Federální shromáždění Československé socialistické republiky II. v. o. Vládní návrh. Zákon. ze dne o zemědělské dani

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974 II. v. o.

72

Vládní návrh Zákon ze dne

1974

o zemědělské dani Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ l Úvodní ustanovení Tímto zákonem se upravuje 1. zemědělská daň, která zahrnuje a) daň z pozemků, b) daň ze zisku, c) daň z mezd a odměn, d) daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby; 2. příspěvek na sociální zabezpečení. ČÁST

PRVNÍ

DAŇ Z POZEMKŮ

§ 2 Předmět daně 1 ( ) Předmětem daně jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí*) jako zemědělská půda, bez ohledu na to, Jsou-li skutečně obdělá*) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a § 3 odst. l vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti.

2

vány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě. (2) Z nezemědělské půdy podléhají dani a] hospodářsky využívaně vodní plochy, b) okrasné zahrady*) v užívání občanů.

a) b)

c) d)

e)

§ 3 Osvobození od daně Od daně jsou osvobozeny: rekultivované pozemky po dobu 5 roků, počínaje následujícím rokem, kdy byly vráceny zemědělské výrobě, pozemky (jejich části), na nichž byly osázeny 1. ušlechtilé druhy vinné révy v souvislé výměře alespoň 1/4 ha, po dobu 6 let, 2. intezívní ovocné sady v souvislé výměře alespoň l ha, po dobu 4 let, 3. chmel a bobuloviny v souvislé výměře alespoň Ví ha, po dobu 2 let, počínaje rokem po osázení, pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného národního výboru, **) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v Československé socialistické republice, jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzuly z povolání za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost, pozemky, které jsou ve správě a v užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací. § 4 Poplatníci

(1) Poplatníkem dani je každý uživatel půdy uvedené v § 2. 2 ( ) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky (individuální nebo společné) platí daň jednotné zemědělské družstvo; její náhradu může požadovat od členů družstva. (3) Je-li pozemek užíván několika uživateli, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.

§ 5 Základ dani (1) Základem dani je celková výměra všech pozemků podléhajících dani. *) Část B, bod 5, písm. o) přílohy k vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti. **) § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

3 (2) Do celkově výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají a) pozemky patřící k rodinným domkům, činí-li jejich výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2, b) jeden pozemek téhož uživatele určený k rekreačním účelům, člní-li jeho výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 400 m2, c) domovní zahrady, které jsou součástí záhumenku, činí-li jejich výměra nejvýše 800 m2. (3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra. § 6 Sazba daně (1) Daň připadající na l ha pozemků je odstupňována podle přírodních stanovišť a je uvedena v sazebníku, který tvoří přílohu č. l tohoto zákona. (2) Daň z hospodářsky využívaných vodních ploch činí 50 Kčs z l ha. § 7 Snížení daně

(1) Orgán vykonávající správu daně může snížit poplatníkům daň až o 50%, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v obci. (2) Orgán vykonávající správu daně může snížit nebo zcela prominout daň z pozemků, které jsou část roku zaplaveny, z pozemků, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo natrvalo zemědělské výrobě a z pozemků, které nelze plně využívat k zemědělské výrobě z důvodů uvedených v prováděcím předpise. ČÁST DRUHÁ

DAŇ ZE ZISKU

§ 8 Poplatníci Poplatníky daně jsou: a) jednotná zemědělská družstva, společné zemědělské podniky, společné družstevní podniky, meliorační družstva, b) státní statky, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků a další státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, které určí prováděcí předpis federálního ministerstva financi,

4

c] oborové podniky, oborová (generální) ředitelství a sdružení organizací, *) pokud alespoň polovina podřízených, popřípadě sdružených organizací podléhá dani ze zisku podle tohoto zákona. § 9 Osvobození od daně Nově budované společně zemědělské podniky s převážně zemědělskou výrobou a agrochemické podniky**) jsou osvobozeny od daně po dobu pěti let od jejich vzniku. § 10 Předmět d a n ě . Předmětem daně je veškerá činnost poplatníků, daně. § 11 Základ daně (1 ) Základem daně je bilanční zisk (ztráta) vykázaný v účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky") a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky"). (2) Výdaje, které mohou státní hospodářské organizace hradit z nákladů podle zvláštních předpisů, ***) zahrnou se pro výpočet základu daně v družstevních organizacích do nákladů ve skutečné výši, maximálně však v rozsahu a do výše stanovené těmito předpisy. (3) Součástí bilančního zisku jsou veškeré částky, o které byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk. (4) Při provozování společné činnosti v rámci kooperace, při níž nevzniká nová organizace, je součástí základu daně u sdružených organizací i podíl na zisku (ztrátě] na ně připadající z této činnosti. Pro účely zemědělské daně se na sdružené organizace rozvrhnou tržby, výnosy a náklady ze společné činnosti. (5) u poplatníků v likvidaci je základem daně do skončení likvidace bilanční zisk upravený o připočitatelné a odpočitatelné položky a po skončení likvidace likvidační přebytek. § 12 Připočitatelné položky (1)

Připočitatelnými položkami jsou, pokud jsou účtovány v nákladech poplatníků, tyto položky: *) § 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., úplné znění č. 37/1971 Sb. **) § 26 vyhl. č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby. ***] Například vyhláška č. 90/1972 Sb., o financováni některých zařízeni společenské spotřeby a některých činnosti státních hospodářských organizaci a organizaci zahraničního obchodu, vyhláška č. 41/1965 Sb., o používáni vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, ve zněni vyhlášky č. 34/1974 Sb., vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

5

a) příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, a jiná bezúplatná věnováni, b) placené pokuty a penále, c) zúčtované přirážky k náhradě za vypouštěni nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. (2) Připočitatelnými položkami jsou dále: a) přijaté dotace a subvence určené k úhradě nákladu, s výjimkou stabilizačních dotaci přidělených do fondu výstavby, b) vrácené členské podíly z agrochemických podniků. § 13 Odpočitatelné položky (1) Odpočitatelnými položkami jsou, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku polatníka, tyto položky: a] zaplacená daň z pozemků, b] zvýšení daně za nezemědělskou činnost (§15), c] členské podíly složené agrochemickým podnikům. (2) Odpočitatelnými položkami jsou dále: a) přijaté pokuty a penále, b) částky přijaté od jiné organizace z prostředků, které již byly zdaněny dani ze zisku nebo obdobnou daní u jiné organizace, jsou-li součásti zisku, c) příplatky charakteru prémii stanovené příslušnými ústředními orgány, pokud jsou zahrnuty do zisku. § 14 Sazba daně 1 ( ) Sazba daně, s výjimkou podle odstavce 3, činí za každé procento rentability 0, 8 % maximálně 40 % základu daně. Sazba se vypočte s přesnosti na setiny. 2 ( ) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku sníženého o zaplacenou daň z pozemků k celkovým nákladům s přesnosti na setiny. (3) Sazba daně organizaci zemědělského zásobováni a nákupu, oborových (generálních] ředitelství, sdruženi státních hospodářských organizaci a poplatníků v likvidaci činí 50% základu daně, popřípadě 50 % likvidačního přebytku. § 15 Zvýšení dané za nezemědělskou činnost 1 ( ) Nezemědělskou činnosti je výroba a prodej jiných výrobků než zemědělských a poskytováni

6

prací a služeb nezemědělským organizacím a občanům s výjimkami, které stanoví federální ministerstvo financ! prováděcím předpisem. (2) Daň ze zisku vypočtená podle § 14 odst. l se zvyšuje o 10 % z tržeb z nezemědělské činnosti. Jednotným zemědělským družstvům, státním statkům, šlechtitelským a semenářským podnikům a statkům, státním plemenářským podnikům a velkovýkrmnám se však pro zvýšeni daně nezapočítává část tržeb z nezemědělské činnosti stanovená v prováděcím předpise federálního ministerstva financi. (3) Zvýšeni se předepíše, l když základ daně (§11] není vykázán. § 16 Maximální výše daně

Daň může činit nejvýše 70 % bilančního zisku zvýšeného o připočitatelné položky a sníženého o odpočitatelné položky s výjimkou položky podle § 13 odst. l písm. b). ČÁST TŘETÍ DAR Z MEZD A ODMĚN

§ 17 Daň z mezd a odměn se vybírá a) z překročeni mezd a odměn, b) z celkového objemu mezd, c) z individuálních mezd. DAN Z PŘEKROČENÍ MEZD A ODMĚN

§ 18 Poplatnici Poplatníky daně jsou jednotná zemědělská družstva. § 19 Základ daně

Základem daně je rozdíl mezi objemem mezd a odměn zúčtovaných v běžném roce do nákladů a normativní úrovni nákladových odměn; tato úroveň se vypočte jako součin průměrného evidenčního počtu pracovníků a částky stanovené nařízením vlády Československé socialistické republiky. § 20 Sazba daně

Sazba daně činí 50 %.

DAŇ Z CELKOVÉHO OBJEMU MEZD

§ 21

Poplatnici (1) Poplatníky daně jsou státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, oborové podniky, oborová (generální) ředitelství a sdruženi organizaci, pokud alespoň polovina jejich členů jsou poplatníky této daně. (2) Od daně Jsou osvobozeny statni statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, státní plemenářské podniky, velkovýkrmny a poplatnici daně v likvidaci.

§ 22 Základ dané (1) Základem daně je objem všech mzdových prostředků poplatníka zúčtovaných v běžném roce k výplatě. (2) Do základu daně se nezapočítávají odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou poplatník obdržel jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě k standartě jemu na roven postaveným. § 23 Sazba dané (1)

Sazba daně činí:

Při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v %

od 0 do 3

Sazba daně v % ze základu daně

0, 5 á

nad

3 do 5

1, 5 + 1, - a

nad

5 do 7

3, 5 + 1, 5 á

nad

7 do 10

6, 5 + 3, — a

nad 10

15, 5 + 6, - á

Činitel „á" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. (2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mzdových prostředků (§ 22), sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

8 DAN Z INDIVIDUÁLNÍCH MEZD

§ 24 Poplatnici Poplatníky daně jsou společné zemědělské podniky, společně družstevní podniky a meliorační družstva. § 25 Základ d a n ě .

(1) Základem daně Je roční individuální mzda pracovníka, přesahující částku 30000 Kčs. (2) Za Individuální mzdu pracovníka se považuji mzdové prostředky zúčtované pracovníku v běžném roce k výplatě včetně doplňkových odměn snížené o odměny poskytnuté z prostředků, které poplatník obdržel jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě jemu na roven postaveným.

§ 26 Sazba daně Sazba daně činí z rozdílu meziroční mzdou a částkou 30000 Kčs při roční mzdě

do 48000 Kčs do 54 000 KČs

15% 2 5 % 40% 60%

do 60000 Kčs

80%

nad 60 000 Kčs

100%

do

36 000 Kčs

do 42 000 Kčs

.

.

.

.

.

