ZÁKON ze dne ................ 2014 o zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území České republiky a o změně zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ Úprava zdravotního pojištění cizinců HLAVA I Předmět úpravy §1 Tento zákon stanovuje povinnost cizince1 uzavřít pojistnou smlouvu o zdravotním pojištění na celou dobu jeho pobytu na území České republiky (dále jen „zdravotní pojištění“). To neplatí v případě cizince z členského státu Evropské unie, zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace nebo je-li cizinec pojištěn podle zvláštního právního předpisu2 nebo jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb3 hrazeny na základě mezinárodní smlouvy. §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a)
pojišťovnou právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,
b) pojistitelem pojišťovna, která s pojistníkem uzavřela pojistnou smlouvu, c)
pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,
d) zaplaceným pojistným v případě hotovostní platby složení částky ve prospěch pojistitele,
1
e)
zaplaceným pojistným v případě bezhotovostní platby připsání částky na účet pojistitele,
f)
neodkladnou zdravotní péčí taková péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pojištěného, který ohrožuje sebe nebo své okolí,
§ 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
g) akutní zdravotní péčí taková péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pojištěný nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí, h) smluvním poskytovatelem zdravotních služeb4 poskytovatel, se kterým pojišťovna má uzavřenu smlouvu, jejímž obsahem je poskytování a úhrada zdravotních služeb. HLAVA II Zdravotní pojištění při pobytu do 90 dnů §3 Po dobu pobytu na území České republiky do 90 dní je cizinec povinen být pojištěn v rozsahu přímo použitelného právního předpisu 5. HLAVA III Zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dnů Díl 1 Zdravotní pojištění sjednané mimo území České republiky §4 (1) Po dobu pobytu na území České republiky nad 90 dnů je cizinec povinen být pojištěn v rozsahu akutní a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s repatriací nemocného pojištěného nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 1 500 000 Kč, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech. (2) V případě zdravotního pojištění sjednaného podle odstavce 1, je-li v cizím jazyce, je cizinec povinen zabezpečit úředně ověřený překlad pojistné smlouvy a pojistných podmínek do českého jazyka.
4
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex). 5
2
Díl 2 Zdravotní pojištění sjednané na území České republiky §5 V případě, žádá-li cizinec na území České republiky o povolení k pobytu nad 90 dnů nebo o jeho prodloužení, je cizinec povinen mít sjednáno zdravotní pojištění podle tohoto Dílu 2. §6 Všeobecná ustanovení (1) Zdravotní pojištění cizinců lze sjednat pouze u pojišťovny, která je oprávněna provozovat toto zdravotní pojištění na území České republiky podle zvláštního zákona6. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pojistná smlouva zvláštním zákonem7. (3) Pojistná smlouva se řídí výhradně právem České republiky a musí být uzavřena písemně i v případě, že je uzavírána na dobu kratší než 1 rok. V pojistné smlouvě se lze od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků pojištěného podle tohoto zákona. (4) Zdravotní pojištění cizince lze ujednat pouze jako pojištění škodové. (5) Zdravotní pojištění cizince nelze z důvodu nezaplacení pojistného přerušit. §7 Pojistná událost Pojistnou událostí je poskytnutí hrazených8 zdravotních služeb pojištěnému v době trvání zdravotního pojištění a po uplynutí čekací doby, ve zdravotnických zařízeních smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pojistitele, a to vždy bez přímé úhrady. §8 Rozsah zdravotního pojištění (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. (2) Zdravotní pojištění cizince kryje všechna rizika běžně hrazená z veřejného zdravotního pojištění České republiky včetně nákladů spojených s repatriací nemocného 6
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8 § 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 7
pojištěného nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní nebo vlastnil, popřípadě do jiného státu, ve kterém má nebo měl povolen pobyt. (3) Po dobu trvání zdravotního pojištění je pojistitel povinen nepřetržitě poskytovat asistenční služby alespoň v rozsahu: a)
pojištěnému doporučit smluvního poskytovatele zdravotních služeb,
b) pojištěnému doporučit vhodný postup při čerpání zdravotních služeb, c)
v případě pojistné události smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb poskytnout záruku pojistného plnění.
(4) Pojistná smlouva se uzavírá s limitem pojistného plnění, který nesmí být na jednu pojistnou událost nižší než 3 000 000 Kč, a to bez spoluúčasti pojištěného. (5) V pojistné smlouvě lze stanovit, že pojistitel poskytne pojistné plnění až po uplynutí stanovené čekací doby. Tato doba však nesmí přesáhnout ode dne počátku zdravotního pojištění cizince a)
3 měsíce v případě těhotenství,
b) 8 měsíců v případě porodu. §9 Průkaz zdravotního pojištění cizince (1) Pojistitel je povinen bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy vydat pojistníkovi doklad o sjednaném zdravotním pojištění, kterým je Průkaz zdravotního pojištění cizince (dále jen „Průkaz“). Je-li pojištěný osobou odlišnou od pojistníka, je pojistník povinen předat Průkaz pojištěnému přede dnem vzniku zdravotního pojištění. (2) Průkaz pojistitel vydává pro každou pojištěnou osobu vždy s platností omezenou pouze na dobu, na kterou bylo zaplaceno pojistné. (3) Průkaz je opatřen ochranou účinně omezující možnost jeho zneužití. (4) V Průkazu pojistitel uvede alespoň a)
číslo Průkazu,
b) číslo pojistné smlouvy, c)
název a logo pojistitele,
d) jméno, příjmení a datum narození pojištěného, e)
název a číslo dokladu jednoznačně identifikujícího pojištěného (např. pas),
f)
název a telefonní číslo smluvního poskytovatele asistenčních služeb,
g) datum vydání, počátku a konce platnosti Průkazu. 4
(5) Umožňuje-li to zdravotní stav pojištěného, je pojištěný povinen před čerpáním zdravotních služeb a)
kontaktovat smluvního poskytovatele asistenčních služeb,
b) předložit smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb platný Průkaz. § 10 Síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb (1) Pojistitel je pojištěnému povinen zajistit čerpání hrazených zdravotních služeb, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost pojistitel plní prostřednictvím smluvních poskytovatelů zdravotních služeb. (2) Pojistitel musí mít uzavřen takovýto smluvní vztah minimálně s 10 % poskytovatelů zdravotnických služeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb9. § 11 Zjišťování a přezkoumání zdravotního stavu (1) Pojišťovna je oprávněna požadovat před uzavřením pojistné smlouvy zjištění zdravotního stavu zájemce o zdravotní pojištění. (2) Jsou-li pro to důvody související s šetřením škodné události, je pojistitel oprávněn přezkoumat zdravotní stav pojištěného nebo zjistit příčinu jeho smrti. § 12 Pojistné (1) Pojišťovna při stanovení výše pojistného zohlední zdravotní stav cizince, jeho věk, charakter pobytu na území České republiky a případně další faktory, které by mohly mít vliv na výši pojistného rizika, pokud nejsou diskriminační. (2) Podmínkou pro vrácení nespotřebované části pojistného pojistníkovi je vrácení Průkazu pojistiteli. § 13 Právo pojistitele na náhradu poskytnutého pojistného plnění (1) Pojistitel má vůči třetí osobě právo na náhradu poskytnutého pojistného plnění, které vynaložil v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči 9
§ 72 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. 5
pojištěnému. (2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu pojistného plnění a)
poskytnutého v důsledku účasti pojištěného na trestném činu, ozbrojeném konfliktu, občanské válce, teroristickém útoku nebo povstání, nebo
b) poskytnutého v důsledku úmyslného jednání pojištěného nebo jiné osoby jednající z jeho popudu nebo pokud se v důsledku požití alkoholu nebo aplikace omamné, návykové nebo psychotropní látky nebo léku ovlivňujícího pozornost a schopnosti uvedl pojištěný do stavu, kdy nemohl ovládat své jednání, nebo c)
pokud při sjednávání zdravotního pojištění zájemce o zdravotní pojištění uvedl nepravdivé údaje, neúplně zodpověděl dotazy pojišťovny učiněné v písemné formě nebo je vědomě hrubě zkreslil nebo zamlčel a pokud tyto skutečnosti měly přímou souvislost s pojistnou událostí; to platí i pro takové jednání pojistníka, nebo
d) pokud při uplatňování práva na pojistné plnění pojištěný uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. § 14 Zánik zdravotního pojištění cizince (1) Zdravotní pojištění cizince zaniká: a)
uplynutím doby, na kterou bylo zdravotní pojištění cizince sjednáno,
b) smrtí pojištěného, c)
dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části nebo k zaplacení náhrady poskytnutého pojistného plnění podle § 13 odst. 2 tohoto zákona, doručené pojistníkovi, která nesmí být kratší než 1 měsíc a kterou lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit; upomínka musí obsahovat upozornění na zánik zdravotního pojištění v případě nezaplacení a o této upomínce pojistitel současně informuje pojištěného, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka,
d) písemnou dohodou pojistníka a pojistitele, e)
výpovědí pojistníka s osmidenní výpovědní dobou 1. do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že pojistitel porušil pravidla rovného zacházení10, 2. do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele, nebo 3. do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojistiteli bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti.
10
§ 2769 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6
(2) Od pojistné smlouvy nelze odstoupit ani odmítnout poskytnutí pojistného plnění. (3) V případě zániku zdravotního pojištění cizince před uplynutím doby, na kterou bylo zdravotní pojištění sjednáno a)
je pojistník povinen pojistiteli odevzdat bez zbytečného odkladu Průkaz,
b) je pojistitel povinen o zániku zdravotního pojištění informovat věcně příslušný útvar Ministerstva vnitra České republiky. § 15 Výkon dohledu Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem pojišťovně vykonává Česká národní banka podle zvláštního zákona11. § 16 Výměna informací (1) Ministerstvo vnitra České republiky poskytne pojišťovnám, které provozují zdravotní pojištění podle tohoto zákona, údaje podle odstavce 2. (2) Poskytovanými údaji jsou údaje o pojistníkovi, pojištěném, zákonném zástupci nebo opatrovníkovi pojištěného a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození, c)
pohlaví,
d) místo a stát narození, e)
státní občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu,
g) datum počátku pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (3) Pojišťovny, které provozují zdravotní pojištění podle tohoto zákona, poskytují z evidence pojištěných cizinců Ministerstvu vnitra České republiky údaje o zdravotním pojištění cizince údaje podle odstavce 2. (4) Ministerstvo vnitra České republiky poskytuje údaje podle odstavce 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně i pro poskytování údajů pojišťovnami provozujícími zdravotní pojištění podle tohoto zákona. (5) Není-li ohroženo trestní řízení nebo projednávání správního deliktu, sděluje 11
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 7
orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající správní delikt pojišťovně údaje nezbytné k šetření pojistné události, popřípadě jim umožní nahlížet do spisu a pořizovat z něho výpisy a zhotovovat si z nich kopie nebo výpisy. To platí obdobně pro jiné správní nebo kontrolní orgány, které takové údaje vzhledem ke své působnosti vedou. §17 Mlčenlivost Na povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se zdravotního pojištění cizinců se vztahují ustanovení zvláštního zákona12, tato povinnost se nevztahuje na výměnu informací podle § 16 tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky § 18 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011, zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 494/2012 Sb., se mění takto: 1.
V § 31 odst. 8 zní: „(8) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
2.
V § 34 písm. e) zní: „e) doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
12
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 8
3.
V § 35 odst. 2 zní: „(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie.“.
4.
V § 37 odst. 2 písm. g) zní: „g) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
5.
V § 40 odst. 3 zní: „(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
6.
V § 42 odst. 3 zní: „(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen "rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
7.
V § 42b odst. 5 zní: „(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
9
8.
V § 42c odst. 3 písm. b) zní: „b) doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
9.
V § 42c odst. 6 se ruší slovo „cestovní“.
10.
V § 42d odst. 3 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
11.
V § 42f odst. 4 včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 33 zní: „(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu 33).“. ____________________ 33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12.
V § 42h odst. 3 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zelené karty je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky., a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu.“.
13.
V § 42j odst. 3 včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 32 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky., a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu 32).“. ___________________ 32) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
10
14.
V § 44a odst. 4 zní: „(4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).“.
15.
V § 44a odst. 6 písm. b) zní: „b) předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
16.
V § 45 odst. 6 písm. e) zní: „e) doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
17.
V § 46 odst. 1 zní: „(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 a 4, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
18.
V § 46 odst. 2 zní: „(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1, § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti je cizinec povinen dále předložit doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
19.
V § 46a odst. 2 písm. c) zní: „c) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
11
20.
V § 46b odst. 2 písm. e) zní: „e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
21.
V § 46e odst. 2 písm. b) zní: „b) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
22.
V § 56 odst. 1 písm. i) zní: „i) před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
23.
V § 57 odst. 1 zní: „(1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu.“.
24.
V § 89 odst. 1 písm. c) zní: „c) doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky.“.
25.
V § 103 písm. r) zní: „r) předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky,“.
26.
V § 180 odst. 5 písm. f) zní: „f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela zdravotní pojištění sjednané v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.“.
27.
V § 180 odst. 6 písm. c) zní:
12
„c) předloží doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky disponuje částkou nejméně 60 000 EUR,“.
28.
§ 180a zní: „ § 180a Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o zdravotním pojištění sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, je oprávněna takový doklad vydávat.“.
29.
§ 180i se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušuje.
30.
§ 180j se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušuje. ČÁST TŘETÍ Přechodná a závěrečná ustanovení § 19
(1) Pojistné smlouvy týkající se zdravotního pojištění cizinců při pobytu nad 90 dnů uzavřené podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou. (2) Zdravotní pojištění vzniklé na základě pojistných smluv podle odstavce 1 se považuje za zdravotní pojištění cizinců podle Dílu 2, HLAVY III, Části první tohoto zákona. § 20 (1) Česká národní banka v rámci své dohledové činnosti v pojišťovnictví podle zvláštního zákona13 zpracovává a aktualizuje závazný seznam pojišťoven, které splňují podmínky tohoto zákona, a mohou uzavírat pojistné smlouvy podle tohoto zákona. (2) Česká národní banka poskytne seznam podle odst. 1 Ministerstvu vnitra České republiky, které je povinno tento závazný seznam zveřejnit. (3) Uzavírat pojistné smlouvy podle tohoto zákona může pouze pojistitel, který splňuje podmínky tohoto zákona. 13
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13
ČÁST ČTVRTÁ Účinnost § 21 Tento zákon nabývá účinnosti prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. .
14
Důvodová zpráva
Obecná část Problematika zdravotního pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii (dále jen “cizinci”) byla a je v současném globálním světě velmi frekventovaným tématem, kdy v České republice má relativně dlouhou tradici. Cestovní zdravotní pojištění cizinců je doposud upraveno v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o pobytu cizinců”). Zákon o pobytu cizinců v minulosti stanovil povinnost cizinci předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění k žádosti o udělení víza a na požádání policii při hraniční nebo při pobytové kontrole. Zákonem č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, bylo předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění jako nezbytné náležitosti k žádosti o udělení víza zrušeno – důvodem byly výhrady, že je požadováno uzavření pojistné smlouvy v době, kdy cizinci není známo, zda jeho žádosti o udělení víza bude vyhověno. Zákon o pobytu cizinců byl od té doby mnohokrát novelizován a nezřídka kdy i v části tzv. dokladů o cestovním zdravotním pojištění cizinců. V současné době je problematika cestovního zdravotního pojištění, resp. dokladů o cestovním zdravotním pojištění cizinců, upravena v ust. § 180i, resp. § 180j zákona o pobytu cizinců. Rozlišuje se doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů a nad 90 dnů. Co se týče dokladu o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů, tak se vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, o kodexu Společenství o vízech, které upravuje parametry cestovního zdravotního pojištění v čl. 15. Tuto právní úpravu cestovního zdravotního pojištění cizinců lze považovat za komplexní a zároveň vyhovující. Úprava pobytů nad 90 dnů v ust. § 180j rozlišuje dva případy, a to případ, kdy cizinec žádá o tzv. dlouhodobé vízum, o které žádá ze zahraničí, a případy, kdy cizinec žádá o dlouhodobý pobyt na území. První případ umožňuje sjednání cestovního zdravotního pojištění pouze pro případ nutné a neodkladné péče s minimálním limitem pojistného plnění 60.000 EUR na jednu pojistnou událost, a to i u pojišťoven z EU. Druhý případ již zvyšuje rozsah tohoto pojištění na tzv. komplexní zdravotní péči, kdy toto pojištění lze sjednat pouze u pojišťoven oprávněných poskytovat pojištění v České republice podle zákona o pojišťovnictví. Tato dosavadní právní úprava, zejména co se týče pobytů nad 90 dnů, není dostatečná. Pojišťovny, které toto pojištění provozují ve většině případů, nedisponují dostatečnou sítí poskytovatelů zdravotních služeb. Vlastní komplexní pojištění cizinců, které je nyní v souladu s ust. § 180j, obsahuje u všech pojišťoven na trhu řadu tzv. výluk z pojištění. Je třeba chápat tyto výluky z pojištění jako jakýsi brzdný mechanismus pojišťoven, protože se jedná o cizince, u kterých ve většině případů není známa zdravotní anamnéza a není k dispozici zdravotní dokumentace, avšak ve většině případů poté jdou tyto výluky z pojištění k tíži právě
15
poskytovatelů zdravotních služeb, u kterých vzniká prakticky nevymahatelný dluh vůči cizincům. Navrhovaná právní úprava zdravotního pojištění cizinců vychází z výsostného zájmu České republiky právně upravit povinnosti cizinců při dlouhodobých pobytech. Snahou je reakce na dlouhodobě nestabilní legislativní situaci v oblasti zdravotního pojištění cizinců, usnesení vlády (např. č. 121/2012), poskytnout cizincům kvalitní rozsah zdravotní péče a současně nezatížit veřejné rozpočty, a to vše při zachování povinnosti zdravotního pojištění cizinců při pobytu v České republice nad 90 dnů v zákoně o pobytu cizinců. Základním principem navrhované právní úpravy je dále vyjmutí problematiky pojištění ze zákona o pobytu cizinců, její upřesnění v souladu s usnesením Vlády a směrnicemi Evropské unie a vytvoření samostatného, kvalitního zákona, na který bude v zákoně o pobytu cizinců odkaz, stejně tak jako na ostatní zákony, např. zákon o veřejném zdravotním pojištění. Cizinec nespadající do systému veřejného zdravotního pojištění bude podle zákona o pobytu cizinců povinen být pojištěn smluvně, avšak s odkazem a za parametrů této nové právní úpravy. Zdravotní pojištění podle navrhované právní úpravy by mělo zůstat ve stávající soukromé sféře, aby nedocházelo k zatěžování veřejného zdravotního pojištění. Dalším principem je snaha o maximální omezení nevymahatelných dluhů cizinců vůči poskytovatelům zdravotních služeb, proto by měl být rozsah zdravotního pojištění takový, že bude krýt veškerá rizika běžně hrazená z veřejného zdravotního pojištění na území České republiky. Navrhovaná právní úprava koncepčně ponechává rozdělení zdravotního pojištění v závislosti na druhu pobytu s tím, že upravuje zejména povinnosti komerčních pojišťoven. Dále počítá s ponecháním pojištění cizinců ve sféře soukromých pojišťoven, které mají povolení k výkonu pojišťovací činnosti v České republice. Cizinci přicházející do České republiky většinou bez zdravotní dokumentace, a tudíž s neznámou anamnézou a často dochází k brzkému čerpání zdravotní péče. Vzhledem k jejich dosavadní neúčasti na solidárním principu veřejného zdravotního pojištění občanů České republiky by docházelo k jeho neúměrnému zatěžování a k rozporu s principem veřejného pojištění postaveného na solidaritě všech skupin našich občanů. Účelem navrhované právní úpravy je upravit vzájemná práva a povinnosti účastníků nového soukromého pojištění a také upravit povinnosti ostatních zejména správních orgánů při kontrole. Nepřesné je již samotné označení “cestovní zdravotní pojištění”. Cestovní zdravotní pojištění je víceméně individuální pojištění každého, kdo cestuje, ať už za hranice České republiky nebo do České republiky, a to zpravidla za účelem turistiky a na kratší období. Zpravidla se jedná o komplexní balíček pojištění různých rizik, která mohou při cestování nastat. Vždy zahrnuje pojištění léčebných výloh, tzn. případu, kdy se přihodí úraz nebo zdravotní potíže a je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Komplexní balíček cestovního pojištění zpravidla obsahuje i pojištění odpovědnosti, pojištění zavazadel, náhrady při zpoždění letů apod. Vláda České republiky ve svém usnesení č. 121/2012 ze dne 29. 2. 2012 (dále jen “Usnesení vlády”) stanovila povinnost třem ministerstvům (Ministerstvu vnitra, zdravotnictví 16
a financí) předložit do konce roku 2012 návrh právní úpravy komerčního pojištění cizinců. Jelikož se tak dosud nestalo, zřejmě i vzhledem k nejasnostem ohledně kompetencí, resp. gesci nad touto právní úpravou, nicméně z důvodu nezbytnosti takovéto úpravy v právním řádu, je předkládána právě navrhovaná právní úprava jako poslanecký návrh zákona. Jejím přijetím bude po mnoha letech vytvořen kvalitní a stabilní právní předpis jdoucí dokonce nad rámec evropské legislativy a v souladu s Usnesením vlády, kdy na jednu stranu zákon ukládá povinnost cizincům ze třetích zemí nespadajících do systému veřejného zdravotního pojištění, aby byli logicky pojištěni smluvně, na druhou stranu budou přesně dány parametry takového pojištění a jeho provozování. Cizincům ze třetích zemí se po dlouhé době dostane kvalitního rozsahu zdravotní péče srovnatelné s veřejným zdravotním pojištěním a současně nedojde k ohrožení veřejných financí. Tato právní úprava dále nebude komplikovat zákon o pobytu cizinců, ve kterém na ni bude pouze odkaz. Jedná se tedy bezesporu o nejefektivnější a nejlepší řešení tohoto dlouholetého problému. Nepřijetím této právní úpravy by naopak došlo k zachování nepříznivého stavu, kdy je cizincům smluvní pojištění nařízeno, avšak nejsou stanoveny parametry takového pojištění a způsob jeho provozování. Navíc postojem Ministerstva vnitra nezabývat se již nadále touto problematikou v chystaných novelách zákona o pobytu cizinců by došlo k tomu, že z českého právního řádu vymizí byť chatrná zmínka o smluvním pojištění cizinců, což povede k chaosu již známého z roku 2006, kdy jako potvrzení o jiném než veřejném zdravotním pojištění byly předkládány bezcenné, mnohdy falešné doklady od pojišťoven ze třetích zemí v přímém rozporu s právní úpravou provozování pojištění v ČR a EU nebo k cyklicky se opakujícím pokusům řešit tento neutěšený stav přesunem všech cizinců do veřejného zdravotního pojištění, což by vedlo k neopodstatněným nákladům v řádech miliard korun ročně.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předložený návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. S přihlédnutím k regulovaným právním vztahům je kladen důraz zejména na ochranu základních lidských práv a svobod cizinců, kterým poskytuje široké právo na ochranu zdraví.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie Navrhovaná právní úprava reaguje i na legislativu EU v taxativně uvedených případech pobytů uvedených osob, zejména (např. Směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny; Směrnici Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty; Směrnici Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby; Směrnici Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; Směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, které pro zde 17
uvedené kategorie cizinců ze třetích zemí požadují po dobu pobytu zdravotní pojištění, které kryje všechna rizika běžně hrazená z veřejného zdravotního pojištění pro občany daného státu. V ostatních případech pobytů nad 90 dnů má Česká republika svrchované právo upravit podmínky zdravotního pojištění cizinců, lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s právem EU.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Při přípravě navrhované právní úpravy z důvodů vymezených výše v textu, bylo postupováno tak, aby nebyly porušeny závazky vycházející z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s vyhlášeným mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Navrhované řešení nevyžaduje jakékoliv vynaložení prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů ani rozpočtů samospráv. Dopad bude pouze do nákladů komerčních pojišťoven spojených jak s vývojem pojistného produktu podle navrhované právní úpravy, tak zejména se zajištěním takovéhoto pojistného produktu.
Předpokládaný dopad na životní prostředí Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na životní prostředí.
Předpokládaný dopad z hlediska principů rovnosti mužů a žen Předložený návrh je z hlediska principů rovnosti mužů a žen zcela neutrální a vztahuje se stejně na obě pohlaví.
18
Zvláštní část K§1 Vymezuje povinnost cizinců být pojištěn po celou dobu pobytu v České republice. Tato povinnost je zde uvedena z důvodu, že se jedná o povinné pojištění ve smyslu § 2779 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “NOZ”). Z důvodu nutnosti odchýlení se od zákonné úpravy v NOZ je třeba, aby “povinnost být pojištěn” byla stanovena v této navrhované právní úpravě. Zároveň je nezbytné, aby povinnost cizince být pojištěn, resp. prokázat se sjednaným pojištěním byla stále upravena ve veřejnoprávním předpise, a to v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o pobytu cizinců”). Dále pak stanovuje okruh osob, na které se povinnost nevztahuje. K§2 Definuje základní pojmy související s navrhovanou právní úpravou zdravotního pojištění cizinců. K§3 Toto ustanovení upravuje podmínky, které musí splňovat zdravotní pojištění cizince v případě krátkodobého pobytu, kdy odkazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), které stanoví bližší parametry pojištění. K§4 Zachovává dosavadní koncept zákona o pobytu cizinců rozdělující podmínky zdravotního pojištění cizinců pro dlouhodobý pobyt. Toto ustanovení upravuje tzv. základní zdravotní pojištění, je-li žádost o dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu podávána na zastupitelském úřadu. Předpokladem je, že nelze omezovat svobodu cizinců při výběru pojišťovny a zároveň svobodu podnikání pojišťoven sjednávat pojištění. Pevně je zde vymezen rozsah, kdy takovéto pojištění musí být alespoň v rozsahu akutní a neodkladné péče, resp. její zahraniční obdoby a minimální limit pojistného plnění na jednu pojistnou událost. Odstavec dvě poté stanoví podmínku úředního překladu pojistné smlouvy do českého jazyka, a to zejména pro pracovníky zastupitelského úřadu, ministerstva vnitra a pro poskytovatele zdravotních služeb. K§5 Upravuje vlastní předmět této navrhované právní úpravy, a to v případech kdy je žádost o povolení nebo prodloužení dlouhodobého pobytu podávána z České republiky. Parametry tohoto zdravotního pojištění jsou poté dále upraveny v Díle 2.
19
K§6 Stanoví, u koho lze uvedené pojištění sjednat, a sice, pouze u pojišťoven působících v České republice na základě oprávnění vydaného Českou národní bankou. Vzhledem k rozsahu nového pojištění, je její působení v České republice nezbytné, protože pouze takovéto pojišťovny mohou zaručit znalost tak specifického odvětví jako je veřejné zdravotní pojištění České republiky, z jehož rozsahu navrhovaná právní úprava v tomto Díle 2 vychází. Dále pak stanovuje subsidiaritu NOZ. Odst. 3 stanoví podmínku, že pojistná smlouva se řídí výhradně českým právem a zároveň její písemnou formu. Obdobně jako ve veřejném zdravotním pojištění České republiky je i v odst. 4 navrženo zdravotní pojištění jako škodové. Zákaz přerušení pojištění z důvodu nezaplacení pojistného je v odst. 5 uveden zejména ve prospěch poskytovatelů zdravotních služeb. Předmětem navrhované právní úpravy je základní princip, že cizinec je povinen být zdravotně pojištěn po celou dobu pobytu na území České republiky. Z tohoto důvodu nelze zdravotní pojištění cizince přerušit. K§7 Definuje pojistnou událost, tedy událost, se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. K§8 Vymezuje rozsah zdravotního pojištění, které bude, co do výčtu hrazených výkonů na území České republiky, srovnatelné s veřejným zdravotním pojištěním v České republice. Nad rámec veřejného zdravotního pojištění je zde zakotven rozsah povinnosti pojistitele poskytovat pojištěnému a smluvním poskytovatelům zdravotních služeb nepřetržité asistenční služby 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dále pak stanovuje povinnost pojistitele uskutečnit převoz pojištěného do jeho mateřské země. Odchylně od veřejného zdravotního pojištění je zde zakotven minimální limit pojistného plnění za jednu pojistnou událost a možnost pojistitele stanovit čekací dobu pro případy těhotenství a porodu. Tyto mechanismy by také měly pomoci k tomu, aby se Česká republika nestala levnou nemocnicí Evropy. K§9 Stanovuje obligatorní povinnost pojistitele vydat pojistníkovi průkaz a zároveň jeho minimální náležitosti. Průkaz bude kromě prokázání uzavření zdravotního pojištění podle Dílu 2 této navrhované právní úpravy, zároveň také dokladem o zaplacení pojistného. Průkaz vydává pojistitel pouze na dobu, na kterou bylo zaplaceno pojistné. Tím bude zabezpečena jistota jak smluvních poskytovatelů zdravotní péče, tak příslušných útvarů Ministerstva vnitra, o platnosti sjednaného pojištění. Do budoucna se počítá s jednotným vzorem průkazů, který se bude lišit pouze logem pojistitele. 20
K § 10 K tomu, aby pojišťovny byly schopny garantovat rozsah pojištění podle Dílu 2 navrhované právní úpravy, je zcela nezbytná tzv. smluvní síť poskytovatelů zdravotních služeb. Tato síť musí cizinci poskytnout zdravotní služby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o zdravotních službách”) a z tohoto důvodu je stanoven minimální procentuální počet z celkového počtu poskytovatelů zdravotních služeb v České republice podle Národního zdravotnického informačního systému, který vede Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Minimální procentuální počet poskytovatelů zdravotních služeb odpovídá v současné chvíli počtu necelých 3000 poskytovatelů zdravotních služeb, se kterými by pojišťovny měly mít uzavřeny smluvní vztah. Smluvní síť poskytovatelů zdravotních služeb musí být realizována prostřednictvím přímého smluvního vztahu mezi pojišťovnou a jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb, čímž je vyloučena možnost uzavírání smluvního vztahu prostřednictvím třetích osob (např. prostřednictvím poskytovatele asistenčních služeb). Tato zcela nezbytná povinnost by měla být jednou z hlavních povinností, kterou musí Česká národní banka kontrolovat při zhotovení či aktualizaci seznamu pojišťoven, které budou oprávněné ke sjednávání pojištění podle Dílu 2 této navrhované právní úpravy. K § 11 Opětovně z důvodu, že u cizinců většinou absentuje historie jejich zdravotního stavu, jsou tímto ustanovením definovány prostředky k tomu, aby se minimalizovalo účelové sjednávání zdravotního pojištění. Tato opatření jsou také jakousi brzdou, aby se Česká republika nestala cílem tzv. zdravotní turistiky. K § 12 Pojistné, je úplatou pojistníka za závazek pojistitele poskytnou v případě vzniku pojistné události dohodnuté pojistné plnění. Pojistné stanoví vždy pojistitel, a to s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti vyjádřené většinou matematickými propočty založenými na statistickém sledování vývoje pojistného rizika a to v souladu s pravidly rovného zacházení. K § 13 Jedná se o zcela standardní ustanovení stanovující postihové (regresní) právo pojišťoven, vycházející ze stávající právní úpravy. K § 14 Uvedené ustanovení upravuje způsoby zániku zdravotního pojištění, jedná se o standardní způsoby zániku. Nad rámec je pojistitel zbaven možnosti odstoupit od pojistné smlouvy i možnosti odmítnout pojistné plnění. Pro dosažení jednoho ze základních principů navrhované právní úpravy, tj. minimalizovat dluhy na straně poskytovatelů zdravotních služeb, je pojistitel povinen 21
poskytnout pojistné plnění i v případech, které jsou jinak v komerčním pojištění běžnou součástí výluk z pojištění (např. uvedení nepravdivých údajů, alkohol, drogy). Poskytne-li pojistitel pojistné plnění v těchto případech, stanoví odst.3 m.j. i právo pojistitele požadovat úhradu takto vyplacené částky zpět, a to pouze na základě kvalifikované upomínky. Odst. 7 poté stanoví povinnosti pojistníka a pojistitele v případě zániku pojištění před uplynutím pojistné doby. Záměrem je, aby se po území České republiky nepohybovali cizinci bez povinného zdravotního pojištění. K § 15 Dohled nad problematikou pojištění, resp. pojišťovnami přísluší České národní bance, a to podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o pojišťovnictví”). K § 16 K tomu, aby zdravotní pojištění upravené v Dílu 2 navrhované právní úpravy účelně fungovalo, je potřeba zabezpečit také výměnu informací mezi kompetentními orgány. Tato úprava byla také nezbytná z důvodu prolomení povinnosti mlčenlivosti podle zákona o pojišťovnictví. K § 17 V ostatním navrhovaná právní úprava odkazuje na zákon o pojišťovnictví. K § 18 Jedná se o výčet zrušených či změněných ustanovení zákona o pobytu cizinců. K § 19 Zabezpečení zákazu retroaktivity jako nežádoucího jevu a zároveň zachování kontinuity a právní jistoty, že pojistné smlouvy uzavřené před datem účinnosti navrhované právní úpravy, jsou v souladu s touto navrhovanou právní úpravou. K § 20 Zdravotní pojištění podle Dílu 2 je bylo funkční a splňovalo navrhovaný s navrhovanou právní úpravou. K tomuto samozřejmě bude otevřený, kde budou navrhované právní úpravy.
přelomovým svým rozsahem, které k tomu, aby účel musí být poskytováno zcela v souladu je tedy třeba vytvořit závazný seznam, který vyjmenovány pojišťovny splňující podmínky
K § 21
22
Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
V Praze dne 16. května 2013
Předkladatelé:
Boris Šťastný, v.r. Jaroslav Krákora, v.r. Stanislav Polčák, v.r. Martin Vacek, v.r. Aleš Roztočil, v.r. Igor Svoják, v.r. Jana Černochová, v.r. Ivana Řápková, v.r. Jiří Skalický, v.r. Jan Florián, v.r. Martin Gregora, v.r. Michal Janek, v.r. Michal Babák, v.r.
23
