VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE A JEJICH ÚLOHA VE VÝROBNÍM PODNIKU. Bakalářská práce

Vysoká škola polytechnická Jihlava Obor: Finance a řízení

VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE A JEJICH ÚLOHA VE VÝROBNÍM PODNIKU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jaroslava Leinveberová

Hana Tichánková

Jihlava 2008

Anotace: Za téma bakalářské práce jsem si vybrala "Vnitropodnikové směrnice a jejich úloha ve výrobním podniku“. Z hlediska postupu zpracování práce je její obsah členěn do několika kapitol. První část vysvětluje základní poznatky a vědomosti nutné ke zvládnutí dané problematiky. Jsou zde uvedeny potřebné charakteristiky, definice a souhrnné poznatky, které souvisí s úlohou vnitropodnikových směrnic. Druhá část se orientuje na charakteristiku firmy. Třetí část popisuje vnitropodnikové směrnice. Zde jsem podrobně rozdělila a popsala vnitropodnikové směrnice podniku STS J. Hradec – např. inventarizace, archivace, mzdové předpisy, atd. Cílem mé práce je analýza tvorby vnitropodnikových směrnic, informační systém podniku a úloha účetnictví.

Annotation: As topic of my termination work I selected in-plant guidelines and their task in the production enterprise. The work is arranged in some chapters. First part explains the basic realizations and the knowledge, which are necessary for the accomplishment of the given problem. Here are aforementioned necessary characteristics, definitions and the aggregate pieces of knowledge , which are connected with the task of inplant guidelines. Second part becomes on the characteristic of the enterprise orients. Third part describes in-plant guidelines. Here I divided the vine-tribleached guidelines of the enterprise STS J.Hradec and described - for example those Drawing up of an inventory, the archives nature, the being worth standards, etc. The goal of my work is, the correct education of in-plant guidelines to make the info. system and the task of the bookkeeping well-known.

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Jaroslavě Leinveberové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji panu Miroslavu Hronovi a paní Janě Tichánkové za poskytnutí materiálů k tomuto tématu se vztahujících, možnost osobního setkání za účelem diskusí o řešeném problému, které přispěly k jejímu zkvalitnění.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Vnitropodnikové směrnice a jejich úloha ve výrobním podniku“ vypracovala samostatně a použila jsem pouze materiály, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Dačicích dne 5.prosince 2008

………………………………………

OBSAH: 1. Úvod…………………………………………………………………………………….1 2. Teoretická východiska…………………………………………………………………3 2.1 Informační systém podniku, účetnictví……………………………………………...3 2.1.1 Informační systém podniku…………………………………………………....3 2.1.2 Účetní zpravodajství a jeho funkce……………………………………………4 2.1.3 Význam a funkce účetnictví…………………………………………………...5 2.2 Vnitropodnikové směrnice…………………………………………………………..9 2.2.1 Význam a úloha vnitropodnikových směrnic…………………………………9 2.2.2 Vnitropodnikové směrnice, jejichž zpracování je uloženo zákonem………...15 2.2.3 Vnitropodnikové směrnice vyžadované jinými než účetními předpisy……...25 2.2.4 Vnitropodnikové směrnice dle prováděcí vyhlášky a Českých účetních standardů………………………………………………………………….…29 2.2.5 Doporučené vnitropodnikové směrnice……………………………………...40 3. Praktická část………………………………………………………………………....41 3.1 Charakteristika výrobního podniku a jeho informační systém…………………….41 3.1.1 Základní údaje o společnosti STS J. Hradec………………………………...41 3.2 Vnitropodnikové směrnice…………………………………………………………44 3.2.1 Charakteristika a rozdělení vnitropodnikových směrnic v STS J. Hradec…44 3.2.2 Vnitropodnikové směrnice dané zákonem nebo vyžadované jinými účetními předpisy…………...……………………………………………………………….47 3.2.3 Ostatní vnitropodnikové směrnice…………………………………………...61 4. Závěr…………………………………………………………………………………..67 5. Seznam použité literatury……………………………………………………………75 6. Seznam použitých příloh……………………………………………………………..76

1. ÚVOD

Za téma bakalářské práce jsem si zvolila: „Vnitropodnikové směrnice a jejich úloha ve výrobním podniku.“ Vnitropodnikové směrnice ať již dané zákonem, jinými právními předpisy nebo ostatními vnitropodnikovými směrnicemi tvořenými přímo ve výrobním podniku, jsou v jakémkoli podniku nejdůležitější problematikou. Od těchto směrnic se odvíjí veškeré účetnictví, vyplácení mezd i náhrad mezd, kalkulace výrobků, skladová a zásobovací evidence, inventarizace a skartace, pracovně právní předpisy, vymezení odpovědnosti a pravomocí a kontrola. V předkládané práci je charakterizována analýza informačního systému, popsání úloh účetních informací a jejich zajištění pomocí vnitropodnikových směrnic a v neposlední řadě i analýza tvorby a funkce systému vnitropodnikových směrnic ve výrobním podniku. Práce je zaměřena na vnitropodnikové směrnice – na jejich tvorbu, úlohu a dodržování. Jsou zde popsány některé směrnice, které byly vydány ve firmě STS J. Hradec. Cíl spočíval ve zjišťování, zda jsou vnitropodnikové směrnice dodržovány jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany zaměstnance. Vnitropodnikové směrnice, které se týkají inventarizace majetku a závazků jsem mohla zhodnotit podle vydaných příkazů k jednotlivým inventurám ať již periodickým nebo mimořádným. Nahlédla jsem i do inventurních sestav skladů, kde jsou porovnávány hodnoty účetní se skutečnými. Další vnitropodnikovou směrnicí jsou směrnice týkající se veškeré mzdové politiky. Zde jsem porovnávala směrnice s pracovními lístky zaměstnanců, na kterých je vypočtena denní mzda (úkolová, časová, podílová), se mzdovými listy jednotlivých pracovníků a s kopiemi výplatních pásek.

Co se týká pracovně právních směrnic, měla jsem možnost nahlédnout do osobních karet pracovníků, na kterých je zaznamenáno vydávání ochranných pomůcek a čistících prostředků. Dodržování pracovní doby lze zjistit z evidenční karty příchodů a odchodů pracovníků. V podniku by vnitropodnikové směrnice měly mít za úkol zajistit metodický postup při sledování skutečností, které nastaly v různých vnitropodnikových útvarech. A jejich dalším úkolem je vyjádření vůle odpovědných pracovníků účetní jednotky, jak postupovat v určitých konkrétních situacích, poté plní vnitropodnikové směrnice úlohu pravidel.

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Informační systém podniku, účetnictví 2.1.1 Informační systém podniku Účetnictví je součástí informačního systému a uspokojuje informační potřeby široké skupiny uživatelů. K uspokojení informačních služeb slouží: rozvaha, bilanční princip, účet, soustava účtů, podvojnost účetních zápisů, souvztažnost účetních zápisů, převahy, inventarizace a oceňování. Součásti informačního systému: 1. Účetnictví 2. Kalkulace 3. Rozpočetnictví 4. Statistika 5. Operativní evidence Informační funkce účetnictví: 1. Evidenční (registrační): vyplývá z toho, že se zachycuje stav a pohyb majetku a závazků 2. Ekonomická – zaměřena na ekonomickou stánku podniku 3. Kontrolní – z účetních podkladů lze kontrolovat vynakládání, účelnost majetku a hospodárnost Předmětem finančního účetnictví je: -

měření, kvantifikace hodnotových stavů a toků ve společném peněžním vyjádření

-

věcné kvantitativní vyjádření základních kategorií

-

změny ve stavu majetku, dluhů a vlastního kapitálu

-

přiřadit změny k období

-

kvantifikovat výsledek hospodaření

Účetnictví obsahuje metodiku: bilanční princip podvojnost souvztažnost dokladovost věcná a formální kontrola změny ve stavu majetku, dluhů a vlastního kapitálu přiřadit změny k období kvantifikovat výsledek hospodaření

2.1.2 Účetní zpravodajství a jeho funkce -

je

souborem

vzájemně

propojených

informačních

zdrojů

závazného

i

příležitostného charakteru, které vybavují zainteresované subjekty informacemi potřebné pro jejich rozhodování -

externí uživatelé, ekonomické informace mají vždy různé nároky na účetní informace a různá práva

-

jejich zájmy vyžadují ochranu (tvoří ji právní rámec), externí účetnictví podléhá určité formě

-

základní informace poskytují základní účetní výkazy (rozvaha); rozvaha je zdrojem informací o finanční situaci podniku (solventnost, likvidita,…)

-

výkaz zisků a ztrát informuje o výnosnosti podniku a výsledku hospodaření

-

lze také zjistit, jak jsou prostředky zajištěny pro budoucnost

-

výkazy jsou rozšiřovány o přílohy (jsou součástí účetní závěrky, závazné, obsahují oficiální požadované informace, ale i informace, které chce účetní jednotka zveřejnit)

-

další informační zdroje – odborná literatura, statistika,…

Účetní zpravodajství: -

základní informace

-

rozvaha

-

výkaz zisků a ztrát

-

výkaz o změnách finanční situace

Každá účetní jednotka má svůj specifický (jednotný) účetní rozvrh.

2.1.3 Význam a funkce účetnictví Kovanicová říká 1.) : „Základní funkcí účetnictví je poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky zdatný. Od účetnictví se požaduje, aby poskytovalo informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku hospodaření (zisku či ztrátě) za dané časové období, o tom, jak jsou vedoucí pracovníci podniku úspěšní ve finančním řízení podniku, zda zajišťují jeho dlouhodobou stabilitu, dosahují přiměřené

výnosnosti vložených

prostředků

a zda jsou schopni průběžně hradit dluhy podniku.“ Účetní informace jsou určeny nejen manažerům podniku, ale také pro různé externí uživatele (tuzemské i zahraniční), neboť se o podnik zajímají z nejrůznějších důvodů.

1.) KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha: Polygon 2003. ISBN 80-7273-084-3

Kromě své informační funkce plní účetnictví ještě celou řadu dalších funkcí: -

vedením soustavných zápisů o podnikových jevech plní funkci registrační

-

je důkazním prostředkem při vedení sporu, zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem

-

je základnou pro vyměření daňových povinností

-

je prostředkem , jímž profesionální manažeři „skládají účty“ vlastníkům podniku: jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají

-

poskytuje informace pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy nejrůznějšího druhu a časového horizontu

Široký rozsah požadavků kladených na účetnictví vyplývá ze skutečnosti, že tento informační systém je založen na rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách, směřujících k tomu, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o skutečnosti a aby jeho informace byly průkazné, úplné, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné.

Základní prvky účetnictví Březinová a Munzar říkají 2.) : „Podstatou účetnictví je poskytovat informace vymezeným uživatelům pro účely nakládání s majetkem, rozhodování, řízení, kontrolu, případně další zásadní potřeby.“ Aby mohlo účetnictví plnit tuto funkci, musí: -

včas zjistit a získat veškeré potřebné informace, ověřit jejich správnost a pravdivost

-

zpracovat systematicky a přehledně tyto informace včetně vzájemných vazeb

-

připravit uživatelům informace v podobě srozumitelné, přehledné, nezávislé na osobě, která je zpracovala, formou výkazů, komentářů, vysvětlivek a analýz

-

zkontrolovat, ověřit, případně schválit informace před jejich předáním uživatelům

2.) BŘEZINOVÁ, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s. 2003. ISBN 80-86716-00-7

K zajištění základních prvků účetnictví se vytvářejí různé typy účetních systémů a účetních soustav, jejichž použití a konkrétní provedení je dáno: -

právním systémem

-

předmětem činnosti, organizací a velikostí účetní jednotky

-

finančními prostředky vyčleněnými na zajištění účetnictví

-

kvalitou účetních pracovníků a manažerů na tomto úseku

-

vědomím, zájmem a potřebou manažerů a vlastníků o informace z účetnictví

Soubor principů zpracování účetnictví Principy jsou pro účetní jednotku klíčové a zásadní. Účetní jednotka se jimi řídí. 1. Zásada věrného zobrazení -

cílem je zaznamenat veškeré účetní případy

-

vykazuje se výsledek hospodaření a podnik předkládá výkazy, které zobrazují stav majetku

-

správné ocenění majetku, dodržování stanovených pravidel, účetních standardů, uspořádání a obsah účetních položek (rozvaha,...)

