FINANCE 3. ČÁST FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU. Dagmar Richtarová

FINANCE – 3. ČÁST

FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

Dagmar Richtarová

Ostrava 2006

Richtarová, D. Finanční (účetní) výkazy, jejich struktura a význam ve finančním řízení a rozhodování podniku

2

Obsah

1 ROZVAHA ...........................................................................................................................................5 1.1 Podstata majetkové a finanční struktury podniku ....................................................................7 1.2 Majetková struktura.....................................................................................................................9 1.2.1 Obsah majetkové struktury ....................................................................................................10 1.2.2 Výkazová struktura rozvahy – strana aktiv............................................................................13 1.3 Finanční struktura ......................................................................................................................13 1.3.1 Obsah finanční struktury........................................................................................................14 1.4 Sestavení výkazu .........................................................................................................................17 2 Výkaz zisku a ztráty...........................................................................................................................23 2.1 Funkce výkazu zisku a ztráty.....................................................................................................24 2.2 Struktura výkazu zisku a ztráty ................................................................................................25 3 Výkaz cash-flow..................................................................................................................................30 3.1 Charakteristika cash-flow ..........................................................................................................31 3.2 Obsahový a časový nesoulad ......................................................................................................32 3.3 Struktura výkazu cash-flow .......................................................................................................34 3.4 Nepřímá metoda sestavení výkazu CF ......................................................................................36 4 Vzájemné vazby mezi finančními výkazy ........................................................................................44 4.1 Vazba mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty.......................................................................45 4.2 Vazba mezi rozvahou a výkazem cash-flow .............................................................................46 4.3 Typy hospodářských operací .....................................................................................................48 Seznam použitých značek, symbolů a zkratek ...................................................................................62 Informativní, navigační, orientační.................................................................................................62 Ke splnění, kontrolní, pracovní .......................................................................................................62 Výkladové ..........................................................................................................................................63 Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium ....................................................................63


STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 3. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Předkládaná 3. část předmětu FINANCE se zabývá problematikou finančních (účetních) výkazů – rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu cash-flow a vzájemných vazeb mezi těmito výkazy. První kapitola je zaměřena na vymezení základního finančního výkazu – rozvahy. Rozvaha zachycuje stav majetku (AKTIVA) a finanční zdroje krytí tohoto majetku (PASIVA) k danému časovému okamžiku. Veškerý majetek, který firma používá musí být profinancován z určitých zdrojů, tzn, že aktiva se musí rovnat pasivům. Tato rovnost představuje bilanční princip. Druhá kapitola se zabývá problematikou zjišťování výsledku hospodaření na základě sestavení výkazu zisku a ztráty. Výkaz zisku a ztráty zahrnuje náklady a výnosy. V případě, že výnosy převyšují náklady firma hospodaří se ziskem. Naopak, jsou –li náklady vyšší než výnosy, tak výsledkem hospodaření je ztráta. Předposlední kapitola je věnována výkazu cash-flow. Tento výkaz slouží ke sledování peněžních toků (příjmů a výdajů) v průběhu určitého období. Poslední kapitola je zaměřena na vzájemné vazby mezi finančními výkazy. V rámci těchto vazeb jsou dva integrující prvky, a to výsledek hospodaření a peněžní prostředky.

3


4

CÍL 3. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Po úspěšném a aktivním absolvování této ČÁSTI Budete umět: • objasnit podstatu rozvahy, • charakterizovat majetkovou a finanční strukturu podniku, • definovat pojmy výnosy, náklady, • vymezit způsob tvorby výsledku hospodaření (zisk, ztráta), • charakterizovat příjmy, výdaje, • sestavit výkaz cash flow přímou i nepřímou metodou, • objasnit vzájemné vazby mezi finančními výkazy.

Získáte

Získáte: • • •

Budete umět

základní znalosti o význam finančních výkazů, přehled o struktuře rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu cashflow, znalosti pro objasnění vazeb mezi finančními výkazy.

Budete schopni: • sestavit přehled o majetkové a finanční struktuře podniku – rozvahu, • sestavit výkaz zisku a ztráty, • sestavit výkaz cash-flow, • vysvětlit vzájemné souvislosti mezi finančními výkazy. ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Pátá část předmětu FINANCE je obsahově i časové náročná. K prostudování této 3. části budete potřebovat asi 20 hodin.

Budete schopni


1 ROZVAHA

STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY ROZVAHA Tato kapitola je věnována hlavnímu finančnímu výkazu, kterým je ROZVAHA. Rozvaha zachycuje stav majetku a finanční zdroje krytí tohoto majetku k danému časovému okamžiku. Skládá se tedy ze dvou částí – z majetkové struktury podniku (AKTIVA) a finanční struktury (PASIVA). Úvod kapitoly je věnován podstatě majetkové a finanční struktury podniku, včetně vymezení bilančního principu. Následující kapitola blíže objasňuje majetkovou strukturu podniku, její členění na stálá aktiva, oběžná aktiva a ostatní aktiva. Poslední část kapitoly definuje finanční strukturu podniku, obsahovou náplň jednotlivých položek vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv.

CÍLE KAPITOLY ROZVAHA Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • vysvětlit pojmy aktiva a pasiva rozvahy, • popsat bilanční princip, • objasnit položky majetkové a finanční struktury podniku, • sestavit rozvahu.

Budete umět

Získáte:

Získáte

• •

přehled o celkové struktuře rozvahy, schopnost objasnit důvody sestavování výkazu.

Budete schopni: • charakterizovat majetkovou strukturu podniku, • charakterizovat finanční strukturu podniku, • objasnit základní bilanční princip, • rozčlenit majetek podle stupně likvidnosti, • začlenit položky do aktiv a pasiv rozvahy.

Budete schopni

5


ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 5-6 hodin.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ROZVAHA Rozvaha, majetková struktura, finanční struktura, aktiva, pasiva, stálá aktiva, oběžná aktiva, ostatní aktiva, vlastní kapitál, cizí zdroje, ostatní pasiva.

6


1.1 Podstata majetkové a finanční struktury podniku Hospodářská stabilita podniku závisí na vytváření a udržovaní určitých vzájemných poměrů mezi jednotlivými složkami podnikového majetku a mezi složkami použitého kapitálu, neboli na majetkové a finanční struktuře. Je sledován • poměr mezi jednotlivými složkami majetku (majetková struktura), • poměr mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu (finanční struktura), • vzájemný vztah mezi jednotlivými složkami majetku a jednotlivými druhy kapitálu. Majetková a finanční struktura, stejně jako vazby mezi majetkem a kapitálem, jsou v jednotlivých podnicích rozdílné s ohledem na jejich právní formy podnikání. Prvořadým úkolem při zachycování jednotlivých složek majetku a druhů používaného kapitálu je podat pravdivé informace (v peněžním vyjádření): - o majetkové situaci podniku - v jakých konkrétních formách je majetek vázán (např. ve formě budov, strojů, zásob materiálu, apod.), jeho ocenění, opotřebení, rychlost obratu, zda je jeho složení vhodné vzhledem k prováděné činnosti atd. - o zdrojích, z nichž byl majetek pořízen - o výši vlastních a cizích zdrojů a jejich podrobné struktuře, o dlouhodobých a krátkodobých závazcích, zda podniku nehrozí likvidace, konkurs nebo vyrovnání pro velké zadlužení, zda je podnik opatrný a vytváří si rezervy na případná budoucí rizika a ztráty apod. - o finanční situaci podniku - jakého výsledku hospodaření (zisku nebo ztráty) podnik dosáhl za dané období, zda je podnik schopen hradit své dluhy včas a jaká je platební politika firmy. Tyto informace nezbytné pro uspokojení potřeb finančního řízení přináší ve svých výkazech účetnictví. Zde je nutno respektovat specifický rys účetnictví a to, že majetek podniku se posuzuje vždy ze dvou hledisek, a to z hlediska konkrétních majetkových položek, tj. v jakých formách je majetek vázán (např. ve formě budov, dopravních prostředků, peněz, materiálu, cenných papírů aj.) a z hlediska původu majetku, tj. z jakých zdrojů byl majetek získán - zda to byly zdroje vlastní nebo cizí. Jde tedy stále o jediné - o majetek, který klasifikujeme ze dvou úhlů pohledu. Dvojjediné nazírání na majetek je vyjádřením skutečnosti, že každá položka majetku, s nímž podnik hospodaří musel být financován z určitého zdroje. Máme-li na mysli konkrétní formu majetku, hovoříme o aktivech. Chceme-

7


8

li vyjádřit původ, zdroj nabytí majetku, hovoříme o kapitálu nebo-li o pasivech. Souběžná dvojí klasifikace majetku je výchozím metodickým znakem Bilanční princip označovaným jako bilanční princip a platí, že Aktiva = Pasiva

Aktiva = Pasiva

Bilanční princip • říká, že veškerý majetek, se kterým podnik disponuje, musí být financován určitými zdroji, • je základem účetního výkazu – rozvahy.

ROZVAHA představuje statický pohled na majetek podniku a zdroje jeho krytí. Základní funkcí rozvahy je poskytovat k určitému datu přehled o majetku podniku, jeho struktuře (tj. aktivech) a o zdrojích krytí tohoto Rozvaha majetku, jejich struktuře (tj. pasivech). = stavový výkaz Majetková struktura představuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Aby se Majetková struktura uživatelé mohli ve struktuře aktiv snadno orientovat, musí být aktiva = AKTIVA uspořádána přehledně a rozvaha musí být určitým způsobem standardizována pro všechny právní subjekty, aby se usnadnila orientace v tomto výkazu. Finanční (kapitálová) struktura představuje strukturu podnikového kapitálu, Finanční struktura ze kterého je majetek financován. Je zachycena v pasivech rozvahy. = PASIVA


9

ROZVAHA

Aktiva - majetková struktura

Pasiva – finanční struktura

1. Pohledávky za upsaný základní kapitál

1. Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku 2. Dlouhodobý majetek - dlouhodobý nehmotný majetek - výsledek hospodaření minulých let - výsledek hospodaření běžného - dlouhodobý hmotný majetek účetního období - dlouhodobý finanční majetek 3. Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek

2. Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry a výpomoci

4. Ostatní aktiva - náklady příštích období - příjmy příštích období

3. Ostatní pasiva - výdaje příštích období - výnosy příštích období

Tabulka 1-1: Rozvaha - majetková a finanční struktura podniku.

1.2 Majetková struktura Pro vymezení majetkové struktury platí dvě zásady: a) znázornění funkční struktury (skladby) majetku, což znamená zřetelné rozlišení mezi stálým a oběžným majetkem. Pro potřeby finančního řízení se aktiva z tohoto pohledu člení na: – stálá aktiva (dlouhodobá, fixní), která zahrnují majetkové složky sloužící činnosti podniku dlouhodobě, spotřebovávají se postupně, – oběžná aktiva (krátkodobá) představující ty části majetku, které se spotřebovávají obvykle najednou, popř. proces jejich přeměny v peníze nepřesahuje jeden rok. b) znázornění likvidnosti majetku. Likvidnost majetku lze charakterizovat jako schopnost majetku přeměnit se na pohotové peněžní prostředky.

