovnání s dnešní nabídkou finančních produktů bych chtěla uvést několik variant vypůjčení finanční částky, aby byl patrný rozdíl v počtu možností tehdy a dnes. Bankovní sektor sestával pouze z několika subjektů, půjčky fungovaly pod správou státu a bylo jich poměrně malé množství např. novomanželská půjčka, půjčky na stavbu nemovitostí, apod. – jejich poskytování se však měnilo v závislosti na politických prioritách a finančním stavu státních peněz. Produkty však nebyly pro každého přístupné. O novomanželskou půjčku si mohl zažádat manželský 1

SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit 2. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 60 s. ISBN 978-8086960-42-5, s. 2 2 SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 197 s. ISBN 97880-86960-40-1, s. 3

11

pár, mladší 30 let, s průměrným měsíčním příjmem do 5000 Kčs. Tedy nikoliv jednotlivec, ale manželé. Navíc zde bylo věkové omezení. Finanční částku bylo možno čerpat až do celkové výše 30 000 Kčs, což tehdy činilo zhruba 1,5 násobek průměrného ročního příjmu. Půjčky se poskytovaly na výdaje spojené s bydlením, což znamenalo buď složení podílu na družstevní byt, nebo pořízení nemovitosti. K tomu se přidávala možnost půjčky na pořízení základních elektrospotřebičů či na vybavení bytu nábytkem. Čerpala-li se půjčka na pořízení bytu, činila úroková sazba 1 % p.a. Při poskytnutí příspěvku na zařízení bytu se úročilo 2,5 % p.a. Splácena mohla být maximálně deset let. V podmínkách půjčky pak byly zahrnuty další výhody. Při narození dítěte se podmínky půjčky měnily – doba splatnosti se prodloužila o jeden rok a dluh byl snížen o 2000 Kčs. O další 4000 Kč se snížila vracená částka při narození druhého dítěte. V roce 1987 došlo k úpravám poskytování a splácení – podmínky byly upraveny tak, že půjčku bylo možné čerpat až do celkové výše 50 000 Kčs, doba splatnosti se prodloužila z 10 na 15 let a hrubé měsíční příjmy manželů, kteří o půjčku žádali, musely být do 6000 Kčs.3 V podstatě šlo o nepříliš velký sortiment nabídky půjčení peněz, a proto nebylo nutné získávání specifických znalostí.

1.2

Současnost – dopady změn na finanční a ekonomické znalosti po roce 1989

Teprve po roce 1989 se otevírala široká pole možností v bankovní i nebankovní sféře. Začínaly fungovat produkty typu stavební spoření, hypotéky, půjčky, životní pojistky a další typy finančních záležitostí. Zatímco v roce 1989 existovala přibližně tisícovka funkčních platebních karet, v roce 1990 přibylo 10000 a v roce 2000 jich přibylo 3,9 milionu.4 Na celkem nevědomé obyvatelstvo náhle útočily reklamy a osobní návštěvy prodejců produktů, kteří poskytovali pouze dílčí informace. Běžný spotřebitel měl značné problémy v nabídce se vyznat, zorientovat a vybrat si pro sebe takovou, která by mu přinesla vhodné zúročení či zajištění. Náhle se na trhu objevily výrobky, na které běžný člověk neměl, otevřel 3

Novomanželské půjčky – historie. Novomanželská-půjčka-online.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.novomanzelska-pujcka-online.cz/Vice-informaci/ 4 V roce 1989 v ČR tisíc platebních karet, v r. 2011 téměř deset milionů. BankovníPoplatky.com [online]. 23. 12. 2011 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-v-roce-1989-v-cr-tisicplatebnich-karet-v-r-2011-temer-deset-milionu-16173.html

12

se trh s nemovitostmi za vzniku mnoha realitních kanceláří, objevily se pojmy jako důchodový fond či různé spořící produkty. Občan byl neustále zavalován nabídkami spotřebního zboží, dovolených apod., které by mohl mít okamžitě, případně v co nejbližší budoucnosti. Zpočátku se i banky předbíhaly v nabídkách úvěrů, často šlo o vysoké částky na rozvoj podnikání či na zakoupení strojů, dopravních prostředků a budov nebo půdy. Na všechny tyto sumy byly značné úroky, v té době se však ještě příliš neobjevovala nezaměstnanost a lidé si brali úvěr v podstatě bez představ o dalším splácení. Zaměstnaní byli a splátky zvládali. Současně s tímto vývojem se ale začínají objevovat problémy typu nezvládnutí podnikání, druhotná platební neschopnost, v neposlední řadě pak ztráta zaměstnání a neschopnost splácení. Nešlo jen o nesplácení půjčených částek, šlo třeba i o neplacení daní, povinných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, či o další půjčování peněz ke splácení půjček předchozích. Řada lidí se tak dostala do tzv. dluhové spirály, která nezřídka končila exekucí veškerého majetku. V problémech se však neocitali jen lidé ekonomicky aktivní. Finanční problémy se začaly dotýkat i mladých lidí, kteří ještě nepracovali, ale pro které se začaly otevírat nové obzory v podobě cestování, nákupu luxusnějších předmětů i ve formách zábavy. Z toho důvodu začaly být jejich ekonomické nároky výrazně vyšší. Tuto situaci charakterizují autoři Skořepa a Skořepová následovně: „Velká rizika přitom ohrožují především mladou populaci, která je obecně méně konzervativní a více náchylná k riziku. Vstup do dospělosti je spojen s řadou náročných změn a rozhodnutí, z nichž řada má finanční rozměr, často s dlouhodobým horizontem.“5 A právě na tyto situace je nutné upozorňovat s velkým časovým předstihem, protože zde se nachází pro málo finančně vzdělaného jedince velké riziko chyb, jejichž důsledky často pocítí nejen daný člověk, ale i jeho širší okolí. Díky nepříliš dobrým zkušenostem s platební morálkou a splácením půjček totiž začaly banky být opatrnější v poskytování finančních produktů, požadovaly různá potvrzení či doporučení,

5

SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit 1. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 75 s. ISBN 978-8086960-41-8, s. 2

13

byl vytvořen registr neplatičů. Tím se ale otevřely možnosti nebankovních subjektů – v naší zemi není dosud nijak regulováno, kdo může peníze půjčit a za jaký úrok. Vždy je to pouze na riziko toho, kdo si peníze půjčuje. Banky totiž dnes nepůjčí lidem, kteří nemají dostatečně vysokou mzdu, případně nemohou doložit svoji schopnost splácení nebo půjčku zabezpečit nemovitým majetkem. Denní tisk a i reklamy v televizi a rozhlase nabízejí nepřeberné množství společností, které chtějí peníze půjčovat, navíc se mezi nimi vyskytují i podvodní jedinci, kteří požadují za zprostředkování půjčky určitou sumu a následně nic nezajistí, případně používají velmi drahé telefonické linky, kde zájemce utratí značnou sumu jen při domlouvání obchodní schůzky. Následně se pak snaží nedodat veškeré informace o výši úroků, případně možnostech splácení, jiné se zajišťují tzv. rozhodčí doložkou, kdy o problému neplacení půjčky nerozhoduje soud, ale osoba nějak napojená na společnost, která finanční prostředky půjčuje. Jako příklad lze uvést nebankovní společnosti ACM Money, Asterie, Cetelem, Cofidis, Český triangl, ČFÚ – ČFP, Euro Benefit, Ferratum, Finpomoc, Home Credit, Myerson, Profi Credit, Provident Financial, Smart Finance.6

1.3

Finanční gramotnost a její rozdělení, ekonomická gramotnost

Všem výše uvedeným problémům by mělo zabránit vzdělávání občanů v tzv. finanční a ekonomické gramotnosti. Pro přehlednost je nutné tyto pojmy nejdříve definovat a vysvětlit, co se pod nimi nachází, aby bylo nadále možno s nimi pracovat. Finanční gramotnost lze definovat následovně: „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný

6

Půjčky a úvěry - přehled nebankovních společností. Kde si rozhodně nepůjčovat?. NašePeníze.cz [online]. 08. 12. 2009 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/pujcky-a-uvery-prehled-nebankovnichspolecnosti-kde-si-rozhodne-nepujcovat-5908

14

rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“7 Z pohledu finančních institucí lze finanční gramotnost rozdělit na primární a na sekundární8 – Primární finanční gramotnost znamená, že klient je dostatečně vzdělaný na to, aby využíval produktů a služeb renomovaných společností a naopak nevyužíval služby lichvářů a nedůvěryhodných institucí. Sekundární gramotnost znamená, že klient dokáže porovnat nabídky konkurenčních renomovaných institucí a vybrat si pro sebe tu nejlepší. Finanční gramotnost z pohledu běžného občana můžeme rozdělit do tří základních složek – peněžní, cenová a rozpočtová.9 Toto rozdělení je znázorněno na obrázku č. 1. Peněžní část finanční gramotnosti zahrnuje především schopnost zacházet s financemi – formou hotovostní i bezhotovostní, znalost a používání platebních karet, platby z a na účet, spoření, pojištění, úvěry a úroky z úvěrů. V cenové části finanční gramotnosti se zabýváme nejčastěji faktory, které ovlivňují nabídku a poptávku, protože je pro nás podstatné co a za kolik nakupujeme. Dalšími pojmy, které jsou pro spotřebitele důležité v této části je trh, inflace a její druhy, důchodová politika, pojistné na zdravotní a sociální systém a celková daňová politika – tzn. přímé a nepřímé daně, popřípadě daňové přiznání. V poslední části finanční gramotnosti – v tzv. rozpočtové gramotnosti – se jedná především o tvorbu rozpočtu na úrovni domácnosti, řešení dluhů, dlouhodobých a krátkodobých půjček a možnost vytvářet rozpočty pro různé skupiny – je jistě rozdíl mezi domácností 2 dospělých a 2 dětí a domácností bezdětnou.

7

Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2014-12-10]. 16 s. Dostupné z WWW: < www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>. s. 7 8 TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. Praha: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80-246-2287-3, s. 41 9 Národní strategie finančního vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 201412-15]. 27 s. Dostupné z: www.msmt.cz/file/31443_1_1/, s. 12

15

Obrázek 1: Rozdělení finanční gramotnosti

Finanční gramotnost a její složky

Peněžní část

Finanční část

Rozpočtová část

Pramen: Národní strategie finančního vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2014-1215]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/31443_1_1/, s. 13, upraveno autorkou

Klíčové faktory finanční gramotnosti z hlediska spotřebitelů a nabízených produktů lze vyjádřit následující tabulkou10: Tabulka 1: Klíčové faktory finanční gramotnosti Komplexnost potřeb jednotlivce Komplexnost finančních produktů Rostoucí nestabilita pracovního života

Nové distribuční kanály

Pokles sociálního zabezpečení

Deregulace finančních trhů

Vyšší osobní zodpovědnost

Širší paleta finančních produktů

Vyšší prosperita

Rostoucí dynamika vývoje inovativních produktů

Vyšší zadluženost

Rostoucí množství informací

Vyšší průměrná doba dožití Rostoucí počet podnikatelů Pramen: TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. Praha: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80-246-2287-3, s. 43

„Ekonomická gramotnost – tento pojem obsahuje znalosti nutné pro zvládání osobního i profesního života v různých funkcích, v nichž jedinec v tržní ekonomice současně působí (i když ne ve stejné míře) – ve funkcích spotřebitele, zákazníka, výrobce, zaměstnance, zaměstnavatele, obchodníka, vlastníka, podnikatele, plátce daně, konkurenta, střadatele, investora, smluvního partnera, atd. Určitou míru ekonomické gramotnosti potřebuje každý, kdo pracuje a žije ve svobodném tržním systému a takřka každodenně stojí před výběrem 10

TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. Praha: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80-246-2287-3, s. 43

16

z alternativ ekonomické povahy a důsledků. Důležitá je i schopnost širšího pohledu na českou ekonomiku jako na součást evropského i světového hospodářství.“11

1.4

Finančně a ekonomicky gramotný občan

V rámci finančního a ekonomického vzdělávání je třeba zaměřit se na všechny tři podskupiny finanční gramotnosti i na gramotnost ekonomickou, a to postupně ve všech ročnících základní školy. Problematika by se měla objevit na patřičné úrovni i v rámci středního vzdělávání. Navíc finanční i ekonomické vzdělávání není statické, je nutno se na základě získaných základních znalostí orientovat v dalších nabídkách finančního trhu, které jsou v čase značně proměnlivé, i v dalších funkcích života v tržní ekonomice. Některé aktivity vyžadují i dlouhodobější sledování, např. investování do podílových a jiných fondů. Finančně a ekonomicky gramotný občan by pak měl splňovat alespoň základní požadavky na orientaci ve finanční problematice, ať již v rámci rodinného rozpočtu, investování, zabezpečení na důchod, či uzavírání smluv, půjček nebo úvěrů. Tyto požadavky lze přibližně rozepsat do následujících bodů:12 