2. Zásada účetní jednotky -

stav a pohyb majetku a závazků se dějí ne za určitý uzavřený celek

-

právní subjektivita organizace (účetní jednotka, samostatné středisko účetní jednotky)

3. Zásada neomezeného trvání účetní jednotky -

abychom objektivně mohli zobrazit výsledek hospodaření, je předpokladem neustálé trvání účetní jednotky

4. Zásada periodicity zjišťování výsledku hospodaření a finanční situace podniku -

navazuje na zásadu neomezeného trvání účetní jednotky

-

uživatelé potřebují periodické informace pro sledování majetku, závazků, atd., stanoveného účetního období, za které se sestavují výkazy (12 měsíců po sobě jdoucích – kalendářní, hospodářský rok – schvaluje ho finanční úřad)

5. Zásada oceňování v historických cenách -

vyjádření majetku v peněžních jednotkách lze různě

-

v Evropské unii pomocí historických cen – je poplatná v době pořízení majetku (nebere se v úvahu inflace – není subjektivní, je dokazatelná)

6. Zásada konzistentnosti mezi účetními obdobími -

zásada stálosti metod mezi účetními obdobími – věcná a metodická správnost a srovnatelnost údajů

7. Zásada vymezení okamžiku realizace -

vymezení okamžiku, kdy je možno účtovat na účty (nákladů, výnosů,…)

8. Zásada opatrnosti -

oceňovat majetek s ohledem na možná rizika (cena co nejnižší, závazky ocenění co nejvyšší)

9. Zásada zákazu kompenzace = vzájemného vyrovnávání -

účetní případy účtovat na správné strany účtů nebo kompenzovat náklady a výnosy

10. Zásada materiální (věcná) -

podstatné je, aby účetní výkazy obsahovaly kvantitativně vymezené informace, které jsou pro uživatele významné

11. Zásada přednosti obsahu před formou -

důležitý je obsah účetních informací, nikoli forma či název dokladu

12. Zásada aktuální princip = zásada nezávislosti účetního období -

náklady a výnosy musí být účtovány do období, se kterým věcně i časově souvisejí

2.2 Vnitropodnikové směrnice 2.2.1 Význam a úloha vnitropodnikových směrnic Hruška říká 3.) : „Vnitropodnikové směrnice slouží nejen k účelu splnění povinností daných legislativou, ale mohou a měly by být především nástrojem zkvalitnění vnitřního řízení účetní jednotky. To se následně promítne do průhlednější, srozumitelnější a jednodušší vnitřní i vnější kontroly. Pak mohou posloužit ke zlepšení, zprůhlednění či zjednodušení auditu nebo daňové kontroly.“ Zákon platí pro všechny účetní jednotky, to znamená, že vnitřní předpisy, které jsou nařízené zákonem, či alespoň z něj nepřímo vyplývající, mají povinnost vypracovat všichni. Kovalíková říká 4.): „Každá účetní jednotka je povinna vytvořit pro své účetnictví vnitropodnikové směrnice. Okruh směrnic může být i širší, nebo některé směrnice účetní jednotka vytvářet nebude. Záleží vždy na hospodářské činnosti a náplni každé účetní jednotky.“ „Hlavním úkolem vnitropodnikových směrnic je zajištění jednotného metodického postupu

při

sledování skutečností a zachycování

hospodářských operací v různých vnitropodnikových útvarech, a to ve stejném čase. Jednotný postup při řešení stejných operací je potřebný pro správné posuzování a hodnocení určitých skutečností.“

3.) HRUŠKA,V. Vnitropodnikové směrnice 2. vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o. 2003. ISBN 80-86371-36-0 4.) KOVALÍKOVÁ, H. Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2003. ISBN80-7263-181-0

Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány. Revize a změny vnitropodnikových směrnic musí vycházet ze zásad s ohledem na legislativní změny. Ty nastávají každoročně. V případě, že je směrnice napsána obecněji, se zřetelem na podmínky dané účetní jednotky, zpravidla se tyto změny dotýkají těchto písemností jen okrajově. Pravidla stanovená vnitropodnikovými směrnicemi jsou závazná pro všechny pracovníky dané účetní jednotky. Schvalována by měla být nejvyšším odpovědným pracovníkem pro daný stupeň pravomocí. Zpravidla touto osobou bývá generální ředitel, ředitel, majitel firmy či jednatel. Je-li účetní jednotka většího rozsahu, pravomoci k rozhodování o některých aktivitách bývá delegována na nižší vedoucí. Názvy a jejich kombinace: Vždy záleží na každé účetní jednotce, jaké označení zvolí. A ať již zvolí jakýkoliv název, měla by následně v tomto označení pokračovat. Setkat se můžeme s těmito názvy: -

Směrnice

-

Organizační směrnice

-

Vnitropodnikové směrnice

-

Pokyny (generálního ředitele, finančního ředitele, hlavního účetního,…)

-

Rozhodnutí

-

Metodická směrnice

-

Oběžník

-

Dopis

-

atd.

Záhlaví vnitropodnikových směrnic Každý takovýto písemný materiál by měl obsahovat jednotnou hlavičku či záhlaví. V hlavičce by mohly být obsaženy tato údaje: -

Název účetní jednotky – musí být nesporné, není možná záměna či jiné zpochybnění

-

Datum a místo vydání – den a místo, kdy a kde byla směrnice sepsána

-

Název písemnosti a její číselné (jednoznačné) označení – může být libovolný, jedinečné číselné určení (např. Směrnice č. 1/2003 generálního ředitele,…)

-

Název směrnice – identifikace a rozlišení, o čem směrnice hovoří

-

Schválení – na každé směrnici musí být podpisový záznam – osoba schvalující danou směrnici

-

Revize – směrnice časem zastarají a proto je třeba vydat směrnici novou a pozměněnou

-

Změněné stránky – při menších opravách není nutností vydávat novou směrnici, dojde ke změně pouze např. jedné stránky

-

Účinnost – důležitý údaj, podle něhož se řídí např. finanční kontrola či auditor

-

Vypracoval – informace, kdo danou směrnici vypracoval. Je uvedena pro případ nejasností

-

Vydal – pokud má ve větších účetních jednotkách na starosti vydávání vnitropodnikových směrnic jeden útvar (osoba), mělo by to být zde uvedeno

-

Kontrola – provádí ji nadřízený pracovník, který vypracoval směrnici

-

Vyřizuje – zodpovídá-li za danou problematiku jiná osoba než ta, která směrnici vypracovala, měla by zde být uvedena

-

Rozdělovník – jde o informaci o tom, kdo danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se bude vydávat

Členění vnitropodnikových směrnic: 1. Vnitropodnikové směrnice jejichž zpracování je uloženo zákonem o účetnictví

2. Vnitropodnikové směrnice vyžadované jinými než účetními předpisy 3. Doporučené vnitropodnikové směrnice (dle ustanovení postupů účtování) 4. Doporučné vnitropodnikové směrnice (ostatní) Základními dokumenty, kterými se řídí činnost podnikatelských účetních jednotek, právnických osob, mohou být některé z následujících listin: -

Společenská smlouva

-

Zakladatelská listina

-

Zakladatelská smlouva

-

Notářský zápis s usnesením ustavující valné hromady společnosti nebo schůze družstva

-

Stanovy

-

Zakládací listina státního podniku

V těchto listinách musí (nebo může) být mimo jiné upraveno: -

výše vkladů jednotlivých společníků

-

ocenění případného nepeněžitého vkladu

-

způsob náhrady nesplacené části nepeněžního vkladu

-

rozhodnutí o stanovení výše vypořádacího podílu

-

stanovení výše obchodního podílu

-

způsob výplaty vypořádacího podílu

-

splatnost vypořádacího podílu

-

způsob jmenování likvidátora

-

práva a povinnosti společníků

-

výše úroku ze včas nesplaceného vkladu, případně jiné důsledky

-

pověření společníků k vedení společnosti

-

určení výše příplatků mimo základní kapitál

-

rozdělení likvidačního zůstatku

-

povinnost a způsob úhrady ztráty

-

rozdělení zisku

-

termín splatnosti dividend a úhrada nákladů s tím spojených

-

způsob tvorby rezervního fondu a jeho výše

Obchodní zákoník a vnitropodnikové směrnice •

•

1. Vnitropodnikové směrnice, jejichž zpracování je uloženo zákonem o účetnictví o

§6

o

§ 11 Účetní doklad

o

§ 12 Účetní zápisy

o

§ 33a Průkaznost účetního záznamu

o

§ 14 Směrná účtová osnova a účtový rozvrh

o

§ 24 odst. 7 Kursové rozdíly

o

§ 28 Odpisový plán

o

§§ 29 a 30 Inventarizace majetku a závazků

o

§ 29, odst. 1

o

§ 30, odst. 1

o

§ 30, odst. 2

o

§ 30, odst. 4

2. Vnitropodnikové směrnice vyžadované jinými než účetními předpisy o

Zákon č. 262/2006, zákoník práce

o

Zákoník práce, § 136Zákoník práce, § 176

o

Zákoník práce, § 182

o

Zákoník práce, § 190

o

Zákoník práce, § 236

o

Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků č. 495/2001 Sb.

o

Zákon o daních z příjmů, § 6

•

3. Vnitropodnikové směrnice dle prováděcí vyhlášky a Českých účetních standardů

•

o

Prováděcí vyhláška

o

Vlastní náklady

o

Deriváty

o

Odložená daň

o

České účetní standardy

o

Zásady pro tvorbu a používání rezerv

o

Vnitropodnikové účetnictví

o

Přeměny společnosti

o

Účtování zásob

o

Oceňování zásob

o

Časové rozlišení nákladů a výnosů

o

Pravidla konsolidace

4. Doporučené vnitropodnikové směrnice o

Úvodem

o

Zákon o účetnictví

o

Zákon, Část první, Obecná ustanovení, § 8

o

Zákon, Část třetí, Účetní závěrka, § 18

o

Zákon, Část šestá, Úschova účetních záznamů, §§ 31 a 32

o

Prováděcí vyhláška nebo České účetní standardy

o

Oceňování cenných papírů

o

Opravné položky

o

Odložená daň

o

Okamžik uskutečnění účetního případu

o

Směnky

o

Analytické účty dlouhodobého majetku

o

Soubor pohledávek

o

Pohledávky po lhůtě splatnosti

o

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

o

Zásoby

o

Pokladna a ceniny, banka

o

Náklady a výnosy

2.2.2 Vnitropodnikové směrnice, jejichž zpracování je uloženo zákonem Obecná ustanovení §6 Citace zákonů: Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví (dále jen „účetní případy“), účetními doklady. Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě účetních záznamů. Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle §29 a §30. Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle §18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle §22 sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

Účetní doklad §11 Březinová a Munzar říkají 5.): „Podkladem účetních zápisů jsou účetní doklady. Účetní doklady jsou prvotní záznamy, nesoucí informace o nastalém účetním případu. Účetní doklady popisují, ale zároveň také dokládají a ověřují hospodářskou operaci a prokazují, že se uskutečnila. Teprve operace doložené účetními dokla-

5.) BŘEZINOVÁ, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s. 2003. ISBN 80-86716-00-7

dy se stávají účetními případy, které lze zaznamenávat v účetnictví.“

Prostřednictvím účetních dokladů účetní jednotky dokládají skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví. Jsou prvotním pramenem účetní evidence. Proto se požaduje, aby se staly nositeli informací, které budou: •

pravdivé

•

přesné

•

úplné

•

přehledné

•

včasné

Skutečnosti, které mají vliv na předmět účetnictví, nazýváme účetními případy a jakékoli dokumenty, které osvědčují uskutečnění účetních případů, jsou zpravidla i účetními doklady. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu.

Účetní zápis §12 Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týká účetních knih. Účetní zápisy mají být prováděny přehledně a srozumitelně a mají být uspořádány tak, aby bylo možno ověřit zaúčtování všech účetních případů. Účetní jednotky utřídí účetní zápisy takovým způsobem, který umožní ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním období, a to tak, aby zabránily neoprávněným změnám a úpravám těchto zápisů. Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.

Průkaznost účetního záznamu §33a Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který je shodný podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky. Účetní jednotka stanoví pomocí vnitřního předpisu oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob ve

své účetní

jednotce, vztahující se k připojování podpisového

záznamu nebo identifikačního záznamu, a to způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny. Citace zákonů: §4 odst.5 zákona: Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci; takovým účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. § 33 zákona Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za: a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný, b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písm. A), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah

pro fyzickou osobu čitelný.

