Federální shromáždění Československé socialistické republiky I. v. o.
80
Vládní návrh Zákon ze dne
1971
o mateřském příspěvku Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: §1 Účel zákona
V zájmu zlepšení populačního vývoje se poskytuje ženám, jestliže se věnují péči o děti a nemají v této době příjem z pracovní činnosti, mateřský příspěvek podle dalších ustanovení tohoto zákona. Podmínky nároku §2
(1) Na mateřský příspěvek má nárok žena, jestliže a) celodenně a řádně pečuje o dítě do dvou let věku a b) vedle toho řádně pečuje o další dítě nebo děti ve věku do skončení povinné školní docházky, a jde-li o dítě invalidní, které vyžaduje stálé péče, do 26 let věku. (2) Ženě, která celodenně a řádně pečuje jen o dítě do dvou let věku, mateřský příspěvek náleží, a) jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, nebo
1971
2
b) jde-li o dítě, které je invalidní a vyžaduje stálé péče, nebo c) jde-li o dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. (3) Mateřský příspěvek podle odstavce 2 náleží, jen jestliže žena a) splnila podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství, *) nebo b) byla ke dni porodu dítěte (převzetí dítěte do péče nahrazující mateřskou péči) zaměstnána (pracovně činna) v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění pracovníků (nemocenském pojištění členů výrobních družstev, sociálním zabezpečení družstevních rolníků, důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nemocenské péči v ozbrojených silách a důchodovém zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru) a v období jednoho roku před porodem (převzetím dítěte do péče nahrazující mateřskou péči] byla účastná tohoto pojištění aspoň 90 dnů. (4) Jde-li o žákyně a studentky v denním studiu na školách poskytujících střední nebo vyšší vzděláni nebo o žákyně vojenských škol, hodnotí se studium jako zaměstnání [odstavec 3 písm. b)]. (5) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela, anebo dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu. (6) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže děti uvedené v předchozích odstavcích mají státní občanství Československé socialistické republiky a žijí na jejím území. §3 (1) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže žena řádně pečuje o tělesně a duševní zdraví a výchovu všech dětí a v době těhotenství se podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních. *) Zákon č. 88/1268 Sb, o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění Zákon č. 103/1964 Sb, o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č 141/1965 Sb, č 116/ 1967 Sb, č 89/1968 Sb, č. 161/1963 Sb a č. 71/1970 Sb Vyhláška č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištěni a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytováni služeb. Předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména zákon č. 36/1964 Sb, o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění uveřejněném pod č 19/1970 Sb d zákon č. 57/1933 Sb, o advokacii
3
(2) Mateřský příspěvek se nepřizná nebo odejme, jestliže způsob života ženy je v rozporu se zásadami života občana socialistické společnosti a ohrožuje tím vývoj a výchovu dítěte nebo dětí. § 4 (1) Mateřský příspěvek se poskytuje, jen jestliže žena v době péče o dítě do dvou let věku nemá nárok na mzdu {plat, pracovní odměnu, jiný příjem z výdělečné činnosti) ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani příspěvek před nástupem nového zaměstnání, *) příspěvek před umístěním do zaměstnání**) nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání. ***)
(2) Jestliže však žena pobírá nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před nástupem nového zaměstnání, příspěvek před umístěním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání částkou, která je nižší, než by činil mateřský příspěvek, a žena jinak splňuje ostatní podmínky nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se jí mateřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěvkem před nástupem nového zaměstnání, příspěvkem před umístěním do zaměstnání nebo příspěvkem po dobu přípravy pro povolání. (3) Jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, náleží mateřský příspěvek, i když je žena výdělečně činná, jestliže dítě mladší dvou let nemohlo být z vážných důvodů umístěno v jeslích a žena mu po dobu výkonu zaměstnání (pracovní činnosti) jinak zajistila na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou, než jsou rodiče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte.
§5 Doba poskytování mateřského příspěvku (1) Mateřský příspěvek se poskytuje nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo dvou let věku, i když po porodu tohoto dítěte další dítě [§ 2 odst. l písm. b) zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku, anebo invalidní dítě dosáhlo věku 26 let, přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně. *) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zebezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření. **) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 94 vyhlášky C. 102/1964 Sb, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. ***] § 72 zákona č. 101/1964 Sb., § 95 vyhlášky č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabeapečení družstevních rolníků, a § 78 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
l
(2) Je-li dítě mladší dvou let nebo žena ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínajíc čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§11) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat l nadále.
§6 Výše mateřského příspěvku (1) Mateřský příspěvek činí,pečuje— li žena o jedno dítě do dvou let věku 500 Kčs, 800 Kčs, o dvě děti do dvou let věku o tři a více dětí do dvou let věku 1200 Kčs za kalendářní měsíc. (2)Náleží— li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí při péči 16 Kčs, o jedno dítě do dvou let věku 26 Kčs, o dvě děti do dvou let věku 40 Kčs o tři a více dětí do dvou let věku za kalendářní den. (3) Mateřský příspěvek se poskytuje měsíčně pozadu. §7
Změna a vrácení mateřského příspěvku (1)Změní— li se neboodpadnou— li skutečnosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho výší, nebo jestliže mateřský příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se odejme nebo sníží anebo jeho výplatu zastaví dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení výplaty příspěvku ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen. (2) jestliže žena zavinila, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského příspěvku (§ 11). Částky neprávem přijaté, pokud je žena povinna je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách,
5
které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. *) (3) Vrácení částek vyplacených neprávem nebo v nesprávné výši může být požadováno nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty. §8
Promlčení nároku na mateřský příspěvek Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel. §9
Úhrada Výdaje vzniklé poskytováním mateřského příspěvku hradí stát. Organizace a řízení §10
Uplatnění nároku (1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které jsou účastný nemocenského pojištění jako pracovnice, u organizace, provádějící jejich nemocenské pojištění, b] členky výrobních družstev u družstva, v němž jsou pracovně činné, c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského družstva, v němž jsou pracovně činné, d] vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči, e) ostatní ženy u okresního národního výboru příslušného podle jejich trvalého pobytu. (2) Má-li žena dvě nebo několik zaměstnání (pracovních činností], uplatní nárok na mateřský příspěvek u organizace, v níž dosahovala nejvyššího výdělku.
§ 11 Orgány rozhodující o mateřském příspěvku (1] O mateřském příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského pojištění, jehož je žena účastná (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbrojených silách); pro rozhodování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemo*) § 276 a násl. zákona č.. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád).
6
cenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbrojených silách). [2] V ostatních případech rozhoduje o mateřském příspěvku okresní národní výbor [§ 10 odst. l písm. e]]; přitom postupuje podle správního řádu. Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní výbor nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek. (3) Pro úkoly závodu a orgánů nemocenského pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtováni a úhradu mateřského příspěvku mezi závody a orgány nemocenského pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění pracovníků. [4] Invaliditu posuzují pro účely tohoto zákona orgány sociálního zabezpečení. §12
Povinnosti oprávněné
ženy
(1) Žena, která uplatňuje nárok na mateřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku. (2) Zena je povinna hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. § 13 Součinnost zdravotnických zařízení, školských orgánů a orgánů pověřených péčí o děti a mládež Zdravotnická zařízení, školské orgány a orgány pověřeně péčí o děti podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na mateřský příspěvek. §14
Odstraňování tvrdostí Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat okresní správy nemocenského pojištění, jde-li o ženy účastně nemocenského pojištění pracovníků, příslušný svaz výrobních družstev, jde-li o členky těchto družstev, účastné nemocenského pojištění členů výrobních družstev, orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy;
7
v ostatních případech může tyto tvrdosti odstraňovat okresní národní výbor. Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 15 (1) Mateřský příspěvek podle tohoto zákona přísluší od 1. října 1971 a nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů. Ženám, které dne 1. října 1971 pečují o dítě do dvou let věku a splňují ostatní podmínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje mateřský příspěvek od uvedeného dne po dobu stanovenou tímto zákonem. Příspěvek se poskytne, i když skutečnost uvedená v § 5 odst. l nastala před tímto dnem. (2) Splnění podmínky podrobit se v době těhotenství pravidelně péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních (§ 3 odst. 1) se nevyžaduje, jestliže se dítě narodí v době před 1. dubnem 1972. § 16 Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí a příslušnými ústředními orgány stanovit podrobností k provedení tohoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje. § 17 Zrušuje se zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku. § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
8
Důvodová zpráva I. V š e o b e c n á č á s t Po uspokojivém vývoji a vysoké úrovní porodnosti v prvých létech po roce 1945 se populační situace v našich zemích zhoršovala. Po roce 1952 počet narozených dětí na 1000 obyvatel značně klesl a vlivem změn ve věkové skladbě obyvatel-
stva se dále snižoval. Tempo poklesu se zrychlilo po přijetí zákona o umělém přerušení těhotenství. Po dočasném zlepšení reprodukce v letech 1963 až 1964 úroveň porodnosti znovu poklesla a v roce 1968 byl zaznamenán nejnižší počet živě narozených dětí.
indexní čísla
Počet živě narozených
Průměr za léta (rok)
absolutně
období 1945—1949 = 100 %
na 1000 obyvatel
k absolutnímu počtu dětí
k počtu na 1000 obyvatel
1945—1949
285 737
22, 4
278 729
22, 0
100, 00 97, 55
100, 00
1950—1954 1955—1959
246 380
18, 5
86, 23
82, 59
1960—1964
226 084
16, 3
79, 12
72, 77
1965—1969
221 407
15, 5
77, 49
69, 20
1970 předběžný údaj
228 334
15, 9
79, 91
71, 88
V roce 1968 a dalších létech byla proto přijata některá propopulační opatření, jimiž se sledovalo Čelit tomuto nepříznivému vývoji. Patří k nim zejména prodloužení placené mateřské dovolené na 26 týdnů, zvýšení přídavků na děti, prodloužení další (neplacené) dovolené do dvou let věku dítěte a zavedení mateřského příspěvku. Mateřský příspěvek jako nová populační dávka, zavedený s účinností od 1. července 1970 zákonem č. 154/1969 Sb., umožnil ekonomicky činným ženám, aby se mohly věnovat osobní péči o dítě, a sledoval aspoň částečně nahradit ušlý výdělek po zanechání výdělečné činnosti. Mateřský příspěvek se podle dosavadní úpravy poskytuje ženám, které celodenně a řádně pečují aspoň o dvě děti, z nichž jedno je ve věku do jednoho roku a druhé dítě (další děti) jsou ve věku do skončení povinné školní docházky nebo ve věku do 26 let, jde-li o dítě, které je invalidní a vyžaduje stálé péče. Výjimečně bylo umožněno poskytnout příspěvek i pří péči o jedno dítě v případech, kdy je situace žen zvláště svízelná, jako je tomu u osamělých matek, anebo v případech zvláštního zájmu společnosti na zajištění zvýšené péče o děti, např. při osvojení.
98, 21
Příspěvek se poskytuje ve výši 500 Kčs měsíčně. Jde-li o péči o dvě děti ve věku do jednoho roku, poskytuje se příspěvek ve výši 800 Kčs měsíčně a při péči o tři nebo více dětí do jednoho roku ve výši 1200 Kčs měsíčně. Tato úprava tedy dává možnost volby matkám malých dětí, aby po uplynutí placené mateřské dovolené, podle osobní a rodinně situace a podle kvalifikačních i pracovních podmínek buď dále pracovaly nebo se věnovaly péči o nejmenší děti doma. Podle průzkumu o využití mateřského příspěvku vyplývá, že mateřský příspěvek čerpalo téměř 47000 žen. Představuje to zhruba 90% z těch, které by mateřský příspěvek mohly obdržet. Ve využití mateřského příspěvku se ukazuje, že velmi výrazně působí u žen dva faktory, které ovlivňují jejich rozhodování, a to stupeň vzdělání a výše příjmu v zaměstnání. S růstem vzdělání a se vzestupem pracovních příjmů klesá tendence k využití mateřského- příspěvku. Využití mateřského příspěvku podle šetření u žen na mateřské dovolené Je patrné z následujícího přehledu (v %):
9 Ženy se vzděláním základním
středním
91, 9
86, 3
vysokým
62,5
měsíční příjem v Kčs využití mateřského příspěvku v %
—799
800—999
1000—1499
1500—1999
2000—
90, 0
89, 7
90, 5
76, 5
67, 7
I když zákon o mateřském příspěvku působí poměrně krátkou dobu, stejně Jako novela zákoníku práce, kterou se prodloužila s účinností od 1. ledna 1970 další mateřská dovolená z jednoho roku na dva roky, lze v podstatě hodnotit tyto úpravy kladně. Uvedená opatření spolu s prodloužením placené mateřské dovoleně a se zvýšením přídavků na děti realizovaným v roce 1968 přispěla ke zlepšení populačního klimatu v ČSSR. Populační vývoj je charakterizován především počtem živě narozených dětí na 1000 obyvatel. Jeho hodnoty činí v roce 1968 — 14, 9, v roce 1969 — 15, 5, v roce 1970 — 15, 9 a v roce 1971 (odhad) — 16, 5. Příznivější vývoj porodnosti v posledních dvou letech naznačuje, že přijatá opatření přinášejí výsledky, že však nebyla dostatečně účinná, aby bylo dosaženo výrazného pokroku. Tato skutečnost se
Území
ČSSR
ČSR SSR
Rok
1961 1970 1961 1970 1961 1970
VMv pracovního příjmu na rozhodnutí pro mateřský příspěvek je značný. Při výdělku do 1500 Kčs využívá mateřský příspěvek průměrně 90 % žen, ve vyšších příjmových pásmech toto využití klesá takto:
projevuje jako určitý nedostatek dosavadní úpravy. Omezená působnost zákona o mateřském příspěvku je zejména dána okruhem žen (týká se jen žen ekonomicky činných), délkou doby, po kterou se mateřský příspěvek poskytuje, a tím, že se poskytuje až od druhého dítěte. Na druhé straně nelze však otázku zlepšení vývoje populace zužovat jen na uvedené skutečnosti. Významným faktorem ovlivňujícím populační vývoj je vysoká zaměstnanost žen, i když je jinak v souladu s potřebami naší ekonomiky; pokud však jde o ženy v mladém věku, je jednou z příčin nepříznivého vývoje populace. Podle předběžných výsledků sčítání lidu k 1. prosinci 1970 byla zjištěna tato ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob):
Osoby ekonomicky aktivní Celkem 6439 6932 4695 4968 1744 1984
Především byl zaznamenán růst ekonomické aktivity žen. Z celkového přírůstku ekonomicky aktivních za posledních 10 let, který činí 513 tisíc osob, bylo 490 tisíc žen a jen 23 tisíc mužů. Mezi další skutečnosti, které nepříznivě ovlivňují vývoj populace, patří nedostatek bytů, sociálně ekonomická situace rodin s více dětmi apod. Proto také výrazné zlepšení porodnosti lze očekávat, jen pokud bude celý soubor opatření aspoň částečně řešit tyto problémy. Je třeba se záměro vat na postupné, přitom však systematické řešení hlavních problémů, které vývoj natality, výchovu
Muži
3811 3834 2677 2681 1134 1151
Zeny 2628 3118 2018 2287 610 830
% žen °'o z celkoz úhrnu vého počtu ekonomicky obyvatel aktivních 46, 9 48, 1 49, 1 50, 6 41, 8 43, 7
40, 8 44, 8 43, 1 46, 0 35, 5 41, 8
děti v rodinách a v ý v o j rodiny všeobecné ovlivňuji nejsilněji XIV sjezd Komunistické strany Československa v souvislosti s otázkami rozvoje životní úrovně uložil věnovat pozornost péči o matku a rodiny s dětmi a dalšímu populačnímu vývoji, vytvářet rodinám lepší podmínky v prvním období po narození dítěte zejména postupným rozšiřováním finanční pomoci; je třeba dosáhnout toho, aby ženy měly mocnost volby mezi dočasnou péčí o děti v domácnosti nebo návratem do zaměstnání
10
Jedním z opatření, jimiž se sleduje vytváření lepších podmínek v prvním období po narození dítěte a tím i ovlivnění dalšího populačního vývoje, je rozšíření nároku na mateřský příspěvek, l když nelze dosud poskytovat mateřský příspěvek všem ženám už od prvního dítěte, je možno podle dosavadních zkušeností důvodně očekávat, že navrhované opatření se příznivě projeví v populačním vývoji. To sleduje i současně připravované nařízení vlády Československé socialistické republiky o zvýšeni podpory při narození dítěte z částky 1000 Kčs na částku 2000 Kčs na každé narozené dítě.
Navrhovaná úprava Návrh zákona rozšiřuje proti dosavadní úpravě okruh žen, kterým náleží mateřský příspěvek, pečují-li aspoň o dvě dětí, z nichž jedno je mladší dvou let. Do okruhu žen, jimž se bude poskytovat mateřský příspěvek, spadají podle předloženého návrhu jak ekonomicky činné ženy, tak i ženy, které před porodem nebo počátkem péče o dítě nebyly zaměstnány (pracovně činné). Jde převážně o ženy, které nemohou být pracovně činné proto, že pečují o malé děti, nebo ženy, u kterých vstupu do zaměstnání brání jejich nepříznivý zdravotní stav, anebo ženy, které nemohou být zaměstnány pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí pro ženy. Podle předloženého návrhu získají nárok na mateřský příspěvek také ženy, které jsou sice pracovně činné, ale jejich činnost je jen malého rozsahu a nezakládá dosud nárok na mateřský příspěvek. Rozšiřuje se i okruh žen, kterým se poskytuje mateřský příspěvek již na první dítě. Dosud tento příspěvek náležel, jen šlo-li o osamělou ženu nebo ženu, která převzala cizí dítě do své trvalé péče. Podle navrhované úpravy se bude poskytovat mateřský příspěvek při péči o jedno dítě také tehdy, jde-li o dítě invalidní, které vyžaduje zvláštní péče. U žen, které pečují jen o jedno dítě, se však bude nadále vyžadovat, aby šlo o ženy ekonomicky činné, tj. aby ke dni porodu dítěte, popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, byla žena z důvodu zaměstnání (pracovní činnosti) účastná nemocenského pojištění, popřípadě jiného druhu zabezpečení v nemoci a mateřství. U těchto žen totiž nejsou zvláštní důvody, které by jim bránily před porodem dítěte v pracovní činnosti. Žena bude mít nárok na mateřský příspěvek vždy, když splní podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo byla-li zaměstnána nebo pracovně činná v posledním roce před porodem aspoň po dobu 90 dní. Stejně jako dosud bude náležet mateřský příspěvek, jen nepobírá-li žena mzdu, plat, jiný příjem
z výdělečné činnosti, peněžité dávky nemocenského pojištění nebo jiné dávky nebo příspěvky. I nadále se okruh oprávněných žen omezuje jen na ženy, které žijí s dětmi na území ČSSR; nedotčena zůstává rovněž podmínka, že děti mají československou státní příslušnost. Vzhledem k tomu, že dochází k podstatnému rozšíření okruhu žen, jimž se bude poskytovat mateřský příspěvek, je nutné přímo v zákoně stanovit další podmínky pro nárok na tuto dávku. Opatření sledující rozšíření populace musí současně zajišťovat i její kvalitu. Stát věnuje značné prostředky na zdravotní péči o ženy a těhotně matky a péče o narozené děti a jejich další zdravý vývoj má mimořádně vysokou úroveň. Návrh zákona proto výslovně stanoví jako podmínku nároku na mateřský příspěvek péči o tělesné a duševní zdraví a výchovu všech dětí a povinnost ženy v době těhotenství se podrobovat pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních. Návrh zákona také umožňuje nepřiznat mateřský příspěvek, popřípadě ho odejmout, jestliže žena nevede řádný život pracujícího člověka a ohrožuje tím vývoj a výchovu dětí. Potřebu zpřísnění podmínek si vyžadují i negativní zkušenosti z některých průzkumů. Např. podle výběrového šetření, které bylo prováděno v Praze, se v roce 1970 narodilo 586 dětí mimo manželství. Více než 16 % matek, které porodily děti mimo manželství, nebylo před porodem zaměstnáno a spolu s cikánskými rodičkami stoupl tento podíl na 22 %. Ve srovnání s kontrolovanou skupinou vdaných rodiček se u mimomanželských matek častěji zjistil alkoholismus, prostituce, promiskuita i trestná činnost. Sociálně ekonomické poměry byly u mimomanželských matek obecně horší, návštěvnost prenatální poradny nižší a rovněž názor zdravotních pracovnic na kvalitu budoucí péče o dítě vyzněl v neprospěch těchto žen. Uvedené skutečnosti však naprosto nelze u skupiny žen, rodících mimo manželství, zobecňovat, neboť většina těchto žen nejen chce, ale je též schopna se o dítě řádně starat. Proto je naopak třeba v těchto případech poskytnout výraznější hmotnou a morální pomoc společností. Zmíněné problémy se ostatně vyskytují i při péči o děti v úplné rodině. Výše příspěvku zůstává nezměněna a činí Kčs 500 měsíčně; při péči o dvě děti ve věku do dvou let věku dítěte činí výše mateřského příspěvku Kčs 800 měsíčně, a jde-li o tři nebo více dětí do dvou let věku, 1200 Kčs měsíčně. Významná změna, kterou navrhovaná úprava přináší, spočívá v prodloužení doby, po kterou se poskytuje mateřský příspěvek. Podle dosavadní úpravy se mateřský příspěvek poskytoval nejdéle do jednoho roku věku dítěte. Podle předloženého
11 návrhu se tato doba prodlužuje do dvou let věku dítěte. Toto prodloužení doby poskytování mateřského příspěvku si nevyžádá změnu pracovněprávních předpisů, protože od 1. ledna 1970 se poskytuje ženám další mateřská dovolená až do dvou let věku dítěte. Naopak lze předpokládat, že dojde ve větším rozsahu k žádoucímu využívání možnosti čerpat další mateřskou dovolenou po dobu dvou let. Dosud se vycházelo z úvahy, že relativně krátká mateřská dovolená stačí pro uspokojení základních fyziologických a psychologických potřeb kojence, zatímco další vývoj dítěte měl být zabezpečován v jeslích a později v mateřské škole. Význam prvních několika let péče o dítě v rodině byl podceněn a předčasný návrat žen do zaměstnání snížil úroveň péče o dítě a někdy i poškodil jeho zdravotní stav. Také kapacita jeslí a jejich rozmístění nevyhovují vždy potřebám a Jejich provoz je značně nákladný. Pokud jde o orgány příslušné k rozhodování o mateřském příspěvku, přejímá se dosavadní úprava, která se osvědčila. U žen zaměstnaných (pracovně činných) budou rozhodovat orgány, které jinak rozhodují o dávkách v mateřství. U pracovnic v pracovním nebo obdobném poměru budou o mateřském příspěvku rozhodovat orgány Revolučního odborového hnutí a závod, v němž jsou zaměstnány, u členek výrobních družstev příslušný orgán výrobních družstev, u družstevních rolnic jednotná zemědělská družstva, a půjde-li o vojákyně v činné službě a příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a Sborů nápravné výchovy, orgány příslušné pro provádění jejich nemocenské péče; v ostatních případech budou rozhodovat okresní národní výbory.
Předpokládá se, že mateřský příspěvek ve druhém roce věku dítěte využije 60—65 % zaměstnaných žen, což představuje zhruba 56 tisíc žen a asi 34 tisíce žen, které nejsou ekonomicky činné. Celkem využije rozšíření mateřského příspěvku v celé ČSSR zhruba 90 tisíc žen. Rámcově lze odhadnout, že v ročním průměru by se snížil počet pracovních sil zhruba o 34 tisíce osob, vezme-li se v úvahu, že už nyní část zaměstnaných žen využívala další mateřské dovolené ve druhém roce věku dítěte. V bilanci pracovních sil na období páté pětiletky se počítá s rezervou, která tento úbytek plně kryje. Nutno vzít také v úvahu, že úbytek žen v pracovním procesu je možno nahradit asi ze 30 až 40% zvýšením produktivity práce a úspornými opatřeními na podnicích a organizacích. V roce 1971 bude zvýšení nákladů na mateřský příspěvek činit asi 124 mil. Kčs (v ČSR 70 mil. Kčs a v SSR 54 mil. Kčs). V průběhu páté pětiletky se úprava (zvýšení nákladů) projeví takto (v mil. Kčs):
ČSSR
ČSR SSR
1971
1972
1973
1974
1975
124
742
750
754
759
70 54
418 324
423 327
426 328
430 329
Pokud zvýšení nákladů vyplývajících z navrhovaného zákona pro rok 1971 nebude možno uhradit v rámci schválených státních rozpočtů republik na rok 1971, bude třeba k úhradě zvýšených nákladů použít přebytku státního rozpočtu federace na rok 1971.
Náklady na navrhovanou úpravu
II. Z v l á š t n í č á s t
Podle přibližných propočtů se odhaduje, že z celkového očekávaného počtu 235 tisíc živě narozených dětí v ČSSR v roce 1972 bude 124 tisíce dětí, zakládajících nárok na mateřský příspěvek (prvé děti, u nichž výjimečně vzniká nárok na mateřský příspěvek, druhé 'a další děti). Rozložení podle republik a podle ekonomické aktivity žen vyplývá z tohoto přehledu (v tisících):
K § 2 odst. l písm. a)
Celkem
ČSSR
ČSR
SSR
124
74
50
z toho u ekonomicky činných žen
90
58
32
u ostatních žen
34
16
18
počet dětí
Celodenní a řádnou péči je třeba rozumět bezprostřední péči, odpovídající věku a zdravotnímu stavu dítěte, zajišťující jeho zdravý vývoj a vykonávanou matkou, jde-li o vlastní dítě, popřípadě ženců, která převzala cizí dítě do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Přitom podmínku celodenní péče je třeba vykládat v souvislosti s dalšími úkoly ženy v rodině, s nutností péče o její vlastní zdravotní stav, kulturní vyžití apod.; podmínka celodenní péče je v těchto případech i při krátkodobé nepřítomnosti m a t k y splněna, je-li o dítě jinak postaráno. Podmínkou řádné péče je třeba vykládat v souvislosti s povinnostmi rodičů při výchově dětí, uloženými právními předpisy, zejména zákonem o rodině.
12 K § 2 odst. 3 písm. b) Podle tohoto ustanovení vznikne nárok na mateřský příspěvek i ženám, které jsou sice účastný pojištění (zabezpečení), ale podle předpisů pro ně platných jim nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jde o ženy účastné důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, o ženy účastné důchodového zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru a o vysokoškolské studentky, které jsou sice účastný nemocenského pojištění, ale u nichž je vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství vázán podmínkou pobírání stipendia z důvodů sociální potřebnosti. Toto ustanovení zabezpečuje nárok na mateřský příspěvek i ženám, které nesplňují podmínky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství zejména proto, že nezískaly 270 dnů pojištění (zabezpečení), splňují však mírnější podmínky tohoto ustanovení, protože byly v posledním roce před porodem zaměstnány (účastný pojištění, zabezpečení) aspoň 90 dnů. K § 2 odst. 4 Podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l. jsou žačky a studentky škol poskytujících střední a vyšší vzdělání nemocensky pojištěny, jen jestliže byly bezprostředně před přijetím do školy již pojištěny po dobu 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že pro nárok na mateřský příspěvek podle tohoto ustanovení je třeba získat 90 dnů pojištění (zabezpečení) a doba účasti na pojištění (zabezpečení) musí trvat ke dni porodu (převzetí dítěte), je třeba stanovit, že doba studia na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání se hodnotí jako zaměstnání a tím jako doba účasti na pojištění (zabezpečení). K § 3 odst. 1 Pokud má žena více dětí, je třeba podmínku řádné péče splnit u všech dětí ve věku do skončení povinné školní docházky. K dětem, které byly svěřeny rozhodnutím příslušných orgánů do výchovy druhého rodiče nebo jiného občana, se nebude při zkoumání této podmínky přihlížet. Půjde zejména o případy, kdy žena po rozvodu, při kterém bylo dítě z tohoto manželství svěřeno do vý-
chovy manžela, založí novou rodinu. Jestliže některé z dětí ženy bylo umístěno v dětském domově proto, že žena zanedbávala péči o toto dítě, mateřský příspěvek nenáleží. Ustanovením, že mateřský příspěvek náleží, jen jestliže žena během těhotenství se pravidelně podrobuje prenatální péči o těhotné ženy, se sleduje zabezpečit zdravý vývoj dítěte. Poradny pro těhotné ženy jsou vybudovány na celém území ČSSR, takže každá žena má možnost tato zařízení navštěvovat. S tímto ustanovením souvisí i ustanovení § 13, podle něhož zdravotnická zařízení podávají orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek potřebná hlášení. K § 4 odst. 3 Toto výjimečné ustanovení umožňuje poskytovat mateřský příspěvek osamělé matce i po dobu — ale jen po tuto dobu — kdy dítě nemohlo být umístěno v jeslích, např. proto, že v místě bydliště nejsou jesle, že dítě nesnáší pobyt v jeslích, pro infekční chorobu dítěte, pro karanténu nebo z jiných vážných důvodů a matka musela si pro péči o dítě sjednat na svůj náklad pomoc jiné osoby, pokud nejde o rodiče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte. K § 15 odst. 2 Podmínka podrobit se v době těhotenství pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních (§ 3 odst. 1) se stanoví nově a bude třeba určité doby, aby se všechny ženy seznámily s povinností, která se jim v tomto smyslu navrhovaným zákonem ukládá. Proto se nebude vyžadovat splnění této podmínky v případech, jestliže se dítě narodí před 1. dubnem 1972. Příslušnost Federálního shromáždění k vydání navrhovaného zákona je odůvodněna tím, že další rozšíření mateřského příspěvku vyžaduje se zřetelem na jeho vliv v oblasti sociální a populační politiky, v oblasti pracovněprávní i v oblasti hospodaření s pracovními silami jednotnou úpravu, která má povahu jednotných zásad sociální politiky. Stanovení takových zásad náleží podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, do příslušnosti Československé socialistické republiky.
V Praze dne 1. září 1971 Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r. Ministr práce a sociálních věcí ČSSR: Štanceľ v. r. StT 1 — 36228-71