Zjednodušená forma rozvahy podniku


10

1.2.1 Obsah majetkové struktury •

Pohledávky za upsaný základní kapitál

představují upsaný, ale dosud nesplacený stav akcií nebo majetkových podílů. Pohledávky za Tvoří protipoložku k základnímu kapitálu (který je součástí vlastního kapitálu upsaný základní uváděného na straně pasiv). kapitál

•

Dlouhodobý majetek (Stálá aktiva)

K ZAPAMATOVÁNÍ 1

CHARAKTERISTICKÝM RYSEM DLOUHODOBÉHO Dlouhodobý majetek MAJETKU (STÁLÝCH AKTIV) JE SKUTEČNOST, ŽE DOBA POUŽITELNOSTI TOHOTO MAJETKU JE DELŠÍ NEŽ 1 ROK. K dlouhodobému majetku (stálá aktiva) patří:

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky (DNM) výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva (licence, patenty, autorská práva, průmyslové vzory), jiný nehmotný majetek, jejichž pořizovací cena je vyšší než limit stanovený zákonem a doba použitelnosti je delší než l rok. Dlouhodobý hmotný majetek svou hodnotu předává postupně a tvoří jej Dlouhodobý hmotný v zásadě samostatné movité věci, jejichž ocenění je vyšší než stanovený limit a majetek (DHM) doba použitelnosti je delší než l rok. Dále zahrnuje pozemky (neodepisují se), budovy, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo, tažná zvířata, umělecká díla, sbírky a předměty z drahých kovů, a to bez ohledu na jejich pořizovací cenu. Dlouhodobý finanční majetek představuje podílové cenné papíry a vklady v Dlouhodobý finanční podnicích, půjčky podnikům ve skupině a jiný finanční dlouhodobý majetek, majetek (DFM) který podnik pořizuje nebo vlastní za účelem obchodování s nimi (např. předměty z drahých kovů, umělecká díla atd.).


PRŮVODCE TEXTEM

U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je rozhodujícím kritériem pro zařazení do dlouhodobého majetku právě doba použitelnosti. Zařazení do dlouhodobého majetku závisí pouze na uvážení účetní jednotky. Toto uvážení by mělo být předmětem interních směrnic účetní jednotky. Společným rysem nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku je skutečnost, že (až na určité výjimky) se odepisují. Odpisy dlouhodobého majetku vyjadřují náklad běžného období, u něhož výdaj peněžních prostředků proběhl v minulých obdobích (při pořízení tohoto majetku).

•

Oběžná aktiva

K ZAPAMATOVÁNÍ 2

CHARAKTERISTICKÝM RYSEM OBĚŽNÝCH AKTIV JE Oběžná aktiva SKUTEČNOST, ŽE JEJICH DOBA VÁZANOSTI VE VÝROBNÍM PROCESU JE OBVYKLE KRATŠÍ NEŽ 1 ROK. TENTO MAJETEK JE RYCHLE PŘEVODITELNÝ NA PENÍZE. Oběžná aktiva zahrnují:

Zásoby

Zásoby: - materiálu a surovin - představují vstupy do činnosti podniku, v níž se zčásti nebo plně spotřebují, - nedokončené výroby, polotovarů - představují rozpracované výkony, tzn. výrobky nebo služby, které ještě nebyly dokončeny, - hotových výrobků, které dosud nebyly prodány nebo které ještě zákazník nepřevzal, - ostatní - např. zboží, které podnik nakupuje a v nezměněné formě prodává (typické pro obchodní podniky). Pohledávky představují práva podniků vůči jiným subjektům na příjem Pohledávky peněžních prostředků. Třídí se z hlediska času na krátkodobé a dlouhodobé nebo podle účelu. Převážnou část představují pohledávky z obchodních vztahů (částky dosud neuhrazených faktur nebo obdobných platebních dokumentů,

11


které podnik vystavil svým odběratelům za dodané zboží, výrobky nebo provedené služby). Krátkodobý finanční majetek je charakterizován vysokou likvidností a Finanční majetek bezprostřední obchodovatelností. Doba splatnosti nebo předpokládaná držba je kratší než 1 rok. Umožňuje krátkodobé investování dočasně volných peněžních prostředků a získání vyšších výnosů. Na druhé straně umožňuje zabezpečení likvidity podniku, tzn., že především díky krátkodobému finančnímu majetku je podnik schopen rychle získat peněžní prostředky. Součástí krátkodobého finančního majetek jsou peněžní prostředky (v pokladně, na jeho účtech), krátkodobé cenné papíry – státní pokladniční poukázky, krátkodobé obligace, směnky pořízené za účelem obchodování apod. •

Ostatní aktiva

K ZAPAMATOVÁNÍ 3

OSTATNÍ AKTIVA OBSAHUJÍ POLOŽKY ČASOVÉHO Ostatní aktiva ROZLIŠENÍ A JE PRO NĚ CHARAKTERISTICKÉ, ŽE OBDOBÍ JEJICH VZNIKU NESOUHLASÍ S OBDOBÍM, DO NĚHOŽ VĚCNĚ NÁLEŽÍ. Patří sem: - náklady příštích období - představují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů příštích období, např. nájemné placené předem je výdajem v tomto období, to znamená způsobí úbytek peněz, ale náklad to bude až v dalším období. - příjmy příštích období - jsou částky, které ke dni uzavírání účetních knih nebyly přijaty (inkasovány), ani nebyly zúčtovány jako pohledávky, které však časově a věcně s výnosy běžného období souvisejí, např. zakázkové služby švadlen, když opomeneme obvyklé zálohy, pak švadlena dostane zaplaceno až po vykonání příslušné práce, to znamená výnos již vznikl v souvislosti s vykonanou prací, nicméně příjem peněžních prostředků ještě neproběhl.

Náklady příštích období

Příjmy příštích období

12


1.2.2 Výkazová struktura rozvahy – strana aktiv Běžné účetní období

AKTIVA

Brutto Korekce 1 2 A. B. B.I. B. II. B. III. C. C. I. C. II. C. III. C. IV. D. D. I.

Netto 3

Minulé účetní období Netto 4

Struktura aktiv

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Časové rozlišení

Tabulka 1-2: Majetková struktura podniku. Aktiva jsou členěna a uspořádána sestupně podle jejich doby vázanosti (likvidnosti) v reprodukčním cyklu podniku. Majetek je v rozvaze vykazován v hodnotách netto (zůstatkové ceny), ale tak, že jsou uváděny hodnoty brutto (pořizovací ceny), od kterých se odečítají oprávky a opravné položky k jednotlivým majetkovým složkám (sloupec korekce). Oprávky vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku (týkají se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku) a opravné položky slouží k vyjádření přechodného snížení všech aktiv, jestliže se při účetní závěrce předpokládá, že jejich hodnota klesla.

1.3 Finanční struktura Zdroje financování lze členit podle tří hledisek (blíže v 5. části předmětu FINANCE). Základním hlediskem pro členění zdrojů je hledisko vlastnictví, Členění zdrojů financování podle něhož se zdroje dělí na vlastní a cizí.

13


14

Finanční struktura je zachycena v rozvaze na straně pasivní a člení se na a) vlastní kapitál, b) cizí zdroje (cizí kapitál, dluhy). c) ostatní pasiva. 1.3.1 Obsah finanční struktury •

Vlastní kapitál

K ZAPAMATOVÁNÍ 4

VLASTNÍ KAPITÁL PŘEDSTAVUJE SOUHRN VLASTNÍCH ZDROJŮ PODNIKU A TVOŘÍ HO ZÁKLADNÍ KAPITÁL, Struktura vlastního KAPITÁLOVÉ FONDY, FONDY ZE ZISKU (NAPŘ. REZERVNÍ kapitálu FOND), VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET (NEROZDĚLENÝ ZISK MINULÝCH LET NEBO NEUHRAZENÁ ZTRÁTA), VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŽNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ. Základní kapitál je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady všech Základní kapitál společníků do podnikání, prodejem akcií nebo splacením členských vkladů (u družstva). Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstev. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku.

PRŮVODCE TEXTEM

Velikost základního kapitálu je dána obchodním zákoníkem a v současné době je to 200 000 Kč pro společnosti s ručením omezeným. Výše základního kapitálu u komanditních společností není stanovena, je pouze předepsáno, že minimální výše jednoho vkladu jednoho komanditisty je 5 000 Kč. Výše základního kapitálu u akciových společností je rozdílná. Je - li akciová společnost založena s veřejnou výzvou k upsání akcií, tak výše základního kapitálu je minimálně 20 mil. Kč a pokud je společnost založena bez výzvy k upsání akcií, je minimální výše základního kapitálu 2 mil. Kč.


Kapitálové fondy jsou fondy, které jsou tvořeny z externích zdrojů, nikoli ze Kapitálové fondy zisku. Patří sem například emisní ážio (představuje kladný rozdíl mezi skutečně dosaženou emisní cenou akcií a jejich jmenovitou hodnotou), dary, dotace na pořízení majetku, vklady společníků nezvyšující základní kapitál společnosti. Fondy ze zisku jsou tvořeny výhradně ze zisku podniku, a to buď na základě Fondy ze zisku ustanovení zákonného předpisu (obchodní zákoník) nebo na základě stanov společnosti. Lze je tedy rozdělit na fondy tvořené povinně (zákonný rezervní fond, nedělitelný fond) nebo dobrovolně. Zákonný rezervní fond je tvořen povinným přídělem ze zisku běžného účetního období, jehož výše je stanovena obchodním zákoníkem. Zákonný rezervní fond lze použít ke krytí ztrát společnosti. Družstva vytváří nedělitelný fond. Statutární a ostatní fondy jsou tvořeny na základě rozhodnutí podniku (např. sociální, rozvojový, investiční fond). Výsledek hospodaření minulých let – jedná se o nerozdělený zisk nebo Výsledek neuhrazenou ztrátu. Výsledek hospodaření běžného účetního období – jeho hospodaření výše musí být shodná s výší výsledku hospodaření běžného účetního období uvedeného ve výkazu zisku a ztráty. Výsledek hospodaření, který účetní jednotka vytvořila v běžném účetním období, se převádí do následujícího účetního období, a v něm, na základě rozhodnutí orgánů společnosti, se provádí rozdělování zisku (např. do fondů, na dividendy, popřípadě se část zisku ponechává jako nerozdělený zisk) nebo se řeší úhrada ztráty. Po splnění povinností stanovených zákonem (obchodním zákoníkem) může být nerozdělený zisk použit jako vlastní zdroj financování.

•

Cizí zdroje

K ZAPAMATOVÁNÍ 5

CIZÍ ZDROJE NEBOLI CIZÍ KAPITÁL ZAHRNUJE REZERVY A Cizí zdroje ZÁVAZKY(DLUHY) PODNIKU.

15


16

Rezervy na rozdíl od rezervních fondů se tvoří na vrub nákladů (snižují Rezervy výsledek hospodaření), představují zadržené částky, které v budoucnu podnik musí vynaložit na případná rizika (kursové ztráty aj.)nebo na přesně vymezené budoucí výdaje (např. na opravy dlouhodobého majetku). Rezervy představují specifický druh závazků, představují pro podnik cizí zdroj (cizí kapitál). Z hlediska účelu se rezervy člení na: 1. účelové – tvoří se na konkrétní, předem stanovený účel (např. na opravy majetku, na kursové rozdíly ), 2. obecné - nemají předem stanovený konkrétní účel použití. Z hlediska předpisů, zejména daňových, se rezervy člení na: 1. zákonné rezervy – jejich tvorba a použití je stanoveno zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a zákonem o daních z příjmů, tzn., že jejich tvorba je pro podnik daňově uznatelným nákladem pro výpočet základu daně, 2. ostatní rezervy – o jejich tvorbě a použití rozhoduje účetní jednotka sama a daňově se neuznávají, např. rezervy na daň z příjmů, na důchody, na rizika a ztráty, apod. Zákonné rezervy uznávané pro účely zjištění základu daně z příjmů představují bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezervy na opravy hmotného majetku, opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení, rezerva na pěstební činnost, ostatní rezervy. Závazky podniku se většinou vztahují k již uskutečněným hospodářským aktivitám, za něž podnik svým věřitelům dosud nezaplatil a které budou Závazky hrazeny v závislosti na lhůtách jejich splatnosti. Člení se na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé závazky jsou splatné do 1 roku, jejich úkolem je financovat (spolu s vlastními zdroji) běžný provoz podniku. Jedná se zejména o závazky Krátkodobé závazky z obchodního styku, daňové závazky, závazky k zaměstnancům, různým institucím, apod. Dlouhodobé závazky mají dobu splatnosti delší než 1 rok. Jsou určeny k Dlouhodobé závazky financování těch složek aktiv, které mají delší životnost (rozšíření podniku, pořízení strojního vybavení apod.). Patří sem zejména emitované dluhopisy, dlouhodobé zálohy přijaté od odběratelů, dlouhodobé směnky aj. Bankovní úvěry (úvěry od finančních institucí) a výpomoci (úvěry od jiných subjektů) představují externí úročené zdroje a člení se z hlediska času na Bankovní úvěry krátkodobé a dlouhodobé.


•

Ostatní pasiva

Kromě dosud uvedených položek pasiv existují ještě ostatní pasiva, která souvisí s potřebou vykázat v rozvaze pasiva v takové výši, jaká se k danému období vztahuje. Jde o problematiku časového rozlišení. Mezi ostatní pasiva patří: - výdaje příštích období - výdaje, které jsou nákladem běžného období, ale Výdaje příštích období budou hrazeny v příštím období (např. nájemné placené pozadu), - výnosy příštího období - příjmy běžného období, které věcně patří do výnosů příštích období, jejich účtování se provede v období, Výnosy příštích s nímž věcně souvisejí (např. předem přijaté nájemné, předplatné). období

PRŮVODCE TEXTEM

Nejednotnost ve vymezování obsahu pojmů aktiv, cizího a vlastního kapitálu, jakož i dalších základních pojmů, mezi jednotlivými tuzemskými podniky, tak i podniky v různých zemích, je jednou z hlavních příčin současného úsilí o jejich standardizaci a sjednocení v národním i mezinárodním měřítku. Výrazem tohoto úsilí je vypracování a vydávání národních i mezinárodních účetních standardů.

1.4 Sestavení výkazu ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 1-1 Z níže uvedených údajů sestavte rozvahu společnosti GAMA, a.s., údaje jsou v tisících Kč.

17


závazky vůči dodavatelům pohledávky za odběrateli závazky vůči státnímu rozpočtu akumulované odpisy (oprávky) budovy a stavby hotovost základní kapitál zařízení nábytek automobily zásoby pozemky dlouhodobé závazky stroje obchodovatelné cenné papíry směnečné závazky nerozdělený zisk minulých let emisní ážio výsledek hospodaření běžného období

220 450 55 265 225 215 260 140 170 25 375 100 420 420 75 475 210 190 100

Řešení příkladu

Každou položku musíme zařadit do příslušné kategorie. Určit, zda se jedná o majetek (AKTIVA – stálá aktiva, oběžná aktiva) nebo zdroj krytí (PASIVA – vlastní kapitál, cizí zdroje). závazky vůči dodavatelům pohledávky za odběrateli závazky vůči státnímu rozpočtu akumulované odpisy (oprávky) budovy a stavby hotovost základní kapitál zařízení nábytek automobily zásoby pozemky dlouhodobé závazky stroje obchodovatelné cenné papíry směnečné závazky nerozdělený zisk minulých let emisní ážio výsledek hospodaření běžného období

PASIVA – cizí zdroje AKTIVA - oběžná aktiva PASIVA - cizí zdroje AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - oběžná aktiva PASIVA - vlastní kapitál AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - oběžná aktiva AKTIVA - stálá aktiva PASIVA – cizí zdroje AKTIVA - stálá aktiva AKTIVA - oběžná aktiva PASIVA – cizí zdroje PASIVA - vlastní kapitál PASIVA - vlastní kapitál PASIVA - vlastní kapitál

Akumulované odpisy představují tzv. oprávky, které snižují hodnotu majetku. Jsou tedy se záporným znaménkem zahrnovány do aktiv k

18


ve sloupci korekce. Směnečné závazky patří mezi cizí zdroje (blíže o směnkách v 5. části předmětu FINANCE).

Výsledná rozvaha společnosti GAMA, a.s.: Aktiva Pozemky Budovy, stavby Stroje Zařízení Nábytek Automobily Oprávky Stálá aktiva celkem Pohledávky Zásoby Obchodovatelné cenné papíry Hotovost Oběžná aktiva celkem Aktiva celkem

Pasiva 100 225 420 140 170 25 -265 815 450 375 75 215

Základní kapitál Emisní ážio Nerozdělený zisk min. let Výsledek hospodaření běžného období

Vlastní kapitál celkem Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči státnímu rozpočtu Směnečné závazky Dlouhodobé závazky 1 115 Cizí zdroje celkem 1 930 Pasiva celkem

260 190 210 100

760 220 55 475 420 1 170 1 930

Aktiva se rovnají pasivům. Bilanční princip je zachován. Rozvaha je sestavena správně.

SHRNUTÍ KAPITOLY MAJETKOVÁ A FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Majetková a finanční struktura podniku je zachycena v rozvaze, která podává informace o výši majetku a finančních zdrojů krytí tohoto majetku k danému časovému okamžiku. Majetkově-finanční stabilita podniku řeší tři základní otázky: 1) poměr mezi jednotlivými složkami majetku (majetková struktura), 2) poměr mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu (finanční struktura), 3) vzájemný vztah mezi složkami majetku a kapitálu. Konkrétní skladba majetku podniku je dána technickou náročností výroby, stupněm rozvoje finančního trhu a konkrétní finanční situací podniku. Kapitálová struktura podniku sleduje poměr mezi vlastním a cizím kapitálem, který je ovlivněn náklady (které souvisí s pořízením daného kapitálu), velikostí podnikového zisku, majetkovou strukturou, snahou vlastníků o udržení kontroly nad činností podniku.

19


KONTROLNÍ OTÁZKY

1. 2. 3. 4. 5.

Definujte pojem aktiva. Vyjmenujte jednotlivé položky aktiv rozvahy podniku. Definujte pojem pasiva. Vyjmenujte jednotlivé položky pasiv podniku. Vysvětlete bilanční princip.

TEST A OTÁZKA 1

Určete, zda se jedná o položku aktiv či pasiv podniku ALFA,s.r.o.: • budova, • poskytnutý dar, • hlídací pes, • nakoupené dluhopisy, • hypoteční úvěr poskytnutý bankou, • pracovní oděvy, • půjčka od spřízněné osoby, • nevyplacené mzdy, • předplatné časopisu Ekonom, • nájemné placené zpětně.

SAMOSTATNÝ ÚKOL 1

Položky uvedené v tabulce 1-3

Sestavte rozvahu

1) zařaďte do příslušné kategorie, 2) sestavte rozvahu dané společnosti k 31.12. daného roku. Tabulka 1-3: Vstupní data Položka Rezervy na opravy Pohledávky za odběrateli Směnky k úhradě (splatnost nad 1 rok) Emisní ážio Stroje a zařízení Emitované dluhopisy (splatnost nad 1 rok) Závazky vůči dodavatelům Zákonný rezervní fond

(v tisících Kč) 67 200 180 550 2 000 200 385 123

20


Výrobky Pozemky Licence, patenty Zisk za BO Oprávky Úvěr Kmenové akcie Zboží na skladě Komerční CP (=obchodovatelné) Zisk z minulých období Budovy a stavby Materiál, suroviny Peníze, ceniny Akcie dceřiné společnosti Běžný účet Překlenovací úvěr (tj. do 1 roku) Programové vybavení

21

150 500 100 175 1 600 321 1400 80 100 500 1 000 500 50 400 294 23 150

SAMOSTATNÝ ÚKOL 2

Ze zadaných údajů uvedených v tabulce 1-4 sestavte počáteční rozvahu společnosti k 1.1. daného roku. Tabulka 1-4: Vstupní data (v tis. Kč) Položka Nerozdělený zisk Směnečné závazky (krátkodobé) Materiál Rezervy na opravy Oprávky Závazky vůči zaměstnancům Emisní ážio Rezervní fond Finanční dlouhodobý majetek Pohledávky (dlouhodobé) Základní kapitál Pozemky Závazky vůči dodavatelům Licence, patenty Bankovní úvěry Budovy, stavby Stroje a zařízení

Stav k 1.1.xxxx 10 002 15 000 17 800 16 200 3 600 460 1 520 650 20 000 45 800 1 000 13 000 57 300 1 200 86 200 26 700 19 500

Sestavte rozvahu


Zboží Závazky vůči státnímu rozpočtu

5 100 940

22


2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Obsah kapitoly je zaměřen na objasnění podstaty výkazu zisku a ztráty, který slouží ke zjišťování výše a způsobu tvorby výsledku hospodaření (VH). Výkaz zisku a ztráty zahrnuje náklady a výnosy. Náklady můžeme definovat jako peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů.Výnosy se definují jako peněžní vyjádření výsledků plynoucích z provozování podniku a představují finanční částky, na které má podnik nárok z titulu prodeje zboží a služeb. Převažují-li výnosy nad náklady, hospodařila firma se ziskem, v opačném případě, když náklady firmy jsou v daném období vyšší než její výnosy, je výsledkem hospodaření ztráta. V současné době je v ČR úprava výkazu zisku a ztráty založená na zjednodušeném druhovém členění nákladů.

CÍLE KAPITOLY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • vysvětlit pojem náklady a výnosy, • popsat způsob tvorby výkazu zisku a ztráty.

Budete umět

Získáte:

Získáte

• •

přehled o struktuře výkazu zisku a ztráty, schopnost sestavit výkaz zisku a ztráty.

Budete schopni: • vyčíslit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu), • rozčlenit náklady a výnosy podle jednotlivých činností podniku.

Budete schopni

23


ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ

Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 3-4 hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Náklad, výnos, výsledek hospodaření, zisk, ztráta.

2.1 Funkce výkazu zisku a ztráty Funkce výkazu zisku a ztráty spočívá zejména v měření výsledků Funkce výkazu hospodaření. Tento výsledek se zjistí jako rozdíl mezi výnosy a náklady firmy za dané účetní období. Převažují-li výnosy nad náklady, hospodařila firma se ziskem, v opačném případě, pokud jsou náklady firmy v daném období vyšší než její výnosy, je výsledkem ztráta. Výsledek hospodaření se vykazuje také v rozvaze jako součást vlastního Výsledek kapitálu. Zde je uveden jako jediné číslo – výsledný stav. Uživatelé účetních hospodaření v informací však požadují pro svá rozhodnutí také informace o tom, z jakých rozvaze složek byl výsledek hospodaření podniku v běžném roce vytvořen. Náklady můžeme definovat jako peněžní vyjádření spotřeby výrobních Náklady činitelů. Se vznikem nákladů je spojen úbytek majetku podniku vykazovaný v rozvaze (snížení netto aktiv) - v praxi se náklady ve výkazu zisku a ztráty projeví jako spotřeba, opotřebení majetku, přírůstek závazků. Výnosy se definují jako peněžní vyjádření výsledků plynoucích z provozování Výnosy podniku a představují finanční částky, na které má podnik nárok z titulu prodeje zboží a služeb. Se vznikem výnosů je spojeno hodnotové navrácení spotřebovaného a přírůstek nového majetku (zvýšení netto aktiv).

24


K ZAPAMATOVÁNÍ 6

NÁKLADY MŮŽEME DEFINOVAT JAKO PENĚŽNÍ VYJÁDŘENÍ SPOTŘEBY VÝROBNÍCH ČINITELŮ. VÝNOSY SE DEFINUJÍ JAKO PENĚŽNÍ VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ PLYNOUCÍCH Z PROVOZOVÁNÍ PODNIKU. V současné době je u nás úprava výkazu zisku a ztráty založená na Druhové členění zjednodušeném druhovém členění nákladů. Náklady a výnosy jsou nákladů uspořádány do určitých oblastí tvořících podnikatelskou aktivitu. Jde o oblasti provozní, finanční a mimořádné činnosti. V ČR má výkaz zisku a ztráty stupňovitý způsob uspořádání, který zjišťuje Stupňovité výsledek hospodaření odděleně za jednotlivé (provozní, finanční, mimořádné) uspořádání činnosti.

2.2 Struktura výkazu zisku a ztráty + Tržby za prodej zboží - náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb - náklady související z provozní činnosti PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ + Výnosy z finanční činnosti - náklady na finanční činnost FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - daň z příjmů za běžnou činnost

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST + Mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

25


26

Provozní výsledek hospodaření zahrnuje ty účetní případy, které souvisí Provozní výsledek s pravidelně se opakující podnikovou činností, do provozních nákladů patří hospodaření např. spotřeba materiálu, energie, odpisy, mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení, daně a poplatky, tvorba rezerv apod. Finanční výsledek hospodaření je výsledek, který souvisí se způsobem Finanční výsledek financování a s finančními operacemi uskutečněnými ve sledovaném období. hospodaření Do finanční činnosti se řadí například úroky, placené úroky jsou v nákladech a přijaté úroky jsou výnosovou položkou. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je součtem provozního a Výsledek finančního výsledku hospodaření, snížený o daň z příjmů za běžnou činnost. hospodaření za Transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ se provádí na běžnou činnost základě ustanovení zákona o daních z příjmů. Mimořádný výsledek hospodaření je výsledek, kterého je dosaženo Mimořádný výsledek z nepravidelných, neočekávaných operací podniku. Vzniká v důsledku změn hospodaření způsobu oceňování majetku, mank a škod, přebytků majetku finančních účtů a finančních investic, apod. Mimořádný výsledek hospodaření se určí jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady a zdaní se sazbou daně z příjmů. Výsledek hospodaření za účetní období je součtem výsledku hospodaření za Výsledek běžnou činnost a mimořádného výsledku hospodaření. hospodaření za účetní období PRŮVODCE TEXTEM

Toto členění výkazu zisku a ztráty je pouze rámcové. Výkaz zisku a ztráty má přesně danou strukturu, kterou lze získat na internetových stránkách MF, v příloze zákona o účetnictví nebo v jakékoli prodejně právních předpisů. Zákon však definuje přesné členění dílčích položek tohoto výkazu. Pro úspěšné absolvování této části předmětu FINANCE je vhodné seznámit se s úplným zněním tohoto výkazu.


ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-1 Z níže uvedených položek sestavte výkaz zisku a ztráty firmy DELTA s.r.o. za rok 2006. Sazba daně z příjmů za běžnou činnost je 24%. Údaje jsou v tisících Kč. Spotřeba materiálu Nákladové úroky Odpisy Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Spotřeba energie Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení

285 10 35 525 35 40 20

Řešení příkladu

U každé položky musíme určit , zda se jedná o výnos nebo náklad z provozní, finanční, mimořádné činnosti. Spotřeba materiálu Nákladové úroky Odpisy Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Spotřeba energie Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení

Náklad - provozní Náklad - finanční Náklad - provozní Výnos - provozní Náklad - provozní Náklad - provozní Náklad - provozní

Daň z příjmů je dána zákonem o daních z příjmů, pro rok 2006 byla stanovena sazba 24%. Výše daně je závislá na výši výsledku hospodaření za běžnou činnost. Výkaz zisku a ztráty firmy DELTA, s.r.o. za rok 2006 Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Provozní výnosy Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení Odpisy Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

525 525 285 35 40 20 35 415 110

Nákladové úroky Výsledek hospodaření z finančních operací

10 -10

27


Výsledek hospodaření za běžnou činnost před zdaněním (Provozní VH + Finanční VH)

100

Daň z příjmů za běžnou činnost (24%)

24

Výsledek hospodaření za běžnou činnost po zdanění

76

SHRNUTÍ KAPITOLY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Výkaz zisku a ztráty zjišťuje výsledek hospodaření jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Náklady můžeme definovat jako peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů. Výnosy se definují jako peněžní vyjádření výsledků plynoucích z provozování podniku a představují finanční částky, na které má podnik nárok z titulu prodeje zboží a služeb. Převažují-li výnosy nad náklady, hospodařila firma se ziskem, v opačném případě, když náklady firmy jsou v daném období vyšší než její výnosy, je výsledkem hospodaření ztráta. V současné době je v ČR úprava výkazu zisku a ztráty založená na zjednodušeném druhovém členění nákladů. V souvislosti s členěním výkazu zisku a ztráty hovoříme o pojmech provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běžnou činnost a mimořádný výsledek hospodaření.

28


29

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. 2. 3. 4. 5.

Objasněte pojmy náklady a výnosy. Charakterizujte provozní výsledek hospodaření. Objasněte členění výkazu zisku a ztráty. Kdy je výsledkem hospodaření ZISK a kdy ZTRÁTA? Jaké formy výsledku hospodaření znáte?

SAMOSTATNÝ ÚKOL 3

Z níže uvedených údajů sestavte výkaz zisku a ztráty za rok 2006. Sestavte výkaz zisku Sazba daně z příjmů je stanovena na 24%. a ztráty Položky Aktivace vlastních výrobků Silniční daň Přijaté úroky Pojistné a sociální zabezpečení Opravy Spotřeba energie Výnosy z akcií dceřinné a.s. Daň z nemovitostí Odpisy Služby a nájemné Tržby za prodané výrobky a služby Spotřeba materiálu Mzdové náklady Tvorba rezerv a opravy Tržby za prodané zboží Úroky placené

Hodnoty v tisících Kč 150 30 15 260 100 250 46 110 450 130 2900 1050 740 20 350 146


3 VÝKAZ CASH-FLOW

STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY VÝKAZ CASH – FLOW (PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH) Tato kapitola je zaměřena na sledování peněžních toků firmy. Účelem výkazu cash-flow je objasnit faktory, které ovlivňují příjem a výdaj peněžních prostředků. Peněžní tok (cash-flow) se určí jako rozdíl příjmů a výdajů peněžních prostředků za určité období. Mezi výnosem a příjmem, nákladem a výdajem existují rozdíly, které jsou dány existencí časového a obsahového nesouladu mezi těmito kategoriemi. Podnik proto musí sledovat nejen výnosy a náklady (ve výkazu zisku a ztráty), ale také příjmy a výdaje ve výkazu cash-flow.

CÍLE KAPITOLY PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • definovat pojmy příjem a výdaj, • charakterizovat peněžní tok (cash-flow), • objasnit časový a obsahový nesoulad mezi nákladem a výdajem, výnosem a příjmem.

Budete umět

Získáte:

Získáte

• •

přehled o jednotlivých položkách výkazu casf-flow, přehled o struktuře výkazu cash-flow.

Budete schopni Budete schopni: • sestavit výkaz cash-flow, • charakterizovat cash-flow z provozní, investiční a finanční činnosti, • popsat jednotlivé položky tohoto výkazu. ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování této KAPITOLY je 6 - 8 hodin.

30


KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Peněžní tok, výdaj, příjem, časový a obsahový nesoulad

3.1 Charakteristika cash-flow CF charakterizujeme jako pohyb peněžních prostředků podniků (přírůstky, Co to je cash-flow úbytky) za určité období v souvislosti s jejich ekonomickou činností. CF není možné ztotožňovat se stavem peněžních prostředků, jak je zachycen v rozvaze k určitému okamžiku. CF charakterizuje změnu stavu peněžních prostředků za určité období. CF a zisk představují dvě kategorie, se kterými pracuje podnikový management denně. Výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady podniku za určité období. Cash-flow představuje: -

z dynamického hlediska příliv a odliv peněz podnikatele v rámci určitého období,

-

ze statického (k určitému okamžiku) představuje výsledek přílivu a odlivu peněz, který se jeví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji podnikatele za určité období. Znamená stav reálných peněz (hotovostních i bezhotovostních) k určitému okamžiku.

Význam výkazu cash-flow spočívá především v tom, že umožňuje získat přehled o • • • •

finančních a investičních procesech v příslušném účetním období, finanční situaci podniku (o změnách ve finanční situaci podniku se zaměřením na likviditu podniku), finančních zdrojích z vlastní činnosti a cizích zdrojích, změně stavu peněžních prostředků jako ukazatele, který vyjadřuje likviditu podniku.

Cash-flow se využívá k analýze příčin změn stavu peněžních prostředků, při krátkodobém a dlouhodobém plánování, k posuzování finanční stability podniku, k hodnocení efektivnosti podnikových investic pro vyjádření celkových peněžních příjmů a výdajů spojených s realizací a fungováním investic.

Význam CF

31


32

K ZAPAMATOVÁNÍ 7

VÝKAZ CASH FLOW PODÁVÁ INFORMACE O ZMĚNĚ STAVU PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ ZA URČITÉ OBDOBÍ.

3.2 Obsahový a časový nesoulad Zisk a stav peněžních prostředků se v reálu sobě obvykle nerovnají. Tato Obsahový a časový nerovnost je dána z důvodu časového a obsahového nesouladu mezi náklady nesoulad a výdaji a mezi příjmy a výnosy. V míře, jak se odchylují příjmy od výnosů a výdaje od nákladů, se odlišuje i velikost cash-flow od zisku. Výnosy – Náklady = Zisk

CF není zisk

Příjmy – Výdaje = Cash Flow Mezi výnosy a příjmy, náklady a výdaji vzniká obsahový a časový nesoulad. Obsahový nesoulad Náklady podniku se nerovnají výdajům a výnosy podniku nejsou rovny příjmům. Například příjem úvěru, dotací apod. představují pro podnik příjem peněz, ale Příjem ≠ Výnos naznamenají výnos. Opačně také vznik výnosu nemusí v daném okamžiku znamenat příjem peněz. Např. odběratelské faktury se účtují podle dne uskutečnění dané operace a tím Výnos ≠ Příjem dnem zvyšují pouze výnosy, ale neznamenají skutečný příjem peněz. V daném časovém okamžiku je zisk o hodnotu vystavených a odběrateli zatím nezaplacených faktur větší než cash-flow. Vznik nákladu nemusí být v daném okamžiku doprovázen odlivem peněz. Náklad ≠ Výdaj Např. zúčtování odpisů do nákladů, zúčtované a nevyplacené mzdy. O tyto sumy je zisk menší než stav reálných peněz podnikatele k danému okamžiku. Ne všechny výdaje jsou náklady, např. splácení úvěru představuje pro podnik Výdaj ≠ Náklad skutečný výdaj peněz, ale ne náklad. Časový nesoulad mezi •

výnosy a příjmy vyjadřují pohledávky,

•

náklady a výdaji představují závazky.

Časový nesoulad


PRŮVODCE TEXTEM

Prodá-li firma své výrobky na fakturu, tak v okamžiku prodeje ji vznikl VÝNOS, ale skutečný PŘÍJEM peněz vznikne až při úhradě odběratelské faktury. Časový nesoulad mezi výnosem a příjmem vyjadřují pohledávky (položka v rozvaze na straně aktiv). Naopak pokud firma nakupuje materiál s odkladem placení, tak firmě vznikl závazek. Výdaj peněz bude uskutečněn až při úhradě dodavatelské faktury. Náklad bude uskutečněn až při spotřebě materiálu. Časový nesoulad mezi výdajem a nákladem vyjadřují závazky (položka v rozvaze na straně pasiv).

TEST A OTÁZKA 2

Určete zda se jedná o příjem či výnos: • • • • • • • • • • • •

uhrazení pohledávky odběratelem, předpis výnosových úroků, vznik pohledávky z titulu prodeje výrobku, příjem daru v hodnotě 100 000 Kč, prodej polotovaru vlastní výroby konkurenční firmě, poskytnutý úvěr ve výši 500 000 Kč, zvýšení stavu výrobků na skladě, přijaté plnění od pojišťovny, úvěr poskytnutý bankou, poskytnutá dotace z prostředků EU, tržby z prodeje dlouhodobého majetku, úhrada faktury za poskytnuté služby.

Určete zda se jedná o výdaj či náklad: • • • • •

přepravné, úhrada přijaté faktury za přepravu materiálu, úhrada sociálního a zdravotního pojištění, zaplacení úroků z úvěrů, odpisy dlouhodobého majetku,

33


• • • • • • • • • • • • • •

34

sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, spotřeba pomocného materiálu, mzdy úkolově placených pracovníků, zaplacená pokuta, úhrada poplatků za telefon, zaplacené penále z prodlení, nákup materiálu, úroky z přijatého úvěru, nájemné, cestovné, úhrada DPH, silniční daň, tvorba rezerv na opravu dlouhodobého majetku, výplata dividend.

3.3 Struktura výkazu cash-flow Smyslem přehledu o peněžních tocích (výkazu cash-flow) je vysvětlit změny peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů daného podniku za určité období. Účetní jednotka si může zvolit metodu zpracování výkazu cash-flow, obsahovou náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Peněžní toky (cash-flow) představují přírůstky a úbytky peněžních prostředků Peněžní toky a peněžních ekvivalentů. Peněžní prostředky jsou peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky Peněžní prostředky na účtech (včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu) a peníze na cestě. Peněžní ekvivalenty zahrnují krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a Peněžní ekvivalenty pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase (např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou, likvidní a obchodovatelné cenné papíry, pohledávky splatné do 3 měsíců). Při sestavování výkazu cash-flow se lze setkat s různými podobami tohoto Metody sestavení CF výkazu, jež se liší formou, technikou sestavení a obsahovým vymezením. Při vykazování cash-flow se používají dvě metody: 1) přímá metoda - představuje skutečné sledování příjmů a výdajů souvislosti s jednotlivými hospodářskými operacemi,

v

2) nepřímá metoda - spočívá v transformaci výsledku hospodaření do pohybu


peněžních prostředků, který se dále upravuje o nepeněžní operace, změny majetku a zdrojů krytí v souvislosti s jednotlivými podnikovými činnostmi. Pro každou metodu lze použít dva základní způsoby sestavení výkazu cash- Způsoby sestavení flow: CF 1. bilanční způsob - dává přehledné a oddělené vykazování zdrojů a užití peněžních prostředků, 2. sloupcový způsob (retrográdní) - vyjadřuje salda toků z provozní, investiční, finanční činnosti, které vedou k lepší vypovídací schopnosti výkazu o finanční situaci podniku. Bilanční způsob UŽITÍ (-)

Bilanční způsob

ZDROJE (+)

Přírůstek aktiv

Přírůstek vlastního kapitálu

Přírůstek oběžných aktiv

Přírůstek cizího kapitálu

Pokles vlastního kapitálu

Pokles stálých aktiv

Pokles cizího kapitálu

Pokles oběžných aktiv

Celkové CF představuje rozdíl mezi zdroji a užití. Tento způsob výkazu cash-flow dovoluje vyjadřovat vybrané finanční toky Sloupcový způsob (např. provozní, investiční) tak, aby se vykázala dílčí salda, jež charakterizují tvorbu peněžních přebytků (schodků) ve vybraných sférách podnikových aktivit. Členění podle činností umožňuje uživatelům přehledu o peněžních tocích vyhodnocovat váhu jednotlivých činností na celkovou finanční situaci podniku a hodnotit vzájemné vazby mezi jednotlivými činnostmi – provozní, investiční, finanční činnost. Cash flow z provozní činnosti – je odrazem aktivit ovlivňujících tvorbu čistého Provozní činnost zisku. Patří sem zejména příjmy z prodeje výrobků, zboží a služeb, popř. přijaté zálohy od odběratelů; mezi provozní výdaje řadíme zejména výdaje dodavatelům za materiál, zboží a služby aj Cash flow z provozní činnosti lze zjednodušeně vyjádřit jako čistý zisk + odpisy + změna pracovního kapitálu,

35


kde pracovní kapitál představuje položky oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Cash flow z investiční činnosti - zde jsou řazeny peněžní příjmy a výdaje Investiční činnost související s pořízením a vyřazením dlouhodobého hmotného, nehmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Patří zde také poskytování úvěrů, půjček a výpomocí spřízněným osobám, firmám. Cash flow z finanční činnosti – jsou takové příjmy a výdaje, které mají za Finanční činnost následek změnu velikosti vlastního kapitálu (příjmy z upsání základního kapitálu, peněžní dary a dotace) a dlouhodobých popřípadě i krátkodobých zdrojů. Cash-flow celkem

Celkové CF

= CF z provozní činnosti + CF z investiční činnosti + CF z finanční činnosti

3.4 Nepřímá metoda sestavení výkazu CF Nepřímá metoda sestavení výkazu cash-flow je výhodnější a mnohem přehlednější. Využívá se především pro rozborové účely. Cash-flow se člení podle základních aktivit podniku na CF z provozní, investiční a finanční činnosti. Schéma nepřímé metody výpočtu cash-flow je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 3-1: Nepřímá metoda výpočtu cash-flow

Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů PS PP+PE + ČISTÝ ZISK + Odpisy + změna pracovního kapitálu (oběžná aktiva, krátkodobé závazky) = Cash-flow z provozní činnosti (CFPROV) - nabytí stálých aktiv + výnosy z prodeje stálých aktiv = Cash-flow z investiční činnosti (CFINV) + změna stavu dlouhodobých bankovních úvěrů a závazků + změna nerozděleného zisku minulých let - dividendy + emise akcií = Cash-flow z finanční činnosti (CFFIN)

Nepřímá metoda

36


37

= Cash-flow celkem = CFPROV + CFINV+ CFFIN Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů = = PS PP+PE + celkové CF Základním zdrojem informací pro získání vstupních údajů pro výpočet a Vstupní data pro sestavení výkazu cash-flow nepřímou metodou je rozvaha a výkaz zisku a sestavení výkazu CF ztráty za účetní období. Z rozvahy je nutno vyčíst změny stavu aktiv (majetkové struktury) a pasiv (kapitálové struktury). Následující tabulka uvádí co lze obecně považovat za příjem nebo výdaj. Tabulka 3-2: Obecné vyjádření příjmů, výdajů

PŘÍJMY

VÝDAJE

•

Pokles aktiv

•

Zvýšení aktiv

•

Zvýšení pasiv

•

Pokles pasiv

•

Zisk

•

Ztráta

•

Odpisy

•

Vyplacené dividendy

Například: Nákup materiálu představuje zvýšení položky materiál (součást aktiv), ale Zvýšení aktiv současně snížení peněžních prostředků, protože materiál musel být uhrazen. Snížení pohledávek (součást oběžných aktiv) představuje zvýšení peněžních Pokles aktiv prostředků, protože odběratel uhradil fakturu za nákup zboží. Snížení závazků znamená snížení peněžních prostředků, protože podnik Pokles pasiv závazek uhradil svým věřitelům, tudíž vynaložil peněžní prostředky. Přijatý bankovní úvěr znamená zvýšení pasiv, ale zároveň příjem peněžních Zvýšení pasiv prostředků. Zisk, ztráta. Zisk pro podnik znamená zvýšení peněžních prostředků a ztráta Ztráta a zisk před naopak snížení. zdaněním Dividendy (vyplacené podíly na zisku akcionářům) se vyplácejí z čistého Vyplacené dividendy zisku (zisku po zdanění) a představují snížení peněžních prostředků.


38

Odpisy jsou nákladovou položkou, ale nedochází ke skutečnému výdaji Odpisy peněžních prostředků. Výdaj byl uskutečněn již při koupi majetku (který se odpisuje – dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek), a proto tyto peníze „zůstaly“ v podniku. Odpisy z hlediska cash-flow představují příjem. Správnost výpočtu celkového cash flow ověříme porovnáním se změnou Ověření výpočtu CF stavu peněžních prostředků (údaj, který nalezneme v rozvaze). Při správném výpočtu se pak celkové cash flow musí rovnat změně stavu peněžních prostředků.

ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 3-1 O společnosti jsou známy následující údaje, viz tabulka 3-3: Tabulka 3-3: Vstupní data Položka Úhrada závazků vůči dodavatelům Příjmy z prodeje výrobků Zisk Nákup materiálu Výplata mezd zaměstnancům Nákup softwaru Splátka bankovního úvěru Úhrada faktury za energii Získání bankovního úvěru Odpisy Příjem peněz od odběratelů Úhrada úroků

Hodnoty (v tis. Kč) 250 600 100 200 130 150 190 50 300 200 400 50

Úkol 1) Sestavte výkaz cash-flow (přímou metodou) firmy za rok 2006. 2) Určete stav peněžních prostředků na konci roku 2006, jestliže firma měla na začátku roku 2006 v peněžních prostředcích 200 000 Kč.