Ví, jakou částku má aktuálně k dispozici



Pravidelně si dělá týdenní či měsíční plán použití finančních prostředků



Tento plán si po určitém období (týden, měsíc) vyhodnocuje



Uchovává si rezervu alespoň ve výši tří měsíčních platů



Zná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou a dokáže s nimi vhodně zacházet



Zná základní rizika použití karet, nesděluje nikomu PIN a další údaje



Ví, co má udělat v případě ztráty platební karty



Vyřizuje včas své finanční závazky

11

Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. NašeEvropa.cz [online]. 2003 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.naseevropa.cz/portal/port_data.nsf/927b725e08d36a78c1256ea50030ae62/f8c77b92ab69930cc1256e 91006e4302?OpenDocument#Nepojmenovan%C3%A1%20sekce 12 PILAŘ, Jiří. Finanční gramotnost: "Jak s penězi?" [online]. 2. rozšířené a upravené vydání. SKP-CENTRUM, o.p.s., 2012 [cit. 2014-12-18]. 40 s. Dostupné z: http://www.skp-centrum.cz/wpcontent/uploads/2012/05/Financni-gramotnost-aneb-Jak-s-penezi.pdf, s. 7

17



Pokud potřebuje zajistit vyšší finanční částku, nespokojí se s jednou nabídkou, ale vyhledá si více možností



Nekupuje věci či prožitky za každou cenu, dokáže si některé věci odepřít



Chápe, že minimální riziko investování a vysoký okamžitý výnos jsou neslučitelné pojmy



Zná pojmy, úroková míra, roční procentní sazba nákladů (RPSN)



Aktivně řeší otázku finančního zabezpečení v době dlouhé nemoci či stáří



Má připravené řešení, pokud se dostane do obtížné finanční situace

Pro každého člověka platí, že čím dříve se ve finanční a ekonomické gramotnosti začne vzdělávat, tím lépe. I děti na prvním stupni základní školy by měly vědět, co jim rodiče mohou nebo naopak nemohou koupit, rodiče by měli zvážit přidělování „kapesného“, které učí děti prvnímu plánování svých potřeb. Kapesné by se mělo odvíjet od věku dítěte, přiměřeně k jeho duševním i početním schopnostem. Roste samozřejmě s věkem a nabytými znalostmi. Postupně – po delším čase – mohou zkušenosti vyústit do prvních investic. Stejně tak by se měly orientovat ve vztazích obchodník – zákazník, znát svá práva při nakupování i prodeji. Rozhodně však tyto znalosti dojdou uplatnění, pokud již dospělý jedinec začne plánovat svoji budoucnost a rozhodovat se např. při získávání některého produktu finančního trhu. Zde již dochází k závažnému rozhodnutí, které ovlivní další život daného jedince či celé rodiny.

1.5

Výzkum a zhodnocení znalostí finančních pojmů

Znalosti občanů ve výše popsaných oblastech finanční gramotnosti jsou na různé úrovni. V roce 2010 byl proveden výzkum na vzorku 1005 respondentů, kterým byly položeny otevřené i uzavřené otázky. Průzkum prováděla společnost STEM/MARK na žádost ministerstva financí a národní banky.

18

„Výzkum si kladl za cíl zmapovat finanční gramotnost dospělé populace ČR na základě objektivních znalostí v oblasti financí, zjistit, nakolik lidé dokáží tyto znalosti využívat v běžné praxi, a zmapovat postoje a chování české populace v souvislosti s rodinnými financemi, úsporami a zajištěním.“13 Výsledky byly následně podrobně popsány v závěrečné zprávě14, ale pro naše účely se dají shrnout následovně – respondenti raději spoří než utrácejí, ale pokud si musí vzít půjčku nebo úvěr, jen málo z nich dokáže přečíst a porozumět smlouvě při jejich uzavírání, případně si spočítat konkrétní úroky z dané částky. Pojem RPSN sice znají, ale nevědí přesně, co obsahuje, případně co jeho výše určuje. Správné úročení a znalost pojmů p.a. a p.m. zná přibližně 17 % odpovídajících. S pojmem inflace se sice setkali všichni, 3/5 jej i vysvětlí, ale konkrétní výši neznají. V rámci rodinného rozpočtu se v necelé čtvrtině stalo, že jejich příjem nepokryl měsíční náklady – museli omezit své výdaje, 15 % nemohlo zaplatit pravidelné splátky. Většina informovala své věřitele a splátky odložila, což však neřeší daný problém. Z výzkumu tedy vyplývají informace, kterým směrem by se mělo ubírat finanční a ekonomické vzdělávání, a to nejen populace zdravé, ale i nějak zdravotně handicapované. Ta je finančními problémy ohrožena podstatně více vzhledem k omezené možnosti zaměstnání. Z důvodu těchto výsledků a vzhledem ke zvyšujícímu se počtu zadlužených domácností se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo pozměnit rámcový vzdělávací plán a do výuky na základních školách zařadit pojmy finanční gramotnosti. Bylo a je v kompetenci jednotlivých škol, kam problematiku zařadí, nicméně musí probíhat v rámci celé školní docházky. Do výuky jsou zahrnuty nejen teoretické pojmy, ale i praktické využití nabytých znalostí. 13

FINANČNÍ GRAMOTNOST V ČR: Kvantitativní výzkum – Finanční gramotnost obyvatel ČR. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. Květen – Říjen 2010 [cit. 2014-12-18]. 88 s. Dostupné z: www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_2010-12_Zaverecna-zprava-z-vyzkumu-plne-zneniSTEMMARK.pdf, s.6 14 FINANČNÍ GRAMOTNOST V ČR: Kvantitativní výzkum – Finanční gramotnost obyvatel ČR. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. Květen – Říjen 2010 [cit. 2014-12-18]. 88 s. Dostupné z: www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_2010-12_Zaverecna-zprava-z-vyzkumu-plne-zneniSTEMMARK.pdf

19

Vzhledem k zaměření mé bakalářské práce mně tyto informace velmi zaujaly, protože přímo korespondují s problematikou výuky finanční a ekonomické gramotnosti, lze z nich vyčíst, které oblasti finančního vzdělávání by měly mít prioritu.

1.6

Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti

V roce 2004 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nový dokument, který principiálně měnil celý systém vzdělávání v České republice. Národní program vzdělávání – tzv. Bílá kniha – definoval takzvané rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé etapy vzdělávání – předškolní, základní školství, střední školství – a tím vymezil závazné normy pro vzdělávání v ČR. Jednotlivé školy pak podle toho vytvářely tzv. školní vzdělávací programy.15 – viz obrázek 2. Obrázek 2: Národní program vzdělávání

Pramen: Rámcový vzdělávací program. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_program

15

Rámcový vzdělávací program. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_program

20

V první etapě byly definovány tzv. kompetence a gramotnosti – šlo především o čtenářskou, matematickou, informační a přírodovědnou gramotnost. Posléze se přidává gramotnost finanční. V roce 2007 MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem financí vydalo Standardy finanční gramotnosti (jako součást materiálu Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách). Obrázek 3: Role standardů finanční gramotnosti

Pramen: Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument MF, MŠMT, MPO ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního

vzdělání

z

prosince

2007[online].

2007,

prosinec.

[cit.

2014-12-10].

Dostupné

z

WWW:

<

www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>, s. 9

Na obrázku 3 je přesně popsán způsob výuky – od vytvoření standardů, které obsahují peněžní, cenovou a rozpočtovou gramotnost, přes jejich začlenění do Rámcových vzdělávacích programů a následně do školních vzdělávacích programů, podle kterých jsou žáci základních a středních škol vzděláváni. Dále jsou zde definovány i programy dalšího vzdělávání, které jsou především určeny širokému okruhu občanů, kteří finančním vzděláváním neprošli a kteří si tyto vědomosti chtějí nebo potřebují doplnit. 21

Od roku 2013 je finanční gramotnost trvale zařazena do školních vzdělávacích programů podle rozhodnutí MŠMT, a to do oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Cílové výstupy jsou definovány v tzv. Standardech pro finanční vzdělávání na jednotlivých stupních školy. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání neurčuje přesně, kdy a která látka má být zařazena do určitého ročníku. Učivo určuje pouze pro 1. a 2. stupeň základní školy. Jednotlivé školy pak podle toho volí strategii výuky, a to tak, aby byly splněny standardy pro finanční vzdělávání. Na základě Rámcového vzdělávacího programu školy vytvořily své Školní vzdělávací programy, které byly postupně kontrolovány Českou školní inspekcí. Ani rámcové, ani školní vzdělávací program však nejsou neměnné dogma, Ministerstvo školství vydává průběžně další doporučení či pokyny k výuce jednotlivých předmětů, případně doporučuje zařazení předmětů dalších. To je právě případ finanční gramotnosti, která byla nejdříve pouze doporučeným učivem, od roku 2013 pak povinným. V následující tabulce je popis jednotlivých oblastí, které byly do výuky zařazeny. Konkrétní učivo je pak uvedeno přímo ve školním vzdělávacím programu, včetně doplňků v rámci mezipředmětových vztahů a naplnění jednotlivých kompetencí. Tabulka 2: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání Peníze 1. stupeň ZŠ Obsah - hotovostní a bezhotovostní forma peněz - způsoby placení - banka jako správce peněz

2. stupeň ZŠ Obsah - nakládání s penězi - tvorba ceny - inflace

Výsledky Výsledky - používá peníze v běžných situacích - na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení - odhadne a zkontroluje cenu nákupu a - na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, vrácené peníze zisku a DPH - objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny - popíše vliv inflace na hodnotu peněz Hospodaření domácnosti 22

1. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti - nárok na reklamaci

2. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti - základní práva spotřebitelů

Výsledky Výsledky - na příkladu ukáže, proč není možné - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede realizovat všechny chtěné výdaje hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů - objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu - vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele Finanční produkty 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Obsah Obsah - úspory - služby bank, aktivní a pasivní operace - půjčky - produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků - pojištění - úročení Výsledky Výsledky - vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat - uvede příklady použití debetní a kreditní platební a jak vracet dluhy karty, vysvětlí jejich omezení - uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) - uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) - vysvětlí význam úroku placeného a přijatého - uvede nejčastější druhy pojištění Pramen: Finanční gramotnost. Metodický portál RVP [online]. 2012 - 2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6055

Příklady dílčích výstupů pro jednotlivé ročníky jsou uvedeny v následujícím přehledu:16 -

pozná české mince a bankovky, uvede příklad využití platební karty, odhadne cenu základních potravin (1., 2. ročník)

16

Finanční gramotnost: Doporučení, inspirace, náměty. Metodický portál RVP [online]. 2012 - 2015 [cit. 201501-28]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6461

23

-

zkontroluje, kolik peněz je vráceno při placení, chápe základní funkci banky (3., 4. ročník)

-

porovná svá přání a potřeby se svými finančními možnostmi, sestaví jednoduchý osobní rozpočet (4., 5. ročník)

-

objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje a opačně (5. ročník)

-

na příkladech objasní rizika půjčování peněz (5. ročník)

-

na příkladu vysvětlí, jak reklamovat zboží (5. ročník)

-

uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho ochrany včetně ochrany duševního vlastnictví, uvede příklady příjmů a výdajů domácnosti, rozliší zbytné a nezbytné výdaje (6. ročník)

-

navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje a opačně (6. ročník)

-

vysvětlí zásady hospodárnosti na rozpočtu domácnosti (6. ročník)

-

vysvětlí, k čemu slouží bankovní účet, příklady hotovostního a bezhotovostního placení (7. ročník)

-

na příkladech objasní přednosti a rizika používání platebních karet (7. ročník)

-

na příkladech objasní rozdíly mezi debetní a kreditní platební kartou (7. ročník)

-

na příkladu vysvětlí rozdíl mezi úrokem placeným a přijatým (8. ročník)

-

na příkladech objasní možnosti úspor, investic či spotřeby při nakládání s volnými finančními prostředky (8. ročník)

-

porovná nabídku finančních produktů pro zhodnocení volných finančních prostředků (8., 9. ročník)

-

hledá možnosti, jak řešit deficit na straně příjmů a výdajů (8., 9. ročník)

-

uvede možnosti půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník)

-

porovná nabídku finančních produktů pro půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník)

-

uvede možnosti různých typů pojištění (8., 9. ročník)

-

vysvětlí, co je inflace a jaký je její vliv na reálnou hodnotu peněz (8., 9. ročník)

-

popíše postup při reklamaci výrobku nebo služby (9. ročník)

-

na příkladu objasní, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele (9. ročník)

24

V roce 2014 byly publikovány výsledky mezinárodního šetření v oblasti jednotlivých gramotností. Pro hodně zúčastněných bylo překvapením, že se čeští 15letí žáci umístili na šestém místě z 18 zúčastněných zemí – tedy v první desítce. Předpokládá se, že tento výsledek byl již ovlivněn strategií ministerstva školství a ministerstva financí ve vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti. Ukázky úloh jsou uvedeny v šetření České školní inspekce dostupné na webu České školní inspekce.17

1.7

Zrakově postižení žáci a dospělí

Vzhledem k zaměření mé práce – finanční a ekonomická gramotnost zrakově postižených bych považovala za vhodné alespoň stručně zmínit problematiku zrakového postižení a možnosti jeho kompenzace. Zrakové vady lze klasifikovat z mnoha hledisek, pro potřeby školství a zařazení žáků do speciálního vzdělávání se používají kategorie středně těžce zrakově postižený, těžce zrakově postižený a nevidomý. Prakticky všechny tři kategorie vyžadují speciální pomůcky, zvětšený tisk (16 – 26b.), kamerové či příruční lupy, počítače se zvětšovacím programem či ozvučením, braillské řádky a braillské tiskárny. Avšak ani nejkvalitnější pomůcky nemohou zrakové vjemy a orientaci v prostoru nahradit úplně. Je tedy především na vyučujícím, aby volil co nejlepší kompenzaci vzhledem k probírané látce. Konkrétnější údaje zrakového postižení jsou uvedené v následující tabulce.

17

Příklady úloh z finanční gramotnosti. Česká školní inspekce [online]. 08.03.2012 [cit. 2015-01-28]. 23 s. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/PISA/Priklady-uloh-z-financnigramotnosti/FL_uvolnene_ulohy.pdf

25

Tabulka 3: Stupně zrakového postižení Položka 1

Druh zdravotního postižení Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1

2

Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2

3

Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového postižení 3 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů

4

Praktická slepota zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4

5

Úplná slepota ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5

Pramen: MKN-10. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn-mezinarodni-statisticka-klasifikace-nemoci-pridruzenych-zdravotnich-problemu

Zrakové postižení může být jednak vrozené a jednak získané – např. úrazem, nádorovým bujením, atrofií očního nervu, atd. Pro vzdělávání je tato informace velmi důležitá. Zcela jinak se totiž pracuje se žákem, který viděl a zrak postupně slábl – dovede si představit barvy,

26

geometrické obrazce i tělesa, lépe se orientuje v prostoru, na PC se mu pracuje určitě jednodušeji. Musí se spíše vyrovnávat s psychickou stránkou, že nenávratně něco ztrácí. Oproti tomu člověk od narození těžce slabozraký nebo nevidomý netuší, co by mohl zrakem vnímat a od raného dětství se s touto situací sžívá lépe. Daleko hůře se mu ale vysvětlují abstraktní pojmy, je z velké části odkázán na vjemy ostatních smyslů – především hmatu a sluchu. Některé pojmy pro něj zcela ztrácí význam. Proto je zapotřebí v maximální míře využívat kompenzační pomůcky. Zde se však naráží na jejich cenu a na možnosti sociálního odboru v místě bydliště vhodnou pomůcku zakoupit. Pro výuku finanční gramotnosti je nutné volit vhodné příklady a pomůcky, které by danou problematiku osvětlily. Jde o plastové modely, napodobeniny platebních karet v reálné velikosti, reliéfní písmo, znalost braillského označení mincí apod. Kromě těchto pomůcek jsou v rámci finanční gramotnosti nacvičovány i sociální situace. Je zapotřebí si uvědomit, že těžce zrakově postižený člověk nezvládne přečíst dlouhý, nesrozumitelně napsaný text smlouvy, nevidomý může být při podpisu smluv záměrně zmanipulován k nevýhodné transakci – takových příkladů by bylo možné uvést velké množství. Vždyť jen výběr z bankomatu se prakticky neobejde bez pomoci další osoby – jednak chybí ozvučení displeje a jednak by kdokoliv mohl „odkoukat“ zadávané údaje. Naštěstí Česká spořitelna, a.s. (ČS) a Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) Poštovní spořitelna postupně zavádějí bankomaty (ATM) upravené hlasovým výstupem pro samostatné užívání nevidomými osobami a vůbec všemi, kteří nemohou zrakem sledovat údaje na obrazovce. Nejprve je nutno seznámit se s umístěním jeho jednotlivých komponentů:18 

obrazovky;



numerickou klávesnicí s hmatově označeným tlačítkem pro číslici „5“;



funkčními tlačítky vpravo od numerické klávesnice a jejich funkcí (storno, oprava a OK);



funkčními tlačítky podél obou stran obrazovky na starších typech bankomatů ČS;



vstupu pro sluchátka;

18

Bankomaty pro nevidomé. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. Copyright © 2002 - 2015 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://www.sons.cz/docs/bankomaty/

27



štěrbin pro vložení karty, pro odběr bankovek a stvrzenky.

To se liší podle typu bankomatu. Po zasunutí konektoru sluchátek do zdířky a vložení karty stačí pozorně poslouchat pokyny a potom volit příkazy podle naší potřeby. Tlačítkem u zdířky pro sluchátka se může nastavit hlasitost ve třech stupních. K dispozici jsou tyto služby bankomatu: 

Výběr nastavené částky hotovosti.



Výběr částky podle vlastní volby.



Dobíjení kreditu předplacených služeb všech operátorů mobilních telefonů.



Dotaz na zůstatek na účtu.



Změna PIN - možno jen u bankomatu Vaší banky.

1.8

Měna ČR, problematika zrakově postižených

Pro celou oblast finanční gramotnosti je klíčová znalost měny naší země, její mince, bankovky a použité ochranné znaky. Měnu definujeme jako „národní formu peněz, respektive dohodnutou integrační nadnárodní formu peněz. Měna je tedy pojem užší, než pojem peníze. Penězi, např. v České republice, chápeme české koruny, americké dolary, euro atd., ale měnou v České republice je pouze česká koruna.“19 S některými cizími měnami se děti seznámí v rámci cestování, kdy nejvýznamnější měny jsou euro a dolar. Znalost bankovek a mincí je uvedena ve standardech hned na prvním místě – v 1. ročníku základní školy. Peníze jsou prostředek, kterým platíme za zboží. Na jedné straně je přijímáme a na druhé straně utrácíme, čímž zajišťujeme jejich oběh. Peníze mohou obíhat v těchto formách: hotovostní peníze – mince a bankovky a bezhotovostní peníze – vklady na účtech v bankách.20

19

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: GRADA Publishing, 2011, 304 s. ISBN 97880-247-3669-3, s. 29. 20 JAKEŠ, Petr. Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2011. 102 s. ISBN 978-80-7373-089-5, s. 3

28

Již od dětství se děti setkávají s penězi v rámci rodinného nakupování. Seznámí se nejdříve s drobnými mincemi, dále pak – se znalostí čísel – s papírovými bankovkami. Ve škole slouží pro výuku papírové modely patřičného zabarvení. Děti jsou samozřejmě seznámeny s faktem, že s modelovými penězi nejde platit a že pravé bankovky mají různé znaky, které je od modelů odlišují. Jde o tzv. ochranné prvky, kterých je celá řada. Jsou to vodoznak, ochranný proužek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, ochranný pruh a mikrotexty.21 Je nutností, aby děti pochopily, že peníze nelze napodobovat. Moje bakalářská práce je zaměřena na zrakově postižené klienty, proto následující popis mincí a bankovek české měny odpovídá tomuto zaměření. Kovové mince naší měny22 – popis zaměřen na zrakově postižené 

1 Kč……..mince o průměru 20 mm, stříbrné barvy, po okrajích vroubkovaná, na lícní straně český lev, na rubu hodnota mince nad svatováclavskou korunou



2 Kč……..mince o velikosti 21,5 mm, stříbrné barvy, tvar jedenáctihranu (znatelně není kulatá, ale hranatá), na lícní straně český lev, na rubu číselná hodnota vedle velkomoravského šperku



5 Kč…….průměr 23 mm, hladká hrana, stříbrná barva, líc mince český lev, na rubu hodnota a stylizovaný Karlův most



10 Kč……barva hnědá (bronzová), průměr 24,5 mm, po obvodu vroubkovaná, edice z roku 2000 měla vyražen text v Braillově písmu, na lícové straně je český lev, na rubu hodnotové číslo a zmiňované Braillovo písmo



20 Kč……mince hranatého charakteru – třináctihran, zbarvený dozlatova, průměr 26 mm. Na rubové straně je postava svatého Václava na koni, na lícové český lev



50 Kč……jediná mince „bimetal“ – dvoubarevný kov, průměr 27,5 mm, na lícní straně český lev a hodnota, hrana je hladká. Rubová strana obsahuje seskupení budov charakteristických pro Prahu. Edice roku 2000 obsahuje opět braillský text.

21

NAVRÁTILOVÁ, Petra a Michal JIŘÍČEK. Finanční gramotnost: učebnice žáka. Edited by Jaroslav Zlámal. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media, 2013. 88 s. ISBN 9788074021503, s. 9. 22 České mince. Česká národní banka [online]. 2003-2015 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/

29

Pro rozeznávání mincí a jejich hodnot slouží zrakově postiženým též šablona, do které jednotlivé mince podle hodnoty přesně zapadají a která má pod otvory číselné vyjádření v Braillově písmu. Slabozrací mince rozeznávají i podle hladké či vroubkované hrany. Ukázka šablony na mince je na obrázku č. 4. Obrázek 4: Rozlišovač pro mince

Pramen: Pomůcky pro zrakově postižené. SONS ČR [online]. Copyright 1995 - 2015 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://is.braillnet.cz/pomucky_vypis.php?name=mince

České bankovky jsou pro zrakově postižené značně obtížné, jejich základním rozeznávacím znakem je jejich délka. Rozlišovač má na sobě reliéfní značky, podle kterých nevidomý pozná, o jakou bankovku jde. Využito je zde to, že každá bankovka je jinak dlouhá. Když se tedy do rozlišovače zasune určitým způsobem, je tak velmi jednoduché poznat, o jakou bankovku jde. V ČR jsou vydány bankovky o nominální hodnotě 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun českých.23 

100 Kč …… 140 x 69 mm. Světlezelená bankovka, na lícové straně je vyobrazen Karel IV. Pravý horní roh lícové strany obsahuje hmatovou značku (jedna svislá čárka).



200 Kč …… 146 x 69 mm. Oranžová bankovka, na níž je portrét Jana Ámose Komenského. Hmatovou značku v pravém horním rohu tvoří dvě svislé čárky.

23

České bankovky. Česká národní banka https://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/

[online]. 2003-2015 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z:

30



500 Kč …… 152 x 69 mm. Hnědorůžová bankovka vyobrazující Boženu Němcovou. Hmatem můžeme nahmatat 3 svislé čárky.



1 000 Kč …… 158 x 74 mm. Fialová barva, na portrétu je František Palacký. Hmatovou značku tvoří jedna vodorovná čárka v pravém horním rohu.



2 000 Kč …… 164 x 74 mm. Tmavě zelená bankovka s Emou Destinovou, dvě vodorovné čárky tvoří hmatovou značku.



5 000 Kč …… 170 x 74 mm. Modrá bankovka s portrétem Tomáše Garriguea Masaryka. Hmatová značka obsahuje tři vodorovné čárky.

Pro eurobankovky a euromince existují velmi podobné šablony, jak dokládá následující obrázek: Obrázek 5: Pomůcka pro rozlišení bankovek

Pramen: Pomůcka pro rozlišení euro bankovek pro nevidomé. Blesk.cz [online]. 2008 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://img.blesk.cz/img/1/normal620/266203-img-euro-slepci-nevidomi-rozlisovac.jpg

31

2 VZDĚLÁVÁNÍ ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH VE ŠKOLE SPECIÁLNĚ ZŘÍZENÉ PRO ŽÁKY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V BRNĚ, DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ Svoje pozorování, rozhovory a dotazníková šetření i z nich vyplývající následná doporučení jsem realizovala na Střední škole, základní škole a mateřské škole pro zrakově postižené, Kamenomlýnská 2, Brno. Téma bakalářské práce i školu jsem si vybrala kvůli jednomu členovi mé rodiny, který je zrakově postižený a vzdělával se právě v této škole pro zrakově postižené v Brně. Kromě toho jsem v této škole plnila svoji praxi pro doplňující pedagogické studium. Škola leží v rozsáhlém prostoru v Brně – Pisárkách a zahrnuje všechny stupně vzdělávání – od mateřské školy až po maturitou nebo výučním listem zakončené obory střední školy. Vzdělávání probíhá podle školních vzdělávacích programů a zahrnuje i vzdělávání mentálně a kombinovaně postižených žáků. Vzdělávací aktivity zrakově postižených mají v Brně dlouhou tradici, škola bude letos slavit 180. výročí založení vzdělávacího ústavu. Do roku 1992 existovalo pouze základní vzdělávání, od roku 1992 existuje i střední škola. V dnešní době se ve škole vzdělává 20 dětí v mateřské škole (MŠ), 161 žáků na základní škole (ZŠ) podle 3 školních vzdělávacích programů (základní škola, praktická škola, speciální škola) a 165 žáků na střední škole (SŠ). Celkem je na výběr šest studijních oborů – tři maturitní a tři učební. Všechny obory jsou pomocí ŠVP modifikovány pro výuku zrakově postižených. Téměř všichni žáci jsou handicapovaní, výjimkou jsou ti, kteří byli na školu přijati před rokem 2011 – do této doby platila tzv. „integrace naruby“ – škola mohla vzdělávat až 25 % zdravých žáků. Od 1. 9. 2011 je možné vzdělávat pouze žáky postižené, ve třídě musí být 75 % zrakově postižených, dalších 25 % může mít jiné postižení. Ve škole speciální mají všechny děti středně těžkou a těžkou mentální retardaci kombinovanou se zrakovým postižením, v praktické škole mají lehkou mentální retardaci - opět v kombinaci s vadou zraku, výjimečně jen mentální retardaci a jiné postižení. Veškeré tyto informace jsem čerpala z interních materiálů školy. 32

Součástí školy je ještě Speciálně pedagogické centrum (SPC), jehož pracovníci se starají o žáky integrované v běžných školách po celém kraji a opět na všech stupních výuky. I pro tyto žáky je nutno připravovat vhodné pracovní pomůcky, což navíc ještě komplikuje fakt, že každá škola má svůj vzdělávací program. Nicméně výstupy jsou standardizované pro všechny žáky, jde tedy spíš o to, aby integrovaní žáci mohli být vzděláváni společně se žáky zdravými a neměli se svým handicapem problém. Většina těchto žáků má svého asistenta, který je v přípravě pomůcek nenahraditelný a který pracuje podle metodických pokynů SPC.

2.1

Výuka zrakově postižených žáků v uvedené škole, školní vzdělávací program

Výuka finanční gramotnosti byla sice ve školních vzdělávacích programech uvedena vždy, ale v podstatě jen v okrajové podobě. Teprve velké problémy v ekonomické a finanční gramotnosti současné dospělé generace vedly k tomu, aby se v této oblasti zahájilo vzdělávání již na základních školách a to podle konkrétně daných výstupů. V době, kdy MŠMT školám v podstatě – změnou RVP pro základní vzdělávání – nařídilo výuku finanční gramotnosti, měly školy několik možností: využít tzv. disponibilní hodiny pro samostatnou výuku finanční gramotnosti, zařadit výuku do již určených hodin v ŠVP – nejčastěji do hodin občanské nauky a matematiky nebo využít tzv. projektových dnů. V každém případě to znamenalo určité zásahy do školních vzdělávacích programů, které musely být od 1. 9. 2014 inovovány. Ve škole pro zrakově postižené v Brně kombinují dvě tyto možnosti – finanční gramotnost byla zařazena do hodin matematiky na prvním stupni a do hodin předmětu výchova k občanství na stupni druhém. K tomu přistupují tzv. projektové dny, kdy žáci řeší zadaná komplexní témata tak, aby si prověřili své předchozí znalosti. Na střední škole je tato problematika zařazena do předmětů podle oborů – ve studijním programu Obchodní akademie je to v podstatě součástí předmětu ekonomika, stejně tak u oboru Sociální péče. V ostatních oborech je to podobně jako na ZŠ v předmětech Výchova k občanství – ekonomická část a matematika. Konkrétní výuka je dána samotným školním vzdělávacím programem. 33

Pro svoji práci jsem si zvolila výuku finanční gramotnosti na druhém stupni základní školy, z výuky na prvním stupni jsem zkusila jednoduchým testem, zda by žáci splnili standardy stanovené MŠMT. Na prvním stupni zvládají děti pouze omezené množství informací a jejich početní schopnosti jsou v souladu s věkem a výukou. Neznají ještě procenta, zlomky a hůře se orientují v odborných pojmech. Těžištěm výuky je evidentně druhý stupeň základní školy. Odtud by si žáci měli odnést nejpotřebnější sumu znalostí pro zvládání běžných finančních operací a základy ekonomické gramotnosti. Žáci střední školy zase potřebují navázat na základní znalosti, jejich výuka finanční gramotnosti se liší podle oborů, které studují. Druhý stupeň základní školy má v každém ročníku jednu třídu školy základní a jednu třídu školy praktické, která slouží pro žáky s primárně lehkým mentálním postižením. Ve všech třídách jsou především děti se zrakovým handicapem, případně v kombinaci s mentálním postižením. Struktura žáků je popsána v níže uvedené tabulce. Děti zdravé tvoří výjimku – na školu nastoupily za dřívější legislativy, např. z důvodu, že školu navštěvoval jeho zrakově postižený sourozenec. Programy pro výuku finanční gramotnosti jsou ve škole praktické přizpůsobeny intelektové úrovni žáků – úlohy jsou jednodušší a více se zde pracuje s pomůckami určenými pro mladší děti. Samozřejmě velkou roli hraje zrakový handicap. Nelze totiž využívat běžné učebnice či pracovní sešity, obrázky je nutné podrobně popsat, grafická znázornění jsou téměř nevyužitelná. Samozřejmostí je, že žáci využívají kompenzační pomůcky, ale veškeré materiály je potřeba příslušně upravit a využívat i alternativní řešení. Současný počet žáků dle jejich zdravotního stavu ve třídách 2. stupně je shrnut v následující tabulce:

34

Tabulka 4: Počty žáků v jednotlivých třídách rozdělených podle handicapu třída

zdraví

slabozrací

nevidomí

kombinované vady, Celkem zrakové a mentální postižení

6. třída

2

3

1

0

6

7. třída

1

9

1

0

11

8. třída

0

9

0

2

11

9.A

1

4

1

0

6

9.B

1

6

0

0

7

6. tř. praktická

0

0

0

9

9

7. tř. praktická

0

0

0

10

10

8.+9. tř. praktická 0

0

0

7

7

Pramen: autorka dle interních školních materiálů

Ve školním vzdělávacím programu základní školy pro zrakově postižené jsou uvedena jednotlivá témata v ročnících a to podle následujícího schématu (tabulka č. 5 a 6): Tabulka 5: Školní vzdělávací program pro 6. a 7. třídu

ROČNÍKOVÉ VÝSTUPY

UČIVO

Finanční gramotnost:

Úloha peněz a majetku, materiální

- definuje hmotný a nehmotný majetek

funkce rodiny.

- rozpozná hodnotu peněz

Peníze

- uvede příklady příjmů a výdajů domácnosti

Hospodaření – rozpočet

- vysvětlí rozdíl mezi pravidelnými a jednorázovými

domácnosti, úspory, investice,

příjmy a výdaji

úvěry, splátkový prodej, leasing.

- rozliší zbytné a nezbytné výdaje v konkrétní situaci - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti - navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje - navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje

Typy účtů 35

- vysvětlí zásady hospodárnosti na rozpočtu

Platební karty

domácnosti - pochopí úlohu peněz a majetku - rozlišuje druhy majetku a uvede jejich příklad - objasní pojem „sociální spravedlnost“ - vysvětlí, k čemu slouží bankovní účet

Banky a jejich služby.

- uvede příklady různých způsobů hotovostního

Principy tržního hospodářství -

placení

nabídka, poptávka, trh.

- uvede příklady různých způsobů bezhotovostního

Právo v každodenním životě.

placení

Základní práva spotřebitele; styk s

- posoudí výhody a rizika hotovostního a

úřady.

bezhotovostního placení v konkrétní situaci - na příkladech objasní přednosti a rizika používání platebních karet - na příkladech objasní rozdíly mezi debetní a kreditní

Peníze.

platební kartou Rodinný rozpočet. Pramen: Školní vzdělávací program školy SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postižené, Brno, k nahlédnutí na vrátnici školy

Tabulka 6: Školní vzdělávací program pro 8. a 9. třídu ROČNÍKOVÉ VÝSTUPY

UČIVO

- uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho

Banky.

ochrany včetně ochrany duševního vlastnictví - rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví - definuje majetek hmotný a nehmotný - respektuje cizí majetek - ví, co je to životní úroveň - na příkladu vysvětlí rozdíl mezi úrokem placeným a přijatým - na příkladech objasní možnosti úspor, investic či 36

spotřeby při nakládání s volnými finančními prostředky - porovná nabídku finančních produktů pro zhodnocení volných finančních prostředků - hledá možnosti, jak řešit deficit na straně příjmů a výdajů - uvede možnosti půjčení chybějících finančních prostředků - porovná nabídku finančních produktů pro půjčení chybějících finančních prostředků - uvede možnosti různých typů pojištění

Protiprávní jednání.

- na příkladu vysvětlí, jak nabídka a poptávka ovlivňuje cenu - na příkladu vysvětlí způsoby, jak se stanovuje cena - na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH - vysvětlí, co je inflace a jaký je její vliv na reálnou hodnotu peněz - popíše postup při reklamaci výrobku nebo služby - na příkladu objasní, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele - uvede příklady korupčního jednání Pramen: Školní vzdělávací program školy SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postižené, Brno, k nahlédnutí na vrátnici školy

2.2

Rozdíly ve výuce mezi zrakově postiženými a zdravými žáky

Pro výuku zrakově postižených jsou používány většinou pracovní listy, které musí učitel modifikovat pro jednotlivé typy zrakového postižení. Pracovní listy přístupné na portálu RVP jsou však převážně v grafické podobě – omalovánky pro nejmenší, obrázkové a komiksové zpracování situací pro děti starší. Pro zrakově postižené děti by bylo potřebné přepracovat nebo zcela nově navrhnout vzdělávací materiály – pouze 37

textově, aby materiál šel napsat v Braillově písmu. Také je nutné buď vynechat tabulky a grafy nebo je maximálně zpřehlednit a zjednodušit. Lze využívat výpočetní techniku, ale jen v oblastech zpracovaných ve Wordu nebo Excelu, které jsou ozvučené speciálními programy. Při vypracovávání je nutné dbát na časové rozložení učiva – je nutné předpokládat, že zrakově postižený žák bude s textem pracovat pomaleji než žák zdravý. Základní rozdíly ve výuce zdravé populace a zrakově postižených dětí je možné vyjádřit v následující tabulce a pod ní uvedeném textu: Tabulka 7: Rozdíly ve výuce mezi zdravými a zrakově postiženými žáky Zdraví žáci

Zrakově postižení žáci

Ve třídě 25-30 žáků

Ve třídě 8-12 žáků – individuální přístup

Pracovní listy s grafikou, obrázky

Pracovní listy pouze textové

Práce u počítače – rychlejší, používají myš

Práce u počítače je pomalá – klávesové zkratky, mnohdy trvá dlouho, než najdou a otevřou požadovaný program

Mohou pracovat on-line s vyhodnocením

Musí pracovat s programem uloženým na počítači, aby se mohli vracet k úkolům

Možnost hrát postřehové hry v prostoru

Práce víceméně v lavici

Lze psát na tabuli, využít interaktivní tabuli

Vše

popisovat

slovně

s dostatečným

množstvím příkladů Mohou současně využívat různou techniku – Lze využít speciální pomůcky – zvětšovací tablety, mobilní telefony, počítače

lupy, ozvučená PC- učitel je musí ovládat

Během vyučovací hodiny lze stihnout víc Menší objem prací vzhledem k časové práce

náročnosti

Dostatek veškerých materiálů pro výuku

Omezené množství výukových materiálů, menší pestrost

Pramen: autorka dle vlastního pozorování

V tabulce jsou uvedeny ty nejzákladnější rozdíly ve výuce zrakově postižených žáků proti výuce běžné populace. Další rozdíly bych popsala pouze slovně. Základem pro výuku handicapovaných žáků jsou nejen odborně, ale i speciálně vzdělaní pedagogové. Každý učitel 38

na této škole má kromě své aprobace vystudovanou ještě speciální pedagogiku, ovládá Braillovo písmo a specifický software na počítačích. S tímto vzděláním a zkušenostmi s výukou postižených žáků se na běžných školách setkáme pouze výjimečně. V rámci základního vzdělávání musí žáci splnit všechny výstupy ze základního vzdělávání stejně jako děti zdravé, ale jejich výuka je přizpůsobena handicapu. Jde jednak o výuku předmětů speciální péče – prostorová orientace, základy sebeobsluhy, zraková stimulace, jednak o kompenzační pomůcky. To jsou především lupy, kamerové lupy, ozvučené počítače, braillské řádky a braillské tiskárny. V některých předmětech dochází k redukci učiva – jedná se konkrétně o matematiku v oblasti konstrukčních úloh v geometrii a praktických úkolů v laboratoři při biologii a chemii. Možnosti rýsování jsou totiž značně omezeny, pokusy v obou zmiňovaných přírodovědných předmětech jsou pro žáky nepřínosné a nemohou je provádět sami. Veškeré tyto poznatky se však musí nahradit – proto velkou roli hraje schopnost učitele popsat danou látku barvitě slovy. Na běžné ZŠ lze do výuky s úspěchem zařadit použití interaktivní tabule, použít prezentace či výuková videa. Tohle všechno lze pro zrakově handicapované žáky využít pouze sporadicky, o to víc se musí učitel na výuku připravovat a snažit se využít prostorové objekty, které jdou „osahat“. Dalším velkým pomocníkem je proto pro učitele tzv. termografický tisk. Jde o technologii, kdy z běžného obrázku je na speciálním přístroji vyroben obrázek plastický. Z dalších srovnávání výuky žáků škol běžných a školy pro zrakově postižené vynikne individuální přístup. Je pravda, že toto právo je zaručováno každému žáku, ale v počtu cca 30 žáků na třídu se plní poměrně obtížně. Ve třídách brněnské školy pro zrakově postižené je maximálně 12 žáků. I když mají velmi různé stupně postižení, je možnost individuální práce podstatně vyšší než ve třídě běžné školy. Navíc lze pro každého žáka ještě navíc vypracovat individuální vzdělávací plán v předmětech, kde se objeví výukové potíže. Opět je pravdou, že tuto možnost mají i žáci běžných škol, ale zde je realizace výrazně problematičtější. Další kompenzací handicapu je podstatně delší časový interval na zpracování textu, napsání cvičení či výpočet příkladů nebo zpracování pracovního listu. Celkově je toto opatření uplatňováno na všech stupních vzdělávání včetně maturitní a učňovské zkoušky. Zde je časové navýšení dáno striktně pro jednotlivé kategorie – od 50 % do 100 % časového limitu 39

pro zdravou populaci. Samozřejmostí je zadání v odpovídající velikosti písma nebo v Braillově písmu či v elektronické podobě. Zrakový handicap je kompenzován časovým navýšením i při přijímacím řízení na vysoké školy – konkrétně v Brně zajišťuje potřeby handicapovaných studentů středisko Teireisias při Masarykově univerzitě. Zhodnocení stavu výuky, přínosu finančního a ekonomického vzdělávání a identifikace problémů je popsána v následující kapitole.

2.3

Dotazníková šetření mezi učiteli a žáky na základní škole pro zrakově postižené, Brno

Pro tuto část práce jsem zvolila dotazníková šetření v pátém ročníku ZŠ, kde by žáci měli mít sumu znalostí danou standardy pro 1. stupeň ZŠ a dále dohromady osmý a devátý ročník, kde jsem se řídila daným ŠVP. Vzory dotazníků jsou zobrazeny v příloze. Otázky v dotaznících byly voleny po konzultaci s vyučujícími, a to tak, aby pokryly určité spektrum standardů, které by žáci měli na jednotlivých stupních školy zvládnout. Výsledky dotazníků poslouží současně i vyučujícím, aby měli zpětnou vazbu ze své vlastní výuky. Po zpracování odpovědí by mělo vyplynout, kde je největší slabina vzdělávání ve finanční gramotnosti a odtud by měla vyplývat daná doporučení. Ty jsem dále konzultovala se Speciálně pedagogickým centrem pro zrakově postižené a dále se studenty, kteří na ZŠ chodí na praxi. Jedná se především o studenty různých oboru Pedagogické fakulty (PedF). Tito studenti pak mohou informace přenést do výuky na PedF. Odborní pracovníci SPC pak mohou doporučení testovat na integrovaných žácích ZŠ, které mají v péči, případně doporučovat vyučujícím, jak v rámci finanční gramotnosti pracovat s žáky se zrakovým postižením.

2.3.1

Dotazníkové šetření v pátém ročníku

Dotazníkového šetření se v pátém ročníku účastnilo osm žáků, z toho byla jedna dívka pouze se světlocitem, tři těžce slabozrací a čtyři středně těžce zrakově postižení. Dotazníkové šetření probíhalo v březnu tohoto roku a bylo realizováno v několika grafických podobách – Braillovo písmo, různé formy zvětšeného písma a s použitím kompenzačních pomůcek (lupa 40

a PC). Základní dobou pro vyplnění dotazníku bylo 45 minut, nicméně v této třídě měly všechny děti některou z forem časového navýšení středně těžce zrakově postižení 50 % základního času, těžce zrakově postižení 100 %. Nevidomá dívka pak navíc pracovala s asistentkou. Téměř všechny otázky byly voleny jako uzavřené – žáci vybírali správnou odpověď z několika variant. Otázky v dotazníku jsou uvedeny v příloze č. 1. Vyhodnocení dotazníku a procentové vyjádření je v následující tabulce. Tabulka 8: Vyhodnocení dotazníku pro pátý ročník Správně Nesprávně Správně % Nesprávně % Bezhotovostní platební styk

6

2

75

25

Výdaje x příjmy

4

4

50

50

Platby v domácnosti - vodné, stočné

7

1

87

13

Platby v domácnosti – plyn

3

5

37

63

Hotovostní platební styk

7

1

87

13

Osobnosti na bankovkách

3

5

37

63

Platební doklad

6

2

75

25

Reklamace

4

4

50

50

Pramen: autorka dle vlastního výzkumu

Žáci pátého ročníku by podle standardů měli znát základní pojmy v oblasti znalosti bankovek a mincí naší peněžní soustavy, hotovostního a bezhotovostního platebního styku, financování domácnosti, měli by vědět, že k nákupu je vydána účtenka, která slouží ke kontrole nákupu i k reklamování zboží. Z dotazníků vyplynulo, že většina žáků ví o existenci platebních karet, ví, že se dá platit hotovými penězi i platební kartou. Znalosti našich bankovek jsou podstatně horší, nicméně tento problém vyplývá z jejich zrakového postižení: pokud se totiž nazpaměť nenaučí osobnosti na bankovkách, nemohou si to zrakem ani ověřit ani fixovat do paměti. Pokud bychom se zaměřili na výdaje v domácnostech, zde je situace horší. Podle rozhovorů s vyučujícími je znalost dětí v této oblasti malá. Jednak to s nimi rodiče neprobírají, jednak jsou tyto výdaje často hrazeny bankovním převodem a děti tak o nich ani neví. Výdaje 41

a příjmy označilo správně 50 % dětí. Zde byla spíš zajímavá informace, že pořízení nové věci bralo hodně dětí jako příjem – věc dostaly. Znovu se objevuje spíše neznalost pocházející z rodinného prostředí. Učitelé tyto situace s dětmi probírají a zaměřují se na praktické dovednosti v rámci výletů a dalších samostatných aktivit dětí. To bude také rozebráno v části Dotazníky pro učitele. Zajímavá je situace s účtenkami – nadpoloviční většina ví, že k nákupu patří účtenka. To je také součástí výuky, učitelé chystají dětem fiktivní doklady, se kterými následně počítají. Ale že by šla účtenka použít k reklamaci, to už děti většinou nevědí, stejně jako o reklamaci samotné. Jednoznačným přínosem finančního a ekonomického vzdělávání na prvním stupni se jeví znalost existence platebních karet a při dalších rozhovorech se žáky vyplynula i znalost bezpečnostního hlediska. Děti věděly, že je nějaké číslo, co se nikomu neříká a co se musí napsat do bankomatu nebo v obchodě u pokladny. Stejně tak je výborné, že si umí alespoň přibližně zkontrolovat, kolik nákup stál a kolik peněz mají zaplatit či kolik se jim má vrátit. Největším problémem jsou spíše výdaje za domácnost – pro to ještě nejsou dobré vstupní podklady – děti si často neumí představit, jaký finanční výdaj se skrývá za pojmem plyn, vodné, stočné atd. Taky trochu pokulhává logika ve výpočtech za časovou jednotku – jen 37 % dětí správně vypočetlo roční spotřebu, pokud znaly údaj za měsíc.

2.3.2

Dotazníkové šetření v osmém a devátém ročníku

V osmém a devátém ročníku se dotazníkového šetření účastnilo 23 žáků, z toho jedna nevidomá, devatenáct slabozrakých, dva žáci s kombinovaným postižením a jedna dívka zdravá. Jeden žák v době výzkumu chyběl. Výzkum proběhl opět v březnu, otázky byly konzultovány s vyučující předmětu Výchova k občanství, kam je problematika finanční gramotnosti zařazena. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda znalosti žáků odpovídají daným standardům z MŠMT. Dotazník byl přizpůsoben svojí formou konkrétním postižením a byl realizován ve třech časových intervalech. Standardní doba pro odpovědi byla jedna vyučovací hodina – tj. 45 minut, dále šlo o navýšení o 50 a 100 % základního času. Otázky byly jednak 42

otevřené, jednak uzavřené a v jednom případě šlo o porozumění textu. Konkrétní otázky jsou uvedeny v příloze č. 1, do tabulky č. 9 jsem zařadila okruhy, ze kterých otázky vycházely. Tabulka 9: Vyhodnocení dotazníků pro osmý a devátý ročník Výuka Správně Nesprávně

Správně

Nesprávně

tématu

%

%

podle ŠVP Zbytné a nezbytné výdaje

6.+7.tř 11

12

48

52

Zabezpečení bankovního účtu

6.+7.tř 5

18

22

78

Pravidelné příjmy

6.+7.tř 10

13

43

57

Hodnota peněz a majetku

6.+7.tř 13

10

57

43

Spoření

8.+9.tř 9

14

39

61

Bezpečnost bezhotovostního placení

6.+7.tř 17

6

74

26

Kreditní a debetní karty

6.+7.tř 7

16

74

26

RPSN

8.+9.tř 7

16

26

74

Kontokorent

8.+9.tř 5

18

22

78

Zákonná záruka

8.+9.tř 8

15

35

65

Ochranné znaky bankovek

6.+7.tř 10

13

43

57

Platby v domácnosti

6.+7.tř 14

9

61

39

Úvěr

8.+9.tř 10

13

43

57

Hypotéka

8.+9.tř 13

10

57

43

Minimální trvanlivost zboží

8.+9.tř 12

11

52

48


Třídy druhého stupně již mají v osnovách finanční a ekonomické gramotnosti složitější pojmy a také použití nabytých znalostí je rozsáhlejší. V podstatě bez větších problémů jsou již znalosti v oblasti platebních karet – je vidět, že opakování látky v každém ročníku má své opodstatnění i dobré výsledky. Také platby v domácnosti jsou již pro žáky bližším pojmem, jednak jsou již zběhlejší v běžném počítání, jednak výuka fyziky a dalších předmětů přináší informace, které se do finanční gramotnosti promítnou. Hůře se však orientují v pojmech 43

zbytné a nezbytné výdaje. Možná se ale problematika dá interpretovat tak, že mají jiné nazírání na svoje potřeby. Internet totiž označila většina žáků jako nezbytný. Co je ale značně alarmující, je přístup žáků k bezpečnosti účtu. Ve fingovaném případu phishingu označilo chybnou variantu chování 78 % žáků. Zde vidím velkou mezeru ve vzdělávání nejen ve finanční gramotnosti, ale i v oblasti informačních technologií. Pokud se týká znalostí pojmů v oblasti půjčování peněz, jsou i zde značné mezery. Ačkoliv žáci měli probranou látku úvěr, půjčka, hypotéka, kontokorent a RPSN, většina odpovědí byla chybná. Především na tuto problematiku bych se chtěla zaměřit ve svých doporučeních pro výuku. V dotaznících odpovídali žáci osmého a devátého ročníku – pokud bychom na jejich znalosti nahlédli podle tohoto rozdělení, zjistili bychom, že deváté třídy jsou na tom o něco lépe – opět zde hrají roli měsíce výuky navíc. Co ale bylo velmi zajímavé, tak to byly rozhovory se žáky po ukončení dotazníkového šetření. Většina si po určité nápovědě dokázala vzpomenout na správné odpovědi, nebo pokud jim byly správné varianty řečeny, zdůvodnit proč by to tak mělo být. Testování nakonec sami vyhodnotili jako přínosné s tím, že si osvěžili již získané vědomosti.

2.3.3

Dotazníky pro učitele

Dotazníkové šetření pro učitele bylo zařazeno až na závěr všech šetření. Celkově odpovídalo 17 pedagogů – ne že by všichni učili finanční gramotnost, ale její terminologii či znalosti žáků mohou využívat i v jiných předmětech v rámci mezipředmětových vztahů a přesahů. Otázky byly voleny tak, aby postihly konkrétní pozorování učitelů při výuce i v praktickém životě při mimoškolních aktivitách a učitelé mohli volit více správných odpovědí. Kromě toho mě zajímalo, zda s dětmi hovoří i o jejich potřebách a jejich finanční náročnosti. Vzor tohoto dotazníku je možno opět nalézt v příloze č. 1.

44

Graf 1: Zjišťování finanční gramotnosti žáků 14 12 10 8 6 4 2 0 Výuka

Mimoškolní aktivity

Škola v přírodě

Exkurze a výlety

Jinde


Odpovědi na první otázky (graf 1) mohli učitelé volit z pěti oblastí, přičemž bylo povoleno jich použít více současně. Většina si uvědomuje, že znalosti žáků zjišťuje hlavně ve výuce, kde to je opět v teoretické rovině. V praxi je to nejvíce na časově krátkodobých aktivitách, kdy jsou se žáky mimo školu. Graf 2: Znalost žáků cen mimoškolních aktivit 12 10 8 6 4 2 0 Ano

Spíše ano

Spíše ne


45

Ne

Zde byla položená otázka tak, aby se zjistilo, nakolik učitelé s dětmi probírají domácí rozpočet vzhledem k jejich aktivitám. Téměř všichni vyučující (graf 2) se shodují, že tuto problematiku mají zařazenou do výuky, ale že děti opravdu nevědí, kolik stojí jejich mimoškolní činnost. Z aktivit udávají sport, jazykovou přípravu, hru na hudební nástroj, různé kroužky. Ale jen málokdo ví, jaká je na jejich zájmy vyhrazena v rodinném rozpočtu částka a jestli je to vzhledem k rodinné finanční situaci moc nebo málo a zda by se mohli věnovat ještě dalším zájmům. O něco lepší je znalost finanční náročnosti aktivit o prázdninách – táborů apod. Graf 3: Čas potřebný k výuce finanční gramotnosti 12 10 8 6 4 2 0 1 hodina týdně 2 hodiny týdně 4 hodiny týdně

1 rok

Měsíc a půl

Průběžně v matematice


Na tuto položenou otázku byl názor pedagogů téměř jednotný – skoro všichni by přivítali výuku každý týden v rámci pravidelné hodinové dotace. Je to jistě zajímavý námět pro vedení školy, zda by plány výuky nešly upravit. Ostatní odpovědi jsou znázorněny v grafu č. 3.

46

Graf 4: Konkrétní styl výuky finanční gramotnosti 14 12 10 8 6 4 2 0 Podle Příklady z probíraného běžného tématu života

Diskuze

Hry

Vlastní materiály

Nákup Vyhledávání surovin do na internetu pracovních činností


Protože i v tomto případě (graf č. 4) bylo možno více odpovědí současně, zaškrtl každý pedagog to, co využívá nejvíce. Navíc je nutné konkrétní výuku modifikovat podle složení žáků ve třídě – tj. podle konkrétního postižení. Jinak se bude učit ve třídě, kde jsou děti pouze se zrakovým handicapem a jinak tam, kde je ještě navíc i postižení mentální. Učitelský dotazník byl zaměřen spíše na to, jak učitelé s žáky pracují, jaké využívají zdroje informací a jak žáky vedou při uplatňování nabytých znalostí v praxi. Bylo možno volit více odpovědí současně – proto je tato část dotazníku zpracována graficky a nikoliv v procentech. Nejčastější formou zjišťování úrovní vědomostí je ověřování ve výuce, a dále v rámci exkurzí, výletů, školy v přírodě. Tady byla pro moji práci velmi přínosná rozprava po ukončení dotazníkového šetření. Nakonec se většina vyučujících shodla na faktu, že pokud děti svoje znalosti ukazují ve škole, je to výrazně lepší než v praxi. Ačkoliv teoreticky vědí, že je nutné si peníze rozpočítat na určitou dobu či potřeby, ve skutečnosti – třeba na škole v přírodě – utratí svoje finance hned první den. Případně nedokážou odhadnout finanční náročnost a chtějí si odnést věc za větší částku, než mají u sebe. Tady je velké pole působnosti vyučujících – převést naučené informace do praktického života.

47

Naprostá většina učitelů se shoduje v tom, že výuka finanční a ekonomické gramotnosti je potřebná podstatně častěji, než jak je nastavená v současnosti. Je pravda, že i když do ŠVP si ji školy zařazovaly samy a také samy určovaly hodinovou dotaci, byly značně omezeny již existujícím ŠVP a využitím tak zvaných disponibilních hodin. V rámci zařazení finanční gramotnosti totiž nebyl navýšen časový plán týdenní výuky, přibylo pouze množství informací. Přitom pro děti jsou tyto informace zcela nezbytné. Zrakový handicap zase komplikuje používat pravidelně nejrozšířenější médium pro získávání informací – Internet. Orientace na stránkách je leckdy velmi náročná na čas a nezřídka se stane, že stránku hlasový výstup nedokáže přečíst. Proto je volba Internetu při výuce až na posledním místě. V rozhovorech je většina pedagogů názoru, že výuka finanční a ekonomické gramotnosti je do budoucna zcela nezbytná. Informace v rodinách jsou často nedostačující a nezřídka se stane, že děti jsou na tom se znalostmi lépe než rodiče. Ze škol by měla vyjít generace žáků, kteří by měli mít alespoň základní znalosti ekonomických a finančních pojmů, které by je dokázaly uchránit před nejrůznějšími problémy v životě – ať už se jedná o nepoctivé jednání jiných lidí, spoření či vytváření finančních plánů

48

3 PROBLEMATICKÉ OBLASTI A PŘÍNOS FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ, DOPORUČENÍ ZAINTERESOVANÝM SUBJEKTŮM V této kapitole bych chtěla využít výsledků z dotazníkového šetření a z rozhovorů se žáky, vyučujícími i vedením školy. Cílem bude formulovat oblasti výuky, kde se vyskytují zjištěné problémy, a navrhnout nějaká řešení, které by se posléze doporučily subjektům, které se vzděláváním zrakově postižených zabývají. Zhodnoceny budou i přínosy finančního a ekonomického vzdělávání.

3.1

Identifikace problematických oblastí, doporučení pro školy, Ministerstvo

školství,

mládeže

a

tělovýchovy

a

další

zainteresované subjekty Jak jsem se v průběhu své práce několikrát zmínila, vzdělávání ve finanční a ekonomické gramotnosti je v současné době považováno za významnou složku komplexního vzdělávacího procesu na základních a středních školách. Protože však jde o poměrně krátce zařazenou tématiku, nevyhnuly se jí určité problémy, o kterých jsem hovořila jednak s vyučujícími a jednak se žáky. Další poznatky vyplynuly z rozhovorů s pracovníky SPC a s vedením školy. Výsledky těchto rozhovorů bych mohla rozdělit na dvě části – v rovině organizace vzdělávání a ve vzdělávání samotném. První tři problematické oblasti se týkají spíše organizace – časová dotace, učebnice a pracovní listy, vzdělávání pedagogů. Další oblastí je výběr témat do RVP a z něho vyplývajícího ŠVP. Konečně poslední oblast vyplynula z dotazníkového šetření, týkala se výslovně nabytých znalostí a jejich použití v praxi. První problematickou oblastí je především časová dotace. Přesto, že školy měly své školní vzdělávací programy hotové a schválené a výuka podle nich probíhala od roku 2006, přistoupilo Ministerstvo školství k poměrně časově náročné úpravě. Ta především spočívala v povinné výuce druhého cizího jazyka a k navýšení učiva v oblasti finanční a ekonomické 49

gramotnosti, dále v oblasti dopravní výchovy a ochrany státu a obyvatelstva. K navýšení týdenní hodinové dotace však nedošlo. Proto musely školy přistoupit k zařazení učiva finančního vzdělávání do již stávajících předmětů nebo znovu přehodnotit využití disponibilních hodin. Nejlépe se v tomto směru jevilo přičlenění učiva do předmětu Výchova k občanství. Učivo v tomto předmětu se tak značně navýšilo a chybí proto čas na procvičení témat v praxi. Jakmile tedy bude probíhat rámcové vyhodnocení výuky finanční gramotnosti na základních školách, doporučila bych pro MŠMT, aby při další revizi finančního vzdělávání byl brán zřetel na časovou dotaci, a to i vzhledem k tomu, že každá škola ji má jinou – dle vlastního uvážení – a dětem to v případě změny školy dělá velké problémy. Některé pak vlastně vzděláváním finanční gramotnosti neprojdou vůbec nebo jen velmi okrajově. Ideální by byl zřejmě stav, kdy by finanční gramotnost byla zařazena jako samostatný předmět s konkrétním rozpisem hodin v každém ročníku, podobně jako je tomu u matematiky, češtiny a ostatních všeobecně vzdělávacích předmětů. V současné době se finanční gramotnost ve škole pro zrakově postižené vyučuje v předmětu Výchova k občanství – tento předmět je však výrazně humanitního zaměření, kdežto finanční gramotnost je předmětem spíše praktickým a značně zasahuje do oblasti matematiky. Vzdělání pedagogů nebylo v této oblasti zcela ideální. Škola tak musela nejdříve přistoupit k doškolení pedagogů. Je pravda, že v současné době existuje velké množství kurzů finanční gramotnosti, nicméně jsou vždy v rámci jednodenních školení a probírá se v nich přibližně podobná problematika. Hodně znalostí si tedy pedagogové museli zajistit jinak. Proto bych jako druhou problematickou oblast určila vzdělávání pedagogických pracovníků, a to nejen v odborné části finanční gramotnosti, ale též v oblasti didaktické. Obor finanční a ekonomická gramotnost by měl být vyučován především formou praktických příkladů. K tomu se ovšem nedostává času – ale o tom jsem se již zmiňovala výše. Sami učitelé tento problém považují za velmi zásadní. Třetí problémovou oblastí, a to především u zrakově postižených, jsou učebnice. Na trhu je velké množství učebnic a materiálu, ale jen velmi málo se dá přizpůsobit různým zrakovým a případně i mentálním postižením. Proto spočívá těžiště přípravy materiálů na učiteli. 50

Materiály je nutné zvětšit, převést do Braillova písma nebo připravovat vlastní pracovní listy či učební texty. V tomto případě je volba vhodné učebnice, která by alespoň částečně vyhověla požadavkům na výuku finanční gramotnosti zrakově postižených, nezbytná. Určité potíže činí žákům výběr témat v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Některá témata jsou pro žáky těžce pochopitelná, konkrétně se jedná o znalost, výpočet a použití získaného výsledku v oblasti RPSN a kontokorentu. Při rozhovorech se žáky vyplynulo, že pojmům příliš nerozumí a tím pádem si je velmi často neumí ani zjistit, případně vypočítat. To bychom se však dostali do problematiky spíše matematicky zaměřené. Pro zrakově postižené žáky je látka ještě komplikovanější. I když pochopí, co vlastně RPSN znamená a co z něj vyplývá, těžko tento pojem hledají v textu obchodní nabídky. Často je totiž tento údaj „pod čarou“ nebo velmi drobným písmem na konci dokumentu. Obtížná se jeví i další témata, ale ty jsem do dotazníku nezařadila, moje poznatky vyplývají z rozhovorů se žáky a s učiteli. Jedná se konkrétně o oblast, kde se vysvětluje nakládání s volnými finančními prostředky a s možnostmi investování. I v oblasti pojišťovnictví se žáci poměrně složitě orientují – dokáží vyjmenovat základní pojistky, ale již se neorientují např. v oblasti kapitálového a životního pojištění. Zde bych navrhla přesunout tato témata do oblasti středního vzdělávání a ušetřený čas věnovat praktickému procvičování učiva stávajícího. Podobně by to bylo s tématem investování. Poslední problematickou oblast vidím především u žáků, a to z rozboru jejich odpovědí v dotazníku. Konkrétně jde o jejich chápání pojmu zabezpečení účtů, případně bezpečného chování ohledně financí. Přes veškerý apel ze strany učitelů a leckdy i rodičů a dále i ze strany veřejných sdělovacích prostředků děti stále podceňují jakékoliv nebezpečí, které jim hrozí ze strany hackerů. Bez nejmenších potíží jsou ochotni neznámému člověku na sociální síti poskytnout požadované údaje, nepřipouštějí si možnost zneužití údajů a neumí se bránit propracovaným psychologickým nátlakům. Na konkrétní dotaz, zda se setkali s podvodným e-mailem či SMS zprávou, odvětí, že ano, ale téměř nikdo z toho nevyvodil žádné důsledky a požadované údaje byl ochoten poskytnout. Někteří žáci již dokonce měli konkrétní zkušenost, že jim byla z mobilního telefonu odečtena veškerá hotovost. Přesto tuto hrozbu nadále podceňovali. 51

U zrakově postižených žáků je tento problém ještě obtížnější – SMS zprávy i e-maily jim čte specializovaný program a tady jde lehce přehlédnout chybnou češtinu nebo pravopisné chyby, které často podvodné e-maily charakterizují. Je tedy jen a jen na nich samotných, nakolik berou vážně varování ze strany pedagogů při výuce. Jako doporučení pro žáky speciální školy pro zrakově postižené i pro žáky integrované lze uvést co největší praktické procvičování teoretických znalostí a především konkrétní pravdivé ukázky internetového pirátství, aby byli vybaveni co největší sumou znalostí. Do této činnosti by se mělo intenzivně zapojit i Speciálně pedagogické centrum, které má integrované žáky na starosti. Vzhledem k tomu, že má k dispozici veškeré materiály, které používají speciálně vyškolení učitelé na škole pro zrakově postižené, jde především o to, aby jeho pracovníci naučili především pedagogy těchto škol s materiály zacházet. Tím se informovanost integrovaných zrakově postižených žáků velmi zvýší. Pro pedagogy, kteří vzdělávají zrakově postižené žáky v rámci integrace, bych chtěla doporučit pracovní listy, které jsem za spolupráce s pracovníky SPC modifikovala pro výuku finanční gramotnosti. Ukázkou je například zadání pracovního listu v příloze č. 2.

3.2

Přínosy finančního vzdělávání

Snad největším přínosem výuky finanční a ekonomické gramotnosti je fakt, že se všechny děti celé republiky, a nejen zrakově postižené, seznámí v rámci základního vzdělávání se stěžejními pojmy v oblasti ekonomiky a financí. V rámci upraveného RVP musely školy přikročit k revizím svých ŠVP a výuku finanční gramotnosti přizpůsobit definovaným standardům. Vzhledem k tomu, že byly konkrétně definovány výstupy po prvním a druhém stupni základní školy, dostaly školy do rukou instrukce, co mají absolventi základní školy znát. Je potom jen na každé konkrétní škole, kam požadované penzum vyučovací látky zařadí a jakým způsobem bude děti v tomto předmětu připravovat což je přesně dáno v každém ŠVP. Všichni žáci končící základní vzdělávání by se tedy měli orientovat např. v problematice příjmů, výdajů, možností půjček, splácení půjček, spoření a případně i investování a v dalších finančních pojmech.

52

Pro zrakově postižené žáky je tato oblast vzdělávání velmi důležitá. Vzhledem ke svému zrakovému handicapu potřebují přinejmenším větší množství času, aby si s úkolem z finanční oblasti poradili. Škola je pak – kromě jiného – musí naučit, že na delší časovou lhůtu mají nárok a že je nutné čelit případnému nátlaku z řad nezodpovědných prodejců finančních produktů. Stejně tak je škola musí naučit používat kompenzační pomůcky, které jim usnadní výuku v celé šíři dané problematiky. Ať již jde o zvětšený text, zvětšující lupu či přepsání textu v černotisku do Braillova písma. Dalším přínosem výuky finanční gramotnosti zrakově postižených žáků je jednoznačně získání znalostí jak finančně plánovat svoji budoucnost, studium a pracovní zařazení, případně rodinný život. Naučí se pracovat se základními pojmy, jako jsou hotovostní a bezhotovostní peníze, debetní a kreditní karty, a na základě fiktivní výplatní pásky zjistí, jaká je hrubá a čistá mzda a co se z výplaty odvádí na zdravotní a sociální pojištění a na základ daně. Postupně proniknou do problematiky vedení rozpočtu domácnosti a v neposlední řadě – i když to považují za zcela zbytečné – se seznámí se spořením v rámci penzijního systému. Vzhledem k tomu, že ne všichni se budou moci zařadit do pracovního procesu, je důležité naučit je i zvládání problematiky při pobírání invalidního důchodu. MŠMT i pedagogové předpokládají, že na výstupu ze základní a případně ze střední školy by měl stát jedinec, který si dokáže zodpovědně poradit se svojí současnou finanční situací a vhodně plánovat budoucnost, aby se v co největší míře eliminovalo zadlužování, exekuce a nedostatek financí na zabezpečení v seniorském věku.

53

ZÁVĚR Základním tématem mé bakalářské práce je finanční a ekonomická gramotnost zrakově postižených se zaměřením na žáky základních škol a jejich vzdělávání v této oblasti. V práci jsem nejdříve stručně zmínila historii a současnost finanční gramotnosti v České republice s přihlédnutím ke specifikům před rokem 1989 a po něm. Definicí finančně gramotného občana jsem se snažila ukázat cíl, kterého bychom v rámci vzdělávání populace chtěli dosáhnout. K naplnění tohoto cíle se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy snaží určit konkrétní standardy, které by měli žáci základních škol zvládnout. V další kapitole jsem se pak snažila stručně popsat zrakové vady a to podle mezinárodní klasifikace nemocí. Těžištěm práce je především analytická část. V jejím rámci jsem provedla dotazníková šetření, a to na výstupech prvního stupně ZŠ, druhého stupně ZŠ a mezi pedagogy. Pro žáky byly dotazníky zaměřeny na znalosti a uvažování v rámci finančního i ekonomického vzdělávání, u pedagogů šlo o jejich zkušenosti s výukou. Na základě rozboru těchto dotazníků a po řadě rozhovorů a hospitací na základní škole pro zrakově postižené v Brně jsem se pokusila identifikovat problémy v rámci výuky finanční a ekonomické gramotnosti. Tyto jsem specifikovala v samostatné kapitole a snažila se následně formulovat doporučení jednak pro MŠMT a jednak pro management uvedené školy. Další doporučení pak byla směřována k výuce žáků integrovaných, kterou pomáhá odborně i didakticky zabezpečovat Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené. Z mého pohledu v oblasti přínosu finančního a ekonomického vzdělávání jednoznačně vystupuje systematičnost vzdělávání celé generace žáků ve všech základních školách České republiky. Všichni žáci projdou konkrétním vzděláváním, které je určeno Rámcovým vzdělávacím programem. Měli by tedy všichni získat znalosti a dovednosti, které by jim v budoucnu měly umožnit strategické plánování životních aktivit. Tady lze navíc velmi pozitivně zhodnotit, že současně se žáky se vzdělávají i jejich pedagogové, kteří si musí znalosti doplnit, aby je mohli žákům předávat. Z dalších pozorování a rozhovorů s vedením školy a jednotlivými pedagogy jsem především zjistila, že pro výuku finanční gramotnosti by bylo zapotřebí stanovení závazných počtů hodin do každého ročníku. Pokud totiž do školy 54

přišli žáci z integrace, neměli často potřebné znalosti, protože výuka finanční a ekonomické gramotnosti byla v jiném ročníku. Znalosti jim potom chybí pro návaznost učiva. Hůře se také v problematice orientují. Dále jsem ve své práci dospěla k názoru, že některá témata stanovená Rámcovým vzdělávacím programem jsou pro žáky se zrakovým handicapem velmi náročná. I když se ve škole učí pracovat s kompenzačními pomůckami, ne vždy je lze využít. Konkrétně mám na mysli témata ohledně možnosti investování volných prostředků, získání úvěrů, případně spořících produktů. Zjistit si totiž nabídky, možnosti a podmínky pro investování a porovnat je, je technicky velmi obtížné a pro žáky základní školy i velmi složité. Ne všechny informace na Internetu jsou buď ve vhodném písmu, nebo ve vhodném formátu pro čtecí programy. Nejde pouze o získání informací, ale také o jejich pochopení, což předpokládá delší časové sledování dané problematiky. Také oblast pojišťovnictví sebou nese různá úskalí v možnostech porovnávání produktů jednotlivých pojišťovacích společností, zrakově postižený žák těžce získává srozumitelné informace. Celá práce je zaměřena především na zrakově postižené žáky a na možnosti, které jim v současné době může škola v rámci finanční a ekonomické gramotnosti poskytnout – a to v duchu motta „Kde vůle neschází, cesta se nachází.“ Tato věta pak platí jak pro žáky, tak pro jejich vyučující.

55

POUŽITÉ ZDROJE 1) ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: GRADA Publishing, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. 2) Česká národní banka [online]. 2003-2015 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/ 3) Finanční gramotnost: Doporučení, inspirace, náměty. Metodický portál RVP [online]. 2012

-

2015

[cit.

2015-01-28].

Dostupné

z:

http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6461 4) Finanční gramotnost. Metodický portál RVP [online]. 2012 - 2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6055 5) FINANČNÍ GRAMOTNOST V ČR: Kvantitativní výzkum – Finanční gramotnost obyvatel ČR. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. Květen – Říjen 2010 [cit.

2014-12-18].

Dostupné

z:

www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-

vyzkumy_2010-12_Zaverecna-zprava-z-vyzkumu-plne-zneni-STEMMARK.pdf 6) Informační systém pro zdravotně postižené BraillNet [online]. Copyright © 1996 2012 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://is.braillnet.cz/ 7) JAKEŠ, Petr. Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2011. 102 s. ISBN 9788073730895. 8) MKN-10. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn-mezinarodnistatisticka-klasifikace-nemoci-pridruzenych-zdravotnich-problemu 9) Národní strategie finančního vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/31443_1_1/ 10) Novomanželské půjčky – historie. Novomanželská-půjčka-online.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.novomanzelska-pujcka-online.cz/Viceinformaci/ 11) PILAŘ, Jiří. Finanční gramotnost: "Jak s penězi?" [online]. 2. rozšířené a upravené vydání. SKP-CENTRUM, o.p.s., 2012, 40 s. [cit. 2014-12-18]. Dostupné z:

56

http://www.skp-centrum.cz/wp-content/uploads/2012/05/Financni-gramotnost-anebJak-s-penezi.pdf 12) Pomůcka pro rozlišení euro bankovek pro nevidomé. Blesk.cz [online]. 2008 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://img.blesk.cz/img/1/normal620/266203-img-euroslepci-nevidomi-rozlisovac.jpg 13) Pomůcky pro zrakově postižené. SONS ČR [online]. Copyright 1995 - 2015 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://is.braillnet.cz/pomucky_vypis.php?name=mince 14) Příklady úloh z finanční gramotnosti. Česká školní inspekce [online]. 08. 03. 2012 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodnisetreni/PISA/Priklady-uloh-z-financni-gramotnosti/FL_uvolnene_ulohy.pdf 15) Půjčky a úvěry - přehled nebankovních společností. Kde si rozhodně nepůjčovat?. NašePeníze.cz

[online].

08.

12.

2009

[cit.

2015-01-28].

Dostupné

z:

http://www.nasepenize.cz/pujcky-a-uvery-prehled-nebankovnich-spolecnosti-kde-sirozhodne-nepujcovat-5908 16) Rámcový vzdělávací program. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac %C3%AD_program 17) Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. Copyright © 2002 2015 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://www.sons.cz/ 18) SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 197 s. ISBN 9788086960401. 19) SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit 1. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 75 s. ISBN 978-80-86960-41-8 20) SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: pracovní sešit 2. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 60 s. ISBN 978-80-86960-42-5

57

21) Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. NašeEvropa.cz [online]. 2003 [cit.

Dostupné

2015-01-28].

z:

http://www.naseevropa.cz/portal/port_data.nsf/927b725e08d36a78c1256ea50030ae62/ f8c77b92ab69930cc1256e91006e4302?OpenDocument#Nepojmenovan%C3%A1%20 sekce 22) SYROVÝ, Petr a Martin NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, 304 s. ISBN 80-247-1098-6. 23) Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z WWW: < www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>. 24) TEPLÝ, Petr a kol. Navigátor bezpečného úvěru. Praha: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-80-246-2287-3 25) V roce 1989 v ČR tisíc platebních karet, v r. 2011 téměř deset milionů. BankovníPoplatky.com [online]. 23. 12. 2011 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-v-roce-1989-v-cr-tisic-platebnichkaret-v-r-2011-temer-deset-milionu-16173.html

58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Rozdělení finanční gramotnosti .............................................................................16 Obrázek 2: Národní program vzdělávání ..................................................................................20 Obrázek 3: Role standardů finanční gramotnosti .....................................................................21 Obrázek 4: Rozlišovač pro mince .............................................................................................30 Obrázek 5: Pomůcka pro rozlišení bankovek ...........................................................................31

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Klíčové faktory finanční gramotnosti .....................................................................16 Tabulka 2: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání.........................................22 Tabulka 3: Stupně zrakového postižení ....................................................................................26 Tabulka 4: Počty žáků v jednotlivých třídách rozdělených podle handicapu ...........................35 Tabulka 5: Školní vzdělávací program pro 6. a 7. třídu ...........................................................35 Tabulka 6: Školní vzdělávací program pro 8. a 9. třídu ...........................................................36 Tabulka 7: Rozdíly ve výuce mezi zdravými a zrakově postiženými žáky ..............................38 Tabulka 8: Vyhodnocení dotazníku pro pátý ročník ................................................................41 Tabulka 9: Vyhodnocení dotazníků pro osmý a devátý ročník ................................................43

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Zjišťování finanční gramotnosti žáků ..........................................................................45 Graf 2: Znalost žáků cen mimoškolních aktivit ........................................................................45 Graf 3: Čas potřebný k výuce finanční gramotnosti .................................................................46 Graf 4: Konkrétní styl výuky finanční gramotnosti ..................................................................47

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Dotazníky pro žáky a učitele Příloha 2 - Ukázka pracovního listu s návrhem úprav pro zrakově postižené

60

PŘÍLOHA 1 – DOTAZNÍKY 1 Dotazník – žáci pátého ročníku ZŠ 1. Bezhotovostní platební styk je? a) Placení mincemi b) Placení kartou c) Placení bankovkami 2. Červeně zakroužkujte VÝDAJE rodiny, zeleně PŘÍJMY rodiny: Mzda tatínka Platba za mateřskou školu Koupě nového kola Sociální příspěvek na bydlení Mzda maminky Platba za energie, plyn, vodu Vrácení přeplatku za opady Platby za obědy Koupě nové varné konvice Sociální příspěvek na dopravu 3. Čeho se týká VODNÉ, STOČNÉ v platbách domácnosti? a) Plynu b) Vody c) Elektrické energie 4. Jak vypočítáme při měsíční platbě 900 Kč za plyn domácnosti jeho roční platbu? a) Násobím 10 b) Dělím 12 c) Násobím 12 d) Násobím 5 5. Hotovostní styk je platba hotovostí, což je placení ……………………. 6. Napiš, jaké známé osobnosti jsou na následujících bankovkách

100Kč

2000Kč 7. Jak se nazývá doklad, který dostanete v obchodě po zaplacení zboží? a) Hromadná poukázka b) Platební doklad, lidově účtenka c) Peněžní poukázka d) Peněžní dárkové poukázky 8. Co je to reklamace? a) Vrácení zboží (poškozeného, nevhodného) b) Koupě zboží c) Internetový prodej zboží

2 Dotazník – žáci osmého a devátého ročníku ZŠ 1. Zbytné a nezbytné výdaje Adam s přáteli si pronajali byt, kde plánují nějakou dobu bydlet. Nikdo z nich nemá žádné úspory a všichni jsou zaměstnaní teprve krátce. Právě dostali výplatu a napsali si seznam úkolů, které chtějí stihnout. Zaškrtni u každého úkolu, jestli se jedná o zbytný nebo nezbytný výdaj: 

Koupit si poličku do předsíně



Zaplatit nájem



Zařídit si televizi a internet



Koupit si kartáček na zuby



Zaplatit pravidelné penzijní připojení



Koupit si specializovaného multifunkčního kuchyňského robota

2. Bankovní účet Blanka obdržela následující e-mail: From: Česká spořitelna Sent: Monday, January 15, 2015 Subject: Aktualizace účtu – Česká spořitelna Vážený zákazníku, Chtěli bychom Vám zdůraznit, že přístup do Vašeho internetového bankovnictví již brzy vyprší. Aby bylo možné i nadále využívat on-line bankovnictví, žádáme Vás o potvrzení svých údajů pomocí odkazu níže. Pro aktualizaci svého on-line bankovního účtu klikněte zde. Bankovní účet bude automaticky obnoven, poté Vás bude kontaktovat jeden z našich zaměstnanců. S pozdravem, Klára Pačesová, agentka zákaznického servisu.

Co by měla Blanka udělat? Odpověz „Ano“ nebo „Ne“ na každou otázku: 

Kliknout na odkaz v e-mailu a poskytnout své přihlašovací údaje



Odpovědět na e-mail a požádat o další informace



Kontaktovat (např. telefonicky) banku, aby mu poskytla informace o tomto e-mailu



Je-li odkaz stejný, jako internetová adresa banky, kliknout na něj a postupovat podle pokynů

3. Pravidelné příjmy Danovi přichází každý měsíc výplata. Takhle vypadá jeho výplatní páska: Jméno zaměstnance: Dan Konečný

Období: 1. 1. – 31. 1. 2015

Pracovní zařazení: Administrativní pracovník

Počet pracovních dní: 21

Měsíční mzda: 20 000 Kč

Superhrubá mzda: 26 800

Stravenky – odpočet: 600 Kč

Sociální pojištění: 800 Kč

Srážky ze mzdy: 4 000 Kč

Zdravotní pojištění: 1 400 Kč

Čistá mzda: 16 000 Kč

Daň: 1 800 Kč

Mzda vyplacená na účet: 15 400 Kč

Odpovězte na následující otázky: 

Kolik peněz poslal zaměstnavatel Danovi po skončení měsíce?



Za jaké období dostal částku vyplacenou?



Kolik dohromady činí odvody na zdravotní a sociální pojištění?

4. Hodnota peněz a majetku Eva ráda nakupuje na farmářských trzích. Nyní objevila rajčata, kde byla dvojí cena. Koupí-li kilo, zaplatí za něj 29Kč. Pokud ale koupí celou bedýnku, vážící 10kg, zaplatí za ni 270Kč. 

Proč je výhodné koupit celou bedýnku?



Proč je naopak výhodné koupit jen jeden kilogram?

5. Spoření Franta pracuje každý týden 3 večery v restauraci u baru. Každý večer odpracuje 4 hodiny a vydělá si 50 Kč za hodinu. K tomu dostane Franta každý den 80 Kč spropitné. Franta ušetří přesně polovinu všech peněz, které každý týden vydělá. Kolik týdnů mu potrvá, než našetří na dovolenou, která stojí 4 000 Kč?

6. Bezpečnost bezhotovostního placení Hanka si založila nový účet a dostala k němu platební kartu. V obálce jí pak přišel PIN. Co s ním má udělat?



Napsat si ho na zadní stranu karty, aby si ho nemusela pamatovat



Napsat si ho na papírek, který si dá do peněženky, aby ho měla po ruce



Říct ho svým kamarádkám, by jí někdo pomohl, kdyby ho zapomněla



Zapamatovat si ho a nikomu ho neříkat

7. Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou? ……………………………………………. 8. Co znamená zkratka RPSN? Vysvětlete ………………………………………………….. 9. Co je to kontokorent? ……………………………………………………………………... 10. Jaká je zákonná záruka na koupené zboží?............................................................................ 11. Vyjmenujte alespoň 3 ochranné znaky bankovek………………………………………….. 12. Kolik utratí průměrná rodina měsíčně za elektřinu?.............................................................. 13. Co je to úvěr? ……………………………………………………………………………… 14. K čemu slouží hypotéka? ………………………………………………………………….. 15. Jana provozuje obchod s potravinami. Pokud je na určitém zboží napsáno "Minimální trvanlivost do 1. 10. 2014", znamená to, že po datu 1. 10. 2014 toto zboží: a) nesmí vůbec prodávat. b) smí prodávat jedině se slevou. c) smí prodávat jedině s označením a se slevou. d) smí prodávat jedině s označením a odděleně od neprošlých potravin.

3 Dotazník – učitelé Vámi vyučované předměty:

1. Ve kterých situacích zjišťujete, jak jsou děti finančně a ekonomicky gramotné?  Ve výuce  V mimoškolních aktivitách  Na škole v přírodě  Na exkurzích a výletech  Jinde ……………………………………….

2. Vědí Vaši žáci, kolik stojí jejich mimoškolní aktivity? (např. hra na hudební nástroj, sport, …)

3. Kolik času byste potřebovali na intenzívní výuku a procvičování znalostí finanční a ekonomické gramotnosti?

4. Jak konkrétně ve Vašich předmětech učíte finanční a ekonomickou gramotnost?

PŘÍLOHA 2 – PRACOVNÍ LIST PRO 6. A 7. TŘÍDU Úkol č. 1: K čemu podle vás slouží SIPO a kdo tuto službu obstarává?

Úkol č. 2: Na základě údajů z platebního dokladu SIPO odpovězte na otázky: A. Kolik zaplatí pan Zelinka za elektřinu za měsíc květen? B. Kolik celkem pan Zelinka zaplatí za měsíc květen? C. Jakým způsobem může tento platební doklad zaplatit? D. Kdy nejpozději musí částku uhradit? E. Jaký je variabilní symbol pro případnou elektronickou platbu?

Zelinka Luděk Zahradní 1 Brno 602 00

Pro zrakově postiženého žáka jsou položky vypsány drobný písmem, nejsou zachovány řádky a horní část inkasního lístku obsahuje větší počet různě velkých buněk. Vyučující nemůže tento doklad pouze okopírovat, ale musí vytvořit jeho repliku, přičemž musí použít větší písmo, zachovat řádkování atd. Navíc musí počítat s převodem do Braillova písma – nicméně zde je problém jednak ve formátu (na řádek se vejde pouze 36 znaků) a jednak v popisu. Tady se musí použít slovní popis každé buňky, která je pro uživatele podstatná. Učitel pak vybírá důležité pojmy, které žákům následně vysvětluje, aby i oni znali podstatu placení přes sdružené inkaso plateb občanů.

Návrh stejného pracovního listu pro zrakově postižené, ale ne nevidomé: Pro úkol č. 1 využije vyučující různé velikosti písma v rozmezí 16 – 26 Úkol č. 2 – tedy tabulka SIPO – je nutné tento obrázek přepsat do textového editoru, aby ho čtecí program pro nevidomé, JAWS, byl schopen přečíst. Slabozrakým se pak obrázek vytiskne s potřebným zvětšením:

Platební doklad SIPO Pošta /d.o. 1) Identifikační číslo Tr. Způsob platby Pořadové 60200/ = variabilní symbol kód Hotovost číslo 1 1 5558971898 115 Podmínky úhrady 2 ) Spojovací číslo = Plat. měsíc SIPO specifický symbol květen 2008 3010011293 Platnost dokladu do 3) Částka Kč Poznámka 31.05.2008 =4863.00= Název poplatku Detail Plátce Elektřina ev.cis. 111 Elektřina ev.cis. 222 Čro Kód popl. Částka Č. org Zelinka Luděk poplatek 1 470.00 907140 Zahradní 1 TV 2 650.00 907140 Brno poplatek 5 45.00 900005 602 00 RWE 6 135.00 900006 Plyn ZCP12 8 400.00 907165 13 3163.00 Nájem 303799 Platbu jednorázovým příkazem k úhradě proveďte nejpozději do 25. dne měsíce. Platbu v hotovosti je možné uhradit na poště i poslední pracovní den měsíce. Podací znaky

Dalším podobným objektem ve výuce finanční gramotnosti je výplatní páska každého jedince. Jednak je u různých zaměstnavatelů různá – tedy těžko se vytváří vzor, a navíc obsahuje velké množství položek, které mohou a nemusí být vyplněny.

Úkol č. 3: Na základě údajů na výplatní pásce, odpovězte na otázky:

A. Za jaký měsíc a rok je stanovená výplatní páska? B. Kdo je zaměstnavatel paní Zelinkové a kde sídlí? C. Kolik dnů dovolené čerpala v minulém měsíci paní Zelinková? D. Kolik dnů paní Zelinková v minulém měsíci odpracovala? E. Kolik jí zaměstnavatel strhává za stravenky? F. Kolik peněz přijde paní Zelinkové na účet? G. Kolik činí rozdíl mezi sjednanou měsíční mzdou a čistou mzdou, kterou dostane paní Zelinková na účet?

SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2, 603 00 Hana Zelinková

Brno

Otázky na pracovním listu jsou dány jednoznačně, ale pro vidícího člověka. Pro výuku musí opět dojít k úpravě a zvětšení obrázku. Pro nevidomé je nutné tento obrázek opět přepsat do Wordu, odkud to již čtecí program může nahlas přečíst

Úkol č. 4: Rodinný rozpočet:

Příjmy domácnosti

Výdaje domácnosti

Plat matky

13 000 Kč Splátka hypotéky za byt

Plat otce

18 000 Kč Elektřina, voda, plyn

Vedení kroužků

3 000 Kč Poplatky za rozhlas a televizi

10 000 Kč 4 500 Kč 180 Kč

Internet a mobily

4 500 Kč

Potraviny a stravování

9 000 Kč

Provoz auta

4 000 Kč

Stavební spoření

3 000 Kč

Výdaje na zábavu

5 000 Kč

Oblečení

4 000 Kč

Sport

2 000 Kč

Drogerie, kosmetika, léky

2 500 Kč

Osobní výdaje rodičů

2 000 Kč

Kapesné dvěma dětem Měsíční příjmy celkem

Měsíční výdaje celkem

Roční příjmy celkem

Roční výdaje celkem

800 Kč

Rozdíl mezi měsíčními příjmy a výdaji - bilance Rodina Novotných by ráda měsíčně odkládala 3 000 Kč na nepředvídatelné události a případné spoření. Dále by chtěli jet na dovolenou a rozhodují se mezi následujícími variantami: A. Dovolená v Itálii u moře v létě, celková částka je 20 000 Kč. B. Dovolená v Egyptě u moře za celkem 50 000 Kč. C. Dovolená v zimě v Krkonoších – celkem 15 000 Kč Odpovězte na následující otázky: A. Jaké jsou celkové měsíční příjmy rodiny Novotných? B. Jaké jsou celkové roční příjmy? C. Napište měsíční výdaje Novotných. D. Jaké jsou jejich roční výdaje?

E. Kolik ročně uspoří, pokud odkládají dohodnutou částku? Mohou vzhledem k výši příjmů a výdajů tuto částku odkládat? F. Kterou dovolenou si mohou dovolit? Mohou si dovolit dvě dovolené? G. Kde může rodina Novotných ušetřit, aby si mohli dovolit dražší dovolenou, případně dovolenou v zimě i v létě? Navrhněte, kde v rozpočtu je prostor k šetření. Otázky jsou dány jednoznačně, pro zrakově postiženého člověka je nutné pouze zvětšení. Program JAWS pro nevidomé otázky přečte bez problémů.

Úkol č. 5: Reklamace výrobku:

Žáci se rozdělí do dvojic, kde jeden si zahraje roli prodejce a druhý žák bude představovat zákazníka, nespokojeného s kvalitou výrobku. Body, které může prodejce a zákazník použít: Prodejce

Zákazník

Vyslechne zákazníka – popis problému

Donese zboží do prodejny, kde výrobek zakoupil

Prohlédne výrobek, zda nenese známky Vysvětlí potíže či problém s používáním chybného zacházení Zkontroluje účtenku od zboží Vysvětlí

zákazníkovi

další

reklamační lhůty

Předloží záruční list a doklad o koupi zboží postup, Domlouvá si způsob komunikace, předání opraveného nebo nového zboží

Vysvětlí, proč nelze nebo naopak lze vrátit Může i nemusí požadovat nový výrobek – ihned peníze

domluva podle reklamačního řádu

Vyhotoví reklamační protokol

Podepíše, protokolem

že

souhlasí

s reklamačním

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ GRAMOTNOST ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents