Vládní návrh
Zákon ze dne ……………… 2013, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. I Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 3 zní: „(3) Tento zákon se vztahuje na a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10m3 a více, b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi podle písmene a).“. 2. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(4) Tento zákon se nevztahuje na a) vodovody sloužící k rozvodu jiné, než pitné vody1), b) oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod, c) vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel. _________________ 1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
1
3. V § 1 odst. 5 se slova „vodovody a“ zrušují a slova „odstavci 3“ se nahrazuje slovy „odstavci 4 písm. b) a na vodovody, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo na vodovody uvedené v odstavci 4 písm. a)“.
4. V § 2 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami“. 5. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní: „(4) Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace trvalý pobyt30), nebo v této obci pobývá alespoň 185 dnů v kalendářním roce. ________________ 30)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jak odstavce 5 až 8.
6. V § 2 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.“. 7. V § 2 odstavec 8 zní: „(8) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.“. 8. V § 2 se doplňují odstavce 9 až 12, které znějí: „(9) Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie. (10) Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.
2
(11) Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí, čistíren odpadních vod tak, že u každé položky jsou uvedeny identifikační údaje jejich vlastníka. (12) Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických, ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska kvantity i kvality služby poskytované prostřednictvím staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí a čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba.“.
9. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ,a aby byla vodotěsná“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Evidenci vodovodních přípojek vede vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn.“.
10. V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „Evidenci kanalizačních přípojek vede vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn.“. 11. V § 3 odst. 7 se slova „ze svých provozních nákladů“ nahrazují slovy „vodovodu nebo kanalizace na základě písemné žádosti vlastníka přípojky, a to na jeho náklady“. 12. V § 3 se za odstavec 7 vkládá nový odstavce 8, který zní: „(8) Zkouška vodotěsnosti přípojky se provádí za účasti jejího vlastníka, kterému musí být na této zkoušce umožněna účast a provozovatele vodovodu nebo kanalizace. Zkoušku vodotěsnosti nově zřízené přípojky hradí její vlastník. Každou další zkoušku vodotěsnosti přípojky hradí ten, kdo ji požaduje. V případě zjištění netěsnosti přípojky hradí tuto zkoušku vlastník.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 13. V § 3a odst. 2 se slova „z technického hlediska“ nahrazují slovy „z hlediska svého členění“ a slova „vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související“ se nahrazují slovy „v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle tohoto zákona“. 14. V § 3a odstavec 3 zní: „(3) Pokud část vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo
3
staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.“.
15. V § 3a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 2 podává její vlastník vodoprávnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadované změny. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení. (5) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 3 podává její vlastník stavebnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadovaného záměru. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy a dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.“.
16. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7 až 9 zní: „§ 4 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu (1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů. CELEX: 32000L0060 (2) Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území. (3) Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu7) a z národních plánů povodí zpracovaných podle zákona o vodách8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny. (4) Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodů a kanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb.
4
(5) Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí9), projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění. (6) Plán rozvoje lze využít jako podklad pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu7), a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti. CELEX: 32000L0060 (7) Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z krajských plánů včetně vodovodů a kanalizací, které svým rozsahem překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro politiku územního rozvoje. (8) Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku. (9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis. _________________ 7)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 8)
17. V § 5 odst. 3 se za slovo „předávat“ vkládají slova „v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému“. 18. V § 5 odst. 4 se slova „30. dubna“ nahrazují slovy „31. března v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému“.
19. V § 5 odst. 6 se slovo „Rozsah“ nahrazuje slovem „Obsah“ a za slova „provozní evidence vodovodů a kanalizací,“ se vkládají slova „a formát předání těchto údajů“. 5
20. V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" zrušují.
21. V § 6 odst. 2 písmeno b) zní: „b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat; v případě, že vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovody nebo kanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8 odst. 3,“. 22. V § 6 odst. 2 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „odpovědný“ nahrazuje slovem „odborný“ a za slova „na provozování“ se vkládají slova „ ,správu a rozvoj“.
23. V § 6 odstavec 5 zní: „(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.“.
24. V § 6 odst. 6 se slova „těm obcím nebo organizačním složkám státu, které“ nahrazují slovy „těm obcím, organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodů a kanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud“.
25. V § 6 se na konci textu odstavce 7 slova „a příslušný živnostenský úřad“ zrušují. 26. V § 6 odst. 8 se za slovo „změní“ vkládají slova „ ,popřípadě zruší a vydá nové“ a slovo „odpovědného“ se nahrazuje slovem „odborného“. 27. V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene b) slova „a příslušný živnostenský úřad“ zrušují.
28. V § 6 odst. 10 se za slovo „informuje“ vkládají slova „v elektronické podobě a ve stanoveném formátu“ a za slovo „změně“ se vkládají slova „nebo zrušení“.
29. V § 6 odstavce 11 až 13 znějí: 6
„(11) Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodů nebo kanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.
(12) K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu. (13) Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 30. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.“. 31. V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ,vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely“. 32. V § 8 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona.“. 33. V § 8 odst. 4 větě první se slova „další technické požadavky“ nahrazují slovy „technické možnosti“, ve větě třetí se za slovo „napojení“ vkládají slova „k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod“ a slova „poplatků nebo jiných finančních plnění“ se nahrazují slovy „finančních nebo jiných plnění“.
34. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na 7
kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.“. CELEX: 31991L0271 35. V § 8 odst. 10 se slova „likvidaci požáru“ nahrazují slovy „záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody“. ______________________ 31)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36. V § 8 odst. 13 se čárka za slovy „forma vodného“ nahrazuje tečkou a slova „popřípadě dnem“ se nahrazují slovy „Takové sjednání je možné ode dne“.
37. V § 8 odst. 14 větě třetí se slova „a čištěním, případně“ nahrazují slovy „ ,čištěním, nebo jiným“, čárka za slovy „forma stočného“ se nahrazuje tečkou a slova „popřípadě dnem“ se nahrazují slovy „Takové sjednání je možné ode dne“.
38. V § 8 odstavec 15 zní: „(15) Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů a provozně souvisejících kanalizací musí alespoň obsahovat a) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody, b) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizací strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizací, stanovení podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.“.
39. V § 8 se doplňují odstavce 16 a 17, které znějí: „(16) Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, 8
limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy. (17) Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění
odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.“.
40. V § 9 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci provozně související“.
41. V § 9 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
42. V § 9 odst. 6 písm. b) se za slovo „jakost“ vkládají slova „nebo tlak“.
43. V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo „provozovateli“ vkládají slova „ ,po jeho opakované písemné výzvě,“ a slovo „podle“ se nahrazuje slovem „za“.
44. V § 9 odst. 12 se slova „podle § 29 odst. 3 písm. c) včetně struktury nákladových položek“ nahrazují slovy „podle § 20 odst. 9“.
45. V § 9 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vodovodu podle tohoto zákona.“. 46. V § 10 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní, b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo“.
47. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
9
„(2) Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody než je vodovod pro veřejnou potřebu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
48. V § 13 odst. 3 se za slovo „odběru“ vkládají slova „před její vlastní úpravou“, slova „v předepsané formě předávat“ se nahrazují slovy „v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat“, za slovo „úřadu“ se vkládají slova „a příslušnému správci povodí“ a věta poslední se zrušuje.
49. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z hlediska zlepšování jakosti surové vody.“.
50. V § 13 odst. 5 se slovo „způsob“ nahrazuje slovy „formu elektronického“.
51. V § 14 odst. 3 se slova „návrhu na kolaudaci“ nahrazují slovy „žádosti o vydání kolaudačního souhlasu“.
52. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě, kdy rozšíření kanalizační sítě nevyvolá žádnou jinou změnu ustanovení kanalizačního řádu než změnu v údajích o délce kanalizační sítě, vodoprávní úřad současně s vydáním stavebního povolení rozhodne o upuštění od zpracování nového kanalizačního řádu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 53. V § 15 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „(4) Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. (5) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce. 10
(6) Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky. _______________ 20)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
54. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.“.
55. V § 18 odst. 2 se slovo „míře“ nahrazuje slovem „limitech“.
56. V § 18 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
57. V § 18 odst. 3 se za slovo „do“ vkládá slovo „této“ a slova „ani přes žumpy“ se nahrazují slovy „a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem“. CELEX: 31991 L0271
58. V § 19 odstavec 5 zní: „(5) Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.“.
11
59. V § 20 odst. 6 se za slovo „dopravy“ vkládají slova „s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce “. 60. V § 20 odst. 7 se slova „požárním zásahu“ nahrazují slovy „záchranných a likvidačních pracích31) “. 61. V § 20 odst. 8 se za slovo žádost vkládá slovo „úplný“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „podle struktury uvedené v odstavci 9“.
62. V § 20 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.“. 63. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací u vybraných provozovatelů vodovodů a kanalizací pro území kraje.“. 64. V § 22 odst. 1 v uvozovací větě se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „vod“ se vkládají slova „a jejich čištění“.
65. V § 22 odst. 1 písm. a) se za slovo „zajištěna“ vkládají slova „nebo plněna“ a za slovo „zdraví,“ se vkládají slova „životního prostředí,“.
66. V § 22 odst. 2 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „1 roku“.
67. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Po dobu vykonávání povinnosti veřejné služby přechází právo na vodné a stočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, při jejichž provozování nelze vybírat vodné a stočné, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.“.
12
68. V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle odstavce 2.“. 69. V § 23 odst. 5 písm. c) se za slovo „mimo“ vkládá slovo „skládek“. 70. V § 24 odst. 5 se slova „po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci“ nahrazuje slovy „neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to“. 71. V § 25 písm. b) se za slovo „působností“ vkládají slova „a újezdní úřady na území vojenských újezdů,“. 72. V § 25 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Ministerstvo obrany.“. 73. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „(§ 9 odst. 11, § 20 odst. 4)“ nahrazují slovy „podle § 9 odst. 11 a § 20 odst. 4“.
74. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6.“.
75. V § 27 odst. 1 se slova „krajské úřady“ nahrazují slovy „ministerstvo, krajské úřady“ a za slovo „působností“ se vkládají slova „a újezdní úřady na území vojenských újezdů“.
76. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů a) rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22, b) rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6, c) schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, d) zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících kanalizací z hlediska kapacitních a kvalitativních možností.“. 77. V § 28 odst. 1 se za slovo „zpracování“ vkládá slovo „ , aktualizace“.
78. V § 28 odst. 2 písm. a) se za slovo „vydávají“ vkládají slova „ , mění nebo ruší“.
13
79. V § 28 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
80. V § 28 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací.“. 81. V § 29 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena, c) až g) se označují jako písmena b) až f).
82. V § 29 odst. 1 písm. b) se za slovo „zpracování“ vkládají slova „a aktualizace“.
83. V § 29 odst. 3 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).
84. V § 29 odst. 4 písm. c) se za slovo „stočné“ vkládají slova „ ,nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu,“. 85. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní: „§ 29a Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního úřadu podle § 25.“. 86. V § 30 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.
87. § 31 se zrušuje. 88. V § 32 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5 1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, 2. vysazuje trvalé porosty, 3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo 14
4. provádí terénní úpravy, b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace, c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství, d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací, e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami, nebo f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6.“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8.
89. V § 32 odst. 2 se na konci textu písmene a) slova „nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2“ zrušují.
90. V § 32 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 2,“. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m).
91. V § 32 odst. 2 se na začátek textu písmene c) vkládají slova „v rozporu s § 5 odst. 3“ a slova „podle § 5 odst. 3“ se nahrazují slovy „v termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá neúplné či chybné“. 92. V § 32 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „podle § 8 odst. 1“.
93. V § 32 odst. 2 písmeno i) zní: „i) v rozporu s § 8 odst. 11 1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, 2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo 3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.“.
94. V § 32 odst. 2 písmena k) a l) znějí: „k) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli 1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo 2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení, 15
l) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo,“.
95. V § 32 odst. 2 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) a n), která znějí: „m) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4, n) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel 1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo 2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo“. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o).
96. V § 32 odst. 3 se slova „likvidaci požáru“ nahrazují slovy „záchranných a likvidačních pracích32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody“.
97. V § 32 odstavec 4 zní: „(4) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.“.
98. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene a) vkládají slova „v rozporu s § 3 odst. 4“.
99. V § 32 odst. 5 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až n) se označují jako písmena b) až m).
100. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene b) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 1“ a slova „(§ 10 odst. 1)“ se zrušují. 101. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene c) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 2“ a slova „(§ 10 odst. 2)“ se zrušují. 102. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene e) vkládají slova „v rozporu s § 18 odst. 2“.
103. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene g) vkládají slova „v rozporu s § 17 odst. 2“.
16
104. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene h) vkládají slova „v rozporu s § 18 odst. 3“. 105. V § 32 odst. 5 písm. i) se slova „bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3“ zrušují a slova „vyžadují předchozí čištění“ se nahrazují slovy „převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,“.
106. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene j) vkládají slova „v rozporu s 18 odst. 3“ a slovo „žumpu“ se nahrazuje slovy „čistírnu odpadních vod“. 107. V § 32 odst. 5 se na začátek textu písmene l) vkládají slova „v rozporu s § 19 odst. 2“ a slova „v případě podle § 19 odst. 2“ se zrušují. 108. V § 32 odst. 6 se slova „po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci“ nahrazují slovy „neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to“. 109. V § 32 odstavec 7 zní: „(7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. f) až h) nebo k) až m), b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a), b) nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až d),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. e), i) nebo j), anebo odstavce 6,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. f), l) nebo o) anebo odstavců 3 nebo 4, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo m).“.
110. V § 33 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5 1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, 2. vysazuje trvalé porosty, 3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo 4. provádí terénní úpravy, 17
b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace podle § 7 odst. 1, c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství, d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací, e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami, nebo f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6.“. Dosavadní odstavce 1 až 9 se označují jako odstavce 2 až 10.
111. V § 33 odst. 2 se na konci textu písmene a) slova „nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2“ zrušují.