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh §14 Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Louša říká 6.): „Na pokladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.“ Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období. V průběhu daného účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v přecházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období. Březinová a Munzar říkají 7.) : „Směrná účtová osnova představuje souhrn účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Celý systém účtů musí být koncipován tak, aby obsahovat účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky.“ Členění třímístného účtu je následující:

x x x Třída Skupina Pořadové číslo

6.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 2.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. ISBN 80-247-0524-9 7.) BREZINOVA, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s. 2003. ISBN 80-86716-00-7

Pokud je prováděno další podrobnější členění, pak se další čísla uvádí za desetinnou čárkou a takovéto účty se nazývají analytické. Analytické účty mohou být uspořádány v rámci syntetického účtu nahodile, bez jakéhokoliv systému, aniž by to bylo na závadu. Součástí systému analytických účtů je též systém dalšího číslování vnitropodnikových útvarů, zakázek, a dalších třídicích symbolů. Tyto třídicí znaky mohou být též pojaty do systému účtového rozvrhu. Protože slouží k identifikaci místa, na které mají být zaznamenány ekonomické informace v účetním systému, můžeme je též považovat za součást účtového rozvrhu. Účtový rozvrh se sestavuje na podkladě směrné účtové osnovy. Syntetické a analytické účty, které jsou v účetní jednotce potřebné pro zaúčtování všech účetních případů, uvede účetní jednotka v požadovaném členění do svého účtového rozvrhu. Vždy musí být zřejmá návaznost na příslušné řádky výkazů, které jsou součástí účetní závěrky.

Kursové rozdíly §24 Účtování kursových rozdílů se řídí Zákonem č. 563/91 Sb. o účetnictví, účtové osnově a postupů účtování pro podnikatele. Zákon stanovuje povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny a v určitých stanovených případech současně i v cizích měnách. Jde o problematiku pohledávek a závazků, podílů, cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot, s výjimkou zlata. Pokud jsou majetek a závazky vyjádřeny v cizí měně, uvedená povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv. Pro přepočet cizí měny na českou měnu, lze použít kursu ČNB, který účetní jednotka používá

po předem, vnitřním předpisem stanovenou, dobu (pevný kurs). Stanovená doba

nesmí přesáhnout účetní období. Při používání pevných kursů může účetní jednotka změnit svým rozhodnutím pevný kurs i v průběhu vymezeného období, v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být vždy změněn.

Účetní jednotka si na základě postupů účtování může stanovit, že pro přepočty cizích měn na naši českou měnu či naopak - bude používat pevného kursu platného maximálně po celé účetní období. Může také použít kurs ČNB platný buď první den vyhlášeného období, nebo může být použit i kurs dne, který předchází vyhlášenému období. Nemůže však být použit kurs pozdější, protože ten v den vyhlášení nemůže být znám. Bývá též použit i kurs vyhlašovaný na měsíční období a shodný s kursem, který je předepsán pro celní užití. Tento kurs slouží jako základ pro výpočet cla a DPH u dovozu. Pro přepočet cizí měny na českou měnu k okamžiku uskutečnění účetního případu lez použít: a) aktuální kurz k okamžiku uskutečnění účetního případu, což je zejména den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, atd. b) pevný kurs, jenž je stanoven k určitému datu a platný pro vymezené období, např. k prvému dni roku, pololetí, čtvrtletí, měsíce,… podle toho, jak se účetní jednotka rozhodne

Odpisový plán §28 Hruška říká 8.) : „Odpisový plán je považován za účetní záznam. Rozumí se tím data, která jsou nositeli informací týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení.“ Březinová a Munzar říkají 9.): „Odpisy jsou nástrojem, jímž se vyjadřuje trvalé snížení hodnoty určitého druhu dlouhoroho majetku. Toto snížení se přenáší do nákladů výkonů. Odpisy tedy obecně představují peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za určité časové období.“

8.) HRUSKA, V. Vnitropodnikové směrnice 2.vyd. Praha: Bilance, spol. s r.o. 2003. ISBN 80-86371-36-0 9.) BREZINOVA, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s. 2003. ISBN 80-86716-00-7

Druhy odpisů: a) účetní b) daňové Odpisy účetní – jsou upraveny zákonem o účetnictví (Zákon č.563) -

tyto odpisy mají vyjadřovat podnikově-ekonomickou upotřebitelnost odpisovaného dlouhodobého majetku.

-

s jejich pomocí dosáhneme dobrého přehledu o skutečné výši majetku firmy.

Odpisy daňové -

slouží jako daňový náklad a ovlivňují výši daní z příjmu podnikatele

-

metody výpočtu těchto odpisů jsou závazně stanoveny státem a zakotveny v zákonu o dani z příjmu

-

firma při pořízení dlouhodobého hmotného majetku zvolí jednu ze dvou metod: Rovnoměrné odepisování Zrychlené odepisování

V příloze zákona o dani z příjmu jsou jednotlivé druhy dlouhodobého hmotného majetku rozděleny do 6 odpisových skupin:

Tabulka 1.: Odpisové skupiny.

Odpisová skupina

Doba odepisování

1 2 3 4 5 6

3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Louša říká 10.) : „Způsob odpisování upravený Mezinárodním účetním standardem (IAS) požaduje, aby odpisy odpovídaly době životnosti odpisovatelného aktiva, která by měla být odhadnuta po uvážení následujících faktorů: a) předpokládaného fyzického opotřebení b) zastarání c) právních nebo jiných omezení použití aktiva“ Základní údaje uvedené v odpisovém plánu: -

Metoda odpisování (rovnoměrné či zrychlené; zda budou odpisy stanoveny v závislosti na čase, nebo na jiné jednotce).

-

Předpokládaná doba používání dle jednotlivých předmětů, nebo jejich skupin, případně způsob určování této doby.

-

Velikost odpisů (procentní sazby) dle jednotlivých skupin předmětů nebo i dle jednotlivých předmětů. Přičemž velkost odpisů by měla odpovídat běžným podmínkám používání v účetní jednotce.

-

Zda bude či nebude uvažováno při stanovení odpisů s předpokládanými náklady na likvidaci a s výnosem z likvidace.

-

Může být i stanoveno, že za období po které není předmět z jakýchkoliv důvodů používán, bude zastaveno jeho odpisování, pokud v průběhu této doby nedochází k trvalému snížení jeho hodnoty a pokud délka tohoto období přesáhne v tomto plánu stanovenou hodnotu.

-

Jaké druhy předmětů budou zařazovány do dlouhodobého majetku, i když jejich hodnota nedosahuje výše stanovené zákonem (pokud toto není upraveno jinou vnitřní směrnicí).

10.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví 2.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. ISBN 80-247-0524-9

Inventarizace majetku a závazků § 29, § 30 Švarcová říká 11.) : „Inventarizace zajišťuje průkaznost účetnictví, jeho shodu se skutečným stavem. Inventurujeme veškerý majetek firmy (včetně pohledávek a závazků).“ Postup: 1. Inventurou zjistíme skutečný stav majetku a závazků. 2. Porovnáme zjištěný skutečný stav se stavem účetním. 3. Porovnáme a zjistíme: a) shodu, b) přebytek – účetní stav je nižší než skutečný, c) manko – účetní stav je vyšší než skutečný. 4. Prošetříme a zjistíme příčiny a zavinění rozdílů. 5. Vypořádáme inventurní rozdíly, aby bylo dosaženo shody. Louša říká 12.) : „Inventarizací se povinně ověřuje stav majetku a závazků, obsažených v rozvaze účetní jednotky a v její podrozvahové evidenci. Údaje o majetku v operativní evidenci povinné inventarizaci nepodléhají, to však neznamemená, že by se neměly inventarizovat. Inventarizaci podléhá veškerý majetek, kterým v účetnictví rozumíme všechny účty aktiv a závazky, kterými jsou v účetnictví všechny účty pasiv kromě účtových skupin 41, 42, 43 a 49, to jsou účtové skupiny, které tvoří vlastní jmění podniků.“ Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem

11.) SVARCOVA, J. Ekonomie – stručný přehled 6.vyd. Zlín: CEED 2003. ISBN 80-9025528-0 12.) LOUŠA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví 2..vyd. Praha: Grada Publishing a.s.2003. ISBN 80-247-0524-9

k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví účetní jednotka sama. Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) skutečnosti, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace Louša říká

13.)

: „Proces inventarizace je velice důležitým kontrolním prvkem v celém systému účetnictví. V mnoha účetních jednotkách je však podceňovanou záležitostí a provádí se mnohdy velmi formálně.“

Citace zákonů: § 30, odst. 1 Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky se zjišťují a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného, nebo b) dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech. § 30, odst. 2 Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit, b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace, c) způsob zjišťování skutečných stav,

13.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví podnikatelských subjektů 1.vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o.1998. ISBN neznámé

d) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely podle §26 odst.3, e) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. § 30, odst.4 Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období.

2.2.3 Vnitropodnikové směrnice vyžadované jinými než účetními předpisy Zákoník práce § 21 Pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanovit vnitřním předpisem. Vnitřní předpis je neplatný, pokud nebyl vydán písemně, pokud je v rozporu s právními předpisy, anebo pokud byl vydán zaměstnavatelem, u něhož působí odborová organizace.

Zákon o cestovních náhradách § 5 Zaměstnavatel může pomocí vnitřního předpisu určit částky stravného, které bude poskytovat svým zaměstnancům při služebních cestách, pokud tak nestanoví v kolektivní smlouvě, či každému zaměstnanci individuálně v pracovní smlouvě. Pokud by tak neučinil, musel by určovat výši stravného pro každou jednotlivou služební cestu. Obdobně je tomu i při stanovení míry krácení stravného, ke kterému dochází, pokud je část nákladů na stravování zaměstnance při služební cestě hrazena přímo zaměstnavatelem.

Zákon o cestovních náhradách §12 Louša říká 14.) : „Vnitřním předpisem lze také vyhlásit poskytování stravného nižší, než je stanoveno prováděcí vyhláškou k zákonu o cestovních náhradách. Kapesné může zaměstnavatel poskytovat v rámci limitu, který stanoví, tzn. dobrovolně. V tomto případě zákon nestanoví. možnost. vyhlásit pravidla pro jeho poskytování vnitřním předpisem a proto by mělo být toto kapesné stanoveno pro každou cestu individuálně.“ Citace zákonů: (6) Zaměstnavatelé,… mohou poskytovat zaměstnancům stravné nižší,… nejvýš však o: a) 25 %, pokud tuto možnost sjednají v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpise, případně sjednají v pracovní smlouvě. b) 50 %, pokud se jedná o členy posádek plavidel vnitrozemské plavby a tuto možnost sjednají v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě.

Zákon o cestovních náhradách §19 Zákon o cestovních náhradách stanoví podobné podmínky jako zákon o daních z příjmů pro paušalizaci náhrad. Je tedy zřejmé, že výše paušálů se musí změnit, pokud dojde ke změně sazeb, na základě nichž byl paušál stanoven. Stejně tak se musí paušál změnit, pokud dojde ke změně jiných podmínek, např. když se změní náplň práce příslušného pracovníka nebo rozsah území, ve kterém vykonává práci. Citace zákonů: Náhrady podle tohoto zákona lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází zaměstnavatel z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je zaměstnavatel povinen tuto částku přezkoumat a upravit.

14.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví 2.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. ISBN 80-247-0524-9

Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků č. 495/2001 Sb. Zákoník

práce

nařizuje zaměstnavateli poskytovat svým zaměstnancům osobní

ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí také splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády, a kterým se stanoví technické požadavky na ochranné a pracovní prostředky. Louša říká: 15.) : „Zaměstnavatel je také povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, též ochranné nápoje.“ Dále sem patří i nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zaměstnanců při práci, kde jsou stanoveny podmínky pro poskytování ochranných nápojů pro jiné než horké provozy. Zákoník práce též výslovně stanoví, že poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Zaměstnavatel

je

povinen

udržovat

osobní

ochranné

pracovní

prostředky

v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

15.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví 2.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. ISBN 80-247-0524-9

Citace zákonů: Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce…

Zákon o daních z příjmů § 6 Citace zákonů: Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výš, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování. Tímto ustanovením se dala možnost zaměstnavateli stanovit paušály pro poskytování náhrad za: -

udržování stejnokrojů, pracovního oblečení a ochranných pracovních prostředků

-

opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce podle zákoníku práce

2.2.4 Vnitropodnikové směrnice dle prováděcí vyhlášky a Českých účetních standardů Prováděcí vyhláška 1.) Okamžik uskutečnění účetního případu Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím z tohoto opatření a ze zvláštních přepisů. Prováděcí vyhláška blíže neurčuje, kdy nastává okamžik uskutečnění účetního případu, a proto lze i nadále využívat tohoto ustanovení postupů účtování. 3.) Opravné položky Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku a to v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Opravné položky se vytvářejí v případě, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Opravné položky se tvoří k majetku. Vytváří se na: 1. dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 2. podílové cenné papíry a vklady 3. ostatní dlouhodobý finanční majetek 4. zásoby 5. pohledávky Opravné položky k majetku uvedené pod body 1-4 jsou vždy nedaňové, pouze opravné položky na pohledávky mohou být, při splnění požadavků daných daňovými předpisy, daňově uznané.

Dalším z důvodů tvorby opravné položky je zjištění při inventarizaci, že odpisy byly příliš nízké, neboť došlo k vyššímu trvalému opotřebení, než jaké bylo předpokládáno. Opravné položky se též vytvářejí u používaného majetku, kde jeho účetní zůstatková hodnota je vyšší než jeho odhadovaná potenciální prodejní cena. U nemovitosti dochází k potřebě tvorby opravné položky i díky pohybu cen na trhu, nebo pokud jejich zůstatková cena je nižší než její předpokládaná tržní hodnota. Opravná položka na cenné papíry k obchodování se nevytváří, neboť pokud je jejich cena na burze nižší než v účetnictví daného podniku, pak tento případný rozdíl je v jejich hodnotě účtován do hospodářského výsledku. Dále můžeme tvořit opravnou položku u vkladových účtů, obligací i jiných cenných papírů. A to v případě, že jejich emitent vstoupil do konkurzu, či zastavil výplatu splatných úroků. 4.) Kurzové rozdíly Kursové rozdíly vznikající z ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku sestavení účetní závěrky, kursové rozdíly v průběhu účetního období; postup účtování při postupném vzniku a splácení závazku z úvěru nebo půjčky.

Vlastní náklady Vlastními náklady rozumíme náklady, které byly vytvořeny vlastní činností. Rozdělujeme: a) vlastní náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiného činnosti, b) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.

Deriváty Vyhláška č. 501/2002 Sb. (kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro banky a finanční instituce) pokud nejsou postupy účtování derivátů upraveny v § 52 a 53 vyhlášky č.500/2002 Sb.. Za deriváty se považují obvykle opce a futures, forwardy, swapy a spoty. Deriváty rozeznáváme: b) zajišťující reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazků c) zajišťující očekávané peněžní toky d) určené k obchodování Citace zákonů: Účetní jednotka rozhodne ve svém vnitřním předpise, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije ve stanovených případech, které jsou v souladu s popsanou strategií řízení finančních rizik, možnost účtovat o zajišťovacích derivátech.

Odložená daň Chalupa říká 16.): „Odložená daň – jedná se o významný účetní instrument ovlivňující dodržení základního požadavku kladeného na účetnictví, tj. věrného a poctivého zobrazení ekonomické reality účetní jednotky. Jejím nazaúčtováním může být narušen princip opatrnosti při vykazování výsledku hospodaření.“ „Tato daň vyplývá z časově rozdílného pohledu účetních a daňových předpisů na vybrané účetní položky, které se promítají do rozdílů mezi základem daně z příjmů a účetním výsledkem hospodaření (před zdaněním)“

16.) CHALUPA, R. Abeceda účetnictví pro podnikatele 5.vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2007. ISBN 978-80-7263-389-0

Odložená daň se jako splatná daň člení dle oblastí jejího vzniku na činnost běžnou a činnost mimořádnou. Do činnosti běžné se zahrnuje činnost provozní a činnost finanční. Citace zákonů: Odložená daň se zjišťuje u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek, a u všech účetních jednotek , na které se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem. U ostatních účetních jednotek se rozhodnutí o účtování a vykazování odložené daně ponechává v jejich kompetenci. Účetní jednotka účtuje o odloženém závazku vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.

České účetní standardy České účetní standardy jsou rozděleny do tří částí: 1. ČÚS pro podnikatele 2. ČÚS pro účetní jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání 3. ČÚS pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu.

Zásady pro tvorbu a používání rezerv Účetní jednotka ve svém vnitřním předpise stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši a způsob jejich vytváření a používání. Rezervy jsou jedním z nástrojů, kterými je naplňována zásada opatrnosti.

Citace zákonů: Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna

snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta. Zákon upozorňuje na nutnost tvorby rezerv a ostatních položek, které vyjadřují snížení hodnoty též tím, že stanoví povinnosti jejich tvorby i v případě, že je účetní jednotka ve ztrátě. Vnitropodniková směrnice by měla vymezovat případy, kdy bude účetní jednotka vytvářet rezervy a popisovat způsob tvorby rezerv, pokud nastanou okolnosti opodstatňující jejich vytvoření. Dále by mohla též stanovovat okolnosti, které vedou k zúčtování zrušení rezervy nebo zúčtování jejího použití. V neposlední řadě by bylo vhodné rovněž stanovit zásady pro jejich inventarizaci a případnou úpravu jejich stavu na základě skutečností zjištěných touto inventarizací.

Vnitropodnikové účetnictví Louša říká 17.) : „Ve vnitropodnikové směrnice by mělo být vyjádřeno, jakým způsobem reaguje účetnictví na vnitropodnikové organizační uspořádání. Měla by být stanovena metodika organizace číslování či jiného označování vnitropodnikových útvarů zakázek atd. Mělo by být určeno jakých účetních technik se použije pro vyjádření vztahů mezi vnitropodnikokovými útvary, jak bude v účetnictví zacházeno s výrobní a správní režií, jaký je vztah mezi vnitropodnikovým účetnictvím a kalkulacemi, na jakých účtech budou zachycovány vnitropodnikové vztahy, případně zda bude použito jednookouhového nebo dvoukruhového účetnictví.“ Louša říká 18.) : „Často se z něho vychází při hodnocení práce vnitropodnikových útvarů a pro prémiování vedoucích pracovníků. Důležité je také řešit způsob

17.+18.) LOUSA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví podnikatelských subjektů 1.vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o.1998. ISBN neznámé

oceňování vnitropodnikových výkonů, aktivaci (zúčtování vlastní výroby hmotného a nehmotného majetku) a v neposlední řadě i stanovení druhů nákladů, které budou považovány za náklady přímé.“

Přeměny společnosti Citace zákonů: Od rozhodného dne do okamžiku zápisu přeměny do obchodního rejstříku je účetnictví vedeno tak, aby bylo možné při zápisu do obchodního rejstříku zajistit od rozhodného dne účetnictví nástupnické účetní jednotky a v případě odmítnutí zápisu do obchodního rejstříku zajistit účetnictví zúčastněných účetních jednotek tak, jako by k přeměně nedošlo. Je velice důležité v této souvislosti dbát na řádné oceňování výkonů s ohledem na skutečnost, že podle výsledku zápisu přeměny nebo odmítnutí zápisu přeměny do obchodního rejstříku je na tyto výkony možné pohlížet jako na vnitropodnikové výkony nebo výkony pro cizí. Prováděcí vyhláška upravuje způsob zúčtování oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty při přeměnách.

Účtování zásob Zásoby můžeme rozdělit na nakupované, do nichž patří materiál, zboží, případně zvířata, a na vytvořené vlastní činností, což jsou výrobky, polotovary, nedokončená výroba a zvířata. Hruška říká 19.) : „Zásoby jsou oběžným aktivem účetních jednotek. Aktiva jsou výsledkem minulých událostí a účetní jednotka právem očekává, že jí v budoucnu přinesou užitek. Důležité je dbát na spolehlivé ocenění a korigovat cenu vedenou v účetnictví ve vazbě na cenu tržní opravnými položkami.“

19.) HRŠKA, V. Vnitropodnikové směrnice 2. vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o. 2003. ISBN 80-86371-36-0

Louša říká 20.) : „Přirozeným úbytkem zásob nelze nazvat úbytky, ke kterým dochází v důsledku škod, ztráty,… Ztráty, které nelze zahrnout do základu daně, jsou účtovány na účet mank a škod.“ „Přímý materiál by mělo být umožněno účtovat přímo do spotřeby pouze tehdy, když je zároveň zachycován i v nákladech na zakázku. Takovýto materiál pak vstupuje do nedokončené výroby a tím se vrací do zásob. Při používání způsobu B účtování zásob je obzvláště třeba věnovat pozornost sledování nákladů na zakázky či druhy výrobků.“ „Pokud je přímý materiál účtován při pořízení přímo do nákladů zakázky a koncem účetního období nebyl spotřebován, pak by měl být při inventazaci zjištěn a jeho hodnota převedena na účet materiálu na skladě.“ Citace zákonů: Účetní jednotka může stanovit svým předpisem vždy pro příslušné účetní období normy přirozených úbytků zásob a též rozhodne o druzích materiálu účtovaných přímo do spotřeby, tj. bez zaúčtování na sklad vždy však se zřetelem k tomu, že spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu.

Základní principy a zásady stanovené pro zásoby: Způsoby oceňování (1): c) A d) B

20.) LOUŠA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví 2..vyd. Praha: Grada Publishing a.s.2003. ISBN 80-247-0524-9

Způsoby oceňování (2): a) FIFO b) LIFO c) Průměrná cena d) Pevná cena Způsoby oceňování (3): a) pořizovací cenou b) vlastními náklady c) reprodukčními cenami Analytické účty zásob: a) skladová evidence b) dle hmotně odpovědných osob c) dle místa uložení

Oceňování zásob Březinová a Munzar říkají 21.) : „Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.“

21.) BŘEZINOVÁ, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1. vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s. 2003. ISBN 80-86716-00-7

OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB

POŘIZOVACÍ CENA

REPRODUKČNÍ POŘIZOVACÍ CENA

VLASTNÍ NÁKLADY

Nakupované zásoby

Zásoby vlastní výroby

Zásoby vlastní výroby

Zásoby darované Obrázek 1.: Druhy oceňování zásob

Pořizovací cenou se oceňují všechny nakoupené zásoby, tj. všechny věci označované jako materiál a zboží. Pořizovací cena se využívá též v případě nákupu zvířat zařazených do zásob. Citace zákonů: Pořizovací cenu zásob lze na analytických účtech rozdělit pro účely tohoto opatření na cenu zásob, za kterou byl tento majetek pořízen, a náklady s pořízením související nebo na předem stanovenou cenu zásob a odchylku od skutečné ceny zásob a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popř. odchylky rozpouštějí způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou. Zásoby oceňujeme jak nakoupené, tak vytvořené vlastní činností v členění na oceňování nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, výrobků a případně způsobu převodu vlastních výrobků do vlastních prodejen a jejich ocenění, specifikace a uvedení druhů vedlejších nákladů souvisejících s pořízením zásob a případně způsobu rozpouštění těchto vedlejších nákladů.

Vybrané způsoby oceňování se v průběhu účetního období nesmí měnit a musí být stejné pro všechna střediska a sklady v rámci účetní jednotky. Obsahem směrnic je také stanovení norem přirozených úbytků zásob (spotřebitelských i odbytových). Tyto směrnice by měly určit: -

důvod a způsob přepočtu norem přirozených úbytků

-

konkrétní normy přirozených úbytků zásob v procentech vyhlášených k 1.1. sledovaného účetního období, a to pro jednotlivé skupiny, popř. složky zásob podle odvětvové standardní klasifikace produkce při podmínkách, které se nemění (nebo mají dlouhodobější platnost)

Hruška říká 22.) : „Postupy nabízejí pro účetní jednotky možnosti výběru ve způsobu účtování zásob. Pro jejich označení se užívají písmena „A“ a „B“ (způsob A, způsob B).“ Způsob A – zde jsou prováděny souběžné zápisy ve skladové evidenci a na účtech v hlavní knize. Způsob B – v tomto případě je vedena během roku také skladová evidence, ale v účetnictví se účtuje pouze koncem účetního období.

Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování 1. Zásady pro účtování nákladů a výnosů Hruška říká 23.) : „Postupy ukládají účetní jednotkám zachycovat náklady a výnosy podle těchto zásad: a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž věcně i časově souvisejí,

22.+23.) HRUŠKA,V. Vnitropodnikové směrnice 2. vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o. 2003. ISBN 80-86371-36-0

b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají; jen v případě, že jde o c) významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné náklady nebo výnosy, d) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku.“ 2. Časové rozlišování nákladů a výnosů Citace zákonů: Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním předpisem a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutno přitom postupovat podle ustanovení daných ze zákona. Účtování nákladů a výnosů a jejich časové rozlišování se řídí příslušnými ustanoveními Zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví a Účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele. Účetní jednotky, které účtují v soustavě podvojného účetnictví při účtování o výsledku hospodaření berou za základ veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období bez ohledu na datum jejich placení. Základní princip časového rozlišování v podvojném účetnictví je upraven zákonem v § 3: -

účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově i věcně souvisejí

-

v účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami, přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení anebo přijetí

Ve vnitropodnikové směrnici by bylo vhodné věnovat pozornost, kromě vyjmenování případů které časově rozlišovány nebudou, výčtu těch konkrétních případů, které se mohou v účetní jednotce vyskytnout a které je nutno časově rozlišovat.

Pravidla konsolidace Zde jsou vymezeny pojmy pro konsolidaci, konsolidační pravidla, konsolidace plnou metodou, konsolidace ekvivalenční metodou a poměrnou metodou, konsolidovaný přehled o peněžních tocích.

2.2.5 Doporučené vnitropodnikové směrnice 1) Zákon o účetnictví 2) Obecná ustanovení 3) Účetní závěrka 4) Úschova účetních záznamů 5) Prováděcí vyhláška nebo České účetní standardy 6) Oceňování cenných papírů 7) Opravné položky 8) Odložená daň 9) Okamžik uskutečnění účetního případu 10) Směnky 11) Analytické účty dlouhodobého majetku 12) Soubor pohledávek 13) Pohledávky po lhůtě splatnosti 14) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 15) Zásoby 16) Pokladna a ceniny, banka 17) Náklady a výnosy, …

3. PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Charakteristika výrobního podniku a jeho informační systém 3.1.1 Základní údaje o společnosti STS J. Hradec Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 19. října 1993. Privatizační projekt bývalého státního podniku Strojní a traktorová stanice Jindřichův Hradec byl zpracován metodou přímého prodeje předem určenému nabyvateli. Tento privatizační projekt byl rozhodnutím vlády ze dne 9. února 1994 č. 74 schválen. Majetek firmy včetně pohledávek a závazků Strojní a traktorová stanice Jindřichův Hradec byl kupní smlouvou uzavřenou dne 10.10.1995 Pozemkovým fondem České republiky, jako prodávající a STS Jindřichův Hradec spol. s r.o., jako kupující, prodán. Dnem 1.11. 1995 začíná vlastní hospodářská činnost firmy STS Jindřichův Hradec spol. s r.o.. Předmět činnosti je obdobný jako u bývalého státního podniku. V souladu se živnostenskými lity firma podniká v předmětu činnosti: -

služby pro zemědělce

-

obchodní činnost

-

výroba strojů a zařízení

-

výroba a opravy zemědělských strojů

-

STK kategorie T (stanice technické kontroly), 0T1, 0T2, 0T3, 0T4

-

měření emisí vznětových motorů

-

vodoinstalaterství

-

kovoobráběčství

-

zámečnictví

-

topenářství

-

opravy ostatních dopravních prostředků

-

opravy motorových vozidel

-

pronájem speciálních strojů s obsluhou

-

montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení

Řízení společnosti: Nejvyšším orgánem společnosti je Valná hromada, která je složena ze sedmi společníků. Valná hromada společníků jmenuje a odvolává jednatele společnosti, který je zároveň i ředitelem společnosti. Pro jednatele společnosti platí zákaz konkurence. Ředitel společnosti má veškeré výkonné pravomoce v rozsahu delegovaných práv a povinností společenskou smlouvou.

Ředitel – jako nejvyššímu liniovému vedoucímu – jsou podřízeny tyto úseky: -

úsek výrob a oprav Jindřichův Hradec

-

úsek výrob a oprav Dačice

-

úsek technický

-

úsek zásob a inventáře

-

úsek ekonomický

-

úsek obchodní

-

úsek vnitropodnikových služeb

V čele každého úseku stojí vedoucí úseku, kterému jsou podřízena příslušná hospodářská střediska. Rozdělení na střediska: Výše citovanou kupní smlouvou firma získala dva hospodářské provozy a to v Jindřichově Hradci a v Dačicích. Na obou provozovnách se hospodaří formou

hospodářských středisek, takže měsíčně je vyčíslováno a vyhodnocováno hospodaření střediska až do hospodářského výsledku. Firma je členěna do následujících hospodářských středisek: -

Výroba Jindřichův Hradec

-

Výroba Dačice

-

Výroba Austroflam

-

Elektro

-

Bytové hospodářství

-

Ostatní nevýrobní činnost

-

Celopodniková režie

-

Režie provozovny Jindřichův Hradec, Dačice

-

Výroba tepla Jindřichův Hradec, Dačice

-

Technická příprava výroby

-

Obchod

-

Materiálně technické zásobování

Dne 2. ledna 1997 založila firma STS Jindřichův Hradec spol. s r.o. dceřinnou společnost AGS Jindřichův Hradec s.r.o., která začala hospodařit dnem 1.5.1997. Její činnost je zaměřena na: -

poskytování služeb zemědělcům

-

silniční motorovou dopravu nákladní

-

hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy

-

obchodní činnost

-

opravy ostatních dopravních prostředků

-

opravy motorových vozidel

-

pronájem speciálních strojů s obsluhou

Organizační schéma podniku STS Jindřichův Hradec spol. s r.o. (Příloha č.1) Charakteristika výrobků Produkované výrobky: -

Ekologické teplovodní kotle na dřevo PYROS

-

Hydraulické štípače dřeva

-

Náhradní díly

-

Výměníky MOSER

-

Pásové brusky

-

Ostatní výrobky

Poskytované služby: -

Opravy vysokozdvižných vozíků

-

Elektromontáže včetně revizí

3.2 Vnitropodnikové směrnice 3.2.1 Charakteristika a rozdělení vnitropodnikových směrnic v podniku STS J. Hradec Firma STS J. Hradec má své vnitropodnikové směrnice, které může rozdělit do 2 skupin: -

vnitropodnikové směrnice uložené ze zákona

-

ostatní vnitropodnikové směrnice

Při tvorbě vnitropodnikových směrnic podnik STS Jindřichův Hradec vychází z Českých účetních standardů a ze Zákona o účetnictví. Směrnice navrhují vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů spolu s hlavním ekonomem společnosti.

Náležitosti vnitropodnikových směrnic: -

název účetní jednotky

-

název směrnice a o čem směrnice hovoří

-

místo a datum vydání

-

platnost směrnice

-

účel směrnice

-

vlastní obsah směrnice

-

kdo směrnici vydal (jméno, funkce, podpis, razítko)

Vnitropodnikové směrnice dané zákonem nebo vyžadované jinými účetními předpisy: -

účetní doklad

-

účetní zápis

-

průkaznost účetního záznamu

-

směrná účtová osnova a účtový rozvrh

-

odpisový plán

-

účetní závěrka

-

inventarizace majetků a závazků

-

vnitřní mzdové předpisy

-

pracovněprávní předpisy

-

vnitřní předpisy v oblasti bezpečnosti práce

-

směrnice pro poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

-

sociální oblast

-

společná ustanovení o cestovních náhradách

Ostatní vnitropodnikové směrnice: -

vymezení odpovědnosti a pravomocí

-

zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování

-

zásady pro rozpouštění nákladů

-

zásady pro hospodaření jednotlivých středisek

-

stanovení pracovních přestávek a rozpis pracovní doby

-

zásady pro tvorbu a používání rezerv

-

způsob uplatňovaný při přepočtu majetku a závazků vyjádřený v cizí měně na českou měnu

-

vnitropodnikový ceník prací a služeb

-

kalkulace

-

způsoby oceňování majetku

-

zásada k omezení možnosti vícerého proplacení a proúčtování jednoho dodavatelského daňového dokladu mezi pokladnami

-

zásady zúčtování nákladů dopravy při pořizování materiálu (Příloha č. 2)

-

hmotná odpovědnost (Příloha č.3)

-

dopravní řád (Příloha č.4)

-

poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků (Příloha č.5)

-

úschova účetních záznamů

-

zásady pro tvorbu opravných položek

-

odložená daň

-

pohledávky po lhůtě splatnosti

-

dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

-

ustanovení k účtování zásob a jejich evidence

-

pokladna

-

směrnice pro přepravu finančních hotovostí

-

harmonogram měsíčních účetních prací

3.2.2 Vnitropodnikové směrnice dané zákonem nebo vyžadované jinými účetními předpisy Inventarizace majetku a závazků V podniku STS Jindřichův Hradec se provádí fyzická inventarizace podle vyhlášky č.563/91 Sb. Zákona o účetnictví. Tato periodická fyzická inventarizace zahrnuje: -

hmotný dlouhodobý majetek

-

materiál na skladě a zboží včetně materiálu a zboží na cestě

-

nedokončenou výrobu, poddodávky

-

náklady příštích období

-

výrobky

-

peněžní prostředky na bankovním účtu

-

pokladní hotovosti a ceniny

-

majetkové účasti a pohledávky

-

závazky, výdaje příštích období a výnosy příštích období

-

hodnoty, nároky a závazky uvedené na podrozvahových účtech

-

pozemky

-

předměty drobného hmotného dlouhodobého majetku vedené v operativní evidenci

-

přísně zúčtovatelné tiskopisy

-

drobný materiál vedený v operativní evidenci

Inventarizace v podniku STS J. Hradec je prováděna většinou v průběhu měsíců listopad až leden. Její ukončení je nejpozději 30.1. následujícího kalendářního roku. V STS Jindřichův Hradec je sestavována hlavní inventarizační komise (HIK) ve složení: 1. předseda komise, zástupce ředitele 2. člen komise, ekonom

3. člen komise, vedoucí výroby Postup provádění inventarizace v podniku STS Před započetím inventarizace uvedou skladníci všechny skladové prostory do naprostého pořádku (úklid) a dále musí být zajištěna odsouhlasená evidence a doúčtovány a odsouhlaseny všechny příjmové a výdajové doklady včetně všech pomocných evidencí o zásobách a obalech. Vedoucí dílen zajistí vhodnou organizaci v dílnách a elektro tak, aby inventura nebyla narušována odběrem materiálu, přičemž organizace inventur musí být přizpůsobena tak, aby výdej pro dílny byl zastaven na dobu co nejkratší. V době inventur nesmí být prováděn nákup ani převody mezi provozovnami. Hospodářské prostředky patřící jiným organizacím se zapíší do samostatných inventurních seznamů a to odděleně podle jednotlivých organizací. Těmto organizacím se zašle kopie inventurních seznamů. Ke zpracování inventurních soupisů se používají uzpůsobené sestavy ze strojně početního zpracování, které STS zpracuje pro tento úkol bez údaje o počtu kusů a bez finančních hodnot celkem ve dvou vyhotoveních, hlavní inventarizační komise doplní do těchto seznamů fyzickou inventurou zjištěný počet kusů. Inventurní seznamy musí být čitelné a srozumitelné. Jednotlivé strany a řádky se pořadově číslují. Dílčí inventarizační komise provedou inventuru fyzickým měřením, vážením, přepočítáváním a jiným řádným způsobem věrohodně ověřujícím majetkové stavy společnosti (technický propočet, dokladová inventura). Způsob zjišťování skutečného stavu zásob musí být poznamenán v inventurních soupisech, popř. v inventurních zápisech. Před započetím vlastních inventarizačních prací si vyžádají předsedové inventarizační komise prohlášení hmotně odpovědných osob o úplnosti a správnosti všech hospodářských prostředků a odevzdání a zúčtování hlavní inventarizační komise.