Řešení příkladu Tabulka 3-4: Výkaz CF (přímá metoda) položka Úhrada závazků vůči dodavatelům

Vliv na CF výdaj

Hodnoty (v tis. Kč) -250


Příjmy z prodeje výrobků Zisk Nákup materiálu Výplata mezd zaměstnancům Nákup softwaru Splátka bankovního úvěru Úhrada faktury za energii Získání bankovního úvěru Odpisy Příjem peněz od odběratelů Úhrada úroků

Příjmy celkem Celkové výdaje

příjem nemá vliv výdaj výdaj výdaj výdaj výdaj příjem nemají vliv příjem výdaj

39

600 0 -200 -130 -150 -190 -50 300 0 400 -50

600 + 300 + 400 = - 250 - 200 – 130 – 150 – 190 - 50 - 50 =

1300 - 1020

1300 – 1020 =

280

Celkové cash flow

Pozor! Zisk a odpisy neovlivňují skutečný pohyb peněžních prostředků, proto je nelze při použití přímé metody uplatnit. Tabulka 3-5: Pohyb a změna peněžních prostředků (v tisících Kč) Stav peněžních prostředků k 1.1.2006 Celkové CF Stav peněžních prostředků k 31. 12. 2006

Na konci roku 2006 měla firma 480 000 Kč.

PRŮVODCE TEXTEM

Výkaz cash flow respektive přehled o peněžních tocích je jedním ze tří základních výkazů podniku. Na rozdíl od rozvahy, výkazu zisku a ztráty však nemá definici jednotlivých položek legislativně upravenou. U výkazu zisku a ztráty, respektive u rozvahy jsou zákonem jednoznačně definované položky, které tyto výkazy tvoří, i pořadí, v jakém na sebe navazují. Právní úprava výkazu cash flow nic takového nenabízí. Existují sice obecné principy členění tohoto výkazu, nicméně konkrétní položky jednotlivých částí výkazu se mohou měnit.

200 280 480


ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 3-2

Společnost ETTA, a.s. za rok 2006 vykazovala tyto hodnoty (v tisicích Kč) majetku a zdrojů krytí: Tabulka 3-6: Vstupní data

Stav k 1. 1. Stav k 31. 12. AKTIVA Stálá aktiva 100 115 Pohledávky 50 40 Peněžní prostředky 10 15 AKTIVA celkem 160 170 PASIVA Základní kapitál 90 90 Čistý zisk 0 5 Dlouhodobé závazky 70 75 PASIVA celkem 160 170 Společnost v roce 2006 vykázala čistý zisk ve výši 5 tis. Kč

ÚKOLY: Na základě těchto údajů sestavte výkaz cash-flow nepřímou metodou - bilančním a sloupcovým způsobem. Řešení příkladu 1) Vyčíslíme změny jednotlivých rozvahových položek za sledované období jako rozdíl konečného a počátečního stavu: Tabulka 3-7: Změny rozvahových položek

Stav k 1. 1. AKTIVA Stálá aktiva Pohledávky Peněžní prostředky AKTIVA celkem PASIVA Základní kapitál Čistý zisk Dlouhodobé závazky PASIVA celkem

změna

Stav k 31. 12.

100 50 10 160

+ 15 - 10 +5 + 10

115 40 15 170

90 0 70 160

0 +5 +5 + 10

90 5 75 170

40


2) U každé změny položky musíme určit, zda její změna představuje příjem nebo výdaj peněžních prostředků. Za výdaj peněžních prostředků je možno považovat zvýšení stálých aktiv. Tento majetek jsme museli nakoupit, s nákupem je spojen výdaj peněžních prostředků.. Příjem podniku vznikl snížením pohledávek. Pokud se sníží pohledávky, tak firma dostala zaplaceno od odběratelů. Změna čistého zisku a dlouhodobých závazků představuje pro podnik příjem. Zvýšení závazků znamená, že firma např. nakoupila materiál na fakturu, peníze nemusí vynaložit ihned, ale až v budoucnu. Změna stavu peněžních prostředků představuje celkové cash-flow. Tato hodnota nám musí vyjít při sestavení výkazu CF. 3) Sestavení výkazu CF nepřímou metodou – bilanční způsob. Tabulka 3-8: Bilanční způsob CF

UŽITÍ (-)

ZDROJE (+) Čistý zisk Pohledávky Dlouhodobé závazky Užití celkem 15 Zdroje celkem Celkové CF = ZDROJE – UŽITÍ = 20 – 15 = 5 Celkové CF je rovno změně stavu peněžních prostředků. Stálá aktiva

15

5 10 5 20

4) Sestavení výkazu CF nepřímou metodou – sloupcový způsob Tabulka 3-9: Sloupcový způsob CF

Počáteční stav peněžních prostředků + Čistý zisk + pohledávky CF z provozní činnosti - stálá aktiva CF z investiční činnosti + dlouhodobé závazky CF z finanční činnosti

10 +5 +10 + 15 - 15 - 15 +5 +5

Celkové CF = CF prov + CF inv + CF fin

+5

Konečný stav peněžních prostředků = počáteční stav peněžních prostředků + celkové CF

15

Správnost výpočtu CF ověříme porovnáním se změnou stavu peněžních prostředků (údaj z rozvahy).

41


SHRNUTÍ KAPITOLY VÝKAZ CASH-FLOW

Časový a obsahový nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy si vynucuje sledovat peněžní toky – cash-flow. Cash-flow zachycuje přírůstek a úbytek peněžních prostředků podniku za určité období. Nelze jej ztotožňovat se ziskem ani stavem peněz. Pro sestavení výkazu cash-flow lze použít přímou nebo nepřímou metodu. Struktura výkazu cash-flow se obvykle člení podle základních aktivit podniku na tři části: cash-flow z provozní, investiční a finanční činnosti. Celkové cash-flow je potom dáno součtem CF z provozní činnosti + CF z investiční činnosti + CF z finanční činnosti. Cash-flow se využívá k analýze příčin změn stavu peněžních prostředků, při krátkodobém a dlouhodobém plánování, k posuzování finanční stability podniku, k hodnocení efektivnosti podnikových investic pro vyjádření celkových peněžních příjmů a výdajů spojených s realizací a fungováním investic.

SAMOSTATNÝ ÚKOL 4

O společnosti jsou známy následující údaje, viz tabulka 3-9. Tabulka 3-10: Vstupní data (v tis. Kč) položka Výsledek hospodaření MO Směnečné závazky Materiál Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Rezervy na opravy Oprávky Mzdové náklady Závazky vůči zaměstnancům VH BÚO Služby a nájemné

p. s.

k. s. 10 000 15 000 18 000

7 000 18 000 17 000 2 000

16 000 4 000 500

16 000 10 000 25 000 1000 ? 5 000

42


Tržby z prodeje zboží Kapitálové fondy Náklady na prodané zboží Rezervní fond Dlouhodobý finanční majetek Pohledávky Základní kapitál Pozemky Spotřeba materiálu a energie Závazky vůči dodavatelům Licence a patenty Dlouhodobé bankovní úvěry Budovy Stroje a zařízení Nákladové úroky Peněžní prostředky Zboží Přijaté úroky Závazky vůči SR Obchodovatelné CP

1 000 1 000 20 000 46 000 1 000 13 000 57 000 1 000 86 000 27 000 19 000 43 000 5 000 1 000 500

Úkoly: Sestavte za rok 2006 1) rozvahu (počáteční, konečnou, změnovou), 2) výkaz zisku a ztráty, 3) výkaz cash-flow nepřímou metodou za rok 2006.

168 000 3 000 27 000 2 000 20 000 45 000 1 000 13 000 90 000 46 000 1 000 59 000 39 000 26 000 15 000 7 000 6 000 8 000 3 400 0

43


4 VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI FINANČNÍMI VÝKAZY

STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI FINANČÍMI VÝKAZY V této kapitole je objasněn tříbilanční systém. Kapitola navazuje na obsah předchozích kapitol. Zaměřuje se na vazby mezi finančními výkazy – rozvahou, výkazem zisku a ztráty a výkazem cah-flow. Integrujícím prvkem mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty je výsledek hospodaření. Mezi výkazem cash-flow a rozvahou je integrujícím prvkem položka peněžní prostředky. V tříbilančním systému lze zachytit čtyři základní typy hospodářských operací, a to: 1. finančně účinné, 2. ziskově účinné, 3. ziskově a finančně účinné, 4. neovlivňující zisk ani peněžní prostředky.

CÍLE KAPITOLY VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI FINANČNÍMI VÝKAZY Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • objasnit vazby mezi finančními výkazy, • charakterizovat základní typy hospodářských operací.

Budete umět

Získáte:

Získáte

•

schopnost využít získané poznatky pro řešení praktických úloh.

Budete schopni: • definovat vazby mezi výkazy, • popsat a vyjmenovat hospodářské transakce.

Budete schopni

44


45

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ

Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 2-3 hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI FINANČNÍMI VÝKAZY Tříbilanční systém, peněžní toky, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cashflow, hospodářské transakce, likvidita

4.1 Vazba mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty Mezi základní účetní výkazy, které tvoří účetní závěrku patří: • rozvaha, • výkaz zisku a ztráty, • přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow).

Obsah účetní závěrky

Rozvaha je souhrnným účetním výkazem, který zobrazuje ve formě bilance Rozvaha stav majetku podniku podle jednotlivých druhů a finanční zdroje krytí tohoto majetku k danému časovému okamžiku. Výkaz zisku a ztráty je souhrnným výkazem nákladů a výnosů za dané Výkaz zisku a ztráty období. Lze ho považovat za „pomocný“ syntetický účet k položce „výsledek hospodaření“ zachycené v rozvaze.


46

Integrujícím prvkem těchto dvou výkazů je výsledek hospodaření, který je Vazba mezi vykazován: rozvahou a výkazem zisku a ztráty • v rozvaze na straně pasiv jako přírůstek vlastního kapitálu, •

ve výkazu zisku a ztráty, kde je dán rozdílem výnosů a nákladů.

Rozvaha udává absolutní velikost výsledku hospodaření, ale vysvětlení způsobu vzniku tohoto výsledku hospodaření zobrazuje pouze výkaz zisku a ztráty, který udává při jakých nákladech a výnosech bylo daného výsledku hospodaření dosaženo. Vazbu mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty lze vyjádřit tímto schématem:

ROZVAHA (konec období) AKTIVA

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

PASIVA

Vlastní kapitál M A J E T E K

N Á K L A D Y

Výsledek hospodaření

Cizí kapitál (cizí zdroje)

V Ý N O S

Výsledek hospodaření

Obrázek 4-1: Vazba mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty.

4.2 Vazba mezi rozvahou a výkazem cash-flow Spojovacím prvkem mezi rozvahou a výkazem cash-flow jsou peněžní prostředky, které jsou vykazovány: •

v rozvaze na straně aktiv jako stav,

•

ve výkazu cash-flow, jsou dány rozdílem příjmů a výdajů.

Rozvaha udává absolutní výši peněžních prostředků, ale skutečný pohyb

Y


47

peněžních prostředků je sledován ve výkazu cash-flow. Tak jako lze z rozvahy vyjmout výsledek hospodaření a sledovat samostatně jeho tvorbu ve výkazu zisku a ztráty, je možno vyjmout z rozvahy peněžní prostředky a samostatně sledovat jejich pohyb ve výkazu cash-flow (viz následující obrázek): VÝKAZ CASH-FLOW Počáteční stav peněžních prostředků

ROZVAHA (konec období) Aktiva Pasiva V Ý D A J E

Stálá aktiva

Vlastní kapitál Výsledek hospodaření

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

N Á K L A D Y

V Ý N O

P Ř Í J M Y

S Cizí kapitál Oběžná aktiva

Konečný stav peněžních prostředků

Y Výsledek hospodaření

Konečný stav peněžních prostředků

Obrázek 4-2: Vazby mezi finančními výkazy – tříbilanční systém. Osou tohoto tříbilančního systému je rozvaha. Ostatní výkazy jsou výkazy Osou tříbilančního odvozené. Výkaz zisku a ztráty vysvětluje proces tvorby výsledku hospodaření systému je rozvaha jako přírůstku vlastního kapitálu tvořícího součást pasiv. Výkaz cash-flow vysvětluje změny peněžních prostředků tvořících součást aktiv.


48

4.3 Typy hospodářských operací V tříbilančním systému lze zachytit čtyři základní typy hospodářských operací.

Typy hospodářských operací

Operace: 1. finančně účinné (neovlivňující zisk a ovlivňující peníze), 2. ziskově účinné (ovlivňující zisk a neovlivňující peníze), 3. ziskově a finančně účinné (ovlivňující zisk i peníze), 4. neovlivňující ani zisk, ani peněžní prostředky.

Výkaz cash-flow

Rozvaha

Výkaz zisku a ztráty

1. 2. 3. 4.

Obrázek 4-3: Typyů hospodářských operací. Transakce 1. typu zachycují peněžní toky sledovaného období, které mají Transakce 1. typu charakter finanční operace, nebo které nemají věcnou a časovou vazbu k danému sledovanému období. Transakce 2. typu se týkají toků časově a věcně zapříčiněných ve sledovaném Transakce 2. typu období, u nichž se již realizovaly peněžní toky před tímto obdobím, nebo se budou realizovat po něm. Nejjednodušší jsou transakce 3. typu, neboť zachycují peněžní toky věcně a Transakce 3.typu časově zapříčiněné ve sledovaném období. Transakce 4. typu se týkají neziskových a nefinančních přesunů uvnitř rozvahy.

Transakce 4. typu


PRŮVODCE TEXTEM

Příkladem operace 1. typu je přijatý dar, ten se projeví v rozvaze jako zvýšení kapitálových fondů a zároveň ve výkazu cash-flow jako zvýšení stavu peněžních prostředků. Operací 2. typu může být spotřeba materiálu, která se projeví ve snížením materiálových zásob v rozvaze a zvýšením nákladů ve výkazu zisku a ztráty. Příkladem operací 3. typu jsou například placené úroky. Tato položka se v rozvaze neprojeví, ale úroky jsou finančním nákladem a znamenají skutečný výdaj peněz . Poslední čtvrtý typ hospodářské operace je například nákup materiálu na fakturu. Ten představuje pro podnik zvýšení závazků vůči dodavatelům a současně zvýšení materiálových zásob. Nejedná se o položky nákladů či výnosů.

49


ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 4-1 1. Z údajů v následující tabulce sestavte počáteční rozvahu společnosti OMEGA, s.r.o. Tabulka 4-1: Vstupní data (v tis. Kč)

Položka Pohledávky za odběrateli Dlouhodobé bankovní úvěry Stroje a zařízení Materiál Nerozdělený zisk minulých let Budovy Závazky vůči zaměstnancům Licence, patenty Základní kapitál Závazky za dodavateli Dlouhodobý finanční majetek Peněžní prostředky Rezervní fond Oprávky

Hodnoty v tisících Kč 294 222 37 258 140 268 97 23 373 213 58 235 25 103

2. Během roku došlo k následujícím hospodářským operacím. Tyto hospodářské operace zachyťte z hlediska vazeb mezi výkazy. Údaje jsou v tisících Kč. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Tržba za prodané zboží dle vystavené faktury Získání krátkodobého bankovního úvěru Nákup materiálu na fakturu Závazky vůči zaměstnancům (neproplacené mzdy) Výplata mezd zaměstnancům Odpisy dlouhodobého majetku Inkaso od odběratelů na běžný účet Nákup strojů a zařízení v hotovosti Výplata dividend ze zisku minulých let Tvorba rezerv na opravu dlouhodobého majetku Úhrada úroků z úvěrů

266 120 100 43 40 29 158 144 13 20 24

3. Vypočítejte výši čistého zisku a sestavte konečnou rozvahu společnosti OMEGA, s.r.o. (daň z příjmů činí 24%). Řešení příkladu

50


1. Rozvaha společnosti OMEGA, a.s. na počátku roku. Tabulka 4-2: Rozvaha (v tis. Kč) Aktiva Budovy Stroje a zařízení Licence a patenty Oprávky Dlouhodobý finanční majetek Stálá aktiva celkem Pohledávky za odběrateli Materiál Peněžní prostředky Oběžná aktiva celkem Aktiva celkem

268 37 23 -103 58 283 294 258 235 787 1 070

Pasiva Základní kapitál Rezervní fond Nerozdělený zisk min. let

Vlastní kapitál celkem Bankovní úvěry-dlouhodobé Závazky vůči zaměstnancům Závazky vůči dodavatelům Cizí zdroje celkem Pasiva celkem

373 25 140

538 222 97 213 532 1 070

2. Zachycení hospodářských operací 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Tržba za prodané zboží dle vystavené faktury VZZ (výnos), Rozvaha (+ pohledávky) Získání bankovního úvěru Rozvaha (+ krátkodobý bankovní úvěr), VCF (příjem) Nákup materiálu na fakturu Rozvaha (+ materiál, + závazky vůči dodavatelům) Závazky vůči zaměstnancům (neproplacené mzdy) VZZ (mzdové náklady), Rozvaha (+ závazky vůči zaměstnancům) Výplata mezd zaměstnancům Rozvaha (-závazky vůči zaměstnancům), VCF (výdaj) Odpisy dlouhodobého majetku VZZ (náklad), Rozvaha (aktiva – oprávky) Inkaso od odběratelů na běžný účet Rozvaha (- pohledávky), VCF (příjem) Nákup strojů a zařízení v hotovosti Rozvaha (+ stroje a zařízení), VCF (výdaj) Výplata dividend ze zisku minulých let Rozvaha (- zisk minulých let), VCF (výdaj) Tvorba rezerv na opravu dlouhodobého majetku VZZ (náklad), Rozvaha (+ rezervy) Úhrada úroků z úvěrů VZZ (finanční náklad), VCF (výdaj)

266 120 100 43

40 29 158 144 13 20 24

51


3. Sestavení výkazu zisku a ztráty Tabulka 4-3: Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)

Celkové výnosy Celkové náklad Výsledek hospodaření před zdaněním Daň (24%) Výsledek hospodaření běžného účetního období

266 116 150 36 114

Celkové výnosy představují operaci 1.(266). Náklady celkem jsou součtem 4., 6., 10. a 11. operace, tj. 116. (43+29+20+24 = 116) 4. Sestavení výkazu cash-flow Tabulka 4-4: Výkaz cash-flow (v tis. Kč)

Počáteční stav peněžních prostředků Příjmy celkem Výdaje celkem CF Konečný stav peněžních prostředků

235 278 221 + 57 + 292

Celkové příjmy představují součet 2. a 7. operace (120 + 158 = 278). Celkové výdaje 221 jsou součtem 5., 8., 9. a 11. operace (40 +144 +13 +24). CF se rovná rozdílu příjmů a výdajů. 5. Sestavení konečné rozvahy Zde je nutno vyjít z počáteční rozvahy a každou položku sledovat v souvislosti s uskutečněnými hospodářskými operacemi. Např. počáteční stav pohledávek 294 byl ovlivněn 1. operací (+266) a 7. operací (-158). Konečný stav pohledávek tak činí 294 + 266 -158 = 402. Tabulka 4-5: Rozvaha k 31. 12. (v tis. Kč)

Aktiva Budovy Stroje a zařízení Licence a patenty Oprávky Dlouhodobý finanční majetek Stálá aktiva celkem Pohledávky za odběrateli Materiál Peněžní prostředky

Pasiva 268 181 23 -132 58 398 402 358 292

Základní kapitál Rezervní fond Nerozdělený zisk min. let Výsledek hospodaření běžného účetního období Vlastní kapitál celkem Rezervy Bankovní úvěry-dlouhodobé Závazky vůči zaměstnancům Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči státnímu rozpočtu

373 25 127 114 639 20 222 100 313 36

52


Oběžná aktiva celkem Aktiva celkem

Krátkodobé bankovní úvěry 1036 Cizí zdroje celkem 1 450 Pasiva celkem

120 811 1 450

Výsledek hospodaření z běžného účetního období byl zjištěn z výkazu zisku a ztráty. Závazek vůči státnímu rozpočtu představuje výši daně, kterou musíme zaplatit. Konečný stav peněžních prostředků zjistíme součtem počátečního stavu peněžních prostředků a cash-flow.

SHRNUTÍ KAPITOLY VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI FINANČNÍMI VÝKAZY

Vazby mezi finančními výkazy jsou zobrazeny v tzv. tříbilančním Shrnutí systému. Integrujícími prvky jsou zisk a peněžní prostředky. Zisk spojuje rozvahu s výkazem zisku a ztráty. Výkaz cash-flow je spojen s rozvahou položkou peněžní prostředky. Mezi rozvahou, výkazem zisku a ztráty a cash-flow může docházet ke čtyřem typům hospodářských operací. Tyto operace jsou: 1. finančně účinné, neovlivňující zisk, 2. ziskově účinné, neovlivňující peněžní prostředky, 3. ziskově a finančně účinné, 4. neovlivňující ani zisk, ani peněžní prostředky.

KLÍČOVÁ SLOVA 3. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE - FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Majetková struktura, finanční struktura, aktiva, pasiva, dlouhodobý majetek, oběžný majetek, výkaz rozvaha, náklady, výnosy, výkaz zisku a ztráty, výsledek hospodaření, zisk, ztráta, peněžní tok, výkaz cashflow, obsahový a časový nesoulad, výdaj, příjem, odpisy, oprávky, tříbilanční systém, hospodářské transakce, likvidita, likvidnost.

53


POUŽITÁ LITERATURA

Dluhošová, D. Finanční řízení rozhodování podniku. Praha: EKOPRRESS, 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0.

Knihy

Kovanicová, D. a Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví – 1. díl. Praha: POLYGON, 1995. 214 s. ISBN 80-901778-4-0. Valach, J. a kol. Finanční řízení podniku. II.vydání Praha EKOPRESS, 1999, 324 s., ISBN 80-86119-21-1. Kolektiv autorů: Sbírka příkladů z financí podniku. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Skriptum 1997. 154 s. ISBN 80-7078-451-2. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

Zákony

Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 353/2001 Sb., o účetnictví, v platném znění Daňové a účetní zákony, obchodní právo dostupné na World Wide Web: http://www.mvcr.cz

Web

54


KLÍČ K SAMOSTATNÝM ÚKOLŮM TEST A OTÁZKA 1

Určete, zda se jedná o položku aktiv či pasiv podniku Tulipán, v.o.s.: • Budova …………..……………………………………aktiva • Poskytnutý dar…………………………………….…..pasiva • Hlídací pes…………………………………………….aktiva • Nakoupené dluhopisy…………..………………..……aktiva • Hypoteční úvěr poskytnutý bankou…………………...pasiva • Pracovní oděvy…………………………..…………….aktiva • Půjčka od spřízněné osoby………………….………...pasiva • Nevyplacené mzdy……………………………………pasiva • Předplatné časopisu Ekonom……….…………………aktiva • Nájemné placené zpětně ………….…………………..pasiva

TEST A OTÁZKA 2

Určete zda se jedná o příjem či výnos: • • • • • • • • • • • •

uhrazení pohledávky odběratelem …………...……..příjem předpis výnosových úroků…………………………..výnos vznik pohledávky z titulu prodeje výrobku…………výnos příjem daru v hodnotě 100 000 Kč………………....příjem prodej polotovaru vlastní výroby konkurenční firmě……………………………….….výnos poskytnutý úvěr ve výši 500 000 Kč……………..…příjem zvýšení stavu výrobků na skladě…………………....výnos přijaté plnění od pojišťovny…………………….......příjem úvěr poskytnutý bankou…………………….……....příjem poskytnutá dotace z prostředků EU……………...….příjem tržby z prodeje dlouhodobého majetku……………..výnos úhrada faktury za poskytnuté služby………………..příjem

Určete zda se jedná o výdaj či náklad: • •

přepravné………………………………..………....náklad úhrada přijaté faktury za přepravu materiálu….…...výdaj

55


• • • • • • • • • • • • • • • • •

56

úhrada sociálního a zdravotního pojištění……….…výdaj zaplacení úroků z úvěrů…………………………….výdaj odpisy dlouhodobého majetku……………………..náklad sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance……...náklad spotřeba pomocného materiálu……………….…….náklad mzdy úkolově placených pracovníků………………náklad zaplacená pokuta…………………………………...výdaj úhrada poplatků za telefon………………………….výdaj zaplacené penále z prodlení………………………...výdaj nákup materiálu………………………………….…náklad úroky z přijatého úvěru…………………………….náklad nájemné…………………………………………….náklad cestovné…………………………………………….náklad úhrada DPH………………………………………..výdaj silniční daň……………………………………..….náklad tvorba rezerv na opravu dlouhodobého majetku…………………………………………….náklad výplata dividend…………………………………...výdaj

ŘEŠENÍ SAMOSTATNÉHO ÚKOLU ČÍSLO 1

…

1. Zařazení položek Tabulka 5-1: Zařazení položek Položka Rezervy na opravy Pohledávky za odběrateli Směnky k úhradě (splatnost nad 1 rok) Emisní ážio Stroje a zařízení Emitované dluhopisy (splatnost nad 1 rok) Závazky vůči dodavatelům Zákonný rezervní fond Výrobky Pozemky Licence, patenty Zisk za BO Oprávky Úvěr Kmenové akcie

67 Pasiva 200 Aktiva 180 Pasiva 550 Pasiva 2 000 Aktiva

Cizí zdroje Oběžná aktiva

Zařazení Rezervy Pohledávky

Cizí zdroje Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek

Dlouhodobé závazky Kapitálové fondy Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervní fond Zásoby Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Výsledek hospodaření běžného období Oprávky Bankovní úvěry a výpomoci Základní kapitál

200 385 123 150 500 100

Pasiva Pasiva Pasiva Aktiva Aktiva Aktiva

Cizí zdroje Cizí zdroje Vlastní kapitál Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek

175 1 600 321 1 400

Pasiva Aktiva Pasiva Pasiva

Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Cizí zdroje Vlastní kapitál


Zboží na skladě Komerční CP (=obchodovatelné) Zisk z minulých období Budovy a stavby Materiál, suroviny Peníze, ceniny Akcie dceřiné společnosti Běžný účet Překlenovací úvěr (tj. do 1 roku) Programové vybavení

80 Aktiva

Oběžná aktiva

Zásoby

100 Aktiva

Oběžná aktiva

Pasiva Aktiva Aktiva Aktiva Aktiva Aktiva

Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva

Krátkodobý finanční majetek Výsledek hospodaření minulých let Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Krátkodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek

23 Pasiva 150 Aktiva

Cizí zdroje Dlouhodobý majetek

Bankovní úvěry a výpomoci Dlouhodobý nehmotný majetek

500 1 000 500 50 400 294

57

2. Sestavení rozvahy Tabulka 5-2: Rozvaha AKTIVA Dlouhodobý majetek (DM) Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek DM celkem “brutto“ - oprávky DM celkem “netto” Oběžná aktiva (OA) Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek

PASIVA 3 500 250 400 4 150 -1600 2 550 730 200 444

Vlastní kapitál (VK) Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond VH minulých let (VH ML) výsledek hospodaření běžného období VK celkem Cizí zdroje (CZ) Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci CZ celkem

OA celkem

1 374

AKTIVA CELKEM

3 924 PASIVA CELKEM

1 400 550 123 500 175 2 748 67 380 385 344 1 176 3 924


…

1. Sestavení počáteční rozvahy k 1.1 daného roku (v tis. Kč) Tabulka 5-3: Rozvaha - počáteční AKTIVA Dlouhodobý majetek (DM) Budovy

PASIVA Vlastní kapitál 26 700 Základní kapitál

1 000


Pozemky Licence, patenty Stroje Dlouhodobý finanční majetek DM celkem “brutto“ - oprávky DM celkem “netto”

13 000 1 200 19 500 20 000 80 400 -3 600 76 800

Emisní ážio Rezervní fond VH minulých let (VH ML) VK celkem

1 520 650 10 002 13 172

Cizí zdroje Rezervy Bankovní úvěry Závazky vůči zaměstnancům Směnečné závazky Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči státnímu rozpočtu CK celkem

Oběžná aktiva (OA) Materiál Zboží Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé obchodovatelné CP Hotovost OA celkem

17 800 5 100 45 800 358 43 414 112 472

AKTIVA CELKEM

189 272 PASIVA CELKEM

16 200 86 200 460 15 000 57 300 940 176 100 189 272


1. Sestavení výkazu zisku a ztráty Tabulka 5-4: Výkaz zisku a ztráty za rok 2006 Položka Tržby za prodané výrobky a služby Tržby za prodané zboží Aktivace vlastních výrobků Výnosy celkem Výkonová spotřeba - Spotřeba materiálu - Spotřeba energie - Služby a nájemné - Opravy Osobní náklady - Mzdové náklady - Pojistné a sociální zabezpečení Daně a poplatky - Daň z nemovitostí - Silniční daň Odpisy Tvorba rezerv na opravy Náklady celkem

Hodnoty (v tis. Kč) 2 900 350 150 3 400 1 530 1 050 250 130 100 1 000 740 260 140 110 30 450 20 3 140 260

Výsledek hospodaření z provozní činnosti Přijaté úroky

15

58


Výnosy z akcií Finanční výnosy celkem Zaplacené úroky Finanční náklady celkem

46 61 146 146

Výsledek hospodaření z finanční činnosti

-85

Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů (24%)

175 42

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

133

59


1. Sestavení rozvahy Tabulka 5-5: Rozvaha AKTIVA

1.1.2006

31.12.2006

Změna

13 000 27 000 19 000

13 000 39 000 26 000

1 000 20 000 80 000 4 000 76 000

1 000 20 000 99 000 10 000 89 000

0 12 000 7 000 0 0 0 19 000 6 000 13 000

Dlouhodobý majetek DHM - Pozemky - Budovy - Stroje a zařízení DNM - Licence a patenty DFM DM brutto oprávky DM netto Oběžná aktiva Zásoby - materiál - zboží Pohledávky KFM - peněžní prostředky - obchodovatelné CP OA celkem

18 000 5 000 46 000

17 000 6 000 45 000

-1 000 1 000 -1 000

43 000 500 112 500

7 000 0 75 000

-36 000 -500 -37 500

AKTIVA CELKEM

188 500

164 000

-24 500

PASIVA

1.1.2006

31.12.2006

1 000

1 000

Vlastní kapitál ZK

Změna 0


RF VH BÚO VH MO Kapitál. fondy VK celkem Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky - směnečné - vůči zaměstnancům - vůči dodavatelům - vůči státnímu rozpočtu Bankovní úvěr CZ celkem PASIVA CELKEM

60

1000 0 10 000 1 000 13 000

2 000 7 600 7 000 3 000 19 900

1 000 7 600 -3 000 2 000 6 900

16 000

16 000

0

15 000 500 57 000 1000 86 000 175 500

18 000 1000 46 000 3 400 59 000 144 100

3 000 500 -11 000 2 400 -27 000 -31 400

188 500

164 000

-24 500

Pozor!! Změna stavu položky závazek vůči státnímu rozpočtu je dána výši vypočtené daně z výsledku hospodařením za běžnou činnost za rok 2006. 2. Sestavení výkazu zisku a ztráty Tabulka 5-6: Výkaz zisku a ztráty Provozní výnosy

Náklady

Tržby z prodeje zboží Tržby zz prodeje prodeje vlast. zboží výr. Tržby CELKEM náklady na prodané zboží mzdové náklady služby a nájemné spotřeba materiálu a energie odpisy CELKEM

168 000 2 000 170 000 27 000 25 000 5 000 90 000 6 000 153 000

VH z provozní činnosti Finanční výnosy Finanční náklady

přijaté úroky nákladové úroky

17 000 8 000 15 000

VH z finanční činnosti

-7 000

VH za běžnou činnost daň (24%) VH BÚO

10 000 2 400 7 600

POZOR!! Odpisy vyjadřují změnu stavu položky oprávky (uvedené v rozvaze – aktiva). 3. Sestavení výkazu cash-flow Tabulka 5-7: Výkaz CF (nepřímá metoda) PS PP a PE Čistý zisk + odpisy + pokles pohledávek

43 500 7 600 6 000 1 000


+ pokles materiálu - přírůstek zboží + přírůstek směnečných závazků + přírůstek závazku vůči zaměstnancům - pokles závazků vůči dodavatelům + přírůstek závazku vůči SR Cash-flow z provozní činnosti - přírůstek budov - přírůstek strojů Cash-flow z investiční činnosti - pokles bankovních úvěrů + přírůstek kapitálových fondů + přírůstek rezervního fondu - úbytek nerozděleného zisku Cash-flow z finanční činnosti

1 000 -1 000 3 000 500 -11 000 2 400 9 500 -12 000 -7 000 -19 000 -27 000 2 000 1 000 -3 000 -27 000

CELKOVÝ CASH-FLOW (provozní + investiční + finanční)

-36 500

KS PP a PE = PS PP + celkový cash-flow

7 000

Celkové CF musí být rovno změně stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (z rozvahy).

61


SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK Informativní, navigační, orientační Průvodce studiem

Průvodce textem, podnět, otázka, úkol

Shrnutí

Čas potřebný k prostudování

Nezapomeň na odměnu a odpočinek

Ke splnění, kontrolní, pracovní Kontrolní otázka

Samostatný úkol

Test a otázka

62


Řešení a odpovědi, návody

Výkladové K zapamatování

Řešený příklad

Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium Použitá literatura

63

FINANCE 3. ČÁST FINANČNÍ (ÚČETNÍ) VÝKAZY, JEJICH STRUKTURA A VÝZNAM VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU. Dagmar Richtarová

Recommend Documents