ČÁST ČTVRTÁ PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENI

§ 27 Poplatníci

(1) Příspěvek na sociální zabezpečení (dále jen „příspěvek") odvádějí státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, oborové podniky, oborová (generální] ředitelství a sdružení organizaci, pokud alespoň polovina jejich členů má povinnost odvádět příspěvek. (2) Od příspěvku jsou osvobozeny státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, velkovýkrmny a statni plemenářské podniky. § 28 Základ příspěvku (1)

Základem příspěvku u organizací zemědělského zásobováni a nákupu, státních hospodářských organizaci vojenských lesů a statků, oboro-

9 vých (generálních) ředitelství a sdružení státních hospodářských organizací je objem všech mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě, snížený o případné odměny podle § 22 odst. 2. (2) Základem příspěvku u ostatních poplatníků je objem mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě, snížený o případné odměny podle § 22 odst. 2, který připadá na podíl tržeb z nezemědělské činnosti (§ 15) z celkových tržeb; výpočet se provádí s přesností na setiny. (3) Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. § 29 Sazba příspěvku

Sazba příspěvku činí 10%. ČÁST

PÁTA

DAŇ Z PŘÍJMŮ OBČANŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY

§ 30 Poplatníci (1

) Poplatníky daně jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet. (2) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob, jsou povinny platit daň společně a nerozdílně. § 31 Osvobození od daná Od daně jsou osvobozeni: a) členové jednotných zemědělských družstev, a to jak z příjmů, které dostávají od družstva v penězích nebo naturáliích jako odměnu za práci popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek, tak z příjmů dosažených provozováním záhumenkového hospodářství; osvobozeni od daně se však nevztahuje na příjmy z pěstováni zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby (§ 32 odst. 3 a § 33 odst. 4); b) pracovníci státních statků, velkovýkrmen, šlechtitelských a semenářských podniků a statků, státních plemenářských podniků, státních rybářství, vojenských lesů a statků, státních organizaci lesního a vodního hospodářství, školních zemědělských a lesních podniků vysokých škol a státních hospodářství zemědělských a lesnických škol a učilišť z příjmů ze zemědělské výroby na pozemcích, které jim byly těmito organizacemi přenechány k dočasnému užívání; osvobození od daně se však nevztahuje na příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby;

10 e) diplomatičtí zástupci pověřeni v Československé socialistické republice, jiné osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzulové z povoláni, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

§ 32 Předmět daně (1) Předmětem daně Je, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, veškerá činnost související s provozováním zemědělství včetně rybnikářství. Patři k ní l příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí s rostlinnou nebo živočišnou výrobou a příjmy z nich plynoucí jsou jen doplňkem příjmů z rostlinné a živočišné výroby. (2) Předmětem daně není pěstování zvláštních kultur a specializovaná živočišná výroba, při nichž se ročně dosahuje po odečteni vynaložených nákladů příjmů nad 20000 Kčs, nebo by se těchto příjmů dosáhlo při řádném hospodaření a za normálních klimatických podmínek. Příjmy z těchto činnosti podléhají daní z příjmů obyvatelstva. (3) Pro účely tohoto zákona se považuji a) za zvláštní kultury: chmel, vinná réva, tabák, zelenina, Jahody, ovoce, léčivé a kořeninové rostliny, semena všeho druhu, květiny a žampiony; b) za specializovanou živočišnou výrobu: chov včel, kožešinových a laboratorních zvířat a chov běžných hospodářských zvířat provozovaný nezemědělci nebo v rozsahu, který není úměrný rozsahu provozované rostlinné výroby. Základ dani § 33

(1) Příjem podrobený dani se vypočítává, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jako součin průměrné normy výnosnosti připadající na l ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obděláváni. (1) Průměrné normy výnosnosti na l ha zemědělské půdy Jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona. (3) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet přijmu podrobeného dani se započítávají a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu*) nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry, b) hospodářsky využívaně vodní plochy třemi desetinami, § 3 odst. l zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

11 c) z ostatní nezemědělské půdy*) pouze pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu. (4) Příjem z pěstování zvláštních kultur (plodin) a příjem ze specializované živočišné výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních a naturálních příjmů snížených o výdaje vynaložené na jejich dosažení. Příjem z pěstování zvláštních kultur stanoví orgán vykonávající správu daně nejméně ve výši odpovídající průměrné normě výnosnosti. (5) Nechová-li poplatník více než 15 včelstev, nezapočítávají se peněžní a naturální příjmy za med do základu daně. (6) Zakládám daně je součet příjmů uvedených v odstavcích l a 4. § 34

(1) Příjem podle průměrných norem výnosnosti se stanoví z celkové výměry všech pozemků uvedených v § 33 odst. l a 3 podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur (plodin) a s výjimkou případů uvedených v § 49 odst. 2. (2) Příjem ze zvláštních kultur (plodin] a specializované živočišné výroby se stanoví podle skutečně dosažených příjmů a vynaložených výdajů v kalendářním roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. § 35 Sazba daně

Daň činí při základu daně do Kčs nad Kčs 3000 5% 3000 6000 150 Kčs a 7 % ze základu přesahujícího 3000 Kčs 6000 9000 360 Kčs a 10% ze základu přesahujícího 6000 Kčs 9000 14000 660 Kčs a 15% ze základu přesahujícího 9000 Kčs 20000 1410 Kčs a 22% ze základu 14000 přesahujícího 14000 Kčs 20000 2730 Kčs a 30% ze základu přesahujícího 20000 Kčs § 36 Zvýšení a snížení daně (1 ) Poplatníkům, kteří nemají nezletilé děti, se vyměřená daň zvýši o 10 %.

*) Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti.

12 2

( ) Orgán vykonávající správu daně může a) přiměřené zvýšit vyměřenou daň, nejvýše však o 50 %, má-li poplatník příjmy z příležitostné činnosti, z vedlejší výroby nebo z prodeje zemědělských výrobků přímo spotřebitelům, a v případě neúměrně vysokých příjmů ze zemědělské výroby; b) přiměřeně snížit vyměřenou daň, nejvýše však o 50 %, jde-li o poplatníky starší 65 let nebo se změněnou pracovní schopností, anebo vyžadují-li to místní poměry. § 37 Daněprosté minimum 1 ( ) Poplatníkům, jejichž příjem ze zemědělské výroby spolu s příjmy z jiných pramenů nepřesáhne 3000 Kčs za rok, se daň nevyměří. (2) Provozuje-li zemědělskou výrobu více občanů na společný účet, platí hranice stanovená v odstavci 1 v pro úhrn jejich příjmů. (3) Činí-li základ daně podle § 33 méně než 400 Kčs, daň se nevyměří. § 38 Záznamní povinnost Poplatníkům, kteří pěstují zvláštní kultury (plodiny) nebo provozují specializovanou živočišnou výrobu, příležitostnou činnost, vedlejší výrobu nebo kteří prodávají zemědělské výrobky přímo spotřebitelům, může orgán vykonávající správu daně uložit, aby vedli záznamy o skutečně dosažených peněžních a naturálních příjmech a výdajích a doklady uschovávali.

ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 39 Oznámení o vzniku a zániku daňové povinnosti

Poplatníci jsou povinni oznámit skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik daňové povinnosti do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu daně, a to a] poplatníci podle § 4, že se stali nebo přestali být uživateli pozemků, b) poplatníci uvedení v § 8 den vzniku nebo zániku organizace, c) poplatníci uvedení v § 30 den zahájení nebo ukončení činnosti, z níž plynou příjmy podléhající dani. § 40

Zdaňovací období ( ) Daň z pozemků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby se vyměřují na každý kalendářní rok podle stavu k 1. lednu, s výjimkou případů uvedených v § 34 odst. 2 a v § 49 odst. 2. 1

13 2

( ) Daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek na sociální zabezpečení se vyměřují za každý uplynulý rok. 3 ( ) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně a příspěvku se posuzují pro každý rok samostatně.

§ 41 Daňové přiznání (1) Každý, kdo je povinen platit zemědělskou daň a odvádět příspěvek, je povinen podat do 15. února příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby na běžný rok a k ostatním daním a k příspěvku přiznání za uplynulý rok. Je-li pozemek užíván několika uživateli (§ 4 odst. 3) nebo provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (§ 30 odst. 2), je povinen podat přiznání jeden z nich. (2) Přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby nemusí poplatníci podat, nedošlo-li ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně a byla-li tato skutečnost oznámena ve lhůtě stanovené pro podání přiznání příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně. (3) Poplatník je povinen v přiznání si daň a příspěvek sám vypočítat. Může v něm též požádat o sníženi daně. Organizace je povinna připojit k přiznání účetní závěrku a další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí. (4) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani ze zisku, dani z mezd a odměn a k příspěvku za uplynulou Část roku. (5) v případě likvidace organizace trvá daňová povinnost l povinnost podávat každoročně přiznání k dani a k příspěvku až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou s výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena. Vyměření daně a příspěvku § 42 (1) Zemědělskou daň vyměřuje orgán vykonávající její správu.

(2) V případech uvedených v § 4 odst. 3 a § 30 odst. 2 vyměří se daň poplatníkovi, který

14

podal přiznáni; nebylo-li přiznáni podáno, vyměří se daň kterémukoliv z nich. (3) Jednotlivé daně a příspěvek se nevyměří, činí-li po zvýšeni nebo sníženi méně než 20 Kčs. (4) Základ daně z pozemků se zaokrouhluje na celé m2 nahoru a základ ostatních daní a příspěvku se zaokrouhluje na celé 100 Kčs dolů. (5) Jednotlivé daně, příspěvek, jejich zvýšení (§ 50 odst. 3) a penále se zaokrouhluji na celé Kčs nahoru. § 43 (1

) O vyměřeni daně a příspěvku vyrozumí orgán vykonávající její správu poplatníky platebním výměrem; občany bydlící v jeho obvodě vyrozumí o vyměřeni daně hromadně předpisným seznamem. (2) Předpisný seznam se vyloží k veřejnému nahlédnuti po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručeni. Počátek, místo a dobu vyloženi hromadného předpisného seznamu vyhlásí orgán vykonávající správu daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým. (3) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši jeho daňové povinnosti, sdělí orgán vykonávající správu daně nově upravenou výši daňové povinnosti, popřípadě povinnosti k odvodu příspěvku, poplatníkovi zvláštním (dodatečným] platebním výměrem. Placení daně § 44 (1

) Daň z pozemků všech poplatníků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby Je splatná ve třech splátkách, a to 20 % nejpozději do 30. dubna, 30 % daně do 31. srpna a 50 % daně do 30. listopadu běžného roku. (2) Jakmile byl poplatník vyrozuměn vyložením předpisného seznamu nebo platebním výměrem o vyměření, je povinen platit splátky podle odstavce l podle toho, jak mu byla daň vyměřena. Rozdíl proti prošlým splátkám vypočteným podle přiznání s případným zvýšením podle § 36 odst. 2 je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo doručeni hromadného předpisného seznamu. 3 ( ) Jestliže daň z pozemků nebo daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby nepřesahuje 100 Kčs, je poplatník povinen ji zaplatit celou nejpozději do 31. března běžného roku.

§ 45 ) Jednotná zemědělská družstva, státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, velkovýkrmny a státní plemenářské podniky jsou povinny platit zálohy na daň ze zisku takto: do (1

15

30. září zálohu ve výši 30 % a do 30. listopadu zálohu ve výši 50 % daně ze zisku vyměřené za předchozí zdaňovací období. (2) Ostatní poplatníci daně ze zisku jsou povinni platit zálohy na tuto daň a) měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny povinnosti daně ze zisku vypočtené podle plánu na běžný rok. Po uplynut! každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) poplatník vypočte, kolik činí daň ze zisku, včetně zvýšení za nezemědělskou činnost ze základu daně skutečně dosaženého od počátku roku. Je-li takto vypočtená daň ze zisku vyšší než odvedené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Pokud je vypočtená daň ze zisku nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se rozdíl na zálohy splatné v dalším měsíci, nebo se na žádost poplatníka zúčtuje buď na splátky daně z pozemků nebo zálohy daně z mezd a odměn a zálohy příspěvku nebo na jejich nedoplatky; b) čtvrtletně, činila-li daň ze zisku za uplynulý rok méně než 400000 Kčs, a to ve výši daně ze zisku včetně zvýšení za nezemědělskou činnost ze základu daně skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již zaplacených. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí. § 46 (1)

Poplatníci daně z celkového objemu mezd a poplatníci daně z individuálních mezd jsou povinni platit zálohy na tuto daň čtvrtletně ve výši jedné čtvrtiny plánované roční výše této daně, a to nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí. Záloha za čtvrté čtvrtletí je splatná nejpozději třetího dne před koncem běžného roku. (2) Daň z překročení mezd a odměn je splatná ve lhůtě pro podání přiznání.

§ 47 Poplatnicí příspěvku jsou povinni platit zálohy na tento příspěvek a) měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, ve výši jedné dvanáctiny povinnosti vypočtené podle plánu na běžný rok. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí příspěvek ze základu skutečně dosaženého od počátku roku. Je-li takto vypočtený příspěvek vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou

16 v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Pokud Je vypočtený příspěvek nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se rozdíl na zálohy splatné v dalším období; b] čtvrtletně, činil-li příspěvek za uplynulý rok méně než 400 000 Kčs, a to ve výši příspěvku vypočteného ze základu skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již zaplacených. Zálohy (s výjimkou posledního čtvrtletí] jsou splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončeni čtvrtletí.