Musí být provedena také inventarizace všech přidělených předmětů v používání podle operativních evidencí (výdejny nářadí, ochranné prostředky apod.). Při inventarizaci mohou být zjištěny rozdíly a to: -

inventurní přebytek

-

inventurní manko

Inventurní přebytek nebo manko musí podepsat u každé položky v operativní evidenci hmotně odpovědná osoba a konečný stav předseda DIK. Po skončení inventury musí inventarizační komise vyhotovit inventarizační zápis. V inventarizačním zápise, který podepíší všichni členové inventarizační komise se uvede zejména: a) druh inventarizace, označení inventarizovaných hospodářských prostředků, jejich umístění a jména pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky b) den, k němuž byla inventarizace provedena c) den zahájení a den skončení inventury d) způsob zjišťování skutečných stavů hospodářských prostředků, pokud není poznamenán v inventurních soupisech e) přehled vyhotovených inventurních soupisů, popř. účetních dokladů určených k vyúčtování inventarizačních rozdílů f) úhrn zjištěných inventarizačních rozdílů, jejich příčiny a alespoň souborný výčet, z něhož vyplývá, že uvedený úhrn obsahuje všechny inventarizační rozdíly g) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů a vyjádření pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky h) zjištění a návrhy opatření (neupotřebitelnost, poškození, znehodnocení, nutnost odpisu, zda je stanovena hmotná odpovědnost, zda je zajištěna ochrana, zda jsou řádně udržovány apod.) i) jména členů inventarizační komise j) datum inventarizačního zápisu

Likvidace inventarizačních rozdílů: -

musí být provedena ihned po zjištění, nejpozději však v účetní závěrce za prosinec daného kalendářního roku.

-

o konečných výsledcích inventarizace a likvidace inventurních rozdílů je vyhotovena tabulka inventarizačních rozdílů, která musí být odsouhlasena na účetních výkazech.

Na závěr inventarizace vydá odpovědná osoba Prohlášení pro inventarizační komisi o úplnosti a správnosti všech hospodářských prostředků v evidenci s správě. V tomto tiskopise odpovědná osoba prohlašuje: a) že všechny doklady odevzdala ve stanoveném termínu účtárně b) že všechny příjmy, výdaje a převody jsou zachyceny v účetnictví c) že připravila skladové prostory pro provedení fyzické inventury

Vnitřní mzdové předpisy Mzdové formy V STS J. Hradec se používají 3 druhy mezd: 1. úkolová mzda 2. časová mzda 3. podílová mzda Úkolová mzda -

na jednotlivé pracovní úkony jsou stanoveny normočasy, za které musí pracovníci tyto úkony vykonat

-

k pracovním úkonům je stanoven i čas na přípravu celé série, který činí obvykle 10 – 20 minut dle náročnosti práce

-

mzda úkolová se vypočítá tím, že vyrobené kusy vynásobíme normočasem na 1 kus a k výsledku připočítáme čas na přípravu. Tím zjistíme, za jak dlouho měl pracovník tuto operaci vykonat. Vypočtený normočas vynásobíme hodinovým tarifem pracovníka.

-

tato mzda nutí pracovníky k vyšším výkonům, protože čím je kratší čas, za který pracovní úkony splní, tím roste jejich mzda

Časová mzda -

tato mzda se používá na ty pracovní úkony, které nejsou znormovány nebo se nedají znormovat je používána mzda časová

-

mzda časová se vypočítá, že skutečné odpracované hodiny vynásobíme příslušným mzdovým tarifem pracovníka

Podílová mzda -

výpočet podílové mzdy se odvíjí podle fakturace za vykonanou činnost

-

mzda jednotlivých pracovníků je stanovena určitým procentem z této fakturace

Směrnice pro odměňování V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. jsou vydávány po projednání s odborovou organizací směrnice pro odměňování dělníků, technicko-hospodářských pracovníků a pomocných pracovníků STS J. Hradec. 1. Směrnice pro odměňování dělníků Účelem těchto směrnic je zabezpečit účinnou hmotnou zainteresovanost u dělníků při dodržování maximální kvality. Tyto směrnice se vztahují na všechny dělníky odměňované úkolovou i časovou mzdou. Neplatí při odměňování podílovou mzdou, jejíž výpočet se odvíjí podle fakturace za vykonanou činnost a je stanovena určitým procentem z této fakturace.

Způsob odměňování: 1.) Základní mzda, která je stanovena: •

podle počtu odpracovaných a převzatých normohodin času potřebného pro výrobu včetně nutného času pro manipulaci při odměňování úkolovou mzdou

•

podle počtu odpracovaných a převzatých hodin při odměňování časovou mzdou a základním tarifem přiznané osobní třídy.

2.) Výkonnostní odměna (prémie) – osobně přiznaná do výše 45 % základní mzdy. 3.) Osobní ohodnocení – osobně přiznané až do výše Kč 2.000,- za měsíc 4.) Příplatky: -

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená o 25 % jeho průměrného výdělku a jde-li o práci přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku zvýšená o 50 %. Za práci přesčas u strážných příplatek ve výši 33 % z průměrného výdělku.

-

Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená o 100 % jeho průměrného výdělku.

-

Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění v následující hodinové výši: •

Příplatky za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí:

•

Stříkání barvou

Kč 6,00

•

Sváření CO2

Kč 5,00

•

Sváření elektrickým obloukem

Kč 5,00

•

Práce na plazmě

Kč 6,00

•

Práce s litinou

Kč 4,00

•

Práce ve výšce nad 2 m

Kč 3,00

•

Práce v noci

•

Práce s PETROPALEM při seřizování vstřikovacích čerpadel

•

Kč 4,50

Při kácení a odvětvování stromů a zpracování dřeva motorovou pilou se spalovacím motorem

-

Kč 6,00

Kč 5,50

Za práci konanou v noci – tj. konanou v době od 22.00 hodiny do 6.00 hodiny, kdy zaměstnanec odpracoval v této době minimálně 3 hodiny

-

Kč 5,40

Za práci konanou v odpolední směně – tj. při směnném provozu konanou v době od 14.00 hod. do 22.00 hod., kdy zaměstnanec odpracoval v této době minimálně 2 hodiny

-

Příplatek za práci v odpolední směně nepřísluší za práci v přesčas.

-

Za používání návěsů a přívěsů u nákladních vozidel za 1 hodinu přepravného výkonu

-

Kč 2,00

Kč 4,00

Zaměstnanci pověřeného zastupováním technicko-hospodářského pracovníka zařazeného do vyššího tarifního stupně, který dočasně nevykonává svojí práci, přísluší mzdové zvýhodnění ve výši Kč 500,- až Kč 1.000,- měsíčně podle náročnosti práce. Zaměstnanci pověřenému tímto zástupem přísluší mzdové zvýhodnění po 4 týdnech souvislého zastupování. Mzdové zvýhodnění se poskytuje s účinností od 1. dne zastupování.

-

Při pracovní pohotovosti, kdy je pracovník připraven mimo pracovní dobu, že bude povolán na pracoviště, přísluší mu odměna ve výši Kč 100,- na den. Pracovní pohotovost v 1 měsíci nesmí překročit 10 kalendářních dnů.

-

Mzda při výkonu jiné práce: a) nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj, který nezavinil, a nepřevede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec po dobu prostoje bude převeden na jinou práci než byla sjednána v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku.

b) Nemůže-li zaměstnanec konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů a nepřevede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % jeho průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec bude po tuto dobu převeden na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku. -

Životní a pracovní výročí Při dovršení následujících pracovních a životních výročích při trvání pracovního poměru nejdéle 5 let v STS J. Hradec vyplácí firma zaměstnancům i bývalým zaměstnancům důchodcům, kteří z firmy odešli do důchodu tyto odměny: a) při dovršení trvání 25 let (z toho nejméně posledních 5 let v STS) - peněžní odměna je Kč 10.000,-) b) při životním jubileu 50 let věku (trvá-li pracovní poměr nejméně posledních 5 let) - peněžní odměna je Kč 15.000,c) při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu (trvá-li pracovní poměr nejméně posledních 5 let) – peněžní odměna je do výše Kč 20.000,podle následujících ukazatelů: Tabulka 2.: Finanční ohodnocení pracovníka STS J. Hradec při odchodu do důchodu.

Trvání pracovního poměru v STS J. Hradec do 10 let do 15 let do 20 let do 25 let do 30 let nad 30 let

Částka při odchodu do důchodu (v Kč) 8.000,10.000,12.000,14.000,16.000,20.000,-

d) při životních výročích 50, 55, 60, 65 let a dalších 5-ti let věku nezávisle na délce pracovního poměru bude poskytnuta odměna následovně:

Tabulka 3: Finanční ohodnocení pracovníka STS J. Hradec při životních výročích.

Věk pracovníka 50 let věku 55, 60, 65 a každých dalších 5 let -

Vyplacená částka 10.000,5.000,-

Výplatní termín: Mzda je splatná pozadu za měsíční období a to 15. dne následujícího měsíce

-

Výplata mzdy: Mzda se vyplácí ve výplatním termínu. Připadne-li na tento den sobota, neděle nebo svátek, bude mzda vyplácena předcházející pracovní den. Výplata mzdy bude prováděna bezhotovostní na účet zaměstnance u peněžního ústavu.

2. Směrnice pro odměňování technicko-hospodářských pracovníků Účelem těchto směrnic je zabezpečit

účinnou

hmotnou

zainteresovanost u

technicko- hospodářských pracovníků na dosahování co nejvyššího hospodářského výsledku při dodržování maximální kvality a vést podřízené pracovníky k úsporám všeho druhu, zejména s materiály a energií. Tyto směrnice se vztahují na všechny technickohospodářské pracovníky STS J. Hradec včetně ředitele. Neplatí však při odměňování smluvní mzdou. Způsob odměňování: 1.) Základní mzda - je stanovena podle tarifních stupňů a výše mzdových tarifů. Uvedené tarify platí pro 40-ti hodinový pracovní týden. V případě stanovené jiné týdenní pracovní doby se tarify úměrně přizpůsobí.

Tabulka 4.: Základní mzda pracovníků podle tarifních stupňů.

Tarifní stupeň

Měsíční tarif (v Kč)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

9.300 – 10.800,10.000 – 11.800,10.700 – 12.900,11.500 – 14.000,12.300 – 15.200,13.300 – 16.700,14.600 – 19.000,16.200 – 22.700,17.900 - 27.800,19.000 – 32.600,-

2.) Výkonnostní odměna (prémie) a) 70 % pro pracovníky ve funkcích: ředitel, poradce ředitele, vedoucí divizí, samostatný konstruktér, plánovač, hlavní technolog, referent zásobování, mistr, programátor – analytik, kontrolor, obchodní cestující, vedoucí účtárny, mzdová účetní, metrolog. b) 50 % pro všechny ostatní TH pracovníky 3.) Příplatky a náhrady mzdy Příplatky a náhrady jsou v souladu se zákoníkem práce. 4.) Mimořádné odměny Na základě návrhu vedoucího lze poskytnout mimořádné odměny. Ke splnění některých naléhavých a termínovaných úkolů může ředitel STS na návrh vedoucího vyhlásit cílové prémie a to její výši a termín plnění. 3. Směrnice pro odměňování pomocných pracovníků Účelem těchto směrnic je zabezpečit účinnou hmotnou zainteresovanost u pomocných pracovníků. Tyto směrnice se vztahují na všechny pomocné pracovníky STS J. Hradec.

Způsob odměňování: 1.) Základní mzda – je stanovena podle počtu odpracovaných a převzatých hodin a základním tarifem přiznané osobní třídy nebo přiznané měsíční mzdy 2.) Příplatky a náhrady Příplatky a náhrady jsou v souladu se zákoníkem práce.