112. V § 33 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní. „b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 2,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 113. V § 33 odst. 2 se na začátek textu písmene c) vkládají slova „v rozporu s § 5 odst. 3“ a slova „podle § 5 odst. 3“ se nahrazují slovy „v termínu a ve stanoveném formě elektronického předání, nebo je předá neúplné či chybné,“. 114. V § 33 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „podle § 8 odst. 1“. 115. V § 33 odst. 2 písmeno g) zní: „g) v rozporu s § 8 odst. 11 1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, 2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo 3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,“.
116. V § 33 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena i) a j), která znějí: „i) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo j) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4.“.
18
117. V § 33 odst. 3 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli 1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo 2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení.“. 118. V § 33 odst. 3 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel 1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo 2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo“. 119. V § 33 odst. 4 se slova „likvidaci požáru“ nahrazují slovy „záchranných a likvidačních pracích32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody“.
120. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.“. 121. V § 33 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatel se“ nahrazují slovy „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel“. 122. V § 33 odst. 6 písm. d) se za slovo „lhůtách“ vkládá slovo „podle“ a za slovo „písm.“ se vkládají slova „a) nebo“.
123. V § 33 odst. 6 se na začátek textu písmene f) vkládají slova „v rozporu s § 13 odst. 3“ a za slovo „odběru“ se slovo „a“ nahrazuje slovy „před vlastní úpravou nebo“.
124. V § 33 odst. 6 se na konci textu písmene g) doplňují slova „§ 14 odst. 5“.
125. V § 33 odst. 6 se na začátek textu písmene j) vkládají slova „v rozporu s § 36 odst. 6“ a slova „podle § 36 odst. 6“ se zrušují.
126. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene a) vkládají slova „v rozporu s § 3 odst. 4“. 19
127. V § 33 odst. 7 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až n) se označují jako písmena b) až m).
128. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene b) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 1“ a slova „(§ 10 odst. 1)“ se zrušují. 129. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene c) vkládají slova „v rozporu s § 10 odst. 2“. 130. V § 33 odst. 7 se na konci textu písmene e) doplňují slova „podle § 18 odst. 2,“. 131. V § 33 odst. 7 se na konci textu písmene h) doplňují slova „podle § 18 odst. 2,“. 132. V § 33 odst. 7 písm. i) se slova „bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3“ zrušují a slova „vyžadují předchozí čištění“ se nahrazují slovy „převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,“.
133. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene j) vkládají slova „v rozporu s § 18 odst. 3“ a slovo „žumpa“ se nahrazuje slovy „ čistírnu odpadních vod“. 134. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene k) vkládají slova „v rozporu s § 19 odst. 1“ a slova „v případech podle § 19 odst. 1“ se zrušují. 135. V § 33 odst. 7 se na začátek textu písmene l) vkládají slova „v rozporu s § 19 odst. 2“ a slova „v případě podle § 19 odst. 2“ se zrušují. 136. V § 33 odst. 8 se slova „po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci“ nahrazuje slovy „neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to“. 137. V § 33 odstavec 9 zní: „(9) Za správní delikt se uloží pokuta a)
do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. d) bodu 1, odstavce 6 písm. b) až d) nebo g) anebo h) nebo odstavce 7 písm. f) až l),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle odstavce 7 písm. a) až d), 20
c)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo f), odstavce 2 písm. e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm. a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo odstavce 8,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. f) nebo i), odstavce 3 písm. e), anebo odstavce 4 nebo 5, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d), j) nebo odstavce 6 písmeno a).“.
138. V § 33 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Byl-li správní delikt spáchán opakovaně, uloží se pokuta až ve výši dvojnásobku horní hranice sazby pokuty, kterou lze podle odstavce 9 za správní delikt uložit. Správní delikt je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za nesplnění téže povinnosti neuplynul 1 rok.“. 139. V § 34 odstavec 5 zní: „(5) Správní delikty podle § 32 odst. 1 až 6 a podle § 33 odst. 1, 7 a 8 v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Správní delikty podle § 33 odst. 2 až 6 v prvním stupni projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Správní delikty na území vojenských újezdů v prvním stupni projednají újezdní úřady a ve druhém stupni Ministerstvo obrany.“.
140. V § 36 odst. 2 se slova „podle § 8 odst. 5 smluvně pověřen“ nahrazují slovem „zmocněn“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 141. V § 36 odst. 3 v úvodní části ustanovení se ve větě slova „informovat obecní úřad“ nahrazují slovy „předat obecnímu úřadu“ a slova „a to před uzavřením“ se nahrazují slovy „informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření“. 142. V § 36 odst. 3 písm. a) se za slovo „předaných“ vkládá slovo „identifikovaným“ a za slovo „kanalizace“ se vkládá slovo „identifikovanému“.
143. V § 36 odst. 3 písm. b) se za slovo „jakosti“ vkládají slova „a tlaku“.
144. V § 36 odst. 3 písm. c) se za slovo „vod“ vkládají slova „ ,výpočtu odváděných srážkových vod“.
21
145. V § 36 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i). 146. V § 36 odstavec 5 zní: „(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodné a stočné, zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.“.
147. V § 36 odstavec 7 zní: „(7) Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.“.
148. V § 36 odstavec 8 zní: „(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 nebo 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavců 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, které se týká. Obec informace podle a) odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde jsou tyto informace zpřístupněny, b) odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.“.
149. § 37 zní: „§ 37 Dozor (1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných a mohou ukládat opatření k odstranění zjištěných závad. (2) Krajské úřady vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a 22
předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. (3) Ministerstvo dozírá, jak orgány veřejné správy na úseku vodovodů a kanalizací, s výjimkou území vojenských újezdů, provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí orgánu veřejné správy vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění. (4) Ministerstvo obrany dozírá, jak újezdní úřady na území vojenských újezdů provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí újezdních úřadů vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.“.
150. V § 38 odst. 5 se slova „která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů“ nahrazují slovy „byla vybrána ministerstvem“.
151. § 40 zní: „§ 40 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 6, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.“.
Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená podle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 2 písm. c) vydané v návaznosti na § 6 odst. 13 do 31. prosince 2012 pozbývá právních účinků ke dni 31. prosince 2017. 3. Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vlastníci vodovodní nebo kanalizační přípojky a vnitřního vodovodu požádají vodoprávní úřad nejpozději do 31. prosince 2017 o vydání rozhodnutí podle § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na tento vodovod nebo kanalizaci. 23
4. Stavebníci a vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, zřizovaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou; tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu7).
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vodách Čl. III V § 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č.150/2010 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vodoprávní úřad ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě týkajících se staveb vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), uloží předložení povolení k jejich provozování54) spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. _____________________ 53)
54)
§ 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona č. 274/2001 Sb.“.
ČÁST TŘETÍ
Účinnost Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
24
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Definice problémů Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 předložilo Ministerstvo zemědělství vládě do 30. listopadu 2012 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Návrh se rozšířil o malou novelu vodního zákona. V návrhu je zapotřebí především reagovat na zkušenosti z praxe při respektování požadavků vyplývajících pro jednotlivé členské státy ze Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a ze směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Podle současně platného zákona o vodovodech a kanalizacích je jeho obsah v souladu s těmito právními předpisy Evropské unie. Dále je zapotřebí na základě analýzy právního a skutkového stavu maximálně racionalizovat administrativní procesy v oboru vodovodů a kanalizací a to využíváním elektronické komunikace na všech úrovních a provést úpravy i v ekonomické a investiční oblasti související se změnami preferencí v oblasti výroby i životního stylu. Významnou změnou je návrh, aby plán rozvoje vodovodů a kanalizací jednotlivých krajů, který by měl být nově zpracován nejpozději v roce 2014, se stal dokumentem průběžně aktualizovaným. Tímto by flexibilita tohoto plánu umožnila reagovat na rychle se měnící podmínky v rozvoji měst a obcí. Praxe také ukázala potřebu zapracovat do návrhu změny vyplývající z novely stavebního zákona. V návrhu zákona se především jedná o řešení těchto nejdůležitější problémových okruhů: - zpřesnění pojmů v případech, kdy se nepodařilo beze zbytku naplnit záměr předkladatele a nápravu nebylo možno řešit ve výkladové praxi a metodickým řízením vodoprávních úřadů, 25
- zajištění změny v pořízení plánů – změny v pořízení plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů jsou žádoucí, neboť praxe ukázala, že tyto plány musí průběžně reagovat na změny související se způsobem života (přesun obyvatel za hranice velkých aglomerací do rodinných domů), ale i ekonomických hodnocení záměrů a vyšších požadavků na kvalitu pitné vody, míru čištění odpadních vod včetně přísnějších požadavků na likvidaci odpadních vod včetně kontroly. Zmíněný plán na období 10 let tyto požadavky nesplňuje a je tedy žádoucí změna na průběžně aktualizovaný plán zahrnující jak změny stávajícího stavu, tak plánovaného rozvoje, - snížení administrativní zátěže spojené se stávající evidencí vodovodů a kanalizací, kde bez povinné a jednotné elektronické formy předávání dat nelze dosáhnout hospodárného provozu v této agendě, - obnovy infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací v oblasti financování a realizace; obnova byla jako nový institut zákona při jeho novele zákonem č. 76/2006 Sb. vymezena plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací. Ten vyplynul z požadavku Směrnice 2000/60/ES na samofinancování procesu obnovy. Pojem obnova není v žádném právním předpise uveden, a je tedy nutné vymezit tento pojem ve vazbě na daný účel, tedy na výše uvedený plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, - zajištění provozních i ekonomických vazeb u provozně souvisejících vodovodů a kanalizací různých vlastníků je dáno povinností těchto vlastníků uzavřít písemnou dohodou (smlouvu) o vzájemných právech a povinnostech. Bez takto určených práv a povinností nejsou tito vlastníci, popřípadě jejich provozovatelé, schopni zajistit plynulost a bezpečnost provozu svých vodovodů nebo kanalizací. Vzhledem k četným rozporům vzniklých mezi nimi v průběhu výstavby navazujícího vodovodu nebo kanalizace, nejsou schopni písemnou dohodu uzavřít a požadují rozhodnutí Ministerstva zemědělství. Jsou i vlastníci, kteří než by písemnou dohodu uzavřeli sami, požádají o rozhodnutí ministerstvo, které ji nahrazuje. Pokud vlastníci provozně souvisejících vodovodů a kanalizací budou nuceni písemnou dohodu uzavřít ještě před tím, než si vyberou provozovatele (podmínka pro vydání povolení k provozování), nemůže nastat případ, že by bylo třeba o právech a povinnostech rozhodovat k zajištění odpovědnosti za všechny části systému „vodovod-přípojka-vnitřní vodovod“, „vnitřní kanalizace-přípojka, kanalizace“. Z tohoto důvodu se navrhuje vypustit působnost Ministerstva zemědělství rozhodovat v soukromoprávních vztazích, tedy v případech, kdy nedojde k dohodě u výše uvedených subjektů a to často i z jiných důvodů, které nesouvisí s provozem vodovodů a kanalizací, - potřeba úpravy procesů spojených se stávající evidencí nákladů a cen služby dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod včetně možnosti jejich kontroly veřejností; navrhuje se vydání vyhlášky Ministerstva zemědělství (dále ministerstvo), která by nahradila dosud platné opatření obecné povahy ze dne 19. 9. 2006. Tímto opatřením vydalo ministerstvo „pravidla pro členění položek výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a pro stočné včetně struktury jednotlivých položek“. Vyhláška by stanovila příslušná pravidla pro výpočet ceny s přihlédnutím ke zkušenostem z praxe, - posouzení možnosti zrušení výjimky z povinnosti plateb ze srážkových vod odváděných do kanalizace pro veřejnou potřebu pro v zákoně stanovené plochy, jako je plocha dálnic, místních a účelových komunikací, plochy celostátních a regionálních drah včetně zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy a plochy zoologických zahrad, případně dílčí úprava těchto výjimek,
26
-vymezení odpovědnosti za zajištění nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací tím, že krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou u vybraných provozovatelů vodovodů a kanalizací pro území kraje, - zpřesnění spojené s povinnosti veřejné služby a umožňující vyhlašujícímu správnímu orgánu převést platbu nákladů s jejím zajištěním na adresáty služby, tedy na odběratele s možností rozhodnout o veřejné službě bez souhlasu vlastníka vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu, - úpravy v oblasti přestupků a správních deliktů a jejich trestání včetně objektivizace jejich výše, - rozšíření dozorových orgánů v souladu s vodním zákonem o ministerstvo, krajské úřady a nově také o Ministerstvo obrany, které vykonává dozor na území vojenských újezdů, - dílčí změny v působnosti orgánů veřejné správy, například obce s rozšířenou působností budou mít možnost vydat opatření obecné povahy ve věci omezení dodávky vody v době extrémních klimatických podmínek. Kraje v samostatné působnosti by měly zabezpečit aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a krajské úřady by měly mít možnost měnit nebo rušit povolení k provozování.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Na danou oblast se vztahují tyto právní předpisy: - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, -zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, -zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb., - vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.
27
1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou: - Ministerstvo zemědělství, - krajské úřady, - obce s rozšířenou působností jako vodoprávní úřady, - obce, - vlastníci vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, - provozovatelé vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, - odběratelé služby dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.
