Vládní návrh ZÁKON ze dne
2013,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 2. V § 5 odst. 4 se slovo „měnit“ nahrazuje slovem „prodloužit“. 3. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb.“.
4. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí a) v ozbrojených silách České republiky, b) v ministerstvu, c) ve vojenských školách, d) ve Vojenské policii, nebo e) ve Vojenském zpravodajství.“.
5. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací.“. 6. V § 6 odst. 7 se slova „hodnostní sbory a“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti“. 7. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Rozhodná doba ve služebním zařazení (1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let. (2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka. (3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností, b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží, c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo d) bude voják propuštěn ze služebního poměru. (4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 8. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.“. 9. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1, § 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst. 2, § 140 odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5, se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebního platu“. 10. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Jmenování do vyšší hodnosti
2
Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu.“. 11. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“. 12. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra“ zrušují. 13. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4), _____________ „4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
CELEX32010L0018 14. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) zajetí.“. 15. V § 10 odst. 6 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „6 měsíců“. CELEX32010L0018 16. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení (1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení. (2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“. 17. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Zastupování v jiném služebním zařazení (1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení. (2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců. (3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.
3
18. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Studijní pobyt (1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž. (2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt. (3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestě.“. 19. V § 17 odst. 1 se slova „o služebním“ nahrazují slovy „ve věcech služebního“. 20. V § 18 písmeno i) zní: „i) omezením svéprávnosti,“. 21. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „služebního hodnocení“ nahrazují slovy „dvou služebních hodnocení“. 22. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení, o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním.“. 23. V § 19 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 24. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno“. CELEX32010L0018 25. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,“. CELEX32010L0018 26. V § 20 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“. 27. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru
4
(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši. (2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky. (3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i. (4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).“. 28. V § 25 odst. 1 se slova „42,5 hodiny“ nahrazují slovy„40 hodin. CELEX32003L0088 29. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a 2 a § 139 odst. 2 se slovo“plat“ nahrazuje slovy „služební plat“. 30. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.“. CELEX32003L0088 31. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě.“. CELEX32003L0088 32. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby.“. CELEX32003L0088 33. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu (1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na
5
nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro tyto účely považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů ozbrojených sil. (2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin. (3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. (4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.“. CELEX32003L0088 34. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin náleží vojákovi náhradní volno.“. CELEX32003L0088 35. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. CELEX32003L0088 (5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.“. 36. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby. (3) Služební pohotovost ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda
6
České republiky k plnění úkolů Policie České republiky anebo, že bude vyhlášen stav ohrožení státu.“. CELEX32003L0088 CELEX31989L0391 CELEXC2004/300/03 CELEXC2006/036/13 CELEXC2006/060/07 37. V § 31 odst. 2 se slova „, o nepřetržitém odpočinku mezi službami, nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě“ zrušují. 38. V § 31a odstavec 1 zní: „(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů ozbrojených sil a probíhají nejméně 48 hodin.“. 39. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.“. CELEX32003L0088 CELEXC2006/060/07 40. V § 31b odstavec 2 zní: „(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin za každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.“. CELEX31989L0391 CELEX32003L0088 CELEXC2006/060/07 41. V § 31c odstavec 3 zní: „(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.“. CELEX31989L0391 CELEX32003L0088 42. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje.
7
43. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí: „(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky, náleží vojákovi namísto volna služební plat. (8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby. (9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky.“. CELEX31989L0391 CELEX32003L0088 CELEXC2006/060/07 44. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebyla-li řádná dovolená nebo její poměrná část vyčerpána do zániku služebního poměru, náleží vojákovi za tuto dobu služební plat.“. CELEX32003L0088 CELEX62010CA0214 45. § 36 se včetně nadpisu zrušuje. 46. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28.“. CELEX32003L0088 CELEXC2006/060/07
8
47. V § 57 odst. 2 se slovo „30“ nahrazuje slovem „60“. 48. V § 60 odst. 1 se slovo „uzavře“ nahrazuje slovy „může uzavřít“ a slovo „využitelné“ se nahrazuje slovem „požadované“. 49. § 61 včetně nadpisu zní: „§ 61 Ubytování (1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu služby tak, aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu. (2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu ozbrojených sil, a v době čerpání řádné dovolené. (3) Při služební cestě, studijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování.“. 50. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní: „§ 61a Služební příspěvek na bydlení (1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5. (2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí. (3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební příspěvek každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71 odst. 5, vypočte se poměrná část služebního příspěvku z nároku toho vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení podle odstavce 1. Žití ve společné domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják povinen písemně oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena domácnosti považuje i voják bydlící u jiného vojáka, který je vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by se podílel na nákladech a chodu domácnosti. (4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n.
9
(5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“. 51. V části páté hlava I včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 až 54 zní: „HLAVA I SLUŽEBNÍ PLAT § 66 Nárok na služební plat (1) Voják má nárok na služební plat za výkon služby ve výši odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených touto hlavou. (2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise. (3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin. (4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem.
§ 67 Složky služebního platu Služební plat tvoří a) služební tarif, b) výkonnostní příplatek, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) příplatek za zvýšenou odpovědnost, f) příplatek za služební pohotovost, g) odměna. § 68 Služební tarif (1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je služebně zařazen. (2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně Hodnost
Služební tarify 10
v Kč měsíčně 8 800 19 300 20 400 21 600 25 200 27 000 28 800 30 800 33 000 43 000 29 000 33 000 38 000 43 000 48 000 58 000 68 000 78 000 88 000 98 000
Vojín Svobodník Desátník Četař Rotný Rotmistr Nadrotmistr Praporčík Nadpraporčík Štábní praporčík Poručík Nadporučík Kapitán Major Podplukovník Plukovník Brigádní generál Generálmajor Generálporučík Armádní generál
(3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován. (4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně Služební tarify v Kč měsíčně 8 800 9 200 9 600 10 000 10 400 10 800 11 200
Hodnost Vojín Svobodník Desátník Četař Rotný Rotmistr Nadrotmistr
§ 68a Výkonnostní příplatek (1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. březnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení v základní přípravě se nepřihlíží. (2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je služebně hodnocen
11
a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu, b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu, c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu.
až až až až
(3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně, b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně, c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře. (4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění, b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží. (5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v doposud dosažené výši. (6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu, který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník. (7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. (8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním sboru generálů. § 68b Příplatek za službu v zahraničí (1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně. (2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operace.
12
(3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetí. (4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí. (5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr. Zvláštní příplatek § 68c (1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek ve výši 60 až 6 000 Kč měsíčně. Vojákovi, výkonnému letci, náleží zvláštní příplatek ve výši 200 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší. (2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví vláda nařízením. § 68d (1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu a) ve dvousměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč měsíčně, b) ve třísměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně, c) v nepřetržitém režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nebo d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně. (2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky. § 68e Příplatek za zvýšenou odpovědnost Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru a náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích, náleží příplatek ve výši 5 % služebního
13
tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. § 68f Příplatek za služební pohotovost Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovost podle § 30, náleží příplatek za služební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů. § 68g Odměna Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu. § 68h Zvláštní případy nároku na služební plat Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu služby, nárok na služební plat za dobu a) řádné dovolené, b) zvláštní dovolené, c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu služby, d) preventivní rehabilitace, e) mimořádné rehabilitace, f) rekvalifikace, g) volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, h) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo i) strávenou na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než výkonem služby.
§ 68i Zachovaný služební plat (1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat. (2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice, b) je v zajetí nebo je nezvěstný, pokud nárok na služební plat není vyloučen, nebo
14
c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů. (3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice. (4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce 2 nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek. (5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) a o) náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu, který mu náležel ke dni předcházejícímu dni určení do dispozice. (6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. l) náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu odpovídajícího hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif odpovídající hodnosti, do které je voják jmenován. § 68j Zvláštní případy určení služebního platu (1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního zařazení a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán. Vojákovi lze udělit odměnu, přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí. (2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je jmenován, a příplatek za službu v zahraničí. Pokud podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi vyplaceným služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k dočasnému zproštění výkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je splatný do 60 dnů od pravomocného rozhodnutí služebního orgánu, že k závažnému porušení služebních povinností nedošlo nebo ode dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu. (3) Vojákovi zařazenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle činnosti jím vykonávané v této dispozici. (4) Vojákovi, který je pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření služební tarif z vyšší hodnosti. (5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po dobu delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu zastupování v jiném služebním zařazení služební tarif z vyšší hodnosti.
15
(6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši součinu 1/30 měsíčního zachovaného služebního platu zjištěného k poslednímu dni, kdy mohlo být nařízeno čerpání řádné dovolené a počtu celých kalendářních dní nevyčerpané řádné dovolené. (8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku. § 68k Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě (1) Vojákovi náleží služební plat a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby. (2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví19b), s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební plat zkrácený o 40 %. (3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně. (4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění. (5) Porušil-li voják v době jeho dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek stanovených podle zákona o nemocenském pojištění52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu. § 68l Splatnost služebního platu (1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat. (2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu. (3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. 16
Výplata služebního platu § 68m (1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích53) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. (2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí státu nejvýše na dva účty určené vojákem u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném termínu výplaty služebního platu. (3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového předpisu, pokud je vydán. (4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách. V ostatních případech tak služební orgán učiní v nejbližším vhodném termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten. § 68n (1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v hotovosti. Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu. (2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace lze na jeho žádost vyplatit v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i v cizí měně. (3) Byl-li voják v průběhu zahraniční operace zajat nebo se stal nezvěstným, nejednalo-li se o zběhnutí, vyplácí se služební plat opatrovníkovi54) vojáka. (4) Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu. (5) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první den v měsíci, za který služební plat náleží. (6) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která se zúčtuje v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplatu zálohy povoluje služební orgán. § 68o Srážky ze služebního platu (1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, 17
d) pojistné na důchodové spoření, e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté vojákovi k plnění služebních úkolů, f) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu, g) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem, služebním orgánem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, h) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi vyplacena v souvislosti s povoláním do služebního poměru, a kterou je voják povinen vrátit, i) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory, pokud je voják povinen tyto přeplatky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, nebo j) částku přeplatku podle § 68k odst. 5. (2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku práce. § 68p Vrácení služebního platu (1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl. (2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl v zajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený služební plat nebo jeho část se nevrací. § 68q Informační systém o služebním platu (1) Ministerstvo financí vede Informační systém o služebním platu vojáků z povolání (dále jen „informační systém“), jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajích1c), které ovlivňují výši služebního platu. (2) Ministerstvo je povinno poskytovat do informačního systému údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví vláda nařízením. (3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu. § 68r Průměrný služební plat Je-li potřebné zjistit průměrný služební plat vojáka, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení zákoníku práce o průměrném výdělku s tím, že k příplatku za službu v zahraničí a služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou se nepřihlíží. 18
52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 54) § 32 správního řádu.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 52. V části páté název hlavy II zní: „NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A STABILIZAČNÍ PŘÍSPĚVEK“. 53. V § 69 odst. 1 se slovo „130 000“ nahrazuje slovem „250 000“. 54. V § 69 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“. 55. Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí: „§ 70a Je-li voják v průběhu služebního poměru služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání podle § 60, a nebyl mu v souvislosti s ním poskytnut náborový příspěvek, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro stanovení výše kvalifikačního příspěvku a podmínek jeho poskytnutí se použijí obdobně § 69 a 70. § 70b (1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč. (2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, není-li dále stanoveno jinak. (3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen až do výše čtyřnásobku částky uvedené v odstavci 1. (4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu služby studiem nebo výcvikem, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené nepřítomnosti ve službě. (5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie, a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr.“.
19
56. V § 71 odst. 5 se slova „, mají-li trvalý pobyt na území státu a“ zrušují. CELEXC2007/056/12 57. § 77 včetně nadpisu zní: „§ 77 Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru (1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestě. (2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 72 odst. 1 písm. e) za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem. (3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, které mu bylo určeno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2 nenáleží. (4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se v pravidelném termínu výplaty služebního platu. Měsíční náhradu lze paušalizovat. Ministerstvo stanoví vyhláškou výši paušální náhrady a termín výplaty. (5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru.“. 58. V § 79 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a 68n.“. 59. V § 81 odstavec 1 zní: „(1) Při zahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí měně; na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ve kterém je vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro přepočet kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den nástupu zahraniční služební cesty.“. 60. V § 94 nadpis zní: „Zdravotní služby“. 61. V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zdravotní služby ve své působnosti organizuje, řídí a kontroluje ministerstvo.“. 62. V § 94 odstavec 3 zní: „(3) Zdravotnickým zařízením vojenského poskytovatele je a) vojenské zařízení primární péče, b) vojenská nemocnice, 20
c) d) e) f) g) h)
vojenská fakultní nemocnice, polní nemocnice, ústav leteckého zdravotnictví, vojenský rehabilitační ústav, vojenská lázeňská léčebna, a vojenský zdravotní ústav.“.
63. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy zdravotních služeb poskytovaných jednotlivými zdravotnickými zařízeními vojenského poskytovatele.“. 64. V § 97a odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 65. V § 108 odst. 1 a 2 se slovo „platů“ nahrazuje slovy „služebních platů“. 66. V § 108 odst. 2 a § 118 odst. 1 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebnímu platu“. 67. V § 116 písm. a) a b), § 117 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, 2, 3 a 4, § 123 odst. 2, § 127 odst. 3 a § 159 odst. 2 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním platu“. 68. V názvu § 117 a 118 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním platu“. 69. V § 117 odst. 1 se slova „náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3“ nahrazují slovy „služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz“. 70. V § 117 odst. 2 se slova „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“ nahrazují slovy „služební plat podle § 68k“. 71. V § 118 odst. 3 se slovo „platem“ nahrazuje slovy „služebním platem“. 72. V § 119 odst. 1 se slova „, za podmínek a ve výši, které stanovuje zvláštní právní předpis34)“ zrušují. 73. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 74. V § 132 odst. 1 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „, g) až l), n) a o)“. 75. V § 138 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „, g) až l), n) a o)“. 76. V § 139 odst. 2 se slovo „platy“ nahrazuje slovy „služební platy“. 77. V § 143 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného, se doba služby v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvojnásobně; doba služby ve služebním zařazení pilot, druhý pilot a pilot operátor a doba služby ve služebním zařazení ve Vojenském zpravodajství hodnotí jedenapůlnásobně. Zvýšený zápočet doby 21
služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba necelých měsíců se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“. 78. V § 143 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. (3) Průměrný měsíční hrubý služební plat pro stanovení výše výsluhových náležitostí se zjišťuje ze služebních platů vojáka poskytovaných v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední kalendářní rok přede dnem zániku služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím celá doba trvání služebního poměru. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení služebního poměru. Věta pátá platí obdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházejícím dni vzniku neschopnosti ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, se z doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. (4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále nepřihlíží a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu služby a v důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu, b) k příplatku za službu v zahraničí, c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou, d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky, nebo e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období.“. 79. V § 143 odst. 7 se slova „a i) až l)“ nahrazují slovy „, i) až l) a o)“. 80. V § 143 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně zastaveno42c) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání42e)“, věty druhá a třetí se zrušují a ve větě čtvrté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“. 81. § 144 zní: 22
„§ 144 Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, § 33 odst. 2 písm. c), hlava XI části druhé a § 175 správního řádu.“. 82. V § 145 odst. 1 písm. h) se slova „přídavek na bydlení“ nahrazují slovy „služební příspěvek“. 83. V § 145 odst. 1 písmeno j) zní: „j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5,“. 84. V § 145a odst. 1 písmeno f) zní: „f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení,“. 85. V § 145a odst. 1 písmena m) a n) znějí: „m) stanovení služebního platu, n) určení služebního platu podle § 68j odst. 1 až 5.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Měsíční přídavek na bydlení podle § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc prosinec 2013. 2. Měl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na nesnížený plat podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na náhradu ve výši platu podle § 68 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyplácí se takový plat až do zániku nároku na něj, je-li to pro vojáka výhodnější. 3. Výkonnostní příplatek podle § 68a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé poskytne k 1. březnu 2015 podle služebního hodnocení za rok 2014. K předcházejícím služebním hodnocením a ke služebnímu hodnocení po ukončení základní přípravy se nepřihlíží. 4. Vznikl-li vojákovi nárok na zvláštní příplatek v jiné než české měně podle § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, vyplácí se vojákovi tento zvláštní příplatek až do zániku nároku na něj, podle dosavadních právních předpisů, je-li pro vojáka výhodnější, než příplatek za službu v zahraničí podle § 68b zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro porovnání výše zvláštního příplatku a příplatku za službu v zahraničí, z hlediska jeho výhodnosti podle věty první, se použije součin částky zvláštního příplatku v jiné než české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den nabytí účinnosti tohoto zákona zaokrouhlený na celé koruny směrem nahoru a výše příplatku za službu v zahraničí v korunách, stanovená pro stejnou zahraniční operaci. Pokud bude výše zvláštního příplatku výhodnější, náleží po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vojákovi v korunách.
23
5. Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí podle části osmé zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Zanikne-li služební poměr vojáka nejpozději dnem 30. prosince 2014, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat pro přiznání výsluhových náležitostí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 2. Čl. V zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony. 3. Část třetí § 7 zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů. 4. Čl. I zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 5. Čl. XV zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. 6. Část druhá zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 7. Čl. VII zákona č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání. 8. Část druhá zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 9. Zákon č. 492/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část desátá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
24
11. Zákon č. 421/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 12. Část sedmnáctá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 13. Část čtvrtá zákona č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. 14. Část čtvrtá zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 15. Část osmá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. 16. Část padesátá čtvrtá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. 17. Část čtvrtá zákona 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 18. Část druhá zákona č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 19. Část dvacátá osmá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. 20. Část devátá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. 21. Nařízení vlády č. 222/1997 Sb., kterým se stanoví jednorázová peněžní náležitost pro příslušníky Policie České republiky. 22. Nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky. 23. Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech. 24. Nařízení vlády č. 328/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky. 25. Nařízení vlády č. 514/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech. 26. Nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání. 27. Nařízení vlády č. 336/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání. 28. Nařízení vlády č. 131/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění nařízení vlády č. 336/2007 Sb. 29. Nařízení vlády č. 131/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 30. Nařízení vlády č. 200/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 31. Nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání. 32. Nařízení vlády č. 376/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 33. Nařízení vlády č. 45/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ 25
Změna zákona o daních z příjmů Čl. IV V § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. V V § 16 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 470/2011 Sb., se slovo „přídavku“ nahrazuje slovy „služebního příspěvku“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
26
IV.
Důvodová zpráva I. Obecná část 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1.2 Definice problému Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon o vojácích z povolání“), byl vypracován na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2012. Původně stanovený termín pro předložení návrhu vládě byl prodloužen a nově stanoven do 31. března 2013. Na základě závěrů Bílé knihy o obraně se navrhuje nově upravit systém řízení kariér vojáků z povolání. Jedním z hlavních principů je postup v kariéře na základě stanovené rozhodné doby ve služebním zařazení. S tímto postupem bude také spojeno vyšší platové ohodnocení. Vojenská hodnost bude nově vyjadřovat postavení vojáka v systému ozbrojených sil České republiky. Bude odpovídat náročnosti služební činnosti a tomu bude odpovídat základní služební plat vyjádřený především služebním tarifem. Z tohoto důvodu je třeba upravit některá ustanovení zákona tak, aby byla v souladu s nově navrhovaným systémem odměňování vojáků z povolání. 1.2.1 Zcela nový systém odměňování vojáků z povolání se navrhuje jako stěžejní podpora řízení kariér vojáků z povolání. Stávající systém odměňování je založen zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 143/1992 Sb.). Tento zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. května 1992 svým charakterem a obsahem realizuje problematiku odměny za závislou práci v pracovním poměru, což je vzhledem k okolnostem jeho vzniku logické. Zvláštnosti služebního poměru ignoruje nebo je řeší z pohledu pracovního práva. Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru je založeno na relativně stabilní pracovní době s převahou činností v pracovních dnech. Požadovaný výkon práce lze v dostatečném předstihu plánovat a následně vyhodnocovat podmínky nároku na jednotlivé složky platu. Charakter výkonu služby je v mnoha případech diametrálně odlišný. Při plnění úkolů ozbrojených sil stanovených zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je naprosto zřejmé, že výkon služby v četných případech lze plánovat jen rámcově, často vzniká potřeba výkonu služby bez ohledu na denní a noční dobu či bez ohledu na den v týdnu. To vedlo při aplikaci stávajícího zákona č. 143/1992 Sb. k těžkopádnému a administrativně náročnému postupu. 27
Pro příklad lze uvést objem nařízené práce v sobotu a v neděli, v noci a ve svátek v působnosti resortu MO v roce 2012 (bez Vojenského zpravodajství). Administrativní zátěž vzniká nejen v tom, že tuto službu musí nadřízený nařídit a následně vyhodnotit, zda byla vykonána, v jakém rozsahu, ale zpracovat výkaz a následně prostřednictvím softwaru ji proplatit. Vzhledem k tomu, že tento režim výkonu služby je pro některé druhy služby či profese naprosto běžný, je administrativa s tímto spojená neadekvátní a zbytečná. Celkem bylo na tyto účely vyplaceno cca 136 mil. Kč, což tvoří pouhá 2 % objemu prostředků na platy pro kategorii vojáků z povolání. Nařízený výkon služby v roce 2012 v sobotu a v neděli v noci ve svátek (bez služby kompenzované formou náhradního volna)
Počet hodin 2 081 626 2 116 779 107 303
Služba vojáka z povolání je především přípravou a faktickým nasazením k řešení či eliminaci následků krizových situací či stavů. Tuto krizovou situaci nelze ve většině případů předvídat, natož ji plánovat a výkon služby směřovat do pracovních dnů. V tomto úhlu pohledu musí být tedy irelevantní v jaké denní či týdenní době je výkon služby realizován a finanční kompenzace výkonu služby v těchto dobách je neodůvodněná. Systém odměňování, který je nezávislý na vykazování a následném poskytování finančního zvýhodnění služby v noci, v sobotu či neděli a ve svátek, je naprosto běžným v armádách Severoatlantické aliance. 1.2.2 Služební poměr vojáka z povolání není deklarován jako celoživotní povolání a je založen ve většině odborností na kariérním principu. Dosavadní systém odměňování vojáků z povolání podle zákona č. 143/1992 Sb. je založený na zařazení nejnáročnější požadované činnosti do platové třídy se současným zvýhodňováním seniority. Základem kariérního prostředí je princip výběru nejkvalitnějšího personálu a jeho posun do vyšších, náročnějších pozic a pro zachování motivace musí být spojeno se současným výraznějším zvýšením platu. Stávající systém platových tříd se nekryje s konkrétními vojenskými hodnostmi, a proto nevytváří podmínky k výraznějšímu zvýšení platu při jmenování do vyšší hodnosti. Naopak se v praxi často stává, že při jmenování do vyšší hodnosti se současným přeložením vojáka do jiného místa výkonu služby výše určeného platu poklesne. To je způsobeno tím, že ve stávajícím služebním zařazení voják může dlouhodobě dosahovat výtečných výsledků, k čemuž bylo přihlédnuto při stanovení výše osobního příplatku. Na novém služebním zařazení doposud neprokázal dlouhodobě kvalitní výsledky služby, čemuž zpravidla odpovídá nižší výše osobního příplatku. Rozdíl mezi hodnostním příplatkem mezi dvěma nejbližšími hodnostmi je v řádu od jedné do několika stokorun. Výši hodnostního příplatku upravuje § 9 zákona č. 143/1992 Sb. takto: hodnost
hodnostní příplatek v Kč měsíčně 800 1 200 1 300 1 400 1 600 2 000
vojín svobodník desátník četař rotný rotmistr 28
nadrotmistr praporčík nadpraporčík štábní praporčík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál
2 300 2 600 3 100 3 700 3 100 3 300 3 500 3 700 4 000 4 300 5 100 5 600 6 100 6 800.
Druhým příkladem, k jakému v praxi dochází velmi často, je přechod ze systemizovaného místa na nižším organizačním stupni s nárokem na příplatek za vedení na systemizované místo na vyšším organizačním stupni, ale bez podřízených zaměstnanců. Případné zvýšení náročnosti výkonu služby je zohledněno zvýšením platového tarifu, které ale často nedosahuje poklesu platu ztrátou nároku na příplatek za vedení. V oblasti pracovního práva toto nelze považovat za problematické, protože zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce musí dát souhlas se změnou druhu požadované práce a má prostor pro jednání o výši platových podmínek spojených s touto změnou. V případě vojáků je situace naprosto odlišná. Vzhledem ke kariérnímu prostředí je naprosto žádoucí rotace personálu, ale vojákova vůle na zařazení na nové systemizované místo je irelevantní, pokud nesouhlasí, může pouze podat žádost o propuštění ze služebního poměru. V souladu s ustanovením § 6 zákona má služební orgán právo přeložit vojáka, a to kdykoliv a do jakéhokoliv místa výkonu služby. Současně rozhodnutí o výši platu, pokud odpovídá zákonným podmínkám, je rovněž plně v působnosti služebního orgánu a voják jej pouze bere na vědomí se zachováním práva na opravné prostředky. Tento problém je znázorněn na reálném příkladu v následující tabulce:
Funkce Tarifní plat v 8. stupni Příplatek za vedení Osobní příplatek Hodnostní příplatek Zvláštní příplatek Určený plat celkem
Náčelník skupiny štábu brigády kapitán, 11. platová třída 19 550 1 800 5 000 3 500 2 000 31 850
Důstojník velitelství společných sil major, 12. platová třída 21 180 0 5 000 3 700 2 000 31 880
1.2.3 V důsledku aplikace restriktivní politiky vlády ve veřejných financích formou novely zákona o daních z příjmů a novely nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů, došlo v období posledních třech let k výraznému propadu příjmů vojáků z povolání. Dnem 1. ledna 2011 byly vojákům 29
z povolání sníženy tarifní platy plošně o 10 %. Dále bylo zrušeno osvobození některých příjmů vojáků z povolání od daně z příjmu fyzických osob a funkčních požitků a další příjmy vojáků z povolání nebudou osvobozeny od daně od roku 2015. Postupné, ale již dlouhodobé snižování příjmů vojáků z povolání narušuje důvěru v systém odměňování a tento stav se negativně projevuje neochotou především starších, zkušených vojáků prodlužit dobu trvání služebního poměru (služební poměr vojáka z povolání je výlučně obdobou pracovního poměru na dobu určitou) nebo ochotou prodloužit tuto dobu jen o jeden až dva roky. 1.2.4 Stávající systém odměňování dává služebnímu orgánu velké pole působnosti ke stanovení platu konkrétnímu vojákovi. Je to umožněno především osobním příplatkem, který může být stanoven až do výše 50 % platového tarifu odpovídajícího nejvyššímu tarifu v platové třídě, do které je voják zařazen (ve zvláštních případech až do výše 100% platového tarifu) a příplatku za vedení, který je rovněž stanoven rozpětím ve vztahu k náročnosti řídící práce, resp. druhu vedoucí pozice. V praxi to znamená, že voják na základní funkci v hodnosti svobodník může mít stanovený plat v šesté platové třídě a v prvním platovém stupni ve výši 12 200 Kč, ale také 19 700 Kč. Ve vyšších platových třídách a ve vedoucích funkcích je tento rozdíl markantnější. Např. velitel praporu, který je zařazen v 11. platové třídě a převážně v 9. platovém stupni, může mít stanovený plat 26 790 Kč, ale také 40 600 Kč nebo vedoucí oddělení na Ministerstvu obrany s odpovědností za koncepční a normotvornou činnost zařazený ve 13. platové třídě a desátém platovém stupni může mít plat ve výši 33 230 Kč, ale také 62 370 Kč. Vzhledem k tomu, že o výši platu rozhoduje cca 350 služebních orgánů, kteří subjektivně posuzují rozhodné skutečnosti odlišně, zaručeně dochází k rozdílnému odměňování u vojáků konajících službu v obdobných podmínkách. Tento stav lze dokumentovat v následující tabulce, kde jsou uvedeny minimální a maximální výše určených platů platovým výměrem vojákům z povolání ve vztahu ke služebnímu zařazení a v druhém případě ve vztahu k vojenské hodnosti. Z tabulek je zřejmé, že vojáci v nižší vojenské hodnosti mohou mít určený plat i výrazně vyšší než vojáci v hodnostech vyšších, a to i o několik vojenských hodností a dokonce i hodnostních sborů (desátník x brigádní generál). Obdobné je to i u funkcí; nejlépe placený velitel družstva svým platem přesahuje některé velitele čet a dokonce i rot. Porovnání minimálních a maximálních určených platů platovými výměry u vybraných funkcí:
Funkce Hodnost minimální Plat maximální
družstva rotný 16 400 26 640
velitel čety roty poručík kapitán 18 380 23 710 30 380 37 180
praporu podplukovník 33 160 43 760
Porovnání skutečných minimálních a maximálních platů určených platovými výměry podle vojenských hodností: desátník 12 120 40 100 Přiznané četař 12 520 složky 25platu 520 Vojenská hodnost minimální maximální rotný 14 610 27 860 svobodník 12 510 020 20 920 000 rotmistr 15 31 30
nadrotmistr praporčík štábní praporčík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor
17 880 20 120 26 320 17 700 19 250 22 300 23 050 26 140 28 730 37 070 47 900
32 330 40 400 33 700 50 000 40 820 61 100 52 180 61 110 77 770 79 500 79 070
1.2.5 Kriteria pro zařazování vojáků z povolání do platových tříd se nekryjí s kriterii pro jmenování do konkrétní vojenské hodnosti. Podle katalogu činností jsou některé druhy práce zařazeny do vysokých platových tříd. Největší rozdíly jsou například u výkonného letce, sportovce, umělce, pedagoga či lékaře, farmaceuta nebo zubního lékaře. Níže uvedená tabulka ukazuje aktuální rozptyl přiznaných platových tříd vojákům z povolání v jednotlivých hodnostech. Tento stav je typický např. pro vojenskou hodnost praporčík, který je zastoupen v devíti z jedenácti využívaných platových tříd. Vojenská hodnost generálporučík generálmajor brigádní generál plukovník podplukovník major kapitán nadporučík poručík štábní praporčík nadpraporčík praporčík nadrotmistr rotmistr rotný četař desátník svobodník
16 x x x
15
14
Skutečná platová třída 13 12 11 10 9
x x x x x
x x x x x x x x
x x x x x x
x x x x
x x x x x x
x x
x
x
31
x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x
8
x x x x x x x
7
6
x x x x x x x
x x x x x x
Pokud neexistuje striktní propojení výše platu se zastávanou pozicí, nelze garantovat zvýšení platu při jmenování do vyšší hodnosti (resp. služebního zařazení) a pokud voják v nižší hodnosti má neúměrně určený vysoký plat, neexistuje způsob finanční motivace ke kariérním růstu. To blokuje prostupy mezi vojenskými hodnostmi, a tudíž blokuje celý kariérní systém. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Právní úprava průběhu služby vojáků z povolání je obsažena v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis byl za dobu jeho účinnosti již několikrát novelizován. K poslední úpravě došlo v roce 2012, a to zákonem č. 122/2012 Sb. Právní úprava platového systému vojáků z povolání je v současné době upravena zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v době svého vzniku sjednocoval právní úpravu platového systému všech zaměstnanců tzv. rozpočtové sféry bez rozdílu, zda se jejich pracovní vztahy řídily zákoníkem práce nebo služební vztahy samostatnými služebními zákony, a zůstal pro ně v totožné formě platný až do konce roku 2006. Po nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nově upravil platový systém zaměstnanců v pracovním poměru, zůstal zákon č. 143/1992 Sb. platný pouze pro vojáky z povolání. Pro ostatní příslušníky ve služebním poměru je systém odměňování upraven v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Stav, kdy platový systém podle zákona č. 143/1992 Sb. zůstává v platnosti pouze pro vojáky z povolání, je provizorní a vyžaduje novou zásadní úpravu, která bude řešit platový systém vojáků z povolání zcela nově. Zákon o vojácích z povolání obsahuje řadu zmocňovacích ustanovení na zpracování prováděcích právních předpisů, upravujících podrobněji některá ustanovení zákona. Některé z těchto prováděcích právních předpisů bude nutno, v souvislosti s nově navrhovanou novelou zákona o vojácích z povolání, upravit, resp. zpracovat nově. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Návrh zákona, vzhledem k předmětu právní úpravy, se nedotýká subjektů stojících mimo rámec organizace Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky. 1.5 Popis cílového stavu Cílem nově navrhované právní úpravy je, aby ozbrojené síly České republiky mohly k plnění úkolů při zajišťování bezpečnosti České republiky získávat kvalitní vojenský personál, který bude náležitě platově ohodnocen. Možnosti získání platového ohodnocení budou pro jednotlivce transparentní, založené na potřebách ozbrojených sil a cíleně řízeném osobním úsilí a kvalitě plněných úkolů a současně bude jak podmínkami pro postup v kariéře tak podmínkami pro růst platu motivován k rozvoji svých schopností a služebnímu kariérnímu růstu. Návrh je založen na principu nároku na spravedlivou odměnu za vykonanou službu, dále na principech jednoduchosti, transparentnosti a snížení subjektivního vlivu služebního 32
orgánu oprávněného rozhodovat o výši služebního platu. Společně s principem jednoduchosti se sleduje snížení administrativní zátěže při poskytování platu. Návrh musí umožňovat opravné prostředky tak, aby se účastník řízení mohl domáhat svých nároků, a to i soudně. Dalším cílem je, aby navržený systém odměňování využíval stávající zdroje, resp. aby finanční prostředky potřebné na realizaci nové právní úpravy byly zabezpečeny v rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany bez požadavku na zvýšení jejich objemu. Musí být tedy zvoleno takové řešení, které bude představovat pouze využití prostředků vyčleněných na osobní mandatorní výdaje uvnitř kapitoly Ministerstva obrany. Současně dojde k implementaci práva Evropského společenství na oblast rozvržení doby služby vojáků. 1.6 Zhodnocení rizika Současná právní úprava neumožňuje větší měrou prosadit přímou úměru mezi kariérním růstem vojáka z povolání a jeho platovým ohodnocením. Existuje řada složek platu, které deformují celkovou výši platu tak, že voják v nižším postavení může dosáhnout vyšší plat než voják v postavení vyšším. Tyto složky platu závisí více na splnění formálních předpokladů a spotřebě času, než na kvalitě plnění služebních povinností. V přiznávání tzv. nenárokových složek platu převažují subjektivní postoje hodnotitele nad objektivně měřitelnými hodnotami. V případě nečinnosti tedy budou přetrvávat problémy uvedené v bodě 1.2 této důvodové zprávy a bude přetrvávat stav uvedený v bodě 1.3. Jedná se především o nepropojení kariérního růstu s platovým ohodnocením, vysoký podíl subjektivního vlivu služebního orgánu s pravomocí určovat plat a administrativní zátěž při zúčtování platů.
2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 0 Zachovává se stávající stav popsaný v části 1.3. To by znamenalo, že by nedošlo k žádoucí úpravě v řízení služebních kariér vojáků z povolání a zůstal by zachován nevyhovující systém odměňování vojáků z povolání. 2.2 Varianta I Navrhovaná varianta spočívá v přijetí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnující systém odměňování spočívající v modifikaci systému odměňování stanoveného pracovním právem pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. Tento systém odměňování je založen na nárokové základní složce platu, která odráží nejnáročnější požadovaný druh práce a zohledňuje zkušenosti v oboru požadované práce paušálně vyjádřené v letech (tzv. zápočet doby odborné praxe). Jedná se o systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě založený zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 33
Tento systém odměňování dále finančně zohledňuje formou příplatků náročnost řídící práce, potencionální riziko spojené s výkonem požadované práce. Na rozdíl od úpravy založené zákoníkem práce tato varianta řeší poskytování kompenzace za výkon práce ve specifických podmínkách, kterými je práce v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek apod. v základní složce platu. Vzhledem k tomu, že tento systém odměňování vychází původně ze zákona č. 143/1992 Sb., je ve svém základu totožný se stávajícím systémem odměňování vojáků z povolání. Základní princip odměňování tak zůstává totožný a nezávislý na vojenských hodnostech. Pokud by výše příplatku za vedení, zvláštního příplatku a osobního příplatku zůstala stanovena rozpětím, zůstává zachována vysoká míra subjektivního rozhodování o výši platu. Na rozdíl od stávajícího stavu by tzv. nepravidelné složky platu byly zahrnuty do základní složky – do tarifu formou paušálního navýšení. Tím by se žádoucím způsobem potlačil význam výkonu služby v noci či o víkendech a současně se sníží administrativní náročnost. Tento model je uplatněn u příslušníků bezpečnostních sborů České republiky. Počet platových tříd se kryje s počtem hodností příslušníků bezpečnostních sborů, stupnice platových tarifů je členěna do 12 platových stupňů v závislosti na délce praxe. K základní složce platu jsou dále poskytovány příplatky za vedení, zvláštní a osobní. Tzv. nepravidelné složky platu byly v původním návrhu zcela zahrnuty do základní platové složky, která ale byla v důsledku rozpočtových úspor snížena. Proto byla přijata právní úprava, která zakládá nárok příslušníka bezpečnostního sboru na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce, popř. má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. 2.3 Varianta II Navrhovaná varianta spočívá v přijetí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnující nový systém odměňování založený na částečné paušalizaci základních složek platu a absolutní paušalizací nepravidelných složek platu. Přijetím této varianty dojde k vytvoření podmínek pro udržení konkurenceschopného postavení ozbrojených sil na trhu práce, řízení kariér vojáků z povolání a jejich motivaci ke kariérnímu růstu. Výše základní složky platu je stanovena s přihlédnutím nejen k nejnáročnějším požadovaným druhům služby, ale i k požadavkům na manažerské (velitelské) schopnosti a na obecné riziko výkonu vojenského povolání. Dále je tento systém založen na paušalizaci některých složek platu, jejichž objem je ve větší či menší míře zahrnut do základní složky platu. Platové třídy jsou označovány vojenskými hodnostmi. Základní složka platu zahrnuje platový tarif, dále příplatek za vedení, hodnostní příplatek a osobní příplatek a dále je paušálně rovněž zohledněn výkon služby v sobotu a v neděli, v noci, ve svátek a služba přesčas v pracovních dnech. Vedle základního platu náleží rizikové příplatky např. výkonným letcům, výsadkářům, příslušníkům Vojenského zpravodajství a Vojenské policie.
34
II.1
Výše základní složky platu je automaticky zvyšována v závislosti na době odborné praxe nebo v závislosti na celkové době trvání služebního poměru. Tento model vychází z odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a je použitý např. u ozbrojených sil Slovenské republiky. V jejich systému odměňování je výše hodnostního platu závislá na nejnáročnější požadované činnosti, která je spojena s vojenskou hodností a v příslušné hodnosti dále podle zápočtu doby trvání služebního poměru. Eliminace nežádoucího dlouhodobého setrvání v konkrétní hodnosti je řízena maximální délkou služebního poměru, která je úměrně stanovená dosažené vojenské hodnosti.
II.2
Výše základní složky platu je zvyšována v závislosti na dosahovaných výsledcích. Eliminuje se ohodnocení seniority, preferuje se kvalita výkonu práce nebo služby. Současně je výrazněji posílen zájem odměňovaného na kariérním růstu, nikoliv na jeho setrvání v jedné hodnosti či co nejdelší dobu ve služebním poměru.
2.4 Varianta III Navrhovaná varianta spočívá v přijetí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnující nový systém odměňování v podobě jedné složky platu. Model jedné základní složky platu je obdobou smluvního platu běžného v komerčním prostředí. V podmínkách služebního poměru vojáka z povolání je nepřípustný smluvní vztah, proto výše základní složky platu musí být stanovena právním předpisem. Tento systém odměňování je založen na naprosto paušálním odměňování za výkon služby. V základní složce platu jsou zahrnuty veškeré faktory ovlivňující výkon služby. Výhodou tohoto systému je naprosto transparentní odměňování, které dává jednoznačný signál příslušníkům ozbrojených sil, pokud budou v kariéře úspěšní, zabezpečují si vyšší příjem. Tento model ale neumožňuje ohodnotit výraznější specifika podmínek výkonu služby u vojáků ve stejné hodnosti (výkonný letec, pyrotechnik, výsadkář apod.). Na tomto systému odměňování je založeno třeba odměňování britské armády s tím, že tato jedna složka platu se pravidelně ročně automaticky zvyšuje; současně je stanovena poměrně nízká horní hranice, aby byl dán signál vojákovi, že není žádoucí v konkrétní hodnosti dlouhodobě setrvat.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů Návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky, ani z rozpočtů územních samosprávných celků. Rovněž se nepředpokládají dopady do sociální sféry, dopady na životní prostředí, dopady na podnikatelské prostředky, ani dopady na sociální skupiny chráněné právními předpisy proti diskriminaci. 3.1 Vyhodnocení nákladů
35
Novela zákona má dopady do oblasti nákladů v uvedených oblastech. Dojde k přijímání nových personálních opatření v souvislosti s řízením kariér prostřednictvím rozhodné doby. S tím souvisí určitý nárůst administrativy. Při současném počtu přijímaných personálních opatření (cca 60 tis. ročně) a při současné úspoře administrativy v souvislosti s jednodušším a stabilnějším stanovováním služebního platu vojákům z povolání podle nového systému odměňování však půjde o zanedbatelné náklady. Implementací pravidel vycházejících z práva Evropské unie do rozvržení doby služby dojde k určitému navýšení administrativy spojené se sledováním povinného nepřetržitého odpočinku. Náklady s ní spojené však nemohou převýšit úsporu, ke které dojde v souvislosti se zjednodušením tvorby podkladů pro výpočet platu vojáků z povolání, který se již nebude každý měsíc odvíjet od služby vykonávané v noci nebo ve dnech volna, případně ve služební pohotovosti. Dopady navrhovaných změn jsou uvedeny v tabulce. Navýšení prostředků u některých výdajových položek bude kryto úsporou vyplývající ze snížení počtu personálu Ministerstva obrany a Armády České republiky. Využití pouze zdrojů, které má resort Ministerstva obrany k dispozici na osobní mandatorní výdaje, bez dodatečného požadavku na zvýšení prostředků státního rozpočtu pro kapitolu Ministerstvo obrany, je základním kriteriem pro navrhované změny v zákoně o vojácích z povolání včetně nového systému odměňování. Návrh zákona tak není spojen s požadavky na navýšení prostředků kapitoly Ministerstva obrany ze státního rozpočtu České republiky, ani z rozpočtů územních samosprávných celků.
Kvantifikace výdajů na dosavadní systém (rok 2013) a nový systém odměňování
Druh výdaje
Přehled výdajů na dosavadní systém (rok 2013)
Přehled výdajů na nový systém v prvním roce účinnosti
Rozdíl
Výdaje na platy zaměstnanců ve služebním a pracovním poměru
9 188 251 000
10 088 530 400
900 279 400
Ostatní platby za provedenou práci
1 038 841 000
514 936 000
-523 905 000
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
4 156 110 000
4 378 050 110
221 940 110
Ostatní běžné mandatorní výdaje a fond kulturních a sociálních potřeb
3 469 667 000
2 867 280 873
-602 386 127
17 852 869 000
17 848 797 383
-4 071 617
Celkem mandatorní výdaje
Úprava náborového příspěvku je navržena v závislosti na změny, ke kterým na trhu práce došlo od posledního stanovení výše v roce 2002. Předpokládaný nárůst nákladů je uveden v následující tabulce.
36
počet
celková výše poskytnutého náborového příspěvku
2012
38
3 590 000 Kč
2014
40
6 580 000 Kč
nárůst
2 990 000 Kč
Poznámka: Výpočet vychází z nárůstu průměrného poskytnutého náborového příspěvku. Stejný objem prostředků lze očekávat i u novelou nově zavedeného kvalifikačního příspěvku. Ostatní změny v návrhu jsou technického charakteru v souvislosti s novým systémem odměňování vojáků z povolání a neplyne z nich zvýšení ani snížení nároků na státní rozpočet. 3.2 Vyhodnocení přínosů: Varianta 0 Tato varianta představuje zachování stávajícího stavu, což ve svém důsledku znamená, že by nedošlo k žádoucí úpravě v řízení služebních kariér vojáků z povolání a zůstal by zachován nevyhovující systém odměňování vojáků z povolání. Nenaplnili by se tak stanovené cíle – podpora kariérního prostředí, snížení administrativy, snížení subjektivního vlivu při stanovování složek platu. U variant I až III dojde k výrazné podpoře řízení kariér vojáků z povolání prostřednictvím zavedení rozhodné doby a systému odměňování. Náklady spojené s tímto krokem budou výrazně převýšeny zcela novou úrovní účinností systému řízení kariér a s tím spojené kvality personálu ozbrojených sil. Dopady do sociální sféry lze očekávat pouze u omezené skupiny vojáků z povolání a jejich rodin v souvislosti se snížením jejich příjmu. Ty souvisejí s adresnějším poskytováním příspěvků při zabezpečení bydlení a dojížděním do místa výkonu služby. Tyto dopady jsou však kompenzovány možností zvýšení celkových příjmů vojáka při jeho kariérním růstu. Varianta I Základní principy odměňování zůstávají totožné jako v systému odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb. se zachováním platových tříd, které jsou ve své podstatě nezávislé na vojenských hodnostech. Tím není zabezpečeno automatické výraznější zvýšení platu při kariérním postupu. Pokud by výše příplatku za vedení, zvláštního příplatku a osobního příplatku zůstala stanovena rozpětím, zůstává zachována vysoká míra subjektivního rozhodování na výši platu. Silnou stránkou této varianty je, že je již dlouhodobě odzkoušena a je v tuzemských podmínkách funkční. Nevýhodou je nepropojení výše platu s vojenskými hodnostmi, 37
minimální podpora kariérního růstu vojáků, stále vysoký podíl administrativní zátěže a motivace vojáků konat službu ve specifických podmínkách, které jsou finančně zajímavější. Model příslušníků bezpečnostních sborů sice propojuje platové třídy s hodnostmi, ale stále zachovává nárok na příplatek za vedení a osobní příplatek. Jak již bylo uvedeno výše, právě tyto složky, pokud jsou stanoveny velkým rozpětím, výrazně komplikují zásadu nezbytnou pro kariérní prostředí, a to že se služebním postupem, se jmenováním do vyšší hodnosti výrazně vzroste i plat. Především z tohoto důvodu bylo ustoupeno při posuzování variant a výběru výsledného řešení od obdobného modelu odměňování pro kategorii vojáků z povolání. Varianta II Výhodou tohoto modelu je částečná paušalizace některých složek platu určovaných formou platového výměru obvykle poskytovaných v odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Jedná se o transparentnější systém, který není založen na spotřebě času vojáka, ale na jeho efektivním využití podle potřeb nadřízeného služebního orgánu. Pozitivně lze hodnotit propojení výše základní složky platu a vojenské hodnosti, což je základní princip kariérního prostředí. Varianta uvedená pod označením II.1 oceňuje zkušenosti a „loajalitu“ vůči zaměstnavateli. Tento princip odměňování je výhodný pro udržení zaměstnanců v určité profesy nebo odbornosti po co nejdelší dobu. V pravidelných termínech vzniká zaměstnancům nárok na benefit v podobě nárůstu základní složky platu. V kariérním prostředí není cílem motivovat setrvání vojáka v konkrétním služebním zařazení nebo oceňovat délku trvání služebního poměru, ale výrazněji motivovat schopné jednotlivce k obsazení vyšších pozic. Ti, kteří ve výběru na jmenování do vyšší hodnosti neuspějí, budou v souladu se zákonem č. 221/1999 Sb. i. buď ponecháni ve stávajícím služebním zařazení prodloužením rozhodné doby, ii. nebo přeloženi na jiné služební místo se stejnou hodností (stejným platem) v rámci tzv. horizontální kariéry iii. anebo budou propuštěni ze služebního poměru. Varianta uvedená pod označením II.2 je založena na eliminaci zohledňování seniority a klade důraz na dosahované výsledky výkonu služby. Hlavní platovou motivací je kariérní růst, protože jedině s postupem do vyšší hodnosti dochází k výraznějšímu zvýšení platu. Základní platová složka nebo samostatný přípatek přímo ohodnocuje aktivitu vojáka a dlouhodobě dosahovanou kvalitu výsledků služby. Varianta III Model jedné složky platu, která je pevně spojena s hodností, je velmi výhodný pro kariérní systém. Pozitivně lze vnímat naprosto transparentní odměňování, které dává jednoznačný signál příslušníkům ozbrojených sil, pokud budou v kariéře úspěšní, zabezpečují si vyšší příjem. Za nevýhodu lze označit poskytování jedné složky platu bez možnosti ohodnocení některých specifických aspektů výkonu služby nebo profese a velmi problematický přechod ze stávajícího systému odměňování. Dále v podmínkách České republiky lze konstatovat, že z důvodu tlaku veřejného mínění a především médií by bylo velmi problematické tento model 38
odměňování prosadit ve vztahu k otevřeně přiznaným poměrně vysokým částkám jediné složky platu rovnající se celkovému hrubému příjmu vojáka (s výjimkou motivační složky formou odměny a specifického příplatku při vyslání do zahraniční operace spojené s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví). 4. Návrh řešení vyhodnocení variant Za nejvhodnější řešení se považuje varianta II.2 – přijetí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s novým systémem odměňování vyhodnoceným níže. Pro hodnocení variant systému odměňování bylo použito hodnocení 0 = nesplňuje, 1 = splňuje částečně nebo omezeně, 2 = splňuje. Podpora kariérního řádu je považována za prioritní, proto je hodnocení této oblasti bodově zvýhodněno dvojnásobně.
Kriterium
0
I
II.1
II.2
III
Paušální kompenzace režimu výkonu služby
0
2
1
2
2
Podpora kariérního prostředí
0
0
2
4
4
0
1
1
2
2
0
0
2
2
2
Snížení administrativy
0
1
1
2
2
Přímá motivace ke kvalitě a aktivitě
2
2
2
2
0
Celkem
2
6
9
14
12
Jednoduchost, transparentnost kriterií Snížení subjektivního vlivu na výši platu
Z uvedené tabulky vyplývá jako optimální varianta II.2, která je následována variantou III, II.1, I. Jako nejméně výhodná je logicky stávající forma odměňování označená jako varianta nulová. Varianta II.2 nejvíce naplňuje stanovené cíle a eliminuje problémy stávající právní úpravy definované v části 1.2 této důvodové zprávy. Hlavním principem navrhované právní úpravy je zachování zásady, že plat je vojákovi z povolání poskytován za dobu výkonu služby podle nejnáročnějších požadovaných služebních činností s omezením poskytování příplatků za specifické doby výkonu služby. Tím dojde k utlumení platové motivace spočívající zejména v umělém navyšování spotřeby času a zvýrazní se platová motivace vedoucí ke kvalitě a intenzitě výkonu služby v době k tomu určené. Postavení vojáka v systému ozbrojených sil bude vyjádřeno vojenskou hodností, náročností výkonu služby a odpovídajícím platovým ohodnocením. Vojenská hodnost bude mít z hlediska výše platu rozhodující a zásadní význam; v podstatě nahrazuje stávající platové třídy.
39
S ohledem na shora uvedené se nově navrhuje, aby vojenská hodnost vyjadřovala postavení vojáka v systému ozbrojených sil a aby tomuto postavení odpovídal základní plat, který bude vyjádřen služebním tarifem. Přiznání motivačních složek platu, kterými bude možno základní plat navýšit, bude záviset především na osobních vysledcích prokázaných vojákem a vyhodnocených ve služebním hodnocení, nikoliv na subjektivním pocitu služebního orgánu. Žádoucí výsledky budou přímo svázány s platovým hodnocením. Jako složky platu naplňující základní cíle byly zvoleny takto: Služební tarif – jako základní složka platu, která zahrnuje stávající platový tarif, příplatek za vedení, hodnostní příplatek a tzv. nepravidelné složky platu (příplatek za službu konanou nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce, příplatek za službu v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek a běžnou míru odměny za služební pohotovost). Služba nad základní týdenní dobu služby v rozsahu nad 300 hodin v kalendářním roce bude kompenzována náhradní dobou odpočinku. Ve výjimečném zákonem definovaném případě bude umožněna finanční kompenzace výkonu služby v opakovaném nasazení k zvláštních plnění úkolů ozbrojených sil. Výkonnostní příplatek, který nahrazuje osobní příplatek, ale jeho výše bude závislá na komplexním služební hodnocení vojáka, které je prováděno jednou ročně formou služebního písemného hodnocení. Maximální výše tohoto příplatku nepřekračuje stávající podmínky pro osobní příplatek, je stanovena pro vojáky v poddůstojnickém, rotmistrovském a praporčickém sboru do 20 % služebního tarifu a pro vojáky v hodnostním sboru důstojníků do maximální výše 15 %. Navíc bude možné dosáhnout této výše pouze postupně při trvalém výtečném výkonu služby. Příplatek za zvýšenou odpovědnost – tento příplatek kompenzuje odpovědnost vedoucího organizačního celku za majetkové a finanční operace, za správu materiálu a majetku státu, a to v řádu i několika miliard Kč. Nejedná se o kompenzaci velitelské a manažerské činnosti. Příplatek za služební pohotovost – který je určen vojákům z povolání, kteří jsou v souladu se svým služebním zařazením opakovaně a ve velkém rozsahu určováni do služebních pohotovostí. Zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí – které jsou obdobou stávajících složek platu a poskytují se při výkonu specifických činností. Odměna – okamžité ohodnocení mimořádného služebního úkolu nebo splnění služebního úkolu ve vysoké kvalitě. Výčet stávajících a navrhovaných složek platu: Stávající složky platu podle zákona č. 143/1999 Sb. Tarifní plat Příplatek za vedení Osobní příplatek Zvláštní příplatek Hodnostní příplatek 40
Složky platu podle návrhu zákona Služební tarif Výkonnostní příplatek Příplatek za službu v zahraničí Zvláštní příplatek Příplatek za zvýšenou odpovědnost
Odměna Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Příplatek za práci v noci Příplatek za práci sobotu a v neděli Příplatek za práci ve svátek Plat a příplatek za práci přesčas Odměna za pracovní pohotovost
Příplatek za služební pohotovost Odměna
Porovnání finanční náročnosti složek platu mezi stávajícím a navrženým platovým systémem Složka platu podle zákona č. 143/1992 Sb. Tarifní plat Hodnostní příplatek Osobní příplatek Příplatek za vedení Zvláštní příplatek Plat a příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek a odměna za pracovní pohotovost Ostatní (nesnížený plat, náhrada platu za nevyčerpanou dovolenou, apod.). Celkem
Roční náklad v roce 2012 v Kč 4 084 587 632 594 045 798 696 184 344 143 202 590 522 250 257 283 010 910 334 556 469 6 657 838 000
Složky platu v navrhovaném platovém systému Služební tarif Příplatek za zvýšenou odpovědnost Zvláštní příplatek Příplatek za služební pohotovost Ostatní Celkem
Předpokládaný roční náklad v Kč 7 487 366 400 6 600 000 365 040 000 25 200 000 7 884 206 400
5. Implementace a vynucování Návrh zákona, vzhledem k předmětu právní úpravy, se nedotýká subjektů stojících mimo rámec organizace Ministerstva obrany a ozbrojených sil. Proto implementace nové právní úpravy a její vynucování je plně v působnosti Ministerstva obrany. 6. Přezkum účinnosti
41
Navrhované změny zákona budou přezkoumávány průběžně Ministerstvem obrany.
7. Konzultace Návrh zákona byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem financí a odborem kompatibility Úřadu vlády ČR. Materiál byl rovněž konzultován s Ministerstvem vnitra. Základní nové principy odměňování byly dlouhodobě konzultovány s personálními a finančními pracovníky Ministerstev obrany Slovenské republiky, Polské republiky a Maďarské republiky, a to v rámci pravidelných setkání. Konzultovány byly i systémy odměňování s příslušníky jiných armád, především Francie, Velké Británie a USA. Nezbytné je však podotknout, že právě v těchto státech mají ozbrojené síly dlouholetou tradici a postavení ozbrojených sil a jejich společenský význam je diametrálně odlišný od České republiky. Proto za velmi přínosné lze považovat zkušenosti ozbrojených sil Slovenské republiky pro svou blízkost jak společenským, politickým, tak i ekonomickým aspektům. Vybraná varianta návrhu systému odměňování byla s ohledem na specifickou skupinu adresátů konzultována pouze s Ministerstvem práce a sociálních věcí, se kterým došlo k dohodě o zrušení zákona č. 143/1992 Sb. a s ním souvisejících předpisů. 8. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s Ústavou České republiky, ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Zhodnocení bylo provedeno ve vztahu k čl. 1 a 2 Ústavy České republiky. Jsou respektovány články 2, 3, 4, 28, a 36 Listiny základních práv a svobod. Rovněž jsou respektována práva na uspokojivé pracovní podmínky a na pomoc od státu pro rodiče, kteří pečují o děti. Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Na záležitosti, které jsou předmětem úpravy návrhu části zákona, který upravuje poskytování služebního platu vojákům z povolání, se vztahují tyto mezinárodní smlouvy: - Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 111/1958, o diskriminaci v zaměstnání a povolání (č. 465/1990 Sb.). - Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 100/1951, o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 450/1990 Sb.). Návrhem zákona je do právního řádu České republiky přímo implementováno právo EU. Návrh není s právem EU v rozporu. Návrhu zákona se dotýkají zejména následující předpisy EU: - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, - směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, 42
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, - směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, - směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, - směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54 ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, - směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES, - články 18 a 45 Smlouvy o fungování EU, - rozsudek C-132/04 ve věci Komise v. Španělsko, - rozsudek C-397/01 až C-403/01 ve věci Pfeiffer a další, - rozsudek C-14/04 ve věci Dellas, - rozsudek C-214/10 ve věci KHS AG, - rozsudek C-332/05 ve věci Celozzi. Pravidla pro rozvržení doby služby vojáků byla upřesněna tak, aby závazky vyplývající z první uvedené směrnice byly bezezbytku naplněny (základní týdenní doba služby v délce 40 hodin bez započítání přestávky, upřesnění vyrovnávacích období, pravidla čerpání přestávky ve službě, přenos náhradního odpočinku při krácení nepřetržitého odpočinku mezi službami a v týdnu). U činností, které spadají pod výjimku z uvedené směrnice na základě čl. 2 odst. 2 směrnice Rady 89/391/EHS, je upřesněno nejen věcné vymezení těchto činností (u služební pohotovosti ve vojenských objektech a nepřetržitém vojenském výcviku), ale jsou upřesněny i podmínky poskytnutí přiměřeného odpočinku a volna za službu v těchto zvláštních situacích. Nově se stanovuje také možnost zvláštního postupu rozvržení doby služby pro vojáky z povolání zařazené ve sboru čekatelů. Jejich obsah služby je shodný s běžným vysokoškolským studiem studentů na civilních vysokých školách, a rozvržení doby služby proto vyžaduje jistá specifika. I v tomto případě však zákon nařizuje naplnění základních pravidel vyžadovaných evropským právem v zákonem určeném vyrovnávacím období. Zákon o vojácích z povolání tak bude v oblasti rozvržení doby služby po schválení předložené novely plně v souladu s uvedenými předpisy Evropského společenství. Návrh zákona není v rozporu ani se závazky k NATO, z nichž nevyplývá povinnost členských států jednotně upravit vznik, průběh a zánik služebního poměru vojáků z povolání, ani jejich sociální náležitosti. Konkrétní práva a povinnosti vojáků jsou specifikovány v rámci národního zákonodárství. Navrhovaná právní úprava respektuje rovné postavení mužů a žen ve služebním poměru vojáka z povolání. 9. Předpokládaný finanční dopad navrhované právní úpravy
43
Realizace návrhu novely zákona o vojácích z povolání nebude vyžadovat zvýšené finanční nároky na státní rozpočet. Finanční krytí upravovaných nebo nově navrhovaných institutů bude zabezpečeno v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, a to přesunem finančních prostředků v rámci položkové skladby rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Přehled těchto opatření a výdajů je uveden opětovně v závěrečné tabulce. Jedním z opatření k dosažení uvedeného cíle je snížení počtů zaměstnanců resortu MO. V kategorii občanských zaměstnanců je plánováno pro rok 2014 dosažení celkových počtů 7063 a pro kategorii vojáků z povolání 21994. Celkově v porovnání s rokem 2012 jde tedy o snížení celkem 2677 zaměstnanců, což představuje úsporu prostředků na platy ve výši 800 mil. Kč, která bude využita pro financování nového platového systému. Kategorie zaměstnanců
Rok 2013
Rok 2014
Rozdíl
Počet občanských zaměstnanců
8 081
7 293
-788
Počet vojáků z povolání
23 653
21 994
-1 659
Celkem
31 734
29 287
-2 447
Potřebný objem prostředků na platy pro zabezpečení 21 994 vojáků z povolání je kalkulován v prvním roce účinnosti ve výši cca 7,9 mld. Kč, a to v následující struktuře: Hodnost vojín svobodník čekatel desátník čekatel četař čekatel rotný čekatel rotmistr čekatel nadrotmistr čekatel svobodník desátník četař rotný rotmistr nadrotmistr praporčík nadpraporčík štábní praporčík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor 44
Služební tarif
Počty VZP
8 800 9 200 9 600 10 000 10 400 10 800 11 200 19 300 20 400 21 600 25 200 27 000 28 800 30 800 33 000 43 000 29 000 33 000 38 000 43 000 48 000 58 000 68 000 78 000
265 192 152 101 74 13 3 1 028 3 344 2 796 1 401 2 380 1 893 1 616 601 7 760 1 269 1 592 1 061 1 040 378 13 10
Roční objem prostředků na platy 27 984 000 21 196 800 17 510 400 12 120 000 9 235 200 1 684 800 403 200 238 084 800 818 611 200 724 723 200 423 662 400 771 120 000 654 220 800 597 273 600 237 996 000 3 612 000 264 480 000 502 524 000 725 952 000 547 476 000 599 040 000 263 088 000 10 608 000 9 360 000
generálporučík 88 000 armádní generál 98 000 Služební tarify celkem Zvláštní příplatek - riziko Příplatek za zvýšenou odpovědnost Příplatek za služební pohotovost Celkem rozpočtová náročnost
4 1
4 224 000 1 176 000 7 487 366 400 365 040 000 6 600 000 25 200 000 7 884 206 400
Kvantifikace výdajů na dosavadní systém (rok 2013) a nový systém odměňování
Druh výdaje
Přehled výdajů na dosavadní systém (rok 2013)
Přehled výdajů na nový systém v prvním roce účinnosti
Rozdíl
Výdaje na platy zaměstnanců ve služebním a pracovním poměru
9 188 251 000
10 088 530 400
900 279 400
Ostatní platby za provedenou práci
1 038 841 000
514 936 000
-523 905 000
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
4 156 110 000
4 378 050 110
221 940 110
Ostatní běžné mandatorní výdaje a fond kulturních a sociálních potřeb
3 469 667 000
2 867 280 873
-602 386 127
17 852 869 000
17 848 797 383
-4 071 617
Celkem mandatorní výdaje
10. CIA I. Zhodnocení korupčních rizik 1. Přiměřenost Předložený návrh novely zákona č. 221/1999 Sb. je svým rozsahem přiměřený cílovému stavu, tj. upravuje zejména instituty, které souvisejí s návrhem nové právní úpravy odměňování vojáků z povolání. Nerozšiřuje ani nestanovuje nové kompetence orgánů veřejné správy a zachovává současný rozsah vztahů upravený zákonem o vojácích z povolání. Naopak omezuje kompetence služebních orgánů ovlivňovat služební plat vojáka z povolání. 2. Efektivita Návrh novely zákona poskytuje služebním orgánům dostatečné pravomoci k vynucování povinností stanovených zákonem č. 221/1999 Sb. a ostatních zákonů branného zákonodárství k plnění úkolů obrany České republiky. 3. Odpovědnost Ze zákona č. 221/1999 Sb. je patrno, že odpovědnými služebními orgány pro rozhodování jsou prezident republiky a ministr obrany a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta republiky nebo rozkazem ministra obrany velitelé náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. Ve všech případech rozhodování jsou služební orgány vojákům ve služebním poměru známy. 45
Jejich okruh je dostatečně široký, aby bylo možné přijímat rychlá a účinná rozhodnutí a opatření. 4. Opravné prostředky Proti nesprávnému rozhodnutí služebního orgánu se využívají opravné prostředky založené zákonem č. 221/1999 Sb. Jedná se o odvolání (viz § 144, 145a odst. 6 až 8, 149 a 150), popř. stížnost (viz § 153). Rozhodnutí služebních orgánů pak podléhají přezkumu ve správním soudnictví. 5. Kontrolní mechanizmy V rezortu Ministerstva obrany existuje funkční systém kontroly činnosti jak služebních orgánů, tak i vlastní činnosti vojáků ve služebním poměru při výkonu služby.
II. Specifické podmínky vyplývající z charakteru korupčních příležitostí spojených s obsahem novely zákona 1. Poptávková stránka Příslušný služební orgán, který je kompetentní rozhodovat v dané oblasti, je stanoven zákonem nebo vnitřním předpisem Ministerstva obrany. Obecně se rozhodnutí vydávají postupem stanoveným správním řádem. K jednotlivým rozhodnutím se zakládá správní spis, který umožňuje přezkum postupu služebního orgánu při jeho rozhodování. Pokud rozhodování správnímu řádu nepodléhá (rozkazy a rozhodnutí organizačního charakteru), je postup upraven vnitřními předpisy s tím, že jsou-li požadavky pro toto rozhodování nižší než v případě obecné úpravy (např. není požadována písemná forma rozhodnutí, personální rozkaz nemusí obsahovat v některých případech odůvodnění, apod.), je vyžadováno vždy alespoň zaznamenání dostatečného důvodu k rozhodnutí, které umožňuje jeho zpětnou kontrolu. Na rozhodování služebního orgánu se podílejí i příslušné odborné orgány. Tím jsou maximálně oslabeny podmínky pro možné korupční jednání. Výrazným způsobem dochází k omezení správního uvážení služebních orgánů v oblasti stanovení služebního platu. Většina peněžních dávek poskytovaných vojákovi podle přijaté novely bude odvozena přímo z jeho služebního zařazení nebo sociálního postavení. 2. Nabídková stránka Přijetí návrhu novely zákona č. 221/1999 Sb. se dotkne všech vojáků z povolání a potažmo všech vojenských útvarů a zařízení rezortu Ministerstva obrany. Snahám o to, aby se vojáci z povolání vyhýbali určitým povinnostem nebo naopak, aby se domáhali zařazení do činností, které se považují za prestižní nebo jinak výhodné, se čelí zachováním zákonných prostředků pro rozhodování. Navíc existuje vnitřní kontrolní systém Ministerstva obrany, který není závislý na zákonu č. 221/1999 Sb. III. Transparence a otevřená data Předložený návrh novely zákona nemá vliv na současnou dostupnost informací o činnosti ozbrojených sil podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, pokud podle § 7 a § 11 uvedeného zákona nepodléhají ochraně z důvodu utajení. Současně se zakládá povinnost ministerstva poskytovat data do Informačního systému o služebních platech, jehož vedení je v gesci Ministerstva financí.
46
IV. Přiměřenost postupů, procesů a sankcí Návrh novely zákona č. 221/1999 Sb. nestanovuje postupy, které by odporovaly zásadám právního řádu České republiky. Postupy a sankce uvedené v návrhu novely zákona jsou přiměřené při srovnání se stávající právní úpravou. Vnitřní kontrolní systém Ministerstva obrany používá jako nástroj i opatření protikorupčního programu. Zjištěná korupční rizika v oblastech, které spadají do aplikace návrhu novely zákona č. 221/1999 Sb. budou vnitřním kontrolním systémem vyhodnocována a zpětně k nim budou přijímána opatření k prevenci, včetně případné úpravy právního předpisu. II. Zvláštní část K části první, čl. I: K bodu 1 Jedná se o úpravu, která odstraňuje duplicitní ustanovení. Služební orgán ke stanovení platu vydává vojákovi od účinnosti zákona č. 122/2012 Sb., který novelizoval zákon o vojácích z povolání, personální rozkaz podle § 145a. Zahrnutí této části do rozhodnutí o povolání je tak nadbytečné. K bodu 2 a 3 Jedná se o úpravu, která stanoví, že změna doby trvání služebního poměru jejím prodloužením bude prováděna příslušnými služebními orgány pouze z moci úřední. Souhlas vojáka s touto změnou bude zachován. Navrhovaná úprava dále stanoví, že změna doby trvání služebního poměru jejím zkrácením může být služebním orgánem provedena pouze ze závažných důvodů, a to osobních nebo sociálních. Navrhovaná úprava rovněž stanoví, které sociální důvody připadají v úvahu a stanoví další podmínky pro zkrácení doby trvání služebního poměru. S odvoláním na směrnici 1999/70/ES, která se týká zabránění zneužití po sobě jdoucích pracovních/služebních poměrů na dobu určitou, je třeba na vysvětlenou uvést, že u vojáků z povolání nehrozí v žádném případě diskriminace podle čl. 4 přílohy této směrnice. Služební poměry se uzavírají na dobu určitou se všemi vojáky z povolání. Ke zneužití uzavírání po sobě jdoucích poměrů podle čl. 5 citované směrnice tak nedochází. K bodu 4 Do zákona se doplňují další místa, kde voják může konat službu na území státu a upravuje se, že se jedná o potřeby České republiky namísto dosavadních potřeb ozbrojených sil. Tato úprava vychází z ustanovení § 2 odst. 1 zákona, které stanoví, že voják z povolání je ve služebním poměru k České republice. K bodu 5 Jedná se o upřesnění charakteristiky služebního zařazení vojáka v organizační struktuře popisem nejsložitějších služebních činností, které vykonává. Akcentován je soulad vojenské hodnosti, požadované kvalifikace, závěrů služebního hodnocení, doby výkonu služby v hodnosti a skutečně dosažené kvalifikace. Navrhovaná úprava vytváří předpoklady k zákonnému stanovení služebního platu podle nového platového systému vojáků z povolání.
47
K bodu 6 Navrhovaná úprava souvisí s návrhem nového platového systému vojáků z povolání. K bodu 7 Rozhodná doba ve služebním zařazení je zcela nový institut. Jeho zavedením by mělo dojít k podstatnému zlepšení řízení personální práce s vojáky. Ve své podstatě jde o zavedení kariérního řádu, jaký uplatňují alianční armády (např. Velká Británie, USA, Francie a v modifikované podobě i Slovensko nebo Maďarsko). Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu zabezpečí, že poměrně rozsáhlá úprava přiřazující konkrétní rozhodné doby ke konkrétním typovým služebním zařazením nebude obsažena v zákoně, ale bude upravena právním předpisem. K bodu 8 Při náboru vojáků ze zálohy nebo v důsledku organizačních změn nebude vždy možné některé vojáky zařadit a jmenovat do hodnosti, kterou v průběhu předchozí služby dosáhli. Je proto třeba připustit, že výjimečně bude možno takového vojáka jmenovat při jeho novém služebním zařazení i do hodnosti nižší. Při ukončení služebně právního vztahu a následném zařazení vojáka do zálohy, mu bude náležet nejvyšší hodnost, kterou voják v průběhu celé činné služby dosáhl. K bodu 9 V důsledku nové právní úpravy služebního platu vojáků z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu s dosavadním textem zákona. K bodu 10 Zavedením tohoto institutu se aplikují zásady kariérního řádu. Podstatou tohoto institutu je uzákonění základních předpokladů, které voják musí splnit, aby mohl být jmenován do vyšší hodnosti, která je stanovena pro zařazení na dané služební zařazení. Předkladatel předpokládá po zavedení nového systému řízení kariér výběr pro jmenování do vyšší hodnosti provádět po posouzení naplnění podmínek vojáky v poradních komisích, které budou služebními orgány zřizovány podle nově vydaného vnitřního předpisu. K bodu 11 Úprava se navrhuje vzhledem k požadavku na prodloužení nejkratší doby výkonu služby u vojáků v hodnostech svobodník, desátník, četař z jednoho roku na dva roky. K bodu 12 Služebním orgánům, které mají pravomoc určovat vojáky v daných hodnostech do dispozice v těch případech, kdy není možné rozhodnout o jejich služebním zařazení, se umožňuje určovat je do dispozice až na dobu 6 měsíců. Působnost těchto služebních orgánů upravuje vnitřní předpis, který schvaluje ministr obrany. K bodu 13 V závislosti na vývoji právní úpravy v této oblasti se navrhuje upravit i dané ustanovení, aby odpovídalo současným právním předpisům. Jde o situace, kdy voják (otec) převezme péči o dítě v době, kdy by matce dítěte náležela mateřská dovolená.
48
K bodu 14 Jedná se o doplnění nového důvodu k určení vojáka do dispozice v době, kdy nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen. Využití tohoto ustanovení přichází v úvahu u vojáků vykonávajících službu v zahraničních operacích. K bodu 15 Dosavadní právní úprava stanovovala služebním orgánům povinnost zajišťovat místo, z kterého byl voják určen do dispozice z určených důvodů, až po dobu 1 roku. Na základě praktických zkušeností z personální práce se tato doba navrhuje zkrátit na 6 měsíců. K bodu 16 Stávající právní úprava upravuje pouze dočasné pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení. Na základě praktických zkušeností z uplatňování tohoto institutu se přistupuje k jeho úpravě a upřesnění. Současně se do zákona vkládá nový institut, který upravuje podmínky, kdy je voják povinen zastupovat svého nadřízeného nebo vojáka zpravidla se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností (viz bod 17). K bodu 17 Institut zastupování je v současné době upraven zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že citovaný zákon bude nahrazen novým platovým systémem vojáků z povolání, kde se zařazení tohoto institutu nepředpokládá, doplňuje se do zákona o vojácích z povolání nový institut zastupování v jiném služebním zařazení. K bodu 18 Zavádí se nový institut studijní pobyt. Studijní pobyt se zavádí zejména ke sjednocení úpravy podmínek všech typů vzdělávání (školení, kurzy, studium, odborná stáž). K naplnění tohoto institutu se současně podřizuje voják v organizačních záležitostech nadřízenému, který vzdělávání organizuje tak, aby mohl po dobu studijního pobytu určovat plnění služebních úkolů, které vyplývají ze studijního pobytu vojákovi, který se ho účastní. K bodu 19 Jedná se o terminologické zpřesnění z hlediska výkladu tohoto ustanovení v souvislosti s navrhovaným novým platovým systémem vojáků z povolání. Navrhovaná úprava má rovněž vazbu na část devátou zákona o vojácích z povolání, která upravuje řízení ve věcech služebního poměru. K bodu 20 Jedná se o terminologickou úpravu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. K bodu 21 V souvislosti s novým normativním určením závěru služebního hodnocení, se kterým počítá předkladatel v novém prováděcím předpise pro služební hodnocení, se stanovuje, že řízení o propuštění se nezahájí ihned po nevyhovujícím služebním hodnocení, ale až v případě, že ani opakované služební hodnocení neprokáže zlepšení výkonu služby ze strany vojáka.
49
K bodu 22 Vzhledem k tomu, že se do zákona o vojácích z povolání zavádí nový institut, tj. rozhodná doba ve služebním zařazení, je třeba doplnit § 19 odst. 1 zákona o vojácích z povolání o nový propouštěcí důvod. Další nově navrhovaný důvod propuštění vojáků ze služebního poměru reaguje především na novelu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, která kromě jiného stanoví, že platnost oznámení zaniká vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal. Toto ustanovení může být vojáky zneužíváno s tím, že v tomto případě by následovalo jejich propuštění s nárokem na plné výsluhové náležitosti. Navrhovaná úprava umožní, aby v tomto případě voják dostal jen polovinu výsluhových náležitostí. Toto připadá v úvahu i v jiných případech, kdy voják svým jednáním způsobí nezpůsobilost pro výkon činnosti na daném místě, kde je stanoven předpoklad pro tuto činnost jiným právním předpisem, např. u řidičů, elektrikářů apod. K bodu 23 Stávající právní úprava stanovuje dobu zániku služebního poměru po dni, kdy bylo vojákovi doručeno rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, na 3 kalendářní měsíce. Na základě zhodnocení dosavadní aplikace tohoto ustanovení a ve shodě s úpravou, kterou aplikují ve služebním poměru příslušníci bezpečnostních sborů nebo úpravou uvedenou v zákoníku práce, se tato doba navrhuje upravit na dobu dvou měsíců. Není vyloučena možnost dohodnout se na době kratší u některých důvodů propuštění uvedených v § 19 odst. 3 zákona. Podle § 19 odst. 1 písm. k) zákona lze vojáka propustit na základě jeho žádosti. Stávající právní úprava připouští, že není-li dohodou stanovena doba kratší, zaniká jeho služební poměr uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění. Na základě zhodnocení dosavadní aplikace tohoto ustanovení a budoucích zásad řízení kariéry vojáka je žádoucí tuto dobu prodloužit na 9 kalendářních měsíců. K bodu 24 Jedná se o terminologickou úpravu v souladu s aplikací správního řádu. K bodu 25 Dosavadní úprava v této oblasti se podle znění zákona vztahovala na všechny vojáky, kteří pečovali o dítě mladší 3 let. Na základě soudní praxe byl ve vnitřních předpisech rezortu Ministerstva obrany upřesněn výklad daného ustanovení v tom smyslu, že lze za tuto péči považovat pouze trvalou péči, kterou se rozumí péče o dítě a současně čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, anebo období, ve kterém se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle § 33 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pro zabezpečení jednotného výkladu se navrhuje upravit tuto oblast přímo v zákoně. K bodu 26 Vzhledem k doplnění nových důvodů pro propuštění vojáka ze služebního poměru dochází i ke změně tohoto ustanovení. K bodu 27 Jedná se o zpřesnění dosavadní právní úpravy v případech, kdy došlo ke zrušení rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru. Nově se stanovuje postup v případech, kdy voják již nemá zájem ve služebním poměru pokračovat, tak aby měl zabezpečeny
50
všechny nároky s takovým ukončením služebního poměru na úrovni s jinými vojáky, kteří odcházejí ze služebního poměru. K bodu 28 až 43 Vzhledem k tomu, že z judikatury Soudního dvora EU v posledních letech vyplynulo upřesnění působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy „pracovní doby“ pro činnosti v rámci ozbrojených sil, stala se dosavadní právní úprava více čí méně rozpornou s požadavky uvedené směrnice. Bylo proto přistoupeno k celkové a v některých směrech i zásadní úpravě celé hlavy IV v části druhé (§ 24 až 31c) zákona o vojácích z povolání. Konkrétně tak dochází k úpravě celkové základní týdenní doby služby na 40 hodin bez započítání přestávky, upřesnění délky vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené době služby, pravidel pro čerpání přestávky na jídlo a oddech, upřesnění možnosti krátit nepřetržitý odpočinek mezi službami a v týdnu a přenos náhradního odpočinku za tuto krácenou část. Nově je určen limit doby služby konané nad základní týdenní dobu služby a podmínky čerpání náhradního volna za něj. Jde o úpravu vyvolanou i novým platovým systémem vojáků z povolání. Novela upřesňuje vymezení činností, za kterých se uplatňují výjimky pro ozbrojené síly z uvedené směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES podle čl. 1 odst. 3. Podle Soudního dvora EU tato výjimka dopadá na specifické činnosti ozbrojených sil v závažné nebezpečné situaci, která vyžaduje, aby vojáci, kteří musí takovéto události čelit, naprosto upřednostnili cíl sledovaný prováděnými opatřeními. Této charakteristice vyhovují všechny případy plnění úkolů ozbrojených sil České republiky ve smyslu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, při kterých se naplňuje jejich účel jako zvláštního nástroje státu (nasazení k obraně území a vzdušného prostoru České republiky, k plnění mezinárodních závazků v zahraničních operacích, posílení složek integrovaného záchranného systému, odstraňování následků pohrom, posílení Policie ČR při její činnosti). Uvedená směrnice se tak neuplatní při veškerých činnostech podle § 31b a § 40a zákona o vojácích z povolání. Sporným se mohlo zdát uplatnění uvedené směrnice na některé druhy výcviku včetně jeho zvláštních forem (§ 31 a § 31a) případně na některé případy nařizované služební pohotovosti (§ 30). K vyjasnění tohoto vztahu je nově doplněn u služební pohotovosti výčet stavů a situací, na které se ustanovení směrnice nevztahuje a služební pohotovost ve vojenských objektech se tak nezahrnuje do základní týdenní doby služby. U výcviku byla doplněna charakteristika jednoho z jeho zvláštních druhů (nepřetržitý vojenský výcvik). Tento byl dosud charakterizován pouze minimální dobou, ale ne obsahem. Podle názoru předkladatele zastávaného již při zařazení tohoto druhu výcviku do zákona novelou č. 272/2009 Sb. s účinností od 1. října 2009 má tento typ výcviku maximálně simulovat podmínky nasazení ozbrojených sil. Je proto jak obsahem, tak prostředím i organizací odlišen od jiných druhů výcviku. Má totiž reálně prověřit nejen znalosti a dovednosti vojáků získané předchozí přípravou, ale také jejich psychickou a fyzickou odolnost a schopnosti plnění úkolů v koordinaci s jinými vojáky a jednotkami. Toho se dosáhne právě jen vystavením organizmu vojáků extrémnímu zatížení. I při využití obecných pravidel pro krácení přestávek a odpočinku podle směrnice by byl tento účel zmařen. Pro odstranění možných výkladových problémů se upřesňuje obsahové vymezení nepřetržitého vojenského výcviku tak, aby byla zřejmá jeho výjimečnost. Při použití uvedené výjimky ze směrnice na činnosti v rámci nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky se vojákům poskytuje v souladu s uvedenou směrnicí pouze přiměřený odpočinek a volno za jimi vykonanou službu. Toto volno nelze zaměňovat za náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby podle § 29, stejně jako nepřetržitý odpočinek nelze zaměnit za nároky vzniklé podle 51
§ 28. Volno poskytované za nepřetržitý výcvik a nasazení je přiměřenou náhradou nejen za vykonanou službu, ale i za nepřetržitý odpočinek mezi službami. Zákon nově upravuje pravidla pro jeho čerpání a možnost jeho výjimečného nahrazení výplatou služebního platu. Zákon také stanovuje nárok na přiměřený nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň v délce 12 hodin. Protože může být jak nepřetržité nasazení, tak nepřetržitý výcvik zahájen v kterýkoli den a kteroukoli hodinu bez ohledu na běžný rozvrh služby, je referenční týdenní období stanoveno v hodinách počítaných od konkrétního okamžiku zahájení činnosti. K bodu 44 Jedná se o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, podle které lze poskytnout místo dovolené plat pouze v případě ukončení služebního (pracovního) poměru. K bodu 45 Vzhledem ke stávající úpravě služebního volna, resp. jeho rozsahu, se navrhuje zrušit institut „krátká dovolená“, jehož význam pominul. K bodu 46 Vzhledem k odlišnému charakteru výkonu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby vojáka z povolání studiem, je třeba pro tyto vojáky upravit aplikaci některých ustanovení zákona o vojácích z povolání. Současně je však zachována ochrana vojáků dodržením pravidel vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, v krátkém 13 týdenním referenčním období. K bodu 47 Na základě praktických zkušeností se navrhuje prodloužení lhůty orgánu s kázeňskou pravomocí na vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. K bodu 48 Úprava textu vychází z potřeby jasného stanovení podmínek pro uzavření dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání. K bodu 49 Vzhledem k tomu, že již Ministerstvo obrany nebude zajišťovat vojákům byty, navrhuje se úprava § 61 s tím, že bude vojákům zajištěno pouze ubytování, a to na základě žádosti vojáka, za příslušnou úhradu. Bezplatné ubytování se navrhuje, stejně jako dosud vojákům, kteří jsou zařazeni jako čekatelé, odveleným vojákům a vojákům na služební cestě. K bodu 50 V návaznosti na nový platový systém vojáků z povolání se v souladu se závěry Bílé knihy o obraně upravuje dosavadní institut přídavku na bydlení. Ten se jako nástroj bytové politiky, který nahradil nefunkční systém zabezpečování bytů vojákům, plně osvědčil. Nicméně jeho výše, kterou s růstem minimální mzdy nemohlo Ministerstvo obrany ovlivnit, negativně zasáhla do systému odměňování vojáků. Navrhuje se proto systém finanční podpory bydlení zachovat a poskytovat vojákům měsíční služební příspěvek na bydlení, ve kterém bude významně posílena adresnost podpory bydlení oproti dosavadnímu přídavku na bydlení. Do budoucna se v závislosti na rozpočtových možnostech předpokládá upravovat výši příspěvku v závislosti na nákladech na bydlení podle místa výkonu služby. K bodu 51 K § 66 52
Vojákovi náleží za vykonanou službu služební plat. Současně mu bude náležet tento plat i za jiné doby vymezené zákonem, kdy službu nekoná. Tyto doby se vymezují v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců v pracovním poměru, kterým se za tuto dobu poskytuje náhrada platu. Jde o dobu dovolené, překážek ve službě z důvodu obecného zájmu nebo důležitých osobních překážek apod. Výše služebního platu bude diferencována podle náročnosti požadovaného výkonu služby. Náročnost služby bude katalogizována a přiřazena jednotlivým vojenským hodnostem, které ve své podstatě zastoupí stávající platové třídy. Tím se sleduje zásada propojení náročnosti výkonu služby ve vazbě na vojenskou hodnost a vytváří předpoklad ke kariérnímu systému. Seznam služebních činností, vzhledem k jejich obsáhlosti, bude upraven prováděcím předpisem; zmocnění k jeho vydání je založeno v § 6 zákona. Vojákovi lze na základě jeho žádosti zkrátit týdenní dobu výkonu služby s ohledem na vážné osobní důvody. Pokud služební orgán žádosti vojáka vyhoví, bude se úměrně za tuto dobu služební plat krátit. Pokud ale je vojákovi na základě výsledků přezkumné zdravotní komise dočasně týdenní doba výkonu služby nařízena, služební plat se nekrátí (§ 25 odst. 3 zákona). Stanovuje se, že má voják určen služební plat s přihlédnutím ke službě nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce. Výše služebních tarifů je nastavena tak, že tuto skutečnost zohledňuje. Pokud je vojákovi poskytován plat jiným subjektem vylučuje se duplicitní poskytování služebního platu za tutéž dobu. Jedná se zpravidla o případy výkonu služby v zahraničí, kdy je voják dočasně přidělen k výkonu služby na prestižní pozici v mezinárodním nebo nadnárodním subjektu. K § 67 Návrh nového platového systému vojáků z povolání definuje jednotlivé složky platu, ze kterých se plat tvoří. Počet složek platu se snižuje, čímž se sleduje snížení administrativní zátěže nového platového systému pro kategorii vojáků z povolání. Stávající složky platu podle zákona č. 143/1999 Sb. Tarifní plat Příplatek za vedení Osobní příplatek Zvláštní příplatek Hodnostní příplatek Odměna Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Příplatek za práci v noci Příplatek za práci sobotu a v neděli Příplatek za práci ve svátek Plat a příplatek za práci přesčas Odměna za pracovní pohotovost
Složky platu podle nového platového systému Služební tarif Výkonnostní příplatek Příplatek za službu v zahraničí Zvláštní příplatek Příplatek za zvýšenou odpovědnost Příplatek za služební pohotovost Odměna
K § 68
53
Jednotlivým vojenským hodnostem se přiřazují minimální služební tarify. V hodnosti vojína jsou zařazeni vojáci, kteří se na samostatný výkon služby teprve pod dozorem připravují. Tomu odpovídá jejich služební tarif, který je stanoven těsně nad úroveň minimální mzdy. Vojáci jmenovaní do vyšších hodností (svobodník až armádní generál) jsou již zařazeni na systemizovaných místech u vojenských jednotek a plní úkoly samostatně. Proto je jejich služební tarif navržen podstatně vyšší, než služební tarif vojáků jmenovaných do hodnosti vojín. Obdobná zásada je uplatňována pro vojáky ve vojenských hodnostech čekatelů. Tyto vojenské hodnosti příslušejí vojákům po dobu přípravy ve vysokoškolských studijních oborech. Výraznější nárůst ve služebních tarifech je u hodnosti rotný. Hodnost rotného přísluší základní velitelské funkci – velitel družstva. K výkonu základních velitelských činností bylo při stanovení výše tarifu přihlédnuto. Služební tarify pro vojáky v hodnostním sboru praporčíků se překrývají s tarify pro vojáky v důstojnickém sboru. K těmto vojenským hodnostem příslušejí služební činnosti, které jsou z hlediska náročnosti obdobné. Pro aplikaci kariérního růstu toto nečiní problém, protože je žádoucí realizovat prostup mezi hodnostním sborem praporčíků a důstojníků nejpozději ve vojenské hodnosti rotmistr. Tento prostup bude realizován v omezeném počtu a jen u nejlepších vojáků. Dále je výraznější nárůst mezi hodnostmi podplukovníka a plukovníka, a to z důvodu, že vojenská hodnost plukovníka přísluší vysoké manažerské úrovni. Vojenská hodnost plukovníka přísluší veliteli brigády s cca 3000 podřízenými vojáky nebo služebnímu zařazení ředitele odboru ústředního správního úřadu Ministerstva obrany. Současně je přihlédnuto k tomu, že některým vojákům nenáleží výkonnostní příplatek, protože budou služebně zařazováni na místa jako nejlepší (služební místa se stanovenou vojenskou hodností štábní praporčík, plukovník nebo v hodnostním sboru generálů). Navrhuje se, aby služební tarif příslušel vojákovi ve výši, která odpovídá nejnáročnější požadované služební činnosti stanovené pro služební místo, na které je voják služebně zařazen, nikoliv podle hodnosti, do které je voják jmenován. Tato zásada (až na zákonem stanovené výjimky – viz násl. odst.) je aplikována proto, že v některých případech nelze zabezpečit soulad vojenské hodnosti stanovené na služebním místě a vojenské hodnosti, do které je voják jmenován. Příkladem může být služební zařazení vojáka na služební místo se stanovenou vojenskou hodností v hodnostním sboru generálů, které se časově nekryje se jmenováním do příslušné vojenské hodnosti (jmenování je v působnosti prezidenta, je prováděno výlučně na základě jeho rozhodnutí a jen ve dvou termínech ročně). Tato skutečnost ale nic nemění na tom, že voják je služebně zařazen na služební místo a vykonává službu v plném rozsahu náročnosti. Pro zachování zásady nároku na spravedlivou odměnu za vykonanou práci, přísluší vojákovi služební tarif podle vojenské hodnosti (náročnosti práce) stanovené pro příslušné místo. Vojáci, kteří nejsou služebně zařazeni, a přesto konají službu (např. jsou určeni do dispozice s nárokem na plat), a u vojáků v hodnostním sboru čekatelů, u kterých vojenská hodnost odráží stupeň jejich připravenosti, vycvičenosti pro výkon služby získané v průběhu studia formou vojenské odborné přípravy, se budou odměňovat podle vojenské hodnosti, do které jsou jmenováni. Při návrhu výše služebních tarifů byla respektována zásada srovnatelné výše platu u srovnatelného druhu práce (služby), kteří jsou odměňováni z jednoho zdroje. Jak již bylo uvedeno, základní služební tarif je složkou platu, která v sobě zahrnuje nejen platový tarif, ale i příplatek za vedení, hodnostní příplatek a především nepravidelné složky platu jako jsou příplatky za práci v noci, v sobotu a v neděli, přesčas a rovněž i odměna za pracovní pohotovost. Pro více jak polovinu vojáků z povolání bude služební tarif s případným 54
výkonnostním příplatkem jedinými složkami platu, na které jim vznikne nárok. Téměř všichni vojáci služebně zařazeni na místa se stanovenou vojenskou hodností štábního praporčíka, plukovníka a vojenskou hodností v hodnostním sboru generálů splní podmínky nároku na jedinou složku platu, kterou je služební tarif. Pro mnoho vojáků z povolání, ale třeba i příslušníků bezpečnostních sborů tvoří dnes tzv. nepravidelné složky platu (složky mimo platový výměr) podstatnou část měsíčního platu. Návrh nového platového systému jde cestou paušalizace nepravidelných složek platu, proto je služební tarif adekvátně navýšen. Požadavek služby konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce bez nároku na jakoukoliv kompenzaci je rovněž zohledněn ve výši služebního tarifu. Výše služebních tarifů není v porovnání s platem příslušníka bezpečnostního sboru i při započítání příplatků a s přihlédnutím doby služby nad rámec základní týdenní doby služby v celoročním rozsahu 300 hodin zcela srovnatelná. Odráží však skutečnost, že na rozdíl od příslušníka bezpečnostního sboru, jehož služba je chápána jako celoživotní povolání, je služba vojáka z povolání charakterizována dočasností. Tato skutečnost je posílena touto přijímanou novelou zákona o vojácích z povolání, která zavádí rozhodné doby služby ve služebním zařazení. Úroveň výše platu vojáka z povolání odráží jeho nejisté postavení v rámci časově omezené doby služby a trhu práce. Finanční kompenzace namísto náhradní doby odpočinku (volna) bude poskytována zcela výjimečně, a to pokud vznikne nárok na volno při nepřetržitém nasazení na území České republiky podle tohoto zákona, které nemůže být vyčerpáno ve stanoveném termínu právě pro další nařízené nasazení. K § 68a Základní motivační složkou služebního platu vojáka bude výkonnostní příplatek. Pro jeho poskytnutí budou rozhodující komplexně objektivně posouzené výsledky vojáka ve výkonu služby. Dosažené výsledky budou posuzovány ve služebním hodnocení vojáka jednou ročně, a na jejich základě se bude vojákovi poskytovat příplatek. Naopak vojákům, kteří požadované výsledky nedosáhnou, se výše příplatku zachová, popř. se jeho výše bude snižovat. S vojáky, kteří jsou hodnoceni jako nevyhovující, se zahajuje řízení ve věci propuštění ze služebního poměru. U takových vojáků se navrhuje přistoupit k tomu, že se výkonnostní příplatek odejme. Služební hodnocení je prováděno v drtivé většině jednou ročně, a to do konce února, přičemž se hodnotí uplynulých dvanáct měsíců. Proto se navrhuje upravovat výši příplatku k 1. březnu. Služební hodnocení v základní přípravě je hodnocení o zvládnutí základní přípravy a o způsobilosti vojáka k výkonu služby vojáka z povolání. Obsah tohoto hodnocení není komplexní, je jen za období třech měsíců základní přípravy a má jen dva stupně hodnocení – způsobilý nebo nezpůsobilý pro službu vojáka z povolání. Proto se k tomuto specifickému hodnocení nepřihlíží. Služební hodnocení je v mimořádných případech prováděno mimo řádný termín, stanovuje se zásada, že se přihlíží jen k poslednímu hodnocení v rozhodném období. Současně se upravuje postup, pokud voják nebyl služebně hodnocen. V praxi mohou nastat případy, kdy vojáka nelze služebně hodnotit. V takovém případě zůstane dosavadní výše příplatku zachována. Navrhuje se nižší míra nárůstu a maximální výše tohoto příplatku u důstojníků, než u mužstva, poddůstojníků a praporčíků, a to s ohledem na vyšší základnu pro určení příplatku.
55
Stanovuje se způsob zaokrouhlení příplatku k zamezení potenciálních sporů o jeho výši. Vymezuje se okruh vojáků, kterým výkonnostní příplatek nebude náležet. Jsou to vojáci, kteří se jako čekatelé teprve k vojenskému povolání připravují studiem a vojáci v nejvyšší praporčické hodnosti a v hodnostech plukovníků a generálů, kteří byli v rámci kariérního postupu již dlouhodobě kvalitně hodnoceni, a jako nejlepší z nejlepších byli na tato místa služebně zařazeni. Tito vojáci mají hodnocení zapracováno ve služebním tarifu, což je vyjádřeno vyšším odstupem služebního tarifu oproti nejbližší nižší hodnosti (nadpraporčík – štábní praporčík, podplukovník – plukovník).
56
Přehled služebních tarifů a vazba na výkonnostní příplatek Přípravná služba Vojín
8 800
8 800
Svobodník čekatel
9 200
9 200
Desátník čekatel
9 600
9 600
Četař čekatel
10 000
10 000
Rotný čekatel
10 400
10 400
Rotmistr čekatel
10 800
10 800
Nadrotmistr čekatel
11 200
11 200
Hodnostní sbor mužstva, poddůstojníků a praporčíků služební tarif
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
10%
11%
12%
13%
14%
15%
16%
17%
18%
19%
20%
Svobodník
19 300
19 500
19 690
19 880
20 080
20 270
20 460
20 660
20 850
21 040
21 230
21 430
21 620
21 810
22 010
22 200
22 390
22 590
22 780
22 970
23 160
Desátník
20 400
20 610
20 810
21 020
21 220
21 420
21 630
21 830
22 040
22 240
22 440
22 650
22 850
23 060
23 260
23 460
23 670
23 870
24 080
24 280
24 480
Četař
21 600
21 820
22 040
22 250
22 470
22 680
22 900
23 120
23 330
23 550
23 760
23 980
24 200
24 410
24 630
24 840
25 060
25 280
25 490
25 710
25 920
Rotný
25 200
25 460
25 710
25 960
26 210
26 460
26 720
26 970
27 220
27 470
27 720
27 980
28 230
28 480
28 730
28 980
29 240
29 490
29 740
29 990
30 240
Rotmistr
27 000
27 270
27 540
27 810
28 080
28 350
28 620
28 890
29 160
29 430
29 700
29 970
30 240
30 510
30 780
31 050
31 320
31 590
31 860
32 130
32 400
Nadrotmistr
28 800
29 090
29 380
29 670
29 960
30 240
30 530
30 820
31 110
31 400
31 680
31 970
32 260
32 550
32 840
33 120
33 410
33 700
33 990
34 280
34 560
Praporčík
30 800
31 110
31 420
31 730
32 040
32 340
32 650
32 960
33 270
33 580
33 880
34 190
34 500
34 810
35 120
35 420
35 730
36 040
36 350
36 660
36 960
Nadpraporčík
33 000
33 330
33 660
33 990
34 320
34 650
34 980
35 310
35 640
35 970
36 300
36 630
36 960
37 290
37 620
37 950
38 280
38 610
38 940
39 270
39 600
Štábní praporčík
43 000
Hodnost
43 000
57
Hodnostní sbor důstojníků a generálů Hodnost
služební tarif
0,75%
1,50%
2,25%
3,00%
3,75%
4,50%
5,25%
6,00%
6,75%
7,50%
8,25%
9,00%
9,75%
10,50% 11,25% 12,00% 12,75% 13,50% 14,25% 15,00%
Poručík
29 000
29 220
29 440
29 660
29 870
30 090
30 310
30 530
30 740
30 960
31 180
31 400
31 610
31 830
32 050
32 270
32 480
32 700
32 920
33 140
33 350
Nadporučík
33 000
33 250
33 500
33 750
33 990
34 240
34 490
34 740
34 980
35 230
35 480
35 730
35 970
36 220
36 470
36 720
36 960
37 210
37 460
37 710
37 950
Kapitán
38 000
38 290
38 570
38 860
39 140
39 430
39 710
40 000
40 280
40 570
40 850
41 140
41 420
41 710
41 990
42 280
42 560
42 850
43 130
43 420
43 700
Major
43 000
43 330
43 650
43 970
44 290
44 620
44 940
45 260
45 580
45 910
46 230
46 550
46 870
47 200
47 520
47 840
48 160
48 490
48 810
49 130
49 450
Podplukovník
48 000
48 360
48 720
49 080
49 440
49 800
50 160
50 520
50 880
51 240
51 600
51 960
52 320
52 680
53 040
53 400
53 760
54 120
54 480
54 840
55 200
Plukovník
58 000
58 000
Brigádní generál
68 000
68 000
Generálmajor
78 000
78 000
Generálporučík
88 000
88 000
Armádní generál
98 000
98 000
58
K § 68b Příplatek za službu v zahraničí nahrazuje stávající zvláštní příplatek v jiné než české měně. Navrhuje se, aby tento příplatek byl samostatnou složkou platu odrážející nároky a rizika služby v zahraničních operacích. Celkovou výši tohoto příplatku se předpokládá zachovat ve stávající hladině vyjádřené přepočtem USD na českou měnu. K eliminaci pohybu přepočítací relace mezi českou a zahraniční měnou bude příplatek nově vyměřován vždy v české měně a jeho výplata provedena v české nebo zahraniční měně. Tímto se sleduje vytvoření stabilního odměňování vojáků, kteří konají službu ve srovnatelných podmínkách v jednotlivých obdobích bez vlivu změn kurzů. Konkrétní výše příplatku, který náleží vojákovi, bude i nadále úměrná náročnosti podmínek výkonu služby v zahraničí a především úrovni rizika ohrožení života nebo zdraví. Zvýšení částek příplatku až na dvaapůlnásobek je navrženo ponechat i nadále v platnosti, a to s ohledem na stále zhoršenou bezpečnostní situaci v prostorech nasazení vojáků v zahraničních operacích. Příplatek se bude poskytovat za dny vyslání do zahraniční operace. Stanovuje se, že za vyslání se považuje i opuštění této operace zpravidla ze služebních důvodů v maximálním rozsahu 168 hodin (tj. jednoho týdne). Jedná se v převážné míře o krátkodobé služební cesty do České republiky nebo do třetích zemí v přímé souvislosti s výkonem služby v operaci. V minimální míře se může jednat o služební volno z vážných rodinných důvodů nebo o dobu dovolené, a to již s ohledem na komplikovaný způsob dopravy a na náklady na přepravu z místa zahraniční operace (není poskytována na náklady státu). Stanovuje se nárok na tento příplatek i v případě dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to po dobu maximálně jednoho měsíce této neschopnosti, pokud léčení probíhá na území v zahraničí. Následně bude možno poskytovat dávky nemocenské péče, a to již bez příplatku za službu v zahraničí. Interními pravidly je však stanoveno, že je buď léčení ukončeno do 30 dnů a voják je způsobilý dalšího výkonu služby v zahraničí nebo je v této lhůtě repatriován a léčení probíhá na území ČR. Výši příplatku za službu v zahraničí v závislosti na zákonem stanovených kriteriích stanoví ministr obrany jednotně pro celou jednotku vyslanou do zahraničí. K § 68c Ke kompenzaci rizik vysoké neuropsychické zátěže nebo rizika ohrožení života nebo zdraví při výkonu služby bude vojákům náležet zvláštní příplatek. Druhy rizikových činností a výše příplatků budou stanoveny prováděcím předpisem. K § 68d Vojákům, kteří konají službu trvale, soustavně ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu se navrhuje poskytovat zvláštní příplatek diferencovaně podle míry zátěže v důsledku výkonu práce v nepravidelných denních dobách. Na rozdíl od pracovního práva jsou vojáci povinni konat službu ve režimu nepřetržitého provozu s délkou směny v rozsahu 24,5 až 26 hod. Proto je stanoven příplatek ve výši 1200 Kč, za předpokladu pravidelného výkonu služby ve směnách delších 15 hodin.
K § 68e Jedinečné postavení velitele vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, velitele nebo ředitele či náčelníka vojenského zařízení nebo ředitele či velitele organizačního celku Vojenského zpravodajství, co se týče kompletní odpovědnosti za celkový chod řízeného subjektu, se navrhuje oproti ostatním vojákům v téže vojenské hodnosti zvýhodnit měsíčním příplatkem ve výši 5 % minimálního služebního tarifu stanoveného zákonem. Měsíční příplatek bude konstantní a nebude se zvyšovat v návaznosti na případnou budoucí valorizaci služebních tarifů. Tento příplatek bude náležet maximálně 250 vojákům z povolání. K zamezení potenciálních problémů o výši příplatku se stanovuje způsob zaokrouhlení. K § 68f Základním úkolem ozbrojených sil stanovených zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, je obrana České republiky. Kromě toho plní ozbrojené síly další úkoly spojené zejména s krizovým ohrožením České republiky nevojenského charakteru. K tomu je nezbytné, aby určitý počet vojenských specialistů byl trvale zařazován do služební pohotovosti a byl připraven k plnění úkolů i v době mimo rozvržení doby služby. Pokud bude služební pohotovost nařízena takovým specialistům v kalendářním měsíci v takovém rozsahu, že zasahuje do 10, resp. 20 kalendářních dní, bude časová náročnost takové pohotovosti kompenzována paušálním měsíčním příplatkem za služební pohotovost. Nejedná se o trvalou složku platu určovanou personálním rozkazem – platovým výměrem, ale měsíčně se bude vyhodnocovat splnění podmínek nároku. K § 68g Odměna bude možností jednorázově ocenit splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu. Pro udělení odměny nejsou stanovena závazná kriteria, kterými by se mělo poskytnutí odměny řídit. Při poskytnutí odměny bude vždy záležet na dvou faktorech. Jedním vždy budou rozpočtové možnosti příslušného velitele. Za druhé vždy bude záležet na konkrétních ad hoc případech a posuzování jejich odůvodnění. K § 68h V navrhovaném platovém systému vojáků z povolání není založena náhrada platu. Proto se stanovuje nárok na služební plat i za jiné doby, než je doba výkonu služby. K § 68i Stanovuje se poskytovat vojákovi po dobu, kdy není ze zákonem stanovených důvodů služebně zařazen, zachovaný služební plat. Jedná se o dobu, kdy vojákyně nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení pro těhotenství, dále o dobu maximálně 3 měsíců před propuštěním nebo zánikem služebního poměru, dobu zajetí nebo nezvěstnosti po dobu vyslání do zahraniční operace, nejedná-li se o zběhnutí, a o dobu studijního pobytu (s výjimkou vojáků v hodnostním sboru čekatelů). Zajetím se rozumí stav, kdy je voják vnějším subjektem omezen na svobodě a řádném konání služebních povinností.
60
Zákonem se definují složky platu, ze kterých se zachovaný služební plat zjišťuje. Protože voják vykonává i po dobu, kdy mu bude vyplácen zachovaný plat službu, zůstává nedotčena možnost mu udělit odměnu, případně zvláštní příplatek, splní-li podmínky nároku. Dochází-li však k propuštění vojáka ze služebního poměru ze zákonem stanovených důvodů (kdy voják na základě svého nežádoucího jednání není schopen pokračovat ve výkonu služby) stanovuje se nárok na zachovanou výši platu v nižší výměře. Jedná se o propuštění ze služebního poměru z důvodu ukončení přípravy k výkonu služby studiem, odsouzení pro trestný čin, pro nezpůsobilost k výkonu služby na základě hodnocení, pro vstup do politické strany, hnutí nebo odborové organizace, pro výkon výdělečné činnosti bez souhlasu služebního orgánu a pro podání žádosti o propuštění ze služebního poměru před ukončením závazku. Stanovuje se pro účely určení výše nesníženého služebního platu, že v případech, kdy voják nebyl služebně zařazen, a tudíž nelze určit výši služebního tarifu ze služebního zařazení, se použije služební tarif odpovídající vojenské hodnosti, do které je voják jmenován. V praxi se může jednat třeba o případ vojáka, který bude propuštěn ze služebního poměru po ukončení přerušení služebního poměru (po dobu přerušení služebního poměru mu nenáleží služební plat). K § 68j V průběhu služby vojáka mohou nastat situace, které je z hlediska nároku na služební plat nutno řešit zvláštním způsobem, ale které vycházejí ze zásad způsobu odměňování. Návrh nového platového systému tedy upravuje poskytování služebního platu nebo jeho složek v těchto zvláštních případech. Pokud nelze rozhodnout o služebním zařazení vojáka, určuje se na omezenou dobu do dispozice. Vzhledem k tomu, že i v této dispozici voják koná službu a je pověřován plněním služebních úkolů, poskytuje se mu služební plat. Definuje se, které složky služebního platu takovému vojákovi náležejí. Vzhledem k tomu, že je možné vojáka určit do dispozice i v průběhu výkonu služby v zahraniční operaci, zachovává se možnost poskytnutí příplatku za službu v zahraničí a v případě, že vykonává rizikové činnosti, tak i zvláštní příplatek. Voják, který je zproštěn výkonu služby (je podezřelý ze závažného porušení služebních povinností nebo byl obviněn ze spáchání trestného činu), je i nadále povinen vykonávat službu, ale takovou, která neohrožuje vyšetřování anebo znemožňuje pokračovat v trestné činnosti. Proto se stanovuje omezení poskytování služebního platu jen ve výši služebního tarifu, který odpovídá hodnosti, do které je voják jmenován. Je-li voják zproštěn výkonu služby po dobu výkonu služby v zahraničí, ponechává se mu i příplatek za službu v zahraničí. Pokud se podezření ze spáchání trestného činu nebo ze závažného porušení služebních povinností vojákovi neprokáže, vyplatí se mu rozdíl, o který byl služební plat zkrácen. To platí i v případě, že byl voják ze služebního poměru již propuštěn nebo mu služební poměr zanikl. V tomto případě se mu doplatí rozdíl na služebním platu od zahájení dočasného zproštění do zániku služebního poměru nebo do propuštění. Služebnímu orgánu se stanovuje lhůta na vyplacení tohoto rozdílu oprávněnému. Voják zařazený u Vojenského zpravodajství může být v důležitém zájmu služby zařazen do zvláštní dispozice. Takovému vojákovi bude náležet plat podle skutečně vykonávané činnosti ve zvláštní dispozici. Dále se navrhuje poskytovat v případech, kdy je voják pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení se stanovenou vyšší vojenskou hodností nebo po dobu
61
zastupování vojáka ve vyšší funkci, služební tarif příslušející vyšší hodnosti. Tato úprava má obdobu ve stávajícím institutu příplatku za zastupování. Stanovuje se možnost poskytnout vojákovi služební plat za dobu nevyčerpané řádné dovolené. Definuje se způsob určení výše služebního platu za tuto dobu. Vzhledem k tomu, že se řádná dovolená uděluje i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (27 pracovních dní a 10 dní v době nepřetržitého odpočinku v týdnu), stanovuje se výše služebního platu koeficientem 1/30 ze zachovaného služebního platu. Opětovně se stanovuje pro účely zvláštního určení služebního platu, že v případech, kdy voják nebyl služebně zařazen, a tudíž nelze určit výši služebního tarifu ze služebního zařazení, se použije služební tarif odpovídající vojenské hodnosti, do které je voják jmenován. Stanovuje se výše služebního platu, který bude náležet vojákovi při neudělení volna za vykonané nasazení na území České republiky v zákonem stanoveném termínu. Jedná se o stávající obdobu platu za práci přesčas. Tato finanční kompenzace bude poskytována namísto volna ve zcela výjimečném případě, kdy volno nemůže být uděleno právě pro opětovné nasazení. K § 68k Definuje se poskytování služebního platu po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo při nařízené karanténě nebo izolaci; zachovávají se principy dnes platné (karenční doba, služební úraz apod.). Zakládá se právo odejmout služební plat vojákovi, který si přivodil dočasnou neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz úmyslně a definují se důvody, kdy lze vojákovi odejmout polovinu služebního platu. Dále se stanovují sankce v případě porušení léčebného režimu vojáka dočasně neschopného k výkonu služby pro nemoc nebo úraz. Důvody pro odejmutí služebního platu nebo jeho krácení při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz jsou obdobné jako při nároku na dávky nemocenského podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). K § 68l Stanovují se pravidla pro splatnost a výplatu služebního platu. Tak jako u zaměstnanců v pracovním poměru, služební plat je splatný v měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, za který služební plat náleží. Při ukončení služebního poměru je služební plat splatný při nejbližším výplatním termínu. K § 68m a 68n Deklaruje se právo vojáka na služební plat zákonných penězích České republiky. Zákonnými penězi jsou podle zákona č. 6/1993 Sb. platné bankovky a mince. Výjimkou budou zákonem definované dva případy výplaty služebního platu v jiné než české měně. Vojákovi může být s jeho souhlasem po dobu, kdy je mu stanoveno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, poskytovat služební plat nebo jeho část v jiné než české měně. Současně se stanoví způsob, jakým bude česká měna na cizí měnu přepočítávána. Druhým případem je výplata zálohy příplatku za službu v zahraničí. Služební plat bude vyplácen pouze bezhotovostně nejvýše na 2 účty u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního či úvěrního družstva určené vojákem na náklad
62
a nebezpečí státu, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty platu. Pouze ve výjimečných případech bude možno vyplatit plat v hotovosti. Stanoví se možnost vojáka zmocnit k převzetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu. Stanoví se právo vojáka na nahlížení do dokladů, na základě kterých byl služební plat vypočten a právo na písemný doklad (tzv. výplatní pásku). V případě, že výkon služby neumožní vydat vojákovi písemný doklad ihned při měsíčním vyúčtování platu, stanoví se povinnost učinit tak v nejbližším vhodném termínu. V průběhu zahraniční operace může být voják omezen ve výkonu služebních povinnosti z důvodu zajetí, případně může nastat jeho nezvěstnost. V tomto případě určí služební orgán opatrovníka, kterému bude služební plat po dobu, kdy je voják zajat nebo je nezvěstný, vyplácen. Protože voják se může dostat do situace, kdy je dočasně v období před první výplatou služebního platu bez prostředků, stanoví se možnost vyplatit mu zálohu na služební plat, a to i v hotovosti. K § 68o Stanovuje se rozsah srážek ze služebního platu, které je oprávněno ministerstvo provést bez souhlasu vojáka. Srážky jiné, než zákonem definované, lze provést jen se souhlasem vojáka (na základě dohody). Stanovuje se pořadí srážek ze služebního platu shodně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. K § 68p Stanovuje se povinnost vojáka vrátit služební plat vyplacený za dobu dovolené, na kterou mu nárok nevznikl nebo posléze zanikl (např. při budoucím krácení dovolené v důsledku absence ve výkonu služby). Specifickou dobou nároku na služební plat je doba zajetí vojáka nebo doba, kdy se stal nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí. K těmto situacím může dojít při výkonu služby zejména v jednotkách mnohonárodních sil v zahraničí. Z podstaty zajetí lze předpokládat, že je to stav omezení svobody vojáka v důsledku výkonu služby, která byla konána v zájmu ozbrojených sil. Obdobná situace může nastat v případě nezvěstnosti vojáka, kdy není ještě prokázáno, zda byl voják zajat nebo zemřel, případně zůstal zraněn na bojišti. Za tohoto předpokladu, i když voják přímo službu nekoná, se mu zachovává nárok na služební plat. V případě nezvěstnosti se jedná o fikci výkonu služby. Fikce výkonu služby v době nezvěstnosti nebude předpokládána v případě, kdy se voják úmyslně vyhnul plnění služebních povinností svémocným odloučením nebo zběhnutím. Stanovuje se, že byl-li tento služební plat vyplacen a dodatečně se prokáže, že na něj nebyly splněny podmínky nároku (např. z důvodu úmrtí), nebude ministerstvo požadovat takto vyplacený služební plat zpět. Tímto je sledován humánní přístup k pozůstalým. K § 68q Zakládá se povinnost ministerstva poskytovat údaje do informačního systému o služebním platu dle požadavků správce tohoto systému. K definici položek a jejich formátu bude vydán prováděcí předpis.
63
K § 68r Tento zákon nepoužívá institut průměrného výdělku pro účely odměňování vojáků. Přesto však je pro některá plnění nezbytné průměrný výdělek zjišťovat. Jedná se o potvrzování výše příjmů pro soudní jednání, pro uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory apod. Vzhledem ke specifice poskytování služebního platu stanovuje se řešit jeho zjištění obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Vzhledem k zamýšlenému účelu zjišťování průměrného služebního platu se vylučují příplatek za službu v zahraničí a služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou. K bodu 52 V návaznosti na navrhované doplnění § 70a a 70b do zákona o vojácích z povolání se navrhuje upravit znění příslušné hlavy. K bodu 53 V návaznosti na vývoj mezd a platů na trhu práce se po 6 letech účinnosti současné úpravy navrhuje zvýšení maximální výše náborového příspěvku, které zabezpečí konkurenceschopnost ozbrojených sil na trhu práce. K bodu 54 Vzhledem k doplnění ustanovení § 19 odst. 1 zákona o nové důvody propuštění, je nutné upravit i toto ustanovení. K bodu 55 Občanům, kteří byli na základě své žádosti povolání do služebního poměru vojáka z povolání, je vedle základního a odborného výcviku poskytován speciální výcvik, ve kterém voják získává speciální znalosti a dovednosti potřebné pro výkon služby ve svém služebním zařazen. Takto získané speciální znalosti a dovednosti získává bez vlastního finančního přispění, přičemž se jeho pracovní hodnota zvyšuje a umožňuje mu lepší uplatnění na trhu práce. To vyvolává fluktuační jevy a zájem na ukončení služebního poměru. Prostředky, které byly na speciální výcvik vynaloženy se tak míjí účinkem a bude nutno je vynaložit znovu na výcvik jiného vojáka. Proto je nutné posílit zájem vojáků na setrvání ve služebním poměru. K vyrovnání konkurenčního prostředí se proto navrhuje zavést motivační nástroj, stabilizační příspěvek. Základní výše stabilizačního příspěvku, která bude poskytována všem vojákům z povolání, činí 7 000 Kč. Vojákům, kterým byl poskytnut speciální výcvik většího rozsahu, a jejichž hodnota následně zásadně vzrostla, bude možno poskytovat stabilizační příspěvek až do čtyřnásobku základní částky. Bude se jednat zejména o lékařské profese, výkonné vojenské letce a některé speciální profese u Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství. Naopak stabilizační příspěvek nebude poskytován za období, kdy se voják k výkonu profese teprve připravuje studiem a výcvikem a za dobu, kdy službu ve služebním zařazení nekoná, kromě případů, kdy mu náleží plat za službu ve zvláštních případech. K bodu 56 Úprava tohoto ustanovení reaguje na situaci, kdy příslušník rodiny nemá trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že se statutem rodiny vojáka jsou spojeny některé náhrady poskytované vojákovi a jeho rodině (příspěvek na bydlení, cestovní náhrady apod.), byl by poškozen voják, jehož rodinní příslušníci nemají na území státu trvalý pobyt.
64
K bodu 57 Voják, který byl v důležitém zájmu služby přeložen k výkonu služby do jiného místa výkonu služby, má nárok na náhradu výdajů z místa bydliště, popř. z dosavadního místa výkonu služby do nového místa výkonu služby. Dojíždí-li přeložený voják denně z místa bydliště do obce místa výkonu služby a zpět, poskytuje se mu náhrada prokázaných jízdních výdajů, maximálně však do výše denní částky stravného při služební cestě. Částkou stravného je tedy omezena maximální výše náhrady a jedná se o regulaci vzdálenosti, z jaké budou vojáci dojíždět denně. Nedojíždí-li denně, zpravidla je ubytován a do místa bydliště jezdí o víkendech. Proto se navrhuje takovému vojákovi hradit jízdní výdaje do místa bydliště maximálně pětkrát v měsíci každým směrem. Tyto náhrady však nenáleží vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, které mu bylo stanoveno jako pravidelné místo výkonu služby, protože mu jsou poskytovány náhrady zvýšených životních nákladů, a vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů. Obdobné nároky náleží vojákovi po jeho povolání do služebního poměru. Náhrady při povolání do služebního poměru a při přeložení se vojákovi vyplácejí měsíčně a pro zjednodušení jejich poskytování je lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů vojákovi. K bodu 58 Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí náleží náhrada některých výdajů ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k návrhu nových základních služebních tarifních platů se navrhuje stanovit základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů v rozmezí 10 % až 50 % (namísto 25 % až 52 % stanovených nařízením vlády č. 62/1994 Sb.) ze služebního platu určeného vojákovi služebním orgánem. Podle předběžné kalkulace bude stanoven základ pro určení této náhrady ve výši cca 17 %. Ze základu pro výpočet této náhrady se vylučuje příplatek za službu v zahraničí. Je to proto, že odráží výrazné riziko spojené s vysláním do zahraniční operace, nikoliv plat stanovený pro výkon funkce na zahraničním pracovišti. K bodu 59 Ustanovení upřesňuje použití kurzu pro přepočet stravného při zahraniční služební cestě z českých korun na volně směnitelnou měnu, pokud o to voják požádá. K bodu 60 až 63 Druhy vojenských zdravotnických zařízení byly dosud vymezeny pouze na úrovni prováděcího právního předpisu vyhláškou č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních, vydané na základě zmocnění uvedeného v § 94 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které ve znění zákona č. 375/2011 Sb. zmocňuje Ministerstvo obrany k úpravě poskytování zdravotní péče v působnosti Ministerstva obrany a zdravotních služeb ve vojenských zdravotnických zařízení a podmiňuje vydání prováděcí úpravy dohodou s Ministerstvem zdravotnictví. Vzhledem k návaznosti na obecné právní předpisy v oblasti poskytování zdravotních služeb je nutné při stanovení druhů vojenských zdravotnických zařízení uplatnit výhradu zákona. Jednotlivá vojenská zdravotnická zařízení jsou vymezena typově, nikoli svým názvem.
65
Navrhovaný odstavec 4 pak doplňuje zmocnění Ministerstva obrany k vydání prováděcího právního předpisu o vymezení rozsahu poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb ve vojenských zdravotnických zařízení, které vychází z § 94 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., podle něhož zdravotní služby vojákům organizuje, řídí a kontrolu ve své působnosti Ministerstvo obrany. Současně se tím zpřesňuje zmocňovací ustanovení, neboť uvedená vyhláška v platném znění vymezuje jak poskytované zdravotní služby (ambulantní, ústavní, lázeňskou a posudkovou činnost) a nově i zdravotní péči (činnost zdravotnických zařízení, která nejsou poskytovateli zdravotních služeb), tak zároveň označuje vojenská zdravotnická zařízení s vymezením předmětu jejich činnosti (vojenské zařízení primární péče, vojenská nemocnice, vojenská fakultní nemocnice, polní nemocnice, ústav leteckého zdravotnictví, vojenský rehabilitační ústav, vojenské lázeňské léčebny, zařízení vojenské hygienické a protiepidemické služby a základna zdravotnického materiálu). K bodu 64 Na základě požadavků z dosavadní praxe se navrhuje prodloužit dobu k čerpání mimořádné rehabilitace po návratu ze zahraniční operace ze 30 na 60 dnů. K bodu 65 až 69 V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně. K bodu 70 V souvislosti s návrhem nového platového systému vojáků z povolání je třeba upravit ustanovení zákona č. 221/1999 Sb. K bodu 71 V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně. K bodu 72 a 73 Ve vazbě na zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění novým občanským zákoníkem se doplňuje zmocnění pro vydání vlastního prováděcího předpisu. K bodu 74 Ve vazbě na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona je nutné upravit i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na výsluhový příspěvek. K bodu 75 V návaznosti na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona je nutné upravit i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na odbytné. K bodu 76 V důsledku nové právní úpravy ve věci poskytnutí služebního platu vojákům z povolání je nezbytné sjednocení nově používaného pojmu v celém zákoně.
66
K bodu 77 Zachovává se dosavadní úprava doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na výsluhové náležitosti a jejich výši, z hlediska celkové objektivizace výkonu služby vojáků se upravuje institut zvýšeného zápočtu doby služby rozhodné pro výši výsluhového příspěvku a odbytného. Institut zvýšeného zápočtu doby služby se zachovává pouze u služby v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, u příslušníků Vojenského zpravodajství a v případě leteckého personálu pouze u pilotů. U ostatních služebních zařazení se tento institut, který byl nově zaveden od 1. prosince 1999 jako opatření na podporu reformy ozbrojených sil, již jako nesystémový, ruší. K bodu 78 Není důvodné, aby se do doby trvání služebního poměru pro nárok a výši výsluhových náležitostí vojákům započítávala doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. Systém stanovování průměrného měsíčního platu a rozhodného období zůstává zachován. Změny v platovém systému si však v některých případech vyžadují úpravu ve stanovování průměrného měsíčního hrubého platu pro výpočet výsluhových náležitostí. Při výkonu služby v zahraničí, spadá-li tato doba do rozhodného období, se již při výpočtu průměrného měsíčního hrubého platu nebude vycházet z fikce – průměrného měsíčního hrubého platu vojáka ze srovnatelného služebního zařazení v ozbrojených silách České republiky, ale ze skutečně dosažených a zúčtovaných platů vojáka. Současně se na základě požadavků praxe a legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění upřesňuje stanovení průměrného měsíčního hrubého platu pro výpočet výsluhových náležitostí v případě dočasné neschopnosti vojáka pro nemoc nebo úraz. Obdobně jako podle dosavadní úpravy se upřesňují nepravidelné složky platu poskytovaného podle nového platového systému vojáků z povolání, které nebudou mít vliv na výši výsluhových náležitostí. Z důvodu objektivizace výše výsluhových náležitostí se odměny nebudou do průměrného měsíčního hrubého platu při výpočtu těchto dávek sociálního zabezpečení počítat. K bodu 79 V návaznosti na doplnění důvodů pro propuštění ze služebního poměru v § 19 odst. 1 zákona se doplňuje i ustanovení, které stanoví, kdy má voják nárok na výsluhové náležitosti v poloviční výši. K bodu 80 Z důvodu potřeby aplikační praxe se upravuje text odstavce doplněného zákonem č. 272/2009 Sb. K bodu 81 Při řízení ve věcech služebního poměru dochází k případům, kdy voják neustálým zasíláním plných mocí a jejich odvoláváním způsobuje průtahy a komplikace v řízení. V určitý okamžik pak není zřejmé, kým a zda je vlastně voják zastupován. Z těchto důvodů se navrhuje, vyloučit možnost zastoupení na základě plné moci pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu [§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu]. Ostatní ustanovení citovaného paragrafu tím nejsou dotčena.
67
K bodu 82 V souvislosti s návrhem nového institutu „služební příspěvek na bydlení“, který nahradí dosavadní přídavek na bydlení, je třeba upravit i toto ustanovení. K bodu 83 V souvislosti s návrhem nového platového systému vojáků z povolání je třeba upravit toto ustanovení. K bodu 84 Jedná se o terminologickou úpravu v souvislosti s úpravou § 13 a navrhovaným doplněním § 13a do zákona, viz novelizační body 16 a 17. K bodu 85 Zpřesňuje se ustanovení o důvodech vydání personálního rozkazu i v souvislosti s návrhem nového platového systému vojáků z povolání. K části první, čl. II: K bodu 1 V přechodném ustanovení se upřesňuje období, za které naposledy náleží dosavadní měsíční přídavek na bydlení. K bodům 2 až 4 Zachovává se nárok vojáka na nesnížený plat podle stávající právní úpravy, je-li to pro něj výhodnější. V převážné míře se bude jednat o nesnížený plat při novém služebním zařazení v přímém důsledku organizačních změn, které bylo uskutečněno v době platnosti dosavadní právní úpravy a přechází do období platnosti nové právní úpravy. Rovněž se navrhuje zachovat výši náhrady platu po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, je-li to pro vojáka výhodnější, a to až do doby ukončení nároku na tuto náhradu. Stanovuje se vztah služebního hodnocení prováděného podle dosavadní právní úpravy a výkonnostního příplatku podle návrhu nového platového systému vojáků z povolání. Vzhledem k tomu, že podmínky služebního hodnocení pro poskytování výkonnostního příplatku budou značně upraveny (formou prováděcí vyhlášky Ministerstva obrany), stanovuje se, že ke služebním hodnocením provedeným podle stávající právní úpravy se nepřihlíží. Stanovuje se, že poprvé bude výkonnostní příplatek přiznán k 1. březnu 2015 na základě služebního hodnocení za rok 2014. Vylučuje se služební hodnocení po ukončení základní přípravy, poněvadž toto hodnocení není komplexní a slouží jen ke zhodnocení kvalit vojáka s doporučením způsobilosti k výkonu služby ve služebním poměru. Stanovuje se způsob výpočtu příplatku za službu v zahraničí, pokud byl voják vyslán k výkonu služby v zahraniční operaci v době účinnosti stávající právní úpravy a ukončení vyslání bude realizováno již v době účinnosti nového platového systému vojáků z povolání. Příplatek za službu v zahraničí bude ke dni účinnosti tohoto zákona určen v české měně a jeho výše se stanoví součinem výše zvláštního příplatku v jiné než české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou s platností pro den účinnosti zákona. Tím se sleduje zachování výše příplatku i při změně právní úpravy.
68
K bodům 5 a 6 Jedná se o standardní přechodná ustanovení používaná při změnách v sociálním zabezpečení. Vzhledem ke změnám v oblasti zvýšeného zápočtu doby služby pro účely výsluhových náležitostí a z důvodu přechodu na nový systém odměňování vojáků je nezbytné upravit zachování dosavadní práv a nároků z hlediska získané doby služby a platu pro výpočet výsluhových náležitostí. K bodu 7 Upravuje se postup při řízení ve věcech služebního poměru, které bylo zahájeno podle dosavadní právní úpravy. K části první, čl. III: Navrhuje se zrušení zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, který v současné době upravuje odměňování vojáků z povolání. V souvislosti s jeho zrušením se navrhuje pro zachování principu legislativní čistoty zrušení všech dalších částí zákonů, kterými se zákon č. 143/1992 Sb. měnil nebo doplňoval. Současně se navrhuje zrušit prováděcí předpisy. K části druhé, čl. IV: Navrhuje se změnit zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů tak, aby příplatek za službu v zahraničí, který bude nově vyplácen pouze v české měně, byl jako dosud od daně z příjmu osvobozen. K části třetí, čl. V Na základě zrušení institutu „přídavek na bydlení“ a zavedení nového institutu „služební příspěvek na bydlení“ v zákoně o vojácích z povolání se upravuje i znění příslušného ustanovení v zákoně o nemocenském pojištění. K části čtvrté, čl. VI Stanovuje se účinnost zákona. V Praze dne 22. května 2013 předseda vlády RNDr. Petr Nečas, v. r. ministr obrany Ing. Vlastimil Picek, v. r. 69
