Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969 I. v. o.
22
Vládní návrh Zákon ze dne
1969,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb. Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně. Článek I Obecná část trestního zákona se mění a doplňuje takto: 1. § 26 se zrušuje. 2. V § 27 se vkládá písmeno i) v tomto znení: „zákaz pobytu". 3. V § 28 se vkládají do třetí věty odstavce l m slovo „vyhoštění" slova „a zákaz pobytu" 4. V § 36 se vypouští odstavec 2 a označení od stávce 1. 5. Za § 57 se vkládá § 57a, který zní: „§ 57a Zákaz pobytu
( 1 ) Soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let, jestliže za úmyslný trestný čin nebo přečin odsuzuje pachatele, který se vyhýbá poctivé práci a nemá trvalý pobyt v místě
2 nebo obvodě, na který se trest má vztahovat, Vyžaduje-li to ochrana bezpečnosti státu, vnitřního pořádku, ochrana rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku. 2
( ) Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu nebo přečinu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení jeho účelu není třeba. 3
( ) Soud může, odsuzuje-li pachatele k zákazu pobytu, učinit opatření k jeho zařazení do pracovního poměru v doporučeném oboru na dobu výkonu tohoto trestu Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu i jiná přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka 4
( ) Je li trest zákazu pobytu uložen vedle ne podmíněného trestu odnětí svobody, doba výkonu trestu odnětí svobody se do doby zákazu pobytu nezapočítává; opatření podle odstavce 3 učiní soud až po odpykání trestu odnětí svobody, nebo při jeho přerušení, nebo při podmíněném propuštění ( 5 ) Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu k přechodnému pobytu na takovém místě nebo v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je třeba povolení" 6. V § 61 se v nadpise a v odstavci 3 § 63 odst. 2, § 64 odst. l, 2, 3 a 5 vkládají za slova „zákazu činnosti" slova,. nebo zákazu pobytu" 7 Za § 67 se vkláda § 67a který zní „§ 67
Uplynutím promlčecí doby nezamkli trestnost a) trestných činů uvedených v hlavě desáté s výjimkou trestného činu podle § 261, b) trestného činu teroru (§ 93), obecného ohrožení [§ 179 odst. 2, odst. 3 písm. a)], vraždy (§ 219), ublížení na zdraví [§ 221 odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. 4 § 222], omezení osobní svobody (§ 231 odst. 3), zbavení osobní svobody (§ 232), zavlečení do ciziny (§ 233) a porušování domovní svobody (§ 238 odst. 2), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva, c) trestného činu podle § l zákona ze dne 20. prosince 1950 č. 165 Sb. na ochranu míru. "
3 8. V § 68 odst. 2 věta druhá zní. „Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval neoprávněně v cizině, nebo byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. " 9. Za § 68 se vkládá § 68a, který zni: ., § 68a Výkon trestu uloženého pro trestné činy uveděné v § 67a se nepromlčuje. " •
10. U § 72 odst. 2 písm. b) se připojují slova „nebo v souvislosti s požíváním alkoholu". 11. V § 72 odst. 4 zní: „Ochranné léčení se vykonává zpravidla v léčebném ústavě. Lze-li však vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem očekávat, že účel léčení splní i léčení ambulantní, může soud nařídit tento způsob léčby, popřípadě ústavní léčení změnit dodatečně v léčení ambulantní, nebo na opak. " 12. V § 89 se vypouští odst. 1. Odstavce 2—13 se označují jako odstavce l—12. Článek II Zvláštní část trestního zákona se mění a doplňuje takto: 13. § 102 zní takto: „§ 102 Kdo veřejně hanobí republiku, Federální shromáždění Československé socialistické republiky, Českou národní radu, Slovenskou národní radu nebo jejich předsednictva anebo vlády, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením. "
14. Za § 209 se vkládá § 209a v tomto znění: ,, § 209a Neoprávněné užívání cizího motorového vozidla (1 )Kdo se zmocní cizího motorového vozidla v úmyslu přechodně je užívat nebo kdo neoprávněně takového motorového vozidla, které mu bylo svěřeno, přechodně užívá, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem. ( 2 ) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně užívá nebo spoluužívá cizího motorového vozidla, ač ví, že bylo získáno činem uvedeným v odstavci 1.
4 5
( ) odnětím svobody na 6 měsíců až tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odst. l značnou škodu nebo úmyslně škodu nikoli nepatrnou, b) dopustí-li se tohoto činu opětovně nebo byl-li již pro takový čin odsouzen, c) získá-li tím neoprávněný majetkový prospěch většího rozsahu. 4 ( ) Odnětím svobody na l rok až 5 let nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odst. l úmyslně značnou škodu, b) dopustí-li se činu uvedeného v odst. l opětovně, ačkoli byl již pro takový čin potrestán, c) získá-li tím neoprávněně značný prospěch nebo
majetkový
d) způsobí-li činem uvedeným v odst. l zvlášť závažný následek. "
jiný
Článek III 1970
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
5
Důvodová zpráva K článku I
K bodu 1: Ústavní zákon o soudech a prokuratuře nepočítá s další existencí místních lidových soudů. Ustanovení § 26 trestního zákona se proto stane bezpředmětným. K bodům 2, 3, 5, 6:
Účelem trestu zákazu pobytu je další ochrana společnosti proti asociálním živlům, zejména reci divistům, výtržníkům, příživníkům a zlodějům. Zavedení tohoto trestu v navrhovaném rozsahu je v souladu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech. Trest zákazu pobytu může být uložen pouze osobě, která se vyhýbá poctivé práci a nemá trvalý pobyt v místě nebo obvodu, na který se trest má vztahovat, pokud to vyžaduje ochrana bezpečnosti státu, vnitrního pořádku, ochrana rodiny, zdraví, majetku nebo mravnosti. Tento trest nelze ukládat mladistvému. Pokud jde o mladistvé, třeba v y j í t z ustanovení § 78 tr. zák., podle něhož jim tento druh trestu nelze uložit. Možnost ukládáni tohoto trestu mladistvým by znamenala značný průlom do dlouhodobé trestní politiky vůči mladistvým, která vychází z poznatku, že mladistvého lze snadno převychovat a vrátit k řádnému způsobu života. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit ani případy, kdy uložení trestu zákazu pobytu bude dostatečné, navrhuje se možnost ukládat tento trest jako trest samostatný. Obsahem trestu zákazu pobytu může být i výkon práce odsouzeným v doporučeném oboru, jakož i přiměřená omezení směrující k tomu, aby odsouzený vedl řádný život pracujícího člověka. Osnova umožňuje, aby soud náplň tohoto trestu určil teprve až odsouzený bude propuštěn z výkonu trestu, takže bude moci přihlédnout k poměrům odsouzeného v době, kdy prakticky teprve dojde k výkonu trestu zákazu pobytu. Výkon tohoto trestu upravuje trestní řád. Pokud jde o ostatní podmínky, které by mohl soud ukládat v rámci uloženého zákazu pobytu, jde o obdobu omezení ukládaných například pří podmíněném odsouzení a podmínečném propuštění. K bodům 4 a 8: Ustanovení § 36 odst. 2 se v praxi neosvědčilo, vedlo k těžko překonatelným obtížím při evidenci jak v nápravně výchovných ústavech, tak i v ad-
ministrative u soudu. Cíle sledovaného tímto ustanovením lze dosáhnout nepodstatnou úpravou ustanovení § 68 odst. 2 K bodům 7 a 9 Vložení nových ustanovení § 67a a § 68a souvisí s přístupem ČSSR k Omluvě a nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Při zpracování návrhu na ratifikaci této Úmluvy byla otázka úpravy trestního zákona projednána a vyústila v doporučení novelizace shora uvedeného způsobu. K hodu 10: Praxe ukázala naléhavou potřebu umožnit v zájmu účinného boje proti alkoholismu uložit ochranné léčení i pachateli, který spáchal trestný čin nejen v opilosti nebo v jiném podobném opojení, ale i v souvislosti s používáním alkoholu (např. majetkové trestné činy páchané za účelem získání prostředků ke koupi alkoholických nápojů). K bodu 11: Praxe ukázala, že ochranné léčení není nutno vykonávat vždy v léčebném ústavu a že mnohdy postačuje nebo dokonce je účinnější provádět je cestou ambulantního léčení. Při dosavadní úpravě proto léčebné ústavy, jejichž kapacita je omezena, jsou nadbytečně zatěžovány případy, v nichž žádoucího účinku lze dosáhnout jinou a jednodušší cestou léčení. K článku II
K bodu 13: Nové znění skutkové podstaty podle § 102 si vyžaduje nové státoprávní uspořádání Československé socialistické republiky a konstituování nových nejvyšších orgánů státní moci a správy. K bodu 14: Se stále stoupajícím počtem všech druhů motorových vozidel narůstá i počet případů jejich neoprávněného užívání cizími osobami, které k nim mají většinou velmi snadný přístup [nedostatek garáží, střežených prostor apod. ). Přitom dochází — zejména proto, že pachatelé často nemají řidičské oprávnění a bývají pod vlivem alkoholu, i k poškození zdraví osob a majetku. Pachatelé často používají svěřených motorových vozidel k získávání neoprávněného majetkového prospěchu (autojeřáby, autobagry, nákladní motorová vozidla apod. ).
6 Dosavadní zákonná úprava neposkytuje společnosti dostatečnou ochranu před touto narůstající trestnou činností, která má specifické rysy, jež nelze postihnout dostatečně podle platných předpisů. Vyžadují tudíž novou úpravu. Pro toto řešení mluví ta skutečnost, že dosavadní úprava vyžadující, aby se pachatel zmocnil věci v ě t š í hodnoty (podle judikatury nejméně 5000 Kčs), neumožňuje postihnout pachatele, který se neoprávněně zmocní zejména cizího jednostopého, popřípadě i dvoustopého vozidla (motocykly, tříkolky invalidů apod. ). Zavedení trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla umožní postih tohoto jednání ve všech jeho typických formách. Postihuje vyšší stupeň nebezpečnosti této trestné činnosti pro společnost, stanoví i přísnější sankce než dosavadní ustanovení § 133 a 249 tr. zákona a je k oběma těmto ustanovením ve vztahu speciality. Totéž platí o podílnictví na takovémto činu
podle odst. 2. jde o ochranu majetku jak v socialistickém, tak i v osobním vlastnictví. Podle systematiky trestního zákona by tedy ustanovení patřilo do dvou hlav zvláštní části trestního zákona. Avšak zevní označení motorových vozidel není ve velké většině takové, aby bylo patrno, zda jde o vozidlo v socialistickém nebo osobním vlastnictví. Z toho vznikají potíže při prokazování a posuzování subjektivní stránky pachatelova jednání, což značně komplikuje rychlý a tím i účinný postih pachatelů těchto trestných činů (např. řada aut Tatra 603, Volga, Mercedes apod. je v osobním vlastnictví, naproti tomu jsou v socialistickém vlastnictví i vozy, které dosud byly typicky v osobním vlastnictví, jako např. Škoda MB, Moskvič, Trabant apod. ). Toto zdůvodňuje vytvoření jediné skutkové podstaty nerozlišující, zda jde o socialistické či osobní vlastnictví a její zařazení do hlavy páté zvláštní části trestního zákona, která postihuje trestné činy narušující občanské soužití.
V Praze dne 4. prosince 1969 Předseda vlády ČSSR: v z. prof. ing. Kempný, CSc. v. r
místopředseda vlády
StT l - 35534-69