Pracovněprávní předpisy Všichni pracovníci se musí před vznikem pracovního poměru podrobit vstupní lékařské prohlídce na své náklady. Vstupní lékařská prohlídka bude zaměstnanci proplacena po uplynutí sjednané zkušební doby, pokud bude po této době trvat pracovní poměr. Firma dále musí zajistit pravidelné periodické prohlídky zaměstnancům. Pracovní doba V souladu se zákoníkem práce činí pracovní doba: -

v jednosměnné provozu 40 hodin týdně

-

u strážných (nepřetržitý provoz) 37,5 hodiny týdně

-

ve dvousměnném provozu 38,75 hodiny týdně

Do této doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech. -

nejpozději po 6-ti hodinách nepřetržité práce je přestávka na jídlo a oddech ve výši 0,5 hodiny a po dalších 6-ti hodinách další přestávka v té samé výši

Stanovená pracovní doba: Začátek pracovní doby: Provoz J. Hradec (firma STS i AGS )

6:00 hodin

Provoz AGS (zimní období)

6:30 hodin

Provoz Dačice (firma STS)

5:40 hodin

Začátek pracovní doby 6:00 hodin. 1. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 11:30 až 12:00 hodin 2. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 18:00 až 18:30 hodin Začátek pracovní doby 6:30 hodin. 1. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 11:00 až 11:30 hodin 2. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 17:30 až 18:00 hodin Začátek pracovní doby 5:40 hodin. 1. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 10:10 až 10:40 hodin 2. přestávka na jídlo a oddech v časovém období 16:40 až 17:10 hodin U strážných v nepřetržitém provozu. Začátek pracovní doby 6:00 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednomístné pracoviště, kde není možné práci přerušit, poskytuje se v období klidného provozu přiměřená doba pro jídlo a oddech. U pozdějších začátků pracovní doby – jedná se o management podniku – jsou pracovní přestávky stanoveny individuálně. Náhrady mzdy a) Při doprovodu zdravotně postiženého dítěte firma poskytuje pracovní volno jednomu z rodinných příslušníků na dobu nezbytně nutnou. Nejvýše 12 pracovních dnů v roce. b) Při péči o rodinného příslušníka – řeší zákon o sociálním zabezpečení c) Při úmrtí příbuzného zaměstnance d) Při skončení pracovního poměru se poskytuje pracovní volno na vyhledání nového pracovního místa v rozsahu 3 dnů v měsíci pod dobu výpovědi v délce 2 měsíců e) Osamělému pracovníkovi pečujícímu o dítě do věku 12 let se poskytuje 1 den v měsíci

Práce přesčas Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Po dohodě se zaměstnancem může maximální výkon práce činit 416 hodin ročně. Tento limit se snižuje o dovolenou, nemoc, atd.. Do limitu práce přesčas se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno a práce přesčas nesmí být nařízena zaměstnanci, kterému je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.

Cestovní náhrady Tyto směrnice vychází ze zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Řeší: a) vymezuje osoby, které mají právo pracovní cestu nařídit b) tuzemské pracovní cesty a s nimi související: -

stravné

-

náhrady prokázaných výdajů za ubytování

-

náhrady prokázaných jízdních výdajů

-

nutné vedlejší výdaje

d) zahraniční pracovní cesty a s nimi související: -

zahraniční stravné

-

kapesné

-

náhrada výdajů za pohonné hmoty

-

vyloučení souběhu náhrad poskytovaných v české a zahraniční měně

e) zálohy a jejich vyúčtování

Poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků (Příloha č. 6) Poskytování ochranných prostředků

Zásady pro tvorbu a používání rezerv Společnost STS J. Hradec vytváří pouze zákonné rezervy. V současné době je vytvořena jedna zákonná rezerva na opravu střech ve výši Kč 20 000 400,-. Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování, vydal dne 22.5.2007 rozhodnutí k provedení udržovacích prací, zejména v oblasti střešního pláště, a nařizuje STS J. Hradec provedení těchto udržovacích prací. Na základě tohoto rozhodnutí vyrozpočtovala STS J. Hradec náklady na tyto opravy a vyčíslila je v celkové hodnotě Kč 24 276 702,94. DPH ve výši 19 % je vyčíslena na Kč 3 876 112,30. Náklady bez DPH tedy činí Kč 20 400 590,64. Rezerva bude tvořena v daňovém období roku 2007 a 2008 pravidelně ve výši Kč 10 200 000,- ročně. Čerpání se předpokládá v roce 2009. Rezerva za rok 2007 byla vytvořena. Za rok 2008 je reálný předpoklad, že bude vytvořena také.

Časové rozlišení nákladů a výnosů Společnost STS J. Hradec časově rozlišuje pouze náklady. Výnosy časově nerozlišuje z důvodu, že probíhají v běžném roce a do roku následujícího nezasahují. Časově rozlišené náklady -

zákonné pojištění automobilů, pojištění budov, pojištění proti krádeži se platí za období – např.:

Pojištění: 10.4. 2008 – 9. 4. 2009 Časové rozlišení: běžné období od 10.4. 2008 – 31.12.2008 příští období od 1.1.2009 – 9.4.2009 Problematika zaúčtování: 1. Zákonné pojištění v běžném účetním období

568 012 / 221

2. Zákonné pojištění v příštím účetním období

381 010 / 221

3. VÚD – zákonné pojištění

388 / 381 010

3.2.3 Ostatní vnitropodnikové směrnice Vymezení odpovědností a pravomocí Osoby, které mají stanoveny odpovědnosti a pravomoce: -

ředitel společnosti

-

vedoucí úseku výroby, oprav a služeb

-

vedoucí ekonomického úseku

-

vedoucí technického úseku

-

vedoucí obchodního úseku

-

vedoucí úseku zásob a inventáře

Ředitel společnosti: Činnosti: -

řídí činnost podniku a jako jednatel jedná ve všech jeho věcech

-

jmenuje a odvolává svého zástupce z řad pracovníků společnosti, který ho době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností

-

jmenuje a odvolává další sobě přímo podřízené pracovníky společnosti

-

rozhoduje o zásadních otázkách hospodaření, odměňování, využívá ekonomických nástrojů k rozvoji a zhospodárnění v rozsahu delegovaných práv a povinností společenskou smlouvou

-

dbá na dodržování smluvní, technologické, pracovní a mzdové kázně a dodržování pracovněprávních předpisů

-

zajišťuje účinnou kontrolu v rámci společnosti

-

zabezpečuje řádnou organizaci účetní a statické služby

-

svolává pravidelné i mimořádné porady s vedoucími pracovníky podřízených organizačních jednotek

Pravomoc: -

veškeré výkonné pravomoce v rozsahu delegovaných práv a povinností společenskou smlouvou

Odpovědnost: -

za dosažení strategických cílů firmy (růst obratu, zisk, podíl na trhu,…)

-

za finanční stabilitu firmy

-

za koordinaci jednotlivých útvarů a za vzájemnou korespondenci cílů jednotlivých útvarů

-

za výrobní, technický, ekonomický a sociální rozvoj, zejména za docilování hospodárného využívání všech výrobních a finančních prostředků společnosti

-

za vytváření příznivých pracovních podmínek, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny a požární ochrany

Archivace a skartace Skartační řád společnosti STS J. Hradec Společnost STS J. Hradec se řídí skartačním řádem, který upravuje postup při vyřazování písemných, obrazových a jiných záznamů. Nedílnou součástí tohoto skartačního řádu je skartační plán obsahující název písemnosti, skartační znak a skartační lhůtu písemnosti. Skartační řízení ve společnost STS Jindřichův Hradec se provádí ročně. 1. Skartací je vyřazování písemností nadále nepotřebných pro činnost organizace. Přitom se musí posoudit, zda písemnosti mají trvalou dokumentární hodnotu jako archiválie (mají význam z hlediska hospodářského a kulturního) a mohou být odevzdány do archivní péče, nebo jsou bezvýznamné a mohou být zničeny.

2. Písemnosti se posuzují podle kriterií stanovených zvláštními předpisy pro archiválie, nelze proto vycházet z okamžitých potřeb společnosti. Z tohoto důvodu se vyžaduje při skartaci souhlas Okresního archivu v Jindřichově Hradci. 3. Skartačnímu řízení podléhají veškeré písemnosti podniku STS J. Hradec a přímé odevzdání do sběru nebo zničení bez tohoto řízení je nepřípustné. 4. Při organizačních změnách společnosti se dbá na zamezení ztrát písemností a jejich neorganizovaného ničení. Za písemnosti svěřené do archivu společnosti odpovídá pověřený pracovník. 5. Vyřazování písemností se provádí v pravidelných každoročních intervalech stanovených podle rozsahu písemností po dohodě s Okresním archivem v Jindřichově Hradci. 6. Utajované písemnosti se vyřazují podle těchto směrnic s odchylkami stanovenými zvláštními předpisy, do archivní péče mohou být odevzdány až po zrušení stupně utajení. Skartační lhůty a skartační znaky Skartační lhůtou pro společnost STS J. Hradec je doba, po kterou písemnosti od svého vyřízení zůstávají uloženy ve společnosti v původním uspořádání. Lhůty počínají běžet dnem 1.ledna roku následujícího po vyřazení písemnosti. Společnost STS J. Hradec používá k rozlišení písemností ke skartaci tzv. Skartační znaky. Skartační znaky vyjadřují dokumentární hodnotu jednotlivých druhů písemností nebo jejich věcně uspořádaných souborů a stanoví, jak s nimi bude naloženo po uplynutí skartační lhůty. Společnost rozděluje písemnosti podle těchto znaků: a) písemnosti označené skartačním znakem „A“ se navrhnou k odevzdání do Okresního archivu v J. Hradci b) písemnosti označené skartačním znakem „S“ se navrhnou ke zničení

c) u písemností označených skartačním znakem „V“ se posoudí po ukončení skartační lhůty a dodatečně se jim přiřadí znak „A“ nebo „V“ Skartační plán STS J. Hradec Ve společnosti STS J. Hradec jsou písemnosti uloženy a uschovány po takto stanovenou dobu: 1. písemnosti potřebné pro účely důchodového zabezpečení

S 40

2. písemnosti potřebné pro účely nemocenského zabezpečení

S 40

3. mzdové listy nebo účetní písemnosti je nahrazující

S 40

4. příkazy, směrnice, předpisy, nařízení vedení společnosti

A 10

5. kolektivní smlouvy, pracovní a organizační řády

A 10

6. účetní závěrka a výroční zpráva

A 10

7. daňové doklady

A 10

8. archivní písemnosti, tj. skartační řády, protokoly zápisy

A 10

9. účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy s výjimkou mzdových listů, odpisový plán, seznamy účetních knih, inventarizační soupisy

S 10

10. projekčně programová dokumentace

S5

11.zápisy z porad

S5

12. inventární karty hmotného majetku kromě zásob

S3

13. běžná korespondence

S3

14. doklady o výdajích a příjmech v hotovosti

S1

15. účetní písemnosti týkající se autorských práv = po dobu, po kterou práva trvají 16. účetní písemnosti týkající e daňového, správního, trestního, občanského soudního nebo jiného řízení, které nebylo skončeno = do konce roku následujícího po roce, v němž byla řízení skončena 17. účetní písemnosti týkající se záručních lhůt a reklamačních řízení = po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají 18. účetní písemnosti týkající se nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků

= do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich vyrovnání 19. knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a účetní závěrky vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby, provedenému podle zákona č. 92/91 Sb. = po souhlasu ministerstva financí 20. seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek, použitých v účetnictví = podle doby úschovy písemností, v nichž jsou použity

Doba uschování účetních písemností a záznamů v podniku STS J. Hradec (Příloha č.6)

Směrnice pro přepravu finančních hotovostní Při přepravování cenností a finanční hotovosti se přepravující osoby musí řídit těmito podmínkami: 1. Je možné přepravovat cennosti v nominální hodnotě do výše Kč 200.000,- a finanční hotovost taktéž do výše Kč 200.000,-, případně valuty také do výše Kč 200.000,v přepočtu na českou měnu. Vyšší částky individuálně povoluje přepravovat pouze ředitel společnosti a současně stanoví způsob zabezpečení. 2. Cennosti a hotovost se musí přepravovat v pevné kabele nebo kufříku, které nesmí být zhotoveny z látky, PVC nebo silonu a jsou opatřeny minimálně jedním uzávěrem nebo zámkem. 3. Tyto cennosti a hotovosti může přepravovat jedna osoba, která bude pro tento účel vybavena. 4. S cennostmi nebo finanční hotovostí nařizuje ředitel společnosti co nejkratší pohyb mezi místem příjmu a místem vydání. V žádném případě nepovoluje svévolný pohyb! 5. Cennosti a finanční hotovosti musí být až na výjimky přepravovány osobním automobilem s řidičem. 6. Cennosti a finanční hotovosti nesmí zůstat bez dozoru zodpovědné osoby v místě, která k tomuto účelu nejsou určena.

7. Zaměstnanci firmy, kteří finanční hotovost přejímají v pokladně STS musí příjem písemně potvrdit. Pro tento účel není předepsán jednotný tiskopis, může jím být výdajový pokladní doklad, ale i zápis v sešitě. Z tohoto zápisu musí být zřejmé: •

Datum převzetí finanční hotovosti

•

Částka

•

Podpis odpovědného pracovníka

Částka finanční hotovosti při vydání odpovědnému pracovníkovi bude uvedena znaménkem plus nebo i bez něho vždy modrou barvou. Částka finanční hotovosti při vyúčtování pracovníkem v pokladně bude uvedena znaménkem mínus vždy červenou barvou. Na jedné stránce sešitu jsou uváděny vydané i přijímané finanční hotovosti pouze jednoho konkrétního pracovníka. Pokud v jeden den bude jeden konkrétní pracovník přijímat k přepravě a zúčtování více finančních hotovostí, bude každou jednu finanční hotovost samostatně podepisovat. Není dovoleno více finančních hotovostí vydávaných jednomu konkrétnímu pracovníkovi v jednom dni sesvorkovat nebo jinak spojit a jedním podpisem potvrdit. 8. S osobami, které jsou pověřeny přepravou cenností a finančních hotovostí jsou uzavřeny dohody o hmotné zodpovědnosti. Osoby, se kterými dohoda o hmotné zodpovědnosti uzavřena není, se cennosti a finanční hotovosti se k přepravě nesvěřují. Seznam těchto osob je jedenkrát předán do obou pokladen společnosti. 9. Ihned po ukončení přepravy cenností a finančních hotovostí musí dojít k jejich předání a k finančnímu zaúčtování. 10. Při splnění těchto podmínek je přeprava cenností a finančních hotovostí pojištěna proti loupežnému přepadení.

4. ZÁVĚR Směrnice jsou v podniku STS J. Hradec spol. s r.o. vydávány jako vnitropodnikové směrnice nebo příkazy ředitele. Jsou vydávány samostatně a ne jako soubor. Směrnice jsou odvozeny od činnosti, kterou se podnik zabývá. I směrnice, které jsou povinné ze zákona, nejsou přijímány všechny, ale podnik si vytváří jen ty, pro které má náplň. Vnitropodnikovými směrnicemi jsou dány i typy formulářů, které podnik využívá k účetním operacím a které mu vyhovují. Vnitropodnikové směrnice v podniku STS J. Hradec zpracovává hlavní ekonom podniku spolu s vedoucími jednotlivých úseků. Každá směrnice je podepsána ředitelem společnosti. Ekonomické vnitropodnikové směrnice tvoří a vydává hlavní ekonom firmy. Ekonomické směrnice se týkají účetních jednotlivých středisek, mzdové účtárny a finanční účtárny. Směrnice pracovně právních vztahu tvoří a vydává hlavní ekonom firmy spolu s vedoucími jednotlivých divizí a týkají se v podstatě všech zaměstnanců firmy. Bezpečnostní vnitropodnikové směrnice a směrnice o vydávání ochranných pomůcek, čistících a hygienických prostředků navrhuje bezpečnostní technik. Řídí se jimi vedoucí jednotlivých středisek a pracovníci materiálně-technického zásobování. Vnitropodnikové směrnice, do kterých jsem měla možnost nahlédnout, jsou vypracovány podrobným způsobem a mění se vzhledem k měnícím se situacím v podniku. Každoročně na počátku roku je vydávána kolektivní smlouva, která upravuje vztahy mezi organizací a zaměstnanci. Tuto smlouvu navrhuje za zaměstnance odborová organizace, která ve firmě hájí zájmy pracovníků.

Mohu říci, že vnitropodnikové směrnice slouží k bezproblémovému chodu podniku.

Zhodnocení vnitropodnikových směrnic v STS J. Hradec spol. s r.o. Inventarizace majetku a závazků V této problematice jsem zjistila, že ve firmě je prováděna každoročně pravidelná inventura majetku, zásob, pohonných hmot a nedokončené výroby. Tato inventura se provádí k 30.11. nebo k 31.12. stávajícího roku. Může být provedena i mimořádná inventura, a to zejména při odchodu pracovníka, který je hmotně odpovědný za majetek nebo zásoby, a je zároveň předávající inventurou novému pracovníkovi, který hmotnou odpovědnost za tento majetek nebo zásoby přebírá.

Zhodnocení mzdové politiky Zde popisuji charakteristiku všech druhů mezd používaných v STS J. Hradech. Jedná se o mzdy: úkolová mzda, časová mzda a podílová mzda. Podrobněji jsem se zaměřila na odměňování dělníků, kde jsou využívány tyto tři druhy mezd. V běžném měsíci může být pracovníkovi vypočítána mzda ze všech tří druhů mezd nebo jen některé z nich. Záleží vždy na zařazení práce, kterou pracovník v měsíci vykonává. Dále jsou zde popsány odměny, osobní ohodnocení, veškeré příplatky, výše mzdy za zástup nebo převedení na jinou práci. Odměny při dosažení určitého životního a pracovního výročí se týkají nejen dělníků, ale všech pracovníků firmy bez ohledu na zařazení a výkon funkce. Technicko-hospodářští pracovníci jsou odměňováni fixním platem podle tříd a již nemají nárok na příplatky přesčas a ani jim není proplácena přesčasová práce. Za práci přesčas si mohou tito pracovníci vybrat volno. Poslední skupinou je odměňování pomocných pracovníků – vrátných. Ti jsou odměňování časovou mzdou a mají nárok na veškeré příplatky.

Mzdová politika STS J. Hradec je srovnatelná výší mezd s menšími strojírenskými podniky jejího druhu. Vyplácení základních mezd, odměn, příplatků i náhrad mezd je v souladu se zákonem. STS dosud neporušila řádný výplatní termín a ani jinak nepřekročila platné zákony týkající se výplat mezd. Základní výměra dovolené v STS J. Hradec u všech zaměstnanců činí 4 týdny. Vzhledem k tomu, že většina firem placenou dovolenou zvýšila minimálně o 5 dnů, mohlo by i v této firmě dojít k navýšení. Na druhé straně musím říci, že firma nečiní potíže zaměstnancům, kteří odchází v pracovní době k lékaři a bez problémů jim vyplatí náhradu mzdy dle zákona. Chtěla bych podotknout, že v dnešní době u většiny firem zaměstnavatel nutí své zaměstnance k návštěvě lékaře mimo pracovní dobu. Pokud zaměstnanec pracuje na jednosměnný provoz, tak mu návštěva lékaře po pracovní době (tj. po 14.00 hodině) činí značné potíže. V tomto směru bych firmu STS J. Hradec hodnotila velice kladně.

Zhodnocení pracovně právních předpisů K tomuto tématu mohu dodat, že pracovní doba je plně využívána. Firma zajišťuje zaměstnancům obědy např. v jídelně pana Mikše v Dačicích a všem zaměstnancům přispívá částkou 26 Kč na jeden oběd. V případě náhrad mezd, přesčasů a cestovních náhrad firma postupuje dle vnitropodnikových směrnic, které vycházejí ze zákona. Všem pracovníkům firmy jsou dle potřeby vydávány čistící, dezinfekční a mycí prostředky. Dělníkům je pravidelně poskytován jeden pracovní oblek, jedny pracovní boty a zimní pracovní kabát nebo bunda ročně. Pracovníkům na opravě vysokozdvižných vozíků je poskytována jedna letní a jedna zimní zateplená kombinéza ročně. Pracovní a svářecí rukavice dostávají pracovníci dle potřeby. Pracovníci skladů mají nárok na obuv, pracovní kabát a kombinézu jednou ročně.

Zhodnocení archivace a skartace Společnost STS J. Hradec se řídí skartačním řádem, který upravuje postup při vyřazování písemných, obrazových a jiných záznamů. Nedílnou součástí tohoto

skartačního řádu je skartační plán obsahující název písemnosti, skartační znak a skartační lhůtu písemnosti. Skartační řízení ve společnosti STS J. Hradec se provádí ročně. Skartační lhůtou pro společnost STS J. Hradec je doba, po kterou písemnosti do svého vyřízení zůstávají uloženy ve společnosti v původním uspořádání.

Seznam použité literatury: LOUŠA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 2. přepracované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0524-9 LOUŠA, F. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví podnikatelských subjektů. 1.vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o., 1998. ISBN neznámé HRUŠKA, V. Vnitropodnikové směrnice 2003. 2. aktualizované vyd. Praha: BILANCE, spol. s r.o., 2003. ISBN 80-86371-36-0 BŘEZINOVÁ, H. – MUNZAR, V. Účetnictví I. 1.vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s., 2003. ISBN 80-86716-00-7 FIŠEROVÁ, E.- CHALUPA, R. – KADLEC, J. – PILÁTOVÁ, J. – PROCHÁZKOVÁ, D. – SEDLÁK, R. – SKÁLOVÁ, J. – TKÁČ, R. – VLACH, P. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 5.vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2007. ISBN978-80-7263-389-0 ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie – stručný přehled. Zlín, CEED, 2003. ISBN 80-902552-8-0 KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 8.vyd. Praha: Polygon, 2003. ISBN 80-7273-084-3 KOVALÍKOVÁ, H. Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2003. ISBN80-7263-181-0 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2008. Praha: GRADA Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2385-3 JAKUBKA, J. – HLOUŠKOVÁ, P. – HOFMANNOVÁ, E. Zákoník práce. 2. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2008. ISBN 978-80-7263-432-3 www.business.center.cz www.avonet.cz

Seznam použitých příloh:

1. Příloha Organizační schéma podniku STS J. Hradec spol. s r.o. 2. Příloha Vnitropodniková směrnice STS J. Hradec - Zásady zúčtování nákladů dopravy při pořizování materiálu 3. Příloha Vnitropodniková směrnice STS J. Hradec - Hmotná odpovědnost 4. Příloha Vnitropodniková směrnice STS J. Hradec – Dopravní řád 5. Příloha Vnitropodniková směrnice STS J. Hradec - Poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků 6. Příloha Úschova účetních písemností a záznamů v podniku STS J. Hradec

Příloha č. 1

Středisko 500

Středisko 305

Středisko 303

Středisko 302

Středisko 211

Středisko 242

Středisko 231

Úsek výrob a oprav - JH

Středisko 232

Úsek výrob a oprav - DA

Středisko 909

Středisko 901

Úsek technický

S 235

S 540

S 233

S 907

S 905

Da.

S 906

J.H.

Úsek vnitropodnik. služeb

Středisko 080

Středisko 040

Středisko 903

Úsek obchodní a marketingu

S 904

Středisko 900

Úsek ekonomický

Energetik

BOZ (bezpečnost a ochrana zdraví), PO (požární ochrana)

Sekretariát

Středisko 060

Středisko 501

Středisko 910

Úsek zásob a inventáře

Ředitel

STS J. Hradec spol. s r.o.

Úsek služeb JH

Personalistika

Rada ředitelů

VALNÁ HROMADA

Organizační schéma podniku

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Účetní písemnosti a záznamy se uchovávají v podniku STS J. Hradec Účetní písemnost

Doba úschovy

Účetní závěrka a výroční zpráva Mzdové listy nebo účetní písemnosti je nahrazující Údaje ze mzdových listů potřebné pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění Účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy (s výjimkou mzdových listů), odpisový plán, seznamy účetních knih, inventurní soupisy Projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví, prostředky výpočetní a jiné techniky

10 let 10 let

Doklady o výdajích a příjmech v hotovosti Karta dlouhodobého hmotného majetku kromě zásob nebo účetní písemnosti ji nahrazující Seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v účetnictví Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají autorských práv Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají: - daňového řízení - správního řízení - trestního řízení - občanského soudního řízení nebo jiného řízení, které nebylo skončeno Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají záručních lhůt a reklamačních řízení Účetní písemnosti, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků

20 let 5 let 5 let (5 let po roce, ve kterém byla naposledy použita) 1 rok (1 rok po provedení daňové revize) 3 roky (3 roky po vyřazení majetku, pokud byla v této lhůtě provedena daňová revize nebo po 1 roce od jejího provedení) Po stejnou dobu, po kterou jsou uschovány účetní písemnosti, v nichž jich bylo použito Po dobu platnosti autorského práva a povinností účetní jednotky vést účetnictví

Do konce roku následujícího po roce, ve kterém byla uvedená řízení skončena

Po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají Do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění