Federální shromáždění Československé socialistické republiky II. v. o. Vládní návrh. Zákon. ze dne 1976,

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976 II. v. o.

127 Vládní návrh Zákon ze dne

1976,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto: 1. V § l se vkládá nový odstavec l, který zní: „( 1 ) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti. ". 2. V § l dosavadní odstavce l až 3 se označují jako odstavce 2 až 4 a dosavadní odstavec 4 se vypoušti. 3. V § l v nově označeném odstavci 3 se slova „Součástí zemědělského půdního fondu jsou" nahrazují s l o v y , Do zemědělského půdního fondu náležejí". 4. V § l v nově označeném odstavci 4 se citace odstavců l a 2 nahrazuje citací odstavců 2 a 3.

2 5. §2 odst. 1 zní:

„(1)|Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářskěho řízení zemědělství zjišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1). ". 6. V § 2 odst. 2 se slova „na zemědělský podnik" nahrazují slovy „na socialistickou zemědělskou organizaci" a vypouští se věta druhá. 7. V § 3 odst. l se výraz „místní národní výbory" nahrazuje výrazem „orgány ochrany zemědělského půdního fondu" a odstavec 2 a označení odstavce l se vypouštějí. 8. V § 4 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1. 9. § 5 odst. 1 zní: „(1) Uživatelé (vlastníci] zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzívně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat těž ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření. ". 10. § 7 odst. 2 písm. b) zní: ,, b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby; ". 11. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

㤠7a

(l) Zemědělské výrobě nesmí být odnímána: a) orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě a není-li takové půdy v obci, orná půda ve dená ve dvou nejlepších bonitních třídách, b) orná půda, na níž jsou provedena investic ní opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby, c) zemědělská půda, na níž jsou chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy. (2) Ve zvlášť odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uvedené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k provedení zvláště důležité investiční akce nebo těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě,

3

jde-li o pozemky v zastavěném území obce nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výměrou. Vláda republiky si může vyhradit, že rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu bude v těchto případech podmíněno j e j í m souhlasem. (3) Pro účely zalesnění, popřípadě pro zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, 1) lze ze zemědělského půdního fondu odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale zamokřené bez možnosti odvodnění, pozemky s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky nepřístupné mechanizaci, popřípadě pozemky nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo jinak nezpůsobilé k zemědělskému využívání. (4) Zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů. ". 12. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8

Při územně plánovací Činnosti (1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů 2) včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinni navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnotí předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě (§ 16 a násl. ), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu (§ 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství. (2) Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského 1

) Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/ 1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B č. 5 písm. i). 2 ) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

4

řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Územní rozhodnutí,3) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a. ". 13. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9

Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů (1) Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů4] zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením. (2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. ". 14. V § 10 odst. l se citace § 7 rozšiřuje o citaci §7a. 15. § 10 odst. 2 a 3 zní: „(2) Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a. (3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. ". 16. V § 10 se vypouštějí odstavce 4 a 5. (3) § 39 a násl. zákona C. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (4) Zákon C. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

5

17. V § 11 se v dosavadním odstavci l citace § 7 rozšiřuje o citaci § 7a. 18. V § 11 se vypouští ustanovení odstavce l písm. a), odstavec 2, označení odstavce l a dosavadní označení písm. b) až h) se nahrazuje označením písm. a) až g). 19. V § 12 odst. 3 se za slovo „budování" vkládají slova „opravách a údržbě" a slova „okresním a místním národním výborem" se nahrazují slovy „orgány ochrany zemědělského půdního fondu". 20. V § 12 odst. 4 se citace g 13 nahrazuje citací § 13a. 21. § 13 zní: „§ 13

(1) K odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a] o udělení předchozího souhlasu podle §13a, b) o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14. (2) Zemědělskou půdu lze odejmout zemědělské výrobě trvale nebo dočasně. (3) Dočasně lze zemědělskou půdu odejmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12 let. ". 22. Za § 13 se vkládá § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a

Předchozí souhlas 1

( ) Žádost o předchozí souhlas podává ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat (§ 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlastník] této půdy. Žádost se podává orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodu leží největší část půdy, která má být odňala. ( 2 ) V žádosti je třeba zejména zdůvodnit, zda navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se připojí zejména: a) zhodnocení ekonomického dosahu navrženého řešení, a jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské orga-

6 nizace i vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění (§ 23), b) plán rekultivace, má-li být půda vrácena pro účely zemědělské výroby nebo rekultivována jinak, c) stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků) půdy. (3) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu je — s výjimkou těžby nerostných surovin — rozhodující celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu; jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví se jako další podmínka, že bude vypořádána ekonomická újma. (4) v rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se zároveň schválí plán rekultivace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologickoprůzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), může být v odůvodněných případech stanoven zvláštní režim jeho provádění, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončen! prací. (5) Rozhodnutí o předchozím souhlasu pozbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o vydání rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu platnost předchozího souhlasu prodloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat před uplynutím doby platnosti. (6) O tom, zda jda o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, rozhoduje v pochybnostech na návrh této organizace nebo toho, pro něhož se půda odnímá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který si vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství. (7) Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření, jimiž má být tato újma odstraněna, učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata, orgán státního hospodářského řízení zemědělství. ". 23. V § 14 v odstavci l ve větě druhé se citace § 13 nahrazuje citací § 13 a. 24. § 14 odst. 2 věta druhá až pátá zní: „V rozhodnutí uvede přesné plochy půdy odnímané zemědělské výrobě trvale nebo do-

7

časně, předepíšu odvody (§ 16 a násl. ) a upřeš ní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. Současně v rozhodnutí uloží povinnost provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, zejména provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy pudy, její odvoz a rozprostření na místě hospodárné ho využití a povinnost provést rekultivaci po dle plánu schváleného podle § 13a. V odůvodněných případech může povolit výjimku z po vinnosti provést skrývku. Sjednaly-li strany o odstranění ekonomické újmy dohodu, která je v souladu s právními předpisy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu tuto dohodu svým rozhodnutím schválí; jinak rozhodne i o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu k jejímu splnění. ". 25. Část VI včetně nadpisu zní: „ČÁST VI Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a ekonomická újma § 10

(1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půdá trvale nebo dočasně odnímá zemědělské vy robě, je povinen zaplatit do státního fondu pro zúrodnění půdy 5 ) odvody, ve stanovené výši. (2) Vláda Československé socialistické rep u b l i k y stanoví nařízením základní sazby od vodu, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk či pastvin a rozsah zvýšení sazeb při a) odnětí odvodněné nebo zavlažované orné půdy, chmelnic, vinic, intenzívně obhospo darovaných sadů a zelinářských ploch, b) odnětí zemědělské půdy pro ukládání odpadových hmot (s výjimkou odpadů při tě žební činnosti), c) překročení lhůty k provedení rekultivačních prací stanovené schváleným plánem rekultivace. § 17

O d v o d y za t r v a l é od n ě z m ě d ě l s k e půd y z eměděls k é výrobě

(1) Odvody za trvalé odnětí se platí jedno rázově. (2) Při trvalém odnětí je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy. U bytové výstavby, u výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou (5) Zákon ČNR č. 77/1969 Sb., o státním fondu pro zúrodnení půdy a zákon SNR č. 179/1969 Sb. o s t á t n í m fondu pro zúrodnění půdy.

8 výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná, plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a plocha určená ke zpevnění, u ochranných pásem ta plocha, na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena. § 18

Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Odvody za dočasné odnětí se platí každoročně až do ukončení rekultivace, po které bude půda vrácena zemědělské výrobě. 2

( ) Odvody podle odstavce 1 se platí též při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace a) bude zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha, b] bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let, a to též až do ukončení rekultivace. § 19 Dodatečný předpis odvodů

Zjistí-li se, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [§ 22 písm. ch]], předepíše orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí, odvody podle § 18, a to od doby skutečného odnětí. § 20

Splatnost odvodů (1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo právní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá. (2) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plně výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí, jde-li o organizace, 0, 05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně. Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky penále snížit nebo pro-

g minout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy. § 21

Snížení

výše odv o d ů

(1) Organizacím, kterépodleschváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částku odpovídající vynaloženým nákladům. 2

( ) Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých odůvodněných případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky od vody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základny. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %. (3) O snížení odvodů podle odstavců l a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí. § 22

Osvobození

od o d v o d ň

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí a] v zastavěném území obce, b) pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť, c) za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely, d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadně zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,

10

e) za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo pro zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu, f) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2 a větrných jam, h) pro účely ochrany přírody nebo pro pro vádění archeologických výzkumů a výkopů, ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.

§ 23 Ekonomická újma (1) Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uveděnou v odstavci 3, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla: a) odnětím půdy, b) zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organ i zace. (2) Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. (3) Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.

§ 24 Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím odstraňování stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením. ".

11 26. V § 25 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a.

27. Část VIII včetně nadpisu zní: „ČÁST VIII

Pokuty

§ 27 (1

) Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs. (2

) Pokuty se u k l á d a j í za

a) neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo neoprávněnou činnost na této půdě, poškozující zemědělskou výrobu, b/ provedení změny k u l t u r y bez souhlasu příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu podle § 4 třeba, c) nedostatečné obdělávání nebo nedostatečne využívání zemědělské půdy, (l) porušení povinnosti vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy, c) nesplnění opatření uloženého rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným podle tohoto zákona. ( 3 ) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku.6 ) Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů. (4] Pokutu lze dne, kdy se orgán dověděl o porušení clo 3 let ode dne, došlo.

uložit do jednoho roku ode příslušný k jejímu uložení povinnosti, nejpozději však kdy k porušení povinnosti

(6) Uložením pokuty organizaci z ů s t a v á nedotčena t r e s t n í odpovědnost j e j i c h pracov n i k u i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody. ". 28. Dosavadní část VIII se označuje jako část IX, dosavadní ustanovení § 27 až 30 se vypouští a nahrazuje se tímto textem:

㤠28

Socialistické zemědělské organizace, které jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do 6

) § 275 zákoníku práce.

12

zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy. § 29

(1) Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky. (2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede d n e m . . . (bude doplněn den účinnosti zákona). § 30 (1) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu

a) o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o zakládání a vedení vlastní (podnikové) evidence půdy zemědělskými organizacemi, b) povinností uživatelů (vlastníků) zemědělské půdy při zabezpečování řádného hospodaření na zemědělské půdě, zejména s ohledem na její intenzívní a racionální využívání pro moderní zemědělskou velkovýrobu, c) o podmínkách a postupu při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat a o náležitostech plánů rekultivace, d) ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti, e) k upřesnění případů uvedených v § 22. (2)Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy. ". 29. Pokud se v zákoně používá výrazů: a) „okresní národní výbor", nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán ochrany zemědělského půdního fondu",

13 b) „výrobní zemědělská správa", nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán státního hospodářského řízení zemědělství", c) „středisko geodézie", nahrazuje se tento výraz, výrazem „orgán geodézie a kartografie". Čl. II

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplně znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem

14

Důvodová zpráva I. Všeobecná část V roce 1937 činila celková výměra zemědělské pudy na území ČSSR podle údajů Federálního statistického úřadu 7755000 ha, z toho 5 604 000 ha půdy orné. K 1. 1. 1975 poklesla celková výměra zemědělské půdy na 7 042 142 ha, z toho 4 943 268 ha orné půdy. To znamená, že za 37 let došlo k absolutnímu snížení výměry zemědělské půdy o 712 858 ha zemědělské půdy, z toho 660 732 ha orné půdy. Výměra zemědělské půdy připadající na jednoho obyvatele je v ČSSR jedna z nejnižších v Evropě; k 1. 1. 1975 činila pouze 47, 76 arů, u orné půdy jen 33, 53 arů. Ke značným úbytkům zemědělské půdy docházelo v letech 1949—1959, v nichž většina odvětví našeho národního hospodářství procházela v rámci socialistické výstavby a přestavby obdobím mohutného rozvoje. V tomto období byla výstavba realizována často živelně, na velmi úrodných půdách a na neúměrně rozsáhlých plochách, bez ohledu na dlouhodobé nepříznivé následky takové praxe pro zemědělskou výrobu. Navíc nedostatek pracovních sil, zejména v horských a podhorských oblastech, vedl k extenzívnímu hospodaření a k převodům zemědělské půdy do nezemědělské půdy. Úbytky zemědělské pudy jsou v našich podmínkách nenahraditelné a znehodnocení zemědělské půdy zpravidla těžko napravitelné. Zemědělský půdní fond je nenahraditelným výrobním prostředkem, základním přírodním bohatstvím naší země a jednou z hlavních složek životního prostředí; jeho účinná ochrana je naléhavým celospolečenským zájmem. Mimořádně vážný stav ve vývoji zemědělského půdního fondu vedl k vydání zákona č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a prováděcí vyhlášky č. 7/1960 Sb. Zákon patřil v té době k prvním legislativním opatřením tohoto d r u h u na světě. Uplatňování nových právních předpisů v praxi přineslo určité zlepšení, zásadního obratu vsak dosaženo nebylo. Roční úbytky zemědělské pudy činily v letech 1960—1965 průměrně 33 640 ha zemědělské půdy, z toho 11 940 ha půdy orné. Nejvyšší stranické a vládní orgány se proto v letech 1963—1965 touto problematikou znovu zabývaly. Z jejich podnětu došlo v roce 1966 k vydání nového zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, k němuž byla pak vydána prováděcí vyhláška č. 97/1966 Sb. Významným doplňkem těchto právních předpisů jsou i zákony České národní rady č. 77/1969 Sb. a Slovenské

národní rady č. 179/1969 Sb. (o státním fondu pro zúrodnění půdy). Ve srovnání s dřívější právní úpravou došlo k dalšímu zlepšení, přesto v letech 1971—1974 dosáhly úbytky zemědělské půdy podle údajů evidence nemovitostí 75 251 ha zemědělské půdy, z toho 24808 ha orné půdy (v ČSR činily úbytky v uvedených letech 28 598 ha zemědělské půdy a z toho 11 378 ha orné půdy, v SSR 46 553 ha zemědělské půdy, z toho 13 430 ha orné půdy). Kdyby odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu pokračovalo v tomto rozsahu, znamenalo by to, že se do roku 2000 celková výměra zemědělské půdy sníží o dalších 450 tis. ha, což se rovná zhruba výměře 7—8 okresů. Z toho rovněž vyplývá, že platná právní úprava plní své poslání jen částečně. Právní úprava může tendenci vývoje jen usměrnit, nikoliv však zastavit. Rozvoj zemědělské výroby je celospolečenským zájmem. Takovým zájmem je však také rozvoj ostatních odvětví národního hospodářství, který se z nedostatku jiných možností nutně uskutečňuje na půdě odnímané ze zemědělského půdního fondu. Úkolem právní úpravy může za tohoto stavu být jen sladit oba zájmy a najit vhodné řešení, které by bylo v našich podmínkách optimální. Rozbory provedené na základě zkušeností praxe pak ukazují, že právě z tohoto hlediska vykazuje platná právní úprava značné nedostatky. Stručně lze tyto nedostatky shrnout takto: Dosavadní právní úprava kombinuje administrativní a ekonomické nástroje k ochraně zemědělského půdního fondu. Administrativní nástroje nejsou však v dnešní podobě dosti účinné; nechrání dostatečným způsobem nejlepší půdu, nevylučují některé nežádoucí převody zemědělské půdy do jiných kategorii půdy a neobsahují systém sankcí za porušení povinností stanovených zákonem nebo podle něho uložených orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Ekonomickým nástrojem je ustanovení, podle něhož ten, v jehož zájmu se půda odnímá ze zemědělského půdního fondu, odvádí do státního fondu pro zúrodnění půdy (u jednotných zemědělských družstev do fondu určeného k financování investic do půdy) určitou peněžitou částku (odvody); v dnešní své podobě však toto ustanovení nevylučuje subjektivní posuzování rozhodných hledisek pro stanovení výše odvodů a nezabraňuje účinně obcházení zákona. Kromě toho nepamatuje platná právní úprava na náhradu ekonomické újmy, která socialistické zemědělské organizaci vznikne tím, že

15 se jí ve větší míře odnímá půda, popřípadě že dochází ke ztížení nebo omezení jejího hospodaření. Z těchto důvodů uložily směrnice XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971—1975 na úseku země dělství, aby bylo mimo jiné zajištěno lepší využití zemědělského půdního fondu a aby jeho ochrana byla považována za celospolečenský úkol. Plenární zasedání ÚV KSČ k dalšímu rozvoji československého zemědělství a potravinářského průmyslu po XIV. sjezdu KSČ přijalo v dubnu 1972 usnesení, jímž bylo uloženo předložit návrh zpřísnění zákonných opatření k ochraně zemědělského půdního fondu. Také podkladový materiál pro předsjezdovou diskusi uveřejněný před VIII. celostátním sjezdem jednotných zemědělských družstev zdůraznil, že „v zájmu lepšího hospodaření se zemědělskou půdou bude třeba zpřísnit režim a novelizovat zákon na ochranu zemědělského půdního fondu". Hlavní směry novelizace jsou tyto: 1. Novela zavádí maximální ochranu nejlepší zemědělské půdy tím, že stanoví zásadní zákaz odnímání této půdy zemědělské výrobě. 2. Doplňuje se soustava dalších administrativních a ekonomických nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu. Novela přináší zpřísnění re zimu při převodech zemědělské půdy do jiných kategorií půdy, zpřesňují se požadavky kladené na územně plánovací činnost z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu; zavádějí se též pokuty za porušení povinností stanovených zákonem nebo podle něho uložených. Novela stanoví objektivní kritéria pro určování výše odvodů. Rovněž zavádí institut odstranění ekonomické újmy, která socialistické zemědělské organizaci vznikne, jestliže odnětím půdy dojde k podstatnému zásahu do jejího hospodaření. 3. Novela zavádí název „orgány ochrany zemědělského půdního fondu", jimiž jsou národní výbory a ministerstva zemědělství a výživy republik; příslušnost těchto orgánů upraví zákony národních rad. Novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu přispěje k tomu, aby československé z e m ě d ě l s t v í mohlo úspěšně p l n i t úkol uložený listopadovým zasedáním ÚV KSČ z roku 1974 na podkladě linie XIV. sjezdu KSČ, tj. dosáhnout postupně během několika let soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit celkovou soběstačnost vo výrobě potravin. II. Zvláštní Část K b o d u 1 (§ l o d s t . 1) V tomto ustanovení se nově zdůrazňuje základní funkce zemědělského půdního fondu, jeho vý-

znam nejen pro zemědělskou výrobu, ale pro celou naši socialistickou společnost a nutnost jeho maximální ochrany. K bod u 3 (§ l o d s t . 3) Úprava odstraňuje nepřesnosti spočívající dosud v nedůsledném užívání pojmu „součásti země dělského půdního fondu" v různých ustanoveních zákona. V důsledku této úpravy je nyní tento po j u n i užíván důsledně ve svém obecném smyslu. K b o d u 9 (§ 5 o d s t . 1) Ve srovnání s dosavadní právní úpravou, podle níž mají být zemědělské pozemky obhospodařovány tak, aby nebyl zmenšován, ani zhoršován zemědělský půdní fond, zpřísňuje toto ustanovení ochranu v tom smyslu, že ukládá povinnost využívat veškerou zemědělskou půdu intenzívně a racionálně pro zemědělskou výrobu. Nesplnění této povinnosti může mít za následek uložení pokuty (§ 27). K b o d u 10 (§ 7 o d s t . 2 p í s m. b)1 Cílem navrhovaného doplnění § 7 odst. 2 písm. b) je zvýšení ochrany zemědělské půdy, na níž jsou plánována intenzifikační opatření výrobní povahy. Pro takovou půdu neplatí sice zákaz odnímání jako pro půdu uvedenou v § 7a odst. l, pokud by však mělo d o j í t k j e j í m u odnětí, předpokládá se, že zákonem České národní rady a zákonem Slovenské národní rady bude lato působnost svěřena vyšším orgánům ochrany zemědělského půdního fondu, tj. krajským národním výborům, popřípadě ministerstvům zemědělství a v ý ž i v y republik. K b o d u 11 [ § 7 a ) V dosavadním zákoně je pouze rámcovým způsobem vyjádřen jeden ze základních požadavků ochrany zemědělského půdního fondu, že totiž pro nezemědělské účely je třeba použít především nezemědělskou půdu, popřípadě že v nezbytných, společenským zájmem odůvodněných případech, v nichž musí dojít k odnětí zemědělské půdy, je třeba chránit produkční oblasti, použít nejprve půdu horší jakosti a šetřit hlavně půdu ornou (§ 7 dosavadního zákona). Toto ustanovení nezabezpečuje účinnou ochranu nejkvalitnějších a nejúrodnějších zemědělských pud, včetně půd, do nichž byly vloženy prostředky v zájmu jejich intenzivnějšího využívání a zvyšování zemědělské produkce. Stále dochází k odním á n í k v a l i t n í úrodné zemědělské půdy v rovinných polohách i tam, kde je k dispozici půda nezemědělská, popř. kde je k dispozici zemědělská půda horší jakosti. V odstavci 1 se proto vyslovuje zásadní zákaz odnímání nejlepší zemědělské půdy. Maximální ochrana bude náležet orné půdě vedené v 1. nebo

16

2. bonitní třídě, dále chmelnicím, vinicím, intenzívně obhospodařovaným sadům a zelinářským plochám, jakož i orné půdě, na níž jsou provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby. V obcích, v nichž není orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě, náleží maximální ochrana půdě dvou dalších nejlepších bonitních tříd. Zároveň se v odstavci 4 zakazuje odnímání zemědělské půdy pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů. V odstavci 2 se sice připouštějí výjimky ze zákazu odnímáni půdy uvedené v odstavci l, jsou však taxativně vymezeny, takže je zabezpečeno, že budou povoleny jen v nezbytných případech. V odstavci 3 dochází ve srovnání s dosavadní právní úpravou k podstatnému zpřísnění. Zatímco dosud bylo možno zalesňovat zemědělskou půdu, jestliže to bylo z hlediska jejího využití účelné (§ 13 odst. l věta druhá dosavadního zákona], stanoví se nyní pro zalesnění zemědělské půdy přesná kritéria. Kromě toho bude v těchto případech třeba udělení předchozího souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 13a návrhu, což dosavadní zákon nevyžadoval. K b o d u 12 (§ 8] V tomto ustanovení se ukládá nová povinnost — vyhodnocovat ekonomickou újmu při zpracovávání územních plánů sídelních útvarů. Užívá se rovněž nových názvů jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace, a to v souladu s návrhem nového zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obdobně jako v tomto zákoně, stanoví návrh, že na udělení souhlasu s návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón se nevztahují předpisy o správním řízení. K b o d u 13 ( § 9 ) Toto ustanovení bylo upraveno obdobně jako nové znění § 8 a podstatně zjednodušeno. Souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s návrhem na stanovení dobývacího prostoru není rozhodnutím, na které by se vztahovaly předpisy o správním řízení. V zájmu zvýšené ochrany zemědělského půdního fondu bylo vypuštěno ustanovení o tom, že souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru nahrazuje předchozí souhlas podle § 13 dosavadního zákona. Napříště bude tedy před zahájením těžby třeba požádat jesle o předchozí souhlas podle § 13a návrhu. K b o d u 21 (§13) Cílem tohoto ustanovení je výstižně vyjádřit dva základní druhy rozhodnutí orgánů ochrany ze-

mědělského půdního fondu (předchozí souhlas a rozhodnutí o odnětí) a zásadně rozlišit dobu, na niž k odnětí dochází (odnětí trvalé nebo dočasně). Dosavadní zákon nemá ustanovení, které by limitovalo dobu dočasného odnětí. K odstranění tohoto nedostatku se zároveň časově limituje doba dočasného odnětí nejvýše na 12 let, protože v této době lze v převážném počtu případů (s výjimkou povrchové těžby uhlí) provést technickou i biologickou rekultivaci půdy. Pokud doba skutečného odnětí přesáhne 12 let, půjde o trvalé odnětí; odvody se však budou platit způsobem a ve výši jako při odnětí dočasném. Povinnost organizace provést rekultivaci podle schváleného plánu rekultivace bude v takovém případě trvat i po uplynutí 12 let. K b o d u 22 (§13a) V odstavcích l a 2 jsou výstižněji a přehledněji, než tomu bylo v dosavadním § 13, uvedeny základní údaje týkající se žadatelů o udělení předchozího souhlasu a orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, u nichž se žádost podává, jakož i náležitostí žádosti. Nové je ustanovení o povinnosti připojit k žádosti vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění při podstatném zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace, jakož i ustanovení o tom, že jednou z podmínek k udělení předchozího souhlasu je vypořádání ekonomické újmy. Náležitostí žádosti je i plán rekultivace, jehož schválení je součástí rozhodnutí o předchozím souhlasu. Tento plán bude obsahovat zejména způsob rekultivace, postup rekultivačních prací a lhůty pro ně, jakož i lhůtu ukončení rekultivačních prací. Při lomové (povrchové) těžbě uhlí a při geologickoprůzkumných pracích (u surové nafty a zemního plynu), zvláště u velmi hlubokých vrtů, není mnohdy možné v plánu stanovit přesný časový postup rekultivačních prací. V takových případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu stanovit zvláštní režim, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončení prací. K b o d u 24 (§14) Novým prvkem v tomto ustanovení je náhrada ekonomické újmy upravená § 23 a následujících návrhů. Pokud jde o výkon rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, provádí se též v pří pádech uvedených v § 14 podle správních předpisů a nikoli prostřednictvím orgánů hospodářské arbitráže, jimž přísluší rozhodoval teprve v případech vypořádání škody podle hospodářského zákoníku. K b o d u 25 (§16) Způsob stanovení odvodů upravený § 17 a 18 dosavadního zákona je značně složitý. Jeho hlav-

17

ním nedostatkem je, že umožňuje subjektivní ovlivňování výpočtů. V zájmu odstranění uvedeného nedostatku a zavedení jednotného objektivního postupu při výpočtu zavádí novela nové pevné sazby, vycházející z hrubé produkce rostlinné výroby v jednotlivých přírodních stanovištích a na jednotlivých pozemcích různých bonitních tříd. Soustava přírodních stanovišť se uplatňuje na celém území státu už od roku 1967 v souvislosti s tehdejší zákonnou úpravou zemědělské daně (zákon č. 112/1966 Sb. ). Pro diferenciaci nových základních sazeb za jednotlivé pozemky bude použito bonitních tříd bývalého pozemkového katastru; z nich také vyjdou vyhlášky ministerstev zemědělství a výživy republik, jejichž vydání předpokládá ustanovení § 30 odst. 2. Propojení obou klasifikačních systémů (podle stanovištních jednotek a bonitních tříd) vytváří předpoklady pro objektivní a diferencované určování odvodů. Počítá se s tím, že v dohledné době bude vypracována nová, moderní bonitace zemědělského půdního fondu. Sazebník odvodů vydá vláda ČSSR ve formě nařízení, které bude obsahovat též ustanovení o tom, v kterých případech se budou základní sazby snižovat nebo zvyšovat. Povinnost platit odvody do státního fondu pro zúrodnění půdy se vztahuje nyní na všechny socialistické organizace, popřípadě i občany. Odvody do tohoto fondu budou tedy napříště platit i jednotná zemědělská družstva, která podle dosud platného zákona (§ 22) odváděla příslušně částky do svých fondů určených k financování investic do půdy. K b o d u 25 (§17) V ustanovení odstavce 2 se zavádějí jednotná hlediska pro placení odvodů u všech druhů bytové výstavby včetně výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou výstavbu. V těchto případech nebude základem pro výpočet odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy, ale jen půda skutečně zastavěná a další plochy vyjmenované v tomto odstavci. Při účelové zemědělské výstavbě budou odvody stanoveny obdobně jako u výstavby bytové. Ocelovou zemědělskou výstavbou se rozumí výstavba bezprostředně navazující na zemědělskou výrobu; jsou to objekty pro živočišnou výrobu, pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, objekty pro uskladnění, opravy a údržbu zemědělských mechanizačních prostředků a objekty agrochemických center. Při odnětí půdy pro ostatní zemědělskou výstavbu se počítá s odvody jako u organizací v ostatních odvětvích národního hospodářství. K b o d u 25 (§18) Podle dosavadní úpravy se při dočasném odnětí odvádějí každoročně Částky ve výši roční hrubé

produkce rostlinné výroby. Tato úprava nevytváří dostatečně silný ekonomický tlak v tom směru, aby odňatá půda byla co nejdříve vrácena zemědělské výrobě. Tento nedostatek bude odstraněn tím, že připravovaným nařízením vlády Československé socialistické republiky o sazbách odvodů budou odvody za dočasné odnětí půdy stanoveny diferencovaně podle její kvality, což povede k orientování investorských a těžebních organizací na horší pozemky. Kromě toho se počítá s tím, že při překročení lhůt stanovených plánem rekultivace k vrácení dočasně odňaté půdy zemědělské výrobě budou odvody zvyšovány na dvojnásobek. Týmž způsobem budou stanoveny odvody v případech, kdy zemědělská půda bude rekultivována jinak než pro zemědělské účely (zalesnění, zřízení vodní plochy) a v těch případech, kdy zemědělská rekultivace bude provedena za dobu delší než 12 let. Odvody budou placeny každoročně až do skončení rekultivace. Důvodem pro takové řešení je především ta skutečnost, že zájem na ochraně zemědělského půdního fondu vyžaduje, aby dočasně odňatá půda byla rekultivována a urychleně navrácena zemědělské výrobě. K b o d u 25 (§ 20] V odstavci 2 je nové ustanovení o placení penále pro případ, že odvod nebyl zaplacen včas nebo v plné výši. Jde o obdobu právní úpravy provedené jinými zákony, např. zákonem č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení. Tímto ustanovením se sleduje zpřísnění ochrany zemědělského půdního fondu. K b o d u 25 (§ 21) V ustanovení odstavce l jsou uvedena nová kritéria pro snížení výše odvodů organizacím, které provedou rekultivaci jiných pozemků než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu. Toto snížení je podmíněno souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky. Tím bude zabezpečeno, aby ke snižování předepsaných odvodů docházulo pouze v případech, ve kterých to budí! odůvodněno. Řešení navrhovánu v odstavci 2 vychází 7. celospolečenského zájmu na formování zemědělských organizací ve velkovýrobní socialistické podniky v procesu koncentrace a specializace zemědělské výroby. Předpokládá se, že snížení základní sazby odvodů bude umožněno zejména zemědělským organizacím ekonomicky slabším. Tímto způsobem bude možno aktivně ovlivňovat vyšší formy zemědělské velkovýroby, zejména vytvářením větších výrobních celků v jednotlivých oblastech, zapojo-

18

váním dosud jednotlivě hospodařících rolníků do socialistických zemědělských organizací. Při odnětí půdy zemědělské výrobě pro ostatní investiční výstavbu organizací v odvětví zemědělství a výživy budou odvody placeny jako u organizací v ostatních odvětvích národního hospodářství. K b o d u 25 (§ 22) Toto ustanovení jo v podstatě převzetím § 24 dosavadního zákona. Na toto místo se zařazuje z důvodů lepší systematiky. Nově je formulováno jen ustanovení pod písmenem e), v němž dochází k formulačnímu zpřesnění, pokud jde o půdu odnímanou pro účely jejího zalesnění a k rozšíření osvobození od odvodů i na půdu pro zemědělskou výrobu nevhodnou, která může být vhodněji využita jinak, zejména zřízením rybochovných rybníků. K b o d u 25 (§ 23) Dosavadní právní úprava nepamatuje na odstranění ekonomické újmy, která vzniká socialistické zemědělské organizaci odnětím půdy nebo omezením, popřípadě ztížením jejího hospodaření. Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě, zakládá socialistické zemědělské organizaci v podstatě jen nároky na náhradu za převedené (likvidované) základní prostředky, za škody na zemědělských porostech a kulturách, popřípadě za ztrátu vody. Za škodu nelze však považovat náklady na účelná intenzifikační opatření, která postižená socialistická zemědělská organizace uskutečňuje k odstranění ekonomické újmy, která jí postihla. Tyto náklady jdou zatím převážně k tíži postižené organizace. Pouze při záborech většího rozsahu byly jednotlivé případy řešeny zvláštními usneseními vlády, popřípadě si socialistické organizace vzájemně poskytovaly určité finanční prostředky i nad rámec právní úpravy. Nová úprava přiznává postiženým zemědělským organizacím nárok na úhradu finančních prostředků na intenzifikační opatření, jimiž má být ekonomická újma odstraněna. Ohradu je povinen poskytnout ten, v jehož zájmu se půda zemědělské výrobě odnímá nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace. Intenzifikační opatření budou volena tak, aby sloužila především intenzifikaci rostlinné výroby. V mnohých případech — jak ukazuji zkušenosti jiných socialistických zemí — bude možné intenzifikační opatření uskutečnit nikoli pouze v rám-

ci postižené organizace, nýbrž v širším rámci spolupráce v zemědělství (§ 90 a násl. zák. č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví). Finanční prostředky budou účelově vázány. Podrobnosti o odstraňování ekonomické ú j m y stanoví vláda Československé socialistické republ i k y nařízením. Nová úprava požaduje, aby už při zpracováváni územních plánů sídelních útvarů byla vyhodnocována také ekonomická újma (srov. bod 12 návrhu). Kromě toho bude třeba k žádosti o předchozí souhlas podle § 13a ve všech případech, v kterých půjde o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, připojit také vyčíslení ekonomické újmy i s návrhem opatření k jejímu odstranění. Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření k jejímu odstranění učiní na žádost a náklady toho, na jehož žádost se půda odnímá, nebo hospodaření na ní se ztěžuje nebo omezuje, orgány státního hospodářského řízení zemědělství. Podle potřeby mohou tyto orgány zajistit zpracování podkladů u odborných zemědělských organizací (např. u Agroprojektu, Státní meliorační správy atd. ). Orgán ochrany zemědělského půdního fondu stanoví pak v rozhodnutí, jímž uděluje předchozí souhlas, podmínku, že ekonomická újma bude vypořádána. Počítá se s tím, že k tomuto vypořádání dojde dohodou. Tato dohoda bude vyžadovat schválení orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který rozhoduje o odnětí půdy podle § 14. Nedošlo-li k dohodě, nebo nebyla-li schválena, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu (srov. § 14). K b o d u 27 (§ 27) Zpřísnění ochrany zemědělského půdního fondu není možné bez přiměřeného postihu za porušení povinností stanovených zákonem nebo podle něho uložených orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Dosavadní zákon takové ustanovení nemá. Návrh odstraňuje proto i tento nedostatek. Zavedením pokut též pracovníkům organizací, kteří zavinili porušení povinnosti organizace, se sleduje cíl posílit osobní odpovědnost při ochraně zemědělského půdního fondu. Vychází se též z toho, že osobní odpovědnost je především s to působit také preventivně. K b o d u 28 (§ 28) Nově se zavádí přímo zákonem povinnost socialistických zemědělských organizací vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy. Tímto ustanovením nebudou dotčeny zvláštní předpisy o evidenci nemovitostí vedené orgány geodézie a kartografie (zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. ). Dosud byla povinnost zakládat a vést podnikovou evidenci půdy so-

19 cialistickými zemědělskými organizacemi uložena pouze směrnicemi (vydanými v ruce 1965 b ý v a l ý m m i n i s t e r s t v e m z e m ě d e l s t v í n a základě vládního usnesení č. 166 z roku 1964. Cílem p o v i n n o s t i vést vlastní ( p o d n i k o v o u ) evidenci půdy je v y t v o ř i t p o d m í n k y pro r a c i o n á l n í využívání veškeré zemedělskii nikly příslušnou socialistickou zemědělskou oř ganizací a pro kontrolu tohoto využívání orgány ochrany zemědělského půdního fondu i orgány státního hospodářského řízení zemědělství.

Tak např. bude činit odvod u půdy, která je označována za černozemí, velmi teplé oblasti v tis. Kčs na l ha:

Podrobnosti o vedení vlastní (podnikové] evidence půdy upraví prováděcí předpis [§ 30 odst. l písm. a) ].

V letech 1969 až 1971 bylo v ČSSR odňato 7410 ha zemědělské půdy. Podle zákona č. 53/1966 Sb., který nevycházel ještě z bonitních tříd, se na odvodech zaplatilo v mil. Kčs celkem 1349, 5.

K b o d u 28 (§ 29 o d s t . 1)

Podle návrhu novely a připravovaného vládního nařízení by se za tuto výměru půdy v členění podle bonitních tříd zaplatilo na odvodech v mil. Kčs:

V zemědělském půdním fondu jsou vedeny nejen pozemky, které jsou zemědělsky obhospodařovány, ale přechodně i takové, které již zemědělské výrobě neslouží a s nimiž již zemědělská výroba nemůže počítat. V souvislosti s ustanovením § 7a odst. 4, který vyslovuje zákaz odnímání zemědělské půdy pro výstavbu chat a rekreačních objektů, bylo třeba vypořádat se s tou skutečností, že takovéto pozemky [proluky] jsou především v chatových lokalitách, v nichž ještě nebyla dokončena chatová zástavba. Návrh proto v přechodných ustanoveních na tuto skutečnost pamatuje a využití zbývajících pozemků umožňuje. Podmínkou bude jednak to, že půjde o chatové lokality vzniklo před účinností zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, jednak to, že tyto lokality a rozsah použitelných pozemků v nich určí ministerstva zemědělství a výživy republik. K č l á n k u II. Republikace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude účelná, protože jeho novelizace se týká poměrně značného počtu jeho ustanovení.

Finanční důsledky zákona Odvody za odnětí p u d y zemědělské vyrobí; po dle tohoto zákona a připravovaného nařízeni vlády ČSSR o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou stanoveny pro jednotlivá přírodní stanoviště, vymezená v příloze k žák. č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, a v rámci těchto stanovišť pak jsou diferencovány podle osmi bonitních tříd. Nejvyšší sazby odvodu jsou stanoveny v 1. a 2. bonitní třídě, směrem k horším bonitním třídám klesají a v horších bonitních třídách jsou prakticky pod úrovní dosavadní výše odvodů.

Bonitní

třída

1

2

3

4

5

li

7

8

1350

1 100

900

800

570

360

140

35

1 1611. 4

2 1517, 1

3

4

1432, 7

14132, 7

5 1193. 8

6

7 349, 6

796, 8

8 143, 4

Rozbory ukazují, že se odnímání pudy zemědělské výrobě soustřeďuje na pozemky, které podle nové úpravy byly zařazeny do 4. bonitní třídy. Za předpokladu, že by napříště byla odnímána půda této bonity, by se na odvodech zaplatilo ve tříletém období o 82, 2 mil. Kčs více. cílem nové úpravy však je, aby se investice realizovaly na půdách horších bonít, u nichž podle nové úpravy odvody podstatně klesají. Tak např. kdyby se napříště investice soustředily na půdu 5. bonitní třídy, zaplatilo by se na odvodech v tříletém období o 255, 7 mil. Kčs méně. Z toho, co bylo uvedeno vyplývá, že podle nové právní úpravy budou při záboru půdy průměrných nebo horších honit odvody nižší než dosud. V těch to případech tedy ke zvýšení nároků na státní rozpočet nedojde. Ke zvýšeni odvodů, u tudíž ku zvýšení nároků na státní rozpočet, by mohlo dojít jen při těžební a geologické činnosti, kterou by bylo nutno rotili zovat na půdě nejlepších bonitních tříd. Podle § 7 odst. 2 písm, f) v y h l á š k y f e d e r á l n í h o ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 152/1975 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, jsou odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě součástí investic. V návrhu novelizace zákona se zavádí nový institut „ekonomická újma". Ekonomická újma vznikne socialistické zemědělské organizaci podle tohoto

20

zákona a připravovaného nařízení vlády ČSSR tehdy, jestliže odnětím půdy nebo zřízením určitých ochranných pásem dojde k podstatnému zásahu do jejich hospodaření. Za podstatný se bude považovat zásah, jestliže u organizace s celkovou výměrou půdy do 4000 ha bude odňato 0, 5 % jí obhospodařované zemědělské půdy, nejméně však 10 ha, nebo bude zřízeno ochranné pásmo na výměře, která činí 2, 5 % jí obhospodařované půdy, nejméně však 50 ha. U zemědělské organizace s celkovou výměrou půdy od 4001 ha půjde o podstatný zasáli tehdy, jestliže jí bude odňato 20 ha a více nebo bude zřízeno ochranné pásmo nejméně na výměře 100 ha. Ekonomická újma se bude odstraňovat intenzifikačními opatřeními, která mají zajistit, aby postižená zemědělská organizace dosahovala takové úrovně hrubé zemědělské produkce a hospodářských výsledků jako před zásahem a mohla se dále efektivně rozvíjet. V roce 1974 došlo v 82 případech k odnětí půdy v takovém rozsahu, který podle kritérií stanovených návrhem znamená podstatný zásah do hospodaření zemědělské organizace. Celkem bylo odňato zhruba 1000 ha zemědělské půdy. Aby bylo možno nahradit produkci z 1 ha odňaté půdy, musí být provedena intenzifikační opatření na 4 ha zbylé půdy. Za předpokladu, že i v budoucnu bude odní-

V

mána ročně stejná výměra, musela by se intenzifikační opatření provádět asi na 4000 ha ročně. Průměrný náklad na intenzifikační opatření na l ha činí 15 000—20 000 Kčs. To znamená, že celkovou výši nákladů na intenzifikační opatření lze odhadnout na 60 až 80 mil. Kčs ročně. U ochranných pásem lze předpokládat náklady ve výši 20 mil. Kčs ročně. V nařízení vlády ČSSR bude stanoveno, z jakých prostředků budou hrazeny náklady na opatření k odstranění ekonomické újmy. Počítá se s tím, že tyto prostředky budou soustředěny na zvláštním účte vedeném u orgánu hospodářského řízení zemědělství. Orgány budou uvolňovat prostředky pouze k realizaci opatření směřujících k odstranění ekonomické újmy. Je třeba uvést, že již nyní, i když bez právní úpravy, při větších záborech zemědělské půdy „ekonomická újma" se ve skutečnosti vypořádala na základě vládních usnesení nebo individuálních dohod sjednávaných mezi organizacemi z prostředků investorských nebo těžebních organizací. Realizace n á v r h u novelizace bude znamenat zvýšené nároky na činnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu a orgánů hospodářského řízení zemědělství. Tyto nové úkoly bude nutně zajišťovat racionalizačními opatřeními v rámci schváleného plánu pracovních síl.

Praze dne 30. dubna 1976

Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r.

M i n i s t r zemědělství a v ý ž i v y ČSSR: RSDr. Večeřa v. r.