Federální shromáždění Československé socialistické republiky II. v. o. *
112
Vládní návrh Zákon ze dne
1976
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákone: ČÁST P R V N Í ÚZEMNÍ PLÁNOVANÍ ODDÍL l CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § l 1
( ) Územní plánování je součástí systému řízení rozvoje společnosti. Je soustavnou činnosti, která v souladu se základními cíli a úkoly národohospodářských plánů komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. 2
( ) Územní plánováni vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek — půdy, vody a ovzduší.
§ 2 1 ( ) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti: a) vymezuje funkce území, řeší jejich optimální
1975
2
b)
c) d)
e) f)
g) h) i) j) k)
uspořádání a stanoví zásady jejich výhledové ho rozvoje. určuje rozvržení a rozsah ploch pro jednotlivé hospodářské a společenské účely, řeší jejich organizaci a vymezuje způsob funkčního využití ploch, určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků, posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití, řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci, navrhuje využiti zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, vytváří podklady pro tvorbu koncepci výstavby a technického vybavení území, navrhuje pořadí výstavby a využití území, navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.
( 2 ) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z cílů a úkolu stanovených národohospodářskými plány, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány. ( 3 ) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně piáno vací dokumentace a územní rozhodnutí. ODDÍL 2 ÚZEMNÉ PLÁNOVACÍ PODKLADY § 3 Druhy územně plánovacích podkladů
Územně plánovací podklady tvoří zejména a) urbanistická studie, b) územní generel, c) seznam pozemků pro výstavbu rodinných domkú,
3
d) územně technické podklady. § 4 Urbanistická studie
Urbanistická studie řeší dílčí problémy v území. Zpracovává se jako podklad pro územní rozhodování v území s komplikovanými územně technickými, urbanistickými nebo architektonickými podmínkami, je-li nutno prohloubit nebo ověřit řešení navržené územně plánovací dokumentací nebo není-li zpracování územně plánovači dokumentace účelné. § 5 Územní generel
Územní generel řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení, zejména bydlení, průmyslu, zemědělství, dopravy, technických sítí a služeb, občanské vybavenosti, zeleně a rekreace. Zpracovává se, je-li nutno prohloubit řešení určité složky osídlení navržené v územně plánovací dokumentaci; je podkladem pro územní rozhodováni a pro zpracování dalších kategorií nebo stupňů územně plánovací dokumentace. § 6 Seznam pozemka pro výstavbu rodinných domků
Seznam pozemků se zpracovává jako podklad k vytvoření rezervy pozemků vhodných pro plynulou výstavbu rodinných domků. Seznam pozemků sestavují a schvalují národní výbory, které pořizují územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů nebo zón (§ 18), a to v součinnosti s místním národním výborem. § 7 Územně technické podklady (1) Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.
( 2 ) Územně technické podklady slouží zejména pro a) zpracování územně plánovací dokumentace, b) posuzování a tvorbu koncepce investiční výstavby, c) průběžné sledování změn v podmínkách území, jeho organizaci a využití, d) územní rozhodování, není-li zpracována příslušná územně plánovací dokumentace.
4 3
( ) Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik" ], která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. ODDÍL
3
ÚZEMNÉ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE §8 Kategorie územně plánovači dokumentace Územně plánovací dokumentaci tvoří a] územní prognóza, b] územní plán, c] územní projekt. § 9 Územní prognóza
Územní prognóza připravuje nebo prověřuje možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje území, popřípadě jeho jednotlivých urbanistických funkcí. Vychází přitom zejména z rozboru územně technických a územně ekonomických podmínek, demografických a sociologických úvah, jakož i z tendencí technického a hospodářského rozvoje území, a zpracovává se v souladu se základními cíli dlouhodobých výhledů. § 10 Uzemní plán
Územní plán řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanoví základní zásady organizace území, postup při jeho využití a podmínky výstavby v souladu se základními cíli stanovenými dlouhodobým výhledem rozvoje národního hospodářství. § 11 Územní projekt
Územní projekt řeší způsob využití ploch vymezených pro místně a časově soustředěnou výstavbu a způsob jejich zástavby a stanoví podmínky věcné a časové koordinace výstavby. Územní projekt, vychází zejména z cílů a úkolů středně dobého státního plánu.
5 § 12 Stupně územně plánovači dokumentace Územně plánovací dokumentace (§ 8) se zpracovává pro a) velký územní celek, b) sídelní útvar, c) zónu. § 13 Územně plánovací dokumentace velkého územního celku
Územně plánovací dokumentace velkého územního celku se zpracovává pro území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo pro velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod. ).
§ 14 Územně plánovači dokumentace sídelního útvaru Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru se zpracovává pro celé území sídelního útvaru včetně jeho zájmového území, pro seskupení sídelních útvarů a pro území střediska cestovního ruchu a rekreace. Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorové oddělený útvar.
§ 15 Územně plánovači dokumentace zóny Územně plánovací dokumentace zóny se zpracovává pro ucelené části sídelního útvaru, zejména pro jeho část průmyslovou, obytnou, centrální a historickou, a pro část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě pro celé území malého sídelního útvaru. ODDÍL 4 POŘIZOVANÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Příslušnost
§ 16 Územně plánovací dokumentací pořizují orgány územního plánování. (1)
( 2 ) Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a Investiční rozvoj a na území vojenských Újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany. ( 3 ) Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním
6 územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru pokud zákon nestanoví jinak (§ 142). § 47 ) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Uzemní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování. 2 ( ) Orgány územního plánování pořizuji územně plánovací dokumentaci a) z vlastního podnětu, b) na příkaz nadřízeného orgánu územního plánování, c) na návrh národních výborů nižšího stupně, jiných orgánů státní správy nebo socialistických organizací. (1
( 3 ) Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v souladu s cíli a úkoly stanovenými národohospodářskými plány a v odpovídajícím rozsahu. § 18 ) Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. (1
( 2 ) Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem. (3) v odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky. (4) Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národ-
ních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik. § 19 Náklady pořizení
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladu za pořízení územně plánovací dokumentace od organizací, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno. § 20 Hlavní cíle a požadavky
( 1 ) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování a) územní prognózy v prognózním úkolu, b) územních plánu v územních a hospodářských zásadách, c) územních projektů v programech výstavby. ( 2 ) Prognózní úkol projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a s ostatními dotčenými orgány státní správy. ( 3 ) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a dohodne je s ostatními dotčenými orgány státní správy; územní a hospodářské zásady projedná l s nadřízeným orgánem územního plánování. ( 4 ) Územní a hospodářské zásady a programy výstavby schvaluje národní výbor, který bude schvalovat i územní plán nebo územní projekt. ( 5 ) Vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky schvaluje územní a hospodářské zásady a programy výstavby v případech, kdy si schválení předem vyhradila. Projednávání
§ 21 1
( ) Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to a] návrh územní prognózy s národními výbory.
8
jejichž území se řešení dotýká, a s dotčenými orgány státní správy, b) návrh územního plánu s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká; s návrhem územního plánu sídelního útvaru seznámí účinnou formou organizace a občany; návrh územního plánu zóny musí být vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, c) návrh územního projektu s národním výborem, jehož území se řešení dotýká, a s organizacemi, které se mají na výstavbě podílet, pokud jsou známy; jestliže zpracování územního projektu nepředcházel územní plán příslušného stupně, projedná se návrh územního projektu také s organizacemi a občany podle ustanovení platných pro územní plán. 2
( ) Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy. § 22 (1)
O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě. ( 2 ) Organizacím a občanům oznámí projednavání návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny způsobem v místě obvyklým. § 23 (1)
Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v § 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají l organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem. ( 2 ) Projednává-li se návrh územně plánovací dokumentace, která řeší území se složitými vztahy, může orgán územního plánováni lhůtu podle odstavce 1 přiměřeně prodloužit. (3) Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům Či stavbám (§ 139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží. § 24
Organizacím a občanům, kteří podali včas námitky proti návrhu územního plánu zóny, sdělí orgán územního plánování do 60 dnů po schválení územního plánu zóny písemně, že bylo námitkám
9
vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo. § 25
(1) Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení. (2) Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. ODDlL 5
SCHVALOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE § 26
(1) Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. (2) Územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón schvalují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem. (3) Územní prognóza se neschvaluje. Je-li účelné schválit některou část řešení územní prognózy jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území, jsou příslušné k jejímu schválení národní výbory uvedené v odstavcích l a 2; před schválením ji posoudí nadřízený orgán podle § 25. § 27
(1) V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky. ( 2 ) Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.
10 § 28
Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace se. nevztahují obecné předpisy o správním řízení. ODDÍL 6 ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
§ 29 1
( ) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrně části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrně. 2 ( ) Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. Základní zásady uspořádání území, vyplývající z řešení schváleného územního plánu, se zpravidla vyhlašují jako obecně závazné nařízení národního výboru.1 ] ( 3 ) Schválená územně plánovací dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným nebo směrným podkladem pro vypracování dalších kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace, pro územní rozhodování a pro vypracování dokumentace staveb. § 30 Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavné sleduje, zda se nezměnily územně technické, hospodářské a sociální předpoklady, na jejichž základě byla navržena koncepce organizace území. Dojde-li ke změně předpokladu, orgán územního plánování pořídí doplněk nebo změnu územně plánovací dokumentace. § 31 1 ( ) Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci. (2) Na projednání návrhu změny nebo doplňku závazné části územně plánovací dokumentace se vztahují ustanovení § 21 až 25. ( 3 ) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil. ODDÍL 7 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ § 32 Umisťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území Umisťovat stavby, měnit využití území a chrá1
] § 39 odst. 2 písm. j] zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech.
11 nit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je a) rozhodnutí o umístění stavby, b) rozhodnutí o využití území, c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, d ) rozhodnutí o stavební uzávéře. § 33
Příslušnost (1) K uzemnímu řízení je příslušný stavební úřad. (2) Je-li k územnímu řízeni, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1 dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem. ( 3 ) Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecné závazným nařízením národního výboru.
§ 34 Účastníci územního řízení (1) Účastníkem územního řízení je navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být územním rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem územního řízení o chráněném území a ochranném pásmu či o stavební uzávěře je pouze navrhovatel. ( 2 ) Účastníkem územního řízení o umístění stavby je též místní národní výbor, pokud není sám stavebním úřadem: v územním řízení hájí důležité místní zájmy. (3) Jestliže pro území, které je předmětem územního řízení, je zpracován a schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny, je účastníkem územního řízení a) organizace uvedená v odstavci l jen tehdy, může-li stavbu nebo opatření, pro které je pozemek určen, sama uskutečnit; b) občan uvedený v odstavci l jen tehdy, je-li pozemek určen pro zastavění stavbou, která může být předmětem osobního vlastnictví. ( 4 ) Účastníky územního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor. Zahájení územního řízení § 35
Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného
12 orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam organizací a občanů, kteří přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známi. Stavební úřad může vzhledem ke složitosti území stanovit, že se k návrhu přiloží další podklady nezbytné pro spolehlivé posouzení důsledků navrhované stavby nebo jiného opatření v území, například mapy, situační výkresy, studie, vybrané části přípravné dokumentace.
§ 36 l
( ) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. (2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmi být kratší než 7 dnů. ( 3 ) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení, jinak k nim stavební úřad nemusí přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu přiměřeně prodlouží. ( 4 ) Zahájení územního řízení o umístění liniově stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, týká li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízeni nebo jejich pobyt nejsou známi. Podklady územního rozhodnutí § 37 1
( ) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí jsou územní plány a územní projekty. Nebyl-li pro území zpracován územní plán nebo územní projekt, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územní prognózu, územně plánovací podklady,
13 skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření. 2
( ) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce l a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům. 3
( ) Stavební úřad v územním řízení zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy a jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků a jejich námitky. § 38
Navrhuje-li občan nebo organizace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území na pozemku, ke kterému nemá vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel, přezkoumá stavební úřad, zda navrhovatel nemůže požadované opatření uskutečnit v souladu se záměry a cíli územního plánování na jiném pozemku, ke kterému má vlastnické nebo jiné právo, nebo zda je může uskutečnit na jiném vhodném pozemku, který je ve správě místního národního výboru. Územní rozhodnutí § 39
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zájmy společnosti v území, zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, věcná i časová koordinace jednotlivých staveb a jiných opatření v území a především péče o životní prostředí, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povoleni. § 40 1
( ) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám, pracím a zařízením podle tohoto zákona
14
(§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu. 2
( ) Dobu platnosti rozhodnuti o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož l rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno. 3
( ) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty. 4)
( Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a účastníků územního řízeni. § 41
Změna územního rozhodnuti (1
) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu. ( 2 ) Stavební úřad může novým územním rozhodnutím i z vlastního podnětu nahradit pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území vydané na návrh účastníka řízení, vyžaduje-li to uskutečnění závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství v investiční výstavbě. Taková změna může být provedena, dokud není vydáno stavební povolení nebo povolení terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona. Nevydává-li se povolení, může stavební úřad územní rozhodnutí nahradit novým, pokud opatření podle územního rozhodnutí nebylo uskutečněno. (3) Navrhovatel původního územního rozhodnutí, které bylo nahrazeno podle odstavce 2, může u stavebního úřadu uplatnit právo na náhradu nákladů, zejména na projektovou dokumentaci, které vynaložil k přípravě stavby nebo jiného opatření v území podle původního územního rozhodnutí. O výši náhrady rozhodne stavební úřad a uhradí ji organizace, v jejíž prospěch bylo vydáno nové územní rozhodnutí; tuto organizaci určí stavební úřad ve svém rozhodnutí. (4)
Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.
15 § 42 Oznámení územního rozhodnutí 1
( ) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení. ( 2 ) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území a o ochranném pásmu, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této l h ů t y je dnem doručení rozhodnutí. ( 3 ) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit. ČÁST
DRUHÁ
STAVEBNÍ ŘÁD ODDÍL l
OPRÁVNĚNÍ K PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI A K PROVÁDĚNÍ STAVEB § 43 Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti ( 1 ) Projektovou a inženýrskou činnost může vykonávat organizace jen na základě a v rozsahu uděleného oprávnění. Oprávnění udělují podřízeným organizacím ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. ( 2 ) Organizacím, které nejsou podřízeny orgánům uvedeným v odstavci l, udělují oprávnění k projektové a inženýrské činnosti ministerstva výstavby a techniky republik a jde-li o organizaci v působnosti federace, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. ( 3 ) Občan může vykonávat projektovou činnost jen na základě povolení vydaného stavebním úřadem pro určitou stavbu.
§ 44 Oprávněni k provádění staveb ( 1 ) Stavbu pro jiného stavebníka může provádět pouze organizace oprávněná k prováděni stavebních nebo montážních prací jako k předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů.2 ) Občan může provádět drobné řemeslné práce a opravy na 2
) § 18a hospodářského zákoníka. § 4 písm. f ) zákona č. 174/1968 Sb., o státním technickém dozoru nad bezpečností práce.
16
stavbách výdělečným způsobem jen tehdy, obdrží-li 3 povolení od příslušného orgánu státní správy. ) 2
( ) Socialistická organizace je oprávněna provádět stavbu sama pro sebe, i když stavební nebo montážní práce nejsou předmětem její činnosti, jestliže je k tomu odborně vybavena a je-li zabezpečeno odborné vedení stavby. 3
( ) Jednoduchou a drobnou stavbu může provádět občan jako stavebník svépomocí, případně za výpomoci dalších občanů, jestliže zabezpečí přímě řené technické vybavení a odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odbornou kvalifikaci, pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět. 4
( ) Provádí-1i stavbu zahraniční dodavatel, Je stavebník, nestanoví-li zvláštní předpisy něco jiného, povinen prokázat stavebnímu úřadu, že tento dodavatel je oprávněn provádět takovou stavbu podle práva platného v příslušné zemi. ODDÍL 2 ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOST K NĚKTERÝM ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ
§ 45 1
( ) Pracovní činnosti, které souvisejí s přípravou, projektováním, prováděním nebo kolaudováním staveb a mají rozhodujíc! význam pro ochranu zájmů společnosti při výstavbě, mohou vykoná vat pouze osoby, které k nim prokázaly zvláštní způsobilost. ( 2 ) Zvláštní způsobilostí se rozumí souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušenosti a dovedností, které jsou nezbytné k řádnému výkonu činnosti. ( 3 ) Zvláštní způsobilost osob se úředně ověřuje a osvědčuje vydáním zvláštního průkazu. ( 4 ) Organizace, která pro výkon vybraných pracovních činností nemá pracovníky s předepsaným průkazem zvláštní způsobilosti, nesmí tyto činností vykonávat ode dne stanoveného v prováděcím předpisu. § 46 1
( ) Zásady pro postupné vytváření systému ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, jeho doplňování a zdokonalování, vybrané pracovní činností, pro které se požaduje zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské činnosti při investiční výstavbě stanoví obecně závazný právní předpis. 3
) Zásady pro poskytováni některých služeb a oprav občany na základe povolení národního výboru, schválené usnesením vlády ze dne 3. března 1965 a uveřejněné pod č. 20/1965 Sb.
17 2
( ) Ústřední orgány státní správy, které řídí příslušné pracovní činnosti, v souladu se zásadami podle odstavce 1 a dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a) určují vybrané pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost, b) stanoví způsob a podmínky ověřování, vydávání a odnímání průkazu zvláštní způsobilosti a vydávají zkušební řády, c) pečují ve spolupráci s ministerstvem školství České socialistické republiky a ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky o přípravu pracovníků k získání průkazu zvláštní způsobilosti a o další zvyšování kvalifikace držitelů průkazů zvláštní způsobilosti, popřípadě o kontrolní a doplňovací zkoušky, d) vedou evidenci držitelů průkazů zvláštní způsobilosti. ( 3 ) Způsob a podmínky ověřování, vydávání, odnímání a evidence průkazů zvláštní způsobilosti vybraných činností vykonávaných na stavebních úřadech, jakož i dalšího zvyšováni kvalifikace držitělu průkazů stanoví obecně závazný právní předpis. Zkušební řády vydávají ministerstva výstavby a techniky republik. ODDÍL 3 V Ý R O B K Y PRO STAVBU
§ 47
Pro stavbu mohou být používány jen výrobky, které mají takové vlastnosti, aby byla zabezpečena hospodárnost výstavby, požadavky ochrany zdraví, požární bezpečnosti, bezpečnosti práce a technických zařízení a předpokládaná životnost a užitnost staveb. § 48
(M Vhodnost použití výrobků pro stavbu se posuzuje na základě obecných zkušeností s jejich používáním a podle předpisů, které určuji podmínky použití výrobků, zejména podle technických norem, typizačních směrnic a typových podkladů, a podle vydaných osvědčení o vhodnosti nových výrobků pro stavební část staveb. ( 2 ) Vhodnost použití výrobků pro určitou stavbu posoudí organizace projektující i provádějící stavbu. § 49
(1) Výrobky pro stavby se doloží u tuzemských výrobků osvědčením o jakosti 4 ] a u dovážených výrobků dokladem o vlastnostech. 4
) § 192 hospodářského zákoníka.
18 2
( ) Ustanovení § 4 písm. b), d), f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečnosti práce, zůstávají nedotčena. § 50
Organizace vyrábějící nebo dovážející výrobky pro stavby předá s dodávkou tuzemského výrobku osvědčení o jakosti, s dodávkou dovezeného výrobku doklad o vlastnostech, který obsahuje údaje o jím zaručovaných vlastnostech; osvědčení o jakosti a doklady o vlastnostech se přikládají k výrobkům nebo průvodním dokladům. Jsou-li vlastnosti výrobků stanoveny předpisem, zejména technickou normou, postačí u dodávky na ně odkázat a prohlásit, že výrobek má předepsané vlastnosti. § 51 (1)
Výrobci nových výrobků pro stavební části staveb5] si vyžádají osvědčení o vhodnosti výrobků u státní zkušebny. ( 2 ) Osvědčení o vhodnosti výrobku se nevyžaduje u výrobků pro experimentální stavby a u výrobků, jejichž vhodnost byla posouzena při výkonu státního zkušebnictví. 6 ] (3) Osvědčení o vhodnosti výrobku vydané státní zkušebnou je možno nahradit znaleckým posudkem, jestliže pro daný druh výrobku není určena státní zkušebna.7 ) § 52 (1)
Osvědčování vhodnosti výrobků spočívá v odborném a objektivním posouzení státní zkušebny, zda výrobek, jehož vlastnosti výrobce nebo dovozce zaručuje, je vhodný pra vymezené použití ve výstavbě. (2) Státní zkušebna, která vydala osvědčení o vhodnosti výrobků, je oprávněna kontrolovat, zda se u výrobků dodržují podmínky, na jejichž základě bylo pro ně vydáno toto osvědčení.
( 3 ) Na postup při osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. § 53
Úřad pro normalizaci a měření uděluje organizacím oprávnění k osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb a řídí jejich činnost jako státních zkušeben. Oprávnění, jeho případnou změ§ 34 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investíční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb. 6 ) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 32/1968 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví. 7 ) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
19 nu nebo odnětí uveřejní Úřad pro normalizaci a měření ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření.
O DD Í L 4 POVOLOVÁNÍ STAVEB, ZMĚN STAVEB
A UDRŽOVACÍCH PRACÍ Stavby, jejich změny a udržovací práce § 54
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
§ 55 ) Stavební povolení se vyžaduje, pokud ten to zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změny staveb, zejména u přístavby, nástavby a stavebních úprav. (1
( 2 ) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí a) u drobných staveb, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí; b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby a neohrožují se zájmy společnosti; c ) u udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí a u všech udržovacích prací na stavbě, která je kulturní památkou. ( 3 ) Prováděcí předpis podrobněji vymezí, pro které stavby je třeba stavební povolení a pro které drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce postačí ohlášení stavebnímu úřadu.
§ 56 Stavební-povolení ani ohlášení se nevyžaduje a) u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů, b) u nadzemních a podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů, c) u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, d) u scénických staveb pro film a televizi, e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid.
20 f) u konstrukcí chmelnic a vinic, g) u stavebních úprav elektrických vedeni bez omezení napěti, pokud se nemění jejich trasa, h) u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 2 písm. c). § 57
Ohlášeni stavebnímu úřadu (1) Stavebník [§ 139 odst. 3) drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení. 2
( ) Drobnou stavbu nebo stavební úpravu může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Udržovací práce může stavebník provést, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení nestanoví, že tyto práce podléhají stavebnímu povolení. ( 3 ) Za den ohlášeni se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu nebo bylo odevzdáno k poštovní přepravě. ( 4 ) Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče. § 58
Žádost o stavební povalení (1) Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentaci podává stavebník u stavebního úřadu. ( 2 ) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem (§ 139 odst. 4] pozemku určeného územním rozhodnutím k zastavění nebo že má k takovému pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. Jde-li o stavební povolení pro dočasnou stavbu, jejímž stavebníkem je občan, stačí, prokáže-li, že má k pozemku právo dočasného užívání. ( 3 ) Jde-li o změnu stavby nebo udržovací práce na ní, může být stavebníkem i uživatel stavby, je-li jím socialistická organizace a předloží-li písemnou dohodu s vlastníkem stavby nebo pokud to připouštějí zvláštní předpisy. (4) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnictví nebo užívací právo k pozemku, popřípadě souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku či staveb na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí
21 nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen. 5
( ) Je-li stavebníkem občan a žádá o povolení samostatné stavby, která má zčásti spočívat na stavbě druhého občana, musí předložit písemnou dohodu s vlastníkem této stavby, obsahující souhlas s povolením stavby; totéž platí mají li se obě stavby provádět současně. 6
( ) Má-li spočívat zčásti jedna stavba na druhé, mají-li být dvě samostatné stavby nad sebou nebo jedna do druhé vestavěna a stavebníkem je socialistická organizace, musí prokázat souhlas vlastníka existující stavby. § 59 Účastníci stavebního řízení
( 1 ) Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, jakož i organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům nebo stavbám a jejichž práva, právem chráněně zájmy nebo povinnosti mohou být stavebním povolením dotčeny. U staveb socialistických organizací, které si provádějí jednotlivé organizace samy pro sebe, a u staveb prováděných občany svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3) je účastníkem stavebního řízení též osoba, která bude na návrh stavebníka vykonávat odborný dozor. ( 2 ) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat jiné organizace a občany, zejména projektanta a organizaci, která bude stavbu nebo práce na ní provádět; ti však nejsou účastníky řízení. ( 3 ) Účastníky stavebního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor. Stavební řízení
§ 60 1
( ) Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví. ( 2 ) Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou organizací nebo oprávněným občanem, nebo neprokázal-li stavebník náležitosti podle § 58 odst. 2 až 6, popřípadě nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce l nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.
22 § 81 (1)
Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorni účastníky, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednáni, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání územního plánu zóny nebo územního projektu zóny se nepřihlíží. 2
( ) Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání, může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzeni navrhovaně stavby. ( 3 ) Stavební úřad oznámí účastníkům zahájeni stavebního řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastnici uplatnit námitky, a upozorni je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto. (4) U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednáni, před ukončením lhůty stanovené podle odstavce 3. [5] Místní národní výbor a ostatní dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy jednotlivě. Tyto orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízeni. K později uplatněným stanoviskům nemusí stavební úřad přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy k řádnému posouzení delší dobu, prodlouží stavební úřad na jeho žádost lhůtu před jejím ukončením. § 62 Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, b) dokumentace splňuje požadavky týkající se zájmů společnosti, především ochrany životního prostředí a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu, c) je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání, d) bude stavba prováděna oprávněnou organizací nebo zda je u staveb a prací na nich, které bu(1)
23 dou provádět organizace samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor. 2
( ) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstávci l písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává. 3
( ) Stavební úřad zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy, jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. 4
( ) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy společnosti nebo nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků ve větším rozsahu, než se uvažovalo v územním rozhodnutí, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne. § 63
Dokumentaci jednoduchých a drobných staveb přezkoumá stavební úřad i z hlediska zájmů, které hájí orgány státní správy podle zvláštních předpisů, a to zejména tehdy, postačí-li k posouzeni obecné technické požadavky na výstavbu, vydané podle tohoto zákona, nebo-jiné předpisy. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům státní správy zahájení stavebního řízení; tyto orgány si mohou posouzení vyhradit, jsou však povinny sdělit své stanovisko nejpozději při ústním jednáni nebo ve lhůtě stanovené podle § 61 odst. 3 a 5. § 64
(1) S orgány státní správy a s účastníky, je jichž stanoviska a vyjádření k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny. (2) Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad v části trasy, která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní správy a na zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního rozhodnutí. § 65
Se stavebním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k uskutečnění stavby.
u Stavební povolení § 66
(1) Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízeni. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu zájmů společnosti při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životni prostředí. (2) U samostatných staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě (§ 58 odst. 5] a nejsou vzájemně provozně propojeny, vznikne právní mocí stavebního povolení ve prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči stavbě na které spočívá. Obsah věcného břemene musí být vymezen ve stavebním povolení. § 67
Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu. § 68
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením. ( 2 ) V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se v z t a h u j í přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. § 69
(1) Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných staveb se oznámí též orgánům státní správy, které si vyhradily posouzení dokumentace. ( 2 ) Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
25
§ 70
Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení. ODDÍL 5 POVOLENÍ TERÉNNÍCH ÚPRAV, PRACÍ A ZAŘÍZENI § 71 1
( ) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušný podle zvláštních předpisů jiné orgány, a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, b) těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, c ) informační, reklamní a propagační zařízení, pokud jsou umisťována na místech viditelných z veřejných prostorů a pokud jsou spojena se stavbou nebo pozemkem. ( 2 ) Pro terénní úpravy, práce a zařízení uvedené v odstavci l se povolení nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vy dání upustil. ( 3 ) Povolení se nevyžaduje u označení budov státních orgánu, návěští v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, uličních, požárních, dopravních, vodohospodářských a popisných značek, u označení geodetických bodů a poštovních schránek. Povolení se nevyžaduje rovněž u označení budov socialistických organizací, pokud nejsou reklamním zařízením. § 72
(l) K podání žádosti o povolení terénních, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněn vlastník pozemku nebo ten, kdo má jiné oprávnění užívat pozemek pro požadovaný účel. ( 2 ) O povolení těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací je oprávněna žádat jen socialistická organizace, která je má v podnikovém rejstříku zapsány jako předmět své činnosti a místní národní výbor. ( 3 ) K podání žádosti o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněna i osoba nebo organizace, která má písemnou dohodu s vlastníkem stavby či pozemku nebo s tím, kdo má časově neomezené právo užívat stavbu či pozemek, na němž má být zařízení umístěno.
26 § 73
Na řízení o povolení terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízeni se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4. § 74
Před zastavením těžebních prací je provozovatel povinen vypracovat plán jejich zajištění nebo likvidace a požádat stavební úřad o jeho schválení. ODDlL 6 VYTYČOVÁNÍ STAVEB § 75 (1
) Před zahájením stavby, změny stavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými nebo odpovědnými geodety. 8 ) (2) Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný právní předpis. (3) Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením. ( 4 ) Stavební úřad si může vyžádat od orgánů geodézie a kartografie kontrolu provedení vytyčovacích prací. Zjistí-li orgány geodézie a kartografie nesprávné provedení vytyčovacích prací, hradí náklady na provedenou kontrolu stavebník. O DDÍL 7
UŽÍVÁNI STAVEB Kolaudace staveb § 76 (1
) Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen „stavba"), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí. ( 2 ) Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení se ko laudují pouze v případě, že to stavební úřad sta novil při jejich povolení. 8) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb. Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
27 3
( ) Obecně závazný právní předpis může stanovit, zda a v jakém rozsahu se provádí kolaudační řízení u staveb, které podle předpisů o telekomunikacích nevyžaduji stavební povolení. § 77 Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení. § 78 (1)
Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, popřípadě uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám. [ 2 ] Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřeně ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout. § 79 (1)
Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby. ( 2 ) Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby. § 80
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s místním šetřením. U staveb prováděných dodavatelsky probíhá kolaudační řízení v bezprostřední návaznosti na odevzdání a převzetí dodávky podle hospodářského zákoníku, u ostatních staveb v návaznosti na dokončení stavby. (2)
V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. (3)
Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta, popřípadě dodavatele. § 81 (1)
V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanové ne v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení.
28
Dáte zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat zájmy společnosti, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení. Má-li být stavba užívána jako provozovna, vyžádá si stavební úřad od orgánu nadřízeného investorovi stanovisko, zda je provozovna zpúsobilá provozu. 2
( ) Dojde-li během provádění stavby ke změně stáních technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před jejich účinností. 3
( ) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení. ( 4 ) S kolaudačním řízením múže být spojeno řízení o změne stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. § 82 1
( ) Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby. ( 2 ) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající 7. obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu rádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu; j i n a k kolaudační rozhodnutí nevydá. ( 3 ) Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu. § 83
Stavební úřad může za podmínek stanovených zvláštními předpisy 9 ) na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před odevzdáním a převzetím všech dodávek, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Do 15 dnů po odevzdání a převzetí takové stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby. 9
) § 288 hospodářského zákoníka.
29 § 84
U staveb organizací, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se souhlaseni stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí. § 85 Změna v užívání stavby
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užíváni stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne nebo nařídí nové kolaudační řízení. ( 2 ) Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby. O DDÍL 8 ÚDRŽBA STAVEB A JEJICH ODSTRAŇOVÁNI
§ 86 Údržba stavby
(1) Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu [stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost. ( 2 ) Neprovádí-lí vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby. (3) Ustanovení odstavce l a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
30 § 87
Nezbytné úpravy (1)
Vyžaduje-li to zájem společnosti, nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nezbytných úprav na stavbě nebo stavebním pozemku z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a estetických. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad. 2
( ) Ustanoveni odstavce l platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona. Odstraňování staveb §
88
(1
) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění a) závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit, b) stavby postavené bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním; odstranění stavby se nenařídí pouze v případech, kdy dodatečné povolení stavby není v rozporu se zájmy společnosti, c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102odst. 3), d) dočasné stavby, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla zřízena. ( 2 ) K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby. ( 3 ) Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb § 55 odst. 2 písm. a ) ] , informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny. (1) Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užíváni, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště po dokončení výstavby odstraní.
§ 89 (1
) Náklady na odstraněni stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nakladli na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.
31 (2) Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby. § 90
(1) Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který by byl příslušný vydat pro stavhu stavební povolení. 2 ( ) V rozhodnutí, jimž se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro odborně vedení prací a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace. (3) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle odstavce 2. § 91
Jsou li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí písemně rozhodnuti vlastníku stavby a důvody, pro které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstraněni stavby. § 92
(1) Rozhoduje li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby, opatří si předem souhlas příslušného orgánu státní památkové péče. Obdobně si stavební úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo stanoveno. (2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na vydání příkazu k odstraněni stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v odstavci l důvody, které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím odstraňovačích prací. § 93
(1) Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, jakož i Informačních, reklamních a propagačních zařízení. (2) Stavební úřad může nařídit odstranění informačních, reklamních a propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena, nebo
32 pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu. Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich zřizovateli, popřípadě jeho právnímu nástupci, nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo pozemku na nichž bylo zářízení umístěno. § 94 Nařízení zabezpečovacích prací 1
( ) Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby. 2
( ) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li provedení zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby zajistit jinak, nařídí národní výbor stavební organizaci jím řízené okamžité provedení neodkladných prací a stanoví podmínky pro jejich provedení. ( 3 ) Není-li organizace řízená národním výborem pro provedení zabezpečovacích prací odborně vybavena, nařídí stavební úřad provedeni neodkladných prací jiné stavební organizaci, popřípadě její organizační složce, která působí v blízkosti ohrožené stavby a má předpoklady k provedení těchto prací. ( 4 ) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby. (5) Ustanovení odstavce l až 4 se použije přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona. § 95
Státní stavební příspěvek 1
( ) Stavební úřad může občanu, který je vlastníkem stavby, poskytnout z rozpočtu národního výboru státní stavební příspěvek k částečnému nebo plnému krytí nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav, odstranění stavby, údržby nebo zabezpečovacích prací, nemůže-li vlastník uhradit náklady pro nedostatek vlastních prostředků a nemůže přitom získat potřebné prostředky půjčkou od socialistické organizace. (2) Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku poskytnutého na nařízené nezbytné úpravy či údržbu, popřípadě jeho části, pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými pracemi zhodnocena. (3) Státní stavební příspěvek podle odstavce l nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu na-
33
kladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů. § 96
Vyklizeni stavby (1) J e l i stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad orgán příslušný podle zákona o hospodaření s byty, aby zajistil pro uživatele ohrožené stavby náhradní byt nebo ubytování, případně přístřeší, a zabezpečil, nedojde-li k dobrovolnému vyklizení, výkon rozhodnutí. Stěhovací a ubytovací výlohy hradí místní národní výbor. (2)
Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstávce 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně. ( 3 ) Stavební úřad také nařídí v dohodě s orgánem příslušným podle zákona o hospodaření s byty nebo s nebytovými prostory vyklizení stavby, je-li to nutno k provedení neodkladných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav a údržby, které sám nařídil. § 97 Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení podle § 86 až 96 jsou organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemku nebo ke stavbě a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. (2)
Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce l stavebním úřadem nařízena. 3
( ) Účastníkem řízení je i stavební organizace, popřípadě její organizační složka, které má být nařízeno provedení neodkladných prací (§ 94). ODDÍL 9 STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED § 98
Státní stavební dohled zajišťuje ochranu zájmů společnosti, jakož i práv a právem chráněných zájmů organizací a občanů, vyplývajících z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.
34 § 99
Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci a) stavebního úřadu, b) městských a místních národních výborů, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122, a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů. § 100
Stavebník, oprávněná osoba či organizace pro vádějící nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni a] umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby, nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu, b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdrav! osob nebo mohou způsobit značně národohospodářské škody. § 101
Je-li důvodná obava z ohrožení zájmů společnosti, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb. § 102
(1) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo organizaci provádějící stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření. ( 2 ) Nedbá-li organizace nebo osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí stavebního úřadu. [ 3 ] Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební úřad na jeho podnět stavební povolení a určí další postup. (1) Orgán státního stavebního dohledu
35 a) z j i s t i l i nepovolenou s t a v b u , oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o stavbu rozestavěnou, vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce na stavbě: b) upozorní podle potřeby příslušný orgán nebo organizaci, že některý z odpovědných pracovníků na stavbě nevykonává svou činnost v souladu se zájmy společnosti, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká opatření k nápravě přijaly; c) u pracovníků, kteří mají průkaz zvláštní způsobilosti podle § 45 a nevykonávají svoji činnost v souladu s tímto průkazem, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti. 5
( ) Právo dalších orgánů státní správy v y d á v a t podle zvláštních předpisů rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný zásah do stavebně technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.
§ 103 V l a s t n í k stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu. § 104 (l) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. ( 2 ) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala SK nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby). ČÁST TŘETÍ
SANKCE
§ 105 Přestupky občanů proti stavebnímu řádu
(l) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 2000 Kčs bude potrestán ten, kdo a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavební mu úřadu, bez takového ohlášení.
36
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nimž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v jeho výkonu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu, e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení, f) znemožňuje vstup na svůj pozemek nebo stavbu pracovníkům a funkcionářům národních výborů, pracovníkům speciálních a jiných stavebních a ústředních orgánů státní správy, kteří plní úkoly vyplývající z tohoto zákona a týkající se tohoto pozemku nebo stavby, pokud nejde o trestný čin, g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti. (2) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 5000 Kčs bude potrestán ten, kdo a) v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez oprávnění projektovou činnost, pokud nejde o přečin, b) v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez povolení příslušného orgánu drobné řemeslné práce a opravy na stavbách výdělečným způsobem, pokud nejde o přečin, c) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, d) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením, e) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, f) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení. (3) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kčs bude potrestán ten, kdo a] jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, po kud je takového rozhodnutí třeba, c) přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnuti stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob, d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby.
37
(4) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 20 000 Kčs bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení provádí stavbu v chráněném území, nebo v ochranném pásmu či na pozemku, který není určen k zastavění, zejména na pozemku zemědělském nebo lesním. 5
( ) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné předpisy.10) § 106
Pokuty organizacím (1)
Stavební úřad může uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs organizaci, která a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nimž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu, e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení. ( 2 ) Stavební úřad může uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs organizací, která a) dodala výrobky pro stavební část stavby, jež nesplňují požadavky zaručené osvědčením o jakosti nebo dokladem o vlastnostech výrobků, b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, d ) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby, e) provádí projektovou nebo inženýrskou činnost bez oprávnění, f] provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti, g) používá osob k pracovním činnostem, které souvisejí s přípravou, prováděním a kolaudováním staveb, aniž byla u těchto osob prokázána zvláštní způsobilost k takovým činnostem, předepsaná tímto zákonem, 10)
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku,
38 b) nepožádala u nového výrobku pro stavební část stavby o vydání osvědčení o vhodnosti a dodává tento výrobek bez osvědčení o vhodnosti. 3
( ) Stavební úřad může uložit pokutu až do výše l miliónu Kčs organizaci, která a) provádí stavbu bez stavebního povolení v rozporu s ním,
nebo
b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob, c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním, d) bez vážného důvodu neprovedla neodkladné zabezpečovací práce nařízené národním výborem, e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby. ( 4 ) Pokutu v odstavci l písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b] a v odstavci 3 písm. a] může stavební úřad uložit i organizaci, která provádí stavbu jako dodavatel. ( 5 ) Ministerstvo výstavby a techniky republiky může uložit pokutu do výše 200 000 Kčs organizaci, která neplní své úkoly vyplývající ze založení, využívání a aktualizace soustavy vybraných informací pro výstavbu podle tohoto zákona. § 107 Lhůty ukládání a výnosy pokut
( 1 ) Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty se dověděl o tom, že organizace porušila nebo nesplnila povinnost (§ 106), nejpozději však do 3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy po vinnost měla být splněna. ( 2 ) Pokuty plynou do státního rozpočtu federace nebo republik, a to podle působnosti správního orgánu, který pokutu uložil.
ČÁST ČTVRTÁ VYVLASTNĚNÍ § 108 Předmět a účely vyvlastnění
(1) Pozemky, stavby a práva k nim potřebná k uskutečnění nebo užívání staveb, prací a zařízení (dále jen „stavby") uvedených v odstavci 2 lze získat a práva k pozemkům a stavbám, která brání uskutečnění nebo užívání těchto staveb, lze zrušit, odejmout nebo omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit").
39 (2) V y v l a s t n i t je možno jen proa) uskutečnění stavby, která je úkolem státního plánu rozvoje národního hospodářství, b) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho části podle schválené územně plánovací dokumentace, c ) uskutečnění stavby významné pro rozvoj obce, okresu nebo kraje, d) uskutečnění bytové výstavby, jakož i stavby rodinných domků na pozemcích určených seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků, e) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území, f) uskutečnění terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení (§ 71), g) vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání pozemku nebo stavby. ( 3 ) Pro účel uvedený v odstavci l písm. f) a g] lze vyvlastnit jen tehdy, pokud zájem na jeho uskutečnění převažuje nad oprávněným zájmem dosavadního vlastníka, popřípadě toho, komu náleží jiné právo jež má být dotčeno vyvlastněním (dále v této části jen „jiný oprávněný"). § 109
%
Cil vyvlastnění
(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám, nebo odejmutí popřípadě omezení práva osobního užívání pozemku. (2) Vyvlastněním nelze dosáhnout přechodu nebo omezení vlastnického práva, ani zřízení věrného břemene k pozemkům a stavbám, které jsou v národním majetku. (3) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním vždy na stát. Tímto přechodem zanikají i všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám; nezaniká však právo užívat bytové a nebytové prostory. § 110 Podmínky vyvlastnění
(1) V y v l a s t n i t lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. K dohodě o převodu vlastnického práva k pozemku a stavbě užívané pro zajištění zemědělské výroby, jakož i k dohodě o převodu vlast-
40 nického práva k lesní půdě, musí být připojen souhlas organizace, klére náleží právo užívání podle 11 zvláštních předpisů. ) 2
( ) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Před vydáním, územního rozhodnutí lze vyvlastnit jen pozemky a stavby určeně územním plánem zóny nebo územním projektem zóny pro soustředěnou bytovou výstavbu a pozemky určeně seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků ( § 6 ) . Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení. (3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá. § 111 Náhrada za vyvlastnění
(1) Vyvlastnění se provádí za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady. ( 2 ) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis. (3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovaního řízení mezi dosavadním vlastníkem, popřípadě jiným oprávněným, a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí se náhrada u státního notářství. Vyvlastňovací řízení § 112
(1) Vyvlastňovací úřad.
řízení
provádí
stavební
(2) Vyvlastňovací řízení zahájí stavební úřad a] na návrh orgánu, organizace nebo občana, kteří mají uskutečnit účel, pro který se vyvlastňuje, 11
) Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského m a j e t k u k zajištění výroby. Zákon č. / Sb., lesní zákon.
41
b) jde-li o vyvlastnění pozemků, které jsou určeny seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků, na návrh místního národního výboru, na jehož území jsou dotčené pozemky, c) z vlastního podnětu v případech, kdy podle ustanovení písm. a) nebo b) by měl být navrhovatelem národní výbor, který je stavebním úřadem příslušným k vyvlastňovacímu řízení. § 113 K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání. (1)
( 2 ) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem. U liniových staveb, v odůvodněných přípádech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, může stavební úřad uvědomit účastníky o ústním jednání veřejnou vyhláškou. ( 3 ) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním Jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni. (4) Jde-li o přechod vlastnického práva k pozemku, který je určen seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků, může vlastník namítnout, že na něm bude stavět rodinný domek sám nebo jeho příbuzní v řadě přímé, popřípadě jeho sourozenci; pokud budoucí stavebník prokáže schopnost vystavět rodinný domek ve lhůtě a za podmínek stanovených v seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků, nelze takový pozemek nebo jeho část vyvlastnit. § 114
(M Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění. ( 2 ) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit. Užívání vyvlastněného pozemku a stavby § 115
(1) Vy vlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny. ( 2 ) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky. Jde-li o vyvlastnění pro uskutečněni stavby, která je úkolem státního plánu rozvoje národního hospodářství, lze stanovenou lhůtu prodloužit, nejvýše však o jeden rok.
42
( 5 ) Za započetí užívání pozemku se považuje i dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku a hospodářská smlouva o odevzdání pozemku do trvalého užívání k účelu, pro kléry bylo vy vlastnění provedeno. V takových dohodách a hospodářských smlouvách musí být stanovena lhůta pro započetí stavby dohodnutá se stavebním úřadem. § 116 1
( ) Na žádost účastníka, jemuž byl pozemek nebo stavba vyvlastněna, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění pozemku se stavbou v osobním vlastnictví, jestliže ve stanovené lhůtě nebylo započato s užíváním pozemku k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Za stejných pod mínek může stavební úřad zrušit též rozhodnutí o vyvlastnění práv k ostatním pozemkům nebo stavbám. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění musí být podána do tří měsíců po uplynutí l h ů t y stanovené podle §115 odst. 2. ( 2 ) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela - nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy nebo orgány hospodářské a r b i t r á ž e příslušné podle obecných předpisů. ČÁST PÁTÁ STAVEBNÍ ÚŘADY A POSOBNOST NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH VÝBORŮ O DDÍL l
NÁRODNÍ VÝBORY S PRAVOMOCI STAVEBNÍCH ÚŘADŮ § 117 1 ( ) Stavebním úřadem je okresní národní výbor. Okresní národní výbor může stanovit, že stavebním úřadem je městský nebo místní národní výbor. 2 ( ) Na území h l a v n í h o města Prahy je staveb nim úřadem obvodní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Prahy, pokud zákon nestanoví jinak (§142). ( 3 ) V hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě je stavebním úřadem obvodní národní výbor nebo místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, pokud příslušnost k územnímu rozhodování neurčí jinak.
43
(4) V Brně, Ostravě, Plzni a Košicích je stavebním úřadem obvodní národní výbor, pokud si příslušný národní výbor některého z těchto měst nevyhradí rozhodnutí sám. 5
( ) Určení městského nebo místního národního výboru za stavební úřad musí být vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Seznamy městských nebo místních národních výborů, které byly určeny za stavební úřady, uveřejní souhrnně ministerstva výstavby a techniky republik podle potřeby, nejméně však jednou ročně. 6
( ) Městský nebo místní národní výbor může být určen za stavební úřad jen tehdy, má-li vybudován odborný aparát, způsobilý vykonávat svou pravomoc s ohledem na rozsah a složitost územního rozhodování a stavebně správní činnosti v místě a je k tomu přiměřeně vybavený. § 118
Národní výbor příslušný podle § 117 odst. l až 4 může v dohodě se zúčastněnými národními výbory stanovit, že městský nebo místní národní výbor, který je stavebním úřadem, bude vykonávat právo moc i pro územní obvody jiných městských nebo místních národních výborů. § 119
(1) Jde li u stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více sta vebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý z podřízených stavebních úřadů. ( 2 ) Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu více krajů, dohodnou se krajské národní výbory, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. Nedojde li k dohodě, rozhodne příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. ( 3 ) Jde li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit na území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou společně ministerstva výstavby a techniky republik, který stavební úřad v y d á rozhodnutí. ODDÍL 2 SPECIÁLNÍ V O J E N S K É A J I N É STAVEBNÍ ÚŘADY
§ 120 Speciální stavební úřady
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací, vodohospodář-
44
ských děl a telekomunikačních staveb vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen „speciální stavební úřady"). 2
( ) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy, podle odstavce l nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem místně příslušného národního výboru s pravomocí stavebního úřadu, který ověřuje dodržení podmínek územního rozhodnutí. § 121 Vojenské a jiné stavební úřady (1)
Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany. ( 2 ) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona a ) o r g á n y federálního ministerstva národní obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských Újezdů, b) orgány federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, u staveb Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, c) orgány ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky u staveb Sborů nápravné výchovy, d) orgány federálního ministerstva paliv a energetiky u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely. ( 3 ) Prováděcí předpis podrobněji stanoví, které stavby se považují za stavby uvedené v odstavci 2. ODDÍL 3 POSOBNOST MĚSTSKÝCH A MÍSTNÍCH NÁRODNÍCH VÝBORŮ § 122 (1)
Městské a místní národní výbory, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost: a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, b) dozírají na stav staveb,
45
c)| kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, d) na základě pověření okresním národním výborem činí opatření předcházející rozhodnutí na úseku územního p l á n o v á n í , a stavebního řádu. (2) Zjistí-li městský ( m í s t n í ) národní výbor při kontrole, že se stavba a její změny; terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom pří slušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek. ODDÍL 4 VYHRAZENÍ A PŘENESENI PRAVOMOCI - STAVEBNÍHO ÚŘADU
§ 123
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí. § 124
( 1 ) Okresní (obvodní) národní výbor může přenést na městský nebo místní národní výbor, který není stavebním úřadem, u něhož jsou však podmínky pro odborně rozhodování o stavebně technických otázkách, pravomoc stavebního úřadu: a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, b) určovat, zda jemu ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2), s výjimkou udržovacích prací na stavebních památkách, vyžaduji stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat, c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení k odstranění drobných staveb [písmeno b ) ] , pokud nejde o stavební památky, d) povolovat informační, reklamní a propagační zařízení a nařizovat jejich odstranění, e) vykonávat státní stavební dohled a kolaudovat stavby, ke kterým městský (místní) národní výbor vydal stavební povolení. ( 2 ) Přenesenou pravomoc podle odstavce l může okresní (obvodní) národní výbor časově omezit a může ji odejmout. ( 5 ) Rozsah přenesené pravomoci stavebního úřadu a její odejmutí podle odstavce l a 2 se vyhlásí způsobem v místě obvyklým.
46
ČÁST ŠESTÁ OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁjMů § 125
Zajištění zájmů obrany státu (1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zajmů ohřány a bezpečnosti státu. 2
( ) Orgány stanovené federálním ministerstvem národní obrany (dále j e n , , vojenská správ a " ) , orgány stanovené federálním ministerstvem vnitra nebo ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „orgány ministerství) v n i t r a " ) mohou určit a oznámit národním výborům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečností státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra; vojenská správa nebo orgán ministerstva vnitra může svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělováni souhlasu platí § 126 odst. 2. ( 3 ) Vojenská správa nebo orgány ministerstva v n i t r a mohou v územích určených podle od stávce l uplatňovat u staveb již zřízených požádav ky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra hradí tyto orgány. ( 4 ) Federální ministerstvo národní obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů. 1 2 Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů § 126 (1)
Dotýká li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a ochraně-podzemních a povrchových vod, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně a o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících uvedeným předpisům. 12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
47 (2) J e - l i tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními před pisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu j i m i sledovaných z á j m ů stanoví. (3
) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o ochranném pásmu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, je stavební úřad povinen vyžádat si souhlas Československé komise pro atomovou energii, která může svůj souhlas vázat na splnění podmínek.
§ 127 (1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle to hoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpe čení zájmů státní památkové péče. státní ochrany přírody a archeologických nálezů. (2) Stavebník a organizace provádějící stav bu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody. (3) Stavební úřad může vydané stavební povolení změnit nebo zrušit, dojde-li během provádění stavby k nálezu mimořádně významné kulturní památky, jejíž význam potvrdí ministerstvo kultury České socialistické republiky nebo ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky, a určí, jak budou stavebníkovi uhrazeny náklady na přípravu a provádění stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno. ČÁST SEDMA SOUSTAVA INFORMACÍ A EVIDENCE Soustava vybraných informací pro výstavbu
§ 128 (1
) Soustava vybraných informací pro výstavbu je soubor systematicky shromažďovaných, zpracovaných, uspořádaných a vydávaných vybra-
48 ných technických a jiných informací potřebných pro rozhodování v investiční výstavbě (dále jen „soustava informací"). 2
( ) Soustava informací se zveřejňuje v Československém katalogu pro výstavbu s výjimkou informací o stavu a podmínkách území. § 129 (1)
Ústřední orgány federace a republik v oboru své působnosti spolupracují při založení, zavádění a aktualizaci soustavy informací. (2)
Národní výbory a organizace činné v investiční výstavbě a organizace vyrábějící nebo dovážející výrobky pro stavby plní své úkoly vyplývajicí ze založení, využívání a aktualizace soustavy informací a z poskytování informací pro tuto soustavu. § 130
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvy výstavby a techniky republik určí organizace, které budou zakládat, shromažďovat, zpracovávat a vyhodnocovat (rozšiřovat) soustavu informací, a v dohodě s Federálním statistickým úřadem podle potřeby stanoví systém, obsah a formu jednotlivých informačních bloků této soustavy, jakož i práva a povinnosti orgánů a organizací uvedených v § 129 odst. 2. Evidence a ukládání dokumentace § 131
(1) Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i doklady o případných změnách a doplňcích územně plánovací dokumentace, je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje. (2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad. § 132 (1)
Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi týkajícími se stavebního povoleni, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušný národní výbor. (2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci l, vydaná v rámci přenesené pravomoci měst-
49 ským nebo místním národním výborem, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje městský (místní) národní výbor. § 133
Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit organizacím a osobám, které osvědčí právní nebo jiný odůvodněný zájem, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ni výpisy; přitom jsou povinny učinit opatřeni, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.
Č Á S T OSMÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 134
Vstup na cizí pozemky a stavby (1)
Pracovníci a funkcionáři národních výborů, pracovníci speciálních a jiných stavebních úřadů a ústředních orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat s vědomím vlastníka na cizí pozemky a stavby, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají; přitom musí dbát, aby co nejméně rušili jejich užívání a aby jejich pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokaz u j e zvláštním průkazem. ( 2 ) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky a stavby podle odstavce l vstupovat též jí přizvaní znalci a účastníci řízení. (3) P ř i pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad. (4) Oprávnění pracovníci jiných orgánů a organizací, i občané, pokud plní úkoly pro účely tohoto zákona, mohou v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemek a stavbu k provádění průzkumně nebo dohlédací činnosti, jestliže vlastník odmítne trpět výkon těchto oprávnění, rozhodne o možnosti vstupu na pozemky či stavby těchto pracovníků na návrh organizace, která je pověřila, místní národní výbor příslušný podle místa pozemku nebo stavby. ( 5 ) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny do původního stavu. Není-li to možné, poskytne občan, popřípadě organizace, jejíž pracovní-
50 ci pozemek nebo stavbu poškodili, poškozenému náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody. Nedojde 11 k dohodě o výši náhrady, stanoví ji stavební úřad. 6
( ) Je-li pozemek nebo stavba v okruhu zájmu obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu, je ke vstupu na ni nutné povolení podle příslušných předpisů chránících tyto zájmy.
§ 135 Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě 1
( ) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb. (2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce l, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelně, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, stanoví ji stavební úřad.
§ 136 Řešení rozporu 1
( ) Dojde-li při projednávání územně plánovací dokumentace, územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisu pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou. ( 2 ) Nepodaří-li se vzniklý rozpor odstranit dohodou orgánů podle odstavce l, rozhodne ministerstvo výstavby a techniky republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy. Dojde-li k rozporu v otázkách, jejichž řešení náleží do výlučné působnosti federace, rozhodne o něm federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj po projednání s příslušným federálním ústředním orgánem státní správy a ministerstvem výstavby a techniky republiky, jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních
51 předpisů, rozhodne o rozporu ústřední orgán státní správy nadřízený těmto orgánům obdobným po stupem. § 137 Občanskoprávní a jiné námitky
(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy. 2
( ) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce l, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud, na hospodářskou arbitráž nebo na jiný příslušný orgán a řízení přeruší. ( 3 ) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu nebo u hospodářské arbitráže, popřípadě jiného příslušného orgánu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li návrh ve stanovené lhůtě podán, může si stavební úřad učinit úsudek o námitce sám a rozhodnout ve věci. ( 4 ) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje v zájmu společnosti opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.
§ 138 Spolupráce orgánů státní správy a součinnost organizací (1
) Orgány národních výborů nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany zemědělského a lesního půdního fondu a spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu. ( 2 ) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje a podklady.
52 3
( ) Vědecké instituce a jiné organizace sdělují národním výborům nebo jiným orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti. 4 ( ) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na stanoviska nebo obdobná opatření organizaci vydávaná pro účely výstavby podle státních technických norem. § 139
Vymezení některých pojmů 1
( ) P o d pojmem „jiná práva" k pozemkům a stavbám, použitým ve spojení „vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám" (§ 23 odst. 3, § 34 odst. l, § 59 odst. l, § 93 odst. 2 a § 97 odst. l tohoto zákona], se podle povahy případu rozumí: a) užívání pozemku, kde je užívací právo založeno zákonem 13) nebo rozhodnutím státního orgánu a uživatelé pozemku mohou na něm provádět stavby, b) užívání, pozemku, kde na základě užívacího práva určeného smlouvou 1 4 ) uživatelé mohou provádět na pozemku stavby a jejich změny, c) právo místního národního výboru nebo socialistické organizace provádět v soukromém nájemním domě stavební úpravy a udržovací práce, 15) d) právo vyplývající L věcného břemene váznoucího na pozemku nebo stavbě. 16) ( 2 ) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu ,, stavba", rozumí se tím i její část. (3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu „stavebník", rozumí se tím i „investor". 17) ( 4 ) Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu „vlastník", rozumí se tím podle povahy případu i správce národního majetku nebo uživatel, který má potřebné právo nebo povinnost nakládat s ne movitostí podle zvláštních předpisů. 13), 14), 15 ) § 140
Vztah ke správnímu řádu Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení. 13
) Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví. Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby. Zákon č. / Sb., lesní zákon. 14 ) § 70, 71 hospodářského zákoníku, § 198 a 397 občanského zákoníku a zákony uvedené ad 13). 15 ) § 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. 16 ) § 506 a 495 občanského zákoníku. 17 ) § 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.
53 ČÁST D E V Á T Á USTANOVENI PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Přechodná ustanovení
§ 141 (1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit v ý j i m k u ministerstvo výstavby a techniky republiky. ( 2 ) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby na které se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 O. 1. (Ú. v. ), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejích uvedení do trvalého provozu (užívání). (3)
Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto zákona. (4)
Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před 1. lednem 1976 pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977. ( 5 ) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.
§ 142 Do nabytí účinnosti zákona, který upraví výkon státní správy příslušející národním výborům na území hlavního města Prahy, provádí na tomto území ú k o n y spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace (§ 16 odst. 3) odborná organizace 18 ) zřízená Národním výborem hlavního města Prahy; tato organizace vykonává též pravomoc stavebního úřadu na úseku územního rozhodování (§ 117 odst. 2), pokud Národní výbor hlavního města Prahy nesvěří rozhodování některé věci obvodním nebo místním národním výborům. Rozhodnutí této organizace, vydaná ve správním řízení, přezkoumává ministerstvo výstavby a techniky České socialistické r e p u b l i k y . 18
) Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy.
54 Závěrečná ustanovení § 143
(1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj vydá obecně závazné právní před pisy k provedení § 46 odst. l, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování, b) obsah a způsob zpracováni registračních listu územně plánovací dokumentace, c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady, d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim po dobných nebo s nimi souvisejících prací, in formačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace, e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon, f| podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení, g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb, h) případy, kdy lze upustit od územního rozhod nutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí, i] podrobnosti ohlašování některých jednoduchých staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení, j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání, k) obecné technické požadavky na výstavbu, 1) rozsah a druhy projektové a inženýrské činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprav nění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění, m) podrobnosti postupu při osvědčování vhodnosti výrobku pro stavební části staveb, působnost orgánů a organizací pověřených osvědčováním a způsob úhrady za osvědčování.
55 (2)
Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické repub l i k y a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona. 3
( ) Ministerstva výstavby a techniky republik v y d á v a j í obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 3 tohoto zákona. 4 ( ) Federální ministerstvo spojů vydá podle potřeby obecně závazný právní předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona. 5 ( ) Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy mohou vydat obecně technické požadavky na výstavbu v těchto městech a dále stanovit v dohodě s příslušnými ústředními orgány pravidla pro spolupůsobení státních orgánů hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, při územ ním a stavebním řízení a kolaudaci staveb. § 144
Zrušují se: 1. vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.; 2. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/ 1970 Sb. zákona České národní rady č. 146/ 1971 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb.: 3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu; 4. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajištování socialistického pořádku; 5. vyhláška ministerstva techniky o zástavová čím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, ochranných pásmech a o vyvlastnění č. 572/1950 O. 1. [č. 544/ 1950 Ú. v. ) ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.; 6. vyhláška Státního výboru pro výstavbu C. 243/ 1957 0. 1. (0. v. ), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vyhlášky C. 144/ 1 9 5 9 . 1. (Ú. v. ); 7. vyhláška ministra předsedy Státního výboru pro v ý s t a v b u č. 144/1959 Ú. 1. (Ú. v. ), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění redakčního sdělení č. 174/1959 Ú. 1. (Ú. v. )
56
vyhlášky C. 18/1963 Sb., vyhlášky č. 107/1966 Sb., vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/ 1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb.; 8. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153, 1959 0. 1. (Ú. v. ), o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/ 1970 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb.; 9. vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány ministerstva národní obrany; 10. vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na ministerstvo vnitra; 11. vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/ 1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/ 1970 Sb., vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.; 12. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší působnost stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky; 13. vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky č. 140/1969 Sb.. kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; 14. § 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra Československé socialistické republiky a ministerstev výstavby České, socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě; 15. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků. § 145
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
57
PŘEHLED STAVEBNÍHO ZÁKONA Část první Územní plánování Oddíl 1: Cíle a úkoly územního plánování Oddíl 2: Územně plánovací podklady Druhy územně plánovacích podkladů Urbanistická studie Územní generel Seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků Územně technické podklady Oddíl 3: Územně plánovací dokumentace Kategorie územně plánovací dokumentace Územní prognóza Územní plán Územní projekt Stupně územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace velkého územního celku Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru Územně plánovací dokumentace zóny
§
1--2
str.
l
§
3—7
str. 2
§ § §
3 4 5
str. 2 str. 3 str. 3
§ §
6 7
str. 3 str. 3
§
8—15
str. 4
§ 8 § 9 § 10 § 11
str. str. str. str.
§
12
str. 5
§
13
str. 5
§ 14
str. 5
§ 15
str. 5
Oddíl 4: Pořizování územně plánovací dokumentace Příslušnost Náklady pořízení Hlavní cíle a požadavky Projednávání
§ § § § §
str. str. str. str. str.
Oddíl 5: Schvalováni územně plánovací dokumentace
§ 26—28
str. 9
Oddíl 6: Závaznost územně plánovací dokumentace
g
29—31
str. 10
§
32—42
str. 10
§ § § § § § § §
32 33 34 35—36 37—38 39—40 41 42
str. 10 str. 11 str. 11 str, 11 str. 12 str. 13 str. 14 str. 15
Oddíl 7: Územní řízení Umisťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území Příslušnost Účastníci územního řízení Zahájení územního řízení Podklady územního rozhodnutí Územní rozhodnutí Změna územního rozhodnutí Oznámení územního rozhodnutí
16—25 16—18 19 20 21—25
4 4 4 4
5 5 7 7 7
58 Část druhá Stavební řád Oddíl 1. Opravnění k p r o j e k t o v é a inženýrské činnosti 11 provádění staveb § 43—44 Oprávnění k projektové u i n ž e n ý r ské činnosti § 43 Oprávnění k provádění staveb § 44
str. 15 str. 15
Oddíl 2: Zvláštní způsobilost k některým Činnostem ve výstavbě
§
45 -46
str. 16
Oddíl 3: Výrobky pro výstavbu
§
47
str. 17
Oddíl 4: Povolováni staveb, změn staveb a udržovacích prací Stavby, jejich změny a udržovací práce Ohlášení stavebnímu úřadu Žádost o stavební povolení Účastníci stavebního řízeni Stavební řízení Stavební povolení
-53
str. 15
§ 54—70
str. 19
§ 54—56 § 57 § 58 § 59 § 60-65 § 66—70
str. str. str. str. str. str.
Oddíl 5: Povoleni terénních úprav, prací a zařízení
§ 71 -74
str. 25
Oddíl 6: Vytyčováni staveb
§
75
str. 26
Oddíl 7: Užívání staveb Kolaudace stavěl) Změna v užívání stavby
§ 76—85 § 76 -84 85
str. 26 str. 26 str. 29
Oddíl 8: Údržba staveb a jejich odstraňování Údržba stavby Nezbytné úpravy Odstraňování staveb Nařízení zabezpečovacích prací Státní stavební příspěvek Vyklizení stavby Účastníci řízení
§ § § § § § § §
str. str. str. str. str. str. str. str.
Oddíl 9: Státní stavební dohled
§ 98—104
str. 33
§ 105 § 106 § 107
str. 35 str. 37 str. 38
108 109
str. 38 str. 39
§
86-97 86 87 89—93 94 95 96 97
19 20 20 21 21 24
29 29 30 30 32 32 33 33
Část třetí Sankce Přestupky občanů proti stavebnímu řádu Pokuty organizacím L h ů t y ukládání 11 výnosy pokut Část
čtvrtá
Vyvlastnění Předmět a účely vyvlastnění Cíl vyvlastnění §
§
59 Podmínky vyvlastnění Náhrada za vyvlastnění Vyvlastňovací řízení Užívání vyvlastněnéhu pozemku a stavby
§ 110 str. 39 § 111 str. 40 § 112 -114 str. 40 § 115—118
Str. 41
Část pátá Stavební úřady a působnost některých národních výborů Oddíl 1: Národní výbory s pravomocí stavebních úřadů
§ 117-119
Oddíl 2: Speciální, vojenské a jiné stavební úřady Speciální stavební úřady Vojenské a jiné stavební úřady
§ 120—121 str. 43 § 120 str. 43 § 121 str. 44
Oddíl 3: Působnost městských a místních národních výborů
§ 122
Oddíl 4: Vyhrazení a přenesení pravomoci stavebního úřadu
§ 123—1 24 str. 45
str. 42
str. 44
Část šestá Ochrana zvláštních zájmů Zajištění zájmů obrany státu Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů
§ 125
str. 46
§ 126 — 127 str. 46
Část sedmá Soustava informaci a evidence Soustava vybraných i n t o r m a c i pro výstavbu Evidence a u k l á d á n i dokumentace Část
§ 128-130
str. 47
§ 131—133
str. 48
osmá
Společná ustanovení Vstup na cizí pozemky a stavby Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě Řešení rozporů Občanskoprávní a jiné námitky Spolupráce orgánů státní správy a součinnost organizací Vymezení některých pojmů Vztah ke správnímu řádu
§ 134
str. 49
§ 135 § 136 § 137
str. 50 str. 50 str. 51
§ 138 § 139 § 140
str. 51 str. 52 str. 52
Č á s t d e v á tá Ustanovení přechodná a závěrečná Přechodná ustanovení Závěrečná ustanovení
§ 141—142 § 143 -145
str. 53 str. 54
60
Důvodová zpráva I. V š e o b e c n á č á s t XIV. sjezd Komunistické s t r a n y Československa rozhodl zvýšit výrazně úroveň plánování a řízení investiční výstavby při její přípravě a realizaci, zlepšit podmínky životního a pracovního prostředí, jakož i podmínky pro úspěšnější činnost národních výborů, a za tím účelem posílit pravomoc národních výborů, zejména nižších stupňů, aby mohly účinněji působit jako orgány komplexní péče o všestranný rozvoj územních obvodů. Podle bodu IV/3a harmonogramu prací k pro vedení usnesení vlády ČSSR č. 81/1972 a dokumentu předsednictva ÚV KSČ „Opatření v oblasti výstavby a působnosti národních výborů", bylo uloženo „svěřit národním výborům pravomoc vydávat souhlas k realizaci stavebních investic v jejich územních obvodech, a to z hlediska celospolečenských a místních zájmů". Uvedené úkoly navzájem souvisejí. Investiční výstavbou vznikají soubory staveb nebo jednotlivé stavby, které svým výsledným účinkem působí pozitivně nebo negativně na další harmonický rozvoj života společnosti v daném území, podstatně ovlivň u j í životní a pracovní prostředí a spolu s tím i péči o lidské zdraví a intenzitu reprodukce pracovní síly. Velký význam při řízení investiční i jiné činnosti v daném území a při tvorbě i ochraně životního prostředí mají národní výbory, jejichž úkolem je uskutečňovat praktickou politiku právními opatřeními a rozhodnutími a uplatňovat přitom současné výsledky vědeckovýzkumné a odborné poradenské činnosti. Na území národních výborů se uskutečňuje veškerá investiční výstavba, napr. bytová a občanská, vlastní investiční výstavba národních výborů, výstavba různých odvětví národního hospodářství, výstavba prováděná svépomocí občanů atd. Tuto výstavbu národní výbory v území koordinují z hlediska proporcionálního a dlouhodobého územního rozvoje. Rozhodují o umístění všech staveb a na základě stavebního řízení povolují i větší část těchto staveb. Rozhodují o výstavbě velkých investičních celků i o drobných stavbách. Koordinují potřeby komplexního a harmonického rozvoje území s některými s t r á n k a m i činnosti hospodářských a jiných organizací v investiční výstavbě a odstraň u j í rozpory mezi s k u p i n o v ý m i a individuálními zájmy. I při základním poslání centrálního hospodář ského plánu a při vyvážených kritériích ekonomického hodnocení v ý s l e d k ů se hospodářské organizace zúčastněné na investiční výstavbě, zejména organizace s t i m u l o v a n é ekonomickými faktory
m n o h d y dostávají na úseku péče o životní prostředí do rozporu se zájmy společnosti i zájmy jiných organizací a občanů. Národní výbory jako orgány státní moci a správy, na j e j i c h ž území se výstavba uskutečňuje, odpovídají v místě za základní uspokojování občanských potřeb, jako je harmonický rozvoj koncepce územního obvodu, tvorba a ochrana životního prostředí, bydlení a všeobecný řád v investiční výstavbě. Národní výbory jsou vybaveny pro tyto úkoly správními prostředky, obsaženými v řadě právních předpisu na jednotlivých úsecích státní správy. Nejtypičtější úseky státní správy jsou vypočteny v zákonu o národních výborech. Na čelném místě je uvedena působnost na úseku vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a působnost na úseku územního plánování a stavebního řádu. Tato činnost se zabývá koncepčním zaměřením i praktickými metodami práce, konkrétně harmonickým rozvojem výstavby měst a vesnic, kompozicí a ochranou krajiny a vytvářením předpokladů pro optimální věcné a časové sladění výstavby i jiné činnosti v území, jakož i pro přípravu a realizaci staveb v souladu se zájmy společnosti. Pro důsledné uplatnění nástrojů územního plánování a stavebního řádu v zájmu životního prostředí je důležité, aby pravomoci národních výborů nebyly oslabovány přesunem odpovědnosti za dohled na celospolečenské zájmy v investiční výstavbě do jiných sfér řízení, zejména do sféry odvětvového hospodářského řízení organizací. Dělba úloh a odpovědnosti za různé stránky procesu investiční výstavby musí však být racionálně sta novena. Jednak musí být v souladu se základními cíli a prostředky národních výborů jako orgánů státní moci a správy, jednak musí vyhovovat podmínkám efektivního hospodářského řízení investiční výstavby ve sféře investorských, projektových, inženýrských a dodavatelských organizací. Správné rozložení úloh je důležitým předpokladem pro dodržování celkového řádu ve výstavbě. Nemalý význam má zde organizující síla práva. Vzhledem ke svému základnímu poslání v jednotném řízení investiční výstavby je právní úprava územního plánování a stavebního rádu svěřena ústavním zákonem o československé federaci do působnosti Československé socialistické republiky. Dosavadní základní koncepce právní úpravy územního plánování a stavebního řádu je obsažena v zákoně č. 84/1958 Sb., o uzemním plánování, zákoně č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a vládním nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdávání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení
61
k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání). Tato základní koncepce právní úpravy byla později doplňována a upravována, zejména pokud se týká přesunu v působnosti jednotlivých stupňů národních výborů, v předpisech vyššího řádu a zpodrobňována v řadě předpisů nižšího řádu; dnes je zahrnuta do 10 předpisů vyššího řádu, 19 prováděcích předpisů a ve 3 směrnicích (pokynech) nižší právní síly. V kontextu právního řádu jsou otázky územního plánování nebo stavebního řádu dílčím způsobem řešeny nebo se na ně odkazuje v celé řadě jiných předpisů (občanský zákoník, hospodářský zákoník, předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu, předpisy o hospodaření s byty, předpisy o kulturních památkách apod.)|. Závažným nedostatkem takto roztříštěné právní úpravy územního plánování a stavebního řádu je, že nepůsobí v potřebném souladu s dalšími úseky právního řádu. Často je třeba si vypomáhat interpretací nebo dílčími legislativními opatřeními, jež ovšem nemohou nahradit vyváženou právní úpravu reagující na nové společenské, ekonomické a technické poznatky. Také vytvoření tří samostatných předpisů pro věcně příbuznou a v pracovních postupech navazující problematiku územního plánování, stavební ho řádu a uvádění dokončených staveb do trvalého provozu působilo v dalším v ý v o j i nepříznivě na vnitřní soudržnost stavebního práva a jeho aplikaci. Nesprávnou praxí byla zejména oslabována zásada, že investiční výstavba je jednolitým procesem, v němž se různé činnosti ovlivňují za účelem dosažení optimálního výsledku. Dnešní právní úprava územního plánování a stavebního řádu je věcným pojetím poplatná společenské a ekonomické problematice své doby. Nejsou v ní zejména doceněny aspekty péče o životní prostředí v podmínkách urbanizace, stoupající hodnota území určeného pro výstavbu, úzká spojitost soustavy územních plánů se soustavou národohospodářských plánů a není přiměřeně pamatováno ani na rozvoj socialistické demokracie a ob čanskou aktivitu, zejména v územní přípravě investiční v ý s t a v b y . Je zeslaben vliv stavebních úřadů národních výborů pro organizace podílející se na výstavbě; oslabení se projevuje v přesunu některých agend stavebních úřadů do sféry odvětvového řízení, jak bude dále ještě uvedeno, a v úplném vypuštění sankcí vůči organizacím. Není ani vymezen technický dohled národních výborů při výstavbě vydáním alespoň základních veřejných technických požadavků na výstavbu; vzhledem k tehdejším poznatkům zůstaly neřešeny problémy, jako je vhodnost použitých výrobků pro výstavbu, způsobilost osob pro důležité činnosti v investiční výstavbě a soustava základních informací racionalizující styk státní správy s účastníky investiční výstavby. Některá správní řízení jsou ad-
ministrativně náročná, zejména zde není od ostatních dostatečně diferencováno řízení o drobných stavbách. Opatřování pozemků a staveb pro účely výs t a v b y vyvlastněním práv k nemovitostem nevyhovuje již soudobým potřebám, především urbanistickým, a nevyjadřuje ani změny, které nastaly v jiných oblastech právního řádu. V l i v národních výborů na koordinovanou a cílevědomě se rozvíjející výstavbu není proto na žádoucí výší. V území přes veškerou snahu SK často nedaří optimálně vytvářel a chránit životní pro středí a důsledně zachovávat při přípravě a realizaci staveb veřejné zájmy; zejména pravomoci národních výborů vůči organizacím v investiční výstavbě neodpovídají úloze národních výborů jako základního článku státní moci a správy. Také stavebně správní činnost na úseku stavebního řádu je stále obtížnější, neboť se stále více realizují složité stavby odpovídající rozvoji nové techniky, technologie výstavby a užití nových dru hů výrobků, a také vyšším nárokům, jakož i na koordinaci orgánů státní správy spolupůsobících při stavebně správních řízeních. Cíle navrhované právní úpravy
Základním cílem návrhu zákona o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavebního zákona") je v souladu s dlouhodobými úkoly vyp l ý v a j í c í m i z opatření v oblasti výstavby a působ nosti národních výborů zvýšit podstatně účinnost mocenskoprávních nástrojů národních výborů při řízení investiční výstavby v jejich územních obvodech. Dochází k nové dělbě úloh mezi orgány státní správy, kterými jsou zejména národní výbory, nesoucí odpovědnost v celospolečenských otázkách, a mezi orgány odvětvového a oborového řízení investiční výstavby, zodpovídající za efektivnost investiční výstavby. V y t v á ř e j í se tím předpoklady pro účinnější zabezpečení veřejných zájmů ve výstavbě. Návrh zásad stavebního zákona podstatně zjednodušuje dosavadní strukturu správních předpisů na úseku investiční výstavby a do jedné kodexové ú p r a v y slučuje problematiku územního plánování (dosud v zákoně č. 84/1958 Sb. ), staveb ního řádu, včetně vyvlastnění nemovitostí pro účely v ý s t a v b y (dosud v zákoně č. 87/1958 Sb. ) a uvádění dokončených staveb do užívání (dosud ve vládním nařízení č. 8/1956 Sb. ). Do této kodexové úpravy se začleňuje problematika obsažená bud v p r á v n í c h normách nižší síly, jako oprávnění k projektové činnosti, nebo problematika právně vůbec neřešená či řešená jen nedůsledně jako oprávnění k inženýrské činnosti, ověřování způsobilosti osob k některým činnostem ve výstavbě, vy d á v á n i osvědčení o jakosti výrobků pro stavby,
62 respektive u dovážených výrobků dokladu o jejich vlastnostech a o systému ověřování vhodnosti výrobků pro stavební část staveb, informační soustava sloužící k uplatnění zákona a sankcím vůči n e u k á z n ě n ý m ú č a s t n í k ů m ve výstavbě. K územnímu plánování Nynější zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, vychází ze zásady, že územní plánování je důležitým předpokladem pro správnou realizaci záměrů národohospodářského plánu v určitém prostoru a vytváří spojovací článek mezi národohospodářským plánem, projektováním a prováděním staveb. Toto pojetí územního plánování je třeba prohloubit. Území, jeho přírodní a technické podmínky, jakož i jeho možnosti dnes ve stále větší míře ovlivňují efektivnost investiční výstavby a provoz výrobních kapacit umisťovaných v území a působí na lokalizaci nových výrobních i nevýrobních staveb a zařízení. Nejde tedy o pouhou koordinaci hospodářských záměrů v území, ale o úzkou spolupráci a vzájemnou návaznost činností územního plánování a oblastního plánování, které se v jednotlivých fázích plánovacího procesu musí ovlivňovat; tento princip vztahů je zakotven i v zásadách systému oblastního plánování schválených usnesením vlády ČSSR č. 197/1974. Ve stavebním zákoně je tato úloha územního plánování vzata do úvahy. Činnost územního plánování je zde organickou součástí systému řízení rozvoje společnosti; určuje způsob funkčního využití území, stanoví zásady organizace území a koordinuje v něm probíhající výstavbu s cílem zabezpečit trvalý soulad všech přírodních a civilizačních prvků a vytvořit podmínky pro rozvoj optimálního životního prostředí. K dosažení tohoto cíle musí územní plánování a oblastní plánování spolupracovat a řešit pracovní metody a nástroje činnosti v účelné návaznosti. Úkolům územního plánování a jeho vztahům k soustavě národohospodářských plánů se vstřícně přizpůsobuje i soustava územně plánovací dokumentace. Touto soustavou se vyhovuje požadavku, aby územní plánování mělo v každé fázi plánovacího procesu dokumentaci, která umožní aktivněji se podílet na přípravě a realizaci dlouhodobých i střednědobých výhledů, popřípadě prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství. Primární kritérium pro členění územně plánovací dokumentace je „návrhové období", pro které je dokumentace zpracována a které navazuje na soustavu národohospodářských plánů (např. dlouhodobé, střednědobé plány); délka návrhového období podmiňuje obsah i způsob řešení. Teprve sekundárním kritériem je „velikost území", která ovlivňuje technickou podrobnost řešení.
Na základě těchto hledisek je navrhována soustava územně plánovací dokumentace, která se člení na tři „kategorie" podle hlediska času, a to na územní prognózy, územní plány a územní projekty. Tyto kategorie se mohou zpracovávat ve třech „stupních" podle velikosti řešeného území, a to pro velké územní celky, sídelní útvary a zóny. Kromě územně plánovací dokumentace se proh l u b u j í územně plánovací podklady, které se dělí na urbanistické studie, územní generely, seznamy pozemků vhodných pro výstavbu rodinných domků a územně technické podklady. Svým způsobem a hloubkou zpracování a projednávání se liší od územně plánovací dokumentace. Tím se vytváří ucelený systém dokumentů, který umožňuje výběr a zpracování územně plánovacích dokumentů vhodných jak pro územní rozhodování a řízení výstavby a organizace území, tak i pro aktivnější účast územního plánování při přípravě a realizaci plánů racionálního rozložení výrobních sil, koordinovaného rozvoje oblastí a optimálního využiti jejich přírodních a ekonomických podmínek. Pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace se diferencuje podle odpovědnosti, kterou jednotlivé stupně národních výborů mají při stanovování dlouhodobě koncepce svého územního obvodu. Pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace velkých územních celků se svěřuje krajským národním výborům (Národnímu výboru hlavního města Prahy, Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy), územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón budou pořizovat a schvalovat okresní národní výbory a vybrané městské národ ní výbory velkých měst. Prohlubování pravomocí národních výborů musí probíhat koordinovaně s upevňováním centrálního řízení v základních otázkách územního rozvoje republik nebo státu. Proto vláda ČSR nebo SSR si může v odůvodněných případech vyhradit schválení územně plánovací dokumentace, vláda ČSSR pak v taxativně uvedených případech, týkajících se zájmů celého státu nebo mezistátních dohod nebo hlavního města Prahy. Dále se v této souvislosti posiluje i odborné vertikální řízení; bez odborného posudku nadřízeného orgánu územního plánování není možno předložit územně plánovací dokumentaci ke schválení. V některých otázkách je totiž nezbytné zabezpečit expertízu, která zahrne poznatky i z hlediska širších zájmů v území, jež nemůže nižší orgán územního plánování vždy spolehlivě po stihnout. Projednávání územně plánovací dokumentace se diferencuje podle vztahu i míry závaznosti a podrobnosti řešení jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace.
63 covaně podle d r u h ů ú z e m n í h o rozhodnutí a s přihlédnutím k tomu, zda m o h l i u p l a t n i t své námitky již k návrhu územně plánovací dokumentace. Cílem je zamězit k o n f l i k t n í m situacím již v předprojektové přípravě výstavby. V s o u l a d u s usnesením vlády ČSSR č. 81/1972 má místní národní výbor právo účastníka řízení; může podat i odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby, jestliže byly umístěním stavby dotčeny důležité místní zájmy. Územní rozhodnutí se prohloubí zejména při umisťování nových staveb; návrhy na umístění staveb se přezkoumají nově i podle obecných technických požadavků na výstavbu ( prováděcí předpis k z á k o n u ) ; prohloubí se tím z e j m é n a ochrana životního prostředí a jeho tvorba. Pohotovost územního řízení se zvýší zavedením koncentrační zásady vůči stanoviskům dotčených orgánů státní správy spolupůsobících při řízení. Zjednodušením U územních projektů se stanoví povinnost se sleduje možnostje zvát ve vymezených případech účastníky řízení veřejnou vyhláškou a u jednodujich projednávání s dotčenými orgány státní spráchých staveb slučovat územní a stavební řízení; vy a nově se stavebníky (investory), kteří se budou v posledně uvedeném případě stanoví podrobnosti na výstavbě podílet; ti mohou přispět k prohlouprováděcí předpis o územním rozhodování a stabení územního projektu zejména znalostmi etapovebním řádu. vosti, technologie a dodavatelského systému výV s o u l a d u s požadavky praxe se v y m e z u j í stavby. podmínky, za kterých stavební úřad může nahraProjednávání a schvalování územně plánovací dit pravomocné rozhodnutí novým územních rozdokumentace je řízením, při kterém nelze vzhlehndnutim. dem k jeho specifickým rysům uplatnit zákon Důležitým aspektem v územním plánování je o správním řádu. prohloubená ochrana zájmů obrany státu. RozšiK zajištění souladu umístění stavby a ostat r u j e se zejména působnost orgánů vojenské spráních opatření v území se záměry a cíli územního vy, které na území vyhrazeném pro účely vojenplánování a schválenými územními plány a pro- ské správy v y d á v a j í územní rozhodnutí; předpojekty, popř. územně plánovacími podklady, vydá- kláda se i nový postup při pořizování a schvalovají národní výbory územní rozhodnutí o umístění vání územně plánovací dokumentace uzavřených stavby, o využití území, o vymezeni chráněných území vojenské správy. území a ochranných pásem a o stavební uzávěře. Jinak se působnost národních výboru na úseku Územní rozhodnutí jsou správními rozhodnutími, územního plánování i nadále vztahuje na výstavkterá se vydávají, pokud jde o investiční výstavbu, bu všech investorů a na jinou činnost v území v etapě předprojektové přípravy. Podmínky územspravovaném národním výborem podléhající tomuního rozhodnutí o umístění stavby uvádějí záměr to zákonu. investora vyjádřený v projektovém úkolu stavby do souladu se společenskými zájmy v území. Ke stavebnímu řádu Druhy územních rozhodnutí se proti dnešní úpravě mění u rozhodnutí o změně ve využití poSoustava ustanovení stavebního řádu zabezpezemků; nově zaváděný termín „rozhodnutí o vy- čuje uskutečňování výstavby v souladu s jednotnou užití území" vystihuje širší věcnou obsahovost to- technickou politikou, zájmy společnosti na tvorbě hoto rozhodnutí. Dále se vypouští územní rozhod- a ochraně životního prostředí, bezpečnosti, zdraví nutí o chráněném objektu, které se v praxi nepo- a jinými společenskými zájmy a zasahování do užívá, neboť ochrana tohoto druhu je zabezpečena práv občanů a organizací omezuje jen na nezbytpředpisy o kulturních památkách. nou míru. Stavebním řádem se rozumí zejména K podstatné změně dochází v procesním řízení právní úprava různých oprávnění k činnostem ve při vydávání územních rozhodnutí, zejména roz- výstavbě, zvláštní způsobilost osob k vybraným důhodnutí o umístění stavby. Podle stávající právní ležitým činnostem ve výstavbě, výrobků pro stavúpravy občané a organizace, kteří mají vlastnické by, postupu při stavebním řízení, vytyčování stanebo jiné právo k nemovitosti (např. užívací), ne- veb, kolaudace staveb, údržby a odstraňování stajsou účastníky územního řízení. V nové úpravě se veb, státního stavebního dohledu, sankcí vůči neukázněným účastníkům výstavby, opatřování práv jim postavení účastníka řízení z a k o t v u j e diferenÚzemní plány všech stupňu se projednají a dohodnou se všemi dotčenými orgány státní správy. Navíc organizace a občané budou seznamováni s návrhem územních plánů sídelních útvarů a zón; přitom se diferencuje míra projednávání podle stupňů územně plánovací dokumentace. U územních plánu sídelních útvarů musí být občané a organizace s návrhem seznámeni účinnou formou. U územních plánů zón se kromě toho požaduje, aby byly vyloženy k veřejnému nahlédnutí, a občané a organizace mající vlastnická a jiná práva k nemovitostem mohou pak podat námitky proti rosení, které se jich dotýká. Tento postup je v souladu s rozvojem práv socialistické demokracie a umožňuje jej míra technického řešení této územně plánovací dokumentace; je právně upraven tak, aby nedocházelo k prodlužování územní přípravy investiční výstavby.
64
k nemovitostem pro účely výstavby vyvlastněním, ochrany zvláštních zájmů a účelové informační soustavy a evidence. Stavební řízení u staveb organizací místo dosavadního řízení probíhajícího ve dvou etapách bude napříště právě tak j a k o u staveb občanů pouze jednoetapové. Přitom se velmi podstatně zjednoduší řízení o jednoduchých stavbách, tj. zejména o stavbách občanů. Na základě podnětů k zásadám zákona bylo do osnovy zákona začleněno další zjednodušeni u některých drobných přízemních staveb, stavebních úprav a udržovacích prací. Ve vymezených případech budou tyto stavby a práce stavebnímu úřadu pouze ohlašovány. Pokud si stavební úřad u nich nevyhradí vydání stavebního povolení, budou prováděny bez dalšího řízení po sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provádění není námitek. Kromě toho bude možno, jak bylo řečeno, sloučit rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení do jediného rozhodnutí; stavební úřad zde až na složité případy povolí stavbu bez součinnosti dalších orgánů státní správy. Kolaudaci dokončených staveb budou provádět zásadně orgány, které vydaly stavební povolení. Kolaudační řízení se soustředí na otázky veřejných zájmů a bude oproštěno od náležitostí spadá jících do hospodářské sféry investiční výstavby. Orgány hospodářského řízení, které schvalují přípravnou dokumentaci staveb, budou vydávat pro stavební úřady stanoviska o provozuschopnosti provozní části (technologie) stavby. Kolaudace terénních úprav, těžebních a jiných prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení se provede jen v případě, že tak stanovil stavební úřad při jejich povolení. Údržba staveb se chápe jako soustavná činnost odstraňující důsledky opotřebování stavby a prodlužující její životnost. Státní stavební příspěvek bude možno za stanovených podmínek výjimečně přiznat i na údržbu staveb v osobním vlast nictví. Postup stavebních úřadů při nařizování nezbytných stavebních úprav na existujících stavbách je méně komplikovaný; od tzv. institutu „drobné asanace", který byl s nezbytnými úpravami zaměňován, se upouští. Odstraňování staveb postavených bez stavebního povolení se zpřísňuje a v souladu s praxí se upravuje postup odstraňování dočasných staveb. Pamatuje se na nutnost bezprostředního zásahu a odstranění stavby, hrozící např. zřícením, bez součinnosti jejího vlastníka. Státní stavební dohled stavebního úřadu se prohlubuje jednak rozšířením pravomocí, jednak novou úpravou podmínek posilujících jeho autoritu. Ostatní orgány státní správy provádějící dohled
na stavbách podle zvláštních předpisů budou moci uplatňovat odstranění stavebně technických závad apod. jen prostřednictvím stavebního úřadu. Jestliže stavební úřad zjistí na stavbě neodstranitelné překážky, může výjimečně zrušit i stavební povolení. Úloha národních výborů v oblasti státního dohledu se usnadní úpravou a pojetím oprávnění k provádění staveb a k projektování jak pro organizace, tak pro projektanty jednotlivce. Kritéria při udělování oprávnění k projektové činnosti se v prováděcím předpise zpřísňují. Nově se zavádí udělování oprávnění k inženýrské činnosti. S posílením státního dohledu souvisí i zakotvení systému ověřování způsobilosti osob pro určené vybrané pracovní činnosti, které mají rozhodující význam v investiční výstavbě. Osoby, jejichž způsobilost státní orgán ověří, obdrží průkaz opravňující je k činnostem (např. projektanti, stavbyvedoucí, pracovníci stavebních úřadů pro státní stavební dohled). Osoby, jejichž způsobilost kromě obvyklé pracovní odpovědnosti se ověří v hospodářské organizaci, budou mít i odpovědnost vůči vyšším společenským zájmům. Na základě zjištěných nedostatků při státním stavebním dohledu bude proto možno navrhnout odnětí průkazu zvláštní způsobilosti. Organizace, které v budoucnu nebudou zaměstnávat pro určené činnosti pracovníky s předepsaným průkazem zvláštní způsobilosti, nebudou moci od data stanoveného v prováděcím předpise tyto činnosti vykonávat. Pro zabezpečení vyšší kvality výstavby se vytváří předpoklad zakotvením požadavku, že pro stavby mohou být použity jen výrobky, které mají vlastnosti odpovídající vymezeným požadavkům. Kromě toho se v souladu s § 192 hospodářského zákoníku stanoví povinnost výrobců předat u výrobku pro stavby s dodávkou osvědčení o jakosti výrobků a u dovozců, pokud jde o dovezené výrobky, doklad o vlastnostech; tyto doklady budou obsahovat údaje o vlastnostech výrobků zaručovaných výrobcem nebo dovozcem. K ověřování vlastností výrobků pro stavební část staveb bude doplněno hodnocení a schvalování výrobků podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, o osvědčování nových výrobků státní zkušebnou. Závažným nedostatkem dosavadních předpisů je, že nelze účinnými sankcemi postihnout protispolečenskou činnost organizací na úseku investiční výstavby; sankce stanovené vůči občanům při přestupcích na úseku výstavby v § 9 zákona č. 60/ 1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, jsou zcela nedostatečné. Proto podle závažnosti přestupků se zavádějí diferencované pokuty vůči občanům až do výše 20 tis. Kčs a až do výše l mil. Kčs vůči organizacím. Výše těchto pokut je úměrná prolispolečen-
65 ským důsledkům některých činností ve výstavbě a rozpočtovým nákladům staveb. Opatřování práv ke stavbám a pozemkům pro účely výstavby vyvlastněním vychází z nynější úpravy v § 18 až 22, zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, přičemž navrhovaná úprava navíc čelí případným možnostem spekulace se stavebními pozemky, vytváří lepší předpoklady pro uplatnění soudobého urbanistického rozvoje a přizpůsobuje se změnám nastalým v právním řádu. Možnostem spekulativních převodů brání především zakotvení zásady, že veškeré vyvlastněné stavby a pozemky musí být převedeny nejprve na stát, který teprve prostřednictvím svých orgánů zřizuje potřebná práva k realizaci stavby, jako např. právo trvalého užívání pozemku, právo osobního užívání. Nově bude možno vyvlastnit již na základě územního plánu zóny nebo územního projektu zóny pro soustředěnou bytovou výstavbu, tedy v etapě územní přípravy; toto opatření podporuje plynulejší přípravu výstavby, zejména předstihovou realizaci komunikací a inženýrských sítí. Zakotvuje se i oprávnění národních výborů vyvlastnit pro uskutečnění bytové výstavby a vyvlastněním získat do zásoby pozemky nutné pro plánovanou výstavbu rodinných domků v obci na základě seznamu pozemků, tj. územně plánovacího podkladu, který se sestavuje podle vymezených kritérií. Účely, pro které lze v zájmu společnosti vyvlastnit, se doplňují o možnost vyvlastnit pro uskutečnění stavby významné pro rozvoj obce, okresu nebo kraje, a to l v případech, kdy stavba není úkolem státního plánu rozvoje národního hospodářství, ale výsledkem společenské iniciativy v místě, jako např. stavba v akci zvelebení, prováděná převážně svépomocí. V souladu s požadavky praxe se pamatuje na možnost vyvlastnění práv k nemovitostem v nezbytném rozsahu i pro zřízení ochranných pásem a chráněných území, pro uskutečnění terénních, těžebních a jiných prací a pro umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení. V souladu s § 198 občanského zákoníku se stanoví, že předmětem vyvlastnění může byt i právo osobního užívání pozemku. Začlenění problematiky vyvlastnění staveb a pozemků do stavebního zákona je odůvodněno i tím, že každé vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování a že vyvlastnění provádějí stavební úřady. Pokud nebude vydán prováděcí předpis federálního ministerstva financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky o náhradách za vyvlastnění práva k nemovitostem, bude se postupovat podle dosavadních
předpisů vyhlášky Českého cenového úřadu a ministerstva financí České socialistické republiky č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a náhradách při vyvlastnění nemovitosti, a obdobné vyhlášky Slovenského cenového úřadu a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 47/1969 Sb. Vydávání správních rozhodnutí na úseku stavebního řádu se svěřuje stavebním úřadům, které se dělí na národní výbory s pravomoci stavebních úřadů, speciální stavební úřady, vojenské stavební úřady a jiné stavební úřady. Vydávání územních rozhodnutí a rozhodnutí o vyvlastnění staveb a pozemků se svěřuje jen stavebním úřadům národních výborů. Nepodstatnou výjimku tvoří vojenské stavební úřady, které vydávají územní rozhodnuti na území vojenských úřadů. Speciálním stavebním úřadům, vojenským stavebním úřadům u staveb vojenské správy mimo vojenské jezdy a jiným stavebním úřadům je tedy svěřena činnost stavebně správní na úseku stavebního řádu. V hlavním městě Praze vydává územní rozhodnutí útvar hlavního architekta hlavního města Prahy, jako odborná organizace zřízená Národním výborem hlavního města Prahy, která mimo uvedené činnosti pořizuje územně plánovací dokumentaci a zabezpečuje tvorbu a ochranu životního prostředí již při přípravě investiční výstavby. Toto opatření, které umožňuje § 5 zákona č. 69/1969 Sb., o národních výborech, je výjimečné a odpovídá praxi a podmínkám řízení investiční výstavby v hlavním městě ČSSR. Určování stavebních úřadů 1. stupně, tj. městských a místních národních výborů, se přesunuje z krajských národních výborů na okresní; jejich vyhlašování se zjednodušuje a zpřehledňuje do souborných seznamů. Nově se taxativně vymezuje i část pravomoci stavebních úřadů, kterou může přenést okresní národní výbor i na ostatní místní národní výbory. Racionalizací odborného řízení a úsporu pracovníků stavebních úřadů sleduje opatření o možnosti zřizovat stavební úřad pro územní obvod většího počtu národních výborů. Na základě dohody zúčastněných městských nebo místních národních výborů se umožňuje, aby jeden z těchto národních výborů vykonával pravomoc stavebního úřadu na území jiných národních výborů. Na úseku stavebního řádu (např. povolování staveb, státní stavební dohled, odstraňování staveb, kolaudace apod. ) postupují speciální, vojenské a jiné stavební úřady podle stavebního řádu zakotvené stavebním zákonem, pokud ve zvláštních předpisech pro speciální stavby (letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářských děl a telekomunikací) není v některých otázkách stanoven odchylný postup (např. kolaudace drah).
66
Zákon umožňuje, aby byly vydány prováděcí předpisy, které zavedou jednotlivé bloky soustavy informací zřízené pro účely zákona. Tyto informace budou převážně technické povahy. Kromě soustav, které bude nutno zavést stanovením práv a povinností v prováděcím předpise (např. informace o výrobcích pro stavební část staveb), vytvoří se soustava jednotných informací v Československém katalogu pro výstavbu, které bude možno zavést organizačním opatřením. Zejména národní výbory, orgány a organizace investiční výstavby budou tak přehledně informovány o právních předpisech v investiční výstavbě a jejich vysvětlivkách, o orgánech a organizacích působících ve výstavbě (adresáře), technických předpisech (ČSN), typizačních směrnicích a podkladech, výrobcích pro stavby apod. Mimo Československý katalog pro výstavbu budou pro svoji odlišnou povahu později právním předpisem zavedeny informace o stavu a podmínkách v území. V zákoně se zvýrazňuje péče o životní prostředí, popřípadě se pro ni vytvářejí předpoklady, zejména v pojetí činnosti územního plánování, v územním a stavebním řízení, v kritériích obecných technických požadavků apod. Kromě toho se ve společných ustanoveních zákona upevňuje ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů; orgány územního plánování a stavební úřady (s výjimkou jednoduchých a drobných staveb) rozhodnou jen v dohodě s orgány státní správy, které hájí tyto zvláštní zájmy v rámci své profese i působnosti. V souladu s technickým rozvojem je pamatováno takto i na stavby, jejichž součástí je jaderné zařízení. Investiční výstavba nemůže však být prodlužována na úkor administrativního řízení. Proto orgány hájící tyto zvláštní složky životního prostředí a jiné zvláštní zájmy jsou povinny svá stanoviska předávat ve lhůtách a postupem, jak to určilo územní, stavební a kolaudační řízení, pokud zvláštní předpisy výslovně nestanoví, že ve věci rozhodují samostatně. V zákoně se řeší i další otázky, jako je spolupráce správních orgánů a organizací, předávání poznatků získaných při jejich činnosti orgánům územního plánování, sjednocení a zjednodušení vstupu na pozemky (nemovitosti ) pro účely územního plánování a stavebního řádu, projednávání občanskoprávních a jiných námitek, postup při řešení rozporů mezi orgány provádějícími řízení podle tohoto zákona, definice účastníků správních řízení, evidence a ukládání apod. Zákon bude zpodrobněn v prováděcích předpisech federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, z nichž ty, které mají zásadní význam pro uvedení nové právní úpravy do života, vyjdou souběžně se stavebním zákonem; jsou to vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
— o územně plánovacích podkladech a o územně plánovací dokumentaci, — o územním řízení a stavebním řádu, — o obecných technických požadavcích na výstavbu, — o osvědčování vhodnosti nových výrobků pro stavební část stavby, — o informacích o výrobcích pro stavební část staveb, — o oprávnění k projektové činnosti, — o oprávnění k inženýrské činnosti. V další etapě, tj. v průběhu účinnosti zákona, a v souladu s dalším rozpracováním věcných řešení vydá federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj prováděcí předpis se zásadami postupného vytváření systému ověřováni zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě a určí pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské činnosti ve výstavbě. V souladu s těmito zásadami ústřední orgány státní správy, které v rámci své působnosti řídí činnosti zahrnuté do zásad, stanoví podrobnosti pro řízené odvětví; ministerstva výstavby a techniky republik stanoví podrobností týkající se ověřování zvláštní způsobilosti vybraných činností u pracovníků stavebních úřadů. Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik vydři vyhlášku o náhradách za vyvlastněná práva. Perspektivně se počítá i s vydáním prováděcího předpisu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj upravujícího informace o stavu a podmínkách území. Právní úprava územního plánování a stavebního řádu byla konzultována na základě dohod o vědecko-technické spolupráci na dvoustranných jednáních s odborníky SSSR, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Připravovaný rozvoj právní úpravy v těchto socialistických zemích je v celkových tendencích rozvoje příbuzný; forma a podrobnosti odpovídají však soustavě právního řádu a tradicím dosavadního vývoje; např. územní plánování se dosud řeší i v normách nižší úrovně než zákon (SSSR, Rumunsko), ačkoli převládá tendence upravit tuto problematiku zákonem. Snaha ČSSR po rozsáhlé a moderní kodifikaci správních předpisů v investiční výstavbě byla oceněna. Zákon plně využívá soudobých poznatků a podrobností některých úprav socialistických států a přizpůsobuje je stupni dosaženého vývoje v ČSSR. Přihlédnuto bylo přiměřeně i k poznatkům — zejména urbanistickým — některých vyspělých kapitalistických států, jako Švédska, Dánska, Holandska, Velké Británie, Rakouska, Itálie a Německé spolkové republiky.
67
Nároky na státní rozpočet Právní úprava předpokládaná zákonem o územním plánování a stavebním řádu sama o sobě nevyvolává nároky na zvýšení počtu pracovníků v aparátu národních výborů a jiné materiální nároky na tomto úseku. Rozšíření náplně činnosti stavebních úřadů o agendu kolaudací dalších staveb (dosud podle vládního nařízení č. 8/1956 Sb. vykonávala tuto agendu u výrobních staveb resortů ministerstva nebo orgány jimi pověřené, kromě jiného na základě předchozího stanoviska stavebního úřadu) a prohloubení stavebně technického dohledu je přiměřeně vyváženo jednodušším postupem u jiných činností. Například odpadne stavební řízení u některých drobných staveb, neboť budou podléhat jen ohlášení, namísto dosavadního dvouetapového postupu bude u staveb organizací stavební řízení uskutečněno v jedné etapě, územní a stavební řízení bude možno slučovat u jednoduchých staveb, kde nebude nutno zvát dotčené orgány státní správy. Dosavadní stav organizačního a kádrového zabezpečení úkolu na tomto úseku činnosti v aparátu národních výborů je však neuspokojivý. V souladu s doporučeními Federálního shromáždění k zásadám zákona a s přihlédnutím ke stanoviskům většiny rad vybraných národních výborů, kterým byl návrh zákona zaslán k vyjádření, vláda ČSSR proto přijala dne 30. října 1975 usnesení č. 306, kterým uložila v rámci celkového řešení koncepce výstavby a organizace národních výborů zabezpečit organizační, kádrové, popřípadě jiné předpoklady k prohloubeni jejich územně plánovací a stavebně správní činnosti. Bezprostředně se zákonem a s vydáním nezbytných prováděcích předpisů k němu vzniknou nároky na státní rozpočet: a) rozšíření možnosti přiznávat státní stavební příspěvek výjimečně na údržbu staveb si vyžádá zvýšení rozpočtu národních výborů v ČSR cca o 7 mil. Kčs a v SSR cca o 4 mil. Kčs, celkem cca 11 mil. Kčs ročně; b) založení pravomoci stavebního úřadu pro orgány federálního ministerstva paliv a energetiky pro stavby uranového průmyslu si vyžádá 710 tis. Kčs ročně v rozpočtu federace pro uvedené ministerstvo (210 tis. Kčs na platech pro 4 pracovníky a 500 tis. Kčs na jiné náklady); c) rozšíření pravomoci orgánů vojenské správy v územním plánování si vyžádá cca 750 tis. Kčs ročně v rozpočtu federace pro ministerstvo národní obrany (450 tis. Kčs na platech pro 13 pracovníků a 300 tis. Kčs na jiné náklady): d) osvědčování nových výrobků pro stavební část staveb, jež bude zavedeno prováděcím předpi-
sem k zákonu, bude realizováno na náklad výrobců; pouze kontrola dodržení předpokladů, za nichž bylo osvědčení vydáno, si vyžádá zvýšení cca 2 až 3 mil. Kčs ročně v rozpočtu federace pro Úřad normalizace a měření; e) prováděním agendy vyplývající z vyhlášky o náhradách za vyvlastnění nemovitostí vzniknou u federálního ministerstva financí nároky na dva pracovníky se mzdovým fondem 87 tis. Kčs ročně; funkční místa a náhrady za ně budou kryty přesunem z ministerstva financí republik. Celková výše výdajů, které vzniknou se zákonem, je tedy 15 až 16 mil. Kčs pro státní rozpočet. Souběžně s návrhem stavebního zákona nebudou vydány prováděcí předpisy zavádějící ověřování zvláštní způsobilosti osob u některých činností (např. odborní pracovníci stavebních úřadů, stavbyvedoucí, projektanti). Pro zavedení tohoto systému vytváří návrh právní platformu, její využití prováděcími předpisy se předpokládá až v další časové etapě. Vzniknou-li se zavedením ověřování způsobilosti osob k některým činnostem nároky na státní rozpočet, budou ve smyslu § 18 zákona č. 134/1970 Sb., rozpočtových pravidel, vyjádřeny až v rozboru k návrhům těchto prováděcích předpisů nebo event. i u dalších předpisů, jako např. u budoucí vyhlášky federálního ministerstva financí o náhradách za vyvlastněná práva k pozemkům a stavbám. II. Z v l á š t n í část
K§ l a 2 Postavení územního plánování v systému řízení rozvoje společnosti je chápáno v jednotě a součinnosti s národohospodářským plánováním, a to zejména s oblastním plánováním. Oblastně plánovací a územně plánovací činnost probíhá tedy ve vzájemné úzké spolupráci a návaznosti a obě činnosti se vzájemně ovlivňují při zajišťování optimálního životního prostředí. Úkolem územního plánování v systému řízení rozvoje společnosti je územně technická regulace, která zajišťuje, že se o všech technických zásazích do struktury území rozhoduje podle předem stanovených zásad jeho uspořádáni, čímž se dosahuje i souladu všech přírodních a civilizačních hodnot a vytváří, udržuje i obnovuje makrobiologická rovnováha území. Činnost územního plánování od pořizování územně plánovací dokumentace až po vydání jednotlivých územních rozhodnutí je podrobněji vymezena v § 2 zákona. Při své činnosti vychází územní plánování především z úkolů národohospodářských plánů a
68
dále využívá všech poznatků, které se týkají řešeného území. Pokud byly pro některé speciální problémy zpracovány v řešeném území plány podle zvláštních předpisů (např. směrný vodohospodářský plán), používá územní plánování těchto plánů jako podkladu při řešení svých úkolů a přejímá jejich zásady v rozsahu jejich vymezené závaznosti. Územní plánování si opatřuje však podklady i vlastním průzkumem řešeného území a rozborem plánovaných opatření ve vztahu k současnému uspořádání, možnostem a výhledovým potřebám řešeného území. Pokud se v úkolech územního plánování uvádí, že vymezuje funkce území, jde o stanovení urbanistických funkcí, zejména o určení vhodnosti území pro určitý druh výstavby (průmyslové, bytové atd. ) nebo určení způsobu jeho využití tak, aby byl vytvořen harmonický celek pro prácí, bydlení a rekreaci obyvatel území. Vymezení funkcí území musí být v souladu s cíli a úkoly stanovenými oblastními plány. Při stanovení rekultivačních zásahů do území má územní plánování povinnost vymezit z hlediska očekávaného urbanistického rozvoje území plochy, kde budou rekultivace provedeny. Tím zůstávají nedotčena ustanovení o povinnosti rekultivace půdy, zakotvená v zákoně č. 53/1906 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. K § 3 až 7
Urbanistické studie řeší na určitém území dílčí problematiku urbanistickou, architektonickou nebo technickou a prohlubuje tak řešení zpracované v územně plánovací dokumentaci. Není-li v území zpracována územně plánovací dokumentace, může být urbanistickou studií prověřena otázka umístění stavby nebo provedení určitého opatřeni v území jako podklad pro vydání územního rozhodnuli. Územní generel je dokumentací odvětvového nebo úsekového charakteru, který se zpracovává bud jako podkladový materiál pro rozpracováni územně plánovací dokumentace nebo jako detailní zpracování schválené územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 66/1972 Sb.. o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků, se stavebním zákonem zruší, zařazuje se do zákona jako jeden z územně plánovacích podkladů „Seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků". Tento seznam je podkladem pro obstarávání vhodných pozemků pro výstavbu rodinných domků v dostatečném předstihu. V prováděcím předpise bude vymezena závislost tohoto seznamu na územně plánovací dokumentaci. Územně technické podklady vytvoří ucelený obraz o stavu a podmínkách území, který se pak stane podkladem pro pořízení a zpracování územně plánovací dokumentace a pro průběžnou územ-
ně rozhodovací činnost. Soustavné doplňování územně technických podkladů umožní zároveň v budoucnosti nahradit periodické revize územně plánovací dokumentace soustavným sledováním vývoje územně technických, sociálních a hospodářských předpokladů, na kterých byla založena urbanistická koncepce. K § 8 až 11
Úkolům územního plánování odpovídají nově navrhované druhy územně plánovací dokumentace, které se člení na tři kategorie podle délky návrhového období a na tři stupně podle velikosti řešeného území. Rozdělením územně plánovací dokumentace na kategorie, které odpovídají systematice národohospodářských plánů, se vytváří předpoklad pro aktivní účast územního plánování na tvorbě oblastních plánů a dokumentace má i rozsáhlou variabilitu použití pro územní rozhodování, pro vypracování koncepcí společenské výstavby a pro koordinaci výstavby a stanovení jejího pořadí. Obsahová náplň jednotlivých kategorií územně plánovací dokumentace je určována mírou podrobnosti podkladů, ze kterých zpracovatel vychází, a délkou návrhového období. V rámci celkového systému prognóz rozvoje národního hospodářství se pro vybrané územní celky zpracovávají územní prognózy. Jejich úkolem je konfrontace předpokládaných nároků společnosti na území s jeho danými vlastnostmi. Zejména jde o jeho obytnou a ekonomickou aktivitu a z toho vyplývající úvahy o základních směrech možného urbanistického rozvoje území. Územní plány stanoví dlouhodobě platné zásady pro urbanistický rozvoj řešeného území a postup jeho využití, a to tak, aby byly v území zajištěny úkoly a cíle stanovené národohospodářskými plány. Součástí řešení územního plánu je variantním způsobem zpracovaný časový postup realizace výstavby. Územní projekty koordinují místně i časově soustředěnou výstavbu, a to jak z hlediska jejího umístění na daném území, tak i z hlediska její vzájemné časové návaznosti. K § 12 až 15
Územně plánovací dokumentace velkých územních celků se zaměřuje zejména na řešení sídelní struktury a s ní související technické i hospodářské zabezpečení a na řešení širších vazeb ostatních prvků v území. Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru řeší rozdělení ploch pro jednotlivé účely, jejich vzájemnou vazbu a zabezpečení dopravou a inženýrskými sítěmi. Spolu se sídelním útvarem je nutno řešit i jeho zájmové území, které slouží nebo
69
má sloužit bezprostředně jeho hospodářským, společenským a technickým potřebám, a musí být proto s nim řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti. Územně plánovací dokumentace zóny řeší využiti ploch, jejich konkrétní náplň a uspořádání ve vazbě na sídelní útvar nebo krajinný útvar. V zákoně, se nestanoví povinnost zpracovat pro dané území všechny druhy územně plánovací dokumentace, a nepředpisuje se proto ani povinná návaznost jejich jednotlivých kategorií a stupňů. Tím ovšem není vyloučena možnost vzájemné kombinace a integrace podle toho, jak se budou vyvíjet metody projektování, spojené s využíváním výpočetní techniky a zpracováním rozsáhlých informací. K § 16 až 20
Pořizování územně plánovací dokumentace se svěřuje především příslušným odborům národních výborů, a to diferencovaně podle stupně odpovědnosti, kterou národní výbory mají při stanovování koncepce dlouhodobého rozvoje svého územního obvodu. Pořízení územně plánovací dokumentace vychází zpravidla z vlastního podnětu orgánu územního plánování, který je odpovědný za to, že pro území bude v dostatečném předstihu zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, aby mohla být plánovitým způsobem řízena výstavba a jiné změny v území. Připouští se však možnost pořídit územně plánovací dokumentaci z příkazu nadřízeného orgánu územního plánování nebo na návrh národních výborů nižších stupňů či jiných orgánů státní správy, popř. socialistických organizací. Hovoří-li se v zákoně o nadřízeném orgánu územního plánování, myslí se tím příslušný odbor národního výboru vyššího stupně nebo ministerstvo výstavby a techniky republiky. Zákon zajišťuje ingerenci ústředních orgánů územního plánování republiky v usměrňování pořizování územně plánovací dokumentace, čímž se zamezuje duplicitnímu řešení problémů a zabezpečuje jejich hospodárné a včasné řešení. Zákon umožňuje, aby si pořízení územně plánovací dokumentace vyhradil vyšší orgán územního plánování, a to až do úrovně ústředního orgánu územního plánování republiky, vyžaduje-li to důležitost problematiky řešeného území, jeho poloha apod. Ve výjimečných taxativně uvedených případech si může vyhradit pořízení určitých kategorií územně plánovací dokumentace federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. Zásadně se stanoví, že náklady na pořízení územně plánovací dokumentace hradí pořizovatel.
Jestliže však organizace požaduje umístit v území rozsáhlou investiční výstavbu nebo provést jiné rozsáhlé opatření a možnost realizace vzhledem ke značným důsledkům v území je nutno prověřit komplexním územně plánovacím řešením, může orgán územního plánování od ní požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení potřebné územně plánovací dokumentace. Hlavním podkladem pro zpracování jednotlivých kategorií územně plánovací dokumentace je prognózní úkol, územní a hospodářské zásady a program výstavby. Jejich zpracování je úkolem orgánu územního plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje, a to ve spolupráci se všemi ostatními orgány národního výboru a národními výbory nižších stupňů a dalšími dotčenými orgány státní správy, které v rámci součinnosti poskytují pro zpracování těchto dokumentů potřebné údaje a podklady. Schvalování hospodářských a technických zásad a programů výstavby zajišťuje koordinovaný požadavek na řešení územního plánu nebo územního projektu. Prognózní úkol nepodléhá schválení, je však podkladem pro souhlas nadřízeného orgánu územního plánování s pořízením územní prognózy. K § 21 až 25
Způsob a rozsah projednávání je stanoven diferencovaně podle významu a míry závaznosti a podrobnosti řešení jednotlivých kategorií a stupňů plánovací dokumentace. Před schválením územních plánů a územních projektů všech stupňů musí být návrh projednán s těmi národními výbory a orgány státní správy, jejichž zájmy jsou navrhovaným řešením dotčeny nebo které hájí celospolečenské zájmy podle zvláštních předpisů (např. orgány hygienické služby, zemědělské, státní památkově péče, státní ochrany přírody, ústřední orgán státní geologické správy, inspektoráty lázní a zřídel apod. ). Organizace a občany je nutno seznámit s návrhem územních plánů sídelních útvarů a zón účinnou formou, tzn. na besedách, v tisku, v rozhlase apod., aby se mohli svými připomínkami podílet na lepším uspořádání území města nebo obce. U návrhu územního plánu zóny je vzhledem k podrobnosti řešení předepsáno veřejné vystavení návrhu a pro organizace a občany, kteří mají vlastnická a jiná práva k dotčeným pozemkům a stavbám je zavedeno námitkové řízení. Návrh územního projektu se mimo dotčený národní výbor a orgány státní správy projedná i s organizacemi, které se mají na budoucí výstavbě podílet, a to jako investoři nebo jako dodavatelé stavby, jsou-li ovšem v době projednávání orgánu územního plánování známy. Ostatní organizace a občané se s návrhem již neseznamují.
70
Územní prognóza vzhledem ke svému orientačnímu charakteru se projednává pouze s dotčenými národními výbory a orgány státní správy. Byl-li zpracován územní projekt bez předchozího zpracování územního plánu, platí pro jeho projednání zásady stejné jako pro příslušný stupeň územního plánu. Oznámení o projednávání návrhu územně plánovací dokumentace je stanoveno rozdílně pro národní výbory a dotčené orgány státní správy na jedné straně a organizace a občany na straně druhé. Organizacím a občanům se oznamuje projednávání způsobem v místě obvyklým, čímž se rozumí vyhlášení na úřední desce národního výboru, v místním rozhlase, pomocí občanských výborů apod.
koordinovány jednotlivé zájmy na určité ploše, a nejde o zásadní koncepční zaměření sídelního útvaru nebo zóny, doporučuje se svěřit schvalování v rámci národního výboru radě. Umožňuje se, aby si vyšší orgán územního plánování vyhradil schválení územně plánovací dokumentace. Týká se to zejména těch případů, kdy územně plánovací dokumentace řeší otázky zásadního významu, které mohou ovlivnit územní organizaci celého kraje, republiky nebo státu, nebo jejichž dopad dokonce přesahuje hranice Československé socialistické republiky. Vzhledem ke specifičnosti územního plánování je řízení o projednání a schválení územně plánovací dokumentace procesem sui generis, na který se nevztahují zásady správního řízení.
Lhůta pro sdělení stanoviska, stanovená národním výborům i ostatním orgánům státní správy a při projednávání územních projektů i organizacím, které se budou na výstavbě podílet, má pořádkový charakter a orgán územního plánování ji může prodloužit, projednává-li se návrh na řešení území se složitými územními vztahy a problémy; u organizací a občanů, které mají právo podat námitky, se stanovená lhůta neprodlužuje a k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Pro včas uplatněné námitky těchto organizací a občanů je předepsán jiný režim než pro připomínky ostatních organizací a občanů a orgán územního plánování je povinen oznámit jim po schválení územního plánu zóny, jak bylo s námitkami naloženo.
Vzhledem ke značným rozdílům v podmínkách různých území řešených v územně plánovací dokumentaci nelze ve stavebním zákoně stanovit obligatorně části řešení, které je nutno považovat vždy za závazné. Proto se příslušné rozhodnutí ponechává schvalujícímu orgánu s tím, že v prováděcím předpise bude vymezeno, které části mají nebo mohou být minimálně schváleny jako závazné nebo směrné u jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace.
Nově se zavádí obligatorní povinnost posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem územního plánování, a to zejména z hlediska širších souvislostí a reálnosti návrhu řešení. Pro schvalující orgán je posouzení důležitým podkladem k usnesení o schválení územního plánu. Bez posouzení nelze plán předložit ke schválení.
Pokud je nutno vzhledem ke změnám v rozvoji území změnit nebo doplnit územně plánovací dokumentaci, je to možné u závazně schválených částí pouze po předchozím projednání podle zásad platných pro původní návrh a po schválení tím orgánem, který schválil původní dokumentaci.
Tam, kde si schválení vyhradila vláda republiky nebo federace, je posudek zpracováván vždy ústředním orgánem územního plánování republiky nebo federace.
O úpravě směrné části rozhoduje orgán územního plánování sám. K § 32
K § 26 až 28
Umístění stavby nebo provedení jiné změny ve využití území ovlivňuje zpravidla podstatně a trvale životní prostředí a zájmy v území. Cílem územního rozhodnutí je, aby se v každém jednotlivém případe zabezpečil soulad navrhovaného opatření se zájmy společnosti a zásahy do práv a právem chráněných zájmů občanů a organizací se omezily na nezbytnou míru.
Schvalování územních plánů a územních projektů se svěřuje národním výborům a předpokládá se, že územní plány bude schvalovat plenární zasedání národního výboru ve smyslu § 39 zákona o národních výborech. Tím se vytvářejí podmínky, aby směrnice pro uspořádání území, které jsou součástí územního plánu, mohly být vyhlašovány jako obecně závazné nařízení národního výboru, a posiluje se tak autorita dokumentu, podle kterého má být řízena realizace investiční výstavby nebo jiných technických zásahů do uzemí. U územního projektu, kde jde o detailní řešení, ve kterém jsou
K § 29 až 31
Orgánu územního plánování se ukládá povinnost soustavně sledovat platnost a reálnost územně plánovací dokumentace.
K § 33
Obecně platí, že územní rozhodnutí vydává národní výbor, který je stavebním úřadem, na území vojenských újezdů pak vojenský stavební úřad.
71
U územního rozhodnuli o chráněném území a u rozhodnutí o stavební uzávěře se vzhledem k jejich povaze připouští, aby byla vydávána jako obecně závazné nařízení národního výboru, zejména když jde o rozsáhlá území. Rozhoduje-li o využití území, vymezení chráněných území nebo staveb a ochranných pásem podle zvláštních předpisů jiný orgán než stavební úřad, požaduje se, aby zamýšlená opatření byla projednána a dohodnuta se stavebním úřadem, který zajišťuje z územně plánovacích hledisek sledování všech jevů a koordinaci všech zájmů v území. Týká-li se rozhodnuti území vojenských újezdů, musí být projednáno a dohodnuto s vojenským stavebním úřadem. Pokud některá uvedená opatření stanoví vláda republiky, projedná návrh takového opatření se stavebním úřadem ten orgán, který jej předkládá do vlády. K § 34
Okruh účastníků se vymezuje odchylně od zákona o správním řízení a omezuje se pouze na organizace a občany, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k dotčeným pozemkům nebo stavbám; přitom se diferencuje mezi jednotlivými druhy územního rozhodnutí. U rozhodnutí o chráněném území, ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře se okruh účastníků omezuje pouze na navrhovatele, a to proto, že tato rozhodnutí neumožňují alternativní řešení a jsou vázána na konkrétní území, která je nutno z objektivních důvodů [hygienických, památkových apod. ) chránit. Okruh účastníků byl omezen i v případě, že v území, pro které se územní rozhodnutí vydává, byl zpracován územní plán zóny nebo územní projekt zóny podle tohoto zákona a občanům a organizacím byla dána možnost uplatnit při projednávání uvedené územně plánovací dokumentace svoje připomínky a námitky. Účastníkem v územním řízení není organizace nebo občan, nemůže-li využít pozemek k účelu, který byl závazně určen" v územním plánu nebo projektu zóny. Mezi účastníky řízení o umístění stavby se nově zařazuje i místní národní výbor. V souladu s usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 81 z 30. 3. 1972 se tak posiluje autorita místních národních výborů při rozhodování o umisťování staveb v jejich územním obvodu. Umožňuje se, aby důležité místní zájmy, vyplývající z povinnosti národního výboru organizovat výstavbu obce, pečovat o její zvelebování a zlepšování životního prostředí, které byly v řízení o umístění stavby uplatněny, byly nadřízeným or-
gánem státní správy o b j e k t i v i z o v á n y v odvolacím řízení. Uživatelé bytů a nebytových prostor nejsou účastníky řízení, protože územní rozhodnutí nemůže přímo změnit jejich právní postavení, které je upraveno na základě zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty a zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi. K § 35 až 38
V územním řízení se postupuje podle zákona o správním řádu s v ý j i m k a m i stanovenými ve stavebním zákoně. Jako odchylka od zákona o správním řádu se zakotvuje možnost, aby návrh na zahájení podal i jiný orgán státní správy než stavební úřad. V souladu s § 19 odst. 2 správního řádu se stanoví podrobněji rozsah návrhu na vydání územního rozhodnutí. Zdůrazňuje se přiměřenost náležitostí návrhu vzhledem k rozsahu a předpokládaným důsledkům navrhovaného opatření. Návrh musí být doložen i doklady, které jsou předepsány zvláštními předpisy, zejména zákonem č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, a zákonem č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. V územním řízení je zakotvena koncentrační zásada jak pro účastníky řízení, tak i pro orgány státní správy, které hájí v území zvláštní zájmy, pokud navrhované opatření nevyžaduje jejich předchozí rozhodnutí (např. ochrana zemědělské ho půdního f o n d u . Lhůta stanovená pro sdělení stanoviska se na návrh orgánu státní správy prodlouží, je-li zapotřebí delšího období k odpovědnému posouzení. Zahájení řízení se za stanovených podmínek oznamuje i veřejnou vyhláškou. Za liniové stavby se v zákoně považují dálková vedení [energetická, plynovodní apod. ), jakož i pozemní komunikace a stavby drah. Oznámení veřejnou vyhláškou se uskuteční i u výstavby velkého průmyslového závodu, zabírajícího rozsáhlé plochy, kde účastníkem řízení je velké množství organizací a občanů. V zákoně jsou vyjmenovány nejdůležitější podklady pro územní rozhodnutí. Základním podkladem je schválená územně plánovací dokumentace, a to i v případě, že byla zpracována podle dřívějších předpisů. V praxi se však budou vyskytovat také případy, ve kterých není pro dané území územně plánovací dokumentace zpracována. Proto se stavebnímu úřadu umožňuje, aby v nutných případech rozhodl o rozsahu a způsobu opatření nezbytných podkladů pro rozhodnutí. Ustanovení určuje okruh otázek, které jsou stavebním úřadem v územním řízení zkoumány. Zároveň ukládá stavebním úřadům povinnost zkoumat, zda občan nebo organizace, která navrhuje vydání územního
72
rozhodnutí, nemůže uskutečnit požadavky na pozemcích, které již vlastní nebo užívá, nebo zda nelze požadavky uspokojit na pozemcích, které jsou ve správě místního národního výboru. Předpokládá se ovšem, že využití takových pozemků k navrhovaným účelům bude v souladu s cíli a záměry územního plánování a bude je možno provést na těchto pozemcích stejně účelné. K § 39 až 42
Charakter územního rozhodnutí vyžaduje, aby byly upraveny podrobněji některé jeho náležitosti, zejména obsah jeho výroku. Ve výroku se kromě jiného stanovením závazných podmínek zabezpečí ochrana celospolečenských zájmů sledovaných zvláštními předpisy a dále se v něm rozhodne o připomínkách a námitkách účastníků řízení. V některých případech nebude možné s ohledem na hloubku zpracování předloženého návrhu sledovat v plném rozsahu uplatnění celospolečenských zájmů nebo je zabezpečit stanovením závazných podmínek. Zákon proto svěřuje stavebnímu úřadu pravomoc vyhradit si předložení podrobnějších podkladů a stanovit dodatečně ve stavebním povolení další územně plánovací podmínky. Aby územní rozhodnutí působilo též na efektivní využívání území, musí být stanovena doba jeho platnosti. Jestliže stavební úřad nestanoví v odůvodněných případech, tj. vzhledem k době potřebné pro přípravu určeného způsobu využití území, lhůtu delší, pozbývá rozhodnutí platnosti uplynutím dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci. Územní rozhodnutí platí dále jen tehdy, byla-li ve stanovené lhůtě podána žádost o stavební povolení nebo bylo-li v ní započato s využitím území ke stanovenému účelu. Stavební úřad může lhůtu před jejím uplynutím v odůvodněných případech prodloužit správním rozhodnutím. Pamatuje se i na možnost ukončit platnost územního rozhodnutí rozhodnutím stavebního úřadu, nebylo-li možno lhůtu platnosti při vydání stanovit. Aby nedocházelo k blokování území určeného územním rozhodnutím ke stavbě, která nebyla realizována, nebo aby nebylo znemožněno hospodárnější nebo vhodnější využití území, umožňuje se nahradit pravomocné rozhodnutí z podnětu navrhovatele nebo i z vlastního podnětu stavebního úřadu novým rozhodnutím. Z vlastního podnětu stavebního úřadu může dojít ke změně územního rozhodnutí vydaného na návrh účastníka jen výjimečně a jen Vyžaduje-li to uskutečněni závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství. Jestliže stavební úřad výjimečně změní územní rozhodnutí z vlastního podnětu, vzniká navrhovateli měněného územního rozhodnutí právo na náhradu vynaložených nákladů. O výši náhrady roz-
hoduje stavební úřad a hradí ji ten, v jehož prospěch bylo územní rozhodnutí změněno. Předmětem územního řízení budou často rozsáhlé stavby nebo opatření, jež se týkají rozsáhlého území. Obdobně jako u zahájení řízeni se v takových případech územní rozhodnutí oznamuje veřejnou vyhláškou. V ostatních případech se územní rozhodnutí oznamuje doručením písemného vyhotovení do vlastních rukou. K § 43 a 44
Projektovou činností se rozumí zejména zpracování územně plánovací dokumentace, projektové dokumentace staveb (stavebních prací), úkolů typizace a experimentálního ověřováni ve výstavbě a poskytování odborné pomoci při této činnosti. V inženýrské činnosti jde o provádění všech nebo Části úkonů, které by stavebník (investor] jinak musil vykonávat vlastními silami. Může jít i o úkony související se zajišťováním dodávek pro stavby. Inženýrská činnost bude vymezena v prováděcím předpise. Projektová a inženýrská činnost organizací se váže na vydání zvláštního povolení příslušným orgánem státní správy, jež bude založeno na zkoumání kvalifikace jeho odborných pracovníků. Projektováním menších staveb mohou být pověřeni I jednotliví občané, kterým stavební úřad, splňují-li stanovené požadavky, vydá k výkonu této činnosti povolení. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis. Stavbu mohou provádět organizace, které jsou k tomu oprávněny. Pokud Jde o jednotlivce, umožňuje se, aby na základě povolení mohli provádět i některé drobné stavební práce výdělečným způsobem. Navrhované ustanovení je v souladu se zásadami pro činnost jednotlivců, publikovanými pod č. 20/1965 Sb. U staveb, které provádí organizace sama pro sebe nebo občan svépomocí, se posuzuje způsobilost k provádění staveb volněji. Jednotlivou stavbu pro vlastní potřebu může proto provádět i takový stavebník, kterému by jinak nebylo možno dát trvalé oprávnění k prováděni stavební či montážní činnosti. Stavební úřad však v takovém případě musí ve stavebním řízení zkoumat, zda je zaručeno i nezbytné technické vybaveni pro provádění konkrétního druhu stavby a odborné vedení stavby, popřípadě odborný dozor nad pracemi. Pamatuje se tak i na stavby nebo stavební práce prováděné v akci zvelebování měst a obcí, stavby družstevní svépomocně výstavby, jednoduché zemědělské stavby jednotných zemědělských družstev apod. Text zákona připouští, aby za uvedených předpokladů, např. při jednoduché a drobné stavbě, pomáhali občanu, který je stavebníkem, nejen přáte-
73
lé a příbuzní, ale i kvalifikovaní pracovníci, kteří pochopitelně mohou provést pro stavebníka jednoduchou stavbu nebo některé stavební práce (napr. oplocení] celé. Tato pomoc je občanskou výpomocí ve smyslu občanského zákoníka. Pamatuje se také na možnost, aby na území ČSSR mohli provádět stavby i zahraniční dodavatelé. Obecně se řeší způsob, jakým stavební úřad zkoumá způsobilost zahraničního dodavatele u konkrétní stavby v případě, že nebyla obecně stanovena povinnost zahraniční organizace opatřit si u příslušného orgánu oprávnění k provádění stavební činnosti na našem území. K § 45 a 46
Zákon vychází z toho, že některé činnosti ve výstavbě jsou pro společnost zvlášť důležité a že případné nedostatky při jejich výkonu mohou pro ni mít vážné společenské důsledky. Proto zavádí ověřování osobní způsobilosti u těch osob, které takové činnosti vykonávají [např. projektanti, stavbyvedoucí, pracovníci stavebních úřadů národních výborů atd. ). Systém získávání a prokazování zvláštní způsobilosti však nelze uplatnit jednorázově. Je proto nutno budovat jej jako perspektivní otevřenou soustavu na základě zásad; které stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj; soustava bude postupně zaváděna a doplňována v souladu se zásadami státní kádrové, ekonomické, investiční a technické politiky. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj vzhledem ke své působnosti podle § 53 písm. a) zákona č. 133/ 1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, stanoví též vybrané činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské činnosti. K § 47 až 53
Zásadním požadavkem je, že výrobky pro stavbu musí mít vlastnosti, které kladně působí na hospodárnost výstavby a splňují svými vlastnostmi podmínky nezbytné z hlediska veřejných zájmů. Zároveň se stanoví, jak se má postupovat při posuzování vhodnosti použití výrobků pro stavby a které organizace použití výrobků posuzují. V souladu s § 192 hospodářského zákoníka a jako jeden z předpokladů pro zvýšení kvality investiční výstavby se prohlubuje všeobecná povinnost výrobců doložit osvědčením o jakosti jimi zaručované vlastnosti výrobků pro stavby; u zahraničních výrobků nahrazuje osvědčení o jakosti tzv. doklad o vlastnostech. Tato povinnost se týká všech výrobků pro stavby, tj. výrobků dodávaných pro stavební i technologickou část stavby. Navíc se stanoví zvláštní režim pro ověřování
vlastností zcela nových výrobků určených jen pro stavební části staveb; zavést takové ověřování pro výrobky technologické části staveb je pro jejich pestrost a množství nereálné. Nové výrobky pro stavební část staveb musí nejprve získat tzv. osvědčení, která budou vydávat organizace, jimž Úřad pro normalizaci a měření udělí oprávněni osvědčovat určitý druh výrobků. V ojedinělých případech, kdy nebude účelné takovou organizaci pověřovat, opatři si výrobce znalecký posudek, pořízený v souladu se zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Při osvědčování bude třeba zjistit, zda má výrobek hodnotu zaručovanou výrobcem pro určené použití. Povinnost opatřit si osvědčení je proto stanovena pro výrobce; netýká se dovozců, protože dovoz zcela nových, dosud nepoužitých výrobků, nepřichází v úvahu. Osvědčení nebude třeba u výrobků pro stavební část staveb určených pro experimentální stavby, kde se vlastnosti výrobků ověřují. Dále se osvědčení nebude požadovat ani u výrobků, které budou schváleny nebo hodnoceny podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a u nichž současně budou ověřeny vlastnosti a vymezeno použití. Osvědčování, klére není výkonem státního zkušebnictví, je přesto v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb. a je v podstatě objektivním odborně technickým posouzením; proto se na osvědčování nevztahují obecné předpisy o správním řízení. V prováděcím předpise se pamatuje na možnost podat proti výsledku osvědčení námitky u státní zkušebny. Státní zkušebny, kterým Úřad pro normalizaci a měření vydá oprávnění k osvědčování některých druhů výrobků pro stavební část staveb, budou též kontrolovat, zda podmínky, za nichž bylo osvědčení vydáno, se v praxi dodržují. K § 54 až 57
Stavebním povolením končí etapa přípravy k uskutečnění stavby nebo její změny, v níž stavební úřad konfrontuje návrh stavebníka se zájmy společnosti, které sleduje v řízení sám nebo v součinnosti s j i n ý m i orgány státní správy, a dále s právy a právem chráněnými zájmy účastníků řízení. Stavební povolení vydávají národní výbory, které jsou stavebními úřady, speciální stavební úřady, vojenské a jiné stavební úřady vymezené tímto zákonem. Výčet staveb, které vyžadují stavební povolení, je upraven v prováděcím předpise. U některých drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací není nutné jejich projednání ve stavebním řízení, a proto zákon v těchto případech stanoví, že stavebník takové práce pouze
74
stavebnímu úřadu ohlásí a stanoví postup při jejich ohlašování. Ponechává však stavebnímu úřadu právo, aby podle povahy ohlášených prací mohl určit, zda je u nich zapotřebí stavební povolení. Taxativně se uvádí, v kterých případech není nutno vydávat stavební povolení. U staveb nebo jejich změn, při nichž se podle tohoto zákona nebo prováděcích předpisů k němu vydaných nevyžaduje stavební povolení, však není dotčena povinnost stavebníka opatřit si jiná povolení stanovená tímto zákonem, prováděcími předpisy k němu nebo zvláštními předpisy. K § 58
Povinnosti vyplývající z tohoto zákona, jakož i právní úkony potřebné k opatření příslušných povolení, přejímá stavebník. U staveb organizací je stavebníkem investor. U staveb občanů je stavebníkem občan, kterému má k zamýšlené stavbě vzniknout vlastnické právo. Aby se výstavbou nenarušovala vlastnická a jiná práva k pozemkům a stavbám, vyžaduje zákon, aby stavebník ve stavebním řízení prokázal, že má k pozemku nebo stavbě takové právo, které jej opravňuje stavbu nebo její změnu provést. Pamatuje se i na stálo složitější druhy a způsoby staveb, zejména na stavby podzemní, terasové, stavby pod mostními nebo jinými konstrukcemi, na využití prostor silničních násypů apod. Pro takové stavby je stanoven zvláštní režim, a to podle toho, zda je stavebníkem občan nebo socialistická organizace. K § 59
Okruh účastníků řízení je upraven odchylně od správního řádu. Z účastenství ve stavebním řízení jsou vyloučeny osoby a organizace, které mají postavení uživatele bytů a nebytových prostor. Tím se zajišťuje nedělitelnost povinností i práv stavebníka. Práva uživatelů bytů a nebytových prostor, jakož i povinnosti vlastníka nebo správce vůči nim, upravená zvláštními předpisy, nejsou tím dotčena. Umožňuje se, aby stavební úřad přizval ke stavebnímu řízení též jiné organizace a občany než účastníky řízení, zejména za účelem objasnění všech okolností souvisejících s připravovanou výstavbou, technicko-ekonomického řešení projektu, způsobu provádění stavby apod. K § 60 a 61
V technice řízení se zákon přidržuje vžitých pravidel stavebního práva, přičemž se v maximální míře přizpůsobuje správnímu řádu a logicky navazuje na řízení o územním rozhodnutí. Aby se v případech, kdy předložená žádost a její přílohy
nesplňují předepsané náležitosti, nevedlo zbytečně stavební řízení spojeně s ústním jednáním za účasti účastníků a dotčených orgánů státní správy, stanoví stavební úřad lhůtu k doplnění žádosti nebo jejích příloh. Není-li žádost s přílohami ve stanovené lhůtě řádně doplněna, stavební úřad řízení zastaví. Ve stavebním řízení je obdobně jako u územního řízení uplatněna koncentrační zásada, která se vztahuje i na stanoviska dotčených orgánů státní správy spolupůsobících při řízení. Za dotčené orgány státní správy jsou považovány zejména příslušné místní (městské) národní výbory, pokud nejsou stavebními úřady a dále orgány hygienické služby, požární ochrany, civilní obrany, vojenské správy, státního odborného dozoru nad bezpečnost! práce, památkově péče, dopravy, vodohospodářské a spojů v rozsahu zvláštních předpisů upravujících jejich působnost v procesu investiční výstavby. U liniových staveb nebo u staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků se zahájení stavebního řízení oznamuje veřejnou vyhláškou. K § 62
V zákoně je stanoveno, které otázky stavební úřad ve stavebním řízení přezkoumává. Na rozdíl od dosavadního pojetí se klade ve stavebním řízení rovněž důraz na to, aby stavební úřad hodnotil i účinky budoucího provozu staveb, dodržení zásad státní technické politiky a ostatních celospolečenských zájmů, především ochrany životního prostředí. Z tohoto hlediska je stavební úřad svodným místem, které umožňuje i plnou spoluúčast odborných orgánů, jejichž úkolem je zajišťovat ochranu celospolečenských zájmů před možnými negativnimi účinky provozu. Proto stavební úřad vyžaduje od těchto orgánů již pro účely stavebního povolení nejen hodnocení účinků vlastní stavby, ale i jejího budoucího provozu. K § 63 až 65
U jednoduchých a drobných staveb se provádí zjednodušené řízení a odchylně se zajišťuje ochrana zájmů sledovaných j i n ý m i orgány státní správy, aniž je dotčena vymezená pravomoc těchto orgánů. Tyto orgány si i zde mohou vyhradit posouzení, mají-li za to, že podmínky obsažené v obecných technických požadavcích na výstavbu nemůže aplikovat stavební úřad v konkrétních případech sám. Na zjednodušení se pamatuje i v případě, že stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení byla k projednávané dokumentaci opatřena ještě před stavebním řízením. Urychlení a hospodárnost řízení sleduje i ustanovení, které umožňuje, aby se stavebním řízením byla slučována i jiná řízení, která jsou nutná k uskutečnění stavby.
75 K § 66 a 67
V ustanovení se rozšiřují náležitosti správního rozhodnutí stanovené ve správním rádu o náležitosti, které jsou specifické pro stavební povolení. Součástí výroku stavebního povolení jsou závazné podmínky, jimiž se především zabezpečuje soulad stavby se zájmy společnosti. U staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě a přitom jsou v právním slova smyslu každá samostatnou věcí, která není provozně propojena s věcí druhou, zakládá se stavebním povolením ve prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči stavbě, na které spočívá. Obsah věcného břemene určuje stavební úřad ve stavebním povolení. Lhůta platnosti stavebního povolení je dva roky, pokud stavební úřad výjimečně nestanoví lhůtu delší. Pokud se ve lhůtě nezapočalo se stavbou nebo se před uplynutím lhůty na základě žádosti stavebníka nerozhodlo o jejím prodloužení, stavební povolení ze zákona zaniká. K § 68
Stavebnímu úřadu se svěřuje pravomoc povolit k žádosti stavebníka v odůvodněných případech ještě před dokončením stavby j e j í změnu. Tím se stavebnímu úřadu umožňuje v podmínkách rychlého rozvoje vědy a techniky pružně reagovat na oprávněné požadavky stavebníka týkající se změny dokumentace stavby. Takovou změnu je možno připustit také v jiných případech, zejména sleduje-li se jí výhodnější napojení stavby na výstavbu probíhající na sousedních pozemcích, bylo-li v průběhu prací na prováděcím projektu nalezeno výhodnější, hospodárnější nebo účelnější řešení apod. K § 69 Rozhodnutí, jímž se povoluje stavba nebo se prodlužuje platnost stavebního povolení, oznamuje stavební úřad stejným způsobem jako zahájení správního řízení. V případech, kdy oznámení o zahájení správního řízení doručuje stavební úřad do vlastních rukou, oznamuje se rozhodnutí rovněž doručením písemného vyhotovení do vlastních rukou. Bylo-li zahájení správního řízení oznámeno veřejnou vyhláškou, oznamuje se stejným způsobem i rozhodnutí. K § 70
Aby celospolečenské zájmy, práva a právem chráněné zájmy účastníků byly trvale zabezpečeny, je stanoveno, že stavební povolení, rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti i případné povolení změny dokumentace jsou závazné i pro právní nástupce účastníků těchto řízení. K § 71 až 74
Stavebním úřadům se také svěřuje pravomoc
povolovat terénní úpravy, práce a zařízení uvedené v zákoně. Terénními úpravami, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, jsou větší sadové úpravy, závazky, příkopy, násypy apod. Těžebními nebo jim podobnými a s nimi souvisejícími pracemi jsou lomy, pískoviště, výsypky, odvály apod., nespadající do kompetence báňských úřadů. Aby bylo možno usměrňovat též zřizování informačních, reklamních a propagačních zařízení, zejména z hledisek jejich estetického působení, vyžaduje se povolení stavebního úřadu, jsou-li tato zařízení umisťována na místech viditelných z veřejných prostorů. U jednodušších terénních úprav, prací nebo zařízení se umožňuje, aby stavební úřad již v územním rozhodnutí stanovil potřebné podmínky zajišťující ochranu celospolečenských zájmů, jakož i zájmů dotčených organizací a občanů a v této souvislosti upustil od vydání povolení. U orientačních označení budov socialistických organizací se povolení nevyžaduje. Jestliže však je nutný rozsah označení překročen (např. neonovým zařízením viditelným z veřejných prostorů), podléhá takové označení povolení stavebního úřadu. Podání žádosti je upraveno obdobně jako v současné právní úpravě. Vymezují se pouze přesněji práva k pozemkům u stavbám, na kterých m a j í být provedeny terénní úpravy, práce nebo zařízení, jež musí prokázat navrhovatel. Obsah a rozsah dokumentace předkládané spolu se žádostí bude však vzhledem ke zvláštní povaze těchto terénních úprav, prací a zařízení stanoven prováděcím předpisem odchylně od dokumentace staveb. Vymezuje se okruh žadatelů, kteří mohou podat žádost o povolení těžebních prací. Pokud se mezi nimi uvádí místní národní výbor, rozumí se tím, že žádost mohou podat i městský národní výbor nebo obvodní národní výbor, pokud plní funkci místního národního výboru. Nově byl upraven postup při ukončení těžebních prací, který má zajistit, aby po opuštění lomu, pískoviště apod. bylo dbáno požadavků péče o životní prostředí. K § 75
K zajištění jednotného postupu při vytyčování staveb, terénních úprav, těžebních prací na povrchu a jiných prací a zařízení (informačních, reklamních apod. ) se soustřeďuje odborné vedení a kontrola vytyčování u orgánů geodézie a kartografie. Cílem je zabránit neodbornému vytyčování a v období přípravy výstavby čelit preventivně kolizím. Zeměměřičské práce budou proto provádět orgány a organizace geodézie a kartografie, jakož i další orgány a organizace, které jsou k tomu
76
oprávněny a zaměstnávají kvalifikované pracovníky. Od vytyčení jednoduchých a drobných staveb organizacemi k tomu. oprávněnými bude moci stavební úřad upustit za předpokladu, že jejich prostorovým umístěním nedojde ke konfliktu s jinými stavbami a ani jinak nebudou ohroženy celospolečenské zájmy (ochrana zemědělského půdního fondu apod. ). U nepodstatných terénních úprav, těžebních prací malého rozsahu a zařízení povolovaných podle stavebního zákona bude umožněn obdobný postup; podrobnosti stanoví prováděcí předpis. Vytyčení se provede na objednávku stavebníka a musí být v souladu s územním rozhodnutím, popř. s technickými podmínkami, které stanoví stavební úřad ve stavebním povolení. Stavební úřad si muže v nezbytných případech zajistit kontrolu vytyčovacích prací u orgánů geodézie a kartografie. K § 76 a 77 Dokončené stavby, jejichž změny a udržovací práce, které podléhaly stavebnímu povolení musí být kolaudovány; kolaudaci provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení. U speciálních staveb drah a na dráze apod. a jiných staveb (vojenské správy apod. ) je třeba stavebním úřadem rozumět orgán, který stavbu nepodléhající pravomoci národního výboru povolil. V povolení, kterým dává souhlas k terénním úpravám, pracím a zařízením, si mříže stavební úřad vyhradit i jejich kolaudaci. Stavby, které nepodléhají povolení stavebního úřadu, se nekolaudují. Rozsah kolaudačního řízení u telekomunikačních staveb stanoví podle potřeby federální ministerstvo spojů. U některých jednoduchých staveb a dočasných staveb může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit v prováděcím předpise, že nepodléhají kolaudaci; bude tomu zejména u těch staveb, které nemohou svým provozem pod statným způsobem ohrozit veřejné zájmy. K § 78 až 80
Okruh účastníků kolaudačního řízení je vymezen odchylně od obecných předpisů o správním řízení. Kolaudační řízení musí probíhat tak, aby se zbytečně nezdržovalo zahájení užívání stavby; proto u staveb prováděných dodavatelsky je stanoveno, že kolaudační řízení bezprostředně navazuje na odevzdání a převzetí stavby. U kolaudačního řízení se uplatňuje koncentrační zásada. K § 81 až 83
Při kolaudačním řízení stavební úřad především zkoumá, zda stavba nebo stavební práce byly
provedeny podle podmínek stanovených v územním rozhodnutí, ve stavebním povolení a podle projektu ověřeného při stavebním řízení. Kolaudačním rozhodnutím stavební úřad potvrzuje, že stavba je způsobilá k užívání pro účely určeně stavebníkem; proto kolaudační rozhodnutí vychází především z projektu a z povolení stavby. Skutečné provedení stavby se však může odchýlit od původního projektu; v těchto případech musí mít stavební úřad možnost povolit změnu stavby souběžně s kolaudačním řízením nebo stanovit podmínky k nápravě. Jestliže stavba nebo její část má být užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí současně povolením provozu. Zkoumání stavebního úřadu se tak rozšiřuje i o hlediska budoucího provozu, přičemž stavební úřad využívá k tomuto účelu v plné míře stanovisek orgánu, který schválil projektovou dokumentaci, i odborných orgánů dohlížejících na ochranu zájmů společnosti podle zvláštních předpisů a vyžaduje od nich odborně zhodnocení účinků budoucího provozu. Stavební úřad může povolit v souladu s § 288 hospodářského zákoníka předčasně užívání stavby za předpokladu, že stavbu lze užívat bez ohrožení života a zdraví osob. Po odevzdání a převzetí stavby však musí být provedeno řádné kolaudační řízení. K S 84
Stavební úřad může na dobu, než vydá kolaudační rozhodnutí, povolit socialistické organizaci prozatímní užívání stavby pro zkušební provoz, neohrožují-li se tím zájmy společnosti. Stavební úřad však nemůže povolit prozatímní užívání, jsou-li na překážku věcné důvody (např. protichůdná stanoviska jednotlivých spolupůsobících orgánů státní správy, vážné nedostatky stavby, které mohou ohrožovat celospolečenské zájmy, nedokončenost stavby apod. ). Prozatímní užívání stavby není možno povolit občanům. Po skončení zkušebního provozu nebo po vyhodnocení jeho části vydá stavební úřad kolaudační rozhodnutí. K § 85 Změny způsobu užívání staveb, případně jejich provozních zařízení, mohou mít velký vliv na zájmy společnosti (okolí stavby, provozní bezpečnost, hospodaření s byty apod. ), a proto se pro jejich povolování stanoví zvláštní režim. K § 86 Za údržbu stavby odpovídá její vlastník. Špatná údržba staveb během užívání zkracuje jejich životnost a představuje v celostátním měřítku veliké ztráty na našem národním hospodářství. Další ustanovení zabezpečuje stavebnímu úřa-
77
du pravomoc nařídit vlastníku, aby uvedl stavbu do řádného stavu, tj. do stavu, který umožňuje bezzávadné užívání v souladu s ověřenou dokumentací stavby a s podmínkami stavebního povolení, a aby učinil opatření zabraňující dalšímu znehodnocování stavby.
památkové péče nebo jiného orgánu, i když to vyžadují zvláštní předpisy.
Obdobné možnosti má stavební úřad i u terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.
Při odstraňování stavby nese její vlastník odpovědnost za škody vzniklé na sousedních stavbách; došlo-li k poškození sousední stavby pro její vadný stav, nese náhradu vzniklých škod i náklady na zabezpečovací práce vlastník této stavby. V rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad rozhodne i o povinnosti uhradit náklad na tyto práce. Při nařízeném nebo povoleném odstranění staveb stanoví stavební úřad ve svém rozhodnutí podmínky, zejména pro zajištění dokumentace nutné pro evidenční, archivní, případně památkové účely, dále podmínky vyplývající z obecně technických požadavků na výstavbu, ochrany geodetické sítě apod. Odstranění památkově chráněného objektu vyžaduje souhlas orgánu státní památkově péče podle zákona o kulturních památkách s výjimkou, kdy odstranění se nařizuje podle § 91.
Analogicky podle § 166 občanského zákoníka se stanoví, že uživatelé bytů a nebytových prostor musí umožnit provedení nařízené údržby. K § 87
Při nařizování nezbytných úprav je základním kritériem zájem společnosti na odstranění závad, a to zejména u starších staveb, nevyhovujících dnešním hygienickým, bezpečnostním, požárním a jiným taxativně stanoveným požadavkům. V zájmu společnosti mohou být nezbytné úpravy nařízeny i na stavebním pozemku, např. odstranění závad v odtokových poměrech. K § 88 až 93
Pojem „zboření stavby" nevystihoval souhrn činností potřebných k odstranění stavby (zboření, demontáž, přemístění, odklizení materiálu, odstranění stavby výbušninami apod. ), a proto bylo zavedeno nové označení „odstranění stavby". Stavební úřad může vlastníku stavby nařídit její odstranění z taxativně stanovených důvodů. O povolení k odstranění stavby může požádat jen její vlastník. Fakultativní pojetí se při nařízeném odstranění tzv. „černých staveb" v praxi neosvědčovalo, neboť i když tyto stavby nebyly dodatečně povoleny, nevydávaly stavební úřady vždy příkaz ke zboření. Nová úprava předpokládá, že stavební úřad musí vždy nařídit odstranění nepovolené stavby tam, kde by dodatečné povolení bylo v zásadním rozporu se zájmy společnosti. Sankční ustanovení zákona dávají pak možnost daleko tvrdšího postihu neukázněného stavebníka než dosavadní úprava. V ustanovení jsou uvedeny případy, kdy se nevyžaduje povolení k odstranění stavby nebo zařízeni. U stavby zařízení staveniště, které bylo povoleno jako dočasná stavba, se upravuje postup pro případ, kdy její vlastník chce stavbu zařízení staveniště po dokončení výstavby využít pro jiné účely. Nově se stanoví postup v případě, kdy hrozí bezprostřední ohrožení životů v důsledku vadného stavu stavby, kterou nelze zachovat, a hrozí nebezpečí z prodlení. V takovém případě jednání s vlastníkem nemusí být provedeno předem a předem nemusí být ani opatřen souhlas orgánu státní
Náklady spojené s odstraněním stavby nese zásadně její vlastník; stavební úřad však může za určitých podmínek vlastníku odstraňované stavby přiznat státní stavební příspěvek.
Vyžadují-li to zvláštní předpisy, je k odstraněni stavby třeba souhlasu i jiných orgánů státní správy. Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, pak stavební úřad navazuje na toto rozhodnutí pouze stanovením podmínek, které zajisti bezpečné a odborné odstraněni stavby. K § 94
V uvedených případech nařídí stavební úřad vlastníku stavby, aby provedl zabezpečovací práce nezbytné k zamezení nebezpečí po dobu, než se uvede stavba do řádného stavebního stavu, nebo nebylo-li by to již hospodárné, než se stavba nebo její část ohrožující život odstraní. Národní výbor uloží provedení neodkladných prací především stavební organizaci, která je jím řízena. Teprve kdyby tato organizace nebyla schopna (např. pro nedostatečné vybavení potřebnými mechanizačními prostředky] nařízenou práci provést, nařídí stavební úřad okamžité provedení neodkladných prací kterékoli jiné stavební organizaci, popřípadě její organizační složce, která má nejblíže k ohrožené stavbě a má předpoklady pro splnění daného úkolu. Nařízení neodkladných prací v sobě zahrnuje jak zabezpečovací práce, tak i případné odstranění stavby. K § 95
Stát má zájem na nové výstavbě, ale l na zachování stávajícího bytového fondu, ať už v osob-
78
ním nebo soukromém vlastnictví. Z tohoto důvodu bylo ve stavebním zákoně dosud málo využívané ustanovení o státním příspěvku nejen ponecháno, ale i rozšířeno na nařízenou nutnou údržbu staveb, kdy pro nedostatek peněžních prostředků vlastníka stavba chátrá a dostává se předčasně do havarijního stavu. Příspěvek lze přiznat jen tehdy, jestliže vlastník není schopen ze svých prostředků uhradit náklady nařízených prací a nemůže ani získat potřebnou částku půjčkou u státní spořitelny nebo jiné socialistické organizace. Vrácení příspěvku na nařízené nezbytně úpravy a údržbu při realizaci úplatného převodu nemovitosti se zajistí podle § 58 obč. zák. omezením tohoto převodu. Stavební úřad nebude moci poskytnout příspěvek u staveb, kde se postupovalo podle zákona č. 71/ 1959 Sb., o opatřeních, týkajících se některého soukromého majetku. Zdrojem úhrady státního stavebního příspěvku jsou národní rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. K § 96
Stavební úřad může rozhodnout o bezodkladném vyklizení stavby nebo její části, ohrožuje-li její závadný stavební stav bezprostředně život nebo zdraví osob. Odnětí odkladného účinku případnému odvolání vyplývá přímo ze zákona. I když se rozhodnutí neváže na souhlas orgánu bytové péče, osnova zákona předpokládá, že opatření podle předpisů o hospodaření s byty (přidělení náhradního bytu, náhradní ubytování, přístřeší) provedou příslušné orgány národního výboru, které současně také zabezpečí výkon rozhodnutí o vyklizení. Nově se upravuje možnost nařídit vyklizení stavby nebo její části za účelem provedení nezbytných úprav stavby a nutné údržby nařízených stavebním úřadem a vylučujících současné užívání k účelu, ke kterému je stavba určena (možnost úrazu při výměně nosných konstrukcí, prašnost, hluk apod. ]. K § 97
Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen v tom případě, kdy se rozhodnutí přímo dotýká jejich užívacích práv k pozemku nebo stavbě, např. nařízení nezbytných úprav v jejich bytě, vyklizení bytu při ohrožení bezpečnosti apod. Nejsou však účastníky řízení v případech, kdy je rozhodnutí určeno vlastníku pozemku nebo stavby a jejich užívacích práv se přímo nedotýká. K § 98 Státní stavební dohled je funkce stavebního úřadu a některých dalších orgánů státní správy povolaných k zajišťování společenských zájmů při
provádění a užívání staveb a při jejich případném odstraňování. Státní stavební dohled se vztahuje také na terénní úpravy, těžební a s nimi související práce, informační, reklamní a jiná zařízení, pokud byla podle tohoto zákona povolena a vyžaduje to jejich technická povaha nebo způsob provádění, užívání či odstraňování. K § 99
Výkon státního stavebního dohledu je oprávněním vyplývajícím z působnosti orgánů, které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Na speciálních stavbách, pro které neprovádí stavební řízení stavební úřad národního výboru, vykonávají státní stavební dohled orgány, které mají ve vztahu k těmto stavbám postavení stavebních úřadů, jako kupř. vodohospodářský orgán, drážní správní orgán, orgány letecké správy apod., spolu s ostatními orgány státní správy povolanými k tomu zvláštními předpisy. K § 100 a 101 Výkon státního stavebního dohledu vyžaduje, aby účastníci investiční výstavby splnili některé požadavky, které umožňují základní orientaci a postup při činnosti orgánů státního stavebního dohledu. Odborní pracovníci stavebního úřadu pověření výkonem státního stavebního dohledu a osoby přizvané jako znalci mají zajištěno rozsáhlé inspekční oprávnění, včetně možnosti dát v nezbytných případech, kdy jsou např. vážné pochybnosti o správném technologickém postupu, ohrožujícím bezpečnost, kvalitu nebo funkční schopnost stavby, sejmout vzorky nebo provést zatěžkávací zkoušku konstrukcí staveb apod. Pro zabezpečení funkce státního stavebního dohledu je stanovena též povinnost stavebníků a provozovatelů staveb hlásit takové závady na stavbě, které vzbuzují obavu o bezpečnost, životy a zdraví osob, aby stavební úřad mohl nařídit provedení příslušných opatření. Občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost dodavatelů, stavebníků a provozovatelů za způsobení, popř. urychlené odstraňování závad zůstává splněním ohlašovací povinnosti nedotčena. K § 102
Na rozdíl od dosavadní úpravy nevykonává státní stavební dohled stavební úřad pouze sám, nýbrž jej vykonávají i další orgány v rámci své působnosti samostatně. Tyto orgány mohou působit ke zjednání nápravy nejenom výzvami, nýbrž i sankcemi. Ve všech případech, kdy je třeba stavebně technických opatření, vydá však správní rozhodnutí pouze stavební úřad. Touto úpravou se dosáhne toho, že rozhodování o stavebně technic-
79
kých záležitostech bude soustředěno vždy na jednom místě, a to u stavebního úřadu. Účastníci výstavby budou tak dostávat rozhodnutí o nutných úpravách stavby pouze od něho. Ve zcela krajních případech, kdy je s ohledem na veřejné zájmy vyloučeno ve stavbě pokračovat, umožňuje se odejmout rozhodnutím stavební povolení a nařídit popř. i odstranění takové stavby. Při zjištění nepovolaných staveb dává orgán státního stavebního dohledu podnět stavebnímu úřadu, aby o stavbě rozhodl. Orgány státního stavebního dohledu mohou vyžadovat od příslušných orgánů [organizací) postih těch pracovníků na stavbě, jejichž činnost se příčí zájmům společnosti (např. pro odbornou nezpůsobilost nebo soustavné porušování technologické kázně) nebo mohou dát podnět k přezkoumání jejich zvláštní způsobilosti. K § 103 a 104
Vlastníku stavby se ukládá povinnost uchovávat dokumentaci stavby. Zákon však pamatuje i na případy, kdy dokumentace stavby není k dispozici, a to především při nutností posoudit, zda je užívání určité stavby správné. Vychází se přitom především ze stavebně technického uspořádání stavby; nelze-li však na jeho podkladě učinit jednoznačný závěr, posuzuje se účel, ke kterému byla stavba určena, podle současného způsobu užívání. Nově se pamatuje i na dodatečné zpracování chybějící dokumentace nebo dokumentace (pasport), která — zpracována zjednodušeným způsobem — chybějící dokumentaci nahradí a bude podkladem pro všechna řízení, jež se o takové stavbě povedou. K § 105 až 107
Sankce za porušování stavebního zákona občany a organizacemi vycházejí u občanů z principu odpovědnosti za zavinění [přestupek), u organizací jsou založeny na principu objektivní odpovědnosti. U občanů byla stanovena horní hranice pokuty 10000 Kčs a ve zvlášť vymezených případech, kdy společenská nebezpečnost je vyšší, lze uložit pokutu do 20000 Kčs. Umožňuje se tak daleko přísněji postihovat nekázeň stavebníků, která ve svých důsledcích působí zpravidla nenahraditelné škody na životním prostředí. U organizací není uložení pokuty formulováno obligatorně a dává se tak stavebnímu úřadu možnost, obdobné jako u občanů, aby u drobnějších porušení povinnosti vyplývající ze stavebního zákona přestupek pouze projednal, a pokud projednání splní výchovný účel, aby upustil od uložení pokuty.
Na projednáváni přestupků občanů se vztahuje zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, a to pokud se týká řízení ve věcech přestupků, podmínek odpovědnosti za přestupky a věcné příslušnosti orgánů k projednání přestupků. Pokuty organizacím jako důsledek objektivní odpovědnosti ukládají stavební úřady v řízení podle obecných předpisů o správním řízení. Správní řád a zákon č. 60/1961 Sb. platí tedy ve vztahu k tomuto zákonu subsidiárně. Pokuty plynou do státního rozpočtu, a to podle toho, který orgán pokutu uložil. K § 108
Vlastnické právo a jiná práva k pozemkům a stavbám jsou v našem právním řádu chráněna proti neoprávněným zásahům. Autoritativní zásah státu do těchto práv je možný pouze výjimečně, a to jen pro účely a za podmínek, které stanoví zákon. Zákon vychází z poznatků současné praxe a nově formuluje účely tak, aby v nich byl promítnut základní požadavek, že vyvlastnit lze jen v důležitém zájmu společnosti. Ten je vyjádřen především zařazením stavby mezi závazné úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství. Jsou však stanoveny i další účely, pro které je možno vyvlastňovat, a to i když nejde o úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství. Je to především realizace staveb významných pro rozvoj obce, okresu nebo kraje, mezi něž patří stavby nezbytné jak z hlediska zajišťování plánovaného rozvoje výroby, tak i z hlediska plánovaného uspokojování potřeb občanů a dále pak bytová výstavba včetně výstavby rodinných domků. Vyvlastnit pozemky a stavby lze i v případech, kdy je dán zájem společnosti na ochraně zdraví a bezpečnosti osob nebo na ochraně významných kulturních nebo krajinných hodnot v území. Jde zejména o vytváření ochranných pásem a chráněných území podle horního zákona, zákona o vodách, elektrizačního zákona, zákona o dráhách, o telekomunikacích, o péči o zdraví lidu, o státní ochraně přírody, o kulturních památkách apod. Při očekávaném vzrůstu přestavby sídelních útvarů byla mezi účely vyvlastnění zařazena i asanace, která je součástí řešení územně plánovací dokumentace; zájem společnosti je zde vyjádřen schválením této dokumentace. Konečně lze vyvlastnit i pro uskutečnění terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, pro umístění informačních, reklamních a propagačních zařízení a pro vytvoření podmínek nezbytných pro užívání pozemku nebo stavby. V těchto případech se ponechává stavebnímu úřadu na posouzení, zda zájem společnosti na uskuteč-
80
nění těchto účelů převažuje nad zájmem dosavadního vlastníka nebo uživatele, popřípadě oprávněného z věcného břemene. K § 109
Vymezuje se cíl, kterého lze vyvlastněním dosáhnout. Je to především přechod nebo omezení vlastnického práva, které náleží družstevním, společenským a nesocialistickým organizacím, soukromé i osobní vlastnictví, včetně osobního vlastnictví k bytu podle zákona č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům. Vyvlastněním mohou být zrušena také práva z věcného břemene, ale mohou být i získána, a to bez ohledu na to, zda vznikla smluvně přede dnem 1. dubna 1964, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník, nebo ze zákona. Upravuje se i možnost trvalého omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene pro ty případy, kdy tento menší zásah do práv vlastníka bude stačit k zabezpečeni účelu sledovaného vyvlastněním (např. zřízením práva cesty přes pozemek). Přitom se také připouští, aby věcná břemena nebo užívací práva byla vyvlastněním zrušena, odňata nebo jen omezena (např. právo osobního užívání může být omezeno při zřízení kanalizace). Vyvlastněním může být dosaženo také odejmutí nebo omezení práva osobního užívání pozemku. Výslovné rozhodnutí o vyvlastnění tohoto práva přichází v úvahu jen v případech, kdy je jeho existence již jedinou překážkou uskutečnění účelu, pro který se vyvlastňuje. Výslovně se stanoví, že nelze vyvlastnit stav by a pozemky, které jsou národním majetkem a k takovým stavbám a pozemkům nelze také vyvlastněním zřídit věcné břemeno. Nově se stanoví, že vyvlastněním přechází vlastnické právo k pozemku a stavbě pouze na stát. Vyjadřuje se tak společenský význam vyvlastnění a zabraňuje se tomu, aby vyvlastněním přešel pozemek nebo stavba do jiného než státního vlastnictví a mohl se tak stát předmětem spekulace. Podle § 15 odst. l písm. b) vyhlášky č. 104/ 1966 Sb., o správě národního majetku je však možno převést části pozemků, které mají být přičleněny k jiným parcelám, do vlastnictví občanů, popř. jiných socialistických organizací než státních. Ustanovení, že vyvlastněním přechází vlastnické právo vždy na stát, tedy neznamená, že by ve vlastnictví státu musely zůstat nepatrné a nesouvislé části pozemků, které budou vyvlastňovány např. v souvislosti s úpravami hranic pozemků patřících občanům. Návrh, stejně jako dosavadní právní úprava, vychází z toho, že vyvlastněním vlastnického práva
zanikají i všechna ostatní práva k vyvlastněné nemovitosti, včetně práva osobního užívání pozemku, a užívacích práv k zemědělské a lesní půdě podle zvláštních předpisů. Skutečnost, že právo osobního užívání pozemku automaticky zanikne vyvlastněním vlastnického práva k pozemku, k němuž je zřízeno, nemá vliv na povinnost majetkového vypořádání. S vyvlastněním vlastnického práva není však spojen zánik práva užívat bytové a nebytové prostory. Stanovit, že vyvlastněním automaticky zanikají užívací práva k bytům a nebytovým prostorám, by nebylo vhodné, protože zánik těchto práv je upraven občanským zákoníkem, zákoníkem o hospodaření s byty a zákonem o hospodaření s nebytovými prostorami a v některých případech nebude nutno tato práva rušit současně s vyvlastněním. Nezanikají ani oprávnění, která získaly organizace jako investoři výstavby elektrických a plynárenských vedení na základě speciálních zákonů, protože tato oprávnění se vztahují i na národní majetek. K § 110
Kromě účelů, pro které je možno vyvlastnit práva k pozemkům a stavbám, se stanoví i podmínky, které je nutno při vyvlastnění respektovat. Důležitým předpokladem pro vyvlastnění práva je, že právo nelze získat dohodou nebo jiným způsobem, např. zrušením práva osobního užívání soudem podle § 208 občanského zákoníku. Vyvlastnění musí být v souladu se záměry a cíli územního plánování, což se zpravidla prokazuje územním rozhodnutím, neboť teprve územní rozhodnutí blíže určuje účel a rozsah využití konkrétních pozemků. Výjimkou z této zásady je možnost, aby pro hromadnou bytovou výstavbu, popřípadě pro výstavbu rodinných domků, byly před vydáním územního rozhodnutí vyvlastněny pozemky, které jsou stejným způsobem určeny již v územním plánu zóny nebo v územním projektu zóny či v seznamu pozemků vhodných pro výstavbu rodinných domků. Vyvlastnění pro uvedené účely před vydáním územního rozhodnutí je odůvodněno potřebou opatřit určené pozemky ve větším předstihu před založením vlastních staveb zejména proto, aby mohly být včas vybudovány rozsáhlé inženýrské sítě pro budoucí sídliště apod. Tam, kde se územní rozhodnutí nevydává, a to zejména v případech vyvlastnění pro užívání nemovitosti, bude nutno zkoumat soulad s cíli a za-
81
měry územního plynování přímo v řízení o vyvlastnění.
vyjmenovaných případech umožňuje nahradit pozvání veřejnou vyhláškou.
Důležitou podmínkou vyvlastnění je, stejně jako podle dosavadní úpravy, že zásah do práva k pozemku a stavbě může být proveden pouze v rozsahu, který je pro realizaci požadovaného účelu nezbytný.
Nově se upravuje postup v případě, kdy účastníci uplatňují v řízení připomínky, které svou povahou patří do řízení územního (např. námitka, že stavba může být realizována na jiném pozemku). Protože podle dosud platného zákona č. 84/1958 Sb. nebyli občané účastníky řízení, vztahuje se ustanovení odst. 3 jen na případy, kdy územní řízení se bude konat podle tohoto zákona, podle něhož vlastníci dotčených nemovitostí již budou účastníky územního řízení, a budou tudíž moci přednést své připomínky při tomto řízení.
Nově se v tomto ustanovení stanoví povinnost orgánu, který vyvlastnění provádí, vyvlastnít právo k pozemku nebo stavbě v plném rozsahu, jestliže by se vyvlastněním užívání části zbylé po vyvlastnění zhoršilo nad únosnou míru a vlastník nebo jiný oprávněný o to požádá. K § 111
Návrh stanoví zásadu, že na vyvlastněná práva je vždy nutno poskytnout náhradu, a to zpravidla v penězích. Podrobnější úprava náhrad za vyvlastnění se ponechává prováděcímu předpisu. K vydání obecně závazného právního předpisu o těchto náhradách bylo zmocněno federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky. K § 112 až 114
Řízení o vyvlastnění se koncipuje shodně s dosavadní právní úpravou jako správní řízení. Nově se dává stavebnímu úřadu možnost, aby zahájil řízení o vyvlastnění z vlastního podnětu. Týká se to případů, kdy splnění účelu, pro který má být právo vyvlastněno, zajišťuje národní výbor, který je stavebním úřadem, např. při výstavbě v akci Z. Návrh na zahájení řízení o vyvlastnění nemovitostí pro výstavbu rodinných domků na základě seznamu pozemků vhodných pro výstavbu rodinných domků podává vždy místní národní výbor nebo městský nebo obvodní národní výbor, plní-li funkci místního národního výboru. Pokud je tento národní výbor stavebním úřadem, zahájí řízení z vlastního podnětu. Pro ústní jednání platí zásada koncentrace řízení. Nově se zavádí povinnost přizvat k ústnímu jednání účastníky písemně, a to nejméně 15 dnů předem. Je to účelné proto, že se v současné době, zejména při přešetřování stížností, ukazuje, že účastníci jsou často vyrozuměni o zahájení vyvlastňovacího řízení až těsně před jeho konáním a někdy jen ústně. Počet staveb, jejichž realizací jsou dotčeny řady účastníků, neustále roste, a proto zákon ve
Při vyvlastnění pozemků vhodných pro výstavbu rodinných domků se respektuje právo vlastníka pozemku, aby stavbu rodinného domu realizoval on sám, popřípadě ji realizovali jeho příbuzní v řadě přímé nebo jeho sourozenci. V takovém případě musí však prokázat, že je schopen rodinný domek vystavět ve lhůtě a podle podmínek, které stavební úřad stanovil na základě schváleného seznamu pozemků. Zásah do práv k pozemkům a stavbám, který by byl proveden již v době, kdy rozhodnutí o vyvlastnění ještě nenabylo právní moci, by znamenal, že případné odvolací rozhodnutí o změně je bez významu, protože možnost vrácení věci do původního stavu je ztížena nebo i vyloučena. Proto se využívá ustanovení § 55 správního řádu a vylučuje se možnost odejmout odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění. K § 115 a 116
Do zákona byla zahrnuta i ustanovení o vrácení pozemků a staveb, které byly vyvlastněny a nejsou k vyvlastněnému účelu užívány, např. proto, že investice byla vypuštěna z plánu. Návrh rozlišuje postup u pozemků, na kterých je umístěna stavba v osobním vlastnictví, kdy zrušení vyvlastnění a vrácení původnímu vlastníku je stanoveno obligatorně, od ostatních případů vlastnictví, kdy fakultativní možnost vrácení pozemku a stavby vlastníku záleží na uvážení stavebního úřadu. K § 117
Výkon státní správy v jednotlivých konkrétních případech rozhodnutí na úseku stavebního rádu a územního plánování se svěřuje stavebním úřadům. Stavebními úřady jsou zásadně okresní národní výbory, v hlavním městě Praze, v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě, v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích obvodní národní výbory, jak vyplývá ze zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ze zákona č. 43/1968 Sb.,
82
a hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě a ze specifických podmínek měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic, přičemž zákon umožňuje, je-li to účelné, v uvedených městech vlastní uspořádání. Jinak jsou stavebními úřady též městské a místní národní výbory, které určí příslušný okresní národní výbor, v Praze Národní výbor hlavního města Prahy a v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. Předpokladem pro určení městského nebo místního národního výboru stavebním úřadem je, aby národní výbor byl pro tuto činnost vybaven odborně způsobilými pracovníky. Vyhlašování stavebních úřadů SR zjednodušuje. Namísto dosavadních vyhlášek rady krajského národního výboru, resp. rady okresního národního výboru o zřízení jednotlivého stavebního úřadu, se vyhlášení stavebního úřadu oznámí nejprve způsobem v místě a okrese obvyklým, tzn. vyhlášením na úřední desce místního národního výboru, v místním rozhlase apod.; celkové seznamy stavebních úřadů uveřejňuje ministerstvo výstavby a techniky republiky ve Sbírce zákonů ČSSR podle potřeby, nejméně však jednou ročně. K § 118
Ustanovení o tom, že stavební úřad zřízený u jednoho městského nebo místního národního výboru může vykonávat funkci i pro několik obcí (územních obvodů), má racionalizační charakter a má přispět k úspoře a lepšímu využití odborných pracovníků národních výborů; podmínkou však je předchozí dohoda dotčených národních výborů. K § 119
Ustanovení je nutné zejména vzhledem ke stavbám dálkových vedení (plynovody, ropovody, elektrická vedení apod. ) a jiným liniovým stavbám, které procházejí územními obvody několika národních výborů, popř. obou národních republik. K § 120
Pro orgány, které povolují zvláštní stavby podle zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, zákona č. 51/1964 Sb., o drahách, zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, podle zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, se zavádí termín „speciální stavební úřady", ať jde o orgány národních výborů (např. vodohospodářská díla), nebo jiné orgány státní správy (např. stavby letecké, drah a na dráze apod. ). Speciální stavební úřady postupují podle příslušných zvláštních předpisů. Pokud zvláštní před-
pisy nestanoví odchylný postup pro speciální stavby nebo některé otázky vůbec neupravují, postupuje speciální stavební úřad podle tohoto zákona. Speciální stavební úřady nemohou však vykonávat pravomoc na úseku územního rozhodování a vyvlastňování nemovitostí, protože je jednoznačně svěřena národním výborům, které jsou stavebními úřady. Tyto stavební úřady musí proto z hlediska územního plánování udělit nejprve souhlas k vydání stavebního povolení speciálním stavebním úřadem. Souhlas se neuděluje formou samostatného rozhodnutí, ale dává se jako závazné stanovisko speciálnímu stavebnímu úřadu v rámci jím vedeného správního řízení. K § 121
Pod pojmem „vojenské stavební úřady" jsou zahrnuty odborné orgány federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky. „Jiným stavebním úřadem" je orgán ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky, jedná-li se o stavby k účelům vězeňským, a orgán federálního ministerstva paliv a energetiky, pokud jde o stavby uranového průmyslu. Pravomoc národních výborů, které jsou stavebními úřady, nad stavbami uranového průmyslu v územích, jež nejsou vyhrazena pro uranový průmysl, zůstává však nedotčena. Územní rozhodování a vyvlastňovací řízení zůstávají u národních výborů, které jsou stavebními úřady; výjimkou je jen územní rozhodování na území vojenských Újezdů. K § 122
Městským a místním národním výborům, které nejsou stavebními úřady, se svěřují důležité úkoly na úseku stavebního řádu. Dosavadní úprava se zároveň prohlubuje v tom směru, že městský nebo místní národní výbor, jakmile zjistí nedostatky (např. nepovolené práce na stavbě), projedná je se stavebníkem a z titulu státního stavebního dohledu navrhne podle výsledku stavenímu úřadu potřebná opatření. V souladu s praxí se také předpokládá, že stavební úřad může po předchozí dohodě pověřit místní národní výbor provedením jednotlivých úkonů na úseku územního plánování a stavebního řádu (např. provedení místního šetření u jednotlivě stavby, zjištění stanovisek vlastníků sousedních nemovitostí apod. ). Podle tohoto zákona však nelze pověřit místní národní výbor vydáváním rozhodnutí, pokud na něj nebyla přenesena pravomoc stavebního úřadu; jedinou výjimkou je rozhodnutí o zastavení stavby podle odstavce 2 tohoto ustanovení.
83 K § 123
U jednotlivých velmi náročných staveb, např. u staveb se složitou technologií výroby, příp. s rozsáhlými účinky na okolí, které přesahují obvod působnosti stavebního úřadu, je účelné ojediněle připustit výjimku v tom směru, že územní rozhodnutí, stavební povolení nebo kolaudační rozhodnutí si může vyhradit nadřízený stavební úřad. K § 124
Okresní národní výbory mohou přenášet na městské nebo místní národní výbory taxativně určenou část pravomoci stavebního úřadu za předpokladu, že výkon této pravomoci je po odborné stránce zajištěn. K § 125
V zákoně se prohlubuje ochrana důležitých zájmu obrany a bezpečnosti státu. Orgány určené federálním ministerstvem národní obrany, federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky uplatňují své požadavky zejména tím, že stavebnímu úřadu označí území nebo objekty důležité z hlediska obrany a bezpečnosti státu, u nichž musí být vždy uvědomeny o zahájení územního, stavebního, popř. jiného řízení podle tohoto zákona. Zvláštní požadavky na změny staveb již existujících nebo jejich úpravy oznámí orgán federálního ministerstva národní obrany a orgány ministerstev vnitra stavebnímu úřadu, který nařídí jejich provedení obdobně jako u nezbytných úprav. Pokud jde o zájmy ministerstev vnitra, jedná se zejména o pásmo státních hranic, ochranná pásma kasárenských objektů apod. K § 126 a 127
Soudobé podmínky technického rozvoje a péče o životní prostředí vyvolávají nutnost zdůraznit zvláštní společenské zájmy, které při výstavbě hájí ještě jiné orgány než stavební úřady nebo orgány, kterým je svěřena pravomoc podle tohoto zákona. Stavební úřad nebo jiný orgán může rozhodnout jen se souhlasem, popř. za podmínek, které předá spolupůsobící orgán hájící zájmy společnosti podle zvláštních předpisů. Těmito předpisy jsou zejména:
přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, vyhláška č. 26/1972, o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 59/1972 Sb. a č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením; b) zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 97/1966 Sb., a ve znění pozdějších předpisů; c) zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním h o s podářství, ve znění vyhlášky č. 17/1961 Sb. a ve znění pozdějších předpisů; d) zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů; e) zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon], ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 260/1957 Ú. 1., kterou se v y d á v a j í podrobnější předpisy o dobývacích prostorech, způsobu jejich stanovení a o jejich evidenci, vyhláška č. 261/1957 Ú. I., kterou se vydávají podrobnější předpisy o vypracování a schvalování plánu otvírky, přípravy a dobývání, jakož i plánů zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů ve znění opravy v částce 43/ 1958 Ú. 1. a změny v částce 11/1963 Sb., zákon ČNR č. 24/1972 Sb. o organizaci a rozšířeni dozoru státní báňské správy, zákon SNR č. 42/1972 Sb., o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy; f) zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách, vyhláška č. 118/1959 Ú. 1., o památkových ochranných pásmech (v SSR platí obdobná vyhláška č. 251/1959 Ú. v. ), vyhláška č. 181/1959 Ú. L, o památkových rezervacích (v SSR platí obdobná vyhláška č. 78/ 1963 Sb. ); g) zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů,
a) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody;
vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,
h) zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji
Ve stavebním zákoně je však zakotvena kon-
84
centrační zásada i vůči stanoviskům dotčených orgánů státní správy v některých řízeních (územní a stavební řízení). Této zásadě jsou podrobeny i orgány státní správy, které hájí obecné zájmy podle uvedených předpisů. Samostatné správní rozhodnutí vydávají jen v případech, kdy je to předpisy výslovně stanoveno, např. rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14 zákona č. 53/1966 Sb., závazné posudky podle vyhlášek č. 15/1972 Sb. a č. 26/1972 Sb. U staveb, jejichž součástí je jaderné zařízení, se zakládá pravomoc Československé komise pro atomovou energii sdělovat stanoviska k některým územním rozhodnutím ke stavebnímu povolení a ke kolaudačnímu rozhodnutí, neboť účinky tohoto zařízení je nutno posoudit komplexně z hledisek, které nejsou předmětem činnosti stavebního úřadu ani jiného dotčeného orgánu státní správy. K § 127
Povaha stavebních památek, jejich prostředí, chráněných částí přírody a archeologických památek vyžaduje zvláštní úpravu v postupu stavebního tirádu a těsnou součinnost s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody. Zároveň je nutno stanovit povinnost k zabezpečení kulturně cenných nálezů jak při realizaci staveb, tak při jejich přípravě, jako např. při průzkumech, při provádění terénních a jiných prací povolovaných tímto zákonem. Pamatuje se na možnost změnit nebo zrušit výjimečně již vydané stavební povolení, dojde-li k nálezu mimořádně významné památky, jejíž kulturně historická hodnota je nenahraditelná. K § 128 až 130
Příprava investiční výstavby vyžaduje velké množství vědeckých, technických a jiných informací, zpracovávaných v podobě, v níž budou odpovídat pracovním metodám a cílům v investiční výstavbě. Proto bude postupně vybudována soustava vybraných informací pro výstavbu, jejímž cílem je napomáhat při realizaci jednotně technické politiky, sloužit k realizaci řídící a koordinační činnosti, vytvářet ucelený přehled o nástrojích řízení technické politiky ve výstavbě a zajišťovat jednotný tok informací mezi orgány a organizacemi, které působí v investiční výstavbě. Přitom půjde jednak o informace a) o stavu a podmínkách území, tvořící podklady pro zpracování územně plánovací dokumentace, a které jsou určeny k rozmisťování a umisťování investic a budou využívány při úvahách o budoucím uspořádání území a při povolování změn existujícího stavu v území;
b] v Československém katalogu pro výstavbu, zahrnující informace — o výrobcích pro výstavbu, — o výsledných nástrojích typizace ve výstavstavbě, — o technických předpisech pro výstavbu, — o právních předpisech pro výstavbu, — o organizacích působících v procesu investiční výstavby. Československý katalog pro výstavbu se bude zpracovávat v Československém středisku výstavby a architektury. Okruh zpracovatelů bude postupně rozšířen o další instituce, zejména slovenské. Jednotlivé informační bloky budou zavedeny postupně. Na těch úsecích (informace o právních předpisech, o výrobcích), kde byly již založeny v předstihu s cílem sledovaným ve stavebním zákoně, budou informační bloky ještě prohloubeny. Zatímco k založení některých informačních bloků postačí organizační opatření, bude u jiných nutno stanovit práva a povinnosti organizací, popř. orgánů prováděcím předpisem, jako např. u sběru informací a zpracování územně technických podkladů pro potřebu územního plánování a u informací o výrobcích pro výstavbu. Soustava vybraných informací pro výstavbu v souladu s § 21 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, nezasahuje do okruhu zájmů posledně uvedené soustavy. Výjimkou jsou informace o stavu a podmínkách území, kde se budou informace týkající se sociálně ekonomických informací a statistiky životního prostředí přebírat. Proto se u prováděcích předpisů předpokládá předchozí dohoda s Federálním statistickým úřadem. K § 131 až 133
Územně plánovací dokumentaci, která má velký význam pro koncepční řízení výstavby, je nutno řádně evidovat a ukládat. V minulosti docházelo k nenahraditelným škodám právě proto, že tato otázka nebyla v právních předpisech o územním plánování důsledně řešena. Stejně jako územně plánovací dokumentaci je třeba evidovat a ukládat též dokumentaci jednotlivých konkrétních staveb. Ustanovení umožňuje organizacím a občanům nahlížet do evidované a uložené dokumentace a pořizovat si z ní výpisy. Je nutné zajistit, aby do dokumentace mohli nahlížet pouze organizace a občané, kteří osvědčí právní nebo jiný odůvodněný
85
zájem. Pod pojmem „právní nebo jiný odůvodněný zájem" je třeba rozumět zejména zájem vlastníka nebo uživatele stavby a jiných účastníků řízení, zájem organizace na plnění plánovaných úkolů, jakož i zájem vyplývající z jiných právních předpisů (např. v souvislosti s převody nemovitostí, u soudních sporů apod. ]. K § 134
Ustanovení o trvalém povolení vstupu na cizí pozemky a stavby na základě zvláštního průkazu k územně plánovacím a stavebním účelům, který se vydává pracovníkům a funkcionářům národních výborů,19 ) speciálních a jiných stavebních úřadů a jim nadřízených orgánů, se přejímá v podstatě z dosavadní osvědčené právní úpravy a zároveň se rozšiřuje možnost opatřit vstup i pro účastníky řízeni jimi přizvané. Pracovníkům jiných orgánů a organizací se umožňuje vstup na pozemky a stavby, jen pokud působí při přípravě územně plánovací dokumentace, projektů staveb apod. podle tohoto zákona, přičemž vydávání potřebných povolení, v případě, že vlastník (správce) pozemku nebo stavby jim odmítne umožnit vstup, se svěřuje městským a místním národním výborům. Povolování vstupu na pozemky a stavby podle zvláštních předpisů (např. o ochraně republiky, ochraně státního tajemství) zůstává tímto zákonem nedotčeno. Týká se to především vstupu na pozemky a stavby vojenské správy, Sborů národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra apod. Jestliže při vstupu na cizí pozemek nebo stavbu byla způsobena škoda, přísluší poškozenému náhrada skutečné škody, přičemž se vychází z ceny v době poškození. Jednoznačně se stanoví, že náhradu škody je povinen poskytnout orgán nebo organizace zaměstnávající pracovníky, kteří škodu způsobili, přičemž poškozený nemusí být iniciátorem řízení o náhradě škody. V případě sporů o náhradu škody rozhoduje stavební úřad, přičemž postupuje podle obecných předpisů o náhradě škody. K § 135
Dosavadní úprava neumožňovala, aby vlastník stavby použil sousední pozemek nebo stavbu k provádění stavby, udržovacích nebo zajišťovacích prací. Nová úprava dává stavebnímu úřadu pravomoc uložit v nezbytných případech vlastníku sousedního pozemku nebo stavby, aby provádění uvedených prací ze svého pozemku nebo stavby trpěl. Příslušné ustanovení zabezpečuje ochranu práv 19
vlastníka použitého pozemku nebo stavby a vyslovuje povinnost nahradit mu způsobenou škodu. K § 136
Při přípravě plánovací dokumentace a jejím projednávání, při územním řízení, stavebním řízení, státním stavebním dohledu a při dalších řízeních prováděných správními orgány podle tohoto zákona, vystupuje značný počet dalších orgánů státní správy, které hájí obecné zájmy podle zvláštních předpisů, např. orgány požární ochrany, hygienické služby, ochrany památek apod. Vzhledem k tomu, že při řízeních jsou případy rozporů na úseku územního plánování a stavebního řádu časté a vyvolávají pochybnost o správnosti postupu při jejich řešení, bylo v tomto zákoně nutno stanovit pro jejich projednávání jednotný režim. Obdobný postup se zachovává i po linii speciálních orgánů'státní správy, jde-li o stavby letecké, drah a na dráze, pozemních komunikací, vodohospodářské a telekomunikační. Speciálně se upravuje postup při řešení rozporů, kde sporná otázka náleží do výlučné působnosti federace. V těchto případech je nutno rozpor odstranit po projednání s příslušnými ústředními orgány federace a národních republik. K § 137
Pro rozhodování o námitkách účastníků řízení, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám a jejichž řešení překračuje rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy (námitky vyplývající z občanskoprávních nebo hospodářských vztahů), se stanoví zvláštní postup. Za námitku, která by v případě úspěchu ve sporu u soudu, hospodářské arbitráže nebo jiného příslušného orgánu znemožnila uskutečnit požadované opatření bud vůbec, nebo by umožnila jeho realizaci v podstatně změněné míře nebo formě, se považuje např. námitka týkající se existence vlastnického práva k nemovitosti, důsledky odvodnění stavby, opření o stavbu souseda apod. V případech, kdy správní orgán zabezpečuje svým nařízením zájmy společnosti (např. ochranu života a zdraví osob), nemůže však docházet k průtahům řízení, a proto si v souladu s ustanovením § 40 odst. l správního řádu učiní správní orgán úsudek v námitce sám a ve věci přímo rozhodne.
K § 138 Na plynulost přípravy a realizace investiční výstavby má značný vliv i pohotovost a koordino-
) § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
86
vanost správních řízení ve věcech výstavby. Proto se stanoví, aby orgány, které postupují podle tohoto zákona, a orgány, které postupují podle zvláštních předpisů a rozhodují o výstavbě, spolu aktivně spolupracovaly. Jde přitom zejména o vhodnou časovou a věcnou návaznost řízení o téže stavbě (např. stavební řízení, vodoprávní řízení podle vodního zákona, řízení o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu apod. ). Také předávání různých stanovisek dotčených orgánů státní správy spolupůsobících v řízení postrádá někdy potřebnou pohotovost a komplexnost. Proto se i zde obecně stanoví povinnost předávat tato stanoviska včas a úplná; stanoví se to přiměřeně i pro organizace, které na základě technických norem se vyjadřují např. k podmínkám dodávky vody, napojení na kanalizaci (ČSN 736 060, ČSN 736 620, ČSN 736 701 atd. ). Kromě toho některé orgány státní správy mají k dispozici ekonomické, technické a jiné údaje, které získaly při řízeních o výstavbě a u nichž by bylo neúčelné obstarávat je znovu; proto se stanoví povinnost předávat na dožádán! i tyto údaje. U vědeckých institucí a organizací, které působí většinou v chozrasčotní sféře, omezuje se tato povinnost na předávání údajů a výsledků v oboru územního plánování, k nimž průběžně již došly na základě své předcházející odborné činnosti. V ostatních případech bude nutno potřebné práce, jakož i práce vědecko-výzkumné a jiné u příslušné organizace objednat. K § 141
V případě, že by úprava územního plánu, který je ve vysokém procentu rozpracovanosti, znamenala neúměrné zvýšení nákladů a časově značné oddálení schválení tohoto plánu, umožňuje se povolit výjimečně- její dopracování podle zákona č. 84/1958 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Stejně je možno tam, kde je návrh územního plánu již projednán, dokončit schválení podle stávajících předpisů. U staveb, které byly dokončeny přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede řízení a rozhodnutí vydá orgán, který je věcně příslušný podle dosavadních předpisů. V ostatních případech bude kolaudace provedena již podle tohoto zákona, s výjimkou staveb, které podle bodu 119 vyhlášky č. 243/1957 0. 1. rozhodnutí o uvedení do trvalého užívání nevyžadovaly. U pozemků, které byly použity pro výstavbu před účinností tohoto zákona, na nichž byly stavby dokončeny a uvedeny do užívání a nebyly dosud vypořádány majetkoprávní vztahy mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem (vlastníkem stavby), je
možno, v případě, že nedojde k dohodě o převodu pozemku, podat návrh na vyvlastnění, a to i tehdy, kdy vlastník pozemku nebrání v užívání stavby. Umožňuje se tak, aby byly uvedeny do pořádku vlastnické vztahy k zastavěným pozemkům; tato možnost je však časově limitována a po uplynutí stanovené lhůty nebude tento postup při řešení majetkoprávních otázek přípustný. Pokud nebude vydán obecně závazný předpis upravující nově náhrady za vyvlastnění pozemků a staveb, postupuje se podle vyhlášky Českého cenového úřadu a ministerstva financí České socialistické republiky č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a náhradách při vyvlastnění, a vyhlášky Slovenského cenového úřadu a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 47/1969 Sb. K § 142
Odbornou organizací, která je pověřena pořizováním územně plánovací dokumentace a výkonem pravomoci stavebního úřadu na úseku územního rozhodování na území hlavního města Prahy je Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy. Jde o výjimečné opatření, které je odůvodněno tím, že činnost správní a tvůrčí na úseku územního plánování tvoří koordinovaný proces, jehož výsledkem má být dosažení optimální územní koncepce při realizaci značně rozsáhlé výstavby a přestavby hlavního města Prahy a jeho zájmového území. Pověření odborné organizace výkonem státní správy, který přísluší národnímu výboru, patří do zvláštního zákona, který bude upravovat působnost a pravomoc národních výborů na území hlavního města Prahy, tj. do připravovaného zákona o hlavním městě Praze, popřípadě do zákona o národních výborech. Vzhledem k tomu však, že přijetí těchto zákonů nelze očekávat v blízké době a není možné dále oddalovat legalizaci dosavadního stavu, který trvá již od roku 1961, upravuje se tato otázka ve stavebním zákoně. Oprava je však provedena jako přechodná a má platit do té doby, než nabude účinnosti zákon k této úpravě příslušný. K § 143
Po nabytí účinnosti tohoto zákona nelze používat ustanovení příloh zákonů České národní rady a Slovenské národní rady, v nichž je upravena působnost národních výborů přímým odkazem na příslušná ustanovení předpisů, zrušovaných tímto zákonem, a to — položky l až 12 přílohy zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských národních výborů a opatřeních s tím souvisejících,
87
položky l až 4 přílohy A, položky 3 a 4 přílohy B a položka 2 přílohy C zákona české národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy,
položky 5 a 6 přílohy D zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
V Praze dne 30. října 1975
Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r.
Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj: Ing. Šupka v. r.