1.5 Popis cílového stavu Cílem návrhu je: - posoudit úplnost, případné zpřesnění všech požadavků vyplývající pro Českou republiku ze Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a ze směrnice Rady ze dne 21. května 1991 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, - odstranit nedostatky zákona, které byly zjištěny při jeho aplikaci v praxi, - omezit administrativní náročnost zavedením elektronické komunikace při naplňování úkolů vymezených stávajícím zákonem včetně zajištění kvalitních ekonomických dat od více než 5150 vlastníků vodovodů a kanalizací a více než 2250 provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu pro účely dalšího plánování. Evropská unie vyžaduje regulaci oboru vodovodů a kanalizací z toho důvodu, že se jedná o přirozený monopol. Bez elektronizace při sběru dat a jejich vyhodnocování, jak v oblasti majetkové a provozní evidence, tak v oblasti sledování cen, a hlavně při sledování nákladů, nelze vymezit objektivní náklady v činostech spojených s plněním služby dodávky pitné vody a odvádění, čištění nebo jiného zneškodňování odpadních vod, - zavedení průběžné aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů jak v dosaženém stavu, tak v dalším rozvoji vodovodů a kanalizací. Znamená to pružné reagování na stav rozvoje společnosti bez zpracování nových nákladných podkladů pro územní plánování i další plánovací dokumentace. Krajská zastupitelstva se budou schvalovacím procesem rozhodující měrou podílet na zajišťování optimálních podmínek života občanů, - posouzení a případně zrušení některých výjimek na zpoplatnění srážkových vod odváděných do kanalizace pro veřejnou potřebu, - zpřesnění důležitých ustanovení zákona tak, aby byla omezena potřeba výkladů a telefonických dotazů, - posouzení struktury a výkonu státní správy pro případné dílčí změny v jejich působnosti, - optimalizace v oblasti správního trestání včetně posouzení výše sankcí. 1.6 Zhodnocení rizika V případě zachování současného stavu nedojde k řešení identifikovaných problémů. V důsledku toho mohou nastat tyto situace:
28
- bez posouzení transpozice Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod a případného odstranění nedostatků hrozí snížené vnímání regulace oboru vodovodů a kanalizací a tím i přístupů orgánů Evropské unie k podpoře zlepšování podmínek realizace opatření v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, - bez kompletní elektronizace nebude zajištěn včasný sběr a zpracování dat jako základ technických a hlavně ekonomických analýz zajišťujících, aby hlavně cena pro odběratele, kterými jsou v rozhodující míře obyvatelé ČR, byla cenou sociálně únosnou a spravedlivou; dojde také ke snížení administrativní náročnosti v této oblasti, - bez novely by bylo nutné znovu vypracovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací v celém rozsahu, což je ekonomicky a administrativně náročné, - bez definice obnovy může docházet ke zneužití prostředků na obnovu generovaných v ceně pro vodné a stočné a jejich použitím na nové stavby a docházelo by k prohlubování stavu zanedbávání provozovaných vodovodů a kanalizací. Jedná se také o naplnění požadavku Evropské unie v oblasti vodní politiky na samofinancovatelnost činností ve vodním hospodářství, - zůstane-li nedostatečná úprava v oblasti přestupků a správních deliktů, nebude možné vymoci na dotčených subjektech některé povinnosti.
2. Návrh variant řešení 2.1 Varianty regulatorně – technického řešení Při zvažování různých variant identifikovaných problémů z obecného (regulatornětechnického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě legislativního materiálu. Důvodem je skutečnost, že identifikované problémy se týkaly převážně práv a povinností dotčených subjektů. Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení včetně nulové varianty, neboť taková řešení nesplňují výše uvedená kritéria.
2.2 Varianty věcného řešení 2.2.1 Varianta 1 (nulová) Jako jedno z možných řešení bylo zvažováno změnu návrhu zákona nerealizovat. Toto řešení by mělo za následek prodlužování stavu, který v některých případech lze hodnotit jako právní nejistota. Jednotlivé důsledky jsou uvedeny v části „Zhodnocení rizika“. 2.2.2 Varianta 2 (příprava nového zákona) Tato varianta řešení je jedinou možností, jak naplnit požadavky na vyšší právní jistotu, možnost realizovat regulaci výraznějším způsobem v souladu s požadavkem Evropské unie a vazbou na poskytnuté finanční prostředky, odstranit zjištěné nedostatky v praxi a snižovat administrativní náročnost. Jedná se také o způsob a míru zajištění, případně kontroly na základě elektronicky získávaných informací.
29
Podle této varianty se předpokládá připravit a předložit návrh nového zákona, který by upravil ta ustanovení, která jsou praxí již překonána nebo vykazují nedostatky, které nelze výkladovou praxí odstranit. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1. Identifikace nákladů a přínosů Problematika je dále podrobně uvedena v části „Náklady“ a „Přínosy“. 3.2. Náklady Varianta 1 Tato varianta znamená nezajištění požadavků uvedených v části 1.2 a 1.5 a její dopady by kromě důsledků spojených s nečinností byly i závažné důsledky spojené s finančními náklady: - Náklady na zpracování nových plánů rozvoje vodovodů a kanalizací v období do konce roku 2014. V letech 2002 až 2004 bylo na zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů vynaloženo celkem 87 522 750 Kč. Z této částky hradily 59 993 500 Kč krajské úřady a 27 529 250 Kč ministerstvo. V případě nového zpracování s využitím stávajících plánů by bylo zapotřebí, vzhledem k nárůstu cen projekčních prací, cca 100 000 000 Kč, neboť tyto prostředky by musely být vynaloženy na zpracování nových dlouhodobých plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů. Jedná se o náklady, které by musely být nárokovány na státním rozpočtu. - V případě zachování osvobození některých ploch od platby za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu (plocha dálnic, místních a účelových komunikací, plochy celostátních a regionálních drah včetně zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy a plochy zoologických zahrad) ponesou vícenáklady nadále subjekty neosvobozené od této platby a obyvatelstvo napojené na kanalizaci. Zrušení výjimky z plateb za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu u navrhovaných ploch bude mít výsledný přínos neutrální. Finanční úspory na straně jedné (u odběratelůpřevážně obyvatelstvo) by bylo nutné kompenzovat u nově zpoplatněných subjektů především ze státního rozpočtu, jak je uvedeno dále. - Nedojde-li k úplné elektronizaci v oblasti evidence majetkové a provozní, ale hlavně v oblasti evidence nákladů a cen pro vodné a cen pro stočné, budou náklady jednotlivých zpravodajských jednotek (statistický termín) vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a náklady zpracovatelů vyšší, než při kompletní elektronizaci o cca 50 Kč na jedno podání. Při 2 500 provozovatelích a 2 podáních (evidence a cena) se jedná celkem o 250 000 Kč u zpravodajských jednotek, a 50 000 Kč u zpracovatele (Ministerstvo zemědělství). Varianta 2 Tato varianta, která obsahuje předkládaný návrh zákona, má následující dopady do nákladů jednotlivých dotčených subjektů: - Pro krajské úřady a ministerstvo odpadají náklady na zpracování nových plánů rozvoje vodovodů a kanalizací v období do konce roku 2014. Přínosem je úspora 67 000 000 Kč v rozpočtu krajských úřadů a 33 000 000 Kč z prostředků ministerstva v roce 2014. S průběžnou aktualizací vzniknou mnohem nižší náklady jednotlivým vlastníkům vodovodů a kanalizací, žádajícím o změnu v plánu rozvoje vodovodů a kanalizací příslušného kraje, a 30
krajským úřadům s úpravou stávajícího stavu a s žádostmi o změnu včetně předání na Ministerstvo zemědělství. Ministerstvu vzniknou náklady se zapracováním do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území ČR. Tyto náklady se odvinou od počtu změn. Dosavadní počet změn za kalendářní rok u záměru představuje 500 lokalit a u realizace také 500 lokalit. U obcí celkem 500 podání po 3 000 Kč, celkem 1 500 000 Kč; nejedná se o nové náklady a uvedená částka nepřevýší vynaložené náklady obcí související s prováděním současného systému zpracování plánů. Krajským úřadům s jednou žádostí o změnu se předpokládá 1000 Kč a s jedním doplněním stávajícího stavu 1000 Kč. Ročně tedy krajským úřadům vzniknou náklady celkem (500+500) x 1000 = 1 000 000 Kč. Ministerstvu se zařazením změn vzniknou náklady (500+500) x 100 = 100 000 Kč. Částka u krajských úřadů a ministerstva vychází z kalkulace mzdy, časové náročnosti zpracování a z režijních nákladů. - V případě zrušení výjimek u subjektů osvobozených od plateb za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu lze na základě údajů za rok 2010 kvantifikovat množství srážkové vody odváděné do této kanalizace v tomto členění: voda odpadní fakturovaná………… 381 560 000 m3 za rok z toho domácnosti………………….....237 300 000 m3 za rok z toho ostatní……………………...…..144 260 000 m3 za rok voda srážková fakturovaná ……67 880 000 m3 za rok voda fakturovaná celkem 49 440 000 m3 za rok průměrná cena za odvádění odpadních vod 26,11 Kč za m3 Voda fakturovaná celkem v Kč za rok 449 440 000 x 26,11. Voda fakturovaná za rok v m3 viz výše násobená cenou dává vodu fakturovanou za rok ve výši 11 734 478 400 Kč – bez DPH Plochy osvobozené od plateb: Komunikace pozemní: Druh
Dálnice+Silnice I.tř.
Dlouhodobý srážkový normál: 674 mm Délka v km
6990
% odvo dněn ých do kana lizac e 1
Délka Plocha odvod. v m2 do kana lizace v km 69,9
Silnice II. a III.. tř.
48762
6
2925,7
Místní komunikace
74919
45
33713,0
1 048 500 18 139 340 175307 600
Množství srážek za rok Upravené součinitelem 0,9 to je v m3
636020
MD
11003323
Kraje
106341590
Obce
Celkem 117980933 Železnice-České dráhy + Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 31
Vlastn í správc e
Výpočet proveden podle přesného výkazu Severočeských vodovodů a kanalizací (SčVaK) o množstvích srážkových vod zpoplatněných a nezpoplatněných. - České dráhy v rámci působnosti SčVaK vykázaly veškeré srážkové vody v množství 49759 m3 za rok. - SŽDC v rámci působnosti SčVaK vykázaly veškeré srážkové vody v množství 3735 m3 za rok. Celkem srážkové vody……………………………………………….. 53 494 m3 za rok SčVaK se podílí na celorepublikovém množství odpadních vod 9,042 % Na základě tohoto podílu lze usuzovat, že se železnice podílí stejným % a to představuje pro celou ČR (53494/9,042 %) 100 = ……………………………………………. .591 617 m3 za rok Zoologické zahrady………………………..………………………… 151 m3 za rok Poznámka: ZOO minimalizovány vzhledem k možnosti srážkové vody zasakovat. CELKEM osvobozené subjekty mimo domácností
..
.118 572 700 m3 za rok.
V případě přijetí návrhu by celkové množství fakturovaných odpadních vod bylo: 118 572 700+449 440 000 = 568 012 700 m3 za rok Při nákladech+zisk a množství podle roku 2010 by cena bez DPH byla : 11 734 478 400: 568 012 700 = 20, 6588 Kč za m3 Dosud inkasovaná částka za odvádění a čištění odpadních vod uvedená nad předchozí tabulkou (víc než 11 miliard) se podělí celkovým množstvím fakturovaných vod (množství dosud osvobozené + skutečně fakturované) dá novou cenu za m3. Tabulka plateb za odvádění odpadních a srážkových vod: Subjekty vod
odvádění
odpadních Platba v roce 2010 v Kč
Pro bydlení a domácnosti Pro ostatní (jiné než bydlení) Pro Ministerstvo dopravy Pro kraje Pro obce Pro ČD+SŽDC Pro ZOO CELKEM
6 195 903 000 5 538 975 400
11 734 478 400
Platba po navrhovaným v cenách v Kč 4 902 333 240 4 382 557 832 13 139 410 227 315 449 2 196 889 639 12 222 097 3 120 11 734 460 787
změně zákonem
Závěr k části, která se týká uvažovaného návrhu na zrušení výjimek z platby za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu: v případě zrušení výjimky z platby za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je výsledný přínos prakticky neutrální (11 734 478 400 Kč, 11 734 460 787 Kč). Ekonomické dopady na subjekty, kterým by vznikly v důsledku zrušení výjimky finanční ztráty, by musely být nahrazeny ze státního rozpočtu (Ministerstvo dopravy, kraje a obce -
32
pozemní komunikace, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty) a z obecních rozpočtů (zoologické zahrady). Při realizaci varianty 2 by bylo nutné ve smyslu tabulky plateb roční navýšení finančních prostředků k níže uvedeným účelům: a) ze státního rozpočtu pro Ministerstvo dopravy na úhradu odvádění srážkových vod kanalizacemi pro veřejnou potřebu u dálnic a silnic I. třídy ve výši cca 13 500 000 Kč, b) z rozpočtu krajů na úhradu odvádění srážkových vod silnic II. a III. třídy ve výši cca 230 000 000 Kč, c) z rozpočtu obcí na úhradu odvádění srážkových vod z komunikací ve výši cca 2 300 000 000 Kč, d) pro České dráhy a Správu železniční dopravní cesty na úhradu odvádění srážkových vod z ploch drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy ve výši 12 300 000 Kč, e) z rozpočtu zřizovatelů (obecních rozpočtů) zoologických zahrad na úhradu odvádění srážkových vod do kanalizací ve výši cca 5000 Kč. Vzhledem k velkému počtu subjektů (občanů i podnikatelů) je finanční přínos ze zrušení výjimky na straně jednotlivců i podnikatelů nevýznamný a výsledný přínos, jak je uvedeno výše, je neutrální. Z tohoto důvodu se navrhuje dosavadní výjimky z platby za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu ponechat podle současné právní úpravy - varianta 1 (nulová varianta) s minimální úpravou. Tato úprava spočívá ve zrušení výjimky pro skupinu podnikatelů, která využívá nebo bude využívat pevných zařízení v drážní dopravě ke komerčním účelům (restaurace, kavárny, hotely, služby, obchod, sklady, apod.), neboť tyto činnosti nesouvisí s provozem a bezpečností drážní dopravy. Srážkové vody z těchto zařízení jsou v převážné míře odváděny do kanalizace pro veřejnou potřebu. Tímto opatřením se odstraní nerovné podmínky podnikání u stejných skupin podnikatelů podnikajících mimo objekty drah celostátních a regionálních. I když je přesný ekonomický dopad u nově navrhované dílčí úpravy zpoplatnění srážkových vod obtížně měřitelný, lze ho odhadovat procentní částkou z celkových nákladů na zpoplatnění srážkových vod za jejich odkanalizování v segmentu železniční dopravy takto: - plochy komerční v objektech drah u Severočeských vodovodů a kanalizací představují: 20 132,85 m3, to je 37,62 %, -plochy k zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy mají: 33 381,41 m3, to je 62,38 %, Severočeské vodovody a kanalizace se podílí na celorepublikovém množství odpadních vod 9,042 %. Na základě tohoto podílu lze usuzovat, že se železnice podílí stejným % i na plochách komerčních a to představuje pro celou ČR (20 132,85/9,042 %) 100 = ………………………………………….... 222 659 m3 za rok Cena pro stočné se v tomto případě nesníží a tak cena za m3 v roce 2010 bez DPH = 25,85 Kč, částka pro ČD+SŽDC je 222 659 x 24,85 = 5 755 735 Kč. Uvedené navýšení finančních prostředků za odkanalizování by mělo být přeúčtováno konkrétním podnikatelským subjektům.
33
- V souvislosti s elektronizací části administrativního zatížení hospodářských subjektů dojde ke snížení časové náročnosti, a to bez nákladů, neboť veškeré programové vybavení bude zdarma k dispozici na internetových stránkách ministerstva. Úpravy programů a komplexní sjednocení a funkční propojení datových souborů si vyžádá na straně ministerstva jednorázový náklad ve výši cca 600 000 Kč. Tyto náklady byly již nárokovány v letošním roce. Od účinnosti navrhovaného zákona, to je od 1.1. 2014 se nepředpokládají žádné ekonomické dopady na čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Z navrhovaných změn nevyplývá žádný nárůst administrativy, naopak znamená její mírné snížení jak u zpravodajských jednotek (vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací), tak při zpracování na Ministerstvu zemědělství. - V souvislosti se změnou textu v § 19 odst. 5, podle které se jiné zdroje musí měřit vodoměrem za poplatek osazeným provozovatelem, nedojde prakticky k žádným ekonomickým dopadům u spotřebitelů, neboť měření vody z jiných zdrojů je realizováno v současné době na smluvním základě. Měření jiných zdrojů hradí odběratel, aby náklady nezatěžovaly ostatní odběratele. Znevýhodnění obyvatel, na které se vztahují směrná čísla, bylo v převážné míře eliminováno od ledna 2012 tím, že byla upravena příloha č. 12 vyhlášky č. 428/ 2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (snížení směrného čísla potřeby vody na 1 obyvatele/rok ze 46 m3 na 36 m3). Vzhledem k nákladům na měření jiných zdrojů, je výhodnější použití směrných čísel roční potřeby. Nutno si uvědomit, že cena pro stočné je podílem nákladů na odvádění a čištění odpadních vod a množstvím odpadních vod fakturovaných. Použití měření jiných zdrojů vody může být výhodné jen pro domácnost extrémně šetřící vodou. - Doplnění textu § 22 odst. 3 zamezuje nepříznivému ekonomickému dopadu na subjekt, který rozhodne o povinnosti veřejné služby. Jedná se tedy o eliminaci nepříznivého dopadu na obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, které o povinnosti veřejné služby rozhodují. Hrazení prokázaných nákladů provozovatele, kterému povinnost veřejné služby byla rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy uložena, nesou odběratelé, kterým je služba dodávky pitné vody, případně i odvádění a čištění nebo jen čištění zajišťována. Jedná se pouze o převedení úhrady za služby na jiného, rozhodnutím stanoveného provozovatele. Pokud by tomu tak nebylo, orgán veřejné správy by prokázané náklady hradil za odběratele, aniž by je sám mohl vybírat, neboť právo na vodné a stočné je právem vlastníka vodovodu nebo kanalizace.
3.3. Přínosy Předpokládá se, že hlavním přínosem návrhu bude naplnění požadavků na přesnější definice pojmů v případech, kdy se nepodařilo beze zbytku naplnit záměr předkladatele a nápravu nebylo možno řešit ve výkladové praxi a metodickým řízením vodoprávních úřadů, eliminace nákladů na plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a bližší vymezení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu. Dále pak snížení administrativní zátěže spojené s: - regulační činností, - důslednou elektronickou komunikací, - přesnějším vymezením obnovy infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací v oblasti financování i realizace a zajištěním vazeb vzájemně souvisejících vodovodů a kanalizací již před realizací. 34
Neopominutelným přínosem je i vymezení odpovědnosti za zajištění nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací a zpřesnění spojené s povinností veřejné služby. Zásadním přínosem je i rozšíření dozorových orgánů o ministerstvo, krajské úřady a nově o Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů. Snížení administrativní náročnosti se dále projeví upuštěním od povinností zpracovat kanalizační řád v případě, kdy dojde pouze ke změně v délce kanalizace, použití směrných čísel v případech, kdy se realizuje odběr vody i z jiných zdrojů nebo zrušení povinnosti pro krajské úřady předávat ministerstvu výsledky rozborů surové vody. Významná pomoc je i v tom, že ministerstvo vytvoří jednotné vzory tiskopisů, které budou k dispozici na jeho internetových stránkách.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů Pokud vyhodnotíme náklady a přínosy jednotlivých variant, přichází do úvahy k realizaci varianta 2. Mimoekonomické přínosy jsou uvedené v části 3.3. Celkové vyhodnocení nákladů a přínosů Kč Úprava zákona Zrušení zpracování nových Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zavedení průběžné aktualizace Změna zpoplatnění odvádění srážkových vod u ČD + SŽDC celé ČR Důsledná elektronizace u VÚME+ VÚPE+Porovnání kalkulace ceny pro vodné a ceny pro stočné se skutečností jednotlivých položek kalkulace +povolení k provozování CELKEM v Kč
Subjekt úpravy Náklady MZE 100 000 Krajské úřady 1 000 000 Obce 1 500 000 ČD+SŽDC účtující 5 755 735 dosud zvýhodněným nájemcům komerčních prostor MZE Zpravodajské jednotky – vlastníci a provozovatelé VaK 8 355 735
Přínosy 33 000 000 67 000 000 -
50 000 250 000
100 300 000
Dopady na státní rozpočet a veřejné rozpočty se nepředpokládají. Pokud jde o dopady do podnikatelské sféry, navrhované změny se projeví pozitivně (s výjimkou podnikatelů podnikajících v objektech drah, kde jsou dopady vyčísleny v uvedené tabulce) a nepředpokládají se žádné další ekonomické dopady i s ohledem na opatření ke snížení administrativní náročnosti. Ekonomické dopady na občany se tohoto předpisu netýkají. Cena vody je věcně usměrňovaná a je v působnosti Ministerstva financí. Návrh nemá žádný dopad na rovné příležitosti mužů a žen a na oblast životního prostředí.
35
4. Návrh řešení Vlastní obsah návrhu se především týká: -definice pojmů v případech, kdy se nepodařilo beze zbytku naplnit záměr předkladatele a nápravu nebylo možno řešit ve výkladové praxi a metodickým řízením vodoprávních úřadů, - plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a změna jejich statutu, - bližšího vymezení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu, - snížení administrativní zátěže spojené s majetkovou a provozní evidencí a se stávající evidencí nákladů a cen služby dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod důslednou elektronizací způsobu předávání informací, - snížení administrativní náročnosti u dalších činností (viz výše), - obnovy infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací v oblasti financování i realizace, - zajištění vazeb vzájemně souvisejících vodovodů a kanalizací, - zlepšení práv odběratelů služby dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, - úprav procesů spojených s regulací nákladů služby dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod včetně možnosti jejich kontroly veřejností, -zvýraznění snahy ke snížení vypouštění srážkových vod do kanalizací včetně dílčí úpravy výjimky z povinnosti platit poplatky za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejné potřeby, - vymezení odpovědnosti za zajištění nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací, - zpřesnění spojeného s povinností veřejné služby, - upřesnění činnosti orgánů veřejné správy, - úprav v oblasti přestupků a správních deliktů a jejich trestání, - rozšíření dozorových orgánů, - dílčí úprava vodního zákona, - přechodného ustanovení.
4.1 Stanovení pořadí variant Varianta 1 Tato varianta znamená nezajištění požadavku. Varianta 2 K řešení připadá do úvahy varianta 2, rozbor této varianty je uveden v bodě 3.2. 5. Doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci částí týkajících se vodovodů a kanalizací ve Směrnici 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (ve znění dodatků) je Ministerstvo zemědělství. Vynucování zákona bude zajištěno v rámci dozoru, na kterém se podílí ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností (vodoprávními úřady), újezdní úřady na území vojenských újezdů a Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů. 6. Přezkum účinnosti regulace Na základě zkušenosti při praktické aplikaci z předchozí schválené novely zákona o vodovodech a kanalizací z roku 2006 a s ohledem na elektronizaci procesů u značného počtu
36
subjektů (více než 2300) se předpokládá přezkoumání účinnosti navrhovaných opatření spojených s regulací oboru vodovodů a kanalizací po 3 letech od účinnosti tohoto zákona. 7. Konzultace a zdroje dat K řešení úkolu byla založena pro potřeby RIA pracovní skupina, která se scházela dle potřeby a zaměření jednání. V pracovní skupině byli zastoupeni mimo předkladatele členové výkladové komise pro zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a další níže uvedené subjekty. Dále bylo korespondováno s Asociací krajů ČR, Českým vysokým učením technickým v Praze, Českým vysokým učením technickým Brno, Svazem měst a obcí ČR, jehož podnět k ustanovení umožňující omezit dodávky vody v obdobích extrémního sucha je důležitým nově navrženým ustanovením, Pražskou vodohospodářskou společností a.s., Jihočeským vodárenským svazem a.s. a Severočeskou vodohospodářskou společností, a.s., jako významnými vlastníky infrastruktury vodovodů a kanalizací, jejichž podněty byly v rozhodující míře akceptovány. Samostatně byly osloveny odbory životního prostředí Středočeského a Jihomoravského kraje, příslušné odbory obcí s rozšířenou působností, městské úřady v Domažlicích, ve Dvoře Královém a Frýdku-Místku, a také Česká inspekce životního prostředí. Písemně jsme požádali o podněty z oblasti vlastní působnosti veřejného ochránce práv, který uplatnil k návrhu připomínky a jeho pracovníci se zúčastnili konferenčního vypořádání zásadních připomínek. Vyhodnocení připomínek a konzultací se též zúčastnili zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (dále SOVAK ČR), které je dobrovolným, neziskovým a zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. SOVAK ČR sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajištění zásobování pitnou vodou nebo odvádění, čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby a Svaz vodního hospodářství ČR, zastupující zájmy všech subjektů vodního hospodářství. K některým podnětům, které nebylo možné akceptovat, dále uvádíme: Nebylo vhodné akceptovat návrh, aby vybrané údaje majetkové a provozní evidence byly zasílány přímo na ministerstvo bez částečné kontroly vodoprávním úřadem, který vodovody a kanalizace stavebně povoluje. Navíc program jim umožňuje využívat údaje z vybraných údajů majetkové evidence a z vybraných údajů provozní evidence (dále jen VÚME a VÚPE) pro svoji potřebu. Vodoprávní úřady musí provést alespoň formální kontrolu. Pražská vodohospodářská společnost dala podnět ke změně povinnosti napojit jiného vlastníka vodovodu nebo kanalizace i napojení odběratele bez možnosti požadovat finanční prostředky za napojení s odůvodněním, že jde o problém stavebníků, kteří zaplatí nové sítě, které mají zájem převést ihned do majetku obcí a měst. Uvedený problém musí spolu řešit příslušné subjekty. Sdružení SOVAK a Pražská vodohospodářská společnost podali podnět na zapracování kontraktační povinnosti odběratele uzavřít smlouvu na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Kontraktační povinnost odběratele je podle našeho názoru neadekvátním opatřením vzhledem ke skutečnosti, že je možná jen pro případy, kdy její neuzavření může významně poškodit třetí osoby (na zdraví i životě), např. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou 37
provozem motorového vozidla. Jedná se o smlouvu soudně vymahatelnou. Nástroje restrikce při neuzavření smlouvy zákon uvádí. Navíc je vlastník, případně zmocněný provozovatel ve značně výhodnějším postavení vzhledem k monopolnímu charakteru jeho činnosti než odběratel. Nelze souhlasit ani s návrhem na úpravu, aby smlouvy s odběrateli přecházely na osoby, které nejsou právními nástupci vlastníků vodovodů nebo kanalizací, případně právních nástupců provozovatelů. Například provozovatelé vzešlí z výběrového řízení mohou být vybráni právě z důvodu nabídnuté příznivější smlouvy pro odběratele. Na takové ustanovení by oprávněně mohla poukazovat komise Evropské unie jako diskriminační pro nové uchazeče. Uzavření nové smlouvy nepovažujeme také za náročnější než uzavření dodatků. Zásadní nesouhlas byl vysloven s návrhem sdružení SOVAK a Pražské vodohospodářské společnosti, aby byl zrušen bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru a jiných zásahů včetně živelných událostí. Prakticky veškeré náklady na dopravu vody jsou fixní náklady nesouvisející s množstvím prodané vody a tedy kalkulované do ceny a kompletně uhrazené prostřednictvím kalkulované ceny z fakturace odběratelům. Do kalkulace ceny nejsou u požární vody zahrnuty náklady variabilní. Jedná se tedy přibližně o 20 % z ceny, tedy jednotkově o stejný náklad jako na vodu, která je vykazována jako ztráta vody v trubní síti a tyto náklady jsou zahrnuty do ceny při kalkulaci kompletně a odběratel ji zaplatí, aniž by ji odebral. Ročně takto zaplatí odběratelé náklady na 125 milionů m3 pitné vody. Ročně se při požárech z vodovodů pro veřejnou potřebu spotřebuje 40 tis. m3 (podle údajů MV generální ředitelství HZS ČR) a to je 0,00032 % z ročních ztrát vody v trubní síti. Odběr na požár může být problémem malých vodovodních systémů, ale je možnost se pojistit. U větších společností jde o zanedbatelný dopad uhrazený odběrateli. Sdružení SOVAK, Pražská vodohospodářská společnost, Severomoravské vodovody a kanalizace, Asociace krajů ČR a Jihomoravský kraj navrhly zrušit výjimky z platby za odvádění srážkových vod. Byly zpracovány 4 varianty a do konečného návrhu byla vybrána varianta rušící všechna osvobození s výjimkou ploch nemovitostí, nebo jejich částí, určených a užívaných k bydlení. Na základě ekonomické analýzy nebyl návrh akceptován, neboť jeho výsledný přínos byl neutrální. Bylo přistoupeno pouze k dílčí úpravě u podnikatelů podnikajících v segmentu drážní dopravy. Sdružení SOVAK a Pražská vodohospodářská společnost navrhli zrušit ustanovení o odpočtu ze stočného ve výši 30 m3 v případě, že odebraná voda nebyla vypuštěna (např. výroba limonád, vyvařovny a kropení zahrad) s odůvodněním, že v praxi je velmi zneužíváno odběrateli a provozovatel má velmi omezené možnosti kontroly. Návrh byl odmítnut s tím, že příslušné ustanovení umožňuje v případě kropení zahrad použít ve smlouvě i jiné způsoby než přímé měření vody na kropení. Provozovatel může pro fakturaci stočného použít např. odečet odběru v zimních měsících (prosinec, leden a únor), kdy v našich klimatických podmínkách nedochází ke kropení. Tento způsob je využíván např. v Německu. Severomoravské vodovody a kanalizace požadovaly zrušení ustanovení, že vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud vlastník vodovodu a kanalizace nerozhodne o úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky s odůvodněním, že stávající ustanovení podmiňuje možnost úhrady vodného a stočného ve dvousložkové formě jen v závislosti na schválení dvousložkové ceny nevyšším orgánem právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů nebo kanalizací, a ve které mají obce a města 2/3 hlasovacích práv, nebo v případě, kdy dvousložková cena je stanovena obcí obecně závaznou vyhláškou. Toto ustanovení je diskriminující pro vlastníky vodovodů a kanalizací právnické osoby, ve kterých obce nemají žádná hlasovací práva nebo jen v nižším rozsahu než 38
2/3. Dále uvádí, že tímto je znemožněno vlastníkům vodovodů a kanalizací uvedeného typu rozhodovat o vlastní cenové politice ve vztahu k zajištění dodávky vody a k odvádění a čištění odpadních vod. Předkladatel návrhu zákona zásadně nesouhlasí, neboť dvousložková cena je značně nepopulární u odběratelů a značně komplikuje přehlednost tvorby a kontroly ceny. Je žádoucí, aby o takovém kroku rozhodovala veřejná správa nebo její reprezentanti. Dvousložková cena byla umožněna zákonem pro menší obce se značným podílem odběratelů s minimálními odběry a vypouštěním. Vzhledem k tomu, že dvousložková cena jde proti šetření vodou a zhoršuje ekonomické srovnání a tím i malou možnost konkurence v prostředí přirozeného monopolu, měla by být spíše předmětem zrušení. Jihomoravský kraj a Asociace krajů České republiky navrhly zvážit, zda není možné řešit povolení k provozování vodovodů a kanalizací formou méně zatěžující provozovatele a vodoprávní úřady. Povolení k provozování vydávají krajské úřady a nesou tedy určitou zodpovědnost v této věci. Regulace proklamovaná v Evropské unii vyžaduje systém odpovědnostní. Personální odpovědnost je základem. Současný postup přiřazení přesně vymezeného majetku ke konkrétnímu provozovateli a jejího odpovědného zástupce s příslušným vzděláním lze považovat za možné minimum. Při snížení náročnosti na provozovatele bude stav v odbornosti provozování vodovodů a kanalizací samostatně provozovaných obcí kvalitativně klesat. Vypouští se možnost souhlasu vlastníka s provozovatelem smlouvou o smlouvě budoucí a to z toho důvodu, že pokud je již vydáno povolení k provozování, je pro vlastníka vodovodu nebo kanalizace obtížné dohodnout smlouvu tak, aby v detailech nebyla pro něho nevýhodná. Provozovatel je vzhledem k tomu, že je již držitelem povolení, v silnější pozici. Odbornost odpovědných zástupců je i při současných požadavcích (díky benevolenci při povolování) velice nízká a z této skutečnosti plyne mnoho problémů. Odpovědný zástupce, návrh zákona používá pojem „odborný zástupce“ musí především dohlédnout na celou problematiku, musí znát právní předpisy a zaručovat kvalitu služby. Asociace krajů České republiky navrhla zvýšit odpovědnost vlastníků vodovodů a kanalizací za realizaci plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Nevypracování a nerealizování plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací jejich vlastníkem je přestupkem a správním deliktem s pokutou až do výše 100 000. Kč. Jde o dostatečný podnět k vyšší odpovědnosti. Zdrojem dat pro výpočty ekonomických dopadů byly především „Vybrané údaje majetkové evidence a Vybrané údaje provozní evidence“ vodovodů a kanalizací za rok 2010, zveřejněné na internetových stránkách ministerstva. Dále pak ekonomické rozbory vyúčtování cen pro vodné a cen pro stočné za rok 2010, jejichž část je zveřejněna v publikaci „Vodovody a kanalizace 2010“, a je k dispozici rovněž na internetových stránkách ministerstva. Veškeré údaje o komunikacích v ČR byly získány z publikace „Ročenka dopravy České republiky 2010“ zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva dopravy. Podklad pro výpočet plateb u Českých drah a Správy železniční dopravní cesty byl získán u Severočeských vodovodů a kanalizací a.s. Teplice.
8. Kontakt na zpracovatele RIA Ministerstvo zemědělství Ing. Vladimír Chaloupka. Telefon. 221 812 348, elektronická adresa:
[email protected].
39
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předložený návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie nebo s judikaturou Evropského soudního dvora. Návrh zákona není v rozporu se Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (ve znění dodatků) a se Směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona po zapracování stanoviska předsedy Legislativní rady vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
40
ZVLÁŠTNÍ ČÁST ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích K bodům 1, 2 a 3 - § 1 odst. 3, 4 a 5 Dosud použité negativní vymezení bylo méně srozumitelné. Na základě četných připomínek v meziresortním připomínkovém řízení bylo upuštěno od návrhu, který umožňoval vlastníkům oddílné kanalizace volbu, zda bude jeho kanalizace kanalizací pro veřejnou potřebu či nikoliv. Doplněním textu se jednoznačně potvrzuje, že zákon považuje každý vodovod nebo kanalizaci, která provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací pro veřejnou potřebu, za vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu, a to bez ohledu na jejich vlastnictví různými osobami. Vodovod i kanalizace pro veřejnou potřebu jsou vždy systémem a vlastnictví jejich částí nemůže nikterak ovlivňovat jejich funkci. Zárukou toho je povinnost upravit písemnou dohodou vlastníků jednotlivých části vzájemná práva a povinnosti a zajistit, aby vodovod i kanalizace bezpečně a trvale plnily svou funkci. V případech, kdy vodovod nebo kanalizace slouží pouze svému vlastníkovi (není na ně připojen ani jeden odběratel podle § 2 odst. 5 zákona), není potřebná ochrana odběratele a není také třeba, aby vodovod nebo kanalizace měly statut „pro veřejnou potřebu“. Považujeme za žádoucí uvést, že v případech různých areálových zařízení (např. nemocnic, školních, vědeckých, průmyslových a zemědělských staveb nebo zařízení), kdy jednotlivé budovy mají jediného vlastníka a jsou pouze pronajímány, jsou rozvody vody a kanalizační síť vnitřním vodovodem a vnitřní kanalizací, na které se zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu nevztahuje. Jednotliví nájemci jsou podle Výměru Ministerstva financí, kterým se vydává Seznam zboží s regulovanými cenami, spotřebiteli. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti. Nově zákon umožňuje vodoprávnímu úřadu rozhodnutím stanovit, že se zákon vztahuje i na vodovod, kterým není dodávána „pitná voda“ v případech, kdy se jedná o dočasný stav způsobený poškozením zdroje pitné vody v jakostních ukazatelích tak, že je možné využití vody ke všem účelům, s výjimkou pití nebo pro účely osobní spotřeby. K bodu 4 - § 2 odst. 2 Zákon neuvádí, zdali ten, kdo vypouští dešťové vody do kanalizace a je zproštěn plateb, musí uzavřít s provozovatelem kanalizace smlouvu. Smlouva se uzavírá v případě odvádění odpadních vod, přičemž srážkové (dešťové) vody podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, odpadní vodou nejsou. Jinak řečeno, zákon na dešťové a odpadní vody nahlíží odděleně (§ 2 odst. 2), přičemž smlouva se uzavírá na odvádění odpadních vod, a ne na srážkových. Záležitost je řešena výkladem, což je podle našeho názoru nedostatečné. Srážkové vody se vtokem do jednotné kanalizace smísí s vodami odpadními a tato směs má zcela charakter odpadní vody (má prakticky vždy změněnou jakost). V případě vtoku srážkových vod do jednotné kanalizace se z nich stávají vody odpadní, což je důvod k uzavření smlouvy podle 41
§ 8 odst. 6 (smlouvy na odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací jsou řešeny mimo tento zákon). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách uvádí v § 38 odst. 2 „Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. K bodu 5 - § 2 odst. 4 Považujeme za potřebné vymezit osoby trvale využívající vodovod nebo kanalizaci, neboť vymezují vodovody a kanalizace, na které se tento zákon vztahuje. Za osobu, která trvale využívá vodovod nebo kanalizaci se považuje fyzická osoba, která má v daném místě trvalý pobyt nebo v místě pobývá více než půl roku. K prokazování pobytu běžně vůbec nedochází.
K bodu 6 - § 2 odst. 6 Na základě praktických zkušeností a podnětu z krajského úřadu bylo příslušné ustanovení rozšířeno o možnost, aby odběratelem mohla být další osoba, v daném případě příspěvková organizace jako právnická osoba zřízená krajským úřadem. K bodu 7 - § 2 odst. 8 Bylo nutno nově definovat vnitřní kanalizaci tak, aby bylo i bez situačního plánu zřejmé, že vnitřní kanalizace zahrnuje i potrubí mimo stavbu, tedy v pozemku a to i s popisem místa, které je hranicí mezi vnitřní kanalizací a kanalizační přípojkou. K bodu 8 - § 2 odst. 9 až 12 Pojem „obnova“ lze vyjádřit jako výměnu stávající, zpravidla staré stavby nebo technologie na hranici životnosti a funkčnosti za novou ve stejných parametrech. V minulosti se používal i pojem „generální oprava“. Pojem „obnova“ se běžně používá. Ve vazbě na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, kterou se provádí uvedený zákon č. 563/1991 Sb., jej lze ztotožnit s opravou. Ve spojení s plánem financování obnovy však prostředky generované v ceně pro vodné a v ceně pro stočné na opravu nelze použít, a také je nelze použít na technické zhodnocení nebo novou výstavbu, která je charakterizována připojením nových odběratelů nebo větší kapacitou. Definice provozně souvisejícího vodovodu a provozně související kanalizace je vyjádřením skutečnosti, že systém vodovodu nebo systém kanalizace není ovlivněn majetkoprávním vztahem k jeho částem. Pokud je vodovod jakýmkoliv způsobem propojen s jiným vodovodem, tvoří systém provozně souvisejících vodovodů bez ohledu na velikost kteréhokoliv z nich a pokud jeden z nich naplňuje parametry vodovodu pro veřejnou potřebu, je takovým i vodovod provozně související. Pokud provozně související vodovody společně naplňují parametry vodovodu pro veřejnou potřebu, je i každý z nich vodovodem pro veřejnou potřebu. Pokud provozně související kanalizace společně naplňují parametry kanalizace pro veřejnou potřebu, je i každá z nich kanalizací pro veřejnou potřebu. 42
Vybrané údaje majetkové evidence (dále jen VÚME) jsou pojmem vyjadřujícím přílohami vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích vymezené údaje identifikující polohu, technické a ekonomické údaje a vlastnický stav vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. K bodům 9 a 10 - § 3 odst. 4 a 5 Zahrnuje požadavek na vodotěsnost vodovodní přípojky, což je velmi významné opatření k zamezení ztrát pitné vody a zajištění jakosti pitné vody. Tento požadavek není vždy zřizovatelem přípojky akceptován. Dále je do příslušných ustanovení doplněno, že evidenci přípojek vede vlastník vodovodu nebo kanalizace, pokud tím nezmocní provozovatele vodovodu nebo kanalizace. Toto ustanovení zvýrazňuje skutečnost, že evidence přípojek souvisí s vlastnictvím vodovodu nebo kanalizace. K bodu 11 - § 3 odst. 7 Tento bod byl navržen s ohledem na skutečnost, že bylo nutné dát do souladu skutečnost, že vlastník přípojky nebo kanalizace nemůže požadovat, aby jeho věc, byť se nachází na veřejném prostranství, byla opravována a udržována na náklady jiného subjektu, než je vlastník přípojky, což je v rozporu s dikcí občanského zákoníku. Původní text zcela nesystémově ukládal provozovatelům vodovodů nebo kanalizací, aby zajišťovali opravy a údržbu na své náklady té části přípojky nebo kanalizace vlastníka, která se nachází na pozemcích veřejného prostranství. V praxi pak docházelo k četným nesrovnalostem ohledně toho, co je veřejné prostranství a navíc vlastníci často požadovali údržbu celé přípojky. Dále docházelo k tomu, že část přípojky byla z jiného materiálu a místo napojení bylo nutné často opravovat z důvodu netěsnosti. K bodu 12 - § 3 odst. 8 Jedná se o zcela nový text týkající se provádění a financování zkoušky vodotěsnosti. Toto ustanovení řeší závažnou problematiku netěsností přípojek. Netěsností zejména přípojek vodovodních dochází ke zvýšeným ztrátám pitné vody, které jsou uváděny jako ztráty ve vodovodní síti. U kanalizací k vysokému množství balastních vod zhoršujících proces čištění odpadních vod snižováním jejich teploty a podílu potřebných organických látek. Účast vlastníka přípojky i provozovatele vodovodu nebo kanalizace je žádoucí z toho důvodu, aby nemohlo dojít k ovlivnění výsledku zkoušky. K bodu 13 - § 3a odst. 2 Ustanovení bylo zpřesněno tak, aby bylo zcela zřejmé, na jaké případy se vztahuje. Jedná se o případy rozdělených nemovitostí, v rozhodující míře bývalých areálů průmyslových a zemědělských podniků či družstev, ale i areálů nemocnic, výzkumných ústavů, škol, rekreačních zařízení a podobně, u kterých při dělení na samostatné nemovitosti různých vlastníků došlo ke ztrátě charakteru rozvodů vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace (někdy také nazývaných „areálový vodovod nebo areálová kanalizace“) často i jedné nemovitosti. Je tedy žádoucí vymezit i vlastnické vztahy dvou nebo více subjektů k daným sítím. Tam, kde se z vnitřních vodovodů a vnitřních kanalizací a vodovodních a kanalizačních přípojek stávají vodovody a kanalizace provozně související, nebo je převezme vlastník vodovodů a kanalizací, v místě rozhoduje o změně užívání stavby vodoprávní úřad. Vyjádření 43
stavebního úřadu je nutné vzhledem k tomu, že vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní přípojky a kanalizační přípojky patří do jejich kompetence. K bodu 14 - § 3a odst. 3 V případech, kdy se z vnitřních vodovodů nebo vnitřních kanalizací stávají vodovodní nebo kanalizační přípojky, podává se žádost o změnu užívání stavby pouze stavebnímu úřadu.
K bodu 15 - § 3a odst. 4 a 5 Ustanovením odstavců 4 a 5 se vymezuje, kdo a komu podává návrh na změnu užívání stavby a jaké náležitosti taková žádost má obsahovat. K bodu 16 - § 4 odst. 1 až 9 (nový § 4) Zcela nový text § 4 v rozsahu odstavců 1 až 9 zahrnuje jak zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje (dále jen „PRVKÚK), tak i aktualizaci těchto plánů, která má nahradit zpracování nového PRVKÚK, který by měl být schválen do konce roku 2014. Praxe ukázala, že změny probíhající v demografickém členění obyvatelstva probíhají ve velkém rozsahu, zvláště v okolí větších měst a je na ně potřeba rychle reagovat. Současně se částečně mění i ekonomická náročnost některých technických řešení. To vše včetně ekonomické náročnosti zpracování zcela nových plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území jednotlivých krajů vede k závěru, že vhodným řešením je aktualizace současných plánů. Návrh změny je jak po stránce evidence realizovaných řešení, tak ve věci doplnění záměrů v souladu se směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Odstavec 1 Určuje, že kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvalování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území. Odstavec 2 Určuje, že kraj v samostatné působnosti průběžně zajišťuje zpracování a schvalování aktualizací plánu rozvoje pro své území. Odstavec 3 Určuje, že zpracovatel vychází při zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje a z politiky územního rozvoje podle stavebního zákona a z národních plánů povodí zpracovaných podle vodního zákona, pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny. Úprava textu reaguje na změnu danou zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Odstavec 4 a 5 Určuje, že při aktualizaci se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodů a kanalizací předkládaných a zpracovaných jednotlivými žadateli (obcemi) o změnu. Tyto návrhy se týkají dalšího rozvoje. Stávající stav se mění ve vazbě na realizaci návrhů optimálního řešení na 44
základě kolaudačních souhlasů vydaných vodoprávními úřady. Novým textem se ruší zpracování nových plánů po 10 letech platnosti. Zrušení vede k úspoře finančních prostředků krajských úřadů. Váže na nové znění ustanovení § 4. Uvádí také orgány, se kterými plán rozvoje projedná ministerstvo před jeho schválením. Odstavec 6 Určuje vztah k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci podle stavebního zákona, a k plánu dílčího povodí podle vodního zákona. Úprava reaguje na zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Odstavec 7 Řeší problematiku plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu a jeho vztah k politice územního rozvoje. Ministerstvo před schválením tohoto plánu projedná jeho návrh s Ministerstvem pro místní rozvoj. Odstavec 8 Určuje způsob předávání aktualizací návrhů plánu rozvoje i upraveného stávajícího stavu v obcích a jejich částech, u kterých k úpravám došlo, a to buď novou koncepcí, nebo na základě vybudování předchozích záměrů. Odstavec 9 Zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ve věci rozsahu a způsobu zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a o podobě a elektronické formě předávaných aktualizací plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. K bodům 17 a 18 - § 5 odst. 3 a 4 Návrh vychází z potřeby elektronického zpracování dat majetkové a provozní evidence v oboru vodovodů a kanalizací. Programové vybavení existuje a je používáno, ale jeho použití není v současné době povinností. Programy jsou k bezplatnému stažení na internetových stránkách ministerstva již od roku 2003 včetně návodu. V elektronické podobě údaje předává prakticky všech 5500 vlastníků a 2330 provozovatelů. Zkracuje se tím termín zpracování údajů předaných vlastníky a provozovateli vodoprávním úřadům o jeden měsíc. Toto zkrácení má umožnit dřívější zpracování i u ministerstva a tím i rychlejší předání informací krajským úřadům a odborné i laické veřejnosti. K bodu 19 - § 5 odst. 6 Je doplněn požadavek na formu elektronického předávání těchto údajů, která bude uvedena ve vyhlášce ministerstva. K bodu 20 - § 6 odst. 2 písm. a) Jedná se o úpravu v návaznosti na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zahrnuje předmětnou činnost do živností volných ohlašovacích.
45
K bodu 21 - § 6 odst. 2 písm. b) Smlouva o smlouvě budoucí se vypouští z toho důvodu, že pokud je již vydáno povolení k provozování, je pro vlastníka vodovodu nebo kanalizace obtížné dohodnout smlouvu tak, aby v detailech nebyla pro něho nevýhodná. Provozovatel s povolením má silnější pozici. Dále je žádoucí, aby podmínkou povolení k provozování byla i existence „písemných dohod“ vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací. Tento požadavek nelze vynucovat zpětně. Pokud provozovatel nezná obsah písemných dohod vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací, nezná závazky a povinnosti, které bude muset plnit.
K bodu 22 - § 6 odst. 2 písm. c) Změna „odpovědného zástupce“ na „odborného zástupce“ vyplynula z potřeby odlišit jej od odpovědného zástupce firmy podle živnostenského zákona a to nejen z důvodu, že se často jedná o stejnou fyzickou osobu, ale i z toho důvodu, že funkci odborného zástupce může vykonávat fyzická osoba, která je v jakémkoliv smluvním vztahu s provozovatelem.
K bodu 23 - § 6 odst. 5 Doplnění textu pro obsah povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě k jeho změně vychází z praktických poznatků. Jde tedy o stanovení dalších nezbytných údajů uvedených v obsahu vydaného povolení krajským úřadem. K bodu 24 - § 6 odst. 6 Vzhledem k tomu, že vodovody a kanalizace vlastní také sdružení vlastníků vodovodů a kanalizací, kteří chtějí své vodovody a kanalizace sami provozovat bez vytváření zisku, návrh ustanovení umožňuje takovým sdružením získat povolení k provozování, ale musí být právnickou osobou. K bodům 25 a 27 - § 6 odst. 7, 9 Vzhledem k tomu, že podle živnostenského zákona je provozování vodovodů a kanalizací živností volnou, jeví se jako nadbytečné informovat živnostenský úřad o zrušení povolení k provozování konkrétních vodovodů nebo kanalizací. K bodu 26 - § 6 odst. 8 Formální upřesnění, které odpovídá správnímu řádu. K bodu 28 - § 6 odst. 10 Doplnění textu zavádí již realizovanou praxi, ale elektronizace systémů evidence povolení a obecně i elektronizace poštovního styku vyžaduje jednotnou formu i při zasílání povolení nebo jeho změny ministerstvu. Ústřední evidence je nutná ve vztahu na propojení databází a ke kontrole, zda všechny vodovody a kanalizace jsou provozovány a garantovány odpovědnými subjekty a že nedochází k duplicitám bez vymezené odpovědnosti.
46
K bodu 29 - § 6 odst. 11 až 13 V ustanovení je definován odborný zástupce provozovatele. Dále je nově uveden soubor dokladů přikládaný k formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a povinnost použít elektronickou formu a její formát. Odstavec 13 obsahuje zmocnění k vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář žádosti ve vyhlášce ministerstva. Příbuzný obor vzdělání odborného zástupce provozovatele byl dosud vymezen jen pro středoškolské vzdělání. V novele prováděcího právního předpisu bude i příbuzný obor k vysokoškolskému vzdělání. K bodu 30 - § 7 odst. 1 Zákon používá blíže nespecifikovaný pojem „udržování“, který do jisté míry činí v praxi problémy. Jsou v podstatě dva výklady předmětného pojmu. První je zastáncem toho, že za udržování se považuje pouze údržba stavby. Druhý výklad předpokládá, že pod pojmem udržování je obsažena jak údržba stavby, tak i stavební úpravy. Bylo proto navrženo jeho zpřesnění. Dále navržená úprava, která se týká vstupu na pozemky, povede k lepšímu provádění stavebních úprav, především s ohledem na to, že samy stavební úpravy nevyžadují stavební povolení a ohlášení za předpokladu, že se nemění jejich trasa (§ 15 odst. 2 vodního zákona). V praxi se ukázalo za potřebné, aby se právo vstupu týkalo i pozemků umožňujících vstup na pozemky, pod nimiž jsou vodovody nebo kanalizace pro veřejnou potřebu uloženy. Vstup je nutný i pro mechanizační prostředky v případech, že udržování vodovodu nebo kanalizace nelze zajistit jinak (opravy, údržba, odstranění havárie, nebo výměna vodovodu nebo kanalizace). K bodu 31 - § 8 odst. 1 Dosavadní znění zákona v § 8 vymezovalo povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace zpracovat pro ně plán financování obnovy. Tento plán ovšem neměl oporu v povinnosti vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
K bodu 32 - § 8 odst. 3 V praxi se ukázalo, že vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících požadují rozhodnutí o vzájemných právech a povinnostech, aniž by projevili výraznější snahu po dohodě a zneužívají tak možnost, že ministerstvo může podle současné právní úpravy o vzájemných právech a povinnostech rozhodnout. Naprostá většina požadavků na rozhodnutí ministerstva měla základ mimo předmět rozhodování a ve věcech, o nichž Ministerstvu zemědělství rozhodovat nepřísluší (např. majetkové a cenové spory). Navrženou změnou a postupem se zabrání zneužívání ustanovení zákona, při kterém vlastníci provozně souvisejících vodovodů raději požádají o rozhodnutí ministerstvo, než aby odstranili své rozpory, které neumožňují písemnou dohodu uzavřít. Je třeba také vzít do úvahy, že by ministerstvo nemělo rozhodovat v soukromoprávních vztazích.
47
K bodu 33 - § 8 odst. 4 Ustanovení zpřesňuje povinnost vlastníkům vodovodů a kanalizací při umožnění napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka. Technickými možnostmi jsou u vodovodu například tlakové poměry, u kanalizace například její kvalifikace (oddílná, jednotná). Souhlas s napojením je potřebný pro stavební řízení. Pro stavební řízení není potřebná písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací podle odstavce 3, která se týká až kvalitního a plynulého provozování vodovodu nebo kanalizace.
K bodu 34 - § 8 odst. 5 Navrhuje se upravit text z toho důvodu, že vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel uvádí, že připojení umožní, ale dodávky pitné vody či odvádění odpadních vod realizovat podle současně platné právní úpravy již nemusí. K bodu 35 - § 8 odst. 10 Úprava umožňuje využívat v době záchranných a likvidačních prací bezplatné použití vody při zásahu. Dosud to bylo možné pouze v případě požáru. K bodu 36 - § 8 odst. 13 Podle dosavadního znění mohl provozovatel vodovodu od účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo od rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací účtovat odběratelům pevnou složku ceny podle § 20 odst. 4. Jedná se o velmi nepopulární opatření a odběratelé se jej dovídají někdy i se značným odstupem (někdy téměř 1 roku). To také umožnilo zavést pevnou složku ceny bez snížení pohyblivé složky ceny pro vodné. Změna textu umožňuje vybírat pevnou složku ceny pro vodné až po sjednání s odběratelem, při kterém provozovatel musí postup vysvětlit včetně adekvátního snížení pohyblivé složky ceny. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká až podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Jedná se o ochranu odběratele.
K bodu 37 - § 8 odst. 14 Podle dosavadního znění mohl provozovatel kanalizace od účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo od rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací účtovat odběratelům pevnou složku ceny podle § 20 odst. 4. Jedná se o velmi nepopulární opatření a odběratelé se jej dovídají někdy i se značným odstupem (někdy téměř 1 roku). To také umožnilo některým provozovatelům zavést pevnou složku ceny bez snížení pohyblivé složky ceny pro stočné. Změna textu umožňuje vybírat pevnou složku ceny pro stočné až po sjednání s odběratelem, při kterém provozovatel musí postup vysvětlit včetně adekvátního snížení pohyblivé složky ceny. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká až podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Jedná se o ochranu odběratele.
48
K bodu 38 a 39- § 8 odst. 15, 16 a 17 Obsah písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo vlastníků provozně souvisejících kanalizací je částečně upraven ve vyhlášce ministerstva. Nová úprava definuje obsah přímo v ustanovení zákona a to u písemných dohod vlastníků provozně souvisejících vodovodů samostatně vzhledem k uváděným technickým parametrům a u provozně souvisejících kanalizací rovněž samostatně ze stejného důvodu. Dále je přímo v ustanovení zákona definován obsah smlouvy o dodávce pitné vody odběrateli a obsah smlouvy o odvádění nebo o odvádění a čištění odpadních vod. K bodu 40 - § 9 odst. 1 Doplnění o písemnou dohodu podle § 8 odst. 3 je nutné z toho důvodu, že ne vždy tato dohoda vymezuje provozovatele, a provozování v rozporu s písemnou dohodou vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací není možné připustit.
K bodu 41 - § 9 odst. 6 Doplnění slova „nebo“ v uvozovací větě jako náhrada slova „a“ dává smysl, neboť předmět lépe vystihuje.
K bodu 42 -§ 9 odst. 6 písm. b) Doplnění textu písmene b) je navrženo z toho důvodu, že i tlak vody může být příčinou ohrožení bezpečnosti lidí nebo může způsobit škodu na majetku. K bodu 43 - § 9 odst. 6 písm. c) Opakovaná písemná výzva provozovatele odběrateli v případě, že je nutné umožnit přístup k vodoměru, se považuje za dostatečnou. Jde o požadavek odpovídající postihu za neumožnění přístupu a tedy zastavení poskytování služby, jehož důsledkem je vždy finanční dopad spojený s obnovením služby. K bodu 44 - § 9 odst. 12 Změna v ustanovení pouze mění Ministerstvem zemědělství vydané opatření obecné povahy, jehož obsahem jsou pravidla pro členění položek výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek za prováděcí právní předpis podle zmocnění v § 20 odst. 9, který nahradí uvedené opatření obecné povahy. K bodu 45 - § 9 odst. 13 Může se stát, že orgány státního zdravotního dohledu na časově omezenou dobu stanoví, že dodávaná voda není vodou pitnou. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o časově omezenou dobu, není účelné vyřadit takový vodovod z vodovodů pro veřejnou potřebu a současně je žádoucí, aby provozovatel takového vodovodu nadále plnil svou funkci. Zásadní je také skutečnost, že se změnou jakosti vody se nemění náklady na dodávku takové vody. Jde i o určitou motivaci pro provozovatele, aby daný problém urychleně odstranil. 49
K bodu 46 - § 10 odst. 2 písm. a) a b) Doplnění je žádoucí vzhledem k nekompletnosti textu, který nezajišťoval postih při vypouštění odpadních vod odběratelem v rozporu se smlouvou s vlastníkem, popřípadě provozovatelem. K bodu 47 - § 11 odst. 2 S výrazným rozšiřováním využívání užitkových, zejména akumulovaných srážkových vod, se výrazně zvyšuje nebezpečí jejich fyzického napojení na vodovod pro veřejnou potřebu, to je napojení sice např. s uzávěrem, ale s existencí kontaktu do pitných vod. Takové možnosti kontaktu s jakýmkoliv jiným potrubím než je potrubí s vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu je nutné důsledně vyloučit. K bodu 48 - § 13 odst. 3 Ke snížení administrativní náročnosti je žádoucí předání vyhodnocení vzorků surové vody v elektronické formě. Jedná se o 3 596 zdrojů pitné vody a bez možnosti využít výpočetní techniku se jedná o časově velmi náročnou činnost. Každý rozbor má minimálně 49 položek. Zpřesňuje se také požadavek na odběry vzorků surové vody provozovatelem.
K bodu 49 - § 13 odst. 4 Změna textu souvisí s tím, že Ministerstvo zemědělství již nezpracovává plány pro zlepšování jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění, jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí. Tyto plány se již staly součástí plánů povodí. Údaje o jakosti surové vody využívají jednotliví správci povodí pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření ke zlepšování jakosti surové vody. K bodu 50 - § 13 odst. 5 Cílem je zlepšení komunikace v oblasti předávání dat a informací. K bodu 51 - § 14 odst. 3 Jedná se o změnu výrazu „kolaudace“ na výraz „kolaudační souhlas“ ve smyslu novely stavebního řádu. K bodu 52 - § 14 odst. 4 Cílem je nevyvolat zbytečné administrativní úkony v případech, kdy není nutné, aby došlo ke změně kanalizačního řádu. K bodu 53 - § 15 odst. 4, 5 a 6 Doplněním o nové odstavce se umožňuje šetření s pitnou vodou v obdobích extrémního sucha v místech s nedostatečnými zdroji pitné vody dodávané z vodovodu. Jedná se o omezení pro činnosti, které nejsou nezbytné (např. kropení automatizovanými systémy, které výrazně 50
omezí noční doplnění akumulací pitné vody – vodojemů nebo kropení nepřiměřené v odběrových špičkách). Toto právo na omezení dodávek nemůže být na straně vlastníka vodovodu, jsou jimi často fyzické i právnické osoby, které jsou často ve sporu s obcemi a takové právo by mohlo být zneužito. Vzhledem k nutné operativnosti se zavádí opatření obecné povahy. To má zajistit, aby nedocházelo při omezení dodávek k průtahům. K bodu 54 - § 16 odst. 3 Doplnění je žádoucí vzhledem k četným sporům týkajícím se naměřených hodnot odebíraného i osazovaného vodoměru (stanovené měřidlo- vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu) a termínu platnosti ověření. Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření uvádí, že doba platnosti stanoveného měřidla se počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo ověření stanoveného měřidla provedeno. U stanovených měřidel a certifikovaných referenčních materiálů, pro něž se vystavuje ověřovací list nebo certifikát, se doba platnosti počítá ode dne vydání ověřovacího listu nebo certifikátu. U mnoha případů se tak prodlouží doba platnosti ověření z 6 na 7 let. Mimo přístupu k vodoměru je potřebné, aby odběratel měl možnost kontroly stavu na vodoměru a zda vtok do vodoměru nebyl omezen nečistotami, které mohou zkreslit naměřené hodnoty.
K bodům 55 - § 18 odst. 2 V odstavci 2 se mění výraz „míře“ výrazem „limitech“, neboť se jedná o limity daných ukazatelů znečištění uvedených v kanalizačním řádu. Změna odstavce 3 ruší nutnost povolení vodoprávního úřadu pro odběratele, který vypouští do kanalizace odpadní vody s vyšším znečištěním, než připouští limity v kanalizačním řádu. Pokud odběratel ví, že vypouští odpadní vody s vyšším znečištěním, než připouští limity, může ve smlouvě s vlastníkem kanalizace, po případě jejím provozovatelem, podle § 8 odst. 5 zákona takové vypouštění legalizovat (pokud má jeho čistírna odpadních vod kapacitu) při zpoplatnění např. podle Metodického pokynu Ministerstva zemědělství č.j. 44929/2011-1500. V případě, že takové vypouštění do kanalizace není možné, musí odběratel sám zajistit, aby k němu nedocházelo, neboť je sankcionováno. Může také realizovat výstavbu vlastního zařízení umožňujícího snížit míru zatížení stanovených limitů. Rozhodnutí vodoprávního úřadu se jeví v této věci jako nadbytečné.
K bodu 56 a 57 - § 18 nový odst. 3 Za žumpu se považuje bezodtoková jímka (slouží jen k akumulaci a obsah rovnající se množství vody dodané nebo podle směrných čísel roční potřeby se vyváží). Žumpa nesmí být vůbec napojena na kanalizaci. Septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění převyšující limity znečištění uvedené kanalizačním řádem, svou vyčištěnou odpadní vodou ředí běžné odpadní vody. Takové naředěné odpadní vody se obtížněji čistí. Vypouštění takových odpadních vod do kanalizace ukončené čistírnou odpadních vod ztrácí zcela význam (nelze snížit cenu pro stočné). 51
K bodu 58 - § 19 odst. 5 Značné problémy přináší případy, kdy část odběratelů má možnost používat více zdrojů (vodovod a studnu, vodovod a odběr povrchové vody jako užitkové) a velikost odběru z vodovodu nelze použít pro stanovení množství vypouštěných odpadních vod. Pro takové případy je velikost spotřeby (množství vypouštěných odpadních vod) možné stanovit podle směrných čísel potřeby nebo jako součet množství odebraného z vodovodu a provozovatelem vodovodu měřeného množství vody určené z jiného zdroje (studna, povrchový zdroj) pro domácnost. K bodu 59 - § 20 odst. 6 Navrhuje se pouze dílčí úprava zpoplatnění srážkových vod s ohledem na výsledek analýzy, podle které by byl celkový přínos zrušení výjimek z tohoto zpoplatnění neutrální a pro jednotlivce zanedbatelný. Výjimku na zpoplatnění srážkových vod se navrhuje zrušit pouze u pevných zařízení v segmentu drážní dopravy, která jsou plně nebo z části využívána pro komerční účely (restaurace, obchody, sklady, prodejny, hotely apod.).
K bodu 60 - § 20 odst. 7 Změna vyplývající z upřesnění zásahů při záchranných a likvidačních prací požárními jednotkami.
K bodu 61 - § 20 odst. 8 Jde o zpřesnění znění odstavce 8 a to s odkazem na prováděcí předpis, který blíže uvádí, jak má vypadat výpočet ceny pro vodné a stočné.
K bodu 62 - § 20 odst. 9 V současné době se jeví jako účelné zařadit pravidla pro členění položek pro výpočet ceny pro vodné a stočné včetně struktury nákladových položek do prováděcího právního předpisu, kde budou uvedena jasná a obecně závazná kriteria. Tímto návrhem by se nahradilo stávající opatření obecné povahy k § 29 odst. 3 vydané k těmto účelům dne 19. 9. 2006 Ministerstvem zemědělství. Úprava sleduje také ochranu odběratele, kterému budou pravidla dostupná ve vyhlášce ministerstva. K bodu 63 - § 21 odst. 3 Řešení nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací vyžaduje vymezení systému reagujícího na konkrétní možnosti a konkrétní provozovatele vodovodů a kanalizací na území kraje ve vztahu na využití provozního majetku jednotlivých privátních subjektů a využívání prostředků státních hmotných rezerv.
52
K bodům 64 a 65 - § 22 odst. 1 písm. a) Doplnění textu zajišťuje hrazení nákladů povinného provozovatele právem na vodné a stočné, které jinak přísluší vlastníku vodovodu nebo kanalizace (§ 8 odst. 13 a 14) a on je v běžném provozu zpravidla postupuje svému smluvnímu provozovateli. Aby mohly být veřejnou službou řešeny i případy, včetně nákladů povinného, kdy je jedním provozovatelem předávána pitná voda jinému provozovateli nebo provozovatelem kanalizace předávána odpadní voda jinému provozovateli kanalizace (kdy provozovatel např. čistírny odpadních vod odmítne přebírat odpadní vody z kanalizační sítě provozované jiným subjektem a důsledkem je zhoršení životního prostředí), uvádí se, že prokázané náklady, vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli hradí vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.
K bodu 66 - § 22 odst. 2 Doba 1 roku je dostatečně dlouhá na to, aby vlastník vodovodu nebo kanalizace jednal. Řízením si všichni účastníci musí uvědomit, že se věc musí řešit jiným způsobem. Povinnost veřejné služby se nemůže stát prostředkem náhrady smluvních vztahů. Pokud by zákon nestanovil žádnou dobu, účastníci řízení by ztratili motivaci. K bodu 67 - § 22 odst. 3 V současné době není zákonem dána možnost hradit náklady spojené s povinností veřejné služby postoupením práva na úplatu za službu vodným a stočným. Jde o zcela zásadní právo. Orgány veřejné správy je u rozhodujícího množství případů nést nemohou, a proto se brání v této věci rozhodovat. Ustanovení dále řeší případy, kdy vodné nebo stočné vybírá jiný subjekt než ten, který provozuje zpravidla provozně související část vodovodu nebo kanalizace. Příkladem může být zdroj vody nebo úpravna vody (její vlastník ani provozovatel nevybírají od odběratelů vodné, ale je jim placeno vlastníkem nebo provozovatelem vodovodní sítě). Jiným příkladem je, když povinnost veřejné služby se týká čistírny odpadních vod, ale platbu od odběratelů vybírá vlastník kanalizační sítě. Skutečnost, že ten kdo zajišťuje dodávku nebo odvádění odpadních vod získá rozhodnutím právo za tuto službu dostat od odběratele služby zaplaceno, lze považovat za oprávněné.
K bodu 68 - § 22 odst. 4 Ustanovení vyplývá ze zkušenosti. Existují případy, kdy vlastník vodovodu nebo kanalizace nestačí při změně nebo nečinnosti provozovatele včas zajistit nového provozovatele, a proto je žádoucí, aby byla možnost zajistit alespoň dočasně provozovatele, který i když má potřebné podmínky, nemá souhlas vlastníka. Týká se to zpravidla samostatných čistíren odpadních vod, ale i zdrojů vody. Řešení nesnese odkladu. S tím souvisí požadavek, aby vlastník vodovodu nebo kanalizace strpěl nového provozovatele, tedy umožnil mu povinnost veřejné služby vykonávat.
53
K bodu 69 - § 23 odst. 5 písm. c) Jedná se o zpřesnění textu. K bodu 70 - § 24 odst. 5 Jedná se pouze o náhradu výrazu „kolaudace“ výrazem „kolaudační souhlas“ v souladu se stavebním řádem. K bodu 71 - § 25 písm. b) Na základě podnětu Ministerstva obrany byly do působnosti státní správy vodovodů a kanalizací zařazeny jako speciální vodoprávní úřady újezdní úřady na území vojenských újezdů. Újezdní úřady na území vojenských újezdů jsou podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vodoprávními úřady a je žádoucí, aby takový statut získaly i pro vodovody a kanalizace. K bodu 72 - § 25 písm. e) Jedná se o doplnění textu na základě skutečnosti, že vojenské újezdy mají za ústřední úřad Ministerstvo obrany.
K bodu 73 - § 26 odst. 1 písm. b) Jde o formální úpravu, která vyplynula z návrhu změn. K bodu 74 - § 26 odst. 2 písm. c) Doplněna nově zaváděná kompetence, která souvisí s možností uplatnění institutu opatření obecné povahy při nedostatku vody. K bodu 75 - § 27 odst. 1 Úprava působnosti vyplývající z návrhu na změny. Bylo nutné zahrnout do orgánů vykonávající státní správu na úseku vodovodů a kanalizací také Ministerstvo zemědělství a nově také újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.
K bodu 76 - § 27 odst. 2 Doplněna kompetence obecních úřadů a újezdních úřadů na území vojenských újezdů. K bodu 77 - § 28 odst. 1 Ustanovení umožňuje průběžně aktualizovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací v samostatné působnosti kraji.
54
K bodu 78 - § 28 odst. 2 písm. a) V uvedeném ustanovení chybělo, že krajské úřady též mění a ruší povolení k provozování vodovodů a kanalizací. K bodu 79 - § 28 odst. 2 písm. c) Formální úprava související s tím, že ministerstvo není zpracovatelem plánů dílčích povodí podle vodního zákona, které zajišťují požadovanou jakost povrchových vod. Tato činnost povodí jako správců je dána vodním zákonem. K bodu 80 - § 28 odst. 2 písm. d) Úprava vyplývá z nového ustanovení v § 21 odst. 3. K bodům 81 a 82- § 29 odst. 1 písm. b) Nutná úprava s ohledem na změnu v § 13 odst. 4. Ministerstvo nezajišťuje zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění, ale zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu.
K bodu 83 - § 29 odst. 3 Písmena b) a c) se zrušují z důvodu návrhu na zrušení práva ministerstva rozhodovat o právech a povinnostech vlastníků provozně souvisejících vlastníků vodovodů nebo kanalizací a zrušení pravidel pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek vydaných jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy bude nahrazeno prováděcím právním předpisem. K bodu 84 - § 29 odst. 4 písm. c) Doplnění kompetence Ministerstva zemědělství. K bodu 85 - § 29a Jedná se o vložení nové kompetence pro Ministerstvo obrany z důvodu nově zavedené působnosti k území vojenských újezdů. K bodům 86 a 87 § 30 odst. 2 a § 31 se ruší jako nadbytečné, neboť zrušená věta i ustanovení § 31 vyplývají ze správního řádu. K bodu 88 - § 32 odst. 1 Odstavec 1 byl pouze přemístěn a jeho obsah částečně odpovídá § 32 odst. 6, dosud v platném znění. Obsah odstavce byl zpřesněn a rozšířen o činnosti, které by mohly ohrozit provoz vodovodů nebo kanalizací, nebo by mohly komplikovat jejich opravy nebo údržbu.
55
K bodům 89 a 90 - § 32 odst. 2 písm. a), b) Technická úprava, kterou je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání. K bodům 91 a 92 - § 32 odst. 2 písm. c) a d) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra.
K bodu 93 - § 32 odst. 2 písm. i) Přepracování obsahu skutkové podstaty, je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání.
K bodům 94 a 95 - § 32 odst. 2 písm. k), l), m) a n) Úprava sankcí, aby lépe vystihovaly skutkové podstaty přestupků. Rovněž zde je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání.
K bodu 96 - § 32 odst. 3 Úprava textu v souvislosti se zásahem požárních jednotek při likvidačních a záchranných prací.
K bodu 97 - § 32 odst. 4 Bez kanalizačního řádu nelze zajistit základní povinnost vlastníka kanalizace, kterou je její plynulé a bezpečné provozování. Proto je tato povinnost pod sankcí.
K bodu 98 - § 32 odst. 5 písm. a) Jedná se o základní požadavek na vlastníka vodovodní přípojky, která je pod sankcí.
K bodu 99 - § 32 odst. 5 písm. b) Zrušení sankce za neprovedení kanalizační přípojky jako vodotěsné vychází ze skutečnosti, že tyto činnost spadají do působnosti a postihu podle stavebního zákona.
K bodům 100 až 104 - § 32 odst. 5 písm. b) až h) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra.
56
K bodu 105 - § 32 odst. 5 písm. i) Vypouštění předčištěných odpadních vod do kanalizace zhoršuje podmínky čištění a není proto povolené. Nerespektování zákazu je nutné pokutovat.
K bodům 106 a 107 - § 32 odst. 5 písm. j a l) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra. K bodu 108 - § 32 odst. 6 Změna vyplývající z novely stavebního zákona. K bodu 109 - § 32 odst. 7 Výše sankcí byla upravena a sjednocena pro přestupky, které jsou svou povahou méně závažné a závažné. Jsou uváděny horní hranice pokut. K bodu 110 - § 33 nový odstavec 1 Odstavec 1 byl obdobně jako u přestupků pouze přemístěn a jeho rámcový obsah částečně odpovídá § 33 odst. 8 v dosud platném znění. Obsah odstavce byl zpřesněn a rozšířen o činnosti, které by mohly ohrozit provoz vodovodů nebo kanalizací, nebo by mohly komplikovat jejich opravy nebo údržbu.
K bodům 111 a 112 - § 33 odst. 2 písm. a) a b) Technická úprava, kterou je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání.
K bodům 113 a 114 - § 33 odst. 2 písm. c) a d) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra.
K bodům 115 a 116 - § 33 odst. 2 písm. g), i) a j) Technická úprava, kterou je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání. Jedná se o sankce v případě nezajištění požadavků na vypracování plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací, nebo nezajištění povinností v případě veřejné služby.
57
K bodům 117 a 118 - § 33 odst. 3 písm. c) a d) Technická úprava, kterou je reagováno na požadavek, že v jedné skutkové podstatě nelze odkazovat na dvě protiprávní jednání. Jedná se o sankce v případě nezajištění požadavků na předložení výpočtu ceny za vodné a stočné, případně porušení dalších povinností ohledně této problematiky.
K bodu 119 - § 33 odst. 4 Úprava textu v souvislosti se zásahem požárních jednotek při likvidačních a záchranných prací v návaznosti na udělení sankce při odmítnutí poskytnutí vody k příslušným zásahům. .
K bodu 120 - § 33 odst. 5 Bez kanalizačního řádu nelze zajistit základní povinnost vlastníka kanalizace, kterou je její plynulé a bezpečné provozování. K bodům 121 a 122 - § 33 odst. 6 písm. d) Odběratel má právo vědět, jak dlouho bude bez tekoucí vody, a tím mimo jiné nebude moci užívat hygienické zařízení. Neoznámení v souladu s ustanovením zákona je třeba trestat. Uvozovací věta upravena v souvislosti s metodikou Ministerstva vnitra.
K bodům 123 až 126 - § 33 odst. 6 písm. f) až j, a § 33 odst. 7 Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra.
K bodu 127 - § 33 odst. 7 zrušení písmena b) Tato sankce spadá do působnosti stavebního úřadu a proto byla zrušena. V platném znění je uvedené písmeno v § 33 odst. 6 písm. b). K bodům 128 až 131 - § 33 odst. 7 písm. b) c), e) a h) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra. K bodu 132 - § 33 odst. 7 písmeno i) Ustanovení vyplývá ze skutečnosti, že bylo zrušeno ustanovení o povolení vypouštění odpadních vod s vyšším než limitním (dle kanalizačního řádu) znečištěním vodoprávním úřadem a nedbalost odběratele, který nevěnuje pozornost nadlimitním hodnotám vypouštěných odpadních vod je zapotřebí pokutovat.
58
K bodu 133 - § 33 odst. 7 písm. j) Vypouštění předčištěných odpadních vod zhoršuje podmínky čištění, je proto zakázáno. Nerespektování zákazu je nutné pokutovat. K bodům 134 a 135 - § 33 odst. 7 písm. k) a l) Technická úprava podle metodiky Ministerstva vnitra.
K bodu 136 - § 33 odst. 8 Úprava v návaznosti na stavební zákon.
K bodu 137 - § 33 odst. 9 (výše pokut) Při stanovení výše pokut u jednotlivých přestupků a správních deliktů bylo dbáno, aby stejné přestupky a správní delikty měly stejnou výši pokuty. Výše pokut je odstupňována podle závažnosti při současném přihlédnutí k tomu, že opakovaný přestupek nebo správní delikt je pokutován ve výši dvojnásobku horní hranice. K bodu 138 - § 33 odst. 10 Je žádoucí, aby se při opakovaném správním deliktu mohla uplatnit vyšší pokuta. K bodu 139 - § 34 odst. 5 U přestupků fyzických osob není třeba, aby je v prvním stupni projednávaly krajské úřady. U správních deliktů vlastníků vodovodů a kanalizací a jejich provozovatelů není možné, aby byly projednávány v prvním stupni u obecních úřadů s rozšířenou působností, neboť tyto obce jsou samy vlastníky, ale i provozovateli svých vodovodů a kanalizací nebo jsou na základě vlastnictví vodovodů a kanalizací akcionáři vlastnických akciových společností a vlastnickoprovozních akciových společností. Není tedy záruka, že by sami sebe pokutovali objektivně. Z tohoto důvodu je trestání těchto subjektů v prvním stupni svěřeno krajským úřadům. K bodu 140 - § 36 odst. 2 Jedná se o sjednocení pojmu v rámci zákona. K bodu 141 - § 36 odst. 3. Drobné úpravy textu mají zpřesnit to, jak a jaké informace má předat vlastník, popřípadě provozovatel vodovodu nebo kanalizace obci k tomu, aby je obec mohla zpřístupnit veřejnosti, tedy každému, kdo má zájem napojit se na vodovod nebo kanalizaci, investorům jednotlivých domů i celků, informace o podmínkách napojení, informace o tom co obsahuje smlouva s vlastníkem, popřípadě s provozovatelem vodovodu nebo kanalizace. Tyto informace umožňují všem dotčeným subjektům, aby se ještě před realizací svého záměru v dané obci mohli rozhodnout, zda záměr na základě přesných informací uskuteční. Jde o ochranu podnikatelských aktivit. 59
K bodu 142 - § 36 odst. 3 písm. a) Jde o zpřesnění textu tak, že vlastník vodovodu nebo kanalizace musí být identifikovaný stejně jako uvedený provozovatel. Pro jejich identifikaci je nutné uvést jeho úplný název nebo jméno, doručovací adresy, adresy nebo možnosti kontaktu v místě. Identifikace platí i pro provozovatele vodovodu nebo kanalizace. Tyto údaje má za povinnost obecní úřad vyvěsit, aby sloužily pro veřejnost, zejména pro zájemce o bydlení či výstavbu nemovitosti k bydlení nebo výrobě v daném místě. K bodu 143 - § 36 odst. 3 písm. b) Úprava textu ve smyslu zpřesnění a doplnění v parametrech o důležitý parametr, kterým je tlak.
K bodu 144 - § 36 odst. 3 písm. c) Úprava textu ve smyslu zpřesnění a doplnění o výpočet množství odváděných srážkových vod. K bodu 145 - § 36 odst. 3 písm. f) Úprava jako nadbytečná byla zrušena.
K bodu 146 - § 36 odst. 5 Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné o dosažené skutečnosti za předchozí kalendářní rok. Tato povinnost je jedním ze základních regulačních opatření umožňující nejen srovnání jednotlivých subjektů na trhu ohledně ceny, ale i srovnání jejich dílčích nákladů za stejné činnosti. Zasláním porovnání v položkové skladbě umožňuje ministerstvu provést analýzu a vyhodnotit činnost s charakterem přirozeného monopolu. Porovnání se provádí u všech dílčích cenových výpočtů (kalkulací), součtové kalkulace a to jak pro ceny odběratelské (pro jednotlivé odběratele), tak u provozovatelských pro jiné vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací. Cenové předpisy Ministerstva financí umožňují za určitých podmínek změnu ceny v průběhu roku. V případě, že k tomu dojde, zveřejňují se všechny kalkulace s vymezením doby jejich platnosti. Zasílání kalkulací v elektronické podobě a stanoveném formátu nebylo povinné a jeho zavedením dojde k úsporám času, zvláště při zpracování souhrnné analýzy. Ministerstvo potřebuje údaje o kalkulacích v takovém předstihu, aby jejich analýza mohla být provedena do konce pololetí příslušného roku, ve kterém dojde k jejich zaslání. Údaje pro „porovnání“ jsou známy již v prvním měsíci roku. Povinnost elektronického předávání výrazně sníží náročnost zpracování dat z celé ČR. Jedná se o 3100 porovnání. Jedno porovnání představuje 250 údajů. Elektronické předávání dat současně umožní elektronické propojení databází s cílem lepší kontroly a rychlosti zpracování. Údaje jsou za předchozí rok a je velmi žádoucí, aby ekonomické rozbory byly k dispozici dříve než za rok od ukončení účetního roku. 60
K bodu 147 - § 36 odst. 7 Upřesnění obsahu zmocnění pro prováděcí právní předpis. K bodu 148 - § 36 odst. 8 Text bylo nutno zpřesnit z toho důvodu, že podmínky musí být zpřístupněny trvale pro zájemce o novou výstavbu a nikoliv jen na 15 dní. Porovnání by mělo být vyvěšeno alespoň na 30 kalendářních dnů. K bodu 149 - § 37 odst. 1, 2, 3 a 4 Úpravy dozoru k zajištění souladu s vymezením působnosti vodoprávních úřadů a jejich pravomocí se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Současná právní úprava není dostatečná, zejména pokud jde o dozor ze strany ministerstva. Dále bylo třeba doplnit nový odstavec 4, kde je navržena působnost k dozoru Ministerstva obrany ve vztahu k vojenským újezdům. K bodu 150 - § 38 odst. 5 Úprava provedena po konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Z tohoto důvodu došlo k redukci celé řady údajů, které nejsou v dané věci potřebné.
K bodu 151 - § 40 S ohledem na rozsah změn byly změny ve zmocnění pro vydání vyhlášky ministerstva provedeny v novém znění.
K Čl. II Přechodné ustanovení V tomto ustanovení se řeší právní režim neukončených řízení podle dosud platné právní úpravy, úprava provozování vodovodů a kanalizací v návaznosti na předpisy Evropské unie a prodlužuje se povinnost vlastníků k zajištění rozhodnutí vodoprávního úřadu při splnění podmínek v § 3a na rozhodnutí o provozně souvisejícím vodovodu nebo kanalizace. Přechodné ustanovení ve věci písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací bylo takto uvedeno podle stanoviska Legislativní rady vlády.
61
K ČÁSTI DRUHÉ Změna zákona o vodách Čl. III Jedná se o malou novelu vodního zákona. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích vyžaduje od stavebníka nově zřizovaného vodovodu nebo kanalizace písemnou dohodu o vzájemných právech a povinnostech vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo provozně souvisejících kanalizací a její existencí podmiňuje kolaudační souhlas. Je proto nezbytné, aby stavebník takového provozně souvisejícího vodovodu nebo provozně související kanalizace věděl o této povinnosti již ze stavebního povolení. Pro vodní díla vydává stavební povolení vodoprávní úřad. Často se stává, že realizovaná stavba provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace nemůže být provozována, neboť absence písemné dohody neumožňuje vydat povolení k provozování takového vodovodu nebo kanalizace.
K ČÁSTI TŘETÍ Účinnost Čl. IV Nabytí účinnosti je stanoveno dnem 1. ledna 2014.
V Praze dne 27. února 2013
předseda vlády RNDr. Petr N e č a s, v. r.
ministr zemědělství Ing. Petr B e n d l, v. r.
62