§ 48 (1) Poplatníci, kteří jsou povinni platit zálohy podle § 45 odst. 2, § 46 odst. l a § 47, předloží nejpozději do dne splatnosti prvé zálohy běžného roku orgánu vykonávajícímu správu daně výpočet plánované roční povinnosti, podle které se platí zálohy. (3) Činila-li daň ze zisku, daň z celkového objemu mezd, daň z individuálních mezd nebo příspěvek za uplynulý rok méně než 10 000 Kčs, neplatí se zálohy podle § 45 až 47; poplatník vyrovná daň a příspěvek ve lhůtě pro podáni přiznání. (3) Jestliže daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek vypočtené v přiznáni jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznáni, vrátí orgán vykonávající správu daně poplatníkovi rozdíl do 15. března. (4) Jestliže daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru. (5) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně stanovit zálohy jinak. (6) Ustanovení o výkonu rozhodnuti v daňovém řízení*) platné pro statni hospodářské organizace platí pro všechny poplatníky daně ze zisku podle § 8; použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů. § 48 (1) Stane-li se poplatník během roku členem jednotného zemědělského družstva nebo budou-li jeho pozemky předány do užíváni socialistické organizaci, odepíši se mu splátky daně z pozemků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby, pokud ke dni vstupu do družstva nebo ke dni předáni pozemků socialistické organizaci nebyly splatné. *) Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

17

(3) Vystoupil-li během roku člen z jednotného zemědělského družstva nebo byl-li z něho vyloučen, vyměří se mu na tento rok daň z pozemků l daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby z celkové výměry pozemků, které mu byly jednotným zemědělským družstvem vyděleny, přičemž se od vyměřené daně odečte částka daně připadající na dosud prošlé splátky daně. § 50 Penále, zvýšení daně a příspěvku (1 ) Nezaplatila-li organizace daň a příspěvek, případně zálohy na ně včas a v plné výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0, 1 % z nedoplatků daně a příspěvku s příslušenstvím, *) zjištěných ke dnům splatnosti. (2) Nezaplatil-li občan daň (splátku na daň) včas a v plné výši, je povinen zaplatit penále ve výši 5 % z nedoplatků daně s příslušenstvím, zjištěných ke dnům splatnosti. (3) Nepodá-li poplatník přiznání k dani a k příspěvku nebo oznámení podle § 41 odst. 2 včas, může mu být daň a příspěvek zvýšeny až o 10 %. (4) Uvede-li organizace v přiznání daň nebo příspěvek nižší částkou, než Jakou mela správně uvést, zvýší orgán vykonávající správu daně daň a příspěvek o penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. (5) Předpis penále a zvýšení daně a příspěvku se sdělí poplatníkovi platebním výměrem. Penále Je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. (6) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku, kterou stanoví federální ministerstvo financí v prováděcím předpise. § 51 Odvolání (1 ) Proti vyměření dané, příspěvku, proti jejich zvýšení a proti penále může se poplatník odvolat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo ode dne doručení hromadným předpisným seznamem (§ 43 odst. 2). (2) Odvolání nemá odkladný účinek. § 52 Řízení

Pro řízení ve věcech zemědělské daně a příspěvku platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, " ) pokud tento zákon nestanoví jinak. *) § 14 odst. 2 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků. **) Vyhláška B. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

18 § 53 Zánik práva vyměřit a vymáhat daň a příspěvek (1)

Daň, příspěvek, jejich zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po ulynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani a příspěvku. (2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo k vymáhání daňové pohledávky a příspěvku, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven. § 54 Výnos zemědělské daně (1) Pro výnos zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení neplatí ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech. (2) Příjmem státního rozpočtu federace je pouze výnos zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra. ČÁST SEDMA

PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY, VÝJIMKY A ÚLEVY

§ 55 (1)

Vláda Československé socialistické repub-

liky a) na návrh ministra zemědělství a výživy Československé socialistické republiky stanoví nařízením částku rozhodnou pro uplatnění daně z překročení mezd a odměn (§ 19); b) u jednotných zemědělských družstev, u nichž bude zavedena a potvrzena jednotná soustava odměňování za práci (včetně regulace odměn), může na návrh ministra zemědělství a výživy Československé socialistické republiky, ministra práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky a ministra financí Československé socialistické republiky stanovit, že daň z překročení mezd a odměn se nebude u těchto jednotných zemědělských družstev uplatňovat; c) může v návaznosti na úpravu ostatních ekonomických nástrojů snížit na návrh ministra financí Československé socialistické republiky procento zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost (§ 15 odst. 2). (2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud Jde o poplatníky zemědělské daně řízené orgány federace, a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou poskytnout daňovou úlevu, popřípadě osvobodit od daně skupiny poplatníků nebo poplatníky v určitých oblas-

19 tech a poskytnout úlevy pro škody způsobené živelními pohromami. § 56 (1) Federální ministerstvo financí na návrh federálního ministerstva národní obrany, popřípadě federálního ministerstva vnitra, může stanovit odchylný způsob zdanění a odvod zemědělské daně a příspěvku u organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany, popřípadě federálním ministerstvem vnitra. 2 ( ) Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky zemědělské daně řízené orgány federace, a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou a) povolit, aby poplatníkem zemědělské daně a příspěvku bylo oborové (generální] ředitelství za všechny jím řízené organizace, popřípadě oborový podnik za všechny přidružené organizace, b) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely daně z celkového objemu mezd výchozí úroveň mezd zejména: 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací, 2. v organizacích, popřípadě v místech, rozhodne-li tak příslušná vláda, c) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově založené organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb a dále organizace, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo k značnému rozšíření členské základny; osvobozeni může platit nejvýše na dobu pěti let od jejich vzniku nebo podstatného rozšíření činnosti, d) rozhodnout o způsobu zdanění ve sporných případech a u nově vzniklých organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb, e) pro jednotlivé případy zmírnit tvrdost a odstranit nesrovnalosti, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány a vymezit jejich oprávněni k povolování těchto úlev včetně povolování osvobození podle písmena c). (3) Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušnými ministerstvy financi České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky mohou upravit zařazeni katastrálních území obcí do přírodních stanovišť. Dosavadní zařazeni katastrálních území obcí do přírodních stanovišť zůstává ke dni účinnosti zákona v platnosti. § 57

Federální ministerstvo financi se zmocňuje stanovit bližší podrobnosti k § 2 až 5, § 7 až 9,

20 § 11 až 13, § 15, § 16, § 19, § 22, § 23, § 26, § 28, § 30, § 32, § 33, § 36 až 38, § 40 a 41, § 45 až 50 tohoto zákona.

Č Á S T OSMÁ PŘECHODNÁ USTANOVEN!

§ 58 ) Osvobození pozemků podle § 3 písm. b) zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, zůstává zachováno až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobozeni. (2) Organizace uvedené v § 9, pokud byly založeny před účinností zákona a dosud u nich neuplynulo pět let od jejich vzniku, může orgán vykonávající správu daně na jejich žádost zcela nebo zčásti od daně ze zisku osvobodit. Obdobně může být přiznáno osvobozeni organizacím uvedeným v § 56 odst. 2 písm. c), pokud u nich dosud neuplynulo pět let od jejich založení nebo rozšířeni. (3) Osvobození od daně ze zisku přiznaná před účinností tohoto zákona organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb podle § 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnuti o osvobození. (1

§ 59 Zálohy na daň ze zisku podle § 45 odst. l se zaplatí v roce 1975 podle daně ze zisku vypočtené z finančního plánu včetně zvýšeni za nezemědělskou činnost. Výpočet záloh na daň ze zisku se předloží spolu s první zálohou v roce 1975. (2) Pro placení čtvrtletních záloh podle § 45 odst. 2 písm. b) a § 47 písm. b) v roce 1975 je rozhodná výše daně ze zisku a příspěvku na sociální zabezpečení za rok 1974 podle zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečeni. (3) Pro placení daně podle § 48 odst. 2 je v roce 1975 rozhodná výše důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečeni podle zákona č. 113/1971 Sb. za rok 1974 a pro organizace, které budou platit v roce 1975 zálohy na daň podle odstavce l, výše plánované daně ze zisku ha rok 1975. (1)

§ 60 (1

) Daň z pozemků se vyměří podle tohoto zákona všem poplatníkům poprvé na rok 1975 podle stavu k 1. lednu 1975. (2) Daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek se vyměří poprvé v roce 1976 na základě výsledků dosažených v roce 1975.

21 (3) Daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby se vyměří poprvé na rok 1975 podle stavu k 1. lednu 1975. Příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby se zdaní podle výše dosažené v roce 1974. ČÁST DEVÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI § 61

(1) Zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení se mění takto: a) § 2 odst. l písm. a) zní: ,, a) družstevní organizace (družstva, jejich vyšší organizace, Ústřední rada družstev, družstevní podniky včetně podniků zahraničního obchodu) s výjimkou jednotných zemědělských družstev, společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev; "; b) v § 2 odst. l písm. c) se vypouštějí slova „a okresní zemědělské stavební podniky"; c) v § 14 odst. l se vypouštějí slova „okresních zemědělských stavebních podniků". (2) Zákon č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých dalších finančních opatřeních, se mění takto: § 3 odst. l a 2 zní: „(1) Odvody podle § 2 odst. 2 neprovádějí: a) státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, státní plemenářské podniky a velkovýkrmny; b) státní hospodářské organizace ze silničních vozidel, která jsou podle zvláštních předpisů*) v konzervaci. (2) Odvod podle § 2 odst. 2 písm. b) neprovádějí podniky městské hromadné dopravy. Odvod z fekálních motorových vozidel neprovádějí organizace, které Jsou poplatníky daně ze zisku podle zákona o zemědělské dani. **)" 3 ( ) Zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění takto: § 2 písm. c) zní: ,, c) ze zemědělské výroby, pokud jsou podrobeny zemědělské dani. " (4) Pokud zákon č. 111/1971 Sb, o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací a vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí •) § 2 odst. 4 vyhl. č. 140/1971 Sb., o financováni reprodukce základních prostředků. ") § 8 zákona č. /1974 Sb., o zemědělské dani.

22 české socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení, používají označení „zemědělská daň z důchodů", případně „důchodová část zemědělské daně", rozumí se tím daň ze zisku podle tohoto zákona. (5) Společné zemědělské podniky, společné družstevní podniky a meliorační družstva se osvobozují od placení pojistného nemocenského pojištění.*)

a) b) c) d)

e)

f) g)

h)

ch)

i)

§ 62 Zrušují se: zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani; vyhláška ministerstva financí č. 114/1966 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani; § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem; § 2 odst. l písm. d), § 5 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 2 písm. f), § 17 až 19, § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečeni; čl. l odst. 2, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 7, čl. 8 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení; § 5 odst. l zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu; * vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 45/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy; vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 46/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy; výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/12. 021/71, který upravuje vztah pojistného a náhrad ze zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací k zemědělské dani z důchodů, registrovaný v částce 24/1971 Sb.; výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/31. 546/71, který stanoví, aby byl příspěvek odváděný (placený) jednotnými zemědělskými družstvy na činnost Českého svazu družstevních rolníků odčitatelnou položkou od základu zemědělské daně z důchodů, registrovaný v částce 36/1971 Sb. § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

23 § 63 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

24 Příloha č. l k zákona č /1974 Sb

Sazebník dani z pozemků

Třída

Sazba daně na 1 ba zemědělské půdy v Kčs

Přírodní stanoviště *)

1

1000

2

900

ČMt 1, HM 1

3

860

ČMt 14

4

800

6

ČM 1, ČM 15

760

ČMt 2, ČM 2 ČMt 16. ČM 12, HM 2

6

700

ČM3

7

670

8

660

ČMt 9 HMtl

9

630

ČMt 8

10

600

ČMt 6

11

660

12

460

ČMt 3, ČMt 4, ČMt 16, ČM 4, ČM 6, ČM 13, HM 3 ČMt 12, ČM 6, ČM 7, HM 6

13 14

430

ČMt 17

400

16 16

360

ČMt 10, HM 4 ČMt 13, ČM 9, ČM 10. ČM 14, HM 14

320

ČMt 11. HMt 2

17

ČM 8, HMt 7, HM 6, HM 8

18

300 260

P1

19

200

ČMt 6, ČMt 7, HM 16

20

160

ČMt 23. ČM 11. P 2, P 3

21

140

HM10

22

130

HM11

23

120

HM 7, HM 13, P 9, P 19

24

60

35

HMt 3, HM 9, P 4, P 6 ČMt 18 až 22, HMt 4, 6, 6, 8 až 13, HM 12, 16 až 24. P 5, 7, 8, 10 až 18. 20 až 31, V 1 až 16, H 1 až 17

*) Jednotlivá přírodní stanoviště jsou zařazena do těchto skupin: I. černozemní velmi teplé oblasti (ČMt l až 23) II. černozemní oblasti (ČM l až 16) III. hnědozemní teplé oblasti (HMt l až 13) IV. hnědozemní oblasti (HM l až 24) V. hnědých půd pahorkatin (P l až 31) VI. hnědých půd vrchovin (V l až 16) VII. hnědých a podzolovaných půd horských oblastí (H l až 17) Čísla v jednotlivých skupinách vyjadřují rozdílné klimatické a terénní podmínky.

25 Příloha č. 2 k

zákonu

č

/1974 Sb.

Průměrné normy výnosnosti na l hazemědělsképůdy

Skupina

I.

II.

III.

Průměrné norma výnosnosti v Kčs

Přírodní stanoviště*)

ČMt 1, 2, 14, 15 ČM 1, 2, 3, 12, 16 HM1, 2

5000

ČMt 3 až 13, 16, 17, 23 ČM 4 až 11, 13, 14 HMt 1, 2, 7 HM 3 až 11, 13, 14, 15 P 1 až 4, 6, 7, 9, 16, 19

4000

ČMt 18 až 22 HMt 3 až 6, 8 až 13 HM 12, 16 až 24 P 5, 8, 10 až 14, 17, 18, 20 až 27 V 1 až 4, 7, 8, 10 až 13 H 1, 7 až 10

3000

V

IV.

P 15, 28 až 31 V 5, 6. 9, 14 až 16 H 2 až 6, 11 až 17

*) Označení přírodních stanovišť je uvedeno v příloze č. 1.

2200

26

Důvodová zpráva I. Všeobecná část

Při zabezpečování všestranného rozvoje naší socialistické společnosti plní významnou úlohu odvětví zemědělství. Za 25 let budování socialistického zemědělství byla s výraznou pomocí státu, dělnické třídy a celé společnosti vybudována výkonná výrobní základna, zvýšil se počet kvalifikovaných odborníků schopných úspěšně organizovat zemědělskou velkovýrobu a zvýšila se l pracovní iniciativa. To vše se pozitivně odráží v dynamickém růstu zemědělské produkce, zkvalitňováni její struktury i ve stále lepším uspokojování potřeb společností zemědělskými výrobky. Zvláště úspěšně se zemědělská výroba rozvíjí v posledních letech, zejména v období po XIV. sjezdu KSČ, který orientoval zemědělství na další zvyšování výroby cestou její efektivní intenzifikace, na další koncentraci a specializaci výroby, uplatňování vědeckotechnických poznatků a velkovýrobních forem hospodaření. Ve srovnání s rokem 1967 vzrostla do roku 1973 hrubá zemědělská produkce o 20, 5 % a tržní produkce o 27, 2 %. Za léta 1971—1973 byl ve srovnání s pětiletým plánem překročen plán tržní produkce do státních fondů o 3, 5 % a meziroční nárůst dosahuje 5, 9 %. To umožnilo nejen stabilizovat trh potravin, ale l postupně snižovat dovoz některých produktů. Na dosahovaných výsledcích se vedle obětavé práce družstevníků a pracovníků v zemědělství při soustavném zvyšování úrovně řídící a organizátorské činnosti výrazně podílí upevňování a rozvíjení svazku dělnické třídy a rolnictva. Jedním z jeho konkrétních projevů jsou stále vyšší dodávky výrobních prostředků pro zemědělství, včetně zvyšování jejich kvality a účinnosti. V současné době se materiálové vklady podílejí na celkové zemědělské produkci již více než polovinou. Celkový objem investic pouze za první 4 roky této pětiletky bude vyšší proti plánu o 5, 5 mld Kčs, tj. o 11, 2 %. Proti pětiletému plánu jsou vyšší i dodávky průmyslových hnojiv a agrochemikálií pro zemědělství. Rostoucí úloha průmyslu ovlivňuje nejen růst zemědělské produkce, ale i charakter výroby. Zemědělská výroba se tak stále více přibližuje charakteru průmyslové výroby. Socialistický průmysl, který sehrál rozhodující úlohu při socialistické přestavbě zemědělství, sehrává významnou úlohu i při překonáváni dosavadních podstatných rozdílů mezi velkovýrobou v průmyslu a zemědělstvím. Prohlubující se vzájemné sepětí průmyslu a zemědělství představuje nový významný prvek v rozvoji socialistické společnosti, který má pozitivní výsledky i při upevňování hos-

podářské moci státu a v uspokojování rostoucích potřeb společnosti. Proto KSČ klade rozvíjení tohoto spojení na jedno z předních míst své hospodářské politiky státu a vytváří všechny nezbytné předpoklady pro jeho uskutečňování. K těmto předpokladům patří nejen soustavná pozornost věnovaná odvětvím, která zabezpečují materiálně technickou základnu dalšího rozvoje zemědělství, a to l řada opatření, včetně finanční podpory státu tak, aby zemědělství mohlo této základny ve stále větší míře využívat. Jen za první tři roky současné pětiletky bylo poskytnuto zemědělství formou přímých dotací a subvencí z celospolečenských zdrojů 14, 4 mld Kčs, z toho JZD 6, 8 mld Kčs. Na rok 1974 je plánováno pro tyto účely 4, 8 mld Kčs (z toho pro JZD 2, 4 mld Kčs). Kromě uvedených přímých dotací a subvencí jsou ze státního rozpočtu rovněž uhrazovány cenové rozdíly při dovozu některých základních surovin pro zemědělství. V roce 1973 činila tato úhrada jen u pokrutin, šrotu, živočišných mouček a fosfátů 1,9 mld Kčs, přičemž pro r. 1974 se předpokládá zvýšení této úhrady na 2, 4 mld Kčs. Rychlý růst zemědělské výroby spolu se zvyšující se produktivitou práce příznivě ovlivnily i vývoj důchodů zemědělských podniků. V důsledku toho se zvýšil i stav akumulačních fondů u JZD a státních statků, které proti roku 1967 vzrostly ke konci roku 1973 z 8 mld Kčs na 16, 5 mld Kčs (bez obratového fondu). U JZD se přitom výrazně omezila potřeba úvěrů včetně snížení dosavadních úvěrů. Současně se zvýšila l vybavenost zemědělství základními fondy. Příznivý vývoj důchodové situace zemědělských podniků se projevuje pozitivně i v úrovni odměn pracovníků, zejména družstevníků a v jejich životní úrovní. Průměrná výše odměn v JZD překročila již úroveň mezd na státních statcích a poměrně rychle se sbližuje s průměrnými odměnami v celení národním hospodářství. Zatímco v roce 1970 činila srovnatelná průměrná měsíční odměna v národním hospodářství 1937 Kčs a v JZD 1685 Kčs, v roce 1973 činila tato výše v národním hospodářství 2161 Kčs a v JZD dosáhla odměna na trvale činného pracovníka 2075 Kčs. Postupně dochází i ke zlepšování sociálního zabezpečení členů JZD a jejich rodinných příslušníků. V důsledku nerovnoměrného vývoje důchodů v JZD i nestejného přístupu k jejich rozdělováni na spotřební a akumulační fondy jsou však odměny značně rozdílně. Za dosahovanými příznivými výsledky v rozvoji zemědělské výroby se však skrývají i některé nedostatky, a to jak v plnění výrobních úkolů, tak l v celkové efektivnosti. Vážným problémem, jehož vyřešení by výrazně přispělo k další mobilizaci

27 rezerv, je zejména nerovnoměrnost vývoje zemědělské výroby i úrovně hospodaření v jednotlivých výrobních oblastech, jakož i uvnitř stejných výrobních pásem. Vedle subjektivních faktorů, zejména rozdílné úrovně řídící a organizátorské práce, ovlivňuji dosažené výsledky zemědělských organizací především přírodní podmínky, rozdílná struktura výroby l různá vybavenost pracovními silami a výrobními prostředky. Tato diferenciace, kromě svých výrobně ekonomických důsledků, má i své závažné sociálně politické aspekty. Proto je nezbytné, aby stát a jeho řídící orgány ve své činnosti důsledněji než dosud přistupovaly k řešení těchto problémů. I když prvořadým úkolem je a zůstává konkrétní organizátorská pomoc státu a jeho orgánů, musí tomuto procesu účinněji než dosud napomáhat l soustava ekonomických nástrojů. Nejde přitom o to, aby tato soustava vedla k nivelizaci a zakrývání rozdílů mezi dobře a špatně hospodařícími podniky. Soustava ekonomických nástrojů musí umožňovat, aby podniky, které lépe hospodaří a dosahují lepších výsledků, měly z toho l příslušný ekonomický efekt. Naproti tomu však soustava ekonomických nástrojů nesmí svou základní konstrukcí napomáhat k prohlubování neodůvodněné diferenciace vyplývající především z rozdílných objektivních podmínek. V souvislosti s prohloubením soustavy plánovitého řízení pro období šestého pětiletého plánu byla analyzována účinnost jednotlivých ekonomických nástrojů i z těchto hledisek a Jsou hledány cesty, jak uvést působení jednotlivých nástrojů do souladu s potřebami současného rozvoje zemědělství. Specifičnost výrobního procesu v zemědělství, zejména působení přírodních podmínek, úloha zemědělství při zabezpečování výživy obyvatelstva, velké množství organizací při převaze skupinového vlastnictví, si vyžadují samostatný a diferencovaný přístup při stanovení systému vztahu ke státnímu rozpočtu. A. SOUČASNÝ SYSTÉM ZDANĚNI

Zdanění organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb je v současné době upraveno: 1. Zákonem o zemědělské dani č. 112/1966 Sb., který má dvě složky, a to daň z pozemků a daň z důchodů. Dani z pozemků podléhají veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda a tuto daň platí každý uživatel těchto pozemků (organizace i občané). V současné soustavě ekonomických nástrojů v zemědělství jsou zemědělským podnikům uhrazovány výrobní náklady cenou zemědělských pro-

duktů, vyjadřující náklady na jejich výrobu v podstatě v průměrných přírodních podmínkách. Vliv rozdílných přírodních podmínek, které ovlivňují výši důchodů Jednotlivých zemědělských podniků, je při této konstrukci cen řešen daní z pozemků, jež odčerpává část důchodu dosahovaného podniky hospodařícími v lepších přírodních podmínkách a dále diferenciálními příplatky na tržní produkci, které jsou poskytovány podnikům hospodařícím v horších přírodních podmínkách. Daň z pozemků má především tyto základní funkce: a] zmírňuje rozdíly v důchodech zemědělských podniků vyplývající z vlivu rozdílných přírodních podmínek; b) má působit též na lepší využívání zemědělské půdy. Tato daň je stanovena pevnou sazbou na l ha zemědělské půdy a její výše je odstupňována podle přírodních stanovišť a činí 10 Kčs až 930 Kčs. Pro nejhorší přírodní stanoviště (cca 18, 5% zemědělské půdy, z toho v ČSR 9, 3 % a v SSR 34 %) sazby této daně nejsou stanoveny. Dosavadní zkušenosti ukazují, že daň z pozemků se v podstatě osvědčila a její působení nelze nahradit jiným nástrojem. V současné době však sazby daně již plně nevyjadřují změněné podmínky a vztahy při tvorbě a rozdělení důchodů v rozdílných přírodních podmínkách. Rovněž tak je tomu i u diferenciálních příplatků. Při stanovení dosavadních sazeb daně z pozemků se vycházelo z podmínek a dosažených výsledků za léta 1963 až 1965. Pro poslední roky je však vcelku charakteristická podstatně vyšší úroveň zemědělské výroby, zejména v nejprodukčnějších oblastech, což je výsledek všeobecné intenzifikace zemědělské výroby při její diferencované účinnosti v rozdílných přírodních podmínkách. Daň z důchodů je pohyblivou složkou zemědělské daně. Vztahuje se na JZD, státní statky, šlechtitelské a semenářské statky a podniky, jakož i na občany, kteří mají příjem z provozování zemědělské výroby. V soustavě ekonomických nástrojů v oblasti zemědělství má působit jako činitel působící na ekonomicky odůvodněné rozdělování a užití hrubého důchodu v zemědělských podnicích. Základem zemědělské daně z důchodů je hrubý důchod snížený o zaplacenou daň z pozemků, o příděly podnikovým fondům (s výjimkou fondu pracujících], o pojistné majetkového pojištěni, o příspěvky na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků a zvýšený o částky použité pro osobní nebo společenskou spotřebu z fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato daň se vyměřuje sazbou, která je dána procentem odpovídajícím částce přesahující 1000

28 X

Kčs průměrného měsíčního důchodu na jednoho přepočteného pracovníka a činí nejvíce 10 % z upraveného hrubého důchodu jako základu daně. Daň se nevyměří podnikům, kde průměrný měsíční důchod na jednoho pracovníka nepřesahuje 1000 Kčs. Z hodnocení dosavadního působení soustavy zdaňování JZD a státních statků vyplynulo, že dochází k nežádoucímu prohlubování důchodové diferenciace mezi jednotlivými organizacemi, a to jak v rozdílných, tak i stejných přírodních podmínkách. Jde zejména o vlivy rozdílné rentability rostlinné a živočišné výroby, značně rozdílné struktury výroby, nestejné vybavenosti výrobními prostředky, jakož i o další činitele, kteří výrazně ovlivňují rozdílnou výši důchodů zemědělských organizací. Dosavadní systém zdanění, který je v důchodové složce daně založen v podstatě jen na zdaňování fondu osobní spotřeby bez vztahu k dosaženým hospodářským výsledkům (zisku), nemůže účinně působit na zmírňování rozdílů v důchodové situaci ani na vývoj odměn. U JZD hospodařících v horších přírodních podmínkách dosavadní systém zdaňování důchodovou situaci zpravidla zhoršuje a u organizací hospodařících v lepších přírodních podmínkách dostatečně nereaguje na vytvořený vyšší zisk, který je ovlivněn především objektivními činiteli. Nedostatečné regulační působení této složky daně se projevuje v tom, že s růstem rentability zpravidla klesá daňové zatížení zisku. Například zatímco u družstev s rentabilitou 5—10 % činilo v roce 1972 zatížení zisku důchodovou daní v průměru 16, 3%, družstva s rentabilitou 30—35% odváděla touto daní v průměru pouze 12, 3 % z vytvořeného zisku. Zisk na l ha zemědělské půdy je přitom značně rozdílný. V jednotlivých pásmech rentability činilo rozpětí zisku u JZD za rok 1972 včetně dotací a subvencí k hospodářskému výsledku 495 až 8283 Kčs. Značně diferencovaná výše důchodů se u jednotlivých družstev promítá v rozdílné úrovni odměn a vybavenosti podniků. Tak např. v roce 1972 byla u 24 % JZD nižší odměna než 17 000 Kčs, zatímco 12, 4 % mělo průměrnou čistou odměnu vyšší než 23 000 Kčs. Porovnáme-li krajní případy, potom 18 JZD vyplatilo průměrné odměny nižší než 11000 Kčs a 44 JZD vyšší než 30 000 Kčs. Zatímco skupina nadprůměrných družstev vytvořila v roce 1972 v přepočtu na ha zemědělské půdy fond akumulace ve výši 1746 Kčs, skupina podrůměrných družstev pouze ve výši 716 Kčs. Rozdíl v hodnotě základních prostředků mezi nadprůměrnými a podprůměrnými družstvy ČSSR činil v průměru let 1967—1970 na ha zemědělské půdy 3400 Kčs a v roce 1972 již 5700 Kčs.

Na rozdílnou důchodovou situaci nemůže dostatečně reagovat daň z pozemků, jejíž výše je stanovena především s ohledem na přírodní podmínky, avšak bez dostatečného zřetele k diferenciaci v tvorbě důchodů. JZD s vysokou úrovní důchodů mají finanční a ekonomické předpoklady dále zvyšovat výrobu a získávat kvalifikovanější kádry, zatímco část družstev s nízkou úrovní důchodů, která by především vyžadovala kádrově posílení a zlepšení vybavenosti základními fondy, nemá k tomu účelu dostatek prostředků. Dosavadní daňový systém měl ve své době nesporně oprávnění a přispěl k rozvoji zemědělství. V současné době však již neodpovídá změněným ekonomickým podmínkám i potřebám další intenzifikace zemědělské výroby. 2. Vyhláškami č. 45 a č. 46/1969 Sb. byla zavedena vyrovnávací daň z obratu ve výši 10 % z tržeb z nezemědělské činnosti u JZD a státních statků. Zavedením této daně se sledovalo vytvořen! relativně stejných ekonomických podmínek pro provozování nezemědělské činnosti ve srovnání s ostatními podniky zabývajícími se stejnou nebo podobnou činností. Tato vyrovnávací daň přes své nesporné kladné působení má však i některé nedostatky, jako zejména obtížně vymezení období vegetačního klidu. 3. Zákonu o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení č. 113/1971 Sb. podléhají některé organizace zemědělské výroby (s výjimkou těch, které podléhají zemědělské dani z důchodů) a zemědělských služeb (např. strojní a traktorové stanice, opravny zemědělských strojů, zemědělské zásobovací a nákupní podniky). Důchodová daň má dvě složky, a to daň ze zisku a daň z objemu mezd. Základem daně ze zisku je upravený bilanční zisk. Sazby jsou stanoveny progresivně v závislosti na dosažené rentabilitě a sazba se zvyšuje za podíl nezemědělské činnosti. Daň z objemu mezd je doplňkovým nástrojem mzdové regulace a její konstrukce je stejná jako u ostatních poplatníků této daně. Mimo tuto daň platí tyto organizace příspěvek na sociální zabezpečení, a to pouze z mezd připadajících na nezemědělskou činnost. 4. Ostatní státní hospodářská organizace v působnosti ministerstev zemědělství a výživy (např. potravinářský průmysl, zemědělské stavby, projekční organizace) podléhají od 1. ledna 1972 odvodům do státního rozpočtu podle zákona č. 111/1971 Sb. 5. Zdanění pracovních příjmů u pracovníků v pracovním poměru k zemědělským organizacím je upraveno zákonem o dani ze mzdy č. 76/1952 Sb. Příjmy členů jednotných zemědělských družstev a

29

osob trvale v družstvu pracujících nepodléhají dani ze mzdy a jsou osvobozeny i od zemědělské daně. Z úhrnu peněžních pracovních odměn vyplácených členům JZD a osobám v družstvu trvale pracujícím odvádí JZD příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši 12, 5% (§ 112 zákona č. 103/1964 Sb., ve znění zákona č. 116/1967 Sb. ]. Z uvedeného přehledu vyplývá, že současný způsob zdaňováni organizaci zemědělské výroby a zemědělských služeb je značně nejednotný, což se nepříznivě projevuje zejména při postupné realizaci koncentrace, specializace a kooperace. Rozbory působeni současného zdaňováni zemědělských organizaci prokazují, že dosavadní systém neodpovídá již novým podmínkám a potřebám dalšího Intenzivního rozvoje zemědělství. Proto v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, který zdůraznil, že ke splněni vytyčených úkolů je nutno zaměřit i investiční, subvenční, intervenční a daňovou politiku státu, se navrhuje uplatnit nový systém zdaňování zemědělských organizací. B. HLAVNÍ CÍLE NOVÉ OPRAVY ZDANĚNÍ

Návrh zdaněni zemědělských organizaci sleduje v souladu s celkovými záměry Intenzivního rozvoje zemědělství především: a) odstranit nedostatky dosavadní právní úpravy zamědělské daně, zejména v její pohyblivé složce, založené na systému hrubého důchodu; b) zmírňovat rozdíly v důchodech zemědělských organizací vyplývající především z rozdílných přírodních podmínek, a to úpravou sazeb daně z pozemků se současnou úpravou diferenciálních příplatků a dále i zavedením progresivního zdaněni zisku; c) přispívat k vytváření podmínek pro rozvíjení Integračních a kooperačních vztahů v zemědělství sjednocením zdanění všech podniků zemědělské výroby a služeb a dále tím, že společné zemědělské podniky s převážně zemědělskou výrobou a agrochemické podniky budou přímo ze zákona přechodně osvobozeny od daně ze zisku; d) zajišťovat přiměřený podíl organizací a státu na výsledcích hospodaření formou progresivního zdaňováni zisku založeného na výši dosahované rentability; e) sjednotit daňový systém pro všechny organizace zabývající se zemědělskou výrobou a službami tak, aby byly vytvořeny z hlediska zdanění relativně stejné podmínky při provozování obdobných činností.

C. FINANČNÍ DOPAD

Návrh nového systému zdanění zemědělských organizací vychází ze zásady zachování celkového finančního vztahu ke státnímu rozpočtu, a to na srovnatelné úrovni roku 1972. Tato zásada bude respektována jak z hlediska celostátního, tak l ve vztahu k jednotlivým republikám. Podle údajů vycházejících z výsledků dosažených za rok 1972 dojde při uplatnění navrhovaného systému zdaněni po přihlédnuti k předpokládaným slevám ve srovnáni s dosud uplatňovaným daňovým systémem u jednotlivých skupin zemědělských organizaci k těmto změnám (v mil. Kčs): ČSR

SSR

ČSSR

1. JZD (bez daně z překro— 7 čení mezd a odměn)

+86

+ 79

2. Státní statky, šlechtitelské a semenářské statky a podniky —55

-5

— 60

3. Organizace zem. služeb a ostatní zemědělské organizace —67

-37

—104

4. Odvody z motor. vozidel

— 3

—

+ 41

— 94

Zemědělské organizace celkem

— 6

—135

9

K nejpodstatnějším změnám ve výši daně dojde především u JZD. Celkové daňové zatížení se sníží nebo zůstane zachováno u více než poloviny (53, 3%) JZD. U ostatních JZD zpravidla s vyšší rentabilitou dojde k zvýšení daně. K zvýšeni daně nad 0, 5 mil. Kčs dojde u 131 JZD, která dosahují značně vysokou rentabilitu (v průměru 35%). U převážné části JZD činí zvýšení nebo snížení daně maximálně 50 tis. Kčs. Podle úrovně průměrných nákladových mezd u JZD za rok 1972 a při stanoveni hranice rozhodné pro uplatnění daně z překročení mezd a odměn ve výši 19 100 Kčs, tj. úrovně dosažené u státních statků v ČSR, by u JZD činila tato daň 228 mil. Kčs. Výše daně z překročení mezd a odměn u JZD bude však odvislá od dosažené úrovně průměrných nákladových mezd v jednotlivých letech a stanovené hranice, nad niž budou tyto mzdy zdaňovány. I když nová zemědělská daň bude znamenat mírné zvýšeni daňových povinností JZD, zůstanou vcelku zabezpečeny předpokládané potřeby reprodukce. U JZD hospodařících v horších přírodních podmínkách budou s účinnosti od 1. ledna 1975 zvýšeny diferenciální příplatky, a to cca o 125 mil. Kčs.

30

U státních hospodářských organizaci zemědělské výroby a služeb dojde podle kvantifikace za jednotlivé podniky převážně k snížení daně, což umožní l přiměřené snížení poskytovaných dotací. Za účelem dodržení celkového vztahu ke státním rozpočtům bude výsledný finační dopad řešen: a] snížením dotaci a subvencí ze státního roz* počtu u vybraných zemědělských organizací, b) výsledný rozdíl, tj. zvýšeni daně, včetně daně z překročeni nákladových mezd a odměn, bude použit především k úhradě navrhovaného zvýšení diferenciálních příplatků u JZD (cca 125 mil. Kčs), Jakož l k dalšímu účelovému financováni zemědělství v rámci jednotlivých republik. U nezemědělských organizací, které jsou poplatníky daně z pozemků, se předpokládají oboustranné dopady menšího rozsahu. U občanů, kteří jsou poplatníky daně z pozemků, dojde v důsledku navrhovaných změn sazeb této daně pouze k nepodstatným oboustranným změnám. Ve zdanění příjmů občanů ze zemědělské výroby se počítá s částečným zvýšením daně, neboť v návaznosti na celkovou intenzifikaci zemědělské výroby za uplynulé období, se navrhuje úměrné zvýšení norem výnosnosti rozhodných pro stanovení této daně a u příjmů ze specializované rostlinné a živočišné výroby prováděné ve větším rozsahu bude uplatněno vyšší zdanění, a to formou daně z příjmů obyvatelstva (zák. č. 145/1961 Sb.). Dosažené výsledky za rok 1973 u JZD a státních statků jsou obsaženy v příloze č. l důvodové zprávy. Z těchto výsledků vyplývá, že v uplynulém roce kromě příznivého splnění kvantitativních ukazatelů, došlo rovněž k výraznějšímu zvýšení zisku, a to při mírném zvýšení rentability. U JZD se oproti dosaženému zisku za rok 1972 ve výši 6381 mil. Kčs při rentabilitě 14,93 % zvýšil v roce 1973 zisk na 7308 mil. Kčs, přičemž se zvýšila i rentabilita, která dosáhla úrovně 16, 06%. V návaznosti na zvýšenou úroveň průměrných odměn i hrubého důchodu se zvýšila v roce 1973 i zemědělská daň z důchodů, a to z 937 mil. Kčs v roce 1972 na 1120 mil. Kčs. Daň z pozemků se mírně snížila (o 26 mil. Kčs].

šesti okresech se prokazuje, že navrhovaná daň bude působit v souladu se stanovenými záměry. II. Zvláštní část K § l — Úvodní ustanovení Navrhovaný systém zemědělské daně vychází, pokud jde o daň z pozemků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby, z principů dosavadního zákona o zemědělské dani. V dani ze zisku, dani z mezd a odměn a příspěvku na sociální zabezpečení navazuje návrh zákona na principy zdanění organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb podle zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečeni. Při respektování specifičnosti zemědělské výroby se navrhovaným řešením sbližuje systém zemědělské daně s principy odvodů platnými v ostatních odvětvích národního hospodářství. K § 2 — Předmět daně z pozemků Ve vymezení předmětu zemědělské daně se nenavrhuji změny oproti dosavadnímu stavu. Hospodářsky využívanými vodními plochami jsou rybníky s chovem ryb a vodní plochy využívaně pro pěstování řas, rákosu, orobince a ostatních technických vodních rostlin, nikoli však vodní plochy využívané jako koupaliště. K § 3 — Osvobození od dané z pozemků Proti dosavadnímu stavu se osvobození rozšiřuje o pozemky nově osázené bobulovinami (rybíz, angrešt aj. ), které rovněž v prvních letech po osázeni nedávají plný užitek. Toto dočasné osvobození se navrhuje v zájmu podpory velkovýroby, koncentrace a specializace i na tomto úseku. Dále se rozšiřuje osvobození i na pozemky ve správě a užívání okresních a krajských národních výborů. Důvodem pro toto osvobození pozemků je zachování stejné zásady jako u pozemků užívaných místními národními výbory, přičemž daň z pozemků Je u národních výborů pouze průběžnou finanční položkou. Osvobozeny budou pozemky spravované a užívané přímo národními výbory nebo jejich rozpočtovými organizacemi včetně jejich orgánů státní památkové péče a ochrany přírody. Za Intenzívni ovocné sady se považují pouze pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zákrsky a vřetena.

U státních statků se za rok 1973 oproti roku 1972 zvýšil zisk z 200 mil. Kčs na 523 mil. Kčs, a to při růstu rentability z 1, 38 % na 3, 46 %. Úměrně k dosaženým výsledkům se zvýšila i dosavadní K § 4 — Poplatníci daně z pozemků zemědělská daň. V okruhu poplatníků se nenavrhují oproti souPodle celkových propočtů dosavadní a navrho- časnému stavu žádné změny. Pro subjektivní davané daně na základě dosažených výsledků za rok ňovou povinnost není rozhodný vlastnický nebo 1973 a podrobného ověření a srovnáni dopadu daně jemu obdobný vztah k půdě. Povinnost platit daň za roky 1972 a 1973 u všech JZD ve vybraných z pozemků má vždy uživatel bez ohledá na to, zda

31 je současně vlastníkem či nikoliv. Povinnost platit daň se proto vztahuje na všechny socialistické i nesocialistické organizace a na občany, pokud jsou uživateli půdy podléhající zdaněni. Výjimku tvoří pozemky, které jsou užívány jako záhumenky a které pro účely zdanění se zahrnují do celkové výměry pozemků jednotného zemědělského družstva. Shodně s dosavadní úpravou se ponechává v zákoně ustanovení o tom, že jednotné zemědělské družstvo může požadovat od svých členů náhradu daně z pozemků placené ze záhumenku.

nejsou navrhovány ani minimální sazby daně z pozemků. Od dosavadního stavu se návrh liší i tím, že v přírodních stanovištích, v nichž budou poskytovány diferenciální příplatky, nebude uplatňována daň z pozemků a opačně. U hospodářsky využívaných vodních ploch nejsou zpravidla výsledky hospodařeni závislé na jejich zařazeni do přírodního stanoviště a proto, se pro tyto plochy ponechává jednotná sazba daně na l ha, bez ohledu na zařazení katastrálního území obce do přírodního stanoviště.

K § S — Základ dané z pozemků

V souladu se společensko-ekonomickým posuzováním pozemků patřících k rodinným domkům nebo sloužícím k rekreačním účelům navrhuje se stejně jako doposud nezapočítávat tyto pozemky, pokud nepřekročí stanovenou výměru, do základu daně. Zastavěná plocha se do této výměry nezapočítává proto, že je z ní placena domovní daň. Za pozemek určený k rekreačním účelům, který se nebude započítávat do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani, se považuje pozemek do výměry 400 m2, na kterém je nebo bude postavena rekreační chata, nebo který slouží jako zahrádka k rekreačním účelům. Oproti dosavadnímu stavu se vypouští ustanovení o tom, že do základu daně se nezapočítává výměra samostatných pozemků (zahrad], činí-1i nejvýše 400 m2. Tím se sleduje zejména to, aby bylo odstraněno zvýhodnění uživatelů několika pozemků oproti uživatelům téže nebo i menší výměry jednoho pozemku.

V ustanoveni o sníženi daně se navrhuje oproti dosavadnímu stavu změna v tom směru, že poplatníkům, jejichž zemědělská půda nebo její část byla během roku rozhodnutím příslušného orgánu natrvalo odňata zemědělské výrobě, bude možno poskytovat sníženi daně z pozemků nikoliv pouze maximálně o 50 °/o, ale bez omezení, neboť dojde-li k takové změně již počátkem roku, není 50% snížení daně úměrné. Ve stejném rozsahu se navrhuje možnost snížení daně z pozemků, jde-li o pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě, neboť tyto pozemky jsou osvobozeny od daně počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda dočasně odňata zemědělské výrobě. Za pozemky, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě se kupř. považuji poddolované plochy, letištní pozemky, pozemky poškozené účinky exhalací, pozemky v ochranných pásmech vodních zdrojů, pozemky, na nichž bylo zřízeno ochranné pásmo k nemovité kulturní památce, zanedbané nebo devastované pozemky, které zemědělská organizace přebírá od soukromých držitelů.

K § 6 — Sazba daně z pozemků

K § 8 — Poplatníci dani ze zisku

Sazby daně připadajíc na l ha pozemku jsou odstupňovány podle přírodních stanovišť. Navrhované změny sazeb daně z pozemků vycházejí ze zásadního zhodnocení přírodních stanovišť s přihlédnutím k dosaženým hospodářským výsledkům za léta 1969—1971. Tím dochází i k sblížení sazeb této daně v celé ČSSR. Na rozdíly ve výši důchodů dosahovaných ve stejných přírodních stanovištích bude reagovat progresivní zdanění zisku.

Okruh poplatníků daně ze zisku zahrnuje jednak organizace, které doposud podléhají dani z důchodů podle zákona č. 112/1968 Sb., o zemědělské dani, a dále organizace zemědělské výroby a služeb, které doposud platí důchodovou daň podle zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení. Poplatníky jsou společné zemědělské podniky i společné družstevní podniky, tj. organizace vzniklé při kooperaci zemědělských podniků před účinností vyhlášky č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby. Vzhledem k tomu, že nelze jednoznačně vymezit definici podniků zemědělských služeb, příp. i zemědělské výroby, bude v prováděcí vyhlášce uveden seznam organizaci, na něž se bude vztahovat povinnost daně ze zisku podle tohoto zákona. Ve sporných případech, zejména u nově vzniklých podniků, rozhodne o způsobu zdanění příslušné ministerstvo financí, a to podle navrhovaného zákonného zmocnění [§ 56 odst. 2 písm. d)].

Rozhodujícím faktorem pro navrhovanou úpravu daně z pozemků je však i nadále soubor klimatických, půdních a terénních činitelů a z nich vyplývajících podmínek pro dosahování rozdílných výnosů včetně rozdílné úrovně zisku. Při úpravě sazeb bylo přihlíženo rovněž k potřebám reprodukce a vybavenosti zemědělských organizací v jednotlivých přírodních stanovištích. V přírodních stanovištích, kde cenová úhrada reprodukčních nákladů zabezpečuje plynulý průběh reprodukce, ale nevytváří mimořádný zisk,

K § 7 — Snížení daně z pozemků

32 K § 9 — Osvobození od daně ze získá

V zájmu podpory kooperace, při které vzniká nová organizace, navrhuje se osvobodit nově budované společné zemědělské podniky s převážná zemědělskou výrobou nebo pro poskytování specializovaných služeb v rostlinné výrobě (agrochemické podniky]. Navrhované osvobozeni přímo ze zákona se bude vztahovat pouze na nově budované podniky, a to od doby jejich vzniku [zápisu do podnikového rejstříku]. Na podniky vzniklé sloučením již existujících společných zemědělských podniků se toto osvobozeni nevztahuje. Snížení daně lze jim v odůvodněných případech poskytnout na základe zmocnění uvedeného v § 56. Pokud by podniky osvobozené od daně ze zisku vyplácely členským organizacím podíly z nezdaněného zisku, budou tyto podíly zdaněny u členských organizací, které je obdrží. K § 10 a 11 — Předmět daně a základ daně ze zisku

U státních hospodářských organizaci včetně státních zemědělských podniků je zvláštními předpisy upraveno, které výdaje a náklady, případně v jakém rozsahu, lze hradit z provozních prostředků. Tak je tomu např. pokud jde o úhradu cestovních výdajů, používáni vlastních osobních vozidel, financováni rekreačních, zdravotních a jiných zařízeni. Tyto předpisy se však nevztahují na zemědělské družstevní organizace. Proto se navrhuje, aby tyto výdaje a náklady pro daňové účely byly posuzovány u družstevních organizaci stejně jako je tomu u ostatních hospodářských organizací. Tím se vytvářejí i stejné podmínky pro posuzováni zisku i jeho zdaněni mezi státním a družstevním sektorem. Toto opatření neznamená omezování pravomoci družstevních organizací, ale slouží pouze k daňovým účelům. K sjednoceni dosavadní praxe při provozování společné činnosti bez vzniku nové organizace navrhuje se pro účely zdaňování rozvrhovat podíl na tržbách, výnosech a nákladech podle výše podílu zisku (pro výpočet rentability, podílu nezemědělské činnosti nepodléhající zvýšení daně ze zisku apod. ). K § 12 a 13 — Připočitatelné a odpočitatelné položky

Příspěvky a subvence, pokud byly zahrnuty do nákladů a k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, popřípadě které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jsou připočitatelnou položkou. Tím se sleduje hospodárné vynakládání prostředků tak, aby nedocházelo k neoprávněnému zkracování zisku i daně.

Poskytování dobrovolných příspěvků z nezdaněných prostředků podle důchodové situace jednotlivých zemědělských organizací by bylo v rozporu s potřebou zabezpečeni rovnoměrné vybavenosti jednotlivých obcí, kterou Je nutno řešit v rámci plánu a rozpočtu. Zemědělské organizace, zejména JZD, mohou poskytovat tyto prostředky po zdanění, přičemž se mohou úspěšně podílet na plnění volebních programů, zejména brigádnickou výpomocí i využitím vlastních kapacit. Podle navrhované úpravy výjimek z nezemědělské činnosti nebudou přitom práce a dodávky prováděné v rámci akce Z (fakturované národním výborům) považovány pro účely této daně za nezemědělskou činnost. Pro účely této daně budou, výdaje na pohoštěni a dary uznávány u družstevních organizací pouze do výše stanovené při projednávání ročního plánu. Touto úpravou se sleduje stejné posuzování těchto výdajů a nákladů u družstevních a státních organizací. Dotacemi a subvencemi určenými k úhradě nákladů (které snížily zisk] jsou např. stabilizační dotace, účelové dotace do provozu, účelové subvence na výchovu učňů, dotace z fondu stabilizace pracovních sil apod. Nezahrnují se sem dotace, které jsou nadřízenými orgány přidělovány přímo do jednotlivých fondů (např. na investice]. K § 14 — Sazba daně ze zisku

Progresivní, forma zdanění zisku se uplatňuje jak z důvodů značných rozdílů v důchodech podniků, vyplývajících především z objektivních podmínek, tak z důvodů případných rozdílů hospodaření v jednotlivých létech (klimatické podmínky — vyšší daň v příznivých a nižší v nepříznivých létech). Progresivní zdaňování zisku též vhodně doplňuje princip zdaňování zemědělských podniků daní z pozemků. Progresívní zdaněni zisku umožňuje, aby část diferenciální renty, která není odčerpána daní z pozemků, byla podrobena dani ze zisku. Tím, že zisk pro účely výpočtu rentability bude upravován o zaplacenou daň z pozemků, se stanoví reálnější základ pro daň ze zisku. Sazba progresivní daně ze zisku je stanovena tak, aby odpovídala rozdílné úrovni rentability při vytvořeni rovnoměrného prostoru hmotné zainteresovanosti na zvyšování hospodárnosti ve všech pásmech rentability. S ohledem na strukturu činnosti nákupních a zásobovacích organizaci a obtížné vymezení nezemědělské činnosti, se navrhuje uplatnit pro tyto organizace lineární zdaněni zisku, které ve srovnání s úrovní této daně za r. 1972 je nižší. Navrhovaná lineární sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství a u poplatníků v likvidaci odpovídá sazbě platné v zákoně o důchodové dani, které dosud podléhaly.

33 K § 15 — Zvýšení dané za nezemědělskou činnost

Navrhované zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost sleduje vytvoření relativně stejných podmínek v oblasti daní a odvodů u všech organizací zabývajících se přibližně stejnými činnostmi. Tím je současně sledován cíl přednostně orientovat zemědělské organizace na intenzívní rozvoj zemědělské výroby. Nutný rozsah výjimek z nezemědělské činnosti bude v souladu s navrhovaným zmocněním stanoven v prováděcí vyhlášce tak, aby odpovídal podmínkám zemědělství i potřebám celého národního hospodářství v daném časovém období. Z výroby a prodeje nezemědělských výrobků dodávaných zemědělským organizacím se výjimky týkají vybraných skupin zemědělských strojů včetně náhradních dílů, dřiví a stavebních hmot vlastni výroby dodávaných i pro akce Z, krmiv, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, povřísel a pytlů a dále některých potravinářských výrobků vyrobených z vlastních zemědělských surovin (např. ovčí sýr, smetana, sušeně ovoce, polotovary ze syrových brambor a tříděná vejce]. Z prací a služeb poskytovaných nezemědělským organizacím a občanům se výjimky týkají zejména dopravy zemědělských výrobků vlastní výroby, zalesňováni, těžby a dopravy dřeva pro lesní závody, udržováni sjízdnosti pozemních komunikací v zimním období, melioračních prací, provádění ochranných postřiků, dezinfekce, deratizace, dezinsekce, inseminace, hubení plevelů, jakož i polních a rekultivačních prací. Za nezemědělskou Činnost pro účely tohoto zákona nebudou považovány dále opravy traktorů a zemědělských strojů, včetně náhradních dílů (bez rozdílu odběratele], práce a služby prováděné pro členy a pracovníky JZD, státních statků, společných zemědělských podniků a práce a služby pro národní výbory v rámci akce Z. Za nezemědělskou činnost bude však považován veškerý prodej výrobků ve vlastních maloobchodních prodejnách včetně pohostinství a u Chmelařství o. p. i prodej zemědělských výrobků jiným než zemědělským organizacím. Vzhledem k tomu, že nezemědělská činnost u JZD, státních statků a šlechtitelských a semenářských podniků a statků prováděná v období vegetačního klidu tvoři přirozený doplněk zemědělské výroby, navrhuje se, aby část tržeb z nezemědělské činnosti nebyla u těchto organizací podrobována zvýšeni daně ze zisku. Rozsah tržeb vyjmutých ze zvýšeni daně (od 3 do 40%] bude stanoven v prováděcí vyhlášce s přihlédnutím k rozdílným přírodním podmínkám. V nejlepších přírodních stanovištích (se sazbou daně z pozemků od 750 do 1000 Kčs) bude z tržeb z nezemědělské činnosti podléhat zvýšeni část přesahující

3 % celkových tržeb, kdežto v nejhorších přírodních stanovištích (horské oblasti, vrchoviny a pahorkatiny) bude činit tato část 40 %. K § 16 — Maximální výše daně ze zisku

Ustanovením o maximální výši daně ze zisku se sleduje, aby tato daň včetně zvýšení za nezemědělskou činnost nepřesáhla hranici 70 % upraveného základu daně. K § 17 — Daň z mezd a odměn

Různé způsoby zdanění mezd a odměn vyplývají z diferencovaně uplatňovaného systému mzdové regulace a systému odměňováni za práci. K § 18—20 — Daň z překročení mezd a odměn

Návrh daně z překročení nákladových mezd a odměn u JZD vychází ze skutečnosti, že u těchto organizací nejsou uplatněny jednotné zásady odměňování a průměrné odměny jsou značně rozdílné, což ovlivňuje úroveň nákladů a zisku. Tím nejsou vytvořeny ani podmínky pro objektivní zdanění zisku. Proto je nutno přiměřeně zdanit mzdy a odměny, které přesáhnou hranici stanovenou vládou ČSSR. Zdanění nákladových mezd a odměn u JZD tvoří proto nezbytnou součást zdanění zisku, přičemž se vztahuje pouze na tu část nákladových mezd a odměn, která přesáhne hranici stanovenou vládou ČSSR pro příslušné období. Stanovená hranice má vycházet ze srovnatelné úrovně průměrné nákladové mzdy u státních statků. Vychází se z toho, že JZD s vyšší úrovní mezd a odměn docilují lepší hospodářské výsledky, které jim umožní hradit tuto daň, aniž by byla ohrožena rozšířená reprodukce a hmotná zainteresovanost. Rozdílnou úroveň hospodaření bude možno vyjádřit v úrovni doplňkové odměny poskytované z prostředků po zdanění. Obdobná forma zdaněni je uplatňována i v některých socialistických státech (SSSR, NDR a MLR). Při výpočtu průměrné odměny se bude vycházet z průměrného evidenčního počtu pracovníků vykazovaného pro všechny účely sociálně ekonomických informací. Tím dojde k sjednocení evidence a omezí se nesrovnalosti ve vykazování počtu pracovníků rozhodného pro výši daně. Podle zmocnění § 55 odst. l písm. b) bude moci vláda ČSSR u JZD, u nichž bude zavedena nová soustava odměňování za práci stanovit, že u těchto organizaci se nebude daň z překročení mezd a odměn uplatňovat. Tím se sleduje podpora zavádění pořádku do odměňování za práci v JZD. K § 21—23 — Daň z celkového oblému mezd

Daň z objemu mezd je doplňkovým nástrojem mzdové regulace, který je uplatněn u všech orga-

34

nizací, které provádějí odvody do státního rozpočtu podle zákona č. 111/1971 Sb., i u poplatníků důchodové daně podle zákona č. 113/1971 Sb. Základ daně l sazba daně jsou shodné se zákonem č. 111/1971 Sb. a č. 113/1971 Sb. K § 24—26 — Daň z individuálních mezd

Tato forma zdanění mezd a odměn je u společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev uplatňována již v současné době. Vzhledem k tomu, že u nich není zaveden systém plné státní regulace mezd (nejsou stanoveny podíly mezd z výkonů, ale pouze mzdové tarify a výkonové normy), navrhuje se tuto formu daně ponechat beze změny. K § 27—29 — Příspěvek na sociální zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení se navrhuje uplatnit v podstatě u stejného okruhu organizací jako doposud, a to i ve stejné výši. Na rozdíl od dosavadního stavu však nebudou tento příspěvek odvádět rovněž společné zemědělské podniky, meliorační družstva, státní plemenářské podniky a velkovýkrmny. Tato změna je odůvodněna tím, že předmět činností u těchto organizací je obdobný činnostem provozovaným JZD a státními statky a že je účelné vytvářet stejné podmínky pro ocenění nákladů na živou práci. Jednotná zemědělská družstva budou odvádět i nadále z úhrnu peněžních pracovních příjmů členů JZD a osob v družstvu trvale pracujících 12, 5% příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení podle § 112 zákona č. 103/ 1964 Sb., ve znění zákona č. 116/1967 Sb. K § 30 — Poplatníci daně

Poplatníkem daně je každý občan provozující zemědělskou výrobu. Pro posouzení daňové povinnosti nerozhoduje, kolik osob provozuje na vlastní nebo společný účet zemědělskou výrobu. Všechny osoby, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, tvoří jeden daňový subjekt. Toto ustanovení má za účel zabránit záměrnému rozdělováni příjmů ze společně provozované zemědělské výroby s úmyslem snížit dopad progresivní sazby daně. K § 31 — Osvobození od dani

Osvobození od daně členů JZD, pracovníků státních statků a pracovníků dalších organizací se však nevztahuje na příjmy z provozování zemědělské výroby na jiných pozemcích než na záhumenkách a pozemcích přenechaných organizacemi pracovníkům k dočasnému užívání.

K § 32 — Předmět daně

Zemědělská výroba u občanů zahrnuje každou činnost, která souvisí s obděláváním pozemků a provozováním živočišné výroby. V tomto pojetí je zemědělskou výrobou a) rostlinná výroba, tj. pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny,, olejniny, pícniny), zvláštních kultur (např. chmel, vinná réva, tabák, paprika, zelenina, jahody, ovoce), léčivých a aromatických rostlin, semen a květin; b) živočišná výroba, tj. chov běžných hospodářských zvířat i specializovaná živočišná výroba (chov kožešinových a laboratorních zvířat, chov včel apod. ). Při provozu zemědělského hospodářství vykonává zemědělec velmi často činnost nebo zaměstnání, které sice nelze přímo zahrnovat pod pojem zemědělské výroby, ale k jejichž vykonávání se pravidelně používá prostředků, které trvale slouží provozu zemědělského hospodářství. Jde pouze o takové činnosti, které jsou bud pokračováním zemědělské výroby (zpracování nebo prodej výrobků vlastního hospodářství), nebo při nichž se využívá prostředků, které trvale slouží zemědělství jako hlavnímu účelu v době, kdy jich není využito při provozu zemědělského hospodářství (povoznictví, orání za mzdu apod. ). Tyto činnosti musí mít vždy charakter vedlejší činnosti vedle hlavního zaměstnání, kterým je provozování zemědělského hospodářství. Za těchto podmínek se příjmy z takových vedlejších činností zdaňuj! spolu s příjmy z provozu zemědělského hospodářství jednou daní. Jestliže se však příležitostná a vedlejší výroba provozuje v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají příjmy z těchto činností dani z příjmů obyvatelstva (podle zákona č. 145/1961 Sb.). Při pěstováni zvláštních kultur (např. vinné révy, papriky, zeleniny, květin) nebo provozování specializované živočišné výroby (např. chov kožešinových zvířat, jako norků) ve větším rozsahu (tzv. po živnostensku) budou podléhat příjmy přesahující ročně 20 tis. Kčs dani z příjmů obyvatelstva podle zákona č. 145/1961 Sb. K § 33 - Základ daně

Zvláštní povaha zemědělské výroby a skutečnost, že většina zemědělských hospodářství provozovaných jednotlivě hospodařícími zemědělci má výměru pod 2 ha zemědělské půdy, má za následek, že téměř v žádném tomto hospodářství provozovaném jednotlivě hospodařícími zemědělci se nevedou účetní záznamy o výsledcích hospodaření. Proto nelze zjišťovat dani podrobený příjem podle skutečně dosažených příjmů. Vzhledem k tomu se

35 v těchto případech vypočítává příjem podle průměrných norem výnosnosti. Ve srovnáni s dosavadní úpravou navrhuje se zvýšit průměrné normy výnosnosti na l ha zemědělské půdy (§ 33 zákona] z dosavadních 1500 až 3500 Kčs na 2200 až 5000 Kčs. Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že v důsledku všestranné intenzifikace zemědělství se postupně zvyšují i výnosy ze zemědělské výroby provozované občany a zvyšujícím se příjmům již neodpovídají současně platné průměrné normy výnosnosti. Příjmy ze specializované rostlinné a živočišné výroby nelze stanovit podle průměrných norem výnosnosti, a proto budou zdaňovány podle skutečně dosažených příjmů po odečtení nákladů souvisejících s touto specializovanou výrobou. Nově se zavádí zdanění příjmů ze zemědělské výroby provozované i na nezemědělské půdě, neboť je-li využívána pro zemědělskou výrobu, je odůvodněné zdaňovat příjmy z této výroby stejně jako ze zemědělské výroby provozované na zemědělské půdě. Na rozdíl od dosavadního stavu se navrhuje, aby u poplatníků, kteří chovají nejvíce 15 včelstev, se nezapočítávaly do základu daně příjmy z prodeje a naturální spotřeby medu. K § 36 - Zvýšeni a snížení daně

Návrh zákona vychází stejně jako dosavadní úprava daně z toho, že sazba daně stanovená pro jednotlivě hospodařící zemědělce platí zásadně pro poplatníky, kteří mají nezletilé děti. Proto poplatníkům, kteří nemají nezletilé děti, se daň zvyšuje o 10%. Na rozdíl od dosavadního stavu se navrhuje, aby orgán vykonávající správu daně mohl zvýšit daň i v případech, kdy poplatník dosahuje ze zemědělské výroby neúměrně vysokých příjmů, tj. takových, které podstatně převyšují příjmy vypočtené podle průměrných norem výnosnosti. V odůvodněných případech, zejména jde-li o poplatníky ve věku nad 65 roků nebo invalidní, může orgán vykonávající správu daně povolit snížení daně (až o 50%). K § 39—53 — Společná ustanovení

Správa daní přísluší v souladu s čl. 12 odst. 4 ústavního zákona o československé federaci č. 143/ 1968 Sb., ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., orgánům republik. Navržená společná ustanovení vycházejí ze zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

Pro poplatníky zemědělské daně podle zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, se v důsledku sjednocení lhůty pro podávání daňového přiznání zkracuje lhůta z konce února na 15. únor. V placení se navrhuje změna v podstatě jen u daně ze zisku, a to u organizací, které dosud podléhají zemědělské dani z důchodů. U těchto organizací se v souladu s tvorbou zisku navrhuje placení záloh na daň ze zisku již v průběhu zdaňovacího období. U ostatních organizací se v podstatě změny v placení nenavrhují. Stejně jako doposud se upravuje vyměření a placení daně v případech, kdy poplatník se během roku stane, nebo přestane být členem JZD (§ 49). V těchto případech není pro daňovou povinnost rozhodný stav k l. lednu běžného roku, ale den vstupu nebo výstupu z JZD. U penále za opožděné placení se navrhuje ponechat pro občany úpravu rozdílnou od úpravy navržené pro organizace, tak aby odpovídala principům platným i u ostatních daní placených obyvatelstvem. K § 54 — Výnos zemědělské daně

V zájmu jednotnosti výkonu správy daně se odchylkou od ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech, navrhuje, aby výnos daně l od organizací řízených federálními ústředními orgány, s výjimkou organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra, byl příjmem rozpočtu republik, popřípadě národních výborů. S ohledem na specifické postavení organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra se navrhuje, jako je tomu doposud, odvádět daň do rozpočtu federace. Zákony národních rad bude určeno, které daně budou příjmem rozpočtů národních výborů a které budou příjmem rozpočtu republiky. Dále bude určeno, kam poplyne výnos příspěvku na sociální zabezpečení a který orgán bude vykonávat správu daně. K § 55—57 — Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy

Návrh zmocňovacích ustanovení vychází ze skutečnosti, že hospodářské a společenské podmínky v zemědělské výrobě se stále vyvíjejí. Je proto účelné, aby provádění navrhovaného zákona mohlo účelně a pružně reagovat na změny v zemědělství. K § 58—83 — Přechodná a závěrečná ustanovení

Ustanovení, kterým se mění zákon č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých

36

dalších finančních opatřeních, je potřebné zahrnout proto, že zrušením zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, by státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky byly povinny provádět odvod z motorových vozidel, i když dosud tento odvod neprováděly a není účelné jej u nich zavádět. Vzhledem k tomu, že obdobný charakter jako státní statky mají i velkovýkrmny a státní plemenářské podniky, navrhuje se zrušit u těchto organizací odvod z motorových vozidel. K odstranění nesrovnalosti v dosavadní právní úpravě, podle

které se odvody neprovádějí z kanalizačních motorových vozidel, ale odvádějí se z fekálních motorových vozidel, navrhuje se osvobodit od odvodu z motorových vozidel i fekální motorová vozidla. Vzhledem k navrhované účinnosti zákona o zemědělské dani vyměří se daň z pozemků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby poprvé podle stavu k 1. lednu 1975. Ostatní části zemědělské daně podle tohoto zákona se vyměří až v roce 1976 za uplynulý rok. Za rok 1974 bude organizacím vyměřena daň podle zákona č. 112/1966 Sb., popřípadě podle zákona č. 113/1971 Sb.

V Praze dne 27. června 1974 Předseda vlády ČSSR: dr. Štrougal v. r. Ministr financi ČSSR: ing. Lér v. r.

Příloha č. l Vývoj vybraných ukazatelů u JZD a státních statků v ČSSR*)

(v mil. Kčs) Státní statky

JZD

1967

1968

1969

1970

1971

1972

1973

1967

1968

1969

1970

1971

1972

1973

výkony celkem index

34 744

37 806 108, 8

40 494 107, 1

41 495 102, 5

43 821 105, 6

47 198 107, 7

51 104 108, 2

10 932

11 984 109, 6

12 458 103, 9

12 835 103, 0

13 434 104, 7

14 261 109, 1

15 213 106, 7

materiálové a jiné náklady index

15 380

17 100 111, 2

18 764 109, 7

20 561 109, 6

21 684 105, 5

23 777 109, 6

25 948 109, 1

6 639

7 304 110,0

7 843 107, 4

8 504 108, 4

8 890 104, 5

9 450 106, 3

9 977 105, 6

19 364

20 706 106,9

21 730 104, 9

20 934 96, 3

22 137 105, 7

24 021 108, 5

25 156 104, 7

4 293

4 680 109, 1

4 615 98, 6

4 331 93, 8

4 544 104, 9

4 811 105, 9

5 236 108, 8

10 878

11 740 107,9

12 660 107, 7

12 630 99, 9

13 080 103, 6

13 752 105, 1

14 323 104, 1

3 660

3 757 102, 6

3 896 103, 7

3 908 100, 3

4 054 103, 7

4 154 102, 5

4 297 103, 4

6 507

6 602 101, 5

6 420 97, 2

5454 84, 9

6 023 110, 4

6 379 105, 9

7 308 114, 5

325

624 192, 0

385 61, 7

19 4, 9

38 200

200 526

623 261, 5

29 285

32 143 109, 7

34 915 108, 6

37 585 107, 6

39 522 105, 1

42 710 108, 1

45 500 106, 5

10 846

11 576 106, 7

12 312 106, 3

13 195 107, 2

13 799 101, 5

14 506 105, 1

15 137 104, 3

rentabilita %

22, 22

20, 54

18, 39

14, 51

15, 23

14, 93

16,06

2, 92

5, 36

3, 13

0, 14

0, 29

1, 38

3, 46

daň z pozemků index

796

789 99, 1

790 100, 1

782 98, 9

809 103, 5

792 97,9

766 96, 7

215

202 93, 9

183 90, 6

186 101, 6

200 107, 5

205 102, 5

204 99, 5

daň z důchodů index

274

96

116 120, 8

hrubý důchod index mzdy a ostatní osobní výdaje index čistý zisk index celkové náklady index

zemědělská daň celkem index

164, 7

147, 6

103, 6

119,3

121, 2

937

1 120 119,6

20

1213 113,4

1 416 116, 7

1 430 101,0

1 582 110, 6

1 729 109, 3

1 886 109, 1

235

424

626

648

773

50

92

93

108

260, 0

184,0

101,0

116, 1

88, 9

252

275

279

308

301 97, 7

*

1 070

*) sestaveno podle souhrnných účetních výkazů

108, 6

109, 1

101, 4

110, 4

320 106, 3

37

38

Příloha č. 2

Srovnání finančního dopadu návrhu zákona s finančním dopadem uvedeným v zásadách zákona o zemědělské dani v mil. Kčs

Návrh zákona

Zásady zákona

ČSR

SSK

ČSSR

ČSR

a) JZD bez dané z překročení mezd a odměn a beze slev po slevách

+ 12 - 7

+ 94 + 86

+ 106 + 79

b) státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky beze slev po slevách

- 63 - 66

- 6 - 6

- 61 - 67

Rozdíl

SSR

ČSSR

ČSR

SSR

+ 33 - 7

+ 116 + 86

+ 149 + 79

- 21

- 22

- 43

- 68 - 60

+ 12 + 9

+ 5, 5 + 5

+ 17, 5 + 14

- 66 - 64

- 10,6 - 10

- 76,6 - 74

- 30 - 37

- 81 -104

- 41 - 67

- 26 - 87

- 66 - 104

- 10

- 6

- 15

- 6

- 3

- 9

- 0

-

3

- 12

3

0

3

Celkem po slevách

-136

+ 41

- 94

- 74

+ 51

- 23

- 61

- 10

- 71

Daň z překročení mezd a odměn u JZD při hranici 10 100 Kčs

+ 160

+ 68

+ 228

X

X

X

X

X

X

+ 25

+ 109

+ 134

X

X

X

X

X

X

0

0

ČSSR

0

o) organizace zemědělských služeb beze slev po slevách d) odvody z motorových vozidel

Úhrn včetně daně z překročení

odměn

JZD

Pozn.: Dopad je vyčíslen bez uvažovaného zvýšení diferenciálních příplatků.

0

0

0

39 Příloha č. 3

Přehled finančního dopadu za JZD podle výsledků za r. 1972 (bez promítnutí vlivů návrhu úpravy diferenciálních příplatků)

ČSSR

•

v mil. Kčs 1. 2. 3. 4.

Počet JZD Výměra v tis. ha z. p. Čistý zisk Dotace a subvence k hosp. výsledkům 5. Čistý zisk vč. dotací

ČSR

SSR

na ha z. p. v Kčs

v mil. Kčs

na ha zp. p. v Kčs

3737 2499, 4482

1794

1579 1491 1899

1273

362

767 6239

303 2097

648 2547

1707

198 234 432

602 669

241 263 604

189 277 466

127 186 313

na ha z. p. v Kčs

6316 3990 6381

1599

1406 7786

1961

v mil. Kčs

434

Dozavadní daň: 6. Pozemková daň 7. Daň z důchodů 8. Daň celkem 9. Čistý zisk vč. dotací po zdanění 10. Daňové zatížení zisku vč. dotací v%

791 936

1727 6069

1518

1261 3978

1592

2081

1394

22, 18

22, 18

24,06

24,06

18, 31

18, 31

870 963

1833

218 241 469

619 664

1273

248 262 610

261 309 660

168 207 376

5953 23, 66

1492 23. 55

3966 24, 30

1 687 24, 30

1987 21, 99

1332 21, 99

+ 7

+ 62 + 32 + 94 + 68 + 162

+ 41 + 21 + 62 + 46 + 108

Navrhováni daň: *) 11. 12. 13. 14.

Pozemková daň Daň ze zisku Daň celkem Čistý zisk vč. dot. po odpočtu dané z pozemka a ze zisku 15. Daňové zat. zisku vč. dot v % 16. Daň z překročení mezd**) 17. Daň celkem

228

2061

68 617

160

1433

64 674

68 628

46 421

Rozdíl daní:*) 18. Pozemková daň 19. Daň ze zisku 20. Daň celkem (ř. 18 + ř. 19) 21. Daň z překr. mezd**) 22. Zvýšení daně celkem

+ 79 + 27 + 106 +228 + 334

+ 20 + 7 + 27 +68 +86

*) beze slev, jejichž předpokládaný rozsah je zřejmý z přílohy č. 2 **) při hranici nákladové odměny 19 100 Kčs

+ 17 - 6 + 12 + 160 + 172

-2 + 6

+64

+ 69

40 Příloha č. 4

PŘEHLED finančního dopadu u státní statky podle výsledků za r. 1972

ČSSR

v mil. Kčs 1. 2. 3. 4. 5.

Počet podniků Výměra v tis. ha z. p. Čistý zisk Dotace a subvence k hosp. výsl. čistý zisk vč. dotací

ČSR

na ha z. p. v Kčs

298

1496 217

1 193 • 1 410 -

v mil. Kčs

SSR

na ha z. p. v Kčs

218

v mil. Kčs

145 798 943

1150

1007

80 354 5 256 260

137 72 209 733

174 83 257 893

152 72 224 782

31 25 66 204

1 142 212 938

na ha z. p. v Kčs

186 821

14 720 734

87 71 168 576

Dosavadní daň: 6. 7. 8. 9. 10.

Pozemková daň Daň z důchodů Daň celkem Čistý zisk vč. dotací po zdanění Daň. zat. zisku včetně dotací v %

205 108 313

1 097 22, 18

22, 18

22, 32

22, 32

21, 58

21, 58

215 47 262

144 32 176 767

174 37 211 939

152 33 185 822

41 10 51 209

116 28 144 691

Navrhovaná daň: *) 11. 12. 13. 14. 16.

Pozemková daň Daň ze zisku Daň celkem Čistý zisk vč. dotací po zdanění Daň. zatížení zisku vč. dot. v %

1 148 18, 59

18, 59

+ 10 -61

+ 6 -40

18, 37

18, 37

19, 60

19, 60

-46 -46

-40 -40

+ 10 -16 -6

+ 28 -43

Rozdíl daní: *) 16. Pozemková daň 17. Daň ze zisku 18. Daň celkem*)

-51

-34

*) beze slev, jejichž předpokládaný rozsah je zřejmý z přílohy č. 2

StT 1 - 87173-74

-16