Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů Evropské unie

Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů Evropské unie

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14.12.2011 ..........................................................

Podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ing. Věře Nečadové, vedoucí bakalářské práce, za ochotu a cenné rady, díky kterým jsem mohla tuto bakalářskou práci vypracovat. Mé poděkování patří také panu Jiřímu Buluškovi, starostovi obce Pátek, za cenné rady, které mi poskytnul při tvorbě cyklostezky. Ráda bych na tomto místě poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů E v ro p s k é u n i e Bakalářská práce

Autor: Marie Pavlíková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Copyright © 2011 Marie Pavlíková

Abstrakt Bakalářská práce „Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů Evropské unie“ se zabývá problematikou Regionální politiky Evropské unie a s tím spojenou problematikou strukturálních fondů. V současnosti i do budoucna je to velmi aktuální téma. Hlavními cíli práce jsou analýza finančních prostředků, které lze získat z fondů Evropské unie a poté vytvoření projektu cyklostezky v okolí města Městec Králové s vyuţitím financí z ROP NUTS Střední Čechy. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části. První část obsahuje úvod do bakalářské práce. Druhá část je zaměřena na teorii týkající se Středočeského kraje, Evropské unie, Regionální politiky Evropské unie, na strukturální fondy a moţnosti financování cestovního ruchu. Praktická, třetí část, je rozdělena na projekt cyklostezky a na dotazníkový průzkum zaměřený na zjištění informovanosti jednotlivých subjektů cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Poslední částí je závěr, kde je shrnuta celá práce včetně dosaţených výsledků.

Klíčová slova Středočeský kraj, Regionální politika Evropské unie, Strukturální fondy, ROP NUTS Střední Čechy, cyklostezka

7

Abstract The Bachelor thesis "Financing of tourism in the Central Bohemian Region from the funds of the European Union" deals with the issues of Regional policy of the European Union and that of associated structural funds. The main goals of the thesis are analysis of funds which can be obtained from the European Union and then the creation and implementation of the project of CYCLING PATHS in the surroundings of the town Městec Králové through the utilization of finances from ROP NUTS Central Bohemia.

The thesis is divided into four main parts. The first part contains the introduction to the bachelor thesis. The second part is focused on theory related to the Central Bohemian Region, European Union, Regional policy of the European Union, on the structural funds and methods of financing the tourism. The Practical, which is the third part, is divided into the project of the CYCLING PATH and into the survey questionnaire focused on determining the foreknowledge on the individual subjects of tourism in Central Bohemia. The last part is the conclusion, where the entire body of work is summarized including the achieved results.

Key words Central Bohemian Region, Regional policy of the European Union, Structural funds, ROP NUTS Central Bohemia, cycle path

8

Předmluva Evropská unie a evropské fondy jsou v současnosti velmi aktuální téma, protoţe moţnosti jejich vyuţívání jsou velmi velké. Především z tohoto důvodu jsem si vybrala téma, které se evropskými fondy zabývá. Hlavním tématem práce jsou Regionální politika Evropské unie a strukturální fondy Evropské unie, které jsou základním moţným zdrojem financování různých činností. Zadané téma jsem si vybrala, protoţe je zajímavé, aktuální a má smysl do budoucna. Cyklostezku, která je součástí teoretické části, jsem zpracovala proto, ţe jsem o moţnosti vyuţití okolní krajiny jiţ několikrát přemýšlela a zde jsem dostala moţnost své myšlenky uceleně popsat. Dotazníkový průzkum zaměřený na informovanost jednotlivých subjektů cestovního ruchu nadále ukazuje, jak jsou rozšířené informace o evropských fondech. Bakalářskou práci jsem zpracovala na základě odborných publikací, které se danou problematikou zabývají. Další moţností byly internetové zdroje, kde jsou informace aktuálnější, a proto více vyuţitelné. Nápomocní mi byli také zástupci jednotlivých subjektů, z nichţ někteří mi nejen zodpověděli daný dotazník, ale přidali i několik zajímavých rad, doplňků a názorů. Předpokládaným adresátem této práce jsou lidé, kteří se o tuto problematiku zajímají a poté zájemci, kteří chtějí vědět, jak je to s evropskými fondy ve Středočeském kraji. Dosaţené výsledky, především cyklostezku, lze vyuţít jako námět při skutečné realizaci podobného projektu. Výsledky výzkumu mohou vyuţít zástupci ROP NUTS Střední Čechy při zlepšování sluţeb.

9

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................. 12 2 Teoretická část ............................................................................................................. 14 2.1 Obecná charakteristika Středočeského kraje ......................................................... 14 2.2 Cestovní ruch ve Středočeském kraji .................................................................... 15 2.3 Evropská unie ........................................................................................................ 16 2.4 Regionální politika Evropské Unie ....................................................................... 19 2.5 Fondy Evropské unie............................................................................................. 21 2.6 Strukturální fondy ................................................................................................. 22 2.6.1 Evropský fond pro regionální rozvoj .............................................................. 23 2.6.2 Evropský sociální fond ................................................................................... 23 2.7 Čerpání fondů EU v České republice .................................................................... 24 2.8 Postup pří ţádání o finanční dotaci z fondů EU .................................................... 26 2.9 Financování cestovního ruchu v České republice ................................................. 28 2.9.1 Integrovaný operační program ........................................................................ 28 2.10 Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji ........................................ 29 2.10.1 ROP NUTS II Střední Čechy ........................................................................ 30 2.10.2 Program rozvoje venkova ............................................................................. 30 2.11 SWOT analýza Středočeského kraje ................................................................... 31 3 Praktická část ............................................................................................................... 34 3.1 Město Městec Králové .......................................................................................... 34 3.2 Návrh projektu cyklostezky .................................................................................. 36 3.2.1 Základní údaje projektu .................................................................................. 36 3.2.2 Popis projektu ................................................................................................. 37 3.2.3 Harmonogram projektu ................................................................................... 38 10

3.2.4 Personální zajištění projektu ........................................................................... 39 3.2.5 Zkušenosti ţadatele ......................................................................................... 40 3.2.6 Publicita .......................................................................................................... 40 3.2.7 Analýza rizik ................................................................................................... 41 3.2.8 Vliv projektu na udrţitelný rozvoj .................................................................. 41 3.2.9 Předpokládané náklady na výstavbu cyklostezky ........................................... 42 3.2.10 Povinné přílohy projektu obsahují ................................................................ 42 3.3 Dotazníkový výzkum ............................................................................................ 44 3.3.1 Zhodnocení výzkumu ..................................................................................... 54 3.4 Shrnutí bakalářské práce ....................................................................................... 55 4 Závěr ............................................................................................................................ 56 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 57 Seznam obrázků .............................................................................................................. 60 Příloha A ......................................................................................................................... 61 Příloha B ......................................................................................................................... 62

11

1 Úvod Evropské fondy jsou v současné době aktuálním tématem a důleţitou formou financování pro různé subjekty cestovního ruchu, a nejen jeho, ale i dalších oblastí, kde mohou být realizovány cíle týkající se zkvalitnění podmínek podnikání, infrastruktury, zlepšování sluţeb a dalších činností s cestovním ruchem spojených. Ve své bakalářské práci na téma Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů Evropské unie se budu zabývat problematikou Evropských fondů a moţností jejich čerpání. Dále představím Středočeský kraj, strukturální fondy, popíšu moţné fondy, ze kterých je moţné finanční prostředky čerpat, a představím postup, jak lze na evropské peníze dosáhnout. Cílem mé bakalářské práce je analýza finančních prostředků, které je moţné čerpat z Evropské unie do oblasti Středočeského kraje. V teoretické části vysvětlím problematiku Evropských fondů a moţností jejich vyuţívání v oblasti cestovního ruchu. Dalším cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu cyklostezky pro město Městec Králové, mé bydliště. Téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, ţe problematika fondů a moţnosti jejich čerpání mě zajímá a myslím si, ţe pro současnost i budoucnost je čerpání finančních prostředků z fondů velice důleţité. Dále jsem během své semestrální praxe pracovala na Krajském úřadě Středočeského kraje, kde jsem se setkala s rozdělováním finančních prostředků z rozpočtu Středočeského kraje na různé projekty spojené nejen s cestovním ruchem. Při zpracování bakalářské práce jsem čerpala informace z odborné literatury vydané na dané téma. Nadále jsem vyuţila metodu pozorování, kdy jsem vyuţila své zkušenosti nasbírané během semestrální praxe a ţivota. Pomocí SWOT analýzy jsem určila její jednotlivé části, které jsem krátce vysvětlila. Jako další analýzu uvádím postup při vyřizování ţádosti o finanční prostředky z Evropské unie. V praktické části své bakalářské práce se zaměřím na informovanost a vyuţívání evropských peněz různými subjekty, které působí v cestovním ruchu ve Středočeském kraji. Metodou mého výzkumu bude dotazování a rozhovor, kdy jednotlivé dotazníky

12

rozpošlu mezi subjekty elektronickou formou a v okolí mého bydliště osobní návštěvou u zástupců jednotlivých organizací.

13

2 Teoretická část 2.1 Obecná charakteristika Středočeského kraje Středočeský kraj je největší kraj v České republice, jeho celková rozloha je zhruba 11 000 km2. Nachází se ve středu Čech, kde obklopuje hlavní město Prahu. Středočeský kraj sousedí s osmi dalšími kraji – Prahou, Vysočinou, Jihočeským, Plzeňským, Ústeckým, Libereckým, Královéhradeckým a Pardubickým. Sídlo kraje se nenachází na jeho území, ale v Praze. Kraj je rozdělen do 12 okresů, z nichţ největší je okres Příbram. Nejmenším okresem je Praha – východ, který zabírá jen zhruba 5 % celkové rozlohy. Po zrušení okresů se Středočeský kraj rozdělil do 26 správních obvodů. V kraji ţije přibliţně 1 200 000 obyvatel. Středočeský kraj je díky své poloze a také blízkosti Prahy jedním z nejvýznamnějších regionů republiky. Zdejší krajina je velmi rozmanitá. Nachází se tu níţiny, které převaţují na severu, ale také pahorkatiny, jeţ se nachází především na jihu. V kraji najdeme významné řeky Labe a Vltavu, ale také další, jako je například Berounka. Přírodní bohatství zastupují chráněné krajinné oblasti, přírodní parky nebo maloplodá chráněná území. Na území kraje můţeme navštívit velké mnoţství kulturních, architektonických nebo technických památek. Také je tam velké zastoupení hradů a zámků, přičemţ asi nejznámějším je hrad Karlštejn. Pro cestovní ruch je důleţitým místem Kutná Hora, která je zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hospodářství a ekonomika Středočeského kraje je podporována díky sídlům významných českých, ale i světových podniků, jako je Škoda v Mladé Boleslavi, TPCA u Kolína nebo chemické závody u Neratovic a v Kralupech nad Vltavou. Díky dobrým klimatickým podmínkám je významnou sloţkou hospodářství zemědělství, které je typické především pro severovýchod kraje. Význam kraje je patrný také ve sluţbách, které se na jeho území nachází. Zdravotnictví je zastoupeno šesti krajskými nemocnicemi, které doplňují městské nemocnice, a další lékařská zařízení. Školství představuje velké mnoţství základních a středních škol. Zajímavostí je, ţe na území kraje se nenachází ţádná vysoká škola. Tento fakt je dán především blízkostí Prahy, jeţ je centrem vysokých škol. Na území kraje je hustá

14

dopravní síť, která je zastoupena dálnicemi a jinými silnicemi, ţeleznicí a především díky Labi zde nalezneme také říční dopravu. Pro potřeby cyklistiky se v kraji v posledních letech budují rozsáhlé cyklistické stezky a tratě.

2.2 Cestovní ruch ve Středočeském kraji Středočeský kraj má výborné předpoklady pro cestovní ruch. Jak jsem se jiţ zmínila výše, na území se nachází velké mnoţství přírodních, kulturních, architektonických a dalších zajímavostí, které do kraje lákají mnoho turistů. Všechny předpoklady však nejsou naplno vyuţity, a to především s ohledem na Prahu, která je centrem cestovního ruchu. Do Středočeského kraje cizinci přijíţdějí spíše na jednodenní výlety, které mohou podnikat díky dobré dopravní dostupnosti z Prahy. Středočeský kraj se rozděluje do tří turistických oblastí – západ, jihovýchod a severovýchod. V kaţdé oblasti se nachází zajímavá a hojně navštěvovaná místa. Z chráněných krajinných oblastí lze jmenovat Český ráj nebo Český kras, kde můţeme najít známé Koněpruské jeskyně. V kraji lze praktikovat téměř všechny druhy turistiky. Pro vodní turistiku jsou vyuţívány řeky Berounka a Sázava. Okolí řeky Labe a je vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo jízdu na kolečkových bruslích. Pěší turistiku a cykloturistiku lze provozovat i v chráněných krajinných oblastech nebo na různých turistických trasách, kterých je v kraji vysoký počet. Ve Středočeském kraji má svoje zastoupení také lázeňství, nejznámějším místem jsou Poděbrady, kde se léčí především srdce a oběhový systém. Vyuţití jednotlivých předpokladů je velmi omezeno ročním obdobím. Venkovní turistiku lze praktikovat především v letní sezóně, coţ bývá zpravidla období od května do září. V této době jsou také jednotlivé předpoklady a sluţby s nimi spojené nejvíce vyuţívány. Podle

průzkumu

agentury Czechtourism

je

nejnavštěvovanějším

místem

ve

Středočeském kraji Aquapalace Praha v Čestlicích, který navštívilo v minulém roce zhruba 805 000 lidí. Následuje Kostnice Sedlec v Kutné Hoře, zámek a arboretum v Průhonicích, hrad Karlštejn a nejnavštěvovanější pětici zakončuje chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. (Pavlíková, M., 2011) 15

2.3 Evropská unie Evropská unie je společenství států, které spolu spolupracují v hospodářské a politické oblasti. Evropská unie vznikla v roce 1993 podpisem Smlouvy o Evropské unii, tzv. Maastrichtské smlouvy. Mezi základní cíle, kterých chce Evropská unie dosáhnout, patří vytvoření společného trhu, společné měnové politiky, podpora hospodářství a s tím související zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a zlepšování ţivotního prostředí. 1 (www.europa.eu) Do Evropské unie spadá celkem 27 států. Zakládajícími zeměmi Evropského společenství uhlí a oceli, které Evropská unie nahradila, byly Německo, Francie, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Během následujících let se Evropská unie rozšířila o Spojené království, Irsko, Dánsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Rakousko. V roce 2004 vstoupila do Evropské unie také Česká republika a společně s ní Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Poslední rozšíření proběhlo v roce 2007, kdy přistoupilo Bulharsko a Rumunsko. Mezi tzv. kandidátské země, které usilují o vstup do Evropské unie, patří Chorvatsko, Makedonie, Island, Černá Hora a Turecko. 2 (www.europa.eu) Evropská unie je nadnárodní společenství, proto se o správný chod starají orgány a instituce, které za její správné fungování unie odpovídají. Mezi základní orgány a instituce patří: 

Evropská rada



Evropský parlament



Rada Evropské unie



Evropská komise



Soudní dvůr Evropské unie



Účetní dvůr

1

http://europa.eu/about-eu/basic-information/index_cs.htm

2

http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm

16

Existují také další instituce a orgány, které jsou určené na více konkrétní činnosti. Mezi tyto patří:  Evropský hospodářský a sociální výbor  Výbor regionů 

Evropská investiční banka

 Evropský investiční fond  Evropská centrální banka  Evropský veřejný ochránce práv  Evropský inspektor ochrany údajů  Úřad pro publikace  Evropský úřad pro výběr personálu  Evropská správní škola  další decentralizované orgány, agentury 3 (www.europa.eu) Politika Evropské unie je rozsáhlá soustava dílčích politik, které tvoří jednotný celek a pomáhají k dosahování určených cílů. Evropská unie se zakládá především na 3 hlavních pilířích, mezi které patří Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. První pilíř – Evropské společenství Tento pilíř má nadnárodní charakter, coţ znamená, ţe členské státy Evropské unii předávají část své suverenity. Ve smlouvou daných oblastech se poté státy řídí podle rozhodnutí, které vydají orgány Evropské unie. Cíle prvního pilíře jsou stejné nebo podobné jaké cíle celé Evropské unie, protoţe vycházejí z původního Evropského společenství. Hlavním nástrojem, kterým lze dosaţených cílů dosáhnout je vytvoření jednotného vnitřního trhu, který se skládá ze čtyř svobod – volný pohyb osob, zboţí,

3

http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/index_cs.htm

17

sluţeb, kapitálu. Součástí prvního pilíře jsou také společné politiky v oblasti zahraničního obchodu, zemědělství nebo dopravy. Druhý pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika Pravomoci, které se týkají druhého pilíře, jsou plně v kompetenci členských států, které o nich rozhodují. Jsou v něm zahrnuty veškeré zahraniční a bezpečností politiky. Hlavním cíli jsou zabezpečování společných hodnot, posilování bezpečnosti, udrţování míru a zlepšování mezinárodní bezpečnosti, upevňování demokracie v jednotlivých zemích nebo respektování lidských práv a svobod. Třetí pilíř – Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Jak je patrné z názvu, hlavním smyslem třetího pilíře je mezinárodní spolupráce v policejní a soudní oblasti. Tento pilíř se zaměřuje na potírání rasismu a xenofobie, na organizovanou a neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, zbraněmi, drogami, korupcí a také na trestnou činnost spojenou s dětmi. Státy spolu spolupracují v prostřednictvím agentur Europol a Eurojust. 4 (www.businessinfo.cz) Mezi společné politiky, kde státy své pravomoci a volby předaly přímo orgánům Evropské unie, patří: 

Společná obchodní politika

 Společná zemědělská politika  Společná dopravní politika  Měnová politika EU Mezi koordinované politiky, to znamená takové, kde státy rozhodují o dané problematice v souladu s Evropskou unií, patří:  Kohezní politika  Sociální politika  Politika ochrany spotřebitele 4

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/pilire-a-politiky-evropske-unie/1000521/10896/

18

 Politika ochrany ţivotního prostředí  Energetická politika  Podpora výzkumu a technologického vývoje  Rozvojová politika  Politika hospodářské soutěţe  Jednotný vnitřní trh  Regionální politika Právě poslední bod, regionální politika, se týká problematiky, kterou budu dále rozebírat.5 (www.businessinfo.cz)

2.4 Regionální politika Evropské Unie Regionální politika se zabývá sniţováním rozdílů mezi jednotlivými regiony EU a také rozvojem regionů členských zemí. Základní princip této politiky je zaloţen na solidaritě mezi bohatšími a chudšími regiony. Rozpočet Evropské unie zahrnuje finance určené na sniţování rozdílů mezi jednotlivými regiony. (Budík, J., 2009) Cílem regionální politiky EU je sniţovat rozdíly mezi těmito regiony. Rozdíly jsou způsobeny zeměpisnou polohou, politickou situací země v současnosti, ale i v minulosti nebo neočekávanými změnami v oblasti ekonomie. 6(www.europa.eu) Regionální politika je zaloţena na několika základních principech, které ovlivňují vyuţívání jednotlivých strukturálních fondů. Jako principy regionální politiky se označují: 

Princip koncentrace



Princip partnerství



Princip programování

5

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/politiky-eu/1000521/

6

http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm

19



Princip adicionality



Princip monitorování a vyhodnocování



Princip solidarity



Princip subsidiarity

Princip koncentrace – dbá na vyuţívání prostředků co nejefektivněji, tzn. nejvíce financí směřovat do oblastí s největšími problémy, kde by poté přinesly co nejvyšší uţitek. Princip partnerství – podporuje co nejbliţší spolupráci mezi jednotlivými orgány na všech úrovních. Podporuje také co největší zapojení subjektů, které mohou finanční prostředky vyuţívat. Princip programování – napomáhá v rozloţení financí na celé programovací období. Velký důraz je kladen na celkový přístup k řešení problémů v v jednotlivých regionech. Princip adicionality – základní myšlenkou je fakt, ţe finanční prostředky, které lze přijímat z fondů EU, nesmí nahrazovat veřejné rozpočty jednotlivých členských zemí. Mají rozpočty pouze doplňovat, proto finance získané z EU musí jen doplnit finance ze strany příjemce podle předem určené výše. Princip monitorování a vyhodnocování – základní myšlenkou je průběţné sledování a kontrolování poskytnutých prostředků. V rámci principu se kontroluje věcná i finanční správnost projektu. Princip solidarity – silnější státy z ekonomického hlediska pomáhají státům s menší ekonomickou silou. Princip subsidiarity – princip znamená plnění jednotlivých cílů na nejniţších úrovních rozhodování, pokud na této úrovni lze dosáhnout předpokládané kvality. (Wokoun, R., 2006, str. 13 - 15)

20

2.5 Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie jsou soubor nástrojů technické a finanční pomoci. Hlavními účely fondů jsou zvyšování konkurenceschopnosti, podpora hospodářství členských zemí a sniţování rozdílů mezi různými regiony unie. Fondy Evropské unie se rozdělují do následujících skupin: 

Strukturální fondy

 Fond soudrţnosti  Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova  Evropský rybářský fond  Komunitární programy  Fond předvstupní pomoci  Fond solidarity 

Finanční nástroje regionální politiky

Výše uvedené fondy se nadále rozdělují do dalších fondů, z kterých se čerpají finanční prostředky jiţ na konkrétní projekty. Některé fondy se vyuţívaly v programovacím období 2004 – 2004 a v současném období se nepouţívají a naopak. V období 2004 – 2006 se pod Strukturální fondy řadily Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond, Finanční nástroj pro řízení rybolovu. V současném časovém rozmezí 2007 – 2013 existuje pod tímto fondem jen Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond. Fondy předvstupní pomoci se člení na PHARE, SAPARD a ISPA, po transformaci existuje jen fond IPA. Finanční nástroje regionální politiky se v minulém období nevyuţívaly, v období 2007 – 2013 je zastupují fondy JASPERS, JEREMIE a JESSICA. Stejně je to s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem. Ty se také v letech 2004 – 2006 nevyuţívaly, ale nyní z nich finanční prostředky lze čerpat. 21

Fond soudrţnosti, komunitární programy a fond solidarity jsou vyuţívány v kaţdém programovacím období. 7 (www.euroskop.cz – „Abeceda fondů EU 2007 – 2013“)

2.6 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nejvýznamnější sloţkou regionální politiky Evropské unie. Vyuţívají se výhradně na zmenšování rozdílů mezi regiony. Peníze z těchto fondů lze čerpat v rámci programovacích období (2004 – 2006 a 2007 – 2013) a jejich vyuţití je určeno podle předem určených cílů a priorit, kdy je stanovena maximální moţná čerpaná částka. Podmínky čerpání financí ze strukturálních fondů upravuje Nařízení Rady č. 1260/1990. Prostředky z EU nesmí zastupovat finance, které poskytuje národní rozvojová politika a v závislosti na tom nesmí národní politika sniţovat výdaje v daných oblastí. Pro současné programovací období 2007 – 2013 patří mezi cíle regionálního rozvoje Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce.8 (www.strukturalni-fondy.cz) Cíl - Konvergence Konvergence neboli sbliţování je určen především pro zaostávající regiony. Tento cíl je základní cíl všech fondů, odkud se čerpají finanční prostředky na jeho realizaci. Vyuţívá se především na rozvoj inovací a novinek, investice do hmotného kapitálu a lidských zdrojů, rozvoj přizpůsobování se na hospodářské a sociální změny, zlepšování ţivotního prostředí nebo rozvoj státní správy. Při zlepšování všech předešlých rozvojů a oblastí by mělo docházet k ekonomickému růstu a k růstu zaměstnanosti. V rámci Cíle Konvergence mohou čerpat finanční prostředky územní celky NUTS II a jejichţ HDP je niţní neţ 75 % průměrného HDP na obyvatele EU. Cíl - Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost Tento cíl se týká regionů, které nemohou čerpat prostředky z Cíle

Konvergence.

Základní myšlenkou tohoto cíle je posilování konkurenceschopnosti a zvyšování atraktivity jednotlivých regionů s ohledem na zvýšení zaměstnanosti v regionech. 7

http://www.euroskop.cz/8647/sekce/prirucky-o-fondech-eu/

8

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politikaEU

22

K dosaţení výsledků se vyuţijí podobná opatření jako v Cíli Konvergence s tím, ţe se přidá ještě zlepšení dostupnosti trhu práce pro lidské síly a podniky, přizpůsobení se pracovních sil a podniků na změnu podmínek a rovnost pro všechny osoby na trhu práce. O dotace z tohoto cíle mohou ţádat územní jednotky NUTS I a NUTS II. Cíl – Evropská územní spolupráce Cíl je zaměřen na posilování přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a na rozšíření meziregionální spolupráce. Týká se především regionů u hranic mezi jednotlivými státy, kam se započítávají především územní celky NUTS III a také regiony, které jsou u mořských hranic a není mezi nimi vzdálenost větší neţ 150 km. (Budík, J., 2009, str. 15) Kaţdý cíl má své priority, kterých se snaţí dosahovat. V rámci nich jsou poté uvedeny jednotlivé oblasti podpory, ze kterých mají členské státy moţnost čerpat finanční prostředky. Strukturální fondy Evropské unie se dělí v současném programovacím období do dvou základních fondů – Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond.

2.6.1 Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF je nejdůleţitější a také největší ze strukturálních fondů. Hlavním cílem je zlepšování hospodářství dané země. Z fondů jsou podporovány především investiční projekty. Na cestovní ruch lze vyuţít finance na rozvoj a přeměny sportovních areálů, rekonstrukci památek, na podporu začínajících podnikatelů, spolupráci v příhraničních oblastech a dalších.

2.6.2 Evropský sociální fond Fond je zaměřený na podporu zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Těchto cílů se snaţí dosahovat přes jednotlivé členské země pomocí zlepšování sociálních programů nebo asistencí a pomocí pro rizikové skupiny obyvatel. Fond podporuje rovné příleţitosti na trhu práce a pomáhá s rozloţením pracovních sil na území Evropské unie. Se strukturálními fondy se obvykle pojí Fond soudruţnosti, který se často označuje jako Kohezní fond. Tento fond se však oproti strukturálním fondům liší tím, ţe podporuje 23

celkové státy, nejen regiony. Stát, který chce čerpat finanční prostředky z Fondu soudruţnosti, musí splnit dvě základní podmínky. První je, ţe hrubý národní produkt na obyvatele nesmí překročit 90 % průměru Evropské unie. Druhou podmínkou je vypracování tzv. konvergenčního programu, který vede ke splnění podmínek hospodářského sbliţování. 9 (www.strukturalni-fondy.cz)

2.7 Čerpání fondů EU v České republice Kaţdý členský stát musí vypracovat a následně dát schválit operační programy, na základě kterých se vyuţívají finanční prostředky z evropských fondů, přičemţ kaţdé programovací období má nové operační programy. V současném programovacím období je v České republice celkem 24 operačních programů, které jsou rozděleny podle cílů regionálního rozvoje. Cíl Konvergence zahrnuje tematické a regionální operační programy, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se zaměřuje na programy pro Prahu a poslední Cíl Evropská územní spolupráce se týká programů určených na podporu spolupráce mezi ČR a jinými státy. Pod pojmem operační program se označuje základní dokument, ve kterém je popsána finanční a technická podpora pro jednotlivé tematické oblasti nebo regiony soudruţnosti. Dokument vytváří všechny členské země EU a jsou zde popsány jednotlivé cíle a priority, kterých se bude země snaţit dosáhnout. Jsou zde napsány také aktivity, na které je moţné čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, a seznam subjektů, kteří mohou o podporu ţádat. (Marek, D., Kantor, T., 2009, str. 37) Mezi tematické operační programy pro období 2007 – 2013 patří:

9



OP Podnikání a inovace



OP Doprava



OP Ţivotní prostředí



OP Lidské zdroje a zaměstnanost



OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost



OP Výzkum a vývoj pro inovace

http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

24



Integrovaný operační program



OP Technická pomoc

Regionální operační programy jsou známé pod zkratkou ROP. V České republice jich najdeme osm a dělí se následovně: 

ROP NUTS II Jihovýchod



ROP NUTS II Jihozápad



ROP NUTS II Moravskoslezsko



ROP NUTS II Severovýchod



ROP NUTS II Severozápad



ROP NUTS II Střední Čechy



ROP NUTS II Střední Morava



ROP NUTS II Praha 10 (www.strukturalni-fondy.cz)

Jednotkou NUTS se označují územní statistické jednotky a vyuţívá je především Evropský statistický úřad pro své statistické účely a porovnávání hodnot pozorovaných ukazatelů. NUTS se vytváří na základě počtu obyvatel a rozlohy. Jednotlivé jednotky se rozdělují na NUTS 0 – NUTS V. V naší zemi se pod pojmy NUTS 0 a NUTS I označuje celá Česká republika, NUTS II je určený pro regiony soudruţnosti, NUTS III zastupují kraje, NUTS IV okresy a pod označením NUTS V se skrývají obce. V regionálních operačních programech se vyskytují NUTS II, které, jak jsem jiţ výše napsala, zahrnují regiony soudruţnosti, jimiţ se označují uměle vytvořené územní jednotky bez vlastní samosprávy. (Wokoun, R., 2006, str. 44 - 47) Operační program Praha obsahuje:  OP Praha Konkurenceschopnost  OP Praha Adaptabilita

10

http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013

25

Do kategorie Evropská územní spolupráce spadá:  OP Meziregionální spolupráce  OP Nadnárodní spolupráce  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko  OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko  INTERACT II 

ESPON 2013 11 (www.strukturalni-fondy.cz)

Aby se finanční prostředky dostaly skutečně k realizátorům projektů, vytváří všechny státy instituce a orgány, které mají napomáhat a informovat ţadatele o dotace. Mezi základní subjekty patří řídící orgán, zprostředkující subjekt, platební orgán a kontrolní orgán. Hlavním orgánem, který je zodpovědný za spolupráci v oblasti regionálního rozvoje, je Ministerstvo pro místní rozvoj. V České republice platí zásada, ţe řídící orgán je plně zodpovědný za řízení a celkovou spolupráci při uskutečnění naplánovaného projektu. Zprostředkující subjekty mají za úkol dohlíţet na správnou realizaci projektů a na jejich kontrolu. (Wokoun, R., 2006, str. 90 - 94)

2.8 Postup pří ţádání o finanční dotaci z fondů EU Získávání finančních prostředků z Evropské unie je sloţitý postup, který mnoho subjektů od moţnosti čerpání odrazuje. Je zde nutné podotknout, ţe ke kaţdému vypsanému dotačnímu programu je zároveň vydaná Příručka pro ţadatele, kde jsou všechny nutné a aktuální informace pro ţadatele uvedeny. Tyto informace se týkají především termínů, formální úpravy ţádosti, povinných i nepovinných příloh a také podmínky pro přidělení dotace. 11

http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013

26

Kaţdý subjekt, který ţádá o finanční dotaci z fondů, musí na úplném začátku vytvořit projektový záměr. Ten jasně popisuje, co bude cílem projektu, jaké z toho budou uţitky, jak bude probíhat realizace projektu, kdo bude za správný průběh odpovídat, jak bude daný projekt financován. Na zpracování projektového záměru si subjekty často platí sluţby specializovaných firem, které za ně projektový záměr vypracují. Po zpracování projektového záměru bude následovat hledání finančního zdroje mezi jednotlivými fondy. Při tomto kroku je velmi důleţité, aby subjekt zvolil správný zdroj financování. V současné době především na internetových stránkách jednotlivých regionálních operačních programů, operačních programů a dalších fondech zájemci najdou aktuálně vypsané dotační programy, ze kterých mohou čerpat prostředky. Při hledání musí zohlednit, zda vybraný dotační zdroj je opravdu na záměr, který chce subjekt vytvořit, zda je pro tento zdroj oprávněný ţadatel, zda je rozpočet projektu v rozmezí minimální a maximální výše podpory nebo kdy je nutné ţádost o dotaci podat. Po nalezení vhodného zdroje financování dochází ke zpracování ţádosti. Kaţdá ţádost má přesně určené poţadavky, které musí splňovat. Ty jsou vţdy napsané u kaţdé výzvy pro předkládání ţádostí, přesněji v Příručce pro ţadatele, kterou by si měl kaţdý ţadatel pročíst a nastudovat, aby věděl, co všechno má daná ţádost obsahovat. Mezi základní části kaţdé ţádosti patří podkladové materiály, povinné a nepovinné přílohy, výpočet předpokládaného rozpočtu nebo fotodokumentace současné podoby. Po dopsání celé ţádosti ji musí ţadatel odevzdat na určené místo v řádném termínu, který je vţdy uveden ve výzvě k dotaci. Příslušná instituce následně kontroluje formální úpravu, všechny náleţitosti a určuje, zda projekt spadá do příslušného programu. Pokud je ţádost vypracována správně a neobsahuje ţádné chyby, je rovnou zařazena do ţádostí, ze kterých budou komise vybírat projekty, na které finanční prostředky poskytnou. Pokud se ţadatel dopustil nějakých chyb, je obvykle poţádán, aby projekt opravil, případně doplnil nutné údaje. Následuje hodnocení podle předem daných kritérií a vybrané projekty jsou určeny ke schválení. Jak jsem jiţ napsala výše, projekty ke schválení vybírají předem určené komise, které z formálně správně vypracovaných ţádostí vyberou ty, které se budou z fondů financovat. V dalším kroku je ţadatel informován, zda jeho projekt získal finanční prostředky, nebo ne. V případě úspěchu je připravena a podepsána smlouva o financování, kterou podepisuje zástupce příslušné instituce a ţadatel. Ve smlouvě se uvádí přesná výše dotace, povinnosti, které musí 27

ţadatel plnit, a také sankce, jeţ nastanou při nesprávném vyuţití dotace. Po podpisu smlouvy se ze ţadatele stává příjemce podpory. Následujícím krokem je uskutečňování projektu. To se řídí podle projektového záměru tak, jak to bylo napsáno v ţádosti. Nutné je dodrţovat pravidla, která určila Evropská unie pro projekty financované ze strukturálních fondů, jeţ se týkají výběru dodavatelů, prezentování projektu na veřejnosti nebo správného nakládání s doklady, které se k realizaci vztahují. V průběhu realizace se musí pravidelně předkládat monitorovací zprávy, které popisují průběh prací. Po dokončení realizace dochází k závěrečné administraci. Při ní se zpracovává závěrečná zpráva, kde se hodnotí, zda se povedlo splnit vymezený cíl, a odevzdává se také ţádost o platbu, které obsahuje přesné vyúčtování akce. Obvykle se při první platbě z daného fondu hradí jen poměrná část financí a zbytek se doplácí postupně. Je nutné podotknout, ţe příjemce podpory se musí na uskutečňovaném projektu také finančně podílet podle na začátku určené výši. Informační zprávy se pak musí zasílat ještě kaţdý rok po dobu 3 – 5 let podle druhu programu. (Marek, D., Kantor, T., 2009, str. 57 - 67)

2.9 Financování cestovního ruchu v České republice V České republice spadá cestovní ruch do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj, proto největší část finančních prostředků přichází do cestovního ruchu ze státního rozpočtu. Finanční prostředky plynou do příslušných oblastí buď přímo od ministerstva, nebo přerozdělováním přes krajské rozpočty nebo rozpočty měst a obcí. Další moţností financování cestovního ruchu jsou strukturální fondy a také fondy vytvářené například v rámci uskupení Visegrádské čtyřky. Nejvhodnějším fondem z Evropské unie je Integrovaný operační program. 12 (www.czechtourism.cz)

2.9.1 Integrovaný operační program Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení kvality ţivota na území celé České republiky, díky čemuţ se zvýší atraktivita naší země pro ţivot i práci nejen pro domácí obyvatele, ale také se zvýší přísun zahraničních investic do země. Kromě cestovního

12

http://www.czechtourism.cz/pro-studenty/faq-casto-kladene-otazky/cestovni-ruch-v-cr/

28

ruchu lze finanční prostředky vyuţít také na rozvoj státní správy, kultury, zaměstnanosti, zdraví, bydlení nebo bezpečnosti. Hlavním ţadatelem o finanční prostředky je stát, který vlastní mnoho památek, a proto můţe poţádat o dotace na jejich obnovu a poté i vyuţití. Soukromé a veřejné organizace jsou z fondu podporovány při zavádění národních nebo mezinárodních standardů, které se týkají certifikací nebo přípravy materiálů. V neposlední řadě se finanční prostředky týkají propagace České republiky jako populární destinace návštěvníků. Ţadatelé mohou vyuţít v období 2007 – 2013 1553 mil eur ze zdrojů Evropské unie a 274 mil eur ze zdrojů národního rozpočtu. 13 (www.strukturalni-fondy.cz)

2.10 Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji Kaţdý kraj má své vlastní způsoby financování a podpory cestovního ruchu. Ve Středočeském kraji je moţné čerpat finanční prostředky ze Středočeského Fondu cestovního ruchu a podpory podnikání. Z fondu je moţné ţádat o dotace na podporu agroturistiky, údrţbu značení pěších a cyklistických tras, podporu rozvoje rekreační cyklistiky, podporu na výrobu nových propagačních materiálů nebo na výstavbu nových turistických informačních center ve Středočeském kraji. Dalším fondem, ze kterého lze čerpat peníze z rozpočtu kraje, je Středočeský Fond kultury a obnovy památek. Tento fond se netýká přímo cestovního ruchu, ale jeho vyuţitím se mohou zlepšit podmínky pro cestovní ruch. Fond je určen na podporu obnovy kulturních památek nebo drobných památek, na podporu kultury, historických slavností a jiných akcí, které mohou do dané oblasti nebo města přilákat další návštěvníky.

14

(www.kr-stredocesky.cz),

15

(www.kr-

stredocesky.cz) Co se týče fondů Evropské unie, nejvhodnějšími fondy pro čerpání finančních prostředků do cestovního ruchu jsou Regionální operační program a Integrovaný

13

http://www.strukturalni-fondy.cz/iop

14

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/Stredocesky-Fond-cestovniho-ruchu-apodpory-podnikani/aktualni-informace-ze-stredoceskeho-fondu-cestovniho-ruchu-a415916823.htm?pg=1 15

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/grantova-a-dotacni-rizeni/stredocesky-fond-kultury-aobnovy-pamatek/

29

operační program. Další moţností je čerpání peněz z Programu rozvoje venkova a z Operačního programu Praha. V těchto fondech se týká spíše o spolupráci a návaznost mezi projekty, které prolínají v cestovním ruchu.

2.10.1 ROP NUTS II Střední Čechy Cíl regionálního operačního programu vychází a navazuje na tematické operační programy. V oblasti rozvoje cestovního ruchu je moţné financovat následující projektové záměry, které se týkají především obnovy infrastruktury: 

Vytváření turistických informačních center



Obnova sportovních areálů a zařízení



Restaurování památek



Rekonstrukce lázeňských objektů



Vytváření nových pěších a cyklistických tras



Zvyšování kapacity v ubytovacích a stravovacích zařízení



Vytváření doplňkových sluţeb k existujícím zařízením



Vytváření a rozšiřování propagačních materiálů

Mezi subjekty, které mohou ţádat o podporu z tohoto fondu, patří kraje, města a obce, zájmové organizace, nestátní neziskové organizace, soukromníci, majitelé nemovitostí v chráněných zónách. 16 (www.ropstrednicechy.cz) Pro současné období 2007 – 2013 je objem prostředků pro všechny ROP určen ve výši 4 659 mil. Eur ze zdrojů Evropské unie a 822 mil eur z národního rozpočtu. Pro RP NUTS II Střední Čechy to je z fondů Evropské unie 559 083 839 eur, z českého rozpočtu 98 661 855 eur.

2.10.2 Program rozvoje venkova Finance z tohoto programu mohou čerpat začínající podnikatelé v cestovním ruchu v obcích, které mají nejvýše 2000 obyvatel. Obce s maximálně 500 obyvateli mohou 16

http://www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=0cb647fc-8831-102b-a7b4-00e0814daf34

30

ţádat o podporu v oblasti kulturního dědictví venkova. Jedná se však o památky, které nemají vazby na cestovní ruch. Na památky s vazbou na cestovní ruch lze čerpat z ROP Střední Čechy. 17 (www.businessinfo.cz)

2.11 SWOT analýza Středočeského kraje Ve SWOT analýza se definují silné a slabé stránky, poté příleţitosti a ohroţení. Silné a slabé stránky jsou ovlivněny vnitřními činiteli, příleţitosti a ohroţení jsou ovlivněny vnějšími činiteli, proto je oblast, firma nebo jiná instituce obvykle nemůţe příliš ovlivnit a změnit ve svůj prospěch. SWOT analýzu jsem provedla na základě vlastních ţivotních a pracovních zkušeností, které souvisí se Středočeským krajem. Silné stránky Středočeského kraje  Sídlo mnoha významných českých firem  Přírodní a kulturní předpoklady  Dopravní dostupnost, dopravní infrastruktura  Zdravotnictví na vysoké úrovni  Vzdělávací systém na vysoké úrovni Jak jsem se jiţ zmínila v úvodu, na území Středočeského kraje se nachází několik významných firem pro celou Českou republiku. Mezi ty hlavní patří automobilky Škoda v Mladé Boleslavi a TPCA u Kolína. Díky těmto firmám je v oblastech poměrně vysoká zaměstnanost a také vyšší ţivotní úroveň. Oba příklady patří mezi stabilní firmy, které i v době krize produkují nové výrobky, i kdyţ třeba ve sníţeném počtu. Středočeský kraj patří od začátku vývoje země mezi oblast, kde měli sídla panovníci, kde byla tradiční řemesla a z tohoto období zůstalo v kraji mnoho památek a pozůstatků. Mnoho z nich láká do regionu turisty nejen z České republiky, ale také ze zahraničí, coţ zvyšuje atraktivitu kraje a tím vysoký ekonomický přínos.

17

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-rozvoje-venkova/1001615/

31

Ve Středočeském kraji je dopravní obsluţnost na vysoké úrovni. Tato silná stránka je ovlivněna především blízkostí Prahy. Také díky zvyšujícímu se zájmu o cykloturistiku se staví nové cyklostezky, pěší stezky a vymýšlejí se další moţné způsoby dopravy, které by zaujaly potencionální návštěvníky nebo slouţí pro obyvatele kraje. Jako příklad lze uvést loď z Kolína do Nymburka, která v daném úseku převáţí cyklisty, lidé, kteří dojíţdějí do zaměstnání nebo studenty. Jak jsem se jiţ zmiňovala v kapitole o Středočeském kraji, v kraji je mnoţství krajských nemocnic a také menších nemocnic, které dělají zdravotní péči dostupnou pro všechny obyvatele kraje. Především pod vedením kraje MUDr. Davidem Rathem se jednotlivé nemocnice rekonstruují a modernizují. Slabé stránky Středočeského kraje  Politická nestabilita vedení kraje – změna prioritních oblastí po kaţdých volbách  Absence vysoké školy  Podpora především nejznámější turistických cílů První bod slabých stránek – politická nestabilita vedení kraje – je stránka, kterou by mohlo vedení kraje sjednotit po domluvě všech zúčastněných stran, kdy by nezávislá komise mohla vytvořit koncepci rozvoje kraje. Tato koncepce kraje by mohla zahrnovat stěţejní body, na které by se mělo zaměřit kaţdé vedení kraje, ať uţ by bylo z jakéhokoli politického tábora. Absenci vysoké školy chce vedení kraje vyřešit vytvořením nové vysoké školy v Kutné Hoře. Zřízení školy je v současné době v jednání. Podpora nejznámější cílů je pochopitelná. Menší města nebo méně známé turistické regiony se snaţí přilákat do oblasti návštěvníky tím, ţe se sdruţují v jednotlivá sdruţení nebo místní akční skupiny, které spolupracují v jednotlivých oblastech. Příleţitosti Středočeského kraje  Lokalita uprostřed České republiky, blízkost Prahy  Větší vyuţití vodních toků k vodní dopravě a vodní turistice

32

 Velký počet zahraničních návštěvníků v Praze – jejich přesun do SK  Propojení více turisticky atraktivních míst jako zájezd Příleţitosti jsou odvozené především od umístění poblíţ Prahy. V současné době se v cestovním ruchu objevují nové trendy a směry a ve Středočeském kraji jsou ideální podmínky pro jejich rozvoj. Patří sem například zlepšení podmínek pro vodní turistiku, zlepšení infrastruktury v okolí cyklostezek nebo pěších stezek. Další moţností je přilákání většího počtu turistů z Prahy do Středočeského kraje a zvýšení jejich zájmu o delší pobyt na tomto území. Další příleţitostí, a to především pro cestovní kanceláře, je vytvoření zájezdů, kdy by zákazníci během jednoho zájezdu navštívili například jedno významné místo v oblasti a s tím i zajímavá místa v okolí, která však nezainteresovaní návštěvníci neznají. Ohroţení Středočeského kraje  Široká nabídka programů v turistických oblastech – přesycení trhu  Přírodní katastrofy – záplavy  Hospodářská krize – sníţení potencionálu významných firem Kaţdá turisticky zajímavá oblast nabízí pro návštěvníky kaţdoročně zajímavé programy, prohlídky, společenské a sportovní akce, které však mohou v důsledku mnohé návštěvníky odradit v důsledku přesycení těchto akcí. Přírodní katastrofy, především záplavy, nikdo nemůţe zmírnit nebo zrušit, avšak ony mohou velmi ovlivnit ţivot a cestovní ruch v zasaţených oblastech.

33

3 Praktická část Praktická část bakalářské práce je rozdělená do dvou částí. V první části jsem se zabývala návrhem cyklostezky v okolí mého bydliště, města Městec Králové. S pomocí vědomostí, které jsem se dozvěděla v předmětech Evropská ekonomická integrace a Projektový management v cestovním ruchu, jsem připravila návrh projektu cyklostezky, který by se dal skutečně realizovat v případě potřeby. Myšlenkou výstavby cyklostezky v okolí Městce Králové jsem se zabývala jiţ dlouho a myslím si, ţe v rámci bakalářské práce mám ideální příleţitost k prezentování mého nápadu, který třeba napomůţe zástupcům města ke skutečné realizaci podobného projektu.

3.1 Město Městec Králové Město Městec Králové se nachází ve středních Čechách asi v polovině cesty mezi Prahou a Hradcem Králové. Nedaleko se nachází známá města Nymburk, lázně Poděbrady, Libice nad Cidlinou, Chlumec nad Cidlinou nebo Kolín. Díky dobrému umístění mezi těmito městy má Městec Králové velice dobrou přístupnost po silničních cestách, ale i po ţeleznici. V okolí města se nachází velké mnoţství lesů, rybníků a polí, která jsou typická pro střední Čechy díky zemědělství. Městec Králové vznikl ve 13. století a údajně se ve městě narodil král Přemysl Otakar II. Na památku krále je na radnici města vyvěšena památná deska, kde se o této skutečnosti mohou návštěvníci dozvědět více. Historii a podobu města velmi poţáry, které několikrát město téměř zničily. V současné době má město krásné náměstí, útulný kulturní dům a velmi dobře vybavené zázemí pro děti i dospělé. V současnosti ţije ve městě přibliţně 2950 obyvatel, přičemţ se do tohoto počtu započítávají také obce Nový a Vinice. V čele města stojí starosta, který je volen na 4 roky. Do zastupitelstva obyvatelé volí vţdy 15 zástupců, rada je tvořena 5 lidmi. Město je centrem okolních menších obcí, proto se na úřadě nachází Stavební úřad a úřad se dále dělí na ekonomické oddělení, oddělení sociální péče, oddělení vnitřní kontroly, správu majetku města a oddělení vnitřních věcí. Na úřadě pracuje celkem 12 zaměstnanců. 34

Zdravotnictví ve městě je zastoupeno nemocnicí a dalšími obvodními lékaři. Především nemocnice stojí za zmínku, protoţe její péče je v oblasti vyhlášená a sama nemocnice několikrát obdrţela ocenění v oblasti péče o pacienty. Aktuálně se nemocnice umístila na 1. místě ve Středočeském kraji v hodnocení spokojenosti pacientů, na coţ jsme my, obyvatelé města, náleţitě pyšní. V oblasti školství je ve městě mateřská škola, základní škola, pomocná škola a také Střední odborné učiliště. Všechny jednotlivé stupně školství vytváří kaţdoročně několik akcí, kde se schází velké mnoţství obyvatel. Nejhezčími akcemi jsou školní besídky, výstavy ručních výrobků a vystoupení jednotlivých pěveckých sborů. Z bezpečnostních sloţek zde najdeme hasičský záchranný sbor i oddělení státní policie. Na stále aktuálnější otázku ekologie zareagovalo vedení města vytvořením technického dvoru, kam mohou obyvatelé odevzdávat různé recyklované odpady od plastů, přes ekologický odpad aţ po elektronická zařízení. Jako obyvatelé města můţeme vyuţít širokou nabídku volnočasových aktivit. Mezi ně patří velké mnoţství spolků a krouţků – fotbalový, skautský, včelařský, kynologický, turistický, zahrádkářský, rybářský nebo myslivecký. Pro rodiny s dětmi je ve městě k dispozici Rodinné centrum volného času nebo dětské hřiště, všichni můţeme yuţít sluţeb knihovny. Ke kulturnímu vyţití patří kulturní dům a kino. Sportovní nabídka zahrnuje fotbalová hřiště, koupaliště, tenisové a volejbalové kurty. Nově se s přispěním Evropské unie buduje sportovní areál zaměřený na atletické vyţití a kolektivní hry. Ve městě se kaţdoročně pořádá několik akcí, kterých se zúčastní velké mnoţství lidí. Mezi tyto akce patří farmářské trhy, vánoční trhy, hudební festivaly, divadelní a jiná představení. Sama za sebe bych vyzdvihla pořádání dětského maškarního bálu, kde se osobně angaţuji. Na této akci se nám kaţdoročně zvedá návštěvnost i od lidí, kteří nejsou stálými obyvateli města. Přestoţe je organizace těţká a kaţdoročně se najdou lidé, kteří akci odsuzují, z kladných ohlasů a z úsměvů na tváři lidí soudím, ţe tato akce je opravdu velmi povedená. Město Městec Králové nabízí poměrně velké mnoţství obchodů, několik restaurací a hostinců. Myslím si, ţe v současné době se kvalita ţivota ve městě zvedá, k čemuţ dopomohla svými financemi také Evropská unie nebo v případě menších projektů Středočeský kraj. Kaţdoročně se rekonstruují významné budovy ve městě, budují se nové stavební 35

parcely, rekonstruují se silnice, vytváří se nové kanalizační sítě. Především díky blízkým významným podnikům (TPCA u Kolína a Škoda ve Mladé Boleslavi) není ve městě příliš velká nezaměstnanost, coţ ke kvalitě ţivota také přispívá.

3.2 Návrh projektu cyklostezky 3.2.1 Základní údaje projektu Regionální operační program Střední Čechy Název projektu: Na kole po okolí rodiště Přemysla Otakara II. Stručný obsah projektu Cyklostezka po okolí rodiště Přemysla Otakara II. bude spojovat obce v okolí města Městec Králové. Bude vedena přes památkově chráněné obce a okolo významných přírodních památek. Cyklostezku bude moţné vyuţívat na cestu do práce nebo do školy pro občany dojíţdějící do Městce Králové, ve volném čase se bude moci vyuţít pro cykloturistiku pro místní občany nebo pro cyklisty, kteří jí vyuţijí při svých výletech po této části Středočeského kraje. Její další vyuţití můţe být pro pěší turistiku nebo pro inline bruslení. Kolem trasy cyklostezky budou umístěné informační tabule, které poskytnout informace o zajímavých místech, kterými se projíţdí. Součástí cyklostezky bude vybavení odpadkovými koši a lavičkami. Ţadatel Název ţadatele: Městec Králové IČ: 00239437 Oficiální adresa: nám. Republiky 1, Městec Králové, 289 03 Typ ţadatele: Obec Plátce DPH: ne Počet zaměstnanců: 12 Statutární zástupci: starosta 36

Místo realizace Cyklostezka začne u Dymokurské silnice, kde bude pokračovat na východ kolem Krčského rybníka do obce Vinice. Z obce Vinice se cyklostezka povede do obce Sloveč, kde se stočí na jih a bude pokračovat do obce Nový. Z obce Nový pokračuje stezka do Vlkova nad Lesy, odkud mohou cyklisté pokračovat do Mikroregionu Novobydţovsko. Cesta do Městce Králové povede z Vlkova nad Lesy přes Velké Výkleky a Běruničky. Předpokládaná celková délka cyklostezky je 24 km.

3.2.2 Popis projektu Současný stav V současné době nejsou v okolí města Městec Králové ţádné cyklostezky. Cyklisté jsou nuceni jezdit po silnicích nebo mezi jednotlivými obcemi, kde silnice nejsou, po polních cestách. Tyto cesty jsou ve špatném stavu, kdy cyklistům hrozí váţné zranění v důsledku špatného terénu. Budoucí stav Po přestavbě vznikne místo polních cest a nevyhovujících panelových silnicích nová cyklostezka o šíři 3 metry. V jejím okolí se budou nacházet odpadkové koše a lavičky. V obcích Vinice, Nový, Vlkov nad Lesy a ve městě Městec Králové budou umístěny informační tabule o daném místě, které si budou moci projíţdějící turisté přečíst a dozvědí se tak nové informace a daných lokalitách. Zdůvodnění potřebnosti projektu Ve Středočeském kraji jsou ideální podmínky pro provozování cykloturistiky a pěší turistiky. Obyvatelé jezdí na kole do práce, do škol nebo za zábavou. V okolí Městce Králové mohou cyklisté vyuţívat pouze silnice, které nezajišťují potřebnou bezpečnost pro provozování cyklistiky. Z hlediska cestovního ruchu je projekt potřebný pro podporu návštěvnosti města a blízkých zajímavých turistických míst. Dobře navazuje na cyklotrasy, které k městu vedou od Roţďalovických rybníků, od Poděbrad nebo od Chlumce nad Cidlinou. Dalším důvodem potřebnosti projektu je vytvoření nového 37

místa, kde se mohou scházet obyvatelé města. Výstavby cyklostezky je moţnost jejího vyuţití pro místní obyvatele i pro obyvatele okolních obcí ve volném čase. Projekt můţe podpořit kulturní a společenské vyuţití ve městě. Projekt je potřebný pro mládeţ, která by mohla trávit svůj čas na bezpečném místě, kdy by v prostředí stezky zlepšovali nejen své zdraví, ale také vědomosti o historii. Starší lidé a například lidé z nemocnice by na cyklostezku mohli chodit na kondiční procházky, při kterých by se prošly po pěkném prostředí, coţ by zajisté pomohlo jejich léčbě. Pro rodiny s dětmi by cyklostezka nabídla moţnost trávení času společně při jízdě na kole, při učení se jízdy na kole nebo při procházkách, kdy by tyto společné aktivity zlepšovaly rodinné vztahy a podporovaly by čas strávený společně. Cíle projektu Cílem projektu je výstavba bezpečné cyklostezky, kterou mohou vyuţívat cyklisté, ale také pěší turisté pro podporu cestovního ruchu ve městě Městec Králové a okolí a také zvýšení vědomostí o králi Přemyslu Otakarovi II. a zajímavých místech v okolí. Dalším cílem projektu je stmelování obyvatel města. Ti se mohou na stezce scházet při různých sportovních akcích, naučných akcích nebo průvodech při významných příleţitostech. Dalším cílem je vytvoření kaţdoročního průvodu „Jízda krále Přemysla Otakara II.“, který by po stezce vedle. Cílem je také zlepšení a obnova dosavadní krajiny, která v současnosti na některých místech, kde by stezka měla vést, není v ideálním stavu vhodném k uţívání. Jako další cíl projektu je zlepšení vazby na město Městec Králové, kdy by si kdokoli mohl v okolí cyklostezky vysadit svůj vlastní strom, jehoţ druh by byl jednotný po celé délce trasy.

3.2.3 Harmonogram projektu Přípravná akce projektu bude zahrnovat tyto činnosti:  Příprava podkladů  Příprava geodetických materiálů 

Přehled a vyřešení majetkových vztahů

 Zajištění projektové dokumentace 38

 Jednání s případnými partnery, zajištění partnerských smluv  Zajištění podkladů pro stavební práce  Zpracování podkladů pro ţádost o dotaci  Zpracování projektové ţádosti Realizační fáze projektu zahrnuje:  Výběrová řízení na jednotlivé dodavatele, technický dozor  Podpis smlouvy o poskytnutí dotace  Vlastní realizaci projektu  Informovanost o projektu na veřejnosti  Kontrolu probíhajících prací, vytváření průběţných monitorovacích zpráv  Kolaudaci  Závěrečnou kontrolní zprávu Po dokončení se bude o cyklostezku starat město Městec Králové. Mezi hlavní činnosti bude patřit vytváření průběţných monitorovacích zpráv, pravidelný úklid, zimní údrţba, údrţba zeleně v okolí, údrţba dopravního značení.

3.2.4 Personální zajištění projektu Vedoucí projektu: starosta Manaţer projektu: zastupitel Asistent projektu: zástupce města Realizační manaţer: zástupce z ROP Finanční manaţer: účetní města Poradce pro stavební práce: stavební dozor

39

Personál bude zajišťovat z většiny Městský úřad Městec Králové. V projektu bude zainteresovaný starosta, zvolený zastupitel, účetní města a stavební dozor, coţ znamená zástupce stavebního úřadu. Za celý projekt bude odpovídat starosta, který jako zástupce města bude podepisovat smlouvy, bude pořádat výběrová řízení a společně s radními bude rozhodovat o nejvhodnějších kandidátech.

3.2.5 Zkušenosti ţadatele Na území města Městec Králové proběhlo v minulosti několik významných akcí, které se hradily z fondů Regionálního operačního programu Střední Čechy nebo z fondů Středočeského kraje. Mezi nejvýznamnější výstavby patří:  Dostavba vodovodu z fondu OP Ţivotní prostředí  Obnova Sokolského hřiště v Městci Králové z fondu ROP Střední Čechy  Výsadba části biocentra v prostoru rekultivované skládky z fondu OP Ţivotní prostředí  Zateplení a výměna oken na budově Základní školy v ulici Přemysla Otakara II. 24. Z fondu OP Ţivotního prostředí Všechny výše uvedené projekty přispěly ke zlepšení kvality ţivota ve městě a ke zlepšení vzhledu města. Jednotlivé projekty zlepšily jednotlivé dílčí části podoby města, cyklostezka by zlepšila okolí města a zvýšila vyuţití okolí města.

3.2.6 Publicita Výstavba cyklostezky „Na kole po okolí rodiště Přemysla Otakara II.“ bude prezentována na internetových stránkách města. Ke slavnostnímu otevření bude pozván zástupce z ROP Střední Čechy a Nymburský deník. Na začátku a na konci trasy bude označen zdroj financování, tj. ROP – Střední Čechy. Další propagace cyklostezky bude na místních a okolních kulturních akcích, na portálech určených pro cyklisty a na internetových stránkách Zlatého pruhu Polabí.

40

3.2.7 Analýza rizik Realizaci projektu můţe ohrozit nepřidělení dotace z ROP Střední Čechy, prodlouţení konečného termínu realizace projektu, nedostatek finančních prostředků, nekvalitně provedené práce. Prvnímu riziku lze omezit správně zvolenou výzvou a kvalitně zpracovaným projektem. Následuje výběr kvalitní firmy, která plní své povinnosti včas a kvalitně. Nedostatek finančních prostředků lze zajistit záloţním fondem, odkud by se peníze čerpaly do doby, neţ přijdou finanční prostředky z fondu ROP. Dalším rizikem, které však nelze ovlivnit, je počasí. V případě, ţe by v zimě panovaly silné mrazy, mohlo by dojít k poškození cyklostezku. Toto riziko lze částečně eliminovat výběrem kvalitního materiálu a provedením kvalitní práce. Rizikem především v teplém období je také vandalství na cyklostezce. Riziko lze sníţit po domluvě s Policií ČR, která by na stezce prováděla kontroly.

3.2.8 Vliv projektu na udrţitelný rozvoj Ekologie – okolo cyklostezky budou instalovány odpadkové koše. Stezka bude z kvalitního materiálu, který nebude zatěţovat okolní přírodu. Ve spolupráci s ochranáři přírody se zlepší péče o volně ţijící ţivočichy a pro zájemce je moţné pořádat na stezce procházky s výkladem o jednotlivých zajímavých stromech nebo v okolí ţijících zvířat. Rovné příleţitosti – cyklostezku budou moci vyuţívat nejen cyklisté, ale také chodci, rodiny s dětmi, senioři, osoby se zdravotním postiţením. Ve městě jsou parkovací místa, kde budou řidiči automobilů moci zastavit a poté pokračovat po stezce. Dostupnost – do Městce Králové je dobrá dostupnost automobilem. Ve městě se nachází také autobusové a vlakové nádraţí. Na kole se lze do města dostat jednoduše po okolních silnicích. Pracovní příleţitosti – cyklostezka nevytvoří ţádné nové pracovní místo. O stezku se bude starat technická sluţba města. Udrţitelné vyuţívání území – na cyklostezce bude moţné provádět různé závody, průvody nebo další kulturní akce, které zvýší návštěvnost města a jeho okolí.

41

3.2.9 Předpokládané náklady na výstavbu cyklostezky Pořízení staveb formou výstavby

16 050 000 Kč

Stavební práce

15 000 000 Kč

Stavební dozor

500 000 Kč

Infotabule, lavičky, koše

300 000 Kč

Upomínková deska

50 000 Kč

Mzdy na platy pří řízení projektu

100 000 Kč

Výdaje na poradenství

50 000 Kč

Výdaje na výběr. řízení podle ROP

50 000 Kč

Financování provozu cyklostezky Údrţba

10 000 Kč/měs

120 000 Kč/rok

Veškeré náklady na údrţbu cyklostezky bude platit město Městec Králové ze svého rozpočtu. Tato částka bude započtena do rozpočtu jiţ během jeho tvorby.

3.2.10 Povinné přílohy projektu obsahují 

Doplňující informace k Ţádosti o poskytnutí dotace



Doklad o právní subjektivitě ţadatele



Podklady pro posouzení finančního zdraví ţadatele



Přehled nemovitostí dotčených projektem



Doklad o prokázání vlastnických vztahů



Podklady poţadované podle Stavebního zákona



Projektová dokumentace



Čestné prohlášení

42

Doplňující informace k ţádosti o poskytnutí dotace k projektu Na kole po okolí rodiště Přemysla Otakara II. Historie, památky a zajímavá místa města Městec Králové a okolí Vznik městečka Městec Králové se datuje do 13. století. Titul město dal Městci král Přemysl Otakar II., který se zde podle pověsti narodil, a který poskytl městu do znaku lva. V historii se často měnili majitelé, avšak nejvíce historii ovlivnily velké poţáry, které město několikrát téměř zničily. V současné době ţije ve městě přibliţně 3000 obyvatel, mezi které patří i obyvatelé obcí Vinice a Nový. Městec Králové je centrem okolních vesnic, protoţe se ve městě nachází nemocnice, obchody, kulturní a sportovní zařízení. Co se týče památek, ve městě se nachází několik zajímavých objektů. Kostel sv. Markéty je dominantou náměstí. Vznikl v roce 1384, ale při velkém poţáru v roce 1972 původní stavba shořela. O rok později se začalo s výstavbou nového kostela, která byla zakončena v roce 1794. Současnou pseudorománskou podobu získal kostel v roce 1846. Na náměstí města se nachází také radnice, která byla několikrát přestavována, ale stále si udrţuje secesní vzhled. Původní budova byla postavena po poţáru v roce 1972. Dalšími památkami ve městě je socha sv. Floriána, busty T. G. Masaryka a Františka Palackého nebo husitský kostel. Pro pěší turistiku lze ve městě vyuţít značené stezky, např. Jiráskovu stezku. Obce Vinice a Nový jsou zapsány jako památkové chráněné obce. Vinice se vyznačují historickým vzhledem návsi, kde lze nalézt domy lidové architektury. Ve Vlkově nad Lesy se nachází lovecký zámeček.

43

3.3 Dotazníkový výzkum Ve druhé části praktické bakalářské práce jsem provedla dotazníkový průzkum mezi jednotlivými subjekty, které mohou finanční prostředky z jednotlivých fondů zaměřených na cestovní ruch čerpat. Jednalo se o turistická informační centra, ubytovací zařízení, restaurační zařízení, obecně prospěšné společnosti, mikroregiony, obce do 5 000 obyvatel a obce nad 5 000 obyvatel. Všechny dotazované subjekty se nachází na území Středočeského kraje. Část dotazníků jsem rozeslala mezi subjekty elektronickou poštou, další část jsem zjistila výzkumem v terénu, kdy jsem navštívila jednotlivé subjekty v okolí mého bydliště a dotazníky společně s nimi vyplnila. Celkový počet dotazovaných byl 130 subjektů. Dotazník se skládá ze dvou částí. První část je určená pro všechny dotazované a týká se především informovanosti mezi subjekty, o moţnostech čerpání finančních prostředků do oblasti cestovního ruchu z fondů Evropské unie. Druhá část dotazníku je určena pro ţadatele, kteří jiţ této moţnosti vyuţili. Dotazník obsahuje celkem deset otázek, přičemţ první část má otázek šest, druhá část otázky čtyři. Na následujících stranách představím výsledky výzkumu, které krátce vysvětlím a zhodnotím, a na závěr navrhnu moţnosti, jak rozšířit informace o moţnostech získávání finančních prostředků z Evropské unie.

44

První otázka dotazníku zněla: „Víte o moţnostech financování vaší činnosti z fondů Evropské unie?“. Na tuto odpověď jsem dostala jednoznačnou odpověď, kdy všech 130 dotazovaných odpovědělo ano. V současné době obce i podnikatelské subjekty hledají další moţnosti a nástroje získávání peněz, proto mě tato odpověď nepřekvapila.

Obrázek 1 - Předpokládané činnosti, na které lze čerpat finanční prostředky (zdroj: vlastní)

Další otázka zjišťovala, na co jednotliví zástupci předpokládají, ţe se finanční prostředky určené do oblasti cestovního ruchu pouţívají. Nejčastější moţností byla propagace. Ať uţ formou tisku propagačních materiálů, účastí na veletrzích cestovního ruchu nebo prezentací jednotlivých zařízení. Následoval rozvoj infrastruktury, především budováním nových cyklistických a turistických stezek, výstavbou nových sportovních zařízení nebo rekonstrukcí ubytovacích zařízení. Rekonstrukce turistických informačních center zahrnuje zlepšování nabízených sluţeb a větší dostupnost centra veřejnosti. Mezi ostatní patří opravy památek, podpora destinačního managementu jednotlivých oblastí nebo údrţba stávajících turistických zajímavostí.

45

Obrázek 2- Víte, kde hledat informace o fondech Evropské unie? (zdroj: vlastní)

Převáţná většina, celkem 116 dotazovaných, věděla, kde hledat informace k problematice fondů Evropské unie. Pouze 14 dotázaných tuto informaci nevědělo. Mezi ně patřili především neuvolnění starostové menších obcí, kteří vědí o moţnostech financování cestovního ruchu z fondů Evropské unie, ale bliţší informace o moţnostech, které fondy nabízejí, neznají. Mezi nejčastější odpovědi, odkud lze informace získávat, patřily internetové stránky Regionálního operačního programu Střední Čechy (www.ropstrednicechy.cz), internetové stránky www.strukturalnifondy.cz, úřad Regionální rady a tisk. Někteří zástupci uvedli jako zdroje, odkud lze informace získávat, e-maily od firem, jeţ zpracovávají obcím ţádosti o dotace, nebo internetové stránky, které se na tuto problematiku zaměřují. Mezi ně patří www.edotace.cz a www.j4bporadce.cz.

46

Obrázek 3 - Vyhledání sluţeb poradenských firem ţádajícími subjekty (zdroj: vlastní)

Výsledek další otázky, který se týkal vyuţití sluţeb poradenských firem v případě, kdy by daný subjekt chtěl o finanční prostředky ţádat, mě překvapil. Většina, celkem 80 dotazovaných z celkového počtu, určilo jako moţnost ne. Někteří zástupci tuto moţnost vysvětlili tím, ţe s firmami mají špatné zkušenosti, jiní tím, ţe si vše dělají sami, proto sluţby poradenských firem nepotřebují. Mezi respondenty, kteří určili ano, patřili především zástupci menších obcí do 5 000 obyvatel, turistická informační centra a zástupci ubytovacích a restauračních zařízení.

47

Obrázek 4 - Ţádala vaše organizace o finanční prostředky z fondů EU? (zdroj: vlastní)

V otázce, zda dotazované organizace ţádaly o finanční prostředky z Evropské unie na činnosti spojené s cestovním ruchem, odpovědělo 70 dotazovaných ano a 60 ne. Poměr mezi jednotlivými odpověďmi je poměrně vyrovnaný. V e-mailové komunikaci mi dotazovaní připisovali poznámky, ţe jejich organizace o dotace čerpaly, ale ne konkrétně na cestovní ruch, podobně mi odpovídaly subjekty, se kterými jsem jednala osobně. Tento bod je ovlivněn především tím, ţe ne kaţdý subjekt má potenciál na rozvoj cestovního ruchu nebo leţí v turistické oblasti Středočeského kraje.

48

Obrázek 5 - Druh subjektu cestovního ruchu (zdroj: vlastní)

V závěrečné otázce první části dotazníku jsem se ptala, do které skupiny potencionálních ţadatelů dotazovaní patří. Nejvíce dotazníků jsem získala od malých obcí do 5 000 obyvatel, celkem 50. Následovalo shodně 25 obcí nad 5 000 obyvatel a turistická informační centra. Dotazník mi vyplnilo také 10 zástupců ubytovacích zařízení. Mezi jiné patří stravovací zařízení, obecně prospěšné společnosti a Dobrovolná sdruţení obcí a měst působích na území Středočeského kraje. Druhá část dotazníku byla určena uţ přímo pro úspěšné ţadatele o dotace z fondů Evropské unie. Jak je patrno v obrázku č. 4, 70 subjektů o finanční prostředky bylo úspěšných, proto se tato část grafů zabývá jiţ pouze těmito subjekty.

49

Obrázek 6 - Fondy, ze kterých subjekty čerpaly (zdroj: vlastní)

Převáţná část respondentů získala finanční prostředky na své aktivity v cestovním ruchu z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Jejich celkový počet je 60. Z Integrovaného operačního programu čerpalo 10 subjektů. Z jiných fondů dotazovaní nečerpali.

50

Obrázek 7 - Účel čerpání finančních prostředků z EU (zdroj: vlastní)

Z nabízených moţností získala největší část respondentů finance na Jiné, kde bylo nejčastěji uváděno propagace. Ať uţ formou tištěných broţur a letáků o dané oblasti, nebo účastí na veletrzích a akcích spojených s cestovním ruchem. Další nejčastější volbou byla výstavba cyklistických a pěších okruhů, coţ jako účel financování označilo 18 dotazovaných. Následuje vybudování turistických informačních center s 13 odpověďmi, zvýšení kapacity ubytovacích zařízení s 8 odpověďmi. Nejméně finančních prostředků putovalo na výstavbu nebo rekonstrukci sportovních areálů. Na tento záměr získalo dotaci 6 dotázaných.

51

Obrázek 8 - Kolikrát jste o dotace z EU čerpali? (zdroj: vlastní)

Nejčastěji čerpaly subjekty o finance 2x. Stalo se tak v 36 případech. Ve 14 případech ţádali o dotace 1x. 3x a 4x ţádalo o finance shodně 8 subjektů. 4 dotazovaní se pokoušeli získat finance v 5 moţnostech. Je zde nutné podotknout, ţe přestoţe subjekty o určité finanční prostředky ţádaly několikrát, nebylo jim vţdy vyhověno a peníze nezískaly pokaţdé.

52

Obrázek 9 - Rozpětí získaných finančních prostředků (zdroj: vlastní)

Nejčastěji respondenti označili získanou částku nad 5 mil. korun. Stalo se tak ve 23 případech. Druhou nejvyšší dosaţenou částkou bylo 500 tis. – 1 mil. korun. Poté následuje 1 – 2 mil. korun s 10 respondenty, 3 – 4 mil. s 9 respondenty a částka do 500 tis. Kč., kterou označilo 7 respondentů. Částky ve výši 2 – 3 mil. a 4 – 5 mil. korun českých získalo 5, resp. 4 dotazované subjekty.

53

3.3.1 Zhodnocení výzkumu Z výsledků výzkumu vyplývá, ţe všichni dotazovaní vědí o moţnostech financování, které Evropská unie nabízí. Také podle komentářů jsem dospěla k názoru, ţe subjekty jsou dostatečně informovány. Pokud se subjekty o finanční prostředky zajímají, na internetu lze nalézt velké mnoţství stránek a odkazů, kde informace k danému účelu naleznou. Další moţností získávání informací jsou jednotlivé firmy, které se zabývají zpracováním ţádostí a projektů. V rámci získávání nových zakázek rozesílají mezi svoje potencionální zákazníky informační e-maily, kde se lze dočíst o sluţbách, které nabízí, a také tam jsou obvykle uvedeny nejčastější fondy, ze kterých lze finance čerpat. Některé firmy rozesílají mezi subjekty e-maily, jeţ informují o aktuálních výzvách. Na většině internetových portálů, které se zabývají evropskými fondy, jsou odkazy na jednotlivé instituce, kde se zájemci dozví více informací. Návrhy bych směřovala spíše na subjekty, ke kterým se informace dostávají hůře. Mezi ty počítám ubytovací zařízení, stravovací zařízení, nestátní neziskové organizace a další podnikatelské subjekty. Mým návrhem na zlepšení informovanosti je zvýšená publicita v novinách a časopisech, aby k propagaci došlo nejen elektronickou formou, ale také tradiční tištěnou formou. Více bych informovala o moţnostech čerpání na plakátech a billboardech, které jsou vyvěšeny na viditelných místech. V minulosti ROP Střední Čechy pořádal různá setkání a semináře, kde zájemce informoval o jednotlivých fondech a výzvách. Tento typ informovanosti bych obnovila. Také bych navrhovala zlepšit elektronickou informovanost ze strany ROPu. Stává se, ţe subjekty dostávají korespondenci od firem, které se na problematiku fondů zaměřují, jak jsem jiţ napsala výše. Z důvodu nezávislosti na těchto firmách bych navrhla informování přímo z ROPu, případně z jiných státních úřadů, kde mají informace o Evropských fondech. Všechny výše uvedené návrhy jsou jen moţností, jak Evropskou unii, resp. Evropské fondy ještě více zviditelnit. Zároveň se však domnívám, ţe pokud subjekty chtějí finanční prostředky získat, samy si naleznou potřebné informace, které jim k úspěšnému ţádání o dotace pomůţou.

54

3.4 Shrnutí bakalářské práce Při zpracování bakalářské práce jsem se dozvěděla mnoho nových informací. V teoretické části práce jsem shrnula problematiku Evropské unie, fondů Evropské unie a představila moţné zdroje čerpání finančních prostředků z Evropských fondů přímo do oblasti Středočeského kraje. Následně jsem vypracovala projekt cyklostezky, který by bylo moţné financovat z ROP NUTS Střední Čechy a provedla dotazníkový výzkum mezi subjekty cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Díky tomuto tématu jsem si ujasnila problematiku Evropské unie a fungování jednotlivých fondů, pochopila jsem jednotlivé vazby mezi cíli regionální politiky a operačními programy a naučila se vytvořit zjednodušený projekt na téma cyklostezka. Co se týče problematiky fondů Evropské unie, je to velmi podobné jako fondy na krajské úrovni. Myslím si, ţe na úrovni Evropské unie jsou však jednotlivé podmínky a moţnosti čerpání přísnější. Podle mého názoru hlavními důvody, proč subjekty nezískávají finanční prostředky je vysoký počet ţádostí a omezený počet peněz. Dalším důvodem jsou nekvalitně zpracované projekty a ţádosti celkově. S podobnými problémy jsem se setkala na Krajském úřadě, kde ţadatelé o dotace z Fondu rozvoje obcí a měst často nesplňovali podmínky uvedené v Příručce pro ţadatele, a proto nemohli být zařazeni mezi doporučené projekty ke schválení. Mým dalším názorem, proč některé subjekty získávají finanční prostředky více a některé méně, je fakt, ţe přestoţe by známosti a kontakty neměly hrát při výběru správných ţadatelů roli, někdy to tak bývá. Myslím si, ţe pokud má ţadatel na daném místě, odkud lze čerpat finanční prostředky, nějaké známé, získá dotaci snadněji neţ ţadatel, který je pro posuzující komisi neznámý. Pro zmírnění tohoto vlivu by podle mě bylo vhodné vytvářet výběrové komise z nezávislých členů, kteří nemohou mít ţádné spojitosti se zúčastněnými subjekty. Co se týče mých poznatků při zpracovávání dotazníkového výzkumu, překvapila mě ochota oslovených subjektů. Nejen tím, ţe mi přiloţený dotazník vyplnily, ale také tím, ţe mi k některým odpovědím připisovaly poznámky, které vyjadřovaly jejich názor na dané téma. 55

4 Závěr Evropská unie a finanční prostředky, které je moţné z jejích fondů čerpat, jsou a v budoucnu i nadále budou důleţitou sloţkou financování různých činností a projektů od dopravy, přes ţivotní prostředí a vzdělávání aţ po cestovní ruch. Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí. Teoretická část se zabývá Regionální politikou a strukturálními fondy, coţ jsou zdroje, odkud lze čerpat finanční prostředky do cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Praktická část, která je rozdělená do dvou částí, popisuje projekt cyklostezky v okolí města Městec Králové a následně představuje dotazníkový průzkum, ve kterém byla zjišťována informovanost o fondech Evropské unie mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Prvním cílem bakalářské práce byla analýza finančních prostředků, které mohou získávat subjekty cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Nejdůleţitějším moţným zdrojem je ROP NUTS Střední Čechy, jehoţ celá 2. prioritní osa se týká cestovního ruchu. Dalšími moţnými zdroji jsou rozpočet Středočeského kraje, Program rozvoje venkova, Integrovaný operační program a Operační program Praha. Druhým cílem bylo vytvoření cyklostezky v okolí města Městec Králové. Navrhovaná cyklostezka by po doplnění o povinné přílohy a údaje byla realizovatelná a můţe slouţit jako předloha pro zástupce města v případě, ţe by výstavbu cyklostezky plánovali. Domnívám se, ţe vytvořením bakalářské práce „Financování cestovního ruchu ve Středočeském kraji z fondů Evropské unie“ jsem všechny určené cíle splnila.

56

Seznam pouţité literatury BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola

finanční

a

správní,

2009.

79

s.

Dostupný

z

WWW:

http://toc.nkp.cz/NKC/200907/contents/nkc20091926828_1.pdf. ISBN 978-80-7408014-2. WOKOUN, René. Strukturální fondy a obce I. Vyd. 1. Praha : ASPI, 2006. 146 s. Dostupný z WWW: http://toc.nkp.cz/NKC/200704/contents/nkc20051584600_1.pdf. ISBN 80-7357-138-2. MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. . Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. vyd. Brno : Společnost pro dobornou literaturu - Barrister & Principal, 2009. 215 s. ISBN 978-80-87029-56-5. BOHÁČKOVÁ, Ivana. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2009.

xvii,

188

s.

Dostupný

z

WWW:

http://toc.nkp.cz/NKC/200907/contents/nkc20091867950_1.pdf. ISBN 978-80-7400111-6. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. Základy strukturální a regionální politiky EU. Jihlava : Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 213 s. PERLÍN, Radim. Evropská unie pro studenty : Institut evropské demokracie. 32s. RUDOVÁ, Zina. Čerpání finančních prostředků z EU na zlepšení volnočasových aktivit města Jihlavy. Bakalářská práce, 2010. PAVLÍKOVÁ, Marie. Zápis z odborné praxe konané ve dnech 14.2. – 20.5. 2011 na pracovišti Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5, 150 21. Seminární práce, 2010.

57

Internetové zdroje Regionální

politika

[online].

Citace

[cit

2010-11-21].

Dostupné

z www:

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU Strukturální

fondy

[online].

Citace

[cit.

2010-11-21].

Dostupné

z www:

http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU Programy Strukturálních fondů. [online]. Citace [cit. 2010-11-10]. Dostupné z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 Financování cestovního ruchu. [online]. Citace [cit. 2010-11-10]. Dostupné z www: http://www.czechtourism.cz/pro-studenty/faq-casto-kladene-otazky/cestovni-ruch-v-cr/ Základní údaje o Evropské unii.[online]. Citace [cit. 2010-11-15]. Dostupné z www: http://europa.eu/about-eu/institutions-bodies/index_cs.htm Pilíře Evropské unie. [online]. Citace [cit. 2010-11-15]. Dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/pilire-a-politiky-evropskeunie/1000521/10896/ Politiky Evropské unie. [online]. Citace [cit. 2010-11-15]. Dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/politiky-eu/1000521/ Abeceda fondů EU 2007-2013. [online] Citace. [cit. 2010-11-10]. Dostupné z www: http://www.euroskop.cz/8647/sekce/prirucky-o-fondech-eu/ Integrovaný operační program. [online]. Citace [cit. 2010-11-10]. Dostupné z www: http://www.strukturalni-fondy.cz/iop Středočeský fond cestovního ruchu. [online]. Citace [cit. 2010-10-22]. Dostupné z www:

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/Stredocesky-

Fond-cestovniho-ruchu-a-podpory-podnikani/aktualni-informace-ze-stredoceskehofondu-cestovniho-ruchu-a-415916823.htm?pg=1

58

Středočeský fond kultury a obnovy památek. [online]. Citace [cit. 2010-10-22]. Dostupné

z www:

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/grantova-a-dotacni-

rizeni/stredocesky-fond-kultury-a-obnovy-pamatek/ Program rozvoje venkova. [online]. Citace [cit. 2010-10-22]. Dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-rozvoje-venkova/1001615/ ROP NUTS Střední Čechy. [online]. Citace [cit. 2010-11-10]. Dostupné z www: http://www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=0cb647fc-8831-102b-a7b400e0814daf34

59

Seznam obrázků Obrázek 1 - Předpokládané činnosti, na které lze čerpat finanční prostředky (zdroj: vlastní) ............................................................................................................................ 45 Obrázek 2- Víte, kde hledat informace o fondech Evropské unie? (zdroj: vlastní)........ 46 Obrázek 3 - Vyhledání sluţeb poradenských firem ţádajícími subjekty (zdroj: vlastní)47 Obrázek 4 - Ţádala vaše organizace o finanční prostředky z fondů EU? (zdroj: vlastní) ........................................................................................................................................ 48 Obrázek 5 - Druh subjektu cestovního ruchu (zdroj: vlastní) ......................................... 49 Obrázek 6 - Fondy, ze kterých subjekty čerpaly (zdroj: vlastní) .................................... 50 Obrázek 7 - Účel čerpání finančních prostředků z EU (zdroj: vlastní) .......................... 51 Obrázek 8 - Kolikrát jste o dotace z EU čerpali? (zdroj: vlastní) ................................... 52 Obrázek 9 - Rozpětí získaných finančních prostředků (zdroj: vlastní) .......................... 53 Obrázek 10 Znak města Městec Králové ........................................................................ 61

60

Příloha A

Obrázek 10 Znak města Městec Králové

61

Příloha B Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění tohoto dotazníku, jehoţ výsledky budu prezentovat ve své bakalářské práci. Dotazník se skládá z otázek a jeho vyplnění trvá asi 10 minut. Dotazník má dvě části. První část je určena pro všechny dotazované. Druhou část vyplní pouze subjekty, které jiţ finanční prostředky z Evropské unie vyuţily. Vámi zvolené odpovědi prosím zakrouţkujte nebo na počítači zvýrazněte tučným písmem. Vţdy zvolte, prosím, jen jednu moţnou odpověď. Dotazník je anonymní a výsledky pouţiji pouze pro účely bakalářské práce. Děkuji Vám za Váš čas a za Vaši spolupráci. Část první 1. Víte o moţnosti financování Vaší činnosti z fondů Evropské unie? a) Ano b) Ne 2. Na jaké činnosti předpokládáte, ţe se fondy Evropské unie určené do oblasti cestovního ruchu pouţívají? Uveďte. …………………………………………………………………………………… …… 3. Víte, kde hledat informace k dané problematice? V případě, ţe je vaše odpověď ano, kde – doplňte. a) Ano …......................................................................... b) Ne 4. Vyhledali byste sluţby poradenských firem v případě, ţe byste chtěli ţádat o finanční prostředky z fondů EU určených na podporu cestovního ruchu? a) Ano b) Ne 5. Ţádala vaše organizace o finanční prostředky fondů Evropské unie určených na podporu cestovního ruchu? V případě, ţe ano, vyplňte, prosím, druhou část dotazníku. a) Ano b) Ne 6. Do jaké kategorie podle typu ţadatele patříte? a) Obec do 5000 obyvatel b) Obec nad 5000 obyvatel 62

c) Turistické informační centrum d) Ubytovací zařízení e) Jiné – uveďte: Část druhá 7. Z jakého fondu jste finanční prostředky na podporu cestovního ruchu čerpali? a) ROP NUTS II Střední Čechy b) Integrovaný operační program c) Jiný – uveďte: 8. Na jaký účel jste finanční prostředky z Evropské unie ţádali? a) Vybudování turistických informačních center b) Obnova/výstavba sportovního areálu c) Rozšíření kapacity ubytovacího zařízení d) Výstavba cyklistických/pěších okruhů e) Jiné – uveďte: 9. Kolikrát jste o dotace z fondů Evropské unie ţádali? Uveďte.

10. V jakém rozpětí jste získali finanční prostředky? a) Do 500 tis. Kč b) 500 tis. – 1 mil. Kč c) 1 mil. – 2 mil. Kč d) 2 mil. – 3 mil. Kč e) 3 mil. – 4 mil. Kč f) 4 mil. – 5 mil. Kč g) Více neţ 5 mil. Kč Děkuji za vyplnění dotazníku!

63